Aktuální novela zákona o integrované prevenci - IPPC

komplexní řešení podnikové ekologie a EMS [email protected] www.envigroup.cz

Envi Group s.r.o. Příčná 2186, 347 01 Tachov tel. 606 638 325, 373 721 316 fax: +420 374 725 509

seminář

Aktuální novela zákona o integrované prevenci - IPPC Lektor: Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D. Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC, Ministerstvo životního prostředí

17. dubna 2013, Praha

ENVI GROUP s.r.o., Seminář Novela IPPC, 17.4.2013, Praha

Obsah prezentace

Směrnice o průmyslových emisích Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D. Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC Ministerstvo životního prostředí



Stávající legislativní úprava IPPC v EU



Vznik směrnice o průmyslových emisích



Projednávání směrnice o průmyslových emisích



Rozsah směrnice o průmyslových emisích



Směrnice o průmyslových emisích – část IPPC

Seminář „Aktuální novela zákona o integrované prevenci“, Praha, 17.4.2013

Směrnice o integrované prevenci 

Stávající legislativní úprava IPPC v EU

Směrnice 96/61/ES ‐ původní směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění. Přijata v roce 1996. 

Přijata v roce 1996 – transpozice do roku 1999.



Stávající zařízení – povolení do konce října 2007. Zrušena.





Směrnice 2008/1/ES – kodifikované znění směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění. Přijata v roce 2008.  

Principy integrované prevence

Směrnice 2008/1/ES nahradila směrnici 96/61/ES. Směrnice 2008/1/ES bude zrušena k 7.1.2014.

Integrovaná prevence na úrovni EU 

Počet zařízení v EU (2009) – přibližně 44 000 (EU 27). Počet zařízení v jednotlivých zemích EU:



Aplikace nejlepších dostupných technik.



Prevence předcházení znečištění (preference před koncovými technologii) a vzniku odpadů.



Německo (přes 7400),





Zamezení přenosu znečištění z jedné složky do druhé.



Francie (přes 6000), Itálie (přes 5500),



Integrované hodnocení dopadů činností na životní prostředí.



Přístup veřejnosti.



Koordinované řízení a jedno (integrované) povolení



Polsko (přes 2600), Nizozemí (přes 2500),



Zohlednění místních podmínek životního prostředí.



Česká republika – okolo 1500 IPPC zařízení (8. místo v EU).



… Malta (8 zařízení).



  

 

Hlavní povolovací období 1999 – 2007. 

www.envigroup.cz [email protected]

Španělsko (přes 4000), Velká Británie (téměř 4000) Velká Británie (téměř 4000),

ČR 2003 – 2007.

1


Vznik směrnice o průmyslových emisích 

Směrnice o průmyslových emisích ‐ úvod emisích ‐

Projednávání směrnice o průmyslových emisích 

2008 ‐ Zahájení projednávání návrhu v průběhu předsednictví Slovinska a Francie.



25.06.2009 ‐ Na zasedání Rady pro životní prostředí bylo dosaženo politické shody (předsednictví České republiky).



15.02.2010 ‐ Rada pro životní prostředí formálně přijala společnou pozici (předsednictví Španělska).



07 07 2010 Plénum Evropského parlamentu přijalo ve druhém čtení 07.07.2010 ‐ Plé E kéh l t řij l d hé čt í kompromisní text.



08.11.2010 ‐ Rada formálně přijala směrnici ve znění schváleném EP (předsednictví Belgie).



17.12. 2010

Publikace v Oficiálním věstníku EU – směrnice 2010/75/EU.



06.01.2011

Platnost směrnice.



2003 ‐ Sdělení Evropské komise ‐ On the Road to Sustainable Production. Progress in implementing Council Directive 96/61/EC concerning integrated pollution prevention and control. 



Identifikace problémů při implementaci směrnice o integrované prevenci (zejména oblast BAT).

2005 ‐ Sdělení Evropské komise – Zpráva Komise o provádění směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění. 

Nutnost změn stávajícího právního rámce na úrovni Společenství včetně časového harmonogramu.



2006 ‐ Zahájení revizního procesu a činnosti IPPC Advisory Group.



2006 – 2007 ‐ Příprava podkladových studií. Činnost IPPC Advisory Group.



21.12.2007 ‐ Sdělení „Směrem k lepší politice průmyslových emisí“ a návrh Směrnice o průmyslových emisích (tzv. recast).



Zahájení projednávání procedurou spolurozhodování (codecision).

Směrnice o průmyslových emisích – časová osa

27.12.2007 návrh směrnice o průmyslových emisích .

6.1.2011 platnost směrnice o průmyslových emisích.

17. 12.2010 publikace směrnice o průmyslových emisích v OJ EU 2010/75/EU.

7.1.2013 termín pro transpozici do právního řádu.

19.6.2012 – Opravy (korigendum) směrnice – věstník L 158.





Směrnice o průmyslových emisích – sloučení 7 směrnic.



Celkem 7 kapitol a 10 příloh.



Směrnice 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování znečištění



Kapitola I – společná ustanovení – předmět, oblast působnosti, definice.



Směrnice 1999/13/ES o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních



Kapitola II + přílohy I, II, III, IV – ustanovení a povinnosti IPPC zařízení (směrnice 2008/1/ES).





Směrnice 200/76/ES o spalování odpadů

Kapitola III + příloha V – ustanovení a povinnosti pro velká spalovací zařízení (směrnice 2001/80/ES).



Směrnice 2001/80/ES o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení



Kapitola IV + příloha VI – Kapitola IV + příloha VI – ustanovení a povinnosti pro zařízení na spalování ustanovení a povinnosti pro zařízení na spalování a spoluspalování odpadu (směrnice 2000/76/ES).

Směrnice 78/176/EEC o odpadech z průmyslu oxidu titaničitého





Kapitola V + příloha VII – ustanovení a povinnosti pro zařízení a činnosti používající VOC (směrnice 1999/13/ES).



Směrnice 82/883/EEC o postupech dozoru a monitoringu životního prostředí v souvislost s odpadem z průmyslu oxidu titaničitého



Kapitola VI + příloha VIII – ustanovení pro zařízení na výrobu oxidu titaničitého (směrnice 78/176/EEC, 82/883/EEC, 92/112/EEC).



Směrnice 92/112/EEC o postupech harmonizace programu pro redukci a eventuální eliminaci znečištění způsobeného odpady z průmyslu oxidu titaničitého.



Kapitola VII + přílohy IX, X – ustanovení o výboru, přechodná a závěrečná ustanovení.


2


Směrnice o průmyslových emisích Hlavní principy změn

Směrnice o průmyslových emisích ‐ část IPPC



Posílení role nejlepších dostupných technik – vyšší míra závaznosti při ukládání podmínek na úrovni BAT a aplikace nejlepších dostupných technik přímo v povolovacích procesech.



Přezkum povolení ve vazbě na vývoj nejlepších dostupných technik – zavedení vazby mezi povoleními a revizí BREF.



Nastavení systému výměny informací o BAT Nastavení systému výměny informací o BAT – přesné vymezení procesu přesné vymezení procesu výměny informací o BAT.



Zdůraznění ochrany půdy a podzemních vod – podmínky povolení, monitoring, ukončení provozu zařízení, nápravná opatření.



Pravidla inspekcí IPPC zařízení – frekvence inspekcí, plánování, přístup veřejnosti.



Zpřístupnění dalších informací veřejnosti – inspekce, žádosti o výjimky z BAT, zveřejňování prostřednictvím internetu.



Rozšíření působnosti IPPC – nové kategorie zařízení.

Aplikace nejlepších dostupných technik

Aplikace nejlepších dostupných technik (BAT)

Aplikace nejlepších dostupných technik Výjimka 

Výjimka z úrovní emisí spojených s BAT – čl. 15 odst. 4



Příslušný orgán může stanovit mírnější mezní hodnoty emisí než jsou uvedeny v příslušných závěrech o BAT. Takovou odchylku lze použít, pouze pokud posouzení prokáže, že by dosažení úrovní emisí spojených s BAT popsanými v závěrech o BAT vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí a to z důvodů: 

a) zeměpisné polohy zařízení nebo jeho místních environmentálních a) zeměpisné polohy zařízení nebo jeho místních environmentálních podmínek, nebo



b) technické charakteristiky daného zařízení.



Příslušný orgán doloží v příloze k podmínkám povolení důvody vedoucí k použití uvedeného postupu, včetně výsledku posouzení a odůvodnění uložených podmínek.



Mírnější mezní hodnoty emisí nesmí překročit mezní hodnoty emisí stanovené v přílohách směrnice.



V každém případě je třeba zajistit, aby nedošlo k závažnému znečištění a aby bylo celkově dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí.




Nové definice – referenční dokumenty o BAT, závěry o BAT, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, nově vznikající techniky (čl. 2).



Posílení role nejlepších dostupných technik při stanovování podmínek povolení (čl. 14 a čl. 15). Při stanovování podmínek povolení se jako reference použijí závěry o BAT.



Příslušný orgán stanoví mezní hodnoty emisí, které zaručují, že za běžných podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT ,j j y ((čl. 13 odst. 5) a to jedním z těchto způsobů: 

a) stanovením mezních hodnot emisí, které nepřekračují úrovně emisí spojené s BAT. Mezní hodnoty vyjádřeny za stejné období jako úrovně emisí spojené s BAT nebo za období kratší a totožných referenčních podmínek.



b) stanovením jiných mezních hodnot emisí, než jsou hodnoty uvedené v písmeni a), pokud jde o hodnoty, období a referenční podmínky – jednou ročně posouzení výsledků monitorování emisí s cílem zajistit, aby emise za běžných provozních podmínek nepřekračovaly úrovně emisí spojené s BAT.

Aplikace nejlepších dostupných technik ‐ Výjimka 

Komise může v případě potřeby vyhodnotit a prostřednictvím pokynů dále upřesnit kritéria, která mají být při použití výjimky zohledněna.



Výjimky z aplikace BAT – předmětem přezkumu podmínek povolení.



Výjimky z aplikace BAT – členské státy zajistí, aby dotčená veřejnost dostávala včasnou a účinnou možnost účasti na řízení o udělování nebo aktualizaci povolení zařízení v případě návrhu na uplatnění čl. 15. odst. 4. (čl. 24 odst. 1 písm. c). í )



Výjimky z aplikace BAT – zveřejňovány a to i prostřednictvím internetu (čl. 24 odst. 2 písm. f) – zpřístupnění důvodů pro výjimku vycházející z kritérií uvedených v čl. 15 odst. 4 a stanovených podmínek.

3


Aplikace nejlepších dostupných technik Závěry o BAT 

Definice – dokument obsahující části referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách stanovící závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření.



Závěry o BAT ‐ samostatně schvalovány členskými zeměmi (výbor podle čl. 75). 75)



Závěry o BAT ‐ překládány do všech národních jazyků.



Závěry o BAT ‐ oficiálně publikovány v Oficiálním věstníku EU.

Aplikace nejlepších dostupných technik Závěry o BAT – zveřejněná rozhodnutí 

Zveřejněné Závěry o BAT :  Prováděcí rozhodnutí komise 2012/134/EU

(ocel),

 Prováděcí rozhodnutí komise 2012/135/EU

(sklo).

 Prováděcí rozhodnutí komise 2013/84/EU

(vydělávání kůží a kožešin).

 Prováděcí rozhodnutí komise 2013/163/EU / /

(cement, vápno, oxid

hořečnatý).

Aplikace nejlepších dostupných technik Nově vznikající techniky 





Nově vznikající technika (emerging technique) – nová technika průmyslové činnosti, která by mohla v případě, že bude vyvinuta ke komerčním účelům, poskytovat buď vyšší obecnou úroveň ochrany životního prostředí, nebo alespoň stejnou úroveň ochrany životního prostředí a vyšší úspory nákladů než stávající nejlepší dostupné techniky. Dočasná výjimka z emisních limitů pro zkoušení a použití nově vznikajících t h ik (9 ě í ů) čl. 15 odst. 5. – technik (9 měsíců) – čl 15 d t 5 po skončení plnění BAT nebo zastavení k č í l ě í BAT b t í provozu.

Přezkum povolení

Povinnost členských států podporovat nově vznikající techniky – čl. 27.

Přezkum povolení   

Článek 21 Pravidelný přezkum – v případě potřeby na základě přezkumu aktualizovat podmínky povolení tak, aby byly v souladu se směrnicí. Do 4 let od zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT podle čl. 13 odst. 5 týkajícího se hlavní činnosti zařízení příslušný orgán zajistí, aby: 

všechny podmínky povolení pro zařízení byly přezkoumány a v případě potřeby aktualizovány s cílem zajistit soulad se směrnicí (zejména s čl. 15 odst. 3 a 4 tam, kde jsou použitelné);



zařízení tyto podmínky dodržovalo.



Při přezkoumání se zohlední všechny nové nebo aktualizované závěry o BAT použitelné pro zařízení, které byly přijaty v souladu s IED (čl. 13 odst. 5).



Pokud se na zařízení nevztahují žádné závěry o BAT, podmínky povolení se přezkoumají: vývoj v oblasti nejlepších dostupných technik, znečištění způsobené zařízení je značné (změna limitů), bezpečnost provozu vyžaduje použití jiných technik, je nezbytné dodržovat novou (revidovanou) normu kvality životního prostředí.


Výměna informací o BAT

4


Výměna informací o BAT     

  

 

Výměna informací o BAT

Definice – referenční dokument o BAT (BREF). Čl. 13 – Referenční dokumenty o BAT a výměna informací. Směrnice nově upravuje celý proces na evropské úrovni, blíže vymezuje role jednotlivých aktérů a náplň procesu výměny informací o BAT. Účel procesu výměny informací – vypracování, přezkoumání a aktualizace BREF. Rozsah (náplň) procesu – výměna informací se týká zejména: výkonnosti zařízení a technik z hlediska emisí, spotřeby surovin, využívání energie a vzniku odpadů energie a vzniku odpadů, používaných technik, souvisejícího monitorování, mezisložkových vlivů, ekonomické a technické přijatelnosti, nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik.



„Závěry o BAT“ ‐ schvalovány regulativním postupem (výbor podle čl. 75) – posílení role členských zemí (zvýšení odpovědnosti při projednávání závěrů o BAT).



Po přijetí „Závěrů o BAT“ – Komise zveřejní BREF a zajistí, aby byly „Závěry o BAT“ dostupné v oficiálních jazycích EU (čl. 13 odst. 5).



Informovat veřejnost a příslušné úřady o „Závěrech o BAT“– čl. 19.



Přechodná ustanovení, týkající se stávajících BREF – čl. 13 odst. 7.



Požadavky na reporting členských států – čl. 72. Požadavky na reporting členských států čl 72



Evropská komise – organizace výměny informací, zřízení fóra podle čl. 13, příprava závěrů o BAT, zveřejnění BREF, překlad schválených závěrů o BAT do jazyků členských zemí.

Výměna informací – EK, členské země, průmyslová odvětví, nevládní ekologické organizace. Fórum podle čl. 13 – zřízeno EK – svoláváno EK ‐ konzultační role k důležitým aspektům výměny informací – stanovisko k obsahu BREF, pracovnímu programu pro výměnu informací, pokynům pro sběr údajů, k pokynům pro vypracovávání BREF. 

EK – zveřejní a zohlední stanovisko Fóra k navrhovanému obsahu BREF.

Proces výměny informací o BAT Fórum

TWG - Sevilla Kick-off meeting „Wish list“

Komise Publikace BREF

Referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách 

Připravovány Evropskou kanceláří IPPC v Seville – pracovní skupiny.



Projednávány na Fóru podle čl. 13 směrnice o průmyslových emisích.



Schvalovány Evropskou komisí, která přihlíží k názoru Fóra.



Revize BREF – každý 8 let (podle recitálu 13 směrnice o průmyslových emisích).



Prováděcí rozhodnutí komise 2012/119/EU. / /



Harmonogram revize BREF – viz. dále.

1. návrh 2. návrh (ne vždy) Finální návrh

Předpokládaný harmonogram revize BREF Návrh Evropské kanceláře IPPC (Sevilla)

Ochrana půdy a podzemní vody


5






Nová část směrnice



Ochrana půdy a podzemních vod – opakovaně zmiňována v recitálech směrnice (č. 12, 23, 24, 25).

Zásady pro stanovení podmínek monitorování, adresně se zabývá způsobem stanovení frekvence monitoringu půdy a podzemních vod a stanovuje jejich minimální frekvence (čl. 16 odst. 2):



Definice – půda, základní zpráva, nebezpečné látky.



v případě podzemní vody nejméně jednou za 5 let;



v případě půdy nejméně jednou za 10 let.



Půda – svrchní vrstva zemské kůry, která se nachází mezi pevným skalním podložím a zemským povrchem. Půda je složena z minerálních částic, organické hmoty, vody, vzduchu a živých organismů.



Základní zpráva – viz dále. Nebezpečné látky b č é lá k – látky nebo směsi vymezené v čl. 3 nařízení EP a Rady č. lá k b ě é čl ří í d č 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.











Povinnost zpracovávat základní zprávu (ve vazbě na používání relevantních nebezpečných látek) – čl. 22. nebezpečných látek) čl. 22.



Po ukončení provozu porovnat stav místa s údaji v základní zprávě. Pokud bude zjištěno významné nové znečištění, tak jej musí provozovatel odstranit – čl. 22.

Vhodné požadavky na pravidelnou údržbu a na dohled nad opatřeními přijatými k zabránění emisím do půdy a podzemních vod – čl. 14 odst. 1. písm. e). Vhodné požadavky na pravidelné monitorování půdy a podzemních vod v souvislosti s příslušnými nebezpečnými látkami, které se mohou na místě vyskytovat, a s ohledem na možnost kontaminace půdy a podzemních vod.

Základní zpráva 



Podmínky povolení: 





Základní zpráva – informace o stavu znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami (čl. 3 odst. 19). Pokud činnost zahrnuje používání, výrobu nebo uvolňování příslušných nebezpečných látek a s ohledem na možnost kontaminace půdy a podzemních vod v místě zařízení, vypracuje provozovatel základní zprávu a předloží ji příslušnému orgánu před zahájením provozu či před první aktualizací povolení po 7. lednu 2013 (čl. 22 odst. 2). Základní zpráva musí obsahovat informace, které jsou zapotřebí k určení stavu znečištění půdy a podzemních vod, aby bylo možno učinit kvantifikované srovnání se stavem při úplném ukončení provozu zařízení. Základní zpráva obsahuje přinejmenším tyto informace:  



a) informace o stávajícím využití a případně minulých využitích daného místa; b) dostupné informace o rozborech půdy a podzemních vod popisující stav místa v době vypracování zprávy anebo nové rozbory půdy a podzemních vod s ohledem na možnost znečištění půdy a podzemních nebezpečnými látkami, jež mají být dotyčným zařízením používány, vyráběny nebo uvolňovány. K vypracování základní zprávy mohou být využity informace poskytnuté v souladu s jinými právními předpisy.

Ukončení provozu 





Při úplném ukončení činností posoudí provozovatel stav kontaminace půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami – pokud zařízení oproti stavu uvedenému v základní zprávě způsobilo významné znečištění půdy a podzemních vod nebezpečnými látkami, učiní provozovatel nezbytné kroky k odstranění znečištění tak, aby bylo dané místo uvedeno do zmíněného stavu. Lze zohlednit technickou proveditelnost takových opatření. Pokud kontaminace půdy a podzemních vod představuje významné riziko pro lidské zdraví a životní prostředí ‐ opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení množství nebezpečných látek tak, aby dané místo, vzhledem k současnému nebo budoucímu schválenému způsobu využívání, přestalo č é b b d í h ál é ů b ží á í ř t l uvedené riziko představovat. Pokud se od provozovatele nepožaduje vypracování základní zprávy, učiní provozovatel po úplném ukončení činnosti nezbytná opatření, která jsou zaměřena na regulaci, izolaci nebo snížení množství nebezpečných látek tak, aby dané místo, vzhledem k současnému nebo budoucímu využívání, již v důsledku kontaminace půdy a podzemních vod plynoucí z povolených činností a s přihlédnutím k podmínkám místa zařízení stanoveným podle čl. 12 odst. 1 písm. d) nepředstavovalo žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí.

Inspekce v oblasti životního prostředí 

Stávající směrnice 2008/1/ES inspekci zařízení neupravovala podrobně. Doporučení 2001/331/Es – minimální kritéria inspekce.



Nová část ve vztahu k IPPC zařízením – článek 23.



Definice inspekce v oblasti životního prostředí – čl. 2 odst. 22.



Zřízení systému inspekcí pro zařízení v působnosti IPPC – čl. 23 odst. 1. Zpracování plánu inspekcí – čl. 23 odst. 2 a 3 – vztahuje se na všechna IPPC zařízení.



Inspekce v oblasti životního prostředí


 

Program běžných inspekcí s individuálně stanovenou frekvencí prohlídek v místě (1 – 3 roky) s požadavky na použití systematického posuzování rizik pro hodnocení rizikovosti zařízení (dopady na životní prostředí, dodržování podmínek povolení, EMAS) – čl. 23 odst. 4.



Dodatečná kontrola – v případě zjištění porušení podmínek povolení – do 6 měsíců provést dodatečnou prohlídku na místě – čl. 23 odst. 4.



Postupy v případě mimořádných inspekcí (vhodné před přezkoumáním či aktualizací povolení, havárie, stížnosti, nedodržování požadavků v oblasti životního prostředí) – čl. 23 odst. 5.

6


Inspekce v oblasti životního prostředí 

Vypracování zprávy z kontroly na místě – zaslání provozovateli (do 2 měsíců od provedení kontroly) ‐ čl. 23 odst. 6.



Zveřejnění zprávy z kontrol v místě (do 4 měsíců od provedení kontroly) – čl. 23 odst. 6.



Povinnost zajistit, aby provozovatel provedl opatření určená ve zprávě – čl. 23 odst. 6.

Přístup veřejnosti k informacím

Přístup veřejnosti 

Čl. 24 – přístup k informacím a účast veřejnosti na povolovacím řízení.



Účast veřejnosti v případě udělování výjimek podle čl. 15 odst. 4 (čl. 24 odst. 1 písm. c).



Přesněji formulované požadavky na zveřejňované informace týkající se rozhodnutí, postupu rozhodování a jeho odůvodnění (zejména ve vazbě na BAT) – čl. 24 odst. 2 a 3.



Způsob zohlednění nejlepších dostupných technik a úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami v podmínkách povolení.



Opatření přijatá v souvislosti s ukončením provozu – čl. 24 odst. 3 písm. a).



Zdůraznění zpřístupňování informací prostřednictvím internetu.



Zajištění informovanosti o vývoji BAT – čl. 19.



Zpráva z kontrol v místě – čl. 23.

Příloha I směrnice – Kategorie činností podle čl. 10 

6. hlavních kategorií činností: 

Energetika



Zpracování kovů



Zpracování nerostů



Chemický průmysl



Nakládání s odpady p y



Ostatní činnosti.



Nově formulované znění všech kategorií (důraz na prováděnou činnost).



Změny: 

doplněny nové činnosti,



formulační změny,



upřesnění znění jednotlivých kategorií (doplnění).


Příloha I – působnost IPPC

Důležité termíny z IED 

17. prosince 2010 ‐ publikace směrnice o průmyslových emisích (2010/75/EU) v Úředním věstníku EU.



6. ledna 2011 ‐ platnost směrnice 2010/75/EU (čl. 83).



7. leden 2013 – nejpozdější termín transpozice do národní legislativy – 2 roky od platnosti (čl. 80).



7. leden 2013 – nová IPPC zařízení musí plnit požadavky směrnice o průmyslových emisích.



7. leden 2014 – stávající zařízení, která byla v působnosti předchozí směrnice o IPPC (2008/1/ES) musí plnit požadavky směrnice o průmyslových emisích (čl. 82 odst. 1).



7. leden 2014 – zrušení směrnice 2008/1/ES o integrované prevenci (čl. 81 odst. 1).



7.červenec 2015 – stávající zařízení nově zařazená do přílohy I směrnice o průmyslových emisích musí plnit požadavky (čl. 82 odst. 2).

7


Podpora implementace směrnice Pokyny komise 

Evropská komise – příprava pokynů k implementaci požadavků směrnice.



Výjimky z úrovní emisí spojených s BAT (čl. 15 odst. 4) – Komise může vyhodnotit a prostřednictvím pokynů dále upřesnit kritéria, jež mají být při aplikaci výjimky, zohledněna.



Základní zpráva Základní zpráva (čl. 22 odst. 2) – (čl 22 odst 2) Komise vypracuje pokyny týkající se obsahu Komise vypracuje pokyny týkající se obsahu základní zprávy.



Inspekce (čl. 23 odst. ) – Komise může přijmout pokyny týkající se kritérií pro posouzení rizik v oblasti životního prostředí.

Podpora implementace směrnice Pokyny komise 

Nově vznikající techniky (čl. 27 odst. 2) – Komise stanoví pokyny, které budou členským státům napomáhat při podpoře vývoje a uplatňování nově vznikajících technik.



Nakládání s odpady (příloha I písm. a) – Komise vypracuje pokyny ke vztahu mezi činnostmi v oblasti nakládání s odpady popsanými v příloze I a činnostmi v oblasti nakládání s odpady popsanými v přílohách I a II směrnice 2008/98/ES.



„Průmyslové měřítko“ (příloha I písm. b) – Komise vypracuje pokyny k výkladu pojmu „průmyslové měřítko“ ve vztahu k popisu činností chemického průmyslu uvedených v příloze I.



Předložení – 2013 (?).

Podpora implementace směrnice Často kladené otázky (FAQ) k IED 

http://ec.europa.eu/environment/air/pollutants/stationary/ied/faq.htm

Děkuji za pozornost. Jan Maršák


8


Obsah prezentace

NOVELA ZÁKONA O INTEGROVANÉ PREVENCI – ZÁKON č. 69/2013 Sb. Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D. Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D. Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a IPPC Ministerstvo životního prostředí

Legislativní rámec integrované prevence v ČR Transpozice směrnice o průmyslových emisích Novela zákona o integrované prevenci


Legislativní rámec integrované prevence v ČR  Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).  Účinnost od 1.1.2003.  Novelizován zákonem  č. 521/2002 Sb. – 1. ledna 2003,  č. 437/2004 Sb. – č 437/2004 Sb 26. července 2004, 26 č 2004  č. 695/2004 Sb. – 31. prosince 2004,  č. 444/2005 Sb. – 1. ledna 2006,  č. 222/2006 Sb. – 1. června 2006,  č. 25/2008 Sb. – 12. února 2008,  č. 227/2009 Sb. – 1. července 2010,  č. 281/2009 Sb. ‐ 1. ledna 2011,  č. 85/2012 – 19. dubna 2012 č. 69/2013 – 19. března 2013.

Zákon č. 76/2002 Sb. – dosavadní struktura               

§ 1 ‐ Účel a předmět zákona § 2 ‐ Základní pojmy § 3 ‐ Žádost o vydání integrovaného povolení § 4 ‐ Obsah žádosti § 5 ‐ Odborná podpora státní správy § 6 ‐ Odborně způsobilé osoby § 7 ‐ Účastníci řízení § 8 8 ‐ Rozeslání žádosti a její zveřejnění Rozeslání žádosti a její zveřejnění § 9 ‐ Vyjádření příslušných správních úřadů a účastníků řízení § 10 ‐ Vyjádření dotčeného státu § 11 ‐ Vyjádření odborně způsobilé osoby § 12 ‐ Ústní jednání o žádosti § 13 ‐ Rozhodnutí o žádosti § 14 ‐ Stanovení závazných podmínek provozu § 15 ‐ (Standard kvality životního prostředí)


Legislativní rámec integrované prevence v ČR  Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení.  Novelizována vyhláškou č. 363/2010 Sb. – účinnost od 1.1.2011.

 Nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách informací o nejlepších dostupných technikách.

Zákon č. 76/2002 Sb. – dosavadní struktura         

§ 16 ‐ Základní povinnosti provozovatele § 17 ‐ Přechod integrovaného povolení § 18 a § 19 ‐ Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení § 19a ‐ Řízení o změně integrovaného povolení § 20 ‐ Zánik integrovaného povolení § 27 ‐ Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách § 28 ‐ 36 ‐ Výkon státní správy § 37 ‐ 37 38 ‐ 38 Delikty a sankce Delikty a sankce § 42 ‐ 58 ‐ Společná ustanovení, přechodná ustanovení, změny dalších právních předpisů.

 Příloha č. 1 k zákonu – Kategorie průmyslových činností  Příloha č. 2 k zákonu – Seznam hlavních znečišťujících látek pro stanovování emisních limitů  Příloha č. 3 k zákonu – Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik

1


Zákon č. 76/2002 Sb. – základní principy

Zákon č. 76/2002 Sb. – dotčené subjekty

 Provozovatelé příslušných činností uvedených v příloze č. 1 zákona musí provozovat zařízení s platným integrovaným povolením.

 Provozovatelé zařízení, ve kterých probíhají činnosti uvedené v příloze č. 1 zákona.  Provozovatelé zařízení v zákoně neuvedených – v případě dobrovolné žádosti o integrované povolení.  Povolující úřady – KÚ (MŽP).  Příslušné správní úřady (PSÚ).  Ministerstva – MŽP, MZE, MZ, MPO.  Odborně způsobilé osoby. Odborně způsobilé osoby.  Účastníci řízení.  Dotčené státy – v případě zařízení s významným nepříznivým vlivem na životní prostředí okolních států.  CENIA, česká informační agentura životního prostředí – agentura pro odbornou podporu státní správy na úseku IPPC (§ 5).

 Integrované povolení vydává krajský úřad (v případě zařízení s přeshraničním vlivem MŽP) – koordinované řízení.  Integrované povolení nahrazuje složková povolení podle zvláštních právních předpisů (ovzduší, voda, odpady atd.).  Závazné podmínky provozu zařízení v jednom povolení.  Přístup Přístup veřejnosti – veřejnosti v povolovacím procesu, zveřejňovány důležité v povolovacím procesu zveřejňovány důležité dokumenty (povolení, vyjádření atd.).  V rámci integrované prevence jsou uplatňovány nejlepší dostupné techniky (BAT).  Podmínky provozu zohledňují místní podmínky životního prostředí – mohou být uloženy podmínky nad rámec složkových předpisů.

Stav integrované prevence v České republice  Vydáno přes 1500 povolení.  Největší počet zařízení ‐ velkochovy hospodářských zvířat, nakládání s odpady, energetika, chemický průmysl, zpracování kovů.  Zastoupeny téměř všechny kategorie v příloze č. 1 zákona.  Nejvíce zařízení v krajích – Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj.  Nejméně zařízení – Karlovarský kraj. 6. Ostatní činnosti (zbývající) 12%

Transpozice směrnice o průmyslových emisích

1. Energetika 13%

2. Výroba a zpracování kovů 13%

6. Ostatní činnosti (intezivní chovy) 27%

3. Zpracování nerostů 6% 4. Chemický průmysl 13% 5. Nakládání s odpady 16%

Transpozice směrnice o průmyslových emisích v České republice Směrnice o průmyslových emisích

IPPC

LCP, VOC, WID

TiO2

Zákon o integrované prevenci a prováděcí právní předpisy

Zákon o ochraně ovzduší (č. 201/2012 Sb.) a prováděcí právní předpisy (tzv. emisní vyhláška – č. 415/2012 Sb.).

Zákon o odpadech (projednávaná novela)


Novela zákona o integrované prevenci

2


Průběh projednávání novely zákona o integrované prevenci Vláda

Hlavní oblasti novely zákona o integrované prevenci

 15. srpna 2012 – návrh novely schválila vláda (usnesení č. 590/2012). Poslanecká sněmovna (sněmovní tisk 780)  1. čtení ‐ 26.10.2012 na 47. schůzi PSP.  2. čtení – 4./12.12.2012 na 49. schůzi PSP.

Požadavky vyplývající ze směrnice o průmyslových emisích – povinná transpozice.

 3. čtení – 18.12.2012 na 49. schůzi PSP (schválen). Senát (senátní tisk 20)  Senát – 31.1.2013 na 4. schůzi Senátu – pozměňovací návrh (zpět do PSP). Poslanecká sněmovna  Zákon vrácený Senátem ‐ 19. 2. 2013 na 51. schůzi (schválen).

Požadavky vyplývající z provádění zákona o integrované prevenci a povolovací praxe.

Prezident  Prezident zákon podepsal 28.2.2013. Sbírka  19.3.2013 – zákon č. 69/2013.

Předmět zákona (§ 1)  Upřesněn a rozšířen o nové aspekty, které novela zákona přináší.  Zákon upravuje postup při vydávání integrovaného povolení a další řízení a postupy týkající se integrovaného povolení.

Předmět zákona

 Zákon upravuje vedení informačního systému integrované prevence a stanoví jeho obsah.  Zákon upravuje náležitosti systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách zřízení a činnost technických pracovních skupin a zveřejňování technikách, zřízení a činnost technických pracovních skupin a zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách.

Pojmy (§ 2) – oblast BAT

Pojmy

 Oblast nejlepších dostupných technik (BAT):  změna definice nejlepších dostupných technik,  referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách,  závěry o BAT,  úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami,  nově vznikající techniky.  Referenční dokumenty o BAT, závěry o BAT, úrovně emisí spojené s nejlepšími d t dostupnými technikami a nově vznikající techniky – ý i t h ik i ě ik jí í t h ik definice odpovídají směrnici d fi i d íd jí ě i i o průmyslových emisích.  Referenční dokument o BAT (BREF) – výsledek výměny informací o BAT podle čl. 13 směrnice o průmyslových emisích – vypracován pro určené činnosti – popisuje použité techniky, současné úrovně emisí a spotřeby… jakož i závěry o nejlepších dostupných technikách a jakékoli nově vznikající techniky – se zvláštním přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze č. 3 k zákonu.


3


Pojmy (§ 2) – oblast BAT  Závěry o nejlepších dostupných technikách – dokument obsahující část BREF stanovící závěry o nejlepších dostupných technikách , jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s BAT, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření.  Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami – rozsah úrovní emisí získaný za běžných podmínek použitím nejlepších dostupné techniky nebo kombinací nejlepších dostupných technik, jak jsou popsány v závěrech o nejlepších dostupných technikách, vyjádřeny jako průměr za určitý časový úsek za specifikovaných referenčních podmínek.  Nově vznikající technika ‐ nová technika průmyslové činnosti, která by mohla v případě, že bude vyvinuta ke komerčním účelům, poskytovat buď vyšší obecnou úroveň ochrany životního prostředí, nebo alespoň stejnou úroveň ochrany životního prostředí a vyšší úspory nákladů než stávající nejlepší dostupné techniky.

Pojmy (§ 2) – oblast půdy a podzemních vod  Oblast půdy a podzemních vod  půda,  základní zpráva,  nebezpečné látky  Půda – svrchní vrstva zemské kůry, která se nachází mezi pevným skalním podložím a zemským povrchem; půda je složena z minerálních částic, organické hmoty, vody, vzduchu a živých organismů.  Základní zpráva – informace o stavu znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami.  Nebezpečné látky – látky nebo směsi vymezené v čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.

 Zavedení nových pojmů z oblasti BAT souvisí se zvýšením důrazu na aplikaci nejlepších dostupných technik v zařízeních a podmínek na úrovni BAT v povolovacích procesech.

Pojmy (§ 2) – další změny

Pojmy (§ 2) – další změny

 Změna definice pojmu „zařízení“ – drobné formulační zpřesnění ve vztahu k zařízením, která nejsou uvedena v příloze č. 1 a přesto je pro ně požádáno o integrované povolení (…ve které neprobíhá žádná z činností uvedených v příloze č. 1 zákona, jestliže pro ni bylo požádáno o integrované povolení).

 Změna definice pojmu „podstatná změna“

 Změna definice pojmu „provozovatel“ – právnická osoba nebo fyzická osoba, která skutečně provozuje nebo bude provozovat zařízení; není‐li taková osoba známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele zařízení vlastník zařízení.  Vypuštěn pojem „změna v provozu zařízení“ – přesunut do textu zákona.

 Změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která může mít významné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí;  Za podstatnou změnu se vždy považuje:  1. Změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, pokud sama o sobě dosahuje prahových hodnot uvedených v příloze č. 1 k zákonu,  2. Změna provozu v zařízení k tepelnému zpracování odpadu zpracovávajícího v zařízení uvedeném v příloze č 1 k zákonu pouze zpracovávajícího v zařízení uvedeném v příloze č. 1 k zákonu pouze ostatní odpad, která se dotkne tepelného zpracování nebezpečného odpadu (viz čl. 54 směrnice o průmyslových emisích),  3. Změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která zahrnuje výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (§ 14 odst. 5) nebo vyplývá z výsledků přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení provedeného na základě § 18 odst. 2 písm. d).

Žádost o integrované povolení (§ 3)  Obsah žádosti nebyl významně dotčen.  Doplněny nové části:

Žádost o integrované povolení

 Základní zpráva (viz dále),  Odborné posouzení v případě žádosti o výjimku z uplatnění úrovní emisí spojených s BAT (viz dále).  Vzor žádosti, rozsah a způsob vyplnění – prováděcí právní předpis – viz zvláštní prezentace.


4


Žádost o vydání integrované ho povolení Obsah žádosti (§ 4)  Vypuštěn výpis z obchodního rejstříku nebo jiné evidence.  Popis zařízení – nově určení hlavní činnosti.  Vypuštěna povinnost předkládat POH, návrhy bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy nebo tyto dokumenty schválené – povinnost zpracovávat POH se pro původce odpadů zrušuje novelou zákona o odpadech  K návrhům závazných podmínek provozu doplněno vyhodnocení souladu K návrhům závazných podmínek provozu doplněno vyhodnocení souladu se závěry o BAT, případně i včetně odborného posouzení k žádosti o výjimku z úrovní emisí spojených s BAT  Doplněna základní zpráva ‐ úprava základní zprávy v § 4a.

Žádost o integrované povolení Předběžná informace o žádosti (§ 3a)  Stávající stav ‐ krajský úřad na žádost provozovatele poskytne předběžnou informaci o úplnosti žádosti před jejím podáním (§ 33 písm. a).  § 3a Předběžná informace o žádosti – před podáním žádosti úřad poskytne provozovateli zařízení na jeho žádost předběžnou informaci podle správního řádu (§ 139) o předepsaných náležitostech žádosti (§ 4) a o vymezení zařízení v žádosti v souladu se zákonem a prováděcím právním předpisem. p p p p  Stejně jako dosud může být poskytnuta jen před podáním žádosti o vydání integrovaného povolení  Výslovně je v § 3a stanoveno, že předběžná informace se vztahuje i k souladu vymezení zařízení v žádosti o vydání integrovaného povolení.  Účel předběžná informace o žádosti – zlepšení kvality žádostí.

Žádost o integrované povolení Náležitosti žádosti (§ 4 odst. 1)  popis technologie a dalších technik k předcházení vzniku emisí, a kde to není možné, k omezení emisí znečišťujících životní prostředí,  popis opatření k předcházení vzniku, k přípravě opětovného použití, recyklaci a využití odpadů, které v zařízení vznikají,  popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí,  porovnání stávajícího nebo uvažovaného zařízení s nejlepšími dostupnými technikami,  popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru (úspory energie, předcházení haváriím, ukončení činnosti),  návrh závazných podmínek provozu zařízení (podle § 13), včetně vyhodnocení souladu návrhu se závěry o nejlepších dostupných technikách, případně i včetně odborného posouzení (§ 14 odst. 5),  rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly vydány podle zvláštních právních předpisů,  podklady nutné k vydání nahrazovaných správních aktů, pokud již nejsou obsahem dřívějších kapitol žádosti,  přehled případných náhradních řešení k navrhovaným technikám a opatřením prověřených provozovatelem zařízení,  základní zprávu (§ 4a), pokud je provozovatel zařízení povinen zajistit její vypracování.


Žádost o vydání integrovaného povolení (§ 3)  Doplněno, že rozhodující je znění listinné podoby žádosti (odst. 4) – v případě podání v elektronické a listinné podobě (§ 3 odst. 1 písm. b).  Výslovně stanoveno, že předmětem posouzení úplnosti žádosti je i soulad vymezení zařízení v žádosti se zákonem o integrované prevenci a prováděcí předpisem (odst. 5)  Rozlišeno doplnění žádosti a další doplnění žádosti (odst. 5 a 6) – dříve doplnění žádosti a další doplnění podkladů.  Vypuštěna ustanovení o přerušení a zastavení řízení – důvodem duplicita se správním řádem.

Žádost o integrované povolení Náležitosti žádosti (§ 4 odst. 1)  § 4 odst. 1 zákona o integrované prevenci (písm. a – q).  Žádost o integrované povolení musí především obsahovat: identifikaci provozovatele, popis zařízení a s ním spojených činností, identifikační údaje o umístění zařízení (obec, katastrální území, parcelní číslo), kategorie průmyslové činnosti a určení hlavní činnosti, stručné shrnutí údajů v žádosti – všeobecně srozumitelným způsobem, stručné shrnutí údajů v žádosti všeobecně srozumitelným způsobem, popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které se v zařízení používají nebo jsou jím produkovány, seznam a popis zdrojů emisí a zdrojů hluku, vibrací nebo neionizujícího záření a popis dalších vlivů zařízení, jejich vlastností, účinků na životní prostředí a zdraví lidí a předpokládané množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí, charakteristiku stavu území (zejména popis stávající imisní situace a stávajícího stavu půdy a podzemních vod), kde je nebo má být zařízení umístěno, včetně vymezení základních střetů v území,

Žádost o integrované povolení Základní zpráva (§ 4a)  Základní zpráva – nový dokument podle zákona o integrované prevenci.  Základní zpráva ‐ informace o stavu znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami.  Pokud jsou v zařízení používány, vyráběny nebo ze zařízení vypouštěny nebezpečné látky, které mohou způsobit znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení – provozovatel povinen zajistit vypracování základní zprávy a předložit základní zprávu úřadu ke schválení jako součást žádosti.  Nebezpečné látky – nařízení č. 1272/2008/EU (čl. 3).  Základní zpráva musí obsahovat informace, které jsou zapotřebí k určení stavu znečištění půdy a podzemních vod, aby bylo možno učinit kvantifikované srovnání se stavem při úplném ukončení provozu zařízení podle § 15a.  Formu základní zprávy a obsah stanoví prováděcí právní předpis.  Základní zprávu mohou zpracovávat pouze odborně způsobilé osoby pod zákona o geologických pracích. Při zpracování základní zprávy postupují tyto odborně způsobilé osoby podle zákona o geologických pracích.  Pro zpracování základní zprávy lze využít dokumenty týkající se znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení, zpracované podle jiných právních předpisů (zákon o prevenci závažných havárií, zákon o vodách atd.).

5


Žádost o integrované povolení Základní zpráva (§ 4a) ‐ předkládání  Předkládání základní zprávy:  Provozovatelé nových zařízení – v rámci žádosti po účinnosti novely zákona.  Provozovatelé stávajících zařízení – předloží základní zprávu úřadu ke schválení v rámci prvního řízení o změně IP, zahájeného po 7. lednu 2014 (přechodná ustanovení).  Provozovatelé stávajících zařízení nově zařazených do působnosti IPPC – základní zpráva jako součást žádosti o vydání integrovaného povolení (do července 2015) (přechodná ustanovení).

Povolovací proces Základní body (§ 3 ‐ § 15)  Žádost se podává místně příslušnému krajskému úřadu v elektronické nebo elektronické a listinné podobě (v tomto případě je rozhodující znění listinné podoby žádosti).  Řízení zahájeno dnem doručení žádosti.  Hodnocení úplnosti žádosti – 20 dnů. Jednoznačně stanoveno, že posuzování úplnosti žádosti zahrnuje i posouzení, zda je zařízení vymezeno v souladu se zákonem a prováděcím právním předpisem, tj. s vyhláškou č. 554/2002 Sb.  Pokud je žádost úplná – P k d j žád t ú l á rozeslání (do 7 dnů) žádosti účastníkům řízení, příslušným lá í (d 7 d ů) žád ti úč t íků ří í ří l š ý správním úřadům (PSÚ), případně dotčenému státu.  Zveřejněno stručné shrnutí k žádosti.  Účastníci řízení – provozovatel, vlastník zařízení, kraj, obec + účastníci, kteří se musí přihlásit (občanská sdružení, kraj a obec s možným dotčením).  Vyjádření PSÚ a účastníků řízení – 30 dnů od obdržení žádosti.

Povolovací proces Rozhodnutí o žádosti ‐ výroková část (§ 13)  U náležitostí IP doplněno ustanovení odst. 3 písm. e)‐ výčet správních aktů, které se nahrazují IP.  Podmínky spojené s ukončením provozu zařízení [odst. 4 písm. b)] – doplněny podmínky zajišťující při úplném ukončení provozu zařízení navrácení místa provozu do stavu v souladu s požadavky § 15a.  Podmínky pro nakládání s odpady [odst. 4 písm. c] – doplnění opatření ke sledování odpadů které v zařízení vznikají sledování odpadů, které v zařízení vznikají.  Postupy a opatření týkají se situací odlišných od podmínek běžného provozu [odst. 4 písm. h)] – přímo uveden zkušební provoz podle stavebního zákona, zrušena vazba na možný vznik nebezpečí ohrožení ŽP nebo zdraví člověka  Monitoring [odst. 4 písm. i)] – specifické požadavky v případě postupu podle § 14 odst. 4 písm. b), aby výsledky byly k dispozici pro shodná časová období a referenční podmínky jako v případě úrovní emisí spojených s BAT, vazba na § 14 ‐ způsob stanovení závazných podmínek provozu (minimální frekvence monitoringu aj.).


Povolovací proces

Povolovací proces Základní body (§ 3 ‐ § 15)  Vyjádření odborně způsobilé osoby – nepovinné ‐ k problematice BAT a ve zvlášť složitých případech k celé žádosti (30 dnů na vyjádření + možnost případného vrácení k dopracování). Zveřejněno.  Ústní jednání – nepovinné. V případě OZO – po uplynutí lhůty ke zveřejnění vyjádření OZO.  Rozhodnutí (45 dnů od obdržení příslušných vyjádření).  Odvolání (účastníci řízení, 15 dnů od vydání rozhodnutí).

Povolovací proces Rozhodnutí o žádosti ‐ výroková část (§ 13)  Vyhodnocování plnění podmínek IP [odst. 4 písm. k)] – nově úřad povinen stanovit provozovateli povinnost předkládat úřadu alespoň jednou za rok výsledky monitorování emisí a další požadované údaje, které úřadu umožní kontrolu plnění podmínek IP (vazba na § 16a – zpráva o plnění podmínek IP), v případě postupu podle § 14 odst. 4 písm. b) též povinnost předkládat shrnutí výsledků monitorování emisí umožňujících srovnání s úrovněmi emisí spojenými s BAT.  Doplněno ustanovení odst. 4 písm. l) – postupy a požadavky na pravidelnou údržbu zařízení a postupy k zabránění emisím do půdy a podzemních vod (souvislost s nebezpečnými látkami, které se mohou na daném místě vyskytovat, a vazba na možnost znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení)  Doplněno ustanovení odst. 4 písm. m) – podmínky pro posouzení dodržování emisních limitů, tyto podmínky mohou být nahrazeny odkazem na jiné právní předpisy.

6


Povolovací proces Rozhodnutí o žádosti ‐ odůvodnění (§ 13 odst. 5)  Vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví postaveno na roveň ostatních vyjádření příslušných správních úřadů  Ve vazbě na proces EIA nově výslovně stanovena povinnost úřadu vypořádat podmínky resp. požadavky nejen ze stanoviska k posouzení vlivů na ŽP, ale i v závěru zjišťovacího řízení  Náležitostí odůvodnění i údaje o závěrech o BAT a referenčních dokumentech o BAT na jejichž základě byly uloženy závazné podmínky provozu o BAT, na jejichž základě byly uloženy závazné podmínky provozu.  V případě udělení výjimky z úrovní emisí spojených s BAT povinnost uvést konkrétní důvody pro udělení této výjimky, včetně závěrů odborného posouzení, a odůvodnění závazných podmínek provozu stanovených na základě uvedené výjimky.

Povolovací proces Způsob stanovení závazných podmínek provozu (§ 14)  Výslovně stanoveno, že emisní limity (EL) mohou být doplněny nebo nahrazeny ekvivalentními parametry nebo jinými technickými opatřeními, která zajistí rovnocennou úroveň ochrany ŽP (odst. 1).  Všechny stanovené podmínky v IP musí být minimálně na úrovni složkových právních předpisů (princip „minimálních požadavků“).  Způsoby stanovení EL ve vazbě na závěry o BAT – viz dále.  P Požadavky na monitorování – ž d k i á í minimální frekvence monitoringu podzemní voda 5 i i ál í f k i i d í d 5 let, půda 10 let, není‐li monitorování založeno na systematickém hodnocení rizika znečištění (odst. 8).  Dočasná výjimka z EL o celkové délce nepřesahující 9 měsíců (namísto současné výjimky z EL na dobu nejvýše 6 měsíců) ke zkoušení a použití nově vznikajících technik – po uplynutí lhůty používání techniky zastaveno nebo se při činnosti dosáhne alespoň úrovně emisí spojené s BAT (odst. 9).

Povolovací proces Stanovení závazných podmínek provozu (§ 14)

Povolovací proces Stanovení závazných podmínek provozu (§ 14)

 Při stanovení závazných podmínek provozu úřad vychází z nejlepších dostupných technik a použije závěry o BAT, aniž by předepisoval použití jakékoli konkrétní metody či technologie (odst. 3).

 Výjimka z úrovní emisí spojených s BAT

 Úřad stanoví emisní limity, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s BAT, jak jsou stanoveny v závěrech o BAT – 2 způsoby (odst. 4):  a) limity, které nepřekračují úrovně emisí spojené s BAT – emisní limity vyjádřeny za stejné období jako úrovně emisí spojené s BAT (nebo kratší jádř t j é bd bí j k ú ě ií j é BAT ( b k tší období) a za totožných referenčních podmínek,  b) limity jiné, pokud jde o hodnoty, období a referenční podmínky – použije‐ li se tento postup – nejméně jednou ročně posouzení výsledků monitorování emisí s cílem zajistit, aby emise za běžných provozních podmínek nepřekračovaly úrovně emisí spojené s BAT.

 Úřad může v konkrétních případech stanovit mírnější limity než jsou uvedeny v příslušných závěrech o BAT – postup lze použít, pouze pokud odborné posouzení předložené provozovatelem prokáže, že v jeho důsledku nedojde k závažnému znečištění životního prostředí, celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí a dosažení úrovní emisí spojených s BAT by vedlo k nepřiměřeným nákladům ve vztahu k přínosům pro životní prostředí (odst. 5).  Důvody:  zeměpisná poloha zařízení nebo místní podmínky životního prostředí,  technické charakteristiky daného zařízení.  Náležitosti odborného posouzení – prováděcí právní předpis (viz zvláštní prezentace).  Žádost o výjimku bude posuzována vždy jako podstatná změna (viz definice podstatné změny) ‐ řízení obdobně podle § 3 až § 15 (vždy za účasti veřejnosti).  Udělená výjimka bude hodnocena v rámci vymezených důvodů přezkumu integrovaného povolení (§ 18 odst. 5).

Povolovací proces Stanovení závazných podmínek provozu (§ 14)  Nevztahují‐li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách na činnosti nebo typ výrobního procesu nebo nezabývají‐li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách všemi možnými dopady činnosti do provozu, stanoví úřad závazné podmínky provozu na základě nejlepších dostupných technik, které po projednání s provozovatelem zařízení určí pro dotyčné činnosti nebo procesy, přičemž zvláštní pozornost věnuje kritériím uvedeným v příloze č. 3 k tomuto zákonu (odst 7) tomuto zákonu (odst. 7).

Povinnosti provozovatele

 Do přijetí rozhodnutí o závěrech o nejlepších dostupných technikách podle IED se pro účely stanovení závazných podmínek provozu použijí závěry o nejlepších dostupných technikách z BREF přijatých EK před vstupem IED v platnost (před 6. lednem 2011), s výjimkou stanovení EL podle § 14 odst. 4 a 5 (odst. 10).


7


Základní povinnosti provozovatele zařízení (§ 16)  Základní povinnosti provozovatelů zařízení se doplňují na základě nových požadavků IED a některé povinnosti se upřesňují.  Povinnost dodržovat integrované povolení upřesněna tak, že zahrnuje i povinnost dodržovat podmínky provozu stanovené v provozních řádech, havarijních plánech a případných dalších dokumentech schválených v rámci integrovaného povolení (§ 16 odst. 1 písm. a).  Povinnost podle § 16 odst. 1 písm. b) v návaznosti na zrušení definice změny v provozu zařízení textově upravena – povinnost ohlásit úřadu každou změnu v užívání způsobu rozsahu nebo rozsahu zařízení, která by mohla mít důsledky pro životní prostředí.  Upřesněna povinnost podle § 16 odst. 1 písm. c) – součinnost při přezkumu a kontrole.  Povinnost podle § 16 odst. 1 písm. d) rozšířena z ohlašování mimořádných situací havárií i na povinnost předcházet výskytu havárií a povinnost ohlásit porušení závazných podmínek provozu v IP ‐ týká se mimořádných událostí a havárií, které mají závažné dopady na životní prostředí.

Povinnosti provozovatele Zpráva o plnění podmínek IP (§ 16a)  Každoroční ohlašování údajů o plnění podmínek povolení příslušnému orgánu.  Údaje o plnění podmínek integrovaného povolení (zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení) ‐ provozovatel povinen předávat každoročně úřadu v elektronické podobě. Odpovídající skutková podstata správního deliktu v § 37 odst. 1 písm. d).  Provozovatel může odkázat na shodné údaje, které ohlásil v rámci plnění ohlašovacích povinností podle jiných právních předpisů prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP) nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

Základní povinnosti provozovatele zařízení (§ 16)  Nová povinnost podle § 16 odst. 1 písm. e) – v případech mimořádných událostí a havárií, které mají závažné dopady na ŽP, neprodleně přijmout opatření k omezení dopadů na ŽP a k zamezení dalších možných mimořádných událostí a havárií ‐ odpovídající skutková podstata správního deliktu (§ 37 odst. 1 písm. f).  Nová povinnost podle § 16 odst. 1 písm. f) – v případě porušení závazných podmínek provozu neprodleně přijmout opatření, která zajistí v nejkratší možné době nápravu stavu způsobeného porušením těchto podmínek ‐ odpovídající skutková podstata správního deliktu (§ 37 odst. 1 písm. g).  Povinnost vést evidenci údajů o plnění podmínek IP [§ P i t é t id i úd jů l ě í d í k IP [§ 16 odst. 1 písm. g)] 16 d t 1 í )] nově ě navázána na ustanovení § 16a odst. 2, které upravuje podmínky vedení evidence pro účely pravidelné zprávy o plnění podmínek IP ‐ odpovídající skutková podstata správního deliktu (§ 37 odst. 1 písm. e).

Povinnosti provozovatele Zpráva o plnění podmínek IP (§ 16a)  Pro evidenci ‐ lze využít údajů shromažďovaných na základě jiných právních předpisů.  Kontrolní orgány mohou využít údaje ohlášené provozovatelem na základě jiných právních předpisů prostřednictvím ISPOP ke kontrole plnění podmínek integrovaného povolení.  Vzor zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení bude upraven prováděcím právním předpisem – viz zvláštní prezentace. právním předpisem viz zvláštní prezentace.

 Povinnost vést pro účely ohlašování údajů o plnění podmínek integrovaného povolení a tuto evidenci uchovávat po dobu 5 let (nevedení evidence ‐ odpovídající skutková podstata správního deliktu v § 37 odst. 1 písm. e).

Přezkum podmínek IP (§ 18)  Přezkum obligatorně – alespoň každých 8 let, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně závazných podmínek integrovaného povolení.  Úřad vždy přezkoumá IP:

Přezkum podmínek IP

 má‐li za to, že došlo k závažnému porušení podmínek IP,  zjistí‐li, že provozní bezpečnost procesu nebo činnosti zařízení vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky,  Vyžaduje‐li to změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí na základě jiných právních předpisů nebo jiná změna zvláštních právních předpisů, která může mít vliv na závazné podmínky provozu stanovené v integrovaném povolení,  je‐li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení,  použije‐li úřad při stanovování emisních limitů postup podle § 14 odst. 4 písm. b) a výsledky monitorování prokáží, že emise za běžných podmínek překračovaly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami.

 Úřad provede přezkum podmínek IP – je‐li zveřejněno rozhodnutí o závěrech o BAT pro hlavní činnost zařízení podle přílohy č. 1 zákona. Úřad na základě přezkumu zajistí, aby do 4 let o d zveřejnění závěrů o BAT byly závazné podmínky v souladu se závěry o BAT a aby provozovatel zařízení byl povinen tyto podmínky dodržovat.


8


Přezkum podmínek IP (§ 18)  Pokud se na zařízení nevztahují žádné závěry o BAT, úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povolení, umožňuje‐li vývoj v oblasti BAT významné snížení emisí.  Byla‐li udělena výjimka z úrovní emisí spojených s BAT podle § 14 odst. 5, je úřad povinen posoudit důvodnost udělení této výjimky v rámci každého přezkumu integrovaného povolení (kromě změny zvláštních právních předpisů a důvodů k přezkumu podle § 18 odst. 6).  Úřad může provést přezkum (§ 18 odst. 6):  na základě ohlášení změny zařízení (§ ákl dě hláš í ě ří í (§ 16 odst. 1 písm. b), d í b)

Přezkum podmínek IP (§ 18)  Úřad při přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení použije relevantní informace získané z monitorování nebo kontrol provedených podle tohoto zákona.  Provozovatel je povinen na žádost úřadu předložit veškeré podklady, které jsou nezbytné k přezkumu závazných podmínek IP (včetně výsledků monitorování emisí a jiných údajů za účelem porovnání s BAT popsanými v závěrech o BAT a s úrovněmi emisí spojenými s BAT).  Na výkon přezkumné činnosti se obecně vztahuje zákon o státní kontrole.  Zaměstnanci úřadu se při výkonu přezkumné činnosti prokazují služebním p ý p p j průkazem, který je současně dokladem o jejich pověření k provedení kontroly.

 na základě podnětu inspekce nebo krajské hygienické stanice nebo  je‐li v místě provozu zařízení dlouhodobě překračován standard kvality životního prostředí.  Přezkum se provádí – šetřením v místě provozu zařízení nebo přezkumem podkladů (poskytnutých provozovatelem nebo jiných).  Krajský úřad – informuje o plánovaných přezkumech, o výsledcích, uložených pokutách a opatřeních k nápravě ČIŽP a KHS.

Na základě přezkumu  opatření k nápravě,  rozhodovat o správních deliktech v případě , že je zařízení provozováno v rozporu s podmínkami integrovaného povolení,  vyzvat provozovatele k podání žádosti o změnu integrovaného povolení,  rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části,  řízení o změně integrovaného povolení z moci úřední.

Změny IP (§ 19a)  Nově se výslovně stanoví možnost, aby provozovatel přímo podal žádost o změnu integrovaného povolení. Podle navrhované úpravy zůstává zachována možnost ohlásit plánovanou změnu v provozu zařízení, aniž by provozovatel současně požádal o změnu integrovaného povolení.

Změny integrovaných povolení

 Pokud provozovatel zvolí možnost přímo požádat o změnu integrovaného povolení, zůstává zachována kompetence úřadu k posouzení, zda se jedná o změnu podstatnou či nikoli.  Pokud úřad v případě přímo podané žádosti o změnu integrovaného povolení shledá, že se nejedná o podstatnou změnu zařízení, pokračuje dále v řízení podle správního řádu a podle ustanovení § 19a odst. 4, kde jsou stanoveny zvláštní požadavky na změnové řízení v případě nepodstatné změny (okruh účastníků řízení, zajištění vyjádření příslušných správních úřadů, vyžádání podkladů od provozovatele).  Pokud úřad shledá, že se jedná o podstatnou změnu zařízení, pokračuje v řízení obdobně podle § 3 až 15.

Řízení o změně IP (§ 19a)  Podstatná změna v zařízení – v řízení o změně IP se postupuje obdobně podle § 3 až § 15 zákona (§ 19a odst. 1).  Jiná než podstatná změna v zařízení  Výslovně stanovena možnost podat přímo žádosti o změnu IP, pokud úřad shledá, že se nejedná o podstatnou změnu, pokračuje v řízení o žádosti podle odstavce 4 a správního řádu (§ 19a odst. 2).  Řízení o změně IP z důvodu nepodstatné změny může být téže stejně jako dosud vedeno z moci úřední na základě ohlášené změny v zařízení (§ 19a odst. 3). 3)

Řízení o změně IP (§ 19a)  V případě přímého podání žádosti o změnu IP může úřad řízení přerušit z důvodu provedení přezkumu podle § 18 odst. 6 (§ 19a odst. 5).  Změna zařízení se vždy považuje za podstatnou v případě, že zahrnuje výjimku z úrovní emisí spojených s BAT (§ 14 odst. 5) ‐ vždy postup podle § 3 až 15 (§ 19a odst. 6).  Změna zařízení se vždy považuje za podstatnou v případě, že vyplývá z přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení provedeného podle § 18 odst. 2 písm. d) – významné přesahování standardu kvality životního prostředí v důsledku provozu zařízení. zařízení

 Účastníci řízení provozovatel zařízení, vlastník zařízení (není‐li provozovatelem zařízení) a subjekty uvedené v § 7 odst. 2 zákona (§ 19a odst. 4).  Možnost úřad vyžádat si od provozovatele zařízení doplnění podkladů nezbytných pro rozhodnutí. Povinnost úřadu vyžádat si vyjádření příslušných správních úřadů, jejichž působnosti se změna dotýká. Lhůta pro vyjádření příslušných správních úřadů 15 dnů ode dne obdržení žádosti nebo oznámení o zahájení řízení z moci úřední (§ 19a odst. 4).


9


Řízení o změně IP (§ 19a) Úplné znění IP  Úplné znění výrokové části integrovaného povolení (§ 19a odst. 7).  Vydání úplného znění na žádost provozovatele zařízení nebo z moci úřední v souvislosti s vydáním rozhodnutí o změně IP.  Rozhodné je znění výrokových částí IP a jednotlivých rozhodnutí o jeho změně.  Úplné znění zveřejňováno prostřednictvím informačního systému integrované p prevence.

Ukončení provozu zařízení Nápravná opatření

Ukončení provozu zařízení(§ 15a)

Ukončení provozu zařízení(§ 15a)

 Na základě IED jsou stanoveny nové požadavky týkající se ukončení provozu zařízení.

 Provozovatel zařízení po úplném ukončení provozu zařízení v případě, že znečištění půdy a podzemních vod v daném místě představuje významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí v důsledku povolených činností prováděných provozovatelem zařízení před schválením základní zprávy, přijme nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení množství příslušných nebezpečných látek tak, aby dané místo přestalo uvedené riziko představovat. Přitom je nutno zohlednit současný nebo budoucí schválený způsob využívání daného místa a charakteristiku stavu území, kde je zařízení umístěno (odst. 4).

 Ukončení provozu zařízení nesmí být spojeno s ohrožením životního prostředí a s rizikem vyšší úrovně znečištění. Provozovatel zařízení je vždy povinen uvést místo provozu zařízení do stavu, který nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí (odst. 2).  Při úplném ukončení provozu zařízení posoudí provozovatel zařízení zejména stav znečištění půdy a podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením. Pokud zařízení oproti stavu uvedenému v základní zprávě způsobilo významné znečištění půdy nebo podzemních vod těmito nebezpečnými látkami, učiní provozovatel zařízení kroky nezbytné k odstranění znečištění tak, aby bylo dané místo uvedeno do stavu popsaného v základní zprávě. Za tímto účelem lze zohlednit technickou proveditelnost takových opatření (odst. 3).

 P Pokud se na provozovatele zařízení nevztahuje povinnost vypracovat základní k d l ří í h j i ákl d í zprávu, učiní provozovatel zařízení po úplném ukončení provozu zařízení nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení množství nebezpečných látek tak, aby dané místo již v důsledku znečištění půdy a podzemních vod způsobeného povolenými činnostmi nepředstavovalo žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Přitom je nutno zohlednit současný nebo budoucí schválený způsob využívání daného místa a charakteristiku stavu území, kde je zařízení umístěno (odst. 5).  Požadavky § 15a nejsou dotčeny požadavky zákona č. 167/2008 Sb. o ekologické újmě a o její nápravě, ve znění pozdějších předpisů.

Opatření k nápravě a zastavení provozu zařízení (§ 19b)  Nově stanovena kompetence k ukládání opatření k nápravě inspekci, kompetence KHS k ukládání opatření k nápravě vyplývá ze zákona o ochraně veřejného zdraví (v § 35 písm. c) ZIP zůstává zachována její kompetence k omezení a zastavení provozu zařízení – upřesněna)  Možnost uložení opatření k nápravě ve vazbě na neplnění povinností stanovených ZIP nebo IP (odst. 1)  Možnost uložení opatření k nápravě i v případě, že nebyly porušeny povinnosti p p p p , yyp yp podle ZIP nebo IP, jedná‐li se o mimořádné události, havárie zařízení nebo havarijní úniky, které mají závažné dopady na ŽP (odst. 2)  Oprávnění k vydání rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části, pokud provozovatel ve stanovené lhůtě neprovedl opatření k nápravě, případně nepodal žádost o změnu IP z důvodu podstatné změny zařízení (zde oprávnění jen úřad).  Povinné vydání rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení (odst. 5) – v případě porušení povinností, které představuje nebezpečí, že dojde k bezprostřednímu závažnému dopadu na ŽP, lze vydat i bez předchozího uložení opatření k nápravě.


Opatření k nápravě a zastavení provozu zařízení (§ 19b)  Možnost uložit opatření k nápravě právnímu nástupci provozovatele zařízení, který není původcem závadného stavu  Přechod povinností z uložených opatření k nápravě a rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení na právního nástupce provozovatele zařízení

10


Přechod IP (§ 16)  Předepisuje se zaznamenání změny provozovatele zařízení v IS IPPC.  Porušení povinnosti právního nástupce oznámit úřadu v zákonem stanovené lhůtě přechod IP nově podléhá sankci (§ 37).  V souvislosti se zavedením této sankce se lhůta pro ohlášení přechodu integrovaného povolení prodlužuje z 10 na 15 dnů.

Přechod, zrušení a sloučení IP

Zánik a zrušení IP (§ 20)

Sloučení IP (§ 20a)

 Integrované povolení zaniká při zániku provozovatele zařízení bez právního nástupce.

 V § 20a se nově stanoví možnost sloučit na žádost provozovatele zařízení do jednoho integrovaného povolení dvě nebo více integrovaných povolení vydaných pro zařízení, která provozuje stejný provozovatel na stejném místě.

 Nově v případě stávajících důvodů zániku integrovaného povolení stanovených v § 20 písm. b) (splnění podmínek IP) a c) (nevyužívání IP po delší než stanovenou dobu) integrované povolení nezaniká, ale zrušuje se (rozhodnutím), neboť tento postup byl vyhodnocen jako vhodnější z hlediska právní jistoty.

 Povolovací úřad (pouze na žádost provozovatele zařízení) rozhodne o sloučení dvou nebo více IP, která byla vydána pro zařízení provozované stejným provozovatelem na stejném místě, do jednoho IP.

 U důvodu podle písmene c) se současně požadovaná doba nevyužívání integrovaného povolení zkracuje z 8 let na 4 roky.

 Sloučení integrovaných povolení spočívá ve změně jednoho z integrovaných povolení, kterých se sloučení týká, a zrušení ostatních dotčených povolení.  Úč Účastníky řízení o sloučení integrovaných povolení, jsou subjekty, které byly ík ří í l č í i ý h l í j bj k k é b l účastníky řízení o vydání integrovaných povolení, kterých se sloučení týká, popřípadě jejich právní nástupci.  Rozhodnutí o sloučení integrovaných povolení se zveřejňuje v IS IPPC.

Vynětí z režimu IPPC (§ 20)

Vynětí z režimu integrované prevence

 Problematika postupu v případech, kdy kapacita zařízení poklesne pod příslušnou prahovou hodnotu, nebo kdy provozovatel zařízení, v němž neprobíhá žádná z činností uvedená v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci a pro něž bylo dobrovolně požádáno o vydání integrovaného povolení, již nehodlá toto zařízení v režimu IPPC provozovat.  Úřad na žádost provozovatele zařízení rozhodne o vynětí zařízení z režimu tohoto zákona, pokud provozovatel zařízení dostatečným způsobem prokáže pokles kapacity zařízení pod příslušnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu. tomuto zákonu.  Účastníky řízení o vydání tohoto rozhodnutí jsou provozovatel zařízení a vlastník zařízení, není‐li provozovatelem zařízení.  V rozhodnutí úřad uvede výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů nutných k dalšímu provozu zařízení, které by jinak byly nahrazeny integrovaným povolením.


11


Vynětí z režimu IPPC (§ 20)  Ke každému z těchto správních aktů úřad přiřadí závazné podmínky integrovaného povolení, které se k němu vztahují.  Zároveň úřad pro jednotlivé skupiny závazných podmínek integrovaného povolení stanoví, že se zrušují ke dni nabytí právní moci příslušného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, případně dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu, pro které budou podkladem příslušná stanoviska, vyjádření nebo souhlasy podle zvláštních právních předpisů .

Kontrola zařízení

 Dnem nabytí právní moci posledního z vydaných rozhodnutí integrované povolení zaniká. iká

Kontrola (§ 20b)  Definice: Kontrola zahrnuje veškeré činnosti, včetně výkonu kontroly na místě provozu zařízení, monitorování emisí a kontrol dokumentace a podkladů, ověřování vlastního monitorování, kontrol používaných technik a vhodnosti řízení provozu zařízení z hlediska životního prostředí, prováděné s cílem kontrolovat zařízení s hlediska dodržování povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením, podporovat dodržování těchto povinností a tam, kde je to nezbytné, monitorovat jejich dopad na životní prostředí.  Kontrolu provádí ČIŽP (KHS v oblasti podmínek týkající se ochrany veřejného da ) zdraví).  ČIŽP zpracovává plány a programy kontrol.  Doba mezi dvěma kontrolami na místě se stanoví na základě systematického posuzování rizik v oblasti životního prostředí u dotčených zařízení, přičemž v případě zařízení představujících nejvyšší riziko nesmí být delší než 1 rok a v případě zařízení představujících nejnižší riziko delší než 3 roky.  Kritéria při systematickém posuzování rizik: dopady zařízení na lidské zdraví a životní prostředí, riziko havárií, historie dodržování podmínek IP, účast provozovatele v EMAS nebo jiném systému environmentálního řízení.

Kontrola (20b)  Mimořádné kontroly – stížnosti, havárie, mimořádné události, nedodržování požadavků v oblasti životního prostředí. Mimořádné kontroly lze provádět též na základě poznatků kontrolního orgánu z vlastní kontrolní činnosti.  Pokud inspekce zjistí v rámci výkonu kontroly na místě závažné porušení podmínek integrovaného povolení, provede do 6 měsíců od této kontroly opakovanou kontrolu na místě.  V návaznosti na každou kontrolu na místě vypracuje inspekce vedle protokolu o kontrolním zjištění zprávu, která obsahuje popis kontrolního zjištění a závěry o případných dalších opatřeních případných dalších opatřeních.  Stejnopis zprávy se zasílá provozovateli do 2 měsíců od provedení výkonu kontroly na místě (pokud v této době nebyl již vyhotoven protokol o kontrolním zjištění).  Inspekce (KHS) zveřejní zprávu z kontroly prostřednictvím informačního systému integrované prevence do 4 měsíců od uskutečnění výkonu kontroly na místě.  Inspekce informuje úřad a KHS o plánovaných kontrolách, uložených pokutách a opatřeních k nápravě.

Příloha č. 1 Kategorie činností  Změny ve znění jednotlivých kategorií ‐ od zařízení k samotné činnosti (spalovací zařízení – spalování paliv v zařízeních atd.).

Příloha č. 1 – kategorie činností

 Upřesnění znění některých kategorií – (např. chemický průmysl ‐ biologické procesy, odstranění slova „základní“).  Nové činnosti v příloze č. 1 zákona – viz dále.  Povinnost pro nově zařazené provozovatele mít IP.  V ČR několik desítek provozovatelů nově zařazených činností. Č  Vzhledem k rozsahu změn – nové znění přílohy č. 1 zákona.


12


Příloha č. 1 Kategorie činností  Nové činnosti:  zplyňování a zkapalňování jiných paliv (než černého uhlí) v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 20 MW nebo více – kategorie 1.4.b),  provoz sléváren neželezných kovů – doplněno do kategorie 2.5.b),  výroba oxidu hořečnatého v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den – kategorie 3.1.c),  chemický průmysl – kategorie 4 – doplnění biologických procesů – odstranění slova „základní“ (organické a anorganické látky) – kategorie 4.1.b) doplněny „směsi esterů“ (bionafta) ‐ kategorie 4.1.h vypuštěno slovo „základní“ (plastické hmoty) a doplněny do výčtu polymery,  nakládání s odpady – zcela jiná struktura kategorie 5,  průmyslová výroba jednoho či více následujících druhů desek na bázi dřeva (desky z orientovaných třísek, dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky), při výrobní kapacitě větší než 600 m3 za den – kategorie 6.1.c),

Příloha 1 – Chemický průmysl (kategorie 4)  Kategorie 4 ‐ U kategorií činností uvedených v této části se "výrobou" rozumí výroba látek nebo skupin látek uvedených v bodech 4.1 až 4.6 na základě chemických a biologických procesů v průmyslovém měřítku.  Doplněny biologické procesy.  U kategorií 4.1., 4.2., 4.3., 4.4., 4.5., 4.6. byly jejich názvy přeformulovány z popisu zařízení na popis průmyslové činnosti (výroba organických látek, výroba hnojiv…).  Úvod kategorií 4.1. a 4.2. ‐ odstranění slova „základní“ (organické nebo g ) y anorganické) látky.  Kategorie 4.1.b. ‐ kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů… – doplněny směsi esterů (výroba bionafty).  Kategorie 4.1.h.  Směrnice o průmyslových emisích ‐ plastické hmoty (polymery, syntetická vlákna a vlákna na bázi celulózy) ‐ odstranění slova „základní“ ‐ doplněny polymery do výčtu v závorce.

Příloha č. 1 Kategorie činností  Nové činnosti:  úpravy v oblasti potravinářského průmyslu – kategorie 6.4.b) iii – směsné výrobky (rostlinné a živočišné suroviny – graf pro určování prahové kapacity),  zachytávání oxidu uhličitého ze zařízení, na která se vztahuje zákon o integrované prevenci, za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu – kategorie 6.9 (zákon č. 85/2012 struktur podle jiného právního předpisu 6.9 (zákon č. 85/2012 Sb.),  konzervace dřeva a dřevěných výrobků chemickými látkami při výrobní kapacitě větší než 75 m3 za den, jiné než pouhé ošetření proti zabarvení běli – kategorie 6.10.,  samostatně prováděné čištění odpadních vod, které nejsou městskými odpadními vodami a které jsou vypouštěny zařízením, na které se vztahuje tento zákon – kategorie 6.11.

Příloha 1 – Nakládání s odpady (kategorie 5)  Nová struktura kategorie – 5.1 – 5.6.  5.1. Odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů (10 t/den) – činnosti a) až k) (biologická úprava, fyzikálně‐chemická úprava, mísení, regenerace kyselin nebo zásad atd.).  5.2. Odstranění nebo využití odpadu v zařízeních určených k tepelnému zpracování odpadu – a) 3t/hod u ostatních odpadů a b) 10t/den u nebezpečných odpadů.  5 5.3. a) Odstraňování ostatních odpadů 50t/den – 3 ) Od t ň á í t t í h d dů 50t/d či činnosti 1) až 5) (biologická ti 1) ž 5) (bi l i ká úprava, fyzikálně‐chemická úprava atd.).  5.3. b) Využití (nebo využití kombinované s odstraněním) ostatních odpadů 75t/den ‐ činnosti i) až iv) (biologická úprava, předúprava odpadů pro spalování atd.).  Je‐li jedinou činností úpravy odpadů anaerobní digesce – prahová hodnota 100 t/den.

 Novela zákona o integrované prevenci – polymery určené jako suroviny k dalšímu zpracování, syntetická vlákna a vlákna na bázi celulózy.

Příloha 1 – Nakládání s odpady (kategorie 5)  5.4. Skládky – příjem více než 10t/denně nebo celková kapacita větší než 25000 t, s výjimkou skládek inertního odpadu.  5.5. Skladování nebezpečného odpadu, na něž se nevztahuje bod 5.4. před provedením činností uvedených v bodech 5.1., 5.2. – celkový objem 50 tun, s výjimkou shromažďování před sběrem na místě, kde odpad vzniká.  5.6. Podzemní uložení nebezpečného odpadu o celkové kapacitě větší než 50 tun.


Další přílohy zákona

13


Příloha č. 2 a příloha č. 3  Příloha č. 2 ‐ Seznam hlavních znečišťujících látek pro stanovování emisních limitů.  Ovzduší Úprava bodu č. 6 „Tuhé znečišťující látky včetně jemných částic“ (původně „Prach“). Formulační změny dalších bodů.

Správní delikty a sankce

 Voda Doplnění bodu č. 13 „Látky uvedené v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. Formulační změny dalších bodů.  Příloha č. 3 – Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik.  Vzhledem ke změnám v oblasti aplikace BAT vypuštěn úvodní text (úvodní odstavec).  Úprava bodu č. 12 – „Informace zveřejňované mezinárodními organizacemi“.  Formulační změny dalších bodů.

Správní delikty (§ 37)  Správní delikty:  provozování zařízení bez integrovaného povolení, bez rozhodnutí o změně integrovaného povolení nebo v rozporu s integrovaným povolením,  neohlášení změny v provozu zařízení nebo mimořádné události,  uvedení nesprávných údajů v žádosti o IP, které mohou mít vliv na vydání integrovaného povolení, nepodá žádost o změnu integrovaného povolení ve lhůtě stanovené úřadem,  neohlášení úřadu údaje o plnění podmínek IP nebo poskytne údaje neúplné či nesprávné (§ 16a odst. 1), nesprávné (§ 16a odst. 1),  nevedení evidence údajů pro ohlašování plnění podmínek IP (§ 16a odst. 2),  nepřijetí opatření k omezení dopadů na životní prostředí a k zamezení dalších mimořádných událostí nebo havárií (§ 16 odst. 1 písm. e),  nepřijetí opatření k zajištění nápravy stavu způsobeného porušením závazných podmínek provozu (§ 16 odst. 1 písm. f),  neoznámení přechodu integrovaného povolení (§ 17),  neprovedení opatření k nápravě (§ 19b odst. 1 nebo 2),  neomezení (nezastavení) provozu zařízení nebo jeho části (§ 19b odst. 3,4 a 5),  OZO – neoznámení změny údajů uvedených v osvědčení o odborné způsobilosti (§ 6odst. 8),

Sankce  Správní delikty v prvním stupni projednává inspekce nebo krajský úřad.  Příslušným orgánem k projednání správního deliktu je ten orgán, který zahájí řízení jako první.  Ministerstvo životního prostředí – v prvním stupni ‐ delikty v souvislosti se zařízením, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu a delikty odborně způsobilých osob.  KHS – v prvním stupni ‐ delikty jde‐li o ochranu veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření.  V případě KÚ polovina příjmů z pokut účelově vázána k ochraně životního prostředí.  Zvýšení rozsahu sankcí:  1 000 000 Kč na 2 000 000 Kč;  7 000 000 Kč na 10 000 000 Kč.

Systém výměny informací o BAT (§ 27)  Systém výměny informací o BAT zabezpečují MŽP, MPO a MZE.

Výměna informací o nejlepších dostupných technikách

 Na systému výměny informací se rovněž podílejí CENIA, krajské úřady, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy a hospodářské komory.  V rámci systému výměny informací resorty v rámci svých kompetencí zajišťují – zřízení a činnost technických pracovních skupin, překlady dokumentů EU k BAT, informování o BAT a nově vznikajících technikách.  Technické Technické pracovní skupiny se ve své činnosti zaměřují pracovní skupiny se ve své činnosti zaměřují – sledování BAT v ČR a EU, sledování BAT v ČR a EU, přípravu podkladů k závěrům o BAT a BREF, poskytování podkladů pro přípravu pozice ČR při vyjednávání na úrovni EU, hodnocení odborné kvality překladů závěrů o BAT, sledování vývoje nově vznikajících technik.  Vedoucí a ostatní členy pracovních skupin jmenují resorty podle oblasti své působnosti. Členy technických pracovních skupin mohou navrhovat účastníci procesu výměny informací o BAT.  Informace o BAT zveřejňuje na svých stránkách (www.ippc.cz) Ministerstvo průmyslu a obchodu.


14


Nově vznikající techniky (§ 27a)  Nově vznikající technika ‐ nová technika průmyslové činnosti, která by mohla v případě, že bude vyvinuta ke komerčním účelům, poskytovat buď vyšší obecnou úroveň ochrany životního prostředí, nebo alespoň stejnou úroveň ochrany životního prostředí a vyšší úspory nákladů než stávající nejlepší dostupné techniky (§ 2 písm. m).  MŽP, MPO a MZE v oblastech své působnosti podle zákona podporují vývoj a uplatňování nově vznikajících technik, zejména nově vznikajících technik popsaných v referenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikách.

Evropský a mezinárodní reporting (§ 27b)  MŽP poskytuje příslušným orgánům Evropské komise v jimi požadovaném rozsahu a formátu a jimi požadovaných intervalech informace k plnění požadavků právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění.  Ministerstvo zajišťuje poskytování informací o integrované prevenci a omezování znečištění i v případě dalších mezinárodních závazků České republiky.  Krajské úřady, inspekce, MPO, MZE, CENIA, KHS a příslušné správní úřady jsou povinny na vyžádání poskytnout MŽP potřebné informace.

Informační systém integrované prevence (§ 5a)  Zřízen zákonem (návaznost na stávající systém – http://www.mzp.cz/ippc).  Vede Ministerstvo životního prostředí.

Informační systém integrované prevence

 Informační systém integrované prevence slouží k zajištění veškerých povinností vztahujících se ke zveřejňování informací a přístupu veřejnosti k informacím podle zákona.  Ministerstvo životního prostředí řídí a koordinuje postup příslušných orgánů veřejné správy při zveřejňování údajů v informačním systému integrované prevence.  Údaje z IS IPPC jsou zveřejňovány na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí.  Údaje z IS IPPC jsou využívány k plnění povinností České republiky vyplývajících z příslušných právních předpisů EU v oblasti integrované prevence.

Informační systém integrované prevence (§ 5a)  Zveřejňované informace:  povolovací řízení – stručné shrnutí, vyjádření OZO, rozhodnutí o žádosti, rozhodnutí o odvolání, úplná znění integrovaných povolení,  výjimky z aplikace BAT,  údaje o plnění podmínek IP,  informace z kontrol – zprávy o kontrolách,  seznam provozovatelů a zařízení s vydaným IP,  seznam OZO, seznam OZO,  národní a evropská legislativa,  závěry o BAT,  informace o povinnostech ČR vyplývajících z právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence.  další informace z oblasti integrované prevence.


Přechodná ustanovení Změny dalších právních předpisů

15


Přechodná ustanovení (čl. II)  Na tzv. stávající zařízení se transpoziční ustanovení novely vztahují od 7. ledna 2014 (bod 1), ostatní ustanovení novely (vyjmenovaná v bodě 2) se použijí od nabytí účinnosti novely.  Zařízení, v nichž probíhají činnosti nově zařazované pod IPPC, musí získat IP do 7. července 2015 (bod 3.).  Přechodná ustanovení k základní zprávě (body 4. a 5.).  Přechodné ustanovení k odborně způsobilým osobám (bod 6.).  Řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů (bod 7).

Změny dalších právních předpisů  Změna zákona odpadech (část II, čl. IV)  § 82 – oprava odkazu na správné ustanovení § 12 odst. 6 (souhlas k míšení nebezpečných odpadů.  Doplnění souhlasu s dispozicí s vázaným účtem (vytváření finanční rezervy po skládku) podle § 50 odst. 2 mezi nahrazované správní akty.  Změna zákona o správních poplatcích (část III, čl. V)  Upřesněno, že předmětem poplatku není vydání rozhodnutí o změně IP v případě, že se nejedná o podstatnou změnu zařízení plánovanou provozovatelem zařízení.  Místní šetření podle zákona o integrované prevenci osvobozeno od správního poplatku

Informace k IPPC  Informační systém IPPC MŽP – www.mzp.cz/ippc.  Stránky MPO k IPPC – www.ippc.cz.  Stránky EK k IPPC a IED ‐ http://ec.europa.eu/environment/air/pollutants/stationary/ied/legislation.ht m.  FAQ k IED ‐ http://ec.europa.eu/environment/air/pollutants/stationary/ied/faq.htm. http://ec.europa.eu/environment/air/pollutants/stationary/ied/faq.htm.


Děkuji za pozornost. Jan Maršák Jan Maršák

16


Obsah prezentace  Prováděcí předpisy k zákonu o integrované prevenci

Prováděcí předpis k zákonu o integrované prevenci g p Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D. Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Ministerstvo životního prostředí

 Nový prováděcí právní předpis  Struktura nového prováděcího předpisu  Vzor žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění  Základní zpráva  Odborné posouzení  Zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení


Prováděcí předpisy k zákonu o integrované prevenci ‐ předchozí 

Nařízení vlády č. 63/2003 Sb. 

K provedení zákona o integrované prevenci, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti předmětné novely, byly vydány následující prováděcí právní předpisy:

Nařízení vlády č. 63/2003 Sb. bylo novelou zákona o integrované prevenci zrušeno.



Relevantní části obsahu tohoto nařízení jsou převedeny přímo do textu zákona.

 Vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění, ve znění vyhlášky č. 363/2010 Sb. hlášk č 363/2010 Sb



Oblast výměny informací o nejlepších dostupných technikách upravena pouze zákonem o integrované prevenci. ák i t é i

 Nařízení vlády č. 63/2003 Sb., o způsobu a rozsahu zabezpečení výměny informací o nejlepších dostupných technikách.

Vyhláška č. 554/2002 Sb., v platném znění

Nový prováděcí právní předpis



Vyhláška č. 554/2002 Sb., v platném znění ‐ stanoví k provedení § 4 odst. 3 zákona o integrované prevenci vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění.



Zmocnění pro Ministerstvo životního prostředí k vydání prováděcího předpisu ‐ § 47 zákona.



Z požadavků směrnice o průmyslových emisích vyplývala nutnost změn ve vzoru žádosti o vydání integrovaného povolení a nutnost upravit nové oblasti (základní zpráva, reporting, odborné posouzení výjimky z BAT ‐ viz dále).



Provedení příslušných ustanovení zákona o integrované prevenci:  §4 odst. 3 – vzor žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění,  §4a odst. 2 ‐ náležitosti základní zprávy,



Teze novely vyhlášky č. 554/2002 Sb. byly součástí materiálu k novele zákona o integrované prevenci, schváleného vládou dne 15. srpna 2012.

 §14 odst. 5 ‐ náležitosti odborného posouzení k udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími technikami



V průběhu dalších prací na novelizaci vyhlášky bylo vyhodnoceno, že vzhledem k rozsahu a významu změn je vhodnější než novelizace stávající vyhlášky úprava řešené materie zcela novou vyhláškou, kterou bude stávající vyhláška zrušena a nahrazena.

 §16a odst. 4 ‐ stanovení vzoru zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení.




Vzhledem k předmětu úpravy v dané vyhlášce je téměř celý její obsah v přílohách.

1


Struktura nového prováděcího předpisu § 1 Předmět úpravy (podle zmocňovacích ustanovení ze zákona o integrované prevenci).

Vzor žádosti o integrované povolení ‐ použití 

Z hlediska struktury se nová právní úprava od dosavadní právní úpravy odlišuje v tom, že příloha není rozdělena na část A, v niž je stanoven vzor žádosti, a část B, v níž jsou stanoveny rozsah a způsob vyplnění žádosti.



Nově jsou požadavky na rozsah a způsob vyplnění žádosti stanoveny přímo u příslušné části vzoru.



Obsahově změny oproti platné právní úpravě vycházejí zejména z nových požadavků směrnice průmyslových emisích na obsah žádosti. Tyto změny navazují na změny provedené v zákoně o integrované prevenci.



Dále byly provedeny dílčí změny s cílem optimalizace vzoru, například u popisu zařízení.



Vzor by měl být použit ihned po nabytí účinnosti vyhlášky pro všechny žádosti o vydání integrovaného povolení, přiměřeně pro podstatné změny a žádosti o výjimku z aplikace BAT.

§ 2 Vzor žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění – odkaz na příslušnou přílohu a přístup k elektronickému vzoru žádosti (informační systém integrované prevence). § 3 Základní zpráva – odkaz na příslušnou přílohu. § 4 Odborné posouzení – odkaz na příslušnou přílohu. § 5 Vzor zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení – odkaz na příslušnou přílohu. Vlastní vzor je členěn na 3 části, přičemž část C se vyplňuje pouze při říl h Vl t í j čl ě 3 čá ti řič ž čá t C lň j ři specifickém režimu uložení emisních limitů (pracovní skupina část projednávala jako samostatný dokument). Přístup k elektronickému vzoru žádosti (informační systému integrované prevence a povolovací úřadu). § 6 Zrušení všech stávajících prováděcích předpisů. § 7 Účinnost (15.05.2013 – předpoklad!!).

Vzor žádosti o integrované povolení ‐ rozsah  Titulní list  Identifikace provozovatele zařízení a vlastníka zařízení  Identifikace zařízení  Základní informace k žádosti o vydání/změnu integrovaného povolení  Stručné shrnutí údajů ze žádosti St č é h tí úd jů žád ti  Popis zařízení  Suroviny, meziprodukty, výrobky  Paliva a energie  Emise a další vlivy zařízení na životní prostředí  Hluk, vibrace a neionizující záření

Vzor žádosti o integrované povolení ‐ rozsah  Odpady  Monitorování vlivů zařízení na životní prostředí (Monitoring)  Preventivní opatření  Charakteristika stavu a ovlivnění dotčeného území  Ukončení provozu zařízení p  Návrh závazných podmínek provozu zařízení  Další podklady  Seznam podkladů k hodnocení nejlepších dostupných technik  Seznam použitých zkratek  Závěr  Přílohy

Základní zpráva

Základní zpráva



Institut základní zprávy je na základě požadavků směrnice o průmyslových emisích nově zaveden v § 4a zákona o integrované prevenci.





Podle definice v § 2 písm. p) tohoto zákona se základní zprávou rozumí informace o znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami.

Základní zpráva musí podle § 4a odst. 2 zákona o integrované prevenci obsahovat informace o stavu znečištění půdy a podzemních vod, aby bylo možno učinit kvantifikované srovnání se stavem při úplném ukončení provozu zařízení podle § 15a.



Vlastní zpracování základní zprávy zajišťují osoby s odbornou způsobilostí podle zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích.



§ 4a odst. 1 zákona o integrované prevenci stanovuje, pokud jsou v zařízení 4 d t 1 ák i t é i t j k dj ří í používány, vyráběny nebo ze zařízení vypouštěny nebezpečné látky, které mohou způsobit znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení  

provozovatel zařízení je povinen zajistit vypracování základní zprávy, provozovatel je povinen předložit základní zprávu úřadu ke schválení jako součást žádosti o vydání integrovaného povolení.


2


Základní zpráva ‐ struktura Titulní list 1. Obsah základní zprávy 2. Identifikace provozovatele 3. Identifikace zařízení

Základní zpráva ‐ struktura 6. Podkladová zpráva podle legislativy v oblasti geologie – Bližší obsah je řešen obecným odkazem na geologickou legislativu – míněna vyhláška č. 369/2004 Sb. – příloha č. 11. – Popsáno zadání odborných geologických prací, účel výstupů, využití existujících podkladů, možnost doprůzkumu a další informace. – Jako jediná kapitola může být zpracována pro širší území, než odpovídá vymezení zařízení.

7 Určení stavu znečištění půdy a podzemních vod 7. Určení stavu znečištění půdy a podzemních vod 4. Prostorové vymezení základní zprávy

– Závazné parametry relevantních indikátorů – Popis postupu ověřování parametrů uvedených indikátorů po ukončení provozu

5. Vymezení nebezpečných látek, směsí a nebezpečných odpadů, které mohou způsobit znečištění půdy a podzemních vod

8. Seznam použitých zkratek

5.1. Suroviny, meziprodukty, výrobky a nebezpečné odpady

9. Závěr

5.2. Emise do půdy

10. Přílohy

Základní zpráva ‐ použití

Odborné posouzení výjimky z BAT



Pro nová zařízení by základní zpráva měla být předložena ihned po nabytí účinnosti vyhlášky pro všechny žádosti o vydání integrovaného povolení – jako součást žádosti.

 Náležitosti obsahu odborného posouzení k udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami jsou stanoveny v příloze č. 3.



U stávajících zařízení pak v rámci prvního řízení o změně integrovaného povolení podle, které bude zahájeno po 07.01.2014.



P Pro zařízení, která nově vstupují do režimu integrované prevence, ří í kt á ě t jí d ži i t é předloží základní zprávu úřadu ke schválení jako součást žádosti o vydání integrovaného povolení (tj. od účinnosti zákona).

 Nový institut odborného posouzení je součástí nové právní úpravy způsobu stanovení emisních limitů v integrovaném povolení, vycházející z požadavků směrnice o průmyslových emisích.

Odborné posouzení výjimky z BAT  V § 14 odst. 5 je stanoveno, že úřad může v konkrétních případech stanovit mírnější emisní limity, než je stanoveno v odstavci 4, pokud odborné posouzení předložené provozovatelem prokáže, že:  v důsledku udělení výjimky nedojde k závažnému znečištění životního prostředí,  celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí a  dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o BAT by vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí,  a to z důvodů:  zeměpisné polohy daného zařízení nebo místních podmínek životního prostředí,  nebo technické charakteristiky zařízení.


 Ustanovení § 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci, které stanoví možnost udělení dané výjimky, navazuje na ustanovení § 14 odst. 4 tohoto zákona.

Odborné posouzení výjimky z BAT ‐ struktura Titulní list 1. Obsah odborného posouzení 2. Identifikace provozovatele zařízení 3. Identifikace zařízení 4. Emisní limity 5 Zákl d í h d 5. Základní hodnocení ve vztahu k í t h k životnímu prostředí ži t í tř dí 6. Posouzení ekonomiky investice 7. Závěrečné vyhodnocení 8. Použité podklady 9. Přílohy 10. Seznam zkratek

3


Odborné posouzení výjimky z BAT ‐ použití  Vztahuje se pouze na ta zařízení, kde jsou k dispozici závěry o BAT, schválené procedurou podle směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích, pro hlavní činnost.  Přechod do režimu výjimky, který je podmíněn odborným posouzením, musí být dokončen 4 roky od publikace závěrů o BAT v Úředním věstníku EU (jako implementační rozhodnutí EK).  Přezkum, podmíněný zveřejněním závěrů o BAT (§ 18 odst. 3), lze uskutečňovat nejdříve 07.01.2014.  Vlastní odborné posouzení je doplněno metodickým materiálem a kalkulační pomůckou (tabulka ve formátu Microsoft Excel), který se bude týkat primárně ekonomických výpočtů.

Zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení  Požadavek, aby v případě použití postupu podle § 14 odst. 4 písm. b) zákona o integrované prevenci bylo pravidelně alespoň jednou ročně předáváno úřadu též shrnutí výsledků monitorování emisí umožňující srovnání s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami, rovněž vychází z požadavků směrnice o průmyslových emisích.

Zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení  V příloze č. 4 je na základě zmocnění v § 16a odst. 4 zákona o integrované prevenci stanoven vzor zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení.  Institut pravidelné roční zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení je do zákona o integrované prevenci nově zaveden na základě požadavků směrnice o průmyslových emisích.  Podle § 16a odst. 1 je provozovatel zařízení povinen každoročně předávat úřadu v elektronické podobě zprávu s údaji o plnění podmínek integrovaného povolení v rozsahu stanoveném úřadem v integrovaném povolení podle § 13 odst. 4 písm. k).  V případě použití postupu podle § 14 odst. 4 písm. b) též shrnutí výsledků monitorování emisí umožňující srovnání s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami.

Zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení  Využít lze i shodné údaje ohlášené provozovatelem zařízení na základě jiných právních předpisů prostřednictvím ISPOP.

 Postup podle § dl § 14 odst. 4 písm. b) je jedním ze dvou možných způsob d í b) d í d ž ý h ů b stanovení emisních limitů na úrovni emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT.

Zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení ‐ struktura Část A: Identifikace provozovatele zařízení, identifikace zařízení a související údaje  Relevantní rok.  Identifikace provozovatele, zařízení a zpracovatele.  Část A ‐ Předkládá se vždy. Část B: Údaje o plnění podmínek integrovaného povolení  Podmínky integrovaného povolení a jejich plnění – standardizovaný řádek pro limit a pro textovou podmínku, struktura pak kopíruje integrované povolení. Lze u dílčí podmínky odkázat na hlášení provedené prostřednictvím ISPOP.

Zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení ‐ struktura Část C: Podklady k provedení porovnání úrovní emisí zařízení s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami  Porovnání s úrovněmi emisí spojenými s BAT (včetně identifikace příslušných závěrů o BAT a identifikace příslušného výduchu).  Použité podklady, přílohy a seznam zkratek.  Předkládá se pouze v případě, že je v integrovaném povolení stanoven emisním limit postupem podle § 14 odst. 4 písm. b) zákona o integrované prevenci.

 Použité podklady, přílohy a seznam zkratek.  Část B ‐ Předkládá se vždy.


4

komplexní řešení podnikové ekologie a EMS Ing. Zdeněk Fildán Envi Group s.r.o. Příčná 2186, 347 01 Tachov

tel. 606 638 325, 373 721 316 fax: 374 725 509 email: [email protected] www.envigroup.cz

4/2013

Produkty z nakladatelství Envi Group Ekologická újma snadno a rychle Ekologická újma na klíč



INTERAKTIVNÍ FORMULÁŘ PRO ZÁKLADNÍ HODNOCENÍ RIZIKA EKOLOGICKÉ ÚJMY Pro snadné zpracování základního hodnocení vlastními silami jsme pro Vás připravili aktivní formulář. Obsahuje všechny výjimky a souvztažnosti z předpisů a metodického pokynu. Při vyplňování formuláře tedy nemusíte nic dalšího studovat. Filtrování usnadňující vyplnění a omezující chyby • automatické vzorce • pohodlné vyplnění v Excelu • odkazy na předpisy a mapy • komentáře.



ZPRACOVÁNÍ ZÁKLADNÍHO HODNOCENÍ RIZIK FORMOU SLUŽBY Kompletní zpracování základního hodnocení na základě dodaných podkladů.



PRŮVODCE PODNIKOVOU EKOLOGIÍ - Interaktivní eBook Povinnosti s komentáři. INFOservis za Vás sleduje změny legislativy a jejich dopady do podnikové praxe. Filtrování povinností podle Vašich činností, možnost sestavení vlastní příručky. Snadná tvorba individuálních registrů právních požadavků – ideální a velmi efektivní pro systémy EMS! Přehledy povinností s aktivními odkazy na plná znění právních předpisů. Audit právní shody. Vzory a příklady podnikové provozní dokumentace! Více informací na speciálním webu www.registr-pravnich-pozadavku.cz!









POVINNOSTI FIREM V PODNIKOVÉ EKOLOGII - Základní publikace Tato publikace Vám pomůže snadno zjistit, které povinnosti se Vaší firmy týkají a zároveň Vám nabídne jejich základní řešení. V publikaci je pro každou oblast přehled povinností s uvedením příslušných paragrafů a prováděcích právních předpisů, rozbor jednotlivých povinností, dotazníky pro snadné určení povinností, které se vztahují na Vaši firmu a další informace. Publikaci doplňují internetové eDoplňky s dalšími dokumenty. PŘÍRUČKA EMS PODLE ISO 14001 - Průvodce pro systém EMS Praktický návod pro zavedení a provoz environmentálního managementu. Provede Vás problematikou EMS s představením požadavků normy a jejich vysvětlení. Uvádí potřebnou dokumentaci, požadavky na záznamy, nejčastější nedostatky v praxi, environmentální indikátory, registry právních požadavků a další. Zmíněny jsou i ostatní systémy a jejich možná integrace. PRŮVODCE EMS PODLE ISO 14001 – elektronická verze příručky Internetová varianta publikace PŘÍRUČKA EMS PODLE ISO 14001. V této verzi je základní publikace doplněna o další podpůrné produkty a informace: EKOaudit (produkt pro vlastní přezkoumání úrovně plnění povinností), Stručný přehled povinností – aktivní povinností s odkazy na plné znění předpisů), Vzory a příklady (provozní řády, havarijní plány, bezpečnostní karty, grafické symboly pro tvorbu dokumentace, POH a další). PŘÍRUČKA PRO OBLAST ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ – kompletní manuál Chemické látky, závažné havárie, odpady, využívání a ochrana vod, ochrana ovzduší, IPPC, IRZ, obaly, ISO 14001. Ucelený a podrobný manuál podnikového ekologa. Rozbory legislativy, povinnosti a jejich řešení. Pro zachycení legislativních změn je publikace čtvrtletně aktualizována. Včetně CD, na kterém naleznete EKOaudit, vzory formulářů, příklady provozních řádů, havarijních plánů, platnou legislativu a další dokumenty.

750 Kč +21% DPH

cca 1 500Kč +21% DPH

1 500 Kč +21% DPH roční přístup

350 Kč +15% DPH

300 Kč +15% DPH

1 500 Kč +21% DPH roční přístup 2 490 Kč +15% DPH, aktualizační servis: 2 490 Kč ročně



PŘÍRUČKA PRO OBLAST ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ – elektronická verze Internetová PDF verze tištěné publikace Příručka pro oblast životního prostředí. Čtvrtletní aktualizace.

1 500 Kč +21% DPH roční řístup



VZOROVÁ DOKUMENTACE – elektronický balík dokumentů Vzorová dokumentace představuje balík nejpoužívanějších dokumentů, které firma potřebuje na úseku podnikové a průmyslové ekologie. Dokumenty jsou ve formátu MS Word pro možnost snadné úpravy pro Vaše podmínky.

900 Kč +21% DPH 2-měsíční přístup

Přehled aktuálních seminářů a kurzů PODNIKOVÝ EKOLOG Lektor

Termín:

Ing. Zdeněk Fildán – ENVI GROUP 18.-19.4. 2013, Praha

16.-17.5. 2013, Plzeň

20.-21.5. 2013, Ostrava

6.-.7.6. 2013, Brno

13.-14.6. 2013, Praha

Cena:

-

dvoudenní intenzivní kurz praktický návod na zjištění povinností firmy legislativa ŽP vztahující se na podnikovou praxi vytvoření registru právních požadavků kompletní dokumentace a software podnikového ekologa

4 959 Kč

CHEMICKÉ LÁTKY A PŘÍPRAVKY - aktuální změny legislativy Lektor

Ing. Hana Krejsová – VÚOS Pardubice

Termín:

24.4.2013, Praha

Cena:

1 983 Kč

-

4.6.2013, Brno

chemický zákon, prováděcí předpisy, chystané novely nová vyhláška k zápisu nebezp. přípravků do databáze "CHLaP" novela zákona o ochraně veřejného zdraví (písemná pravidla) novela REACH, klasifikace a označování dle CLP praktické příklady a řešení Vaši dotazů

AKTUÁLNÍ NOVELA ZÁKONA O INTEGROVANÉ PREVENCI - IPPC Lektor

Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D., MŽP

Termín:

17.4.2013, Praha

Cena:

1 983 Kč

V březnu vyšla zásadní novela zákona č. 76/2002 Sb. Přináší nové požadavky na provozovatele zařízení i na subjekty státní správy. Rovněž se mění okruh činností, pro jejichž provoz bude nutné disponovat integrovaným povolením.

AKTUALIZAČNÍ KURZ PRO PODNIKOVÉ EKOLOGY Lektor

Ing. Zdeněk Fildán – ENVI GROUP

Termín:

5.6.2013, Brno

Cena:

1 983 Kč

12.6. 2013, Praha

- aktuální změny legislativy ochrany životního prostředí pro podnikovou praxi, - nové/změněné povinnosti firem - kompletní dokumentace a software podnikového ekologa

"BĚŽNÝ PODNIK" A BEZPEČNOST PRÁCE PŘI NAKLÁDÁNÍ S CHEM. LÁTKAMI/SMĚSMI Lektor

Ing. Hana Krejsová, VÚOS Pardubice

Termín:

11.4. 2013, Praha

Cena:

1 983 Kč

-

písemná pravidla pro CHLS, sestavení, vztah k nařízení CLP značení CHLS (náhradní obaly, zařízení…) školení pracovníků (rozsahy, způsobilosti, intervaly) pravidla bezpečnosti práce při nakládání s CHLS povinnosti uživatelů, následných uživatelů, distributorů CHLS expoziční scénáře bezpečnostních listů

ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ, ZAŘÍZENÍ SOC. PÉČE, GASTRONOMIE A STRAVOVÁNÍ Lektor

Státní zdravotní ústav

Termín:

22.4. 2013, Praha

Cena:

1 983 Kč

- nakládání s odpady ze zdravotnických zařízení - nakládání s odpady ze zařízení sociální péče - nakládání s kuchyňskými odpady z gastronomie a stravování

ADR PRO "NE"dopravce – běžný podnik jeho povinnosti k ADR Lektor

poradce ADR

Termín:

25.4. 2013, Praha

Cena:

1 983 Kč

Povinnosti firem NEzabývajících se profesionálně přepravou nebezpečných věcí: - občasná přeprava nebezpečných odpadů či chemických látek, - příjem, vykládka/nakládka nebezpečných přípravků - dopady a změny nové ADR

Přihlášky a podrobné informace na www.envigroup.cz Ceny jsou bez 21% DPH.

Aktuální novela zákona o integrované prevenci - IPPC

Recommend Documents