Úroveň znalostí o prevenci melanomu

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra Ošetřovatelství

Žaneta Hofmanová

Úroveň znalostí o prevenci melanomu

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Alice Onderková

Brno 2008

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Alice Onderkové a uvedla jsem všechny zdroje použité literatury.

Brno 3.6.2008

……………………………

Velmi ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Alici Onderkové za zájem, cenné a odborné rady, připomínky a čas, který věnovala mé práci.

OBSAH

ÚVOD ………………………………………………………………………….....

6

1

CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY ……………………………………………

8

1.1

Cíle bakalářské práce ……………………………………………………..

8

1.2

Pracovní hypotézy bakalářské práce ………………………………….…..

8

2

MALIGNÍ MELANOM ………………………………………………….

9

2.1

Incidence melanomu ………………………………………………….…..

11

2.2

Klinický obraz melanomu ………………………………………….……..

12

3

OZONOVÁ VRSTVA …………………………………………………...

14

4

ULTRAFIALOVÉ ZÁŘENÍ …………………………………………….

14

5

OPALOVÁNÍ ……………………………………………………………

16

5.1

Sluneční opalování ……………………………………………………….

16

5.2

Solární opalování ………………………………………………………...

18

6

PREVENCE ………………………………………….………………….

20

6.1

Primární prevence …………………………………………..……………

20

6.1.1 Primární prevence a sluneční záření ………………………………..……

20

6.1.2 Primární prevence a solární záření ………………………………………

23

6.1.3 Primární prevence, osvěta a edukace ……………………………………

23

6.2

Sekundární prevence …………………………………………………….

26

6.2.1 Samovyšetření kůže ……………………………………………………..

27

6.2.2 Screeningové programy ………………………………………………….

28

6.2.3 Dermatoskopické vyšetřovací metody v prevenci melanomu …………..

30

6.2.4 Edukační procesy …………………………………………………..........

30

6.3

32

Terciální prevence ………………………………………………….........

-4-

7

PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ …………………………………………........

33

7.1

Metody a techniky průzkumného šetření ………………………………..

33

7.2

Charakteristiky zkoumaného vzorku ………………………………….....

33

7.3

Výsledky šetření ………………………………………………………....

34

8

DISKUSE ………………………………………………………………..

65

9

NÁVRHY NA ŘEŠENÍ………………………………………………….

73

ZÁVĚR ……………………………………………………………………….….

75

ANOTACE ………………………………………………………………………

77

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ………………………..…

78

SEZNAM ZKRATEK …………………………………………………………...

81

SEZNAM TABULEK …………………………………………………………...

82

SEZNAM GRAFŮ …………………………………………………………….…

83

SEZNAM PŘÍLOH ………………………………………………………………

84

PŘÍLOHY ……………………………………………………………………..…

85

-5-

ÚVOD

Kožní nádory patří mezi nečastější nádory vůbec. Nejnebezpečnější z nich je maligní melanom. V poslední době dochází celosvětově k prudkému nárůstu počtu nemocných melanomem, a bohužel rovněž ke zvýšené úmrtnosti, jak je možné vysledovat ve všech odborných periodicích. V České republice tomu není jinak. Melanom však patří mezi nádory, které při včasném záchytu a léčbě vedou v mnoha případech k úspěšnému zpomalení průběhu choroby až k úplnému vyléčení. Podmínkou, pro snížení výskytu onemocnění melanomem anebo včasnou detekci, je znalost preventivních opatření, tedy postupů, jak tomuto onemocnění vhodně předcházet nebo jak jej jednoduše zachytit i pouhým samovyšetřením. Asi každý z nás už slyšel o škodlivosti slunečního záření. Slunce má bohužel kromě blahodárného působení na lidský organismus i velmi negativní účinky především díky ultrafialové složce slunečního záření, které má největší podíl na riziku vzniku melanomu. Ve svém blízkém okolí i v průběhu vlastní praxe v nemocnici jsem se setkala s lidmi, ať už to byli pacienti nebo zdravotnický personál, kteří, prevenci melanomu úplně opomíjejí i přes znalost všech výše zmiňovaných faktů. Se začínajícím létem přichází čas dovolených, pobytu u moře, na sluníčku, čas koupání. Lidé chtějí být co nejvíce opálení, protože je to prostě moderní a zdá se, že opálený člověk představuje ideál krásy. Je snad krása cennější než zdraví? S otevřením hranic se nabízí možnost vyjet na dovolenou do jižních zemí, k moři. Tento typ dovolené se stal velice populární. I já sama se výjezdům k moři nebráním a asi poslední dva roky jsem se snažila vypozorovat, zda lidé dodržují alespoň některé zásady prevence melanomu. Výjimkou bohužel nebylo vystavování se slunci přes poledne, žádná pokrývky hlavy, sluneční brýle, málokdo opakoval aplikaci opalovacího krému. Možná, kdyby tito lidé viděli melanom na vlastní oči, účinné prevenci by se nebránili. Za svoji profesionální kariéru sestry jsem pracovala jen na onkologii. Před dvěma lety jsem měla možnost se věnovat pacientům s melanomem. Bohužel to byli pacienti v pokročilém stádiu onemocnění, kterým onemocnění nebylo včas diagnostikováno. Mám pocit, že v České republice se o melanomu a jeho prevenci mluví vždy s blížícím se létem, kdy se toto téma stává aktuální, možná i v souvislosti s reklamními

-6-

kampaněmi na ochranné prostředky, ale málokdo si asi uvědomuje, že sluneční paprsky dopadají na naši zem po celý rok a lidé na dovolené také jezdí během celého roku, čili prevence melanomu by nemělo být jen sezónní záležitostí. Pro svoji bakalářskou práci jsem si toto téma zvolila hlavně díky chování některých jedinců, chtěla jsem zjistit, zda lidé vědí, jak závažné onemocnění melanom představuje, jak vypadá v pokročilém stadiu, zda mají dostatek informací nejenom o onemocnění samotném, ale především o prevenci a proč preventivní opatření nedodržují. Záměrně jsem zjišťování úrovně znalostí o prevenci melanomu rozdělila mezi dvě skupiny a to na laickou veřejnost a zdravotníky. Věřím, že jsem svým dotazníkovým průzkumem alespoň některé přiměla, aby se nad problémem prevence melanomu zamysleli a pokud si část oslovených respondentů vyhledá další informace o melanomu, tato práce zcela splní svůj účel. Není snad lepší nemoci předcházet než ji léčit?

-7-

1 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY

1.1 Cíle bakalářské práce

Stanovila jsem si tyto cíle:

Cíl č.1: Zjistit, zda zdravotníci i laická veřejnost ví, co je to melanom kůže a znají jeho projevy včetně rizikových faktorů. Cíl č.2: Zjistit, kolik procent dotazovaných respondentů z řad laické veřejnosti a z řad zdravotníků si myslí, že má dostatek informací o prevenci melanomu. Cíl č.3: Zjistit, kolik procent dotazovaných aspoň částečně dodržuje zásady prevence melanomu kůže.

1.2 Pracovní hypotézy bakalářské práce

Hypotéza č.1: Předpokládám, že 100% respondentů z řad zdravotníků ví, co je to melanom, u respondentů-laiků má tuto znalost 80% respondentů. Hypotéza č.2: Přepokládám, že zdravotníci budou mít 100% znalost a laická veřejnost 80% znalost o projevech melanomu. Hypotéz č.3: Předpokládám, že zdravotníci budou mít 90% znalost o rizikových faktorech vzniku melanomu a u laické veřejnosti bude znalost pouze 70%. Hypotéza č.4: Domnívám se, že 70% zdravotníků a 50% respondentů z laické veřejnosti si myslí, že má dostatek informací o prevenci melanomu. Hypotéz č.5: Předpokládám, že 80% respondentů–zdravotníků bude dodržovat aspoň částečně prevenci melanomu a z laické veřejnosti to bude 50% dotazovaných.

-8-

2 MALIGNÍ MELANOM

Slovo rakovina ve většině z nás vyvolává pocit strachu. Ve své bakalářské práci se zabývám jedním z druhů rakoviny kůže, melanomem. Respektive se zaměřuji na předcházení této nemoci. Strach z onemocnění je v tomto případě žádoucí, protože nutí většinu jedinců tomu, aby se začali o tuto problematiku zajímat a tudíž se onemocnění díky preventivním opatřením, která nejsou nikterak složitá, bránili. Melanom patří mezi nejzhoubnější druh rakoviny kůže i rakoviny obecně. Jeho výskyt po celém světě trvale stoupá. Až o 5% se zvýší počet nově diagnostikovaných osob za rok.1 Dle Dr. Klenera lze maligní melanom definovat jako: „maligní melanom (melanoblastom) je neuroektodermální nádor, vycházející z melanocytů“.2 Melanocyty jsou buňky tvořící melanin. Melanin je látka obsažená v kůži, vlasech, duhovce oka a množství melaninu určuje jejich zabarvení. V kůži se zvyšuje vlivem slunečního záření a chrání ji před jeho vlivy.3 Z toho vyplývá, že se může melanom vyskytnout v různých tkáních. Nejvíce se však vyskytuje na kůži. Melanom se vyznačuje lokálním destruktivním růstem a jeho nebezpečí spočívá v časném nebo pozdějším hematogenním nebo lymfogenním metastazování.4 Na vzniku melanomu se podílí celá řada faktorů, které se mohou navzájem kombinovat a ovlivňovat. Patří sem genetické faktory, kdy na vniku melanomu se podílejí mutace některých genů a chromozomální aberace spuštěná působením UV záření. Nastává neschopnost opravovat chromozomální změny a dochází k nádorové transformaci melanocytů. Za další prekurzor melanomu lze považovat výskyt melanomu a dysplastických névů v rodině.5 Dysplastické névy jsou vrozené pigmentové névy, které se od těch běžných liší tím, že jsou větší, hůře ohraničitelné od okolní kůže, bývá jich mnoho a jsou skvrnitě pigmentované. U těchto dysplastických név existuje určité riziko maligního zvratu v melanom.6 Jako hlavní rizikový faktor se uplatňuje sluneční záření dopadající na kůži. Kůže má geneticky podmíněnou schopnost odolávat škodlivým vlivům zevního prostředí. Zvýšená 1

Srov. Krajsová, I., Melanom, s. 9. KLENER, P., Klinická onkologie, s. 519. 3 Srov. Vokurka, M., a Hugo, J., Velký lékařský slovník, s. 528. 4 Srov. Klener, P., Klinická onkologie, s. 519. 5 Srov. tamtéž, s. 519. 6 Srov. Vokurka, M., a Hugo, J., Velký lékařský slovník, s. 206. 2

-9-

tvorba melaninu po intenzivním působení ultrafialového záření (UV) je tedy obranným mechanismem, který se spouští při ohrožení. Kožní fototyp, který je geneticky podmíněný, ovlivňuje míru odolnosti kůže.7 Co si lze pod pojmem kožním fototyp představit? Jak již je zmíněno v úvodu, tvorba melaninu v melanocytech určuje barvu kůže a chrání ji před škodlivými účinky ultrafialového záření, které zvyšuje tvorbu melaninu. Výsledné zbarvení kůže melaninem je geneticky podmíněné, což znamená, že není u všech jedinců stejná. Podle reakce tvorby melaninu a citlivosti kůže na světlo rozlišujeme šest základních kožních fototypů.8 První fototyp zahrnuje typ kůže, který je nevíce citlivý vůči poškození UV zářením. Lidé s tímto fototypem mají rezavé vlasy, velmi světlou barvu kůže, většinou modré oči, tvoří se jim pihy, po vystavení slunečnímu záření nikdy nezhnědnou a vždy dochází ke spálení, které se špatně hojí. Kůže, která má tendenci, po vystavení UV záření, snáze se poškodit představuje druhý typ. Do této kategorie patří lidé s blond vlasy, světlou kůží, většinou zelenýma očima, často u nich dochází k tvorbě pih, po oslunění je kůže schopna zhnědnout, ale až po delší době opalování, většinou se kůže při pobytu na slunci zbarví do červena a při neopatrném opalování se spálí. Třetím typem kůže je kůže relativně odolná vůči poškození UV záření. Lidé s tímto fototypem mají světle hnědé vlasy, barva kůže je mírně hnědá, barva očí modrá, zelená, často hnědá, ke tvorbě pih dochází jen zřídka, ke spálení dochází jen po velmi intenzivním slunění. Do čtvrtého fototypu spadá kůže odolná vůči nepříznivým účinkům UV záření. Lidé patřící do této skupiny mají barvu vlasů hnědou až černou, vrozeně snědou (olivovou) barvu, hnědé oči, k tvorbě pih u tohoto typu nedochází, po oslunění velmi zřídka zčervená, spíše ještě více zhnědne. Lidé, kteří mají velmi odolnou kůži vůči působení UV záření patří do fototypu číslo pět. Patří sem lidé s černými vlasy, hnědou kůží, hnědýma očima, k tvorbě pih nedochází, nikdy se nespálí, pouze se jejich kůže více pigmentuje. Patří sem Egypťané, Mexičané, Indiáni a další příbuzné rasy. Do posledního fototypu patří kůže jednoznačně odolná vůči škodlivému působení UV záření. Tito lidé mají černé vlasy, kůže je tmavě hnědá až černá, mají hnědé oči, pihy se nikdy netvoří, nikdy se nespálí. Patří sem černoši a australští domorodci.

7 8

Srov. Krajsová, I., Melanom, s. 24-25. Srov. tamtéž, s. 30.

- 10 -

Všeobecně lze říci, že čím větší je intenzita pigmentace kůže, tím klesá riziko jejího poškození UV zářením i riziko vzniku melanomu.9 Z výše uvedeného vyplývá, že sníženou odolnost vůči vzniku melanomu mají lidé se světlou kůží, světlými nebo ryšavými vlasy, se schopností se hůře opálit, čili vnik melanomu závisí na kožním fototypu, nejvíce jsou ohroženi jedinci s fototypem I a II. Dále je známé, že melanom je převážně nádor bílé rasy.10

2.1 Incidence melanomu

Je velmi zajímavé, že v proběhlých výzkumech je jednoznačně prokázáno, že Evropa vykazuje až 80 pacientů s melanomem na 10 000 obyvatel, jižní státy a USA 300 pacientů trpících melanomem na 10 000 obyvatel, Austrálie vykazuje dokonce až 1 600 pacientů s melanomem na 10 000 obyvatel. U černochů a asiatů se odhaduje incidence na 0.1 případů na 100 000 obyvatel.11 Černoši mají větší obsah melaninu v kůži, která jim poskytuje zvýšenou ochranu proti UV záření. U asiatů lze nízký výskyt melanomu vysvětlit tím, že tito lidé nevidí krásu v opálené pokožce. Pro ně symbol krásy znamená porcelánová kůže. K protekci proti slunečnímu záření se hojně používají slunečníky a oděv, který chrání celé tělo. Je to dáno i tím, že lidé těchto zemí jsou většinou plaší a stydlivý, takže málokdo se odváží na veřejnost odvážněji oblečený. Když srovnáme incidenci melanomu v ČR s ostatními zeměmi světa, tak jednoznačně v této neradostné statistice vede Austrálie a Nový Zéland. Asi o polovinu méně nově hlášených případů pacientů s melanomem bylo ve Spojených státech amerických, dále potom v Norsku a Izraeli. Česká republika je v pořadí devátá z patnácti sledovaných zemí. Nejlepší výsledky z hlediska výskytu melanomu potom hlásí Lucembursko, Kanada a Finsko (viz. příloha č.1). Austrálie a Nový Zéland jsou země s velkou sluneční aktivitou, obyvatelé australského kontinentu jsou Australané evropského původu s velmi světlou pletí, tudíž patří mezi jedince nejohroženějším fototypem kůže. Oproti tomu původní obyvatelé Austrálie mají tmavou pleť s vysokým obsahem melaninu a u těchto lidí je riziko vzniku melanomu o 10% nižší. Je

9

Srov. Krajsová, I., Melanom, s. 30-32. Srov. tamtéž, s. 15. 11 Srov. Speváková, Š., Kůže není jen štít, ale živý orgán, 10

- 11 -

známo, že nad oblastí Antarktidy, ke které Austrálie i Nový Zéland nemají daleko, je nejtenčí ozonová vrstva, tudíž i nejintenzivnější dopadající UV záření. V České republice se výskyt melanomu pohybuje kolem 10 nových případů na 100 tisíc obyvatel. Asi pětkrát stoupl výskyt melanomu za posledních třicet let. Když se podíváme na výskyt melanomu vzhledem k věku, do puberty je vznik melanomu velmi vzácný. V poslední době, ale můžeme sledovat posun věkové hranice do mladších věkových skupin. Jsou pozorovány dvě hlavní rizikové skupiny nově diagnostikovaných, mezi třiceti až čtyřiceti lety věku a v šedesáti letech věku. Zatímco dříve byl jeho výskyt diagnostikován až mezi šedesátým a sedmdesátým rokem věku.12 Co se týče četnosti výskytu melanomu dle regionů, tak nejvíce zjištěných pacientů v období mezi rokem 1977 až rokem 2005, bylo zaznamenáno v Praze. Jako další kraje s nejvyšším výskytem melanomu na počet obyvatel jsou uváděny olomoucký kraj a liberecký kraj. Nejmenší výskyt melanomu na počet obyvatel zachytili ve statistkách v karlovarském kraji, moravskoslezském a středočeském kraji (viz.příloha č.2).

2.2 Klinický obraz onemocnění

Jak již bylo výše zmíněno, maligní melanom představuje velmi nebezpečné nádorové onemocnění kůže, a proto je nutné, aby byla populace seznámena jak z rizikovými faktory, které toto onemocnění mohou způsobovat, tak s prvními příznaky rozvíjející se nemoci. Může tak dojít k nejoptimálnější situaci, kdy si sám pacient všimne prvních příznaků a může tak včas kontaktovat příslušné odborné pracoviště. V případě kdy potencionální pacient nerozpozná příznaky onemocnění včas přichází často k lékaři až v pokročilém stadiu onemocnění a případný úspěch léčby je velmi diskutabilní. Velké procento populace je přesvědčena o tom, že melanom vzniká na podkladě měnícího se mateřského znaménka. Přitom kožní melanom vzniká jako plošné ložisko a v 70 % se vyskytuje tam, kde se dříve nenacházelo žádné mateřské znaménko. Pouze v 30 % vzniká v místě mateřského znaménka. Mezi nejvíce rizikové jsou řazeny dysplastické névy větší než 5mm v průměru, obvykle oválného nepravidelného vzhledu a nepravidelné rozložení pigmentu.13

12 13

Srov. Hercogová, J., Kožní nádory a sluneční záření, epidemiologie a význam prevence, Sestra, s. 40. Srov. Bednaříková, D., Maligní melanom a jiné poruchy mezaninové pigmentace na kůži, Onkologická péče, s. 3.

- 12 -

Zvýšenou pozornost je třeba věnovat všem kožním pigmentacím, u kterých došlo ke změně tvaru a barvy a riziko jejich změny v nádorové ložisko je možné vyjádřit kritérii pravidla ABCDE: A - asymetrie: ložisko je nepravidelného tvaru B - bordeline: ložisko je s nepravidelným cípatým tvarem C - colour: nepravidelně rozložený pigment, ložisko se stává skvrnitým, tmavne D - diameter: ložisko je větší jak 5 mm a trvale se zvětšuje E - elevation: dochází kvyvýšení ložiska

Melanom vzniká jako plošné ložisko, které se začne plošně zvětšovat. Růst tohoto ložiska může být nenápadný a trvat několik let. Posléze růst přechází z plošného na vertikální, dále se šíří jazykovitými výběžky, okraje ložiska se rozmazávají, místy se stávají nezřetelné.14 Důležitým příznakem je rovněž zbarvení névu, které přechází z původního jednotného zbarvení většinou ve skvrnité nebo ložisko dostává výrazně tmavou barvu. K dalším objektivním projevům patří občasné svědění místa počínajícího melanomu, které není nijak úporné, ale může upozornit na probíhající změny. Dále se objevují neobvyklé ulcerace, ložisko je pokryto jemnými šupinami, později přecházejí v jemné krusty. Nově vzniklé ložisko často krvácí a mokvá, můžeme pozorovat zánětlivou reakci v okolí névu. Melanom často metastazuje do mízních (lymfatických ) uzlin a krevní cestou do kůže, podkoží, plic, jater a mozku. Podle metastatického postižení se přidružují další příznaky související s napadenými poškozenými orgány.15

14 15

Srov. Vorlíček, J., Abrahámová, J., Vorlíčková, H., a kolektiv, Klinická onkologie pro sestry, s. 221-222. Srov. Krajsová, I., a Bauer, J., Kožní nádory, prevence a včasná diagnostika, s. 58.

- 13 -

3 OZONOVÁ VRSTVA

V posledních letech se dostává do popředí problém tenčící se ozonové vrstvy a v důsledku toho dochází k větší incidenci melanomu. Ozonová vrstva je část stratosféry ve výšce 25 – 35 km nad zemským povrchem. Chrání planetu před ultrafialovým zářením, proto má významnou roli pro život na Zemi. Složky ultrafialového záření UVB a UVA jsou částečně pohlcovány ozonovou vrstvou, tudíž celkový objem UV záření dopadající na zemský povrch je též závislý na stavu ozonové vrstvě. Úbytek ozonové vrstvy kromě slunečního větru a skvrn představuje síra a prach ze sopečných erupcí a nemalý podíl na úbytku má i člověk. Jsou to především ničivě působící průmyslově vyrobené chemikálie, tzv. freony. Jsou to extrémně stabilní plyny, které po vypuštění do atmosféry se rychle rozšiřují a ve stratosféře se vlivem ultrafialového záření rozkládají. Dále k poškození ozonové vrstvy dochází díky oxidům dusíku, což není nic jiného než výfukové plyny z dopravních prostředků, jejichž užitkovost v posledním desetiletí prudce stoupla.16

4 ULTRAFIALOVÉ ZÁŘENÍ

Nemalý podíl zvýšeném riziku vzniku melanomu má i četné, opakované nebo těžké spálení kůže na slunci. Výskyt melanomu je méně pravděpodobnější u lidí, kteří tráví čas během zimní a letní rekreace vystavováním se slunci na svazích nebo plážích. Naopak u lidí, kteří většinu času stráví v místnostech je pravděpodobnější, že se rychleji spálí, protože se slunečnímu záření vystaví náhle a intenzivně. Jako velmi závažná se jeví skutečnost, že k časnému opálení dochází již několik minut po vystavení se záření, převážně UVA záření, které prezentuje druh ultrafialového záření. Tento druh záření představuje největší část ultrafialového záření, protože prochází neoslabené ozonovou vrstvou, mraky a okenními skly a jeho množství je konstantní po celý den. Proniká 16

Srov. Ozonová vrstva,< http://cs.wikipedia.org/wiki/Oz%C3%B3nov%C3%A1_vrstva>.

- 14 -

hlouběji do kůže, může proniknout až do horních vrstev koria. UVA záření lze považovat za potencionálně karcinogenní a jeho nebezpečné účinky na lidské zdraví jsou potencovány faktem, že v kombinaci s UVB zářením zesiluje erytémové účinky a poškozuje tak DNA, převážně tvorbou kyslíkových radikálů. Vyvolává tak celou řadu nežádoucích biologických účinků, mění biomechanické vlastnosti kůže (poškozuje epidermis, epitel cév kožních). UVA záření lze jednoduše rozdělit na UVA I záření, neboli dlouhovlnné ( 340 – 400 nm) a UVA II záření neboli krátkovlnné ( 320 – 340 nm).17 Větší část UVB záření je absorbována ozonovou vrstvou, jsou schopné jej zachytit skleněné výplně oken, špatně proniká oděvem a proto jsou jeho samotné účinky o něco méně nebezpečné a z hlediska prevence lépe zvladatelné než UVA záření. Množství UVB záření v průběhu dne kolísá, největší množství UVB záření dopadá na zem kolem poledne, ale představuje nejvíce 10 % z celkového slunečního záření. Toto záření je ale nejvíce odpovědné za vznik slunečního erytému. UVC záření je odfiltrováno ozonovou vrstvou, na zemský povrch tedy nedopadá a z hlediska prevence vzniku melanomu jsou tedy nezajímavé, protože se nepodílí na rozvoji pigmentace kůže.18

17 18

Srov. Barták, P. a Ettler, K., Sluneční stárnutí, Časopis lékařů českých, s. 46. Srov. Krajsová, I., Melanom, s. 46-47.

- 15 -

5 OPALOVÁNÍ

Z různých výzkumů vyplývá, že největší podíl na vzniku melanomu má nezdravé opalování. Opalování je vlastně nadměrné vystavování kůže slunečnímu záření. Málokdo ale asi tuší, jak důležitou roli kůže hraje v našem životě. Je to plošný orgán pokrývající tělo a tvoří bariéru organismu vůči okolí. Vlivem slunečního záření se v kůži tvoří vitamín D, který je důležitý pro stavbu kostí a proti osteoporóze, stimuluje imunitní systém, pomáhá nám zvyšovat tělesnou výkonnost.19 Sluneční záření má tedy kromě zhoubného účinku na lidskou kůži i účinky prospěšné. Dříve se slunečního záření využívalo k léčbě kožních tuberkulóz, v dnešní době k léčbě psoriázy, kožních lymfomů, akné, neurodermititid.20

5.1 Sluneční opalování

Zásadní faktor ve vztahu k prevenci vzniku mnohočetného melanomu představuje ochrana proti slunečnímu záření. V tomto směru se významně uplatňuje celková dávka slunečního záření, která dopadne na kůži v průběhu života a také zvýšená expozice slunečního záření v dětství a v dospělosti. Čím je celková dávka záření větší a slunečnímu záření se vystavujeme často a již od dětského věku, tím šance na vznik melanomu roste. Chronické působení UV záření na naši kůži způsobuje její předčasné stárnutí, dochází k tvorbě hlubokých vrásek, ztrátě elasticity, kolagenu, cév, dále dochází k poškození genetické výbavy buněk a tedy i vznik kožních nádorů. Množství ultrafialového záření dopadajícího na zemský povrch závisí na řadě faktorů. Patří sem atmosférické podmínky (stav ozonové vrstvy, znečištěné ovzduší), denní doba (největší množství záření dopadá na zemský povrch kolem poledne), nadmořská výška (s nadmořskou výškou stoupá i intenzita UV záření), roční období (menší množství dopadajícího UV záření je v zimě než v létě), zeměpisná šířka (UV záření je intenzivnější v oblastech blíže rovníku, čili nejblíže zemskému povrchu, kde je tenčí ozonová vrstva).21

19

Srov. Dylevský, I., a Trojan, s., Somatologie, s. 122. Srov. Krajsová, I., Melanom, s. 15. 21 Srov. Krajsová, I., Melanom, s. 15-18. 20

- 16 -

Opalování vůbec se stalo jakýmsi trendem dnešní doby. V průběhu 20. století se expozice slunečnímu záření trvale zvyšuje. Ty tam jsou doby, kdy bílá pleť představovala urozenost a slunečník a bílý pudr byl součástí garderoby. Opálená pokožka se stala velice módní, opálení lidé se stávají symbolem zdraví, krásy a sportovního ducha. Jak je uvedeno výše, zachování rozumné míry při opalování může být do jisté míry prospěšné. Jenže vliv reklamy, nevhodná doporučení ze strany masmédií ve směru k mladým lidem dovedou velmi účinně zkreslit doporučení ze strany seriózních vědců. Představa aktivního, atraktivního a úspěšného člověka s přitažlivě hnědou kůží potom vedla a stále vede mnoho lidí k přehnanému opalování se. Pokud se spojí účinek nadměrného vystavování se slunečním paprskům spolu se systematický ničením ozonové vrstvy, dostaví se efekt opačný, pleť rychleji stárne a stále více se zvyšuje počet lidí, kteří onemocněli rakovinou kůže. Stále více lidí též využívá k trávení dovolené vysokohorské a přímořské oblasti. Každých 300 metrů nadmořské výšky zvyšuje účinek UV záření. Ve výšce 1500 metrů nad mořem je o 20% vyšší než u hladiny moře.22 Též odraz slunečních paprsků od hladiny vody, sněhu, písku zvyšuje sílu jejich působení. Velmi nebezpečné a mnoha lidmi podceňované je rovněž opalování na větrné pláži, kdy chladný vánek ochlazuje tělo a tím zmírňuje pocit horka. Stejně tak, představují vysoké riziko sluneční paprsky, které pronikají zčásti i přes mraky. Současně se změnila i móda plážového oblečení, které se stále více minimalizuje, plavky se stávají společensky přijatelným oblečením i na místech, kde by v minulosti způsobovaly spíše veřejné pohoršení. Další doplňky vytvářející účinnou ochrannému proti slunečnímu záření, jako jsou slunečníky a klobouky se používají stále méně. Pouze sluneční brýle tvoří nedílnou součást vybavení jak na horách tak na mořských plážích. Za zmínku stojí i zřizování nudistických pláží, kde účinnou ochranu opalujících se lidí tvoří pouze vhodný kosmetický přípravek, který však často právě vyznavači přírodního stylu nebývá využíván. Ruku v ruce s těmito změnami dochází i k nárůstu výskytu kožních nádorů tedy i melanomu zejména u bílé populace. Velmi závažným faktorem, který si mnoho lidí neuvědomuje nebo záměrně nepřipouští představuje tzv. pozdní opálení, které se objevuje až po 36 až 48 hodinách po působení UVA i UVB záření. Rozvíjí se na podkladě proliferace melanocytů, jejich počet závisí na množství ultrafialového záření a kožním fototypu. Po třech až čtyřech dnech slunění dochází k maximálnímu zhnědnutí kůže. Intenzita pigmentace závisí na množství melaninu a jeho

22

Srov. Krajsová, I., Melanom, s. 17

- 17 -

distribucí v kůži. Důsledkem slunění dochází k poklesu melaninu v bazální vrstvě, přesouvá se do středních a horních partií epidermis, čímž dochází ke zhnědnutí pokožky. Při nadměrném a intenzivním vystavování se UV záření dochází ke spálení kůže různé intenzity. Vznik puchýřů a bolest trvající více jak dva dny lze považovat za těžké spálení kůže. Čím častěji se kůže spálí, tím je vyšší riziko vzniku melanomu.23 Samostatnou kapitolu tvoří opalování v dětském věku. Dětská pokožka je tenčí, a tedy více propustná pro UV záření. Všichni rodiče by měli velmi pečlivě zvážit, zda je nutné dítě slunečnímu záření vystavovat. Děti do tří let se nedoporučují vystavovat slunci vůbec a pokud se nelze slunečnímu záření vyhnout je nezbytně nutné dítě chránit co nejvíce. Ať účinnými kosmetickými přípravky s vysokým ochranným faktorem, tak pomocí vhodného oblečení.24 „Nejnebezpečnější je spálení kůže v dětství, ale spálení kůže v kterémkoliv období života může znamenat zvýšené riziko melanomu,“ píše Dr.Krajsová v knize Melanom.25

5.2 Solární opalování

Tak jako je nebezpečný pobyt na slunci, tak jsou i nebezpečná solária. V dnešní době jsou solária velice populární a stále stoupá počet jejich uživatelů. Mylně je propagována myšlenka, že se zde kůže „připraví“ na opalování u moře tím, že solária vyvolají ochrannou pigmentaci kůže. Získaná pigmentace sice dovoluje intenzivnější slunění s použitím opalovacích krémů s nižším ochranným faktorem, ale dochází tím k působením daleko vyšší dávky UV záření dopadajícího na kůži. Solária tedy mohou zvyšovat riziko poškození kůže a vznik melanomu. Solária patří zcela jistě k typicky komerčním zařízením, vesměs s neodbornou obsluhou neznalou závažnosti problematiky. Proto může mít takto vedená propagace neblahý účinek na lidské zdraví stejně jako tolik diskutované reklamy na tabákové výrobky, jejichž neblahý dopad na lidské zdraví je již v mnoha výzkumech neomylně prokázán. Bylo by pravděpodobně vhodné, pokud by se příslušné obory zdravotnictví zaměřily i na prokazatelně škodlivou propagaci solárií.26

23

Srov. Krajsová, I., Melanom, s. 20-22. Srov. Hercogová, J., Ochrana dětské pokožky, . 25 KRAJSOVÁ, I., Melanom, s. 21. 25 Srov. Krajsová, I., Melanom, s. 22-23. 26 Srov. tamtéž, s. 22-23.

24

- 18 -

Díky své bakalářské práci jsem se rozhodla provést malý orientační průzkum směřující ke zjištění úrovně odbornosti personálu solárních studií v Brně. Navštívila jsem celkem 10 solárních studií a přímo se obsluhy solárií zeptala, zda-li prošli příslušným odborným kurzem. Dva obsluhující z deseti se přiznali, že žádné odborné vyškolení nemají. Přesto je nutné znovu upozornit na fakt, že velké procento lidí se na podzim a v zimě uchyluje k návštěvám solárních studií, aby si „osvěžili“ svou barvu pleti. Většinou jsou to mladí lidé, kteří chtějí „být in“ a chtějí „jít s dobou“ a nevybočovat tak z diktátu módních trendů. Větší část z celkového počtu tvoří ženská část populace, ale je stále více zájemců ze strany mužů. Tito lidé toužící po snědé barvě pleti si kolikrát neuvědomují rizika spojená s užitím solárního záření a nezajímají se, zda obsluha je zdravotník či je aspoň kvalifikovaně vyškolen solária obsluhovat. Na trhu jsou k dispozici různé typy solárií, lze je rozdělit na dva hlavní typy a to vertikální a horizontální. Dále se dělí dle výrobce, dle poskytovaného komfortu, pohodlí, jednoduchosti v obsluze přístroje, velikosti a prostorovosti přístroje, atd. Každý druh solária má různě silný opalovací výkon, podle kterého se pak určuje doba doporučeného maximálního slunění. Lze říci, že míra a délka opalování v soláriu je snáze a více kontrolovatelné, protože je možné nastavit vhodný opalovací čas dle fototypu klienta a klient si rovněž může zvolit intenzitu UV lamp. Kdežto při opalování na slunci hraje důležitou úlohu více faktorů jako denní doba slunění, oblast kde se člověk opaluje (blízkost rovníku, nadmořská výška), roční období a podobně. Nelze tím ale rozhodně říci, že opalování v soláriích je bezpečné. Důsledky přehnaného opalování ať už slunečního nebo v soláriu jsou stejné a v obou případech může dojít k vážnému poškození kůže.

- 19 -

6 PREVENCE

Prognóza maligního melanomu závisí na včasnosti záchytu tohoto onemocnění. Závisí též na tloušťce a hloubce nádoru, klinicky patrné ulceraci nádoru, na vertikálním fázi růstu, metastatickém postižení uzlin a dalších případných faktorů, které průběh onemocnění také ovlivňují. Důležité jsou též sérové markery, které umožní detekci nádorové progrese a časné odhalení metastazujícího melanomu. Prognostické faktory jsou rozhodující pro určení léčebného postupu a pomáhají upřesnit předpokládaný průběh onemocnění.27 Zatím nejúčinnějším prostředkem v úspěšném boji proti melanomu je prevence, tedy včasné předcházení nemoci všemi dostupnými prostředky. Využívané preventivní postupy lze rozdělit stejně jakou většiny chorob na možnosti primární, sekundární a terciální prevence.

6.1 Primární prevence

Primární prevence usiluje především o snížení výskytu melanomu a následně o snížení mortality ve vztahu k tomuto onemocnění.

6.1.1 Primární prevence a sluneční záření

Podmínkou primární prevence je dodržování správných zásad opalování. Zásadní je, nevycházet na slunce v době, kdy paprsky UV záření jsou nejsilnější, což je doba zhruba mezi desátou a patnáctou hodinou. Je důležité si uvědomit, že v letním období je UV záření nejsilnější, a proto je tento druh ochrany považován za obzvlášť důležitý a významný. Bohužel právě tato možnost je většinu populace žijící ve středním pásmu záměrně opomíjený a tudíž neakceptovatelný. Proto se výrazně zdůrazňuje podmínka pobytu ve stínu, nebo alespoň střídání doby pobytu ve stínu a vystavování se slunečním paprskům, v tuto inkriminovanou dobu.

27

Srov. Krajsová, I., Melanom, s. 183.

- 20 -

Mezi další způsob bezpečné ochrany proti slunečním paprskům se řadí důkladné a vhodné ošacení. Je doporučováno nosit vzdušné oblečení s dlouhými rukávy a kalhoty s delšími nohavicemi či delší sukně. Nesmí chybět ani pokrývka hlavy a sluneční brýle s UV filtrem. Pokrývka hlavy by měla opravdu krýt celou hlavu, ale i krk. Tyto požadavky nejlépe splňuje širák nebo kšiltová čepice se zástěrkou, která kryje krk. Zásadní je také používání opalovacích krémů, je však nutné si uvědomit, že i ten sebelepší ochranný krém nedokáže ochránit před slunečními paprsky trvale a stoprocentně, proto není vhodné spoléhat jen na tento druh ochrany. UV filtry v ochranných krémech totiž nepohltí celé spektrum slunečního záření a ne vždy jsou vodě odolné. Opalovací krém by měl mít dostatečně vysoký ochranný faktor vzhledem k našemu typu pleti, dále je nutné přihlížet k tomu, jak dlouho budeme na slunci pobývat a kde je budeme používat. Krém by měl mít v sobě obsažen jak UVB tak i hlavně UVA faktor. Číslo UV faktoru upozorňuje na to, kolikrát člověk může s použitím tohoto faktoru pobývat na slunci déle oproti nechráněné pokožce. Je nutné si na obalu vždy zkontrolovat dobu maximálního použití a také není dobré používat jeden krém dva roky. Rovněž je nutné počítat s možným výskytem alergie na některou ze složek ochranného krému. Proto je dobré si krém vyzkoušet ještě před použitím (např. odjezdem na dovolenou). Ochranné faktory jsou vyráběny buď na chemické nebo fyzikální bázi. Z fyzikálních prostředků je to např. oxid zinku nebo titanu, který je ve formě prášku vmíchán do krémové nebo jiné báze a vytváří na kůži ochranný film, který odráží UV záření. Chemické faktory fungují tak, že pohlcují fotony ultrafialového záření. Moderní fotoprotektivní prostředky využívají většinou kombinaci obou typů.28 Ochranné prostředky by se měly aplikovat aspoň 30 min. před vystavením se slunci a aplikaci opakovat každé dvě hodiny. Většina lidí má aplikaci ochranného krému spojenou jen s opalováním, což je bohužel významná chyba. Krém je nutné na tělo aplikovat při každé příležitosti, kdy je kůže vystavena přímým účinkům slunečního záření, tedy i v okamžicích trávených při sportu, práce na zahrádce, nakupování, turistice atd. Málokdo si uvědomuje fakt, že je velmi důležité natřít i ty části těla, které jsou chráněné oděvem. Oděv sice část záření pohltí, ale přesto významná část záření proniká i oděvem. Při pobytu na slunci a ve vodě je vhodné používat vodě odolné ochranné prostředky. Po koupání je nezbytnou podmínkou důkladné osprchování, smytí písku, soli z mořské vody a znovu nanesení ochranného přípravku.29 28 29

Srov. Arenberger, P., Prevence a léčba kožních pigmentových nádorů, Postgraduální medicína, s. 148. Srov. Janoušková, H., Několik rad nejen na léto, Sestra, s. 50-51.

- 21 -

Velkou míru důležitosti při opalování bychom měli věnovat dětské pokožce. Nejmenší děti mají pokožku tenkou a tím i více propustnou pro UV záření. Děti do tří let by se neměly vystavovat přímému slunci vůbec. Pokud jsou přesto vystaveny přímému slunečnímu záření, je nutné použít ochranný krém určený pro děti. Protože se část krému pokožkou vstřebává, měli by rodiče vybírat krémy pokud možno čistě přírodního původu. Samozřejmostí je ochrana dítěte oděvem a pobývání s ním jen ve stínem chráněném místě, tzn. ve stínu stromů, nebo pod dostatečně širokým slunečníkem. Je na místě připomenou rovněž použití balzámů na rty s UV faktorem, který může účinně předcházet tvorbě oparů a prasklin. U větších dětí by se měl pobyt na slunci přiměřeně dávkovat. Děti by neměly být nikdy na přímém slunci nepřetržitě více jak dvě hodiny, za ideální se považuje doba jedné hodiny pobytu na slunci. V době nejsilnějšího účinku UV záření by děti měly strávit ve stínu a na slunci nepobývat vůbec. Opět je samozřejmostí používání vhodného ochranného oděvu, pokrývky hlavy, sluneční brýle a opalovací krém. Zde bychom měli volit krémy s vyšším UV faktorem.30 Ochrana dětí před sluncem, zvláště těch nejmenších, je především zodpovědností rodičů, a to zejména matky. Hlavní roli zde proto hraje edukace matky o rizicích spojených s pobytem dítěte na slunci. Neméně důležitým ochranným prostředkem jsou i přípravky po opalování, které by měly být lehce roztíratelné se zklidňujícím účinkem na pokožku. Jejich použití je důležité z hlediska prodloužení účinku opalovacího krému a z hlediska regenerace kůže oslabené díky opalování. Nanášejí se bezprostředně po ukončení expozice slunečních paprsků na umytou a vysušenou pokožku. Výběr ochranného prostředku závisí na každém z nás, mnohdy jde o komerční záležitost, proto je dobré poradit se s odborníkem, který typ ochranného prostředku je pro daný typ kůže vhodný a na který typ ochranného prostředku je nutné si při výběru dát pozor. Možná proto je nejlépe si ochranné prostředky kupovat v lékárnách, kde pracují vyškolení odborníci a mohou vhodně pomoci při výběru. V dnešní době je na trhu k výběru celá řada opalovacích prostředků i prostředků po opalování. Bývají distribuovány ve formě mléka, spreje, oleje. Zvlášť lze zakoupit opalovací krémy s UV faktorem určené jen pro určitou část těla, např. obličej.

30

Srov. Arenberger, P., Prevence a léčba kožních pigmentových nádorů, Postgraduální medicína, s. 149.

- 22 -

6.1.2 Primární prevence a solární záření Jiný typ ochranných prostředků je třeba používat při návštěvě solárií. Prvním předpokladem je vybrat si solárium, kde pracují odborně vyškolení pracovníci, kteří jsou adekvátně vyškoleni pro obsluhu solária. Odborníci mohou také poskytnout potřebné a kvalifikované informace, umí poradit ve vztahu k doporučované době pobytu v soláriu a ve vztahu k typu solária vhodného k danému typu pleti. V každém případě by měli návštěvníci solárií vždy používat ochranné prostředky. Na trhu je opět celá řada opalovacích krémů určených k pobytu v soláriích. Jsou rozděleny podle fototypů, intenzity opalování, některé jsou určené pro celé tělo, některé jen pro část, např. obličej. Před plánovaným sluněním, ať už v soláriu nebo někde na pláži, je také vhodné užívat antioxidanty, ke kterým patří beta-karoten, který může připravit pokožku na účinky slunečního záření. Též mimi jiné poskytuje ochranu před solární dermatitidou, sluneční alergií a podílí se na prevenci před nebezpečím zhoubného rakovinového bujení kůže.31 Samozřejmostí by měla být ochrana očí brýlemi s UV faktorem. Pokud člověk, který se rozhodl užívat solární studia, bere nějaké léky nebo má kožní problémy, měl by se o vhodnosti používání solária poradit se svým lékařem. Není vhodné vystavovat záření v soláriu pokožku, na které je nanesen make-up, parfém, deodorant či jiný kosmetický přípravek, který může zvyšovat senzitivitu UV záření. Počet návštěv v soláriu je vhodné omezovat na jeden vstup denně a roční celkový počet by neměl překročit 30 návštěv. Po použití solária by se lidé neměli vystavovat slunečnímu záření aspoň 24 hodin. Soláriím by se měli rozhodně vyhnout lidé s velmi světlou pletí (fototyp 1), s vysokým počtem mateřských znamének, s výskytem rakoviny kůže v rodině, děti a mladiství do 18 let.32 6.1.3 Primární prevence, osvěta a edukace Nezbytnou podmínkou primární prevence melanomu je dodržování zásad správného opalování a to všemi obyvateli. Paradoxem je, že lidé s tmavší pletí se mylně domnívají, že žádnou ochranu kůže nepotřebují, protože tento typ kůže se téměř nikdy nespálí. Proto je nezbytně nutné, aby co největší počet lidí měl k dispozici objektivní a přesné informace a 31

Srov. Klaudysová, M., Pravidla při návštěvě solária, . 32 Srov. Klaudysová, M., Pravidla při návštěvě solária, .

- 23 -

dodržovali zásady správné prevence. Velmi vhodnou cestou je správná, plná a včasná informovanost jedince i celé veřejnosti. K primární prevenci tedy neodmyslitelně patří edukační programy, vhodná propagace problematiky v médiích apod. Dle Dr. Krajsové „základními nástroji primární prevence je vydávání informačních brožur a letáků a vzdělávací programy v rozhlase a televizi“.33 Informace by měly být dostupné u všech obvodních lékařů a sester. Za nejrizikovější skupinu lze považovat malé děti, proto je nezbytné se zaměřit v rámci primární prevence na ně a na jejich rodiče.34 Nejvhodnější formou zajištění informovanosti laické veřejnosti jsou mimo objektivně vedenou informační kampaň v rámci médií, vznik informačních (edukačních) center při onkologických pracovištích. Nelze opomenout rovněž význam různých nadací, které mají ve své činnosti zahrnuty programy primární prevence. Mezi ně patří např. nadační fond IKAROS, který se zabývá podporou výzkumu, diagnostiky, prevence a léčby rakoviny kůže. Jeho cílem je snížit výskyt rakoviny kůže i úmrtnost na toto onemocnění prostřednictvím podpory výzkumu, organizace a podpory preventivních programů, publikací, dále podpory akcí pro odbornou a laickou veřejnost. Tento fond vznikl na základě zkušeností s osvětovou akcí Evropský den melanomu. Významný podíl na prevenci melanomu má jistě i projekt, který vznikl v roce 1999 v Belgii, a to věnovat jeden den v roce problematice melanomu. Česká republika se zapojila do evropské aktivity v roce 2001 a probíhá vždy v květnu. Obsahem evropského dne melanomu je bezplatné vyšetření pigmentových znamének, propagace letáků s tematikou ochrany před sluncem, edukační programy ve sdělovacích prostředcích, pořádání doškolovacích akcí pro dermatology, informace o webových stránkách a bezplatné telefonní lince, kde leze získat informace o adresách a ordinačních hodinách dermatovenerologů a melanomových poradnách.35 Měla jsem možnost srovnat rozsah informovanosti v různých zemích, např. prevence v Austrálii je velmi rozsáhlá. Už pro děti ve školkách jsou organizovány výchovné programy, které informují o nebezpečných účincích sluníčka a učí je, jak se před tímto nebezpečím chránit. Málokdo z australanů vyjde z domova bez pokrývky hlavy, slunečních brýlí a dodržují požadavek co největšího zahalení všech částí těla. Přes poledne téměř nevychází a

33

KRAJSOVÁ, I., Melanom, s. 268. Srov. Krajsová, I., Melanom s. 267. 35 Srov. Hercogová, J., Evropský den melanomu v České Republice, < http://www.melanoma.cz/>. 34

- 24 -

když je to nezbytně nutné, tak je lze spatřit ve stínu stromů v parku při polední přestávce. Výjimkou není i používání deštníků proti slunci. Co mě velmi zaujalo a myslím, že to muselo dokonce i některé šokovat, jsou propagační billboardy a reklamy běžící v televizi, které se věnují problematice melanomu a do podrobnosti lze vidět, co sluníčko může udělat s kůží, jak vypadá melanom v ranném stádiu i jak vypadá v pozdějším stadiu s již vytvořenými metastázami. Obrázky jsou doplněny počtem nemocných melanomem a počtem úmrtí na toto onemocnění. Účelem reklam není jistě ani tak vystrašit diváka, ale spíše mu ukázat, že správnou prevencí by k tomu nejhoršímu nemuselo vůbec dojít. Minimálně to určitě vyvolá zamyšlení lidí, aby změnili své špatné zvyky. V Masarykově onkologickém ústavu v Brně, kde pracuji, existuje edukační centrum určené nejen pro pacienty. Zde si může každý od pondělí do pátku získat informace o onkologických onemocněních, taktéž o melanomu. Lze zde získat různé letáky a brožurky zaměřené na prevenci. K dispozici je i v edukačním centru sestra, která zodpoví na případné dotazy, poradí s výběrem brožur, lze tam shlédnout i některé informace na videokazetě. Sestra může klientovi zdůrazňovat důležitost preventivních opatření proti slunečnímu záření nejen ve specializovaných edukačních střediscích, ale také např.v rámci kožních a jiných ambulancí. Může věnovat zvýšenou pozornost klientům s vyšším výskytem mateřských znamének nebo záchytem rakoviny kůže v rodině, ptát se klientů na jejich životní styl, na znalosti prevence nádorových onemocnění kůže a nasměrovat je popřípadě směrem, který podpoří dodržování preventivních opatření. Může zdůrazňovat škodlivost ultrafialového záření a negativní vliv solárií, nebo vést klienty k uvědomění si důležitosti ochrany dětí před slunečním zářením. Také informace týkající se technik sebepozorování, samovyšetření a zdůraznění důležitosti pravidelných preventivních prohlídek je velmi důležité, včetně zajištění dostatku propagačních materiálů, brožurek, atd.36 Sama jsem se pokoušela zjistit v rámci své praxe asi u 30 pacientů jejich zájem o prevenci melanomu. Nabídla jsem jim svůj edukační leták (viz.příloha č.3) a zjišťovala zda mají zájem se o prevenci melanomu poučit. Všech 30 pacientů si leták ode mě vzalo a šest z nich si dokonce při další návštěvě řeklo o další letáky pro svoje blízké.

36

Srov. Hrubá, M., Foretová, L., a Vorlíčková, H., Role sestry v prevenci a včasné diagnostice nádorových onemocnění, s. 38.

- 25 -

6.2 Sekundární prevence

Sekundární prevencí rozumíme včasný záchyt a léčbu melanomu. Cílem sekundární prevence melanomu je výchova nejenom laické populace, ale také zdravotníků, u kterých je důležité, aby dokázali včas rozpoznat počínající nádor. Jak už jsem ně kolikrát zmínila, výskyt melanomu celosvětově stoupá a díky tomu se zvyšuje mortalita s ním spojená. Přitom prevence melanomu není nijak složitá a oproti ostatním nádorovým onemocněním má melanom nespornou „výhodu“, protože se ve většině případů vyskytuje na kůže, tedy na místě, které je z hlediska samovyšetření velmi jednoduše zmapovatelné. Primární změny jsou ve většině případů jednoduše zachytitelné ještě v počínající fázi nádorového růstu, kdy šance na vyléčení je vysoká.37 Sekundární prevence by tedy měla být součástí běžné prohlídky a je založena na prohlédnutí kůže a pokud by pigmentové ložisko splňovalo dva až tři z ABCDE parametrů, které jsem zmiňovala v kapitole 2. Klinický obraz onemocnění, měl by být pacient odeslán na specializované pracoviště, které se kožními nádory zabývá, k dalšímu důkladnějšímu dovyšetření.38 Proto je nezbytná odborná výchova všech lékařů v oblasti prevence kožních nádorových onemocnění, která umožní časnou diagnostikou i časnou a efektivní léčbu melanomu. Bohužel ještě i dnes se setkáme s pacienty, kteří přijdou do melanomových poraden již s plně vyvinutým krvácejícím melanomem. Přitom udávají, že pravidelně chodí na lékařské prohlídky. Nikdy však nebyli odesláni na podrobnější kožní vyšetření. To, zda programy sekundární prevence jsou úspěšné nebo nikoli se projeví v sníženém záchytu melanomů v pokročilém stádiu a vyšším záchytem časných melanomů a snížením úmrtnosti na toto onemocnění.

37 38

Srov. Krajsová, I., Melanom, s. 269. Srov. Čáp, R., Dobeš, D., Hošek, F., a Hyža, P., Maligní melanom, Vojenské zdravotnické list, s. 8.

- 26 -

6.2.1 Samovyšetření kůže Při pravidelných kontrolních prohlídkách by mělo být samozřejmostí prohlédnout celou kůži vyšetřovaného, včetně plosek nohou, dlaní rukou, kštice a pacientovi ne dobře dostupných místech, např. zádech. Dalším nezbytným postupem, který může pomoci včas zachytit nádorové onemocnění kůže, je pravidelné samovyšetření pigmentových znamének, kdy jedinec si všímá jejich změn a při sebemenším podezření by měl vyhledat lékaře. Varovným signálem by měl být výskyt pigmentové skvrny na místě, kde před tím nebyla. Mnoho lidí ale paradoxně nepřijde k lékaři včas, protože se bojí, že jim bude podezření na rakovinu kůže potvrzeno. Přitom melanom je velmi dobře léčitelný, pokud se rozpozná včas. Samovyšetřování kůže by se mělo provádět nejlépe po koupeli v dobře osvětlené místnosti. Také je dobré stát před velkým zrcadlem s malým zrcátkem v ruce. Je dobré si zapamatovat, jak pigmentové znaménka vypadají, kontrolovat cokoliv nového na kůži, důležité je nevynechat žádnou část těla, čili prohlédnout se od hlavy k chodidlům. Na špatně prohlédnutelných místech požádat o kontrolu kohokoliv, např. někoho z rodiny. Je důležité provádět vyšetření kůže zrakem pravidelně. Podmínkou pro samovyšetření kůže je znalost klinických projevů počínajícího melanomu. Je nutné se proto zaměřit na výukové programy laické populace. Výchovné programy na prevenci by měly být zaměřeny hlavně na děti a dospívající, protože jsou nejsnáze ovlivnitelní. Vhodné je zařazení výchovných programů do vhodných edukačních prostředí - školy, různé organizace pro děti, formou letáčků s obrázky počínajících melanomů, videoprojekce, atd. Součástí by měly být i instruktážní programy, jak samovyšetřování kůže provádět správně. Významná je i znalost, jak postupovat při jakémkoliv podezření na kožní nádorové onemocnění. To platí jak pro laickou veřejnost, ale hlavně i pro zdravotníky (nedermatology). Nemocného je nutné odeslat k vyšetření na specializované pracoviště, nejlépe do melanomové poradny, kde je melanom buď potvrzen nebo vyloučen.39 V České republice existuje několik státních nebo soukromých dermatologických klinik, ambulancí nebo melanomových poraden, kde, pokud si člověk není jistý, zda rizikové znaménko rozpozná, je možno si v těchto zařízeních nechat preventivně vyšetřit pigmentová znaménka.

39

Srov. Krajsová, I., Melanom, s. 269.

- 27 -

V těchto specializovaných pracovištích by měl pracovat zkušený a vyškolený lékař (dermatolog, onkolog). Je třeba ještě zdůraznit, že sestra může mít též podíl na včasné detekci kožních nádorů Pokud sestra ovládá základní znalosti o vzhledu kožních prekanceróz a nádorů, může informovat o svých nálezech lékaře a přispět tak ke včasné diagnostice a léčbě. Proto je dobré, aby si sestra všímala všech projevů na kůži při ošetřování nemocného a sehrát tím významnou roli při prevenci zhoubných nádorů kůže.

6.2.2 Screeningové programy Důležitou součástí sekundární prevence jsou screeningové programy zaměřené na celou populaci nebo na nejrizikovější skupinu obyvatelstva. Screeningem se dá nazvat metoda, která slouží k časnému záchytu onemocnění. Jednou z nadací, která obsahuje screeningový program, je Liga proti rakovině, která podporuje boj proti rakovině a která nabízí sekundární prevenci preventivními onkologickými vyšetřeními. V onkologii totiž platí a pro melanom obzvláště, že čím se nádorové onemocnění zachytí v časném stádiu, tím lepší jsou výsledky léčby a snižuje se náročnost léčby pro pacienta. Například Masarykův onkologický ústav nabízí širokou škálu preventivních prohlídek. Rovněž nadační fond IKAROS (viz.kapitola č.6.1.3) připravil program s názvem Bezpečné slunce dětem, jehož cílem je vyhledávání dětí s vyšším rizikem melanomu, zajistit jejich vyšetření u kožních lékařů a následné jejich sledování. Za rizikové se považují děti se světlou pletí, zrzavými vlasy, větším výskytem mateřských znamének a pih, děti, které už se vícekrát spálily na slunci a v neposlední řadě výskyt melanomu v rodině. Fond rozeslal několik dotazníků do mateřských a základních škol a také zřídil internetové stránky, na kterých rodiče mohou dotazník najít. Pokud zjistí, že jejich dítě patří do rizikové skupiny, odešlou dotazník nadačnímu fondu.40 Masarykův onkologický ústav v Brně, který je jedním z pracovišť v ČR komplexně se zabývajícím problematikou melanomu, se rovněž aktivně zapojuje do akce Evropský den melanomu (viz.kapitola č.6.1.3) otevřením specializované ambulance, kde je zdarma poskytnuto klinické vyšetření a konzultace podezřelých pigmentových lézí.

40

Srov. Klejnová, J., O prevenci nádorů, .

- 28 -

Kromě toho odborníci MOÚ vypracovali na základě dat Národního onkologického registru preventivní program, který je zaměřen na prevenci všech nádorových onemocnění pro všechny věkové kategorie mužů i žen. Tyto preventivní prohlídky nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami. Součástí MOÚ je i melanomová poradna, která funguje jedenkrát týdně. Sem mohou přijít všichni, kteří byli odesláni jiným ošetřujícím lékařem nebo přišli sami ze své iniciativy, bez jakéhokoliv doporučení svého praktického lékaře. Klientům je provedeno odborné vyšetření a případně stanoven další postup, ať už formou pravidelného sledování nebo nezbytného léčebného postupu. V prostorách MOÚ se rovněž nachází edukační centrum, které nejen distribuuje edukační letáky a poskytuje nezbytné informace (viz.kapitola č.6.1.3), ale také se zabývá sběrem informací o melanomu a jeho prevenci. Volně k dispozici jsou zde propagační edukační materiály, kde se zájemci dozví informace o melanomu, o jeho prevenci, časné detekaci a možnostech jeho ovlivnění. Další organizací, která se zabývá prevencí nádorů je Česká onkologická společnost ČLS JEP. Pod záštitou této organizace a v rámci Evropského dne melanomu probíhají v některých městech screeningové akce, které nabízejí bezplatné vyšetření pigmentových znamének. Tato vyšetření probíhají bez předešlého objednání, většinou ve specializovaných ambulancích nebo ve speciálně upraveném stanu. Zde např. lékaři Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze v roce 2007 bezplatně vyšetřovali pigmentová znaménka s cílem zachytit potencionální změny na kůži všech zájemců o vyšetření. Celkem bylo během dvou dnů vyšetřeno 1103 zájemců, z nichž lékaři odhalili jednoduchým klinickým vyšetřením (pohledem), optickým a digitálním dermatoskopem 21 bazaliomů, 9 spinoliomů a 9 melanomů. O vyšetření v rámci akce byl nečekaný zájem. Pracovníci stanu prováděli malý průzkum zjišťující důvody zájmu. Většina příchozích uvedla, že se oprostí od určitých zábran návštěvy nemocnice nebo lékařské ordinace. Tento přístup screeningového programu vyšetřování „na ulici“ lze považovat za jakýsi z psychologického hlediska pro prevenci melanomu vhodný. Akce byla po prvním ročníku nazvána „Stan“ a jednoznačně ukázala, že veřejnost ji vnímá pozitivně. Jedná se tedy o akci potřebnou, která přinesla očekávané výsledky v záchytu nemocných s kožními nádory. V roce 2008 se proto screeningová akce bude opět opakovat, navíc organizátoři chtějí jednu „ordinaci“ věnovat jen dětem, rozdávat se budou návštěvníkům také informační brožurky k této problematice.41

41

Srov. Arenberger, P., Stan proti melanomu 2007,

- 29 -

6.2.3 Dermatoskopické vyšetřovací metody v prevenci melanomu K vyšetření pigmentových ložisek se v poslední době používá dermatoskopie, při které se využívá tzv. dermatoskop. Cílem dermatoskopie je odlišit nemelanomové léze od melanových, odlišit benigní od maligních lézí, určit, u jedinců s větším výskytem dysplastických névů, který odstranit a který nikoliv. Dle Krajsové lze dermatoskop popsat jako: „osvětlenou, 10krát zvětšující lupu, která umožňuje podrobnější prozkoumání morfologických detailů kožního povrchu“.42 V dermatoskopu je možné přímo pozorovat uspořádání a charakter pigmentace, tvar ložiska i jeho okraje. Pro přesnou diagnostiku je nutné odborné vyškolení personálu v dermatoskopii. V posledních letech byla zavedena do klinické praxe zatím nejpřesnější pomocná vyšetřovací metoda a tou je digitální dermatoskopie. Stručně řečeno se jedná o mikrokameru napojenou na počítač se speciálním programem, který vyšetřované ložisko okamžitě vyhodnotí. Lékař tak během krátké doby je schopen říci klientovi, zda jeho znaménko je neškodné nebo rizikové. Výhodou je též možnost uchování dat všech vyšetřovaných klientů a tím i možnost porovnání vyšetřovaných ložisek s odstupem času. Vyšetření dermatoskopem není běžnou součástí všech dermatologických klinik a ambulancí a není hrazeno zdravotními pojišťovnami. Jedno vyšetření jednoho až tří ložisek stojí průměrně 320 Kč, čtyři a více pak 530 Kč.43

6.2.4 Edukační procesy

Primární i sekundární prevence neodmyslitelně zahrnuje edukační procesy, edukační programy, protože pomáhají prevenci nejen rozšiřovat, ale také účelně ovlivňovat chování lidí. Edukační procesy jsou takové činnosti lidí, při kterých dochází k učení nějakého subjektu, kterému je předávána určitá informace buď přímo, verbálně, nebo zprostředkovaně např. formou informačních materiálů. V edukačním procesu je obsaženo učení, což je získávání zkušeností a pozměňování jedince. K tomu, aby mohl být edukátor (vyučující) efektivní, potřebuje mít určité schopnosti. 44

42

KRAJSOVÁ, I., a Špačková, L., Dermogenius v časné diagnostice kožního melanomu, Sestra, s. 27. Srov. Krajsová, I., a Špačková, J., Dermogenius v časné diagnostice kožního melanomu, Sestra, s. 28. 44 Srov. Průcha, J., Moderní pedagogika,s.65.

43

- 30 -

Základním předpokladem úspěšné edukace je podrobná znalost problematiky, kterou edukátor klientovi předkládá. Edukátor musí předem pečlivě a do hloubky nastudovat informace, které bude předávat, výhodou je rovněž ochotou pomoci. Dalším významným aspektem jsou vhodně zvolené komunikační postupy, přestože nejen komunikací můžeme předávat informace. Komunikujeme také svým chováním, svými gesty, tónem hlasu. Edukátor by měl mít na paměti, že jeho výuka má určitý cíl, kterého se snaží dosáhnout. A tím cílem je, aby laická veřejnost získala nějaké vědomosti. Toho dosáhne nejenom samotným přednesem na dané téma, ale také kladením otázek a získáváním odpovědí. Je totiž velmi důležité, aby edukátor neměl plnou místnost pasivních účastníků, kteří po chvíli poslouchání poleví v pozornosti, ale naopak je velmi přínosné pro obě strany podpořit účastníky v aktivním přístupu. Je nutné si uvědomit, že skupinová výuka podporuje danou atmosféru. Každý z vlastní zkušenosti víme, že výuka, která je ihned použita v praxi, se pamatuje mnohem déle a také, že opakování je matkou moudrosti, protože když je člověk přesvědčen, že se jeho znalosti prohlubují, je tím posilována výuka a jsme více než ochotni se seznamovat s dalším materiálem. Každý přednášející by měl mít na paměti, že výuka se řídí určitými praktickými aspekty. Můžeme sem zařadit přípravu na výuku, tzn. předem si nachystat potřebné pomůcky, materiály, atd. Důležité je nejenom si najít vlastní metodu výuky a přesvědčit se, že je efektivní, ale také umět vytvořit atmosféru a příjemné prostředí, protože pokud dokážeme zabránit rušivým elementům, jako je hluk, nepohodlné židle, teplota, budou se laická veřejnost lépe soustředit na vlastní přednášku. Při tvorbě přednášky musí mít edukátor na paměti určité faktory, které mohou výuku a směr, jakým se bude výuka ubírat, ovlivňovat. Je to například pohlaví, protože víme, že ženy všeobecně přistupují ke zdraví zodpovědněji. Také se musíme soustředit na to, pro jakou věkovou skupinu je přednáška určená a tomu přednášku přizpůsobit, protože děti a starší lidé mohou mít problémy s pochopením některých faktů. V potaz musíme vzít také skutečnost, do jaké míry jsou lidé soběstační, hlavně u starších účastníků, protože ne každý je schopen dodržovat určitý režim a rady. Do jisté míry nám může pomoci znalost toho, kde jsou posluchači zaměstnaní, protože potom můžeme při praktické výuce uvést takové příklady, které budou blízké jejich myšlení. Při edukaci musíme myslet také na to, jaké má laická veřejnost vzdělání, abychom jim používáním výrazů, kterým nebudou rozumět, neztížili pochopení daného tématu. Jestliže je budeme správně motivovat, aby se o dané téma začali blíž zajímat, u některých lidí může být motivací strach z nemoci nebo ze smrti, můžeme si být jisti, že se prevenci budou věnovat - 31 -

mnohem pečlivěji. Nemotivovaný člověk má totiž větší problém se změnou chování v rámci prevence a hůře také přijímá informace. Při správně postavené přednášce si posluchač podvědomě vytváří vlastní hodnotový systém, tzn. vlastní názor na to co a kdo ovlivňuje naše zdraví, vytváří si vlastní postoj ke zdraví a k lékařství. A také si začne uvědomovat, že jeho vlastní znalosti a dovednosti mohou ovlivnit zdraví nejenom jeho samotného, ale také zdraví jeho okolí. Aby tohoto všeho přednášející docílil, nesmí mu chybět zdravá sebedůvěra. A také nesmíme zapomenout na schopnost být slyšet, přednášející musí mluvit pomalu a zřetelně vyslovovat. Závěrem by mělo edukátora (vyučujícího) zajímat, zda druhá strana chápe informace, které jim předal, kolik informací si zapamatovali a zda je budou moci použít ke změně v jejich chování a postojích.45

6.3 Terciální prevence

Terciální prevence se zaměřuje na odhalování recidiv (návrat nemoci, která již byla vyléčena nebo u které již vymizely příznaky) a snížení mortality u pacientů, kteří již prošli primární léčbou. K zajištění této prevence přispívá dispenzární péče, která je prováděna lékařem odpovědným za dispenzarizaci pacienta.46 Součástí péče o pacienta by měla být dobrá komunikace mezi lékaři specialisty a praktickými lékaři. V případě recidivy onemocnění musí být tento údaj zanesen lékařem onkologického pracoviště do dokumentace pacienta spolu s návrhem postupu a to i v tom případě, kdy se bude jednat o léčbu symptomatickou. Další povinností je konzultace všech případů návratu nádorového onemocnění v onkologickém centru. Jako indikátor kvality pro tento druh prevence je doba celkového přežití nemocných s nádory primárně diagnostikovanými v klinickém stádiu I - III.

45 46

Srov. Škrla P., a Škrlová, M., Kreativní ošetřovatelský management, s. 368-383. Srov. Čáp, R., Dobeš, D., Hošek, F., a Hyža, P., Maligní melanom, Vojenské zdravotnické list, s. 8.

- 32 -

7 PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ

7.1 Metody a techniky průzkumného šetření

K získání informací jsem použila metodu anonymního dotazníku. Dotazník je jedním z nástrojů pro sběr dat pro různé typy průzkumů. Jde o skupinu připravených a správně formulovaných otázek, které jsou smysluplně seřazeny. Respondent na ně odpovídá písemně. Výhodou je rychlé a ekonomické shromažďování dat o velkém počtu respondentů. Výhodou anonymního dotazníku je větší otevřenost respondentů. Nevýhodou může být nepochopení otázky a zkreslení odpovědi. Samotný dotazník (viz.příloha č.4)se skládá ze dvou částí. Vstupní část vysvětluje cíl dotazníku, zdůrazňuje význam v pomoci dalším nemocným a tím motivuje k pečlivému vyplnění. Druhá část obsahuje vlastní otázky. Z celkového počtu 26 položek je: - 2 položky uzavřené dichotomické (otázka č. 2, 4) - 22 položek uzavřených polytomických (otázka č. 1, 3, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25) - 2 položky polozavřené (otázka č. 14, 26) Položka 1-4 se týká standardních identifikačních údajů o respondentech (věk, pohlaví, vzdělání), položka 5-7 se zabývá znalostmi o pojmu, příčině vzniku a projevu melanomu, znalosti o existenci melanomové poradny, kožního fototypu a vyšetřování kůže jsou zahrnuty v položkách 8–12, položka číslo 13-18 se zabývá opalováním, v položkách 19-22 jsou zahrnuty znalosti a dodržování prevence melanomu a zbývající položky 23-26 zjišťují míru informovanosti o znalostech prevence melanomu. Ke zpracování dat jsem použila programy Microsoft Office Word a Microsoft Excel.

7.2 Charakteristika zkoumaného vzorku Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na zjištění úrovně znalostí o prevenci melanomu u zdravotníků a u laické veřejnosti. Průzkumné šetření jsem prováděla u zdravotnického personálu, konkrétně u všeobecných sester na Klinice úrazové chirurgie ve FN Brno. Povolení k průzkumnému šetření jsem dostala od náměstkyně pro nelékařské

- 33 -

zdravotnické pracovníky Bc.Erny Mičudové (viz.příloha č.5). Toto oddělení jsem si vybrala záměrně, protože není zaměřeno na nádorové ani kožní onemocnění, tudíž se zdravotnický personál s melanomem může setkat jen výjimečně a nejsou tedy ovlivněni znalostí problematiky. Celkem jsem s žádostí o vyplnění dotazníku oslovila 60 respondentů. Druhou skupinu tvořila laická veřejnost. Průzkumné šetření jsem zaměřila na jeden kosmetický salon, kam chodí muži i ženy různé věkové kategorie i různého vzdělání. Z důvodu osobních vztahů s majitelkou tohoto salonu jsem měla možnost kdykoliv respondenty oslovit a dotazníky si osobně převzít. Tímto jsem si chtěla zajistit 100% návratnost dotazníků. Z laické veřejnosti jsem celkem oslovila 50 respondentů

7.3 Výsledky šetření

Celkem jsem rozdala 60 dotazníků zdravotníkům, o jehož vyplnění jsem respondenty požádala prostřednictvím staniční sestry. Dotazníkové šetření probíhalo během třech týdnů a celkem jsem obdržela 50 kusů zpět, návratnost byla tedy 83%. Z toho jsem ale 5 dotazníků musela vyřadit pro neúplnost. Celkový počet kompletně vyplněných dotazníků je 45 kusů. Příčinu toho, že návratnost dotazníků nebyla 100% vidím v tom, že jsem respondenty neoslovovala přímo a rovnou si od nich dotazníky nesbírala. S tímto problémem jsem počítala, proto jsem zdravotníkům rozdala o 10 dotazníků více než laické veřejnosti. Z laické veřejnosti jsem přímo v kosmetickém salónu rozdala 50 dotazníků, z nichž se mi 50 vrátilo zpět, návratnost byla tedy 100%. Původně jsem oslovila celkem 55 respondentů, ale 5 dotazovaných mi odmítlo dotazník vyplnit. Z celkového počtu vrácených dotazníků jsem musela 5 kusů vyřadit, opět pro jejich neúplnost, čili celkový počet kompletně vyplněných dotazníků činí 45 kusů. Úplnou návratnost dotazníků u laické veřejnosti přičítám osobnímu kontaktu s respondenty. Výsledky šetření jsou uvedeny v tabulkách četnosti, které jsou uvedeny u všech dotazníkových položek a pro vyšší přehlednost jsou u některých položek zařazeny rovněž grafy. Četnost v tabulkách je vyjádřena pomocí absolutní četnosti a relativní četnosti v procentech. Výsledky šetření uvedené v grafech jsou vyjádřeny pomocí relativní četnosti.

- 34 -

Dotazníková položka č.1: Kolik Vám je let? Tabulka č.1 – Věk

Laická veřejnost Absolutní Relativní četnost četnost (%)

Možnosti

Zdravotníci Absolutní Relativní četnost četnost (%)

18-25 let

9

20,0

9

20,0

26-35 let

14

31,1

16

35,6

36-45 let

11

24,4

11

24,4

46-55 let

9

20,0

9

20,0

56 a více

2

4,4

0

0,0

Celkem

45

100,0

45

100,0

Graf č.1 – Věk 40 35,6

30 %

31,1 24,4

20 20

24,4 20

20

20

10 0

4,4

0 Laická veřejnost 18 - 25 let

26 - 35 let

Zdravotníci 36 - 45 let

46 - 55 let

56 a více

Závěr: U laické veřejnosti byla nejčastěji zastoupena věková skupina 26 – 35 let a to s 14 respondenty (31,1 %). Druhou nejčastěji zastoupenou kategorií byla skupina mezi 36 - 45 lety s 11 respondenty (24,4%). Kategorii 18 – 25 let uvedlo 9 dotazovaných (20%), stejně tak věková skupina mezi 46 – 55 lety, tedy 9 dotazovaných (20%). Nejméně zastoupenou věkovou kategorií byla skupina 56 více roků, kterou uvedli 2 respondenti (4,4%). Ve skupině zdravotníků byla nejčastěji zastoupena věková kategorie 26 – 35 let s 16 respondenty (35,6%). Následovala věková skupina 36 – 45 let s 11 dotazovanými (24,4%).

- 35 -

Věkovou kategorii 18 – 25 let uvedlo 9 dotazovaných (20%) a věkovou skupinu 46 – 55 let také 9 dotazovaných (20%). Skupinu 56 let a více neuvedl žádný zdravotník.

Dotazníková položka č.2: Pohlaví Tabulka č.2 – Pohlaví

Pohlaví



Muž

16

35,6

1

2,2

Žena

29

64,4

44

97,8

Celkem

45

100,0

45

100,0

Závěr: Ve skupině laické veřejnosti bylo zastoupeno 29 žen (64, 4%) a 16 mužů (35,6%). Zdravotníků pak 44 žen (97,8%) a 1 muž (2,2%).

- 36 -

Dotazníková položka č.3: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

Tabulka č.3 – Vzdělání


Vzdělání


Základní

2

4,4

0

0,0

Vyučen/a Střední s maturitou

13

28,9

2

4,4

20

44,4

35

77,8

Vyšší odborné

2

4,4

8

17,8

Vysokoškolské

8

17,8

0

0,0

Celkem

45

100,0

45

100,0

Graf č.2 – Vzdělání 80 77,8 60 % 40

44,4 28,9

20 0

4,4 17,8

4,4

Laická veřejnost Základní

Vyučen/a

0

4,4

17,8

0

Zdravotníci

Střední s maturitou

Vyšší odborné

Vysokoškolské

Závěr: Vysokoškolské vzdělání uvedlo 8 dotazovaných (17,8%) ze skupiny laické veřejnosti. Vyššího odborného vzdělání dosáhli 2 respondenti (4,4%), středního s maturitou 20 dotazovaných (44,4%), vyučeno bylo 13 dotazovaných (28,9%) a základní vzdělání uvedli 2 dotazovaní (4,4%). U skupiny zdravotníku pak nejvíce respondentů uvedlo jako nejvyšší dosažené vzdělání střední s maturitou, a to 35 dotazovaných (77,8%), druhým nejčastějším pak bylo vyšší odborné s 8 respondenty (17,8%). Vyučeni byli 2 respondenti (4,4%). Základní a ni vysokoškolské vzdělání neuvedl žádný dotazovaný.

- 37 -

Dotazníková položka č.4: Máte zdravotnické vzdělání?

Tabulka č.4 – Zdravotnické vzdělání

Zdravotníci Vzdělání

Absolutní četnost

Relativní četnost (%)

Středoškolské Středoškolské, kurzy v rámci celoživotního vzdělávání

27

60,0

8

17,8

Vyšší odborné

8

17,8

Vysokoškolské Pouze kurzy v rámci celoživotního vzdělávání

0

0,0

2

4,4

Celkem

45

100,0

Graf č.3 – Zdravotnické vzdělání 60 60 40 % 20 17,8

17,8

0

0

4,4

Zdravotníci Středoškolské Středoškolské+kurzy v rámci celoživotního zdělávání Vyšší odborné Vysokoškolské Pouze kurzy v rámci celoživotního vzdělávání

Závěr: V tabulce č.4 jsou hodnoceni pouze zdravotníci. Středoškolské vzdělání s maturitou uvedlo 27 respondentů (60,0%), středoškolské vzdělání s maturitou a následné kurzy v rámci celoživotního vzdělávání uvedlo 8 dotazovaných (17,8%), 8 zdravotníků (17,8%) vystudovalo vyšší odbornou zdravotnickou školu. Kurzy v rámci celoživotního vzdělávání pak 2 dotazovaní (4,4%), vysokoškolské vzdělání neuvedl žádný zdravotník.

- 38 -

Dotazníková položka č.5: Víte, co znamená pojem melanom kůže?

Tabulka č.5 – Pojem melanom kůže


Pojem melanom


Nádorové onemocnění kůže

32

71,1

44

97,8

Zánětlivé onemocnění kůže Zánětlivé onemocnění mateřského znaménka Hojný výskyt mateřských znamének

5

11,1

0

0,0

6

13,3

0

0,0

2

4,4

1

2,2

Celkem

45

100,0

45

100,0

Graf č.4 – Pojem melanom kůže 100 97,8

80 71,1

60 % 40 20 0

11,1

13,3

4,4

0

Laická veřejnost

0

2,2

Zdravotníci

Zánětlivé onemocnění kůže Zánětlivé onemocnění mateřského znaménka Nádorové onemocnění kůže Hojný výskyt mateřský znamének

Závěr: V otázce č.5 měli respondenti odpovědět na to, co podle nich znamená pojem melanom. U laické veřejnosti odpovědělo 32 dotazovaných (71,1%), že se jedná o nádorové onemocnění kůže. Možnost, že jde o zánětlivé onemocnění kůže vybralo 5 dotazovaných (11,1%), zánětlivé onemocnění mateřského znaménka pak zvolilo 6 respondentů (13,3%) a 2 respondenti (4,4%) odpověděli, že jedná o hojný výskyt mateřských znamének. U skupiny zdravotníků 44 dotazovaných ( 97,8%) odpovědělo, že se jedná o nádorové onemocnění kůže a 1 dotazovaný (2,2%) vybral možnost, že jde o hojný výskyt mateřských znamének.

- 39 -

Dotazníková položka č.6: Příčina vzniku melanomu kůže je:

Tabulka č.6 – Příčina vzniku melanomu kůže


Příčina vzniku


Viry, bakterie

0

0,0

1

2,2

Dermatologické onemocnění kůže Sluneční záření, světlá barva kůže, hojný výskyt pigmentových skvrn Stav po popáleninách a traumatech kůže

4

8,9

3

6,7

40

88,9

41

91,1

1

2,2

0

0,0

Celkem

45

100,0

45

100,0

Graf č.5 – Příčina vzniku melanomu 100 91,1

88,9 %

50 0

0

8,9

2,2

Laická veřejnost

2,2

6,7

0

Zdravotníci

Viry, bakterie Dermatologické onemocnění kůže Sluneční záření, světlá bava kůže, hojný výskyt pigmentových skvrn Stav po popáleninách a traumatech kůže

Závěr: Nejčastěji uvedenou příčinou vzniku melanomu u laické veřejnosti bylo sluneční záření, světlá barva kůže, hojný výskyt pigmentových skvrn, které uvedlo 40 respondentů (88,9%). Dermatologické onemocnění kůže uvedli 4 dotazovaní (8,9%) a 1 respondent (2,2%) vybral možnost, že se jedná o stav po popáleninách a traumatech kůže. Sluneční záření, světlou barvu kůže a hojný výskyt pigmentových skvrn uvedlo jako příčinu vzniku melanomu kůže 41 dotazovaných (91,1%) ze skupiny zdravotníků. Viry a bakterie vybral 1 dotazovaný (2,2%) a dermatologické onemocnění kůže 3 respondenti (6,7%).

- 40 -

Dotazníková položka č.7: Projevem melanomu kůže je:

Tabulka č.7 - Projevy melanomu kůže


Projevy melanomu


Hnisavý vřed na kůži Změna velikosti, barvy, tvaru mateřského znaménka Zarudnutí a pálení části pokožky

0

0

0

0

39

86,7

45

100

3

6,7

0

0

Náhlý výskyt hematomů

3

6,7

0

0

Celkem

45

100,0

45

100,0

Graf č.6 – Projevy melanou kůže 100 100

80 %

86,7

60 40 20 0

0

6,7

6,7

Laická veřejnost

0

0

0

Zdravotníci

Hnisavý vřed na kůži Změna velikosti, barvy, tvaru mateřského znaménka Zarudnutí a pálení části pokožky Náhlý výskyt hematomů

Závěr: Změnu velikosti, barvy a tvaru mateřského znaménka jako projev melanomu kůže uvedlo 39 dotazovaných (86,7%) ze skupiny laické veřejnosti. Zarudnutí a pálení části pokožky pak 3 respondenti (6,7%) a náhlý výskyt hematomů také 3 dotazovaní (6,7%). Možnost, že se melanom projevuje jako hnisavý vřed na kůži neuvedl žádný dotazovaný z této skupiny. U skupiny zdravotníků 45 dotazovaných (100%) odpovědělo, že se melanom kůže projevuje změnou velikosti, barvy a tvaru mateřského znaménka.

- 41 -

Dotazníková položka č.8: Víte, že v České republice existuje možnost návštěvy melanomových poraden?

Tabulka č.8 – Možnost návštěvy melanomových poraden

Možnosti Ano, vím kde v ČR se nacházejí Ano, ale nevím kde v ČR se nacházejí



6

13,3

9

20,0

20

44,4

25

55,6

Ne, nevím Nevím, co znamená pojem melanomová poradna

19

42,2

8

17,8

0

0,0

3

6,6

Celkem

45

100,0

45

100,0

Závěr: Ve skupině laické veřejnosti 20 respondentů (44,4%) uvedlo, že ví o možnosti návštěvy melanomové poradny, ale neví kdy v ČR se tyto poradny nacházejí, 6 respondentů (13,3%) ví o možnosti návštěvy melanomové poradny a také ví, kdy se tyto poradny v ČR nacházejí. O možnosti navštívit melanomovou poradnu neví 19 dotazovaných (42,2%). Ve druhé skupině ví o možnosti navštívit melanomovou poradnu 25 respondentů (55,6%), ale nevím kde se tyto poradny v ČR nacházejí, 9 respondentů (20,0%) ví o možnosti návštěvy melanomové poradny a také ví, kdy se tyto poradny v ČR nacházejí. O tom, že je možné navštívit tyto poradny neví 8 zdravotníků (17,8%) a 3 dotazovaní (6,6%) neví, co pojem melanomová poradna znamená.

- 42 -

Dotazníková položka č.9: Znáte svůj fototyp?

Tabulka č.9 – Znalost fototypu


Možnosti


Ano a řídím se jím

14

31,1

23

51,1

Ano, ale neřídím se jím

9

20,0

17

37,8

Ne, neznám Nevím, co tento pojem znamená

13

28,9

0

0,0

9

20,0

5

11,1

Celkem

45

100,0

45

100,0

Graf č.7 – Znalost fototypu 60 51,1

40 %

37,8

31,1

20

28,9 20

20

0

0 Laická veřejnost

11,1

Zdravotníci

Ano a řídím se jím

Ano, ale neřídím se jím

Ne, neznám

Nevím, co ten pojem znamená

Závěr: U laické veřejnosti zná svůj fototyp a řídí se jím 14 dotazovaných (31,1%), 9 respondentů (20,0%) svůj fototyp znám, ale neřídí se jím. Svůj fototyp nezná 13 dotazovaných (28,9%) a 9 respondentů (20,0%) neví co tento pojem znamená. Ve skupině zdravotníků zná svůj fototyp a řídí se jím 23 respondentů (51,1%), 17 otazovaných (37,8%) svůj fototyp zná, ale neřídí se jím a 5 dotazovaných (11,1%) neví, co tento pojem znamená.

- 43 -

Dotazníková položka č.10: Necháváte si kožní znaménka kontrolovat kožním (jiným) lékařem?

Tabulka č.10 – Kontrola kožních znamének u lékaře

Možnosti Ano, pravidelně 1x za půl roku Ano, pravidelně 1x za rok



2

4,4

0

0,0

1

2,2

5

11,1

Ano, nepravidelně

21

46,7

24

53,3

Ne, nepotřebuji to

21

46,7

16

35,6

Celkem

45

100,0

45

100,0

Graf č.8 – Kontrola kožních znamének u lékaře 60 46,7

40

53,3

46,7

%

35,6 20 4,4

2,2

0


11,1 Zdravotníci

Ano, pravidelně 1x za půl roku

Ano, pravidelně 1x za rok

Ano, nepravidelně

Ne, nepotřebuji to

Závěr: V první skupině si nechává pravidelně jedenkrát za půl roku kontrolovat kožní znaménka u lékaře 2 dotazovaní (4,4%), pravidelně jedenkrát za rok pak 1 respondent (2,2%). Kožní znaménka si u lékaře nepravidelně nechá zkontrolovat 21 dotazovaných (46,7%) a stejný počet, tedy 21 dotazovaných (46,7%) si znaménka u lékaře nekontroluje vůbec, protože to nepotřebují. Ve druhé skupině si nechá jedenkrát za roku u lékař zkontrolovat mateřská znaménka 5 zdravotníků (11,1%), nepravidelně si mateřské znaménko u lékaře nechá zkontrolovat 24 respondentů (53,3%) a 16 dotazovaných (35,6%) si znaménka u lékaře nekontrolují vůbec.

- 44 -

Dotazníková položka č.11: Provádíte samovyšetřování (sledování) kožních znamének sami?

Tabulka č.11 – Samovyšetřování kožních znamének


Možnosti


Ano, pravidelně

6

13,3

7

15,6

Ano, občas

23

51,1

34

75,6

Ne, vůbec

16

35,6

4

8,9

Celkem

45

100,0

45

100,0

Graf č.9 – Samovyšetřování kožních znamének 80 75,6 60 51,1

% 40

35,6 20 0

15,6

13,3 Laická veřejnost Ano, pravidelně

8,9

Zdravotníci Ano, občas

Ne, vůbec

Závěr: Pravidelně si provádí samovyšetření kožních znamének 6 dotazovaných (13,3%) ze skupiny laické veřejnosti, 23 respondentů (51,1%) si samovyšetření provádí občas a 16 dotazovaných (35,6%) si nevyšetřuje znaménka vůbec. U zdravotníků si pravidelně samovyšetřuje znaménka 7 dotazovaných (15,6%) a občas pak 34 respondentů (75,6%). Vůbec si znaménka nevyšetřují 4 zdravotníci (8,9%).

- 45 -

Dotazníková položka č.12: Pokud si nekontrolujete kožní znaménka, proč?

Tabulka č.12 – Důvod proč si respondenti nekontrolují kožní znaménka

Možnosti



Myslím si, že je to zbytečné Pokládám celý problém za nesmyslný tlak médií Pokládám celý problém za záměrný tlak kosmetického průmyslu

4

25,0

1

25,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

Nevěděla jsem, že je to nutné Je nejlíp si nemoci nepřipouštět

4

25,0

3

75,0

8

50,0

0

0,0

Celkem

16

100,0

4

100,0

Závěr: Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří v předchozí otázce odpověděli, že si nekontrolují kožní znaménka. Nejčastějším důvodem proč si respondenti nekontrolují kožní znaménka bylo, že je lepší si nemoci nepřipouštět a to u 8 dotazovaných (50,0%), dále 4 dotazovaní (25,0%) nevěděli, že je to důležité a stejně tak 4 respondenti (25,0%) si myslí, že je to zbytečné. Ve skupině zdravotníků, pak 3 dotazovaní (75,0%) uvedli, že nevěděli, že je to nutné a 1 respondent (25,0%) si myslí, že je to zbytečné.

- 46 -

Dotazníková položka č.13: Vystavování přímému slunci se:

Tabulka č.13 – Vystavování se přímému slunci


Možnosti Vyhýbám se v rámci možností co nejdéle


7

15, 6

9

20,0

Vyhýbám se mezi 10 – 15hod.

19

42,2

21

46,7

Nevyhýbám se

19

42,2

15

33,3

Celkem

45

100,0

45

100,0

Graf č.10 – Vystavování se přímému slunci 50 40 %

42,2

46,7

42,2

30

33,3

20 10

20

15,6


Zdravotnící

Vyhýbám se v rámci možností co nejdéle

Vyhýbám se mezi 10-15hod.

Navyhýbám se

Závěr: U laické veřejnosti se 7 dotazovaných (15,6%) snaží vyhýbat slunci v rámci možností co nejdéle, 19 respondentů (42,2%) se vyhýbá slunci mezi 10 – 15hod., ale stejně tak 19 dotazovaných (42,2%) se slunci nevyhýbá vůbec. Ve druhé skupině se slunci snaží vyhýbat v rámci možností co nejdéle 9 zdravotníků (20,0%). Mezi 10 – 15hod. se slunci vyhýbá 21 respondentů (46,7%) a naopak 15 dotazovaných (33,3%) se slunci nevyhýbá vůbec.

- 47 -

Dotazníková položka č.14: Na slunci pobýváte z důvodu (můžete zaškrtnout více možností):

Tabulka č.14 – Důvod pobytu na slunci


Možnosti


Záměrné opalování

12

26,7

19

42,2

Sport

23

51,1

10

22,2

Práce

22

48,9

13

28,9

Relaxace

3

6,7

11

24,4

Graf č.11 – Důvod pobytu na slunci 60 50

51,1

40

48,9 42,2

% 30

20

28,9

26,7

22,2

24,4

10 6,7


Záměrné opalování

Zdravotníci Sport

Práce

Relaxace

Závěr: V otázce č.14 mohli respondenti vybrat více možností. Nejčastějším důvodem pobytu na slunci u laické veřejnosti byl sport a to u 23 respondentů (51,1%), dále práce u 22 dotazovaných (48,9%) a záměrné opalování u 12 dotazovaných (26,7%), další důvodem byla relaxace u 3 respondentů ( 6,7%). U zdravotníků bylo nejčastějším důvodem pobytu na slunci záměrné opalování a to u 19 dotazovaných (42,2%), dále práce u 13 respondentů (28,9%), relaxace u 11 lidí (24,4%) a na konec sport s 10 dotazovanými (22,2%).

- 48 -

Dotazníková položka č.15: Spálíte se často při pobytu na slunci?

Tabulka č.15 – Častost spálení se při pobytu na slunci

Možnosti



Ano, 4x a více do roka Ano, maximálně 3x do roka

0

0,0

0

0,0

5

11,1

3

6,7

Výjimečně

32

71,1

33

73,3

Ne

8

17,8

9

20,0

Celkem

45

100,0

45

100,0

Závěr: Ve skupině laické veřejnosti se maximálně 3x do roka při pobytu na slunci spálí 5 dotazovaných (11,1%), výjimečně se spálí 32 respondentů (71,1%) a vůbec se nespálí 8 lidí (17,8%). Ve druhé skupině se maximálně 3x do roka při pobytu na slunci spálí 3 dotazovaní (6,7%) a 33 respondentů (73,3%) se spálí výjimečně. Vůbec se nespálí 9 zdravotníků (20,0%).

- 49 -

Dotazníková položka č.16: Myslíte si, že je důležité používat preventivní opatření pro ochranu kůže?

Tabulka č.16 – Důležitost používání preventivních opatření pro ochranu kůže


Možnosti


Ano

42

93,3

44

97,8

Ne

0

0,0

1

2,2

Nevím

3

6,7

0

0,0

Celkem

45

100,0

45

100,0

Graf č.12 – Důležitost používání preventivních opatření pro ochranu kůže 100 80

97,8

93,3

60 % 40 20 0

0

6,7

2,2

Laická veřejnost Ano

0

Zdravotníci Ne

Nevím

Závěr: O důležitosti dodržování preventivních opatření pro ochranu kůže je přesvědčeno 42 dotazovaných (93,3%) ze skupiny laické veřejnosti a pouze 3 respondenti (6,7%) nevím, zda je důležité dodržovat tato opatření. U zdravotníků je 44 dotazovaných (97,8%) přesvědčeno o nutnosti dodržovat preventivní opatření pro ochranu kůže a pouze 1 respondent (2,2%) si toto nemyslí.

- 50 -

Dotazníková položka č.17: Upřednostňujete opálenou pokožku?

Tabulka č.17 – Upřednostnění opálené pokožky

Možnosti



Ano

13

28,9

16

35,6

Ne

10

22,2

13

28,9

Je mi to jedno

22

48,9

16

35,6

Celkem

45

100,0

45

100,0

Závěr: V první skupině upřednostňuje opálenou pokožku 13 dotazovaných (28,9%). Opálenou pokožku naopak neupřednostňuje 10 respondentů (22,2%) a 22 lidem (48,9%) je to jedno. Ve druhé skupině opálenou pokožku upřednostňuje 16 zdravotníků (35,6%), 13 dotazovaných (28,9%) ji naopak neupřednostňuje a 16 respondentům (25,6%) je to jedno.

- 51 -

Dotazníková položka č.18: Pokud jste v předchozí otázce odpověděl(a) ano, jakým způsobem dosahujete opálení?

Tabulka č.18 - Způsob dosažení opálené pokožky

Možnosti Opálení na slunci bez použití ochranných přípravků s UV faktorem Opálení na slunci s použitím ochranných přípravků s UV faktorem Opalování v soláriu bez použití ochranných přípravků s UV faktorem Opalování v soláriu s použitím ochranných přípravků s UV faktorem



2

15,4

1

6,25

11

84,6

14

87,5

0

0,0

0

0,0

0

0,0

0

0,0

Samoopalovací krémy

0

0,0

1

6,25

Celkem

13

100,0

16

100,0

Závěr: Na otázku č.18 odpovídali pouze Ti respondenti, kteří v předchozí otázce odpověděli, že upřednostňují opálenou pokožku. Nejčastějším způsobem jak dosáhnout opálené pokožky bylo u skupiny laické veřejnosti opalování na slunci s použitím ochranných přípravků s UV faktorem a to u 11 dotazovaných (84,6%). Dále 2 respondenti (15,4%) uvedli, že se opalují na slunci bez použití ochranných přípravků s UV faktorem. Zdravotníci nejčastěji dosahují opálené pokožky opálením na slunci s použitím ochranných prostředků s UV faktorem a to u 14 dotazovaných (87,5%), 1 respondent (6,25%) se opaluje na slunci bez použití ochranných prostředků s UV faktorem a stejně tak 1 zdravotník (6,25%) dosahuje opálení pomocí samoopalovacích krémů.

- 52 -

Dotazníková položka č.19: Jakou ochranu používáte před sluncem během dne? (můžete zatrhnout více možností)

Tabulka č.19 – Druh ochrany před sluncem


Možnosti


Pokrývka hlavy

17

37,8

19

42,2

Brýle

28

62,2

28

62,2

Oděv s dlouhými rukávy Ochranný krém s UV faktorem 12 a více Přímému slunci se vyhýbám

4

8,9

0

0,0

21

46,7

30

66,7

9

20,0

15

33,3

Nechráním se

7

15,6

1

2,2

Graf č.13 – Druh ochrany před sluncem 80 60 % 40

62,2 46,7

37,8

42,2 33,3

20 0

66,7

62,2

20 15,6

0

8,9 Laická veřejnost

2,2

Zdravotníci

Pokrývka hlavy

Brýle

Oděv s dlouhými rukávy

Ochranný krém

Přímému slunci se vyhýbám

Nechráním se

Závěr: V otázce č.19 mohli respondenti vybírat více možností. Brýle jako nejčastější ochranu před sluncem uvedlo 28 dotazovaných (62,2%) ve skupině laické veřejnosti, dále to byly ochranné krémy s UV faktorem s 21 respondenty (46,7%) a pokrývka hlavy u 17 lidí ( 37,8%). Oděv s dlouhými rukávy používají jako ochranu před sluncem 4 respondenti (8,9%). Přímému slunci se vyhýbá 9 dotazovaných (20,0%) a naopak 7 lidí (15,6%) se nechrání před sluncem vůbec.

- 53 -

Ve skupině zdravotníku byly nejčastější ochranou před sluncem ochranné krémy s UV faktorem a to u 30 respondentů (66,7%), dále brýle s 28 dotazovanými (62,2%) a pokrývka hlavy u 19 dotazovaných (42,2%). Přímému slunci se vyhýbá 15 zdravotníků (33,3%) a pouze 1 respondent (2,2%) se před sluncem nechrání vůbec.

- 54 -

Dotazníková položka č.20: Kdy si aplikujete kosmetické přípravky s UV faktorem?

Tabulka č.20 – Aplikace kosmetického přípravku s UV faktorem

Možnosti Alespoň 30 min před vystavením se slunci Těsně před vystavením se slunci



17

37,8

22

48,9

16

35,6

20

44,4

Až po vystavení se slunci

1

2,2

2

4,4

Nepoužívám je

11

24,4

1

2,2

Celkem

45

100,0

45

100,0

Graf č.14 – Aplikace kosmetického přípravku s UV faktorem 50 48,9

40 %

30

44,4

37,8 35,6

20

24,4

10

4,4

2,2


2,2

Zdravotníci

Alespoň 30 min před vystavením se slunci

Těsně před vystavením se slunci

Až po vystavení se slunci

Nepoužívám je

Závěr: Alespoň 30 minut před vystavením se slunci si aplikuje kosmetický přípravek s UV faktorem ve skupině laické veřejnosti 17 dotazovaných (37,8%), těsně před vystavením se slunci pak 16 respondentů (35,6%) a 1 respondent (2,2%) použije kosmetický přípravek až po vystavení se slunci. Kosmetický přípravek s UV faktorem vůbec nepoužívá 11 lidí (24,4%). Ve druhé skupině si kosmetický přípravek aplikuje alespoň 30 minut před vystavením se slunci 22 zdravotníků (48,9%), těsně před vystavením se slunci pak 20 dotazovaných (44,4%) a až po vystavení se slunci použijí kosmetický přípravek 2 respondenti (4,4%). Vůbec nepoužívám kosmetický přípravek s UV faktorem 1 zdravotník (2,2%).

- 55 -

Dotazníková položka č.21: Opakujete aplikaci kosmetických přípravků s UV faktorem při vystavování se slunci?

Tabulka č.21 – Opakování aplikace kosmetického přípravku s UV faktorem


Možnosti


Ano, alespoň po 2hod.

3

6,7

5

11,1

Ano, dle potřeby

19

42,2

28

62,2

Ano, ale jen při koupání

7

15,6

7

15,6

Ne, namažu se jen 1x Nepoužívám žádné ochranné kosmetické přípravky

5

11,1

4

8,9

11

24,4

1

2,2

Celkem

45

100,0

45

100,0

Graf č.15 – Opakování aplikace kosmetického přípravku s UV faktorem 80 60

62,2

% 40

42,2

20 0

24,4 6,7

15,6 11,1

11,1

Laická veřejnost

15,6 8,9

2,2

Zdravotníci

Ano, alespoň po 2hod.

Ano, dle potřeby

Ano, ale jen při koupání

Ne, namažu se jen 1x

Nepoužívám žádé kosm.přípravky

Závěr: U laické veřejnosti si opakují aplikaci kosmetického přípravku s UV faktorem alespoň po 2hod. pouze 3 dotazovaní (6,7%), dle potřeby pak opakuje aplikaci 19 respondentů (42,2%), při koupání použije kosmetický přípravek 7 lidí (15,6%) a pouze 1x se namaže přípravkem 5 dotazovaných (11,1%). Žádný ochranný přípravek nepoužije 11 respondentů (24,4%).

- 56 -

U zdravotníků 5 respondentů (11,1%) zopakuje aplikaci kosmetického přípravku s UV faktorem , 28 dotazovaných (62,2%) opakuje aplikaci dle potřeby a 7 (15,6%) jich aplikuje přípravek pouze při koupání. Jen 1x se namažou 4 zdravotníci (8,9%) a vůbec nepoužije kosmetický přípravek s UV faktorem 1 respondent (2,2%).

- 57 -

Dotazníková položka č.22: Při vystavování se slunci v kombinaci s koupáním používáte (můžete zaškrtnout více odpovědí):

Tabulka č.22 – Použití kosmetického přípravku při vystavení se slunci v kombinaci s koupáním

Možnosti Klasické kosmetické přípravky s UV faktorem Proti vodě odolné kosmetické přípravky s UV faktorem Nepoužívám žádné ochranné kosmetické přípravky


Celkem


16

35,6

12

26,7

18

40,0

32

71,1

11

24,4

1

2,2

45

100,0

45

100,0

Graf č.16 – Použití kosmetického přípravku při vystavení se slunci v kombinaci s koupáním 80 60

71,1

% 40 20

35,6

40 26,7

24,4


2,2

Zdravotníci

Klasické kosm.přípravky s UV faktorem Proti vodě odolné kosm.přípravky s UV faktorem Nepoužívám žádné kosm.přípravky

Závěr: Klasický kosmetický přípravek s UV faktorem při vystavení se slunci v kombinaci s koupáním použije 16 dotazovaných (35,6%) ze skupiny laické veřejnosti. Proti vodě odolný přípravek použije 18 respondentů (40,0%) a žádný ochranný přípravek nepoužije 11 lidí (24,4%). Ve skupině zdravotníků použije klasický kosmetický přípravek s UV faktorem při vystavení se slunci v kombinaci s koupáním 12 dotazovaných (26,7%), proti vodě odolný pak použije 32 respondentů (71,1%) a 1 zdravotník (2,2%) nepoužije žádné ochranné kosmetické přípravky.

- 58 -

Dotazníková položka č.23: Máte podle Vás dostatek informací o prevenci melanomu kůže?

Tabulka č.23 – Dostatek informací o prevenci melanomu kůže

Možnosti



Ano

16

35,6

25

55,6

Ne

15

33,3

9

20,0

Nevím

14

31,1

11

24,4

Celkem

45

100,0

45

100,0

Závěr: Ve skupině laické veřejnosti uvedlo 16 respondentů (35,6%), že má dostatek informací o prevenci melanomu kůže, 15 dotazovaných (33,3%) nemá dostatek informací a 14 lidí (31,1%) neví, zda má dostatek informací o prevenci melanomu. Dostatek informací o prevenci melanomu kůže má 25 zdravotníků (55,6%), dostatek informací nemá 9 dotazovaných (20,0%) v této skupině a 11 respondentů (24,4%) neví, zda má dostatek informací.

- 59 -

Dotazníková položka č.24: Pokud jste v otázce č. 23 odpověděl(a) ano, myslíte si, že dodržujete správně zásady prevence melanomu kůže?

Tabulka č.24 – Dodržování správných zásad prevence melanomu kůže

Možnosti



Ano

7

43,8

11

44,0

Ne Nejsem si zcela jistý/á

3

18,8

3

6,7

6

13,3

9

20,0

Nevím

0

0,0

2

4,4

Celkem

16

100,0

25

100,0

Závěr: Na otázku č.24 odpovídali pouze ti dotazovaní, kteří v předchozí otázce odpověděli, že mají dostatek informací o prevenci melanomu kůže. V první skupině 7 respondentů (43,8%) si myslí, že dodržuje správné zásady prevence melanomu kůže, 3 dotazovaní (18,8%) nedodržuje zásady prevence melanomu a 6 lidí (13,3%) si není jisto, zda dodržuje správně zásady prevence melanomu kůže. Ve druhé skupině 11 respondentů (44,0%) uvedlo, že dodržuje správné zásady prevence melanomu, 3 dotazovaní (6,7%) nedodržují správně zásady prevence, 9 zdravotníků (20,0%) si není jisto, zda dodržuje správně zásady prevence a 2 respondenti (4,4%) nevím, jestli dodržuje správné zásady prevence melanomu kůže.

- 60 -

Dotazníková položka č.25: Pokud jste v otázce č. 23 odpověděl(a) ne nebo nevím, z jakého důvodu si myslíte, že nemáte dostatek informací o prevenci melanomu kůže?

Tabulka č.25 – Důvod nedostatečných informací o prevenci melanomu kůže


Možnosti


Nezajímá mě to

3

10,3

1

5,0

Nevím, kde tyto informace získat

3

10,3

1

5,0

Nemám čas se tím zabývat Málo informací z veřejných prostředků

9

31,0

15

75,0

11

37,9

2

10,0

Mám strach z onemocnění Nemám možnost si potřebné informace opatřit

1

3,4

1

5,0

2

6,9

0

0,0

Celkem

29

100,0

20

100,0

Graf č.17 - Důvod nedostatečných informací o prevenci melanomu kůže 80 75

60

% 40 31

20 0

10,3 10,3

37,9 3,4 6,9

5

5

Laická veřejnost

10

5

0

Zdravotníci

Nezajímá mě to Nevím, kde tyto informace získat Nemám čas se tím zabývat Málo informací z veřejných prostředků

Závěr: Na otázku č.25 odpovídali respondenti, kteří v otázce č.23 odpověděli, že nemají nebo neví jestli mají dostatek informací o prevenci melanomu kůže. Nejčastějším důvodem proč lidé ve skupině laické veřejnosti nemají dostatečné informace o prevenci melanomu je nedostatek informací z veřejných prostředků a to

- 61 -

u 11 dotazovaných (37,9%) a další důvodem je nedostatek času u 9 respondentů (31,0%). O prevenci melanomu kůže se nezajímají 3 dotazovaní (10,3%), 3 respondenti (10,3%) neví, kde tyto informace získat, 2 lidé (6,9%) nemají možnost si informace opatřit a 1 dotazovaný (3,4%) má strach z onemocnění. Ve skupině zdravotníků je nejčastější důvodem nedostatku informací o prevenci melanomu nedostatek času a to u 15 dotazovaných (75%), 2 zdravotníci (10,0%) uvedli jako důvod málo informací z veřejných prostředků. Informace o prevenci melanomu kůže nezajímají 1 zdravotníka (5,0%), 1 dotazovaný (5,0%) neví, kde tyto informace získat a 1 respondent (5,0%) jako důvod nedostatečných informací o prevenci melanomu uvedl strach z onemocnění.

- 62 -

Dotazníková položka č.26: Kde získáváte informace o prevenci melanomu kůže? (můžete zaškrtnout více odpovědí)

Tabulka č.26 – Zdroj informací o prevenci melanomu kůže


Možnosti Časopisy, TV, rádio, internet


31

68,9

43

95,6

Zdravotnická zařízení

10

22,2

25

55,6

Rodina, přátele, známí

16

35,6

13

28,9

Škola

4

8,9

4

8,9

Nikde, nezajímá mě to

10

22,2

0

0,0

Graf č.18 - Zdroj informací o prevenci melanomu kůže 100 80 60 % 40 20 0

95,6 68,9 55,6 22,2

35,6

28,9

8,9 22,2 Laická veřejnost

8,9 Zdravotníci

Časopisy, TV, rádio, internet

Zdravotnická zařízení

Rodina, přátelé, známí

Škola

0

Nikde, nezajímá mě to

Závěr: V této otázce mohli respondenti vybírat více možností. Časopisy, TV, rádio a internet jsou nejčastější zdrojem informací o prevenci melanomu kůže a to u 31 dotazovaných (68,9%) ze skupiny laické veřejnosti. Rodina, přátelé a známí jsou zdrojem informací o prevenci melanomu u 16 respondentů (35,6%), zdravotnická zařízení u 10 lidí (22,2%) a škola u 4 respondentů (8,9%). Informace o prevenci melanomu kůže nezajímají 10 dotazovaných (22,2%). Zdravotníci nejčastěji získávají informace o prevenci melanomu z časopisů, TV, rádia a internetu, které uvedlo 43 respondentů (95,6%), 25 dotazovaných (55,6%) získává

- 63 -

informace ze zdravotnických zařízení. Od rodiny, přátel a známých pak 13 respondentů (28,9%) a ze školy 4 zdravotníci (8,9%).

- 64 -

8 DISKUSE

V této části bakalářské práce se věnuji podrobnější analýze a srovnání získaných výsledků na základě dotazníkového šetření. Bakalářská práce se zabývá informovaností laické veřejnosti a zdravotníků (všeobecných sester) o melanomu, jeho projevech a prevenci tohoto onemocnění. Dotazníkové šetření probíhalo tři týdny, celkem jsem rozdala mezi laickou veřejnost a zdravotníky 90 dotazníků. Z výsledku šetření vyplývá, že, jak mezi laickou veřejností, ale bohužel i mezi zdravotníky, je nedostačující informovanost o onemocnění melanomem a jeho prevenci. Demografické údaje o respondentech jsem získala položkou 1 – 4, kdy odpovídalo z laické veřejnosti 16 můžu a 29 žen, z řad zdravotníků odpovídal pouze jeden muž, ostatní jsou ženy, což je očekávané, protože v našem zdravotnictví je jen minimum všeobecných sester mužského pohlaví. Nejvíce zastoupenou věkovou skupinou mezi laiky i zdravotníky byla věková kategorie 26 – 35 let (31,1% z laické veřejnosti a 35,5% zdravotníků). Co se týče vzdělání, nejvíce odpovídalo respondentů se středním vzděláním s maturitou, a to u obou sledovaných skupin. Položkou ohledně vzdělání jsem chtěla jen pro zajímavost zjistit, zda respondent s vysokoškolským vzděláním bude mít větší znalosti a zájem o onemocnění a jeho prevenci. Předpokládala jsem, že člověk s vyšším vzděláním bude mít znalostí více. Přisuzovala jsem to většímu zájmu o všeobecné vzdělávání se. Moje domněnka však není zcela pravdivá. Ukázalo se, že člověk, který je vyučen, má k dispozici více informací o melanomu a jeho prevenci než člověk s vysokoškolským vzděláním. Dva vysokoškoláci z osmi nevěděli, co je to melanom, příčinu vzniku tohoto onemocnění ani jeho projevy. U dotazovaných, kteří jsou vyučeni, tyto informace nemá šest z třinácti. Je to tedy spíše na povaze každého z nás, jak přistupujeme ke zdraví a jeho ochranu. Položka 5 zjišťuje, co pojem melanom kůže znamená. Že se jedná o nádorové onemocnění kůže vědělo z laické veřejnosti 32 respondentů (71,1%), 6 respondentů (13,3%) si myslí, že melanom je zánětlivé onemocnění mateřského znaménka, že se jedná o zánětlivé onemocnění kůže je přesvědčeno 5 dotazovaných (11,1%) a 2 z dotazovaných si myslí, že melanom znamená hojný výskyt mateřských znamének. Zdravotníci odpověděli na položku číslo 5 správně, pouze jeden z dotazovaných si myslí, že melanom znamená hojný výskyt mateřských znamének. Tady u zdravotníků jsem byla přesvědčená, že všichni budou vědět a

- 65 -

znát, co pojem melanom znamená, protože se s ním nejméně jednou museli setkat a to při studiu na zdravotnických školách. V další položce mě zajímalo, jestli respondenti vědí, co je příčinou vzniku melanomu. Převážná většina u obou sledovaných skupin věděla, co je příčinou vzniku tohoto onemocnění. Z laické veřejnosti 40 respondentů (88,9%) odpovědělo, že na vzniku melanomu se podílí sluneční záření, světlá barva kůže, hojný výskyt pigmentových skvrn. Taktéž odpovědělo 41 (91,1%) zdravotníků. To že je příčinou vzniku melanomu dermatologické onemocnění kůže, si myslí 4 respondenti (8,9%) z laické veřejnosti, ze zdravotníků si to myslí 3 respondenti (6,7%). Z laické veřejnosti 1 respondent je přesvědčen, že se jedná o stav po popáleninách a traumatech kůže a ze zdravotníků si 1 dotazovaný myslí, že melanom je způsoben viry a bakteriemi, což tato informace mě doslova od zdravotníka překvapila. V položce číslo 7 jsem chtěla zjistit, jestli respondenti vědí, jak se melanom kůže projevuje. Z laické veřejnosti odpovědělo 39 respondentů (86,7%) správně, 3 respondenti si myslí, že se jedná o zarudnutí a pálení části pokožky a zbývající 3 jsou přesvědčeni, že projevem melanomu kůže je náhlý výskyt hematomů. Dotazovaní zdravotníci pak všichni věděli, jak se melanom projevuje, což jsem předpokládala. Položka číslo 8 se zabývá existencí melanomových poraden v České republice. Z laické veřejnosti se s tímto pojmem setkali všichni dotazovaní, ale co mě překvapilo je, že 3 dotazovaní (6,6%) zdravotníci neví, co melanomová poradna vůbec je. Přesto že z laické veřejnosti všichni vědí, co melanomová poradna znamená, 19 dotazovaných (42,2%) neví, že v České republice je možnost návštěvy těchto poraden, ze zdravotníků to neví 8 dotazovaných (17,8%). Nejvíce zastoupenou skupinou u obou skupin dotazovaných jsou ti, kteří vědí o možnosti návštěv melanomových poraden, ale nevědí, kde v České republice se tyto poradny nacházejí, a to 20 (44,4%) laiků a 25 (55,6%) zdravotníků. Nejvíce informovaných je 6 dotazovaných (13,3%) z laické veřejnosti a 9 dotazovaných (20%) zdravotníků. Tato skupina ví, že existuje možnost návštěvy melanomových poraden a vědí, kde v České republice se nacházejí. Na otázku, zda respondenti znají svůj fototyp 9 (20%) z laické veřejnosti odpovědělo, že neví, co tento pojem znamená, ze zdravotníků to neví 5 dotazovaných (11,1%). Nejvíce dotazovaných u obou sledovaných skupin vědí, co tento pojem znamená a dokonce se jím i řídí, a je to 14 (31,1%) laiků a polovina dotazovaných zdravotníků. Z laické veřejnosti pak 9 dotazovaných (20%) zná svůj fototyp, ale neřídí se jím, 13 dotazovaných (28,9%) svůj fototyp nezná. U zdravotníků je to 17 dotazovaných (37,8%) co svůj fototyp zná, ale neřídí se jím a není žádný z dotazovaných zdravotníků, který by svůj fototyp neznal. - 66 -

Položky číslo 10 a 11 se zabývají kontrolami kožních znamének u lékaře a samovyšetřováním. Z laické veřejnosti si pouze 2 respondenti (4,4%) nechávají kontrolovat kožní znaménka 1x za půl roku a 1 respondent (2,2%) takto činí jednou ročně. Z této sledované skupiny dotazovaných si jen 6 respondentů (13,3%) provádí pravidelně samovyšetřování kožních znamének. Ze zdravotnické populace si ani jeden respondent nenechává zkontrolovat znaménka lékařem 1x za půl roku, pouze 5 dotazovaným (11,1%) znaménka kontroluje lékař jednou ročně, což je docela nízký počet na to, že zdravotníci mají k lékařskému vyšetření nejblíže. Samovyšetření mateřských znamének pak provádí pouze 7 dotazovaných (15,6%) zdravotníků. Z laické veřejnosti si nechává nepravidelně kontrolovat lékařem mateřská znaménka 21 dotazovaných (46,7%) a tentýž počet si myslí, že to nepotřebuje. Z dotazovaných zdravotníků si 24 dotazovaných (53,3%) nechává lékařem kontrolovat mateřská znaménka nepravidelně, bohužel 16 dotazovaných (35,6%) si myslí, že kontrolu znamének lékařem nepotřebují. Co se týče samovyšetřování mateřských znamének, tak u obou sledovaných skupin je nejvíce zastoupeno těch, kteří si provádí samovyšetření znamének občas, a to 23 dotazovaných (51,1%) z laické veřejnosti a 34 dotazovaných (75,6%) zdravotníků. Bohužel 16 dotazovaných (35,6%) z laické veřejnosti a 4 dotazovaných (8,9%) zdravotníků si mateřská znaménka nesledují vůbec. V další položce jsem se snažila zjistit u těch dotazovaných, co si nekontrolují kožní znaménka, proč tak nečiní. Z laické veřejnosti 4 respondenti (25%) si myslí, že je to zbytečné a 4 (25%) neví, že kontrola znamének je to nutná. Bohužel se našel i jeden zdravotník (2,2%), který pokládá kontrolu znamének za zbytečnost, 3 dotazovaní zdravotníci (75%) neví, že kontrola znamének je nutná. Z laické veřejnosti uvedlo 8 dotazovaných (50%), že je nejlíp si nemoci nepřipouštět, což je důvodem, proč si nekontrolují mateřská znaménka. Položka 13 a 14 se zabývá vystavování se slunci a důvody opalování. Přímému slunci se nevyhýbá 19 dotazovaných (42,2%) laiků a 15 dotazovaných (33,3%) zdravotníků. Z laické veřejnosti pak 7 respondentů (15,6%) se přímému slunci vyhýbá co nejvíce v rámci možností a 19 respondentů (42,2%) se snaží vyhýbat slunečnímu záření mezi 1000 - 1500 hodinou. Z řad zdravotníků se snaží vyhýbat přímému slunečnímu záření v rámci možností 9 respondentů (20%) a 21 respondentů (46,7%) se vyhýbá slunci mezi 1000 - 1500 hodinou. Jako důvod, proč dotazovaní pobývají na slunci z laické veřejnosti nejvíce uvedlo jako důvod sport, a to 23 respondentů (51,1%), jako nejčastější druhý důvod uvedlo 22 respondentů (48,9%) práci, 12 respondentů (26,7%) se záměrně opaluje, jako relaxaci berou pobyt na slunci 3 respondenti (6,7%). Zdravotníci jako nejčastější důvod pobytu na slunci - 67 -

uvedli záměrné opalování, a to 19 respondentů (42,2%). Myslím si, že je to tím, že respondenti z řad zdravotníků byly vesměs ženy. V teoretické části jsem zmínila, že opalování patří stále ještě mezi módní trend a ztělesnění krásy. Druhým důvodem pobytu na slunci je práce, a to u 13 respondentů (28,9%), 11 zdravotníků (24,4%) na slunci relaxuje a zbývajících 10 respondentů (22,2%) na slunci pobývá z důvodu sportu. Obě skupiny dotazovaných měly možnost vypsat i jiné důvody, proč pobývají na slunci, ale žádný dotazovaný tuto možnost nevyužil, z čehož celkově vyplývá, že hlavní důvody pobytu na slunci je sport a záměrné opalování. V položce číslo 15 mě zajímalo, zda se dotazovaní často spálí při pobytu na slunci. Žádný z dotazovaných u obou sledovaných skupin se nespálí 4 a víckrát do roka. Nejvíce je těch, kteří se při pobytu na slunci spálí výjimečně, a to 32 dotazovaných (71,1%) z laické veřejnosti a o jednoho více zdravotníků, tedy 33 dotazovaných (73,3%). Kdo se nespálí vůbec je 8 dotazovaných (17,8%) laiků a 9 (20,0%) zdravotníků. Ve skupině laické veřejnosti se maximálně 3x do roka při pobytu na slunci spálí až 5 dotazovaných (11,1%) a z dotazovaných zdravotníků jsou to 3 respondenti (6,7%). V další položce jsem chtěla zjistit, zda si respondenti myslí, že je důležité používat preventivní opatření pro ochranu kůži. V této položce jsem byla přesvědčená, že všichni respondenti odpoví kladně. Ale bohužel se našel jeden zdravotník (2,2%), který si nemyslí, že je to důležité a 3 respondenti (6,7%) z laické veřejnosti, kteří neví, zda je to důležité nebo ne. Zbývající respondenti obou skupin si myslí, že používání preventivních opatření pro ochranu kůže je důležité (42 respondentů z laické veřejnosti a 44 dotazovaných zdravotníků). Další položku považuji za doplňkovou, nesleduje žádný můj cíl, jen pro zajímavost jsem chtěla vysledovat, kolik lidí upřednostňuje opálenou pokožku. Ve skupině laické veřejnosti upřednostňuje opálenou pokožku 13 dotazovaných (28,9%) a 16 dotazovaných (35,6%) ze skupiny zdravotníků. Celkem 22 dotazovaným (48,9%) laikům je jedno, zda budou opálení nebo ne a jedno je to i 16 zdravotníkům (35,6%) a dokonce 13 zdravotníků (28,9%) a 10 laiků (22,2%) opálenou pokožku neupřednostňuje. Odpovědi mě překvapily, spíše jsem počítala s větším počtem dotazovaných, kteří opálenou pokožku budou upřednostňovat. Položka 18 patří těm dotazovaným, kteří v předchozí otázce odpověděli, že upřednostňují opálenou pokožku. Cílem bylo zjistit, jakým způsobem opálení dosahují. Ve skupině laické veřejnosti i ve skupině zdravotníků se nejvíce respondentů opaluje na slunci s použitím ochranných kosmetických přípravků s UV faktorem, a to 11 laiků (84,6%) a 14 zdravotníků (87,5%). Dva respondenti (15,4%) z laické veřejnosti a 1 respondent (6,25%) ze skupiny zdravotníků se opalují na přímém slunci bez použití ochranných kosmetických - 68 -

přípravků

s UV

faktorem.

Jeden

zdravotník

(6,25%)

dosahuje

opálení

použitím

samoopalovacích krémů. Žádný z dotazovaných z obou sledovaných skupin nedosahuje opalování v soláriu. Což mě také trochu překvapilo, protož v poslední době u nás nastal rozmach zřizování solárních studií a není problém si solární studia vyhledat a z několika nabídek si vybrat. Následující položky se budou zabývat dodržováním preventivních opatření. Položka 19 zjišťuje, jakou ochranu používají respondenti před slunečním záření během dne. Na úvod musím konstatovat, že ani jeden z respondentů nepoužívá všechny ochranné prostředky před slunečním záření. Velká většina z obou sledovaných skupin kombinuje 2-3 způsoby ochrany, z velké části je to ochranný krém s UV faktorem a brýle. Celkově 8 dotazovaných z obou skupin se nechrání vůbec, jeden (2,2%) z řad zdravotníků a až 7 (15,6%) z laické veřejnosti. Z laické veřejnosti největší ochranu považují respondenti v používání brýlí a takto se chrání 28 respondentů (62,2%), zdravotníci za největší ochranu považují ochranný krém s UV faktorem a to 30 dotazovaných (66,7%). Jako druhým nejvíce používaným prostředkem, coby ochranu proti slunečním paprskům, používá laická veřejnost ochranný krém s UV faktorem – 21 dotazovaných (46,7%), třetí nejužívanější je pokrývka hlavy – 17 dotazovaných (37,8%). U zdravotníků jako druhá nejužívanější ochrana proti slunci jsou brýle – 28 respondentů (62,2%), pokrývku hlavy používá 19 respondentů (42,2%). Nejméně používanou ochranou proti slunci je oděv s dlouhými rukávy, u laické veřejnosti tomuto druhu ochrany holdují 4 respondenti (8,9%), zdravotník tuto ochranu nepoužívá ani jeden. Druhou nejméně používanou ochranou jak u laické populace tak u zdravotníků je vyhýbání se přímému slunci, kdy tak činí 9 dotazovaných ( 20%) z laické veřejnosti a 15 (33,3%) dotazovaných zdravotníků. Položka č. 20, 21 a 22 zkoumá aplikaci a způsob používání kosmetických ochranných přípravků s UV faktorem. Ve skupině složené z laické veřejnosti 17 dotazovaných (37,8%) si aplikuje ochranný krém alespoň 30min před vystavením se slunci, ze zdravotníků tak činí 22 dotazovaných (48,9%). Těsně před vystavením se slunci 16 respondentů (35,6%) z laické veřejnosti si aplikuje ochranný krém a jeden respondent (2,2%) si aplikuje krém až po vystavení se slunci. U zdravotníků je to 20 dotazovaných (44,4%), kteří si aplikují ochranný krém těsně před vystavením se slunci a 2 (4,4%) až po vystavení se slunci. Docela velké množství, a to 11 respondentů (24,4%) z laické veřejnosti nepoužívá ochranné krémy vůbec a jeden (2,2%) zdravotník taktéž.

- 69 -

Co se týče opakovatelnosti aplikace ochranných přípravků při vystavování se slunci, tak 19 respondentů (42,2%) z laické skupiny a 28 respondentů (62,2%) ze skupiny zdravotníků, opakuje aplikaci dle potřeby. Větší počet z laické veřejnosti – 11 dotazovaných (24,4%) nepoužívá žádné ochranné prostředky a 5 dotazovaných (11,1%) se namaže jen jedenkrát a aplikaci ochranného krému již neopakuje, ze zdravotníku je jen 1 (2,2%), kdo ochranné krémy nepoužívá a 4 zdravotníci (8,9%) aplikaci ochranného krému neopakují. Správně opakovanou aplikaci ochranných krémů, a to alespoň opakování aplikace ochranného krému alespoň po 2h, dodržují pouze 3 respondenti (6,7%) z laické skupiny a 5 respondentů (11,1%) zdravotníků. Jen při koupání považuje za nutné zopakovat aplikaci ochranného krému stejný počet dotazovaných z laické veřejnosti i zdravotníků – 7 (15,6%). Při kombinaci s koupáním a sluněním většina respondentů z laické veřejnosti i zdravotníků používá proti vodě odolné ochranné přípravky – 18 respondentů (40%) z laické skupiny a 32 respondentů (71,1%) ze skupiny zdravotníků. Klasické kosmetické přípravky v kombinaci s koupáním používá 16 respondentů (35,6%) z laické veřejnosti a 12 (26,7%) zdravotníků. Nemalá část mezi laickou skupinou nepoužívá pří slunění v kombinaci s koupáním žádné ochranné krémy – 11 dotazovaných (24,4%), ze zdravotníků je to 1 respondent (2,2%). Zbývající čtyři položky (23, 24, 25, 26) se zabývají o dostatečnosti informovanosti o prevenci melanomu a dostupnosti získávání těchto informací. Z laické veřejnosti si pouze 16 respondentů (35,6%) myslí, že má dostatek informací ohledně melanomu, skoro stejný počet, což je 15 respondentů (33,3%), si myslí, že tyto informace nemá a 14 respondentů (31,1%) neví, zda mají dostatek informací o melanomu a jeho prevenci. Co se týče zdravotníků tak více jak polovina dotazovaných je přesvědčená, že dostatek informací k melanomu má – 25 respondentů (55,6%), 9 respondentů (20%) si myslí, že nemá a 11 respondentů (24,4%) neví, zda je dostatečně informováno. I když více jak polovina sledované populace odpověděla, že dostatek informací o prevenci melanomu má, ne vždy se těmito informacemi řídí. Celkově 41 dotazovaných z obou sledovaných skupin, kteří odpověděli, že mají dostatek informací o melanomu a jeho prevenci, měli odpovědět, zda si myslí, že dodržují správné zásady prevence melanomu. 15 z nich ale odpovědělo, že si ale nejsou jistí, zda dodržují správné zásady prevence melanomu, a to 6 laiků (13,3%) a 9 zdravotníků. Ze skupiny laiků 7 respondentů (43,8%) si myslí, že správné zásady dodržuje a ze skupiny zdravotníků si to myslí 11 respondentů (44%). Z výše uvedených údajů a zjištění ale vyplývá,

- 70 -

že ani jeden respondent z obou skupin nedodržuje všechny zásady prevence melanomu, ale většina je dodržuje aspoň částečně. Stejný počet laiků a zdravotníků – 3 dotazovaní, si myslí, že dostatek informací nemá a ze zdravotníků 2 respondenti (4,4%) neví, zda má dostatek informací o melanomu a jeho prevenci. V položce 25 odpovídali pouze ti respondenti, kteří si myslí, že nemají dostatek informací o prevenci melanomu a cílem této otázky bylo zjistit, příčinu nedostatku informací. Celkem odpovídalo 49 respondentů, 29 z řad laické veřejnosti a 20 z řad zdravotníků. Mezi dotazovanými se bohužel našli tací, které informace o melanomu nezajímají, a to 3 dotazovaní (10,3%) z laické veřejnosti a 1 zdravotník (5%). Ze skupiny laiků 3 z nich (10,3%) odpovědělo, že neví, kde tyto informace získat, ze skupiny zdravotníků to neví jeden respondent (5%). Nejvíce dotazovaných z laické veřejnosti je přesvědčeno, že je málo informací ve sdělovacích prostředcích, a to 11 respondetnů (37,9%), to samé si myslí pouze 2 zdravotníci (10%). Z řad zdravotníků nejvíce odpovědělo, že nemají čas se tím zabývat, a to 15 respondentů (75%), z řad laické veřejnosti je to 9 respondentů (31%). Dalším důvodem byl strach z onemocnění, a to u 1 respondenta (3,4%) z řad laické veřejnosti a 1 zdravotníka (5%). To, že nemají možnost si potřebné informace opatřit, uvedli 2 dotazovaní (6,9%) z řad laiků, z řad zdravotníků tento důvod neuvedl ani jeden. Poslední položkou zjišťuji, kde dotazovaní získávají informace o prevenci melanomu. Respondenti měli možnost výběru více odpovědí. Sdělovací prostředky (časopisy, televize, rádio, internet, apod.) se staly nejčastějším informovaným zdrojem dotazovaných – 31 laiků (68,9%) a 43 zdravotníků (95,6%). Naopak nejméně informací získávají ve škole, a to stejný počet dotazovaných jak z řad laické veřejnosti tak z řad zdravotníků – 4 respondenti (8,9%). Dotazovaní ze skupiny laiků dále nejvíce čerpá informace od rodiny, přátel, známých a je jich 16 respondetů (35,6%) a na zdravotnická zařízení se obrací pouze 10 z nich (22,2%). U zdravotníků druhým nejvíce informovaným zdrojem je zdravotnické zařízení – 25 respondetů (55,6%) a 13 respondentů (28,9%) získává informace od rodiny, přátel a známých. Žádný ze zdravotníků neuvedl, že informace nezískává, protože ho to nezajímá, ale z laické veřejnosti až 10 (22,2%) respondentů se nezajímá o melanom a jeho prevenci. Z výsledků šetření vyplývá, že zdravotníci i laická veřejnost má určité znalosti o pojmu melanom, projevech, rizikových faktorech a prevenci, ale jejich informovanost nelze považovat za dostatečnou. Nedostatky, které vyplynuly z této práce jsou ale řešitelné.

- 71 -

Pro svoji práci jsem nezískala žádnou dostatečně srovnatelnou studii. Myslím si, že by bylo zajímavé porovnat výsledky šetření z období několika let zpátky se získanými výsledky v této bakalářské práci, zda informovanost o melanomu a jeho prevenci se zlepšuje či naopak. Myslím si, že by bylo zajímavější udělat větší průzkum mezi laickou veřejností i mezi zdravotníky. Zdravotníci by mě zajímali o to více, neboť když jsem předpokládala, že všichni z této skupiny lidí bude znát pojem melanom i jeho rizikové faktory a projevy, nestalo se tak.

- 72 -

9 NÁVRHY NA ŘEŠENÍ

Výsledky průzkumu, které jsem získala dotazníkovou metodou svědčí o nedostatečné informovanosti o melanomu a jeho prevenci. Z uvedených výsledků je patrné, že respondenti mají částečné znalosti, ale tyto znalosti nelze považovat za dostačující. Výhodné by bylo, kdyby lidé mohli dostávat více informací pomocí médií a letáku. Informace k této problematice je poměrně snadné získat na internetu, což jsem sama zjistila. Myslím si, že internetových stránek, které věnují pozornost melanomu je docela dost, jen je třeba na ně upozorňovat. Letáků o prevenci melanomu je v čekárnách praktických lékařů podle mého názoru velice málo, jestli tam vůbec nějaké jsou. V Brně jsem navštívila 5 čekáren praktických lékařů spolu se svými blízkými a nepodařilo se mi objevit ani jediný letáček. Čekárny jsou většinou zaplaveny reklamními letáky farmaceutických firem nebo bulvárními časopisy. Na čekárny praktických lékařů bych se určitě zaměřila jako na vhodné místo pro rozšíření informací ve vztahu k prevenci melanomu. Součástí některých onkologických pracovišť jsou edukační centra, kde je možnost se informovat o nádorových onemocněních a jejich prevenci. Myslím si, že součástí každé nemocnice by edukační centrum mělo být. Dnes a denně prochází nemocnicí stovky lidí, kteří by měli možnost informace o preventivních opatřeních a jejich důležitosti. V teoretické části jsem zmiňovala Evropský den melanomu. Myslím si, že jeden den v roce, který je věnovaný melanomu je velice málo na to, aby si lidé toto onemocnění a hlavně důležitost preventivních opatření uvědomili. V dnešní době se věnuje celkově preventivní péči spousta institucí, které spolupracují s masmédii a myslím si, že je třeba, aby této problematice bylo věnováno více jak v televizi, tak na stránkách novin a časopisů. Podle mého názoru si spousta lidí neuvědomuje, že preventivní prohlídky patří k základní péči o zdraví a proto jsou preventivní prohlídky podceňovány. Zvýšit zájem o tyto prohlídky by mohla pomoci masivnější kampaň o možnosti a hlavně potřebnosti pravidelných preventivních prohlídek. Zanedbávání preventivních prohlídek je důležitý negativní aspekt spolu s tím, že nejméně informací o melanomu a jeho prevenci mají respondenti od zdravotnických zařízení, čili od zdravotních pracovníků. Řešení této situace vidím v propagaci nároku na preventivní prohlídku u praktického lékaře 1x za dva roky (nejlépe pomocí masmédií). Dalším řešením by mělo být zlepšení edukace primární prevence ze strany - 73 -

zdravotníků. Součástí preventivní prohlídky by mělo být získávání informací o životním stylu jedince a samozřejmostí by mělo být pravidelné vyšetření mateřských znamének a eventuální doporučení ke specialistovi. Podle mého názoru má daleko větší váhu konkrétní doporučení ze strany lékaře než všeobecné informace v médiích. V tomto případě se ale musí vštěpovat lékařům už i v průběhu studia na lékařských fakultách a později potom při různých vzdělávacích akcí důležitost včasného záchytu melanomu právě pomocí vyšetření pigmentových znamének. V rámci celoživotního vzdělávání sester bych zařadila semináře s problematikou melanomu a jeho prevence a to nejen pro sestry, které pracují v oboru, ve kterém se s tímto onemocněním setkávají. Protože i každá všeobecná sestra se může podílet na včasné detekci melanomu a edukaci pacienta. Výhodné by bylo též, aby praktičtí lékaři zavedli odpolední ordinační hodiny. Myslím si, že spousta pracujících lidí odkládá návštěvu u lékaře právě kvůli nutnosti prohlídky v pracovní době. V oblasti prevence melanomu bych více posílila důležitost o pravidelném samovyšetření kožních znamének. Nejvíce pacientů s melanomem je těch, kteří si onemocnění našli sami. Dále si myslím, že je třeba zdůrazňovat škodlivost opalování. Společnost podléhá modernizaci a v dnešní době, kdy opálená pokožka představuje krásu a kdy se stále více rozmáhají solární studia, je snadné se nechat zlákat a zapomenout na škodlivost opalování. Tyto informace by byly vhodné zařadit např. v době reklamních upoutávek v televizi nebo v rozhlase. Motivace k zájmu o prevenci melanomu je velmi důležitá na školách a zařadila bych ji i do mateřských škol, tak jak je tomu např. v Austrálii. Pokud si už od mládí zvykneme prevenci melanomu dodržovat a budeme o této nemoci vědět více, dá se předpokládat snížení jejího výskytu. Další kapitolu představuje prevence melanomu u dětí. Tady je vhodné se zaměřit s informacemi o prevenci na matky. Letáky o prevenci melanomu u dětí bych zařadila do poraden a hlavně do čekáren pediatrů.

- 74 -

ZÁVĚR

Tato bakalářská práce se zabývá nádorovým onemocněním kůže, melanomem. Popisuje jeho příznaky, rizikové faktory pro jeho vznik a zmiňuje všechny důležité preventivní opatření. Stanovila jsem si cíl, zjistit, jaké je povědomí zdravotníků a lidí z řad laické veřejnosti o pojmu „melanom kůže“, jeho projevech a prevenci. Úkolem bylo zjistit, zda obě skupiny znají rizikové faktory tohoto onemocnění, způsob prevence a zda zásady prevence dodržují. Stanovené cíle byly splněny, na základě dotazníkového šetření byly vyhodnoceny získané odpovědi a jejich analýzou bylo splnění cílů dosaženo.

Pro průzkumné šetření jsem si stanovila 5 hypotéz: Hypotéza č.1 -. Jsem přesvědčená, že 100% z řad zdravotníků ví, co je to melanom, z laické veřejnosti tuto znalost má 80% respondentů. Tato hypotéza se mi nepotvrdila u laické veřejnosti, ale překvapivě ani u zdravotníků. Jeden respondent z řad zdravotníků neví, co je to melanom, čili znalost o pojmu melanom má 97,8% dotazovaných zdravotníků. Z laické veřejnosti pouze 71,1% zná tento pojem.

Hypotéza č.2 - Přepokládám, že zdravotníci budou mít 100% a laická veřejnost 80% znalost o projevech melanomu. Tato hypotéza se mi zcela potvrdila. Z dotazovaných zdravotníků všichni věděli, jaké jsou projevy melanomu. Z laické veřejnosti o projevech melanomu ví 86,7%.

Hypotéza č.3 - Předpokládám, že zdravotníci budou mít 90% znalost o rizikových faktorech vzniku melanomu a u laické veřejnosti bude znalost 70%. Tato hypotéza se potvrdila jen částečně a to u zdravotníků, kteří z 91,1% odpověděli správně. Laická veřejnost má určité povědomí o rizikových faktorech, ale toto povědomí není dostatečné, má je pouze 40% dotazovaných.

- 75 -

Hypotéza č.4 - Domnívám se, že 70% zdravotníků a 50% respondentů z laické veřejnosti si myslí, že má dostatek informací o prevenci melanomu. Tato hypotéza se mi opět nepotvrdila. V dotazníkovém průzkumu jen 55,6% zdravotníků odpovědělo, že si myslí, že má dostatek informací o prevenci melanomu. Z laické veřejnosti si to myslí pouze 35,6%.

Hypotéza č.5 - Předpokládám, že 80% respondentů – zdravotníků bude dodržovat aspoň částečně prevenci melanomu a z laické veřejnosti to bude 50% dotazovaných. Tato poslední hypotéza se potvrdila, 93,3%

dotazovaných zdravotníků dodržuje

částečně prevenci melanomu. Z laické veřejnosti je to 75,5% respondentů. Bohužel nikdo z celkového počtu dotazovaných, jak z laické veřejnosti tak i z řad zdravotníků, nedodržuje správně všechny zásady prevence. Nejvíce jsou, jako ochranný prvek, využívány krémy s UV faktorem, zato nejméně používanou ochranou před sluncem je využíván oděv a pokrývka hlavy.

Určitě všichni chceme být krásní a zdraví. Nezanedbatelnou míru těchto dvou slov nacházíme v naší pokožce. Na ní se odráží vše, co na nás z vnitřního a z vnějšího světa působí. To, jak budeme o svoji pokožku pečovat, se odráží nejen na naší kráse, ale hlavně i na našem zdraví. Pokožka nás do jisté míry chrání před spoustou nepříznivých vlivů, chraňme proto na oplátku i ji a snažme se předcházet obtížím, které ovlivnit jdou. Zpracování bakalářské práce mě upevnilo v názoru, že informovanost ohledně melanomu a jeho prevenci je nedostačující. Sama jsem shromažďováním literatury a následným podrobnějším studiem všech informačních zdrojů získala informace, které jsem buď nevěděla nebo jim nepřikládala patřičnou důležitost. Doufám, že tato bakalářská práce nejen mně, ale i všem, kdo si ji přečtou, připomene, jak jednoduché je se před melanomem chránit.

- 76 -

ANOTACE

Příjmení a jméno autora: Hofmanová Žaneta Instituce:

Masarykova Universita v Brně, Lékařská fakulta, katedra ošetřovatelství

Název práce:

Úroveň znalostí o prevenci melanomu

Vedoucí práce:

Mgr. Alice Onderková

Počet stran:

98

Počet příloh:

5

Rok obhajoby:

2008

Klíčová slova:

melanom, prevence, kůže

Bakalářská práce zkoumá úroveň znalostí laické i odborné veřejnosti ve vztahu k prevenci melanomu. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části je charakterizována problematika vzniku melanomu a jeho prevence. Empirická část poskytuje údaje zjištěné z devadesáti anonymních dotazníků. Všechny informace jsou zpracovány do tabulek a grafů. Ve své práci jsem zjistila, že laická veřejnost stejně jako odborníci z řad zdravotníků nemají dostatek informací ani o melanomu ani o možnostech prevence ve vztahu k tomuto onemocnění. Práce si klade za cíl přispět k prohloubení znalostí v této problematice.

This thesis investigates the extent of knowledge of laical and proffesional public in relation to melanoma prevention. The thesis is consists of two parts, theoretical and empirical. The originate of melanoma and its prevention is characterized in the teorethical part. In the empirical part are obtained data from 90 anonymous questionnaires. All findings are statistically interpreted and put in charts and graphs. In my thesis I found out the laical and proffesional public have poor informations about melanoma and melanoma prevention. This thesis contributes to gain more knowledge about the issues.

- 77 -

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

ARENBERGER, Petr. Prevence a léčba kožních pigmentových nádorů. Postgraduální medicína. Praha: Strategie Praha. ISSN 1212-4184. 2006, roč. 8, č. 2, s. 148 ARENBERGER, Petr. Stan proti melanomu 2007. [cit.2008-01-24]. Dostupné na WWW: . BARTÁK, Pavel, a ETTLER, Karel. Sluneční stárnutí. Časopis lékařů českých. Praha: Česká lékařská společnost J.Ev.Purkyně. ISSN 0008-7335. 2003, roč. 142, č. 1, s. 46 BEDNAŘÍKOVÁ, Dagmar. Maligní melanom a jiné poruchy melaninové pigmentace na kůži. Onkologická péče. Praha: Bristol-Myers-Squibb. ISSN 1214-5602. 2004, roč. VIII, č. 2, s. 3 BEŇA, František, BRÁZDOVÁ, Zuzana, ČADOVÁ, Lenka, FIALA, Jindřich, HOLOUBEK, Ivan, HRUBÁ, Drahoslava, HRUBÁ, Marcela, FORETOVÁ, Lenka, KOLÁŘOVÁ, Marie, KOLÁŘOVÁ, Lenka, KOZÁK, Jiří, MAREČKOVÁ, Júlia, NAVRÁTILOVÁ, Marie, VÍT, Michael, a ZAVŘELOVÁ, Miroslava. Onkologická rizika. 1.vyd. Brno: Masarykův onkologický ústav, 2001. 96 s. ISBN 80-238-7620-1. ČÁP, Robert, DOBEŠ, Daniel, HOŠEK, František, a HYŽA, Petr. Maligní melanom. Vojenské zdravotnické listy. Hradec Králové: Vojenská lékařská akademie J.E.Purkyně. ISSN 0372-7025. 2005, roč. LXXIV, č. 1, s. 8. Dostupné na WWW: < http://www.melanoma.cz/> . DYLEVSKÝ, Ivan, a TROJAN, Stanislav. Somatologie(2). 1. vyd. Praha: AVICENUM, 1990. 312 s. ISBN 80-201-0063-6. HERCOGOVÁ, Jana. Evropský den melanomu v České republice [online]. [cit.2008-01-24]. HERCOGOVÁ, Jana. Kožní nádory a sluneční záření, epidemiologie a význam prevence. Sestra. Praha: Mladá fronta. ISSN 1210-0404. 2002, roč. XII, č. 1, s. 40. HERCOGOVÁ, Jana. Ochrana dětské pokožky [online][cit.2008-03-31]. Dostupné na WWW: . HRUBÁ, Marcela, FORETOVÁ, Lenka, a VORLÍČKOVÁ, Hilda. Role sestry v prevenci a včasné diagnostice nádorových onemocnění. 1. vyd. Brno: Masarykův onkologický ústav, 2001. 77 s. ISBN 80-238-7618-X.

- 78 -

IVANOVÁ, Kateřina, a JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 1. vyd. Olomouc: Universita Palackého v Olomouci, 2005, 96 s. ISBN 80-244-0992-5. JANOUŠKOVÁ, Helena. Několik rad nejen na léto. Sestra. Praha: Mladá fronta. ISSN 12100404. 2005, roč. XV, č. 5, s. 50-51. KLAUDYSOVÁ, Monika. Pravidla při návštěvě solária [online]. 2002-11-13. [cit.2008-0113]. Dostupné na WWW: < http://kosmetika.doktorka.cz/pravidla-pri-navsteve-solaria>. KLEJNOVÁ, Jitka. O prevenci nádorů [online]. 2007-12-12. [cit.2008-01-07]. Dostupné na WWW:. KLENER, Pavel. Klinická onkologie. 1. vyd. Praha: Galén a Karolinum, 2002. 686 s. ISBN 80-7262-151-3, ISBN 80-246-0468-X. KRAJSOVÁ, Ivana, a BAUER, Jan. Kožní nádory, prevence a včasná diagnostika. 1. vyd. Praha: JESSENIUS, 1994. 64 s. ISBN 80-85800-13-6. KRAJSOVÁ, Ivana, a ŠPAČKOVÁ, Lucie. Dermogénius včasné diagnostice kožního melanomu. Sestra. Praha: Mladá fronta. ISSN 1210-0404. 2005, roč. XV, č. 2, s. 27-28. KRAJSOVÁ, Ivana. Melanom. 1.vyd. Praha: MAXDORF, 2006. 332 s. ISBN-80-7345-096-8. Manuál prevence a časné detekce nádorových onemocnění. 1. vyd. Brno: Masarykův onkologický ústav, 2002. 94 s. ISBN 80-238-9513-3. MOKOŠOVÁ, Bohuslava. Melanoblastom. Sestra. Praha: Sanoma Magazines Praha. ISSN 1210-0404. 2004, roč. XIV, č. 5, s. 38-40. Ozonová vrstva, [online], poslední revize 20.3.2008 [cit.2008-03-31]. Dostupné na WWW: . Prevence nádorových onemocnění. 3. vyd. Brno: Masarykův onkologický ústav, 2005. 40 s. ISBN 80-238-6227-8. Prevence nádorových onemocnění pro muže po čtyřicítce. 3. vyd. Brno: Masarykův onkologický ústav, 2005. 36 s. ISBN 80-238-6227-8. PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 2. uprav. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2002. 488 s. ISBN 80-7178-631-4. SPEVÁKOVÁ, Šárka. Kůže není jen štít, ale živý orgán [online]. 2001-08-07. [cit.2008-0113]. Dostupné na WWW: . ŠKRLA, Petr, a ŠKRLOVÁ, Magda. Kreativní ošetřovatelský management. 1. vyd. Praha: Advent-Orion, 2003. 477s. ISBN 80-7172-841-1.

- 79 -

VOKURKA, Martin, a HUGO, Jan. Velký lékařský slovník. 5. vyd. Praha: MAXDORF, 2005. 966 s. ISBN 80-7345-058-5. VORLÍČEK, Jiří, ABRAHÁMOVÁ, Jitka, VORLÍČKOVÁ, Hilda, a kolektiv. Klinická onkologie pro sestry. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 328 s. ISBN 80-247-17166.

- 80 -

SEZNAM ZKRATEK

UV

ultrafialové záření

UVA

ultrafialové záření typu A

UVB

ultrafialové záření typu B

UVC

ultrafialové záření typu C

DNA

deoxyribonukleová kyselina

ČLS JEP

Česká onkologická společnost Jana Evangelisty Purkyně

MOÚ

Masarykův onkologický ústav

- 81 -

SEZNAM TABULEK

Tab.

1 – Věk ……………………………………………………………………..

35

Tab.

2 – Pohlaví ………………………………………………………………….

36

Tab.

3 – Vzdělání …………………………………………………………...……

37

Tab.

4 – Zdravotnické vzdělání……………………………….………………….

38

Tab.

5 – Pojem melanom kůže …………………………………………………..

39

Tab.

6 – Příčina vzniku melanomu …..…………………………………………..

40

Tab.

7 – Projevy melanomu kůže ………………………………………………..

41

Tab.

8 – Možnout návštěvy melanomových poraden ……………………………

42

Tab.

9 – Znalost fototypu ………….……………………………………………..

43

Tab.

10 – Kontrola kožních znamének u lékaře ………………………..……...…

44

Tab.

11 – Samovyšetřování kožních znamének …………………………………

45

Tab.

12 – Důvod proč si respondenti nekontrolují kožní znaménka ……………..

46

Tab.

13 – Vystavování se přímému slunci ……………… ……………………...

47

Tab.

14 – Důvod pobytu na slunci …………..…………………………………..

48

Tab.

15 – Častost spálení se při pobytu na slunci ………………………………

49

Tab.

16 – Důležitost používán preventivních opatření pro ochranu kůže .………

50

Tab.

17 – Upřednostnění opálené pokožky ………………………………….…..

51

Tab.

18 – Způsob dosažení opálené pokožky ………………..…………………

52

Tab.

19 – Druh ochrany před sluncem …………………………………………..

53

Tab.

20 – Aplikace kosmetického přípravku s UV faktorem …………….……...

55

Tab.

21 – Opakování aplikace kosmetického přípravku s UV faktorem ………..

56

Tab.

22 – Použití kosmetického přípravku při vystavení se slunci v kombinaci s koupáním …………………………………………………………………

58

Tab.

23 – Dostatek informací o prevenci melanomu kůže .……………………..

59

Tab.

24 – Dodržování správných zásad prevence melanomu kůže ……..………

60

Tab.

25 – Důvod nedostatečných informací o prevenci melanomu kůže ……….

61

Tab.

26 – Zdroj informací o prevenci melanomu kůže ………………………….

63

- 82 -

SEZNM GRAFŮ

Graf

1 - Věk ………………………………………….………………………….

35

Graf

2 - Vzdělání ……………………………………………………….……….

37

Graf

3 – Zdravotnické vzdělání …………………………………………………

38

Graf

4 - Pojem melanom kůže ………………………………………………..…

39

Graf

5 - Příčina vzniku melanomu …………………..………………………….

40

Graf

6 - Projevy melanomu kůže ………………………………………………..

41

Graf

7 - Znalost fototypu ………………….……………………………………

43

Graf

8 - Kontrola kožních znamének u lékaře …………………..……………...

44

Graf

9 - Samovyšetřování kožních znamének …………….…………………….

45

Graf

10 - Vystavování se přímému slunci ………………………………………

47

Graf

11 - Důvod pobytu na slunci ……………………………….………………

48

Graf

12 - Důležitost používání preventivních opatření pro ochranu kůže ……...

50

Graf

13 - Druh ochrany před sluncem …………………….…………………..…

53

Graf

14 - Aplikace kosmetického přípravku s UV faktorem …………………….

55

Graf

15 - Opakování aplikace kosmetického přípravku s UV faktorem …………

56

Graf

16 - Použití kosmetického přípravku při vystavení se slunci v kombinaci s koupáním…………………………………………………………………..

58

Graf

17 - Důvod nedostatečných informací o prevenci melanomu kůže …………

61

Graf

18 - Zdroj informací o prevenci melanomu kůže ……………………………

63

- 83 -

SEZANAM PŘÍLOH

Příl.

1 – Incidence melanomu ve světě..…………………………………..…….

85

Příl.

2 – Incidence melanomu v ČR……………………………..……………….

86

Příl.

3 – Edukační leták…………………………………………………………

87

Příl.

4 – Dotazník..…………………………………………………………..…..

92

Příl.

5 – Povolení k průzkumnému šetření……………………………………….

98

- 84 -

Příloha č.1 – Incidence melanomu ve světě

- 85 -

Příloha č.2 – Incidence melanomu v ČR

- 86 -

Příloha č.3 – Edukační leták

PREVENCE ZHOUBNÉHO ONEMOCNĚNÍ KŮŽE Co je kůže? Kůže tvoří ochranný kryt těla a zároveň je sídlem smyslových orgánů. Podílí se na výměně látkové a má funkci obrannou. Kůže chrání před zevními vlivy, podílí se na udržování tělesné teploty, je místem čití. Na ochranné funkci kůže se podílí řada faktorů – jemný tukový film nebo rohová vrstva. Zabarvení je dáno obsahem pigmentů (melaninu, karotenu), tloušťkou rohové vrstvy a prokrvením. Zabarvení kůže je z větší části podmíněno geneticky a je součást ochrany proti zevním vlivům. Intenzitu zbarvení lze u bělochů rozdělit zhruba do 4 skupin, takzvaných fototypů, které předurčují způsob opálení i možnost poškození UV zářením. V závislosti na velikosti těla měří kůže asi 1,6 – 2.0m2. Kůže je tvořena pokožkou, škárou a podkožím.

Co jsou nádory? Nádorové choroby se vyznačují bujením tkáně některé části těla, které může postupně zachvátit i jiné orgány – metastázovat. Nádor tedy může být benigní nebo maligní. Nádory nezhoubné (benigní) rostou většinou pomalu, nevrůstají do okolní tkáně a sousední struktury spíše jen utlačují. Nepronikají do cév krevního nebo mízního řečiště a nezakládají druhotná ložiska – metastázy. Pokud se tyto nádory podaří odstranit, většinou znovu nenarůstají. Nádory zhoubné (maligní) rostou rychle, některé pronikají dříve či později do okolních tkání, které ničí. Brzy agresivní buňky naruší stěny cév a šíří se do organizmu cévní a mízní soustavou, vznikají metastázy.

- 87 -

Co je zhoubný nádor kůže? Základní klinické charaktery nádorového procesu v kůži jsou: -

málo zánětlivé, tužší papuly, uzlíky nebo hrbolky

-

nehojící se vředy

-

útvary podobné granulacím, snadno krvácející

-

neúspěch jakékoliv běžné zevní péče

-

pigmentové skvrny s nepravidelnostmi tvaru nebo barvy

Kožní nádory dělíme podle struktury – částí kůže, ze které novotvary vyrůstají. Na kůži se také mohou vyskytovat změny, které jsou označovány jako prekanceróza. Je to klinický termín, který vyjadřuje chorobné příznaky, které se mohou časem změnit na zhoubný nádor.

Obecně existují tři typy nádoru kůže: 1. Bazaliom – postihuje obvykle starší osoby, vyskytuje se nejčastěji na obličeji, hlavě a horních partiích trupu. Projevuje se jako nehojící se a šířící se vřed, někdy s mokváním a hnisáním. Je to nádor, který se chová agresivně místně, ale prakticky nikam

nemetastazuje.

2. Spinaliom – je zhoubný nádor vycházející z epitelové tkáně. Bývá v různých oblastech těla, především v kůži. Většinou se opět vyskytuje ve starším věku. Je agresivní především v místě, může metastazovat.

- 88 -

3. Maligní melanom – je nádor z pigmentových buněk, je nejnebezpečnější. Kromě kůže se může vyskytnout na kterékoliv sliznici nebo ve tkáních oka. Slizniční formy jsou ale velmi vzácné. Může se vyskytnout na kůži kdekoliv na těle, nejčastěji to jsou plochy, které jsou nárazově opalovány. Nádor je schopen poměrně časně metastazovat. Na druhé straně, vzhledem k tomu, že se jedná o nádor, který je uložen na kůži a je barevný, je možno jej v naprosté většině případů odhalit včasném stádiu.

Jaké jsou rizikové faktory? Nejvýznamnější pro všechny typy kožních nádorů u bílé populace je ultrafialová složka slunečního záření a tzv. kožní fototyp člověka. Jednou z příčin vzestupu výskytu kožních nádorových onemocnění je ztenčení ozonové vrstvy, a tedy snížení její filtrační schopnosti. Přílišná intenzita ultrafialového záření dopadajícího na pokožku může kůži poškozovat a vést až ke vzniku kožních nádorů. Kožní fototyp se stanovuje podle pigmentace kůže, vlasů a podle barvy očí. Pro nemelanomová kožní nádorová onemocnění jsou nejrizikovější skupinou lidé se světlou kůží, rezavými nebo světlými vlasy a modrýma očima. Na slunci se vždy spálí a těžko se opalují. U melanomu tvoří rizikovou skupinu lidé, u jejichž přímého příbuzného se melanom už vyskytl nebo kteří toto onemocnění již prodělali, lidé s četným výskytem určitých typů tzv. mateřských znamének. Větší riziko pro vznik melanomu představují lidé s modrýma očima, světlými vlasy a světlou kůží.

- 89 -

Rizikové jsou i některé chemikálie, ionizující záření, lidské papiloma viry, snížená imunita (např. pacienti s AIDS, po transplantacích orgánů) Výrazné riziko mají nositelé zvláštních mateřských znamének (velikosti více než 7mm) – dysplastické névy. Dále přednádorové stavy (prekancerózy) – jde o nejrůznější formy dlouhotrvajícího dráždění, které může podnítit tkáň ke zhoubnému bujení (např. některé chronické vředy). Jsou to kožní změny, ze kterých vzniká kožní nádorové onemocnění po určité době trvání téměř vždy ( např. leukoplakie).

Jaké jsou nejčastější příznaky? Nejčastějším varovným signálem jsou změny na pokožce (ve velikosti, barvě, struktuře,…), které se nehojí, eventuálně svědí, mokvají až krvácejí. Obecně platí, že za podezřelá lze považovat pigmentová znaménka větší než 6mm, s nepravidelnostmi okrajů nebo zbarvení. Pro nemelanomová kožní nádorová onemocnění je charakteristickými znaky např. málo zánětlivé, obvykle tužší papuly, uzly nebo hrboly, nehojící se drobné rány, neúčinnost běžné léčby. Melanom může vzniknout z pigmentového znaménka, ale i v neporušené kůži. Obvykle bývá tmavě zbarven. Projevuje se jako plochý nádor nebo vystupující. Obě tyto formy mohou být samostatné, obvykle ale začíná jako plochá varianta, která časem vytvoří vystupující nádor. Včasný záchyt znamená lepší prognózu. Vzhledem k tomu, že kůže je vyšetření dobře dostupná a pigmentová znaménka jsou poměrně nápadná, je pozdní diagnóza ve většině případů zbytečná.

Pro vyslovení podezření na maligní nádor kůže platí tato hlavní pravidla: -

asymetrie

-

velikost obvykle nad 6mm

-

nepravidelnost okrajů

-

nepravidelnost zbarvení

- 90 -

Jak se mohu před vznikem melanomu chránit?

Nejdůležitější je důsledná ochrana před UV zářením, ať již přirozeným (slunce) či umělým. Tzn. vyhnout se pobytu na přímém slunci zejm. mezi 11. – 15. hodinou, nosit ochranné oblečení včetně dlouhých kalhot, rukávů, klobouků, sluneční brýle, používat vhodné ochranné krémy. A nezapomene ani na pravidelné sebeprohlížení kůže!!!!!

Informace o kontaktech: Masarykův onkologický ústav Žlutý kopec 7 Brno 656 53

-

informace na webových stránkách: www.mou.cz

-

informační onkologické centrum MOÚ, tel: 543 134 314

-

bezplatná nádorová telefonní linka: 800 222 322

- 91 -

Přílha č.4 – Dotazník

Vážená paní, vážený pane,

dovoluji si Vás oslovit a požádat o vyplnění dotazníku, kterým bych chtěla zjistit znalosti a dodržování prevence melanomu kůže. Tento dotazník je anonymní a jeho vyplnění je dobrovolné. Zpracované výsledky poslouží k závěrečné práci mého studia na LF Masarykovy university v Brně. Zaškrtněte, prosím, vždy jednu odpověď dle nabídnutých možností, pokud není uvedeno jinak. Děkuji za Váš čas a spolupráci. Žaneta Hofmanová

1. Kolik Vám je let?

a) 18 – 25 b) 26 – 35 c) 36 – 45 d) 46 - 56

2. Pohlaví

a) muž b) žena

3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

a) základní b) vyučen(a) c) středoškolské d) vyšší odborné e) vysokoškolské

- 92 -

4. Máte zdravotnické vzdělání?

a) ano - středoškolské - vyšší - vysokoškolské - kurzy v rámci celoživotního vzdělávání b) ne

5. Víte, co znamená pojem melanom kůže?

a) zánětlivé onemocnění kůže b) zánětlivé onemocnění mateřského znaménka c) nádorové onemocnění kůže d) hojný výskyt mateřských znamének

6. Víte, jaké jsou rizikové faktory (příčina vzniku) melanomu kůže?

a) viry, bakterie b) dermatologické onemocnění kůže (př. lupenka, atopický ekzém,…) c) sluneční záření, světlá barva kůže, hojný výskyt pigmentových skvrn d) stav po popáleninách a traumatech kůže

7. Projevem melanomu kůže je:

a) hnisavý vřed na kůži b) změna velikosti, barvy, tvaru mateřského znaménka, krvácení, svědění c) zarudnutí a pálení části pokožky d) náhlý výskyt hematomů na různých částech těla

8. Víte, že v České republice existuje možnost návštěvy melanomových poraden?

a) ano, vím kde v České republice se nachází b) ano, ale nevím, kde v České republice se nachází c) ne, nevím - 93 -

d) nevím, co znamená pojem melanomová poradna

9. Znáte svůj fototyp?

a) ano a řídím se jím b) ano, ale neřídím se jím c) ne, neznám d) nevím, co tento pojem znamená

10. Necháváte si kožní znaménka kontrolovat kožním (jiným) lékařem?

a) ano, pravidelně 1x za půl roku b) ano, pravidelně 1x za rok c) ano, nepravidelně (při nějakých problémech) d) ne, nepotřebuji to

11. Provádíte samovyšetřování (sledování) kožních znamének sami?

a) ano, pravidelně b) ano, občas c) ne, vůbec

12. Pokud si nekontrolujete kožní znaménka, proč?

a) myslím si, že je to zbytečné b) pokládám celý problém za nesmyslný tlak medií c) pokládám celý problém za záměrný tlak kosmetického průmyslu d) nevěděl/a jsem, že je to nutné e) je nejlíp si nemoci nepřipouštět

13. Vystavování přímému slunci se:

a) vyhýbám v rámci možností co nejdéle b) vyhýbám mezi 1000 – 1500 h - 94 -

c) nevyhýbám se

14. Na slunci pobýváte z důvodu (můžete zaškrtnout více možností):

a) záměrného opalování b) sport c) práce d) relaxace e) jiné (uveďte jaké) …………………………………………………………………….

15. Spálíte se často při pobytu na slunci?

a) ano, 4 a víckrát do roka b) ano, maximálně 3x do roka c) vyjímečně d) ne

16. Myslíte si, že je důležité používat preventivní opatření pro ochranu kůže?

a) ano b) ne c) nevím

17. Upřednostňujete opálenou pokožku?

a) ano b) ne c) je mi to jedno

18. Pokud jste v předchozí otázce odpověděl(a) ano, jakým způsobem dosahujete opálení?

a) opalováním na slunci bez použití ochranných kosmetických přípravků s UV faktorem b) opalováním na slunci s použitím ochranných kosmetických přípravků s UV faktorem c) opalováním v soláriu bez použití ochranných kosmetických přípravků s UV faktorem - 95 -

d) opalováním v soláriu s použitím ochranných kosmetických přípravků s UV faktorem e) samoopalovacími krémy

19. Jakou ochranu používáte před sluncem během dne? (můžete zatrhnout více možností)

a) pokrývka hlavy, brýle b) oděv s dlouhými rukávy c) ochranný krém s UV faktorem 12 a více d) přímému slunci se vyhýbám e) nechráním se

20. Kdy si aplikujete kosmetické přípravky s UV faktorem?

a) alespoň 30min před vystavením se slunci b) těsně před vystavením se slunci c) až po vystavení se slunci d) nepoužívám je

21.Opakujete aplikaci kosmetických přípravků s UV faktorem při vystavování se slunci?

a) ano, alespoň po 2h b) ano, dle potřeby c) ano, ale jen při koupání d) ne, namažu se jen 1x e) nepoužívám žádné

22. Při vystavování se slunci v kombinaci s koupáním používáte: (můžete zaškrtnout více možností)

a) klasické kosmetické přípravky s UV faktorem b) proti vodě odolné kosmetické přípravky s UV faktorem c) nepoužívám žádné ochranné kosmetické přípravky

- 96 -

23. Máte podle Vás dostatek informací o prevenci melanomu kůže?

a) ano b) ne c) nevím

24. Pokud jste v otázce č. 23 odpověděl(a) ano, myslíte si, že dodržujete správně zásady prevence melanomu kůže?

a) ano b) ne c) nejsem si zcela jistý(á) d) nevím

25. Pokud jste v otázce č. 23 odpověděl(a) ne nebo nevím, z jakého důvodu si myslíte, že nemáte dostatek informací o prevenci melanomu kůže?

a) nezajímá mě to b) nevím, kde tyto informace získávat c) nemám čas se tím zabývat d) málo informací ve veřejných prostředcích e) strach z onemocnění

26. Kde získáváte informace o prevenci melanomu kůže? (můžete zaškrtnout více odpovědí)

a) časopisy, televize, rádio, internet,… b) zdravotnická zařízení c) rodina, přátelé, známí d) škola e) jiné, vypište……………………………………………………………………………… f) nikde, nezajímá mě to

- 97 -

Příloha č.5 – Povolení k průzkumnému šetření

- 98 -

- 99 -

Úroveň znalostí o prevenci melanomu

Recommend Documents