Ing. Hana Čermáková Daňový poradce číslo 3037
Novela zákona o DPH k 1. 5. 2004 Zákon č. 235/2004 ze dne 1. dubna 2004 o dani z přidané hodnoty , kterým je nahrazen zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty,nabývá účinnosti k 1. květnu 2004 a je v zásadě v souladu s předpisy Evropské unie. Hlavním cílem tohoto zákona je provést změny, které mají odstranit některé dílčí odlišnosti uplatňování daně z přidané hodnoty oproti závazným směrnicím, doporučením nebo obvyklé praxi v zemích Evropské unie a sladit tak legislativní úpravu platnou pro Českou republiku s předpisy EU.Jde zejména o soulad s Šestou směrnicí ES , 31977LO388 ze dne 17. května 1997. Změny v územní působnosti: Tuzemsko – území České republiky (včetně svobodných celních pásem a svobodných celních skladů Území Evropského společenství – území členských států EU s výjimkou stanovenou v § 3 zákona Pod pojmem třetí země rozumíme území mimo území Evropského společenství Předmět daně(§2): Předmětem daně je: a, dodání zboží nebo převod nemovitostí osobou povinnou k dani za úplatu, s místem plnění v tuzemsku b, poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, s místem plnění v tuzemsku, c, pořízení zboží z jiného členského státu EU za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani, nebo právnickou osobou, která nebyla zřízena za účelem podnikání, pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou k dani, d, dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.
1
Schéma: Plnění
Jsou předmětem daně
Zdanitelná plnění
Nejsou předmětem daně
Nezdanitelná plnění Osvobozená S nárokem na odpočet
Bez nároku na odpočet
Plátci (§94): Plátcem se stává osoba povinná k dani, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, jejíž obrat za 12 kalendářních měsíců přesáhne částku 1 000 000,-Kč, a to od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat. Osoby identifikované k dani (96): Osobou identifikovanou k dani je právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání a neuskutečňuje ekonomické činnosti v tuzemsku, popř. osoba povinná k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, pokud pořizují zboží z jiného členského státu a hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce převýší částku 10 000 EUR. Identifikovaná osoba k dani je povinna podat přihlášku k přidělení daňového identifikačního čísla do 15 dnů ode dne, kdy hodnota pořízeného zboží překročila stanovenou částku. Zdaňovacím obdobím je kalendářní čtvrtletí (§99/odst. 9). Zdaňovací období (§99): 1. Pokud je obrat větší než 10 000 000,- Kč = kalendářní měsíc 2. Pokud je obrat do 10 000 000,- Kč = kalendářní čtvrtletí 3. Pokud obrat 2 000 000 až 10 000 000,- Kč = plátce si sám zvolí, zda bude zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc nebo čtvrtletí Daňové přiznání a splatnost daně (§ 101): -
do 25 dnů po skončení zdaňovacího období
2
Souhrnné hlášení (§ 102): Je součástí daňového přiznání. Vyplňuje ho plátce, který uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě. Souhrnné hlášení se podává za každé kalendářní čtvrtletí a to do 25 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí současně s daňovým přiznáním. Vracení nadměrného odpočtu (§ 105) - do 30 dnů od vyměření nadměrného odpočtu Podmínky pro registraci: Podmínky pro registraci osoby povinné k dani – obrat 1 000 000,- Kč za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců (do 30. 4. 2004 2 000000,- Kč). Pozor! Od 1. května vstupují do obratu veškerá uskutečněná zdanitelná plnění- tedy i to, co je plněním mimo tuzemsko. Registrace:1. povinná 2. nepovinná (dobrovolná)- lze se zaregistrovat kdykoliv Povinná registrace ze zákona: - do 15. dne následujícího měsíce, ve kterém byl překročen limit (§ 95/odst. 1) - z důvodů uvedených v § 94: a. pořízení zboží z jiného členského státu, a to dnem, kdy hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce převýší částku 10000 EUR (odst. 6) b. pořízení (koupě zboží) se spotřební daní v jakéholiv hodnotě (odst. 7) c. poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě (odst. 8) d. poskytnutí služby včetně instalace osobou registrovanou v zahraničí (odst. 9) Pokud osoba povinná k dani nepodá přihlášku k registraci ve stanoveném termínu, je povinna uhradit správci daně částku ve výši 10 % z celkových příjmů nebo výnosů (§98). O zrušení registrace může plátce požádat nejdříve po uplynutí jednoho roku od data účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci, pokud jeho obrat nepřesáhl za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000,- Kč. Zrušení registrace u osoby identifikované k dani se řídí § 107 zákona (hodnota pořízeného zboží v běžném roce nepřekročí částku 10 000,- EUR. Osoby povinné přiznat a zaplatit daň (§ 108): 1. plátce uskutečňující zdanitelná plnění v tuzemsku, 2. plátce, kterému jsou poskytnuty služby s místem plnění v tuzemsku, 3. kupující, který je plátce nebo osobou identifikovanou k dani, kterému je dodáváno zboží v rámci třístranného obchodu, 4. plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kterým je dodáváno zboží s instalací,
3
5. osoba registrovaná k dani v jiném členském státě EU,která uskutečňuje zasílání zboží do tuzemska osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, pokud hodnota dodaného zboží přesáhne čásku 35 000 EUR, 6. osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje zasílání zboží, které je předmětem spotřební daně osobě, která není plátcem ani osobou identifikovanou k dani, 7. osoba, která pořizuje nový dopravní prostředek z jiného členského státu, 8. atd……… Místo plnění (§§ 7 až 12): 1. tuzemsko: a. dodání zboží b. převod nemovitostí 2. poskytování služeb 3. mimo tuzemsko Zálohy: Dle §21/odst. 1 zákona je povinnost plátce přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby a to tím dnem, který nastane dříve. Tzn., že i přijetí zálohy je od 1.května zdanitelné plnění. Vystavená zálohová faktura nemá vliv na DPH. Nárok na odpočet daně u zálohy – nutno si v den platby vystavit běžný daňový doklad, který však nebude obsahovat den uskutečnění zdanitelného plnění, ale den přijetí platby a na tomto dokladu nebude uveden rozsah a předmět zdanitelného plnění. Příklad: Firma – plátce DPH přijala v květnu 2004 zálohu 100 000,- Kč. V červnu byla uskutečněna dodávka zboží za 200 000,- Kč + základní sazba DPH. Řešení: - z pohledu dodavatele (příjemce zálohy) 0. Vystavená zálohová faktura – neúčtuje se o ní 1. Přijetí zálohy – do 15 dnů je nutné vystavit daňový doklad a metodou shora vypočítat daň: DPH = 100 000 x 0,1597 = 15 970 ZD = 100 000 – 15 970 = 84 030 2. Vydaná faktura na ZD 200 000 DPH 38 000 Uhrazeno - 84 030 - 15 970 Zbývá k úhradě: ZD 115 970 DPH 22 030 3. Úhrada faktury 138 000
4
Daňové doklady (§§ 26 až 35) Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, je povinen na vyžádání vystavit daňový doklad a to nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění a do 15 dnů ode dne přijetí platby (zálohy). Nově tedy platí, že daňový doklad může být vystaven i před uskutečněním zdanitelného plnění (viz zálohy). Nejčastější daňové doklady: Běžný daňový doklad Zjednodušený daňový doklad Souhrnný daňový doklad Splátkový kalendář Doklad o zaplacení Doklad o použití JCD Daňový doklad při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani vjiném členském státě Daňový doklad při poskytnutí služby zahraniční osobou Daňový doklad při poskytnutí služby Daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu Opravný daňový doklad Daňový dobropis¨ Daňový vrubopis Nárok na odpočet daně lze dle § 73 zákona uplatnit daňovým dokladem a to nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění nebo ve kterém byla přijata platba plátcem . Splátkový kalendář (finanční leasing) je vždy daňovým dokladem. Platební kalendář (operativní leasing) je daňovým dokladem pouze tehdy, pokud došlo v daném měsíci (čtvrtletí) k úhradě. Pro finanční leasing platí přechodné ustanovení (§ 111/bod 12), že u smluv, které byly uzavřeny do 30. 4. 2004 se použije zákon 588/92 Sb., včetně novel.. Nárok na odpočet daně lze od 1. 5. 2004 uplatnit nejpozději do posledního zdaňovacího období kalendářního roku, ve kterém mohl být nárok na odpočet daně uplatněn!!!! Po uplynutí této lhůty lze nárok na odpočet daně uplatnit pouze v dodatečném daňovém přiznání ( max. 3 roky do konce zdaňovacího období, ve kterém mohl být nárok uplatněn - § 73/odst.11). Přijatá zdanitelná plnění, u nichž nemá plátce nárok na odpočet daně (§75): -
u těch, která použije k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet, při pořízení osobního automobilu, u přijatých zdanitelných plnění používaných pro reprezentaci.
5
Způsob krácení odpočtu (§76): U plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet (§63) je nutné zkracovat odpočet daně pomocí koeficientu. koef. = ř. 510 – ř. 520 / ř. 510 – ř. 520 + ř. 530 – ř. 540 (zaokr. na 2 desetinná místa nahoru) Do výpočtu koeficientu se nezapočítává: 1. prodej DLM, který plátce používal pro svou ekonomickou činnost, 2. finanční činnosti dle § 54, pokud jsou příležitostnou nebo vedlejší činností plátce, 3. příležitostný převod nebo nájem pozemků. Od 1. 5. platí již pouze limit pro koef. rovno nebo větší než 0,95 (potom nárok na uplatnění odpočtu v plné výši). zálohový koeficient vypořádací koeficient Sazby daně (§ 47) 1. základní (19%) – uplatňuje se u zboží a služeb 2. snížená (5%) – uplatňuje se u zboží uvedeného v příloze č. 1 a u služeb uvedených v příloze č. 2 sazba daně u bytové výstavby je 5% (§48) ubytovací služby – do konce roku 2004 snížená sazba (§111, bod 17) stravování : 1. vaření jídla cizím subjektům = 5%, protože jde o prodej zboží 2. vaření jídla vlastním zaměstnancům = 19% 3. vaření jídla studentům = 5% dlouhodobé nájmy : 1. osvobozeno 2. může podléhat DPH, pokud plátce oznámí FÚ krátkodobé nájmy = 19% Nový dopravní prostředek §4, odst. 3b – definice §19 – dodání a pořízení nových dopravních prostředků uvnitř zemí Evropského společenství
DPH v rámci EU pohyb zboží v rámci EU – nejde o vývoz a dovoz!!! pořízení zboží z EU (§2, odst. 1c + § 16) Při nákupu zboží z členských zemí EU je nutné mít daňový doklad podle § 35, do kterého je pořizovatel povinen doplnit případné chybějící údaje a základ daně v české měně. (sami
6
v tuzemsku dopočítáme DPH). Dále je nutné respektovat §4, odst. 4 = přepočet cizí měny na českou měnu a § 25 = kdy vzniká plátci povinnost přiznat daň. Při prodeji (dodání) zboží do členského státu EU (oba jsou plátci ) je nezbytné respektovat: §13, odst. 6, §64, odst. 1 (osvobození při dodání zboží do jiného členského státu EU), §22 (uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží do jiného členského státu), §34 (daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu) §17 (zjednodušený postup při dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu) Pozor! Pokud je dodávka v rámci EU neplátci – musíme zdanit jako tuzemsko. Souhrnné hlášení – jednou za čtvrtletí (nutné zpracovat na tiskopise vydaném ministerstvem financí). INTRASTAT – statistický výkaz pro celní úřady (nemá souvislost s DPH), musí se odevzdat vždy do 12. pracovního dne v měsíci. Organizace mají povinnost registrace na celních úřadech do 31. května 2004, pokud je částka pořízeného zboží z členských států EU je větší než 2 miliony Kč a částka dodaného zboží ze států EU je větší než 4 miliony Kč. Při poskytování služeb v rámci členských států EU se místo plnění řídí §9, u služeb § 10, §15 platí pro poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou. Příklad č. 1 k vyplnění DP: Živnostník (plátce DPH), uskutečňuje zdanitelná plnění v tuzemsku. Nakupuje zboží za účelem prodeje v nezměněném stavu. Plátce má měsíční zdaňovací období Plátce v měsíci květnu nakoupil v tuzemsku zboží se základní sazbou celkem za 14 280,- Kč (ZD 12 000,- a DPH 2 280,-) a zboží se sníženou sazbou celkem za 5 250,- Kč (ZD 5 000,- a DPH 250,-). Současně v měsíci květnu prodal zboží v tuzemsku v základní sazbě za ZD 7 200,- Kč + DPH 1 368,- Kč a zboží ve snížené sazbě za ZD 6 000,- Kč a DPH 300,- Kč. Řešení: ř. 210 ř. 215 ř.310 ř.315 ř.390 ř. 730 ř. 750 ř. 754
7 200 1 368 6 000 300 12 000 2 280 5 000 250 2 530 1 668 2 530 862 (nadměrný odpočet)
7
Příklad č. 2 k vyplnění DP: Plátce je živnostník, který nakupuje zboží za účelem prodeje v tuzemsku, v rámci EU i v zahraničí. Je měsíční plátce DPH. V měsíci říjnu 2004 uskutečnil: tuzemsko: nákup za 14 280,- Kč ZD 12 000 + základní sazba DPH 2 280 nákup za 5 250,- Kč ZD 5 000 + snížená sazba DPH 250 prodej za 9 168,- Kč ZD 7 200 + základní sazba DPH 1 368 prodej za 6 300,- Kč ZD 6 000 + snížená sazba DPH 300 pořízení z členského státu EU (Rakousko) od osoby registrované k dani v jiném čl. státě: ZD 40 000,- Kč (zboží patří do základní sazby) dodání zboží do jiného členského státu (Německo) osobě registrované k dani v jiném čl. státě: ZD 60 000,- Kč dovoz zboží v základní sazbě z Číny: ZD 70 000,- + základní sazba daně, kterou vyměřil celní úřad (13 300) vývoz do Ruska zboží v základní sazbě: ZD 80 000,- Kč Řešení: ř. 210 ř. 215 ř. 220 ř. 310 ř. 315 ř. 320 ř. 340 ř. 390 ř. 410 ř. 430 ř. 730 ř. 750 ř. 754
7 200 1 368 6 000 300 40 000 7 600 12 000 2 280 5 000 250 40 000 7 600 70 000 13 300 23 430 60 000 80 000 9 268 23 430 14 162 (nadměrný odpočet)
Přerov, květen 2004
Zpracovala: Ing. Hana Čermáková
8
