Novela NV 2016 dotazy

Novela NV 2016 – dotazy a odpovědi

Novela NV 2016 – dotazy 1. K § 2, odst. p) – upřesnit, zda mezi stacionární zdroje hluku (zejména u bytových domů) související s činnostmi spojenými s běžným užíváním lze zařadit výtahy, parkovací plošiny, garážová vrata, chlazení (jde o zařízení, které jen chladí a netopí) Odpověď: Otázka je chybně zformulována. Znění §2 písm. p) je: “stacionárními zdroji pro účely NV jsou zejména …; za stacionární zdroje hluku se pro účely NV nepovažují zdroje související s činnostmi spojenými s běžným užíváním bytu … „ z čehož vyplývá, že buďto se jedná o stacionární zdroje hluku (SZ) nebo zdroje související s činnostmi spojenými s běžným užíváním bytu …tzv. „sousedský hluk“ (SH) Ke konkrétně uvedeným zdrojům:   

výtahy, parkovací plošiny = SZ (součást zkolaudované technologie celého objektu) garážová vrata-elektricky ovládaná, zkolaudovaná pro celý objekt = SZ, ručně ovládaná a dodatečně individuálně instalovaná elektricky ovládaná = SH chlazení - „klimatizace“ (jde o zařízení, které jen chladí a netopí) – jedná-li se o technologii zkolaudovanou pro celý objekt (strojovna VZDT) = SZ, dodatečně individuálně vnesené zařízení = SH

Za stacionární zdroje hluku se v dané souvislosti považují zařízení, která byla zkolaudována jako nedílná součást technologie obytné stavby, bez nichž nemůže budova sloužit k požadovanému účelu. Nejedná se tedy o dodatečně vnesená zařízení, která mají pouze zvýšit komfort bydlení. Sousedský hluk působený fyzické osoby neřeší OOVZ v rámci dozoru, ale je nutné jej řešit jako občanskoprávní spor (občanský zákoník).

K § 12 odst. 6 + příloha č. 3, tabulka 1 a 2 a) Prosíme o příklady a. umístění nebo rekolaudace jednoho bytu ve vícepodlažním objektu b. rekolaudace celého bytového domu c. rekonstrukce celého bytového domu d. novostavba v proluce e. nástavba či dostavba stávajícího objektu f. umístění úplně nového objektu - rodinného domu - obytného vícepodlažního objektu - administrativní budovy Odpověď: O přiznání či nepřiznání korekce (režimu) staré hlukové zátěže (SHZ) nerozhoduje typ chráněného prostoru (stavby) viz výše uvedené, ale pouze hluk zdroje ve smyslu definice §2 písm. n) a dále znění §12 odst. 4 až 6. 2.

37


b) Plánovaná stavba bytového či administrativního komplexu v území, kde proti stavu v roce 2000 má po uvedení stavby do provozu dojít k navýšení hluku z dopravy o více než 2 dB. Jak c) bude OOVZ postupovat v případě, že se u kolaudace prokáže, že hluk pozemní dopravy přesáhne limity v tabulce 2, případně limity SHZ. Odpověď: K první větě: Postup je stejný jako dosud, novela stávající praxi nemění. Vzhledem k navýšení hluku o více jak 2 dB není možné již SHZ přiznat. OOVZ stanoví HL v souladu s § 12 odst. 6. Je nutné nepřiznat korekci na SHZ a stanovit nový HL v souladu s § 12 odst. 6, tj. podle třídy komunikace a na základě hodnot k rozhodnému datu (1.1.2001) rozhodnout, zda je možné přiznat HL s korekcí +5dB. Budou-li hodnoty takto stanoveného HL překročeny, nelze do tohoto území umístit stavby, které mají nadlimitně exponovaný chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb. K druhé větě: Postup je stejný jako dosud při jakékoliv nadlimitní expozici, resp. překročení HL, novela stávající praxi nemění. Nemůže být vydáno souhlasné závazné stanovisko OOZV, protože budou překračovány HL. Upozorňujeme, že v tab. č. 2 nejsou hodnoty HL, ale hodnoty, při jejichž překročení lze přiznat korekci +5dB při stanovení HL. Uvedené hodnoty jsou vázány na hlučnost k rozhodnému datu, tj. k 1.1.2001, nikoliv ke kolaudaci. d) - Na místě měření byly zjištěny hodnoty nad hranicí HL s korekcí pro starou zátěž - 71,8 dB v denní dobu a 69,5 dB v noční dobu. - Při porovnání hlučnosti 2016 / 2000 došlo v denní dobu k poklesu hlukové zátěže, v noční dobu poté k nárůstu do 0,7 dB. - Podle paragrafu 12 bodu 6, dochází k nárůstu hlukové zátěže a ve výchozím stavu byly podle tabulky 2 přílohy 3 zaznamenány vyšší hodnoty než 65 dB v denní a 60 dB v noční dobu. - Bude tedy pro vyhodnocení použit HL s korekcí +5 dB, tj. limity 65 dB v denní a 60 dB v noční dobu v OP dráhy? Odpověď: Postup je stejný jako dosud při překračování HL, novela stávající praxi nemění. Jedná se o překročení HL pro SHZ LAeq,T = 70/60 dB (+20 dB), tj. neposuzuje se žádné navýšení, ale je nutné již stanovit nový HL v souladu s § 12 odst. 6, tj. podle třídy komunikace a na základě hodnot k rozhodnému datu (1.1.2001) rozhodnout, zda je možné při stanovení HL přiznat korekci +5dB. Tím se jedná o nový stav, nikoliv stav k 1.1.2001 a nelze již opakovaně přiznat korekci na SHZ. To, že došlo k poklesu není rozhodující, protože ve vazbě na větu první se stále jedná o překračování HL pro SHZ LAeq,T = 70/60 dB. Postup je stejný jako dosud při jakékoliv nadlimitní expozici, resp. překročení HL, novela stávající praxi nemění. Ano, v popsaném případě přesahoval hluk k 1.1.2001 hodnoty uvedené v tab. č. 2 přílohy č. 3 a lze přiznat korekci +5 dB. e) Jak bude OOVZ postupovat v případě umisťování staveb popř. rekolaudovaných objektů Jaký bude postup, když je lokalita zasažena hlukem nad hodnoty den 70,0 dB / noc 60,0 dB. Odpověď: Postup je stejný jako dosud při překračování HL, novela stávající praxi nemění. Jedná se o překročení HL pro SHZ LAeq,T = 70/60 dB (+20 dB), tj. neposuzuje se žádné navýšení, ale je nutné již stanovit nový HL v souladu s § 12 odst. 6, tj. podle třídy komunikace a na základě hodnot k rozhodnému datu (1.1.2001) rozhodnout, zda je možné stanovit HL s korekcí +5 dB. Tím se jedná o nový stav, nikoliv stav k 1.1.2001 a nelze již opakovaně přiznat korekci na SHZ.

38


K tomu se váže tento konkrétní případ: Investor novostavby stavby k bydlení měl stavbu povolenou (resp. vyjádření OOVZ) před 30.7.2016 (tj. před účinností aktuálního znění NV) a jelikož to bylo v proluce, byla mu uznána korekce na SHZ. Jak to ale bude vypadat při kolaudaci, řekněme v roce 2017? NV neobsahuje žádné přechodné ustanovení o tom, "že stavby povolené před účinností NV budou provedeny dle dřívějšího znění, tj. včetně uznání SHZ" - podle logiky by měl tento stavebník dodatečně splnit podmínky NV 272/2011 Sb. v platném znění, tj. měl by zajistit splnění „základních“ HL. Odpověď: ANO, kolauduje se dle novely. Je nutné posoudit možnost přiznání SHZ na komunikaci k rozhodnému datu a podle toho stanovit HL, tj. rozhodnout zda lze při stanovení HL uplatnit korekci +5dB či nikoliv.

3. K § 20, odst. 4 – netýká se nového obsahu Vysvětlit, kdy lze použít změnu hodnot hlukových ukazatelů jako nehodnotitelnou (přírůstek 0,1 – 0,9 dB) ve světle výroků Nejvyššího správního soudu o nepřípustnosti výstavby nových staveb v zatíženém území. Odpověď: Výrok NSS se týká HL, resp. umisťování nových staveb do již nadlimitně zatíženého území, ve kterém nesmí dojít ke zhoršení už ani 0,1 dB. odst. 5 novely NV se netýká HL, viz důvodová zpráva k novele: „Návrh upřesňuje na základě požadavku praxe stávající ustanovení o tzv. nehodnotitelné změně naměřených hodnot hluku tím, že jasně vymezuje, že tento institut nelze použít pro porovnání naměřené hodnoty s hygienickým limitem. Tento institut je určen především pro posouzení situace před a po realizaci protihlukových opatření, zejména v rámci tzv. časově omezeného povolení provozu nadlimitního zdroje hluku podle § 31 odst. 2 zákona. V rámci povolování této „výjimky“ z dodržování limitů, se mj. posuzují navrhovaná protihluková opatření z hlediska rozumně dosažitelné míry, tj. zda navrhovaná řešení mají dostatečný efekt a povedou ke snížení hlučnosti“.

4. K zákonu 258/2000 Sb. § 30 odstavec 2) „Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož imisní hygienický limit stanoví prováděcí předpis.“ Prosíme o vyjádření k termínu “imisní“ jaká je touto změnou v zákoně pro OOVZ změna v přístupu posuzování hluku určených zdrojů (stacionární zdroje, mobilní zdroje). Odpověď: Žádná. Imise = celkový hluk v chráněném prostoru. Imisní HL se tedy vztahuje k chráněnému prostoru a nikoliv ke zdroji hluku a umožňuje řešení součtového efektu. Při umístění nového zdroje hluku se posuzuje, zda nový zdroj, resp. jeho příspěvek v již zatíženém území stávajícími zdroji hluku, nezpůsobí nadlimitní expozici chráněných prostor, tj. posuzují se všechny zdroje hluku současně nikoliv pouze příspěvek nového zdroje, resp. nelze pouze jeho příspěvek porovnat s HL.

39


5. Častý dotaz projektantů je, z jakých mapových podkladů mají v Praze vycházet, pokud vyhodnocují hluk v technické zprávě (strategické hlukové mapy MZ, http://www.geoportalpraha.cz/mapy-online#.V7qGauQkrct, http://wgp.urm.cz/georeport/, …) Odpověď: NRL není schopna posoudit shora uvedené podklady. Může se vyjádřit pouze k SHM, které lze pro orientační posouzení použít jen u dostatečně dlouhých úseků bez křížení s jinými komunikacemi, které do výpočtů nebyly zahrnuty, a to s vědomím nejistot SHM (např. výpočet pouze pro výšku 4m).

6. Jak postupovat v případě, že chráněnou stavbu umísťuji ke komunikaci, kde je dlouhodobá uzávěrka, nelze měřit ani nejsou k dispozici adekvátní údaje pro výpočet hluku z dopravy. Odpověď: Je nutné postupovat v souladu s platnými metodikami pro měření hluku z dopravy, podle nichž se neměří nestandardní stavy.

7. Je problém s měřením pro účely ověření vhodnosti umístění stavby v zimním období a během prázdnin, ještě markantnější je to při ověřování podmínek během kolaudace. Jak přistupovat k takto předloženým měřením? Odpověď: Viz MNKom: „Pro stanovení konkrétní doby a délky časových intervalů měření se jako minimální volí časové intervaly uvedené v příloze F. Přednostně se volí pracovní dny úterý až čtvrtek, pokud pondělí a pátek jsou pracovními dny, měsíce březen až červen, září až říjen. To neplatí, pokud je záměrem měření zjistit situaci právě v době odlišné od výše doporučené Měření hluku na pozemních komunikacích v doporučené době lze považovat s dostatečnou přesností za reprezentativní z hlediska RPDI. Měření hluku z dopravy mimo doporučenou dobu je možné, avšak je třeba tuto volbu zdůvodnit a posoudit, zda měřená situace je reprezentativní z hlediska intenzity a skladby dopravy vzhledem k RPDI a, zda jsou splněny předepsané meteorologické podmínky pro měření.“

8. Bude při umísťování stavby požadováno měření hluku, pokud má navrhovaná stavba možnost nuceného větrání (zajištění přívodu a odvodu vzduchu ve všech obytných místností)? Bude OOVZ chtít doložit ke kolaudaci měření hluku uvnitř obytných místností? Odpověď: K první větě: Vzhledem k §77 nás při umisťování obytných staveb zajímá pouze hodnota vstupní, tj. hodnota, která rozhoduje o povinné osobě, tj. osobě, která je povinna provést vlastní protihluková opatření (stavebník x provozovatel). Má-li stavba již při jejím umisťování navrženo výše popsané větrání, nejedná se v jejím případě o chráněný venkovní prostor stavby, tudíž není-li chráněný prostor - není nutné měření. Pozor na případný chráněný venkovní prostor! K druhé větě: To, zda stavebník PHO skutečně provedl a jejich skutečná účinnost, již není věcí OOVZ, ale stavebníka (měl by to být jeho zájem) a stavebního úřadu, který je uvedl ve stavebním povolení. Pokud stavebník protihluková opatření provedl nedostatečně nebo vůbec, jej zbavuje možnosti žádat nápravu na provozovateli zdroje hluku, pokud ovšem nedošlo k prokazatelnému zvýšení hluku na straně provozovatele zdroje hluku vzhledem k vstupní hodnotě.

40


9. Pokud bylo provedeno při umístění stavby měření hluku, navržena byla opatření, jaký průkaz bude KHS (OOVZ) požadovat ke kolaudaci (vnitřek - venek)? Odpověď: Žádná – viz výše bod 10.

10. Je správným výkladem to, že pokud není plněn venkovní hygienický limit hluku, nelze považovat za akustické opatření větrání přes zasklený balkon nebo lodžii, uvnitř kterých je plněn limit pro venkovní chráněný prostor? Odpověď: Pokud úplné zasklení balkonu, resp. loggie představuje protihlukové opatření, které zajišťuje nepřekračování HL před vlastní fasádou (tj. v prostoru mezi fasádou a zasklením), ztrácí pojem přímého přirozeného větrání z tohoto prostoru smysl (nemůže se jednat o přímé přirozené větrání). Pokud by k zajištění podlimitní situace před vlastní fasádou stačilo pouze neúplné zasklení, tzn. byl by zachován přímý kontakt s vnějším ovzduším, lze z uvedeného prostoru přímo větrat, protože částečně zasklený balkon nebo loggie nejsou místnostmi (stejně jako světlík).

11. Upřesnění výkladu § 12, odst. 6: pokud byl k 01. 01. 2001 v chráněném venkovním prostoru stavby hluk 67 dB, dnes je zde hluk 71 dB, pak je dnes limit 65 dB nebo 70 dB? Jaký mám uplatnit limit, pokud zde umisťuji novou stavbu? Odpověď: Na obě otázky 65 dB.

12. Lze ozvučení k vytváření zvukové kulisy v restauraci považovat za veřejnou produkci hudby a požadovat tak ke kolaudaci prověření HL hluku? Odpověď: Je vůbec zvuková kulisa v restauraci problém vzhledem k okolním objektům? Uvnitř objektu platí, že musí být splněny požadavky na neprůzvučnost dělících konstrukcí dle ČSN 73 0532, čímž je naplněna způsobilost obytné budovy pro provoz takového zdroje hluku. Neprůzvučnost je stavebně akustický parametr, který by měl být posouzen stavebním úřadem. Hodnota neprůzvučnosti a tím odpovídající podmínky provozu dle uvedené normy by měly být uvedeny v rozhodnutí o povolení umístění provozovny.

13. BUS nádraží – HL dle komunikace, na kterou ústí výjezd z nádraží? Odpověď: BUS nádraží je jako dosud zařazeno do stacionárních zdrojů hluku, protože se prakticky jedná o uzavřený areál ve smyslu, že je do něj povolen vjezd pouze bus dopravě, nikoliv dopravě veřejné.

Parking u obchodních center – HL pro stacionární zdroje? – viz definice (areály sloužící průmyslové a zemědělské výrobě, obchodní a administrativní činnosti a službám, včetně dopravy v těchto areálech) Odpověď: Parkoviště bez omezení vjezdu vozidel („veřejně přístupná“), která nejsou součástí „uzavřených“ areálů mají HL jako komunikace, na kterou ústí vjezd či výjezd; jsou-li na komunikace s rozdílným HL, přizná se limit komunikace vyšší třídy, a to bez korekce (režimu) SHZ. 14.

41


Parkoviště s omezením vjezdu vozidel („neveřejně přístupná“), která jsou součástí „uzavřených“ areálů, jsou posuzovány jako SZ ve smyslu definice v §2 písm. p).

V rámci výstavby multifukčního objektu je nově umisťované parkoviště (na pozemku vlastníka stavby multifunkčního objektu), kdy na jednotlivá stání se najíždí z přiléhající komunikace – HL dle komunikace nebo jako stacionární zdroj ? Odpověď: viz výše, tj. HL jako přiléhající komunikace 15.

Umisťování nových RD na okraji obce (tzv. satelit) – RD se mají ochránit na HL platné pro komunikaci (tedy i např. na SHZ?) nebo na HL platné pro nové komunikace příslušné třídy? (doteď na okraji obce KHS požadovala u komunikací I. třídy HL 60/50 dB). Odpověď: HL pro komunikace příslušné třídy, avšak bez korekce +20 dB pro SHZ, tj. HL, jaký by byl stanoven příslušné komunikaci po odejmutí režimu SHZ podle §12 odst.6. = je nutné rozhodnout, zda bude přiznána korekce +5dB podle hlučnosti k 1.1.2001. 16.

U dálnic v okolí Prahy jsme dosud měli prokázán nárůst o více jak 2 dB oproti roku 2000 – tedy uplatňovali jsme HL 60/50 – na to jsou navržena dodatečná opatření. Nyní mají limit dle tabulky 2 v příloze 3.? Tzn. ve většině případů vyšší o 5 dB? Odpověď: Ano, NV neobsahuje přechodné ustanovení, protože pokus o jeho formulování byl neakceptovatelný (jednalo se o prakticky právně nezformulovatelné postupy). 17.

Komunikace původně I. třídy – platila na ní SHZ. Po zprovoznění dálnice doprava odkloněna, z této komunikace se stala komunikace III. třídy – platí limit SHZ? Došlo k významnému poklesu od roku 2000, nyní se plánuje umístit v blízkosti velká logistická centra, kdy doprava do nich povede po této komunikaci III. třídy – jaký platí HL= se SHZ, nebo bez SHZ ? Odpověď: Je nutné vyjít ze záměru předkladatele zformulovaného v definici SHZ (§2 odst. n), ve stanovení limitu v §12 odst. 5 a v §12 odst. 6, kde je stanoveno, kdy nelze uplatnit korekci na SHZ (resp. její odejmutí). Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že byla-li na komunikaci, na níž hluk existoval již před 1.1.2001 a překračoval HL, korekce na SHZ přiznána, je možné korekci odejmout pouze v případě popsaném v §12 odst. 6, tj. dojde-li k navýšení hluku o více jak 2 dB, tj. o 2,1 dB a více. Z výše uvedeného vyplývá, že odejmutí korekce na SHZ je v tomto případě vázáno pouze na zvýšení hluku, nikoliv na přetřídění komunikace. 18.

U silnic III.tř., kde nebylo provedeno celostátní sčítání dopravy, lze zpětně dopočítat hlukovou zátěž v roce 2000 přes koeficienty nárůstu dopravy z hodnot zjištěných při sčítání dopravy při měření např. v roce 2016? A odtud určit, zda režim SHZ ano či ne? Odpověď: Ano 19.

42


Dle § 20 odst. 6 – ve smyslu § 77 – v den podání žádosti nesmí být protokol o měření, resp. hluková studie ze staršího data než 9 měsíců - jedná se o datum vydání nebo měření – PROČ? Odpověď: Omyl, platnost vstupních dat poskytnutých provozovatelem zdroje hluku pro akustické posouzení nesmí být starší než 9 měsíců (deklaruje poskytovatel dat). Jedná se především o hodnoty intenzity a skladby dopravy. To zajišťuje, že budou použita nejnovější platná data. PD komunikace se totiž postupně vyvíjí a upřesňuje. Pokud je k dispozici akreditované nebo autorizované měření, tím lépe. 20.

Jak zjistit (ověřit), že hluk působený dopravou na pozemních komunikacích a dráhách po 1. lednu 2001 se v předmětném úseku pozemní komunikace nebo dráhy zvýšil o více než 2 dB? Odpověď: Pokud nejsou k dispozici měření hluku k rozhodnému datu a k datu posuzování, vychází se z rozdílu zjištěného výpočtem. K tomu stačí porovnat hodnotu emise hluku z komunikace v obou případech. Pozn.: Pokud není k dispozici jednotná národní výpočtová metodika hluku z dopravy, je třeba použít jednotnou evropskou metodiku CNOSSOS-EU resp. metodiky s ní kompatibilní. Pokud jsou použity různé metodiky s různými výsledky, měly by OOVZ akceptovat výsledky, které jsou příznivější pro ochranu zdraví exponovaných osob. 21.

22. Jak řešit z hlediska HL sezónní činnosti (řepná kampaň, posklizňová linka atd.)? Odpověď: Při krátkodobé expozici jde především o obtěžování a nikoli o přímé zdravotní účinky. Tradičně však posuzování sezónních zdrojů hluku zůstává součástí státního zdravotního dozoru. HL se pak vztahuje k době provozu zdroje s uvážením zdravotních rizik expozice zejména výskytu zvláštních charakteristik hluku (tónové a impulzní složky), denní době a konkrétní délce expozice a hodnotě hladiny hluku.

Jak stanovit jednotlivé příspěvky hluku při více zdrojích v posuzované oblasti, když je nelze od sebe odlišit měřením? Odpověď: Pokud je to možné, je třeba použít kombinaci měření (referenční body) a přepočtu na jiné podmínky (vzdálenost), resp. akustickou studii. V řadě případů lze použít akustickou kameru. V některých případech odlišit zdroje bez součinnosti provozovatelů nepůjde vůbec – soud. 23.

24. Akustické výpočty - zdali zohledňovat vzrostlou zeleň , pro mě nestálý parametr v čase Odpověď: NV se až na výjimečné případy netýká výpočtů a náležitostí akustických studií pro účely ochrany veřejného zdraví před hlukem v komunálním prostředí, Zeleň v AKS se zohledňuje, pokud může mít vliv na šíření zvuku (kompaktní a rozměrné plochy zeleně). AKS představují průměrnou situaci během roku, včetně dopravy, meteorologických podmínek, stavu povrchu terénu (nezohledňuje se např. sněhová pokrývka) atd.

43




44

Novela NV 2016 dotazy

Recommend Documents