Alan Bennett
lidi Premiéry 14. 11. a 15. 11. 2014
Alan Bennett
lidi Michaela Lohniská Markéta Tallerová Štěpánka Prýmková
Michaela Lohniská Štěpánka Prýmková Markéta Tallerová
Alan Bennett
the Fringe, s níž se v roce 1960 zúčastnili festivalu v Edinburghu, a která mu přinesla okamžitou slávu a pánové ji hráli ve
Alan Bennett narozený 9. května 1934 v Leedsu je
West Endu i na Broadwayi. 10. února 1962 ji v John Golden
autor divadelních her, rozhlasových her a pořadů, filmový
Theatre navštívil i prezident Kennedy. Vzápětí se Bennett vzdal
i televizní scenárista, prozaik a v neposlední řadě i herec. Patří
akademické kariéry a obrátil se k psaní na plný úvazek, stejně
k nejuznávanějším britským dramatickým umělcům a jeho
tak jako k divadelnímu, televiznímu a filmovému herectví. Po
umělecká existence je výrazně spjata s proměnami divadelních
světovém úspěchu Beyond the Fringe napsal několik dalších
i televizních žánrů druhé poloviny 20. století a počátku třetího
her, ale první – Forty Years on – byla s úspěchem uvedena až
tisíciletí. Spočítat ocenění, kterých se mu dostalo, by byl trochu
v roce 1968. V šedesátých letech psal Bennett zejména scénáře
nadlidský výkon. Ceny a nominace na ceny získával od roku 1963
pro televizi, ať už jako autor nebo spoluautor. Jeho televizní hry
dodnes za hry, scénáře i herectví. Syn řezníka, který výtečně
i série skečů se staly velmi sledovanými. Opominout bychom
prospíval ve škole a po válce se během vojenské služby naučil
neměli jeho hereckou i autorskou spolupráci s rozhlasovou sta-
rusky, získal prestižní oxfordské stipendium a na této staré
nicí BBC. Jako herec se samozřejmě objevoval i v televizi. Prý hrál
a proslulé univerzitě vystudoval historii. Specializoval
často vikáře anglikánské církve. Tvrdil, že v církevních školách
se na středověkou historii a po absolutoriu ji také poměrně
vyrůstal, stále s vikáři přicházel do styku a tak začal vypadat
zapáleně přednášel. Jenže Oxford nikdy nebyl jen líhní vědců
jako jeden z nich. Jako herce ho prý charakterizoval výrazný
a světově proslulých učenců. Byl také vždy místem, kde se
a tvárný hlas, jímž byl schopen vyjadřovat velmi různé emo-
studenti aktivně věnovali divadlu. Na počátku padesátých let
cionální polohy, silný leedský přízvuk a ostrý, říká se u nás
20. století tu vznikla Oxford Revue, seskupení studentů hrajících
břitký, humor. Často v rozhlase četl svá díla, která charakte-
v divadelních sálech, i všemožných jiných sálech a hospodách divadlo všeho druhu. U zrodu této aktivity stáli později Monty Pythononovští Michael Palin a Terry Jones a také Alan Bennett, později Dudley Moore, Rowan Atkinson, Ken Loach, ještě později například Ariane Mnouchkine a nespočet dalších slavných herců, režisérů, z nichž mnozí v Oxfordu původně studovali něco zcela jiného než herectví či režii, nebo divadlo vůbec. Stand up show, kabaret, satira i Shakespeare – tak lze charakterizovat povrchně a stručně dlouhou a působivou existenci tohoto volného sdružení studentských „ochotníků“, jak by se to asi zachytilo v české divadelní terminologii. V rámci tohoto sdružení už jako přednášející středověké historie na Oxford College spolupracoval jako autor a herec s Dudley Moorem, Jonathanem Millerem a Peterem Cookem na satirické revue nazvané Beyond
Martin Stránský
rizovala mimořádná citlivost spojená s vtipem. Velký úspěch
tragikomické. Ostatně spojení humoru s melancholií a tragikou
měl ale také s čtením Medvídka Pú. Jeho jen těžce spočitatelné
je jeho asi nejtypičtějším rysem. Spolu s velkým pozorovacím
práce v televizi, rozhlase i v divadle charakterizovala již zmíněná
talentem a charakteristickou soucitností s nepovedenými lidskými
citlivost kombinovaná s humorem. Nadání vnímat citlivě osudy
životy. The Lady in the Van (Paní z dodávky) je hrou z autorova
lidí stíhaných nepřízní osudu, vyřazovaných ze společnosti nebo
života a její hrdinkou je skutečná paní, která jako bezdomovec pat-
naopak pronásledovaných přízní společnosti až divokou. Jeho
náct let přežívala v různých dodávkách na příjezdové cestě vedoucí
hra Kafka´s Dick (Kafkovo brko) je takovou ukázkou komedie,
k autorovu domu a s níž vedl nesčetné zcela civilní hovory. Dalším
která se zastává zoufalého veleslavného spisovatele štvaného
jeho úspěšným dílem byla komedie (ale opět smutná) nazvaná
literární historií, literaturou o něm plnou dohadů, výmyslů,
The History Boys z roku 2004, které se později dostalo opět fil-
obdivných lží a pitomostí všeho druhu. Možná si někteří vzpo-
mové podoby (u nás vyšla na DVD pod názvem Šprti). Následo-
menou, že jsme ji uvedli v roce 1998 v Malém divadle.
vala v roce 2009 hra The Habit of Art (Zlozvyk umění), kterou
uvedlo londýnské Národní divadlo a prostřednictvím přímého
Bennett ve svých dílech také skvěle pracuje s historic-
kými tématy. Prolíná současnost s historií, aniž historii zkreslí.
přenosu se hra dostala do kin celého světa. Stejně jako komedie
K jeho nejznámějším divadelním hrám patří historická tragi-
People (Lidi) z roku 2012, která byla v roce 2013 přenášena
komedie Šílenství Jiřího III. z roku 1991 zachycující skutečnou
z National Theatre v Londýně do kin v celém světě včetně českých.
historickou epizodu, kdy se koncem 18. století na určitou dobu
Ale naše inscenace je její českou divadelní premiérou.
„zbláznil“ král Jiří III. Jak s tím nakládala zpanikařená politická elita, parlament, jeho nejbližší a jiní mocichtiví, je náplní této komedie s tragickými momenty. Z této hry posléze napsal Bennett filmový scénář a vznikl tak v roce 1994 velmi úspěšný film, který získal jednoho Oskara a několik dalších nominací, kromě jiného i za scénář. Natočil jej Nicolas Hynter, režisér, s nímž Bennett spojil nadlouho svoji divadelní dráhu. V devadesátých letech minulého století a počátkem našeho vydal Bennett i několik próz, v nichž píše o svém životě, o svých ,,třináctých komnatách”. Z jeho próz u nás vyšla pouze novela Neobyčejný čtenář o královně, která náhodou zavítá do pojízdné knihovny nedaleko Buckinghamského paláce a propadne čtenářské vášni, což zcela promění její život a nejen její. Kromě toho vytvořil velice úspěšnou a velmi nekonvenční sérii televizních monologů nazvanou Talking Heads. Začal s ní již v letech osmdesátých a pokračoval až do roku 1998. Je to zvláštní žánr dramatických monologů sdělujících příběhy zcela zvláštním způsobem
Jakub Albrecht Josef Jílek Michaela Lohniská
Jakub Albrecht Ladislav Dušek Michal Maléř Jana Stránská Barbora Mottlová
Štěpánka Prýmková
Jaromír Tlalka Michaela Lohniská Štěpánka Prýmková
Michaela Lohniská Jana Stránská Ladislav Dušek
LIDI
lidi Alan Bennett jsou komedií. Jeden kritik ji nazval „kousavě zábavnou“
a současně připomněl, že Bennett má osobitý dar smíchat satiru
Překlad ................................................... Jiří Josek
s elegií. A dodejme, že i s řízným, drsným humorem. Ale má i dar soucitu, soucitnosti s nezvykle poznamenanými životy
Režie ...................................................... Petr Palouš
svých hrdinek. Předmětem jeho vtipu se tu stává boj o využití
Scéna a kostýmy ................................... Jitka Moravcová
zanikajícího památkového objektu (tak bychom to nazvali
Hudba .................................................... Petr Otto Čermák
v Čechách) i s jeho obyvatelkami. Starobylého anglického domu
Dramaturgie ......................................... Martin Urban
stojícího ve zdevastované uhelné krajině nikoliv nepodobné té v severních Čechách. Dámy ze starobylého rodu nemají
Osoby a obsazení:
na údržbu ani domu, ani svých osob a ocitají se mezi skylou a charibdou převzetí Národním fondem, nebo naopak privátním
Dorothy Stacpoolová ........................... Michaela Lohniská
zvěcněním bohatým Koncernem. V každém případě tu nejde
June Stacpoolová .................................. Markéta Tallerová
o lidi, ale o jejich zvěcněnění a komerční využití v zájmu památ-
Iris .......................................................... Štěpánka Prýmková
kového průmyslu. Mají se stát symbolem něčeho, co již zaniklo.
Bevan ..................................................... Jaromír Tlalka
Extrémně komerční svět semílá všechno do jakési konzervy,
Ralph Lumsden...................................... Martin Stránský
Biskup .................................................... Milan Hodný
Pan Theodore........................................ Ladislav Dušek
Bruce, grip ............................................. Jakub Albrecht
Louise, kostymérka .............................. Jana Stránská
Nigel, asistent režie............................... Josef Jelínek
Les, kameraman .................................... Přemysl Houška
Colin, herec ........................................... Michal Maléř
Brit, herečka .......................................... Barbora Mottlová
Inspice a nápověda ............................... Přemysl Houška Video dotáčka ...................................... Pavel Hejret Fotografie ............................................. Lukáš Trojan Koláže ................................................... Martin Taller
Štěpánka Prýmková Ladislav Dušek
První premiéra dne 14. listopadu 2014 v Šaldově divadle. Druhá premiéra dne 15. listopadu 2014 v Šaldově divadle.
Markéta Tallerová
Michaela Lohniská Štěpánka Prýmková
kterou pak za vstupné nabízí návštěvníkům. Jev to skutečně není pouze anglický. Hra je posměšnou, ironickou komedií o naší potřebě udělat z minulosti dokonale využitelné zábavné panoptikum. Interaktivní šílenství je to z čeho si autor střílí, aby současně se soucitem sobě vlastním stál na straně těch, kteří se z nouze stávají jeho masem.
Alan Bennett je autor vážený a ctěný pro své široké
dílo, které, ač většinou neseno duchem ostrého humoru, je obranou lidí, kteří se stali oběťmi rozvoje naší nevypočitatelné ctižádostivé civilizace.
Technická spolupráce
Light designer....................................... Pavel Hejret
Svítí ....................................................... Pavel Košek Jaroslav Němec David Lanči
Vedoucí zvukař ..................................... Miloš Vondráček
Zvukař ................................................... Karel Korous
Jevištní mistr ......................................... Petr Ottl
Rekvizity ............................................... Danuše Klosová Vlásenky ............................................... Iva Šebelíková Vedoucí výroby scénických kostýmů .... Taťána Hrustinczová Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením Luďka Hory. © 2014 Autorská práva v České republice zastupuje Aura-Pont s.r.o., Veslařský ostrov 62, 147 00, Praha 4. Náklad: 1 000 ks / cena 23 Kč Ředitelka: Ing. Jarmila Levko Šéf činohry: Ivan Rajmont Redakce: Martin Urban Grafika: Pavel Dušek Fotografie: Roman Dobeš Zřizovatelem Divadla F. X. Šaldy je statutární město Liberec. Umělecká činnost divadla se uskutečňuje také za finanční podpory Libereckého kraje a Ministerstva kultury ČR. www.saldovo-divadlo.cz www.evstupenka.cz
Michaela Lohniská Markéta Tallerová Štěpánka Prýmková
Děkujeme mediálnímu partnerovi DFXŠ, společnosti RENGL
www.saldovo–divadlo.cz
