Novela zákona o integrované prevenci – dotazy z praxe
Mgr. Hana Nenutilová Ministerstvo životního prostředí Odbor legislativní Jednání pracovní skupiny „KÚ a IPPC“ - Jihlava 21. 11. 2013
Obsah • • •
Dotazy týkající se oblasti odpadového hospodářství Dotazy týkající se řízení o změně integrovaného povolení Ostatní
Zařízení nově zařazovaná do režimu IPPC – souhlas podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech na dobu určitou • • • •
Týká se zařízení nově zařazovaných do režimu IPPC, u nichž složkově vydané souhlasy podle § 14 odst. 1 zákona o odpadech v současné době dobíhají Tato zařízení, na která se vztahuje přechodné ustanovení čl. II bod 3 novely č. 69/2013 Sb., musí mít integrované povolení do 7. 7. 2015 Pro tato zařízení lze vydávat složková povolení, dokud není podána žádost o vydání IP Po provozovatelích daných zařízení nelze požadovat, aby podávali žádost o vydání IP dříve, než je třeba pro splnění povinnosti mít IP k datu 7. 7. 2015
Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady po novele zákona o odpadech (č. 169/2013) •
• •
•
•
Po novele zákona o odpadech č. 169/1013 Sb. shromažďování nebezpečných odpadů již nevyžaduje souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady podle § 16 odst. 3 tohoto zákona V některých případech může být problematické rozlišit shromažďování a skladování Shromažďování odpadů (§ 4 písm. g)) – krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládání s odpady Skladování odpadů (§ 4 písm. h)) – přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním Místo vzniku odpadů – ze zákona o odpadech jednoznačně nevyplývá, lze mít za to, že pokud původce vzniklé odpady přesune do jiného jím provozovaného zařízení v rámci stejného areálu, jedná se stále o přesun v rámci místa vzniku
Skládky v režimu IPPC – možnosti postupu při opakovaném porušení povinnosti odvádět vybrané poplatky za skládkování • • • •
Jedná se o porušení povinnosti, která není zahrnuta v IP, není stanovena v ZIP, a její porušení nemá přímé dopady na ŽP § 47 zákona o odpadech – uložení povinnosti zaplatit poplatek krajským úřadem + úrok z prodlení Poplatky a úrok z prodlení vymáhá příslušný správce daně, postup podle daňového řádu Uložení povinnosti zaplatit poplatek lze považovat za zvláštní postup ve vztahu k opatřením k nápravě. Inspekce tedy nemůže uložit zaplacení poplatku opatřením k nápravě, k jehož vydání je oprávněna podle § 76 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech
Skládky v režimu IPPC – možnosti postupu při opakovaném porušení povinnosti odvádět vybrané poplatky za skládkování • • •
•
Posouzení možnosti uložení opatření k nápravě nebo vydání o omezení nebo zastavení provozu zařízení podle ZIP (§ 19b) Možnost uložení opatření k nápravě ve vazbě na neplnění povinností provozovatele je vázána na neplnění povinností stanových v ZIP nebo IP Rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení lze vydat v případě neprovedení opatření k nápravě ve stanovené lhůtě, nepodání žádosti o změnu IP v případě podstatné změny ve stanovené lhůtě nebo v případě, že porušení povinností stanovených v ZIP nebo IP představuje nebezpečí že dojde k bezprostřednímu závažnému dopadu na ŽP (v tomto případě lze vydat rozhodnutí i bez předchozího uložení opatření k nápravě) Z výše uvedeného vyplývá, že v případě porušení povinnosti provozovatel odvádět vybrané poplatky za skládkování nelze provozovateli uložit opatření k nápravě nebo vydat rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení podle zákona o integrované prevenci
Skládky v režimu IPPC – možnosti postupu při opakovaném porušení povinnosti odvádět vybrané poplatky za skládkování • •
•
•
•
Posouzení možnosti postupu podle § 78 odst. 4 písm. c) zákona o odpadech Podle daného ustanovení KÚ zruší nebo změní rozhodnutí o udělení souhlasu v případě, že právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které byl souhlas udělen, opakovaně poruší podmínky, na které je souhlas vázán, opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo poruší povinnosti podle § 37 odst. 7 písm. c) Postup navržený KÚ v řešeném případě – změna IP spočívající v zákazu příjmů odpadů na skládku (na určitou dobu), s tím, že by provozovateli zůstala povinnost monitoringu Navržený postup je svou povahou omezením resp. zastavením provozu zařízení, podle zákona o integrované prevenci se o omezení nebo zastavení provozu vydává samostatné rozhodnutí – to však při porušení dané povinnosti nelze vydat – navržený postup tedy lze považovat za velmi problematický, bez jednoznačné právní opory Zrušení souhlasu není možné vzhledem k tomu, že souhlas byl nahrazen IP
Postup úřadu v případě podání žádosti o změnu IP podle § 19a odst. 2 (změna vyhodnocena provozovatelem jako nepodstatná) •
• •
•
•
Případy, kdy provozovatel přímo podal žádost o změnu IP podle § 19a odst. 2, sám změnu nevyhodnotil jako podstatnou, a žádost tedy nepodal podle vzoru v příloze č. 1 vyhlášky č. 288/2013 Sb. Varianta 1 – Úřad také posoudí požadovanou změnu jako nepodstatnou V tomto případě úřad v souladu s § 19a odst. 2 postupuje dále v řízení o žádosti podle správního řádu (ustanovení § 44 a násl., která se vztahují k řízení o žádosti) a § 19a odst. 4 ZIP. Úřad si může případně vyžádat od provozovatele doplnění žádosti (ve smyslu odstranění nedostatků – např. když není předmět požadované změny dostatečně specifikován) nebo doplnění žádosti ve smyslu doplnění podkladů podle § 19a odst. 4 Úřad ale v tomto případě není oprávněn požadovat doplnění žádosti v tom smyslu, aby byla podána podle vzoru v příloze č. 1 k vyhlášce č. 288/2013 Sb. - odkaz na obdobný postup podle § 3 až 15 (tj. jako v řízení o vydání IP) je uveden jen u podstatné změny
Postup úřadu v případě podání žádosti o změnu IP podle § 19a odst. 2 (změna vyhodnocena provozovatelem jako nepodstatná) •
Varianta 2 – Úřad na rozdíl od provozovatele vyhodnotí požadovanou změnu jako podstatnou
•
V tomto případě žádost trpí vadou spočívající v tom, že nesplňuje náležitosti podle § 4 ZIP a přílohy č. 1 vyhlášky č. 288/2013 Sb. Jedná se tedy o neúplnou žádost. Tuto vadu je provozovatel povinen na výzvu úřadu ve stanovené lhůtě odstranit, jinak je dán důvod k zastavení řízení
Postup úřadu v případě že je podána žádost vztahující se ke správním aktům nahrazovaným IP •
• • • •
•
•
Jedná se o případy, kdy provozovatel výslovně nepožádá o změnu IP, ale např. žádá o schválení aktualizovaného provozního řádu nebo o prodloužení platnosti povolení k vypuštění odpadních vod Otázkou je, zda tyto žádosti posuzovat jako žádost o změnu IP nebo jako ohlášení změny zařízení, která není spojena se žádostí o změnu IP Podání třeba posuzovat podle obsahu Ne každé podání označené jako „žádost“ je podle obsahu žádostí Není vyloučeno, aby jako žádost o změnu IP bylo posouzeno i podání, které není výslovně označeno jako žádost o změnu IP, resp. v textu žádosti není změna IP výslovně požadována Pokud se žádost přímo týká správního aktu nahrazovaného IP, včetně dokumentů schvalovaných v rámci IP, a požadované rozhodnutí je tedy z povahy věci rozhodnutí o změně IP, lze připustit, že žádost může být podle obsahu posouzena jako žádost o změnu IP Nutno posuzovat případ od případu
Vymezení vlastníka zařízení jako účastníka řízení o vydání IP podle § 7 odst. 1 písm. b) ve vztahu k vlastníkům pozemků, budov a vlastních technologických zařízení • •
• •
•
Účastenství v řízení podle § 7 odst. 1 písm. b) odvozeno od vlastnického práva subjektu k zařízení ve smyslu § 2 písm. a) ZIP Součástí zařízení jsou veškeré technické náležitosti a vybavení potřebné k provozu zařízení (např. konstrukce, potrubí, strojní zařízení, sklady) Obecně je nutno rozlišovat zařízení a pozemky, na kterých je zařízení umístěno. Z definice zařízení nevyplývá, že by jeho součástí byly bez dalšího i pozemky, na nichž se nachází Pozemek je součástí zařízení v případě, že sám o sobě představuje vybavení potřebné k provozu zařízení (např. zajištěná zpevněná plocha k, nakládání s odpady ve smyslu některé z činností podle přílohy č. 1 k ZIP, manipulační plocha, na níž je nakládáno se závadnými látkami ve smyslu vodního zákona, účelové komunikace a manipulační plochy v areálu zařízení – pokud splňují podmínky pro zařazení mezi přímo spojené činnosti v souvislosti s tzv. sekundární prašností, např. v důsledku dopravy nebo manipulace s materiály) Účelová komunikace může být za určitých podmínek samostatnou stavbou a mít tak jiného vlastníka než pozemek, na kterém se nachází
Vymezení vlastníka zařízení jako účastníka řízení o vydání IP podle § 7 odst. 1 písm. b) ve vztahu k vlastníkům pozemků, budov a vlastních technologických zařízení • •
•
Vlastník budovy může být odlišný od vlastníka zařízení (nebo části zařízení), které se v ní nachází Budovy jsou součástí zařízení pouze v případě, že představují samy o sobě vybavení potřebné pro provoz zařízení (např. budovy skladu, pokud je skladování zahrnuto jako přímo spojená činnost) Pouze v těchto případech je vlastník budovy účastníkem řízení podle § 7 odst. 1 písm. b)
Vynětí zařízení z režimu IPPC – postupy spojené s vydávání složkových rozhodnutí a zánikem IP •
•
•
•
Otázka, jak úřad získá informace o vydaných pravomocných složkových rozhodnutích, zda lze uložit informační povinnost provozovateli v rámci závazných provozu v IP Uložení informační povinnosti provozovateli v IP není vyloučeno, ale jako vhodnější se jeví, aby se úřad dohodl se správními orgány vydávajícími složková rozhodnutí na tom, že ho budou o vydaných rozhodnutích informovat (např. formou zaslání rozhodnutí na vědomí) – lze odkázat na § 8 správního řádu (povinnost spolupráce a poskytování součinnosti mezi správními orgány) Otázka, zda má úřad po zániku IP (nabytím právní moci posledního složkového rozhodnutí) informovat o zániku IP formou sdělení dotčené správní úřady a obec Vydání sdělení o zániku IP, které bude zasláno obci a dotčeným správním úřadům, lze považovat za vhodné.
Možnost vydat rozhodnutí v řízení podle § 20 (zrušení IP, vynětí z režimu IP) jako první úkon v řízení • •
•
•
Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení, pouze stanoví-li tak správní řád nebo zvláštní zákon, vztahuje se jen na řízení z moci úřední V některých případech je možné po doručení žádosti jako první následující úkon vydat rozhodnutí o zrušení IP v případě nevyužívání IP bez vážného důvodu po dobu delší než 4 roky (§ 20 odst. 2 písm. b)) – pokud není třeba žádost doplňovat V případě zrušení IP z důvodu ukončení provozu zařízení poté, co byly splněny podmínky IP spojené s ukončením provozu (§ 20 odst. 2 písm. a)), je zpravidla třeba po obdržení žádosti provést přezkum závazných podmínek IP V případě řízení o vynětí z režimu IP lze vydat rozhodnutí jako první úkon po obdržení žádosti (§ 20 odst. 3), pokud není třeba žádost doplnit, je-li účastníkem pouze provozovatel (tj. provozovatel je zároveň vlastníkem zařízení)
Limity hluku ve vztahu k § 14 odst. 2 zákona o integrované prevenci •
• • •
§ 14 odst. 2 – Emisní limity pro znečišťující látky a příslušné limity pro vibrace, hluk, teplo nebo jiné formy neionizujícího záření se vztahují obvykle k místu, kde emise vycházejí ze zařízení Dotaz, zda vzhledem k § 14 odst. 2 musí být EL dodržovány i na hranici areálu zařízení nebo jako dosud ve vztahu k chráněným prostorům Novelou č. 69/2013 Sb. z tohoto hlediska nedošlo ke změně Hygienické limity hluku se vztahují k chráněným prostorům - v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření
Odstraňování odpadů vzniklých při likvidaci následků povodně • • •
•
Týká se odpadu kat. č. 20 03 99 - Komunální odpad jinak blíže neurčený (odpady vzniklé při likvidaci následků povodně) Otázka možnosti příjmu tohoto odpadu na skládku, která příjem tohoto odpadu nemá v rámci IP povolen V těchto případech je ve vztahu k ZIP zvláštním ustanovením § 79 odst. 1 písm. h) zákona o odpadech, podle kterého ORP ukládá provozovateli zařízení k odstraňování odpadů v mimořádných případech, je-li to nezbytné z hlediska ochrany ŽP a pokud je to pro provozovatele technicky možné, povinnost odstranit odpad Při krátkodobém příjmu odpadů z povodní změna IP není třeba, jen pokud by se jednalo o dlouhodobý příjem odpadů z povodní, je třeba příjem tohoto odpadu zahrnout do IP formou jeho změny
Řešení zkušebního provozu zdrojů znečišťování ovzduší v integrovaném povolení •
• • • • • •
Na KÚ, který uplatnil dotaz, nejprve v rámci IP vydáno povolení provozu s časovým omezení, kde jsou stanoveny mj. podmínky k provedení autorizovaného měření emisí, teprve poté na základě ohlášení plánové změny (případně žádosti o změnu IP), v jejímž rámci jsou předloženy protokoly z měření, je v rámci IP vydáno povolení provozu zdroje bez časového omezení Nový zákon o ochraně ovzduší (č. 201/2012 Sb.) již nerozlišuje povolení ke zkušebnímu a trvalém provozu Novelou č. 69/2013 Sb. byl do § 13 odst. 4 písm. h) doplněn zkušební provoz jako jedna za situací odlišných od podmínek běžného provozu IP má tedy v souladu s daným ustanovením v relevantních případech obsahovat postupy a opatření pro provoz týkající se zkušebního provozu Vydávat v rámci IP nejprve povolení provozu na dobu určitou ve smyslu doby zkušebního provozu není důvodné Po ukončení zkušebního provozu zpravidla změna podmínek provozu v IP Vyhodnocení výsledků zkušebního provozu je podkladem pro stavební úřad v řízení o vydání kolaudačního souhlasu
Stanovení emisních limitů ve stejné výši jako ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. v integrovaném povolení • •
• •
Podle KÚ, který dotaz uplatnil, by měl být sjednocen názor, zda v IP lze uvádět stejné emisní limity jako ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. Souvisí s ustanovením § 4 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší, podle kterého specifický emisní limit stanovený v povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d) nesmí být stejný nebo vyšší než specifický emisní limit stanovený prováděcím právním předpisem pro daný stacionární zdroj. Již řešeno v pracovním podkladu ze dne 18. 3. 2013 V IP lze stanovit emisní limity ve stejné výši jako ve vyhlášce č. 415/2012 Sb. – zákon o integrované prevenci zvláštním právním předpisem ve vztahu k zákonu o ochraně ovzduší, v ZIP požadavek na stanovení emisních limitů v rámci závazných podmínek provozu, v ZIP stanoveny zvláštní postupy pro stanovení emisních limitů v IP
Přezkum – služební průkaz •
• •
•
•
•
§ 18 odst. 7 – zaměstnanci úřadu se při přezkumné činnosti prokazují služebním průkazem, který je současně jejich pověřením k provedení kontroly. Dotaz, zda bude zaveden jednotný vzor průkazu k přezkumu pro krajské úřady Zákon o kontrole pouze stanoví, že pověření ke kontrole má formu písemného pověření k jednotlivé kontrole nebo průkazu, stanoví-li tak zvláštní právní předpis Stanovení jednotného vzoru průkazu lze považovat za problematické u orgánů, jejichž primárním předmětem činnosti není inspekční (kontrolní) činnost (KÚ, ORP), z průkazů by mělo být zjevné, že se jedná o průkaz pracovníka, který je na základě vnitřních předpisů pověřen k výkonu kontrolní činnosti Průkazy, kterými se prokazují pracovníci KÚ při přezkumu, buď mohou být stejné jako průkazy pracovníků KÚ, kteří vykonávají kontrolní činnost podle jiných právních předpisů (např. zákon o odpadech), nebo pokud to není možné (např. je v průkazu výslovně uveden právní předpis, podle kterého pracovník kontrolu provádí), mohou být stávající průkazy odpovídajícím způsobem upraveny Zavedení jednotného vzoru průkazu k přezkumu tedy nevyžadují právní předpisy a rovněž se jeví jako nadbytečné.
Děkuji Vám za pozornost.
[email protected]
