2015 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií) Linde Gas a.s

Bezpečnostní zpráva Strana 1/162

BEZPEČNOSTNÍ ZPRÁVA ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií)

Linde Gas a.s. Provozovna Kralupy nad Vltavou (ACHVK)

Předkládá za provozovatele: Ing. Radek Müller na základě plné moci

Aktualizace březen 2016

© TLP, spol. s r.o


Přehled změn Číslo Kapitola změny (bod) Str. 31, 43-48, 1 57-62 Kap. 1.4 a 1.5 2 2.2 Celý dokument 3 4

Důvod změny

Platnost Datum od: Podpis Zapracování připomínek 26.2.2010 Müller SHEQ Zapracování připomínek 6.6.2010 Müller SHEQ Posouzení BZ – beze změn 1.10.2015 Müller SHEQ Celý dokument Aktualizace dle zákona č. 224/2015 Sb. 1.6.2015 Müller nové zpracování a vyhlášky č. 227/2015 Sb. SHEQ

5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 Změnové řízení tohoto dokumentu je prováděno dle OS 10.1 Spisový řád. Seznamování s tímto dokumentem je prováděno v rámci školení PZH, dle TOP 5.1.01 Program prevence závažných havárií, kap. 5.6.3 – Školení © TLP, spol. s r.o


Obsah Obsah

.................................................................................................................................................. 3

Zkratky .................................................................................................................................................. 6 Definice pojmů ....................................................................................................................................... 7 Úvod

.................................................................................................................................................. 9

1.

Základní informace o objektu .............................................................................................. 10 1.1.

Identifikační údaje o provozovateli a objektu .................................................................... 10

1.2.

Údaje o právnické osobě podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy ................... 11

1.3.

Údaje o činnosti a zaměstnancích .................................................................................... 11

1.3.1.

Hlavní a vedlejší provozované činnosti , povolení a oprávnění k těmto činnostem 11

1.3.2.

Zahájení činnosti objektu a významná data ............................................................ 12

1.3.3.

Počty zaměstnanců v objektu v členění po směnách ............................................. 13

2.

Popisné, informační a datové údaje ................................................................................... 14 2.1.

Technický popis objektu .................................................................................................... 14

2.1.1.

Základní členění objektu na jednotlivá zařízení ...................................................... 14

2.1.2.

Mapy, plány a grafická vyobrazení ......................................................................... 15

2.1.3.

Přehled umístěných nebezpečných látek v objektu ................................................ 20

2.1.4.

Informace o technologii ........................................................................................... 22

2.1.5.

Provozní činnosti a procesy spojené s rizikem závažné havárie ............................ 29

2.1.6.

Přehled vnitřně zajišťovaných služeb ..................................................................... 34

2.1.7.

Přehled externě zajišťovaných služeb .................................................................... 37

2.2.

Informace o okolí objektu a složkách životního prostředí ................................................. 39

2.2.1.

Demografické a sociálně-geografické charakteristiky............................................. 39

2.2.2.

Informace související s environmentálními charakteristikami okolí objektu ........... 41

2.2.3.

Průmyslová a skladovací činnost v okolí ................................................................ 43

2.2.4.

Meteorologické charakteristiky................................................................................ 46

2.2.5.

Vodohospodářské, hydrogeologické a geologické charakteristiky okolí objektu .... 49

2.2.6.

Další potenciální specifická ohrožení ...................................................................... 52

2.2.7.

Mapy a grafické přílohy ........................................................................................... 52

3.

Posouzení rizik závažné havárie ......................................................................................... 53 3.1.

Identifikace zdrojů rizik ...................................................................................................... 53

3.1.1.

Přehled nebezpečných látek v objektu ................................................................... 53

3.1.2.

Identifikace a výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu ....................................... 53

3.2.

Analýza rizik ...................................................................................................................... 60

3.2.1.

Posouzení nebezpečí vzniku závažné havárie způsobené oxidujícími látkami ..... 60

3.2.2.

Posouzení vlivu na životní prostředí ....................................................................... 62

3.3. 3.3.1.

Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií .................................................... 64

3.3.2.

Celkové zhodnocení rizika objektu ......................................................................... 64

3.4. 4.

Hodnocení rizik .................................................................................................................. 64

Seznam informačních zdrojů a metodik použitých pro analýzu rizika............................... 64 Zásady, cíle a politika prevence závažné havárie ............................................................. 65

© TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní zpráva Strana 4/162 4.1.

Popis zásad a celkových cílů prevence závažných havárií .............................................. 65

4.2.

Politika prevence závažné havárie .................................................................................... 65

4.3.

Veřejná přístupnost písemného prohlášení o politice prevence závažné havárie ............ 67

4.4.

Konkrétní cíle a úkoly prevence závažné havárie pro jednotlivé tematické oblasti .......... 68

4.4.1.

Lidské zdroje v objektu a jejich řízení ..................................................................... 68

4.4.2.

Řízení provozu objektu ........................................................................................... 69

4.4.3.

Řízení změn v objektu............................................................................................. 70

4.4.4.

Havarijní plánování ................................................................................................. 71

4.4.5.

Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou PZH a SŘ bezpečnosti 71

4.4.6.

Audit systému řízení bezpečnosti a politiky PZH .................................................... 72

4.5.

Adekvátnost politiky, cílů a zásad PZH reálným zdrojům rizika v objektu ........................ 73

4.6.

Integrace prevence závažné havárie ................................................................................ 73 Systém řízení bezpečnosti – Bezpečnostní program ....................................................... 76

5.

Náležitosti charakteristiky systému řízení bezpečnosti ..................................................... 76

5.1. 5.1.1.

Charakteristika systému řízení bezpečnosti, struktura, úrovně .............................. 76

5.1.2.

Struktura a přehled vnitřních předpisů souvisejících se systémem řízení bezpečnosti ............................................................................................................. 77

5.1.3.

Přístupnost systému řízení bezpečnosti zaměstnancům........................................ 77

5.1.4.

Organizační zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti ........................ 78 Struktura popisu tematických oblastí systému řízení bezpečnosti .................................... 86

5.2. 5.2.1.

Lidské zdroje v objektu a jejich řízení ..................................................................... 86

5.2.2.

Řízení provozu objektu ......................................................................................... 104

5.2.3.

Řízení změn v objektu........................................................................................... 111

5.2.4.

Havarijní plánování ............................................................................................... 116

5.2.5.

Sledování a hodnocení plnění cílů PZH a bezpečnosti ........................................ 127

5.2.6.

Audit systému řízení bezpečnosti a politiky PZH .................................................. 136

6.

Preventivní bezpečnostní opatření k omezení vzniku a následků závažné havárie .... 151 6.1.

Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů ........................................ 151

6.1.1.

Automatické odstavovací systémy a blokovací zařízení....................................... 151

6.1.2.

Detekční poplachové systémy .............................................................................. 151

6.1.3.

Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem .................................. 151

6.1.4.

Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek ............ 151

6.1.5.

Zvláštní opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím .......................... 151

6.1.6.

Integrovaná havarijní ochrana a indikace funkčnosti ochranných systémů.......... 152

6.2.

Posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření ................................... 152

6.3.

Vlastní ochranné a zásahové prostředky ke zmírnění a omezení následků ................... 152

6.3.1.

Stabilní technické prostředky ................................................................................ 152

6.3.2.

Mobilní technické prostředky ................................................................................ 152

6.3.3.

Dopravní prostředky a speciální mechanismy ...................................................... 152

6.3.4.

Zásahové a havarijní materiály ............................................................................. 153

6.3.5.

Osobní ochranné prostředky ................................................................................. 153

6.3.6.

Prostředky pro zajištění první pomoci, včetně profylaktik ..................................... 153

6.3.7.

Personální zajištění ............................................................................................... 153

6.4.

Smluvně zajištěné ochranné a zásahové síly a prostředky ............................................ 153 © TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní zpráva Strana 5/162 6.5.

Systém varování, vyrozumívání o havárii a provádění zásahu ....................................... 153

6.5.1.

Systém a způsob varování při závažné havárii .................................................... 153

6.5.2.

Systém a způsob vyrozumívání při závažné havárii ............................................. 155

6.5.3.

Postup provádění zásahu vlastními silami a prostředky ....................................... 155

7.

Závěrečné shrnutí............................................................................................................... 158

8.

Přílohy.................................................................................................................................. 161

9.

Literatura ............................................................................................................................. 162

© TLP, spol. s r.o


Zkratky V dokumentu byly použity následující zkratky: AC ACHVK BOZP BP BPPZH ČHMÚ ČIŽP EU GŘ HZS KÚ ITI IZS LC LPG LG a.s. (též jen LG) MaR MO MU MŽP NL OIP OOPP OS OŽP PO PP PQE PZH QEMS QRA RHP SHEQ SŘ TOP VHP ZR ZZS ŽP

automobilní cisterna Areál chemických výrob Kralupy nad Vltavou bezpečnost a ochrana zdraví při práci bezpečnost práce bezpečnostní program prevence závažné havárie (Bezpečnostní program) Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Evropská unie generální ředitel hasičský záchranný sbor krajský úřad Institut technické inspekce integrovaný záchranný systém lethal concentration Liquid petroleum gas Linde Gas a.s. (=LINDE TECHNOPLYN a.s. – dřívější název společnosti) měření a regulace městský obvod mimořádná událost Ministerstvo životního prostředí nebezpečná látka Oblastní inspektorát práce osobní ochranné protipožární pomůcky organizační směrnice ochrana životního prostředí požární ochrana pracovní postup příručka jakosti a ochrany životního prostředí prevence závažné havárie systém managementu jakosti a ochrany životního prostředí Quantitative Risk Analysis (kvantitativní hodnocení rizika) ruční hasicí přístroj útvar jakosti, bezpečnosti a ochrany životního prostředí systém řízení technicko-organizační postup Vnitřní havarijní plán zdroj rizika zdravotnická záchranná služba životní prostředí

© TLP, spol. s r.o


Definice pojmů Pro účely tohoto dokumentu je následujícími pojmy míněno: analýza rizika areál deflagrace

detonace

domino efekt

ekologická újma

Flare Flash Fire

frekvence (četnost) chemický výbuch (exploze) iniciace iniciační událost

inspekce

kontrola (ve smyslu tohoto dokumentu) LC50 nebezpečná látka [1]

objekt

Proces, při kterém se zjišťuje a popisuje povaha rizika určitého systému (činnosti), oceňuje se riziko. Ohraničené (zpravidla plotem) území společnosti (společností) v němž se nachází jeden nebo více objektů. Šíření chemické reakce látkou (výbušná přeměna), které probíhá v reakčním pásmu pomocí vedení tepla, sáláním a molekulární difúzí. Lineární rychlost šíření reakčního pásma je nižší než rychlost zvuku za místních podmínek. Deflagrace může přejít v detonaci. Šíření chemické reakce látkou (výbušná přeměna) , které probíhá v ostře odděleném reakčním pásmu konstantní nadzvukovou rychlostí pomocí generované rázové vlny. Možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo následků závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízení, objektů nebo skupiny objektů a umístění nebezpečných látek. Ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikajících poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti. Hoření unikající plynu nebo par z potrubí nebo zařízení Vyhoření mraku, které je výsledkem iniciace mraku tvořeného hořlavými parami, plynem nebo aerosolem ve směsi se vzduchem, při kterém lineární rychlost šíření plamene je malá, takže není generován významný přetlak, který by mohl způsobit poškození. Dominantním efektem je tepelný tok. Počet výskytů určité hodnoty určitého sledovaného znaku, nejčastěji za stanovenou časovou jednotku. Děj, při kterém dochází v důsledku rychlých chemických reakcí k náhlému uvolnění energie, projevující se vysokým tlakem, teplotou a rychlostí šíření částic. Proces, kdy vlivem působení mechanické, elektrické, tepelné nebo jiné energie na hořlavou látku, dojde k jejímu hoření a/nebo explozi. Selhání zařízení nebo nerovnováha systému, jenž mohou potenciálně zapříčinit závažnou havárii; je to událost, která je výchozím bodem pro sestavení scénáře havárie. Kontroly, prověrky, revize apod. prováděné jak vlastními zaměstnanci nebo smluvními stranami, tak i prováděné orgány státní a veřejné správy a samosprávy. Inspekce. Koncentrace látky v ovzduší, která je smrtelná pro 50% testovaných organismů exponovaných touto koncentrací stanovenou dobu. Vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs podle chemického zákona, splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k zákonu [1], v tabulce I nebo uvedená v příloze č. 1 k zákonu [1], tabulce II a přítomná v objektu jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, meziprodukt nebo zbytek, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě závažné havárie. Celý prostor, popřípadě soubor prostorů, ve kterém je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních, užívaných právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností.

© TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní zpráva Strana 8/162 Pool Fire Politika PZH poškození ŽP provozovatel [1]

riziko [1] scénář [1]

skupinové riziko

sousedním objektem [1] společnost umístění nebezpečné látky [1]

VCE

zařízení [1]

závažná havárie [1]

zdroj rizika (nebezpečí) [1] znečištění ŽP

Plošný požár z vytvořené louže uniklé hořlavé kapaliny. Politika prevence závažné havárie, hospodaření s energiemi a bezpečnosti potravin. Zhoršování stavu ŽP znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství, které je nejméně rovno množství uvedenému v příloze č. 1 k zákonu [1] v sloupci 2 tabulky I nebo II, nebo který byl zařazena do skupiny A nebo B rozhodnutím krajského úřadu. Pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností. Variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících a nebo probíhajících jako činnost lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie. Riziko, jemuž je vystaveno obyvatelstvo v okolí objektu. Riziko je vyjádřeno jako vztah mezi frekvencí závažné havárie a počtem usmrcených osob v jejím důsledku. Objekt nacházející se v takové blízkosti jiného objektu, v důsledku které se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nebo následky závažné havárie. Linde Gas a.s. Projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo u které lze důvodně předpokládat, že se při ztrátě kontroly nad průběhem průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie může v objektu nahromadit. Chemický výbuch, který je výsledkem iniciace mraku tvořeného hořlavými parami, plynem nebo aerosolem ve směsi se vzduchem, při které lineární rychlost šíření plamene je dostatečně vysoká, aby vznikal významný přetlak. VCE může zahrnovat deflagraci nebo detonaci vytvořeného mraku. Technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a která zahrnuje rovněž všechny části nezbytné pro provoz, zejména stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory. Mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, zejména závažný únik nebezpečné látky, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo vážným následkům na životech lidí a zvířat a životní prostředí nebo majetku a zahrnující jednu nebo více nebezpečných látek. Vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie. Vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do ŽP v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí.

© TLP, spol. s r.o


Úvod Bezpečnostní zpráva objektu Linde Gas a.s. Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou, situovaného v ACHVK je součástí bezpečnostní dokumentace podniku, požadované zákonem [1]. První celková aktualizace bezpečnostní dokumentace objektu Linde Gas a.s. Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou, podle zákona č. 59/2006 Sb., byla provedena v roce 2010 z důvodu zákonem stanoveného 5-ti letého období od první verze bezpečnostní dokumentace a vzhledem k zastaralosti původních údajů. Na základě změny právních předpisů pro oblast prevence závažné havárie, byla revidována a aktualizována bezpečnostní zpráva a ostatní bezpečnostní dokumenty v souladu s ustanovením §55, odst. 4 zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) [1]. Předkládaná aktualizovaná bezpečnostní zpráva byla aktualizována ve smyslu § 12 zákona [1], v rozsahu a se strukturou dle přílohy č. 5 vyhlášky [2]. Účelem bezpečnostní dokumentace je: –

vytvoření kontrolního mechanismu zdrojů rizik, které by v případě havárie mohly způsobit vážné následky, jak pro objekt, tak i pro jeho okolí,

–

posouzení míry rizika manipulovaných nebezpečných chemických látek v objektu,

–

zabezpečení komplexního řešení problematiky prevence vzniku závažných havárií a minimalizace možnosti rozvoje případně vzniklé závažné havárie,

–

zabezpečení systémového přístupu ke způsobu zvládání závažných havárií a vytváření podmínek k minimalizaci případných negativních následků havárií jak v objektu, tak i v jeho okolí,

–

zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozovaných zařízení,

–

poskytnutí podkladů pro povinné pojištění, které zákon [1] nařizuje.

© TLP, spol. s r.o


1.

Základní informace o objektu

1.1.

Identifikační údaje o provozovateli a objektu

Obchodní název provozovatele: Linde Gas a.s. Adresa sídla provozovatele:

Praha 9, U Technoplynu 1324, PSČ 19800

IČ:

00011754

DIČ:

CZ00011754

Statutární zástupce:

Ing. Petr Choulík CSc., člen představenstva

Adresa bydliště:

U Křížku 574, 252 43 Průhonice

Spojení:

tel.: +420 272 100 111, fax: +420 272 100 158

Název objektu:

Linde Gas a.s. Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou

Adresa objektu:

O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou, PSČ 278 52

Spojení:

tel.: +420 315 718 362, fax.: +420 315 718 365

GPS souřadnice: Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, spisová značka B 411.

Identifikace fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele v oblasti PZH na základě plné moci: Jméno a příjmení:

Ing. Radek Müller

Funkce:

Technik PZH

Adresa bydliště:

Divišovská 2311/2, 149 00 Praha 4 - Chodov

Spojení:

tel/fax:

272 100 110 / 272 100 158

mobil:

731 608 802

e-mail:

[email protected]

© TLP, spol. s r.o


Identifikace osoby odpovědné za provoz objektu Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou: Jméno a příjmení:

Petr Štípek

Funkce:

Vedoucí výrobního centra

Spojení:

1.2.

tel:

+420 315 718 362

mobil:

+420 731 608 871

e-mail:

[email protected]

Údaje o právnické osobě podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy

Bezpečnostní zprávu objektu vypracovala, na základě dodaných podkladů a ve spolupráci s provozovatelem, externí odborná firma, zabývající se problematikou bezpečnostního inženýrství: Obchodní název:

TLP, spol. s r.o.

Adresa sídla:

Nučická 1746/9, Praha 10, PSČ 100 05.

IČ:

43003923

1.3.

Údaje o činnosti a zaměstnancích

1.3.1.

Hlavní a vedlejší provozované činnosti, povolení a oprávnění k těmto činnostem

Předmětem podnikání společnosti je zejména (výpis z obchodního rejstříku): •

Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence

•

Podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady

•

Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona

•

Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny

•

Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické

•

Montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny

•

Distribuce pohonných hmot

Aktuální výpis z obchodního rejstříku je přiložen, viz příloha č. 6. Hlavní provozovanou činností v objektu LG a.s., Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou je výroba technických plynů ze vzduchu. Jedná se o kapalný a plynný kyslík, dusík a argon.

© TLP, spol. s r.o


1.3.2.

Zahájení činnosti objektu a významná data

LG a.s. je právně samostatná společnost se sídlem představenstva a útvarů, které určují strategii společnosti v Praze. Výrobní, výrobně distribuční a distribuční centra jsou soustředěna do následujících lokalit. •

Praha – výrobně distribuční centrum

•

Brno – výrobně distribuční centrum

•

Ostrava – výrobně distribuční centrum

•

Kralupy nad Vltavou – výrobní centrum ASU

•

Třinec – výrobní centrum ASU

•

Distribuční centrum Ústí nad Labem,

•

Distribuční centrum Plzeň,

•

Distribuční centrum České Budějovice,

•

Výroba speciálních plynů Praha.

Prodejní a distribuční síť je organizována prostřednictvím dvou prodejních oblastí (oblast Západ a oblast Východ). Jednotlivé sklady technických plynů nejsou v majetku LG a jsou provozovány obvykle podnikajícími fyzickými osobami v místě prodeje. Tato síť tvoří přibližně 200 skladů. Významná data k výstavbě, rekonstrukci a změnám ve společnosti 1945-46 – vznik TECHNOPLYN n.p. 1990 – vznik společnosti TECHNOPLYN a.s. 1995 – převzetí 100% akcií firmou LINDE GAS AG 1995 – vznik LINDE TECHNOPLYN a.s. 2001 – převzetí společnosti AGA s.r.o. 2006 – přejmenování společnosti LINDE TECHNOPLYN a.s. na Linde Gas a.s. Významná data k výstavbě, rekonstrukci a změnám v objektu Technologické zařízení Kyslíkarna v areálu Kaučuks.p. je v provozu od r. 1962. Po roce 1989 a následné piyvatizaci areálu byla kyslíkárna prodána společnosti LINDE TECHNOPLYN a.s. a v následujících letech byla původní kyslíkárna odstavena a byla postavena nová výrobní jednotka – zařízení na dělení vzduchu. Stávající výrobní celek – ASU – je v provozu od roku 2004.

© TLP, spol. s r.o


Počty zaměstnanců v objektu v členění po směnách

1.3.3.

Provoz zařízení je provozován v nepřetržitém provozu. Počty zaměstnanců v objektu, v členění po směnách, jsou následující: Pracovní dny

Vlastní zaměstnanci Cizí organizace Návštěvníci (včetně řidičů) Celkem

Celkem zaměstnanců 9

Noční směna (18-06 hod) 4

9

Ranní směna (06–18 hod ) 4 3 6 13

Celkem zaměstnanců 9

Ranní směna (06–18 hod ) 1

Noční směna (18-06 hod) 1

9

2 3

1 2

2 6

Dny pracovního volna

Vlastní zaměstnanci Cizí organizace Návštěvníci (včetně řidičů) Celkem

© TLP, spol. s r.o


2.

Popisné, informační a datové údaje

2.1.

Technický popis objektu

2.1.1.

Základní členění objektu na jednotlivá zařízení

Objekt Výrobní centrum ASU je situován na jihozápadním okraji areálu Chemických výrob Kralupy (ACHVK), je začleněn do něj a sestává z následujících stavebních (provozních) objektů (částí): Tab. č. 1

Stavební objekty v užívání Linde Gas a.s., Kralupy nad Vltavou

Číslo SO/PS SO 001 SO 004 SO 00502 SO 00602 SO 009 SO + PS 1134 SO + PS 1136 SO + PS 1138 SO + PS 1140 SO + PS 113 SO 003 SO 00501 SO 00601 SO 00610 SO + PS 1133 SO + PS 1135 SO + PS 3233 SO + PS 1139 SO + PS 1130

Název / určení komunikace venkovní technologické rozvody kanalizace splašková říční voda venkovní osvětlení zásobníky kapalných plynů silniční váha dělící aparát zásobník vodíku hala bývalé technologie (šroubové kompresory, trafostanice 6kV/400V) slaboproudé rozvody kanalizace dešťová pitná voda chladící voda strojovna chladící věže trafostanice 6 kV/10 kV; 30 MVA molekulová síta dělící aparát, NH3 chlazení

Situování jednotlivých stávajících částí objektu je patrné z následujících obrázků.

© TLP, spol. s r.o


2.1.2.

Mapy, plány a grafická vyobrazení

Grafické vyobrazení situování objektu Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou a jeho jednotlivých částí, zdrojů rizik a důležitých prvků infrastruktury a blízkého okolí areálu je patrné z grafických dokumentů, viz následující obrázky č. 1 - 5. Obrázek č. 1

Lokalizace Linde Gas a.s. na teritoriu města Kralupy nad Vltavou

Linde Gas a.s.

© TLP, spol. s r.o

© TLP, spol. s r.o Parkoviště pro tři osobní vozy 53 2 017

Odstavná plocha pro autocisternu 53 2 017

Cold box 53 5 013

Pozemek Kaučuku a.s.

molekulová síta 53 5 012

Směr jízdy

Směr jízdy

jízdy Směr

Budova staré výrobny 53 1 000 53 2 001 53 2 006 53 2 007

Směr jízdy

Obrázek č. 2

Pozemek Kaučuku a.s.


Situační plán objektu Linde Gas a.s.


Obrázek č. 3

Situování hlavních částí objektu Linde Gas a.s. s vyznačením nebezpečných látek

© TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní zpráva Strana 18/162 Obrázek č. 4

Vstup do areálu Chemických výrob Kralupy

hlavní brána ACHVK

Linde Gas a.s.

© TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní zpráva Strana 19/162 Obrázek č. 5

Základní přístupové směry a únikové cesty v Linde Gas a.s.

© TLP, spol. s r.o


2.1.3.

Přehled umístěných nebezpečných látek v objektu

2.1.3.1.

Seznam, popis a členění nebezpečných látek

Z hlediska zákona [1] je v objektu Linde Gas a.s., Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou manipulováno s chemickými látkami a přípravky, které jsou klasifikovány jako oxidující plyny (P4), hořlavé plyny (P2), akutně toxické (H3) a nebezpečné pro vodní prostředí (E1). V objektu je manipulováno s následujícími nebezpečnými látkami, ve smyslu zákona [1]. Tab. č. 2

Nebezpečné látky umístěné v objektu. Množství v tunách

Nebezpečná látka

Klasifikace látky 1)

Fyzikální forma látky

Členění dle kategorií

Jmenovitě vybraná látka Amoniak bezvodý

1,13

Kyslík

977,8

Vodík

0,189

H221, H331 kat. 3, H400 akut. 1, H411 chronic. 2 Jmenovitě vybraná látka

Zkapalněný plyn

Pomocná látka

H270

Plyn / Zkapalněný Produkt plyn (chladem)

Jmenovitě vybraná látka

Plyn

Pomocná látka

H220

2.1.3.2.

Množství umístěných nebezpečných látek

Přehled o množství nebezpečných látek, včetně bližší specifikace umístění a vyjádření aktivity z hlediska manipulace s nebezpečnou látkou uvádí následující tabulka. Uvedená množství představují sumu kapacitních množství v příslušném stavebním objektu (zařízení). Tab. č. 3

Množství umístěných nebezpečných látek

Nebezpečná látka Amoniak Amoniak Vodík Kyslík plynný Kyslík kapalný Kyslík kapalný

1

Umístění látky (stavební číslo)

Aktivita

Množství [t]2

Chlazení Grasso Chlazení Mycom Zásobník Dělení vzduchu DP a rozvod Zásobník LOX D7110 Zásobník LOX D7131

Proces Proces Skladování Proces Skladování Skladování

0,03 1,1 0,189 2,3* (odhad) 907,44 68,06

Látky a směsi včetně výbušných se klasifikují podle nařízení (ES) 1272/2008, v platném znění.

2

Uvedené množství představuje sumu reálného množství nebezpečné látky umístěné v zařízení či v zařízeních ve stavebním objektu nebo v jeho části. © TLP, spol. s r.o


Mobilní zařízení V objektu se vyskytuje automobilní cisterna pro přepravu kapalného kyslíku o obsahu 20 t, do které je kapalný kyslík plněn – frekvence plnění cca 4× za den. V objektu se vyskytuje vodíkový trailer (svazek lahví s vodíkem na vozidle) pro přepravu vodíku o obsahu 0,38 t, ze kterého je vodík doplňován do zásobníku vodíku – frekvence doplňování cca 1× za měsíc (dle spotřeby).

2.1.3.3.

Identifikační údaje o nebezpečných látkách

Jednotlivé nebezpečné látky ve smyslu zákona [1], jejich klasifikace dle [3] a hlavní identifikační údaje jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 4

Přehled důležitých fyzikálně-chemických a toxikologických vlastností NL

Parametr

Amoniak

Kyslík

Vodík

Číslo CAS Vzorec -1 Molekulová hmotnost [g·mol ] Skupenství (20°C) Bod varu [°C] Bod vzplanutí [°C] Teplota vznícení [°C] DMV [% obj.] HMV [% obj.] Tenze par při 20°C [kPa] -3 Hustota kapaliny [kg·m ] při bv Hustota plynu -3 [kg·m ] při 0°C Rozpustnost ve vodě [ml ve 100 ml] při 20°C Toxikologické údaje LC50 -3 (krysa, 1 hod.) [mg·m ]

7664-41-7 NH3 17,03 plyn -33,4 < -50 630 25 16 0,86 681 0,75

7782-44-7 O2 32 plyn -183 – – – – – 1 140 1,41

1333-74-0 H2 2,02 plyn -252,8

snadno rozpustný

3,1

1,8

11 590

–

–

2.1.3.4.

510 4 75 69 0,089

Údaje o vlastnostech nebezpečných látek

Jednotlivé nebezpečné látky ve smyslu zákona [1], jejich fyzikálně chemické vlastnosti jsou uvedeny v předchozí tabulce, viz. Tab. č. 4 a v bezpečnostních listech, viz příloha č. 7. 2.1.3.5.

Vypouštění, zadržování, opětovné použití a recyklace nebo zneškodňování odpadů

V objektu Linde Gas a.s. Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou nedochází k vypouštění, zadržování, opětovnému použití nebo likvidaci odpadů. 2.1.3.6.

Vypouštění a úprava odpadních plynů

V objektu Linde Gas a.s. Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou nevznikají nebezpečné odpadní plyny, které by byly vypouštěny nebo jinak upravovány. © TLP, spol. s r.o


2.1.3.7.

Ostatní manipulace, zpracovatelské, úpravárenské výrobní fáze

V objektu Linde Gas a.s. Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou se neprovádějí žádné další manipulace, zpracovatelské či úpravárenské výrobní fáze týkající se nebezpečných látek.

2.1.4.

Informace o technologii

2.1.4.1.

Postupové diagramy

Hlavním předmětem činnosti výrobního centra je výroba technických plynů ze vzduchu. Jedná se o kapalný a plynný kyslík, dusík a argon. Tyto plyny se získávají ze vzduchu po jeho zkapalnění a následné frakční destilaci na jednotlivé části. Při výrobním procesu je uplatněno čištění vzduchu na molekulových sítech, nízkotlaký způsob dělení a středotlaký chladící cyklus s expanzí cirkulačního média za konání vnější práce za účelem výroby produktů v kapalném stavu. Zjednodušené postupové schéma je uvedeno v následujícím schématu.

Vzduch

Zásobníky produktů

Dělící aparát

H2 N2

O2

N2 O2

NH3

Ar N2 O2

N2 O2

2.1.4.2.

ACHV

Autocisterna

Ar N2 O2

Popis technologických zařízení významných z hlediska bezpečnosti a dalšího vybavení

Příprava vzduchu ke zpracování Potřebné množství vzduchu ke zkapalnění je nasáváno vzduchovým kompresorem přes filtr a na cca 5,3 baru stlačováno (všechny tlaky jsou uvedeny v přetlakových jednotkách). Vzniklé kompresní teplo je odváděno v mezistupňových chladičích kompresoru. Voda obíhá v okruhu pomocí čerpadel a je chlazena v chladících věžích. Procesní vzduch prochází jedním ze dvou adsorbérů s náplní molekulového síta. V adsorbéru je pohlcována voda, oxid uhličitý a uhlovodíky. Zatímco je jeden adsorbér v provozu musí se druhý regenerovat. Adsorbční kapacita je 6 hodin plného výkonu při obsahu CO2 ve vzduchu menším než 330 ppm. Druhý adsorbér je regenerován pomocí nečistého dusíku, přiváděného z aparátu. Tento dusík je

© TLP, spol. s r.o


v elektrickém ohříváku na cca 180°C ohřát a přiváděn do adsorbéru, z kterého vystupuje přes tlumič do atmosféry. Přepínání adsorbérů je automatické, pomocí programu. Ochlazení vzduchu a jeho rozdělení (rektifikace) K ochlazení procesního vzduchu dojde v hlavním výměníku protiproudem plynných produktů. Tyto produkty dělící kolony a chladícího okruhu předávají v hlavním výměníku svůj chlad vstupujícímu procesnímu vzduchu. Tím je vzduch podchlazen na téměř kondenzační teplotu, zatím co produkty jsou ohřáté na teplotu ovzduší. Podchlazený vzduch proudí do tlakové kolony. V tlakové koloně dojde k prvotnímu rozdělení vzduchu na kyslíkem bohatou kapalinu (surový kyslík) a na dusík. Vzhůru stoupá plynný dusík, který zkapalní v hlavě tlakové kolony (kondenzátoru). Na druhé straně kondenzátoru je odpařován nízkotlaký kyslík, který sem stéká z nízkotlaké (horní) kolony. Funkci kondenzátoru může převzít tak zvaný „fall film“ kondenzátor, vyznačující se vyšší účinností. Zkapalněný dusík zčásti stéká zpět do tlakové kolony jako rektifikační kapalina a z částí je dodáván nad argonová patra horní kolony. Zbývající část kapalného dusíku je podchlazena v protiproudem výměníku a odtlakována v odlučovači (zásobník kapalného dusíku). Vzniklý plynný dusík je odpouštěn tlakovým regulátorem do potrubí. Kapalný dusík je pomocí regulátoru hladiny odváděn do tanku. Z další kapsy (šálku) tlakové kolony je dodáváno potřebné množství rektifikační kapaliny pro tuto kolonu. Toto množství je regulováno v závislosti na analýze ze středu tlakové kolony. Zbývající část kapalného dusíku je vedena přes podchlazovač do odlučovače kapaliny. Odtud je dodáváno potřebné množství rektifikační kapaliny přes ventil do nízkotlaké kolony. Bohatá kapalina z paty tlakové kolony proudí přes podchlazovač do nízkotlaké kolony. Je dodávána do místa odpovídajícímu jejímu složení. Část této kapaliny slouží jako chladící médium v kondenzátoru kolony surového argonu. V nízkotlaké koloně dochází k dalšímu dělení vzduchu na kyslík, dusík a nečistý dusík. Z horní části nízkotlaké kolony je nečistý dusík odtahován jako tzv. restgas, je veden přes podchlazovač a přes hlavní výměník a ohřát na teplotu ovzduší. Odtud proudí k molekulovým sítům. Z hlavy nízkotlaké kolory je odváděn čistý plynný dusík, proudí přes podchlazovač kapalin, hlavní výměník, kde je ohřát na teplotu ovzduší a vystupuje přes tlumič do ovzduší. V jedné kapse NT kolony se shromažďuje kapalný kyslík jako tzv. ATEM - LOX (není však nutné jej odvádět). (ATEM / LOX nebo A / LOX - kyslík pro dýchání). Plynný kyslík vzniká v horní části kondenzátoru nízkotlaké kolony, je odváděn přes hlavní výměník, kde se ohřeje na teplotu ovzduší a vystupuje přes tlumič do ovzduší. Kapalný kyslík se shromažďuje v patě NT kolony, je veden přes podchlazovač do tanku. Produkce je kontinuální, dle stavu hladiny a podchlazení kapaliny je regulováno obchvatem podchlazovače. 2.1.4.3.

Charakteristiky výrobních podmínek technologického procesu v běžném a mimořádném provozu

Vzduch z atmosféry je nasáván přes tlumič hluku sání, filtr mechanických nečistot do turbokompresoru, ve kterém je stlačen na odpovídající procesní tlak ≈ 0,6 MPa. Stlačený vzduch je ochlazen v chladiči čpavkové chladicí stanice a přiveden k sušící stanici vzduchu. Sušící stanice vzduchu je tvořena adsorbéry s náplní molekulových sít, které ze vzduchu odstraní oxid uhličitý, vodu a uhlovodíky. Molekulová síta jsou hlinitokřemičitany pracující na principu rozdílu schopnosti adsorbovat vodu, oxid uhličitý a uhlovodíky při nízkých (≈10°C) a vysokých (≈200°C) teplotách. Sušící stanice vzduchu pracuje střídavě. Poté se vzduch ochlazuje v protiproudém výměníku na teplotu blízkou jeho zkapalnění a po expanzi se zkapalní v tlakové koloně. Zde probíhá destilace a produkce čistého kapalného dusíku. Část © TLP, spol. s r.o


bohatá na kyslík a argon se vede přes výměník tepla do nízkotlaké kolony, kde se produkuje čistý kyslík. Ze střední části nízkotlaké kolony je odebírána směs dusíku, kyslíku a argonu. Po stanovení množství kyslíku je do směsi přivedeno nepatrně větší množství vodíku než je stechiometrický poměr a na paládiovém katalyzátoru je kyslík spálen na vodu. Argon se vysuší a zbytkový vodík s dusíkem je odstraněn nízkoteplotní rektifikací. Potřeba chlazení zařízení, z důvodu krytí ztrát izolace, nedokonalé výměny tepla mezi vstupujícím vzduchem a vystupujícími plynnými produkty a odběrem kapalných produktů, se zabezpečuje pomocí chladícího okruhu. Chladící okruh sestává z cirkulačního dusíkového turbokompresoru a expanzních turbín brzděných kompresory. Z tlakové kolony je kontinuálně odpouštěna směs dusíku, neonu a helia. Ostatní vzácné plyny (krypton a xenon) tvoří příměsi v kapalném kyslíku. Výrobní zařízení není koncipováno pro mimořádný provoz. běžný provoz za běžných podmínek je takový, že výrobní zařízení a jeho součásti fungují podle projektových dispozic. Za mimořádné podmínky jsou považovány všechny havarijní stavy zařízení. Technologická schémata jsou uvedena v příloze č. 5. 2.1.4.4.

Parametry chemických látek

Za normálních podmínek jsou nebezpečné látky zajištěny následovně: Čpavek – v zásobníku chlazení, uzavřený oběh v technologii, bez úniku do okolního prostředí. Za běžných provozních podmínek dochází ke stlačování a následné expanzi, doprovázené výměnou tepla s okolím (chladící okruh). Nedochází k takové manipulaci, která by v konečném důsledku mohla vést k destabilizaci amoniaku jak chemické, tak fyzikální. Kyslík – v technologii se vyskytuje ve formě stlačeného plynu (potrubní rozvod přímo odběrateli, technologické potrubní rozvody) nebo zkapalněný chladem (kryogenní zásobníky). Nedochází k takové manipulaci, která by v konečném důsledku mohla vést k destabilizaci kyslíku jak chemické, tak fyzikální. Kyslík – výrobní produkt • Plynné množství 1 000 Nm3/h • Tlak 30 bar (abs.) • Teplota cca 4°C • Čistota 99,7 % O2 • Kapalné množství 3 700 Nm3/h • Tlak 1,15 bar (abs.) • Teplota cca –182°C • Čistota 99,5 % O2 Vodík – v technologii, plyn stlačený. Oleje – v technologii, součást motorů, za běžných podmínek nedochází k jejich destabilizaci, která by mohla vést ke vzniku havárie. 2.1.4.5.

Popis řídících a kontrolních technologických systémů

Hlavním řídícím místem je velín, který je umístěn v druhém nadzemním podlaží nové výroby. Zde jsou trvale přítomni vyškolení operátoři, kteří sledují a řídí veškerý provoz. Veškeré činnosti vztahující se k výrobě technických plynů jsou plně automatizované. Obsluha zařízení na velínu provádí rutinní kontrolu stavu jednotlivých částí zařízení. Monitorovací systém zařízení sleduje všechny prvky a součásti technologie, které by mohly způsobit © TLP, spol. s r.o


havárii. Jedná se zejména o sledování stavu čerpadel (chod, teplota, vibrace), koncentrace (složení) směsi plynů v jednotlivých částech technologie (poměry kyslíku, dusíku, argonu, organických látek a dalších součástí vzduchu), stavy zásobníků a chod všech technologických součástí výroby. V případě zjištění odchylky je vyžadován zásah obsluhy a je spuštěna optická i akustická signalizace. V případě, že obsluha neprovede požadovaný zásah nebo provede zásah, který nevede k odstranění odchylky, řídící systém technologie provede nouzové odstavení technologie. Pracoviště velínu je vzdáleným pracovištěm ROC Ropice odkud je provoz trvale monitorován a dálkově řízen. Lokální operátor je schopen řízení kdykoliv převzít. Pro případ najíždění a odstavování zařízení jsou programem stanoveny jednotlivé postupové kroky tak, že další krok lze provést pouze po splnění předepsaných parametrů a stavů z předchozího kroku. Zařízení není možné provozovat pouze s ručním řízením, stejně tak není možné provádět najíždění nebo odstávku zařízení. 2.1.4.6.

Kvalitativní a kvantitativní informace technologického procesu

Vzduch se v technologii dělí na požadované plyny (zejména kyslík a dusík), které jsou přímo odváděny do ACHV. Neodvedený plyn je uložen ve zkapalněném stavu v zásobnících, odkud se může přečerpat do cisterny nebo zplynit a odvést do ACHVK. Denně se přibližně odvede potrubním rozvodem 20000 Nm3 kyslíku. Vyrobený kyslík, který nebyl na místě předán do ACHV je zkapalněn a z areálu odvážen autocisternami. Obvyklé množství odvezeného produktu je cca 80 tun (tj. 4 automobilní cisterny). V rámci vodíkového hospodářství nepřesahuje denní spotřeba vodíku 0,4 kg. Spotřeba vodíku je podmíněna poptávkou po plynu Argon. Čpavek a oleje jsou pouze součástí technologie a k jejich výměně nebo doplňování dochází při pravidelných (obvykle ročních) odstávkách. 2.1.4.7.

Popis stavebních jednotek a zařízení, ve kterých se nakládá a manipuluje s nebezpečnými látkami

2.1.4.7.1.

Popis stavebních jednotek objektu

Budova výroby s výrobním zařízením Jedná se o dvoupodlažní budovu o rozloze 21 550 × 36 400 × 13 500 mm (d×š×v) a přilehlou budovu čerpací stanice o rozloze 12 720 × 6 720 × 5 050 mm (d×š×v). Obě budovy jsou vystaveny ze železobetonových nosných prvků s vyzdívkou z dutých cihel a porobetonových tvárnic. Výrobní zařízení, umístěné ve výrobní hale, sestává ze vzduchového kompresoru, mezistupňových chladičů, adsorbérů s molekulovými síty, čpavkových výměníků, kolon (dělící, tlakové, nízkotlaké), kondenzátorů expanzních turbín atd. V prostoru výrobny se nevyskytují žádné hořlavé plyny či kapaliny nebo výbušné prachy. Místnost čpavkového chlazení Součástí výrobního zařízení je chladící zařízení, kde jako chladící médium je používán amoniak (čpavek), klasifikovaný jako toxický a hořlavý plyn. Chladící zařízení je umístěno v samostatné místnosti, nazývané jako místnost čpavkového chlazení. Místnost čpavkového chlazení je situována v přízemí výrobní budovy. Jedná se o prostor cca 8 × 6 × 4 m. © TLP, spol. s r.o


V místnosti čpavkového chlazení jsou umístěny dvě čidla na detekci přítomnosti amoniaku a v odvětrávacím potrubí je jedno čidlo. V místnosti je instalováno nucené větrání se třemi ventilátory. Dva ventilátory zajišťují stálou provozní ventilaci o výkonu 6 výměn vzduchu v místnosti za hodinu. Třetí ventilátor (havarijní) se automaticky zapíná při detekci unikajícího amoniaku a v tomto případě je zajištěna celková výměna vzduchu v místnosti 15× za hodinu. Odsávaný vzduch z místnosti je odváděn nad střechu výrobní budovy. Místnost má dva vstupy. Jeden vstup je dveřmi ze schodiště administrativní části budovy. Druhý vstup je manipulačními vraty z haly expanzních turbín. Oba vstupy jsou opatřeny samouzavíratelným zařízením (Brano). Analyzační místnost Analyzační místnost je situována odděleně ve výrobní budově. Jedná se o prostor cca 5 × 6 × 4 m. V místnosti se nacházejí analyzační přístroje pro sledování kvality produkce a lahve (tlakové nádoby) s referenčními plyny (nehořlavé plyny). V analyzační místnosti se nevyskytují hořlavé plyny či kapaliny nebo výbušné látky. Administrativní prostory Administrativní prostory jsou situovány odděleně ve výrobní budově. Jedná se o tři kanceláře, dílnu měření a regulace, velín, příruční sklad, místnost řídícího počítače, kuchyňku a sociální zázemí pro zaměstnance. V administrativních prostorách se nevyskytují hořlavé plyny či kapaliny nebo výbušné látky. Zásobníky kryogenních technických plynů Zásobníky kryogenních plynů jsou válcové kovové nádoby tepelně izolované určené ke skladování chladem zkapalněných plynů za mírného přetlaku (cca 110 mbar). V zásobnících jsou skladovány následující chladem zkapalněné technické plyny: kyslík, argon a dusík. Odpařovače slouží ke zplynění kryogenního plynu. Ohřev kryogenního plynu je prováděn odběrem tepla z okolní atmosféry. Plyn do odpařovače může být kontinuálně přiváděn i odváděn. Zásobník na vodík Zásobník vodíku je vysokotlaká kovová nádoba o objemu 50 m3 a provozním tlaku 50 bar, určená pro skladování stlačeného plynu v plynném skupenství. Potrubí (DN 20) je celosvařované, připojení k aparátům (armatury, pojistné ventily, MaR,) je provedeno pomocí přírubových spojů (příruba se 4 šrouby a těsněním o tloušťce 1 mm). Elektrická instalace sestává pouze z nejiskřivých obvodů napětí 24 V na ovládacích prvcích a MaR v regulační stanici. Na clonící stěně je zářivkové osvětlení a vypínač (230 V) v provedení do výbušného prostředí. Hala dělícího aparátu PS + SO 1130 V hale je umístěno zařízení k dělícímu aparátu, chladící zařízení (NH3), bývalý velín a sociální prostory. V hale je nucená ventilace: –

provozní ventilátor o výkonu 3 235 m3/h,

–

havarijní ventilátor o výkonu 4 250 m3/h (spíná se od detekce úniku amoniaku). © TLP, spol. s r.o


Objekt bývalé kyslíkárny PS + SO 113 V objektu je hala se zařízením šroubových kompresorů a hala bývalé technologie (technologie bývalé kyslíkárny je demontována, v současné době hala slouží jako sklad). V hale je přístavek, ve kterém je umístěno zařízení trafostanice 6kV/400V. 2.1.4.7.2.

Odolnost proti vnějším vlivům

Společnost má pro veškeré stavební prostory, ve kterých jsou manipulovány nebezpečné látky, odborně posouzeny a jsou vyhotoveny protokoly o určení vnějších vlivů dle ČSN 33 2000-5-51 ed.3 a ČSN EN 60079-10-1. Veškeré objekty, jsou v souladu s projektovou dokumentací, jsou zkolaudovány a konstrukčně splňují požadavky vyplývající z provozované činnosti. 2.1.4.8.

Přehled, popis a projektové údaje zařízení obsahujících nebezpečné látky

Zásobníky kryogenních technických plynů Zásobníky kryogenních plynů jsou válcové kovové nádoby tepelně izolované určené ke skladování chladem zkapalněných plynů za mírného přetlaku (cca 110 mbar). V zásobnících jsou skladovány následující chladem zkapalněné technické plyny: kyslík, argon a dusík. Odpařovače slouží ke zplynění kryogenního plynu. Ohřev kryogenního plynu je prováděn odběrem tepla z okolní atmosféry. Plyn do odpařovače může být kontinuálně přiváděn i odváděn. Označení:

D7110, D7131

Úkol: Uskladňování kryogenních kapalin. Konstrukce: Zásobníky kryogenních kapalin jsou stojaté, válcové nádoby se zvláštní izolací proti úniku chladu. Čpavkové chlazení Chladící zařízení má dva okruhy (chlazení dusíku a vzduchu) a jeho základem jsou dvě kompresorové jednotky. Obě jednotky jsou v části chladiva propojené tzn., že z hlediska amoniaku se jedná o jedno zařízení, konstruované jako zařízení technicky trvale těsné. Množství amoniaku v zařízení je 1 100 kg, provozní teplota amoniaku je 15 – 50°C, maximální provozní tlak na straně amoniaku je v případě chladiče dusíku 13 bar a v případě chladiče vzduchu 16 bar. Pojistný ventil u kondenzátoru je nastaven na 18 bar. Chladiče jsou provedeny jako výměníky tepla s pevným svazkem trubek, trubky jsou zavařeny do trubkových den. Chladivo cirkuluje v trubkovnici. Okruh chladícího zařízení je propojen celosvařovaným potrubím různých světlostí (max. DN 50). Spoje rozebíratelných částí jsou šroubové a přírubové s těsněním (pro tlaková zařízení). Největší přírubový spoj je DN 50 s 8 šrouby. Doplňování chladiva, revize, opravy a údržbu zařízení provádí odborná externí firma. Chladící zařízení výrobního procesu Označení: E 4321 Úkol: Výroba chladu pro chlazení procesního vzduchu před molekulovými síty a chlazení dusíku v chladícím okruhu. © TLP, spol. s r.o


Provozní údaje nízkotlakého kompresoru: • Množství • Chladící výkon • Teplota odpař./zkapal.čpavku • Příkon na hřídeli • Otáčky • Chladící medium • Dodavatel • Typ

26 800 Nm3/h 109 kW -47 / -1°C 109 kW 3000 ot/min amoniak Linde A.G.Kältetechnik N250VMD-MB

Provozní údaje vysokotlakého kompresoru: • Množství dusíku • Chladící výkon • Teplota odpař./zkapal.čpavku • Příkon na hřídeli • Otáčky • Chladící medium • Množství oleje • Dodavatel • Typ

49 500 Nm3/h 3 x 724 kW -2 / +37°C 148 kW 3000 ot/min amoniak 350 litrů Linde A.G. Kältetechnik N200VSD-L

Zásobník na vodík Zásobník vodíku je vysokotlaká kovová nádoba o objemu 50 m3 a provozním tlaku 50 bar, určená pro skladování stlačeného plynu v plynném skupenství. Potrubí (DN 20) je celosvařované, připojení k aparátům (armatury, pojistné ventily, MaR,) je provedeno pomocí přírubových spojů (příruba se 4 šrouby a těsněním o tloušťce 1 mm). Elektrická instalace sestává pouze z nejiskřivých obvodů napětí 24 V na ovládacích prvcích a MaR v regulační stanici. Na clonící stěně je zářivkové osvětlení a vypínač (230 V) v provedení do výbušného prostředí. 2.1.4.9.

Možné vlivy technologických zařízení s rizikovým potenciálem na ostatní zařízení či na celý objekt za mimořádných podmínek

Za mimořádných podmínek nelze vyloučit následující stavy: Čpavek – únik čpavku do okolního prostředí a vytvoření oblaku směsi plynného čpavku se vzduchem. Reakcí se vzduchem vzniká čpavková voda, působí korozivně na technologické části, nepříznivé účinky na život a zdraví organismů. Kyslík – při úniku do okolí se zvýší koncentrace kyslíku ve vzduchu, podpora hoření. Při úniku kapalné fáze hrozí bezprostřední nebezpečí pro organismy z důvodu nebezpečí vzniku omrzlin nízkou teplotou uniklého plynu (cca – 180°C). Následně dojde k postupnému zplyňování kyslíku a ke zvýšení koncentrace kyslíku ve vzduchu. Jiné zvláštnosti nejsou předpokládány. Vodík – vzhledem k tomu, že se jedná o plyn stlačený, může za mimořádných podmínek dojít k porušení těsnosti zásobníku nebo vodíkového rozvodu. V tomto případě dojde následně k úniku vodíku a jeho rychlému stoupání do atmosféry, kde se rozplyne. Vzhledem k tomu, že se jedná o plyn hořlavý, může dojít k zapálení plynu a následnému hoření (příp. výbuchu). Plamen vodíku ve vzduchu je bezbarvý, může způsobit popáleniny.

© TLP, spol. s r.o


Oleje – při extrémním zahřátí může dojít ke vzplanutí nebo vznícení oleje, pokud by zároveň unikl z technologie. Pokud nedojde k úniku, dojde k degradaci oleje a ztrátě jeho funkčních vlastností. 2.1.4.10.

Způsob zajištění bezpečnosti provozu rizikových zařízení

Způsob zajištění bezpečnosti provozu rizikových zařízení je uveden jako součást popisů, viz kapitoly 2.1.4.2 až 2.1.4.9

2.1.5.

Provozní činnosti a procesy spojené s rizikem závažné havárie

2.1.5.1.

Přehled a popis hlavních pro bezpečnost významných činností

Princip výrobního postupu spočívá v rozložení zkapalněného vzduchu při využití rozdílných bodů varu na jeho součásti. - Stlačení vzduchu. - Zbavení vzduchu vlhkosti a oxidu uhličitého. - Ochlazení vzduchu na teplotu jeho zkapalnění. - Výrobu chladu. - Rozklad (dělení) vzduchu. - Zbavení se nebezpečných znečištění. Stlačování vzduchu Vzduch potřebný pro zkapalnění je nasáván vzduchovým kompresorem C1161 přes filtr F1101 a stlačen na potřebný tlak výrobního procesu. Kompresní teplo je v následně zapojeném chladiči odváděno. Zbavení vzduchu vlhkosti a kysličníku uhličitého Vlhkost obsažená ve vzduchu s oxidem uhličitým by vedly v nízkoteplotní (kryogenní části) k ukládání vodního ledu a sněhu oxidu uhličitého. Tyto komponenty jsou zadrženy v adsorbérech s molekulovými síty A2601/A2602. Tyto adsorbéry jsou vestavěny do proudu vzduchu a pracují při teplotě asi 0°C. Jejich uspořádání je v páru. Je-li jeden adsorbér v provozu, druhý se regeneruje. Ochlazování vzduchu na teplotu jeho zkapalnění Ochlazení vzduchu se děje v tepelných výměnících E3116A/B a E3117 kde proudí studené plyny výrobního procesu rektifikační části zařízení a odnímají teplo vzduchu proudícího tepelným výměníkem. Vzduch se při tom ochlazuje na teplotu blízkou teplotě svého zkapalňování, zatímco plyny výrobního procesu jsou ohřívány na teplotu okolí. Výroba chladu Trvalá potřeba chladu dělícího zařízení vzduchu, způsobená izolačními ztrátami tepla a odběrem kapalin z kryogenní části zařízení, je kryta expanzí stlačeného dusíku v expanzních turbinách X3401 / X3402, škrcením ve ventilech a chladem vyrobeným ve čpavkové chladící stanici. Zkapalňování Ke zkapalňování dochází ve zkapalňovači (výměníky E3116A/B, E3117), v kondenzátoru. Dalším zdrojem kapaliny je podchlazený tlakový dusík z dusíkového chladícího okruhu. Ve © TLP, spol. s r.o


zkapalňovači je zkondenzován vzduch tepelnou výměnou s chladnými procesními plyny. Kapalina se přivádí do tlakové kolony T3211. V kondenzátoru E3216 dochází k výměně tepla mezi plynným dusíkem a kapalným kyslíkem. Rozdílnými tlaky, kterým jsou tato media podrobena, dojde na jedné straně ke zkapalnění dusíku, zatímco na druhé straně se odpařuje kapalný kyslík. Oba komponenty jsou nyní přímo přiváděny k napojeným kolonám. Zde jsou potřebné k udržení rektifikace. Rozdělení vzduchu (rektifikace) V tlakové koloně T3211 dochází k před-rozdělení vzduchu na kapalinu bohatou na kyslík. Tato kapalina bohatá na kyslík je předávána z paty kolony T3211 přes regulační ventil nízkotlaké koloně T3212. Část kapalného dusíku z hlavice tlakové kolony T3211 je rovněž přes regulační ventil předávána do hlavy nízkotlaké kolony T3212. Tyto proudy kapalin jsou přiváděny po podchlazení v tepelném výměníku E3115, k regulačnímu ventilu. V nízkotlaké koloně T3212 dochází ke konečnému dělení vzduchu. Plyny výrobního procesu kyslík ze spodní části a dusík z hlavy nízkotlaké kolony T3212 jsou nahřívány v různých tepelných výměnících na teplotu okolí. Pro získání argonu je v zařízení instalováno zařízení pro čistění argonu. Kolona E4116 k získání surového argonu, teplá část čistění pro odstranění kyslíku reakcí s vodíkem a kolona čistého argonu T4112. Zbavení se nebezpečných znečištění Stálým odpařováním kapalného kyslíku v kondenzátoru E3216 vzniká nebezpečí obohacení uhlovodíky. Tomuto obohacení je zabráněno trvalým odběrem kapalného kyslíku z kondenzátoru. Složení vzduchu Atmosférický vzduch má, odhlédneme–li od vlhkosti, složení pohybující se v poměrně úzkých mezích. Nejdůležitější komponenty suchého vzduchu jsou udány v tabulce: Medium Dusík Kyslík Argon Oxid uhličitý Jiné vzácné plyny

Chemický vzorec N2 O2 Ar CO2

Objem % 78,1 20,95 0,93 cca 0,03 0,002

váhový %podíl 75,5 23,1 1,29 0,05 -

Vzduch obsahuje 99,04% směsi kyslíku a dusíku. Obsah těchto plynů je na všech místech Země přibližně stejný. To platí i pro vzácné plyny, podílející se obsahem 0,93 obj.% na složení vzduchu zatím co obsah vodíku, kysličníku uhličitého a uhlovodíků kolísá. Velmi rozdílný je obsah vodní páry, závisející na meteorologických a místních poměrech. Vodní pára a kysličník uhličitý mají na rozdíl od vzduchu odchylné vlastnosti . Pokud tyto látky sublimují (v závislosti na teplotě a parciálním tlaku) tak mohou zakrývat jemné trubičky v sítových patrech rektifikační kolony. Proto se musí tyto částice odstraňovat před dělením vzduchu. Při dělení vzduchu mohou v něm obsažené stopy uhlovodíků především acetylen vést k ohrožení zařízení dělení vzduchu. Tyto nečistoty mohou se obohacovat v kapalném kyslíku a počínaje určitou koncentrací vytvářet explozivní směsi. Koncentrace CO2 a H2 nesmí převýšit v kapalném kyslíku hodnotu 0,1 ppm. © TLP, spol. s r.o


Rektifikace Tímto technologickým procesem se dociluje vysoká čistota a současně dobrý výtěžek. Rektifikace vzduchu tkví v kyslíko-dusíkové výměně mezi kapalným a vytvářeným parním stavem, při čemž kapalina je vedena seshora směrem dolů v protiproudu ke stoupající kyslíkodusíkové směsi. Je příznačné, že parní fáze na každém místě má něco vyšší obsah vůči hůře se odpařujícímu kyslíku, než odpovídá rovnováze s kapalinou na daném místě. Toto porušení rovnováhy způsobí, že pára a kapalina při svém dotyku se snaží výměnou látek nastavit rovnovážný stav. Hůře se uvádějící do stavu varu kyslík přechází proto zvýhodněn ze stavu vytvářejícího páru do kapalného stavu. Aby se to ovšem umožnilo musí přestoupit ekvivalentní množství dusíku z kapalného stavu v páru, při čemž kyslíkem odevzdané množství tepla přechází na dusík. Pára se na své cestě směrem vzhůru stále ochuzuje kapaliny směrem dolů však trvale bohatne v obsahu dusíku. Tím způsobem je možné na horním konci získat lehce do varné fáze přecházející dusík, na dolním konci těžko do varné fáze přecházející kyslík. 2.1.5.2.

Přehled a popis činností souvisejících s dočasným skladováním nebezpečných látek

Jedinými dočasně skladovanými závadnými látkami jsou oleje. Skladované množství je cca 1000 kg a jsou skladovány ve speciálních olejových skříních se záchytnou vanou. Oleje jsou skladovány v sudech (200 litrů). V případě porušení těsnosti obalu dojde k vylití do záchytné vany, není předpokládán únik mimo olejovou klec. Čpavek není skladován, v rámci odstávky je pouze doplněn do technologie a bezprostředně odvezen. Stejným způsoben je postupováno v případě doplňování zásobníku s plynným vodíkem. 2.1.5.3.

Popis činností souvisejících s manipulací s nebezpečnými látkami

Významné činnosti s nebezpečnými látkami z hlediska bezpečnosti spočívají v případě: -

kyslíku při plnění do cisterny a odvod plynného kyslíku potrubním rozvodem do ACHV,

-

vodíku při doplnění zásobníku vodíku z vodíkového traileru,

-

čpavku v technologie chlazení.

Plnění do cisteren se provádí dle stanoveného pracovního postupu. Každé plnění musí být předem odsouhlasené pracovníkem velínu, jsou zkontrolovány platnost technických prohlídek cisteren včetně typu plynu, a to jak obsluhou velínu, tak i automaticky pomocí elektronické karty cisterny. V případě, že nedojde ke shodě bude plnění odmítnuto. Plnění dále probíhá na plnícím stanovišti. Každý plnící krok je zkontrolován systémem, zároveň je vyžadováno potvrzení předepsaných stavů obsluhou cisterny. Plnění je prováděno automaticky a řidič cisterny kontroluje průběh plnění. Svou přítomnost musí průběžně potvrzovat stiskem předepsaného tlačítka. Pokud nedojde k potvrzení přítomnosti obsluhy, bude plnění ukončeno a informace o předčasném ukončení plnění bude předána obsluze velínu. V případě odvodu plynu v plynné fázi do areálu ACHV je vyrobený kyslík odváděn kontinuálně do potrubního rozvodu. V majetku LG a.s. je pouze potrubní rozvod na hranice © TLP, spol. s r.o


areálu LG, kde je předávací místo. Zajištění kontinuální dodávky je zajištěno pomocí „vyrovnávacích“ zásobníků. V případě nedostatečné výroby a v případě odstávky dochází ke zplyňování kapalných plynů ze zásobníků a plynný kyslík (příp. dusík) je dodáván z tohoto zdroje. Dodávka je prováděna dle stanoveného pracovního postupu. Doplňování čpavku se provádí dle příslušného pracovního postupu a dle pokynů výrobce zařízení a doplňování provádí pouze servisní organizace. Čpavek je v případě doplňování dovezen na místo, zde je naplněn do zařízení (dle potřeby) a následně nespotřebovaný čpavek odvezen. Doplňování olejů se provádí dle stanovených pracovních postupů pro konkrétní zařízení a pro konkrétní činnost. 2.1.5.4.

Popis postupů úprav nebezpečných látek před jejich dalším využitím, vypouštěním do životního prostředí, zneškodněním

V objektu nedochází k žádnému vypouštění nebezpečných látek do životního prostředí. 2.1.5.5.

Popis postupů, operací a opatření k zajištění bezpečnosti v jednotlivých fázích provozu

Relevantní údaje tohoto charakteru jsou uvedeny v kapitolách 2.1.4.2 a 2.1.4.3. 2.1.5.6.

Popis instalovaných detekčních zařízení a monitorovacích systémů

V objektu Linde Gas a.s. Kralupy je instalováno následující monitorovací a výstražné zařízení: Ø Elektronická protipožární signalizace (EPS) ve všech částech objektu. Ø Plynová detekce přítomnosti plynných uhlovodíků (DHP 4) ve výrobních prostorách. Ø Analyzátor pro sledování dýchatelnosti ovzduší v otevřených výrobních prostorách. Ø Analyzátor CMA 101-NH3 se třemi čidly v místnosti čpavkového chlazení: - dvě čidla o rozsahu 20 – 1 000 ppm u stropu místnosti 1. alarm 500 ppm, automatické sepnutí havarijního odvětrávání, 2. alarm 1000 ppm. - jedno čidlo o rozsahu 50 – 10 000 ppm v odtahu havarijního odvětrávání 1. alarm 5 000 ppm, 2. alarm 10 000 ppm. Ve skladu je uložen olej, určený pro výměnu v kompresorech. Olej je skladován v sudech po 200 kg. Sklad je vybaven havarijní jímkou, která minimalizuje možnost vzniku ekologické havárie, kapacita jímky stačí zachytit veškerý uniklý olej. Meteorologická situace Meteorologická situace je podrobně zaznamenávána na místním oddělení ČHMÚ a dále ve společnosti SYNTHOS Kralupy, a.s. jsou instalovány větrné rukávy. Objekt Linde Gas a.s. sice nemá vlastní větrný rukáv, ale nejbližší viditelný je instalován na objektu skladu amoniaku ve společnosti SYNTHOS Kralupy, a.s. © TLP, spol. s r.o


Monitorování vstupu a pohybu cizích osob a pracovníků Počet pracovníků Linde Gas a.s. je doplněn podle potřeb proměnlivým počtem pracovníků externích firem převážně v ranní směně, v závislosti na okolnostech. Informace o aktuální přítomnosti pracovníků Linde Gas a.s. na jednotlivých provozech a výrobních střediscích jsou dostupné u vedoucích provozů a středisek. Informace o aktuální přítomnosti pracovníků externích firem jsou dostupné u vedoucího příslušné firmy, nebo jím pověřeného zástupce. Přehled o aktuální přítomnosti těchto pracovníků je spíše spolehlivý, protože jejich pohyb po objektu Linde Gas a.s. vyplývá z jejich pracovních povinností (např. ostraha – pravidelné pochůzky). Informace o aktuální přítomnosti návštěvníků Linde Gas a.s. a externích firem je k dispozici v recepci, případně místnosti ostrahy. Všichni návštěvníci se musí zaregistrovat na recepci a počkat na recepci až jsou vyzvednuti zaměstnancem Linde Gas a.s. Vzhledem k povinnosti pracovníků Linde Gas a.s. doprovázet jednotlivé návštěvy, jsou cizí osoby v objektu vždy v kontaktu se zaměstnancem Linde Gas a.s. Kromě toho je v objektu instalován kamerový systém BOSCH (celkem 3 kamery, které se mohou regulovat v rozsahu 1800 a 12 kamer stacionárních ), výstupy jsou vyvedeny na velín, kde je monitor.

© TLP, spol. s r.o


2.1.6.

Přehled vnitřně zajišťovaných služeb

2.1.6.1.

Vnitřní energetická síť

Elektrická energie je dodávána z veřejné distribuční sítě SYNTHOS Kralupy a. s. dle uzavřené kupní smlouvy. Předávací místo se nachází v trafostanici na okraji Teplárny SYNTHOS Kralupy a. s., kde se zároveň nachází hlavní vypínač. Elektrická energie je dodávána s parametry 10kV/50Hz s max. 9 500 kW. 2.1.6.2.

Vlastní zdroj elektrické energie

V objektu je prováděn rozvod elektrické energie z trafostanice pomocí rozvodů v majetku Linde Gas a.s. Elektrická energie je rozvedena do všech objektů. Vypnutí je možné provést v trafostanici a dále uvnitř objektu vstupním vypínačem. 2.1.6.3.

Skladování a zásobování palivy

V objektu se neprovádí skladování a zásobování palivy. 2.1.6.4.

Havarijní dodávky médií

Objekt je zásoben 4 hlavními přívody, z nichž jeden je nezbytně nutný pro provoz výroby technických plynů. Při poruše na přívodu elektrické energie hlavními přívody dojde k odstavení technologií. Při úplném výpadku elektrické energie je v provozech několik různých náhradních zdrojů. Jsou to dieselagregát pro požární čerpadla (na pozemku v majetku SYNTHOS Kralupy a. s.), záložní zdroje UPS pro výpočetní techniku, baterie pro výrobu technických plynů jako záloha pro okruhy, které je nutno ovládat v nouzovém stavu k zajištění tzv. bezpečného odstavení. Nouzové osvětlení je zajištěno automatickými svítidly. 2.1.6.5.

Vlastní zdroj vody

Voda je odebírána ze sítě SYNTHOS Kralupy a. s. Předávací místo je u hlavního uzávěru. Vnitřní rozvody vody jsou v majetku Linde Gas a.s. a slouží i pro technologické účely. Hlavní uzávěr je umístěn v prostoru jímky pitné vody, severně od vrat do haly turbokompresorů. Hlavní uzávěr vody říční technologické je v hale čerpací stanice. 2.1.6.6.

Rozvody vody, páry, vzduchu a technologických médií

V objektu nejsou rozvody páry. Teplá voda na vytápění se nakupuje od SYNTHOS Kralupy a. s. a je rovnou přiváděna do radiátorů. Lokální zdroje tepla (elektrické, teplovodní) jsou umístěny v objektu s potřebou teplé vody i mimo topnou sezónu, např. umyvárny, šatny apod. Rozvody vzduchu jsou zřízeny a jsou určeny pro zásobování vybraných provozů společnosti SYNTHOS Kralupy a. s.

© TLP, spol. s r.o


2.1.6.7.

Požární zabezpečení

Ve vybraných provozech a dalších vybraných místech jsou instalovány speciální zařízení pro protipožární zásah. Mezi nejvýznamnější patří níže jmenovaná zařízení, která jsou zpravidla plně automatizována a pracují v nepřetržitém režimu: - detekce úniku hořlavých plynů a par v prostoru skladování vodíku, výroby technických plynů, a technologie chlazení (únik čpavku), - přenosné hasící přístroje podle ČSN, - elektronická požární signalizace firmy BOSCH, celkem 35 čidel, která jsou vyvedena jak na velín společnosti, tak i na jednotku HZS podniku SYNTHOS Kralupy a. s., - havarijní jímky, - je instalován kamerový systém BOSCH (celkem 3 kamery, které se mohou regulovat v rozsahu 1800 a 12 kamer stacionárních ), výstupy jsou vyvedeny na velín, kde je monitor a 24 hodin denně je situace zaznamenávána na video), - protipožární ochrana nových stavebních konstrukcí, - stabilní hasící zařízení není instalováno. 2.1.6.8.

Zdravotní pomoc

K poskytnutí první pomoci jsou v objektu Linde Gas a.s. proškoleni vybraní zaměstnanci. V případě potřeby odborného zásahu se použije dispečink SYNTHOS Kralupy a. s., který dál řídí celý zásah. 2.1.6.9.

Řídící středisko bezpečnosti provozu

Hlavním řídícím místem za normálního provozu je velín ROC v Ropici a poté lokální velín, který je umístěn v druhém nadzemním podlaží nové výroby. V lokálním velínu je trvale přítomen jeden vyškolený operátor. ROC vyškolený operátor sleduje a řídí provoz a proces výroby. 2.1.6.10.

Laboratoře

Provozovatel nemá zřízenou vlastní laboratoř. Provádí se pouze analýza vzorků cisteren automatické zařízení bez obsluhy. 2.1.6.11.

Údržba a opravy

Intervaly revizí a kontrol jsou stanoveny zákony a prováděcími vyhláškami, a dále v technických normách, např. ČSN 73 08 73, ČSN 73 08 72, ČSN 34 27 10, ČSN 38 91 00. Intervaly jsou dále předepsány v provozních směrnicích pro jednotlivé druhy požární techniky, věcných prostředků a zařízení požární ochrany a jsou prováděny 1x ročně. Pro přípravu a realizaci revizí, kontrol a oprav všech technických a technologických zařízení je připraven Plán periodických revizí a oprav podle kterého se údržba, revize a opravy provádějí. Uvedený plán se zpracovává na období min. 5 let. Za plnění tohoto plánu odpovídá vedoucí zaměstnanec příslušného pracoviště. Kontrola plnění plánu (provádění revizí a oprav) se provádí v rámci vnitrofiremního auditu kontrolní skupinou. Plnění úkolů na úseku požární ochrany a bezpečnosti je stanoveno právními a technickými předpisy a dále vnitrofiremními normami OS 17.0, 17.1, 17.3, 17.5 a 17.6. Za provádění revizí a kontrol zařízení dle těchto předpisů odpovídá vedoucí konkrétního pracoviště, © TLP, spol. s r.o


provádění je dozorováno odborným pracovníkem útvaru Jakosti, bezpečnosti a životního prostředí a kontrolováno v rámci vnitrofiremního auditu. 2.1.6.12.

Ostraha objektu

Ostrahu objektu Linde Gas a. s., Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou trvale zabezpečují dva pracovníci bezpečnostní služby, kteří jsou smluvně zajištěni od SYNTHOS Kralupy, a.s. Obchůzková činnost je prováděna v pravidelných časových intervalech. Každý automobil se při vjezdu i při výjezdu z areálu kontroluje na vjezdové vrátnici SYNTHOS Kralupy, a.s. 2.1.6.13.

Kanalizační síť

V objektu je kanalizace splašková a dešťová. Všechna tato zařízení mají platná povolení od vodohospodářských orgánů. Výstupní odpadní voda z objektu je kontrolována čtvrtletně na poslední výpusti akreditovanou laboratoří a výsledky kontrol jsou zpětně k dispozici u ekologa společnosti. Popis vodohospodářských děl je podrobně uveden v manipulačních a provozních řádech včetně způsobů jejich kontroly. 2.1.6.14.

Retenční nádrže a úpravna odpadních vod

V objektu Linde Gas a.s. Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou se nenachází retenční nádrže a neprobíhá úprava odpadních vod. Likvidace použité hasební vody je zajištěna prostřednictvím HZS podniku SYNTHOS Kralupy a. s. a dále se uvažuje s použitím likvidačních technologií externích ekologických firem. 2.1.6.15. Komunikační a informační systémy Po vzniku havárie provede zaměstnanec, který vznik havárie zpozoroval prvotní zásah, vyhlásí požární poplach v objektu a oznámí vzniklou situaci ohlašovně požárů. Ohlašovna požárů po přijetí zprávy o požáru nebo mimořádné události vyhlásí požární poplach v areálu (rozhlasem) a zároveň oznámí vzniklou situaci územně příslušné ohlašovně požárů (resp. Záchranné službě a Policii ČR) V případě požadavku na přítomnost jednotlivých vedoucích a odborných pracovníků ohlašovna požárů vyrozumí tyto osoby nebo si vyžádá pomoc ohlašovny pro mimořádné události v areálu, která zajistí povolání těchto osob. Přesný postup je uveden v OS 17.2. a v požárních poplachových směrnicích a v řádu ohlašovny požárů. Vyrozumění orgánů státní správy a samosprávy provede zásahová jednotka prostřednictvím svého operačního střediska a dle svých poplachových plánů a systému vyrozumění. V případě vzniku mimořádné události je o této události informována ohlašovna požárů HZS, dále Policie ČR a v případě potřeby i Záchranná služba. Tyto složky se zároveň podle vlastních směrnic a pokynů vzájemně informují. O množství sil a prostředků, které jsou určeny pro zásah v areálu Linde Gas a.s. rozhodnou tyto jednotky samy na základě vlastních směrnic a pokynů. V Linde Gas a.s. nejsou k dispozici vlastní radiostanice ani vlastní radiová síť. Havarijní dispečerská telefonní síťová hláska je zřízena. Pro vyrozumění se využívá běžná i telefonní síť a také mobilní telefony.

© TLP, spol. s r.o


Při vzniku mimořádné události jsou jednotliví pracovníci vyrozuměni způsobem uvedeným v OS 17.2. Spojení s osobami na místě mimořádné události nepřítomných bude zajištěno pomocí jednotné telefonní sítě nebo prostřednictvím mobilních telefonů. Komunikaci zásahových jednotek mezi sebou si zásahové jednotky zajišťují vlastními zdroji na základě svých pokynů.

2.1.7.

Přehled externě zajišťovaných služeb

2.1.7.1.

Dodávky elektrické energie

Dodávky elektrické energie podniku jsou realizovány dodávkou z elektrárny v ACHVK a nebo z veřejné distribuční sítě, dle uzavřené kupní smlouvy. Zemní plyn není do objektu dodáván. 2.1.7.2.

Dodávky ostatních energetických médií

Teplo – spotřeba tepla je řešena dodávkou tepla z teplárny. Teplo je dodáváno ve formě teplé vody z výměníkové stanice SYNTHOS Kralupy, a.s. je předáváno do vnitřních rozvodů areálu. 2.1.7.3.

Dodávky vody

Voda pitná – veškerá spotřeba je realizována dodávkou od SYNTHOS Kralupy, a.s. dle uzavřené kupní smlouvy. Voda říční - veškerá spotřeba je realizována dodávkou od SYNTHOS Kralupy, a.s. dle uzavřené kupní smlouvy. 2.1.7.4.

Zásobování technologickými surovinami

Mezi vnější zásobovací zdroje patří řada firem, které zásobují Linde Gas a.s. surovinami pro probíhající výrobu. Hlavní zpracovávanou surovinou je vzduch a technické plyny, jejich popis a charakteristiky jsou uvedeny výše. Zásobování surovinami a odvoz produktů je řešen výhradně silniční dopravou. Železniční doprava se v objektu Linde Gas a.s. neprovozuje. 2.1.7.5.

Ostatní zásobování

Kryogenní plyny jsou vyráběny ve výrobním centru Kralupy nad Vltavou a jsou distribuovány pomocí automobilních cisteren do jiných závodů Linde Gas a.s., eventuálně k zákazníkům. Potrubními systémy se realizuje zásobování plynným dusíkem, kyslíkem a vzduchem podniku SYNTHOS Kralupy, a.s. 2.1.7.6.

Požární zabezpečení a jíly a prostředky Hasičského záchranného sboru ČR a ostatních požárních jednotek

Jako první zasahující jednotka je určena jednotka HZS podniku SYNTHOS Kralupy, a.s. Síly a prostředky jednotky zasahující při havárii určuje Operační a informační středisko HZS Mladá Boleslav, pokud není výjezd organizován tímto operačním střediskem, určuje síly a prostředky k výjezdu velitel jednotky. Dále jsou k dispozici Jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí – svolávání dle poplachového plánu obcí (JPO III a V). Počty a druh techniky je dán Nařízením Středočeského kraje, kterým © TLP, spol. s r.o


se stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území Středočeského kraje jednotkami požární ochrany a dále Nařízením středočeského kraje „Požární poplachový plán Středočeského kraje“. S nasazením Policie ČR se počítá především při havarijních situacích přesahujících rámec Linde Gas a.s. Policii ČR (operačního důstojníka) informuje bezpečnostní služba nebo vedoucí střediska. Při řízení dopravy není rozhodnutí Policie ČR nadřazeno signálům systému výstrahy a varování, pokud k tomu nedá souhlas velitel zásahu. Ostatní složky Policie ČR (např. vyšetřovací orgány) jsou povinny dodržovat zákaz vjezdu. Do ohrožených prostorů mohou vstoupit pouze se souhlasem velitele zásahu. Nemají právo priority. Policie ČR nasazená v místě ohrožení musí být vybavena ochrannými prostředky (dle typu mimořádné události). 2.1.7.7.

Zdravotnická záchranná služba

Zdravotnická záchranná služba je zajištěna smluvně v rámci ACHVK a dále prostřednictvím ZZS Středočeského kraje. 2.1.7.8.

Laboratorní rozbory

Firma ALS smluvně zajišťuje rozbory odpadní technologické vody. Pravidelně 1x za týden. 2.1.7.9.

Údržba a servisní služby

Pro přípravu a realizaci revizí, kontrol a oprav všech technických a technologických zařízení je připraven Plán periodických revizí a oprav podle kterého se údržba revize a opravy provádějí. Dle plánu se provede zajištění požadovaní činnosti. 2.1.7.10.

Ostraha objektu

Vstup do Linde Gas a.s., Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou je tvořen branou pro vjezd nákladních a osobních vozidel Chemických výrob Kralupy. Vjezd vozidel je umožněn pouze vozidlům s povolením vydaným SYNTHOS Kralupy a. s. Vstup osob je možný přes hlavní vrátnici (společná pro osoby i pro vjezd vozidel - hlavní brána z Wichterleho ulice). Cizí osoby jsou vpuštěny do areálu pouze v doprovodu kmenového zaměstnance Linde Gas a.s. Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou. Vjezd pro motorová vozidla i vstup pro osoby je pod stálým dohledem pracovníků bezpečnostní služby. 2.1.7.11.

Odkanalizování objektu (likvidace hasební vody)

Likvidace použité hasební vody je proveden dohovor s HZS podniku SYNTHOS Kralupy, a.s.a dále se uvažuje s použitím likvidačních technologií externích ekologických firem. 2.1.7.12.

Komunikační a informační systémy (telekomunikace, rádiová síť apod.)

V objektu Linde Gas a.s. Kralupy nad Vltavou je zavedeno propojení na dispečink SYNTHOS Kralupy, a.s. a přístup na varovný systém ACHVK - varovné hlásky. Z velínu společnosti Linde Gas a.s. je přímý přístup na dispečink. Kontrola spojení se provádí každý den v 9:00. © TLP, spol. s r.o


2.2.

Informace o okolí objektu a složkách životního prostředí

Některé údaje v této kapitole jsou uvedeny, vzhledem k předpokládaným následkům, nad rámec požadavku zákona [1] a prováděcí vyhlášky [2]. Jsou uvedeny pro podání komplexní informace o důkladném poznání situování objektu a jeho okolí a činnosti v něm a nemají užší souvislost s vzájemným ohrožováním.

2.2.1.

Demografické a sociálně-geografické charakteristiky

2.2.1.1.

Typ sídelního útvaru

Objekt LG a.s. se nachází v ACHVK, který je situován na severovýchodním okraji města Kralupy nad Vltavou a jehož správcem je společnost SYNTHOS Kralupy a.s. Zeměpisné údaje ACHVK jsou charakterizovány následujícími údaji: zeměpisná šířka

50° 16´ 20,7´´

zeměpisná délka

14° 19´ 34,4´´

výška místa nad hladinou moře

170 m

Areál je situován na katastrálním území Kralupy nad Vltavou (Lobeček) a Chvatěruby na pravém břehu Vltavy. Severním směrem cca 100m od areálu se nachází obec Veltrusy. Ze severovýchodu vede, podél areálu, hlavní silnice Praha–Teplice. Z východu je areál ohraničen železničním kolejištěm a železniční tratí Kralupy nad Vltavou–Neratovice. Jihozápadní, západní a severozápadní hranici areálu lemuje přístupová komunikace, z níž jsou odbočeny dva vstupy do areálu pro automobilovou dopravu. Severovýchodním, východním a jižním směrem na areál navazují zemědělské plochy (pole). Ve vzdálenosti přibližně 200 m jihozápadním směrem od areálu se nachází objekt zimního stadionu, čerpací stanice pohonných hmot a supermarket, ve vzdálenosti cca 300 m začíná sídliště Lobeček. Nejbližší obytné domy jsou tedy vzdáleny cca 300 m od areálu. Město je položeno v nadmořské výšce cca 177 m na obou březích řeky Vltavy, která protéká územím města od jihovýchodu k severozápadu. Krajina v okolí města je většinou rovinatá, nejvyšší body v okolí převyšují krajinu o 70–90 m. 2.2.1.2.

Počty osob v okolních městech a obcích

Údaje o počtech obyvatel v okolních sídelních útvarech a orientační vzdálenost těchto útvarů od objektu LG a.s. uvádí následující tabulka. Tab. č. 5

Obce v okolí, počty obyvatel, směr a vzdálenosti obcí od objektu

Obec Kralupy nad Vltavou Chvatěruby Veltrusy Nelahozeves © TLP, spol. s r.o

Počet obyvatel 17 846 317 1 553 1 231

Směr od areálu Z JJV S SZ

Vzdálenost cca 400 m 2 100 m 1 650 m 1 800 m

Bezpečnostní zpráva Strana 40/162 Kozomín Úžice Zlončice

261 788 214

JV V JJV

3 200 m 3 600 m 3 200 m

Údaje o počtu obyvatel jsou vztaženy k době vypracování/aktualizace dokumentace (2/2016). 2.2.1.3.

Převažující typy obytných staveb

Místem s největším počtem obyvatel v okolí areálu je město Kralupy nad Vltavou. Město se dělí na pět správních částí o celkové rozloze 2 190 ha. V minulosti k němu byly připojeny okolní obce Lobeč, Lobeček, Mikovice, Minice a Zeměchy. Ve městě Kralupy nad Vltavou a okolních obcích jsou zastoupeny prakticky všechny typy obytných staveb, které jsou obvyklé pro sídelní útvary typu město a obec v České republice. Místní část Lobeček má na svém území také velké sídliště s řadou objektů obchodní sítě a služeb. 2.2.1.4.

Umístění objektů orgánů veřejné správy a dalších institucí

V okolních městech a obcích sídlí místní správní úřady (mimo dosah předpokládaných následků havárií v objektu). Jejich přehled a adresy uvádí následující tabulka. Tab. č. 6

Správní úřady v zájmovém území

Objekt Městský úřad Kralupy nad Vltavou Obecní úřad Chvatěruby Městský úřad Veltrusy Obecní úřad Úžice Obecní úřad Zlončice Obecní úřad Kozomín Obecní úřad Nelahozeves

2.2.1.5.

Adresa U cukrovaru 1087, Kralupy nad Vltavou Chvatěruby Palackého 9, Veltrusy Nádražní 198, Úžice Zlončice 35 Kozomín 22 Školní 3, Nelahozeves

Počet zaměstnanců 110 (ve 3 budovách) 2 10 8 2 2 2

Místa soustřeďování většího počtu osob

Existence zařízení pro veřejnost (mimo dosah předpokládaných následků havárií). V okolních městech a obcích se nacházejí následující zařízení pro širokou veřejnost – školy (všech stupňů), nemocnice, sportovní stadiony apod. Tab. č. 7

Zařízení pro veřejnost v zájmovém území

Objekt Městský úřad Kralupy N/V Městská škola s oddělením jesle Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Mateřská škola Chvatěruby Mateřská škola Veltrusy Základní škola Základní škola © TLP, spol. s r.o

Adresa U cukrovaru 1087, Kralupy nad Vltavou Kralupy nad Vltavou, U jeslí 520

Počet osob 110 (ve 3 budovách) 41

Kralupy nad Vltavou, Třebízského 524 Kralupy nad Vltavou, nábř.J. Holuba 153 Kralupy nad Vltavou, Dr. E. Beneše 694 Chvatěruby Veltrusy Kralupy nad Vltavou, Třebízského 523 Kralupy nad Vltavou, Revoluční 682

34 120 120 40 119 218 388

Bezpečnostní zpráva Strana 41/162 Objekt Základní škola Komenského Základní škola Chvatěruby Základní škola Veltrusy Základní škola praktická Léčebna dlouhodobě nemocných Dům s pečovatelskou službou Dům s pečovatelskou službou Dům dětí a mládeže Hotel Sport Kino Vltava Městské koupaliště Plavecký bazén Železniční stanice Kralupy

Adresa Kralupy nad Vltavou, Komenského nám. 198 Chvatěruby Veltrusy Kralupy nad Vltavou, Jodlova 111 Kralupy nad Vltavou, Mostní 934 Kralupy nad Vltavou, Dr. E. Beneše 539 Kralupy nad Vltavou, V Luhu 1171 Kralupy nad Vltavou, Smetanova 168 Kralupy nad Vltavou, U cukrovaru 1086 Kralupy nad Vltavou, nám. J. Seiferta 709 Kralupy nad Vltavou, Ke Koupališti 600 Kralupy nad Vltavou, Cukrovar 1089 Kralupy nad Vltavou

Počet osob 452 55 421 77 227 39 78 77 400 280 1 500 190 507

Místa soustřeďování osob v okolí objektu jsou graficky znázorněna v příloze č. 1. 2.2.1.6.

Další ohrožená místa v okolí

V bezprostředním okolí objektu nejsou situována žádná další ohrožená místa vzhledem k reálným potenciálním dosahům účinků případných závažných havárií v objektu. V okolních městech a obcích se nacházejí běžná zařízení pro širokou veřejnost – školy (všech stupňů), nemocnice, sportovní stadiony apod. Jelikož jsou tato zařízení umístěna mimo předpokládaný dosah následků případné závažné havárie je bezpředmětné uvádět o nich bližší podrobnosti. 2.2.1.7.

Grafické znázornění ohrožených demografických a sociálněgeografických útvarů

Grafické znázornění demografických a sociálně-geografických útvarů je obsahem přílohy č. 1. Příloha 1: Rozložení objektů se zvýšenou koncentrací obyvatel.

2.2.2.

Informace související s environmentálními charakteristikami okolí objektu

2.2.2.1.

Významné systémy ekologické stability

V bezprostředním (v předpokládaném dosahu následků) ani vzdálenějším okolí objektu se nenacházejí žádné významné systémy ekologické stability, zvláště chráněná území, přírodní parky, významné nebo cenné biotopy podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Významné krajinné prvky Na území objektu ani areálu (ACHVK) ani v nejbližším okolí se nevyskytují žádné významné krajinné prvky. Významné krajinné prvky v širším okolí objektu Linde Gas a.s., Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou jsou znázorněny v Příloze č. 2. Stručný popis významných krajinných prvků je uveden v následující tabulce. © TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní zpráva Strana 42/162 Tab. č. 8

Významné krajinné prvky v širším okolí ACHVK (zobrezeno v příloze č. 2)

Poř. č. Lokalita 1. Pod Šibenicí 2. Dřínovská stráň 3. Kopeč 4. Postřižín 5. Sprašová rokle u Zeměch

6. Minická skála 7. Otvovická skála 8. Kovářská stráně 9. Přírodní park Dolní Povltaví

10. Větrušická rokle 11. Roztocký háj a Tiché údolí

12. Lobeček

Popis (PP) Lokalita slanomilné květeny. Bývalé velvarské popraviště. (PR) Rozsáhlý komplex vysluněných slínovcových tzv. býlích strání s vegetací stepního charakteru. (PR) Unikátní teplomilná stepní květena. Chráněný strom (PP) Dobře znatelné profily ukládání spraše v kolmých stěnách. Výskyt teplomilného hmyzu a zbytky stepní vegetace. (PP) Výskyt původních společenstev sklaních stepí na podkladu spilitů. (PP) Stepní společenstva na proterozoických břidlicích. (PP) Lokalita teplomilných rostlin Vltavský kaňon s geologicky zajímavou skladbou v níž jsou díky členitému reliéfu zachovány příznivé přírodní podmínky oblasti (stepní stráně, rokle, lesnaté skalní svahy). (NPP) Oblast mohutných spilitových skal. Přírodní expozice podnítila bohatý rozvoj teplomilných společenstev. (PR) Výrazná geomorfologie území je podmíněna různorodou geologickou stavbou podloží. Ve svazích pestrá paleta společenstev skalních stepí, vřesoviště a teplomilné křoviny. Duby pěti bratří – chráněné stromořadí

Území a objekty chráněné podle zvláštních předpisů Přímo na území areálu objektu se nenalézají žádné chráněné oblasti, přírodní rezervace ani národní parky či objekty vymezené podle § 14 zákona ČNR č. 114/92 Sb. V širším okolí areálu se nachází několik maloplošných chráněných území – Dřínovská stráň (přírodní rezervace), Veltruský luh a navazující Veltruský park a Přírodní park Dolní Povltaví (mimo dosah předpokládaných následků). Z vodohospodářského hlediska je významná CHOPAV Severočeská křída vzdálená cca 7 km severně od areálu (mimo dosah předpokládaných následků). Architektonické památky v širším okolí ACHVK (mimo dosah předpokládaných následků) –

kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava v obci Kralupy nad Vltavou,

–

dům čp. 38 v obci Veltrusy,

–

dům čp. 173 v obci Veltrusy,

–

kostel narození sv. Jana Křtitele v obci Veltrusy,

–

hrobní kaple sv. Kříže v obci Veltrusy,

–

část areálu zámku v obci Veltrusy.

2.2.2.2.

Celkové zhodnocení životního prostředí v okolí objektu z hlediska možného ohrožení závažnou havárií

Podle zákona [1] je závažnou havárií taková havárie, která způsobí ekologickou újmu. © TLP, spol. s r.o


V objektu se sice vyskytují látky nebezpečné pro vodní prostředí, jsou však převážně v uzavřené technologii nebo umístěny v originálních obalech, se kterými je manipulováno na zpevněných plochách se záchytným systémem. Jejich únik do některé ze složek životního prostředí je vyloučen nebo je jen velmi málo pravděpodobný. Vzhledem k zajištění zařízení obsahujících nebezpečné látky, se nepředpokládá dlouhodobé působení výše uvedených látek na životní prostředí. 2.2.2.3.

Grafické znázornění ohrožených významných prvků ekologické stability lokality v okolí objektu

Grafické znázornění prvků ekologické stability lokality je obsahem přílohy č. 2. Příloha 2: Významné krajinné prvky a chráněná území.

2.2.3.

Průmyslová a skladovací činnost v okolí

Hlavními zdroji nebezpečí v ACHVK jsou výrobní, skladovací a přepravní činnosti a manipulace s nebezpečnými látkami provozované společnostmi situovanými ve společném areálu. Aktuální přehled provozovatelů ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb. je uveden v následující tabulce. Tab. č. 9

Přehled ostatních hospodářských subjektů, dle zákona [1], provozujících činnost v ACHVK

Objekt SYNTHOS Kralupy a.s. ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Butadien Kralupy a.s. Cray Valley Czech s.r.o. SYNTHOS PBR s.r.o. UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. VITOGAZ ČR, s.r.o. AVE Kralupy s.r.o. TAMERO INVEST s.r.o.

Adresa O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou Litvínov – Růžodol č. p. 4, Litvínov Tyršova 535, Kralupy nad Vltavou O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou O. Wichterleho 810, Kralupy nad Vltavou

Další průmyslové výrobny, zařízení a sklady, situované v areálu a v jeho blízkém okolí, jsou z hlediska bezpečnosti a možnosti ohrožení již méně významné. Doprava látek uvnitř areálu je zajišťována výhradně potrubím (jedná se o kapalné a plynné suroviny, produkty a meziprodukty). Mezi rizikové faktory v okolí areálu je možno zahrnout čerpací stanice pohonných hmot Benzina, a.s. situovanou v Kralupech nad Vltavou (v místní části Lobeček) a K-OIL situovanou v ulici K Pískovně. Čerpací stanice PHM v širším okolí areálu jsou uvedeny v následující tabulce.

© TLP, spol. s r.o


Tab. č. 10

Čerpací stanice v okolí objektu Linde Gas a.s.

Název organizace

Prac. doba

SHELL a. s. BENZINA a. s.

N N

MEDOS / INA

N

ČERPACÍ STANICE LPG Jiří Ledvina K-OIL s.r.o. RADIUS s.r.o.

O

N N

Nadzemní nebo podzemní nádrže

Adresa Obec Kralupy nad Vltavou Kralupy nad Vltavou – Lobeček Kralupy nad Vltavou – Mikovice Kralupy nad Vltavou – Mikovice

Ulice, č.p. Přemyslova 366 Mostní

podzemní podzemní

Velvarská 1

podzemní

Velvarská 626

podzemní

Kralupy n/V – Lobeček K Pískovně Kralupy n/V – Lobeček U Dýhárny 1162

podzemní podzemní

Pracovní doba: N – nepřetržitá O – omezená

Ohrozit činnost v areálu může za jistých okolností i doprava nebezpečných látek kamionovou dopravou (uvnitř ACHVK a po silnici E 55). Nebezpečné látky jsou přepravovány také po železniční trati Kralupy nad Vltavou–Neratovice a železniční vlečce uvnitř areálu. Trať vede asi 100 metrů od hranice areálu. ACHVK je napojen na produktovody, kterými je přepravována jednak ropa (ropovod Družba, MERO) a jednak produktovody mezi rafinériemi Litvínov a Kralupy (rafinérské produkty a meziprodukty). Nad areálem vede letecký koridor pro civilní letectvo. Situování průmyslových objektů v nejbližším okolí uvádí následující obrázek.

© TLP, spol. s r.o


Obrázek č. 6

Okolní průmyslové a skladovací objekty

Polymerace

Sklad kapalných látek

Kapalné kaučuky

Sklad olejů

Centrální sklad

Sklad čpavku

VITOGAZ Plnírna a sklad

LG a.s. Kralupy Poloprovoz kap. kaučuky

Sklad Elastomery zahrádkáři

ČS Benzina SM Lidl 100 m

© TLP, spol. s r.o

Zimní stadion


2.2.4.

Meteorologické charakteristiky

2.2.4.1.

Průměrné a maximální srážky v lokalitě

Z hlediska klimatického patří Kralupsko do teplé oblasti, okrsku teplého, mírně suchého s mírnou zimou. Průměrný úhrn srážek je v oblasti uvádění 473 mm za rok. Maximální dešťové srážky za den byly v oblasti zaznamenány 58,2 mm. 2.2.4.2.

Významné klimatické a meteorologické údaje

Území lze charakterizovat následujícími srážkovými a teplotními údaji. Tab. č. 11

Vybrané meteorologické údaje

průměrná roční teplota vzduchu maximální teplota vzduchu minimální teplota vzduchu průměrný úhrn srážek maximální dešťové srážky maximální sněhová pokrývka relativní vlhkost vzduchu

9,2 °C 26,85 °C -7,41 °C 473 mm 58,2 mm 320 mm 67–87 %

Délka vegetačního období je udávána v délce 168 dnů, teplotní i srážková maxima jsou v červenci. Sněhové srážky jsou průměrné, kroupy se vyskytují pouze ojediněle. Bouřková činnost je průměrná. Meteorologické podmínky jsou v podstatě dány směrem a rychlostí větru, jak je uvádí celková větrná růžice, dále pak stabilitou atmosféry vycházející z vertikálního teplotního zvrstvení. 2.2.4.3.

Směr a rychlost větru a třídy stability atmosféry

Ve větrné růžici jsou rychlosti větru jsou rozděleny do intervalů. Tab. č. 12

Třídy rychostí větru -1

Standardně uváděné rychlosti větru [m·s ] bezvětří 1,7 5,0 11,0

-1

Rozmezí rychlosti větru [m·s ] 0,0 – 0,5 >0,5 – 2,5 >2,5 – 7,5 >7,5

Aktualizované údaje o povětrnostní situaci a stabilitě přízemní vrstvy atmosféry [9] uvádí následující obrázek.

© TLP, spol. s r.o


Obrázek č. 7

Větrná růžice [9]

© TLP, spol. s r.o


Zastoupení jednotlivých směrů větrů je poměrně dosti nerovnoměrné. Jak vyplývá z celkové větrné růžice pro lokalitu, nejčastěji převládá vítr jihozápadní (20,41 %), západní (15,33 %) a východní (13,12 %). Na větry ze západního sektoru (W,NW,SW) připadá více než 48 %. Nevýznamný podíl představuje bezvětří, jde o 0,3 % dní v roce. Ve většině směrů převažuje proudění v intervalu od 2,5 do 7,5 m.s-l (střední rychlost 5 m.s-l ). Celkový podíl na tuto kategorii je 54,65 %. Slabší vítr je v lokalitě rovněž poměrně častý. Na interval 0,5 -2,5 m.s-l (střední rychlost 1,7 m.s-l ) připadá celkem 41,57 %, tato frekvence zahrnuje i bezvětří (interval 0 – 0,5 m.s-l). Frekvence silného větru o vyšší rychlosti, pro nějž se uvažuje střední rychlost 11 m.s-l , je 3,78 %. Pravděpodobnosti výskytu tříd atmosférické stability pro lokalitu Kralupy nad Vltavou uvádí následující tabulka. Tab. č. 13

Třídy stability ovzduší podle Pasquill-Gifford-Turner

Třída stability ovzduší

Popis meteorologických podmínek

F – středně stabilní E – mírně stabilní D – neutrální C – mírně insabilní B – středně insabilní A – silně insabilní

Špatný rozptyl, silná inverze Zhoršený rozptyl, možná inverze Normální stav atmosféry Dobré rozptylové podmínky Velmi dobré rozptylové podmínky Rychlý rozptyl škodlivin

© TLP, spol. s r.o

Podíl dnů v roce [%] 14,99 10,26 56,21 10,48 6,81 1,25


2.2.5.

Vodohospodářské, hydrogeologické a geologické charakteristiky okolí objektu

2.2.5.1.

Obecná hydrologická (vodohospodářská) charakteristika

Areál a jeho okolí je odvodňováno převážně do řeky Vltavy. Průtok v řece je částečně stabilizován vodními zdržemi nad Prahou. Hladina řeky v zájmové lokalitě je trvale vzduta Miřejovickým jezem přibližně na kótu 168 m.n.m. Tím jsou vytvořeny příznivé podmínky pro břehovou infiltraci. Hloubka hladiny podzemní vody se pohybuje nejčastěji v intervalu 7-9 m pod povrchem v závislosti na nadmořské výšce terénu. Absolutní výška hladiny podzemní vody v přírodních neovlivněných podmínkách je 167-168 m n.m. Vlivem čerpání je místy zakleslá až na kótu 166 m n.m. 2.2.5.2.

Obecná Hydrogeologická charakteristika

Území na němž se nachází areál patří do širšího povodí Vltavy od Rokytky po ústí, v užším členění do dílčího povodí 1-12-02-047 Vltava od Zákolanského potoka po Bakovský potok. Ve štěrkopískách se vytvořila mělká kvartérní zvodeň s průlinovou propustností a volnou hladinou podzemní vody. Před umělým zásahem do přírodních poměrů byla Vltava přirozenou erosivní základnou území a odvodňovala podzemní vody vyšších teras Vltavy i údolní nivy. V současné době je již zachováno proudění směrem k Vltavě jen z údolních teras, které nejsou v přímé hydraulické souvislosti s řekou. Prvním umělým zásahem do přirozeného režimu byly práce spojené se splavněním Vltavy vzdutím Miřejovického jezu u Veltrus. V nadjezí pak dnes infiltruje vltavská voda do údolí nivy a po spojení s podzemní vodou z teras protéká směrem na Veltrusy, Všestudy a do Vltavy v podjezí. Druhým významným zásahem do režimu podzemních vod je trvalé čerpání podzemních vod v objektech hydrogeologické clony areálu. Hydrogeologická ochrana podzemních vod (HOPV) byla vybudována v letech 1973–76 v rámci výstavby rafinérie jako sekundární ochrana podzemních vod před kontaminací ropnými látkami. HOPV má i jistý negativní dopad na úroveň hladiny podzemních vod a na poklesu úrovně hladin ve studních obyvatel obcí Kralupy nad Vltavou a Veltrusy, zejména v období sucha. Poklesy způsobené HOPV dosahují hodnot od 0,1–0,5 m dle vzdálenosti studen. Z hodnocení časového i prostorového vývoje úrovní hladin podzemních vod jednoznačně vyplývá, že HOPV plní svoji funkci ochrany vod kvartérních štěrkopískových náplavů Vltavy a především pak vodárenských objektů v Lobečku před znečištěním z provozů v areálu. 2.2.5.3.

Obecná geologická charakteristika

Bezprostřední geologická podloží v hodnocené lokalitě tvoří fluviální písčité štěrky maninské terasy Vltavy (stáří střední pleistocén) na plošině východně od dnešního areálu a zbytky mladší terasy pod antropogenní navážkou uvnitř průmyslového areálu. Hlubší (podkvarterní) podklad je tvořen arkózami, pískovci a prachovci mladšího proterozoika (karbon), které začínají v hloubce 3–17 m pod povrchem terénu. Ve východní části nasedají na karbon nesouvislé a málo mocné zbytky křídových sedimentů (rozpadavé pískovce). Větší prognózní ložisko štěrkopísků leží východně od státní silnice. © TLP, spol. s r.o


Rovinatý reliéf území leží v nadmořské výšce 175–190 m. Přirozená plošina kvarterní říční terasy na východ od areálu je na západě oddělena zalesněným, 10 m vysokým terénním stupněm od antropogenní plošiny uvnitř stávajícího areálu. Plošina s ornou půdou je na okrajích erodována. 2.2.5.4.

Charakteristika a popis poměrů v okolí, které mohou být příčinou vzniku nebo rozvoje závažné havárie no ní mohou být ohroženy

Zátopová území Nejnižší bod Areálu chemických výrob Kralupy je v nadmořské výšce cca 175 m. Nadmořská výška hladiny Vltavy při normálním průtoku je 168 m. Při povodních v roce 2002, kdy bylo odhadováno, že se jedná o 150-ti letou vodu, nedošlo k úniku umístěných látek ani k ohrožení zařízení obsahujících nebezpečné látky. Zaplaveno bylo cca 10 % plochy ACHVK. Zvýšená hladina podzemní vody korespondující s povodňovou vlnou způsobila zaplavení některých sklepních prostor v administrativních budovách. V případě hrozícího nebezpečí nenadálého zaplavení některých částí areálu jsou plánována opatření bezodkladného odstavení výroby a snížení množství zásob (odsun) nebezpečných látek. K případnému protržení kaskády na Vltavě může dojít jak následkem přírodní katastrofy (zemětřesení, prudký vzestup množství vody), tak i vlivem ztráty pevnosti hrází (při prudkém nárůstu množství vody). Vyloučit nelze ani úmyslné narušení (při teroristickém útoku, během války apod.). Ve všech případech je nutno si uvědomit, že protržení hráze na Orlíku by během 6–8 hodin způsobilo zvýšení hladiny vody v Kralupech nad Vltavou o cca 8–10 m (vzhledem k normální hladině vody ve Vltavě). Nutnost urychlené evakuace osob a nebezpečného materiálu (nežádoucí reakce s vodou, rozpuštění a rozptýlení toxických látek ve vodě) je z toho zřejmá a vyžaduje podrobné vypracování harmonogramu útlumu výroby a evakuace podniku. Vodohospodářská díla Významná vodní díla se v okolí areálu nevyskytují. Seismická činnost Území je seismicky klidné, ani v minulosti zde nebyly pozorovány výraznější seismické otřesy (maximálně do 3.–4. stupně mezinárodní makroseismické stupnice MCS). Důlní díla V blízkém okolí se s hlediska požadavků zákona [1] nevyskytuje žádné důlní dílo (jáma). Vodoteče a vodní plochy Nejvýznamnější vodotečí území je řeka Vltava, její koryto se nachází cca 800 m západním směrem od areálu. Tok řeky je všeobecně ve směru od jihu na sever. Jiné významné vodní plochy se v okolí areálu nevyskytují. Jímací území pitné vody Zásoby podzemní vody jsou z vodohospodářského hlediska poměrně významné a slouží i k hromadnému zásobování obyvatelstva pitnou vodou (jímací území Lobeček v Kralupech © TLP, spol. s r.o


nad Vltavou cca 500 m západně od hranice areálu. Koeficient transmisivity v řádu x·10-2 m2/s charakterizuje tento kvartér jako prostředí s vyšší průtočností. Hladina podzemní vody leží v převážné většině posuzované lokality v písčitých štěrcích Manínské terasy Vltavy v hloubce 5–8 m pod povrchem terénu, směr proudění podzemních vod je k severozápadu až k severu. Z hlediska chemického složení se jedná o podzemní vody alkalické typu uhličitanovo-siřičité až hořečnato-siřičité a chloridové s vysokým obsahem manganu, vyžadující složitější úpravu a pro zásobování pitnou vodou jsou nevhodné. Propustnost podloží pro kontaminanty Podložní horniny jsou převážně průlinové, karbonské sedimenty též puklinové, propustné s indexem transmisivity 4,8·10-4–1,2·10-2 m2/s (průlinový kolektor kvarterních terasových štěrkopísků) a 5,4·10-5–1,2·10-3 m2/s (hlubší puklinovo-průlinový kolektor karbonských sedimentů). 2.2.5.5.

Rizika přeshraničních přenosů

Přeshraniční přenos následků a dopadů do složek životního prostředí se, případně vzniklou závažnou havárií v objektu, rozhodně nepředpokládá. 2.2.5.6.

Způsob využití okolních pozemků

Objekt LG je situován v ACHVK, čili jeho bezprostřední okolí tvoří průmyslová zástavba. Bezprostřední okolí areálu tvoří dopravní komunikace a její součásti a zemědělsky neobdělávané plochy. Dosah následků závažné havárie do vzdálenějšího okolí se nepředpokládá. 2.2.5.7.

Popis kanalizační soustavy a nakládání s odpadní vodou

Veškerá kanalizace v objektu Linde Gas a.s. je napojena do splaškové kanalizace SYNTHOS Kralupy a.s. Společnost Linde Gas a.s. nemá vlastní kanalizaci. Odkanalizování areálu je realizováno třemi větvemi kanalizací: –

kanalizační síť průmyslové vody

–

kanalizační síť dešťové vody

–

kanalizační síť splaškové vody

Likvidace odpadních vod Dešťové a chladící vody odtékají dešťovou kanalizaci do otevřeného kanálu a dále do Vltavy. Na otevřeném kanále je vybudováno zařízení k zachycení případných úniků látek ropného charakteru (Past) – kontrola hladiny kamerou, měření pH, teploty a automatický odběr vzorků v stanoveném režimu. Odpadní vody z areálu odtékají dvěma kanalizacemi FK1 a FK2 – všechny splaškové vody a odpadní vody z výroby po předčištění na ČOV a na koagulační ČOV. Tyto vody jsou dále dočišťovány na městské ČOV Kralupy. Likvidace uniklých nebezpečných látek O způsobu likvidace uniklých NL rozhoduje OŽP společnosti SYNTHOS Kralupy a.s.

© TLP, spol. s r.o


Zajištění likvidace hasební vody V případě zásahu jednotky HZS je hasební voda odváděna výše uvedenými kanalizacemi. Pro hasební vody, které jsou vždy mimořádným vypouštěním, platí ustanovení, že v případech mimořádného vypouštění musí být zajištěn souhlas OŽP SYNTHOS Kralupy a.s., který stanoví podmínky jejich vypouštění.

2.2.6.

Další potenciální specifická ohrožení

Seismicita Dle ČSN IEC 721-2-6 je lokalita Kralupy nad Vltavou zařazena do seismické zóny 0, což odpovídá maximálně 4. stupni Richterovy stupnice. Při tomto stupni nedojde k poškození konstrukcí výrobních provozů a skladovacích zařízení. Letecké koridory Objekt Linde Gas a.s. Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou se nachází v oblasti vedení leteckých tras (Lower airspace, min. 4800 ft.) v oblasti řízené CTR Vodochody. Objekt se nenachází v oblasti vedení leteckých tras – Upper airspace.

2.2.7.

Mapy a grafické přílohy

Graficky zobrazitelné relevantní údaje uvedené v kapitole 2.2. jsou obsahem příloh č. 1 - 4. Příloha 1: Rozložení objektů se zvýšenou koncentrací obyvatel, Příloha 2: Významné krajinné prvky a chráněná území, Příloha 3: Geologické poměry, Příloha 4: Hydrogeologické poměry.

© TLP, spol. s r.o


3.

Posouzení rizik závažné havárie

3.1.

Identifikace zdrojů rizik

3.1.1.

Přehled nebezpečných látek v objektu

3.1.1.1.

Aktualizovaný seznam nebezpečných látek v objektu

Aktualizovaný seznam nebezpečných látek s uvedením zařízení v nichž jsou látky umístěny prezentuje následující tabulka. Tab. č. 14

Identifikované zdroje rizika

Nebezpečná látka

Skupenství

Amoniak Amoniak Kyslík Kyslík Kyslík Kyslík Vodík Vodík

kapalné kapalné plynné kapalné kapalné kapalné plynné plynné

3.1.1.2.

Typ zařízení

Umístění CHZ Grasso CHZ Mycom DP a rozvod LOX D7110 LOX D7131 AC zásobník Trailer

Maximální množství v objektu [t]

Množství v jednom zařízení [t]

1,13 1,13 977,8 977,8 977,8

0,03 1,10 2,3 907,44 68,06 20 0,189 0,38

procesní procesní procesní skladování skladování přepravní skladovací přepravní

0,189

Bezpečnostní listy nebezpečných látek

Bezpečnostní listy nebezpečných látek vyskytujících se v objektu jsou přiloženy, viz příloha č. 7 (pouze v elektronické podobě na nosiči CD-ROM).

3.1.2.

Identifikace a výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu

3.1.2.1.

Popis použité metody výběru zdrojů rizika

Identifikace zdrojů rizika je prvním krokem v celém procesu analýzy a hodnocení rizika. Za zdroje rizika jsou považovány jednotlivé manipulované (skladované) nebezpečné látky umístěné v originálních přepravních obalech a v určených skladovacích prostorách. Rozčlenění na jednotlivé ZR (zařízení) bylo provedeno na základě kritéria, kdy únik obsahu jednoho zařízení (obalu) nevyvolá významný únik z jiného zařízení [12]. Identifikace zdrojů rizika byla provedena na základě požadavků podle zákona [1], tzn., že byla uvažována jen ta zařízení, která obsahují nebezpečné látky ve smyslu tohoto zákona. Metoda je popsána v publikaci [12]. Vlastní postup lze charakterizovat takto : 1. Objekt/podnik se rozdělí na nezávislá zařízení.

© TLP, spol. s r.o


2. Nebezpečnost každého zařízení se stanoví na základě množství látky, provozních podmínek a vlastností nebezpečných látek. Indikační číslo A vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti zařízení. 3. Nebezpečnost zařízení se stanovuje pro množinu bodů v okolí objektu/podniku. Nebezpečnost zařízení na jistou vzdálenost se stanoví na základě známého indikačního čísla a vzdálenosti mezi posuzovaným bodem a zařízením. Míra nebezpečí v posuzovaném bodě se odvodí z hodnoty selektivního čísla S. 4. Jednotky/zařízení jsou pro analýzu QRA vybírány na základě relativní hodnoty selektivního čísla „S“. 3.1.2.1.1.

Výpočet indikačního čísla A

Skutečná nebezpečnost zařízení je ovlivňována množstvím přítomné látky, fyzikálními vlastnostmi, toxicitou látky a specifickými provozními podmínkami. Indikační číslo A vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti zařízení (zdroje rizika). Indikační číslo A zařízení je bezrozměrné a stanoví se ze vztahu: A=

Q × O1 × O2 × O3 G

kde : A

indikační číslo [–]

Q

množství látky přítomné v zařízení [t]

O1

faktor pro procesní zařízení nebo pro skladovací zařízení [–]

O2

faktor zohledňující umístění zařízení [–]

O3

faktor zahrnující množství látky v plynném stavu po jejím úniku ze zařízení v závislosti na provozní teplotě, normálním bodu varu, skupenství látky a teplotě okolí [–]

G

mezní hodnota - mezní množství nebezpečné látky [t]

V jediném zařízení se mohou vyskytovat různé látky za různých provozních podmínek. V takovém případě se indikační číslo, Ai,p, stanovuje pro každou látku i a pro všechny provozní podmínky p. Indikační číslo A pro zařízení se potom stanoví jako součet všech indikačních čísel ∑ i , p Ai , p . Tento součet se stanovuje odděleně pro tři různé skupiny látek, jmenovitě: hořlavé (AF), toxické (AT) a výbušné (AE). Posuzované zařízení tak může mít až tři indikační čísla. Jestliže látka náleží současně k více skupinám látek, indikační číslo se počítá pro každou skupinu zvlášť. Například, jestliže je látka jak toxická, tak i hořlavá, stanovují se dvě indikační čísla, Ai,p : –

AiT, p pro látku jako toxickou, mající celkové množství Qi a mezní hodnotu GT, odpovídající toxickým vlastnostem látky,

–

AiF, p pro látku jako hořlavou, mající celkové množství Qi a mezní hodnotu pro hořlaviny GiF 10 t.

© TLP, spol. s r.o


Množství přítomné látky Q Množství látky Q (přítomné) v zařízení je celkové množství látky obsažené v zařízení, přitom je potřebné uvažovat s tvorbou žádoucích i nežádoucích látek v důsledku ztráty kontroly procesu. Přičemž platí, že toxické směsi látek a přípravky v bezpečném rozpouštědle (voda) se berou v úvahu pouze tehdy, jestliže jsou klasifikovány jako velmi toxické (T+). Mezní hodnota G Mezní hodnota G je mírou nebezpečnosti látky stanovenou jak na základě fyzikálních vlastností, tak i na základě údajů o toxicitě/výbušnosti /hořlavosti látky. Mezní hodnota toxických látek Pro toxické látky se mezní hodnota stanovuje na základě koncentrace LC50 pro krysu (inhalačně po dobu jedné hodiny) a skupenství látky při teplotě 25°C. Mezní hodnota hořlavých látek3 Mezní hodnota pro hořlavé látky je 10 t. Mezní hodnota pro výbušniny Mezní hodnota pro výbušné látky je takové množství látky, které uvolní ekvivalentní množství energie jako 1 t TNT (energie exploze 4 600 kJ/kg). 3.1.2.1.2.

Výpočet selektivního čísla S

Selektivní číslo S vyjadřuje míru nebezpečnosti zařízení vůči jinému posuzovanému místu ve vzdálenosti L, a stanoví se násobením indikačního čísla zařízení A faktorem (100/L)2 pro toxické látky a faktorem (100/L)3 pro hořlavé a výbušné látky. I zde může mít jediné zařízení tři různá selektivní čísla: 2

 100  T S =  A  L  T

pro toxické látky

3

 100  F S =  A  L  F

pro hořlavé látky

3

 100  E S =  A  L  E

pro výbušniny

L je vzdálenost od zařízení k posuzovanému místu v metrech, přičemž minimální vzdálenost je 100 m. Pokud je vzdálenost L menší než 100 m, potom hodnota selektivního čísla nabývá hodnoty indikačního čísla. Selektivní číslo se stanovuje pro každé zařízení v minimálně osmi bodech na hranici objektu. Vzdálenost mezi dvěma přilehlými místy nesmí být větší než 50 m. Selektivní číslo musí být stanoveno pro celou hranici objektu, i když objekt hraničí s podobným objektem.

3

Pro účely selektivní metody jsou hořlavé látky definovány jako látky, jejichž provozní teplota je rovna nebo je vyšší než bod vzplanutí. © TLP, spol. s r.o


Kromě výpočtů v bodech na hranicích objektu musí být selektivní číslo S stanoveno pro každé zařízení i v bodech obytného pásma, existujícího nebo plánovaného, nejblíže zařízení. 3.1.2.1.3.

Výběr zařízení, vyžadujících QRA

Jednotka vyžaduje kvantitativní hodnocení rizika QRA, pokud jsou splněny následující podmínky : –

selektivní číslo zařízení ve zvoleném bodě na hranici objektu je větší než jedna; při větším počtu zdrojů se selektivním číslem větším než 1 se zahrnou ty zdroje, jejichž selektivní číslo je větší než 50 % hodnoty maximálního selektivního čísla v posuzovaném bodě,

–

selektivní číslo zařízení je větší než jedna v bodě v obydlené oblasti, (existující nebo plánované) v místě nejblíže zařízení.

3.1.2.2.

Přehled jednotlivých zařízení a jejich parametrů

Pro identifikované zdroje rizika, viz kapitola 3.1, byly nejprve zjištěny provozní parametry, které jsou relevantní pro stanovení indikačního čísla. Metoda nehodnotí látky oxidační, proto posouzení rizika v důsledku úniku kyslíku musí být provedeno separátně. Přehled identifikovaných zdrojů rizika s uvedením rozhodujících parametrů uvádějí následující tabulky.

© TLP, spol. s r.o


Tab. č. 15

Identifikované zdroje rizika umístěné v LG a.s., Krakalupy nad Vltavou

Číslo ZR

Označ. Zařízení ZR

1

CHZGr Chlazení

P

U

1

CHZGr Chlazení

P

2

CHZMy Chlazení

2

Název NL

Hořl./ toxi.

LC50 Skupen. (inhalač. NL při krysa / 25 °C 1hod) -3 [mg.m ]

Množství NL v zař. [t]

Max. provozní teplota [°C]

Bod varu NL [°C]

Tlak par při prov. teplotě [bar]

-

Amoniak

H

11590

Plyn

0,03

50

-33,4

>3

U

-

Amoniak

T

11590

Plyn

0,03

50

-33,4

>3

P

U

-

Amoniak

H

11590

Plyn

1,1

50

-33,4

>3

CHZMy Chlazení

P

U

-

Amoniak

T

11590

Plyn

1,1

50

-33,4

>3

3

ZV

Zásobník H2

S

V

-

Vodík

H

-

Plyn

0,189

20

-33,4

>3

4

TRV

Trailer

S

V

-

Vodík

H

-

Plyn

0,38

20

-33,4

>3

© TLP, spol. s r.o

Výr./ Umístění Jímka sklad (vně/ (ano/ne) uvnitř)


3.1.2.3.

Výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu

3.1.2.3.1.

Stanovení indikačních čísel

V následující tabulce jsou uvedena indikační čísla A pro jednotlivé identifikované zdroje rizika, včetně určujících parametrů metodiky QRA [12]. Tab. č. 16

Indikační čísla „A“ uvažovaných ZR

Číslo Označení NL ZR ZR

Q [t]

O1

O2

O3

G [t] G [t] A

A

1 2 3 4

0,3 1,1 0,189 0,38

1 1 0,1 1

0,1 0,1 1 1

10 10 10 10

10

3

10 10

-

0,003 0,366 0,0189 0,38

CHZGr CHZMy ZV TRV

3.1.2.3.2.

amoniak amoniak vodík vodík

T

F

T

0,01 0,11 -

F

Stanovení selektivních čísel

Selektivní čísla se stanovují pouze pro ty ZR (jednotky/zařízení), jejichž indikační číslo je větší než 1, to vyplývá z principu metody. Pokud indikační číslo „A“ je menší než 1, potom i selektivní číslo „S“ musí být menší než 1 a tedy jednotka/zařízení (zdroj rizika) není vybrána pro kvantitativní hodnocení rizika (QRA). Jelikož vzdálenost posuzovaných zdrojů rizika k hranici objektu (ACHVK) je menší než 100 metrů pak platí, že hodnota indikačního čísla je rovna hodnotě selektivního čísla. Ze stanovených indikačních čísel vyplývá, že ani jeden ZR nemá hodnotu indikačního čísla „A“ větší než jedna, tzn. že selektivní čísla zdrojů rizik na hranicích objektu a v obydlené zástavbě jsou zákonitě rovněž menší než 1. 3.1.2.3.3.

Zhodnocení výsledků selektivní metody

Cílem použité selektivní metody bylo vybrat takové jednotky, které představují závažný zdroj rizika pro své okolí. Podle této metody byly posouzeny relativně samostatné jednotky (jednotlivá zařízení s nebezpečnými látkami), ve kterých bylo stanoveno uvažováno kapacitní množství nebezpečné látky a pro každou jednotku byly určeny faktory zohledňující provozní podmínky, vlastnosti NL a mezní množství NL. Z těchto údajů bylo pro každou jednotku vypočteno indikační číslo. Na základě vypočtených hodnot indikačních čísel lze uvést, že: –

hodnota indikačního čísla nebyla ani v jediném případě větší než jedna, tedy ani hodnota selektivního čísla žádné jednotky nedosáhla hodnoty rovnající se nebo větší než 1 – nebyl vybrán žádný zdroj rizika pro podrobnou analýzu (QRA);

–

z vypočtených hodnot indikačních čísel a z principu hodnotící metody lze učinit závěr, že hodnocené jednotky nepředstavují závažný zdroj rizika ve smyslu této metody, tzn., že se nepředpokládá ohrožení okolí objektu následky případné havárie s účastí NL v objektu.

Selektivní metodou [12] nebyl vybrán žádný zdroj rizika pro podrobnou analýzu rizika (QRA). Provedení kvalitativní analýzy identifikovaných zdrojů rizika není nutné.

© TLP, spol. s r.o


Z hlediska dalšího postupu byla analýza rizika hořlavých a toxických látek tímto krokem ukončena. V rámci dalšího postupu (analýzy rizika) bude provedeno posouzení nebezpečí v důsledku výskytu látek podporujících hoření (oxidující plyny – kyslík H270) a látek nebezpečných pro životní prostředí (nebezpečné pro vodní prostředí amoniak – amoniak H400 a H411).

© TLP, spol. s r.o


3.2.

Analýza rizik

Na základě výsledků výběrové metody, kdy nebyl žádný zdroj rizika vybrán pro podrobnou analýzu rizika, se analýza rizika omezuje na posouzení nebezpečí plynoucího z výskytu látky podporující hoření – kyslík a na posouzení vlivu na životní prostředí v důsledku umístění látky nebezpečné pro vodní prostředí – amoniak. Ostatní požadavky kladené předpisem [2] jsou, vzhledem k provozovaným činnostem a s nimi spojeným ohrožením, pro objekt nerelevantní.

3.2.1.

Posouzení nebezpečí vzniku závažné havárie způsobené oxidujícími látkami

3.2.1.1.

Přehled zařízení obsahujících oxidující látky

Vyskytující se oxidující látky v objektu použitá výběrová metoda nedovede zhodnotit z hlediska závažnosti a proto je nutné jejich negativní vliv na okolí posoudit kvalitativně a jelikož se jedná o látky (kyslík) ovlivňující složení atmosféry pak i kvantitativně. V objektu se vyskytují látky s oxidačními vlastnostmi, které jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 17

Zdroje rizika vybrané pro posouzení oxidačních vlivů umístěných látek

Nebezpečná látka

Skupenství

Kyslík plynný Kyslík kapalný Kyslík kapalný Kyslík kapalný

plynné zk. plyn (chadem) zk. plyn (chadem) zk. plyn (chadem)

3.2.1.2.

Umístění vně vně vně vně

Typ zařízení DP a rozvod LOX D7110 LOX D7131 Autocisterna

Množství NL v zařízení [t] 2,3 907,44 68,06 20

Scénáře závažné havárie v souvislosti s únikem kyslíku

V případě havárií některého z výše uvedených zařízení, viz tabulka č. 17, obsahující kyslík budou očekávané následky velmi podobné byl pro zhodnocení vybrán zásobní s největším obsahem kyslíku – zásobník LOX D7110 (800 m3) a situace při plnění automobilní cisterny (18 m3). V případě vážného poškození vnitřního pláště zásobníku může za určitých okolností dojít, vlivem velmi nízké teploty, k prasknutí vnějšího pláště a k masivnímu úniku kyslíku ze zásobníku (až 907,44 tun). Roční frekvence takové události s ohledem na skutečnost, že posuzovaný atmosférický zásobník je několikanásobně jištěn proti přetlaku, lze odhadnout na 5·10-7. Protože se nejedná o stlačený zkapalněný plyn, nedojde k masivnímu odparu, nejbližší okolí se podchladí, zmrzne a odpar bude velmi pomalý, v důsledku námrazy se může i další únik zastavit. V případě masivního úniku celého obsahu kapalného kyslíku (907 tun) bude odpaření celého množství trvat několik desítek hodin (cca 7 dnů). Při velmi nízké teplotě dojde k podchlazení okolí, po odpaření se podchlazené páry drží nízko při zemi, s rostoucí teplotou stoupají vzhůru. Skladovací zásobník na kapalný kyslík je velmi dobré konstrukce a je vybaven měřicí, regulační a pojistnou technikou: –

měření tlaku, © TLP, spol. s r.o


–

dva pojistné ventily,

–

měření hladiny – místní a přenosem,

–

izolace,

–

dálkově ovládané armatury,

–

stop tlačítka,

–

možnost úniku (vniknutí) kapalného kyslíku do kanalizační sítě a vzniku výbušné atmosféry vzhledem k umístění zdrojů úniku kapalného kyslíku a kanalizačních sítí je vyloučena.

Při vážném poškození potrubní větve/hadice pro plnění autocisterny na kapalný kyslík může dojít k uvolnění obsahu cisterny (až 20 tun) do okolí. Jsou instalovány: –

dálkově ovládané armatury,

–

trhací spojky,

–

stop tlačítka pro obsluhu plnění autocisterny kapalným kyslíkem (je možné uzavřít i z velínu.

Odpařování kapalného kyslíku při teplotě bodu varu (-186 C) je pozvolné, neohrozí okolní provozy, pravděpodobně ani obsluhu či ostatní zaměstnance v okolí. Možnost úniku (vniknutí) kapalného kyslíku do kanalizační sítě a vzniku výbušné atmosféry vzhledem k umístění zdrojů úniku kapalného kyslíku a kanalizačních sítí je vyloučena. 3.2.1.3.

Posouzení nebezpečnosti oxidujících látek v objektu

Následky závažné havárie, způsobené oxidujícími látkami, je prakticky nemožné předem kvantitativně odhadnout. Oxidující látka je totiž pouze zpravidla iniciátorem požáru či výbuchu jiné látky, která při styku s oxidující látkou prudce reaguje. Obecně lze tedy říci, že rozsah takové havárie bude přímo závislý na charakteru a množství látky, která bude reagovat s oxidující látkou. Prevence vzniku havárie s účastí oxidujících látek tedy spočívá zejména v zamezení kontaktu s látkami, které s nimi bouřlivě reagují. Toho je dosahováno především konstrukčním a technologickým řešením. Kyslík – v objektu se vyskytuje v kapalném i plynném skupenství. Může způsobit nebo zesílit požár; oxidant. (H270). Kapalný kyslík je skladován ve dvouplášťových zásobnících s meziprostorem vyplněným perlitem a trvale pod atmosférou dusíku, s možností odběru vzorku na přítomnost kyslíku (plní funkci havarijní jímky) a plocha okolí zásobníků je vyštěrkovaná. Styk s hořlavým materiálem je tak významně eliminován. Nepříznivé následky v případě úniku kyslíku by mohly nastat pouze v případě synergického účinku, kdy by kyslík inicioval či podpořil (vzhledem k vysokým oxidačním schopnostem) požár látek schopných hoření či výbuchu. Nutná je zde i přítomnost zdroje iniciace. Atmosféra bohatá na kyslík je atmosféra s obsahem kyslíku vyšším než 23 %. Samotný kyslík je nehořlavý, oxidace (hoření) v atmosféře bohaté na kyslík probíhá intenzivněji než ve vzduchu. Kyslík podporuje hoření, proces hoření v atmosféře bohaté na kyslík, probíhá s vyšší intenzitou, i žáruvzdorné materiály mohou spontánně hořet v atmosféře bohaté na kyslík. Organické materiály nasycené kyslíkem mohou explodovat, je-li dodána iniciační energie (např. elektrostatická elektřina, plamen). Iniciace může být způsobena zcela © TLP, spol. s r.o


neočekávaných způsobem, proto se organické látky (např. dřevo, papír, maziva, paliva atd.) nesmějí skladovat v prostorách, kde se může vyskytnout atmosféra bohatá na kyslík. 3.2.1.4.

Výpočet dosahu atmosféry bohaté na kyslík

Pro výpočet dosahu atmosféry bohaté na kyslík byl zohledněn předpoklad, že z hlediska konstrukčního nedojde k úniku celého obsahu kapalného kyslíku a že z hlediska fyzikálních vlastností nedojde k masivnímu odparu kyslíku. Odhad podílu odpařeného kyslíku byl proveden na základě výpočtu odparu z odhadované plochy. Výpočet dosahu byl proveden pro nejpravděpodobnější atmosférické podmínky, viz větrná růžice, atmosférická stabilita D, rychlost větru 5 m.s-1. Parametry a výsledky výpočtu jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 18

Výpočet dosahu atmosféry bohaté na kyslík pro třídu atmosférické stability „D“

Parametr Množství kapalného kyslíku [t] 2 Plocha pro odpar kapalného kyslíku [m ] -1 Rychlost odpařování kyslíku [kg.s ] Doba odpaření uniklého množství kyslíku [h] Podíl z celkového množství tvořící obohacenou atmosféru [%] Okolní teplota [°C] -1 Rychlost větru [m.s ] Dosah atmosféry bohaté na kyslík (obsah 40%) [m]

Zásobník

Autocisterna

907,44 1000 1,05 84 40 20 5 175

20 30 1,2 1 50 20 5 19

V případě závažné havárie velkoobjemového zásobníku spojené s masivním únikem kapalného kyslíku lze očekávat za určitých okolností vytvoření atmosféry bohaté na kyslík (obsah kyslíku ve vzduchu vyšší než 40 %) až do vzdálenosti 175 m. Při této koncentraci kyslíku ve vzduchu mohou vznikat požáry, v jejichž důsledku může mortalita dosáhnout hodnoty 10 %. V dosahu této vzdálenosti je se z okolních zdrojů rizika v ACHVK nachází sklad amoniaku a sklad kapalných látek provozovatele SYNTHOS Kralupy a.s., objekty výrobny kapalných kaučuků provozovatele Cray Valley Czech s.r.o. a část objektu společnosti VITOGAZ a.s. Za hranicemi areálu linie dosahu zasahuje do zahrádkářské kolonie. Atmosféra bohatá na kyslík však sama o sobě nepředstavuje vznik požáru, k tomu je nutný otevřený styk s hořlavou látkou a zdroj iniciace. Přímé ohrožení životů a zdraví osob, hospodářských zvířat, majetku a ani životního prostředí se v důsledku havárie tohoto typu nepředpokládá.

3.2.2.

Posouzení vlivu na životní prostředí

Analýza a hodnocení havárií s ohledem na životní prostředí jsou omezeny především z důvodu složitosti výpočtů, chování nebezpečných látek v jednotlivých složkách ŽP a často neznámých parametrů a následků (např. toxická dávka-účinek). Výsledná rizika rovněž nelze kvantitativně zhodnotit protože nejsou známa kritéria přijatelnosti rizika, tak jako v případě ohrožení osob.

© TLP, spol. s r.o


3.2.2.1.

Přehled nebezpečných látek a zařízení obsahujících látky ohrožující životní prostředí

Z vyskytujících se nebezpečných látek je, podle [3] a bezpečnostních listů, viz příloha č. 7, klasifikován jako látka nebezpečná pro životní prostředí (E1 nebo E2) vzhledem k povrchovým a podzemním vodám amoniak. Z vyskytujících se NL byly vybrány pro posouzení vlivu na ŽP zdroje rizika uvedené, včetně významných parametrů, v následující tabulce. Tab. č. 19

Zdroje rizika vybrané pro posouzení vlivu na životní prostředí metodou HV Index

Nebezpečná látka

Skupenství

Amoniak Amoniak

zk. plyn Zk. plyn

3.2.2.2.

Umístění uvnitř uvnitř

Typ zařízení

Množství v zařízení [t]

Chladící zařízení Grasso Chladící zařízení Mycom

0,03 1,10

Odhad následků na životní prostředí, zvířata a majetek

Závažnost potenciální havárie uniklé nebezpečné látky pro životní prostředí byla posouzena metodou H&V Indexu ve smyslu Metodického pokynu MŽP 2/2003, ve kterém byla tato metoda publikována. Výsledky a závěry provedeného posouzení amoniaku v chladících zařízení Grasso a Mycom: • Kategorie závažnosti havárie pro povrchové vody – A (zanedbatelný dopad na povrchové vody). • Kategorie závažnosti havárie pro podzemní vody – A (zanedbatelný na podzemní vody). • Kategorie závažnosti havárie pro biotickou složku prostředí – A (zanedbatelný dopad na biotickou složku). • Kategorie závažnosti havárie pro půdní prostředí – A (zanedbatelný na půdní prostředí). • Kategorie závažnosti havárie pro biotickou složku prostředí únikem hořlavých látek – A až B (zanedbatelný až malý dopad na biotickou složku). Pravděpodobnost průniku amoniaku do životního prostředí je velmi malá až téměř žádná z následujících důvodů: − případný únik kapalného amoniaku se zachytí uvnitř místnosti chladícího zařízení – nepropustná podlaha, − pravděpodobnost úniku látky ze zařízení do nezpevněné plochy je minimální – látka se vlivem teploty okolí bude odpařovat. 3.2.2.3.

Závěr posouzení vlivu na životní prostředí

Závažnost potenciální havárie uniklé nebezpečné látky pro životní prostředí byla zhodnocena jako zanedbatelné riziko. Možnost masivního úniku látek nebezpečných pro životní prostředí bylo provedeným posouzením vyloučeno. Podrobná analýza vlivu látek nebezpečných pro životní prostředí byla tímto konstatováním ukončena. © TLP, spol. s r.o


3.3.

Hodnocení rizik

3.3.1.

Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií

Pro zhodnocení přijatelnosti rizika vzniku závažné havárie jsou zpravidla nutné následující výchozí podklady: –

matematicky vyjádřená míra rizika koncového stavu identifikovaného scénáře havárie (frekvence havárie) s danými následky za identifikovaných podmínek (vlivů), vycházející z výsledků modelování havárií,

–

následky způsobené příslušnou havárií, vycházející z matematického modelování následků uvažovaných havárií,

–

kritérium vyjadřující přijatelnost příslušné havárie (zpravidla vztah mezi frekvencí příslušné havárie a fatálními následky).

Skupinové riziko v okolí hodnoceného objektu se považuje za přijatelné, jestliže platí: Fh < Fp

, kde pro Fp platí vztah Fp Fh

N

Fp =

1×10−3 N2

, kde:

- přijatelná roční frekvence závažné havárie, - zjištěná roční frekvence závažné havárie, - zjištěný počet ohrožených osob (mortalita).

Použitou doporučenou výběrovou metodou [12] nebyl vybrán žádný zdroj rizika, který by vyžadoval podrobnou analýzu rizika, z níž by vyplynul nějaký scénář havárie s následky, které by bylo možné porovnat s výše uvedeným kritériem. Z tohoto pohledu je možné konstatovat, že riziko plynoucí z provozované činnosti je hodnoceno jako PŘIJATELNÉ.

3.3.2.

Celkové zhodnocení rizika objektu

Riziko ohrožení okolí objektu je hodnoceno jako přijatelné neboť se v objektu nevyskytují žádné závažné zdroje rizika, které by byly schopné ohrozit na životech osoby v okolí. Rovněž z provedeného posouzení možného vlivu hoření podporujících látek a posouzení vlivu na životní prostředí nevyplynuly žádné indicie nasvědčující existenci závažného nebezpečí pro okolí objektu. Z tohoto pohledu lze považovat i činěná preventivní technická, bezpečnostní, organizační a protipožární opatření za plně DOSTATEČNÁ.

3.4.

Seznam informačních zdrojů a metodik použitých pro analýzu rizika

V rámci analýzy rizika byly použity tyto standardní a doporučené metodiky: –

selektivní metoda výběru závažných ZR [12],

–

posouzení vlivu na ŽP dle doporučené metodiky H&V Index [14].

Pro analýzu a hodnocení rizik nebyly použity žádné nestandardní metodiky.

© TLP, spol. s r.o


4.

Zásady, cíle a politika prevence závažné havárie

4.1.

Popis zásad a celkových cílů prevence závažných havárií

Hlavní cíle v oblasti prevence závažné havárie jsou ve společnosti Linde Gas a.s. vyhlašovány na období jednoho roku, viz příloha č. 12. Při stanovování cílů na příslušný rok se vychází z Politiky PZH a identifikovaných potřeb a údajů získaných z trvalého sledování funkčnosti nastaveného systému prevence závažné havárie. Vedení společnosti při stanovování cílů postupuje podle dokumentu TOP 5.1.01 Program prevence závažné havárie, viz příloha č. 11. Platné znění cílů na konkrétní rok jsou uvedeny v databázi „Pracovní plocha SQ“. Hlavním cílem společnosti v oblasti prevence závažné havárie je: Při aktivním zapojení všech zaměstnanců, dosáhnout stavu bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení závažným haváriím na úrovni požadavků platných zákonů v oboru. Hlavní zásadou společnosti v oblasti prevence závažné havárie je: Stanovené cíle a zásady prevence závažné havárie ve všech oblastech činnosti jsou odráženy a promítány do všech řídících a prováděcích dokumentů společnosti (příkazy, rozhodnutí, směrnice, pracovní postupy, pracovní a bezpečnostní instrukce, provozní řády, návody, programy bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí apod.), čímž plní svůj prvořadý úkol prevence závažné havárie a omezení jejích následků. Vedení společnosti vytyčuje a definuje cíle a zásady prevence závažné havárie, vycházející z politiky PZH, pro jednotlivé oblasti jejich působení, tak jak je stanoveno ve vyhlášce [2], §4, odstavec 2, písmeno b): –

1. lidské zdroje v objektu a jejich řízení,

–

2. řízení provozu objektu,

–

3. řízení změn v objektu,

–

4. havarijní plánování,

–

5. sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou PZH a SŘ bezpečnosti,

–

6. audit systému řízení bezpečnosti a politiky prevence závažné havárie.

4.2.

Politika prevence závažné havárie

Linde Gas a.s. považuje bezpečnost provozu za jednu z nejvyšších priorit svého podnikání. Proto vedení společnosti přijalo „Politiku prevence závažné havárie, hospodaření s energiemi a bezpečnosti potravin“ jako jeden z prioritních dokumentů, vedoucích k důvěře zaměstnanců, obchodních partnerů a občanů v postoje akciové společnosti a k jejím výrobkům. 1. Linde Gas a.s. považuje bezpečnost provozu za jednu z nejvyšších priorit svého podnikání. Proto vedení společnosti přijalo tuto Politiku prevence závažné havárie

© TLP, spol. s r.o


jako jeden z prioritních dokumentů, vedoucích k důvěře občanů a zákazníků v naši akciovou společnost a našim výrobkům. 2. Linde Gas a.s. aplikuje systémovým přístupem prvky prevence závažné havárie do všech aktivit a činností společnosti. 3. Linde Gas a.s. výběrem vhodných zaměstnanců a jejich pravidelným vzděláváním dosahuje odpovědného přístupu k otázkám bezpečnosti a k profesionálnímu a bezchybnému plnění pracovních úkolů a povinností. 4. Linde Gas a.s.na základě výsledků pravidelné identifikace a analýzy rizik přijímá programy k jejich eliminaci nebo jejich snížení na akceptovatelnou úroveň. 5. Linde Gas a.s. vykonává činnosti, které mohou být příčinou havárie, výlučně podle odsouhlasených postupů a pravidel. Písemné postupy jsou a musí být zavedeny všude tam, kde jejich absence může negativně ohrozit bezpečnost. 6. Linde Gas a.s. soustavně prověřuje a analyzuje plnění stanovených cílů, zásad a postupů. Na základě pravidelného hodnocení přijímá preventivní a nápravná opatření, zaměřená na neustálé zlepšování bezpečnosti. 7. Linde Gas a.s. vykonává svou činnost v souladu s právními předpisy a technickými předpisy a nejnovějšími poznatky vědy a technicky. 8. Každý zaměstnanec Linde Gas a.s. musí neustále zvyšoval svoji odbornou úroveň se zaměřením na bezpečnost na pracovišti a odstraňovat nebo požadoval odstranění zjištěných nedostatků. 9. Linde Gas a.s. pravidelně a pravdivě informuje o rizicích spojených s činností a s produkty naší společnosti. Veřejnost bude informována o vzniklých mimořádných událostech a o přijatých opatřeních. 10. Linde Gas a.s. dodržováním zákonů a předpisů v oblasti nakládání s energiemi a zaváděním nejmodernějších technologií s nízkou energetickou náročností snižuje energetickou zátěž způsobenou naší společností. 11. Linde Gas a.s. při výrobě potravinářských plynů a suchého ledu dodržuje všechny legislativní požadavky a pracovní postupy tak, aby vyrobené produkty byly bezpečné a uspokojovaly potřeby zákazníků. Politika PZH je připravována, aktualizována a schvalována dle dokumentu TOP 5.1.01 Program prevence závažných havárií. Dokument obsahuje odkaz na umístění Politiky PZH. Platné znění politiky PZH je dále uvedeno i v elektronické databázi „Plocha SQ / dokumenty SQ“. Politika PZH tvoří základní rámec pro prevenci závažných havárií. Je vrcholovým dokumentem společnosti v procesu prevence závažné havárie. Za obsah a zabezpečení zdrojů nutných pro realizaci politiky prevence závažné havárie odpovídá vedení společnosti. Účelem vyhlášení politiky PZH je cílevědomé zakomponování požadavků na prevenci závažných havárií do všech aktivit společnosti, řízení všech bezpečnostních aspektů a soustavné snižování rizika závažné havárie. Cílem je vytýčení rámcové koncepce v oblasti havarijní prevence a připravenosti na závažné havárie. © TLP, spol. s r.o


Povinností všech zaměstnanců je znát hlavní zásady přijaté politiky PZH. Vedoucí zaměstnanci kontrolují u svých podřízených úroveň pochopení a znalost zásad vyjádřených v přijaté politice PZH. Všichni zaměstnanci jsou s politikou PZH prokazatelně seznamováni, a to při školeních na úseku PZH, viz Záznam o školení PZH, úroveň 1, příloha 1 dokumentu TOP 5.1.01 Program Prevence závažných havárií. Na stejné listině je i prokazováno seznamování zaměstnanců s dokumentací PZH. Věcný obsah politiky PZH podléhá pravidelnému vyhodnocování, které provádí vedení LG a.s. jako součást ročního vyhodnocování SŘ PZH (jako subsystému QEMS) a v případě potřeby je politika aktualizována. Návrh na mimořádnou aktualizaci obsahu politiky PZH může podat kterýkoliv pracovník společnosti. Důvody pro změnu politiky PZH mohou vzejít z/ze: –

změn právních předpisů,

–

požadavků dotčené veřejnosti,

–

změn výrobního programu nebo technologií,

–

výsledků interních a externích auditů,

–

požadavků obchodních partnerů apod.

O každém předloženém návrhu změny jsou vedeny záznamy a každá změna podléhá změnovému řízení. Technik PZH vede záznamy o předložených návrzích, průběhu aktualizace a o provedených změnách. Za koordinaci změn odpovídá technik PZH.

4.3.

Veřejná přístupnost písemného prohlášení o politice prevence závažné havárie

Tvorba a zveřejňování interní dokumentace je v Linde Gas a.s. řízena OS 0.4 Tvorba organizačních norem, OS 3.7.1. Tvorba a distribuce vlastních formulářů, TOP 5.1.01 Program prevence závažné havárie, PQE 4.2 Požadavky na dokumentaci, TOP 4.2.01 Požadavky na dokumentaci, TOP 4.2.02 Řízení související dokumentace, TOP 4.2.03 Řízení záznamů o jakosti a ochraně životního prostředí a EnMS, TOP 6.3.02 Řízení dokumentů a údajů na elektronických a jiných nosičích. Dokumentace systému QEMS je, s výjimkou pracovních postupů, k dispozici v elektronické podobě na firemní síti pro všechny zaměstnance, PP jsou k dispozici pro vybrané zaměstnance buď v elektronické podobě nebo jako tištěné řízené kopie. Aktuální znění Politiky PZH, viz příloha č. 10, je zveřejňováno tak, aby bylo dostupné všem zaměstnancům, tj. na nástěnkách. Zaměstnanci s přístupem do sítě Linde Gas a.s., tj. až na výjimky všichni zaměstnanci s PC, mají k dispozici i elektronickou podobu Politiky PZH (v databázi Pracovní plocha SQ). Politika prevence závažné havárie společně s ostatními politikami jsou vyvěšeny na stěžejních pracovištích a prostorách objektu, čímž je zabezpečena jejich trvalá dostupnost všem zaměstnancům společnosti. Na požádání je Politika PZH poskytována i ostatním zájemcům z řad dodavatelů, zákazníků a nejširší veřejnosti. V případě zájmu jakékoli osoby o Politiku PZH, provede její vytištění vedoucí výrobního centra (střediska) nebo pracovník marketingu v závislosti na tom, na koho © TLP, spol. s r.o


se osoba požadující Politiku PZH obrátí. Politiku PZH může vytisknout každý zaměstnanec s přístupem do vnitrofiremní sítě. Znění Politiky Prevence závažné havárie je také dostupné na internetové adrese Linde Gas a.s. – www.linde-gas.cz. Znění Úkolů na úseku PZH je k dispozici u vedoucí útvaru SHEQ a u technika PZH. V případě, že je vytyčen úkol mimo vedoucího SHEQ nebo technika PZH, dostává kopii i zaměstnanec, který je odpovědný za splnění úkolu. Vedoucí zaměstnanci jsou oprávněni si vyžádat kopii úkolů na úseku PZH. Dokument TOP 5.1.01 Program prevence závažné havárie je součástí interní řízené dokumentace a je umístěn v elektronické podobě na podnikové síti, čímž je tedy, stejně jako celý systém řízené dokumentace, přístupný všem zaměstnancům společnosti. V písemné podobě je k dispozici u vedoucích středisek a vedení společnosti (u vedoucího SHEQ). Informace o dostupnosti bezpečnostní dokumentace dle zákona o prevenci závažných havárií je pro veřejnost umístěna na internetových stránkách Linde Gas a.s. (www.linde-gas.cz). V praxi to znamená, že Příručka PQE, TOP 5.1.01 Program prevence závažné havárie a Sborník organizačních norem jsou přístupné v elektronické podobě s možností tisku neřízené kopie.

4.4.

Konkrétní cíle a úkoly prevence závažné havárie pro jednotlivé tematické oblasti

Politika PZH je naplňována pomocí cílů a úkolů prevence závažné havárie. Vedení společnosti cíle a zásady prevence závažné havárie vytyčuje a definuje pro jednotlivé oblasti jejich působení. Při stanovování cílů a zásad se vychází z: – aktuálního posouzení rizika plynoucího z provozovaných činností, – vyhodnocení strategických cílů za uplynulé období, – výsledků auditů, prověrek, – podnětů zainteresovaných stran. Níže uvedené cíle mají, dle charakteru konkrétního cíle, zpravidla trvalou platnost plnění nebo jejich termín je směřován k navedení lepšího stavu.

4.4.1.

Lidské zdroje v objektu a jejich řízení

Cíle a úkoly Ø Stanovit a udržovat strukturu Systému řízení prevence závažné havárie a definovat odpovědnosti a pravomoci vztahující se k prevenci závažné havárie. Ø Seznamovat všechny zaměstnance společnosti s Politikou PZH a s bezpečnostní dokumentací. Ø Zabezpečovat odbornou způsobilost, kvalifikaci a přípravu zaměstnanců s cílem snížit riziko závažné havárie a zabezpečit, aby činnosti, které mají souvislost s prevencí závažné havárie, vykonávaly pouze odborně způsobilé a kompetentní osoby. Ø Provádět pravidelné proškolování všech zaměstnanců společnosti v oblasti PZH. © TLP, spol. s r.o


Ø Stanovit zásady a postupy pro vnitřní komunikaci a předávání informací v oblasti PZH mezi jednotlivými organizačními jednotkami a funkcemi ve společnosti, jakož i přijímání návrhů, reagování a zdokumentování komunikace s externími stranami. Zásady w Zajistit, aby odpovědnost všech zaměstnanců a dalších zainteresovaných subjektů za bezpečnost, ochranu zdraví při práci a předcházení závažným haváriím, byla vždy jednoznačně stanovena pracovním a organizačním řádem a dalšími interními normami. w Veškerou činnost společnosti vykonávat v souladu s legislativními požadavky a dle schválené interní dokumentace. w Zajistit soustavné a odborné vyhledávání, hodnocení a minimalizaci rizik a informovat o nich zaměstnance a ostatní dotčené subjekty. w Pro naplňování politiky PZH vytyčovat cíle a zajišťovat přiměřené prostředky a zdroje (lidské, finanční a materiální). w Identifikovaná rizika regulovat bezodkladným přijímáním adekvátních opatření (technická a organizační) k jejich eliminaci. S opatřeními neprodleně seznamovat všechny zainteresované strany a zaměstnance. w Sledovat a vyhodnocovat účinnost zavedených bezpečnostních opatření. w Vhodnými motivačními způsoby zajišťovat aktivní a zodpovědný přístup zaměstnanců společnosti na všech úrovních. w V oblasti PZH a BOZP podporovat otevřený a vstřícný dialog na všech úrovních uvnitř i vně společnosti. w Řízenými záznamy prokazovat a ověřovat shodu se zavedeným bezpečnostním programem PZH.

4.4.2.

Řízení provozu objektu

Cíle a úkoly Ø Zavedení a udržování systému prevence závažné havárie Ø Vyčleňování přiměřených (vzhledem k zdrojům rizika) prostředků na prevenci závažných havárií. Ø Aktualizace provozní dokumentace ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – uložení úkolů definice postupů pro průběžnou identifikaci, hodnocení a řízení rizik. Ø Zabezpečit zakomponování požadavků právních a technických norem do procesu plánování prevence závažné havárie a implementace požadavků do praxe. Ø Provést revizi a aktualizaci příslušných provozních předpisů pro obsluhu zařízení s rizikem závažné havárie z hlediska implementace bezpečnostních prvků do zpracovaných postupů činnosti. Udržovat je neustále aktuální. Ø Systematická identifikace rizik havárií, posouzení závažnosti, pravděpodobnosti, určení přijatelnosti rizika jako východisko a podklad pro rozhodovací nástroj pro další postup řízení identifikovaných rizik.

© TLP, spol. s r.o


Ø Řídit operace, objekty a zařízení, u kterých bylo identifikováno závažné riziko. Cílem je zavést a udržovat dokumentované postupy pro ty činnosti, kde by jejich absence mohla vést ke vzniku havárie, mohla negativně ovlivnit PZH nebo mohla vést k odchylkám od Politiky a stanovených cílů v oblasti PZH a plánu jejich realizace. Zásady w Zajistit, aby problematika bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení závažným haváriím se stala trvalou a neoddělitelnou součástí plnění výrobních úkolů. w Do systému řízení PZH zahrnovat i dodavatele, odběratele, návštěvy a vůbec všechny osoby a organizace pohybující se a nacházející se v objektu společnosti. w Pro veškeré činnosti, které mohou vést ke vzniku či rozvoji závažné havárie mít zavedeny a zdokumentované bezpečné postupy, instrukce a návody. w Bezpečné postupy, instrukce a návody pravidelně revidovat a jejich znalost u obsluh prověřovat. w Údržba a opravy zařízení, ve kterých je manipulováno s nebezpečnými látkami (prováděno zpravidla externím dodavatelem), musí být prováděny pouze na základě povolení k práci. Provádějící pracovníci jsou seznámeni s riziky a jsou proškoleni z BOZP, PO a PZH. w Při výběru dodavatelů brát zřetel na reference z hlediska bezpečného provádění prací a na jejich ochotu respektovat existující rizika a podrobovat se plnění a dodržování stanovených bezpečnostních opatření.

4.4.3.

Řízení změn v objektu

Cíle a úkoly Ø Zabezpečit, aby všechny změny v personálním složení, změny procesů, používaných materiálů, výrobních procesů, software nebo vnějších okolností byly provedeny tak, aby negativně neovlivnily stav prevence závažné havárie. Ø Průběžně realizovat změny, vyplývající z požadavků zákona č. 224/2015 Sb. (o prevenci závažných havárií), jeho prováděcích vyhlášek a novelizací a dalších předpisů souvisejících s oblastí PZH. Zásady w Zajišťovat uplatňování a rozvíjení bezpečnostně preventivních opatření v daných provozních podmínkách a zajistit včasné uplatňování bezpečnostních hledisek již při projektování nových zařízení a pracovišť. w Změny před jejich realizací posuzovat z hlediska dopadů jejich vlivu na bezpečnost provozu a z hlediska jejich souladu s legislativními požadavky na dané zařízení. w Stanovovat jmenovitou odpovědnost za návrh, posouzení vlivu na bezpečnost, evidenci, vlastní realizaci a kontrolu provedení každé změny, která může mít vliv na vznik či rozvoj havárie.

© TLP, spol. s r.o


4.4.4.

Havarijní plánování

Cíle a úkoly Ø Definovat strukturu havarijní dokumentace, stanovit vzájemné hierarchické vztahy a propojení jednotlivých dokumentů, definovat formální úpravu, pravidla pro označování, vydávání a používání dokumentů v oblasti PZH. Ø Zabezpečit připravenost na mimořádné události, zabezpečit, aby havarijní plány společnosti byly vhodně vypracovány, zavedeny do praxe, odborně posuzovány, testovány a v případě potřeby byly revidovány a doplňovány. Detailní postupy, pokyny a pravidla jsou obsaženy ve vnitřním havarijním plánu LG a.s. a v operativních kartách, které uvádějí i potřebné zdroje, prostředky a struktury na odvrácení následků. Ø Havarijní plány jednotlivých středisek a center zpracovávat ve smyslu implementace požadavků zákona č. 224/2015 Sb. a jeho novelizací, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhlášky. Ø V systému školení, výcviku a prověřování připravenosti havarijních sil a prostředků vycházet ze zásad PZH. Zásady w Dosáhnout a udržovat stav, kdy znalosti zásad bezpečnosti, ochrany zdraví při práci, předcházení závažným haváriím a havarijní připravenost jsou trvalou a rozvíjenou součástí profesionální kvalifikace všech zaměstnanců. w Pravidelně ověřovat a prohlubovat znalosti zaměstnanců v plnění opatření PZH a postupu řešení MU.

4.4.5.

Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou PZH a SŘ bezpečnosti

Cíle a úkoly Ø Definovat postup vedení, označování, udržování, ověřování, archivace a skartace záznamů systému PZH. Ø Stanovit a udržovat postupy pravidelného měření a monitorování veličin, údajů a ukazatelů, které souvisejí s prevencí závažné havárie, mohou ovlivnit bezpečnost, nebo podávají informace a důkazy o výkonnosti a efektivnosti systému prevence havárií. Součástí tohoto prvku je ověřování souladu naměřených hodnot se stanovenými požadavky, limity právních předpisů nebo určenými provozními hodnotami, jakož i sledování plnění úkolů a cílů na úseku prevence závažné havárie. Ø Dosáhnout, aby vedení společnosti bylo pravidelně informováno o skutečném stavu v oblasti PZH tak, aby mohlo přijímat změny směřující k nápravě SŘ PZH a tak docházelo k neustálému zlepšování prevence závažné havárie. Ø Vytyčit postup pro systematické zdokonalování všech oblastí prevence závažné havárie. Ø Zavedení a udržování systému sledování a vyhodnocování údajů významných pro posouzení plnění stanovených cílů v oblasti PZH. Ø Zavedení pravidel pro vyhodnocování efektivnosti bezpečnostního systému.

© TLP, spol. s r.o


Zásady w Integrovat systém řízení PZH do jednotného systému řízení společnosti a tím zajistit jeho pravidelné vyhodnocování a regulování. w Realizovat soustavnou kontrolní činnost tak, aby bylo z jejích poznatků zajištěno posouzení úrovně dodržování požadavků systému PZH a bezpečnosti v rámci všech aktivit, ve všech fázích činnosti a na všech úrovních. w Stanovovat ukazatele funkčnosti systému PZH. w Zaznamenávat, evidovat a pravidelně vyhodnocovat veškeré procesy řízení a poznatky o systému PZH a o bezpečnosti provozu.

4.4.6.

Audit systému řízení bezpečnosti a politiky PZH

Cíle a úkoly Ø Stanovit postup plánování, přípravy, provádění a vyhodnocování interních auditů se zaměřením na bezpečnost včetně úseku PZH s cílem prověřit zda je systém zavedený a funkční, zda činnosti jsou prováděny podle přijatých postupů, zda jsou postupy v souladu se stanovenou Politikou a cíli PZH a poukázat na potřebná zlepšení v oblasti plánování, managementu, přípravy zaměstnanců, technických opatření apod. Ø Vytvořit a udržovat dokumentované postupy pro uplatňování opatření k nápravě a preventivních opatření s cílem analyzovat příčiny, stanovit opatření na zamezení opakování nežádoucího stavu a ověřit účinnost přijatých nápravných a preventivních opatření. Ø Stanovit postup, formu, termíny, obsah, výstupy a zodpovědnosti za celkové vyhodnocení vhodnosti, přiměřenosti a účinnosti SŘ PZH. Zásady w Vypracování plánu kontrol a auditů v oblasti PZH na příslušný kalendářní rok. w Provádět pravidelné kontroly pro zjištění vlivu provozovaných technologií na pracovní prostředí (ochranu zdraví při práci) a životní prostředí regionu. w Provádět kontroly, resp. audity s cílem systematického a nezávislého zkoumání vedoucímu ke zjištění, zda činnost v oblasti prevence závažných havárií a výsledky dosažené v této oblasti jsou v souladu s dokumentací systému PZH a zda jsou ve shodě s požadavky Bezpečnostního programu. w Prvky systému QEMS, jako jsou organizační struktura, odpovědnosti, postupy, procesy a zdroje, jsou vypracované tak, aby byly upotřebitelné pro realizaci systému PZH. w Součástí dokumentace systému řízení PZH je i oblast bezpečnosti práce a havarijního plánování. w Na procesu soustavného sledování a zdokonalování systému řízení PZH se podílejí všichni zaměstnanci společnosti.

© TLP, spol. s r.o


4.5.

Adekvátnost politiky, cílů a zásad PZH reálným zdrojům rizika v objektu

Cíle a zásady prevence závažné havárie byly stanoveny na základě identifikace rizik a vyhodnocení závažnosti potenciálních havárií, viz kapitola 3 a odpovídají proto charakteru provozu a činnostem LG a.s., v jednotlivých objektech (činnost obdobná) a tedy možným následkům eventuálních havárií zdrojů rizik nacházejících se v areálech společnosti. Dále vycházejí z výsledků auditů a kontrolní činnosti na úseku prevence závažné havárie a dále ze Zprávy o PZH zpracované dle TOP 5.1.01 Program PZH. Návrh na cíle v oblasti PZH pro nadcházející kalendářní rok zpracovává technik PZH. Při stanovování cílů zohledňuje zjištěné nedostatky nebo doporučení ke zlepšení stavu na úseku PZH. Po projednání a schválení vedoucím SHEQ a následně vedením (jako součást „Cílů jakosti a ochrany životního prostředí“ pro daný rok) se s novými cíli seznámí vedoucí zaměstnanci společnosti a jejich prostřednictvím i ostatní zaměstnanci společnosti. Jednotlivé cíle PZH jsou technikem PZH rozpracovány do jednotlivých úkolů. Za plnění úkolů odpovídá technik PZH, u každého úkolu je uveden termín splnění. Vedoucí jednotlivých útvarů (středisek a center) mají povinnost seznámit své podřízené zaměstnance s vyhlášenými cíli. Cíle a zásady prevence závažné havárie a zásady omezování možných následků havárie jsou pevně zakotveny v jednotlivých interních dokumentech, které jsou tvořeny předepsanou organizační a technologickou dokumentací (Sborník organizačních norem, Příručka PQE, TOP, pracovní postupy, technologické postupy, bezpečnostní instrukce, provozní řády, Vnitřní havarijní plán, požární směrnice, školící dokumentace apod.). TOP 5.1.01 Program PZH (bod 5.3), definuje způsoby stanovování cílů a zásad v oblastech PZH, čímž tyto cíle a úkoly do systému řízení PZH pevně zakotvuje.

4.6.

Integrace prevence závažné havárie

Prevence závažné havárie je oborem, který zasahuje do všech činností společnosti, tedy i do požární ochrany, bezpečnosti práce a ochrany zdraví a do ochrany životního prostředí. V podmínkách Linde Gas a.s. je vytvořen systém jakosti a ochrany životního prostředí (QEMS), představující hlavní součást systému řízení společnosti. Systém QEMS je popsán v dokumentu Příručka PQE (část 4 Systém managementu jakosti a ochrany životního prostředí). Činnosti na úseku prevence závažné havárie tvoří v rámci tohoto systému samostatný subsystém, navenek prezentovaný TOP 5.1.01 Program Prevence závažné havárie a Politikou PZH. Dalšími rovnocennými subsystémy systému QEMS jsou na úseku bezpečnosti požární ochrana, bezpečnost práce a životní prostředí. Ve svém prohlášení se vedení Linde Gas a.s. zavazuje poskytnout dostatečné zdroje na naplnění svých politik. V prohlášení vrcholového vedení Linde Gas a.s., které je veřejně deklarováno v dokumentu Příručka PQE 2 – Úvod, je systém managementu jakosti a ochrany životního prostředí dle ČSN ISO 9001:2008 a ČSN ISO 14001:2004 uveden jako jeden ze základních systémů v řízení společnosti. V prohlášení k tomuto systému, který úzce souvisí i se systémem prevence závažné havárie se uvádí: Linde Gas a.s. jako kompetentní partner díky svému know-how a možnostem využití celokoncernového know-how a svým technickým řešením je schopena vytvořit pro své © TLP, spol. s r.o


zákazníky trvalou přidanou hodnotu. Rozsah služeb spojených s uplatňováním technických plynů se stále zvětšuje a nabývá na stále větším významu. Tato naprostá a jednoznačná orientace na zákazníka podnítila společnost k tomu, aby všechny své procesy zaměřila na splnění požadavků zákazníka, a to nejen v oblasti dodávání kvalitních produktů, ale také dodávání produktů šetrných ke všem složkám životního prostředí a produkovaných nejmodernějšími technologiemi s maximální ohleduplností k životnímu prostředí. Optimalizace procesů slouží k dosažení firemních cílů a cílových hodnot ve všech oblastech činností. V Linde Gas a.s. byly definovány klíčové řídící a podpůrné procesy, které jsou podrobně popsány v kapitole 7 Realizace produktu, Politiky PQE. Procesy budou nadále trvale rozvíjeny a zlepšovány. Každý proces má svého vlastníka, který je za výsledky procesu odpovědný. Každý majitel procesu, ale i všichni ti, kteří v rámci toho procesu pracují, znají požadavky svých zákazníků, ať již se jedná o zákazníky vnější nebo vnitřní. K uskutečňování prevence závažné havárie v objektech LG a.s. se vedení společnosti zavázalo písemným prohlášením „Politika prevence závažné havárie“, viz kapitola 4.2. Tato Politika je vyjádřením vedení společnosti o tom, že prevence závažné havárie je nedílnou součástí činnosti a života společnosti. „Politika ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí (HSE)“ je další ze základních politik, ve které vedení společnosti vyjadřuje svůj vztah k následujícím principům: –

Zdraví a bezpečnost kolegů, zákazníků, obchodních partnerů a veřejnosti v místech našeho podnikání je naší nejvyšší prioritou.

–

Viditelná osobní zainteresovanost pro oblast HSE, demonstrovaná schopností vést a zodpovědností na všech úrovních v celém The Linde Group

–

HSE principy se budou odrážet ve 100% našeho chování, ve 100% našeho času.

„Politika Kvality“ je další ze základních politik, ve které vedení společnosti vyjadřuje svůj vztah k následujícím principům: –

Za kvalitu je odpovědný každý zaměstnanec, je očekáváno 100% dodržování této Politiky kvality a našich postupů.

–

Známe, rozumíme a efektivně plníme požadavky zákazníků.

–

Neustálé zlepšování našich procesů a systémů pro dodání lepší kvality je dlouhodobě a efektivně zavedeno.

–

Sdílení „best practise“ nám umožňuje neustále se učit opakováním.

–

Zkoumáme, vyvíjíme a prosazujeme technologie, výrobky a služby, které dlouhodobě zlepšují kvalitu a bezpečnost našich produktů.

„Politika Odpovědného podnikání v chemii“ je dokumentem, ve kterém vedení společnosti vyjadřuje svůj pozitivní vztah k problematice životního prostředí a k následujícím principům: –

Linde Gas a.s. dodržuje minimálně právní normy na úseku péče o životní prostředí, bezpečnost práce a požární ochranu jako základ pro zvyšování úrovně v této oblasti, a uplatňuje patřičná ustanovení i nad rámec těchto norem.

© TLP, spol. s r.o


–

Linde Gas a.s. uplatňuje zásady péče o životní prostředí při nákupu surovin, výrobků a služeb.

–

Linde Gas a.s. používá technologie, které při realizaci nových výrobních zařízení minimalizují vznik odpadů, zvyšují požární bezpečnost, neohrožují životní prostředí, zajišťují bezpečnost práce a minimalizují energetickou náročnost.

–

Linde Gas a.s. přispívá ke zlepšování životního prostředí uplatňováním svých výrobků a rozšiřováním jejich aplikací.

–

Linde Gas a.s. preventivní péčí předchází havarijním stavům a mimořádným situacím na úseku péče o životní prostředí, bezpečnost práce a požární ochranu.

–

Linde Gas a.s. zvyšuje odpovědnost vedoucích pracovníků za péči o životní prostředí, bezpečnost práce a požární ochranu a dále za vytváření takových pracovních podmínek, které vedou k odhalení a k odstranění všech negativních vlivů.

–

Linde Gas a.s. v oblasti likvidace odpadů upřednostňuje smluvní partnery, u kterých je ověřeno používání šetrných metod zneškodňování odpadů.

–

Linde Gas a.s. pravidelným informováním, výcvikem a přezkušováním pracovníků na úseku péče o životní prostředí, bezpečnosti práce a požární ochrany posiluje smysl pro odpovědné jednání a minimalizaci nebezpečí ve vztahu k vykonávané činnosti.

–

Linde Gas a.s. poradenskou a publikační činností na úseku péče o životní prostředí, bezpečnosti práce a požární ochrany přispívá k informovanosti široké veřejnosti v oblasti používání celého sortimentu výrobků Linde Gas a.s.

© TLP, spol. s r.o


5.

Systém řízení bezpečnosti – Bezpečnostní program

5.1.

Náležitosti charakteristiky systému řízení bezpečnosti

5.1.1.

Charakteristika systému řízení bezpečnosti, struktura, úrovně

Základem pro řízení činností v Linde Gas a.s. je organizační norma OS 1.1 Tvorba a aktualizace organizačních schémat, kde je stanoveno, že organizační schéma je grafické znázornění organizačního uspořádání LG a.s., tj. liniový přehled organizačních útvarů a vazeb mezi nimi. Organizační schéma je zdrojem pro rozdělení pravomocí a odpovědnosti, včetně podpisových oprávnění. Dle organizačního schématu má nejvyšší disciplinární a funkční vedení generální ředitel. Pro plnění úkolů na úseku bezpečnosti, životního prostředí, centrální laboratoře a metrologie je zřízen útvar Jakosti, bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Činnosti spojené se vzděláváním, a personální záležitosti zajišťuje útvar lidských zdrojů. Činnosti spojené s vlastní výrobou zajišťují útvary Techniky a výroby lahví a útvary Výroby kapalin a ON – SITE. Z důvodu specifikace činností probíhajících v Linde Gas a.s. a z hlediska stanovení povinností zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců je zpracován systém interní dokumentace. Jedná se o sborníky Organizačních norem, technicko-organizačních předpisů a pracovních postupů. V souladu s celokoncernovým přístupem byl v Linde Gas a.s. zaveden systém řízení dle ISO 9001:2008 a ISO 14001:2004. Řízení bezpečnosti a PZH je součástí celkového řízení společnosti a všech jejích aktivit. Systém řízení PZH je popsán v dokumentu TOP 5.1.01 Program prevence závažné havárie, viz příloha č. 3 (výpisy důležitých částí jsou uvedeny zde), který je přístupný všem zaměstnancům společnosti, je základem bezpečného provádění činností, jako hlavní součást prevence závažné havárie a komplexního systému ochrany osob, majetku a životního prostředí v objektu a v jeho okolí. Prevence závažné havárie je chápána jako prvořadá v procesu ochrany zdraví osob, majetku a životního prostředí jak uvnitř tak i v okolí objektu. Systém řízení PZH je založen na důsledné identifikaci nebezpečí, jeho analýze, hodnocení a ocenění identifikovaného rizika. Nástrojem SŘ PZH je soubor technicko-organizačních postupů, provozní dokumentace, pravidel, praktik a dalších aktů řízení společnosti. Takto nastavený systém řízení společnosti je platný nejen pro všechny zaměstnance společnosti, ale i pro třetí osoby jako jsou externí spolupracovníci, dodavatelé, obchodní partneři, konzultanti a návštěvníci vstupující do prostor objektu společnosti nebo jednající se zaměstnanci společnosti. Základem při tvorbě, změnách a aktualizaci tohoto souboru je identifikace a realizace požadavků právních předpisů, technických norem a ostatních dokumentů.

© TLP, spol. s r.o


Předmětem řízení v oblasti PZH jsou tyto oblasti: •

Lidské zdroje a jejich řízení

•

Řízení provozu

•

Řízení změn

•


•

Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou PZH a SŘ bezpečnosti

•

Audit systému řízení bezpečnosti a politiky prevence závažné havárie

5.1.2.

Struktura a přehled vnitřních předpisů souvisejících se systémem řízení bezpečnosti

Jako hlavní systém řízení je stanoven systém QEMS, deklarovaný Politikou Kvality a dále Politikou ochrany zdraví, bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Systém QEMS je popsán v Příručce PQE. Dokumenty, které rozvíjejí systém QEMS jsou Příručka PQE, technicko-organizační předpisy (TOP), pracovní postupy (PP) a vnitřní organizační normy (organizační směrnice a metodické pokyny). Samostatným subsystémem systému QEMS je Systém řízení prevence závažné havárie, prezentovaný Politikou PZH a TOP 5.1.01 Program PZH. Činnosti, které nebyly popsány v rámci systému QEMS a jsou vyžadovány právními a technickými předpisy platnými v ČR, nebo jsou vyžadovány z koncernového vedení jsou zpracovávány dle potřeby (např. na základě požadavku vyplývajícího v rámci kontroly a auditu) a zařazeny do sborníku organizačních norem, sborníků pracovních postupů a případně jako provozní dokumentace jednotlivých výrobních a distribučních center. Schéma systému QEMS je uvedeno v příloze č. 9, část 2.

5.1.3.

Přístupnost systému řízení bezpečnosti zaměstnancům

Program prevence závažné havárie (TOP 5.1.01), viz příloha č. 11, je hlavním a komplexním dokumentem systému řízení prevence závažné havárie. Zaměstnanci jsou s ním prokazatelně seznamováni v rámci pravidelného školení na úseku PZH, viz záznamy o školení uložené u vedoucího výrobního centra. Dokument Program PZH je součástí souboru interní řízené dokumentace stejně jako Příručka PQE , (SŘ PZH je subsystémem SŘ PQE) a je umístěn v elektronické podobě na podnikové počítačové síti, čímž je tedy, stejně jako celý soubor řízené dokumentace, přístupný všem zaměstnancům společnosti. V písemné podobě je k dispozici u vedoucích středisek a center a vedení společnosti. Informace o přístupnosti bezpečnostní dokumentace pro veřejnost je umístěna na internetových stránkách Linde Gas a.s. (www.linde-gas.cz).

© TLP, spol. s r.o


5.1.4.

Organizační zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti

Realizace systému řízení bezpečnosti vychází z organizačního uspořádání společnosti a ze stanovených konkrétních pravomocí a odpovědností pro jednotlivé úrovně řízení společnosti, po kterých probíhají vertikálně i horizontálně linie toku informací. Organizační struktura a funkční začlenění zaměstnanců jsou pevně stanoveny a fyzicky zajištěny. Organizační schémata společnosti a jejich částí jsou uvedena v příloze č. 9. Definování pravomocí a odpovědností v procesu prevence závažné havárie pro jednotlivé pracovníky je v obecné rovině uvedeno v OS 0.4 Tvorba organizačních norem, konkrétní povinnosti jsou uvedeny v dokumentu TOP 5.1.01 Program prevence závažné havárie. Definované odpovědnosti a povinnosti jsou uvedeny dále. Vedoucí SHEQ a technik PZH jsou ustanoveni prostřednictvím pracovní smlouvy a jsou součástí útvaru SHEQ. Vlastní zajištění realizace SŘ PZH spočívá v nastaveném fungujícím komplexu systémových, vzájemně propojených a podmiňujících se opatření a součástí. K úspěšnému řízení PZH je nutný plánovací proces s vyhodnotitelnými výstupy. Předmětem plánovacího procesu v oblasti PZH je soustavná identifikace nebezpečí, hodnocení a řízení procesu zmírňování rizik, která jsou spojena s činnostmi společnosti, jakož i plnění veškerých souvisejících požadavků právních předpisů. Plány jsou vždy konzultovány s příslušnými odbornými útvary, kterých se plánovací proces dotýká. Plán stanovuje termíny, zdroje a povinnosti nezbytné pro dosažení cílů a úkolů společnosti v oblasti PZH. Proces plánování SŘ PZH zahrnuje: a) stanovení postupu a způsobu identifikace nebezpečí, hodnocení a řízení rizik, b) identifikaci a posouzení požadavků právních předpisů, c) stanovení cílů a úkolů v oblasti PZH, d) definování ukazatelů pro posuzování úrovně PZH, e) určení postupu a způsobu zavedení a trvalé realizace systému PZH, f) stanovení priorit, časových harmonogramů zdokonalování preventivních opatření a kontrolních termínů pro posouzení způsobu a úrovně plnění stanovených cílů. Úspěšná realizace celého systému řízení bezpečnosti a PZH spočívá v přísném dodržení plánem stanovené chronologie prvků řízení, jejichž způsob realizace je dále podrobně popsán. 5.1.4.1.

Organizace posuzování rizik závažné havárie

Veškerá náplň systému řízení prevence závažné havárie, včetně její řídící dokumentace, vyplývá z Politiky PZH. Dále pak ze stanovených cílů pro jednotlivé oblasti systému řízení PZH, které vycházejí z identifikace zdrojů rizik, jejich analýzy, ocenění míry rizika a ohodnocení přijatelnosti. Z toho vyplývá, že i celý systém je založen na reálných a konkrétních existujících rizicích, vychází z nich a je na ně zaměřen. Vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik a včasné přijímání adekvátních opatření je trvalý proces založený na kvalifikaci a schopnosti zaměstnanců k provádění určené činnosti. © TLP, spol. s r.o


Identifikace nebezpečí, hodnocení rizik, kategorizace prací, právní a jiné požadavky jsou ve složitějších případech realizovány dle doporučených postupů a za použití doporučených adekvátních metodik externími firmami. V rámci zpracování stanovené bezpečnostní dokumentace byl celý objekt podroben detailní analýze a hodnocení rizika, kterou provedla externí firma. Výsledky a postup provedené analýzy rizika jsou obsahem kapitoly 3. Významnost identifikovaných rizik je hodnocena jako kombinace pravděpodobnosti a následků rizika. Limitující mezi přijatelným a nepřijatelným rizikem, z hlediska posouzení skupinového rizika (proces prezentace rizika a systému opatření při schvalování bezpečnostní dokumentace) bývá vyjádřen zpravidla určitým matematickým výrazem (kritériem), viz. kapitola 0. Ocenění majetku, který je ohrožen závažnou havárií zpracovává útvar Financí (AF). Oceňování se provádí z důvodu přípravy a prolongace pojištění dle zákona č. 224/2015 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 5.1.4.2.

Organizace zavádění, udržování a zdokonalování procesu řízení bezpečnosti

Vedení LG a.s. si je vědomo své odpovědnosti, která je stanovena v TOP 5.1.01 Program PZH, viz příloha č. 11, za zajištění potřebných zdrojů pro účinnou realizaci prevence závažné havárie. Vzhledem k tomu, že systém řízení PZH je nedílnou součástí systému QEMS, vychází způsob plánování a poskytování potřebných zdrojů z tohoto systému. Organizace zajištění a zálohování potřebných zdrojů je řízena dle Příručky PQE. V rámci ročního finančního plánu jsou přidělovány finanční prostředky na realizaci cílů politik společnosti, a to ke zvyšování technické úrovně stávajícího technologického zařízení, zavádění nových technologií a automatizovaných systémů řízení, k zvyšování bezpečnosti provozu a znalostí zaměstnanců jak v oblasti odborné, tak i v oblasti bezpečného provozování zařízení. Ve všech oblastech rozhodovacích a výkonných aktivit, v souladu s příslušnou organizační normou vedení společnosti integruje a koordinuje bezpečnostní hlediska jako součást odpovědnosti každého zaměstnance. Dále pak organizačně, materiálně a finančně zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci, které jsou nedílnou součástí systému péče o zaměstnance, s cílem předcházet závažným haváriím. Vedení společnosti zajišťuje soustavné a kvalifikované vyhledávání a hodnocení rizik, na jejichž základě zajišťuje opatření pro předcházení závažným haváriím. Se zjištěnými riziky prokazatelně seznamuje své zaměstnance a dotčené subjekty státní správy. Vedení společnosti motivuje všechny zaměstnance k posilování odpovědnosti za vlastní bezpečnost a ochranu zdraví všech zaměstnanců společnosti. Do systému řízení bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení závažným haváriím vedení společnosti zahrnuje všechny subjekty, kterých se podnikatelské aktivity společnosti týkají, tj. včetně dodavatelů, odběratelů, návštěvníků, veřejnosti apod. 5.1.4.3.

Organizace identifikace a sledování požadavků právních předpisů a technických dokumentů a způsob zajištění jejich dodržování

Identifikaci a realizaci požadavků právních předpisů a technických dokumentů a doporučení v rámci Linde Gas a.s. zajišťuje v první řadě útvar SHEQ.

© TLP, spol. s r.o


Linde Gas a.s. je odběratelem Sbírky zákonů a dále odběratelem technických norem v rozsahu odpovídajícím činnostem vykonávaných v Linde Gas a.s. Útvar SHEQ vede evidenci technických norem a právních předpisů, rozděluje je dle stanovených rozdělovníků, sleduje aktualizaci těchto předpisů a zajišťuje distribuci aktualizací osobám, které mají technický nebo právní předpis přidělen. Seznam nových technických a právních předpisů je interní poštou distribuován k příslušným uživatelům. Tento seznam je veden útvarem SHEQ. V Linde Gas a.s. jsou zřízeny útvary, které neprovádějí vlastní výrobu ale zajišťují technický servis a metodické vedení. Tyto osoby jsou podřízeny technicko výrobnímu řediteli nebo vedoucímu výroby kapalin a ON-SITE. Tyto osoby v rámci svých pracovních činností odpovídají za zapracování nových předpisů do stávající interní dokumentace. Jedná se o útvary Aplikační technika, Speciální plyny, Chladiva, Výroba lahví, Logistika lahví, Výroba kapalin, ON-SITE. Útvar Jakosti, bezpečnosti a životního prostředí zajišťuje servis pro Linde Gas a.s. na úseku prevence závažné havárie, požární ochrany, BOZP, životního prostředí, metrologie, přepravy nebezpečných věcí (ADR) a jakosti. Každý autor (správce) interní dokumentace je odpovědný za to, že jím zpracovávaná dokumentace odpovídá platným právním a technickým předpisům. Tvorba nové dokumentace a změny stávající interní dokumentace je prováděna dle OS 0.4 Tvorba organizačních norem, TOP 4.2.01 Požadavky na dokumentaci, TOP 4.2.02 Řízení související dokumentace, TOP 5.1.01 Program PZH a Příručka PQE (4.2 Požadavky na dokumentaci). Kontrola aktuálnosti se provádí v rámci interních auditů, tj. dle TOP 8.2.2.01 Interní audit a TOP 5.1.01 Program PZH. Vytvářená dokumentace SŘ PZH a její věcný obsah vychází z aktuálních a platných požadavků právních předpisů a technických norem, jejichž implementaci je věnována náležitá pozornost, čímž je zajištěna její trvalá aktuálnost a účinnost. Za implementaci změn právních předpisů do interní dokumentace v oblasti PZH nese odpovědnost vedoucí SHEQ. 5.1.4.4.

Organizace definování cílů a úkolů v oblasti prevence závažných havárií

Vrcholovým dokumentem v oblasti prevence závažné havárie je Politika prevence závažné havárie, viz kapitola 4.2, která představuje hlavní teze pro prevenci závažné havárie. V TOP 5.1.01 Program prevence závažné havárie a v dokumentu „Cíle a úkoly v oblasti PZH na příslušný rok“, jsou pak vedením společnosti tyto hlavní teze rozpracovány a konkretizovány na cíle a zásady směřované do jednotlivých oblastí působení, viz kapitola 4.4, které mají vliv na předcházení vzniku závažných havárií a mimořádných stavů a událostí. Obecným cílem v oblasti prevence závažné havárie je soustavné zvyšování úrovně řízení bezpečnosti v jednotlivých oblastech působnosti. Vedení společnosti je zodpovědné za vyhlášení cílů v oblasti PZH a za kontrolu jejich plnění. Vedoucí pracovníci provádí a odpovídají za prokazatelné seznámení svých podřízených s vyhlášenými cíli společnosti a s konkrétními úkoly. Systém řízení prevence závažné havárie

© TLP, spol. s r.o


je pak trvalý, plánovitý, organizační a výkonný proces, sloužící k naplňování stanovených cílů a politiky prevence závažné havárie. 5.1.4.5.

Organizace stanovení ukazatelů, parametrů a kritérií pro hodnocení splnění cílů, úkolů a účinnosti realizovaných opatření

Pro hodnocení stanovených cílů a úkolů v oblasti PZH a pro posouzení účinnosti přijatých opatření jsou vytvořeny a zavedeny měřitelné ukazatele. Jedná se o následující prvky: •

Četnost poruch, nehod, požárů, úrazů a vlivů na ŽP

•

Závažnost poruch/důsledek událostí

Četnost poruch, nehod, požárů, úrazů a vlivů na ŽP 1. ČETNOST vzniku pracovních úrazů – počet případů poškození zdraví osob při výkonu pracovních činností v členění: °

Smrtelné pracovní úrazy,

°

Pracovní úrazy se ztrátou pracovní doby,

°

Pracovní úrazy s lékařským ošetřením bez ztráty pracovní doby

2. ČETNOST poruch/nehod zařízení s potenciálem vzniku závažné havárie – počet interních nehod za rok celkem a dle definovaných kritérií v oblastech vlivu na: °

bezpečnost, životy a zdraví osob,

°

životní prostředí,

°

image společnosti,

°

technickou bezpečnost zařízení,

°

finanční ztráty na majetku.

Závažnost poruch/důsledek událostí 1.

ROZSAH následků na zdraví/životy osob °

smrtelné pracovní úrazy,

°

pracovní úrazy se ztrátou pracovní doby,

°

pracovní úrazy s lékařským ošetřením bez ztráty pracovní doby.

2.

ZÁVAŽNOST °

podílový ukazatel počtu pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností ku počtu odpracovaných hodin přepočtených na 200 tisíc odpracovaných hodin.

3.

LTIR – lost time injury rate – Index ztráty pracovní doby ve vztahu ke vzniklému pracovnímu úrazu

4.

ROZSAH následků do základních složek ŽP °

ovzduší,

°

povrchové vody, © TLP, spol. s r.o


°

půda a podzemní vody,

°

fauna/flora.

5.

ROZSAH (míra) negativního vlivu na zařízení a celkové ztráty °

6.

finanční vyjádření ztrát na majetku, včetně vzniklých ztrát na produkci. ROZSAH (míra) negativního vlivu na image společnosti

°

změna postavení na trhu, ztráta obchodních partnerů apod.

5.1.4.6.

Organizace určování priorit a časového harmonogramu zavádění, resp. zdokonalování preventivních opatření

Priority a časový harmonogram preventivních opatření a stanovení kontrolních termínů pro plnění stanovených cílů vyplývají z výsledků sledování plnění programu PZH a jsou neodmyslitelnou součástí plánovacího procesu v oblasti PZH. Jsou jedním z rozhodujících faktorů pro následné vyhodnocení stanovených cílů, úkolů a opatření. Jejich vyhodnocení provádí vedení společnosti na základě závěrů a návrhů formulovaných ve „Zprávě o PZH“, kterou zpracovává technik PZH jednou za rok. Tato zpráva je součástí Zprávy o jakosti, bezpečnosti a ochraně životního prostředí předkládané vedení společnosti. V případě zjištění neuspokojivých výsledků jsou cíle a úkoly (případně celý systém řízení) korigovány při plánování na následující období. Za určení priorit a časových harmonogramů, jejich realizaci, jakož i za navrhování opatření k zdokonalování preventivních opatření a stanovování termínů plnění cílů je zodpovědný technik PZH. 5.1.4.7.

Organizace provádění kontrol zaměřených na sledování plnění stanovených cílů, pravidla a lhůty kontrol

Vedení společnosti je zodpovědné nejen za vyhlášení cílů v oblasti PZH, ale i za kontrolu jejich plnění. Vedoucí zaměstnanci prokazatelně seznamují své podřízené s vyhlášenými cíli společnosti a se stanovenými konkrétními úkoly, za což odpovídají. Kontrola plnění cílů je prováděna při pravidelných hodnoceních účinnosti řízení systému prevence závažné havárie vedením společnosti. Cílem sledování plnění bezpečnostního programu je: –

prověření řídících, organizačních a technických systémů společnosti a posouzení dosažené úrovně stavu zabezpečení prevence závažné havárie a zvládnutí mimořádných havarijních situací,

–

identifikace příčin nesplněných úkolů a následné přijímání nápravných opatření,

–

soustavná kontrolní činnost na všech stupních řízení s cílem minimalizovat pravděpodobnost vzniku mimořádných situací, zejména pak závažných havárií.

Výsledky kontrol, zaměřených na zajišťování havarijní prevence, hodnocení úrovně péče o bezpečnost, hygienu práce a ochranu zdraví a plnění oblasti ekologických programů jsou každoročně přezkoumávány na úrovni vedení společnosti. Průběžně se sledují dosahované výsledky plnění úkolů v oblasti bezpečnosti provozu a PZH, tyto se porovnávají se stanovenými cíli tak, aby mohly být zjištěny odchylky a analyzovány jejich příčiny. Jednotlivé úkoly mají stanoven termín (kontrolní, realizační, konečný apod.), odpovědnou osobu za jejich plnění a zadavatele (schvalovatele) úkolu. Systém umožňuje okamžité a úplné © TLP, spol. s r.o


informování všech zainteresovaných pracovníků o momentálním stavu plnění daného úkolu a další údaje o definici úkolů, odchylkách, příčinách neplnění či pozastavení prací, prováděných korekcích apod. Stěžejním předmětem kontrolní činnosti v oblasti prevence závažné havárie je systematické prověřování plnění programu prevence závažných havárií a vyhodnocování efektivnosti bezpečnostního systému. Systém plánování interních kontrol (prověrek) je ve společnosti řízen v souladu s dokumenty TOP 8.2.2.01 Interní audit a TOP 5.1.01 Program PZH. 5.1.4.8.

Organizace zajišťování a zálohování potřebných technických, finančních a lidských zdrojů pro uplatňování systému PZH

Zajištění technických zdrojů Postup a způsob zajištění technických zdrojů je uveden v dokumentu Příručka PQE (kapitola 6 Management zdrojů). Způsob poskytování technických zdrojů je popsán v části 6.1 Poskytování zdrojů a 6.3 Infrastruktura uvedeného dokumentu. Způsob zajištění technických zdrojů na úseku informačních technologií (odpovědnost nese útvar AO) je pak stanoven v části 6.3.1 Informační technologie. Technické zdroje jsou zajišťovány prostřednictvím investic – řeší část 6.3.2 Investiční výstavba, kde odpovědnost za zajištění technických zdrojů vyžadujících investice nese vedoucí investiční výstavby. Zajištění provozuschopnosti technických zdrojů je popsáno v části 6.3.3 Centrální údržba, kde jsou stanoveny povinnosti a odpovědnost pro vedoucího údržby. Zajištění finančních zdrojů Finanční zdroje pro plnění úkolů na úseku prevence závažné havárie jsou čerpány jako položka běžné činnosti firmy (tj. mzdové náklady, vybavení kanceláře, krytí výdajů spojených se školením apod.). Finanční prostředky, které jsou nutné na zajištění investic se plánují a čerpají prostřednictvím investic. Základním dokumentem pro zajištění finančních zdrojů je Příručka PQE část 6.7 Finanční zdroje. Odpovědnost za zajištění finančních zdrojů má v případě plnění úkolů na úseku prevence závažné havárie vedoucí SHEQ (audit, školení, konzultace), dále vedoucí AO (SW a HW), vedoucí GP (školení), vedoucí STR (měření, kalibrace), vedoucí AC za prověření a zahrnutí oprávněných požadavků do příslušných částí plánu. Finanční prostředky investičního charakteru se plánují dle OS 19.0 Plánovací dokumenty a OS 19.1 Investiční plán a jeho kontrola. Plánování těchto finančních prostředků je dlouhodobé, nejméně s jednoročním předstihem. V rámci útvaru SHEQ je dále ročně plánována položka na odstraňování závad na úseku bezpečnosti, která je postupně čerpána. Zajištění lidských zdrojů Lidské zdroje jsou v Linde Gas a.s. zajišťovány prostřednictvím útvaru Lidských zdrojů – GP. Zajišťování lidských zdrojů je prováděno v souladu s dokumentem Příručka PQE část 6.2 Lidské zdroje. Dle tohoto dokumentu vedoucí jednotlivých útvarů stanovují požadavek na pracovní místo v útvaru (potřeba, kvalifikace apod.), a vedoucí útvaru GP stanovuje personální strategii a řízení přípravy zaměstnanců, zpracovává a aktualizuje katalog prací LG a.s. a dále zajišťuje činnosti na úseku vzdělávání.

© TLP, spol. s r.o


5.1.4.9.

Organizace zajišťování rezervních zdrojů pro neočekávané změny v objektu, nebo neobvyklé okolnosti

Zajištění zdrojů v souvislosti s měnícími se nebo neobvyklými okolnostmi Vlastní výrobní činnost společnosti lze provozovat pouze za podmínek daných pracovními postupy pro každou konkrétní práci. V případě, že nelze práci řádně (tj. podle pracovního postupu) vykonávat, zaměstnanec práci přeruší a informuje svého nadřízeného nebo jeho zástupce. O dalším postupu rozhodne tento vedoucí zaměstnanec v závislosti na druhu požadovaného zásahu (např. požadavek na opravu, požadavek na neplánované odstavení technologie). Práce může být započata až za situace, kdy stav pracoviště umožňuje provádění práce dle platných pracovních postupů. V případě, že dojde k takovým okolnostem, že hrozí nebezpečí vzniku závažné havárie, havárie, nehody nebo skoronehody se práce přeruší a mohou být započaty až v případě, kdy stav pracoviště umožňuje provádění práce dle platných pracovních postupů. Vykonávání práce jinak než stanoveným pracovním postupem je hrubé porušení pracovní kázně. V případě, že příslušný vedoucí zaměstnanec není schopen provést odstranění závady nebo jiného stavu bránícího výrobě (dle PP), informuje svého nadřízeného nebo jeho zástupce, v případě potřeby i odborného zaměstnance LG a.s. (technologové výroby) apod. V případě, že je ohrožena bezpečnost provozu, osob, zvířat nebo životního prostředí, musí být provedeno ohlášení tohoto stavu dle OS 17.2 Hlášení mimořádných událostí a událostí v LG a.s. jehož součástí je i seznam osob oprávněných řešit událost včetně telefonického kontaktu. V rámci ročního finančního plánu jsou přidělovány finanční prostředky na realizaci cílů politik společnosti, a to ke zvyšování technické úrovně stávajícího technologického zařízení, zavádění nových technologií a automatizovaných systémů řízení, k zvyšování bezpečnosti provozu a znalostí zaměstnanců jak v oblasti odborné, tak i v oblasti bezpečného provozování zařízení. Ve všech oblastech rozhodovacích a výkonných aktivit, v souladu s příslušnou organizační normou vedení společnosti integruje a koordinuje bezpečnostní hlediska jako součást odpovědnosti každého zaměstnance. Dále pak organizačně, materiálně a finančně zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci, které jsou nedílnou součástí systému péče o zaměstnance, s cílem předcházet závažným haváriím. Vedení společnosti zajišťuje soustavné a kvalifikované vyhledávání a hodnocení rizik, na jejichž základě zajišťuje opatření pro předcházení závažným haváriím. Se zjištěnými riziky prokazatelně seznamuje své zaměstnance a na základě povinností stanovených právními předpisy i dotčené subjekty státní a veřejné správy. Vedení společnosti motivuje všechny zaměstnance k posilování odpovědnosti za vlastní bezpečnost a ochranu zdraví všech zaměstnanců společnosti. Do systému řízení bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení závažným haváriím vedení společnosti zahrnuje všechny subjekty, kterých se podnikatelské aktivity společnosti týkají, tj. včetně dodavatelů, odběratelů, návštěvníků, veřejnosti apod. Zajišťování zdrojů pro včasné a účinné reagování na měnící se nebo neobvyklé okolnosti V zájmu vedení společnosti je bezkonfliktní a rozvíjející se výrobní program a z tohoto důvodu jsou zajišťovány i zdroje pro včasnou reakci na měnící se podmínky na trhu nebo na © TLP, spol. s r.o


vznik neobvyklých okolností. Změna plánu vyčleňovaných zdrojů pro zajištění bezpečného provozu probíhá v souladu se zásadami změnového řízení, viz kapitola 5.2.3 Výroba v Linde Gas a.s probíhá na základě plánu výroby zpracovaného dle OS 19.0 Plánovací dokumenty v rámci LG a.s. a dle OS 19.1 Investiční plán a jeho kontrola. Plánovaná změna bude provedena v rámci stanoveného plánu v návaznosti na ostatní výrobní centra a střediska. V případě mimořádného odstavení nebo mimořádné změny, která nebyla zahrnuta do plánu, bude zajištění prostředků na tuto změnu provedeno dle stejných interních směrnic s tím, že o uvolnění finančních prostředků nad plán rozhodně příslušný útvar koncernu LINDE. Výroba v Linde Gas a.s. není koncipována jako výroba centrální, ale jako výroba rozložená do několika lokalit. V praxi to znamená, že v případě výpadku výroby z jednoho výrobního centra nebo střediska jsou ostatní výrobní centra a střediska schopna nahradit chybějící výrobu. Vzhledem k tomu, že Linde Gas a.s. je součástí koncernu LINDE, v případě neočekávaných výpadků na více výrobních střediscích nebo centrech bude zajištění chybějící výroby nahrazeno v rámci spolupráce s dceřinými společnostmi v SRN, Rakousku, Maďarsku a Polsku. V rámci nařízení mateřské firmy (LINDE) je dále ve všech výrobních centrech a střediscích uplatňována tzv. 6 denní záloha. S možností eventuální likvidace výrobních a servisních zařízení, v důsledku ukončení činnosti apod., je kalkulováno již v době projektování nových zařízení a tudíž od samého počátku jejich zřizování jsou plánovány potřebné zdroje a prostředky na jejich převedení, likvidaci apod.

© TLP, spol. s r.o


5.2.

Struktura popisu tematických oblastí systému řízení bezpečnosti

5.2.1.

Lidské zdroje v objektu a jejich řízení

5.2.1.1.

Zaměstnanci s vlivem na omezování rizik nebo na vznik závažných havárií

5.2.1.1.1.

Přehled pracovních pozic s vlivem na omezování rizik závažných havárií

V rámci společnosti jsou na všech úrovních řízení stanoveny úkoly a povinnosti zaměstnanců podílejících se na omezování rizik závažných havárií a je stanovena odpovědnost jednotlivých osob za plnění úkolů v této oblasti. Nejvyšší organizační normou řešící odpovědnost a povinnosti zaměstnanců za provoz technologie je OS 1.1 Tvorba a aktualizace organizačních schémat. V této normě jsou specifikovány základní principy vytváření systému organizace řízení. Základní povinnosti, práva a odpovědnost vedoucích a ostatních zaměstnanců společnosti v oblasti PZH jsou stanoveny v interních předpisech, a to Příručkou PQE a TOP 5.1.01 Program Prevence závažných havárií a dále technicko organizačními předpisy a pracovními postupy nebo vnitřními organizačními normami. Pro zaměstnance společnosti, kteří se bezprostředně podílejí na omezování rizik, nebo jejichž činnost může ovlivnit vývoj a rozsah závažné havárie jsou uvedenými dokumenty a tímto Bezpečnostním programem stanoveny následující povinnosti a úkoly promítající se do bezpečného řízení technologií a tím i do systému PZH: Vedení společnosti –

vydává konečná rozhodnutí týkající se postupu zavedení, vývoje, prověřování a udržování SŘ PZH,

–

schvaluje organizační schémata,

–

zodpovídá za vydání a realizaci politiky PZH, definuje politiku PZH a schvaluje cíle,

–

zodpovídá za vytvoření a zajištění zdrojů pro realizaci Politiky PZH a zabezpečení cílů PZH,

–

je odpovědno za zajištění zdrojů a pracovníků pro řídící, výkonné a ověřovací činnosti SŘ PZH,

–

odpovídá za systematické přezkoumávání funkčnosti a účinnosti SŘ PZH a přijímá koncepčních opatření k nápravě,

–

odpovídá za řízení a řešení mimořádných a havarijních situací.

Vedoucí SHEQ odpovídá za: –

zavedení a udržování všech požadavků SŘ PZH,

–

zlepšování stavu úseku PZH, ukládání opatření k nápravě,

–

přípravu a předkládání zprávy, © TLP, spol. s r.o


–

zastupování společnosti ve věcech PZH k externím stranám, orgánům státní správy, kontrolním a inspekčním orgánům,

–

předkládání návrhů politiky, cílů a programů PZH.

Technik PZH zodpovídá za: –

zastupování společnosti ve věci PZH k externím stranám, orgánům státní správy, kontrolním a inspekčním orgánům,

–

kontrolu plnění cílů a úkolů PZH,

–

přípravu podkladů pro zpracování cílů, Politiky, Programu PZH,

–

zabezpečení zpracování. Připomínkování, vydávání, vedení seznamu, aktualizaci a řízení dokumentace SŘ PZH.

Zaměstnanci ve vedoucích funkcích zodpovídají za: –

vytváření podmínek pro řádnou činnost pracoviště,

–

znalost úkolů, předpisů a organizačního uspořádání LG a.s.,

–

potřebnou úroveň znalosti pro uplatnění a rozvoj systému QEMS LG a.s.,

–

plánování a přidělování úkolů podřízeným zaměstnancům, jejich kontrolu a hodnocení,

–

zabezpečení plnění úkolů, které nebyly podřízeným přiděleny nebo které nemohou být splněny pro dočasnou nebo trvalou nepřítomnost jejich nositele,

–

dodržování zásady jediného (zodpovědného) vedoucího tzn. vydávat příkazy pouze prostřednictvím přímého nadřízeného,

–

seznamování podřízených zaměstnanců s právními, organizačními a řídícími normami souvisejícími s činností podřízeného úseku a kontrola jejich dodržování;

–

kontrolu dodržování pracovní kázně ve svěřených úsecích a odděleních a vyvozování závěrů při jejím porušení,

–

pravidelné hodnocení výsledků práce podřízených zaměstnanců,

–

péči o svěřené pracovní prostředky a pomůcky,

–

vyjadřování k organizačním a řídícím normám, které se dotýkají činností svěřeného pracoviště,

–

zabezpečování efektivní spolupráce mezi úseky, centry, středisky i mezi podřízenými;

–

zajištění zastupitelnosti vedoucích a odborných zaměstnanců,

–

organizaci předávání funkcí podle stanovených zásad,

–

ochranu obchodního a služebního tajemství,

–

návrh koncepce řízeného pracoviště,

–

za trvalé zlepšení kultury a úrovně řízení,

–

za hospodárné a efektivní řízení svěřeného pracoviště,

© TLP, spol. s r.o


Konkrétní osobní zodpovědnosti a pravomoci jednotlivých funkcí jsou stanoveny v pracovních náplních. Za vypracování pracovních náplní a jejich úplnost odpovídají vedoucí center (středisek) nebo přímí nadřízení pracovníků. Vedle pracovních náplní a interních předpisů jsou práva a povinnosti všech zaměstnanců dále stanovena také obecně závaznými zákonnými normami, zejména obchodním zákoníkem a zákoníkem práce. Z hlediska prevence závažné havárie je nejvyšším orgánem společnosti vedení LG a.s. Jeden z členů vedení společnosti je stanoven Představitelem vedení pro jakost a ochranu životního prostředí. V rámci vlastního výkonu činností na úseku prevence závažné havárie je plněním požadavků SŘ PZH pověřen a za jejich plnění odpovědný vedoucí útvaru SHEQ a dále technik PZH (podřízený vedoucímu SHEQ). V případě nepřítomnosti některého ze zaměstnanců, pokud není stanoven zastupující zaměstnanec odpovídá za řízení činností za nepřítomného zaměstnance jeho přímý nadřízený, na úrovni vedení společnosti je zastupitelnost jednotlivých členů vedení společnosti řešena vzájemnou zastupitelností. Za běžných provozních podmínek (v případě běžné nemoci, dovolené, náhradního volna apod.) není jmenován zastupující zaměstnanec, v případě dlouhodobé nepřítomnosti (dlouhodobá nemoc, dlouhodobá stáž apod.) je řešeno zastupování ve spolupráci s útvarem Lidských zdrojů a informace o zastupování je předána tímto útvarem všem vedoucím zaměstnancům společnosti. Pro případ mimořádné události, události, nehody, havárie nebo skoronehody se postupuje dle samostatného interního předpisu OS 17.2 Hlášení mimořádných událostí a událostí v rámci LG a.s která obsahuje i skutečnosti vztahující se k centrální ohlašovně mimořádných událostí Linde Gas a.s. Tyto dokumenty obsahují jmenný seznam zaměstnanců LG a.s., kteří poskytnou nezbytnou pomoc při řešení těchto událostí. Všichni zde uvedení zaměstnanci jsou vzájemně zastupitelní s výjimkou vyprošťování cisteren (mohou poskytnout informaci a pomoc pouze zaměstnanci uvedení v seznamu osob pro vyprošťování…). Součástí těchto dokumentů je i stanovení postupu v případě, že nelze kontaktovat určitého vedoucího zaměstnance. 5.2.1.1.2.

Organizační schéma firmy s vyznačením funkcí s vlivem na omezování rizik

Funkční vztahy výše uvedených funkcí a ostatních pracovních pozic určuje organizační schéma uvedené v příloze č. l. Dalším rozvádějícím schématem, vztahujícím se k prevenci závažné havárie je schéma systému QEMS, které je rovněž uvedeno v příloze č. 9. Dle schémat jsou realizovány i linie toku informací při uplatňování SŘ PZH. 5.2.1.1.3.

Dostupnost aktuálního seznamu pracovníků podílejících se na omezování rizik

Platné organizační schéma a schéma Systému QEMS je dostupné všem vedoucím zaměstnancům společnosti v databázi interních předpisů, tato databáze je dostupná i všem zaměstnancům připojených k síti Linde Gas a.s. Ostatním zaměstnancům (tj. bez přístupu do sítě LG a.s.) poskytne informace jeho přímý nadřízený.

© TLP, spol. s r.o


V případě mimořádné události, události, havárie, skoronehody apod. je seznam zastupujících zaměstnanců včetně kontaktu uveden v příloze k OS 17.2 Hlášení mimořádných událostí a událostí v rámci Linde Gas a.s., která je dostupná všem vedoucím zaměstnancům a zaměstnanců LG a.s. připojených k síti LG a.s. Ohlašovna mimořádných událostí LG a.s. má k dispozici i tištěnou podobu. Seznam funkcí s aktuálním jmenovitým obsazením je uložen pro jednotlivá centra a střediska u jejich vedoucích a na personálním oddělení LG a.s. 5.2.1.1.4.

Osoby odpovědné za zavedení a fungování systému bezpečnosti a systému řízení prevence závažné havárie

Řízení bezpečnosti (tj. činností na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí) zajišťuje pro LG a.s. útvar Jakosti, bezpečnosti a životního prostředí. Obecnou odpovědnost za tyto činnosti nese statutární zástupce společnosti, v rámci jednotlivých výrobních středisek a center za tyto činnosti odpovídají vedoucí těchto areálů. Útvar jakosti, bezpečnosti a životního prostředí pro výkon těchto činností zajišťuje zpracování interních předpisů, sleduje právní a technické předpisy (nové a aktualizované), poskytuje informace k zabezpečení těchto činností a vykonává činnosti stanovené interními směrnicemi. Na základě plných mocí jsou jmenovaní pracovníci oprávněni zastupovat společnost, v rozsahu stanoveném plnou mocí, při jednání s orgány státní/veřejné správy a samosprávy v dané oblasti. Pracovníci útvaru Jakosti, bezpečnosti a životního prostředí provádějí dále interní kontroly za účelem zjištění stavu na úseku PO, BOZP a ŽP, stanovují opatření k odstranění nedostatků a pomáhají s odstraňováním těchto nedostatků. Pracovníci útvaru zároveň provádějí školení na úseku PO, BOZP a ŽP, s výjimkou vstupního školení zaměstnanců, kdy vstupní školení provádějí příslušní vedoucí zaměstnanci sami. Na úseku prevence závažné havárie je situace obdobná. Povinnosti vedoucího SHEQ na úseku PZH a dále Technika PZH jsou uvedeny v TOP 5.1.01 Program prevence závažné havárie, viz příloha č. 11. 5.2.1.1.5.

Prověřování kvalifikace externích dodavatelů a poskytovatelů služeb

Výběr dodavatele, zjišťování jeho odborné způsobilosti provádět sjednaný druh práce nebo poskytovat službu je řešeno interním dokumentem Příručka PQE část 6.6. Dodavatelé a partnerství. Dalším důležitým dokumentem pro řízení výběru dodavatelů služeb je TOP 7.4.02 Hodnocení a výběr dodavatele. Cílem je získat takového partnera pro dodávky služeb nebo prací, aby nebylo ohroženo jméno společnosti Linde Gas a.s., tj. takového dodavatele, jehož činnost je v souladu s platnými právními a technickými předpisy, včetně činností na úseku PO, PZH, BOZP a ŽP. Zakázky pro externí firmy a dodavatele jsou realizovány na základě výsledků výběrového řízení. Uspět ve výběrovém řízení pro externí firmy a dodavatele mimo jiného znamená: –

mít kladné reference o bezpečném provádění činnosti,

–

prokázat požadovanou profesionální úroveň nejen odbornou, ale i organizační,

–

prokázat ochotu seznámit se s existujícími riziky a respektovat opatření k předcházení vzniku závažných havárií,

© TLP, spol. s r.o


–

prokázat ochotu úzce spolupracovat s kmenovými zaměstnanci v otázkách bezpečnosti práce a prevence závažné havárie,

–

zavázat se vykonávat jen bezpečné a stanovené činnosti v přesně vymezenou dobu.

5.2.1.1.6.

Projednávání problematiky PZH na úrovní vedení firmy

Kontrola plnění cílů a úkolů v oblasti SŘ PZH spočívá v soustavném a systematickém posuzování funkčnosti tohoto systému odpovědnými pracovníky LG a.s. na všech úrovních řízení. V případě zjištění jakýchkoliv nedostatků či pochybení ve funkčnosti systému je bezprostředně nutné vyrozumět odpovědné osoby z vedení společnosti, jejichž povinností je zjistit příčinu a vypracovat návrh na řešení (nápravu funkce systému). V rámci změnového řízení provede zpracovatel změny její důslednou evidenci, vyznačení v příslušné dokumentaci a prokazatelné seznámení dotčených stran a pracovníků s obsahem změny a s novým způsobem provádění změněné činnosti. Funkčnost provedené změny je pak ověřována, sledována a vyhodnocena. Stav na úseku prevence závažné havárie, včetně plnění cílů, je součástí Zprávy o PZH zpracovávané dle dokumentu TOP 5.1.01 Program Prevence závažné havárie. Zpráva je předkládána vedení společnosti. Vedení společnosti dle téhož interního předpisu přijímá rozhodnutí o nevyhnutelných změnách cílů, odsouhlasí návrhy v oblasti PZH a zaujme stanovisko k funkčnosti programu PZH, plnění cílů a požadavků právních předpisů. 5.2.1.1.7.

Projednávání otázek PZH na všech stupních řízení

Projednávání otázek prevence závažné havárie je neoddělitelnou součástí veškerých interních jednání a porad na všech úrovních řízení procesů v LG a.s. Projednávání otázek PZH na jednotlivých stupních řízení vyplývá ze systému QEMS, zejména z dokumentu Příručka PQE část 5.5 Odpovědnost, pravomoc, komunikace. V tomto dokumentu jsou stanoveny postupy interní komunikace (systém přenášení informací pomocí porad, vnitropodnikové tiskoviny) a zároveň i povinnosti a odpovědnost informace přenášet. Projednávání otázek PZH také úzce souvisí s dokumentem TOP 5.1.01 Program Prevence závažné havárie. Tento dokument zpřístupňuje problematiku PZH všem zaměstnancům. Informace o výsledcích postupují stejným způsobem jako je vlastní projednávání, vychází se z principu, že každé jednání (projednávání) má konkrétní výstup. Informace v oblasti prevence závažné havárie musí být jasné, srozumitelné, konkrétní a úplné. Znamená to, že musí být zřetelné o jaký zdroj rizika se jedná, k jakému ohrožení může eventuálně dojít, jaká je funkce a rozsah příslušného preventivního opatření, jak se projeví důsledky správné a nesprávné funkce opatření a jak se účinnost tohoto opatření hodnotí. 5.2.1.2.

Zaměstnanci na vedoucích pozicích a jejich odpovědnost

Z hlediska SŘ PZH (subsytém QEMS) je stanovena vedoucím zaměstnancům následující odpovědnost za: –

zajištění potřebných zdrojů (včetně lidských zdrojů) pro vývoj, zavedení a provoz systému řízení,

–

analýzy a hodnocení rizik objektů a zařízení, © TLP, spol. s r.o


–

zajištění znalostí zaměstnanců a dodavatelů o existujících rizicích a jejich úloze při omezování rizik,

–

zavedení, evidenci, sledování a vyhodnocování nápravných aktivit,

–

řízení a řešení mimořádných a havarijních stavů,

–

identifikování potřeb v oblasti výcviku, zajištění výcviku a vyhodnocení jejich efektivnosti,

–

zavedení kontrolních mechanismů potřebných pro program prevence závažné havárie,

–

koordinaci zavádění systému řízení včetně informování vedení společnosti,

–

sledování funkce systému řízení, vyhodnocování jeho účinnosti, provádění kontrol a auditů.

5.2.1.3.

Řízení lidských zdrojů, výchova a vzdělávání

5.2.1.3.1.

Systém výběru zaměstnanců pro obsazování pozic významných pro oblast PZH

5.2.1.3.1.1.

Systém výběru zaměstnanců

Systém řízení lidských zdrojů z hlediska prevence závažné havárie úzce souvisí a vychází z obecného systému řízení lidských zdrojů LG a.s. V LG a.s. je zaveden a dokumentován postup pro soustavné vzdělávání zaměstnanců, v kterém je zahrnuto i vzdělávání související se zabezpečením prevence závažné havárie. Základní postup při výcviku zaměstnanců je popsán a stanoven dokumentem TOP 4.18.01 Výcvik. Přijímání nových zaměstnanců je v LG a.s. prováděno výběrem, k čemuž slouží výběrové řízení. Postup vlastního výběru je následující: Pro výběr zaměstnanců na obsazení konkrétního pracovního místa je zpracován katalog prací (personální útvar). Dle tohoto katalogu jsou vytvořeny profily pracovních míst s požadovanými znalostmi a dovednostmi. Při obsazování uvolněného pracovního místa jsou přijímáni pouze zaměstnanci, kteří splňují požadavky dle jednotlivých profilů. Ověřování splnění požadavků na obsazované pracovní místo (dosažené vzdělání, odborná kvalifikace apod.) provádí personální útvar. V případě, že požadavky na odbornou kvalifikaci resp. další požadavky jsou nad možnosti LG a.s., je vyžadována spolupráce odborných externích firem. Vznik nových pracovních míst schvaluje vedení společnosti na základě potřeb rozvoje LG a.s. (požadavky odpovědných vedoucích na doplnění stavu zaměstnanců) a podle schváleného podnikatelského záměru zároveň se souhlasem mateřské firmy. Na základě schválení předloží vedoucí center a středisek nebo odpovědný vedoucí na personální úsek písemné požadavky na nově vzniklá pracovní místa. Požadavek musí obsahovat: - pracovní náplň na nové pracovní místo, mzdové hodnocení a datum nástupu. V případě uvolnění již schváleného pracovního místa předkládá požadavek odpovědný vedoucí. Tento požadavek musí obsahovat mzdové hodnocení a datum nástupu. Personální útvar provádí nábor několika způsoby: zveřejněním nabídky na vývěsce (dle kolektivní smlouvy), objednáním zveřejnění inzerátu, výběrem ze zájemců z dřívějšího období nebo spoluprací s úřadem práce.

© TLP, spol. s r.o


Zájemci o volná pracovní místa jsou evidováni na personálním úseku. Předloží doklady, které jsou nutné pro doložení předepsané kvalifikace např. doklad o vzdělání, ukončení kursů, průkazy a oprávnění pro odbornou způsobilost. Personální úsek předá nabídky odpovědným vedoucím. O konečném přijetí rozhoduje personální útvar ve spolupráci s vedoucím centra (střediska) u zaměstnanců nastupujících do základních referentských a dělnických funkcí. Zájemcům, kteří nebyli vybráni odešle personalista dopis, podá telefonickou nebo osobní zprávu o konečném rozhodnutí. Na základě rozhodnutí o přijetí a předložených dokladů personální úsek zajistí přijetí do pracovního poměru a vyhotovení příslušné s tím související dokumentace. Personální úsek (vedoucí centra) provede nástupní školení nového zaměstnance dle stanoveného rozsahu. Dále přechází zaměstnanec na příslušné pracoviště a odpovědný vedoucí provede školení na pracovišti dle stanoveného rozsahu. Před závěrem zkušební doby, odpovědný vedoucí, provede zhodnocení, zda bude pracovní poměr pokračovat nebo zda bude ukončen ve zkušební době. Toto zhodnocení předá vedoucí centra (střediska) nebo odpovědný vedoucí písemně na personální úsek. V případě, že zaměstnanec bude pokračovat v pracovním poměru, provede personalista trvalé zařazení. V případě, že pracovní poměr pokračovat nebude, odpovědný vedoucí se zaměstnancem záležitost projedná a společně s personálním úsekem předá zaměstnanci výpověď a výstupní list. V dalším textu této kapitoly jsou používány následující termíny: Kvalifikační požadavky - požadavky, které jsou nutné pro vykonávání jednotlivých činností. Pracovní náplň - je vypracována pro každou funkci (dělnickou i technickou) obsahuje kvalifikační požadavky, pravomoci a odpovědnost související s vykonáváním příslušné funkce a zastupitelnost příslušné funkce. Osobní karta - samostatná složka do které se zakládají všechny doklady související se zaměstnancem (např. dotazník, pracovní smlouva, doklady o kvalifikaci, lékařské prohlídky). Odpovědný vedoucí - vedoucí centra (střediska) nebo zaměstnanec, který má přímo podřízené další zaměstnance. 5.2.1.3.1.2.

Kvalifikační požadavky na pozice ve firmě

Stanovení kvalifikačních a odborných požadavků na pracovní místo je základním údajem, který vyplývá z potřeb akciové společnosti a koresponduje s jejími cíli. Kvalifikační požadavky jsou stanoveny v profilu pracovního místa (Form 1400/0 01.96). Kvalifikační a odborné požadavky na pracovní místa jsou sledovány personálním útvarem, který odpovídá za jejich aktualizaci. K tomu využívá námětů, které jsou směřovány ze strany vedoucích (nadřízených) a provádí změny do příslušných dokumentů. Kvalifikační požadavky musí obsahovat : –

požadované vzdělání (např. ÚSO - chemie),

–

povinnou odbornou způsobilost z titulu obecně závazných norem, zákonů a vyhlášek, která musí být prokazatelná k výkonu funkce (doložitelná např. průkazem, oprávněním), © TLP, spol. s r.o


–

odborné znalosti a dovednosti z titulu funkce s vymezeným stupněm průkaznosti (např. diplomem, vysvědčením ze specializovaného studia, osvědčením o absolvování kursu, o atestaci). Dále z titulu funkce v systému QEMS (doložitelné záznamy o absolvování kursů, výcviku, externím osvědčením, studiem apod.),

–

osobní vlastnosti a dovednosti: samostatnost, rozhodnost, komunikativnost.

–

další vzdělání a praxi (např. 5 let praxe - administrativa) konkrétní typ specializace.

Kvalifikační a odborné požadavky jsou personálním útvarem ve spolupráci s vedoucími (nadřízenými) odborných útvarů prověřovány 1 x ročně. Termíny prověřování jsou nedílnou součástí ročního plánu vzdělávání. V případech, kdy dochází ke změnám požadavků na pracovní místo mezi dvěma pravidelnými kontrolami, jsou změny profilu pracovního místa příslušným vedoucím (nadřízeným) odborného útvaru uplatňovány u personálního útvaru ihned. Podle změny profilu pracovního místa je pak zaměstnanec dále školen. 5.2.1.3.2.

Rozvoj a udržování potřebné odborné způsobilosti

Odborná způsobilost zaměstnanců, kteří vykonávají pracovní úkoly u nichž byla identifikována nebezpečí a rizika, je základním předpokladem k požadovanému, včasnému a kvalitnímu zabezpečování potřeb, úkolů a povinností společnosti při vlastních podnikatelských aktivitách. Základní strukturu odborné způsobilosti, v oblasti PZH, tvoří normy, které byly vytvořeny na základě: –

právních předpisů, technických norem, uznávaných mezinárodních standardů, nařízení, doporučení, vědecko-technických poznatků a informací v předmětných oblastech,

–

předpisů, standardů, instrukcí a manuálů výrobců, dodavatelů technologií, zařízení, výrobků a surovin,

–

funkčních zařazení, práv, povinností a odpovědností pracovníků vyplývající ze standardů pro řízení a obsluhu zařízení,

–

nových technicko-technologických či organizačních skutečností, postupů, úkolů, požadavků a potřeb vyplývajících z politiky jakosti, bezpečnosti a ochrany životního prostředí,

–

výsledků námětových cvičení k prevenci, omezování rizik a jejich zvládání,

–

výsledků a závěrů ze šetření poruch, technologických odchylek, „skoronehod“, mimořádných událostí, havárií, pracovních úrazů apod.,

–

výsledků prověrek, kontrol a auditů vlastních či externích, doporučení třetích stran apod.

Pro všechny funkce je stanovena charakteristika funkce a popis pracovní činnosti (pracovní náplň). Pro všechna pracoviště byla provedena analýza a hodnocení rizik a pro vybrané pozice i analýza vlivu lidského činitele. Výsledky těchto analýz jsou mj. současně i zdrojem požadavků na školení pro jednotlivé funkce. Personální zajištění všech fází provozu spočívá v soustavném fyzickém obsazení všech stěžejních pracovních pozic. V případě, že by nebyla ihned obsazena uvolněná pracovní pozice, která úzce souvisí se zajištěním bezpečnosti provozu (zařízení) a s prevencí závažné havárie, musí být na tato pozice zajištěna v rámci zastupitelnosti jiným zaměstnancem nebo až do doby jejího obsazení tento provoz (zařízení) odstaven z činnosti. Způsob sledování a zabezpečení odborné způsobilosti v LG a.s. vyplývá z následujícího schématu – postupového diagramu, viz následující obrázek. © TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní zpráva Strana 94/162 Zaměstnanec

Nadřízený

Personalistika

Školitel

Začátek

Stanovení kvalifikačních a odborných požadavků na pracovní místa v souladu s potřebami akciové společnosti

Popisy pracovních činností Katalog prací

Náměty a spolupráce při aktualizaci požadavků na pracovní místo

Aktualizace kvalifikačních a odborných požadavků na pracovní místo

Hodnocení odbornosti a způsobilosti zaměstnance nebo uchazeče o pracovní místo

Způsobilost pro výkon požadované práce

Úroveň vyhovuje

Ano

Ne Formulace potřeb školení

Nabídky kursů, školení, seminářů

Vypracování plánu školení a výcviku Požadavky na periodická a specializovaná školení Schválení plánu a příprava realizace

Doklad o realizaci (potvrzení, zápis, průkaz apod.)

Realizace

Vedení evidence a sledování platnosti vystavených dokladů

Způsobilost pro výkon požadované práce

Posouzení úspěšnosti, ověření způsobilosti, informace nadřízenému a evidence

Požadavky splněny

Ano

Ne

Ano

Ponechat v pracovním zařazení

Ne

Přeřazení na jinou funkci

Ukončení pracovního poměru

Konec

Obrázek č. 1

© TLP, spol. s r.o

Postupový diagram sledování vývoje odborné způsobilosti

Objednávka nebo smlouva s ext. školitelem TOP 4.06.03


5.2.1.3.3.

Školení zaměstnanců vzhledem k jejich zařazení a k existujícím rizikům

Požadavky na školení a kvalifikaci stanovuje příslušný odpovědný vedoucí na základě profilu dané funkce a požadavku na zaměstnance. Požadavky na vzdělání a doplňková školení vycházejí ze znění právních předpisů v oblasti BOZP a z identifikace rizik, respektive z pravděpodobnosti vzniku havárií, které může pracovník způsobit nebo kterých se může účastnit. Obsah školení je proto zaměřen jak na prevenci - tj. seznámení zaměstnanců s nejvhodnějším postupem, tak i na represi - tj. odvrácení havárií a havarijních stavů a likvidaci jejích následků. Vedoucí výrobního centra, vedoucí střediska nebo vedoucí útvaru předají ke stanovenému termínu potřeby školení a dalšího vzdělávání za řízený útvar. Na základě požadavků, zpracuje personální útvar roční plán vzdělávání, který předloží vedení LG a.s. současně s požadavky na finanční zdroje a prostřednictvím interních nebo externích lektorů a vzdělávacích institucí zabezpečí požadovaná školení. O vykonaných školení se vedou záznamy podle příslušných předpisů. Vyhodnocení účinnosti vzdělávacích akcí je součástí přezkoumání vedením organizace. Poučení o přijatých postupech a obsahu směrnic platných pro určité pracoviště provádí podle potřeby vedoucí výrobního centra (střediska) ve spolupráci s technikem PZH. Tato školení je možno vykonávat i v rámci pravidelných výrobních porad, pokud rozsah a obsah nevyžaduje spolupráci s personálním útvarem, který v případě potřeby zabezpečí specializované školení, případně externí vzdělávání. Nově přijatí zaměstnanci jsou poučeni o možných rizicích a stanovených postupech bezprostředně po nástupu do zaměstnání a poučení potvrdí svým podpisem v záznamu o školení (v souladu s OS 17.8 Školení BOZP, ověřování odborné a zdravotní způsobilosti). Odborný rozvoj zaměstnanců je zabezpečován prostřednictvím interních a externích lektorů a vzdělávacích institucí. Obsah školení, určených pro různé skupiny zaměstnanců, závisí na rizicích, s nimiž tito pracovníci přicházejí při své činnosti do styku. Všichni zaměstnanci jsou poučeni o postupech v případě havárie a to v rozsahu, který odpovídá jejich funkčnímu zařazení. Zvláštní skupinu tvoří školení v oblasti havarijní připravenosti. Obsah těchto školení, cílové skupiny a postup vychází z TOP 5.1.01 Program PZH. Kompetence a odpovědnosti •

Zjišťování a hlášení potřeb školení

vedoucí útvarů (center a středisek)

•

Sestavení plánu školení

personální útvar (technik PZH a vedoucí útvarů pro oblast PZH)

•

Zabezpečení financí a organizační zabezpečení

personální útvar

•

Vyhodnocení účinnosti

personální útvar

•

Zaškolení nově přijatých zaměstnanců

vedoucí centra (střed.)

•

Úvodní instruktáž o řízení provozních rizik


•

Pravidelné školení zaměstnanců o BOZP


•

Pravidelné školení vedoucích zaměstnanců

technik BOZP (pro BOZP) technik PZH (pro PZH a PO)

© TLP, spol. s r.o


•

Praktická cvičení

vedoucí provozu, technik PZH

•

Vedení záznamů o školení

přímý nadřízený

•

Poučení externích firem

technik BOZP

5.2.1.3.4.

Způsob ověřování znalostí a dovedností

Přezkoušení Přezkoušení je (opakované) ověření znalostí v rozsahu příslušné osnovy (příp. technických pravidel a norem) dokumentované písemným záznamem do záznamu o provedeném školení (odborné přípravy). Zkouška Zkouška je ověření znalostí podle příslušné osnovy dokumentované písemným protokolem obsahujícím: –

druh zkoušky,

–

jméno a příjmení zkoušeného,

–

název zkušební osnovy resp. otázky,

–

výsledek zkoušky (v případě písemné zkoušky je přiloženo i vypracování odpovědí),

–

podpisy členů zkušební komise (zkoušejícího),

–

podpis zkoušeného,

–

datum konání zkoušky.

Pravidelné hodnocení zaměstnanců Cílem pravidelného hodnocení zaměstnanců je získat podklady pro: –

formulování informace o pracovním výkonu a dodržování pracovní kázně zaměstnance,

–

rozhodování o rozmístění zaměstnanců (povýšení, převedení, přeložení na nižší funkci),

–

rozhodování o přípravě a vzdělávání zaměstnanců,

–

plánování osobního rozvoje zaměstnance a nástupnictví v pracovních funkcích,

–

poskytování informací zaměstnanci nutných ke zlepšení jeho práce,

–

diferencování odměňování,

–

zajištění účinnosti personálního řízení (spokojenost zaměstnance),

–

zjišťování efektivnosti školení za hodnocené období.

Každý zaměstnanec je pravidelně 1× ročně (v 1 Q roku) hodnocen odpovědným vedoucím. Hodnocení se provádí vždy za přítomnosti zaměstnance a výsledky hodnocení jsou zaznamenány v příslušné databázi útvaru HR. Odpovědný vedoucí provede společně s hodnocením zaměstnance i kontrolu pracovních náplní. V případě, že je nutné provést změny, postupuje dle zásad pro změnu kvalifikačních požadavků, viz kapitola 4.2.2.3.1. © TLP, spol. s r.o


Z hodnocení jsou vyčleněni zaměstnanci, kteří: –

jsou ve výpovědi nebo se v průběhu hodnocení do výpovědi dostanou,

–

nejsou zaměstnáni na hlavní pracovní poměr,

–

jsou v nové funkci nebo na novém pracovišti méně než tři měsíce.

Pro hodnocení zaměstnance jsou stanovována kritéria hodnocení. Při stanovení kritérií se vychází z pracovní náplně, protože pro každou funkci jsou rozhodující jiná kritéria. V případě, že nedojde k odstranění nedostatků, je zaměstnanec přeřazen na jiné místo nebo je s ním ukončen pracovní poměr. Kontrolu odstranění nedostatků provádí odpovědný vedoucí v termínu, který byl stanoven. 5.2.1.3.5.

Dokumentace školení a jeho hodnocení

Záznamy o provedených školeních, instruktážích, nácvicích apod. v oblasti bezpečnosti a PZH jsou uvedeny ve formuláři ke konkrétnímu školení. Záznam je uložen u příslušného vedoucího zaměstnance nebo v personálním útvaru, který odpovídá za ochranu záznamu tak, aby za běžných podmínek nedošlo k jeho znehodnocení. Záznam je uchováván po stanovenou dobu archivace a skartace v závislosti na významu zaměstnance. Uváděné náležitosti musí umožňovat pozdější identifikaci či kontrolu této oblasti řízení. Zejména jsou to tyto údaje: –

jména a podpisy školených a školitelů,

–

datum, čas a místo,

–

předmět, osnova, náplň přednášeného či procvičovaného tématu.

Úroveň školení, instruktáží a nácviků, z hlediska efektivnosti, je vyhodnocována školitelem (odpovědným vedoucím). Hodnocení (písemný záznam) jsou uchovávána u vedoucího centra (střediska) a na personálním útvaru. V případě, že výsledky školení byly nevyhovující, je o této situaci informován odpovědný vedoucí, který rozhodne o dalším postupu a navrhne opakování školení. V případě, že zaměstnanec nechce školení opakovat nebo odpovědný vedoucí rozhodne o tom, že školení nebude opakováno, může předložit odpovědný vedoucí návrh na přeřazení nebo ukončení pracovního poměru (pokud se nejedná o školení, které musí zaměstnanec absolvovat ze zákona). 5.2.1.3.6.

Oblasti školení PZH (program školení)

Školení na úseku prevence závažné havárie obsahuje tyto části: –

politika a cíle prevence závažné havárie,

–

způsob organizace a postup realizace prevence závažné havárie na pracovišti vycházející z právních předpisů pro prevenci závažné havárie,

–

provozní a organizační zabezpečení provozů, technologií a zařízení, bezpečné pracovní postupy a instrukce,

–

identifikace, prevence, omezování a hodnocení rizik a nebezpečí,

–

postupy při stavech odchylných od normálních provozních podmínek, zvláštních, specifických či mimořádných událostech,

–

technicko-organizační postupy, plány jakosti, požární, havarijní a provozní plány, předpisy pro BOZP, PO a OŽP, © TLP, spol. s r.o


–

specifická nebezpečí, zdravotní účinky nebezpečných látek vyskytujících se v objektu a způsob ochrany a první pomoci,

–

obsah bezpečnostní dokumentace v závislosti na konkrétním pracovišti nebo provozu.

Školení, instruktáže, tréninky a kurzy jsou zavedeny pro: Ø všechny úrovně řízení společnosti: –

vrcholový management,

–

vedoucí a řídící pracovníky,

–

zaměstnance,

–

vybrané skupiny a pracovníky, u kterých je vyžadována zvláštní (speciální) kvalifikace či způsobilost.

Ø všechny fáze působení zaměstnance ve společnosti: –

vstupní školení (všeobecné v den nástupu),

–

základní školení (na cílovém pracovišti),

–

přezkoušení znalostí a ověření dovedností před uvedením do funkce (dle stanovených kritérií),

–

průběžná školení (opakovaná v předepsaných intervalech a rozsazích),

–

průběžné ověřování dovedností a přezkoušení znalostí v kompetenci vedoucích pracovníků (v předepsaných intervalech a rozsazích),

–

při změně pracovního místa (převedení na jinou práci – přeškolení) na cílovém pracovišti,

–

při přechodu zaměstnance do vedoucí nebo kontrolní funkce,

–

jednorázová (informační, nácvik apod.) školení při změně nebo zavádění nových technologických postupů, zařízení a technologií, technických a materiálových řešení a zabezpečení provozu apod.,

–

specifická (specializační) školení pro všechny zaměstnance (první pomoc, protipožární opatření, evakuace apod.) a pro vybrané skupiny a pracovníky (nácvik likvidace havarijních stavů, požárů a odstraňování jejich následků).

V oblasti PZH je školení zaměstnanců prováděno dle TOP 5.1.01 Program Prevence závažné havárie. Školení je víceúrovňové, vzhledem k zaměstnancům: 1. úroveň – pro zaměstnance provozu, kde se nachází zdroje rizika a zaměstnanci, kteří pracují v okolí zdrojů rizik, zaměstnanci, kteří se v rámci své pracovní náplně podílejí na zásahových činnostech v případě havárie a dále zaměstnanci jiných společností a firem, kteří se vyskytují v areálech LG a.s. zařazených do skupiny A nebo B dle zákona o prevenci závažné havárie nebo v těchto areálech provádějí práce nebo mají v těchto areálech sídlo, provozovnu nebo pracoviště a nejsou v pracovněprávním vztahu k LG a.s. –

organizace činnosti zaměstnanců provozu při vzniku mimořádné události, ohlášení mimořádné události, havarijní signály,

–

rozhodovací proces (havarijní opatření, havarijní řízení), použití operativních karet, © TLP, spol. s r.o


–

vlastnosti používaných nebezpečných látek – účinky na člověka, první pomoc, ochranné prostředky na pracovišti,

–

vyhlašování poplachů, činnost zaměstnanců při vyhlášení poplachu,

–

evakuace osob a materiálu,

–

komunikace se zásahovými silami, koordinace činností,

–

organizace poskytování první pomoci,

–

základní technologická opatření,

–

vyšetřování příčin vzniku mimořádné události, postupu při likvidaci mimořádné události,

–

seznámení s komplexní dokumentací PZH (Politika PZH, úkoly a cíle PZH, seznámení s obsahem a principy bezpečnostní dokumentace - bezpečnostní zpráva, bezpečnostní program, vnitřní havarijní plán, plán fyzické ochrany, seznámení s příručkou TOP 5.1.01 Program PZH).

2. úroveň – zaměstnanci LG, kteří nevykonávají práci v místech zdrojů rizik ani tam nemají své pracoviště a se zdroji rizik přicházejí do styku pouze nepravidelně (např. prodejci, administrativa) –

ohlášení mimořádné události, havarijní signály,

–

způsob vyhlášení poplachu v LG

–

zásady činnosti zaměstnance po vyhlášení poplachu,

–

seznámení se základními pokyny v případě vzniku mimořádné situace

–

seznámení s nejdůležitějšími zákazy a příkazy v areálech LG

–

osobní ochranné prostředky (z hlediska ochrany osob při mimořádné události)

–

zásady evakuace,

–

seznámení s číslem ohlašovny požárů

–

seznámení se základními pravidly bezpečného chování v areálech LG (pokyny pro bezpečný pohyb osob v areálu LG).

Obdobné skutečnosti jsou zaměstnancům sdělovány i při školeních PO (vyhlašování požárního poplachu v případě požáru nebo úniku plynu, evakuace osob a materiálu, činnost osob v případě vyhlášení poplachu). 5.2.1.3.7.

Školení zahrnuje i oblasti

Součástmi školení, viz předchozí článek, jsou vzhledem k typu provozované činnosti a aktuálnímu stavu v objektu i následující prvky: –

technologické bezpečnostní systémy,

–

protipožární systémy,

–

ventilační, retenční, přepouštěcí a odpouštěcí systémy,

–

nouzové a havarijní bezpečnostní systémy.

© TLP, spol. s r.o


5.2.1.3.8.

Systém přípravy pro nové zaměstnance (vstupní školení)

Osnova vstupního školení –

Bezpečnost práce

–

Pracovně právní předpisy

–

Kolektivní smlouva

–

Systém QEMS a Systém prevence závažné havárie

Obsah vstupního školení (dle osnovy) zpracovává odpovědný vedoucí. Vstupní školení se vztahuje i na osoby, které pracují v LG a.s. jen krátkodobě (např. brigádníci, studenti na praxi). Záznam o nástupním školení provede personální úsek do záznamníku zaměstnance. Školitel i nový zaměstnanec (popř. brigádník nebo student) potvrdí školení svými podpisy. 5.2.1.3.9.

Systém přípravy během trvání pracovního poměru (průběžná školení)

Příprava na pracovišti je realizována pro následující kategorie: –

nové zaměstnance (brigádníky, studenty),

–

přeřazené zaměstnance,

–

periodické školení zaměstnanců na pracovišti (dle plánu školení).

Osnova průběžného školení: –

Bezpečnost práce

–

Požární ochrana

–

Pracovní předpisy

–

Systém QEMS a Systém prevence závažné havárie v rozsahu vykonávané činnosti

–

Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami

Obsah školení na pracovišti (dle osnovy) zpracovává odpovědný vedoucí a schvaluje vedoucí centra (střediska). Školení na pracovišti se vztahuje i na osoby, které pracují v LG a.s. jen krátkodobě (např. brigádníci, studenti na praxi). Záznam o školení provede školitel (odpovědný vedoucí) do záznamníku zaměstnance nebo do záznamových archů dle jednotlivých druhů školení. Odpovědný vedoucí i nový zaměstnanec (popř. brigádník nebo student) potvrdí školení svými podpisy. Odpovědný vedoucí provede kontrolu znalostí. Školitelem je odpovědný vedoucí a doba školení je obvykle 1 – 3 hodiny. 5.2.1.3.10.

Systém přípravy na pracovišti a přeškolení při přeřazení zaměstnanců na jinou práci a při zavádění nových postupů, technologií, materiálů, látek a zařízení provozu

Odpovědný vedoucí společně s personalistou projedná se zaměstnancem důvody a způsob přeřazení (převedení na základě zájmu zaměstnavatele, převedení na základě zájmu zaměstnance). Odpovědný vedoucí společně s personalistou vyhodnotí celou situaci, posoudí plnění kvalifikačních požadavků a rozhodnou, zda bude a za jakých podmínek přeřazení realizováno nebo ne. V případě, že zaměstnavatel nebo zaměstnanec nesouhlasí s převodem, zůstává zaměstnanec na stejném místě nebo personální úsek použije postup dle zákoníku práce. V případě, že zaměstnanec i zaměstnavatel s převodem souhlasí, vypracuje odpovědný vedoucí písemný doklad o přeřazení. Odpovědný vedoucí seznámí zaměstnance s pracovní náplní, kterou zaměstnanec podepíše, a předá mu jeden výtisk. Odpovědný vedoucí předá © TLP, spol. s r.o


vedoucímu personálních služeb doklad o přeřazení, novou pracovní náplň a hodnocení zaměstnance. Na základě dokladu o přeřazení provede vedoucí personálních služeb příslušnou administrativní agendu (založení lékařské prohlídky pro novou funkci, dodatek k pracovní smlouvě, změnu pracovního zařazení, zaevidování nové pracovní náplně, dodatek ke smlouvě o mzdě). Personalista předá zaměstnance na nové pracoviště. Odpovědný vedoucí na novém pracovišti provede školení v rozsahu systém přípravy na pracovišti. Rozsah a pravidla tohoto školení jsou shodná jako při přeškolování zaměstnanců při přeřazení na jinou práci, viz předchozí článek. 5.2.1.3.11.

Výcvik pro činnosti významné z hlediska bezpečnosti

Pro vybrané funkce je organizován systém periodické přípravy speciálních profesí. Personální útvar vytváří každý rok podle potřeb společnosti interní nabídku školení, kursů, seminářů výcvikových programů apod. a z toho následně ke dni 31.10. běžného roku zpracovává plán vzdělávání pro nadcházející kalendářní rok. Základním podkladem pro plán vzdělávání jsou požadavky jednotlivých vedoucích. Každý vedoucí útvaru je povinen svoje požadavky na následující rok předat personálnímu útvaru vždy k 30. 9. běžného roku. Požadavky na vzdělání musí být označeny stupněm priority písmeny A nebo B, přičemž: A = naléhavé (nutno provést v nejbližším možném termínu); B = zařadit do plánu vzdělávání a provést podle volných lektorských a finančních možností. Vedoucí personálního útvaru zabezpečí projednání plánu vzdělávání s odborovou radou společnosti. Vzhledem k charakteru provozované činnosti nejsou v LG a.s. žádná pracovní místa, na kterých by odborné znalosti pracovníků vyžadovaly zvláštní výcvik v oblasti PZH. Do jisté míry lze považovat za zvláštní výcvik jen přípravu vlastních sil a prostředků pro zdolávání havárií – preventivních požárních hlídek. 5.2.1.4.

Aktivní přístup zaměstnanců k problematice prevence závažných havárií

5.2.1.4.1.

Možnost zaměstnanců předkládat návrhy k SŘ PZH a k opatřením pro snižování rozsahu následků

V organizační struktuře LG a.s. jsou vytvořeny podmínky pro vertikální komunikaci. Pracovníci mají možnost se kdykoliv vyjádřit k otázkám bezpečnosti nebo ochrany zdraví při práci. Všichni zaměstnanci společnosti jsou si vědomi, že jejich připomínkami a dotazy z oblasti bezpečnosti a PZH jsou příslušní kompetentní činitelé povinni (v odůvodněných případech – kdy hrozí vznik závažné havárie dokonce bezodkladně) se zabývat, řešit je a o výsledcích zaměstnance zpětně informovat. Informace jsou podávány ústně nebo písemně. V závažných případech vždy písemně, cestou nadřízených. Zásadní otázky bezpečnosti provozovaných zařízení a změny provozních podmínek jsou vždy konzultovány na všech úrovních řídícího procesu. Jejich dopady na bezpečnost zaměstnanců a okolí jsou vždy předem důsledně analyzovány. Možnost zaměstnanců předkládat návrhy k SŘ PZH a k opatřením pro snižování rozsahu následků je založena na vzájemné vstřícnosti. Ta je realizována i v oblasti předkládání návrhů na prevenci rizik či na odstraňování jejich zdrojů, které vedou k celkovému posilování bezpečnosti při provozování podnikatelských aktivit společnosti. Právě tento zdroj informací a poznatků je jedním z nejúčinnějších v procesu tvorby, zavádění a udržování programu PZH. © TLP, spol. s r.o


5.2.1.4.2.

Akceptování návrhů zaměstnanců

Každý zaměstnanec má právo podávat podněty k úpravě nebo opravě firemní dokumentace, pokud se domnívá že je v rozporu s právními předpisy, filozofií společnosti nebo nedosahuje dostatečné úrovně. Podněty podává prostřednictvím svého přímého nadřízeného nebo prostřednictvím osoby odpovědné za vedení dokumentace. Stejná práva má na základě kolektivní smlouvy i odborová organizace. Svého práva zatím žádný ze zaměstnanců ani ze zástupců odborové organizace nevyužil. Nebylo využito ani neoficiální cesty, a to v případech školení, cvičných poplachů a jiných činností, které nejsou formální. Systém spoluúčasti zaměstnanců na přípravě a zavádění bezpečnostního programu spočívá zejména ve shromažďování jejich poznatků a připomínek v oblasti řízení provozu, bezpečného manipulování se zdroji rizik a ve vyhodnocování kladného či záporného ohlasu na zaváděné prvky bezpečnostního programu. Informace o prevenci závažných havárií pracovníci získávají při školeních a na výrobních poradách. 5.2.1.4.3.

Motivační nástroje pro aktivní přístup k PZH

Motivační mechanismy k aktivnímu přístupu zaměstnanců k otázkám prevence závažné havárie spočívají zejména v: –

soustavném definování a vysvětlování významu PZH,

–

vymezování a objasňování podílu každého zaměstnance na systému PZH,

–

soustavném budování a posilování vědomí každého zaměstnance o tom, že otázky bezpečnosti a prevence závažné havárie jsou zejména v jeho zájmu a ve prospěch jeho samotného, dále pak ve prospěch jeho blízkých, spolupracovníků a ostatních občanů.

Zaměstnanci LG a.s. jsou motivování k podávání standardních výkonů pomocí motivačních prvků, zejména finančních. Aby bylo zabráněno velmi vysokým pracovním výkonům na úkor bezpečnosti, je systém odměňování nastaven tak, že pozitivní odměna je poskytnuta zaměstnanci při překročení plánovaného výkonu do cca +6%, při vyšším překročení nejsou odměny vypláceny, pokud vyšší pracovní výkon není řádně zhodnocen a zdůvodněn příslušným vedoucím zaměstnancem. Zaměstnanci, kteří nejsou zařazeni přímo do výroby (úkolová mzda) jsou odměňováni v delších časových termínech na základě skutečného výkonu firmy a na základě nastavených individuálních hodnotících parametrech. Zaměstnanci jsou dále motivováni kolektivní odměnou za tzv. bezúrazovost, kdy je výše odměny závislá na době od posledního pracovního úrazu. 5.2.1.4.4.

Dostupnost vyhodnocení úkolů z oblasti PZH

Jelikož otázky bezpečnosti a prevence závažné havárie jsou věcí veřejnou, týkají se jak zaměstnanců společnosti, tak i okolí a zpravidla neobsahují citlivé či utajované údaje, proto ani nic nebrání zveřejňování dosažených výsledků v této oblasti. K seznámení pracovníků s výsledky a s aktuálními informacemi v oblasti bezpečnosti a PZH slouží, mimo oficiálních postupů (školení, porady apod.) také nástěnky umístěné ve vybraných prostorách přístupných všem zaměstnancům společnosti a návštěvám (externí firmy, dodavatelé apod.) a dále © TLP, spol. s r.o


podniková elektronická síť. Pro veřejnost jsou informace z oblasti bezpečnosti a PZH, po vyžádání, k dispozici u vedoucího centra (střediska) nebo zmocněnce pro PZH. V případě závažných změn v oblasti bezpečnosti a prevence závažné havárie jsou tyto změny projednávány i s příslušnými orgány státní a veřejné správy.

© TLP, spol. s r.o


5.2.2.

Řízení provozu objektu

5.2.2.1.

Posuzování provozních činností z hlediska bezpečnosti

Především TOP 5.1.01 Program Prevence závažné havárie, ale i jednotlivými TOP a PP je uloženo posuzovat provozní činnosti z hlediska bezpečnosti. Veškeré činnosti provozované v LG a.s. byly posouzeny z hlediska bezpečnosti v rámci analýzy a hodnocení rizik (viz kapitola 3). V TOP 5.1.01 Program Prevence závažné havárie se mj. uvádí: Identifikace rizik představuje systematickou analýzu činností, objektů, látek, výrobků a služeb s cílem identifikovat možnou příčinu havárie a všechny souvislosti, které mohou snížit riziko havárie. Pro komplexní identifikaci rizik je potřebné brát do úvahy současné, ale i plánované aktivity společnosti, normální i mimořádné stavy (najíždění výroby, odstavení výroby, přerušení dodávek energií a jiných médií, havarijní stavy, apod.) provozní podmínky, možné závady technického stavu, selhání lidského činitele, jakož i externí příčiny havárií.

Pro činnosti vyhodnocené jako rizikové (účast nebezpečných látek) jsou zavedeny bezpečné pracovní postupy a pokyny vycházející z pracovních a technologických postupů. Tyto jsou obsluze k dispozici na každém pracovišti, zejména pak tam kde je manipulováno s nebezpečnými látkami. V TOP 5.1.01 Program PZH část 5.5.2 Řízení provozních rizik se mj. uvádí: Všechny činnosti, u kterých byla identifikována závažná rizika, nebo které by mohly být zdrojem havárie, jsou v LG a.s. řízeny, t.j. jsou prováděny podle stanovených postupů, výhradně zaměstnanci s příslušnou odbornou kvalifikací a v mezích stanovených provozních limitů a technologických parametrů. V případě, že by nepřítomnost pracovního postupu mohla být příčinou havárie nebo odchylky od stanovených cílů, je potřebné pro danou činnost vydat pracovní postup. Odpovědnost za vydání pracovních předpisů a způsob vydávání pracovních postupů řeší technicko organizační předpis. Za dodržování pracovních postupů zodpovídají všichni zaměstnanci v rámci své působnosti. Nadřízení těchto pracovníků jsou povinni kontrolovat dodržování stanovených postupů, o kontrole vést příslušné záznamy a v případě zjištěných neshod přijímat nápravná opatření zaměřená na změnu postupů, přeškolení zaměstnanců nebo zabezpečení technických a organizačních opatření. V případě, že je výrobní proces řízen a sledován měřící a regulační technikou, provede se nastavení a kontrola provozních parametrů podle příslušných pracovních postupů. Vlastní kontrola a nastavení měřících a kontrolních přístrojů a zařízení podléhá metrologickému řádu podle TOP 7.6.01/4.11.01 Řízení kontrolního, měřícího a zkušebního zařízení. Příslušná dokumentace pro řízení rizikových činností definuje požadavky na vedení, kontrolu a řízení záznamů. Záznamy se vedou v provozních denících nebo na předepsaných formulářích, které jsou součástí Katalogu formulářů, směrnic, provozních řádů, pracovních postupů a které podléhají zásadám pro tvorbu a řízení dokumentů. Formuláře pro vedení záznamů musejí být zpracovány tak, aby vyplňování jednotlivých kolonek na sebe navazovalo a aby tak byla zabezpečena jednoduchá identifikace, úplnost a kontrola provozních záznamů.

5.2.2.2.

Provozní činnosti s vlivem na bezpečnost

LG a.s. zaměřuje svou pozornost na oblasti provozních činností s významným vlivem na úroveň bezpečnosti uvnitř i vně objektu, včetně činností, které jsou nebo mohou být významným potenciálním zdrojem znečišťování ovzduší, povrchových a podzemních vod, půdy a kanalizačních odpadů. Z hlediska provozovaných činností v objektech LG a.s. to jsou zejména tyto činnosti: © TLP, spol. s r.o


–

výroba a plnění acetylenu do lahví,

–

plnění technických plynů,

–

skladování a manipulace s tlakových lahví

–

výroba zkapalněných vzdušných plynů (zejména O2, N2, Ar a CO2)

V LG a.s. Kralupy nad Vltavou jsou vyráběny vzdušné plyny, které jsou následně dodávány do rozvodu ACHVK a plněny do automobilových cisteren a odváženy z areálu k zákazníkům. 5.2.2.3.

Provozní činnosti a potenciální zdroje ohrožení s vlivem na jednotlivé složky životního prostředí

Za účelem sledování vlivu na jednotlivé složky ŽP je v každém centru (objektu LG a.s.) veden přehled provozních činností s vlivem na úroveň bezpečnosti nebo činností které mohou být potenciálním zdrojem: –

znečišťování ovzduší,

–

znečišťování vod,

–

znečišťování půdy,

–

vzniku nebezpečných odpadů.

V LG a.s., Kralupy se, vzhledem k způsobu manipulace a povaze umístěných látek, nevyskytují, při běžných podmínkách provozu žádné potenciální zdroje znečišťování ovzduší, vod a půdy. Umístěné látky v případě jejich masívních úniků při havárii, mohly být zdrojem pouze dočasného znečištění ovzduší. 5.2.2.4.

Povinnost zavést bezpečné postupy

Povinnost vytvořit a způsob tvorby pracovních postupů a jejich zavádění je řízena předpisem TOP 4.05.02 Vypracování pracovních postupů, ve kterém se mj. uvádí: Za včasné, věcně správné a obsahově vyčerpávající vyhotovení nutných PP jsou odpovědni příslušní vedoucí pracovníci (vedoucí oddělení, výrobních center, odborů). Tito pracovníci jsou odpovědni za dodržování předpisů a postupů týkajících se oblasti jejich působnosti a zodpovědnosti nebo předpisů a postupů obsažených ve sborníku organizačních norem. Zároveň jsou všichni vedoucí pracovníci odpovědni za dodržování všech platných zákonů, vyhlášek a norem, zejména v oblasti bezpečnosti práce, požární ochrany a ekologie. Za dodržování konkrétních pracovních postupů je přímo zodpovědný zaškolený pracovník, provádějící danou činnost.

5.2.2.5.

Bezpečné postupy pro provozované činnosti

K řízení provozu a údržby je zpracována technická provozní dokumentace, technicko organizační postupy, pracovní postupy, provozní řády a bezpečnostní instrukce. V případě rizikových zařízení jsou obsahem těchto dokumentů bezpečné postupy pro provádění dané činnosti, popis bezpečnostních rizik a způsobů vedoucích k odvracení možného vzniku havarijních situací a popis postupů a způsobů činnosti vedoucí k eliminaci havarijních účinků a dopadů. Tyto postupy jsou uvedeny zejména v následujících interních dokumentech: –

TOP 7.5.4.01 Majetek zákazníka

–

TOP 7.5.1.03 Zkapalňovač s dočišťováním argonu

–

TOP 7.5.1.04 Plnění kapalných, stlačených a zkapalněných plynů © TLP, spol. s r.o


–

TOP 7.5.1.07 Výstavba zařízení u zákazníků

–

TOP 7.5.1.10 Výroba vzdušných plynů v on-site zařízeních

–

TOP 7.5.1.11 Výroba speciálních plynů

–

TOP 8.2.4.05 Vstupní kontrola a zkoušení

–

TOP 8.2.4.02 Mezioperační kontrola a zkoušení

–

TOP 8.2.4.01 Výstupní kontrola a zkoušení

–

TOP 7.6.01 Řízení kontrolního, měřícího a zkušebního zařízení

–

TOP 8.3.01 Řízení neshodného produktu

–

TOP 7.5.5.01 Manipulace, skladování, balení a expedice. Sklady

–

TOP 7.5.5.02 Ochrana produktu v lahvích, svazcích, bateriových vozech a přepravních kryogenních nádobách

–

TOP 7.5.5.03 Ochrana produktu v cisternách, kontejnerech na podvozcích a vodíkových trajlerech

–

TOP 7.5.5.04 Ochrana produktu – On-site a potrubí

–

TOP 7.5.5.05 Skladování a řízení stavu distribučních prostředků na VDC a DC

–

TOP 7.5.1.13 Servis zařízení u zákazníků

–

OS 19.1 Příprava a realizace investičních záměrů

–

PP 7.5.1.02.01 Sborník pro kyslíkárnu

–

PP 7.5.1.04 Sborník pro plnírny

–

PP 7.5.1.05 Sborník pro acetylenky

–

PP 7.5.1.18 Sborník pro výrobu medicinálních plynů

–

PP 8.2.4.03 Sborník centrální laboratoře

–

PP 7.6.01 Sborník metrologie

–

PP 7.2.06 Příručka pro prodejní místa

–

PP 7.5.1.13 Sborník zařízení u zákazníků

Přehled všech řídících dokumentů společnosti je přiložen, viz příloha č. 8. 5.2.2.6.

Zaměření bezpečných postupů

Řídící dokumentace obsahuje detailně zpracované bezpečné postupy, které zřetelně akceptují požadavky na: –

nakládání s látkami nebezpečnými ŽP,

–

minimalizaci zatěžování ŽP,

–

snižování míry rizika vzniku ekologických havárií,

–

minimalizaci následků případné ekologické havárie.

© TLP, spol. s r.o


Bezpečné postupy pro řízení příslušných technologických částí provozu jsou zpracovány pro všechny etapy provozu (týká se provozů, kde probíhají výrobní činnosti): –

najíždění provozu technologie,

–

běžný provoz,

–

přechodné odstávky,

–

havarijní odstávky,

–

opětovné najetí,

–

trvalé odstavení technologie.

Při jakkoliv změněných podmínkách provozu (mimořádných podmínkách) je výrobní zařízení odstavováno a další provoz je až do odstranění problémů nepřípustný. 5.2.2.7.

Bezpečné postupy pro provádění údržby

Údržba provozního zařízení je v LG a.s. realizována dle dokumentů Plán revizí a kontrol a plán údržby, zpracovaných v souladu s TOP 6.3.4 Centrální údržba a Příručka PQE 6.3.3 Centrální údržba. Údržba zajišťuje provozuschopnost, provozní spolehlivost a bezpečné provozování hmotného investičního majetku k plnění výrobních úkolů společnosti. Jde o proces, který představuje souhrn vzájemně provázaných aktivit (pořízení HIM, opravy, udržování, rekonstrukce, modernizace a likvidace), důležitých pro udržení zařízení v požadovaném technickém provozním stavu. Uspokojivý stav zařízení je jedním ze základních předpokladů bezpečného a kvalitního zajišťování výroby v LG a.s. Zvláštní pozornost, vzhledem k významu rizikovosti je proto věnována příslušné provozní dokumentaci, týkající se problematiky údržby. Pro každou údržbu a opravu zařízení obsahujícího nebezpečné látky je zpracováván pracovní postup, který obsahuje jasné bezpečné postupy pro přípravu a provádění údržby zařízení a objektů, bezpečnostní opatření pro prováděnou činnost a jasné a zřetelné pokyny pro případ vzniku nenadálé situace (požár, havárie apod.). Zvláštní pozornost z hlediska bezpečnosti je v těchto příkazech věnována zejména k odzkoušení bezpečné funkčnosti před opětovným uvedením zařízení do provozu po odstávce z důvodu údržby či opravy. 5.2.2.8.

Harmonogramy údržby, technických kontrol a revizí

Pro jednotlivé objekty a zařízení LG a.s. jsou zpracovány, zavedeny a pravidelně vyhodnocovány harmonogramy údržby, technických kontrol a revizí, které vycházejí z technických norem a příslušných právních a technických předpisů. Zařízení (zásobníky), ve kterých je manipulováno s NL, jsou pravidelně kontrolovány a revidovány. Revize měřících přístrojů jsou prováděny v souladu s PP 4.11.01 Sborník metrologie. 5.2.2.9.

Ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů

V organizačně řídící dokumentaci je uveden popis činnosti bezpečnostních zařízení a jsou stanoveny postupy pro: –

ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů,

–

provádění ověřovacích záznamů do provozní dokumentace. © TLP, spol. s r.o


5.2.2.10.

Aspekty bezpečných postupů

Pro případ ohrožení obsluhy zařízení, ostatních zaměstnanců společnosti a okolí jsou v bezpečných postupech zohledněny následující faktory: –

možného ohrožení v důsledku existence nebezpečných látek v provozu,

–

opatření k zabránění požáru, výbuchu či havárie,

–

technická opatření,

–

organizační opatření,

–

druhy a způsoby ochrany (OOPP apod.),

–

opatření pro případ fyzického kontaktu osob s nebezpečnou látkou,

–

opatření pro případ úniku nebezpečné látky do ŽP.

5.2.2.11.

Soulad bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce a s obecně platnými předpisy

Při tvorbě, změnách a kontrole provozní dokumentace je kladen důraz na soulad bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce příslušných zařízení a na soulad s obecně platnými předpisy bezpečného provozu. 5.2.2.12.

Účast zaměstnanců při zpracování bezpečných postupů

Na tvorbě, změnách a kontrole bezpečných postupů se aktivně podílejí příslušní (dotčení) zaměstnanci neboť při jejich tvorbě jsou využívány jejich zkušenosti nabyté praxí. Tento prvek má své opodstatnění i pro zřetelnost a srozumitelnost tvořeného pracovního postupu. 5.2.2.13.

Dostupnost bezpečných postupů zaměstnancům

Provozní dokumentace je přístupná všem zaměstnancům jejichž činnosti se dotýká a je uložena na příslušném pracovišti, postupy pro obsluhu jsou k dispozici u daného zařízení. Toto se týká zejména zařízení ve kterých je manipulováno s nebezpečnými látkami. 5.2.2.14.

Seznamování zaměstnanců s bezpečnými postupy

Každý zaměstnanec v rámci zácviku, před zahájením své pracovní činnosti, potvrdí svým podpisem, že byl seznámen s příslušnou provozní dokumentací. 5.2.2.15.

Systém prověřování znalostí bezpečných postupů

Všichni zaměstnanci jsou školeni a přezkušováni z příslušné provozní a bezpečnostní dokumentace. O provedeném školení či přezkoušení se pořizuje zápis, který je uložen u nadřízeného zaměstnance. 5.2.2.16.

Systém posuzování bezpečných postupů před jejich zaváděním do praxe

Pro posuzování bezpečných postupů před jejich zavedením do praxe je ve společnosti uplatňován systém podrobného, odborného a nestranného posuzování zainteresovanými odborníky v technických a bezpečnostních záležitostech, které se provádí v rámci připomínkového řízení. K posuzování obzvláště významných postupů činností, majících

© TLP, spol. s r.o


rozhodný vliv na případné ohrožení bezpečnosti či na vznik závažné havárie, jsou využívány konzultace s: –

výrobci příslušných zařízení,

–

odborníky externích firem, ústavů a institucí,

–

odborníky správních úřadů.

5.2.2.17.

Aktualizace bezpečných postupů na základě nových poznatků

Systém aktualizace bezpečných postupů spočívá v zapracování: –

nových vědeckotechnických poznatků,

–

nových zjištění a zkušeností z provozované činnosti,

–

výsledků technických kontrol a revizí.

5.2.2.18.

Systém aktualizace bezpečných postupů

Aktualizace bezpečných postupů a přijímání nových bezpečnostních opatření je: –

realizována bezodkladně,

–

důsledně zdokumentována (implementována do provozní dokumentace),

–

bezprostředně oznámena všem zaměstnancům, kterých se obsahově dotýká.

5.2.2.19.

Dodržování bezpečných postupů zaměstnanci

Dodržovat bezpečné postupy ukládá zaměstnancům zejména pracovní náplň, která je součástí pracovní smlouvy. Zároveň jsou všichni pracovníci odpovědni za dodržování všech platných zákonů, vyhlášek a norem, zejména v oblasti bezpečnosti práce, požární ochrany a ekologie. Za dodržování konkrétních pracovních postupů je odpovědný zaškolený pracovník, provádějící danou činnost. Řídící proces je založen mj. také na motivačních mechanismech, které vedou k: –

zvyšování znalostí u obsluh a zaměstnanců,

–

dodržování stanovených bezpečných postupů,

–

stimulaci zaměstnanců k poskytování návrhů a námětů souvisejících s vyšší úrovní bezpečnosti při výkonu činností.

Součástí procesu řízení provozu je také stanovení: –

osobní zodpovědnosti zaměstnanců za bezpečné provádění činností,

–

způsobu postihování zaměstnanců za nedodržování bezpečných postupů.

Tyto záležitosti jsou řešeny v dokumentu OS 18.0 Pracovní řád. V případě, že by proces řízení provozované činnosti byl závislý na mezních hodnotách fyzikálních a technologických veličin, musí provozní dokumentace obsahovat údaje o těchto mezních hodnotách fyzikálních a technologických veličin, při jejichž dosažení nastává: –

zásadní změna vedení technologického procesu (režimu),

–

uplatňování definovaných nestandardních postupů ze strany obsluh,

© TLP, spol. s r.o


–

proces korigování zásadních odchylek od provozních hodnot s cílem stabilizovat technologický proces,

–

aktivování záložních technologických zařízení a systémů (náhradní energetický zdroj, sprchové chladící systémy, dávkování inertních médií, přepouštění technologických meziproduktů do záložních kapacit, odpouštění meziproduktů mimo technologii apod.).

V rámci seznamování s provozní dokumentací a i v rámci školení BOZP, PO a PZH jsou zaměstnanci seznamováni s následujícími údaji o: –

instalovaných technologických bezpečnostních systémech (detekce, signalizace, výkonové akční členy apod.),

–

provozovaných protipožárních systémech,

–

osvětlovacích, ventilačních, filtračních, retenčních, přepouštěcích a vypouštěcích systémech,

–

nouzových a havarijních bezpečnostních systémech.

© TLP, spol. s r.o


5.2.3.

Řízení změn v objektu

Prováděné změny mohou být nepatrného, ale i rozsáhlého charakteru a provádějí se z různých vynucených či nevynucených příčin a podnětů: –

pro zvýšení kapacity výrobní či skladovací,

–

pro zvýšení spolehlivosti zařízení,

–

pro zjednodušení obslužnosti,

–

pro zvýšení bezpečnosti zařízení apod.

Všechny realizované změny, zejména pokud se týkají zařízení s potenciálem vzniku závažné havárie, mohou ovlivnit bezpečnost příslušného či okolních zařízení, mohou být i jednou z příčin vzniku závažné havárie a tedy případně i možného ohrožení okolí objektu. Z těchto důvodů je pro realizaci změn zaveden systém řízení změn, který vychází z jednotlivých součástí komplexu interní dokumentace (ISO) a který je, vzhledem k otázkám PZH, souhrnně popsán v následujících podkapitolách. Plánované změny se posuzují z hlediska jejich vlivu na bezpečnost provozu zařízení a celého objektu. V rámci systému řízení společnosti jsou zpracovány, přijaty a zavedeny bezpečné postupy pro plánování a provádění změn stávajících činností, zařízení nebo provozů. Postupy pro řízení změn jsou využívány i při návrhu a realizaci nových provozních zařízení. Jak již bylo v úvodu kapitoly uvedeno, že ke změnám může dojít z různých příčin, proto je, pro bezpečné a účelné plánování a realizování změn, také nutné kategorizovat i jednotlivé oblasti změn, které mohou být v příčinné souvislosti s možným vznikem závažné havárie, jsou to zejména změny v: –

technickém řešení,

–

technologických postupech,

–

programovém vybavení,

–

personálním obsazení a

–

změny vnějších podmínek a změny všech dalších podmínek, které mohou ovlivnit vznik a následky závažných havárií stávajících technologií, zařízení nebo celých provozů výroby a skladování.

Základním dokumentem společnosti definujícím zásady, pravidla a postupy pro změnový proces jsou Příručka PQE, TOP 4.2.01 Požadavky na dokumentaci a TOP 4.2.02 Řízení související dokumentace. Postup a způsob řízení změn (plánování, realizace, kontrolování, zaznamenávání apod.) ve výše uvedených oblastech je prováděn dle zásad uvedených v následujících článcích. 5.2.3.1.

Změny v technickém a technologickém řešení

Změny v technickém řešení a v technické dokumentaci jsou zaznamenány do příslušných interních dokumentů společnosti. Základními dokumenty v této oblasti jsou technické dokumenty zařízení, výkresy apod. Jejich změny jsou řízeny dle OS 19.1 Investiční plán a

© TLP, spol. s r.o


jeho kontrola – návrh nového dokumentu (revize), připomínkové řízení, schválení, vydání příp. zrušení. Změny v technické provozní dokumentaci vyvolané investičními a modernizačními akcemi jsou při vnitropodnikovém projednávání, v rámci projektové přípravy, připomínkovány i z hlediska bezpečnosti provozu a s ní související havarijní prevence. Změny v technologických postupech a v technologické provozní dokumentaci jsou zaznamenány do příslušných interních dokumentů společnosti (technicko-organizační postupy, pracovní postupy, bezpečnostní instrukce, pracovní instrukce, provozní řády). Realizace změn v technologické dokumentaci je řízena dle OS 0.4 Tvorba organizačních norem. Do procesu připomínkování a schvalování jsou začleněni odpovědní zaměstnanci z oblasti výroby, bezpečnosti práce, požární ochrany a ekologie. Nové technologie jsou přebírány od dodavatelů včetně předpisů pro bezpečné provozování, které jsou, před zahájením provozování, zapracovávány do systému technické provozní dokumentace. 5.2.3.2.

Změny v provozovaných činnostech

Provozované činnosti jsou dány zaměřením LG a.s. a jejich změna se nepředpokládá. Pokud by tak nastalo, pak takové změny jsou vždy řešeny na základě projektové dokumentace a v souladu s právními předpisy pro příslušné typy činností. V případě, že zapracování změn v dokumentaci objektu podléhá oznámení nebo schválení dotčenými správními úřady, předá vedení firmy tuto dokumentaci příslušným správním úřadům v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě, kterou stanoví příslušný správní úřad svým rozhodnutím. 5.2.3.3.

Změny programového vybavení

Programové vybavení v případech, kdy pomocí výpočetní techniky jsou řízeny výrobní procesy, rovněž patří mezi faktory, které ve svých důsledcích mohou mít vliv na úroveň bezpečnosti. Z tohoto důvodu jejich změnám musí být věnována náležitá pozornost, která odpovídá stejnému režimu jako řízení změny v oblasti technického řešení. Problematika programového vybavení je řešena v TOP 6.3.02 Řízení dokumentů a údajů na elektronických a jiných nosičích. 5.2.3.4.

Změny v personálním obsazení

Personální obsazení pracovišť je řízeno plánem stavu zaměstnanců, který představují organizační a funkční schémata společnosti vytvářená v souladu s OS 1.1 Tvorba a aktualizace organizačních schémat. Pozornost při navrhování organizačního schéma je soustředěna na personální změny mající vliv na tzv. „lidského činitele“, neboť někteří pracovníci svou činností mohou přímo ovlivňovat bezpečnost provozu. Zejména u změn, které vedou k úspoře počtu zaměstnanců je potřeba velmi citlivého posuzování dopadů na bezpečnostní stránku uvažované změny. Organizační změny mohou mít vliv na otázky odpovědnosti a kompetencí což je třeba mít rovněž na zřeteli při posuzování vlivu na změnu bezpečnosti. Personální záležitosti jsou řízeny dle dokumentů Příručka PQE a OS 0.4 Tvorba organizačních norem. Do procesu připomínkování a schvalování jsou začleněni zodpovědní zaměstnanci z oblasti výroby, bezpečnosti práce, požární ochrany a ekologie. Návrh změny minimální obslužnosti jsou v kompetenci vedoucího centra (střediska) a odborných vedoucích. Organizační a funkční schéma a jejich změny schvaluje generální ředitel. © TLP, spol. s r.o


5.2.3.5.

Změny vnějších podmínek

Změny vnějších podmínek ovlivňující činnosti v areálech LG a.s., které jsou vedení společnosti oznámeny příslušnými správními úřady nebo jinými právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami, jsou vedením společnosti vyhodnoceny a návrhy rozpracovány k realizaci, včetně zapracování do interní dokumentace společnosti. Se změnami jsou neprodleně seznámeni všichni dotčení zaměstnanci. Seznámení zaměstnanců je prováděno formou specifických školení za jejichž provedení odpovídají nadřízení zaměstnanci. Záznamy o školení se zakládají u vedoucích středisek a na personálním úseku. V případě, že zapracování změn v dokumentaci objektu LG a.s. podléhá oznámení nebo schválení dotčenými správními úřady, předá vedení společnosti (nebo jím pověřený pracovník) tuto dokumentaci příslušným správním úřadům v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě, kterou stanoví příslušný správní úřad svým rozhodnutím. 5.2.3.6.

Odborné posouzení provádění změn

Plánované změny se posuzují z hlediska jejich vlivu na bezpečnost konkrétní provozované činnosti a celého objektu. Tuto odpovědnost má již navrhovatel změny a dále pak je stanovována na základě odborného posouzení a dle rozsahu navrhované či plánované změny. Tuto odpovědnost pak zpravidla nese vedoucí úseku Jakost, bezpečnost, životního prostředí. 5.2.3.7.

Odpovědnosti ve změnovém procesu

V rámci změnového procesu jsou stanovovány následující odpovědnosti: –

odpovědnost za přípravu návrhu,

–

odpovědnost za dokumentování návrhu,

–

odpovědnost za posouzení vlivu plánované změny na bezpečnost,

–

odpovědnost za provedení změny,

–

odpovědnost za kontrolu změny.

5.2.3.7.1.

Odpovědnost za přípravu návrhu změny

V případě plánované změny se stanovuje zpravidla vedoucímu centra (střediska) a v případě technickými okolnostmi vynucené změny, kdy je součástí návrhu požadován i návrh způsobu řešení, pracovníkovi technického servisu. 5.2.3.7.2.

Odpovědnost za dokumentování návrhu

Tato odpovědnost bývá stanovena zpravidla vedoucímu centra (střediska), který má dále za povinnost zabezpečit informování navrhovatele změny o způsobu vyřízení návrhu. 5.2.3.7.3.

Odpovědnost za posouzení vlivu plánované změny na bezpečnost

Tuto odpovědnost má již navrhovatel změny a dále pak je stanovována na základě odborného posouzení a dle rozsahu navrhované či plánované změny. Tuto odpovědnost pak zpravidla nese vedoucí úseku Jakost, bezpečnost, životního prostředí. 5.2.3.7.4.

Odpovědnost za provedení změny

Odpovědnost za provedení změny je stanovována příslušnému vedoucímu centra (střediska), v jehož kompetenci je předmět změny. To platí i v případě, kdy změnu provádí dodavatelským způsobem externí firma, což je převažujícím způsobem realizace změn © TLP, spol. s r.o


v oblasti technických, technologických a programových změn. Tato odpovědnost sebou současně nese i povinnost provádět příslušné korekce a koordinace v průběhu provádění změny a prosazení důsledků změny do příslušné provozní dokumentace. 5.2.3.7.5.

Odpovědnost za kontrolu změny

Tato odpovědnost je zpravidla stanovena vedoucímu úseku Jakost, bezpečnost, životního prostředí. Kontrola změny probíhá ve všech jejích fázích, kterými jsou příprava, realizace, dokumentace a po-realizační období změny (zkušební provoz a najetí běžného provozu). 5.2.3.8.

Pravidla, zásady, postupy a bezpečnostní opatření pro provádění změn

Každý zaměstnanec je oprávněn navrhnout změnu nebo doplnění interní dokumentace nebo navrhnout technické či technologické řešení. Při evidenci a vyhodnocení návrhů se postupuje dle OS 0.4 Tvorba organizačních norem. Vlastník (správce) dokumentu eviduje návrhy a je odpovědný za jejich zhodnocení a případně i zapracování změny do interního předpisu. Pro zavádění nových výrobních zařízení, postupů, technologií, výrobků, surovin, materiálů, pomocných prostředků a externích služeb, je před uvedením do provozu, nákupem nebo uvažovanou změnou potřebné vykonat identifikaci nebezpečí a analýzu rizika možných havárií. Tuto analýzu zabezpečí útvar nebo osoba, která požaduje změnu. Osoba, která požaduje změnu (navrhovatel) posoudí rozsah rizika. V případě, že rozsah rizika posoudí jako tolerovatelné riziko, je možné na základě jeho písemného potvrzení změnu provést, čímž se tato osoba stává plně odpovědnou za to, že prováděná změna nesníží bezpečnost. V případě, že je rozsah rizika prováděné změny hodnocen jako „závažné riziko“, postupuje se podle příslušných zásad analýzy a hodnocení rizik, viz kapitola 3 resp. příloha č. 5. Pokud navrhovatel změny nedokáže posoudit riziko, zajistí jeho posouzení vedení společnosti (zmocněnec PZH) například pomocí externí firmy, která posoudí vliv navrhované změny na celkovou míru rizika (přijatelnost), a stanoví podmínky, za nichž lze změnu provést. Na základě provedené analýzy rizika jsou stanoveny bezpečnostní opatření pro provedení změny. Bezpečnostní opatření pro provedení změny jsou souborem technicko organizačních opatření, která jsou plánována, vyčleňována a zajišťována vedením společnosti. Jejich obsah a rozsah je vždy závislý na závažnosti prováděné změny. Veškeré změny jsou zaznamenány v provozní dokumentaci včetně aktualizace pracovních postupů a instrukcí. S těmito změnami jsou dotčení zaměstnanci neprodleně prokazatelně seznamováni a v rozsahu svých pracovních povinností procvičováni a přezkušováni. Před realizací změny a znovuobnovením provozu, v případech kdy je změnou dotčena bezpečnost provozu, je prováděno adekvátní školení a výcvik všeho změnou dotčeného personálu. Předmětem výcviku jsou všechny změny v oblasti bezpečnosti, vedení technologického procesu a údržby zařízení. Zvláštní pozornost při výcviku je věnována řešení nebezpečných havarijních situací vytipovaných analýzou rizik.

© TLP, spol. s r.o


5.2.3.9.

Zásady kontrolní činnosti změnového řízení

Při realizaci každé změny je nutným krokem, v souvislosti s prevencí závažné havárie, v rámci jejího plánování (tj. při tvorbě realizačního příkazu), stanovení příslušných stupňů kontroly pro daný případ. Při plánování a provádění změn je kontrolní činnost zaměřena zejména na tyto oblasti: Ø Vlastní organizace provádění změny Ø Splnění požadavků správného postupu realizace Ø Ověření bezpečnosti celého záměru Ø Úřední povolení k provedení činnosti (je-li zapotřebí) Ø Preventivní údržba upravovaného zařízení Ø Výcvik obsluhy příslušného zařízení a personálu provádějícího změnu Ø Provedení patřičných záznamů o změně do příslušné provozní dokumentace Ø Funkce zařízení po provedené změně, včetně bezpečnostního hlediska 5.2.3.10.

Zásady realizace korekcí a opravných opatření

Při zjištění odchylek od plánu změny, v průběhu jejího realizačního období, které mohou vyplynout ze závěrů kontrolní činnosti nebo vzejdou z operativních změn v řešení, je povinností odpovědné osoby za provádění změny provést neprodleně odpovídající korekce a úpravy i v oblasti bezpečnostních opatření pro prováděnou změnu.

© TLP, spol. s r.o


5.2.4.


5.2.4.1.

Zásady a postupy zjišťování a popis možných havarijních situací

Účelem havarijního plánování je vypracovat, zavést a dokumentovat postupy pro: –

zjišťování a popis předpokládaných možných havarijních situací, které jsou definovány na základě analýzy existujících zdrojů rizika závažné havárie,

–

vytvoření a dokumentování plánů opatření pro případy havarijních stavů,

–

posuzování, ověřování a schvalování plánů opatření pro případy havarijních stavů,

–

systematické prověřování připravenosti havarijních sil a prostředků,

–

efektivní odstraňování následků havárie a rychlé obnovení řádného provozu, včetně stabilizace výkonnosti lidských zdrojů.

LG a.s. má pro přípravu a řešení havarijních situací zpracovanou celou řadu dokumentů. Jako základní dokument pro řešení havarijních situací slouží Vnitřní havarijní plán (ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb.) je vypracovaný podle zásad a pravidel uvedených v právních předpisech. Vnitřní havarijní plány a případně operativní karty pro případ zásahu jsou zpracovány pro všechny objekty LG a.s., ve kterých je manipulováno s nebezpečnými látkami, a jsou zařazeny do skupiny B, ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb. Pro identifikování havarijních situací existuje ve Vnitřním havarijním plánu průběžně aktualizovaný přehled možných závažných havarijních situací, který vyplývá z prováděné analýzy rizik reálných situací. Součástí definovaných modelových závažných havárií jsou především charakteristiky možného ohrožení. Charakteristiky možného ohrožení vycházejí z posouzení rizika, viz kapitola 3. Charakteristiky ohrožení a teoretický očekávaný rozsah následků v podmínkách konkrétního objektu jsou rozpracovány ve Vnitřním havarijním plánu příslušného objektu. Konkrétní informace typu doporučené postupy na likvidaci následků havárií, počty osob nutných k likvidaci havárie, včetně technického zabezpečení je uvedeno v Dokumentaci zdolávání požáru a v Operativních kartách, které jsou přílohou k Vnitřnímu havarijnímu plánu. Vnitřní havarijní plán obsahuje popis: –

zajištění havarijní připravenosti informačních, materiálních, lidských a ekonomických zdrojů pro případ vzniku závažné havárie,

–

způsobu snižování následků a zvládání možné závažné havárie,

–

opatření zajišťující monitoring a sanaci místa závažné havárie.

Vnitřní havarijní plán je zpracován tak, aby v něm uvedené činnosti a postupy v rámci souboru plánovaných opatření: –

maximálně snížily možnost vzniku dalších havárií jako důsledků původní havárie,

–

směřovaly k ochraně zdraví zaměstnanců a osob na území provozovatele i mimo něj,

© TLP, spol. s r.o


–

směřovaly k ochraně živých organismů, životního prostředí a majetku v okolí území provozovatele,

–

efektivně a bezpečně využívaly všech dostupných technických a organizačních prostředků, záchranných a zásahových jednotek, zabezpečovaly kvalitní zdravotnickou péči postiženým osobám.

Postupy a pravidla pro zpracování plánu opatření Postupy a pravidla pro zpracování plánu opatření (vnitřního havarijního plánu) pro případy závažných havarijních situací (mimořádných událostí) obsahují, zpravidla: Ø Scénáře možných havárií a jejich řešení. Ø Bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje havárií. Ø Popis vlastních sil a prostředků určených k likvidaci havárie. Ø Způsoby varování, vyrozumívání a předávání informací o havárii a o jejich následcích. Ø Popis způsobu řízení zásahu při likvidaci havárie. Ø Údaje pro spojení a vyrozumívání včetně aktuálních kontaktů. Ø Způsob provádění monitoringu vzniku, průběhu a likvidace havárie. Ø Popis havarijního informačního systému. Ø Popis způsobu provádění asanace havárií s dopadem na vybrané složky životního prostředí (půda, povrchové a podzemní vody), je-li to v objektu relevantní. Ø Plány konkrétních činností (traumatologický plán, plán varování, plán individuální ochrany, plán evakuace). Konkrétní úkoly jednotlivých útvarů LG a.s. pro likvidaci následků mimořádné události jsou dále také zpracovány v dílčích částech havarijních plánů (operativních kartách apod.). Zpracování dílčí dokumentace se ve vztahu k Vnitřnímu havarijnímu plánu řídí těmto zásadami: –

svým obsahem odpovídají struktuře a organizaci LG a.s. a jsou v souladu s povinnostmi vedoucích a ostatních zaměstnanců příslušných útvarů,

–

jsou konkrétní pro daný provoz a realizovatelné v co nejkratším časovém limitu,

–

jsou realizovány v nepřetržitém sledu,

–

je dosaženo maximálního efektu při likvidaci následků mimořádné události,

–

na minimální možnou míru je omezena možnost rozšíření mimořádné události na další části objektu LG a.s, případně i na další objekty či okolí.

Operativní karty (pokud je jejich zpracování požadováno právním předpisem) jsou základním informačním materiálem havarijního plánu a zároveň i pracovním nástrojem v případě řešení mimořádné události. S možným průběhem a následky modelových závažných havarijních situací jsou prokazatelně seznamováni všichni zaměstnanci společnosti v rámci seznamování s Vnitřním havarijním plánem a v rámci pravidelných víceúrovňových školení PO, PZH a BOZP (Záznam o školení, případně o odborné přípravě nebo Záznam o seznámení s dokumentací).

© TLP, spol. s r.o


S havarijním plánem jsou, v rámci pravidelných školení PO, PZH a BOZP, prokazatelně seznamováni všichni zaměstnanci LG a.s. Ze znalosti otázek plánovaných opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie jsou zaměstnanci přezkušováni. Záznam o seznámení s havarijním plánem je uložen u příslušného vedoucího centra. Seznámení všech skupin zaměstnanců a ostatních zaměstnanců vykonávajících činnost na území LG a.s. s havarijním plánem, je prováděno formou postupného školení pro různé skupiny zaměstnanců a ostatních zaměstnanců, viz kapitola 5.2.1.3.3. Obsah školení, účast jednotlivých zaměstnanců a výsledky testů jsou zpracovány, vyhodnoceny a uchovány také jako doklad o provedeném školení. Záznamy o provedeném školení a prezenční listiny jsou uloženy u vedoucího výrobního centra (střediska). Po zavedení vnitřního havarijního plánu do praxe se s ním seznamují nejen všichni kmenoví zaměstnanci, ale i zaměstnanci jiných společností nebo organizací, kteří se v areálu LG a.s. dlouhodobě zdržují. Přitom je potřeba rozlišovat rozsah informací pro jednotlivé skupiny zaměstnanců. Vnitřní havarijní plán nebo výpis z něho, s důležitými údaji pro prevenci a zásah, z havarijní dokumentace je předáván (oproti písemnému stvrzení o převzetí) vedení ostatních subjektů situovaných ve společném areálu (jsou-li takové případy), případně v okolních ohrožených objektech. 5.2.4.2.

Schopnost zásad a postupů identifikovat možné havarijní situace, vzniklé změnou vnějších nebo vnitřních podmínek

Za provozuschopný stav a provozní spolehlivost technologického zařízení a celého objektu, jeho bezpečný, hospodárný provoz, údržbu, prohlídky a revize zodpovídá vedoucí příslušného centra (střediska). Dále tento rovněž zodpovídá za včasné a odborné odstranění zjištěných závad. Provozuschopnost a provozní spolehlivost zařízení je zajišťována pravidelnou péčí spočívající v preventivních prohlídkách a údržbě – hlavní předpoklad předcházení vzniku havarijních stavů. Preventivní údržba zařízení je prováděna buď kapacitou vlastní údržby nebo externími dodavateli. Běžnými, středními a generálními opravami je odstraňováno fyzické opotřebení nebo poškození technologického zařízení za účelem jeho uvedení do provozuschopného a bezpečného stavu, obnovení jeho technických vlastností, odstranění funkčních a bezpečnostních nedostatků. Zařízení se do opravy a z opravy předává protokolárně. Systematický dohled nad zařízeními zajišťují vedoucí výroby a vedoucí skladů, mistři a obsluha. Jejich činnost zahrnuje prohlídky zařízení s cílem předcházet poruchám a odstranění případných drobných závad na místě. Postupy pro činnost při provozních podmínkách, které předznamenávají vznik možné havárie, jsou uvedeny přímo v pracovních postupech a pokynech pro obsluhu zařízení. Cykly a rozsah oprav nevyhrazených technických zařízení jsou stanoveny na základě provozních předpisů a výsledků preventivních prohlídek. U vyhrazeného technického zařízení je rozsah a četnost preventivní údržby určen příslušnými vyhláškami (Vyhl. č. 18, 19, 21/1979 Sb., a 73/2010 Sb. ve znění pozdějších předpisů), nařízeními vlády (NV č. 378/2001 Sb., §2 písm. e), §3 odst. 2, NV č.101/2005 Sb., §3 odst. 4

© TLP, spol. s r.o


v návaznosti na §134a odst. 1 písm. c) zákoníku práce) a ČSN (např. ČSN 69 0012, ČSN 38 6405 apod.).: Tlakové nádoby stabilní

1× za rok provozní revize 1× za 5 let vnitřní revize 1× za 9 let tlaková zkouška

Tlakové nádoby (lahve)

vizuální kontrola lahve před každým plněním (při plnění) 1× za 10 let tlaková zkouška (při plnění)

Plynové zařízení

1× za 1 rok kontrola 1× za 3 roky revize

Elektrická zařízení revize se provádějí v termínech stanovených ČSN 33 1500. Termíny revizí jsou závislé na druhu prostředí a na umístění elektrického zařízení. Obvykle např. v prostředí základním a normálním jsou revize pětileté, v prostředí studeném, horkém nebo vlhkém jsou revize tříleté a v prostředí mokrém nebo s extrémní korozní agresivitou jsou revize každý rok. Vyhrazená technická zařízení, která podléhají odbornému dozoru správních úřadů, jsou stanovena vyhláškami č. 18, 19, 21/1979 Sb. a 73/2010 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Nad provozem a údržbou vyhrazeného technického zařízení vykonává odborný technický dozor Český úřad bezpečnosti práce (resp. Státní úřad inspekce práce) prostřednictvím OIP a ITI. Pro sledování aktuálního stavu je zpracován seznam vyhrazených zařízení, který je pravidelně k 31. lednu každého kalendářního roku aktualizován. Výsledky preventivní údržby těchto zařízení jsou evidovány v revizním deníku. Revize a zkoušky vyhrazeného technického zařízení provádí externí firma s osvědčením vydaným organizací státního odborného dozoru. 5.2.4.3.

Schopnost zásad a postupů akceptovat podněty a zkušenosti vlastních zaměstnanců provozovatele, externích subjektů, orgánů veřejné správy, základních složek IZS

Z hlediska provozovaných činností je identifikace možných havarijních situací vzniklých změnou vnitřních nebo vnějších podmínek převážně založena na systému preventivních prohlídek, revizí a kontrol, dále na lidském faktoru (činnost obsluh) a v případě již vzniklé havárie na systému detekce (detekovatelné případy). V problematice havarijního plánování jsou pro stanovování zásad a postupů identifikace havarijních stavů využívány podněty a zkušenosti jak zaměstnanců LG a.s., tak i zaměstnanců externích organizací (případně i konkurenčních firem zabývajících se obdobnou nebo stejnou činností), výzkumných ústavů, testovacích zařízení, správních úřadů, záchranných složek aj. (např. poradenství, expertízy a konzultace odborných organizací apod.). Plány opatření pro případy havarijních situací jsou projednávány s odborníky v dané oblasti (při zpracování dokumentace, konzultace, apod.), se správními úřady (při schvalovacím řízení, při kontrolách), orgány záchranných složek IZS – zejména HZS (při zpracování částí dokumentace, při kontrolách objektu), orgány policie (při zpracování plánu ochrany objektu),

© TLP, spol. s r.o


provozovateli okolních ohrožených a ohrožujících objektů (v případě jejich existence – při seznamování s plány opatření při součinnosti řešení havarijní situace, cvičení apod.). 5.2.4.4.

Postup a pravidla zpracování opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie (vnitřní havarijní plán)

Hlavní zásady pro řízení havarijní dokumentace jsou stanoveny tímto bezpečnostním programem, TOP 5.1.01 Program Prevence závažných havárií a Vnitřním havarijním plánem příslušného objektu. Základními dokumenty, které řeší mimořádné a havarijní situace jsou pracovní postupy, pokyny a návody k obsluze, dokumentace zdolávání požáru (operativní karty) a Vnitřní havarijní plán. Vnitřní havarijní plány formálně a obsahově jsou vypracovány podle přílohy č. 8, vyhlášky [2]. Z hlediska definování postupů a zásad pro činnosti při vzniku mimořádných událostí a pro řízení činností při likvidaci havarijní situace a odstranění jejích následků je v LG a.s. stěžejním a komplexním dokumentem Vnitřní havarijní plán. Ostatní plány v podmínkách LG a.s. (v závislosti na požadavcích právních předpisů) jsou: –

plán opatření pro případ havarijního zhoršení jakosti vod podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,

–

kanalizační řád podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů,

–

posouzení požárního nebezpečí podle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

5.2.4.5.

Popis zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy závažných havarijních situací

Postup a metody řešení mimořádných událostí, spojených s únikem nebezpečných látek (toxických, hořlavých nebo výbušných), spočívají v identifikaci možností úniku nebezpečných látek, analýze předpokládaného úniku a dokumentaci činností všech složek uvnitř LG a.s. i mimo ně, které se podílejí na likvidaci mimořádné události. Popis vlastních sil a prostředků uvažovaných pro řešení závažných havárií a likvidaci jejich následků je stěžejním základem Vnitřních havarijních plánů objektů LG a.s. Hlavními cíli, úkoly a posláním vlastních sil a prostředků, v souvislosti s řešením mimořádných událostí v LG a.s. jsou následující činnosti: •

V rámci LG a.s. –

likvidace mimořádné události v co nejkratší době,

–

zajištění bezpečnosti zaměstnanců a jejich informovanosti o vzniku a průběhu MU,

–

bezpečné odstavení havarované technologie tak, aby nedošlo k úniku nebezpečných látek do recipientu, ovzduší nebo půdy,

–

bezpečné provozování nebo odstavení navazujícího zařízení a zařízení umístěného v blízkosti,

–

koordinace činností vnitřních a vnějších zásahových a dalších složek účastnících se likvidace následků mimořádné události, © TLP, spol. s r.o


– •

plnění rozhodnutí Představenstva LG a.s.

Vůči IZS, okolí a dotčeným stranám –

přivolání zásahových a posilových jednotek HZS, Policie ČR (případně i armády, jednotek CO) a zdravotních složek,

–

varování bezprostředně ohroženého obyvatelstva, resp. okolí LG a.s.,

–

informování úřadu města, Krajského úřadu – referátu ochrany životního prostředí a Policie ČR – operační středisko,

–

informování České inspekce životního prostředí,

–

spolupráce s orgány státní správy (havarijní komise, referát životního prostředí a další),

–

předání informací o situaci okolním subjektům,

–

nasazení technických prostředků a zásahových skupin k likvidaci následků MU s prioritou zabezpečení ochrany obyvatelstva,

–

plnění rozhodnutí primátora v případě vzniku havarijních situací v regionu.

5.2.4.6.

Popis spolupráce s externími subjekty, základními složkami IZS, havarijními službami apod.

V plánech opatření (Vnitřním havarijním plánu) je popsána i případná spolupráce s ostatními subjekty situovanými v areálu, záchrannými složkami (IZS) a ostatními zainteresovanými subjekty při zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy likvidace závažných havarijních situací. Vnější zásahové složky: –

plní své úkoly při zásahu uvnitř areálu samostatně. Ze strany LG a.s. je poskytována pomoc v rozsahu požadovaném (např. informace o možných nebezpečích vyplývajících z postupů nepopsaných v DZP, informace o technologiích apod.) V případě požadavku zasahujících jednotek je LG a.s. schopna zajistit i osoby mimo LG a.s. s potřebnou kvalifikací, a to prostřednictvím centrální ohlašovny mimořádných událostí LG a.s. (jedná se o odborné osoby z konkurenčních firem v oboru technických plynů).

–

mimo areál LG a.s. postupují vnější zásahové složky nezávisle na LG a.s. podle vlastních organizačních postupů, systémů řízení a vnitřních předpisů.

5.2.4.7.

Informace o aktuálním přehledu spojení se základními složkami IZS

Vnitřní havarijní plán a všechny dokumenty havarijního plánování musí bezpodmínečně poskytovat aktuální informace o způsobu vyrozumění a spojení se záchrannými složkami IZS. Ve vnitřním havarijním plánu každého objektu LG a.s. je uveden i konkrétní postup pro vyrozumívání složek IZS v daném regionu. Aktuální informace pro spojení a kontakty, uvedené ve vnitřním havarijním plánu, jsou uvedeny na jiném místě tohoto dokumentu, viz kapitola č. 6.5.

© TLP, spol. s r.o


5.2.4.8.

Informace o aktuálním přehledu spojení s odbornými pracovišti správních úřadů a dalšími odbornými institucemi

V havarijních dokumentech musí být uvedeny i způsoby vyrozumívání a kontakty s odbornými pracovišti správních úřadů a dalšími odbornými institucemi jako jsou příslušný Krajský úřad a Městský úřad, Česká inspekce životního prostředí, správce vodního toku, apod. Aktuální informace pro spojení a kontakty, uvedené ve vnitřním havarijním plánu, jsou uvedeny na jiném místě tohoto dokumentu, viz kapitola č. 6.5. 5.2.4.9.

Informace o aktuálním přehledu kontaktů na určené pracovníky v pracovní i mimopracovní době

Ve Vnitřním havarijním plánu je stanoveno, že o veškerých havarijních stavech v objektu musí být vždy vyrozuměn vedoucí objektu. Podrobnosti o informování dalších zaměstnanců LG a.s. jsou uvedeny v OS 17.2 Hlášení mimořádných událostí a událostí v rámci Linde Gas a.s. 5.2.4.10.

Činnosti a konkrétní odpovědnosti vybraných zaměstnanců v případě závažných havarijních stavů

Ve Vnitřním havarijním plánu je stanoveno, že o veškerých havarijních stavech v objektu musí být vždy vyrozuměn vedoucí objektu a to buď přímo (pokud je v objektu) nebo telefonicky na mobilní telefon. V objektech LG a.s. nejsou ustanoveny pohotovostní služby. Konkrétní činnost při zásahu na likvidaci havárie, uvedená ve vnitřním havarijním plánu, je uvedena na jiném místě tohoto dokumentu, viz kapitola č. 6.5.3. 5.2.4.11.

Grafická znázornění v dokumentech havarijního plánování

Grafická část havarijního plánu zpravidla (v závislosti na konkrétním objektu LG a.s. a situaci) obsahuje: –

situování zdrojů rizika,

–

bezpečnostní zóny v provozech,

–

oblasti se stanovenými zákazy, omezeními, zábranami apod.,

–

místa ovládání a vyústění havarijních odpouštěcích armatur pro nebezpečná média,

–

trasy havarijních potrubí pro odvod nebezpečných médií mimo technologii,

–

únikové cesty pro obsluhy a zaměstnance při mimořádné situaci a místo shromaždiště,

–

umístění prostředků k ochraně lidí,

–

umístění protipožárních prostředků a OOPP pro stavy mimořádných událostí,

–

místa pro ukládání ohrožených tlakových lahví.

5.2.4.12.

Průběžné aktualizace havarijní dokumentace

Pravidelné revize a aktualizace havarijního plánu se provádějí minimálně jednou za 3 roky, případně častěji, viz ustanovení § 25, zákona č. 224/2015 Sb. Kontrolní činnost zaměřená na © TLP, spol. s r.o


aktuálnost dokumentace technologických rizikových zařízení je prováděna odpovědnými řídícími zaměstnanci v pravidelných intervalech, které jsou stanoveny v příslušných řídících dokumentech pro oblasti BP, PZH a provozu. Osoba zodpovědná za aktualizaci vnitřního havarijního plánu je technik PZH. Aktualizace vnitřního havarijního plánu je plánovaná a operativní. Plánovaná aktualizace se provádí v pravidelných aktualizačních cyklech dle zákona viz víše. Záznam o revizi dokumentu se provádí i v tom případě, že od poslední aktualizace k žádným změnám nedošlo (potvrzení platnosti vnitřního havarijního plánu). Operativní aktualizace se provádí vždy při takových změnách nebo zjištěních (např. na základě kontrolní činnosti), které mohou podstatně ovlivnit zabezpečení havarijní připravenosti a jejichž promítnutí do systému zabezpečení havarijní připravenosti nesnese, vzhledem k nejbližšímu datu plánované aktualizace, odkladu. 5.2.4.13.

Zásady provádění aktualizace havarijní dokumentace

Aktualizace a prověřování havarijní dokumentace jsou prováděny vždy: –

při jakýchkoliv změnách v technologii, materiálních vstupech a výstupech,

–

při změnách majících vliv na riziko závažné havárie nebo na havarijní připravenost (lidské zdroje, materiálně-technické možnosti),

–

v důsledku nových poznatků souvisejících s riziky a rizikovými procesy,

–

na základě podnětů vnějších inspekčních a kontrolních orgánů a správních úřadů a

–

na základě podnětů vzešlých z prověřovacích cvičení a nácviků.

5.2.4.14.

Systémové prověřování připravenosti havarijních sil a prostředků provozovatele

Provádět systémové prověřování havarijních sil a prostředků určených k likvidaci, včetně stanovení způsobu a četnosti je stanoveno ve vnitřním havarijním plánu příslušného objektu. Havarijní připravenost vlastních sil a prostředků k likvidaci požárů, úniků nebezpečných látek a provozních nehod je ověřována dle pravidel uvedených v dokumentu TOP 5.1.01 Program Prevence závažných havárií minimálně 1× ročně v rámci výcviku. Likvidace rozsáhlých požárů a dalších závažných havárií bude prováděna silami a prostředky HZS příslušného kraje a případně dalšími silami a prostředky IZS. Podíl složek IZS na prověřování postupů činnosti a havarijní připravenosti je uveden v následující kapitole (části Výcvik a modelová cvičení, Součinnostní cvičení, Cvičný poplach). Využití dalších externích sil a prostředků (jiných objektů) k likvidaci havarijních stavů není, vzhledem k předpokládanému rozsahu eventuální havárie, plánováno a smluvně zajištěno a tedy ani součinnost není prověřována. K likvidaci drobných požárů a zahoření, zejména k zabránění v rozvoji závažných havárií má LG a.s. vyčleněny vlastní síly a prostředky, které jsou popsány ve Vnitřních havarijních plánech objektů. 5.2.4.15.

Systém plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a tematických cvičení

Plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a tematických cvičení je zaměřeno na: © TLP, spol. s r.o


–

prověření a nácvik postupů řešení modelových havarijních stavů,

–

nácvik vlastního provádění zásahových akcí,

–

prověření a nácvik organizace a řízení činnosti při MU, včetně prověření úrovně komunikace a koordinace všech zúčastněných zasahujících složek.

Plánovaný výcvik je prováděn minimálně 1× v roce. Nácviky evakuace jsou prověřovány rovněž min. 1× za rok. Záznamy z výcviku (nácviků, prověřovacích a tematických cvičení) jsou uloženy a archivovány u vedoucího centra (střediska) a technika PZH. Dokumentaci jednotlivých cvičení připravuje a archivuje technik PZH. V záznamech jsou uvedeny zejména tyto údaje: –

datum cvičení,

–

cíl cvičení,

–

stručný průběh,

–

vyhodnocení,

–

návrh opatření.

5.2.4.16.

Zaměření tematických cvičení havarijní připravenosti

Četnost, zaměření a rozsah tematických cvičení a nácviků havarijních situací (dále i Výcvik) vychází z požadavků obecně platných předpisů a z údajů o: –

provozních nehodách,

–

poruchách technických zařízení,

–

pracovní úrazovosti,

–

již provedených cvičení a nácviků.

Výcvik Výcvik jednotlivých činností se provádí tak, aby byly vytvořeny žádoucí stereotypy a postoje. Formy jsou následující: Havarijní cvičení – cílem nácviku je procvičit činnosti prováděné při vzniku mimořádné události na provoze, prověřit komunikační toky a prověřit koordinaci a spolupráci zaměstnanců LG a jednotlivých subjektů podílejících se na řešení mimořádné události. S jednotlivými skupinami zaměstnanců je procvičena jejich konkrétní činnost při vzniku mimořádné události. Činnost jednotlivých skupin na sebe nemusí navazovat – jednotlivé skupiny cvičí samostatně. Na této úrovni nácviku se prakticky prověřují: -

klíčové činnosti a postupy, včetně alternativních případů možných selhání

-

rychlost mobilizace klíčových zaměstnanců a skupin

-

připravenost sil a prostředků k likvidaci následků mimořádné události

-

způsoby vyhledávání obětí a péče o zraněné

-

havarijní postupy při řízení provozů © TLP, spol. s r.o


-

evakuace osob a materiálu.

Rozsah prováděného výcviku stanovuje vedoucí SHEQ nebo technik PZH ve spolupráci s příslušným vedoucím zaměstnancem. Součinnostní školení (simulace s následky mimo území LG) – cílem cvičení je zajistit vzájemnou koordinovanost činností zaměstnanců i koordinaci zásahu s dalšími subjekty řešení mimořádné události v LG, případně koordinaci externích subjektů. Organizaci výcviku, termíny, rozsah a další podrobnosti stanovuje některá ze složek IZS, ze strany LG je přitom poskytována max. podpora. Cvičný požární poplach Cvičný požární poplach je zvláštním druhem provádění výcviku. Vzhledem ke specifickému riziku v LG, kdy se manipuluje s plyny hořlavými a hoření podporujícími je cvičný požární poplach provedený dle platných právních předpisů na úseku požární ochrany a zaměřený na události spojené s nebezpečím úniku hořlavých nebo hoření podporujících plynů nebo velkého množství nehořlavých a hoření nepodporujících plynů považován za rovnocennou formu výcviku dle předchozích odstavců. 5.2.4.17.

Systém zavádění a realizace opatření vyplývajících z výsledků prověřovacích a tematických cvičení, a způsoby prověřování účinnosti a efektivnosti těchto opatření

Záznamy z cvičení jsou bezprostředně po jeho ukončení předány technikovi PZH, který posoudí splnění stanovených cílů, výsledky cvičení a navržená opatření a ve spolupráci s vedoucími jednotlivých výrobních center nebo středisek zajistí realizaci navržených opatření, týkajících se úpravy havarijní dokumentace a prověřování účinnosti a efektivnosti dříve přijatých bezpečnostních opatření. Konkrétním řešením a zajištěním navržených opatření pověří příslušné odborné pracovníky. Realizace navržených opatření podléhá kontrolní činnosti technika PZH a příslušného vedoucího centra (střediska), která je zaměřena na sledování a vyhodnocování jejich účinnosti a efektivnosti. V případě shledání opětovně neuspokojivých výsledků jsou přijatá opatření revidována, korigována a případně navržena a realizována nová opatření k navedení uspokojivého stavu. 5.2.4.18.

Způsob zajištění informovanosti zaměstnanců o výsledcích prověřovacích a tematických cvičení a o přijímaných opatřeních

Zúčastnění pracovníci jsou s výsledky prověřovacích a tematických cvičení seznámeni řídícím cvičení ještě v jejich závěru. Ostatní zaměstnanci společnosti jsou s nimi seznámeni po jejich ukončení a vyhodnocení na nejbližších školeních či výrobních poradách. 5.2.4.19.

Řízení činnosti a provádění činnosti při nenadálých stavech a situacích

Předmětem havarijního plánování a prověřování připravenosti je vytipování, zapracování do dokumentace, příprava modelových případů a reakcí na ně, jejich plánování a jejich procvičování pro situace, které mohou nastat v průběhu provozování rizikových činností. Jedná se o následující situace: –

výpadek elektrického proudu,

–

přerušení dodávky provozních médií nebo změna jejich poměrů,

–

záměna provozních médií, © TLP, spol. s r.o


–

změna technických parametrů (jako jsou tlak, teplota, apod.) a další.

Všechny činnosti, u kterých byla identifikována závažná rizika, nebo které by mohly být zdrojem havárie, jsou v LG a.s. řízeny, tj. jsou prováděny podle stanovených postupů, výhradně zaměstnanci s příslušnou odbornou kvalifikací a v mezích stanovených provozních limitů a technologických parametrů. Za dodržování pracovních postupů zodpovídají všichni zaměstnanci v rámci své působnosti. Nadřízení těchto pracovníků jsou povinni kontrolovat dodržování stanovených postupů, o kontrole vést příslušné záznamy a v případě zjištěných neshod přijímat nápravná opatření zaměřená na změnu postupů, přeškolení zaměstnanců nebo zabezpečení technických a organizačních opatření. V případě, že je výrobní proces řízen a sledován měřící a regulační technikou, provede se nastavení a kontrola provozních parametrů podle příslušných pracovních postupů. Vlastní kontrola a nastavení měřících a kontrolních přístrojů a zařízení podléhá metrologickému řádu podle TOP 7.6.01 Řízení kontrolního, měřícího a zkušebního zařízení. Přehled činností spojených s rizikem závažné havárie je podrobně uveden v příslušném interním dokumentu. Pro identifikovaná rizika je standardně definován postup řízení činností při ustáleném provozu, postup při mimořádných událostech a haváriích, postup činností při najíždění a odstavení technologie, postup při přerušení dodávky energií a provozních médií a postup při údržbě a opravách, případně při dalších možných stavech jednotlivých zařízení (v závislosti na jejich určení a typu). Příslušná dokumentace pro řízení rizikových činností definuje požadavky na vedení, kontrolu a řízení záznamů. Záznamy se vedou v provozních denících nebo na předepsaných formulářích, které jsou součástí Katalogu formulářů, směrnic, provozních řádů, pracovních postupů a které podléhají zásadám pro tvorbu a řízení dokumentů. Formuláře pro vedení záznamů musejí být zpracovány tak, aby vyplňování jednotlivých kolonek na sebe navazovalo a aby tak byla zabezpečena jednoduchá identifikace, úplnost a kontrola provozních záznamů.

© TLP, spol. s r.o


5.2.5.

Sledování a hodnocení plnění cílů PZH a bezpečnosti

5.2.5.1.

Postupy průběžného sledování a hodnocení plnění stanovených úkolů a cílů

5.2.5.1.1.

Zavádění postupů průběžného sledování a hodnocení plnění stanovených cílů

Účelem této kapitoly je jasně a zřetelně deklarovat způsob a zásady sledování a vyhodnocování funkčnosti nastaveného SŘ PZH. V tomto směru je Program PZH (TOP 5.1.01 Program prevence závažných havárií) nejkomplexnějším dokumentem. Měření, monitorování a vyhodnocování (sledování) jsou klíčovými činnostmi, které zajišťují, aby LG a.s. trvale postupovala v souladu se svou politikou PZH a s vytýčenými cíli a úkoly v oblasti PZH. LG a.s. měří, monitoruje a vyhodnocuje dosahovanou úroveň PZH a na základě získaných zjištění činí preventivní a nápravná opatření. Monitoring plnění programu PZH spočívá v porovnání stanovených cílů s jejich reálným naplňováním, zjišťování odchylek plnění úkolů a analyzování příčin těchto odchylek. Cílem sledování plnění programu PZH je: –

prověření technických, organizačních a řídících systémů LG a.s. a posouzení dosažené úrovně stavu zabezpečení prevence závažné havárie a vytvářených předpokladů pro zvládnutí mimořádných havarijních situací,

–

identifikace příčin nesplněných úkolů a následné přijímání nápravných opatření,

–

soustavnou kontrolní činností na všech stupních řízení minimalizovat pravděpodobnost vzniku mimořádných situací, zejména pak závažných havárií.

Výsledky kontrol zaměřených na zajišťování havarijní prevence, hodnocení úrovně péče o bezpečnost, hygienu práce, ochranu zdraví a plnění oblasti ekologických programů jsou každoročně přezkoumávány na úrovni vedení společnosti. Sledování a hodnocení plnění cílů PZH a bezpečnosti (Programu PZH) a dalších veličin a hodnot, souvisejících s prevencí závažné havárie i s vlastní výrobou, majících vliv na bezpečnost provozu nebo výroby je prováděno v několika úrovních a oblastech: –

plnění Programu PZH podle TOP 5.1.01 Program prevence závažných havárií,

–

ukazatelé, které se sledují dle zpráv, výročních zpráv apod., jako je plnění úkolů a cílů na úseku PZH nebo na úsecích požární ochrany, BOZP, ekologie nebo jakosti,

–

provozní a mezioperační parametry jako např. teplota, tlak, hmotnost, objem, koncentrace, pH, apod. které je možné objektivně měřit pomocí měřících přístrojů a zařízení,

–

ukazatelé, které je možno sledovat vizuálně nebo jinými smysly. Patří mezi ně například stav ventilů, změny na potrubí, vlastnosti nebo chování látek a surovin, úniky, úkapy, poškození, koroze apod.,

–

ukazatelé, které se sledují dle zpráv a protokolů vnějších auditorů, jako jsou např. externí audity (ISO 9001:2000, Responsible Care), kontroly orgánů státní/veřejné © TLP, spol. s r.o


správy a samosprávy nebo kontroly v rámci koncernu LINDE AG, celokoncernové pojišťovny apod. 5.2.5.1.2.

Systém průběžného sledování a hodnocení plnění stanovených cílů

Hlavními východisky pro průběžné prověřování a sledování plnění tematických oddílů systému PZH jsou předem stanovené hypotetické teze spočívající v tom, zda a jak: a) jsou stanoveny, zavedeny a dokumentovány postupy pro průběžné sledování plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu, v oblasti cílů, interních kontrol, prověřování aktuálnosti Bezpečnostního programu a ostatních souvisejících interních dokumentů, b) jsou průběžně zaznamenávány dosahované výsledky plnění úkolů, které jsou porovnávány se stanovenými cíli tak, aby mohly být zjištěny odchylky plnění úkolů a analyzovány jejich příčiny, c) jsou stanoveny, zavedeny a dokumentovány postupy pro provádění nápravných opatření, d) je zaveden systém hlášení o nehodách (poruchy, havárie), včetně nehod bez následků, a to především těch, které vznikly v souvislosti se selháním ochranných a bezpečnostních systémů, e) jsou stanoveny postupy evidence, vyšetřování a archivace nehod, včetně nehod bez následků. 5.2.5.1.3.

Systém monitorování, měření a vyhodnocování údajů pro posouzení plnění stanovených cílů

Výsledky plnění bezpečnostního programu, obsahující zejména podrobné hodnocení úrovně péče o bezpečnost, hygienu práce a ochranu zdraví a otázky z oblasti havarijní prevence při řízní procesu, jsou každoročně uváděny v dokumentu „Zpráva o PZH“. Přezkoumání systému PZH zahrnuje všechny oblasti PZH. Zprávu zpracovává technik PZH a je součástí Zprávy o Jakosti. Vedení společnosti schvaluje závěry zprávy a generální ředitel ukládá úkoly a opatření k nápravě. Zpráva je zaměstnancům společnosti (umístěna na podnikové elektronické síti) i veřejnosti (na vyžádání) dostupná. Vedoucí pracovníci, v rozsahu své kompetence, kontrolují a vyhodnocují (1× za rok) plnění stanovených úkolů vyplývajících z tohoto Bezpečnostního programu ve vztahu ke všem provozovaným činnostem. V rámci svých pravomocí řeší nedostatky v plnění úkolů stanovených tímto Bezpečnostním programem, vydávají, prosazují a plní odborná nařízení a preventivní opatření. V případech, kdy zjištěné skutečnosti přesahují jejich pravomoci, informují o nich neprodleně svého nadřízeného. Posuzování plnění stanovených cílů v oblasti PZH vyplývá z a je činěno na základě výsledků zavedeného souboru monitorování, měření a vyhodnocování významných údajů, ukazatelů a měřitelných parametrů, viz kapitola 4.2.1.3. Monitoring systému PZH je zaměřen na: –

plnění úkolů a podílu jednotlivých zaměstnanců nebo skupin na dosažení stanovených cílů v oblasti PZH,

–

pracoviště s výskytem rizik a nebezpečných pracovních podmínek,

–

funkci řídicího a kontrolního systému,

© TLP, spol. s r.o


–

funkci systému posuzování bezpečného výkonu činnosti a jednání zaměstnanců, včetně zaměstnanců dodavatelských organizací ve vztahu k PZH (prověrky bezpečnosti práce),

–

periodické prověřování interních dokumentů a podnikových norem ovlivňujících úroveň PZH,

–

periodické prověřování úrovně znalostí a kvalifikace zaměstnanců, potřebné pro zajištění odpovídající úrovně PZH,

–

bezpečné chování všech zaměstnanců plynoucí z periodického školení BP, PZH a PO.

Kompetence a odpovědnosti Ø Zpracovatel TOP nebo pracovního postupu je zodpovědný za specifikaci parametrů a ukazatelů, které je třeba měřit, monitorovat a sledovat. Ø Vedoucí výrobního centra (střediska) je zodpovědný za kontrolu naměřených údajů a porovnání s provozními limity Ø Vedoucí výrobního centra je zodpovědný za technické a organizační zabezpečení určených měření. Ø Každý pracovník, který používá určená měřidla je povinný dodržovat pravidla metrologického a kalibračního řádu Ø Za řízení kontrolního, měřícího a zkušebního zařízení odpovídá metrolog společnosti Ø Za sledování změn právních a technických předpisů odpovídá odborný zaměstnanec (výroby, distribuce, úseku bezpečnosti apod.). Ø Přesná odpovědnost za dodržování vnitřních organizačních norem a předpisů nebo jejich částí je vždy specifikována v konkrétním předpise (OS, TOP, Pracovní postup, Příručka PQE, Program PZH). Pravidla pro měření, monitorování a vyhodnocování údajů, které je třeba měřit, monitorovat nebo sledovat a zadané limity nebo stavy, ve kterých smí nebo musí být daná technologie provozována, a to v normálních i mimořádných podmínkách jsou součástí vybraných TOP, pracovních postupů nebo organizačních směrnic. Součástí těchto předpisů jsou i pokyny pro archivování zjištěných nebo naměřených údajů. Pokud tyto interní předpisy neobsahují pravidla pro archivaci nebo skartaci, postupuje se dle OS 10.1. Spisový řád, OS 10.2 Skartační řád a OS 10.3 Archivní řád. 5.2.5.1.4.

Systém sledování programu PZH (návrh na opatření)

Program PZH bude kontrolován porovnáváním tezí uvedených v programu se skutečným staven. Parametrem pro vyhodnocení je zjištění stavů, kdy Program PZH a skutečnost „jsou v souladu“ nebo „nejsou v souladu“. Vyhodnocení bude provedeno na základě stávajícího dokumentu TOP 5.1.01 Program PZH. Součástí vyhodnocení musí být i specifikace odchylky od žádoucího stavu (v souladu s právními a technickými předpisy) a stanovení opatření k odstranění neshody (tj. nežádoucí odchylky). Podrobný postup je uveden v TOP 5.1.01 Program PZH, viz příloha č. 11. 5.2.5.1.5.

Systém sledování úkolů a cílů PZH

Úkoly a cíle se zpracovávají na úseku prevence závažné havárie a dále na úsecích PO, BOZP, jakost a ekologie. Úkoly a cíle na úseku prevence závažné havárie se zpracovávají na období © TLP, spol. s r.o


jednoho roku. Cíle jsou schvalovány představitelem vedení pro jakost a ochranu životního prostředí (člen vedení společnosti), úkoly (harmonogram plnění) jsou schvalovány vedoucím SQ. Podrobnosti o způsobu vytýčení a vyhlášení cílů a stanovení odpovědnosti za plnění cílů v oblasti PZH jsou uvedeny v TOP 5.1.01 Program PZH, viz příloha č. 11. O plnění nebo neplnění úkolů a cílů jsou zpracovávány zprávy, které jsou předkládány vedení společnosti. Vedení společnosti pak může rozhodnout o opatřeních. V tomto případě se dále postupuje dle TOP 5.1.01 Program PZH, viz příloha č. 11. Za zpracování zpráv na úseku prevence závažné havárie je odpovědný technik PZH. Sledování plnění stanovených cílů na úseku PZH se provádí dle TOP 5.1.01 Program PZH viz příloha č. 3. Kontrolu provádí vedení společnosti na základě podkladů zpracovaných technikem PZH a na základě výsledků auditů. Podrobnosti o auditech jsou uvedeny v kapitole 5.2.6 5.2.5.1.6.

Systém sledování provozních a mezioperačních parametrů

Způsob zaznamenávání a ověřování údajů a postup v případě překročení stanovených podmínek provozu technologie nebo zařízení jsou uvedeny v pracovních postupech, které definují sledované veličiny a parametry, měřicí přístroje, místo, čas, operační limity důležité pro konkrétní činnost, včetně požadavku na suroviny nebo požadavku na správný chod zařízení, resp. stanovení stavů, kdy je nutné zařízení nebo technologii odstavit. Každý zaměstnanec je před započetím práce seznámen s platnými pracovními postupy pro konkrétní druh činnosti. Kontrolu dodržování pracovních postupů provádí přímý nadřízený vedoucí zaměstnanec, který, v případě zjištění neshody, přijme opatření. Nadřízeným předpisem pracovním postupům jsou technicko organizační předpisy (TOP), které udávají základní povinnosti a pravidla pro jednotlivé druhy výroby. 5.2.5.1.7.

Systém sledování stavu zařízení

Pravidelné revize a kontroly nebo pravidelná údržba technického stavu zařízení, produktovodů, záchytných jímek, zásobníků apod. se provádí dle podle plánu revizí a kontrol a plánu údržby, zpracovaných v souladu s TOP 6.3.4 Centrální údržba. Součástí revizí a kontrol jsou i kontroly těsnosti apod. Plán revizí a kontrol a plán údržby je zpracován vedoucím zaměstnancem příslušného pracoviště a je uložen u tohoto vedoucího zaměstnance. Plán revizí a kontrol a plán údržby je zpracován dle požadavků právních a technických předpisů a dále dle návodů výrobce zařízení. Pokyny pro pravidelnou údržbu jsou dále zahrnuty v pracovních postupech pro konkrétní činnosti, kdy se sledují např. stavy čerpadel, zásoby kapalin vlastní výroby nebo jako provozní náplně technologického zařízení. Stavy, jako jsou úkapy, netěsnosti ventilů apod. se pravidelně nesledují (resp. není zpracován pracovní postup, dle kterého by se pravidelně kontrolovaly úkapy apod.). Každý zaměstnanec je však povinen v případě, že tento stav zjistí informovat o něm svého nejbližšího nadřízeného zaměstnance nebo jiného vedoucího zaměstnance. Přesné postupy jsou uvedeny v OS 17.2 Hlášení mimořádných událostí a událostí v rámci LG a.s.

© TLP, spol. s r.o


5.2.5.1.8.

Systém sledování účinnosti externích auditů a kontrol

Externí audity a kontroly v rámci LG a.s. probíhají na několika úrovních. Jsou to audity a kontroly ISO 9001:2000, ISO 14001, Responsible Care, LINDE AG jako 100% vlastníka LG a.s., kontroly koncernové pojišťovny a dále kontroly orgánů státní/veřejné správy a samosprávy. Externí audity a kontroly probíhají dle směrnic a pokynů osoby provádějící audit/kontrolu. V případě auditu prováděného na základě pokynů vlastníků LG a.s. se postupuje např. dle směrnice LINDE GAS Division Corporate SEQ Directive HQ-SQ-D-0007 Major hazard review program. Skutečnosti zjištěné při externích auditech a externích kontrolách jsou projednány s příslušným vedoucím zaměstnancem a s odborným zaměstnancem útvaru SQ (technik PO, technik BOZP, technik PZH, ekolog, technik pro ADR nebo s vedoucím laboratoře). Závady, které nelze v rámci centra (střediska) jednoduše odstranit jsou projednány na poradě vedoucích zaměstnanců výroby, případně na poradě vedení LG a.s. Při projednávání výsledků externích auditů a kontrol se postupuje dle TOP 8.5.01 Opatření k nápravě a preventivní opatření. 5.2.5.1.9.

Způsoby a pravidla archivace záznamů sledování plnění úkolů

Záznamy v oblasti PZH jsou prováděny v souladu s OS 10.1 Spisový řád. V rámci monitoringu oblasti PZH jsou zaznamenávány zejména: –

havárie definované zákonem č. 59/2006 Sb., (zákon o prevenci závažných havárií),

–

havárie, nehody (včetně pracovních úrazů),

–

ostatní závažné události vedoucí ke škodám a ohrožení životního prostředí,

–

skoronehody – události, včetně chybného a nebezpečného chování, s možností vzniku závažných následků pro zdraví lidí i pro životní prostředí,

–

poruchy, chyby a nedostatky, které se vyskytují v řídicím a kontrolním systému se zvláštním zřetelem k prevenci závažných havárií a omezování následků havárií.

Záznamy a případně i naměřené údaje jsou archivovány dle pravidel uvedených ve směrnici OS 10.3 Archivační řád. Záznamy týkající se mimořádných událostí a závažných havárií nepodléhají skartaci. Každý zaměstnanec, který pořizuje záznam nebo důkaz o určité činnosti je povinen postupovat tak, aby záznamy byly: –

nezaměnitelné,

–

identifikovatelné,

–

čitelné,

–

nesmazatelné,

–

zabezpečené proti přepsání (i nechtěnému, například u elektronických médií),

–

přiřaditelné k danému pracovišti,

–

označené datem, v případě potřeby i časem,

–

opatřeny jménem a podpisem autora. © TLP, spol. s r.o


Záznamy dle závažnosti podléhají příslušným pravidlům utajení a poskytování třetím stranám. Uložené záznamy musí být dostupné, chráněné před zničením, zneužitím nebo ztrátou. Způsob a termín skartace se řídí dle OS 10.2 Skartační řád. Všechny měřící, zkušební a kontrolní přístroje a zařízení využívané v LG a.s. podléhají metrologickému zabezpečení podle TOP 7.6.01 Řízení kontrolního, měřícího a zkušebního zařízení. Pravidla pro kalibraci a metrologii zahrnují umístnění zařízení, číslo a typ přístroje, frekvenci kontrol, zkušební metodu, akceptační kritéria, datum kalibrace a opatření v případě neuspokojivého výsledku. Uvedená pravidla platí též pro kontrolní a zkušební hardware a software, který může ovlivnit bezpečnost provozu. 5.2.5.1.10.

Identifikace příčin nesplněných úkolů a cílů

Průběžně se sledují dosahované výsledky plnění úkolů v oblasti bezpečnosti provozu a PZH, tyto se porovnávají se stanovenými cíli tak, aby mohly být zjištěny odchylky a analyzovány jejich příčiny. Jednotlivé úkoly mají stanoven termín (kontrolní, realizační, konečný apod.), odpovědnou osobu za jejich plnění a případně zadavatele (schvalovatele) úkolu. Systém umožňuje okamžité a úplné informování všech zainteresovaných pracovníků o momentálním stavu plnění daného úkolu a další údaje o definici úkolů, odchylkách, příčinách neplnění či pozastavení prací, prováděných korekcích apod. 5.2.5.1.11.

Pravidla přijímání příslušných nápravných opatření

K odstranění příčin problémů, vzniklých nehod a neplnění stanovených úkolů v oblasti zajištění bezpečnosti a prevence závažné havárie se, bezprostředně po jejich zjištění a vyhodnocení, stanovují nápravná a preventivní opatření. Rozsah a hloubka nápravných a preventivních opatření jsou úměrné příčinám vzniku zjištěných nedostatků. Postup stanovení nápravných a preventivních opatření v oblasti PZH je prováděn v souladu s dokumenty Příručka PQE část 7.2 Neshody a opatření a TOP 8.5.01 Opatření k nápravě a preventivní opatření. Postup realizace nápravných opatření musí obsahovat zpětnou vazbu, která umožňuje shromažďovat informace pro vyhodnocování účinnosti nápravných a preventivních opatření. Pro sledování jejich účinnosti jsou rovněž stanovována vyhodnotitelná kritéria. Ze závěrečného vyhodnocení účinnosti nápravných opatření musí vyplynout, zda není nutná systémová změna v daném systému. Tato oblast je řízena dokumentem Příručka PQE části 7.3 Přezkoumání vedením a soustavné zdokonalování a 8.5 Zlepšování. 5.2.5.2.

Systém hlášení a evidence nehod, poruch, havárií, úrazů, požárů a selhání bezpečnostních a ochranných systémů

5.2.5.2.1.

Dokumentace havárií a nehod

Systém hlášení a evidence nehod, poruch, havárií, úrazů, požárů, selhání bezpečnostních a ochranných systémů, událostí a mimořádných událostí nebo jiného nestandardního stavu je řešen směrnicí OS 17.2 - Hlášení mimořádných událostí a událostí v rámci LG a.s. Tato organizační norma definuje povinnosti jednotlivých zaměstnanců v případě vzniku nestandardního stavu (viz výše) jako je např. stanovení způsobu informování a hlášení o vzniku „havárie“. Uvedená směrnice řeší i způsob informování, včetně uvedení telefonického spojení, vedoucích zaměstnanců v rámci LG a.s., kteří se podílejí na řešení události a likvidaci jejich následků. Součástí tohoto předpisu je i popis činnosti Centrální ohlašovny mimořádných událostí. Tato směrnice stanovuje povinnosti zaměstnanců zařazených do systému poskytování odborné © TLP, spol. s r.o


pomoci mimo areály LG a.s., zároveň stanovuje i jejich oprávnění a nároky vyplývající z vykonávané činnosti při mimořádné události. Centrální ohlašovna mimořádných událostí je zřízena při ASU Třinec, má celorepublikovou působnost a poskytuje odbornou konzultační pomoc (i pro externí firmy a organizace) v oblasti havárií a hrozících nebezpečí v procesech výroby a distribuce technických plynů. Pokyny k ohlašování právním předpisem definovaných stavů (pracovní úraz, požár, závažná havárie, úniky látek nebezpečným vodám) nejsou touto směrnicí dotčeny. Systém hlášení a evidence v oblasti PZH se dotýká následujících událostí: –

havárií definovaných zákonem č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií,

–

havárií, nehod, pracovních úrazů,

–

požárů a zahoření,

–

ostatních závažných událostí, které vedou ke škodám a ohrožení životního prostředí,

–

skoronehod – událostí, včetně chybného a nebezpečného chování, s možností vzniku závažných následků pro zdraví lidí a pro životní prostředí,

–

selhání bezpečnostních a ochranných systémů,

–

poruch, chyb a nedostatků, které se vyskytují v řídícím a kontrolním systému, se zvláštním zřetelem k prevenci závažné havárie a omezování jejích následků.

Informování státní správy o vzniku a následcích závažné havárie (podle § 36 zákona č. 224/2015 Sb.) Určený zaměstnanec (zpravidla vedoucí centra či střediska), zpravidla stanovený jako předseda havarijní komise, zabezpečí zpracování písemného hlášení o vzniku závažné havárie dle ustanovení přílohy č. 2, vyhlášky č. 228/2015 Sb. a zajistí její doručení do 24 hodin od vzniku závažné havárie příslušnému Krajskému úřadu. Konečnou zprávu o vzniku a následcích závažné havárie, v době do 3 měsíců po vzniku mimořádné události, zpracuje určená havarijní komise, zajišťující vyšetřování mimořádné události, a vedení společnosti zabezpečí její doručení příslušnému Krajskému úřadu. Zpráva se zpracovává dle přílohy č. 3, vyhlášky č. 228/2015 Sb. 5.2.5.2.2.

Pravidla a způsoby vyšetřování havárií a nehod

Vyšetřování mimořádných událostí, událostí apod., ustanovení komise pro vyšetření mimořádné události, struktura a obsah protokolu o šetření mimořádné události, projednání ve vedení včetně stanovení organizačních a technických opatření k omezení možnosti opakování události je stanoveno v OS 17.2 - Hlášení mimořádných událostí v rámci LG a.s. Postupy, kompetence a pravidla vyšetřování havárií a nehod vyplývají z konkrétní situace vzniklé v důsledku havárie či nehody. Vzniklá havárie či nehoda je bezprostředně analyzována za účelem sestavení vyšetřovacího týmu, dodržení zásad komplexnosti v procesu zdokumentování průběhu a výsledku vyšetřování, sestavení a projednání závěrů šetření na úrovni vedení společnosti a přijetí nápravných a preventivních opatření. Vyšetřování nehod je mj. i příležitostí k přezkoumání řady aspektů fungování Programu PZH. Vedení společnosti co nejdříve po nehodě vydává pověření k vyšetření nehody a sestavuje vyšetřovací tým. Neopomenutelným členem vyšetřovacího týmu v případě, že nehoda je v souvislosti se zařízením v němž je umístěna nebezpečná látka, je vedoucí SHEQ. Složení © TLP, spol. s r.o


vyšetřovacího týmu závisí na skutečných nebo potenciálních důsledcích nehody. Hlavním cílem vyšetřování je určit regulační opatření, která zabrání, aby se nehoda opakovala. K tomu je třeba se zaměřit na identifikaci nedostatků v systému. Vedení společnosti se podílí na přezkoumání a realizaci doporučení, která vyšetřovací tým nehody navrhl. Povinností vedení je navržená opatření schválit, zajistit jejich rozpracování k realizaci (konkretizace úkolů) a zajistit nezbytné zdroje pro jejich realizaci. Postup vyšetřování nehody (zajišťuje a zpracovává vyšetřovací tým): 1) Shromáždění objektivních informací a stanovení faktů se zřetelem na identifikaci nebezpečí, hodnocení a regulaci rizika, vyhodnocení činnosti obsluh zařízení před a v průběhu havárie, dodržení pracovních postupů, školení, zapracování, dozor a opatření pro případ mimořádné události. 2) Zjištění příčiny vzniku poruch a havárií technologického zařízení. 3) Separování faktorů, které k nehodě přispěly, tzn. projednání a zmapování průběhu poruchového děje a funkce bezpečnostních systémů a opatření. 4) Stanovení způsobu a vlastní řízení likvidace následků havárie 5) Návrh ke stanovení nápravných a preventivních opatření, doporučených k eliminaci nebo k úpravě faktorů, které nehodu způsobily. 6) Vypracování zprávy (zpráva musí obsahovat návrhy opatření). 7) Vedoucí vyšetřovacího týmu předkládá zprávu o vyšetření nehody vedení k projednání a uložení navržených opatření k realizaci. 8) S úkoly a závěry ze šetření jsou seznamováni zaměstnanci podle příslušných kompetencí (zodpovídá přímý nadřízený). Další činnost vyšetřovacího týmu, rozšířeného o další odborníky spočívá v: –

zjištění, shromáždění a rozboru výsledků šetření poruchy či havárie,

–

vyhodnocení způsobu odstranění následků havárie,

–

určení výše škody způsobené poruchou či havárií,

–

navrhování opatření k zabezpečení dalšího bezporuchového provozu,

–

spolupráce se správními úřady provádějícími šetření mimořádných událostí (policie, správní úřady, apod.)

–

zpracování a projednání protokolu o poruchách a haváriích,

–

posouzení odpovědnosti za vznik poruchy a za realizaci přijatých opatření,

–

zpracování konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie,

–

navrhování témat výcviku v oblasti havarijní připravenosti.

Zpráva o havárii (poruše) musí obsahovat: –

popis příčiny havárie (poruchy) v plném rozsahu (zápis ze šetření poruchy, výpovědi svědků, fotodokumentaci),

–

charakter způsobené škody,

–

výsledek šetření havárie (poruchy), © TLP, spol. s r.o


–

způsob odstranění havárie (poruchy),

–

návrhy na opatření k zabezpečení bezporuchového provozu,

–

výši odhadované a skutečné škody.

Navrhovaná a přijatá nápravná opatření musí být, v souladu s ustanovením příslušných provozních předpisů a havarijního plánu, zaměřena na obnovení plného provozu v nejkratší možné době a na zamezení možnosti opakování poruchy v maximální možné míře. 5.2.5.2.3.

Pravidla a způsob archivace dokumentů z vyšetřování havárií a nehod

Dokumentace závažných havárií, nehod a skoronehod (nehod zařízení obsahujících nebezpečné látky bez následků), požárů, smrtelných úrazů a úrazů v souvislosti se vznikem havárie nebo mimořádné události nepodléhá skartaci. Před skartací jakéhokoliv dokumentu musí být každá písemnost posouzena a o její skartaci musí být rozhodnuto samostatně. Systém archivace dokumentace havárií, nehod, úrazů, požárů, poruch apod. je jinak shodný s běžným systémem řízení ostatní dokumentace a podléhá tedy zásadám uvedeným v dokumentech OS 10.1. Spisový řád, OS 10.2 Skartační řád a OS 10.3 Archivní řád. 5.2.5.2.4.

Informování zaměstnanců o příčinách, následcích a důsledcích havárií a nehod

Informování zaměstnanců (ihned, poté, co jsou informace k dispozici) o příčinách havárií, nehod a skoronehod, o důsledcích havárií a o přijatých nápravných a preventivních opatřeních se provádí prostřednictvím interního periodika, ve kterém jsou uváděny i případy z jiných společností z koncernu Linde AG, včetně rozboru příčin vzniku mimořádné události. O těchto událostech (a o důsledcích a opatřeních) jsou zaměstnanci dále informováni prostřednictvím periodických školení zaměstnanců na různých úrovních. Tyto informace vedou: –

k zabránění vzniku fám a zkreslených informací,

–

k snížení možnosti opakování se havárie či nehody ze stejných příčin,

–

k poučení zaměstnanců.

5.2.5.2.5.

Informování zaměstnanců o nápravných a preventivních opatřeních přijatých v souvislosti s proběhlými haváriemi a nehodami

Postup realizace nápravných opatření musí obsahovat zpětnou vazbu, která spočívá v informování dotčených zaměstnanců o přijatých nápravných opatřeních a která umožňuje shromažďovat informace pro vyhodnocování účinnosti nápravných a preventivních opatření. Pro sledování jejich účinnosti jsou rovněž stanovována vyhodnotitelná kritéria. Ze závěrečného vyhodnocení účinnosti nápravných opatření musí vyplynout, zda není nutná systémová změna v daném systému. Tato oblast je řízena dokumentem Příručka PQE části 7.3 Přezkoumání vedením a soustavné zdokonalování a 8.5 Zlepšování.

© TLP, spol. s r.o


5.2.6.

Audit systému řízení bezpečnosti a politiky PZH

5.2.6.1.

Zdokumentovaný systém plánování interních kontrol a jejich zaměření

V souladu s TOP 5.1.01 Program PZH se rozumí: -

Auditem - interní a externí audity související s ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001 a ČSN EN ISO 22000; a dále korporátní audity vyvolané předpisy platnými pro firmy skupiny Linde (např. Audit Manaeger)

-

Inspekcí – kontroly, prověrky, revize apod. prováděné jak vlastními pracovníky nebo smluvními osobami, tak i prováděné orgány státní / veřejné správy a samosprávy.

V Linde Gas a.s. se provádějí jak interní audity (tj. prověřování dodržování interních předpisů, obecně závazných právních předpisů a technických předpisů interní komisí), tak i interní inspekce na vybrané obory (PO, BOZP, životní prostředí a prevence závažné havárie). Základem kontroly systému PZH je tedy vnitřní a vnější kontrola. Zároveň jsou v Linde Gas a.s. prováděny i externí audity a to jak cizími auditory (a orgány státní/veřejné správy), tak i auditory v rámci koncernu LINDE (z mateřské firmy). O každém auditu a inspekci je zpracován písemný záznam obsahující již přijatá (v rámci auditu/inspekce) a navrhovaná nápravná opatření. Způsob provádění externích auditů a externích inspekcí se řídí pravidly osob provádějících tyto audity a inspekce. Způsob provádění interních auditů a inspekcí je stanoven Příručkou PQE, část 8.2 Monitorování a měření, který je dále rozveden v dalších souvisejících vnitřních předpisech společnosti. V rámci auditu ISO 9001:2000 a auditu dle ISO 14001 v objektech Linde Gas a.s. je prováděn i audit oblastí prevence závažné havárie, PO, BOZP a životního prostředí. Interní audit Protože nelze jednoznačně oddělit systém QEMS od systému řízení PZH a oba systémy mají společné požadavky na dokumentaci, jsou interní audity SŘ PZH prováděny v rámci interních auditů systému QEMS. Plán interního auditu je zpracováván na příslušný rok tak, aby stanovoval, zda systém QEMS vyhovuje plánovaným činnostem a zda je efektivně uplatňován a udržován. Plán auditů je zpracováván dle TOP 8.2.2.01 Interní audit QEMS. Audit na úseku prevence závažné havárie je dále upraven v TOP 5.1.01 Program PZH. Plán auditu obsahuje: –

harmonogram provádění prověrek,

–

prověrkový tým,

–

prvky a konkrétní činnosti, které mají být prověřeny,

–

zpracování programu prověrky,

–

soubor otázek k prověřování na úseku prevence závažné havárie.

© TLP, spol. s r.o


Za plánování, změny plánu a provádění interních auditů na úseku prevence závažné havárie odpovídá dle TOP 5.1.01 Program PZH vedoucí SHEQ, který v rámci systému QEMS požaduje zahrnutí PZH do oblastí kontrolovaných v rámci plánu interních auditů. Pro každý plánovaný interní audit (prověrku), dle plánu auditu, je jmenován vedoucí auditor a auditorský tým, který před vlastním auditem připraví program auditu, který obsahuje: –

účel auditu,

–

časový a věcný plán a konkrétní postup auditu,

–

způsob poskytování informací o výsledcích,

–

způsob realizace nápravných a preventivních opatření plynoucích z nálezů auditu,

–

postup pro následné sledování účinnosti přijatých a realizovaných opatření.

Interní audity jsou prováděny minimálně 1× za 2 roky. Pro zabezpečení potřebné profesionální úrovně v oblastech bezpečnosti práce, požární ochrany a PZH je využívána možnost účasti i externího specialisty. Podrobnosti k internímu auditu jsou uvedeny v kapitole 5.2.6.5. Interní inspekce (prověrky, kontroly atp.) Vnitřní kontrola je realizovaná ve dvou úrovních. Jednak je to kontrolní činnost vyplývající z funkčních povinností a z odpovědnosti za svěřené oblasti. Další formou vnitřní kontroly jsou pak plánované a neplánované inspekce odbornými zaměstnanci. Tento druh kontrolní činnosti je prováděn na základě interních dokumentů a výsledky inspekcí jsou zaznamenávány do provozní dokumentace. Účelem je kontrolovat dodržování dílčích povinností stanovených právními předpisy, technickými normami a interními předpisy na úseku bezpečnosti (požární, pracovní), na úseky ochrany životního prostředí a nakládání s odpady a na úseky přepravy nebezpečných věcí (ADR). V rámci inspekcí útvaru výroby jsou kontrolovány povinnosti stanovené pracovními postupy (dodržování správné výrobní praxe) nebo jinými interními předpisy bezprostředně se vztahujícími k výrobě. Samostatné inspekce jsou dále prováděny na úseku metrologie, kdy je kontrolován postup provádění analýz vstupních surovin a výrobků. Součástí je i kontrola zkušebního a měřícího zařízení používaného ve výrobních provozech. Plán kontrol je zpracován na období jednoho roku příslušným odborným zaměstnancem a předložen nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. Při stanovování plánu těchto kontrol je nutno dodržovat požadavky stanovené právními a technickými předpisy. Vlastní kontrolu provádí odborný zaměstnanec sám, obvykle za přítomnosti vedoucího zaměstnance příslušného výrobního centra (střediska). Odborný zaměstnanec provádí kontrolu na základě svých odborných znalostí. O provedené inspekci (kontrole, revizi…) se provádí zápis, způsob provedení zápisu stanovují právní a technické předpisy. Přehled kontrolovaných oblastí je dán odborným zaměřením pracovníka, který provádí inspekci. Vzhledem ke specifičnosti výroby a skladování technických plynů jsou události

© TLP, spol. s r.o


spojené se závažnou havárií, definovanou zákonem č. 224/2015 Sb.), zároveň i událostmi bezprostředně souvisejícími s požární ochranou. Kontrolovanými oblastmi, které úzce souvisejí s problematikou PZH, jsou: Ø Znalost zaměstnanců o existujících rizicích a způsobech ochrany v souvislosti s nimi O existujících rizicích jsou zaměstnanci seznamováni v rámci pravidelných školení PZH, PO a BOZP. Součástí každého školení je i přezkušování znalostí. S vlastními riziky jsou zaměstnanci seznamováni při školeních na úseku požární ochrany – rizika vznikající z možnosti úniku plynů, resp. vznik prostředí s nebezpečím výbuchu či požáru (tj. únik hořlavých plynů) nebo vznik prostředí se zvýšenou nebo sníženou koncentrací kyslíku ve vzduchu (tj. úniky kyslíku nebo inertních plynů). Součástí školení je i způsob ochrany proti nepříznivým účinkům těchto havárií. V rámci školení BOZP jsou zaměstnanci seznamováni mj. i s riziky vyplývajícími z vlastností plynů (teplota, tlak). Součástí školení je i způsob ochrany před těmito riziky. V rámci školení na pracovištích jsou zaměstnanci seznamováni s platnými pracovními postupy, tj. i se skutečnostmi, které mají vliv na bezporuchový (a tím i bezpečný) provoz zařízení a technologií. Součástí školení je i způsob činnosti vedoucí k odvrácení vzniku poruchy či havárie. Kontrola způsobu provádění školení a dosažené úrovně znalostí a dovedností v oblasti PZH dle rozsahu a zaměření, viz kapitola 5.2.6.5. Ø Dodržování technologických postupů Kontrola dodržování technologických postupů je prováděna jak v rámci interních auditů, tak i samostatně při kontrolách odbornými zaměstnanci úseku výroby. Sledovat dodržování výrobních postupů je i povinností vedoucího výrobního centra (střediska). Ø Dodržování obecně platných a interních předpisů Kontrolu dodržování obecně platných a interních předpisů na úseku bezpečnosti a ochrany životního prostředí provádějí odborní zaměstnanci odboru Jakosti, bezpečnosti a životního prostředí. O provedené kontrole je proveden písemný záznam a v případě zjištění nedostatků je nařízeno odstranění závady s určení osoby, která je povinna závadu odstranit. Ø Znalosti postupů a činností zaměstnanců při mimořádných událostech Kontrola znalosti postupů při mimořádných událostech probíhá nejméně 1 × ročně, a to formou vyhlášení cvičného požárního poplachu. Jak již bylo uvedeno výše, mimořádná událost z hlediska PZH je zároveň mimořádnou událostí z hlediska PO a není žádoucí, aby zaměstnanci při zjištění požáru nebo úniku látky nejdříve řešili problém, zda postupovat dle postupů na úseku požární ochrany nebo na úseku PZH. Činnost zaměstnanců je v první fázi vzniku mimořádné události vždy stejná. Ø Dodržování platných předpisů pracovníky dodavatelských organizací a externích firem V případě prací externím dodavatelem je postupováno dle OS 17.12 Zásady bezpečnosti pro cizí právnické a fyzické osoby. Osobou odpovědnou za provoz areálu je vždy příslušný vedoucí zaměstnanec LG a.s. (vedoucí centra, střediska), který je oprávněn v případě zjištění nežádoucího stavu zastavit práce a požadovat odstranění závady. Uvedená směrnice zároveň vymezuje i povinnosti

© TLP, spol. s r.o


externí firmy nebo stanovuje, kdy a v jakém případě se některé skutečnosti řeší a upravují smluvně. 5.2.6.2.

Provádění nezávislého a objektivního auditu zaměřeného na ověření správnosti politiky PZH

Cílem veškeré inspekční i auditorské činnosti je: –

prevence závažných havárií,

–

předcházení ohrožení života a zdraví občanů v okolí objektu,

–

předcházení ohrožení života a zdraví zaměstnanců,

–

předcházení pracovním úrazům a nemocem z povolání,

–

předcházení ekologickým haváriím

–

předcházení ohrožení majetku.

Externí inspekce (kontrola…) je ve společnosti prováděna externími orgány bezpečnosti práce, požární a havarijní prevence a ochrany životního a pracovního prostředí (OIP, orgány HZS, ČIŽP, orgány hygienické služby, apod.) na základě plánů kontrolní činnosti těchto orgánů. Termíny a rozsah kontroly jsou obvykle oznamovány písemně. Zároveň je obvykle sdělen i plán kontroly. Výsledky kontrol jsou projednávány s příslušnými vedoucími zaměstnanci (vedoucí středisek a center) a s odbornými zaměstnanci útvaru SQ (technik PO, technik BOZP, koordinátor PZH, ekolog, technik pro ADR nebo s vedoucím laboratoře). Závady, které nelze v rámci centra (střediska) jednoduše odstranit jsou projednány na poradě vedoucích zaměstnanců výroby, případně na poradě vedení společnosti. Při projednávání výsledků externích auditů a kontrol se postupuje dle TOP 8.5.01 Opatření k nápravě a preventivní opatření. Plnění přijatých opatření je sledováno a ke stanoveným termínům kontrolováno. Záznamy o kontrolách plnění opatření jsou uloženy u příslušného vedoucího centra (střediska) a odborného pracovníka. Externí audity v rámci Linde Gas a.s. probíhají na několika úrovních. Jsou to audity a kontroly ISO 9001:2000, ISO 14001, Responsible Care, LINDE AG jako 100% vlastníka Linde Gas a.s. nebo koncernové pojišťovny. Certifikační audit na jakost dle ISO, jehož součástí byla i kontrola dodržování zásad bezpečného provozu, proběhl v roce 1996. Kontrolní audity jsou prováděny externími auditory každý rok. Obnovovací audit je prováděn každé tři roky. Externí audity, jejichž součástí je i kontrola úseku prevence závažné havárie probíhají dle směrnic koncernu LINDE, např. Audit Manager. Skutečnosti zjištěné při externích auditech jsou projednány s příslušným vedoucím zaměstnancem výrobního centra (střediska) a s odborným zaměstnancem útvaru SHEQ (technik PO, technik BOZP, technik PZH, ekolog, technik pro ADR nebo s vedoucím laboratoře). Zpráva o výsledku externího auditu je předložena vedení Linde Gas a.s. Závady, které nelze v rámci centra (střediska) jednoduše odstranit jsou projednány na poradě vedoucích zaměstnanců výroby, případně na poradě vedení LG a.s. Při projednávání výsledků

© TLP, spol. s r.o


externích auditů a kontrol se postupuje dle TOP 8.5.01 Opatření k nápravě a preventivní opatření. 5.2.6.3.

Provádění nezávislého a objektivního auditu zaměřeného na úroveň naplňování bezpečnostní politiky PZH

Systém provádění objektivních vnitřních kontrol a auditů je zaměřen na získání důležitých podkladů pro posouzení a zodpovězení dvou základních otázek: 1. Zda je správně definován systém řízení bezpečnosti? 2. Jaká je úroveň naplňování bezpečnostní politiky? Externí inspekce a audity probíhají v několika rovinách: Státní správa – ČIŽP, Oblastní inspektorát práce, Hasičský záchranný sbor kraje. Jednotlivé kontroly probíhají dle jejich plánu kontrolní činnosti cca 1 x rok – 3 roky. Pojišťovna (pojišťovací makléř) – pravidelný audit v rámci pojištění cca 1 x 3 roky. Ostatní kontrolní audity jsou prováděny podle požadavků významných odběratelů – certifikace ISO apod. Výsledky auditů a inspekcí jsou projednávány s vedoucími zaměstnanci společnosti. Plnění přijatých opatření je sledováno a ke stanoveným termínům kontrolováno. Záznamy o kontrolách plnění opatření jsou uloženy u představitele vedení pro jakost a ochranu životního prostředí. Nezávislý externí audity a inspekce v oblasti PZH je zaměřen zejména na: –

správnost definování systému řízení bezpečnosti,

–

úroveň naplňování bezpečnostní politiky,

–

přezkoumávání programu prevence závažné havárie s důrazem na:

5.2.6.4.

§

vhodnost, časovou a věcnou aktuálnost a správnost definovaných cílů,

§

reálnost a dostatečnou náročnost,

§

úplnost a systémovost,

§

existenci kontrolních a zpětnovazebních regulačních mechanismů,

§

dynamické chování systému směrem k postupnému zdokonalování,

§

provádění interních kontrol a auditů,

§

funkčnost systému opatření k nápravě a preventivních opatření. Přehled kontrolovaných oblastí významných z hlediska prevence závažné havárie

Přehled kontrolovaných oblastí je stanoven v „Plánu interních auditů“. Prevence závažné havárie je součástí Systému QEMS a v Plánu interních auditů je pro tuto oblast vyčleněna kapitola 4.4 Prevence závažné havárie. Kontrolovanými oblastmi v případě auditu PZH (komplexní audit PZH) jsou: –

Plnění cílů a úkolů PZH;

© TLP, spol. s r.o


–

Splnění nápravných opatření vzešlých ze závěrů a výsledků předchozích kontrol, monitorování a sledování v kontrolovaném období;

–

Odstranění závad a realizace připomínek a nařízených opatření vzešlých z kontrol provedených správními úřady;

–

Dokumentace (provozní dokumentace, evidence nehod, evidence školení, dokumentace požární ochrany, havarijní plán apod.) z pohledu PZH - její úplnost, aktuálnost, implementace požadavků legislativy apod.;

–

Uplatňování zásad PZH v jednotlivých činnostech společnosti (řízení lidských zdrojů, doprava, údržba a opravy, skladování látek a přípravků, ostraha areálu, projekce a investiční výstavba apod.);

–

Dodržování povinností v oblasti přepravy surovin a produktů (v areálu i mimo areál společnosti);

–

Funkce a stav ochranných zařízení;

–

Udržování bezpečnostního značení, pořádek a čistota v objektu;

–

Vybavení zaměstnanců předepsanými osobními ochrannými prostředky.

Výsledek auditu v oblasti PZH je součástí „Zprávy o auditu …“, která obsahuje podstatné závěry z auditu a vyplývající návrhy na nápravná a preventivní opatření. Zpráva je projednávána vedením společnosti a s jejím obsahem a závěry jsou vhodným způsobem seznámeni dotčení zaměstnanci. 5.2.6.5.

Zdokumentované zásady a postupy kontrolní činnosti

Účelné provádění kontrolní činnosti je dosahováno následujícími, obecně platnými postupy a zásadami: –

zaměstnanci provádějící audit a inspekci mají vhodnou odpovídající kvalifikaci, zkušeností a nejsou závislí na prověřovaných činnostech,

–

frekvence jednotlivých druhů inspekcí se řídí požadavky příslušných právních předpisů, případně provozní potřebou,

–

průběh prováděné inspekce je náležitě organizačně zajištěn a materiálně zabezpečen,

–

každá inspekce má nejen nápravný, ale i výchovný charakter a vytváří podmínky pro odstranění zjištěných nedostatků pokud možno ihned ještě v rámci kontroly nebo bezprostředně po ní,

–

o provedených inspekcích se důsledně provádí komplexní a konkrétní záznamy,

–

výsledky inspekcí, včetně návrhů k přijetí odpovídajících nápravných opatření, jsou bezodkladně postoupeny vedení společnosti,

–

vedení společnosti výsledky inspekcí bezodkladně projedná a v případě neuspokojivého stavu přijme a vydá nápravná opatření,

–

dokumentace kontrol je náležitě evidována a záznamy z inspekcí jsou uloženy a archivovány u odpovědného zaměstnance (technik PZH nebo vedoucí SHEQ).

© TLP, spol. s r.o


5.2.6.5.1.

Prověrkový tým

Výkon kontrolní činnosti je stanoven TOP 8.2.2.01 Interní audit SHEQ a TOP 5.1.01 Program PZH. Prověrkový tým je tvořen vedoucím auditorem a minimálně jedním dalším auditorem. Vedoucí auditor i auditoři musí být kvalifikováni v souladu s požadavky uvedenými v TOP 8.2.2.01 Interní audit SHEQ a jejich způsobilost je pravidelně (jedenkrát za dva roky) hodnocena. Vedoucí interní auditor musí být nezávislý na prověřované činnosti. Vedoucí auditor zpracovává dotazník pro vykonání interní prověrky a program interní prověrky, přezkoumává výsledky minulé prověrky, provedené v dané oblasti QEMS a je povinen plnit úkoly stanovené v TOP 8.2.2.01. Interní audit SHEQ, resp. v TOP 5.1.01 Program PZH. 5.2.6.5.2.

Průběh interního auditu

Průběh interního auditu je popsán v TOP 8.2.2.01 Interní audit SHEQ. Povinnosti a postupy vedoucího auditora i auditorů v průběhu interního auditu jsou popsány v TOP 8.2.2.01 Interní audit SHEQ. Při auditu jsou kontrolovány odpovědi dle dotazníku pro interní audit, stanoveno hodnocení a číselné vyjádření celého auditu. Při závěrečném jednání zhodnotí vedoucí auditor průběh a výsledky prověrky, doporučí opatření k nápravě vedoucí ke zlepšení současného stavu kontrolované oblasti včetně úseku prevence závažné havárie a po dohodě s vedoucím odborného útvaru vyhotoví písemný návrh opatření k nápravě, včetně návrhu termínu realizace. Vedoucí prověřované oblasti bere na vědomí zjištěné neshody a nedostatky. Ve smyslu hodnocení otázek tam, kde jsou nevyhovující odpovědi, je uloženo opatření k nápravě podle TOP 8.5.01 Opatření k nápravě a preventivní opatření. 5.2.6.5.3.

Záznamy o interním auditu

Podklady pro Zprávu o interním auditu předává tým auditorů vedoucímu auditorovi, který je odpovědný za úplnost a správnost zprávy. Obecně Zpráva o interním auditu obsahuje následující skutečnosti: – popis prověřované oblasti, – rozsah provedené interní prověrky, – jméno vedoucího auditora, – seznam auditorů, provádějících interní prověrku, – seznam kontaktovaných pracovníků během interní prověrky, – popis zjištěných neshod, – ohodnocení prověrky. Způsob výpočtu ohodnocení provedeného interního auditu je popsán v TOP 8.2.2.01 Interní audit SHEQ. 5.2.6.5.4.

Postoupení výsledku interního auditu

Výsledky interního auditu jsou projednány s vedoucím zaměstnancem auditovaného centra (střediska) a předány vedení společnosti. Jsou-li zjištěny nedostatky, pak jsou předkládány, v souladu s TOP 8.5.01 Opatření k nápravě, preventivní opatření, i navrhovaná opatření k nápravě nebo preventivní opatření. Kopie jsou rozdělovány podle rozdělovníku uvedeného ve zprávě o interním auditu. © TLP, spol. s r.o


5.2.6.5.5.

Následná (neplánovaná) interní prověrka

Vedoucí auditor doporučuje na základě výsledku a stavu plnění opatření k nápravě neplánovanou interní prověrku. Neplánovaná interní prověrka může být provedena i v důsledku zvýšeného výskytu nedostatků v určité oblasti SŘ PZH nebo na základě výsledků prověrky kontrolních orgánů. 5.2.6.5.6.

Kompetence a odpovědnosti

Osobou odpovědnou za řízení činností v oblasti kontrol a auditů zaměřených na jakost a ochranu životního prostředí související s oblastí PZH je vedoucí SHEQ. Odpovědnost za realizaci, dohled, ověření a plnění opatření k nápravě má vedoucí prověřované oblasti. 5.2.6.5.7.

Související dokumentace

–

TOP 8.5.01 Opatření k nápravě a preventivní opatření

–

TOP 8.2.2.01 Interní prověrky QEMS

–

Plán interních auditů

–

Jmenování interních auditorů

5.2.6.6.

Způsob evidence a archivace záznamů z provedených kontrol

Řízení záznamů o QEMS a shromážděných údajů (uchovávání, skladování, skartace) se řídí organizačními směrnicemi OS 10.1 Spisový řád, OS 10.2 Skartační řád, OS 10.3 Archivní řád. U vystavené dokumentace, neuvedené v OS 10.1 Spisový řád, je doba uložení uvedena přímo v příslušném TOP nebo PP. O výsledku z každého provedeného auditu nebo inspekce zaměřené na plnění Bezpečnostního programu se pořizuje záznam o provedeném auditu nebo inspekci, který musí být zpracován nejpozději do 10 pracovních dnů po uskutečnění auditu nebo inspekce. Za zpracování odpovídá vedoucí auditor. Souhrnné výsledky ze všech auditů a inspekcí jsou shrnuty ve Zprávě o PZH, která je součástí Zprávy o jakosti. Tato zpráva je předkládána vedení společnosti k projednání a schválení. Na základě výsledků kontrol je případně aktualizován Bezpečnostní program a z něho vyplývající činnosti (postupy). Písemná zpráva o inspekci nebo auditu musí obsahovat především tyto údaje: –

identifikační údaje o provozovateli a jím užívaném objektu nebo zařízení v rámci kterých byl audit nebo inspekce provedena a stručný popis kontrolovaného objektu nebo zařízení,

–

jméno, příjmení a funkční zařazení osoby pověřené za provozovatele k účasti při auditu nebo inspekci, nebo jména osob, které se auditu (inspekce) zúčastnily

–

jméno, příjmení a funkční zařazení zaměstnanců, kteří kontrolu provedli. V případě zprávy z externího auditu musí být rovněž uveden název a adresa právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, která audit provedla,

–

výsledek kontroly splnění, případně nesplnění dříve uložených opatření k nápravě zjištěných nedostatků ze strany vnitřních kontrolních orgánů a věcně příslušných orgánů státní správy, včetně opatření uložených po případné závažné havárii,

–

popis nedostatků zjištěných při kontrole objektu nebo zařízení, © TLP, spol. s r.o


–

popis zjištěných nedostatků, které byly odstraněny během provádění kontroly,

–

návrh opatření pro zjednání nápravy zjištěných nedostatků, včetně stanovení podmínek a termínů k jeho provedení,

–

vyjádření odpovědného vedoucího zaměstnance k výsledku kontroly a případnému návrhu opatření k nápravě zjištěných nedostatků,

–

podpis a funkční zařazení zaměstnance, který kontrolu prováděl a podpis odpovědného vedoucího zaměstnance kontrolovaného objektu nebo zařízení.

Dokumentace o provedených auditech a inspekcích je uložena u vedoucího zaměstnance kontrolovaného úseku, u odborného zaměstnance útvaru SHEQ (technika PZH) nebo u vedoucího SHEQ. 5.2.6.7.

Rozsah prováděného prověřování interním auditem

Stěžejním předmětem kontrolní činnosti v oblasti prevence závažné havárie je systematické prověřování plnění programu prevence závažných havárií a vyhodnocování efektivnosti bezpečnostního systému. Předmět kontrolní činnosti spočívá v prověřování: –

úrovně PZH, BOZP, požární ochrany a stavu technické prevence,

–

adresnosti všech úkolů a cílů při zajišťování bezpečnosti a vědomí odpovědnosti všech zaměstnanců za plnění úkolů vyplývajících z těchto úkolů a cílů,

–

znalosti způsobů odvracení a odstraňování zjištěných závad, poruch, skoronehod a havárií a způsobů eliminace následků případných havárií,

–

důslednosti vyšetřování poruch a nehod a zamezování možnosti jejich opakování využíváním a šířením poznatků a získaných zkušeností,

–

vědomí existence rizik a jejich nepřetržitého sledování,

–

realizace přijatých opatření k soustavnému snižování míry rizika,

–

dokonalého poznání chemických látek a procesů (zejména vlastností nebezpečných látek a zdrojů rizik), znalosti a dostupnosti souvisejících dokumentů, provozněbezpečnostních pokynů a způsobů ochrany proti působení nebezpečných látek,

–

znalosti a dodržování bezpečných technologických postupů ze strany obsluh,

–

způsobu aplikace a dodržování zákonných norem, předpisů a interních směrnic,

–

znalosti postupů činností při mimořádných událostech a havarijních stavech a jejich praktické dovednosti,

–

znalosti aplikace platných předpisů pro bezpečnost a jejich dodržování pracovníky dodavatelských organizací a externími subjekty působícími v areálu společnosti,

–

způsobu a rozsahu provádění bezpečnostních nebo kombinovaných auditů a realizace nápravných opatření vzešlých z těchto auditů,

–

nepřetržitého zvyšování znalostí o bezpečnosti procesů, chemických látkách účastnících se výrobního procesu a skladování,

© TLP, spol. s r.o


–

výcviku a osvěty ve všeobecných a specifických oblastech bezpečnosti na všech úrovních a vedení evidence školení, provádění záznamů a hodnocení přezkušovaných,

–

úrovně bezpečnosti projektů pro úpravu zařízení nebo změnu technologie a jejich realizačních postupů,

–

systematické pozornosti zaměřené na problematiku vlivu lidského faktoru v bezpečnosti chemických procesů (výběr, školení přezkušování).

V rámci interních auditů jsou na úseku PZH hodnoceny odpovědi na tyto otázky: –

Vedení LG a.s. stanovilo politiku prevence závažné havárie. Znáte ji a kde ji najdete?

–

Seznámil jste průkazně všechny spolupracovníky Vašeho útvaru s politikou prevence závažné havárie? Akceptují ji a jednají podle ní?

–

Znáte platné organizační schéma, které stanovuje linii odpovědnosti, kde je umístěno?

–

Zda jsou, a jakým způsobem, pracovníci seznamováni s cíli prevence závažné havárie, jejich kvantifikací, s metodami pro jejich dosažení a s výsledky plnění těchto cílů?

–

Je systém řízení prevence závažné havárie vymezen pro všechny činnosti mající vliv na jakost produkce a jak?

–

V jakých dokumentech je systém PZH, vnitřní havarijní plány a dokumentace vyplývající ze zákona č. 224/2015 Sb. dokumentován a kým je dokumentace schválena?

–

Jaké dokumenty jsou ještě zpracovány a vedeny a kde jsou umístěny (např. leták pro bezpečný pohyb a chování v areálech s uvedením stručných havarijních pokynů)?

–

Je stanovena odpovědná osoba za aktualizaci dokumentů PZH a jakým způsobem jsou dokumenty PZH řízeny?

–

Jaká byla přijata opatření na základě výsledků kontrol PZH a kdo je odpovědný za jejich realizaci?

Stejným způsobem jsou zpracovány otázky pro oblasti požární ochrany, BOZP a životní prostředí. V rámci interního auditu jsou hodnoceny i odpovědi na otázky vycházející z pracovních postupů a TOP: –

Odpovědnost managementu (plánování, povinnosti, přezkoumání),

–

Management zdrojů (lidské zdroje, infrastruktura, pracovní prostředí, informace, finanční zdroje),

–

Realizace produktu (nakupování, výroba, validace, monitorovací zařízení apod.).

5.2.6.8.

Způsob stanovení, realizace, kontroly a vyhodnocování nápravných a preventivních opatření

Účelem opatření k nápravě a preventivních opatření je odstranit zjištěné závady a nedostatky a zamezit vzniku mimořádných událostí nebo jejich opakování.

© TLP, spol. s r.o


Opatření k nápravě a preventivní opatření se ukládají: –

Po provedené interní prověrce (v případě zjištění závad a nedostatků). Za stanovení opatření k nápravě je odpovědný příslušný vedoucí pracovník, v jehož útvaru prověrka proběhla. Termín uskutečnění opatření pak stanovují jednotlivý odborní pracovníci po dohodě s příslušným vedoucím.

–

Po mimořádné události. Opatření k nápravě a odpovědnosti za jejich splnění vyplývají z vyšetření události provedeného ustanovenou komisí pro vyšetřování mimořádných událostí.

–

Po přezkoumání systému vedením společnosti (v případě zjištění neuspokojivého stavu). Opatření k nápravě jsou přijímána formou závazných termínovaných úkolů definovaných vedením a jsou zároveň přenášena do systému neshod.

Postup pro řízení opatření k nápravě a preventivních opatření popisují interní dokumenty TOP 8.5.01 Opatření k nápravě a preventivní opatření a TOP 5.1.01 Program PZH. Dále také v případě nedostatků a výsledkově neuspokojivých zjištěních při: –

auditech,

–

inspekcích,

–

vyhodnocení monitoringu a měření faktorů a veličin majících vliv na úroveň bezpečnosti a prevenci závažné havárie,

stanovuje ihned příslušný vedoucí odborného útvaru, na návrh vedoucího auditora, opatření k nápravě a navedení uspokojivého stavu s určením termínu odstranění zjištěných nedostatků. Podněty k uložení opatření k nápravě a preventivního opatření Odpovědný pracovník útvaru, ve kterém došlo ke zjištění a definování vážné neshody nebo předpokladu možné neshody na úseku PZH, předá technikovi PZH k přezkoumání podnět a návrh k uložení opatření k nápravě nebo preventivního opatření. Tyto podněty vznikají na základě výsledků přezkoumání účinnosti a vhodnosti SŘ PZH, výsledků interních auditů a inspekcí kontrolních orgánů, Zprávy o PZH nebo vyhodnocením závažných nedostatků zjištěných pracovníkem. Po odborném přezkoumání podnětu ve spolupráci s příslušným útvarem rozhodne vedoucí SHEQ o zavedení opatření nebo o jiném řešení nedostatku. Realizace opatření k nápravě a preventivního opatření Technik PZH vystaví protokol o opatření k nápravě, ve spolupráci s vedoucím příslušného odborného útvaru definuje zjištěný nedostatek a pokud není známa příčina, zajistí její vyšetření. Jedná-li se o případ směřující k preventivnímu opatření, příčina neshody se nezkoumá ani nevyplňuje. Návrh na preventivní opatření včetně stanovení kritérií přijatelnosti splnění opatření definuje odpovědný pracovník, pověřený vedoucím SHEQ. Pokud se jedná o podnět z interního auditu, je vedoucímu SHEQ předložen vedoucím auditorem protokol o opatření k nápravě, ve kterém je již definován nedostatek, jeho příčina a návrh na opatření včetně termínu a kritérií přijatelnosti splnění navrženého opatření. Vedoucí SHEQ formuluje uložené opatření tak, aby vedlo k odstranění příčiny neshody (v případě opatření k nápravě) nebo k zamezení možného vzniku neshody. Při formulaci uloženého opatření vychází z návrhu na opatření. Vedoucí SHEQ zároveň stanoví způsob a termín ověření účinnosti uloženého opatření a zodpovědného pracovníka za jeho splnění. © TLP, spol. s r.o


Určený zodpovědný pracovník předá po splnění uloženého opatření podepsaný protokol o opatření k nápravě vedoucímu SHEQ k přezkoumání účinnosti opatření. Po přezkoumání účinnosti opatření způsobem stanoveným v protokole o opatření k nápravě ukončí Vedoucí SHEQ svým podpisem v případě kladného výsledku řízení, v opačném případě uloží zodpovědnému pracovníkovi pokračovat v odstranění neshod. 5.2.6.9.

Způsob sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti stanovených nápravných a preventivních opatření

Pro sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti zavedených opatření je realizován systém následné kontroly, který spočívá v: –

kontrole vyhodnocování zjištěných nedostatků,

–

posouzení adekvátnosti přijatých nápravných opatření,

–

kontrole realizace přijatých nápravných opatření.

V případě shledání neuspokojivých výsledků z následné kontroly je prováděna revize přijatých opatření a jejich doplnění popřípadě je zahájena podrobnější analýza příčin s využitím dalších odborníků v oboru (případně i externí subjekty a firmy). Vedoucí SHEQ provádí pravidelné vyhodnocování opatření k nápravě a preventivních opatření, vede přehlednou evidenci všech vystavených protokolů a zajišťuje jejich ukládání. O přijatých opatření informuje představenstvo formou Zprávy o PZH. Osobou zodpovědnou za celkové řízení neshod a zabezpečení nápravných a preventivních opatření je vedoucí SHEQ. Za plnění úkolů vyplývajících z tohoto prvku SŘ PZH jsou odpovědni všichni vedoucí pracovníci LG a.s. na všech úrovních řízení. Náročnost, úplnost a systémovost při vyhodnocování efektivnosti bezpečnostního programu je zajištěna předkládáním výsledků auditů vedení společnosti a jejím zhodnocením v rámci plnění stanovených úkolů společnosti. 5.2.6.10.

Systém prověřování politiky PZH a bezpečnostního managementu

Systém prověřování funkčnosti bezpečnostního managementu spočívá zejména v přezkoumání programu PZH a jeho souvisejících částí. Přezkoumání a vyhodnocení programu PZH je prováděno dle TOP 5.1.01 Program PZH představenstvem periodicky v jednoročních intervalech. V případě potřeby změny Politiky, cílů, programů, resp. jiných prvků programu PZH vyplývajících z výsledků auditů, změny v právních předpisech, technologických změn a změn výrobního programu, připomínek, havárií a podobně, je přezkoumávání vykonáno i mimo určený časový termín. V tomto případě je přezkoumání zaměřeno pouze na aktuální oblast, ne na všechny prvky programu PZH. Přezkoumání programu PZH je nejvyšším stupněm kontrolní činnosti v oblasti PZH a provádí se zpravidla komplexním auditem, rozsah viz kapitola 5.2.6. Jako podklady a východiska pro jeho přezkoumání slouží veškeré poznatky a závěry získané z kontrolní činnosti, popsané v předchozích kapitolách. Přezkoumáním programu PZH se zajišťuje trvalá přiměřenost, funkčnost a účinnost zavedeného systému řízení při naplňování bezpečnostní politiky a cílů společnosti na úseku PZH.

© TLP, spol. s r.o


Přezkoumání programu PZH zahrnuje: –

vyhodnocení vhodnosti politiky PZH vzhledem k aktuálním zdrojům rizika,

–

přezkoumání časové a věcné aktuálnosti a správných definic cílů PZH,

–

přezkoumání obsahové dostatečnosti a reálnosti stanovených úkolů PZH,

–

posouzení souhrnných výsledků průběžného sledování plnění programu z hlediska úplnosti a systémovosti realizovaného řízení PZH,

–

vyhodnocení efektivnosti programu PZH, nastavení a funkčnosti zpětnovazebních a regulačních mechanismů,

–

posouzení možnosti dynamického chování systému PZH k jeho postupnému zdokonalování,

–

posouzení funkčnosti SŘ PZH vzhledem k vyhodnocení potřeb eventuálních změn provozu objektu z důvodu: Ÿ

změn odborných předpisů,

Ÿ

změn v technologiích, používaných chemikáliích apod.,

Ÿ

změn v požadavcích správních úřadů nebo jinak zainteresovaných stran,

Ÿ

změn v organizační struktuře,

Ÿ

změn plynoucích z nových poznatků ve vědě a technice,

Ÿ

poznatků z vyhodnocení nehod a úrazů,

Ÿ

informací zpětné vazby (např. ze strany zaměstnanců).

Podklady a informace pro účinné přezkoumání představenstvem jsou připraveny a předloženy členům vedení ve formě „Zprávy o PZH“. Podklady pro zpracování této zprávy mají povinnost zpracovat vedoucí výrobních center a středisek ve formě, obsahu a k termínu, který určí technik PZH, obvykle začátek kalendářního roku. Podklady pro zpracování zprávy tvoří (v závislosti na konkrétním centru nebo středisku a požadavku technika PZH): –

závěry auditů a prověrek kontrolních orgánů, včetně zjištěných neshod a přijatých nápravných a preventivních opatření včetně plánu interních auditů,

–

analýzy a vyhodnocení nápravných a preventivních opatření z předešlých auditů a prověrek,

–

statistika a hodnocení havarijních stavů a mimořádných událostí,

–

hodnocení plnění cílů a plánů realizace cílů,

–

dodržování požadavků právních norem a předpokládaných změn, které se dotknou provozu LG a.s.,

–

hodnocení prováděných školení, úrovně vědomostí a vzdělávání v oblasti PZH,

–

hodnocení plánovaných změn a investičních činností, jejich vliv na PZH a s tím související doporučení,

–

náklady na SŘ PZH za minulé období,

© TLP, spol. s r.o


–

požadavky na zabezpečení finančních technických a lidských zdrojů, podložené příslušnou analýzou a zdůvodněním,

–

hodnocení jednotlivých výrobních středisek v oblasti PZH,

–

jiné (návrhy na změnu Politiky, cílů apod.).

Technik PZH zpracuje a v předstihu (obvykle 3 týdny před plánovaným hodnocením) předloží zprávu vedoucímu SHEQ. Vedoucí SHEQ zapracuje Zprávu o PZH do Zprávy o jakosti a předloží členům představenstva. Výsledek přezkoumání programu PZH je uveden ve Zprávě o PZH předkládané v prvním čtvrtletí běžného roku a aktualizace dokumentu Bezpečnostní program prevence závažné havárie s vyznačením data provedené revize, obsahu změny (byla-li činěna) a podpisu odpovědné osoby ve změnovém listu dokumentu. Na základě předložené zprávy Představenstvo: –

přijímá rozhodnutí o nevyhnutných změnách Politiky, cílů a programu PZH,

–

odsouhlasí návrhy v oblasti PZH (např. plán interních auditů, plán školení apod.),

–

vyčlení zdroje potřebné k plnění odsouhlasených úkolů,

–

zaujme stanovisko k funkčnosti programu PZH, plnění cílů a požadavků právních předpisů apod.

Kompetence a odpovědnosti •

Představenstvo je zodpovědné za celkové hodnocení programu PZH a přijetí potřebných úkolů a opatření pro neustálé zlepšování v oblasti PZH.

•

Představenstvo je zodpovědné za zabezpečení zdrojů pro plnění přijatých opatření.

•

Technik PZH je zodpovědný za vyhodnocení poskytnutých údajů a zpracování Zprávy o PZH.

•

Vedoucí SHEQ je zodpovědný za předložení Zprávu o PZH (jako součásti Zprávy o Jakosti) včetně návrhu opatření.

•

Vedoucí výrobních center a středisek jsou odpovědni za poskytnutí, úplnost a správnost údajů o SŘ PZH v jimi řízených oblastech, v požadované formě a termínu podle požadavků technika PZH.

Aktualizace SŘ bezpečnosti a PZH – Bezpečnostního programu Z důvodu, že bezpečnostní program vychází a je zaměřen na existující rizika, musí být dále zajištěna jeho bezodkladná aktualizace (povinnost vyplývající ze zákona) i po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství nebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení. Prověřování účinnosti a stability bezpečnostního managementu Výsledky provedených kontrol a auditů v oblasti PZH jsou periodicky (ročně) projednávány vedením společnosti. Vyžaduje-li to stav, situace či okolnosti (ohrožení bezpečnosti a PZH) jsou za účelem projednání závažných výsledků kontrol a auditů svolána mimořádná jednání vedení společnosti.

© TLP, spol. s r.o


Na základě projednání hodnocení a přijatých závěrů k předmětu věci, je vedením společnosti provedeno závěrečné posouzení vhodnosti a stability funkce uceleného komplexu bezpečnostního managementu. Současně vedení společnosti rozhoduje o nutnosti, rozsahu a způsobu aktualizace přijaté politiky prevence závažné havárie a z ní vyplývající nutnosti aktualizace cílů a úkolů v jednotlivých oblastech působení systému PZH. Důležitým úkolem přezkoumání programu PZH je prověření, zda v hodnoceném období nevznikl důvod k aktualizaci bezpečnostní dokumentace a nutnosti jejího opětovného předložení ke schválení příslušnému správnímu úřadu podle zákona č. 224/2015 Sb.

© TLP, spol. s r.o


6.

Preventivní bezpečnostní opatření k omezení vzniku a následků závažné havárie

6.1.

Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů

6.1.1.

Automatické odstavovací systémy a blokovací zařízení

V případě vzniku havárie je nutné zastavit výrobu. Technologie je vybavena zabezpečovacími prvky, jsou sledovány průběžné provozní stavy a v případě odchylek od běžných hodnot je vyžadován zásah obsluhy, při překročení stanovené hranice dojde k automatickému odstavení zařízení / technologie.

6.1.2.

Detekční poplachové systémy

Výstražná zařízení jsou instalována v závislosti na jednotlivých předpokládaných stavech: − únik čpavku – blikačky u vstupu do ohroženého prostoru − únik kyslíku v hale – blikačky u vstupu do ohroženého prostoru − únik dusíku v hale (snížení koncentrace kyslíku – blikačky u vstupu do ohroženého prostoru − spouštění strojů – 10 min před spuštěním blikačky v hale − všechny mimořádné stavy - alarm na velínu − požár - siréna

6.1.3.

Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem

Nejsou instalovány.

6.1.4.

Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek

Nejsou instalovány.

6.1.5.

Zvláštní opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím

Neoprávněné vniknutí a manipulace jsou eliminovány systémem ostrahy celého areálu a systémem řízeného vstupu do areálu. Tyto záležitosti jsou v kompetenci správce areálu SYNTHOS Kralupy a.s. a jsou řešeny na smluvním podkladu. Pro objekt LG a.s. Kralupy je vypracován Plán fyzické ochrany ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb. © TLP, spol. s r.o


Všichni zaměstnanci LG a.s. Kralupy jsou školeni, že v prostorech objektu je zakázán pohyb nepovolaných osob bez doprovodu kompetentního zaměstnance, a mají za povinnost zjištění výskytu nepovolané osoby bez doprovodu bezodkladně hlásit svému nadřízenému, který má za povinnost zjistit stav a sjednat příslušná opatření pro zamezení neoprávněné činnosti. Významným opatřením pro eliminaci neoprávněných manipulací s nejzávažnějšími zdroji rizika je instalovaný kamerový systém.

6.1.6.

Integrovaná havarijní ochrana a indikace funkčnosti ochranných systémů

Havarijní ochrana objektu LG a.s. Kralupy je integrována do systému ochrany ACHVK, který je integrován do systému IZS Středočeského kraje. Represivní zabezpečení silami a prostředky SYNTHOS Kralupy a.s. je zajištěno smluvně. Funkčnost systému je prověřována a nácviky řešení reálných situací jsou prováděny při pravidelných plánovaných součinnostních cvičeních. Funkčnost technických ochranných systémů je pravidelně prověřována v souladu s plánem údržby daného systému.

6.2.

Posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření

U zdrojů rizika objektu LG a.s. Kralupy byla provedeno posouzení rizika, za použití relevantních metod a postupů. Jeho výsledkem bylo konstatování, že riziko hodnocených zařízení nepřekračuje stanovené kritérium přijatelnosti skupinového rizika. Z tohoto pohledu se pak výsledné riziko jeví jednoznačně jako přijatelné a dosavadní činěná preventivní technická a organizační opatření, která byla posouzena současně s provedenou analýzou rizika, lze tedy považovat jako přiměřená a dostatečná. Míra rizika je korigována systémem trvalého snižování rizika, založeného na plnění plánovaných úkolů v oblasti prevence závažné havárie a na soustavném sledování účinnosti přijatých a realizovaných preventivních opatření a na jejich zdokonalování.

6.3.

Vlastní ochranné a zásahové prostředky ke zmírnění a omezení následků

6.3.1.

Stabilní technické prostředky

Každé pracoviště v objektu Linde Gas a.s., Kralupy nad Vltavou je vybaveno hasícími přístroji a požárními hydranty v rozsahu stanoveném právními a technickými předpisy.

6.3.2.

Mobilní technické prostředky

Linde Gas a.s. v objektu Kralupy nad Vltavou nedisponuje kromě přenosných hasicích přístrojů žádnými mobilními technickými prostředky pro řešení havarijních stavů ani pro likvidaci následků havárií.

6.3.3.

Dopravní prostředky a speciální mechanismy

Linde Gas a.s. v objektu Kralupy nad Vltavou nedisponuje žádnými dopravními a speciálními mechanismy pro řešení havarijních stavů ani pro likvidaci následků havárií. © TLP, spol. s r.o


6.3.4.

Zásahové a havarijní materiály

Pro likvidaci úniku závadných látek Linde Gas a.s. v objektu Kralupy nad Vltavou disponuje zásobou VAPEXu.

6.3.5.

Osobní ochranné prostředky

Všichni zaměstnanci Linde Gas a.s. jsou vybaveni základními prostředky individuální ochrany - tj. pracovní oděv, boty, přilba, rukavice, eventuálně dalšími pomůckami dle specifiky jednotlivých provozů.

6.3.6.

Prostředky pro zajištění první pomoci, včetně profylaktik

Pro zajištění první pomoci slouží lékárničky se stanoveným obsahem. Lékárničky jsou umístěny na všech provozech a samostatných pracovištích. V objektu vzhledem k typu nebezpečných látek a mechanismu jejich působení, nejsou předem připravena žádná profylaktika, přednemocniční lékařská péče je smluvně zajištěna s dodavatelem areálových služeb.

6.3.7.

Personální zajištění

Hasičský záchranný sbor podniku není zřízen ani jeho zřízení není požadováno. Vzhledem k tomu, že se na pracovištích nevyskytují tři osoby, není zřízena požární hlídka.

6.4.

Smluvně zajištěné ochranné a zásahové síly a prostředky

Linde Gas a.s. má se správcem ACHVK – SYNTHOS Kralupy a.s. smluvně zajištěn systém represe v případě vzniku havárie v objektu situovaném ve společném areálu. Tento vztah zajišťuje i použití dopravních prostředků, speciálních mechanismů, zásahových a havarijních materiálů, které má PHHS SYNTHOS Kralupy a.s. k dispozici. Přehled areálových sil a prostředků je uveden v havarijním plánu ACHVK.

6.5.

Systém varování, vyrozumívání o havárii a provádění zásahu

6.5.1.

Systém a způsob varování při závažné havárii

Při vzniku mimořádné události je vyhlášen poplach v areálu a přerušena výroba. Mimořádné události nejsou rozděleny do jednotlivých stupňů a o události je okamžitě informována jednotka HZS, která rozhodne o postupu likvidace havárie na základě skutečností uvedených v dokumentaci zdolávání požárů. V rámci LG a.s. je zřízena ohlašovna mimořádných událostí jako středisko, které je schopno zajistit odbornou pomoc z řad LG a.s. v případě vzniklé mimořádné události bez ohledu na místo jejího vzniku. Ohlašovna je umístěna v objektu LG a.s. Třinec (tel. 731 608 608). Tato ohlašovna nenahrazuje ohlašovny požárů v jednotlivých provozovnách.

© TLP, spol. s r.o


Ohlašovna požárů po přijetí zprávy o požáru nebo mimořádné události vyhlásí požární poplach v areálu (rozhlasem) a zároveň oznámí vzniklou situaci územně příslušné ohlašovně požárů (resp. Záchranné službě a Policii ČR). V případě požadavku na přítomnost jednotlivých vedoucích a odborných zaměstnanců ohlašovna požárů vyrozumí tyto osoby nebo si vyžádá pomoc ohlašovny pro mimořádné události v areálu, která zajistí povolání těchto osob. Pokyny pro zaměstnance: - při vyhlášení poplachu se zaměstnanci evakuují z areálu v souladu s evakuačním plánem. - informování přítomných zaměstnanců o vzniku mimořádné události zajistí vedoucí provozu, případně zástupce na směně (směnový mistr, předák) ústně. Přesný postup je uveden v OS 17.2. a v požárních poplachových směrnicích a v řádu ohlašovny požárů. Každý zaměstnanec je povinen: - uvědomit o vyhlášení poplachu osoby v blízkosti, - evakuovat se na místo evakuace - řídit se pokyny nadřízeného, zásahových jednotek, pořádkových sil či pokyny ohlašovny požárů. Havarijní zvuková a světelná signalizace -

Zvuková a světelná signalizace mezních stavů detekčního zařízení instalovaného na výrobně KK a signalizace mezních stavů technologického procesu včetně signalizace EPS je vyvedena na velín výrobny. Jiná havarijní zvuková a světelná signalizace na výrobně není instalována.

Havarijní signalizace ACHVK -

Sirény (6 ks) jsou rozmístěny po celém Areálu chemických výrob Kralupy. Sirény spouští dispečer PHHS (SYNTHOS Kralupy a.s.). Siréna slouží k vyhlašování poplachových signálů a hlášení.

Poplachové signály: -

Trvalý tón – 140 s

všeobecná výstraha doplněná hlasovými pokyny

Závodní rozhlas správce areálu SYNTHOS Kralupy a.s., který je rozveden po celém Areálu chemických výrob Kralupy, je rozveden i v objektech společnosti LG a.s. Prostřednictvím závodního rozhlasu je dispečinkem PHHS (SYNTHOS Kralupy a.s.) vyhlašován havarijní poplach příslušného stupně (1. – 3. stupeň). Signalizace – vyhlášení stupňů havárie v areálu – vyhlašuje areálový dispečink 1. stupeň

dispečer pomocí výrobních hlásek případně telefonů vyhlásí:

-

POZOR, POZOR HAVÁRIE 1. STUPNĚ a doplní hlášením konkrétní informací, o kterou výrobnu se jedná.

-

Konec: dispečer pomoci výrobních hlásek případně telefonů vyhlásí: POZOR, POZOR KONEC HAVÁRIE 1. STUPNĚ

2. stupeň dispečer spustí areálovou poplachovou sirénu ( trvalý tón 140 s), pomoci poplachových sirén a rozhlasu vyhlásí 2 x po sobě:

© TLP, spol. s r.o


-

POZOR, POZOR HAVÁRIE 2. STUPNĚ a doplní hlášením o kterou oblast areálu se jedná.

-

Konec: dispečer pomocí výrobních hlásek, poplachových sirén a rozhlasu vyhlásí: POZOR, POZOR KONEC HAVÁRIE 2. STUPNĚ

3. stupeň dispečer spustí areálovou poplachovou sirénu (trvalý tón 140 s), pomocí poplachových sirén a rozhlasu vyhlásí 3 x po sobě: -

POZOR, POZOR HAVÁRIE 3. STUPNĚ a doplní hlášením o kterou oblast areálu se jedná a předpokládaný směr úniku mimo areál.

-

Konec: dispečer pomoci výrobních hlásek, poplachových sirén a rozhlasu vyhlásí: POZOR, POZOR KONEC HAVÁRIE 3. STUPNĚ

6.5.2.

Systém a způsob vyrozumívání při závažné havárii

Orgány státní správy a samosprávy budou o vzniku mimořádné události vyrozuměny dle „Systému vyrozumění a varování pro zónu havarijního plánování Areálu chemických výrob Kralupy nad Vltavou“. Dispečer PHHS (SYNTHOS Kralupy a.s.) vyrozumí: –

jednotku HZSP,

–

zaměstnance bezpečnostní agentury (DORA Security a.s.),

–

havarijní štáb SYNTHOS Kralupy a.s.,

–

příslušného vedoucího zaměstnance.

Složky IZS jsou k zásahu povolány z rozhodnutí: Ÿ

velitele zásahu.

Dispečer tlumočí požadavek velitele zásahu operačnímu středisku v Mladé Boleslavi a to povolává složky IZS. Informování úřadů s regionální a republikovou působností, včetně požárních a ostatních služeb IZS se provádí, dle § 18, odst. 1 zákona 239/2000 Sb., přes dispečink HZSP (SYNTHOS Kralupy a.s.) dostupnými prostředky a v souladu se systémem vyrozumění a varování pro zónu havarijního plánování ACHVK Kralupy (viz příloha č. 2 havarijního plánu ACHVK).

6.5.3.

Postup provádění zásahu vlastními silami a prostředky

6.5.3.1.

Řízení zásahu při likvidaci havárie

Zdolávání mimořádných událostí je v objektu Linde Gas a.s., Výrobní centrum Kralupy nad Vltavou činěno dle následujících dokumentů: –

požární řád výrobny,

–

požární poplachová směrnice,

–

požární evakuační plán.

Vzhledem k tomu, že se na pracovišti nevyskytují 3 osoby, není ustanovena požární hlídka.

© TLP, spol. s r.o


Pro likvidace požáru v jeho zárodku je každé pracoviště vybaveno hasícími přístroji a požárními hydranty v rozsahu stanoveném právními a technickými předpisy. Pokud dojde k mimořádné situaci většího rozsahu, jsou dle OS 17.2 povoláváni i jednotliví vedoucí nebo odborní zaměstnanci, podle typu, velikosti a rozsahu havárie. Likvidaci havárií většího než malého rozsahu provádí vnější zásahové jednotky. Jako podpora pro tyto jednotky (jedná se především o jednotky HZS SYNTHOS Kralupy a. s.) dokumentace zdolávání požáru, v jedné kopii uložená u těchto jednotek. Dokumentace zdolávání požáru obsahu jak popisy objektů a činnosti v nich provozované, tak i vyčíslení nutného počtu osob a jiných prostředků pro likvidaci havárie. V případě mimořádné události zajišťuje bezpečnostní agentura vstupy do areálu, tj. zajišťuje volný průjezd jednotkám HZS, policie a záchranné služby a naopak zabraňuje vjezdu cizích osob. Zastaví všechny vjezdy vozidel a vstupy návštěv s výjimkou vozidel HZS, policie ČR, a zdravotnické zásahové služby. 6.5.3.2.

Spojení

Přímý provozní telefon (dispečinková hláska) Je umístěn 1 ks na velínu výrobny ASU a je zaveden na operátorské středisko SYNTHOS Kralupy, a.s. Závodní rozhlas Na všech pracovištích s trvalým výskytem obsluhy je rozveden závodní rozhlas. Reproduktory závodního rozhlasu na pracovištích nesmí být vypínány. Při příchodu na pracoviště musí být provedena kontrola zapnutí reproduktorů na pracovišti. V případě havárie na výrobně je možno požádat dispečink PHHS o ohlášení havárie pomocí závodního rozhlasu včetně požadavku na činnost v ohrožených prostorech. To jest evakuace osob, či naopak setrvání v chráněných místech. Ve vnitřním havarijním plánu a v havarijním plánu ACHVK jsou uvedeny následující kontakty pro spojení. Tísňová telefonní volání: Požár

150 (155)

Rychlá zdravotnická pomoc

155

Ochrana podniku

158

Dispečink PHHS

3041, 3042, 3044

Na tato telefonní čísla se z pevné linky dovolávají všichni účastníci areálové telefonní ústředny bez ohledu na kategorii oprávnění. V případě, že zaměstnanec informující o události volá číslo 150 mobilním telefonem, dovolá se přímo na operační středisko záchranného systému v Mladé Boleslavi. Po ohlášení je tedy následně nutné informovat i dispečink PHHS v areálu. Mobilním telefonem na číslo 315 713 041. Dispečink pak spustí záchranný řetězec uvnitř areálu.

© TLP, spol. s r.o


Důležitá telefonní spojení vně ACHVK: HZS ČR

150

Rychlá záchranná služba

155

Policie ČR

158

Integrovaný záchranný systém

112

Krajský úřad Středočeského kraje (OŽPZ)

257 280 861

Městský úřad Kralupy nad Vltavou – referát životního prostředí

315 739 917

Česká inspekce životního prostředí, OI Praha

731 405 313

Krajská hygienická stanice Středočeského kraje

234 118 111

Povodí Vltavy, s.p.

221 401 111

Vodohospodářský dispečink povodí Vltavy

257 329 425

6.5.3.3.

Monitoring

Během celého zásahu při likvidaci havárie je průběžně vyhodnocována vzniklá situace a prováděna prognóza dalšího vývoje s ohledem např. na nutnost uzavření komunikací, posílení zásahových sil atd. Monitoring vývoje havarijní situace provádí velitel zásahu společně s dispečinkem PHHS SYNTHOS Kralupy a.s. Monitoring spočívá v: –

monitorování velikosti, koncentrace, šíření úniku nebezpečné látky včetně vzorkování v okolí místa havárie,

–

monitorování kvality životního prostředí, biologický monitoring,

–

sledování podpůrných informací (především klimatické podmínky).

V případech havárií, jejichž průběh je významně závislý na konkrétní meteorologické situaci (např. únik oblaku plynu), je možné si vyžádat meteorologické údaje cestou dispečinku PHHS společnosti SYNTHOS Kralupy a.s. 6.5.3.4.

Způsob asanace prostoru havárie

Vzhledem k charakteru nebezpečných látek (hořlavé a toxické plyny) se s asanací prostoru havárie neuvažuje.

© TLP, spol. s r.o


7.

Závěrečné shrnutí

Předložená Bezpečnostní zpráva objektu je vypracovaná (aktualizovaná) ve smyslu zákona [1], respektuje všechny požadavky tohoto zákona a jeho prováděcí vyhlášky [2]. Vytvořený dokument je souhrnem důležitých aspektů bezpečného provozu objektu v němž jsou manipulovány nebezpečné látky s potenciálem ohrožení svého okolí v důsledku vzniku závažné havárie některého zdroje rizika. Bezpečnostní zpráva je dokladem: –

důsledného poznání zajištěnosti provozované činnosti z bezpečnostního hlediska,

–

provedení důsledné analýzy existujících rizik, jejich vzájemného ovlivňování a hodnocení jejich míry přijatelnosti,

–

posouzení adekvátnosti přijatých a navrhování nových opatření k omezování analyzovaných rizik vzhledem k okolí objektu (v případě potřeby),

–

prokázání funkčnosti uplatňovaného systému prevence závažné havárie,

–

prokázání připravenosti reagovat na situaci v případě vzniku závažné havárie.

Nejdůležitější závěry a fakta uvedené v předložené bezpečnostní zprávě Objekt Linde Gas a.s., Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou byl s ohledem na množství vybraných nebezpečných chemických látek zařazena podle zákona o prevenci závažných havárií (povodně zákon č. 59/2006 Sb.), do skupiny B, z čehož vyplynula povinnost provozovateli objektu vypracovat stanovenou bezpečnostní dokumentaci. Objekt Linde Gas a.s., Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou je umístěn na jihozápadním okraji areálu Chemických výrob (nachází se uvnitř areálu), zajišťuje výrobu dusíku, kyslíku, argonu a vzduchu pro potřeby vlastní a pro potřeby SYNTHOS Kralupy a.s. a další subjekty situované v Areálu chemických výrob Kralupy nad Vltavou. Hlavním předmětem činnosti výrobního centra je výroba technických plynů ze vzduchu. Jedná se o kapalný a plynný kyslík, dusík a argon. Tyto plyny se získávají ze vzduchu po jeho zkapalnění a následné frakční destilaci na jednotlivé části. Linde Gas a.s., Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou se sestává ze čtyř výrobních hal s administrativním a sociálním příslušenstvím, dělících aparátů, kompresorů, expansních turbín, čerpadel, elektrorozvoden, tří dusíkových, dvou kyslíkových, jednoho argonového, jednoho vodíkového zásobníku a pomocného zařízení. Součástí areálu je elektrorozvodna SYNTHOS Kralupy a.s. Při výrobním procesu je uplatněno čištění vzduchu na molekulových sítech, nízkotlaký způsob dělení a středotlaký chladící cyklus s expanzí cirkulačního média za konání vnější práce za účelem výroby produktů v kapalném stavu. Vzduch z atmosféry je nasáván přes tlumič hluku sání, filtr mechanických nečistot do turbokompresoru, ve kterém je stlačen na odpovídající procesní tlak. Stlačený vzduch je ochlazen v chladiči čpavkové chladicí stanice a přiveden k sušící stanici vzduchu. Sušící stanice vzduchu je tvořena adsorbéry s náplní molekulových sít, které ze vzduchu odstraní oxid uhličitý, vodu a uhlovodíky. Molekulová síta jsou hlinitokřemičitany pracující na principu rozdílu schopnosti adsorbovat vodu, oxid uhličitý a uhlovodíky při nízkých a vysokých teplotách. Sušící stanice vzduchu pracuje střídavě. Poté se vzduch ochlazuje v protiproudém výměníku na teplotu blízkou jeho © TLP, spol. s r.o


zkapalnění a po expanzi se zkapalní v tlakové koloně. Zde probíhá destilace a produkce čistého kapalného dusíku. Část bohatá na kyslík a argon se vede přes výměník tepla do nízkotlaké kolony, kde se produkuje čistý kyslík. Ze střední části nízkotlaké kolony je odebírána směs dusíku, kyslíku a argonu. Po stanovení množství kyslíku je do směsi přivedeno nepatrně větší množství vodíku než je stechiometrický poměr a na paládiovém katalyzátoru je kyslík spálen na vodu. Argon se vysuší a zbytkový vodík s dusíkem je odstraněn nízkoteplotní rektifikací. Potřeba chlazení zařízení, z důvodu krytí ztrát izolace, nedokonalé výměny tepla mezi vstupujícím vzduchem a vystupujícími plynnými produkty a odběrem kapalných produktů, se zabezpečuje pomocí chladícího okruhu. Chladící okruh sestává z cirkulačního dusíkového turbokompresoru a expanzních turbín brzděných kompresory. Z tlakové kolony je kontinuálně odpouštěna směs dusíku, neonu a helia. Ostatní vzácné plyny (krypton a xenon) tvoří příměsi v kapalném kyslíku. Nebezpečné reakce, většinou explozivního charakteru, by mohly nastat v případě kontaktu kyslíku s látkami organického původu, v případě havárie. Za předpokladu dodržení všech bezpečnostních a pracovních předpisů, je riziko minimální. Lze předpokládat, že vznik nebezpečných chemických reakcí při kontaktu chemických látek v objektu nebo za nežádoucích provozních podmínek je velice nepravděpodobný. Při jakékoliv manipulaci s těmito látkami jsou dodržovány bezpečnostní předpisy, aby nedošlo ke vzniku nebezpečných chemických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek. V objektu Linde Gas a.s. Výrobní centrum ASU Kralupy nad Vltavou nebyly metodou výběru podle tzv. „Purple Book“ identifikovány závažné zdroje rizika. Jako nejzávažnější zdroj rizika v objektu je uvažována zásoba kyslíku. Zabezpečení kyslíkového zásobníku je však na špičkové technické úrovni. V případě závažné havárie se nepředpokládají následky na životech, životním prostředí a majetku. Velmi pozvolný odpar při teplotě normálního bodu varu se omezí na blízké okolí záchytné jímky. Jak ukázaly jednoduché modelové zkoušky, koncentrace kyslíku ve vzduchu ve vzdálenosti několika metrů od záchytné jímky se bude přibližovat vzdušné koncentraci kyslíku. Výsledné riziko případné závažné havárie lze zhodnotit jako přijatelné. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se realizovaná bezpečnostní a ochranná opatření v objektu LG a.s. jeví jako přiměřená a dostačující. Na základě přijaté politiky prevence závažné havárie vedení společnosti rozpracovalo a definovalo cíle a zásady prevence závažné havárie, jejichž prosazováním a naplňováním, ve všech oblastech činnosti společnosti, bude trvale omezovat a vylučovat zbytečná rizika, volit optimální bezpečnostní opatření a účinně reagovat na případné změny ve společnosti, které by ve svých důsledcích mohly být příčinou vzniku závažné havárie. K uskutečňování prevence závažné havárie v objektu LG, a.s. se vedení společnosti zavázalo písemným prohlášením „Politika prevence závažné havárie“. Tato Politika je vyjádřením vedení společnosti o tom, že prevence závažné havárie je nedílnou součástí činnosti a života společnosti. Společnost Linde Gas a.s. považuje bezpečnost provozu za jednu z nejvyšších priorit svého podnikání. Proto vedení společnosti přijalo Politiku prevence závažné havárie jako jeden z prioritních dokumentů, vedoucích k důvěře zaměstnanců, obchodních partnerů a občanů v naši akciovou společnost a k jejím výrobkům

© TLP, spol. s r.o


Povinností všech zaměstnanců je znát hlavní zásady přijaté politiky PZH. Vedoucí zaměstnanci kontrolují u svých podřízených úroveň pochopení a znalost zásad vyjádřených v přijaté politice PZH. Všichni zaměstnanci jsou s politikou PZH prokazatelně seznamováni, a to při školeních v oblasti PZH. Věcný obsah politiky PZH podléhá pravidelnému vyhodnocování, které provádí vedení LG a.s. a v případě potřeby je aktualizován. Návrh na mimořádnou aktualizaci obsahu politiky PZH může podat kterýkoliv pracovník společnosti. Bezpečné pracovní postupy a instrukce, které vycházejí ze zásad systému řízení PZH, jsou obsluhám k dispozici u jednotlivých zařízení a na pracovištích. Hlavním cílem společnosti v oblasti prevence závažné havárie je: Při aktivním zapojení všech zaměstnanců, dosáhnout stavu bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení závažným haváriím na úrovni požadavků platných zákonů v oboru. Hlavní zásadou společnosti v oblasti prevence závažné havárie je: Stanovené cíle a zásady prevence závažné havárie ve všech oblastech činnosti jsou odráženy a promítány do všech řídících a prováděcích dokumentů společnosti (příkazy, rozhodnutí, směrnice, pracovní postupy, pracovní a bezpečnostní instrukce, provozní řády, návody, programy bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí apod.), čímž plní svůj prvořadý úkol prevence závažné havárie a omezení jejích následků. Cíle a zásady prevence závažné havárie byly stanoveny na základě identifikace rizik a vyhodnocení závažnosti potenciálních havárií a odpovídají proto charakteru výroby a činnostem v objektu LG a.s. Kralupy nad Vltavou a tedy možným následkům eventuálních havárií zdrojů rizik nacházejících se v objektu. Dále vycházejí z výsledků auditů a kontrolní činnosti na úseku prevence závažné havárie a dále ze Zprávy o stavu a vývoji na úseku PZH zpracované dle interního předpisu TOP 5.1.01 Program prevence závažné havárie. Návrh na stanovení cílů pro příslušný nadcházející kalendářní rok zpracovává zmocněnec pro PZH – Technik PZH. Při stanovování cílů jsou zohledňovány zjištěné nedostatky nebo doporučení ke zlepšení stavu na úseku PZH. Po projednání a schválení návrhu cílů vedením společnosti jsou s novými cíli seznámeni vedoucí zaměstnanci společnosti a jejich prostřednictvím pak i ostatní zaměstnanci společnosti. Jednotlivé cíle jsou rozpracovány do jednotlivých úkolů. U každého úkolu je uvedena osoba odpovědná za jeho splnění, včetně termínu plnění a ukazatelů pro vyhodnocení jejich splnění.

© TLP, spol. s r.o


8.

Přílohy 1. Rozložení objektů se zvýšenou koncentrací obyvatel 2. Rozložení významných krajinných prvků v okolí 3. Mapa geologických poměrů zájmového území 4. Mapa hydrogeologických poměrů zájmového území 5. Technologická schémata 6. Výpis z obchodního rejstříku 7. Bezpečnostní listy nebezpečných látek 8. Seznam směrnic 9. Organizační schémata 10. Politika prevence závažné havárie 11. Program PZH 12. Cíle a úkoly PZH na rok

© TLP, spol. s r.o


9.

Literatura

1.

Zákon č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)

2.

Vyhláška č. 227/2015 Sb., o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku

3.

Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých dalších zákonů

4.

Vyhláška č. 228/2015 Sb., o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie

5.

Zákon č. 17/1992 Sb., O životním prostředí

6.

Metodický pokyn odboru enviromentálních rizik MŽP pro hodnocení možnosti vzniku kumulativních a synergických účinků závažné havárie, květen 2002

7.

Internet, (http://www.vubp.cz/), září, 2006

8.

Internet (http://www.mesta.obce.cz/), březen 2016

9.

ČHMÚ: Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Kralupy nad Vltavou, únor 2016

10.

Provozní dokumentace objektu

11.

Bezpečnostní listy umístěných nebezpečných látek

12.

Committee for the Prevention of Disasters: Guidelines for Quantitative Risk Assessment („Purple Book“), CPR 18E, First Edition, Haag, 1999

13.

Committee for the Prevention of Disasters: Methods for the Calculation of physical effects, („Yellow Book“), CPR 14E, The Hague, SDU, 1997

14.

Metodický pokyn MŽP odboru environmentálních rizik a ekologických škod pro hodnocení dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí.: Metodika H&V index, Věstník MŽP, částka 8/2012

© TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní zpráva

PŘÍLOHY 1. Rozložení objektů se zvýšenou koncentrací obyvatel 2. Rozložení významných krajinných prvků v okolí 3. Mapa geologických poměrů zájmového území 4. Mapa hydrogeologických poměrů zájmového území 5. Technologická schémata 6. Výpis z obchodního rejstříku 7. Bezpečnostní listy nebezpečných látek 8. Seznam směrnic 9. Organizační schémata 10. Politika prevence závažné havárie 11. Program PZH 12. Cíle a úkoly PZH na rok


únor 2016 © TLP, spol. s r.o

1

3

S

4 2 20 5

0

200 m

400 m

600 m

800 m

6 7

9

Linde Gas a.s.

8 10 14

17

11

16 12

18

13 15

19

Příloha č. 1 Číslo projektu:

Linde Gas a.s Kralupy – Rozložení významných koncentrací osob v okolí Projekt/Dokument Bezpečnostní zpráva (aktualizace

Poř. č.

Objekt

Adresa

Kontaktní spojení

1. Statek Veltrusy

Veltrusy 38

-

2. hřiště

Kralupy n.Vlt., Ke koupališti

-

3. koupaliště

Kralupy nad Vltavou, ke Koupališti 600

4. MERO, a.s.

Kralupy n.Vlt., Veltruská 748

315 701 111

5. SOU chemické

Kralupy n.Vlt. Cesty brigádníků 693

315 727 709

6. mateřská školka

Kralupy n.Vlt., Dr.E.Beneše 694

315 726 637

7. základní škola

Kralupy n. Vlt.Revoluční ul. 682

315 726 192

8. hřiště ZŠ

Kralupy n. Vlt.Revoluční ul. 682

viz ZŠ

9. stadion

Kralupy n. Vlt., U Transformátoru

315 726 066

Kralupy n. Vlt., Mostní 749

315 741 942

10. benzinová pumpa

11. vodárny Mělník – Kladno Kralupy n. Vlt.,Vodárenská 699 a.s.

315 723 572

12. stadion

Kralupy n. Vlt. Třebízského 523 viz ZŠ (ZŠ)

13. základní škola

Kralupy n. Vlt. Třebízského 523

315 727 811

14. suparmarket

Plus - Discount s.r.o., Mostní 731

315-742201

Supermarket Edeka, Mostní 814,

315-741773

15. loděnice + hřiště

Kralupy n. Vlt., Nábřeží J. Rysa

-

16. nemocnice

Kralupy n. Vlt., Mostní 934

315 704 411

17. penzion pro důchodce

Kralupy n. Vlt., U Cukrovaru 1171

315 721 014

18. sportovní hala

Kralupy n. Vlt.U Cukrovaru 1098

315 727 732

19. městský úřad

Kralupy n. Vlt., U Cukrovaru 1087

315 739 479

20. suparmarket

Lidl

725 556 856



Linde Gas a.s.



S

0

1

1 02 km

1 km

2

12

3

4 5

6

7 9

8

10

11


Linde Gas a.s Kralupy – Rozložení významných krajinných prvků v okolí Projekt/Dokument Bezpečnostní zpráva (aktualizace

S

0

1 km

Linde Gas a.s.

Příloha č. 3: Číslo projektu:

Linde Gas a.s Kralupy – Mapa geologických poměrů zájmového území Projekt/Dokument Bezpečnostní zpráva

2 km


Linde Gas a.s Kralupy – Mapa geologických poměrů zájmového území Projekt/Dokument Bezpečnostní zpráva

S

0

1 0 km

Linde Gas a.s.


Linde Gas a.s Kralupy – Mapa hydrogeologických poměrů zájmového území Projekt/Dokument Bezpečnostní zpráva

1 02 km






Linde Gas a.s Kralupy – Technologická schémata Projekt/Dokument














Bezpečnostní zpráva Strana 1ze 3

Příloha č. 6

VÝPIS Z OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU


únor 2016 © TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní zpráva Strana 1

Příloha č. 7

BEZPEČNOSTNÍ LISTY NEBEZPEČNÝCH LÁTEK

Samostatnými přílohami jsou bezpečnostní listy (pouze v elektronické podobě) vyskytujících se nebezpečných látek v objektu ASU Kralupy nad Vltavou. Část 1:

kyslík

Část 2:

vodík

Část 3:

amoniak


Únor 2016

: Datum revize :

27.01.2005 14.7.2014

Verze : 0.7

CZ / C

: 8340 1/3

1 PODNIKU

nejsou : nejsou

1.1

nejsou 3

:

S

1. 2 P a t Technolo

O2)

Linde Gas a.s., U Technoplynu 1324, 198 00 Praha 9, Tel.: 272 100 111 [email protected] : tel: +420 224 919 293, Linde Gas a.s. tel.: +420 731 608 608

Klasifikace dle ES 1272/2008 (CLP): Press Gas(H280), Ox. Gas1(H270) : 7782-44-7 Index. : 008-001-00-8 : 231-956-9 : 1907/2006/EC (REACH)

2

klasifikaci produktu.

Klasifik Press. Gas vybuchnout. Ox. Gas 1 -

4

.

klidu a

O; R8 R 8 Dote 2.2 : GHS02, GHS04

. : :

. : ne

uje se za

o

H280

Obs

H270 oxidant. 5 P220

5.1 Hasiva m

P244

.

maziv.

asiva:

P370+P376 -

P403

Je-

Skla

Nehaste plamen Vd

-

:

:

27.01.2005 14.7.2014

Datum revize :

Verze : 0.7

CZ / C

6 Rozpustnost v

postupy Evakuujte osoby z oblasti.

Zam

: 8340 2/3

(vzduch=1): 1,1 (kapalina voda=1): 1,1 mg/l vody): 39 -oktanol/voda (log Kow): : Ne Oxidovadlo

u

6.3

10 10.1 Reaktivita:

7 : e dodavatele plynu. Z obsahu lahve. P nezne 7.2 P

prudce oxiduje organick , mazivo

: :

produktem n olejem a tuky.

rudce reagovat s

a e o ISO 11114 y rozkladu: nejsou

na 11 Nejsou -

8 Senzibilizace

Mutagenita, karcinogenita, toxicita pro reprodukci mu

nejsou k dispozici : je

kontakt s

prostoru 8.3

ovat ve

s

12 12.1 Ekotoxicita 12.2

:

vice pro manipulaci

:

s

: 12

Ochr EN ISO14116.

nebo vPvB.

Standard EN 388, EN ISO20345, G efektem ODP (Ozonepro ozonovou vrstvu

Viz. 6.2, 6.3 a 13 9 plyn

13

Barva: b Pach:

: -li

: 32 g/mol Bod : -219 Bod varu: -183

. : -118

produkt:

: Datum revize :

27.01.2005 14.7.2014

Verze : 0.7

CZ / C

: 8340 3/3

odpadu: Plyny v 16 05 04.

S 15 INFORMACE em 0/2011 Sb. o chem

ADR/RID 1 14.

l

v

14 (UN)

1072 (UN)

Oxygen, compressed T

2 1O 2.2, 5.1 25 P200 tunelu

v v idla vjezdu do tunelu kat. E ne ne nejsou

16

INFORMACE

HH 280

Nejsou

vybuchnout.

IMDG

H270

1072

Oxygen, compressed 2.2 2.2 FC, SW P200

EmS:

Podrob nejsou Nejsou

Nr. 2

IATA

Nr. 3 Nr. 11

1072

Oxygen, compressed

Konec dokumentu 2.2 2.2, 5.1 P200

nejsou Nejsou

, nouze. e e


Příloha č. 8

SEZNAM SMĚRNIC: OS, QEMS A TOP

Linde Gas a.s. Výrobní centrum ASU Kralupy

Září 2014/leden 2015/únor 2016

© TLP, spol. s r.o


OS OS 0.3 OS 0.4 OS 0.5 OS 0.5.0 OS 0.5.1 OS 0.5.11 OS 0.5.2 OS 0.5.3 OS 0.5.4 OS 0.5.5 OS 0.5.6 OS 0.6 OS 0.7 OS 0.7.0 OS 0.7.1 OS 0.7.10 OS 0.7.11 OS 0.7.12 OS 0.7.2 OS 0.7.3 OS 0.7.4 OS 0.7.5 OS 0.7.7 OS 0.7.8 OS 0.7.9 OS 0.8 OS 0.9 OS 1.1 OS 1.2 OS 1.8 OS 10.1 OS 10.2 OS 10.3 OS 10.4 OS 13.1 OS 17.0 OS 17.0.11 OS 17.1 OS 17.10 OS 17.11 OS 17.12 OS 17.13 OS 17.14 OS 17.15 OS 17.16

Linde Gas design manuál – pravidla správné firemní interní i exte Tvorba organizačních norem Provozní řád areálů Linde Gas a.s. – obecně Provozní řád - areál Linde Gas a.s. Praha Provozní řád - areál LTP a.s. Plzeň Provozní řád - areál Linde Gas a.s. Třinec Provozní řád - areál LTP a.s. Ústí nad Labem Provozní řád - areál LTP a.s. Brno Provozní řád - areál Linde Gas a.s. Ostrava Provozní řád - areál LTP a.s. České Budějovice Provozní řád - areál LTP a.s. Pardubice Provozní řád útvaru Recepce/Podatelna Dopravně-provozní řád LG-CZ – obecně Dopravně-provozní řád - areál Linde Gas a.s. Praha Dopravně-provozní řád - areál LTP a.s. Plzeň Dopravně-provozní řád - areál Linde Gas a.s. Přerov Dopravně-provozní řád - areál Linde Gas a.s. Třinec Dopravně - provozní řád - areál ROC Ropice Dopravně-provozní řád - areál LTP a.s. Ústí nad Labem Dopravně-provozní řád - areál Linde Gas a.s. Brno Dopravně-provozní řád - areál Linde Gas a.s. Ostrava Dopravně-provozní řád - areál Linde Gas a.s. České Budějovice Dopravně-provozní řád - areál Linde Gas a.s. Kralupy n. Vlt. Dopravně-provozní řád - areál LTP a.s. Litvínov Dopravně provozní řád- areál Linde Sokolovská s.r.o. Ekonomika provozu mobilních telefonů Pravidla pro přístup do počítačové sítě a na internet Tvorba a aktualizace organizačních schémat Pravidla pro písemný styk a podpisová oprávnění Organizace a řízení činností v oblasti vynálezectví a zlepšovatelství Spisový řád Skartační řád Archivní řád Pravidla pro vedení registratury vybraných písemností Provozování vozidel Linde Gas a.s. Organizace, řízení a provádění požární ochrany Organizace, řízení a provádění požární ochrany - areál Linde Gas Třinec Podmínky požární bezpečnosti při svařování Hodnocení rizik Bezpečnostní značky a signály Zásady bezpečnosti pro cizí právnické a fyzické osoby Používání jeřábu Používání zdvihacích pracovních plošin Práce ve výškách Lešení © TLP, spol. s r.o


OS 17.17 OS 17.18 OS 17.2 OS 17.3 OS 17.4 OS 17.5 OS 17.8 OS 18.0 OS 18.4 OS 18.5 OS 18.6 OS 18.9 OS 19.0 OS 19.1 OS 19.2 OS 19.3 OS 19.4 OS 2.1 OS 3.10 OS 3.6 OS 3.7.1 OS 3.7.2 OS 3.7.3 OS 3.8 OS 3.8 OS 4.0 OS 4.1 OS 4.2 OS 5.1 OS 6.11 OS 6.12 OS 6.13 OS 6.14 OS 6.15 OS 6.6 OS 6.7 OS 6.8 OS 7.1 OS 7.2 OS 8.0 OS 8.1 OS 8.2

Zásady pro provoz , kontroly, údržbu zařízení a vedení dokumentace Bezpečnostní komise Hlášení mimořádných událostí a událostí v rámci Linde Gas a.s. Pracovní úraz Povolení k pracem za mimořádných podmínek Odpadové hospodářství Školení BOZP, ověřování odborné a zdravotní způsobilosti Pracovní řád Poskytování cestovních náhrad při pracovních cestách Integrační proces nového zaměstnance Řízení absencí z důvodu dočasné pracovní neschopnosti Volební řád pro volbu člena Dozorčí rady Linde Gas a.s. Plánovací dokumenty v rámci LTP a.s. Investiční plán a jeho kontrola Správa investičního majetku Inventarizace Struktura správy kmenových materiálových dat Seznam útvarů výroby Klasifikace, označování a způsob nakládání s dokumenty a daty Certifikační systém pro QEMS (integrovaný systém jakosti a životní prostředí) Tvorba tisk a distribuce vlastních formulářů Linde Gas a.s. Tvorba, tisk, distribuce datových a bezpečnostních listů Linde Gas a.s. Tvorba, tisk a distribuce marketingových tiskovin Linde Gas a.s. Typového kancelářské vybavení, obsazování kancelářských pracovních míst Vybavení kancelářských prostorů, rozmístění a obsazování kancelářských pracovních míst Evidence zákazníků Produkty Linde Gas a.s. Kódy prodejních míst Organizace nákladových míst Linde Gas a.s. Stanovování převodních cen v Linde Gas a.s. Koncesionářské poplatky za rádiové a televizní přijímače Zásady kreditní politiky Úhrady provizí a služeb obchodním partnerům Pravidla pro komunikaci se zákazníkem s pohledávkami po splatnosti Účtový rozvrh Zásady pro účetnictví Pravidla zpracování administrativních/účetních reklamací zákazníků Osobní ochranné pracovní prostředky Tiskoviny a technická literatura Pokladní správa a správa hotovosti Směnka a šek Podmínky pro používání firemních platebních

© TLP, spol. s r.o


QEMS PQE 1 PQE 2 PQE 3 PQE 4 PQE 4.1 PQE 4.2 PQE 4.3 PQE 4.4 PQE 4.5 PQE 5 PQE 5.1 PQE 5.2 PQE 5.3 PQE 5.4 PQE 5.5 PQE 5.6 PQE 6 PQE 6.1 PQE 6.2 PQE 6.3 PQE 6.3.1 PQE 6.3.2 PQE 6.3.3 PQE 6.4 PQE 6.5 PQE 6.6 PQE 6.7 PQE 7 PQE 7.1 PQE 7.2 PQE 7.4 PQE 7.5 PQE 7.6 PQE 8 PQE 8.1 PQE 8.2 PQE 8.3 PQE 8.4 PQE 8.5

Obsah Úvod - Cíle, Politika jakosti Pojmy, zkratky, definice Integrovaný systém managementu jakosti a životního prostředí Všeobecné požadavky Požadavky na dokumentaci Životní prostředí Požární ochrana a PZH Bezpečnost práce Odpovědnost managementu Osobní angažovanost a aktivita managementu Zaměření na zákazníka Politika jakosti, bezpečnosti a ochrany životního prostředí Plánování Odpovědnost, pravomoc, komunikace Přezkoumání systému managementu Management zdrojů Poskytování zdrojů Lidské zdroje Infrastruktura Informační technologie Investiční výstavba Centrální údržba Pracovní prostředí, legislativa Informace Dodavatelé a partnerství Finanční zdroje Realizace produktu Plánování realizace produktu Procesy týkající se zákazníka Nakupování Výroba a poskytování služeb Řízení monitorovacích a měřících zařízení Měření, analýza a zlepšování Všeobecně Monitorování a měření Řízení neshodného produktu Analýza údajů Zlepšování

© TLP, spol. s r.o


TOP TOP 4.2.02/4.05.03 TOP 4.2.04/4.02.01 TOP 4.2.05/4.05.04 TOP 5.1.01 TOP 6.3.01/4.16.02 TOP 6.3.04 TOP 6.4.01 TOP 6.4.02 TOP 7.1.02 TOP 7.2.01/4.03.01 TOP 7.2.02/4.03.02 TOP 7.2.03/4.03.03 TOP 7.2.04/4.03.04 TOP 7.2.05 TOP 7.2.06 TOP 7.2.07 TOP 7.2.08 TOP 7.2.09 TOP 7.2.10 TOP 7.2.11 TOP 7.2.13 TOP 7.4.01/4.06.01-03 TOP 7.4.03 TOP 7.4.04 TOP 7.4.05 TOP 7.5.1.02/4.09.02 TOP 7.5.1.04/4.09.04 TOP 7.5.1.05/4.09.05 TOP 7.5.1.07/4.09.07 TOP 7.5.1.08 TOP 7.5.1.10 TOP 7.5.1.11/4.09.11 TOP 7.5.1.13/4.19.01 TOP 7.5.1.14 TOP 7.5.1.15 TOP 7.5.1.18 TOP 7.5.1.20 TOP 7.5.1.30 TOP 7.5.1.31 © TLP, spol. s r.o

Řízení související dokumentace Katalog formulářů Správa a kontrolované rozdělování dokumentů jakosti Program prevence závažných havárií Práce s výpočetní technikou, ochrana dat, standardizace počítačů Centrální údržba Zabezpečení přepravy výrobku (ADR) Bezpečnostní program silničních vozidel Plánování prodeje Přezkoumání smlouvy pro zabezpečení HARDWARE Přezkoumání a realizace požadavku zákazníka na dodávku technických plynů Dodávky on-site/Přezkoumání smlouvy pro ECOVAR Přezkoumání smlouvy pro služby Péče o zákazníky (Call centrum) Péče o obchodní partnery Poprodejní administrativa Doplňkový prodej Prodej chladících plynů Linde GastroGas s.r.o. - čepovací plyny Tvorba a interní audit obchodních smluv Nabídka výrobků a služeb Linde Gas a. s. Proces nakupování Výběrové řízení Informace pro nakupování Reklamace neshodných dodávek Dělení vzduchu Plnění kapalných, stlačených a zkapalněných plynů Výroba a plnění acetylénu Výstavba zařízení u zákazníků Výroba oxidu uhličitého Výroba vzdušných plynů v ON - SITE zařízeních Výroba speciálních plynů Servis zařízení u zákazníků Plnění vodíku Potravinářské plyny Medicinální plyny Soubor místních provozních řádů Odpadové hospodářství Vodní hospodářství


TOP 7.5.1.32 TOP 7.5.1.33 TOP 7.5.1.40 TOP 7.5.1.50 TOP 7.5.3.01/4.08.01 TOP 7.5.4.01/4.07.01 TOP 7.5.5.02

TOP 7.5.5.03/4.15.03 TOP 7.5.5.04 TOP 7.5.5.05 TOP 8.2.4.01/4.10.01 TOP 8.2.4.02/4.10.02 TOP 8.2.4.05/4.10.04 TOP 8.2.4.06/4.12.01 TOP 8.3.01/4.13.01 TOP 8.3.02/4.13.02 TOP 8.5.01/4.14.01 TOP4.2.01 TOP4.2.03 TOP5.2.01 TOP6.2.01 TOP6.3.01 TOP6.3.02 TOP7.4.1.02 TOP7.5.1.03 TOP7.5.1.09 TOP7.5.5.01 TOP7.6.01 TOP8.2.2.01 TOP8.2.4.03 TOP8.2.4.04

© TLP, spol. s r.o

Chemické látky Ochrana ovzduší Činnosti zajišťované na úseku BOZP Řízení provozních změn (EMOC) Identifikace a sledovatelnost výrobku Majetek zákazníka Ochrana produktu v lahvích, svazcích, bateriových vozech a přepravních kryogenních nádobách Ochrana produktu v cisternách, kontejnerech na podvozcích a vodíkových trajlerech Ochrana produktu - On-site a potrubí Skladování a řízení stavu distribučních prostředků na VDC a DC Vstupní kontrola a zkoušení Mezioperační kontrola a zkoušení Výstupní kontrola a zkoušení Stav po kontrole a zkouškách Řízení neshodného produktu Reklamační řízení (od zákazníků) Opatření k nápravě a preventivní opatření Požadavky na dokumentaci Řízení záznamů o jakosti a ochraně životního prostředí Environmentální aspekty Výcvik Práce s výpočetní technikou, ochrana dat, standardizace počítač Řízení dokumentů a údajů na elektronických a jiných nosičích Hodnocení a výběr dodavatele Zkapalňovač s dočišťováním argonu Investiční výstavba Manipulace, skladování, balení, ochrana a dodávání “Sklady” Řízení kontrolního, měřicího a zkušebního zařízení, Řád metrologie Interní audit QEMS Centrální laboratoř - kontrola a zkoušení Laboratoř CO2


Příloha č. 9

ORGANIZAČNÍ SCHÉMATA

Organizační schémata pro jednotlivé úrovně jsou v samostatných pdf. souborech


únor 2016

© TLP, spol. s r.o


Příloha č. 10

POLITIKA PZH


leden 2016

© TLP, spol. s r.o


Příloha č. 11

PROGRAM PZH samostatný soubor formátu pdf


leden 2016

© TLP, spol. s r.o


Příloha č. 12

CÍLE A ÚKOLY PZH NA ROK Přiloženo jako samostatný soubor formátu pdf.


únor 2016

© TLP, spol. s r.o

2015 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií) Linde Gas a.s

Recommend Documents