Severočeské vodovody a kanalizace a.s. Přítkovská 1689, 415 50 Teplice
ŽÁDOST O INTEGROVANÉ POVOLENÍ PROVOZU DLE ZÁKONA č. 76/2002 Sb. O INTEGROVANÉ PREVENCI (IPPC)
Městská čistírna odpadních vod Roztoky
Praha, červen 2015
Písemná část
1
1. Název dokumentu
Žádost o integrované povolení provozu
2. Název zařízení
Městská čistírna odpadních vod Roztoky
3. Adresa zařízení
Vltavská, 252 63 Roztoky u Prahy
4. Příslušný úřad
Krajský úřad Středočeského kraje
5. Obchodní firma nebo název, anebo titul, jméno, popř. jména, a příjmení provozovatele zařízení
Severočeské vodovody a kanalizace a.s.
6. Obchodní firma nebo název, anebo titul, jméno, popř. jména, a příjmení oprávněného zástupce provozovatele zařízení
Ing. Milan Kuchař, člen představenstva a generální ředitel
7. Podpis provozovatele zařízení nebo oprávněného zástupce provozovatele zařízení 8. Datum
9. Zpracovatel žádosti (pokud se liší od provozovatele zařízení) 9a. Obchodní firma nebo název/Titul, jméno, popř. jména, a příjmení
GEOtest, a.s., Ing. Radek Klesnil
9b. Adresa sídla nebo místa podnikání
Šmahova 1244/112, 627 00 Brno
9c. IČO, bylo-li přiděleno
46344942
9d. Telefon (nebo fax)
222 514 060, 606 708 376
9e. E-mail
[email protected]
2
1
Obsah žádosti
1
OBSAH ŽÁDOSTI ...................................................................................................................................................... 3
2 IDENTIFIKACE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ A VLASTNÍKA ZAŘÍZENÍ .................................................... 5 2.1 2.2 2.3
PROVOZOVATEL ZAŘÍZENÍ (PRÁVNICKÁ OSOBA NEBO PODNIKAJÍCÍ FYZICKÁ OSOBA) ........................................ 5 PROVOZOVATEL ZAŘÍZENÍ (NEPODNIKAJÍCÍ FYZICKÁ OSOBA) ............................................................................ 5 VLASTNÍK ZAŘÍZENÍ (NENÍ-LI PROVOZOVATELEM ZAŘÍZENÍ) .............................................................................. 5
3
IDENTIFIKACE ZAŘÍZENÍ ..................................................................................................................................... 6
4
ZÁKLADNÍ INFORMACE K ŽÁDOSTI O VYDÁNÍ/ZMĚNU INTEGROVANÉHO POVOLENÍ ................. 6
5
STRUČNÉ SHRNUTÍ ÚDAJŮ ZE ŽÁDOSTI ......................................................................................................... 7
6
POPIS ZAŘÍZENÍ .................................................................................................................................................... 10 6.1 TECHNICKÉ JEDNOTKY S ČINNOSTÍ PODLE PŘÍLOHY Č. 1 ZÁKONA..................................................................... 11 6.1.1 Hlavní činnost podle přílohy č. 1 zákona .................................................................................................... 11 6.1.2 Další činnosti podle přílohy č. 1 zákona ..................................................................................................... 11 6.2 TECHNICKÉ JEDNOTKY S ČINNOSTÍ/ČINNOSTMI MIMO RÁMEC PŘÍLOHY Č. 1 ZÁKONA (PODÁNA ŽÁDOST O VYDÁNÍ INTEGROVANÉHO POVOLENÍ) ........................................................................................................................... 12 6.3 PŘÍMO SPOJENÉ ČINNOSTI................................................................................................................................. 17 6.4 DALŠÍ SOUVISEJÍCÍ ČINNOSTI ............................................................................................................................ 18 6.5 POUŽITÍ NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK .................................................................................................... 18 6.6 PŘEHLED PŘÍPADNÝCH NÁHRADNÍCH ŘEŠENÍ ................................................................................................... 30 6.7 OSTATNÍ TECHNICKÉ JEDNOTKY NEBO ČINNOSTI PROVOZOVANÉ V PRŮMYSLOVÉM AREÁLU, KTERÉ NEJSOU PŘEDMĚTEM ŽÁDOSTI....................................................................................................................................................... 30
7
SUROVINY, MEZIPRODUKTY, VÝROBKY ...................................................................................................... 31 7.1 SUROVINY, POMOCNÉ MATERIÁLY A DALŠÍ LÁTKY ........................................................................................... 31 7.1.1 Voda pro technologické účely a pro provoz zařízení (kromě pitné vody) ................................................... 31 7.1.2 Pitná voda ................................................................................................................................................... 32 7.1.3 Realizovaná a plánovaná opatření k úspoře a zlepšení využití surovin (včetně vody, pomocných materiálů a dalších látek) ............................................................................................................................................................ 32 7.1.4 Použití nejlepších dostupných technik ......................................................................................................... 33 7.2 MEZIPRODUKTY ............................................................................................................................................... 33 7.2.1 Použití nejlepších dostupných technik ......................................................................................................... 33 7.3 VÝROBKY ........................................................................................................................................................ 34 7.3.1 Použití nejlepších dostupných technik ......................................................................................................... 34 7.4 VEDLEJŠÍ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU .................................................................................................... 34 7.4.1 Použití nejlepších dostupných technik ......................................................................................................... 35 7.5 SKLADY A MEZISKLADY ................................................................................................................................... 35 7.5.1 Použití nejlepších dostupných technik ......................................................................................................... 36
8
PALIVA A ENERGIE .............................................................................................................................................. 36 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 8.6 8.7
ENERGETICKÝ AUDIT........................................................................................................................................ 36 VSTUPY PALIV A ENERGIÍ ................................................................................................................................. 36 VLASTNÍ VÝROBA ENERGIÍ ............................................................................................................................... 39 VYUŽITÍ ENERGIE ............................................................................................................................................. 39 SPECIFICKÁ SPOTŘEBA ENERGIE ....................................................................................................................... 40 REALIZOVANÁ A PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ K ÚČINNĚJŠÍMU VYUŽITÍ A ÚSPORÁM ENERGIE.................................. 40 POUŽITÍ NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK .................................................................................................... 40
9 EMISE A JEJICH ZDROJE; DALŠÍ VLIVY ZAŘÍZENÍ ........................................................................................ 41 9.1 OVZDUŠÍ .................................................................................................................................................................... 41 9.1.1 Použití nejlepších dostupných technik ......................................................................................................... 42 9.2 ODPADNÍ VODY ................................................................................................................................................ 42 9.2.1 Odpadní vody produkované při provozu zařízení ....................................................................................... 42 9.2.1.1
Použití nejlepších dostupných technik ...................................................................................................................... 43 3
9.2.2
Odpadní vody přebírané od jiných původců ............................................................................................... 44
9.2.2.1
Použití nejlepších dostupných technik ...................................................................................................................... 46
9.3 PODZEMNÍ VODA .............................................................................................................................................. 46 9.3.1 Použití nejlepších dostupných technik ......................................................................................................... 47 9.4 PŮDA ............................................................................................................................................................... 47 9.4.1 Použití nejlepších dostupných technik ......................................................................................................... 49 9.5 DALŠÍ VLIVY ZAŘÍZENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................ 49 9.5.1 Použití nejlepších dostupných technik ......................................................................................................... 49 10
HLUK, VIBRACE, NEIONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ................................................................................................... 50
10.1 HLUK ............................................................................................................................................................... 50 10.1.1 Použití nejlepších dostupných technik ......................................................................................................... 50 10.2 ZDROJE VIBRACÍ .............................................................................................................................................. 51 10.2.1 Použití nejlepších dostupných technik......................................................................................................... 51 10.3. NEIONIZUJÍCÍ ZÁŘENÍ ....................................................................................................................................... 51 10.3.1 Použití nejlepších dostupných technik ......................................................................................................... 52 11
ODPADY................................................................................................................................................................ 52
11.1 11.2 11.3 11.3.1 11.4 11.4.1 11.5 11.5.1 11.6 11.6.1 11.7 11.7.1 11.8. 12 12.1 13 13.1 13.2 13.3
ZDROJE A MNOŽSTVÍ PRODUKOVANÉHO ODPADU ............................................................................................. 52 ODPADY PŘEBÍRANÉ OD JINÝCH PŮVODCŮ ....................................................................................................... 53 SHROMAŽĎOVÁNÍ, SOUSTŘEĎOVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ ODPADU ......................................................................... 54 Použití nejlepších dostupných technik ......................................................................................................... 54 TŘÍDĚNÍ, MÍŠENÍ A ÚPRAVA ODPADU ................................................................................................................ 55 Použití nejlepších dostupných technik ......................................................................................................... 55 OPĚTOVNÉ POUŽITÍ ODPADU ............................................................................................................................ 56 Použití nejlepších dostupných technik ......................................................................................................... 56 VYUŽITÍ ODPADU VČETNĚ MATERIÁLOVÉHO VYUŽITÍ ...................................................................................... 56 Použití nejlepších dostupných technik ......................................................................................................... 56 ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADU ................................................................................................................................. 57 Použití nejlepších dostupných technik ......................................................................................................... 57 DALŠÍ PODKLADY ............................................................................................................................................. 57
MONITOROVÁNÍ VLIVŮ ZAŘÍZENÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (MONITORING) .............................. 58 POUŽITÍ NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK .................................................................................................... 64 PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ ............................................................................................................................... 64 PŘEDCHÁZENÍ HAVÁRIÍM A OMEZOVÁNÍ JEJICH NÁSLEDKŮ .............................................................................. 64 DALŠÍ PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ ......................................................................................................................... 65 SYSTÉM ENVIRONMENTÁLNÍHO ŘÍZENÍ ............................................................................................................ 65
14
CHARAKTERISTIKA STAVU A OVLIVNĚNÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ ...................................................... 65
15
UKONČENÍ PROVOZU ZAŘÍZENÍ .................................................................................................................. 70
16
NÁVRH ZÁVAZNÝCH PODMÍNEK PROVOZU ZAŘÍZENÍ A JEJICH ČASOVÉ PLNĚNÍ ................... 71
17
DALŠÍ PODKLADY ............................................................................................................................................. 77
18
SEZNAM PODKLADŮ K HODNOCENÍ NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK ................................ 77
19
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .................................................................................................................. 78
20
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................... 79
21
PŘÍLOHY .............................................................................................................................................................. 80
21.1 GRAFICKÉ PŘÍLOHY ................................................................................................................................................. 80 21.2 OSTATNÍ PŘÍLOHY ................................................................................................................................................... 80
4
2 Identifikace provozovatele zařízení a vlastníka zařízení 2.1
Provozovatel zařízení (právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba)
1. Obchodní firma nebo název/ Titul, jméno, popř. jména, a příjmení
Severočeské vodovody a kanalizace a.s.
2.Právní forma
Akciová společnost
3.Adresa sídla nebo místa podnikání
Přítkovská 1689, 415 50 Teplice
4. Adresa pro doručování písemností (pokud se liší od adresy sídla nebo místa podnikání) 5.IČ, bylo-li přiděleno
49099451
6.DIČ, bylo-li přiděleno
CZ49099451
7.Výpis z obchodního rejstříku nebo jiné Výpis z obchodního rejstříku viz příloha 1 evidence 8.Zmocněná kontaktní osoba (Ing. Alexander Mutňanský): zmocnění kontaktní osoby viz příloha 2 8a. Titul, jméno, popř. jména, a příjmení Ing. Milan Kuchař, člen představenstva a generální ředitel 8b. Telefon (příp. fax)
Tel: +420 840 111 111
8c. E-mail
[email protected]
2.2 Provozovatel zařízení (nepodnikající fyzická osoba) 1.Titul, jméno, popř. jména, a příjmení
-
2.Číslo občanského průkazu nebo jiného dokladu, který jej nahrazuje
-
3.Trvalý pobyt
-
4.Adresa pro doručování písemností (pokud se liší od místa trvalého pobytu)
-
5. Kontaktní osoba
-
6.Telefon (příp. fax)
-
7.E-mail
-
2.3 Vlastník zařízení (není-li provozovatelem zařízení) 1. Obchodní firma nebo název/Titul, jméno, popř. jména, a příjmení
Město Roztoky
2. Právní forma
-
3. Adresa sídla nebo místa podnikání
nám. 5. května 2, 252 63 Roztoky
4. Adresa pro doručování písemností (pokud se liší od adresy sídla nebo místa podnikání)
-
5. IČO (bylo-li přiděleno)
00241610
6. DIČ (bylo-li přiděleno)
CZ00241610
7. Telefon (příp. fax)
+ 420 220 400 211
8. E-mail
[email protected]
5
3
Identifikace zařízení
1. Název zařízení Městská čistírna odpadních vod Roztoky 2. Adresa zařízení Vltavská, 252 63 Roztoky u Prahy 3. Umístění zařízení 3a. Kraj
Středočeský
3b. Obec
Roztoky (u Prahy)
3c. Katastrální území Roztoky u Prahy (742503) 3d. Čísla pozemků
4/1 (Vlastníkem pozemků je Město Roztoky, nám. 5. května 2, 252 63 Roztoky), viz příloha 3
4. Zeměpisné souřadnice zařízení (S-JTSK) 50°09'29.589"N, 14°24'1.461"E (příjezd k MěČOV) X: (střed zařízení)
-743216.59
Y: (střed zařízení)
-1034943.56
Číslo bodu 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
4
X: X: - 743252.31 X: - 743183.91 X: - 743161.16 X: - 743181.27 X: - 743207.59 X: - 743211.69 X: - 743221.48 X: - 743250.19 X: - 743249.53 X: - 743250.59 X: - 743254.42 X: - 743250.19 X: - 743247.54 X: - 743247.81 X: - 743252.57
Y: Y: - 1034879 Y: - 1034876.62 Y: - 1034888.13 Y: - 1034932.32 Y: - 1034988.14 Y: - 1034988.01 Y: - 1035016.45 Y: - 1035004.55 Y: - 1034995.16 Y: - 1034989.73 Y: - 1034983.25 Y: - 1034972.67 Y: - 1034946.21 Y: - 1034891.31 Y: - 1034890.91
Základní informace k žádosti o vydání/změnu integrovaného povolení
1.Žádost o vydání integrovaného povolení
ANO
2.Žádost o změnu integrovaného povolení
NE
3. Nabytí právní moci měněného integrovaného povolení
-
4. Identifikace měněného integrovaného povolení
-
4a. Identifikace zařízení (PID) v informačním systému integrované prevence
-
5.Zdůvodnění žádosti o změnu integrovaného povolení 6.Rozhodnutí potřebná pro realizaci/provoz zařízení získaná podle právní úpravy na úseku územního plánování a stavebního řádu
6
6a.Název, identifikace a popis rozhodnutí
7b.Odkaz na přílohu
Kolaudační rozhodnutí MěÚ Černošice, č.j.VoD235-13243/03/R-Kou ze dne 29.12.2003 – Povolení k trvalému užívání stavby
Příloha 4-1
7.Proces posuzování vlivů zařízení na životní prostředí 8.Přehled nahrazovaných správních aktů podle jiných právních předpisů 8a.Název, identifikace a popis správního aktu
8b.Odkaz na přílohu
Rozhodnutí MěÚ Černošice – Schválení havarijního plánu, č.j. MUCE44815/2013 OZP/V/MAr-R ze dne 17.10.2013
Příloha 5-1
Rozhodnutí MěÚ Čenošice – souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování Příloha 5-2 odpadů, č.j. ŽP/MEUC-048814/2008/O/Du ze dne 15.9.2008 Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje – povolení provozu stacionárního zdroje Příloha 5-3 znečišťování ovzduší, č.j. 127026/2013/KUSK ze dne 27.2.2014 Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje – Nové povolení k nakládání s vodami – Příloha 5-4 vypouštění odpadních vod z ČOV Roztoky, č.j. 181550/2010/KUSK ze dne 14.1.2011 9.Projektová dokumentace 10.Přeshraniční vlivy Provoz zařízení (příp. změna v provozu zařízení) nemůže významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí jiného státu.
5
Stručné shrnutí údajů ze žádosti
1.Identifikace provozovatele Severočeské vodovody a kanalizace a.s., Přítkovská 1689, 415 50 Teplice, IČ: 49099451 2. Název zařízení Městská čistírna odpadních vod Roztoky 3.Popis a vymezení zařízení Městská čistírna odpadních vod Roztoky (MěČOV) je určena ke zpracování komunálních vod z města Roztoky, obcí Suchdol, Statenice – Černý Vůl, Únětice a anaerobně předčištěných průmyslových odpadních vod z VUAB Pharma a.s., Roztoky. Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod s projektovanou kapacitou 20 000 EO. MěČOV je umístěna na pozemku č. 4/1 v k.ú. Roztoky u Prahy. Systém je uspořádán jako nízkozatěžovaná aktivace s denitrifikační sekcí, nitrifikační sekcí a regenerací kalu (systém RDN). Separace kalu probíhá v původních dovybavených dosazovacích nádržích. Kaly jsou gravitačně zahuštěny a shromážděny v uskladňovacích nádržích. Odvodnění kalu se provádí na odvodňovacím zařízení ve VUAB Pharma a.s. společně s primárními kaly z ČOV VUAB Pharma. Vzdušnina z kalového hospodářství je dezodorizována na biologickém filtru. 4. Kategorie činnosti/činností podle přílohy č. 1 k zákonu Nejsou provozovány činnosti podle přílohy č. 1 k zákonu 5.Popis surovin, pomocných materiálů a dalších látek Surovinami jsou chemikálie nezbytné pro proces čištění odpadních vod – síran železitý, chlorové vápno, voda a elektrická energie 6. Popis energií a paliv Potřebným médiem v provozu je elektrická energie, dodavatelem elektrické energie je VUAB Pharma a.s. a slouží pro provoz MěČOV, včetně gravitačního zahušťování kalu, venkovní osvětlení i osvětlení uvnitř provozní budovy. Zdrojem tepla je odpadní teplo z kompresoru Atlas Copco GA-50 VSD s výměníkem.
7
7.Popis zdrojů emisí Zdroje emisí do ovzduší: Čistírna odpadních vod - vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší podle zákona č. 201/2012 Sb. (kód 2.7.). Zařízení MěČOV není zdrojem měřitelných emisí ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Zdroje emisí do vod: Splaškové vody - odpadní vody komunálního charakteru (používání sociálního zařízení, úklid) - čištěny na MěČOV. Dešťové vody - vody ze střech a zpevněných ploch, mají charakter běžných dešťových vod - jsou zasakovány 8.Množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí Množství emisí, které vstupují do jednotlivých složek životního prostředí, je uvedeno v kapitole 9. Zařízení MěČOV je provozováno v souladu s provozním řádem. Dodržována jsou preventivní opatření k minimalizaci emisí do ovzduší a vod – spočívající zejména v pravidelné kontrole a údržbě jednotlivých strojních částí dle schváleného plánu kontrol a plánu údržby. 9.Popis zdrojů hluku, vibrací, neionizujícího záření Zdrojem hluku je provoz mechanického stupně čištění, kdy se odpadní voda zbaví hrubých nečistot, tvoří ho automatické česle, ruční česle, separátor písku, a v objektu kompresorovny a dmychárny. Provozem zařízení by nemělo docházet ve vnějším chráněném prostoru k navýšení akustického tlaku nad legislativou přípustné hodnoty. Zdroj vibrací a neionizujícího záření s možným vlivem mimo areál není instalován. 10.Popis dalších vlivů zařízení na životní prostředí Další vlivy zařízení na životní prostředí a zdraví obyvatel nebyly zjištěny. 11.Popis technologií a technik určených k předcházení nebo omezení emisí ze zařízení MěČOV je sama o sobě technologií k omezení emisí ze zařízení do vod. Předcházení vzniku emisí je zajišťováno zajišťováním správných technologických postupů a pravidelnými kontrolami a revizemi zařízení. Emise do ovzduší: V areálu MěČOV nejsou zdroje měřitelných emisí ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Emise do vod: MěČOV je mechanicko-biologická čistírna odpadních vod určená pro čištění technologických odpadních vod a vod splaškových. Systém je uspořádán jako nízkozátěžová aktivace s denitrifikační sekcí, nitrifikační sekcí a regenerací kalu (Systém RDN). Separace kalu probíhá v původních dovybavených dosazovacích nádržích. Kaly jsou gravitačně zahuštěny a shromážděny v uskladňovacích nádržích. Odvodnění kalu se provádí na odvodňovacím zařízení ve VUAB Pharma a.s. společně s primárními kaly z PČOV VUAB Pharma. Vzdušnina z kalového hospodářství je dezodorizována na biologickém filtru. 12.Popis opatření k předcházení vzniku, k přípravě opětovného použití, recyklaci a využití odpadů Při technologii čištění odpadních vod vznikají pouze kaly, odpady jsou dále využívány / odstraňovány (dle charakteru odpadu). 13.Popis opatření k měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí V návrhu závazných podmínek provozu jsou uvedena opatření v oblasti průběžného emisního monitoringu, která vycházejí z aktuálních platných právních předpisů. Opatřením je pravidelně prováděné měření množství a kvality natékajících komunálních odpadních vod a předčištěných průmyslových vod z PČOV a vypouštěných odpadních vod - na odtoku z MěČOV do Vltavy. Měřené ukazatele: BSK5, CHSKCr, NL, N-NH4, N-NO2, N-NO3, Nanorg, Ncelk., Pcelk., RAS, pH. 14.Porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami (BAT) Porovnání zařízení s BAT bylo provedeno dle horizontálních (průřezových) BREF, kde je popis nejlepších dostupných technik pro posuzovanou technologii: Referenční dokument (BREF CWW) – Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů; Systémy managementu v chemickém průmyslu, český překlad vydaný v únoru 2002 Referenční dokument (BREF MON) – Obecné principy monitorování, český překlad vydaný v červenci 2003 Výsledné zjištění - zařízení MěČOV je provozováno s minimálními vlivy na zdraví a životní prostředí – navržená opatření zajišťují, že zařízení splňuje požadavky na aplikaci nejlepších dostupných technik a minimalizaci emisí, jsou respektovány a dodržovány podmínky platné legislativy. 15. Žádost o výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami ANO/NE 8
16.Popis opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru K vyloučení rizik případného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví je přijata celá řada opatření organizačního a provozního charakteru definovaných v provozních předpisech. Jsou dodržovány technologické postupy, pravděpodobnost vzniku rizikových stavů je minimalizována dodržováním technologické kázně při provádění rizikových operací, dodržováním návodů k obsluze zařízení a požárních a bezpečnostních předpisů, důsledným prováděním kontrol a revizí, pravidelnou údržbou a seřizováním zařízení. Dále k zajištění preventivních opatření slouží havarijní opatření dle havarijních plánů, sanační prostředky pro zmáhání případné havárie atd. Odpovědní pracovníci jsou povinni provádět kontroly a údržbu podle schváleného plánu kontrol a plánu údržby strojů a zařízení. 17.Přehled případných náhradních řešení k navrhovaným technikám a opatřením Náhradní řešení k provozovaným technikám nejsou navrhována. 18.Charakteristika stavu dotčeného území Území je pod dlouhodobým silným antropogenním tlakem a je již významně přeměněno na terciární průmyslovou krajinu s minimem nebo s relikty původních přírodních rysů. Území je tvořeno zkulturněnou krajinou – průmyslovou zónou. Lokalita neleží v ochranném pásmu vodního zdroje ani na území žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Areál není v přímém kontaktu s přírodovědně cennými a chráněnými lokalitami, areál také není v kontaktu s žádným zvláště chráněným územím, lokalitou NATURA 2000 nebo prvkem ÚSES. Lokalita neleží na území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky ani přechodně chráněné plochy. Prostor MěČOV je chráněn povodňovou hrází, která je dimenzována na průtok Vltavy Q 100. Lokalita není místem soustředěné obytné zástavby. Nejedná se o území historického nebo kulturního významu. Kvalita ovzduší v zájmovém území je ovlivňována zdroji produkujícími především emise oxidu siřičitého a oxidů dusíku a mobilními zdroji (dopravou), které emitují uhlovodíky, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a další škodliviny. 19.Základní zpráva Ano, viz příloha 18.
9
6
Popis zařízení
1.Vymezení zařízení Areál městské čistírny odpadních vod Roztoky (MěČOV) se nachází v sousedství areálu průmyslové čistírny odpadních vod (PČOV VUAB a.s.) v katastrálním území Roztoky u Prahy (742503, okres Praha – západ) na pozemku p.č. 4/1. Čistírna odpadních vod je určena k čistění odpadních vod z města Roztoky u Prahy, MČ Praha Suchdol, Statenice, Únětice. Dále jsou zde likvidovány předčištěné odpadní vody z PČOV VÚAB a.s. Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu. Systém je uspořádán jako nízkozátěžová aktivace s denitrifikační sekcí, nitrifikační sekcí a regenerací kalu (Systém RDN). Separace kalu probíhá v původních dovybavených dosazovacích nádržích. Kaly jsou gravitačně zahuštěny a shromážděny v uskladňovacích nádržích. Odvodnění kalu se provádí na odvodňovacím zařízení ve VUAB Pharma a.s. společně s primárními kaly z PČOV VUAB Pharma. Vzdušnina z kalového hospodářství je dezodorizována na biologickém filtru. Recipientem je řeka Vltava. Název recipientu: VLTAVA Kategorie podle vyhlášky č. 470/2001 Sb.: je významným tokem Číslo hydrologického profilu: 1-12-02-015 Říční kilometr: 38,195 (levý břeh) Správce toku: Povodí Vltavy s.p. Kvalita vypouštěných odpadních vod z MěČOV je v souladu s platným vodoprávním rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství, č.j. 181550/2010/KUSK ze dne 14.1.2011 viz příloha 5-4. Povolené množství vypouštěných odpadních vod: Q24 Qmax. m3/měsíc m3/rok 49,5 l/sec 94,9 l/sec 130 000 1 560 000 Parametry znečištění vyčištěných odpadních vod – Výstupní parametry (Emisní limity MěČOV) „p“ přípustné hodnoty
„m“ maximální hodnoty
Parametr
mg.l-1
mg.l-1
BSK5 CHSKCr NL Ncelk Pcelk
10 60 18 14 1,5
15 100 25 25 3
t/rok množství vypouštěného znečištění 15,6 93,6 28,1 21,8 2,3
Vstupní parametry – množství a kvalita natékajících průmyslových vod z VUAB Pharma a.s. Qmax – 4,63 l.s-1, Qden – 400 m3.d-1
Parametr
Koncentrace mg.l-1
BSK5 CHSKCr NL Ncelk Pcelk pH
2 100 5 800 1 900 200 33 6,5-8,5
2.Vymezení změny zařízení -
10
6.1 Technické jednotky s činností podle přílohy č. 1 zákona 6.1.1 Hlavní činnost podle přílohy č. 1 zákona 1.Označení části zařízení Městská čistírna odpadních vod Roztoky 2.Kategorie hlavní činnosti podle přílohy č. 1 zákona Nejsou provozovány činnosti podle přílohy č. 1 zákona 3.Projektovaná kapacita 4.Provozovaná kapacita
5.Produkce
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
6.Účel a podrobná technická charakteristika 7.Další provozní údaje 8.Měsíc a rok uvedení do provozu 9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy
-
6.1.2 Další činnosti podle přílohy č. 1 zákona 1. Označení části zařízení Městská čistírna odpadních vod 2. Kategorie činnosti podle přílohy č. 1 zákona Nejsou další činnosti podle přílohy č. 1 zákona 3. Projektovaná kapacita 4. Provozovaná kapacita
5. Produkce
rok
rok
rok
-
-
-
rok
rok
rok
-
-
-
6. Účel a podrobná technická charakteristika 7. Další provozní údaje 8. Měsíc a rok uvedení do provozu
-
9. Rok očekávaného ukončení provozu/životnost/předpokládaná doba obnovy
-
11
6.2 Technické jednotky s činností/činnostmi mimo rámec přílohy č. 1 zákona (podána žádost o vydání integrovaného povolení) 1. Označení části zařízení Městská čistírna odpadních vod Roztoky (MěČOV) 2. Popis činnosti Zneškodnění městských odpadních vod s příměsí předčištěných průmyslových vod a dešťových vod vyprodukovaných v odkanalizované části města Roztoky, v části obce Suchdol, v obcích Statenice (Černý Vůl) a Únětice, které jsou připojeny na MěČOV Roztoky.
3. Projektovaná kapacita
Velikost zdroje znečištění: 20 000 EO Průměrný bezdeštný denní přítok Q24 = 4 280 m3/den Maximální bezdeštný denní přítok Qd = 5 065 m3/den Maximální bezdeštný hodinový přítok Qh = 342 m3/hod Maximální bezdeštný roční přítok Qr = 1 560 000 m3/rok Podíl průmyslových odpadních vod na Qr = 27 %
4. Provozovaná kapacita
2012
2013
2014
5. Produkce
2012
2013
2014
6. Účel a podrobná technická charakteristika Mechanický stupeň čištění je situován v novém objektu, který se nachází vedle provozní budovy. V tomto objektu jsou umístěny automatické a ruční česle, separátor písku, kontejner pro uskladňování shrabků z česlí a odpadu z lapáku písku. Surové odpadní vody přitékají na MěČOV gravitačně potrubím do šachty Š 1. Potrubí odpadní vody na vstupu do hrubého předčištění přechází v otevřený žlab, který je zakryt rošty z plastu. V objektu se žlab dělí na dva, v jednom jsou umístěny strojně stírané česle (samočistící) v provedení s rotačním kartáčem, ve druhém pak ručně stírané česle. Součástí ručních česlí je nerezový sběrný žlab a nerezové hrablo. Shrabky ze strojně stíraných česlí jsou odváděny do lisu na shrabky, který je umístěn kolmo na osu žlabu pod výsypkou česlí. Lis je vybaven promývacím zařízením na jeho násypné části, která slouží k částečnému odstranění organických látek ze shrabků. Vylisované shrabky padají do kontejneru a po jeho naplnění jsou odváženy oprávněnou osobou k využití nebo odstranění. Stupeň odvodnění lisováním je 50%. Za česlemi natéká předčištěná voda do vírového lapáku písku, který slouží k odstranění těžkých anorganických látek (písek, úlomky skla apod.). Lapák písku je objekt zcela zapuštěný pod úrovní terénu, pouze vrchní část je nad terénem cca 150 mm. Sedimentační část je z prefabrikovaných železobetonových skruží o průměru 1000 mm, horní líc je železobetonová konstrukce. Na přívodním žlabu je osazeno stavítko pro možnost uzavření nátoku do lapáku písku. Čerpání směsi usazeného písku s vodou je prováděno pomocí ponorného kalového čerpadla o výkonu = 9 l/s. Před začátkem čerpání písku je směs promíchána stlačeným vzduchem, který je přiváděn nerezovým potrubím ze vzdušníku. Vzduchové potrubí je v lapáku písku ukončeno tryskou. Do separátoru písku je dopravována z lapáku písku směs písku s vodou ocelovým potrubím. Vypouštění odsazené vody ze separátoru je zaústěno do žlabu pod separátorem. Separátor je proplachován dle potřeby ostřikovou vodou z hlavního rozvodu tlakové vody. Odpad ze separátoru písku je šnekovým dopravníkem dopravován do kontejneru a po naplnění odvážen oprávněnou osobou k využití nebo odstranění.
12
Objekt denitrifikace je tvořen čtyřmi obdélníkovými nádržemi a dvěma kruhovými nádržemi. Všechny nádrže jsou železobetonové konstrukce. Do denitrifikačních nádrží natékají žlabem přes lapák písku komunální odpadní vody a míchají se s předčištěnými průmyslovými vodami z PČOV, které přitékají podélným žlabem společně s vratným kalem a interním recyklem přivedeným do denitrifikace potrubím. V denitrifikaci dochází k redukci dusičnanů na plynný dusík. Směs odpadních vod s aktivovaným kalem odtéká z podélných nádrží přes nově vybudovaný rozdělovací objekt do kruhových denitrifikačních nádrží. Denitrifikační nádrže jsou promíchávány 6 kusy ponorných míchadel. Z těchto nádrží odtéká aktivační směs přes původní uzavřený železobetonový žlab do čerpací jímky odpadní vody. Na odtoku z denitrifikace je měřena teplota aktivační směsi. Celkový objem denitrifikace je 716 m3. Jímka odpadní vody má funkci akumulačních nádrže. Do této jímky je svedena aktivační směs z denitrifikace. Jedná se o betonovou nádrž obdélníkového tvaru, o celkovém objemu 33,7 m3, z toho užitný objem je 18,0 m3. Nádrž je vybavena spojitým měřením hladiny se snímáním havarijního minima a maxima hladiny. Do této jímky jsou svedeny splašky ze sociálního zařízení provozní budovy a výtlak čerpadla v bezodtoké jímce umístěné v dmychárně. Čerpací stanice slouží k přečerpávání odpadních vod z čerpací jímky odpadní vody do nitrifikačního stupně MěČOV. Čerpací stanice je tvořena třemi čerpadly v horizontálním provedení do suché jímky. Čerpadla pracují v rozsahu 80 – 160 l/s. Čerpadlo je v chodu nepřetržitě, je řízeno pomocí frekvenčního měniče na nastavenou konstantní hladinu v jímce odpadní vody (60%). V případě poruchy frekvenčního měniče je spínání čerpadel řízeno pomocí plováků. Dmychárna je součástí vzduchotechnického zařízení MěČOV. Z dmychárny je stlačený vzduch o max. přetlaku 60 kPa přiváděn výtlačným potrubím pro odplynění aktivační směsi a regeneraci kalu. Tento objekt je umístěn v zadní části suterénu provozní budovy a je opatřen vstupními vraty. Dmychárna je tvořena 3 dmychadly typu DITL 2R 50-LUTOS Lubenec, které jsou uloženy v protihlukovém krytu. Výkon jednoho dmychadla je 660/278 Nm3/h vzduchu o teplotě 68,8/77,1 oC. Vzduch je přiváděn k jednotlivým dmychadlům společným přívodním potrubím z objektu hrubého předčištění, z česlovny. Oteplený chladící vzduch od dmychadel je z prostoru dmychárny odváděn odtahovým ventilátorem do prostoru čerpací stanice a kompresorové stanice, odkud je dále odváděn odtahovým ventilátorem. Kompresorová stanice je umístěna v přízemí provozní budovy MěČOV. Požadované množství stlačeného vzduchu pro nitrifikaci je zabezpečováno pomocí 2 šroubových kompresorů chlazených vzduchem řady GA 75p a jedním šroubovým kompresorem chlazeným vzduchem s frekvenčním měničem řady GA 50VSD-13 a tepleným výměníkem od firmy Atlas Copco. Celkové dodávané množství vzduchu lze plynule regulovat, ustálený tlak vzduchu na výstupu ze vzdušníku je udržován pomocí redukčního ventilu. Vzduch je přiváděn k jednotlivým kompresorům pomocí nasávacích otvorů v boční stěně objektu osazených protihlukovými žaluziemi a uzavíracími klapkami se servopohonem. Oteplený chladící vzduch kompresorů řady je odváděn samostatným odtahovým potrubím vně objektu kompresorové stanice. Toto vzduchotechnické potrubí je řešeno s možností využití odpadního tepla v zimním období pro temperování prostoru kompresorové stanice a k míchání nasávaného chladícího vzduchu z venkovního prostoru. V letním období je odtah chladícího vzduchu z kompresorovny veden přes uzavírací klapku ven z kompresorové stanice. Odtah otepleného vzduchu z prostoru kompresorové stanice je také zajištěn odtahovým ventilátorem, který je umístěn pod stropem kompresorové stanice a ventilátorem umístěným nad dveřmi do česlovny. Potrubí odtahového ventilátoru je osazeno tlumičem hluku a regulační klapkou se servopohonem. Na fasádě je potrubí osazeno protidešťovou žaluzií. Odtahový ventilátor je spouštěn automaticky na základě vnitřní teploty v kompresorové stanici. Vzhledem k tomu, že umístění odtahového ventilátoru včetně tlumiče hluku zasahují do jeřábové dráhy, je tato dráha opatřena koncovým dorazem. K potlačení tlakových rázů je do systému začleněn vzdušník o objemu 3 m3. Vzdušník je vybaven pojišťovacím ventilem a tlakoměrem. K odvodnění vzdušníku je určen elektronický odvaděč kondenzátu. Výkon kompresoru s frekvenčním měničem je řízen podle tlaku na výstupu z kompresoru. Odpadním teplem z kompresoru s výměníkem je vytápěn objekt provozní budovy i objekt kalového hospodářství. Výtlak odpadních vod z čerpací stanice je veden potrubím do rozdělovacího objektu nitrifikační sekce aktivačního systému. V nitrifikační částí MěČOV dochází k oxidaci organických látek a amoniakálního dusíku na dusitany a dusičnany. Šachtová aktivace je řešena jako systém dvou paralelních aktivačních šachet s technologií DEEP SHAFT. Každá šachta je rozdělena příčnou přepážkou na vzestupnou a sestupnou část. Pro odstavení jedné paralelní linky jsou na odtoku z rozdělovacího objektu do aktivační šachty nainstalovány „U“ profily, do nichž se v případě potřeby zasunou hradítka. Celkový objem šachtové aktivace je 900 m3.
13
Přívodní potrubí stlačeného vzduchu je vedeno podél západní hrany aktivační nádrže směrem k hlavnímu separátoru kondenzátu, kde je potrubí rozděleno na dvě samostatné větve pro jednotlivé aktivační šachty, obě osazené uzavíracími mezipřírubovými klapkami. Každá ze samostatných větví je pak rozdělena na větev do vzestupné a sestupné části, jež jsou osazeny průtokoměry a regulačními ventily se servopohonem. Na vstupu do aktivace je na všech 4 větvích měřen tlak vzduchu (bez přenosu do řídicího systému). Před hlavním separátorem kondenzátu je manometr s přenosem do řídicího systému. Provzdušňovací potrubí, přírubově spojená, jsou uložena na základové desce pomocí závěsného rámku a objímky potrubí. V sestupné části jsou dvě vyústky a v části vzestupné jsou zhotoveny čtyři vyústky. Stabilizace potrubí v prostoru šachty je zajištěna pomocí vodícího lana, spodní část potrubí je uložena v dolním vedení potrubí. Potřebné množství vzduchu k oxidaci je řízeno pomocí kyslíkové sondy, která je osazena na odtoku z každé aktivační nádrže. Na šachtovou aktivaci navazuje odplyňovací sekce, kde dochází pomocí jemnobublinné aerace k odplynění aktivační směsi. Objekt odplynění je tvořen dvěma betonovými nádržemi o rozměrech šířka 4,4 m, celkové délky 12,7 m a hloubce 4,5 m. Požadované množství kyslíku pro jednu odplyňovací nádrž je 554 kg/den. Potřebný vnos kyslíku je zabezpečován pomocí jemnobublinných membránových elementů rozmístěných celoplošně po dně nádrže na aeračních roštech. Zdrojem vzduchu jsou rotační dmychadla, která jsou umístěna v objektu dmychárny. Vzduch je přiveden nerezovým potrubím k hraně nádrží pod terénem. Přívod je společný pro odplynění a regeneraci. K jednotlivým nádržím je odbočka, která je napojena na vlastní aerační rošt přírubou a osazena vždy uzavírací klapka a regulační klapka Regulační klapky mají funkci rozdělovací a slouží ke hrubé regulaci množství vzduchu do jednotlivých nádrží. Množství vháněného vzduchu do odplyňovacích nádrží je regulováno ručně na požadovanou hodnotu 150-160 m3 stlačeného vzduchu za hodinu. Regenerace kalu probíhá v samostatných obdélníkových nádržích o rozměrech: š = 4,4 m, d = 12,7 m, h vody = 4,5 m. Regenerační nádrže jsou umístěny vedle odplyňovacích nádrží a jsou určeny pro adaptaci vratného kalu z dosazovacích nádrží. Regenerovaný kal odtéká recirkulačním potrubím do denitrifikace. Potřebný vnos kyslíku je zabezpečován pomocí jemnobublinných membránových elementů. Množství vháněného vzduchu do regeneračních nádrží je ručně regulováno v závislosti na hodnotě rozpuštěného kyslíku. Zdrojem vzduchu jsou rotační dmychadla, která jsou umístněné v objektu dmychárny. Dosazovací nádrže slouží k sedimentaci aktivovaného kalu po nitrifikaci a odplynění. Jedná se o kruhové nádrže o průměru 17,5 m a hloubce 2,3 m. Přívod aktivační směsi je veden sklolaminátovým potrubím do středového betonového válce. Odtok odsazené vody je z obou dosazovacích nádrží napojen do sklolaminátového potrubí. Dosazovací nádrž DN1 je vybavena původní vnitřní vestavbou se stíráním kruhového dna. Dosazovací nádrž DN2 je osazena novou pochozí lávkou a zařízením pro stírání kruhového dna. Shrabovací zařízení je poháněno elektromotorem s převodovkou s frekvenčním měničem. Obě dosazovací nádrže DN1 a DN2 jsou vybaveny betonovým odtokovým žlabem s nerezovými přelivnými hranami a nerezovými nornými stěnami po obou stranách betonovém žlabu. Obě dosazovací nádrže byly dovybaveny stíráním a odtahem plovoucího kalu. Kal ze dna nádrží je odtahován potrubím do čerpací stanice kalu. Vyčištěná voda z dosazovacích nádrží odtéká sklolaminátovým potrubím do měrného objektu. Jedná se o otevřenou železobetonovou nádrž s rozměry: d = 4,3 m, š = 1,4 m, h = 3,1 m. Ve dně nádrže je osazen Parshallův žlab typ P4 s ultrazvukovou sondou, která měří odtok vyčištěných vod. Signál z tohoto zařízení je veden na velín MěČOV. Vyčištěné vody jsou z měrného objektu odvedeny dále přes šachtu Š 3 do recipientu - řeky Vltavy.
14
Čerpací stanice kalu je umístěna do původního objektu čerpání kalu a přilehlé armaturní komory. Pro čerpání vratného a přebytečného kalu z dosazovacích nádrží jsou určeny tři kusy horizontálních kalových čerpadel v provedení do suché jímky. Poruchy jsou signalizovány v řídicím systému. Sání čerpadel jsou osazeny ručními nožovými šoupátky, výtlaky čerpadel pak zpětnými klapkami a ručními nožovými šoupátky. Na výtlačných potrubích jsou indukční průtokoměry a nožová šoupátka s elektropohonem. Výtlačná potrubí vratného kalu jsou zavedena do regeneračních nádrží kalu. Přebytečný kal je čerpán čerpadly vratného kalu v nastavených časových intervalech a v nastaveném množství postupně z jedné a z druhé dosazovací nádrže do jímky přebytečného kalu v objektu kalového hospodářství nebo přímo do uskladňovacích nádrží kalového hospodářství UN1, UN2. Při čerpání se současně zavře příslušné elektrošoupátko na potrubí vratného kalu a otevře se elektrošoupátko na potrubí přebytečného kalu. Po načerpání požadovaného množství přebytečného kalu se elektroarmatury vrátí do původní polohy. Přebytečný kal se měří stejnými průtokoměry jako vratný kal. Odvodnění suterénu čerpací stanice a armaturní šachty je provedeno vyspádováním do bezodtoké jímky. Pro vyčerpání vody z jímky je použito kalové čerpadlo napojené na externí plovákový spínač s výtlakem vyvedeným do přilehlé kulaté denitrifikační nádrže. Kalové hospodářství je situováno v původních prostorech. Skládá se z hlavní budovy a dvou uskladňovacích nádrží. V části suterénu hlavní budovy se nachází nádrže přebytečného a zahuštěného kalu, hlavní trubní rozvody, armatury a čerpadla, čerpací stanice zahuštěného kalu. V přízemí je osazen sítopásový zahušťovací stůl s flokulační stanicí, který je mimo provoz. Pro větrání prostoru kalového hospodářství je zde umístěna klimatizační jednotka. Nádrž přebytečného kalu je železobetonovou podzemní nádrž o objemu cca 40m3, která je promíchávána 1 ks míchadla o výkonu 1,3 kW. U stropní desky nádrže nad úrovní max. hladiny je bezpečnostní přepad ústící do nádrže zahuštěného kalu. Přívod přebytečného kalu je veden ocelovým potrubím ke dnu této nádrže a vyústěn v horní části nádrže. Odtok promíchaného přebytečného kalu je umístěn u dna nádrže. Přítok do nádrže i odtok je řízen nožovým šoupátkem s elektropohonem. Přebytečný kal je možno také přivést přímo do uskladňovacích nádrží. V nádrži je osazeno měření hladiny tlakovým čidlem. Na potrubí je osazeno měření přebytečného kalu indukčním průtokoměrem na větvi do uskladňovacích nádrží a na větvi do PČOV. Nádrž zahuštěného kalu, stejně jako nádrž přebytečného kalu, akumuluje přebytečný kal před jeho přečerpáním do uskladňovacích nádrží. Jedná se o železobetonovou podzemní nádrž o objemu cca 6,5 m3, která má vyspádované dno a není promíchávána. Nádrž je vybavena měřením hladiny tlakovým čidlem. Přebytečný kal je z nádrží přebytečného a zahuštěného kalu přečerpáván kalovým potrubím do uskladňovacích nádrží, kde probíhá jejich gravitační zahuštění. Jedná se o původní nádrže, které byly rekonstruovány a mají objem 560 a 640 m3. Nádrže jsou přikryty pružnou membránou. Nádrže jsou provozovány paralelně. Do prostoru nad hladinou uskladňovacích nádrží je vháněn vzduch ventilátory, který je veden společně se vzdušninou z ostatních částí kalového hospodářství na dezodorizační filtr. Nádrže jsou vybaveny hydrostatickým měřením hladiny tlakovým čidlem a na nátokovém potrubí je osazeno měření průtoku. Signály jsou svedeny na velín MěČOV. Zahuštěný kal je přečerpáván na PČOV, kde je společně s primárním kalem a přebytečným anaerobním kalem odvodňován na odvodňovacím zařízení. Čerpací stanice zahuštěného kalu se nachází v suterénu budovy kalového hospodářství. Je tvořena 3 kusy vřetenových čerpadel o výkonu =20m3/h, H=30m, elektromotor 4,0 kW. Jedno čerpadlo je určeno v případě potřeby k čerpání přebytečného kalu z uskladňovací nádrže na mobilní odstředivku. Dalšími dvěma čerpadly je čerpán zahuštěný kal. Čerpadla pracují střídavě dle zadání provozovatele, uzavírání sacích a výtlačných větví je prováděno pomocí elektronožových šoupátek. Vzhledem k technologickému řešení je možnost dvou, resp. tří směrů čerpání zahuštěného kalu. První dvě možnosti jsou interní čerpání zahuštěného kalu do uskladňovacích nádrží, další možností je čerpání na PČOV. Výtlačné potrubí kalu na PČOV je elektricky podtápěné a je možné jej propláchnou tlakovým vzduchem z PČOV. Proplach je vyveden do nádrže přebytečného kalu. Prostor suterénu je vyspádován do jímky prosáklé vody.
15
Zahuštění přebytečného kalu je prováděno gravitačně v uskladňovacích nádržích. Pro proplach potrubí je připojena provozní voda. Přebytečný kal se zahušťuje gravitačně na sušinu 3 – 4%. Pro případ potřeby obtoku zahušťovacího stolu je možné propojení nádrží přebytečného a zahuštěného kalu pomocí potrubí z nerezavějící oceli DN 150, které je opatřeno proplachem z rozvodu provozní vody. Flokulační stanice je určena pro automatickou přípravu (homogenizace, zrání) a dávkování roztoku flokulantu s plynulou regulací dávky při strojním zahušťování přebytečného kalu. V současnosti se stanice nepoužívá. V kalovém hospodářství je řešeno odvětrání a dezodorizace dvou prostorů a to budovy kalového hospodářství a prostor nad hladinami kalu v uskladňovacích nádržích. Budova kalového hospodářství má dva pracovní režimy větrání: zimní a letní. Zimní větrání zabezpečuje vzduchotechnická klimatizační jednotka v sestavě sací díl s protidešťovou žaluzií, vodní ohřívač, filtrační komora, klapková komora se servopohonem a výstupní díl s pletivovou mřížkou. Letní větrání v budově je zabezpečeno automatickým otevřením regulační klapky pro přirozené větrání, které je umístěno ve stěně vedle vzduchotechnické jednotky. Proudění vzduchu je zabezpečováno odsáváním vzduchu přes digestoř, která je umístěna nad sítopásovým zahušťovacím stolem. Odsávaný vzduch je radiálními ventilátorem vháněn nad hladinu v uskladňovací nádrži. Potrubním propojením je vzduch dále odváděn do druhé nádrže a z ní do dezodorizačního filtru. Zde dochází k dezodorizaci a vzduch dále volně odchází do okolí. Každý ventilátor dodává nejméně dvacetinásobek vzduchu než je maximální čerpací výkon kalu do kalové nádrže. Ventilátory jsou zapojeny paralelně, jeden z nich vždy tvoří 100 % rezervu. Při výpadku elektrického proudu obsluha MěČOV přepojí ventilátor na náhradní zdroj elektrické energie. Dezodorizační filtr je zakrytý a vybaven dvojicí zavlažovacích trubek napojených na rozvod užitkové vody. Na přívodu vody je osazen solenoidový ventil připojený na řídicí systém. Odvodnění filtru je provedeno trubkou do bezodtoké jímky v suterénu budovy kalového hospodářství. Čerpací stanice provozní vody je situována v suterénu provozní budovy. Čerpací stanice slouží pro zajištění tlakové provozní vody pro strojní česle, dezodorizaci, čištění nádrží a oplachy. Provozní voda je filtrací upravená voda z dosazovacích nádrží. Voda z odtokového žlabu z dosazovacích nádrží gravitačně natéká do plastového akumulační nádrže s usazovacím prostorem a vypouštěcí armaturou. Voda je poté dopravována čerpadlem do zásobní nádrže užitkové vody (do AT stanice). Za čerpadlem je filtr s ručním praním. Chod čerpadla je řízen od hladiny v zásobní nádrži provozní vody a od min. hladiny v akumulační nádrži (ochrana proti chodu na sucho). Součástí AT stanice je vertikální čerpadlo, tlaková nádoba, příslušné armatury a rozvaděč zajišťující automatický provoz. Rozvod oplachové vody po celém areálu MěČOV je napojen na čerpací stanici. Objekt dávkování síranu železitého se nachází v prostoru u denitrifikačních nádrží a slouží ke srážení fosforu. Skládá se z uskladňovací nádrže a dávkovací stanice. Síran železitý je uskladněn v plastové válcové samonosné dvouplášťové nádrži. Nádrž je vyrobena z polyethylenu, který je odolný vůči venkovním teplotám a stabilizovaný proti UV záření. Skladovací nádrž je ve vrcholu opatřena pevným kuželovým víkem s otvorem opatřeným poklopem s těsněním. Na vnějším plášti má umístěn plovákový stavoznak z vnitřní nádrže s ukazatelem na číselné ose. Úroveň hladiny v nádrži je sledována také ultrazvukovou sondou. Průsak média do meziprostoru nádrže je sledován pomocí plovákového stavoznaku a akustickým elektronickým zařízením. Signál z elektronického čidla je vyveden na operační pracoviště na PC obsluhy. Na vývod ze zásobní nádrže síranu železitého je napojena dávkovací stanice. Dávkovací stanice je vybavena vyhříváním vnitřního prostoru. Celá stanice je umístěna v plastové skříni vedle uskladňovací nádrže síranu železitého. Výtlačné potrubí síranu železitého je uloženo v chráničce a je vedeno z dávkovací stanice přes denitrifikační nádrže, kolem dosazovacích nádrží na začátek odplyňovacích nádrží. V tomto prostoru je dávkovací potrubí rozděleno tak, aby bylo možné dávkovat síran železitý do obou technologických linek. Automatizovaný systém řízení technologického procesu MěČOV řídí celý proces čištění odpadních vod a je vypracován tak, aby co nejefektivněji řídil proces čištění komunálních odpadních vod společně s předčištěnými průmyslovými odpadními vodami a poskytnul obsluze dostatek informací k včasnému zásahu v případě poruch, závad, nedostatků.
16
7. Další provozní údaje Dovoz odpadních vod na ČOV MěČOV Roztoky kromě komunálních odpadních vod z města Roztok, části obce Suchdol, Unětic a anaerobně předčištěných průmyslových odpadních vod zpracovává také odpadní vody z domovních septiků, jímek, které jsou dováženy fekálním vozidlem. Při dovozu těchto odpadních vod fekálním vozidlem je nutné dodržovat následující pokyny: 1) Na MěČOV budou dováženy jenom odpadní vody z domovních septiků, jímek, které vyhovují limitům znečišťujících látek stanovených kanalizačním řádem města Roztok. Na MěČOV nesmí být vypouštěny odpadní vody obsahující látky, které by významně zhoršovaly účinnost čistírny odpadních vod. 2) Odpadní vody budou vypouštěny do šachty Š2, která se nachází u vstupu do budovy kalového hospodářství. Šachta Š2 je zakryta fošnami a vybavena potrubím s připojením na hadici fekálního vozidla. Z uvedené šachty odtékají odpadní vody do objektu hrubého předčištění. Vypouštění odpadních vod na jiném místě MěČOV je zakázáno! 3) Odpadní vody z fekálního vozidla jsou vypouštěny plynule za dozoru obsluhy fekálního vozidla. Obsluha vozidla musí dbát, aby nedocházelo k vylití odpadních vod ze šachty Š2 a znečištění komunikace. 4) Po skončení vypouštění obsluha fekálního vozidla vylije zbytek odpadních vod z hadice do šachty Š2. 5) Obsluha fekálního vozidla informuje o dovozu odpadních vod obsluhu MěČOV a vede evidenci množství dovezených odpadních vod. 6) Četnost přivážených odpadních vod bude max. každé 2 hodiny. 8. Měsíc a rok uvedení do provozu
11/2002
9. Rok očekávaného ukončení provozu/životnost/předpokládaná doba obnovy
2042
6.3 Přímo spojené činnosti 1.Označení části zařízení Skladování surovin (skladování chemických látek a směsí) V technologickém procesu jsou používány suroviny nezbytné pro proces čištění odpadních vod (směs síranu železitého a vody, chlorové vápno).
Síran železitý (41 %) se skladuje ve dvouplášťové polyethylenové nádrži – zásobníku o užitném objemu 21 m3 ve venkovním prostoru na železobetonovém podstavci přibližně 6 metrů od denitrifikačních nádrží, Chlorové vápno se skladuje v plastovém uzavíratelném sudu v česlovně v objektu hrubého předčištění. Jedná se o běžnou technologii skladování. Odpadové hospodářství - shromažďování odpadů (ostatních). Jednotlivé druhy odpadů z vlastní činnosti MěČOV jsou odděleně shromažďovány v místech jejich vzniku. Shromažďování odpadů je prováděno v odpovídajících shromažďovacích prostředcích pro daný druh odpadu. Odpady jsou dočasně shromažďovány před jejich předáním externí firmě (oprávněné osobě) k využití nebo odstranění. Údržba Provádí se běžná údržba a opravy zařízení Měření a monitorování Představuje veškeré činnosti související s monitorováním výstupů do životního prostředí. Provozní budova Slouží k administrativním činnostem. Součástí budovy je hygienické zařízení pro zaměstnance.
17
2.Stručná charakteristika činnosti Hlavním programem zařízení MěČOV je zpracování odpadních vod z města Roztoky u Prahy, MČ Praha Suchdol, Statenice, Únětice. Dále jsou zde likvidovány předčištěné odpadní vody z PČOV VÚAB a.s. Hlavní energetické vstupy do zařízení jsou elektrická energie a voda. Elektrická energie se využívá pro provoz technologie MěČOV, včetně gravitačního zahušťování kalu, venkovní osvětlení areálu i osvětlení uvnitř provozní budovy. Osvětlení prostoru s vyšším využitím je provedeno převážně zářivkami. Celková spotřeba elektrické energie odpovídá instalovanému příkonu a způsobu a rozsahu využití jednotlivých zařízení. Náhradní zdroj elektrické energie – Honda Europe Power, typ ECT 6500 P je k dispozici pro ventilátor vzduchu dodávaný pro uskladňovací nádrže UN1, UN2. Voda je do zařízení přiváděna z vodovodu. Voda se používá především k napájení sociálních zařízení a jako pitná voda. 3.Projektovaná kapacita 4.Provozovaná kapacita
5.Produkce
2012
2013
2014
-
-
-
2012
2013
2014
-
-
-
6.Účel a podrobná technická charakteristika 7.Další provozní údaje 8.Měsíc a rok uvedení do 11/2002 provozu 9.Rok očekávaného ukončení provozu/ životnost/předpokládaná doba obnovy
2042
6.4 Další související činnosti Nejsou další související činnosti.
6.5 Použití nejlepších dostupných technik
1.Označení části zařízení Areál městské čistírny odpadních vod Roztoky 2.Zdroj informací Zákon 76/2002 Sb. nezahrnuje městské ČOV, problematika BAT těchto ČOV je řešena v zákoně o vodách a konkrétně v příloze č. 7 novely nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Ze zkušeností z posledních let vyplývá u ČOV komunálního typu jednoznačný požadavek jak správců vodních toků, tak i vodoprávních úřadů na dosažení úrovně BAT kvality vyčištěných vod podle přílohy č. 7 nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Zdrojem pro porovnání posuzovaného zařízení a použitých technik s nejlepšími dostupnými technikami BAT byly také Referenční dokumenty „Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů; Systémy managementu v chemickém průmyslu“ a Referenční dokument „Obecné principy monitorování“. Při posuzování nejlepší dostupné techniky se vycházelo také z přílohy č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Zařízení je provozováno s minimálními vlivy na zdraví lidí a životní prostředí – navržená opatření zajišťují, že zařízení splňuje/bude splňovat požadavky na aplikaci nejlepších dostupných technik a minimalizaci emisí.
18
Hlavní dosažená environmentální výkonnost: dosažitelné účinnost odstraňování nečistot - snížení CHSKCr vyšší než 95 % (roční průměr) dosažitelné snížení BSK5 99,2 % (roční průměr). Posouzení BAT pro management odpadních vod /odpadních plynů Úkolem managementu odpadních vod/odpadních plynů je zajištění vypouštění odpadních vod/odpadních plynů, vzniklých v průmyslové lokalitě tak, aby odpovídalo požadavkům legislativy a povolení, za daných místních environmentálních a hygienických podmínek a stálého zlepšování environmentálních podmínek, což je obsaženo i v „Programu odpovědné péče“ CEFIC. Odhaluje a hodnotí možnosti prevence nebo omezení vzniku emisí či jejich dopad na životní prostředí. Výsledkem posuzování a rozhodnutí managementu odpadních vod/odpadních plynů jsou určení a zavedení:
potenciálních snížení emisí ve výrobním procesu
opatření zabraňujících zbytečnému znečišťování jinak neznečištěných vypouštěných medií
nejvhodnější systémy jímání odpadů
nejvhodnější systémy omezování emisí
nejvhodnější systémy monitorování, které by kontrolovaly dodržování cílů nebo legislativních předpisů
uplatňovat postupy správného hospodaření, které zahrnou také postup údržby, a realizovat vhodný program školení, včetně témat preventivního opatření, které pracovníci musejí podniknout k ochraně zdraví, bezpečnosti a minimalizaci bezpečnostních rizik
3.Hodnocený ukazatel
4. Parametr BAT
5. Parametr zařízení/zhodnocení BAT
Společnost Severočeské vodovody a kanalizace a.s. má v souladu BAT je zavedení a využívání systému s principy BAT zaveden a certifikován BAT pro obecný environmentálního managementu systém jakosti a systém environmentální (EMS) nebo systému HSE (jako např. environmentálního managementu, jsou management ISO 9001/14001, EMAS, Responsible prováděny vnitřní a vnější audity, jsou s ohledem na Care, Podnikatelská charta pro trvale zavedeny programy kontroly a údržby. odpadní vody a udržitelný rozvoj ICC, Metodické Ve společnosti jsou jasně definovány odpadní plyny pokyny ochrany životního prostředí odpovědnosti a pravomoci. Pravidelně CEFIC). probíhají školení v oblasti bezpečnosti práce, požární ochrany, nakládání s odpady.
19
6. zdůvodnění rozdílů
V souladu s BAT
Čištění odpadních vod se v (chemickém odvětví) řídí alespoň čtyřmi různými strategiemi: centrální konečné čištění ve vlastní biologické ČOV centrální konečné čištění v komunální ČOV centrální konečné čištění anorganické odpadní vody BAT pro čištění v chemicko-mechanické ČOV odpadních vod decentralizované(á) čištění. BREF dokument „Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů“ nepreferuje žádnou z uvedených čtyř strategií. Všechny mají být považovány za BAT za předpokladu, že jsou v dané situaci správně použity a jsou garantovány ekvivalentní emisní hodnoty, pokud chrání životní prostředí jako celek a nevede k jeho většímu znečištění. V opačném případě není BAT žádná z nich.
Čistírna odpadní vod je určena k čistění odpadních vod z města Roztoky u Prahy, MČ Praha Suchdol, Statenice, Únětice. Dále jsou zde likvidovány předčištěné odpadní vody z PČOV VÚAB a.s. Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu.
V souladu s BAT
Nerozpuštěné látky (NL) BAT je odstranit z toků odpadních vod NL, pokud mohou tyto látky poškozovat nebo působit poruchy následných zařízení nebo před tím, než jsou vypouštěny do vodního recipientu. Techniky odstraňování NL jsou Mechanický stupeň čištění tvoří následující: automatické a ruční česle, separátor písku. sedimentace /vzduchová flotace pro Potrubí odpadní vody na vstupu do hrubého zachycení hlavní zátěže NL předčištění přechází v otevřený žlab, který je zakryt rošty z plastu (strojně stírané česle a ochranu následných filtračních s rotačním kartáčem a ručně stírané česle). systémů před ucpáváním nebo Za česlemi natéká předčištěná voda do častým propíráním. vírového lapáku písku, který slouží
BAT pro nerozpuštěné látky, volné oleje/uhlovodíky mechanická filtrace připadá a emulze v úvahu, nebyl-li dostatečně snížen obsah pevných látek, aby se zbránilo ucpávání následných čistících zařízení, jako jsou např. membránová filtrace, adsorpce, chemická oxidační reakce využívající UV záření
mikrofiltrace nebo ultrafiltrace, je-li požadována odpadní voda bez nerozpuštěných látek Jsou upřednostňovány techniky umožňující látkovou regeneraci.
20
k odstranění těžkých anorganických látek. Odpadní vody odtékají do objektu denitrifikace, kde dochází k redukci dusičnanů na plynný dusík.
V souladu s BAT
Volné oleje/uhlovodíky BAT má odstranit oleje / uhlovodíky, pokud se objeví ve formě velkých skvrn i tam, kde to není možné provést s jinými systémy, s cílem maximální regenerace a použitím vhodné kombinace: Separace oleje/vody cyklónem, mikrofiltrací nebo API (American Petroleum Institute) separátorem při očekávaném výskytu velkých skvrn volného oleje nebo uhlovodíků, možnými alternativami pak jsou i plochý a vlnitý deskový lapák Mikrofiltrace, filtrace přes zrnitá média nebo plynová flotace. Biologické čištění buď v centrální biologické ČOV, komunální ČOV nebo v čistírně speciálně pro tento tok odpadních vod.
21
Separace oleje/vody cyklónem, mikrofiltrací nebo API není prováděna. Mikrofiltrace, filtrace přes zrnitá média nebo plynová flotace není používána. K biologickému dočištění dochází na MěČOV. Kvalita výstupní vody odpovídá požadavkům pro vypouštění do recipientu.
Požadavky BAT plněny
Emulze BAT má v případě emulzí: rozrážet emulze přímo u jejich zdroje a rekuperovat separované složky. Zlepšení separace může vyžadovat přidání flokulačních a/nebo koagulačních chemikálií; nebo odstraňovat emulze přímo u zdroje pokud není možné je rozrážet a pokud mohou negativně působit na následná zařízení. Jako koagulační činidlo se používá síran železitý, slouží ke srážení fosforu. Objekt BREF „Běžné čištění odpadních vod dávkování síranu železitého se nachází a odpadních plynů“ uvádí v kap. v prostoru denitrifikačních nádrží.
3.3.4.1.6 (Separace vody a olejů) metody separace těchto látek. Dávkování síranu se děje automaticky Rozrážení emulzí počítá s použitím v závislosti na množství odpadní vody rozrážecích chemikálií, jako jsou: soli polyvalentních kovů – kamenec, chlorid hlinitý, chlorid železnatý, síran železnatý minerální kyseliny – kyselina sírová, kyselina chlorovodíková, kyselina dusičná adsorbenty vápno
–
práškový
kaolín,
organické polymery – polyaminy, polyakryláty,
22
V souladu s BAT
Pokud se kaly ze zařízení pro odpadní vody upravují v chemicko-průmyslové lokalitě, je BAT použití jedné či více z následujících možností: přípravné operace - provozovat techniky popsané v Kapitole 3.4 BREF „Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů“ (mletí, míchání nebo smíchávání, skladování, odstranění hrubých nečistot (štěrku), koncentrovat kaly použitím technik popsaných v Kapitole 3.4.1 BREF „Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů“ (zahušťování gravitační, odstředivé, flotační, gravitační pásové zahušťování, rotační bubnové zahušťování), odvodňování kalů - provozovat techniky popsané v Kapitole 3.4 BREF „Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů“(odstředivé odvodňování, tlakovými pásovými filtry, filtračními Separace kalu probíhá v původních lisy), dovybavených dosazovacích nádržích. Kaly stabilizovat kaly pro další úpravy nebo jsou gravitačně zahuštěny a shromážděny likvidaci s využitím technik popsaných v uskladňovacích nádržích. Odvodnění kalu v Kapitole 3.4.2 BREF „Běžné čištění se provádí na odvodňovacím zařízení ve BAT pro VUAB Pharma a.s. společně s primárními odpadních vod a odpadních plynů“ nakládání s kaly kaly z ČOV VUAB Pharma. Vzdušnina (chemická stabilizace (vápnem), z kalového hospodářství je dezodorizována z odpadních vod termální stabilizace, anaerobní na biologickém filtru. stabilizace (vyhnívání), aerobní Kaly jsou následně předávány oprávněné stabilizace (vyhnívání), dvojitá osobě k využití nebo odstranění. stabilizace kalu), kondicionace kalů – provozovat techniky popsané v Kapitole 3.4.2 BREF „Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů“(chemická kondicionace, termální kondicionace), maximálně využívat odpadní energii z procesů chemické výroby při tepelné úpravě kalu, např. sušením (viz Sekce 3.4.3 BREF Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů“), (rotační sušení, sušení rozprašováním, sušení ve vznosu, odpařování, sušení v násobných topeništích), provozovat vhodné čištění odpadních plynů při spalování kalů (viz Sekce 3.4.3 BREF „Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů“) – (fluidní spalování, oxidace vzduchem za mokra, oxidace v hluboké šachtě, spalování s jiným (např. pevným) odpadem). Čištění mimo lokalitu uvedeno není, protože do rámce tohoto dokumentu nespadá. Neznamená to, že by úprava kalů mimo lokalitu třetí stranou byla nemožná.
23
Termální redukce kalů (tepelná úprava kalů ani spalování kalů) není v zařízení prováděna.
V souladu s BAT (částečně)
Monitorování představuje propojení mezi inventarizačními a provozními nástroji, ale je spojeno i se strategickými a bezpečnostními nástroji. Pravděpodobně nejdůležitější otázkou je kontrola správného provozu výroby a procesů čištění, aby byla zajištěna kontrola, zda je dosahováno souboru environmentálních cílů a aby bylo umožněno zjišťování a sledování poruch. Pro měření efektivity jsou tedy vyžadovány údaje o přesných účincích činností průmyslové lokality jak na životní prostředí, tak na obyvatele. Je tedy nutné provádět plánované pravidelné vzorkování a program monitorování. BAT pro monitorování
Parametry, které je potřebné monitorovat, by měly obsahovat: bodové zdroje, emise do ovzduší, vod nebo kanalizace odpady, především odpady nebezpečné zamoření půdy, vody a ovzduší spotřebu vody, paliv, energií, kyslíku, dusíku a dalších plynů (např. argonu) odpadní tepelnou energii, hluk, zápach a prach účinky na specifické části životního prostředí a ekosystémů provozní poruchy a skoro poruchy úrazy personálu dopravní nehody stížnosti obyvatel v okolí Monitorování však není omezeno jen na analytické měření. Zahrnuje také pravidelnou údržbu, vizuální a bezpečnostní kontroly.
24
Kvalitativní parametry vyčištěné vody jsou pravidelně kontrolovány. Akreditovanou laboratoří je prováděn jejich rozbor (min. 26 x ročně). Typem vzorku je dvacetičtyřhodinový směsný vzorek, získaný sléváním 4 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 1 hodiny. Výsledky provedených měření jsou zaznamenávány do provozního deníku. Výsledky jsou analyzovány a budou zasílány příslušnému krajskému úřadu. Programy monitorování, kontroly a údržby jsou zahrnuty do zavedeného a certifikovaného systému jakosti.
V souladu s BAT
Nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod jsou uvedeny v příloze č. 7 novely nařízení vlády č. 61/2003 Sb., pro kvalitu vypouštěných vod platí pro městské odpadní vody emisní standardy (přípustné „p“ hodnoty):
Kategorie ČOV [EO]
Nejlepší dostupná technologie
10 001 – 100 000
Nízko zatěžovaná aktivace s odstraňováním nutrientů + terciální stupeň včetně srážení fosforu eventuálně dávkování externího substrátu
CHSKCr koncentrace účinnost [%] p m mg/l mg/l 60 100 80
BSK5 koncentrace účinnost [%] p m mg/l mg/l 14 20 90
NL koncentrace p m mg/l mg/l 18 25
N-NH4 koncentrace účinnost [%] p m mg/l mg/l -
NCelk koncentrace účinnost [%] p m mg/l mg/l 14 25 70
koncentrace p m mg/l mg/l 1,5 3
PCelk účinnost [%]
Ve vztahu k technologii MěČOV je uvedená celková dosažitelná účinnost BAT reálná. Účinnost čištění v letech 2012-2014 Jednotka
Nátok
Odtok
Odstraněné
Účinnost čištění
2012
2013
2014
2012
2013
2014
2012
2013
2014
2012
2013
2014
CHSKCr
mg/l
601,4
635,0
769,0
32,4
30,7
29,3
568,9
604,3
739,7
94,6 %
95,2 %
96,2 %
BSK5
mg/l
316,5
328,2
366,6
2,7
2,8
2,9
313,8
325,4
363,4
99,1 %
99,2 %
99,2 %
NL
mg/l
215,0
275,3
285,2
2,4
3,8
2,3
212,6
271,5
282,9
98,9 %
98,6 %
99,2 %
N-NH4
mg/l
50,3
42,2
50,1
0,0
0,7
1,6
50,3
41,5
48,5
100,0 %
98,3 %
96,8 %
Nanorg
mg/l
50,7
43,1
51,4
8,5
10,7
8,9
42,2
32,4
42,6
83,3 %
75,2 %
82,7 %
NCelk
mg/l
8,068,1
66,0
68,4
10,6
10,9
10,4
57,5
55,1
58,0
84,4 %
83,4 %
84,8 %
PCelk
mg/l
8,0
7,3
8,6
1,0
0,5
0,4
7,1
6,8
8,2
87,9 %
93,3 %
94,5 %
25
80
Hodnocení podle hledisek uvedených v příloze č. 3 zákona č. 76/2002 Sb. Hledisko Použití nízkoodpadové technologie
Použití látek méně nebezpečných
Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, případně zhodnocování a recyklace odpadu Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly vyzkoušeny ve světovém měřítku
Technický pokrok a změny vědeckých poznatků a jejich interpretace Charakter, účinky a množství příslušných emisí
Popis Posouzení / Hodnocení Provádí se periodické environmentální školení pracovníků s důrazem na Hledisko je plněno. úsporu surovin, omezení vzniku odpadů a dodržování technologických postupů. Vznikající odpady jsou shromažďovány odděleně a utříděně podle jednotlivých druhů v souladu s §5 vyhlášky MŽP č.383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. Po naplnění shromažďovacího prostředku jsou odpady předávány dle jednotlivých katalogových čísel oprávněné osobě k využití nebo odstranění. Technologie MěČOV vyžaduje pro svoji dobrou funkci obvyklé procesní Hledisko je plněno. chemikálie, nezbytné pro proces čištění odpadních vod – síran železitý, chlorové vápno. Pro bezpečnost provozu má provozovatel zařízení zpracovánu provozní dokumentaci, kde je obsažena preventivní opatření k minimalizaci rizik jejich úniku. Odpad je tříděn dle druhů a kategorií a následně předáván k využití, Hledisko je plněno. zhodnocení, recyklaci nebo odstranění oprávněným osobám. Odvodněný kal je předáván oprávněným osobám k využití (kompostování).
Jsou používány běžné způsoby čištění odpadních vod. Při vyloučení či zvládání havárií nemá zařízení MěČOV významnější vliv na ŽP. Provoz zařízení je v souladu s běžně používanými technikami v zařízeních tohoto typu v ČR i v zahraničí.
Procesy jsou obdobné. V současnosti jsou běžně provozována obdobná zařízení. Hledisko je plněno
Z hlediska porovnání srovnatelných procesů je zařízení MěČOV vybaveno standardní technikou zařízení odpovídající době výstavby. Technický pokrok je respektován. Při technologii je využíváno strojní zařízení s automatickým řízením. Při plnění povinností obsluhou nedojde k podstatnému ovlivnění životního prostředí.
Hledisko je plněno
Emise určují jednotlivé procesy, použité suroviny a požadované vlastnosti výrobku. To znamená, že je třeba rozlišovat použité suroviny a výrobní procesy.
Hledisko je plněno.
Zařízení není potenciální zdroj emisí do ovzduší, možné riziko znečištění vod a půdy. Organizací provozu a technickým zabezpečením jsou tato rizika omezována. a)
Emise do ovzduší
Čistírna odpadních vod - vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší podle zákona č. 201/2012 Sb. (kód 2.7.). Zařízení MěČOV není zdrojem měřitelných emisí ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
27
Hledisko
Popis b) Emise do vody
Posouzení / Hodnocení Hledisko je plněno.
Výraznější emise do vody přichází do úvahy pouze při havarijních stavech. Při pravidelných kontrolách MěČOV a obecně při dodržování ustanovení PŘ a HP nebude vliv podstatný. c) Emise hluku Obecným požadavkem je, Hlukové emise jsou minimalizovány technickým řešením aby zařízení bylo provozováno tak, aby splňovalo hygienické limity hluku dle legislativy. BREF o nejlepších dostupných technikách parametr pro hluk a BAT pro snižování hluku neuvádí. Hledisko je plněno. d) Emise vibrací V BREF se neuvádí Během provozu nejsou emise vibrací parametr pro vibraci a BAT pro snižování vibrací. Není relevantní. Zdroje neionizujícího e) Emise neionizujícího záření záření, jehož pole o hygienicky významných Emise neionizujícího záření nejsou relevantní. intenzitách by mohlo V prostorách areálu MěČOV nejsou instalovány žádné výkonné zdroje ovlivňovat prostředí elektromagnetického záření, nejsou ani používány umělé radioaktivní mimo areál společnosti zářiče. Proto tento objekt neovlivňuje okolí škodlivými emisemi nejsou známy. elektromagnetického či radioaktivního záření. Hledisko je plněno Datum uvedení Městská čistírna odpadních vod Roztoky má kapacitu 20 tisíc Hledisko je plněno. nových ekvivalentních obyvatel. Poslední rekonstrukce byla provedena v letech a existujících 1999 – 2002. Do trvalého provozu byla uvedena v roce 2003. zařízení do provozu Doba potřebná k Zařízení je provozováno v souladu s právními předpisy ČR. Používaná zavedení BAT Hledisko je plněno. technologie odpovídá BAT. Alternativní úpravy lze očekávat v závislosti na požadavcích trhu, při výměně opotřebovaného zařízení a změnách legislativy.
28
Hledisko Spotřeba a druh surovin používaných v technologickém procesu a jejich energetická účinnost
Popis V technologii čištění odpadních vod jsou spotřebovávány tyto procesní chemikálie:
Posouzení / Hodnocení Hledisko je plněno.
- síran železitý (koagulační činidlo, zejména pro snížení obsahu fosforu ve vodě), cca 120 t/rok Spotřeba vody Pitná voda je do zařízení dodávána na základě dodavatelské smlouvy z veřejného vodovodního řadu, používá se pro sociální účely zaměstnanců Spotřeba energie V technologii není používáno žádné dovážené palivo. Do technologie je přivedena elektrická energie. Vzhledem k vybavení čerpadel a dmychadel systémy jejich řízení, bude zajištěn jejich energeticky úsporný provoz. Provozovatel průběžně realizuje opatření, která povedou k úsporám energie. Provozovatel průběžně realizuje opatření, která povedou k úsporám energie. V zařízení je vyžíváno tzv. snižujících technologií a prostředků, zejména: měření spotřeby vody, energie a spotřebovaných surovin a materiálů vypracování a dodržování plánu údržby zařízení třídění odpadů a jejich pravidelný odvoz, evidence vyprodukovaných odpadů pravidelné školení a výcvik zaměstnanců v oblasti nakládání s odpady pravidelná kontrola areálu zařízení a provádění okamžitých nápravných opatření
Požadavek prevence Opatření k omezení celkových dopadů emisí na ŽP: a omezení celkových Opatření zavedená k omezení celkových dopadů na životní prostředí dopadů emisí a omezení rizik s nimi spojených: na životní prostředí zpracování odpovídající provozní a havarijní dokumentace a rizik s nimi kvalitní monitoring technologických procesů spojenými na řízený monitoring spotřeby energie a vody minimum dodržování provozních a havarijních řádů certifikace ISO (jakost+EMS+BOZP) Všechna tato opatření vedou k omezení celkových dopadů emisí a rizik na životní prostředí. Technologie čištění odpadních vod není zdrojem překračování legislativních limitů stanovených pro všechny dotčené složky životního prostředí, jsou respektovány všechny požadavky právních předpisů.
29
V případě vzniku havárie bude postupováno podle opatření uvedených v provozním řádu a havarijním plánu. Hledisko BAT je uplatňováno.
Hledisko Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí
Popis Posouzení / Hodnocení Opatření směřující k ekonomickému provozu, efektivitě a minimalizaci Společnost negativních vlivů na životní prostředí byla realizována v průběhu nespadá do působnosti výstavby a v průběhu dosavadního provozu. zákona Prevence havárií a minimalizace jejich dopadů na životní prostředí je č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných řešena v provozním řádu a havarijním plánu. havárií (vypracován Pracovníci jsou pravidelně školeni v oblasti bezpečného provozování protokol o nezařazení). zařízení a řešení možných havarijních situací, v oblastech ochrany Jsou přijata životního prostředí, nakládání s odpady, nakládání s chemickými látkami opatření k prevenci a směsmi, bezpečnosti práce o požární ochrany, jsou seznámeni havárií a minimalizaci s havarijními a provozními řády, jsou stanoveny zodpovědnosti následků na okolí. pracovníků za jednotlivé činnosti. Řešení mimořádných situací je v rámci Hledisko je plněno. zařízení řešeno interními směrnicemi systému řízení. Společnost vzhledem k množství umístěných nebezpečných látek není zařazena do příslušných skupin stanovených zákonem č. 59/2006 Sb., v platném znění - protokolární posouzení o nezařazení. Protihavarijní a protipožární opatření jsou dodržována v souladu s právními předpisy a normami z oblasti ochrany životního prostředí, bezpečnosti práce a požární ochrany. Předcházení haváriím je docilováno odborným školením pracovníků zařízení, kvalifikovanou údržbou vybavení pracoviště a pravidelnou kontrolou zařízení. Vzhledem k automatizaci, kontrolnímu monitoringu, celkovému technickému řešení MěČOV lze považovat vznik závažné havárie za vysoce nepravděpodobný. Opatření pro prevenci havárií jsou zaměřena proti úniku nebezpečných látek (procesní chemikálie) především do podzemních a povrchových vod, a dále na prevenci vzniku požáru či exploze.
6.6 Přehled případných náhradních řešení 1. Označení části zařízení 2. Popis případného náhradního řešení 3. Parametry případného náhradního řešení -
6.7 Ostatní technické jednotky nebo činnosti provozované v průmyslovém areálu, které nejsou předmětem žádosti 1.Označení jednotky (činnosti)
2. Zdůvodnění
3.Integrované povolení / jiné povolení
Zařízení tvoří celý průmyslový areál, všechny technické jednotky a činnosti jsou předmětem žádosti
-
30
7 Suroviny, meziprodukty, výrobky 7.1
Suroviny, pomocné materiály a další látky
V technologickém procesu jsou používány suroviny nezbytné pro proces čištění odpadních vod (směs síranu železitého a vody, chlorové vápno). Spotřeby surovin jsou uvedeny v příloze 6. Jednotkou výroby je 1 m3 vyčištěné odpadní vody (roční množství přečištěných odpadních vod v roce 2012 bylo 771 204 m3, v roce 2013 – 944 837 m3 a v roce 2014 činila produkce 908 672 m3 vyčištěné odpadní vody).
1.Označení části zařízení
2.Surovina, 3.Celková spotřeba pomocný (t/rok) materiál nebo další 2012 2013 2014 látka
Potřeba vody pro zaměstnance
Voda (m3/rok)
Síran železitý
t
Chlorové vápno
kg
8
6
7
4.Spotřeba vztažená na jednotku výroby (1 m3 vyčištěné odpadní vody)
5.Množství využité jako výrobek (%)
2012
2013
2014
2012 2013 2014
0,00001
0,000006
0,000008
nevyčísleno
0,15 kg/m3
0,13 kg/m3
0,15 kg/m3
nevyčísleno
0
0
0
nevyčísleno
115,97 122,65 137,01 0
0
0
6.Popis, chemické složení a vlastnosti Bezpečnostní listy výše zmíněných látek jsou uvedeny v příloze 6. 7.Použití a popis nakládání Zdrojem údajů je vnitropodniková evidence. Evidence je vedena pro PČOV i MěČOV dohromady. 8.V případě náhrady správního aktu podle právní úpravy na úseku ochrany ovzduší ve vztahu ke změnám surovin nebo odpadů, uvést zde rovněž další údaje požadované podle této právní úpravy. -
7.1.1 Voda pro technologické účely a pro provoz zařízení (kromě pitné vody) 1.Zdroj vody
2.Množství vody
Údaj 2a.průměrná hodnota (l.s-1) 2b.max. (l.s-1) Technologická voda se neodebírá 2c.m3.rok-1 2d.Spotřeba vztažená na jednotku produkce (jedn.)
2012
2013
2014
3.Použití 4.Popis zdroje, odběru povrchových a podzemních vod, kvalita odebíraných vod, čištění vody 5.Popis řešení zásobování vodou a odkanalizování Splaškové vody – odpadní vody komunálního charakteru, jsou čištěny na MěČOV. Dešťové vody – vody se střech a zpevněných ploch, které mají charakter dešťových vod, jsou zasakovány. 31
1.Zdroj vody
2.Množství vody
6. V případě náhrady správních aktů podle právní úpravy na úseku nakládání s vodami souvisejícími s odběrem vody, uvést zde rovněž další údaje požadované podle této právní úpravy. -
7.1.2 Pitná voda 1.Zdroj pitné vody
vodovodní řadveřejný městský vodovod
2.Množství vody Údaj 2a.průměrná hodnota (l.s-1) 2b.max. (l.s-1)
2012
2013
2014
-
-
-
-
-
-
2c.m3.rok-1
8
6
7
2d.Spotřeba vztažená na jednotku produkce (1 m3 vyčištěné odpadní vody)
0,00001
0,000006
0,000008
3.Použití Pitná voda slouží k běžné spotřebě, slouží pro zabezpečení pitného režimu a pro sociální účely zaměstnanců. Množství je měřeno průtokoměrem na vstupu do provozní budovy MěČOV. 4.Popis zdroje Zásobování vodou je zajištěno odběrem z veřejného městského vodovodu. Spotřeba je sledována na jednom místě – vodoměr je umístěn v areálu. 5.Popis řešení zásobování vodou a odkanalizování Splaškové vody – odpadní vody komunálního charakteru, jsou čištěny na MěČOV. Dešťové vody – vody se střech a zpevněných ploch, které mají charakter dešťových vod, jsou odvedeny částečně do areálové dešťové kanalizace nebo zasakovány.
7.1.3 Realizovaná a plánovaná opatření k úspoře a zlepšení využití surovin (včetně vody, pomocných materiálů a dalších látek) 1.Obecná charakteristika opatření 2.Termín a stav realizace opatření 3.Stručné zdůvodnění opatření a jeho přínosy z hlediska ochrany životního prostředí
4.Technický popis opatření
32
7.1.4 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1.Označení části zařízení 2. Zdroj informací 3.Hodnocený ukazatel
4.Parametr BAT
5.Parametr zařízení
6.Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
7.2
Meziprodukty
1.Označení části zařízení V zařízení nejsou žádné meziprodukty produkovány ani skladovány. 3.Celková výroba (t.rok-1)
4.Množství využité jako výrobek nebo množství zpracované na zařízení (%)
2.Název meziproduktu 2012 -
-
2013 -
2014 -
2012 -
2013 -
2014 -
5.Popis meziproduktu: 5a. Vlastnosti
-
5b. Chemické složení
-
5c. Použití
-
5d. Nakládání s meziproduktem
-
7.2.1 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení Nedochází k nakládání s meziprodukty 2. Zdroj informací 3. Hodnocený ukazatel
4. Parametr BAT
5. Parametr zařízení
6. Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
33
7.3
Výrobky
1.Označení části zařízení Areál městské čistírny odpadních vod je určen pro zpracování komunálních odpadních vod z města Roztoky, městské části Praha – Suchdol, obcí Statenic, Únětic a anaerobně předčištěných průmyslových odpadních vod z areálu společnosti VUAB Pharma a.s. Nejsou vyráběny žádné výrobky. 3.Celková výroba (t.rok-1)
2.Název výrobku
2012 -
-
2013 -
2014 -
4. Popis výrobku: 4a. Vlastnosti
-
4b. Chemické složení
-
4a. Použití
-
4a. Nakládání s výrobkem
-
5.V případě náhrady správních aktů podle právní úpravy na úseku ochrany ovzduší ve vztahu k výrobě zařízení, materiálů a výrobků, které znečišťují nebo mohou znečišťovat ovzduší, nebo k výrobě nových technologií, výrobků a zařízení sloužících k ochraně ovzduší, uvést zde rovněž další údaje požadované podle této právní úpravy. -
7.3.1 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení 2. Zdroj informací 3. Hodnocený ukazatel
4. Parametr BAT
5. Parametr zařízení
6. Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
7.4
Vedlejší produkty živočišného původu
1. Zdroj vedlejšího produktu živočišného původu Provozovatel zařízení nenakládá s vedlejšími produkty živočišného původu podle právní úpravy na úseku veterinární péče. 2. Druh vedlejšího produktu živočišného původu
3. Množství v tunách rok
-
-
4. Popis opatření k omezení množství vedlejšího produktu živočišného původu -
34
rok -
rok -
5. Popis ukládání, sběru, svozu, odstraňování a zpracování vedlejšího produktu živočišného původu 6. V případě náhrady správních aktů podle právní úpravy na úseku veterinární péče - závazný posudek pro stavby a zařízení k zacházení se živočišnými produkty (pokud se jedná o vedlejší produkty živočišného původu) nebo k ukládání, sběru, svozu, neškodnému odstraňování a dalšímu zpracování vedlejších živočišných produktů, uvést zde rovněž veškeré další údaje požadované podle této právní úpravy. -
7.4.1 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení Nedochází k nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu. 2. Zdroj informací 3. Hodnocený ukazatel
4. Parametr BAT
5. Parametr zařízení
6. Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
7.5
Sklady a mezisklady
Skladování chemických látek a přípravků odpovídá platné legislativě. Způsob skladování je v souladu s ochranou životního prostředí. Jedná se o běžnou technologii skladovaní. Je zpracován plán opatření pro případ havárie - havarijní plán viz 7. 1.Označení skladu
Chemické hospodářství – místnost v přízemí provozní budovy
2.Celková kapacita skladu
-
3.Skladované položky
3a.Množství v tunách
Síran železitý Směs síranu železitého a vody (koagulační činidlo) se používá zejména pro snížení obsahu fosforu v odpadní vodě. Síran železitý (41 %) se skladuje ve dvouplášťové polyethylenové nádrži – zásobníku o užitném objemu 21 m3. Nádrž se síranem železitým je umístěna ve venkovním prostoru na železobetonovém podstavci přibližně 6 metrů od denitrifikačních nádrží. 21 m3 Zásobní nádrž je osazena ultrazvukovou sondou, průsak média do meziprostoru nádrže je sledován pomocí plovákového stavoznaku a elektronickým zařízením. V blízkosti zásobní nádrže je osazen dávkovací komplet s jedním membránovým dávkovacím čerpadlem. Výtlak síranu železitého je veden na začátek odplyňovacích nádrží. Chlorové vápno Chlorové vápno se na MěČOV používá k hygienizaci shrabků. Chlorové vápno se skladuje v 0,03 t
plastovém uzavíratelném sudu v objektu hrubého předčištění.
35
4. Popis způsobu skladování Jednotlivé nebezpečné chemické látky a směsi jsou viditelně označeny. Veškeré prostory, kde je nakládáno s látkami závadnými vodám (skladování nebo manipulace), jsou zabezpečeny tak, aby nedošlo k ohrožení povrchových nebo podzemních vod. Objekt hrubého přečištění je opatřen chemicky odolnou podlahou. Vizuální kontrola nádrže síranu železitého se provádí 1 x za den. Vizuálně a poslechově se kontroluje dávkovací čerpadlo. Vizuálně se kontroluje těsnost nádrže a dávkovacích hadic tam, kde jsou přístupné. Případné netěsnosti a průsaky dávkovaného síranu železitého se neprodleně odstraní. Zápis o provedené kontrole se provádí do provozního deníku. V česlovně v objektu hrubého předčištění jsou k dispozici ochranné pomůcky a technické prostředky k případné likvidaci havarijních stavů: sud na odkopanou kontaminovanou zeminu, lopata, krumpáč, koště. Použité sanační materiály jsou do doby odstranění uskladněny tak, aby bylo zabráněno ohrožení kvality povrchových a podzemních vod, nebo geologického prostředí. Provozovatel bude v případě havárie postupovat v souladu s havarijním plánem a dále s příslušným schváleným provozním řádem a pokyny orgánů a institucí, které budou o haváriích vyrozuměny. Obsluha je povinna dodržovat zásady Provozního řádu a zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle příslušných směrnic společnosti Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Obsluha je řádně proškolena ze zásad BOZP, chování při mimořádných situacích.
7.5.1 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení 2. Zdroj informací 3. Hodnocený ukazatel
4. Parametr BAT
5. Parametr zařízení
6. Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
8 Paliva a energie 8.1 Energetický audit 1.Označení části zařízení
2. Energetický audit
3.Odkaz na přílohu
Energetický audit (energetické posouzení areálu) nebyl zpracován.
Ano/ne
-
8.2 Vstupy paliv a energií Vstupy
Údaj
2012
2013
2014
paliv a energie 1.Nákup el.energie
1a.Množství (MWh) 1b.Výhřevnost (GJ/MWh) 1c.Přepočet na GJ
36
783,552 3,6
842,512 3,6
898,287 3,6
2 820,787
3 033,043
3 233,833
1d.Zdroj a použití nakoupené elektrické energie Dodavatelem elektrické energie je VUAB Pharma a.s. Slouží pro provoz technologie MěČOV, včetně gravitačního zahušťování kalu, venkovní osvětlení i osvětlení uvnitř provozní budovy. Elektrické napájení veškerého zařízení MěČOV je vedeno původním přívodním kabelem a záložním kabelem (po opravě ) 2 x AYKY 3 x 240 + 120, které jsou přivedeny z trafostanice elektrorozvodny PČOV. Přívodní kabely jsou připojeny do pojistkové skříně na obvodovém plášti provozní budovy. Novými spojovacími kabely 2 x AYKY, 3 x 240 + 120 byla přepojena tato skříň s novým rozváděčem RM1. Hlavní rozvaděč RM1 je osazen 8 poli a je umístěn v provozní budově. Z polí č. 1, 2 a 3 jsou provedeny hlavní napájecí vývody, pole č. 4 slouží pro kompenzaci. Pole č. 5 a 6 jsou samostatná pole pro instalaci frekvenčních měničů a softstartů, pole č. 7 napájí ostatní elektrospotřebiče v prostoru provozní budovy a pole č. 8 je určeno pro zařízení M a R a ASŘTP. Rozváděč RM 2 je instalován ve stávající čerpací stanici kalů a napájí zařízení v této ČS, míchadla v denitrifikaci a pojezdové mosty. 3. pole je určeno pro MaR. Rozváděč RM 3 je instalován v objektu kalového hospodářství a napájí veškerá elektrozařízení v tomto objektu. 4. pole je určeno pro MaR. Rozváděč RM 4 je skříňový plastový rozváděč umístěný v prostoru Deep Shaftu. Je osazen zásuvkami pro napojení přenosných spotřebičů a ve volném prostoru je nainstalováno zařízení MaR. MěČOV má předpokládaný instalovaný výkon 420 kW. Maximální vypočítaný soudobý příkon MěČOV bude 252 kW. Při delším přerušení dodávky elektrické energie na MěČOV musí obsluha provést okamžitě následující opatření: uzavřením ručních hradítek před automatickými česli a za lapákem písku se odpojí celá MěČOV. Komunální odpadní vody po mechanická předčištění na hrubých česlích potečou obtokovým potrubím MěČOV do povodňové šachty a následně přes šachtu Š 3 do recipientu Vltava. V tomto případě je nutné odtok předčištěných odpadních vod z PČOV také přepojit do povodňové šachty otevřením hradítka v kanálu z VUAB a uzavřením hradítka do nátoku do denitrifikace. spustit záložní zdroj pro ventilátory Při obnovení dodávky elektrické energie obsluha vrátí uvedené hradítka do původního stavu a odpojí náhradní zdroj elektrické energie. Následně fyzicky překontroluje činnost všech agregátů a elektricky ovládaných šoupat, ventilů na celé MěČOV a uvede provoz MěČOV do automatického režimu. Osvětlení prostoru s vyšším využitím je provedeno převážně zářivkami. Celková spotřeba elektrické energie odpovídá instalovanému příkonu a způsobu a rozsahu využití jednotlivých zařízení. V případě výpadku dodávky elektrické energie je k dispozici náhradní zdroj elektrické energie – Honda Europe Power, typ ECT 6500 P pro pohon ventilátoru vhánějícího vzduch do uskladňovacích nádrží UN1, UN2. 2a.Množství (GJ) 2.Nákup tepla 2b.Zdroj a použití nakoupeného tepla Zdrojem tepla je odpadní teplo z kompresoru Atlas Copco GA-50 VSD s výměníkem. 3a.Množství (tis.m3) 3.Zemní plyn 3b.Výhřevnost (GJ/tis.m3) 3c.Přepočet na GJ -
-
3d. Zdroj, vlastnosti, použití a způsob nakládání Nevyužívá se 4.Hnědé uhlí
4a.Množství (t) 4b.Výhřevnost (GJ/t) 4c.Přepočet na GJ
-
4d. Zdroj, vlastnosti, použití a způsob nakládání
37
-
-
5.Černé uhlí
5a.Množství (t) 5b.Výhřevnost (GJ/t) 5c.Přepočet na GJ
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
12a.Množství (GJ)
-
-
-
13a.GJ (MWh) 13b.Výhřevnost (GJ/MWh) 13c.Přepočet na GJ
-
-
-
-
-
-
5d. Zdroj, vlastnosti, použití a způsob nakládání Nevyužívá se 6.Koks
6a.Množství (t) 6b.Výhřevnost (GJ/t) 6c.Přepočet na GJ
6d. Zdroj, vlastnosti, použití a způsob nakládání Nevyužívá se 7.Jiná pevná paliva
7a.Množství (t) 7b.Výhřevnost (GJ/t) 7c.Přepočet na GJ
7d. Zdroj, vlastnosti, použití a způsob nakládání Nevyužívá se 8.TTO
8a.Množství (t) 8b.Výhřevnost (GJ/t) 8c.Přepočet na GJ
8a. Zdroj, vlastnosti, použití a způsob nakládání Nevyužívá se 9.LTO
9a.Množství (t) 9b.Výhřevnost (GJ/t) 9c.Přepočet na GJ
9d. Zdroj, vlastnosti, použití a způsob nakládání Nevyužívá se 10.Nafta
10a.Množství (t) 10b.Výhřevnost (GJ/t) 10c.Přepočet na GJ
10d. Zdroj, vlastnosti, použití a způsob nakládání Nevyužívá se jako palivo 11.Jiné plyny
11a.Množství (tis.m3) 11b.Výhřevnost (GJ/tis.m3) 11c.Přepočet na GJ
11d. Zdroj, vlastnosti, použití a způsob nakládání Nevyužívá se 12.Druhotná energie 12b. Zdroj a způsob použití Nevyužívá se 13.Obnovitelné zdroje
13d. Zdroj, způsob získání a použití energie
38
Nevyužívá se 14.Jiná paliva nebo spalitelná media
14a.GJ
-
-
-
14b. Zdroj, vlastnosti, použití a způsob nakládání Nevyužívá se 2 820,787
15.Celkem vstupy paliv a energie v GJ
3 033,043
3 233,833
16.V případě náhrady správních aktů podle právní úpravy na úseku ochrany ovzduší ve vztahu ke změnám používaných paliv a povolení ke zvýšení obsahu síry v kapalných palivech, uvést zde rovněž další údaje požadované podle této právní úpravy. -
8.3 Vlastní výroba energií 1. Označení části zařízení (zdroje energie) Zdrojem tepla je odpadní teplo z kompresoru Atlas Copco GA-50 VSD s výměníkem. 2.Instalovaný elektrický příkon celkem v MW
-
3.Instalovaný elektrický výkon celkem v MW
-
4.Instalovaný tepelný výkon celkem v MWtep
2012
2013
2014
5.Výroba elektřiny v MWh
-
-
-
6.Výroba tepla v GJ
-
-
-
7.Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech v GJ
-
-
-
8.Energetická účinnost zdroje v %
-
-
-
8.4 Využití energie 1. Označení části zařízení Areál MěČOV Roztoky 2012
2013
2014
2 820,787
3 033,043
3 233,833
2012
2013
2014
6.Celková vlastní spotřeba paliv a energie na vytápění a TUV v GJ
-
-
-
7.Celková vlastní spotřeba paliv a energie na technologické a související provozy v GJ
-
-
-
8.Celkové ztráty při využití energie v GJ
-
-
-
2.Spotřeba elektřiny v MWh 3.Spotřeba tepla v GJ 4.Ztráty při využití energie v GJ 5.Energetická účinnost využití energie v % Souhrnné údaje za celé zařízení
39
9.Celková energetická účinnost využití energie v %
-
-
-
10.Celkový prodej vyrobené elektřiny v MWh
-
-
-
11.Celkový prodej vyrobeného tepla v GJ
-
-
-
8.5 Specifická spotřeba energie 1.Výrobek
Rok
2.Spotřeba energie 2a.Elektřina
1 m3 vyčištěné odpadní vody v roce 2012 bylo 771 204 m3 v roce 2013 – 944 837 m3, v roce 2014 – 908 672 m3
2012 2013 2014
kWh/1 m3 vyčištěné odpadní vody 1,016 0,892 0,988
2b.Teplo
MWh/rok 783,552 842,512 898,287
8.6 Realizovaná a plánovaná opatření k účinnějšímu využití a úsporám energie 1.Obecná charakteristika opatření Nejsou plánovaná žádná opatření 2.Technický popis opatření 3.Stručné zdůvodnění opatření a jeho přínosy z hlediska ochrany životního prostředí 4.Úspora paliv (GJ.rok-1)
-
5.Úspora energie (GJ.rok-1)
-
6.Termín a stav realizace opatření
-
8.7 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1.Část zařízení Celý areál 2.Specifikace zdroje informací
3.Sledovaný parametr
4.Parametr nejlepší dostupné 5.Parametr zařízení techniky
6.Zdůvodnění rozdílů
Energie
Zářivkové osvětlení
v souladu s BAT
Zářivky jsou instalovány
40
9 Emise a jejich zdroje; další vlivy zařízení 9.1 Ovzduší MěČOV Roztoky, o kapacitě 20 000 ekvivalentních obyvatel, patří mezi stacionární zdroje uvedené pod kódem 2.7. přílohy č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Podmínky provozu nejsou dle ustanovení § 12 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší stanoveny. Stanovení těchto podmínek není v případě provozu předmětné čistírny odpadních vod relevantní. Pro danou čistírnu odpadních vod není stanovena povinnost zpracovávat provozní řád. Čistírny odpadních vod nejsou vybaveny definovanými výduchy, stanovení emisních limitů, monitoringu a případně emisních stropů tedy není na místě. Čistírna odpadních vod nepodléhá regulačním ani kompenzačním opatřením, z tohoto důvodu nebylo využito ustanovení § 12 odst. 4 písm. g) a h) zákona o ochraně ovzduší. Stejně tak ustanovení § 12 odst. 4 písmen i) a j) nejsou v případě čistírny odpadních vod využitelná, nedochází zde k tepelnému zpracování odpadů. Jsou stanoveny tyto závazné podmínky: Při provozování čistírny odpadních vod budou dodržovány povinnosti provozovatele stacionárního zdroje uvedené zejména v § 17 zákona o ochraně ovzduší, a další povinnosti a technické podmínky provozu vyplývající ze zákona o ochraně ovzduší a jeho prováděcích právních předpisů. Je nutno dodržovat technickou podmínku provozu platnou od 1. 1. 2014 v souladu s ustanovením bodu 1.4. v části II přílohy č. 8 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší: „Za účelem snížení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem využívat opatření ke snižování emisí těchto látek, např. provedením odsávání odpadních plynů do zařízení k omezování emisí, zakrytováním jímek a dopravníků. Uzavřením objektů, pravidelným odstraňováním usazenin organického původu ze zařízení pro předčištění odpadních vod, dodržování technologické kázně. Provozní celek Areál MěČOV
Zdroj znečišťování ovzduší MěČOV
Kód dle přílohy č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. Vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší – Tepelné zpracování odpadu, nakládání s odpady a odpadními vodami (Kód 2.7 – Čistírny odpadních vod s projektovanou kapacitou pro 10 000 a více ekvivalentních obyvatel)
1.Název nebo označení zdroje emisí do ovzduší Městská čistírna odpadních vod 2.Kategorie zdroje znečišťování ovzduší Vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší – kód 2.7 3.Popis opatření k prevenci vzniku emisí do ovzduší Není stanoven 4.Popis způsobu snižování nebo odstraňování emisí do ovzduší 5.Emitovaná látka (nebo skupina látek nebo parametr) -
6. Referenční podmínky
-
7.Údaje o emisích údaj 7a.mg.m-3 7b.g.h-1 7c.OUER.m-3 41
-
-
-
7d.t.rok-1 7e.kg.t-1výrobku 7f.fugitivní emise %
-
-
-
8.Další údaje Autorizovaná měření nebyla provedena. Souhrnné provozní evidence zdroje znečišťování ovzduší v roce 2012 - 2014 jsou uvedeny v příloze 16-1, 16-2 a 16-3. 9. Provozní řády a další dokumenty 9a. Název
9b.Odkaz na přílohu
10.Sledovaná látka (nebo skupina látek nebo parametr)
12.Hodnota emisí BAT
11. Jednotka
-
-
-
13.Hodnota emisí zdroje
14.Zdůvodnění rozdílů
-
-
9.1.1 Použití nejlepších dostupných technik – viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení 2. Zdroj informací 3. Sledovaná látka/skupina látek/ukazatel
4. Jednotka
5. Úroveň emisí spojená s BAT
6. Úroveň emisí zdroje
7. Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
-
9.2
Odpadní vody
9.2.1 Odpadní vody produkované při provozu zařízení 1.Označení části zařízení (zdroje odpadních vod) Veškeré odpadní vody jsou vyčištěny v MěČOV. 2.Charakteristika odpadních vod Jedná se o splaškové vody ze sociálních zařízení 3.Popis opatření k prevenci vzniku a znečištění odpadních vod Postup v případě havárie je popsán v provozním řádu čistírny odpadních vod. 4.Popis způsobu čištění, popř. předčištění odpadních vod
5. Produkované množství odpadních vod
2012
-1
5a.průměrná hodnota (l.s ) 5b.max. (l.s-1) 5c.m3.rok-1 5d.l.t-1výrobku 6.Další údaje k množství odpadních vod 42
2013
2014
7. Ukazatele znečištění odpadních vod před čištěním Ukazatel
2012
2013
2014
7a.Koncentrace (mg.l-1)
-
-
-
7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t)
-
-
-
7c. Další údaje ke kvalitě odpadních vod před čištěním
8. Ukazatele znečištění odpadních vod po vyčištění nebo předčištění 2012
2013
2014
8a.Koncentrace (mg.l-1) – roční průměr denní směsný vzorek
-
-
-
8a.Koncentrace (mg.l-1) – maximum denní směsný vzorek
-
-
-
8b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t)
-
-
-
8d. Další údaje ke kvalitě vypouštěných vod Jedná se o splaškové vody ze sociálních zařízení 9. Recipienty odpadních vod a místa vypouštění Recipient - řeka Vltava 10.Provozní řády 10a. Název
10b.Odkaz na přílohu
Provozní řád čistírny odpadních vod
viz příloha 10
9.2.1.1 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení 2. Zdroj informací 3. Sledovaná látka/skupina látek/ukazatel
4. Jednotka
5. Úroveň emisí spojená s BAT
6. Úroveň emisí zdroje
7. Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
-
43
9.2.2 Odpadní vody přebírané od jiných původců 1.Původ odpadních vod
Komunální odpadní vody z města Roztoky, obcí Suchdol, Statenice-Černý Vůl, Únětice a anaerobně předčištěné odpadní vody z výrobních provozů závodu společnosti VUAB Pharma, a.s. 2.Charakteristika odpadních vod
Předčištěné odpadní vody z výrobních provozů závodu společnosti VUAB Pharma a.s. (včetně splaškových vod ze sociálních zařízení) a komunální odpadní vody z ulic Rýznerova, Vltavská a Nad Čakovem, komunální odpadní vody z města Roztoky, obcí Suchdol, Statenice-Černý Vůl, Únětice 3.Popis opatření k prevenci vzniku a znečištění odpadních vod 4.Popis způsobu čištění, popř. předčištění odpadních vod
Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod, systém je uspořádán jako nízkozatěžovaná aktivace s denitrifikační sekcí, nitrifikační sekcí a regenerací kalu (systém RDN). 5.Produkované množství
2012
2013
2014
771 204
944 837
908 672
5a.průměrná hodnota (l.s-1) 5b.max. (l.s-1) 5c.m3.rok-1 5d.l.t-1výrobku 6.Další údaje k množství odpadních vod
Rozbory odpadních vod v letech 2012-2014 (přítok + odtok), jsou uvedeny v příloze 8. Výměr zálohy na poplatky ČOZP v letech 2012-2014 je uveden v příloze 9. 7.Ukazatele znečištění odpadních vod před čištěním 2012
2013
2014
317
328
366
7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t)
244,101
310,096
332,804
7a.Koncentrace CHSKCr (mg.l-1) – roční průměr
601
623
769
7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t)
463,768
599,971
698,743
215
275
285
165,816
260,114
259,115
50
42
50
38,762
39,872
45,542
7a.Koncentrace N-NO2 (mg.l-1) – roční průměr
0,19
0,36
0,16
7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t)
0,149
0,340
0,146
7a.Koncentrace N-NO3 (mg.l-1) – roční průměr
0,27
1,36
0,82
7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t)
0,209
1,285
0,743
7a.Koncentrace BSK5 (mg.l-1) – roční průměr
7a.Koncentrace NL (mg.l-1) – roční průměr 7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t) 7a.Koncentrace N-NH4 (mg.l-1) – roční průměr 7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t)
44
7a.Koncentrace Nanorg (mg.l-1) – roční průměr
51
43
51
39,120
40,686
46,739
68
66
68
52,542
62,359
62,119
8
7
9
6,202
6,897
7,803
503
545
485
388,271
514,936
440,635
2012
2013
2014
2,7
2,8
2,9
7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t)
2,091
2,627
2,611
7a.Koncentrace CHSKCr (mg.l-1) – roční průměr
32,4
30,7
29,3
7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t)
25,005
28,963
26,631
2,4
3,8
2,3
1,839
3,569
2,058
7a.Koncentrace N-NH4 (mg.l-1) – roční průměr
0
0,71
1,60
7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t)
0
0,671
1,455
7a.Koncentrace N-NO2 (mg.l-1) – roční průměr
0,06
0,10
0,15
7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t)
0,044
0,094
0,136
8,5
9,9
7,1
6,517
9,346
6,474
8,5
10,7
8,9
7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t)
6,549
10,110
8,066
7a.Koncentrace Ncelk (mg.l-1) – roční průměr
10,6
10,9
10,4
7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t)
8,178
10,331
9,440
7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t) 7a.Koncentrace Ncelk (mg.l-1) – roční průměr 7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t) 7a.Koncentrace Pcelk (mg.l-1) – roční průměr 7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t) 7a.Koncentrace RAS (mg.l-1) – roční průměr 7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t) 7c.Další údaje ke kvalitě odpadních vod před čištěním
8.Ukazatele znečištění odpadních vod po vyčištění nebo předčištění
7a.Koncentrace BSK5 (mg.l-1) – roční průměr
7a.Koncentrace NL (mg.l-1) – roční průměr 7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t)
7a.Koncentrace N-NO3 (mg.l-1) – roční průměr 7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t) 7a.Koncentrace Nanorg (mg.l-1) – roční průměr
45
7a.Koncentrace Pcelk (mg.l-1) – roční průměr
0,97
0,49
0,40
7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t)
0,748
0,461
0,361
7a.Koncentrace RAS (mg.l-1) – roční průměr
495,0
494,2
479,2
381,746
466,907
143,405
7a.Koncentrace AOX (mg.l-1) – roční průměr
0,060
0,065
0,060
7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t)
0,046
0,062
0,054
7b.Roční bilanční množství vypouštěného znečištění (t)
8c. Další údaje ke kvalitě vypouštěných vod 9.Recipienty odpadních vod a místa vypouštění
Odpadní vody jsou po dočištění vypuštěny do Vltavy. 10. Provozní řády a další dokumenty 10a. Název
10 b. Odkaz na přílohu
Provozní řád čistírny odpadních vod – viz příloha 10.
9.2.2.1 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení 2. Zdroj informací 3. Sledovaná látka/skupina látek/ukazatel
4. Jednotka
5. Úroveň emisí spojená s BAT
6. Úroveň emisí zdroje
7. Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
-
9.3 Podzemní voda 1. Označení části zařízení (zdroje vypouštění do podzemních vod) V areálu se nevyskytují zdroje vypouštění odpadních vod do podzemních vod. 2. Charakteristika vypouštění do podzemních vod 3. Popis stávajících opatření k prevenci vzniku a omezení možných emisí do podzemních vod 4. Popis plánovaných opatření k prevenci vzniku a omezení možných emisí do podzemních vod -
46
5. Emitovaná látka (skupina látek nebo parametr)
7. Údaje o emisích údaj 7a. mg/l 7b. t/rok
-
rok -
rok -
rok -
8. Další důležité údaje ke stavu znečištění podzemních vod a kvalitě podzemních vod
8a. Odkaz na přílohu
-
-
9.3.1 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení (zdroje vypouštění do podzemních vod) 2. Zdroj informací 3. Sledovaná látka/skupina látek/ukazatel
4. Jednotka
5. Úroveň emisí spojená s BAT
6. Úroveň emisí zdroje
7. Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
-
9.4 Půda 1. Označení části zařízení Zpevněné plochy areálu městské čistírny odpadních vod Roztoky 2. Charakteristika možných emisí do půdy Vzhledem k charakteru surovin, s nimiž je v areálu manipulováno, je riziko znečištění zpevněných ploch malé. K úniku síranu železitého může dojít: 1. při poškození vnitřního a zároveň vnějšího pláště nádrže 2. při nesprávném postupu stáčení autocisterny 3. při mechanickém poškození rozvodů K úniku chlorového vápna může dojít: 1. při protržení pytle 2. při netěsnosti sudu 3. při nesprávné manipulaci 3. Popis stávajících opatření k prevenci vzniku a omezení možných emisí do půdy
47
Pro skladování síranu železitého je použita stojatá dvouplášťová polyethylenová nádrž - zásobník o užitném objemu 21 m3. Nádrž se síranem železitým je umístěna ve venkovním prostoru na železobetonovém podstavci přibližně 6 metrů od denitrifikačních nádrží. Zásobní nádrž je osazena ultrazvukovou sondou, průsak média do meziprostoru nádrže je sledován pomocí plovákového stavoznaku a elektronickým zařízením. Signál z ultrazvukové sondy je vyveden na operační pracoviště na PC obsluhy. V blízkosti zásobní nádrže je osazen dávkovací komplet s jedním membránovým dávkovacím čerpadlem. Výtlak síranu železitého je veden na začátek odplyňovacích nádrží. Vizuální kontrola nádrže síranu železitého se provádí 1 x za den. Vizuálně a poslechově se kontroluje dávkovací čerpadlo. Vizuálně se kontroluje těsnost nádrže a dávkovacích hadic tam, kde jsou přístupné. Případné netěsnosti a průsaky dávkovaného síranu železitého se neprodleně odstraní. Zápis o provedené kontrole se provede do provozního deníku. Provoz MěČOV je pod pravidelným dohledem obsluhy. Obsluha je povinna dodržovat zásady Provozního řádu a zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle příslušných směrnic společnosti Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Obsluha je řádně proškolena ze zásad BOZP, chování při mimořádných situacích a je vybavena příslušnými ochrannými pomůckami a technickými prostředky k případné likvidaci havarijních stavů. Opatření v případě náhodného úniku: zabránit úniku produktu do životního prostředí, vodních zdrojů, kanalizace nebo půdy. Uniklý produkt sesbírat mechanicky. Je nutno vyloučit vznik prachu. Podle rozsahu úniku zvolit vhodné pomůcky - smetáček, lopatka, odsávací zařízení apod. Louže vysušit inertním sorbentem. Shromáždit do vhodného označeného kontejneru pro další zpracování nebo likvidaci. Síran železitý je skladován v dvouplášťové nádrži, což je dostatečné zabezpečení proti úniku této závadné látky do životního prostředí. V případě, že by došlo k úniku síranu železitého, je nutné tento stav neprodleně odstranit. Dojde-li k protržení vnitřního pláště zásobní nádrže, zajistí se přečerpání síranu železitého do náhradní nádrže. V případě trhliny i ve vnějším plášti zásobní nádrže je zapotřebí provizorně utěsnit místo průsaku. Uniklý síran železitý je nutné ředit dostatečným množstvím tekoucí vody až na neškodnou koncentraci a zároveň neprodleně zajistit přečerpání síranu železitého do náhradní nádrže nebo autocisterny. V případě poškození rozvodu se vypne dávkovací čerpadlo, uzavřou se ventily na výtlaku a po vypuštění potrubí do vhodné nádoby se provede oprava poškozené části. Rozlitou kapalinu je zapotřebí ředit dostatečným množstvím tekoucí vody, a pokud možno splachovat do denitrifikační nádrže. V případě úniku síranu železitého do okolního terénu je nutné kontaminovanou zeminu odkopat a uložit do nepropustných obalů nebo kontejnerů. Dojde-li k protržení pytle, chlorové vápno bude zachyceno v plastovém sudě. Pokud dojde k úniku vápna mimo sud, chlorové vápno se shromáždí a uloží v neporušeném pytli. Při manipulaci s chlorovým vápnem používat osobní ochranné pomůcky. Větší havarijní úniky je třeba řešit v souladu s vypracovaným havarijním plánem celého areálu. Objekty a plochy v areálu jsou zajištěny tak, aby nemohlo dojít k úniku ropných látek, splaškových vod nebo znečištěných dešťových vod do povrchových nebo podzemních vod a do půdy. V areálu nejsou prováděny opravy stavební techniky, při kterých hrozí úniky PHM. V případě, že by došlo ke kontaminaci půd nebo povrchových a podzemních vod v důsledku vlastního provozu zařízení, provozovatel neprodleně přijme taková opatření, aby bylo zabráněno dalšímu znečištění prostředí a dále bude postupovat v souladu s havarijním plánem. Zařízení je vybaveno přiměřeným množstvím prostředků pro zastavení úniku a pro případné sesbírání a odstranění odpadů (sorbent, lopaty, košťata). Jako preventivní opatření lze chápat vypracování havarijních a provozních řádů a zajištění jejich dodržování v praxi. Následná opatření při havarijních stavech se budou dít podle výše uvedených dokumentů. 4. Popis plánovaných opatření k prevenci vzniku a omezení emisí do půdy Odstraňování následků havárie bude v případě nutnosti řešeno (v závislosti na rozsahu havárie) v součinnosti s hasičským záchranným sborem, jednotkou požární ochrany, správcem povodí, ČIŽP, vodoprávním úřadem a smluvně zajištěnými oprávněnými osobami. Případné znečištění zeminy, betonu apod. bude sanováno. Odtěžený znečištěný materiál bude zlikvidován u oprávněné osoby. V případě, že i přes všechna opatření na MěČOV dojde k úniku plovoucích závadných látek mimo areál MěČOV a dostanou se do vodního toku Vltava, je nutné provádět asanační práce i ve vodním toku. 5. Další důležité údaje ke stavu znečištění půdy a kvalitě půdy
5a. Odkaz na přílohu
Plán opatření pro případ havárie – Havarijní plán
Příloha 7
48
9.4.1 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení 2. Zdroj informací 3. Hodnocený ukazatel
4. Parametr BAT
5. Parametr zařízení
6. Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
9.5 Další vlivy zařízení na životní prostředí 1. Označení části zařízení (zdroje) Další vlivy zařízení na životní prostředí nejsou známy, nejsou zaznamenány úniky nebezpečných látek do půd nebo podzemních vod. V posledních 10 letech nenastal žádný neoprávněný zásah, havárie ani ekologická újma. V příloze 11 je přiloženo Základní hodnocení rizik jednotlivých provozovaných činností podle právní úpravy k předcházení ekologické újmě a její nápravě. Podle výsledků Základního hodnocení rizik nemá společnost Severočeské vodovody a kanalizace a.s. v rámci areálu městské čistírny odpadních vod Roztoky povinnost zabezpečit finanční zajištění podle zákona č. 167/2008 Sb. 2. Popis části zařízení (zdroje) 3. Popis preventivních a koncových opatření k ochraně životního prostředí na zdroji 4. Popis emisí a dalších vlivů ze zdroje 5. Výsledky měření nebo výpočtů popsaných emisí a dalších vlivů ze zdroje -
9.5.1 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení 2. Zdroj informací 3. Sledovaná látka/skupina látek/ ukazatel
4. Jednotka
5. Úroveň emisí spojená s BAT
6. Úroveň emisí zdroje
7. Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
-
49
10 Hluk, vibrace, neionizující záření 10.1
Hluk
1. Označení části zařízení (zdroje hluku) Měření hladin akustického tlaku bylo provedeno 9.11.2003, protokol z měření je uveden v příloze 19. Cílem měření bylo získat údaje o hluku provozní budovy po rekonstukci MěČOV. V provozní budově jsou umístěny hlavní zdroje hluku – dmychadla a kompresory. 2. Popis zdroje hluku Hluk vzniká zejména při mechanickém stupni čištění (technologický celek tvoří automatické česle, ruční česle, separátor písku, lapák písku) a v objektu kompresorovny a dmychárny. 3. Popis opatření k prevenci vzniku hluku a proti šíření hluku Zařízení za normálních podmínek nepřekračuje emisní limity pro hluk. Nejsou evidovány stížnosti na hluk. 4. Hladina akustického výkonu zdroje Dle měření byla hodnota LAeq v rozmezí 26,4-34,5 dB. 5. Ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb Předpokládá se, že hluková zátěž chráněných staveb za provozu MěČOV je menší než LAeq,8hodin = 40 dB v denní době a LAeq,1hodina = 30 dB v noční době. Ekvivalentní hladina akustického tlaku produkovaného zařízení nepřesáhne: Pro denní dobu 50 dB (6:00 – 22:00) v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb, pro noční dobu 40 dB (22:00 – 6:00) v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb. 6. Další informace 7.V případě náhrady správních aktů podle právní úpravy na úseku ochrany veřejného zdraví uvést zde rovněž další údaje požadované podle této právní úpravy. -
10.1.1 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení Zařízení MěČOV je umístěno v uzavřeném objektu. Provozem zařízení společnosti by nemělo docházet ve vnějším chráněném prostoru k navýšení akustického tlaku nad legislativou přípustné hodnoty. Zdrojem hluku je provoz mechanického stupně čištění, kdy se odpadní voda zbaví hrubých nečistot, tvoří jej automatické a ruční česle, separátor písku a lapák písku. Měření hluku při provozu zařízení bylo provedeno 9.11.2003, viz příloha 19. Kontrolní měření bude provedeno v případě oficiálních podnětů občanů na obtěžování hlukem či kontrolních úřadů. Pokud budou na základě provedeného měření ekvivalentní hladiny akustického tlaku pro denní nebo noční dobu překročeny, provede provozovatel odpovídající nápravná opatření ke snížení hlukové zátěže s ověřením jejich účinnosti. 2. Zdroj informací 3. Hodnocený ukazatel
4. Jednotka
5. Úroveň spojená s BAT
6. Úroveň zdroje
7. Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
-
50
10.2 Zdroje vibrací 1.Označení části zařízení (zdroje vibrací) Zařízení není zdrojem vibrací ovlivňujících chráněný venkovní prostor. 2.Popis zdroje vibrací 3.Popis opatření k prevenci vzniku vibrací a opatření proti šíření vibrací 4.Hodnota zrychlení vibrací (aew) v m.s-2 5.Efektivní hodnota zrychlení vibrací u chráněných objektů 6.ADalší informace 7.V případě náhrady správních aktů podle právní úpravy na úseku ochrany veřejného zdraví uvést zde rovněž další údaje požadované podle této právní úpravy. -
10.2.1 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení 2. Zdroj informací 3. Hodnocený ukazatel
4. Jednotka
5. Úroveň spojená s BAT
6. Úroveň zdroje
7. Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
-
10.3. Neionizující záření 1.Označení zdroje neionizujícího záření Technologie/provoz areálu není zdrojem neionizujících zařízení. 2.Popis zdroje neionizujícího záření 3.Popis opatření k prevenci vzniku neionizujícího záření a proti šíření neionizujícího záření 4.Parametry a hodnoty těchto parametrů popisující zdroj neionizujícího záření 51
5.Výsledky měření nebo výpočtů neionizujícího záření působeného provozem zařízení -
10.3.1 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení 2. Zdroj informací 3. Hodnocený ukazatel
4. Jednotka
5. Úroveň spojená s BAT
6. Úroveň zdroje
7. Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
-
11 Odpady 11.1
Zdroje a množství produkovaného odpadu
Nakládání s odpady spočívá v jejich třídění v místě vzniku, odděleném shromažďování a předávání oprávněné osobě k využití nebo odstranění. Zvýšená kontrola je zaměřena na důsledné vytřídění vznikajících odpadů před jejich předáním k odstranění nebo využití, třídění produkce odpadů na využitelné složky a zvyšování podílu odpadů předávaných k recyklaci. 1. Označení části zařízení (zdroje odpadu) Odpady tvoří shrabky z česlí a biologicky rozložitelný odpad. 2.Popis zdroje odpadu Při procesu čištění komunálních a anaerobně předčištěných odpadních vod jsou produkovány následující odpady: Shrabky z česlí - kód druhu odpadu 19 08 01, kategorie odpadu ”O” , jsou denně shrabovány z automaticky stíraných česlí, lisovány a shromažďovány v kontejneru. Shrabky jsou předávány oprávněným osobám k využití nebo odstranění. Písek z lapáku - kód druhu odpadu 19 08 02, kategorie odpadu ”O”, je denně přečerpáván kalovým čerpadlem z usazovacího prostoru lapáku písku do separátoru písku a shromažďován v kontejneru. Po částečném odvodnění je písek odvážen a odstraňován oprávněnou firmou. Zahuštěný kal - kód druhu odpadu 19 08 05, kategorie odpadu ”O”, je přebytečný kal po strojním nebo gravitačním zahuštění a je čerpán výtlačným potrubím do VUAB Pharma a.s. Tam je odvodněn společně s přebytečným anaerobním a primárním kalem na odvodňovacím zařízení a je ukládán do ocelového kontejneru. Odvoz a odstraňování nebo využívání kalu zabezpečuje oprávněná osoba. Shrabky z česlí a písek z lapáku písku jsou shromažďovány společně na základě rozhodnutí č.j. ŽP/MEUC048814/2008/O/Du, viz příloha 5-2. Průběžná evidence je vedena při každé jednotlivé produkci odpadu, tj. při předání odpadu jiné oprávněné osobě.
52
3.Popis opatření k předcházení vzniku nebo omezení množství odpadu Nakládání s odpady kategorie „ostatní“ produkovanými původcem, společností Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. v rámci MěČOV, je prováděno v souladu s požadavky zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění a v souladu s jeho prováděcími právními předpisy (zejména vyhl. č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady). Podrobný způsob nakládání s odpady je specifikován ve schváleném provozním řádu MČOV, kde jsou způsoby nakládání popsány od vzniku odpadů až po jejich předání oprávněné osobě. Priority stanovené plánem odpadového hospodářství kraje: Mezi hlavní preference při nakládání s odpady patří: - snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu - maximální využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů - minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání s odpady - předcházení vzniku odpadů z hlediska množství a nebezpečnosti - opakované použití výrobků - materiálové využití odpadů Společnosti Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. se týkají především opatření směřující k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností a případně opatření související se zpětným odběrem některých výrobků. Nakládání s odpady spočívá v jejich třídění v místě vzniku, odděleném shromažďování a předávání oprávněné osobě k využití nebo odstranění. 4.Kategorie 5.Katalogové odpadu číslo
6.Název druhu odpadu
7.Vyprodukované množství v t 2012
2013
2014
O
19 08 01
Shrabky z česlí
13,072
16,340
14,364
O
20 02 01
Biologicky rozložitelný odpad
2,070
2,490
2,760
8. Identifikační listy nebezpečných odpadů
8a. Odkaz na přílohu
Nevznikají nebezpečné odpady
-
9.Další údaje Na provozovatele zařízení se vztahoval § 44 zákona č. 185/2001 (zpracovat plán odpadového hospodářství původce odpadu). V rámci POH nebyly stanoveny cíle pro provozovnu MěČOV Roztoky. Odpady, které vznikají, jsou tříděny, odděleně shromažďovány podle charakteru odpadu v nádobách, kontejnerech a předávány na základě smluvního vztahu ke zneškodnění nebo následnému využití oprávněným osobám. Souhrnná roční evidence (Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 20..) je zasílána do 15. 2. následujícího roku v elektronické formě do ISPOP (společně za PČOV i MěČOV, v MěČOV vzniká cca 95 % odpadu k.č. 19 08 01 – shrabky z česlí a odpad k.č. 20 02 01 – biologicky rozložitelný odpad). Všichni pracovníci jsou pro svoji činnost odborně způsobilí (absolvují vstupní školení a následně pravidelná roční školení). O provedeném školení je vedena evidence. Zaměstnanci jsou pravidelně školeni v oblasti nakládání s odpady a ochrany životního prostředí, školení/výcvik je zaměřen zejména na důsledné třídění odpadů, předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství, správné způsoby nakládání s odpady (1x ročně), maximální využití technologických komodit (materiálů, surovin, přípravků, látek atp.), před jejich přeměnou na odpad. Zdrojem údajů je hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2012 až 2014 viz příloha 12-1, 12-2 a 12-3.
11.2 Odpady přebírané od jiných původců 1.Původ (původce) odpadu V zařízení se nepřebírají odpady od jiných původců ani se odpady nevykupují 2.Obecná charakteristika zdroje odpadu -
53
3.Kategorie 4.Katalogové odpadu číslo -
6.Převzaté množství v t
5.Název druhu odpadu
-
-
7. Identifikační listy nebezpečných odpadů
2012
2013
2014
-
-
-
7a. Odkaz na přílohu
8.Další údaje a odkaz na identifikační listy nebezpečných odpadů v příloze -
11.3 Shromažďování, soustřeďování a skladování odpadu 1.Označení části zařízení ( místa shromažďování anebo soustřeďování) Odpady se v zařízení neskladují, pouze dočasně shromažďují. Všechny druhy odpadů jsou odváženy k využití nebo odstranění tak, aby nedocházelo k přeplnění jednotlivých shromažďovacích prostředků. Jednotlivé druhy odpadů jsou soustřeďovány tak, aby byla zajištěna požární bezpečnost a dostupnost obsluhy při manipulaci. 2.Popis způsobu shromažďování anebo soustřeďování Všechny druhy odpadů jsou odváženy k využití nebo odstranění tak, aby nedocházelo k přeplnění jednotlivých shromažďovacích prostředků. Základní shromažďovací prostředky: - velkoobjemové kontejnery - kontejnery (plast, plech) 3.Kategorie odpadu
4.Katalogové číslo odpadu
5.Název druhu odpadu / místo shromažďování
6.Množství v t 2012
2013
2014
O
19 08 01
Shrabky z česlí
13,072
16,340
14,364
O
20 02 01
Biologicky rozložitelný odpad
2,070
2,490
2,760
7.Označení skladu odpadu Odpady se v zařízení neskladují, pouze dočasně shromažďují 8. Popis způsobu skladování a zabezpečení skladu 9. Kategorie 10. Katalogové odpadu číslo odpadu
11.Název druhu odpadu
-
-
-
11.3.1 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení 54
12.Skladované množství v t 2012
2013
2014
-
-
-
2. Zdroj informací 3. Hodnocený ukazatel
4. Parametr BAT
-
-
11.4
5. Parametr zařízení
6. Zdůvodnění rozdílů
-
-
Třídění, míšení a úprava odpadu
1.Popis třídění odpadu V zařízení se třídí odpady dle jednotlivých druhů a katalogových čísel. 2.Popis míšení odpadů Evidence a ohlašování odpadů a druhotných surovin je prováděna v souladu a v rozsahu stanoveném zákonem o odpadech č.185/2001 Sb., a vyhláškou o podrobnostech nakládání s odpady č. 383/2001 Sb. v platném znění. Průběžná evidence je vedena při každé jednotlivé vlastní produkci odpadu nebo při převzetí odpadu od původce nebo oprávněné osoby nebo při předání jiné oprávněné osobě. Odpady, které vznikají, jsou tříděny, odděleně shromažďovány podle charakteru odpadu v nádobách, kontejnerech a předávány na základě smluvního vztahu ke zneškodnění nebo následnému využití oprávněným osobám. Dle rozhodnutí č.j.: ŽP/MEUC-048814/2008/O/Du viz příloha 5-2 lze upustit od třídění a odděleného shromažďování odpadů kategorie O: 19 08 01 Shrabky z česlí 19 08 02 Odpady z lapáků písku Odpady jsou evidovány pod k.č. 19 08 01 Shrabky z česlí, kategorie ostatní. 3.Kategorie odpadu
4.Katalogové číslo odpadu
5.Název druhu odpadu
O
19 08 01
O
20 02 01
6.Vytříděné množství v t 2012
2013
2014
Shrabky z česlí
13,072
16,340
14,364
Biologicky rozložitelný odpad
2,070
2,490
2,760
7.Popis úpravy odpadu V zařízení MěČOV se odpady neupravují 8.Kategorie odpadu
9.Katalogové číslo odpadu
10.Název druhu odpadu
-
-
-
11.Upravené množství v t 2012
2013
2014
-
-
-
11.4.1 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení 2. Zdroj informací 3. Hodnocený ukazatel
4. Parametr BAT
5. Parametr zařízení
6. Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
55
11.5 Opětovné použití odpadu 1.Popis opětovného použití a přípravy k opětovnému použití V zařízení nedochází k přípravě k opětovnému použití nebo opětovnému použití odpadu 2.Kategorie odpadu
3.Katalogové číslo odpadu
4.Název druhu odpadu
-
-
-
5. Opětovně použité množství v t 2012
2013
2014
-
-
-
11.5.1 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení 2. Zdroj informací 3. Sledovaný ukazatel
4. Parametr BAT
5. Parametr zařízení
6. Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
11.6 Využití odpadu včetně materiálového využití 1.Popis využití odpadu Odpady se v zařízení nevyužívají 2.Kategorie odpadu
3.Katalogové číslo odpadu
4.Název druhu odpadu
-
-
-
5.Využité množství v t 2012
2013
2014
-
-
-
11.6.1 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení 2. Zdroj informací 3. Hodnocený ukazatel
4. Parametr BAT
5. Parametr zařízení
6. Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
56
11.7 Odstraňování odpadu 1.Popis odstraňování odpadu V kapitole 9.1. je uveden způsob nakládání s produkovanými odpady. Veškeré odpady jsou předávány na základě smluvního vztahu ke zneškodnění nebo následnému využití oprávněným osobám. 2.Kategorie odpadu
3.Katalogové číslo odpadu
4.Název druhu odpadu
-
-
-
5.Odstraněné množství v t 2012
2013
2014
-
-
-
11.7.1 Použití nejlepších dostupných technik Viz kapitola 6.5 1. Označení části zařízení 2. Zdroj informací 3. Hodnocený ukazatel
4. Parametr BAT
5. Parametr zařízení
6. Zdůvodnění rozdílů
-
-
-
-
11.8. Další podklady 1. Provozní řády
1a.Odkaz na přílohu
Provozní řád čistírny odpadních vod
Příloha 10
2. Další dokumenty ke schválení
2a.Odkaz na přílohu
-
-
3. Odpadový hospodář
4a.Odkaz na přílohu
-
-
4. V případě náhrady správních aktů podle právní úpravy na úseku odpadů uvést zde rovněž veškeré další údaje požadované podle této právní úpravy. -
57
12
Monitorování vlivů zařízení na životní prostředí (Monitoring)
Opatření k omezení negativních vlivů (únik nebezpečných chemických látek a směsí) a tím ke kontaminaci zpevněných nebo nezpevněných ploch a následně podzemní vody nebo vznikem požáru. Opatření k zamezení úniků kapalných nebezpečných chemických látek a směsí začíná průběžnou vizuální kontrolou těsnosti každého shromažďovacího prostředku i během manipulace. Jakýkoliv únik kapalných látek ze shromažďovacích prostředků nebo dopravní techniky je ihned likvidován pomocí sorbčnich materiálů. K protipožárním opatřením patří zejména důsledné dodržování zákazu kouření a jakékoliv manipulace s otevřeným ohněm v prostoru MěČOV. Zázemí MěČOV je vybaveno ručními hasicími přístroji. Kontroly provozuschopnosti hasicích přístrojů se provádějí min. 1x ročně. Obsluha provádí denně vizuální kontrolu stavebních částí MěČOV (provozní budova, čerpací stanice vratného kalu a kalové hospodářství). Kontroluje případné trhliny ve fasádě objektů, stav okapů, oplechování, jejich uchycení, stav izolací, apod. Na zjištěné závady upozorňuje svého nadřízeného. Vnitřní nátěry omítek, okapy, plechové zakrytí jímek, zábradlí je nutné obnovovat podle potřeby tak, aby nedošlo k poškození konstrukce objektu. Obsluha MěČOV provádí dle předepsané průvodní technické dokumentace (uložena na velínu MěČOV) pravidelnou kontrolu strojů a zařízení a mazání. Denně vizuálně kontroluje stav izolací potrubí. Na jednotlivých zařízeních zejména kontroluje:
Z101 - česle – vizuální kontrola chodu česlí, stavu česlic a článkových řetězů (denně) Lis na shrabky – občasná kontrola shrabků a odstranění kamenů, průchodnost výtlačného potrubí a žlabu, kontrola olejové náplně v převodovce A101- lapák písku – pravidelná kontrola funkčnosti čerpadla písku, min. 1x za půl roku odstranění usazených hrubých nečistot (kameny) sacím bagrem Separátor písku - kontrola souběhu chodu šneku s čerpadlem písku a vyhrnování písku do kontejneru, kontrola stavu kluzných lišt u bezhřídelového šneku, kontrola olejové náplně v převodovce, těsnosti a doplnění maziva ložiskového tělesa Denitrifikace – vizuální kontrola funkčnosti ponorných míchadel se zaměřením na vibrace, ručních stavítek, 1 x měsíčně čištění měřící sondy teploty A103 – Čerpací stanice odpadní vody – 2 x denně kontrola čerpadel a zpětných klapek, kompletní vyčištění snímacích sond hladiny Dmychadla – kontrola chodu dmychadel a ventilátorů 2 x denně, kontrola chodu čerpadla v jímce, kontrola nasávání vzduchu a stavu vzduchového filtru, kontrola oleje min. 1 x měsíc Kompresory – kontrola chodu kompresorů, kontrola ventilátoru a ventilačních klapek A104 - nitrifikace – 1 x denně kontrola potrubí, ventilů a měřících přístrojů, vizuální kontrola stěn nádrže, kontrola měřících prvků a automatického odvodnění vzduchu, kontrola rozdělovacího objektu - nastavení hran na přepadech A105 - odplynění – vizuální kontrola stěn nádrže 2 x denně, kontrola měřících prvků a odvodnění potrubí, kontrola rozdělovacího objektu - nastavení hran na odtoku z nádrže, 1 x týdně odvodnění aeračních roštů, 1 x měsíčně preventivní odstranění biologických nárostů A107 – dosazovací nádrže - vizuální kontrola povrchu betonů 2 x denně, kontrola stíracího zařízení, kontrola nastavení přepadových hran A113 – měrný objekt vyčištěné vody na odtoku – kontrola měřícího zařízení a stěn objektu, kontrola stavu žlabu - 1 x denně A108 – čerpací stanice vratného a regenerovaného kalu - kontrola čerpadel a zpětných klapek 2 x denně A114 – dávkování síranu železitého – 1 x za směnu provádí pravidelnou kontrolu stavu síranu železitého v nádrži, těsnosti armatur a rozvodů Z103 – Čerpací stanice provozní vody –1 x za den provádí pravidelnou kontrolu čerpadel, čistění filtru Kalové hospodářství – kontrola stavu objektu a stavu membrány na uskladňovacích nádržích, kontrola chodu čerpadel, kontrola stavu jímek a měřících prvků. - nádrž přebytečného kalu – 1 x týdně kontrola chodu míchadla a tlakového čidla, 1 x ročně revize a vyčištění - nádrž zahuštěného kalu – 1 x týdně prohlídka nádrže, 1 x ročně revize a vyčištění - uskladňovací nádrže – 1 x týdně prohlídka nádrže, kontrola chodu míchadla Čerpací stanice zahuštěného kalu – kontrola ucpávek a chodu čerpadel 2 x denně Dezodorizace – chod ventilátoru a stav klapek 1 x denně Údržbu přístrojů ASŘTP (kalibrace, testování funkcí převodníků a měřícího systému) provádějí jenom pracovníci společnosti zodpovědné za instalaci a provoz zařízení. Obsluha MěČOV provádí1 x za týden nebo 58
dle potřeby vyčištění elektrod na stanovení kyslíku v aktivačních a regeneračních nádržích. Obsluha dále 1 x za týden čistí tlakový snímač hladiny v nádrži zahuštěného kalu a všechny plovákové spínače, čerpadla průsakové vody v dmychárně, čerpací stanici kalů a v kalovém hospodářství. Kromě uvedených technologických celků obsluha provádí 1 x za rok vizuální kontrolu oplechování vnějších rozvodů. U rozvodů, které nejsou izolovány, je nutné v případě potřeby (1 x za 3 roky) obnovit nátěr. Kontrolu elektrického zařízení jako vyhrazeného technického zařízení a zařízení RaM provádí odborně způsobilá osoba. Pravidelnou údržbu a opravy EZ provádí odborně způsobilá osoba pověřená provozovatelem a dle požadavků provozovatele MěČOV. Revize el. zařízení probíhají dle platných předpisů. V návrhu závazných podmínek provozu jsou uvedena opatření v oblasti průběžného emisního monitoringu, která vycházejí z platných právních předpisů. Obsluha vede provozní deník, ve kterém jsou uvedeny následující parametry provozu: datum hodiny od-do jméno pracovníka Poznámka nátok OV z PČOV VUAB Pharma průtok vratného kalu I průtok vratného kalu II průtok přebytečného kalu I průtok přebytečného kalu II průtok kalu do UN1,UN2 průtok kalu na zahuštění průtok kalu do VUAB (A109) průtok na obtoku MěČOV odtok OV z MěČOV teplota na odtoku z denitrifikace hladina v čerpací jímce teplota v kompresorovně tlak vzduchu ve vzdušníku teplota v dmychárně kyslík v aktivaci I (šachta) kyslík v aktivaci II (šachta) kyslík v regeneraci I kyslík v regeneraci II hladina v jímce přebytečného kalu hladina v jímce zahuštěného kalu hladina ve skladovací nádrži UN1 hladina ve skladovací nádrži UN2
m3/směnu m3/směnu m3/směnu m3/směnu m3/směnu m3/směnu m3/směnu m3/směnu m3/směnu m3/směnu průměr/ den stav stav stav stav stav stav stav stav stav stav stav stav
F2002 F2006 F2007 F2006 F2007 F3019 F3018 F3007 F2005 F2008 Q2004 L1010 T1024 P1025 T1030 Q4001 Q4002 Q4021 Q4022 L3001 L3002 L3003 L3004
pouze sledování pouze sledování pouze sledování pouze sledování pouze sledování pouze sledování pouze sledování pouze sledování pouze sledování pouze sledování pouze sledování pouze sledování
Výpis zásahů obsluhy Výpis nastavovaných veličin Obsluha zaznamenává knihy průběhu směny důležité události z provozu ČOV, hlášení vypouštění odpadních vod z jednotlivých výrob, havarijní úniky do kanalizace, návštěvy jiných osob na pracovišti (kontrolní orgány, vedení společnosti, kontrolní měření apod.).
59
Plán kontrol míry znečištění odpadních vod a kalů byl zpracován v souladu:
s § 9, přílohou č.10 vyhlášky Ministerstva zemědělství č.428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů s povolením k vypouštění odpadních vod z ČOV pro město Roztoky, které vydal Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí dne 16.2.2004, vodoprávním rozhodnutím ze dne 14.1.2011, č.j.181550/2010/KUSK s kanalizačním řádem stokové sítě města Roztoky, který byl schválen dne 26.4.2004, vodoprávním rozhodnutím č.j.Vod.235-990/04/R/KŘ-Kou.
Základní rozsah rozborů odpadních vod je prováděn dle následující tabulky: Odběrné místo přítok MěČOV- splašky
přítok PČOV VUAB
nitrifikace (rozdělovač)
nitrifikace (šachta – odtok)
odplyňovací nádrže - odtok
Stanovení pH CHSKcelkové BSK5 NL N-NH4 N-NO3N-NO2Nanorg Norg. Ncelk Pcelk pH CHSKcelkové BSK5 NL N-NH4 N-NO3N-NO2Nanorg Norg. Ncelk Pcelk pH CHSKrozpuštěná NL N-NH4rozpuštěná N-NO3-rozpuštěná N-NO2-rozpuštěná Nanorg rozpuštěná Norg. rozpuštěná Ncelk rozpuštěná Pcelk rozpuštěná pH CHSKrozpuštěná VL N-NH4rozpuštěná N-NO3-rozpuštěná N-NO2-rozpuštěná Nanorg rozpuštěná Norg rozpuštěná Ncelk rozpuštěná Pcelk rozpuštěná pH CHSKrozpuštěná NL
četnost stanovení denně denně 1x/14 dní denně 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní denně denně 1x/14 dní denně 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní denně denně denně 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní denně 1x/týdně 1x/týdně 1x/týdně 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 5 x týdně 60
Vzorek S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S S B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B B
Poznámka Vzorkovač Sigma
Vzorkovač Sigma
Slévaný vzorek
Slévaný vzorek
Filtrovaný vzorek
Vratný kal dosazovák I Vratný kal dosazovák II Nátok na zahuštění Zahuštěný kal Kalová voda Kal na PČOV VUAB Odtok MěČOV
VL NLZŽ N-NH4rozpuštěná N-NO3-rozpuštěná N-NO2-rozpuštěná Nanorg rozpuštěná Norg. rozpuštěná Ncelk rozpuštěná NL NL NL VL NL VL pH CHSKcelkové BSK5 NL N-NH4 N-NO3N-NO2Nanorg Norg. Ncelk Pcelk
1x/14 dní 1x/14 dní 1x/týdně 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 5 x týdně 5 x týdně Při provozu Při provozu Při provozu Vždy při čerpání kalu denně denně 1x/14 dní denně 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní 1x/14 dní
B B B B B B B B B B B B B B S S S S S S S S S S S
Vzorkovač Sigma
Odběry slévaných vzorků na odtoku z MěČOV se provádí pomocí automatického vzorkovače SIGMA 900 LITE. Vzorky jsou odebírány pomocí peristaltického čerpadla v 15 minutových intervalech t.z. v průběhu 1 hodiny jsou do 1 PE láhve načerpány 4 bodové vzorky. U ostatních slévaných vzorků se jedná o 24 hodinové směsné vzorky získané sléváním 12 objemových stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin. 1.Složka životního prostředí nebo sledovaná oblast Nátok a vypouštění odpadních vod 2.Sledované výduchy nebo výpusti Pro kontrolu míry znečištění odpadních vod byly vodoprávním rozhodnutím stanoveny odběrní místa: a) městské odpadní vody – za objektem hrubého předčištění (X = 1034915,27; Y = 743217,52) b) anaerobně předčištěné odpadní vody z VUAB Pharma a.s. – za měrným objektem (X=1034913,31; Y=7431975,52) c) vypouštěné odpadní vody – za měrným objektem na odtoku z ČOV 3.Sledované veličiny a jednotky BSK5, CHSKCr, NL, RL, RAS, N-NH4+, N-NO3-, N-NO2-, Nanorg, Ncelk, Pcelk, sledované veličiny v mg.l-1 4.Umístění odběrových míst (míst měření) Pro kontrolu míry znečištění odpadních vod byly vodoprávním rozhodnutím stanoveny odběrní místa: a) městské odpadní vody – za objektem hrubého předčištění (X = 1034915,27; Y = 743217,52) b) anaerobně předčištěné odpadní vody z VUAB Pharma a.s. – za měrným objektem (X=1034913,31; Y=7431975,52) c) vypouštěné odpadní vody – za měrným objektem na odtoku z ČOV Pro posouzení míry znečištění MěČOV byly odběrné místa dané vodoprávním rozhodnutím doplněny v souladu s vyhláškou č.428/2001 Sb., o čerpací jímku odpadních vod, aktivaci a odplyňovací nádrž. d) nátok do aktivace (rozdělovací objekt) – směs městských splašků a průmyslových vod e) odtok ze šachtové aktivace – odtok z aktivační nádrže DEEP SHAFT f) odtok z odplyňovací nádrže – přepad odplyňovacích nádrží
61
5.Způsob odběru vzorků, podmínky odběru a metoda měření Rozbory odpadních vod z odběrných míst a), b) provádí vodohospodářská laboratoř Severočeských vodovodů a kanalizací, a.s., provozovna Roztoky v souladu s příslušnými technickými normami uvedenými v příloze č.2 vyhlášky č.293/2002 Sb. Odběr a rozbor odpadních vod z odběrného místa c) provádí oprávněná laboratoř Povodí Vltavy s.p. Praha. Odběry vzorků přitékajících městských odpadních vod a anaerobně předčištěných odpadních vod z VUAB Pharma jsou prováděny pomocí automatických vzorkovačů SIGMA 900 LITE vodohospodářskou laboratoří provozovatele ČOV. Jedná se odběr vzorku typ C tj. 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově průtoku úměrných dílčích vzorků odebraných v intervalu 2 hodin. Vzorky jsou následně dopraveny do laboratoře k analytickému stanovení. Kvalita vypouštěných odpadních vod je kontrolována oprávněnou laboratoří Povodí Vltavy s.p., která provádí odběr vlastním automatickým vzorkovačem SIGMA. Vzorek vody je odebírán 24 hodin v 2 hodinových intervalech - vzorek typu C. Po ukončení odběru je pracovníky oprávněné laboratoře přípraven proporcionální vzorek v závislosti na průtocích v jednotlivých periodách vzorkování k laboratornímu stanovení. Při každém odběru je vystaven odběrný protokol, který je součástí laboratorního stanovení. 6. Frekvence odběru vzorků (měření) Minimální počet odebíraných vzorků je stanoven na 26 za rok s tím, že odběry jsou rovnoměrně rozloženy v průběhu roku a neměly by být prováděny za neobvyklých situací (silné deště, povodně). Rozbory odpadních vod z uvedených technologických uzlů jsou prováděny vodohospodářskou laboratoří provozovatele dle stanoveného rozpisu vzorků, který je součástí provozního řádu pro trvalý provoz, kapitola 4.2 (viz tabulka výše). Odběry odpadních vod z jednotlivých technologických uzlů jsou prováděny obsluhou MěČOV. 7. Způsob zaznamenávání, zpracování a ukládání údajů Výsledky laboratorních analýz jsou zpracovávány do souhrnné tabulky v elektronické i tištěné formě podle jednotlivých odběrných míst a jsou pravidelně vyhodnocovány odpovědnými pracovníky provozovatele MěČOV. Přehled o kvalitě vypouštěných odpadních vod je každoročně zasílán dle Rozhodnutí č.j.13130-55767/2003/OŽP/V-Dr. ze dne 16.2.2004 bod č.4: - vodoprávnímu úřadu – Krajskému úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, - Povodí Vltavy - Výzkumnému ústavu vodohospodářskému T.G.M. Praha – hodnocení stavu povrchových a podzemních vod - Českému hydrometeorologickému ústavu Praha - ČIŽP Praha - součást poplatkového přiznání za předcházející rok. Protokoly o odběru vzorků, průtoky odpadních vod v den odběru a výsledky laboratorních analýz jsou uloženy u vedoucího ČOV nebo v laboratoři. 8. Jiné způsoby monitoringu 9. Stav realizace monitoringu a plánované změny -
1.Složka životního prostředí nebo sledovaná oblast Kaly z provozu čistírny odpadních vod 2.Sledované výduchy nebo výpusti Pro udržení optimálního chodu MěČOV je nutné provádět vizuální a laboratorní kontrolu forem kalu v technologickém procesu MěČOV. Z těchto důvodů obsluha MěČOV provádí 1x za směnu odběr kalové směsi z odtoku z odplyňovacích nádrží a provede sedimentační test pomocí Imhoffova kuželu.
62
3.Sledované veličiny a jednotky Provozní rozbory kalu jsou prováděny vodohospodářskou laboratoří provozovatele v rozsahu: aktivovaný kal – veškeré látky, nerozpuštěné látky sušené vratný kal ( přebytečný kal ) – veškeré látky sušené zahuštěný kal – veškeré látky sušené odvodněný kal – veškeré látky sušené Odvodněný kal z provozu obou ČOV (z městské a průmyslové ČOV) je odvážen odbornou firmou a využíván ke kompostování. V souladu se zákonem č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a prováděcí vyhláškou č.428/2001 Sb. příloha č.10, část 4 je prováděn v odvodněném kalu následující rozsah stanovení: a) rizikové prvky: olovo, kadmium, rtuť, měď, zinek, arsen, chrom b) pH, sušina, organické látky, živiny (dusík, fosfor, draslík, vápník) c) organické kontaminanty (polychlorované bifenyly, adsorbovatelné organické látky) 4.Umístění odběrových míst (míst měření) Pro laboratorní stanovení je kal odebírán z následujících míst: a) b) c) d)
aktivační nádrže – aktivovaný kal čerpací stanice kalu – přebytečný a vratný kal kalové hospodářství - zahuštěný kal uskladňovací kontejner – společný odvodněný kal (kalové hospodářství PČOV VUAB)
5.Způsob odběru vzorků, podmínky odběru a metoda měření Provozní odběry kalu jsou prováděny obsluhou MěČOV. Jedná se bodové vzorky. Směsný vzorek odvodněného kalu pro stanovení v oprávněné laboratoři je odebírán oprávněnou laboratoří z kontejneru s odvodněným kalem. Postup testu: Do odměrného kužele (Imhoffův kužel) se odebere vzorek aktivační směsi (z aktivační) v množství 1 litr (po značku). Směs se nechá v klidu sedimentovat po dobu 30 minut. Ihned po uplynutí doby sedimentace (30 minut) se odečte objem sedimentovaného kalu a zaznamená se do Provozního záznamu. Poměr vratného kalu a odtahovaného přebytečného kalu určí technolog nebo vedoucí MěČOV. 6. Frekvence odběru vzorků (měření) Četnost provozní rozborů kalu je stanoven Provozním řádem pro trvalý provoz kapitola 4.2 a je prováděn vodohospodářskou laboratoří provozovatele. Rozbor odvodněného kalu je prováděn 4 x do roka v souladu s legislativou oprávněnou laboratoří. 7. Způsob zaznamenávání, zpracování a ukládání údajů Výsledky laboratorních analýz kalu prováděných vodohospodářskou laboratoří provozovatele jsou zpracovávány průběžně do elektronické podoby v souboru „Technolog“, který je týdně aktualizován a měsíčně archivován u vedoucího MěČOV. Rozbory kalu z oprávněné laboratoře jsou evidovány v písemné formě a jsou u vedoucího MěČOV. 8. Jiné způsoby monitoringu 9. Stav realizace monitoringu a plánované změny -
63
12.1
Použití nejlepších dostupných technik
Viz kapitola 6.5 1. Zdroj informací 2. Hodnocený ukazatel
3. Parametr BAT
4. Parametr zařízení
5. Zdůvodnění rozdílu
-
-
-
-
13
Preventivní opatření
13.1 Předcházení haváriím a omezování jejich následků V zařízení nejsou uloženy žádné nebezpečné látky dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií v takovém množství, které by zařazovalo objekt do skupiny A nebo B. Pro zařízení je zpracován dokument Havarijní plán – viz příloha 7.a Provozní řád – viz příloha 10, kde je popsán postup opatření v případě havárií. Zaměstnanci jsou pravidelně školeni v oblasti bezpečnosti práce. Pro předcházení vzniku havárií jednotlivých technologických zařízení jsou k jednotlivým strojním zařízením zpracovány návody k obsluze obsahující popisy zařízení a termíny jejich údržby. 1. Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo B nebo Protokol o nezařazení
1a. Odkaz na přílohu
Protokol o nezařazení je v příloze 13 2.Opatření k předcházení výskytu havárií a omezování jejich následků
Důsledná bilance všech spotřeb surovin a energií za účelem dosažení jejich optimální spotřeby
Důsledná kontrola funkčnosti všech zařízení, jejich životnosti a spotřebě energií a surovin
Realizace preventivních opatření vedoucí k minimalizaci vzniku havárií, odpadů, emisí a spotřeby energií
Zavádění nových vědeckotechnických poznatků do výroby
Vypracování příslušných provozních řádů a jejich dodržování, stanovení osobní odpovědnosti
Dodržování technologické kázně
Vypracování havarijních plánů, jejich aktualizace a kontrola připravenosti lidí i prostředků pro případ havárie
Zamezení poškozování životního prostředí v oblasti Roztok následkem poruch.
3.Havarijní plány
3a.Odkaz na přílohu
Havarijní plán
viz příloha 7
4.Bezpečnostní program nebo bezpečnostní zpráva
4a.Odkaz na přílohu
Není zákonná povinnost tyto dokumenty vypracovat
-
64
13.2
Další preventivní opatření
1. Popis opatření
1a.Odkaz na přílohu
2. Další informace u kategorií činností 6.4, 6.5, 6.6 V zařízení neprobíhají činnosti kategorie 6.4, 6.5 ani 6.6.
13.3
Systém environmentálního řízení
1. Informace o systému environmentálního řízení Provozovatel zařízení má zaveden systém řízení jakosti, systém řízení bezpečnosti práce a ochrany zdraví i systém environmentálního managementu. Certifikát je uveden v příloze 14.
14 Charakteristika stavu a ovlivnění dotčeného území Zájmové území MěČOV leží na okraji města Roztoky v území dlouhodobě využívaném pro průmyslovou výrobu. Území je pod dlouhodobým silným antropogenním tlakem a je již významně přeměněno na terciární průmyslovou krajinu s minimem nebo s relikty původních přírodních rysů. Nejdůležitější identifikované environmentální charakteristiky jsou: - úplné vytěsnění původní bioty a náhrada ruderálními druhy, - vysoké emisní a imisní zatížení ovzduší, - významné hlukové zatížení - trvalý zábor zemědělského půdního fondu, 1. Klimatické podmínky a kvalita ovzduší Geografická poloha a geomorfologická stavba sledovaného území určuje základní rysy klimatu. Klimatické podmínky jsou vedle množství emisí a reliéfu krajiny rozhodujícím činitelem pro rozptyl škodlivin v atmosféře. Dle Quittovy klasifikace náleží do území do teplé klimatické oblasti T2 s dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkými přechodnými období a teplým až mírně teplými obdobími jara a podzimu a s krátkou, mírně teplou a velmi suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Přehled základních klimatických údajů: Délka vegetační doby: Roční průměr teplot: Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Počet dnů s průměrnou teplotou 10oC: Počet letních dnů (tmax 25 oC): Počet mrazových dnů (tmin -0.1 oC): Počet ledových dnů (tmin -1.0 oC): Počet dnů se sněhovou pokrývkou: Počet dnů zamračených: Počet dnů jasných: Průměrný roční úhrn srážek Srážkový úhrn v zimním období Průměrný počet dnů se srážkami > 1mm: Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm:
165 dní 8 – 9 oC -2 až -3 oC 18 – 19 oC 8 – 9 oC 7 – 9 oC 160 – 170 (malé veg.obd.) 50 – 60 100 – 130 30 – 40 40 – 50 120 – 140 40 – 50 550 – 650 mm 200 – 300 mm 90 – 100 350 – 400
65
Větrnou růžici, reprezentující údaje o proudění ve středních výškových partiích, uvádí následující tabulka: S SV V JV J JZ Z SZ bezvětří Směr 8,80 7,85 6,54 14,05 9,24 9,64 19,88 23,83 0,17 Četnost v % Pozn.: převzato z CHMÚ (měřící program ASUCA, Praha 6 – Suchdol) Z uvedeného vyplývá, že na posuzovaném území převládají směry větru severozápadní a západní s četností cca 44 %. Rozptyl znečišťujících látek v posuzovaném území je významně omezen údolím Vltavy orientovaném prakticky napříč převládajícími směry větrů nahoře nad údolím. Tento vliv je zčásti tlumen a modifikován jihozápadním prouděním údolím Únětického potoka. Při proudění ze západních a východních směrů tak může docházet k závětrným efektům a zhoršenému rozptylu znečišťujících látek v údolí. Na druhou stranu je v území poměrně časté proudění podél Vltavy (severní a jižní směry) a konvektivní zvrstvení atmosféry (pravděpodobně vlivem vyššího příkonu při oslunění strmých a skalnatých svahů údolí), které způsobují, že se v údolí v oblasti MěČOV vyskytují inverze a bezvětří velmi zřídka, což má na rozptyl znečišťujících látek velmi příznivý vliv. Oblast je tedy provětrávána v porovnání s průměrným provětráváním území ČR spíše nadprůměrně dobře. Obytná zástavba se nachází poměrně blízko u provozovny, nejbližší obytná zástavba se ale nachází téměř proti směru výše uvedených převládajících směrů větru a vzhledem k emisnímu významu posuzovaných spalovacích zdrojů je nejbližší okolní obytná zástavba relativně dostatečně daleko a dostatečné nízká nebo nízko položená a nedochází tak, k významnějšímu zasahování obytné zástavby emisemi. Rovněž vzdálenost obytné zástavby od zdrojů pachových látek je v poměru k relativně nízkým produkovaným emisím pachových látek dostatečná. Průměrná roční teplota kolísá 8,5°C. Dlouhodobý průměr srážek 500 mm. Průměrné měsíční úhrny srážek mají maximum v letních měsících, výrazně nižší srážky jsou v průměru v zimní polovině roku. Maximální výška sněhové pokrývky kolísá v zimních měsících mezi 5 až 30 cm. Průměrná délka slunečního svitu je nejnižší v zimních měsících - kolem 40 hod/měsíčně, nejvyšší v červenci a srpnu až 200 hodin. Kvalita ovzduší Kvalita ovzduší je závislá na mnoha faktorech, mezi něž patří zejména množství, stav a způsob provozu zdrojů emisí (např. počet a výška komínů, dodržování technologického postupu při provozování zdrojů, havarijní stavy, dopravní situace popř. vedení objížděk apod.), klimatologická a meteorologická situace (např. „teplá“ nebo „studená“ zima, množství a kvalita srážek, délka období se zhoršenými rozptylovými podmínkami apod.) a konkrétní místní situace (kvalita a pokrytí zemského povrchu – zemědělská půda, lesy, parky, průmyslové objekty, zastavěnost ploch, orientace a velikost objektů, stav údržby objektů a komunikací atd.). Ovzduší v této lokalitě je v rámci ČR znečištěné nadprůměrně s výskytem epizod s vyššími imisními koncentracemi zejména PM10, které pravděpodobně v letech s nadprůměrně nepříznivými rozptylovými podmínkami překračují imisní limit pro denní průměr nad limitem povolenou četnost, překračován je také imisní limit pro benzo(a)pyren pro roční průměr. Krátkodobé (hodinové i denní) koncentrace dalších základních znečišťujících látek (NO 2 a SO2) jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity (u SO 2 s velkou rezervou). Dlouhodobé (průměrné roční) koncentrace základních znečišťujících látek (PM10, NO 2 a SO2) jsou velmi pravděpodobně pod imisními limity, rovněž tak průměrné roční koncentrace benzenu. Naměřené a ČHMÚ vypočtené hodnoty nevykazují u žádné ze znečišťujících látek a imisních charakteristik žádnou znatelnou tendenci (mimo běžné kolísání dané rozptylovými podmínkami v daném roce). Nižší hodnoty lze obecně očekávat ve vyšších polohách území, vyšší hodnoty dole v údolí Vltavy. Na překračování imisního limitu pro benzo(a)pyren pro roční průměr má v posuzovaném území nepochybně vliv mimo provozu automobilů (zejména nákladních) spalování tuhých paliv (především v lokálních topeništích domů). Doprava se stala dominantním zdrojem znečištění v centrální části města a v okolí frekventovaných komunikací, tj. i v posuzované lokalitě. Stanice měřící imisní koncentrace pachových látek (olfaktometrickou metodou) v ČR zatím provozovány nejsou. K odhadu zátěže oblasti pachovými látkami nelze využít ani výpočtových modelů, protože pro ně zatím nejsou vstupní data.
66
2. Kvantitativní a kvalitativní ukazatele vod, ochranná pásma vod Širší okolí zájmového území je součástí hlavního hydrologického povodí č. 1-12-02: Vltava od Rokytky po ústí. Při detailnějším pohledu zájmové území spadá do hydrologického pořadí 1-12-02-015: Vltava od Únětického potoka po Přemyšlenský potok. Průměrný průtok Vltavy v prostoru zájmového území je cca 148 m3.s-1. Minimální průtok Vltavy v prostoru zájmového území je 40 m3.s-1. V závislosti na vodních stavech Vltavy dochází k břehové infiltrace povrchových vod do kvartérního kolektoru. Recipientem vyčištěných odpadních vod je řeka Vltava v ř.km. 38,195. Areál je umístěn v záplavové lokalitě, je proto obehnán protipovodňovou hrází dimenzovanou pro stoletou výšku hladiny vody v řece, i přesto byl v roce 2002 evakuován a zaplaven. K odvrácení nebo zmírnění povodňových škod, ke kterým by mohlo dojít zaplavením velkými vodami, je vypracován povodňový plán, viz příloha 15. Povodňové opatření jsou součástí povodňového plánu Města Roztoky i společnosti VUAB Pharma, a.s. MěČOV byla do 90. let minulého století čistírnou VUAB Pharma, a.s. Potom byla předána do majetku městu Roztoky. Společnost VUAB Pharma a.s. si cca v roce 1991 v rámci nového výrobního programu RNA (rozvoj nových antibiotik) vybudovala novou průmyslovou ČOV (dnešní PČOV). Z těchto důvodů je MěČOV v povodňovém plánu společnosti VUAB Pharma a.s. i v povodňovém plánu města Roztoky. Podle Povodňového plánu VUAB, přílohy č.3, bod 4.4. - je při vyhlášení II.SPA uzavřen odtok z MěČOV a přepojen přes vratnou kanalizaci do čerpárny VUAB, odkud je společně s dešťovými vodami čerpán výkonnými čerpadly do Vltavy. Významnější vodní plochy se v blízkosti MěČOV nenacházejí. Areál neleží v ochranném pásmu vodního zdroje ani na území žádné CHOPAV. V areálu společnosti nejsou studny. V zájmovém území se nenacházejí zdroje podzemních vod, areál není umístěn v PHO vodních zdrojů. 3. Kvalita půdy Pozemek, na kterém je vybudována MěČOV, se nachází v k.ú. Roztoky u Prahy. Vlastníkem tohoto pozemku je město Roztoky. Parcela nemá stanovenou klasifikaci BPEJ dle přílohy č.22 vyhl. č. 3/2008 Sb. Pozemek níže uvedeného parc. č. je určen pro průmyslovou zástavbu Územním plánem - parc. č. 4/1(druh pozemku - ostatní plocha, způsob využití – jiná plocha) Dle klasifikace propustnosti hornin (Jetel, 1973) lze kolektor štěrkopísků zařadit do tříd IV až III, tedy do kategorie mírně až dosti propustných hornin. Dle klasifikace kolektorů podle transmisivity spadá studovaný kolektor do kategorie III (střední transmisivita). Hydrodynamické zkoušky přímo v zájmovém území nebyly provedeny. Převládá průlinová propustnost kolektoru. Nadloží kvartérních teras lze označit jako poloizolátor, který je tvořen navážkou nebo deluviofluviálními uloženinami a především nízká propustnost hlín způsobuje mírnou napjatost podzemních vod v kvartérním kolektoru. Nadložní poloizolátor není rozšířen v celém zájmovém území a z výsledků vrtného průzkumu vyplývá, že bývá narušen častými antropogenními navážkami. Kvartérní zvodeň ale výrazněji komunikuje s povrchovým tokem Vltava. Za vysokých stavů lze očekávat, že hladina podzemní vody bude napjatá. Za středních a nízkých stavů může být hladina podzemních vody i volná, podzemní voda se za nízkých a středních stavů infiltruje zpět do řeky. Komunikace podzemních a povrchových vod je rychlá, v blízkosti řeky je komunikace nejrychlejší a v největší míře se projevuje. Směrem od řeky se komunikace zmírňuje a utlumuje. Kvartérní kolektor je náchylný ke kontaminaci podzemních vod především díky nerovnoměrnému rozšíření nadložního poloizolátoru často nahrazeném antropogenními navážkami. Zdrojem kontaminace podzemních vod může být i tok Vltavy při vysokých stavech, pakliže vzrůstá znečištění řeky.
67
4. Horninové prostředí a přírodní zdroje V zájmovém území ani v blízkém okolí se nenachází žádná ložiska nerostných surovin územně chráněná ve smyslu Horního zákona (zák. č. 439/1992 Sb.), neprobíhá zde těžba nerostných surovin, území se nenachází v oblasti ovlivněné bývalou těžbou surovin. Nejbližší surovinový zdroj se nachází na území obce Husinec s názvem Klecany - Husinec (IČ 302160000), kde je pomocí povrchové těžby těžen stavební kámen. MěČOV je od tohoto surovinového zdroje vzdálena cca 1,5 km. Plochy, na nichž je vybudována MěČOV, jsou vedeny jako ostatní plocha. Dle geologické mapy 12-24 Praha 1:50 000 se zájmové území řadí k svrchnímu proterozoiku, ke kralupsko – zbraslavské skupině, která je charakteristická střídáním břidlic a drob (s převahou drob). Území náleží k nejsevernější části plošného rozšíření Barrandienu. V širším okolí zájmového území lze pokryvné kvartérní útvary rozdělit na uloženiny fluviální, deviofluviální, deluviální a eolické. Fluviální a deluviofluviální uloženiny jsou tvořeny především štěrky a štěrkopísky, hlinitými až jílovitými písky. Deluvia jsou budována povodňovými hlínami a hlinitokamenitými vrstvami. Eolitické sedimenty jsou tvořeny sprašemi či sprašovými hlínami. Místní kvartérní útvar kompletně překrývá horninové podloží, výjimkou jsou strmé skalní výchozy při březích Vltavy. Skalní položí v místech zájmového území je tvořeno břidlicemi. Lokalita je dle geomorfologického členění J. Demka a kol. začleněna následovně: Začlenění zájmového území dle geomorfologické mapy Systém Hercynský systém Subsystém Hercynské pohoří Provincie Česká vysočina Subprovincie Poberounská subprovincie Oblast Brdská oblast Celek Pražská plošina Podcelek Kladenská tabule Okrsek: Turská plošina Turská plošina se nachází v severovýchodní části Kladenské tabule, má převážně plošinný polygenetický reliéf exhumovaného předkřídového podloží proterozoických hornin ležící většinou mírně nad vrstevnicí 300 m, na J výše (320-330 m n.m.), na S níže (mírně pod 300 m n. m.). Reliéf zpestřuje řada buližníkových a bazaltových suků a strukturních hřbetů (Erš k. 345 m, Kamýk k. 320 m, Kozí hřbety s k. 304 m, aj.), místy se zachovanými zbytky příbojových uloženin svrchnokřídového moře. Průběh údolí Zákolanského a Únětického potoka je v detailech ovlivněn též starými příčnými poruchami hercynského směru. Zájmové území se nachází v téměř plochém terénu v nadmořské výšce 178 - 179 m n. m. Z globálně - hydrogeologického hlediska je zájmové území součástí rozsáhlého hydrogeologického rajonu č. 6250 Proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy nad ústím Sázavy až po ústí Zákolanského potoka. Horninové prostředí rajonu č. 6250 je značně nesourodé. Vyskytují se zde všechny typy propustnosti. Převládá propustnost puklinová až průlinovo - puklinová. 5. Hydrogeologický a inženýrsko-geologický popis a geotechnické podmínky místa skládky Nerelevantní – provozovatel zařízení není provozovatelem skládky. 6. Staré ekologické zátěže, realizovaná i plánovaná nápravná opatření V areálu MěČOV není stará ekologická zátěž. Dodržením výše uvedených opatření preventivního charakteru se zamezí kontaminaci půdy nebo povrchových a podzemních vod současným provozem zařízení.
68
7. Dotčená ochranná pásma Areál se nenachází v ochranném pásmu pitné vody. V zájmovém území se nenacházejí zdroje podzemních vod, areál není umístěn v PHO vodních zdrojů. V zájmovém území se nevyskytují žádné vývěry termominerálních vod a ani nikde poblíž není ochranné pásmo přírodních léčivých vod. V okolí areálu MěČOV se vyskytuje několik druhů ochranných pásem, která jsou vytýčena pro ochranu sítí. Jedná se především o ochranná pásma produktovodů, kabelů, vedení el. energie, kanalizace. V zájmovém území ani jeho bezprostředním okolí se nenacházejí chráněná území dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Území není součástí ani se nedotýká evropsky významných lokalit a ptačích oblastí ČR Natura 2000. Lokalita nezasahuje do žádného zvláště chráněného území přírody ani do jeho ochranného pásma a není součástí významného krajinného prvku (ze zákona ani z rozhodnutí příslušného DOSS). Neleží ani v oblasti chráněných zdrojů nerostných surovin. Neleží ani v plochách evropsky významných lokalit či ptačích oblastí, ani je nijak významně neovlivňuje. Území se nedotýká žádného z navržených a vymezených biocenter lokální, regionální nebo nadregionální úrovně, v nejbližším okolí lokality MěČOV se žádný z prvků ÚSES nevyskytuje. Všechna biocentra a biokoridory se nacházejí v dostatečné vzdálenosti a nejsou společností ani jejím provozem dotčeny. Krajinný ráz je dán polohou lokality na okraji území sídla ve vazbě na průmyslové plochy, plochy bydlení a dopravní plochy. Hodnocený krajinný celek lze jednoznačně přiřadit do zóny C - zóny intenzivního využívání krajiny. Z hlediska krajinného rázu není zájmové území nijak vzácné ani charakteristické. Krajina v lokalitě MěČOV je výrazně ovlivněna antropogenní činností, charakter krajinného rázu narušen není a nebude. 8. Ostatní Celé zájmové území MěČOV i jeho nejbližší okolí je až na nepatrné výjimky urbanizováno. V zájmovém území či v jeho blízkosti se nenachází žádné zvláště chráněné území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. ani neleží v jejich vyhlášeném nebo obecně stanoveném ochranném pásmu, tj. v území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území, není zde žádný prvek ÚSES či VKP. Lokalita neleží v CHOPAV. Na pozemku či v jeho bezprostředním okolí neroste žádný památný strom či stromořadí. V okolí nejsou žádná území navržená k zařazení do sítě NATURA 2000, území není ve střetu s žádným územím evropsky významných lokalit. Ze zvláště chráněných území se nejblíže k areálu ve vzdálenosti cca 500 m jihozápadně od prostoru MěČOV nachází přírodní rezervace Roztocký háj - Tiché údolí. Západně od Roztockého háje - Tichého údolí se pak nalézá přírodní rezervace Údolí Únětického potoka. Nejbližší evropsky významná lokalita Kaňon Vltavy u Sedlce se nachází přes řeku Vltavu jižním směrem od MěČOV, další evropsky významná lokalita Větrušické rokle se nachází cca 4 km po směru řeky Vltavy. Nejbližší obytná zástavba je cca 150 m severozápadně. Pozemek zájmového území není územím historického, kulturního či archeologického významu, je tvořen zastavěnými a ostatní plochou. Výskyt živočichů je ovlivňován a omezován navazující průmyslovou zónou. Vzhledem k tomu, že území je silně antropogenizované, výskyt živočichů je zde minimální. Vzhledem k charakteru stavby nebyl zaznamenán trvalý a na plochu vázaný výskyt volně žijících živočichů. Vzhledem ke stavu lokality se zde trvalý výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů dle vyhlášky MŽP CR č. 395/1992 Sb. nepředpokládá. Vzhledem k charakteru biotopů nelze v zájmovém území očekávat ani přechodná hnízdiště ptáků. Biologická diverzita podobných stanovišť je velmi nízká a z hlediska ochrany fauny nepříliš významná. Naprostá většina zjištěných druhů obratlovců patří mezi běžné druhy osídlující kulturní krajinu, včetně starších zahrad v lidských sídlech. V podstatě žádný ze zjištěných druhů obratlovců není vázán pouze na prostor zájmového území. Většinou je tento prostor jen součástí okrsků jejich výskytu nebo ho jednotliví živočichové využívají ke sběru potravy Celkově lze prostor areálu a jeho blízké okolí považovat za zoologicky málo hodnotné. Činností MěČOV nedochází k negativnímu zásahu do lokality s výskytem žádného chráněného živočišného druhu. Zjištěné druhy obratlovců: savci (myšice křovinná, hraboš polní, ježek), ptáci (vrabec domácí, konipas bílý, zvonohlík zahradní, kos černý, straka obecná, poštolka obecná). Území v bezprostředním okolí je silně antropogenně ovlivněno, nenacházejí se zde žádné vzácnější rostliny, pouze běžná ruderální a plevelová vegetace. V rámci vlastního prostoru areálu se kromě malých zatravněných ploch vegetace nenachází.
69
Z hlediska dendrologického nebyl v prostoru MěČOV zaznamenán výskyt zvláště chráněných druhů rostlin podle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Současná vegetace přímo na lokalitě existuje ve velmi omezené míře a zahrnuje jen omezený počet jehličnatých stromů (borovice) či keřovitých rostlin a planých porostů. Charakter zájmového území vylučuje existenci pestřejších společenstev rostlin. V dlouhodobě užívaném průmyslovém areálu, v němž je naprostá většina ploch zastavěná nebo zpevněná se vyskytuje pouze ruderální flóra. Většina zjištěných druhů rostlin roste pouze v okolí plotů.Druhové složení je dané výhradně antropogenní činností, přirozená nebo přírodě blízká společenstva se v daném prostoru neuplatňují. Bylinnou složku v okolí zastupují vesměs nesouvislé části přirozených trávníků. V okolí se zachovala značná diverzita strukturních typů rozptýlené zeleně, zejména plané porosty, plnící svoji funkci v krajině. Svým složením fauna i flóra v blízkém okolí MěČOV patří k velmi jednoduchému typu bez zvláštních druhů nebo skupin druhů. Zjištěné druhy rostlin: mochna jarní, kuklík městský, vlaštovičník větší, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, kakost luční, kopřiva dvoudomá, hluchavka nachová, jitrocel větší, pampeliška lékařská, pelyněk černobýl. Původní vegetace je silně změněna vlivem dlouholeté činnosti člověka. V minulosti udávaná druhová rozmanitost se podle výsledku srovnávacích výzkumu nadále zužuje. Vyskytují se antropogenně podmíněná plevelová společenstva, umělé a spontánní travní porosty, kulturní lesy, ruderální společenstva a umělé plochy urbanistické zeleně s řadou introdukovaných a šlechtěných druhů.
15 Ukončení provozu zařízení 1. Popis postupu ukončení provozu zařízení Ukončení provozu zařízení není plánováno. Provoz zařízení může být trvale ukončen z důvodů - v důsledku neopravitelné havárie zařízení - při ukončení životnosti zařízení Uvedení lokality do uspokojivého stavu odstranění surovin, materiálů, náplní, odpadů odprodej nebo likvidace strojního vybavení demolice zařízení/jiné využití zařízení zjištění stavu ovlivnění půdy a podzemních vod likvidace zbytkových následků provozu zařízení, následná péče, monitoring 2. Plánovaná opatření spojená s ukončením provozu zařízení V případě trvalého odstavení – ukončení provozu zařízení nebo jeho části, budou provedena následující opatření:
bezpečná demontáž nepoužitelných technologických celků a jejich roztřídění dle surovinové skladby vypuštění všech médií ze zařízení a jejich bezpečné využití, případně odstranění, prostřednictvím oprávněné firmy v souladu s platnou legislativou, a to do 6 měsíců po ukončení provozu zařízení, odprodej jednotlivých surovin 2a. Nebezpečné látky postupný odvoz všech uskladněných surovin, chemických látek a odpadů a jejich odstranění, popř. využití v souladu s platnou legislativou Při ukončení provozu zařízení provozovatel posoudí stav znečištění půdy a podzemních vod v ukazatelích a postupy uvedenými v základní zprávě a toto posouzení předloží krajskému úřadu Předání všech vzniklých odpadů oprávněné osobě k využití, uložení, případně jinému 2b. Nebezpečné odpady způsobu nakládání s těmito odpady v souladu s platnou legislativou Předání všech vzniklých odpadů oprávněné osobě k využití, uložení, případně jinému 2c. Ostatní odpady způsobu nakládání s těmito odpady v souladu s platnou legislativou 2d. Povrchové vody
V blízkém okolí se nachází povrchové vody – Vltava, kam je vypouštěna vyčištěná voda z MěČOV.
70
2e. Podzemní vody
2f. Půda
2g. Další opatření
Hydrogeologické posouzení lokality odbornou akreditovanou firmou do 3 let po ukončení provozu zařízení, zjištění pozaďových hodnot znečišťujících látek v podzemních vodách a půdách v areálu a nejbližším okolí Hydrogeologické posouzení lokality odbornou akreditovanou firmou do 3 let po ukončení provozu zařízení. Bezpečná dekontaminace půdy pod a v okolí zařízení dle výsledků hydrogeologického průzkumu v termínu stanoveném ve výsledku hydrogeologického průzkumu Krajskému úřadu bude dokladována zpráva obsahující postup plnění jednotlivých bodů a doklady o likvidaci popř. využití všech surovin, materiálů, odpadů a částí zařízení v souladu s platnou legislativou do 6 měsíců od celkového ukončení všech likvidačních prací
3. Opatření k uvedení lokality do uspokojivého stavu Rozbory půdy a podzemních vod byly provedeny, zjistily se pozaďové hodnoty znečišťujících látek v podzemních vodách a půdách v areálu a nejbližším okolí s ohledem na budoucnost (možné ukončení provozu, předání areálu jiné společnosti apod.) – viz základní zpráva v příloze 18. Žádné významné rozlití nebo netěsnosti na místě nebyly zaznamenány. Další zajištění zařízení není potřeba, neboť ze zařízení neunikají žádné látky, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí. Minimálně šest měsíců před plánovaným ukončením činnosti zařízení nebo jeho časti bude předložen krajskému úřadu plán postupu jeho ukončení obsahující zejména postup likvidace technologického zařízení a uvedení prostoru do stavu vhodného pro následné využití (program asanace a dekontaminace zařízení a půdy). V případě ukončení činnosti zařízení z důvodu neopravitelné havárie a jiné nepředvídatelné události bude plán postupu jeho ukončení předložen krajskému úřadu do 30 dnů po havárii nebo jiné nepředvídatelné události. 4. Plánovaný monitoring po ukončení provozu zařízení V případě předpokladu ukončení provozu bude vypracován systém monitorování vlivů na životní prostředí po ukončení provozu zařízení jednotlivě pro dotčené složky životního prostředí nebo sledované oblasti včetně uvedení trvání monitoringu. 4a. Půda 4b. Podzemní vody 4c. Povrchové vody 4d. Další monitoring 5. Dokumenty související s ukončením provozu zařízení 5a. Název
5b. Popis
5c. Odkaz na přílohu
V případě předpokladu ukončení provozu bude zpracován plán ukončení provozu, plán rekultivace
-
-
16 Návrh závazných podmínek provozu zařízení a jejich časové plnění 1. Emisní limity (ovzduší, voda, půda a další) Označení podmínky
Označení zdroje
Látka/Skupina látek/ Ukazatel
-
-
Emisní limit
Jednotka
Referenční podmínky
Poznámka
-
-
VB, BAT, BF, VYJ1
Ovzduší MěČOV – vyjmenovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší podle zákona č. 201/2012 Sb. (kód 2.7.). Emisní limity nejsou stanoveny
1
Vysvětlení použitých zkratek: VB = vycházejí z BAT (dle původní směrnice o integrované prevenci 2008/1/ES , nebo nejsou závěry o BAT) , BAT = limit je v souladu se závěry o BAT, BF = skutečné hodnoty v souladu se závěry o BAT, VYJ = výjimka z BAT.
71
Voda Vstupní a výstupní hodnoty MěČOV Vstupní parametry - množství a kvalita předčištěné odpadní vody z PČOV Max. množství natékajících odpadních vod z PČOV: Qmax 4,63 l.s-1, 12 400 m3.měs-1, 150 000 m3.rok-1 Ukazatel
Koncentrace „p“ mg.l-1 4 587 1 720 150 200 33 6,5-8,5
CHSKCr BSK5 NL Ncelk Pcelk pH Teplota
Koncentrace „m“ Bilance mg.l-1 kg.den-1 5 000 643,3 2 500 241,2 250 21 300 28,1 50 4,63 6,5-8,5 30-35 °C
Bilance max. t.rok-1 234,8 88,1 7,7 10,2 1,69
p – nejvýše přípustná hodnota ukazatele znečištění odpadních vod m – nepřekročitelná hodnota ukazatelů znečištění odpadních vod Vstupní hodnoty na MěČOV (směsný nátok splaškových a průmyslových vod): Parametr
m3.d-1
m3.hod-1
l.s-1
Q24,m (splaškové vody)
3 140
130,8
36,3
Q24,p (PČOV VUAB)
840
35,0
9,7
Qbalast
300
12,5
3,5
Q24
4 280
178,3
49,5
Qden
5 065
211,0
58,6
342,0
94,7
Qhod
Ukazatel
mg.l-1
kg.den-1
CHSKCr
627
2 684
BSK5
280
1 200
NL
298
1 277
N-NH4
39
165
Ncelk
69
296
Pcelk
10
42
Množství vypouštěných vod Q24
Qmax
Qměs
Qrok
l.s-1
l.s-1
m3
m3
49,5
94,9
130 000
1 560 000 72
Ukazatel
Koncentrace „p“ mg.l
-1
Koncentrace „m“ mg.l
Množství vypouštěného znečištění
-1
t.rok-1
CHSKCr
60
100
93,6
BSK5
10
15
15,6
NL
18
25
28,1
Ncelk
14 (prům)
25
21,8
Pcelk
1,5 (prům)
3
2,3
Krajský úřad IP povoluje nakládání s vodami – vypouštění městských odpadních vod z města Roztoky, části obce Suchdol, obcí Statenice – Černý Vůl, Únětice a PČOV, které jsou zaústěny na MěČOV, do vod povrchových – vodního toku Vltava. Kvalita vypouštěných předčištěných povrchových vod bude sledována v ukazatelích pH, CHSKCr, BSK5, NL, Ncelk, Pcelk. Bude odebírán 24 hodinový směsný vzorek. Jako místa odběru vzorků přitékajících odpadních vod jsou stanovena za objektem hrubého předčištění (městské odpadní vody) a za měrným objektem (předčištěné odpadní vody z PČOV), místem odběru pro odtok odpadních vod z MěČOV je měrný objekt – Parschalův žlab. Četnost kontroly kvality vypouštěných odpadních vod z MěČOV je stanovena 1 x 14 dní (min. 26 za rok). Odběr vzorků a jejich rozbory musí provádět oprávněná laboratoř, která má akreditaci Českého institutu pro akreditaci, nebo je držitelem platného osvědčení o správné činnosti laboratoře, vydaného střediskem ASLAB při VÚV T.G.M. v Praze. Protokoly o rozborech povrchových vod budou součástí roční zprávy.
2. Limity pro hluk, vibrace, neionizující záření Označení podmínky
Označení zdroje
Ukazatel
Limit
Jednotka
Referenční podmínky
Poznámka
Emisní limity nejsou stanoveny. Dodržet hygienický limit hluku pro chráněný venkovní prostor staveb vymezených v § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je stanoven v souladu s § 12 odst. 1 a 3 a s přílohou č. 3 část A nařízení vlády ČR č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, nejvýše přípustnou ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h = 50 dB pro denní dobu ALAeq,1h = 40 dB pro noční dobu; bude- li se jednat o hluk s tónovými složkami, pak nejvýše přípustnou ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,8h = 45 dB pro denní dobu a LAeq,1h = 35 dB pro noční dobu. VB, BAT, BF, VYJ
3. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti a podmínky zajišťující při úplném ukončení provozu zařízení navrácení místa provozu zařízení do stavu nepředstavujícího žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí Označení podmínky 3a)
3b)
3c)
Text podmínky Vést evidenci spotřeb surovin a energií, přesně vedená evidence spotřeb surovin a energií vede ke zjištění nadbytečných spotřeb a může vést k jejich úsporám. V případě trvalého ukončení provozu zařízení nebo dílčích technologických jednotek provozovatel zajistí jejich bezpečné odstranění. Minimálně 2 měsíce před ukončením provozu zařízení bude předložen krajskému úřadu „Plán postupu ukončení provozu“, včetně způsobu ošetření plochy po odstranění stavebních objektů. Odstranění zařízení bude probíhat dle tohoto plánu a navazujících prováděcích projektů a v souladu s platnými právními předpisy. Splnění postupů a požadavků stanovených v tomto plánu bude nezbytnou podmínkou pro ukončení provozu zařízení. V případě ukončení činnosti zařízení z důvodu neopravitelné havárie a jiné nepředvídatelné události bude plán opatření předložen krajskému úřadu do 30 dnů po havárii nebo jiné nepředvídatelné události. Všechny soustředěné odpady budou předány osobě oprávněné k jejich převzetí.
73
3d)
3e)
Vypuštění všech médií ze zařízení a jejich bezpečné odstranění, odvoz všech uskladněných chemických látek, bezpečná dekontaminace provozovaného zařízení a stavebních částí Krajský úřad schvaluje základní zprávu. Při ukončení provozu musí provozovatel zařízení postupovat v souladu s ustanovením § 15a zákona o integrované prevenci - Při ukončení provozu zařízení provozovatel posoudí stav znečištění půdy a podzemních vod v ukazatelích a postupy uvedenými v základní zprávě a toto posouzení předloží krajskému úřadu.
4. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady a opatření ke sledování odpadů, které v zařízení vznikají Označení podmínky 4a) 4b)
Text podmínky Třídit využitelné a nebezpečné složky z odpadu podobného komunálnímu podle § 2 odstavec 4 vyhlášky č. 381/2001 Sb. Vytříděné odpady shromažďovat do určených nádob řádně označených dle požadavků platné právní úpravy v odpadovém hospodářství.
4c)
Zajistit přednostně materiálové využití odpadů před jiným využitím nebo odstraněním.
4d)
Odstraňování odpadů z výroby, které nelze jinak využít, bude řešeno předáním odpadů externím firmám, které mají oprávnění s těmito odpady nakládat. Souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování - povolení k mísení nebezpečných odpadů dle § 12 odst. 6 zákona o odpadech. Lze upustit od třídění a odděleného shromažďování odpadů katalogových čísel:
4e)
19 08 01 Shrabky z česlí 19 08 02 Odpady z lapáků písku Odpady budou evidovány pod k.č. 19 08 01 Shrabky z česlí, kategorie ostatní. Směs výše uvedených odpadů bude předáván oprávněné osobě k jejich následnému využití.
5. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a ochranu životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy, podzemních a povrchových vod Označení podmínky
5a)
Text podmínky Během provozu se budou osobní i nákladní vozidla pohybovat pouze po zpevněných komunikacích. Vykládka přivážených surovin bude realizována pouze na k tomu účelu určených plochách. Při provozu nesmí docházet k nežádoucímu znehodnocení, zneužití nebo úniku skladovaných, upravovaných, využívaných či odstraňovaných odpadů a nebezpečných chemických přípravků a směsí. Každý zaměstnanec bude dbát na to, aby bylo zabráněno jakémukoli poškození ochranných prvků zabezpečených ploch. Přístup do areálu bude povolen pouze ve stanovené pracovní době a to jen pracovníkům MěČOV, obsluze vozidel přivážejících nebezpečné chemické látky a směsi, odvážejících odpady, orgánům zmocněným ke kontrole. Ostatním osobám bude povolen vstup pouze na základě povolení vedoucího areálu. Areál bude zabezpečen proti vniknutí nepovolaných osob. Zařízení budou provozována v souladu s provozním řádem a havarijním plánem, ve kterých jsou řešeny veškeré předvídatelné poruchy a havárie zařízení. Provozovatel prokazatelně zajistí 1 x ročně školení svých zaměstnanců v oblasti životního prostředí (školení zahrnuje odpadové hospodářství, nakládání se závadnými látkami, hospodaření s energií, předcházení emisí apod.). Rovněž jsou všichni příslušní zaměstnanci prokazatelně seznámeni s havarijním plánem, všemi provozními instrukcemi včetně míst, kde jsou uloženy a to minimálně 1 x ročně a dále při každé aktualizaci. Ruční hasicí přístroje budou pravidelně kontrolovány 1 x za rok (vystavený doklad o kontrole provozuschopnosti).
6. Další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a ochranu životního prostředí, nezbytné s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení Označení podmínky
Text podmínky
74
6a)
Další podmínky nejsou potřeba, neboť se areál nenachází v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší, technologie je moderní, vliv na ŽP minimální. Zařízení neovlivní úroveň emisí z hlediska dálkového přenosu. Všechny zpevněné plochy jsou udržovány v takovém stavu, aby nebyly zdrojem druhotné prašnosti.
7. Opatření pro hospodárné využití surovin a energie Označení podmínky
Text podmínky
7a)
Provozem zařízení dochází ke zvýšení využití odpadních vod. Provozovatel bude sledovat specifické spotřeby energie, surovin a vody. O výsledcích bude vést dokumentaci a jedenkrát ročně bude provádět vyhodnocení. Vyhodnocení specifické spotřeby energie bude předkládat krajskému úřadu v rámci souhrnné zprávy. V případě zvyšování specifických spotřeb energie, surovin a vody provozovatel navrhne nápravná opatření.
8. Podmínky a opatření pro předcházení haváriím a omezování jejich případných následků Označení podmínky
Text podmínky
8a)
Opatření pro předcházení haváriím budou řešena v souladu s vydaným provozním řádem a havarijním plánem. Havarijní plán bude měněn a doplňován, změní-li se podmínky, za kterých byly vydán. Průběžně budou aktualizovány telefonní spojení na osoby pro hlášení havárií. V případě havárie bude postupováno ve smyslu schválených provozních řádů a havarijního plánu a podle pokynů uvedených na identifikačních listech nebezpečných odpadů a v bezpečnostních listech. V zařízení budou dodržovány požadavky stanovené havarijním plánem schváleným tímto rozhodnutím. V případě havárie bude postupováno dle schváleného havarijního plánu. Havarijní plán bude přezkoumáván a revidován. V případě nutnosti bude havarijní plán doplňován na základě šetření havárií, nehod a stanovených nápravných a preventivních opatření. Látky pro provoz a údržbu mechanismů budou řádně zabezpečeny proti nežádoucím únikům, které by mohly ohrozit kvalitu podzemních a povrchových vod. O každé havárií bude sepsán zápis a musí o ní být vyrozuměny příslušné orgány (krajský úřad, ČIŽP - oblastní inspektorát, Městský (obecní) úřad odbor životního prostředí Konkrétní havarijní situace budou řešeny v souladu s provozním řádem a havarijním plánem zařízení. Pravidelně bude prováděno školení zaměstnanců obsluhy zařízení v oblasti ochrany životního prostředí. Jsou udržována a provozována veškerá zařízení, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky včetně záchytných jímek, v takovém technickém stavu, aby bylo zabráněno úniku těchto látek do půdy, podzemních vod nebo nežádoucí smísení s odpadními nebo srážkovými vodami Je zajištěno trvalé vybavení míst, kde je nakládáno s látkami škodlivými vodám prostředky pro likvidaci havarijních úniků, použité sanační materiály budou uskladněny tak, aby bylo zabráněno kontaminaci povrchových nebo podzemních vod
9. Postupy nebo opatření pro provoz týkající se situací odlišných od podmínek běžného provozu (například uvedení zařízení do provozu, zkušební provoz, poruchy zařízení, krátkodobá přerušení a definitivní ukončení provozu zařízení) Označení podmínky
Text podmínky
75
Při uvádění zařízení do provozu, při jeho odstavování, při odstraňování poruch klíčových zařízení budou dodržovány postupy a zásady provozních pokynů a provozní dokumentace, ve kterých jsou tyto situace popsány (provozní řád). Všechny změny oproti PŘ budou nejpozději do 14 dnů oznámeny a projednány s KÚ Středočeského kraje. V případě havárie bude postupováno ve smyslu schváleného provozního řádu a havarijního plánu a podle pokynů uvedených v bezpečnostních listech. 9a)
V případě, že zařízení bude v odlišném režimu než je běžný provoz po delší období (odstavení zařízení), provozovatel toto oznámí krajskému úřadu spolu s návrhem na změnu integrovaného povolení. Provozovatel navrhne úpravu podmínek provozu zařízení tak, aby zamezil nebezpečí ohrožení životního prostředí a zdraví člověka. Zdroje znečišťování ovzduší provozovat v souladu s provozní dokumentací, včetně opatření ke zmírnění průběhu a odstraňování důsledků havarijních stavů.
10. Způsob monitorování emisí (technická opatření k monitorování emisí, včetně specifikace metodiky měření, jeho frekvence, vedení záznamů o monitorování) Označení podmínky
Text podmínky Monitoring je podrobně popsán v kapitole 12. a)
10a)
Monitoring množství a kvality vypouštěné odpadní vody z MěČOV prováděn v parametrech Q24 (m3.d-1) a Qmax (m3.rok-1), ve sledovaných parametrech pH, CHSKCr, BSK5, NL, NCelk, PCelk, s četností 1 x 14 dní, tj. min. 26 za rok. Analýza vzorků bude prováděna oprávněnou laboratoří. Posouzení plnění emisních limitů v odváděných vodách bude prováděno v souladu s nařízením vlády č. 61/2003 Sb., v aktuálním znění.
10a. Podmínky pro posouzení dodržování emisních limitů Označení podmínky
Podmínky pro posouzení dodržování emisních limitů
Seznam emisních limitů, na které se podmínka vztahuje.
Umístění odběrových míst (míst měření)
Frekvence odběru vzorků (měření)
Metodika2
Frekvence odběru vzorků (měření)
Metodika3
Vyhodnocování plnění emisních limitů ve vypouštěné předčištěné vodě bude prováděno postupem dle NV č. 61/2003 Sb., v aktuálním znění 10b. Podmínky k monitorování emisí, na které se nevztahuje emisní limit Označení podmínky
Název nebo označení zdroje
Látka, skupina látek, ukazatel
Referenční podmínky
Jednotka
Umístění odběrových míst (míst měření)
11. Opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračujícího hranice států a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku Označení podmínky
Text podmínky
11a)
Nevyplývá nutnost realizace opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění. Provoz zařízení nemůže významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí jiného státu, zdroje nejsou vysoce emitující, nelze předpokládat přesun emisí na velké vzdálenosti (nad rámec území kraje).
2
Způsob odběru vzorků, podmínky odběru a metoda měření, způsob zaznamenávání, zpracování a ukládání údajů – lze uvést odkaz např. na metodiku MŽP nebo jiného resortu, ČSN apod. 3 Způsob odběru vzorků, podmínky odběru a metoda měření, způsob zaznamenávání, zpracování a ukládání údajů – lze uvést odkaz např. na metodiku MŽP nebo jiného resortu, ČSN apod.
76
12. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Označení podmínky
Text podmínky
12a)
Každoročně do konce března bude vypracována a krajskému úřadu předložena souhrnná správa dokladující plnění všech podmínek integrovaného povolení za předchozí kalendářní rok v písemné a elektronické podobě. Zpráva o postupu vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení bude za uplynulý kalendářní rok zasílána krajskému úřadu vždy k 1.4. následujícího roku. Součástí zprávy bude vyhodnocení monitoringu dle kapitoly 12. Provozovatel zařízení bude ohlašovat krajskému úřadu plánovanou změnu zařízení, dále bude neprodleně hlásit krajskému úřadu, dotčeným orgánům, organizacím mimořádné situace, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí.
13. Postupy a požadavky na pravidelnou údržbu zařízení a postupy k zabránění emisím do půdy a podzemních vod a způsoby monitorování půdy a podzemních vod v souvislosti s příslušnými nebezpečnými látkami, které se mohou na daném místě vyskytovat a s ohledem na možnost znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení Označení podmínky
Text podmínky
13a)
V zařízení jsou používány nebo ze zařízení jsou vypouštěny nebezpečně látky, které mohou znečistit půdy a podzemní nebo povrchové vody v místě zařízení. Provozovatel MěČOV bude nově zařazen do působnosti IPPC. Provozovatel má proto povinnost zpracovat základní zprávu. Základní zpráva je v příloze 18.
17 Další podklady
1.Nahrazovaný správní akt
2.Název podkladu
3.Datum, ke kterému se vztahují údaje uvedené v dokumentu
-
Nejsou další podklady
-
4.Číslo podkladu v příloze žádosti -
18 Seznam podkladů k hodnocení nejlepších dostupných technik 1. Název
Referenční dokument (BREF CWW) – Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů; Systémy managementu v chemickém průmyslu, český překlad vydaný v únoru 2002 Referenční dokument (BREF MON) – Obecné principy monitorování, český překlad vydaný v červenci 2003
77
19 Seznam použitých zkratek 1.Zkratka
2.Význam
PČOV
Průmyslová čistírna odpadních vod
MěČOV
Městská čistírna odpadních vod
ČOV
Čistírna odpadních vod
EO
Ekvivalentní obyvatel
BAT
Nejlepší dostupné techniky
BREF
Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách
IP
Integrované povolení
IPPC
Integrovaná prevence a omezování znečištění
PŘ
Provozní řád
HP
Havarijní plán
k.ú.
Katastrální území
NO
Nebezpečný odpad
O
Ostatní (kategorie odpadu)
ILNO
Identifikační listy nebezpečného odpadu
POH
Plán odpadového hospodářství
ŽP
Životní prostředí
VKP
Významné krajinné prvky
CHSKCr
Chemická spotřeba kyslíku
VL
Veškeré látky
NL
Nerozpuštěné látky
BSK5
Biochemická spotřeba kyslíku
Pcelk
Celkový fosfor
Ncelk
Celkový dusík
NO2-
Dusitany
NO3-
Dusičnany
NH4+
Amoniak
BP
Bioplyn
ZP
Zemní plyn
ISPOP
Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností
RAS
Rozpuštěné anorganické soli
AOX
Adsorbovatelné organické halogeny
PAU
Polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako součet 6 sloučenin (fluoranthen, benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen, indeno(1,2,3-cd)pyren 78
20 Závěr 1. Závěrečné shrnutí žádosti Areál městské čistírny odpadních vod Roztoky (MěČOV) se nachází v sousedství areálu průmyslové čistírny odpadních vod (PČOV VÚAB a.s.) v katastrálním území Roztoky u Prahy (742503, okres Praha – západ). Čistírna odpadní vod je určena k čistění odpadních vod z města Roztoky u Prahy, MČ Praha Suchdol, Statenice, Únětice. Dále jsou zde likvidovány předčištěné odpadní vody z PČOV VÚAB a.s. Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu. Systém je uspořádán jako nízkozátěžová aktivace s denitrifikační sekcí, nitrifikační sekcí a regenerací kalu (Systém RDN). Separace kalu probíhá v původních dovybavených dosazovacích nádržích. Kaly jsou gravitačně zahuštěny a shromážděny v uskladňovacích nádržích. Odvodnění kalu se provádí na odvodňovacím zařízení ve VÚAB Pharma a.s. společně s primárními kaly z PČOV VÚAB Pharma. Areál městské čistírny odpadních vod Roztoky je vybaven technologií odpovídající požadavkům státu a EU a splňuje požadavky BAT. Provozovatel městské čistírny odpadních vod Roztoky, Severočeské vodovody a kanalizace a.s., má zaveden systém řízení jakosti, systém řízení bezpečnosti práce a ochrany zdraví a EMS. V zařízení jsou průběžně prováděny kontroly ze strany státních orgánů, provozovatel se státní správou aktivně komunikuje a doposud zjištěné nedostatky byly vždy neprodleně odstraněny.
2.Datum
3.Jméno, popř. jména, a příjmení provozovatele zařízení nebo oprávněného zástupce provozovatele zařízení
4. Razítko a podpis provozovatele zařízení nebo oprávněného zástupce provozovatele zařízení
79
21 Přílohy 21.1 Grafické přílohy 3.Kapitola žádosti
1.Číslo přílohy
2.Název
GP - 1
Katastrální mapa (měřítko 1:500)
GP - 2
Situace MěČOV
GP - 3
Schéma kanalizace – vyznačení kanalizace a umístění závadných látek a havarijních prostředků
3 6, 11, 14 7.5, 9.4, 13.1
4. Slovní popis grafických příloh 4a. Pořadové číslo grafické přílohy
4b. Slovní popis
21.2 Ostatní přílohy
1. Číslo přílohy
2. Název
3. Kapitola žádosti
1
Výpis z obchodního rejstříku
2.1
2
Plná moc nebo jiný doklad o oprávnění kontaktní osoby/oprávněného zástupce provozovatele zařízení
2.1
3
Výpis pozemků, kde je umístěno zařízení (výpis z katastru nemovitostí)
3
4
Pravomocná rozhodnutí podle právní úpravy na úseku územního plánování a stavebního řádu, příp. potvrzení o podání žádosti o vydání stavebního povolení
3
4-1
Kolaudační rozhodnutí MěÚ Černošice, č.j.VoD235-13243/03/R-Kou ze dne 29.12.2003 – Povolení k trvalému užívání stavby
3
5
Vydané správní akty podle jiných právních předpisů, které budou integrovaným povolením nahrazeny a zrušeny
4
5-1
Rozhodnutí MěÚ Černošice – Schválení havarijního plánu, č.j. MUCE44815/2013 OZP/V/MAr-R ze dne 17.10.2013
4
5-2
Rozhodnutí MěÚ Černošice – souhlas k upuštění od třídění a odděleného shromažďování odpadů, č.j. ŽP/MEUC-048814/2008/O/Du ze dne 15.9.2008
4, 11.4
5-3
Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje – povolení provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší, č.j. 127026/2013/KUSK ze dne 27.2.2014
4
5-4
Rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje – Nové povolení k nakládání s vodami – vypouštění odpadních vod z ČOV Roztoky, č.j. 181550/2010/KUSK ze dne 14.1.2011
4
6
Bezpečnostní listy
7.1
7
Havarijní plán pro případ úniku nebezpečných látek do půdy
7.5, 9.4, 13.1
80
1. Číslo přílohy
2. Název
3. Kapitola žádosti
8-1
Rozbory odpadních vod – přehled 2012-2014
9.2.2
8-2
Rozbory odpadních vod – Protokoly o zkoušce (2014)
9.2.1
9
Výměr zálohy na poplatky ČIZP v letech 2012-2014
9.2.1
10
Provozní řád čistírny odpadních vod
9.2.1, 9.2.2, 11.8
11
Základní hodnocení rizik ekologické újmy
9.5
12 - 1
Seznam odpadů za provoz v roce 2012 + Roční hlášení o odpadech 2012
11
12 - 2
Seznam odpadů za provoz v roce 2013 + Roční hlášení o odpadech 2013
11
12 - 3
Seznam odpadů za provoz v roce 2014 + Roční hlášení o odpadech 2014
11
13
Protokol o nezařazení objektu dle zákona č. 59/2006 Sb.
13.1
14
Kopie Zlatého certifikátu pro integrovaný systém managementu
13.3
15
Povodňový plán města Roztoky
14
16 - 1
Souhrnná provozní evidence zdroje znečišťování ovzduší v roce 2012
9.1
16 - 2
Souhrnná provozní evidence zdroje znečišťování ovzduší v roce 2013
9.1
16 - 3
Souhrnná provozní evidence zdroje znečišťování ovzduší v roce 2014
9.1
17
Spotřeby surovin v letech 2012 - 2014
7
18
Základní zpráva
5, 15, 16
19
Protokol o měření zvuku č. 212-03
10
81
