Logistické procesy ve firmě Linde Gas

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management

Logistické procesy ve firmě Linde Gas

Vypracovala: Kamila Rychlíková Vedoucí práce: Ing. Michal Mervart 1

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Logistické procesy ve firmě Linde Gas“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Dne 20. 8. 2008 v Praze

Podpis

2

Poděkování Děkuji vedoucímu své bakalářské práce Ing. Michalu Mervartovi za odbornou pomoc, spolupráci a přísun cenných rad a připomínek a také všem zaměstnancům firmy Linde Gas, kteří mi poskytli cenné informace a ukázali mi průběh jednotlivých logistických procesů v praxi.

3

Obsah Obsah ................................................................................................................................................ 4 1. Úvod ............................................................................................................................................. 5 2 Metodologická část ....................................................................................................................... 7 2.1. Vymezení pojmu logistika .................................................................................................... 7 2.2. Význam logistiky .................................................................................................................. 8 2.3. Oběhová logistika .................................................................................................................. 8 2.3.1. Doprava .............................................................................................................................. 8 2.3.1.1. Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ................................................................... 9 2.3.2. Manipulace ....................................................................................................................... 10 2.3.3. Balení ............................................................................................................................... 11 2.3.4. Řízení zásob ..................................................................................................................... 11 2.3.5. Distribuce ......................................................................................................................... 12 2.3.6. Skladování ........................................................................................................................ 12 2.3.7. Informační a komunikační systém ................................................................................... 13 3. Praktická část .............................................................................................................................. 17 3.1. O společnosti ....................................................................................................................... 17 3.3. Prodejní místa ...................................................................................................................... 20 3.4. Projekt InTouch ................................................................................................................... 21 3.5. Logistické procesy............................................................................................................... 22 3.5.1. Obaly a manipulace ...................................................................................................... 22 3.5.2. Distribuce ..................................................................................................................... 23 3.5.2.1. Distribuce prostřednictvím distribučních nebo výrobně distribučních center........... 23 3.5.2.1.1. Typ obsluhy walk in ............................................................................................... 23 3.5.2.1.2. Typ obsluhy přímý závoz k zákazníkovi vozidly smluvních dopravců ................. 24 3.5.2.2. Distribuce prostřednictvím prodejních míst .............................................................. 26 3.5.3. Dodávka plynů ............................................................................................................. 26 3.5.4. Skladování distribučních prostředků (lahví) ................................................................ 27 3.5.4.1. Opatření v případě požáru ......................................................................................... 28 3.5.5. Značení lahví ................................................................................................................ 28 3.6. Produkty svářecí techniky a doplňkového sortimentu ............................................................ 30 3.6.1. Prodejní a distribuční místa svářecí techniky a doplňkového sortimentu ........................ 31 3.6.2. Skladování, systém objednávek a distribuce svářecí techniky a doplňkového sortimentu .................................................................................................................................................... 31 3.6.3. Prodej svářecí techniky a doplňkového sortimentu .......................................................... 32 4. Závěr........................................................................................................................................... 33 5. Prameny a použitá literatura ....................................................................................................... 35 6. Přílohy ........................................................................................................................................ 37

4

1. Úvod Při výběru tématu bakalářské práce zvítězila myšlenka propojit zájem o obor, kterému bych se chtěla věnovat i ve svém dalším studiu, s myšlenkou dozvědět se něco nového, co bych mohla využít ve svém budoucím povolání. Z tohoto důvodu jsem se nejdříve chtěla zabývat problematikou skladového hospodářství ve firmě Hewlett Packard, kde jsem se ale nakonec nedomluvila z důvodů utajení informací o logistických procesech. Nicméně ani tak jsem se nevzdala a rozhodla jsem se popsat problematiku logistických procesů ve firmě Linde Gas, kde jsem také krátce pracovala. Firma Linde Gas a.s. patří do koncernu Linde, který je světovou jedničkou ve výrobě a distribuci technických, speciálních a medicinálních plynů. Tyto plyny mají široké spektrum využití. Používají se v technickém, energetickém, automobilovém, petrochemickém, potravinářském a elektrotechnickém průmyslu a také ve zdravotnictví. Ač si to neuvědomujeme, tak se s výrobky firmy Linde Gas setkáváme každý den. Firma Linde Gas se ale nezabývá pouze výrobou a distribucí technických, speciálních a medicinálních plynů, ale svým zákazníkům nabízí také výrobky týkající se svářecí techniky a doplňkového sortimentu. A je to právě produkce této firmy, která značně ovlivňuje jednotlivé procesy v podniku, tedy i procesy logistické. V metodologické části své bakalářské práce jsem se snažila teoreticky nastínit, jak by měl vypadat logistický systém v podniku s důrazem na jeho integraci, což vede k zefektivnění jednotlivých dílčích procesů. Zaměřila jsem se spíše na procesy oběhové logistiky s tím, že jednotlivé procesy ve firmě Linde Gas jsou značně ovlivněny právními normami, což vyplývá z charakteru produkce této firmy. Proto v metodologické části mé bakalářské práce je možné najít také důležité zásady, které vyplývají z těchto norem. V praktické části své bakalářské práce jsem se snažila popsat, jak fungují jednotlivé logistické procesy ve firmě Linde Gas v praxi. Díky pracovníkům jednotlivých oddělení jsem se postupně mohla seznámit s procesy plánování, nákupu, dopravy, distribuce, skladování a dalších, což považuji za velmi přínosné, protože jsem mohla propojit své dosavadní teoretické znalosti s praktickými zkušenostmi.

5

Při popisu jednotlivých logistických procesů v praktické části, jsem se snažila nejen vystihnout podstatu těchto procesů, ale zejména se zaměřit na jejich integraci a efektivnost. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit co nejvíce informací o logistických procesech ve firmě Linde Gas, jejich následná analýza, vyhodnocení a při zjištění neefektivnosti některých procesů, jsem se snažila o návrh na jejich řešení.

6

2 Metodologická část 2.1. Vymezení pojmu logistika Existuje celá řada definic, které se vztahují k pojmu logistika. Dle některých definic jde o vědní obor, který se zabývá fyzickými toky zboží či jiných druhů zásob od dodavatele k odběrateli a informačními toky v písemné nebo i ústní podobě. Mezi toky proudící v logistice zahrnujeme toky zboží, peněz a informací1. Zhruba od 9. století je možné setkat se s pojmem logistika ve vojenství. Logistika v tomto oboru měla sloužit k zajištění zásobování vojska potravou, zbraněmi a také ke koordinaci pohybu vojenských jednotek. Kolem počátku 20. století již se pojem logistiky objevuje v souvislosti s hospodářskou sférou (a to zejména jako podpora strategie firmy). První definice hospodářské politiky vznikla v USA v roce 1964: “Logistika je proces plánování, realizace a řízení účinného nákladově efektivního toku a skladování surovin, zásob ve výrobě, hotových výrobků a souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby.“ 2 Důvodů k uplatnění logistiky v hospodářské sféře je spousta. Především bych zmínila potřebu koordinace a zefektivnění procesů výroby, distribuce, optimalizace řízení zásob z důvodů stále silnějších konkurenčních bojů. Dle mého názoru pojem logistika v dnešní době nejlépe vymezuje definice, která říká, že logistika je souborem činností, jejichž úkolem je zajistit, aby byl správný výrobek k dispozici ve správný čas, na správném místě, v požadovaném množství i kvalitě a s přiměřenými náklady3.

1

http://cs.wikipedia.org/wiki/Logistika Ballou, R.H.: Business Logistics management, Prentice Hall, New Jersey 1974 3 Drahotský, I., Řezníček, B.: Logistika-Procesy a jejich řízení. Computer Press, Brno 2003. 2

7

2.2. Význam logistiky Logistika jako ucelený systém se tedy nejdříve uplatnila ve vojenství (plánování a organizace přesunu vojenských sil, řízení zásobování, zajištění zdrojů, atd.). Nicméně poznatky z vojenské logistiky se přenesly do hospodářské sféry a vedly k vytvoření uceleného komplexního systému, který zahrnuje aktivity od vývoje výrobků, přes nákup, zásobování, skladování a plánování až po distribuci ke konečnému zákazníkovi. Já se v teoretické části své bakalářské práce budu zabývat zejména teorií problematiky oběhové logistiky, na kterou je zaměřena i praktická část mé bakalářské práce.

2.3. Oběhová logistika Logistika oběhových procesů je část logistiky, která se zabývá řízením a integrací procesů dopravy, manipulace, řízení zásob, balení, distribuce, skladování a také problematikou informačních a komunikačních systémů.4

2.3.1. Doprava Doprava jako jeden z procesů oběhové logistiky zajišťuje přesun výrobků (zboží). Tento přesun je realizován z místa výroby do místa spotřeby. Náklady spojené s tímto přesunem jsou velmi vysoké a podílejí se na tvorbě ceny výrobku. Tato cena se odvíjí také od spolehlivosti a rychlosti přesunu. Včasným dodáním výrobků v požadované kvalitě je zvyšována přidaná hodnota pro zákazníka, čímž roste také cena těchto výrobků. Využití logistiky ve výrobních a obchodních organizacích klade na dopravní firmy mnohé požadavky. Základem je uspokojování přepravních potřeb svých zákazníků. Toho lze docílit pomocí vytvoření a řízení fungujících dopravních systémů v rámci jednotlivých oborů dopravy. Nicméně je nutné brát ohled také na legislativní omezení, která mohou vyplývat z charakteru produkce firmy. Vzhledem k tomu, že v praktické části své bakalářské práce se budu zabývat problematikou dopravy ve firmě Linde Gas, která se zabývá výrobou technických plynů, tak bych 4

Drahotský, I., Řezníček, B.: Logistika-Procesy a jejich řízení. Computer Press, Brno 2003.

8

zde zmínila pár důležitých bodů ze zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, protože přeprava plynů, stejně jako dalších nebezpečných věcí, podléhá podle zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě podmínkám Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí.

2.3.1.1. Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě

2.3.1.1.1. Vymezení pojmu nebezpečné věci Zákon definuje pojem nebezpečné věci ve III. části. Jedná se tedy o látky a předměty, pro jejichž vlastnosti (zejména jedovatost, žíravost, hořlavost, výbušnost a samozápalnost, infekčnost a radioaktivitu) může být jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob a věcí nebo ohroženy složky životního prostředí. Silniční dopravou je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.5

2.3.1.1.2. Podmínky přepravy nebezpečných věcí Nebezpečné věci může přepravce přepravovat, jen pokud vlastní povolení k přepravě nebezpečných věcí, které vydává Ministerstvo dopravy na dobu určitou, na jeden rok. Také je omezena překládka a vykládka na určitých místech (blíže definováno zákonem č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě). Odesílatel nebezpečné věci musí také přepravci nebezpečných věcí předat průvodní listinu k nebezpečné věci, která popisuje nebezpečné věci. Dopravce může k přepravě použít jen vozidla, která jsou způsobilá k přepravě nebezpečných věcí a splňují podmínky, které jsou uvedeny v daném zákoně a Evropské dohodě o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí ADR. Dále dopravce musí zajistit, aby vozidla 5

Citace podle: Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ze dne 26. dubna 1994, Část III., Přeprava nebezpečných věcí v silniční dopravě,§ 22 Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí ADR (Ženeva 1957) vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 64/1987 http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1994/sb37-94.pdf

9

převážející nebezpečné věci řídili řidiči k tomu způsobilí řidiči. Podmínky způsobilosti také stanovuje výše zmíněný předpis. Dále nesmí mít vozidlo převážející nebezpečné věci více než jeden přívěs. Pokud se stane, že nebezpečné věci jsou přepravovány v uzavřených vozidlech nebo kontejnerech, tak musí být tato vozidla nebo kontejnery označeny upozorněním, že prostor, ve kterém se nachází nebezpečné věci, není odvětrávaný. Každé vozidlo, které převáží nebezpečné věci, tak musí být vybaveno hasícím přístrojem pro třídy hořlavosti A, B,C.6

2.3.2. Manipulace Manipulace se zbožím nebo výrobky závisí zejména na způsobu skladování, což vlastně určuje, kolikrát je nutné se zbožím manipulovat, množství zboží má vliv na užití metody manipulace a asi nejdůležitější je druh zboží (výrobku) a jeho obal, který určuje, jaké bude k manipulaci použito zařízení.7 Vzhledem k tomu, že firma Linde Gas se zabývá stěžejně manipulací technických plynů, tak bych zde chtěla zmínit bezpečnostní pravidla pro manipulaci s distribučními prostředky určenými pro přepravu plynů.8 Tato bezpečnostní pravidla vyplývají z ČSN 07 8304, ČSN 05 0610 a dalších předpisů, které s nimi souvisí. Daná pravidla se zabývají zejména podmínkami, které musí být splněny, aby nebyla ovlivněna kvalita distribučního prostředku a ani plynu, který je v něm obsažen. Musí být chráněny před mechanickým poškozením a znečištěním. Dále distribuční prostředky nesmí být umístěny do bezprostřední blízkosti zdrojů tepla, aby nedošlo k zahřátí distribučního prostředku nad 40°C, což by určitě ovlivnilo kvalitu plynů, případně u některých plynů mohlo vést k samovznícení.

6

Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ze dne 26. dubna 1994, Část III., Přeprava nebezpečných věcí v silniční dopravě,§ 22 Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí ADR (Ženeva 1957) vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 64/1987 http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1994/sb37-94.pdf 7 8

Drahotský, I., Řezníček, B.: Logistika-Procesy a jejich řízení. Computer Press, Brno 2003. Interní směrnice firmy Linde Gas, Dokument č.:PP 7.5.1.05/4.09.05/PP3.09.000

10

2.3.3. Balení Proces balení úzce souvisí s procesy nákupu a dopravy. Vhodně zvolené materiály mohou významně snížit náklady a zefektivnit manipulaci se zbožím. Problematika obalových materiálů může také značně ovlivnit vytížení skladů. Obal slouží nejen k ochraně výrobků při přemístění z místa na místo a při skladování (před mechanickým poškozením, tepelným poškozením, atd.), ale slouží také k identifikaci výrobků a ke komunikaci se zákazníkem.

2.3.4. Řízení zásob Mezi podnikové zásoby patří veškerý materiál, polotovary a výrobky, které projdou podnikem. Vzhledem k tomu, že zásoby vážou velké množství kapitálu, tak je nutné je řídit. Při řízení stavu zásob je nutné předvídat dopad podnikových strategií na zásoby a snažit se je řídit tak, aby docházelo k minimalizaci logistických nákladů a přitom aby byly v co nejvyšší kvalitě splněny potřeby zákazníků. Při správném řízení zásob je možné dosáhnout zlepšení cash flow a zvýšení rentability. Toho je možné dosáhnout snížením nákladů nebo zvýšením tržeb. Častým problémem bývá nadměrné držení zásob, což zvyšuje náklady a snižuje rentabilitu podniku. Snížením zásob můžeme eliminovat náklady na skladování, pojištění zásob a náklady vázané v zásobách, ale dochází k růstu nákladů na objednávku a přepravu. Je nutné si také uvědomit, že musíme držet takové množství zásob, abychom byli schopni kvalitně uspokojit poptávku. Při řízení zásob se tedy snažíme dosáhnout optimálních logistických nákladů, než nákladů nejnižších. Existují 2 základní přístupy řízení zásob: 1. výroba a distribuce bez zásob

Tento způsob vychází z toho, že se snažíme o eliminaci nákladů na skladování a skoro nedochází ke skladování materiálu (ani zboží). Materiál je přímo zavážen v optimálním množství do výroby, kde je v krátkém časovém okamžiku spotřebován. Přes relativně vysoké náklady na přepravu je tento způsob nakonec efektivní, protože se sníží náklady na skladování a překládku.

11

2. centrální skladový systém Tento způsob je využíván zejména v podnicích, ve kterých je zboží dodáváno více dodavateli a je dále distribuováno na více prodejních (skladovacích) míst. Základem je, že zboží je naskladněno do centrálního skladu, kde dojde k jeho přeskupení dle objednávek a distribuci na další prodejní (skladovací) místo. Tento systém je využíván i ve společnosti Linde Gas.9

2.3.5. Distribuce Distribucí je chápán proces, kterým se dostává zboží nebo služba k zákazníkovi. Zboží je od výrobce dodáváno pomocí přímých a nepřímých distribučních kanálů. Přímým distribučním kanálem je nazýván proces, kdy je zboží dodáváno přímo od výrobce k zákazníkovi, nepřímým kanálem proces, kdy mezi výrobcem a zákazníkem jsou další mezičlánky.

2.3.6. Skladování Domnívám se, že proces skladování je jedním z nejdůležitějších procesů v celém logistickém systému, který zabezpečuje uskladnění produktů v době mezi jejich výrobou a spotřebou. Také nám dává informaci o stavu a rozmístění jednotlivých produktů. Skladování ve společnosti Linde Gas musí odpovídat platným technickým normám a předpisům (ČSN 33 2330, respektive ČSN EN 50281-1-1), a proto bych zde zmínila několik důležitých podmínek skladování zmíněných v této normě. Norma ČSN 33 2330 (respektive ČSN EN 50281-1-1) je norma, která upravuje a stanovuje podmínky pro elektrická zařízení chráněná krytem a omezením teploty, určená pro použití v prostorech, kde může být hořlavý prach v takovém množství, které by mohlo vést k nebezpečí požáru nebo výbuchu. Ochrana proti vznícení je založena na omezení maximální povrchové teploty závěru a na zamezení vnikání prachu do závěru pomocí prachotěsného závěru nebo závěru s ochranou proti prachu.10

9

Drahotský, I., Řezníček, B.: Logistika-Procesy a jejich řízení. Computer Press, Brno 2003. Závěry (kryty) musí vyhovět při zkoušce krytí IP5X podle EN 60529 a EN 60034-5 pro točivé elektrické stroje.

10

12

Norma ČSN 33 2330 (respektive ČSN EN 50281-1-1) uvádí požadavky pro navrhování, konstrukci a zkoušení elektrických zařízení. Tato norma může odkazovat na dodatečné požadavky, které jsou uvedené v jiných předpisech, např. EN 50014 Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru.11

2.3.7. Informační a komunikační systém Kvůli neustále sílícím konkurenčním bojům a neustále se zvyšujícím požadavkům zákazníků, si v současné době už jen velmi těžko dokážeme představit, kteroukoliv lidskou činnost bez použití moderní techniky. Při zavedení integrovaného logistického systému je tedy nutné také zavedení integrovaného informačního logistického systému, který zefektivňuje komunikaci (např. urychluje vyřízení objednávky). Komunikace je velmi důležitá, protože při nedokonalé komunikaci může dojít ke ztrátě zákazníků a zvyšování celkových logistických nákladů. Proto je ve spoustě firem zaváděn integrovaný informační logistický systém, který urychluje a zkvalitňuje komunikaci, čímž zefektivňuje další procesy (vyřizování objednávek, řízení zásob a skladů, přeprava).

ČSN EN 50281-1-1 z prosince 1999 Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem (Předmět a rozsah platnosti) 11

13

2.4. Logistické systémy Při snaze zvyšovat konkurenceschopnost podniku je nutné se zamyslet nejen nad správností zvolené strategie, efektivností výrobních procesů a správné obchodní a prodejní politice, ale je také nutné se zamyslet nad správností řešení logistických systémů. Nejdůležitějším znakem logistického přístupu je však zdůraznění hlediska koordinace, synchronizace a celkové optimalizace všech hmotných a nehmotných procesů, které předcházejí dodání daného finálního výrobku zákazníkovi. Při nastavování podnikového systému by tedy měli dbát manažeři na to, aby systém adekvátně reagoval na vnější podněty, aby byl pružný, tedy schopný změny ve své struktuře, a aby byl orientovaný na konečný efekt synergické povahy. To znamená, aby každý prvek systému směřoval své úsilí ke stejnému cíli díky koordinaci a synchronizaci procesní stránky systémů. Od systému se také vyžaduje ekonomické chování, neboť je jedním z klíčových nástrojů ve zvyšování konkurenceschopnosti podniku. Při zavedení efektivního logistického systému je možné snížit množství zásob až o 50%, zkrátit dobu čekání až o 30%, čímž dojde ke zkvalitnění služeb pro zákazníky při redukci nákladů.12 Zásady, které vedou k zefektivnění logistických procesů a tím ke zvýšení konkurenceschopnosti podniku, definoval v „logistickém desateru“ doc. Ing. Petr Pernica, CSc:13 1. Zaměření na zákazníky 2. Integrace 3. Propojení logistiky a podnikové strategie 4. Pružnost 5. Logistický informační systém 6. Outsourcing 7. Měřitelnost 8. Controlling 9. Finanční vztahy 10. Zvyšování kvalifikace

12 13

Dr. Bernd H. Kortschak Úvod do logistiky (Co je logistika?) Pernica, P.: Jak úspěšně zavést logistiku (Logistické desatero). Logistika, 10/4995

14

Za nejdůležitější zásadu z deseti výše zmíněných zásad považuji zásadu první, tedy zaměření se na zákazníka. V době neustále sílících konkurenčních bojů, kdy konkurence je schopná vyrobit stejné výrobky stejně jako my, je nutné přidat k výrobku jakousi přidanou hodnotu. Touto přidanou hodnotou může být inovace výrobku nebo služba, která se váže k tomuto výrobku. Z hlediska logistiky je touto službou spolehlivost a kvalita (úplnost) dodávek ve správném čase na správném místě a za přijatelné náklady pro zákazníka. Další neméně důležitou zásadou je integrace logistického systému. Je nutné si uvědomit, že jednotlivé procesy (plánování, nákup, doprava, skladování, atd.) od sebe nelze oddělovat, nýbrž je nutné se je snažit integrovat a koordinovat, čímž dosáhneme zefektivnění celého systému. Abychom toho dosáhli, je nutné, aby tato integrace byla řízena nejen pracovníky jednotlivých procesů, ale i pracovníky nejvyššího vedení. Tedy aby došlo k propojení strategie logistiky se strategií podniku. Snaha o větší pružnost logistického řetězce s sebou přináší potřebu optimalizace jednotlivých procesů. V každém logistickém systému se jistě najdou operace a administrativní úkony, které jsou zbytečné, a dochází k nim z důvodů špatné návaznosti nebo neefektivnímu provedení jednotlivých činností. Proto bychom se měli snažit o koordinaci a sladění jednotlivých činností, operací (např. manipulačních, přepravních) a procesů, čímž dojde k větší pružnosti a zefektivnění celého logistického řetězce. Další neméně důležitou zásadou je vytvoření logistického informačního systému, čímž dojde k integraci všech procesů. Logistický informační systém by měl urychlovat a zjednodušovat komunikaci v rámci všech útvarů. Měl by umožňovat přístup k aktuálním i archivním datům a to nejen zaměstnancům firmy, ale také jejich dodavatelům, obchodním partnerům a zákazníkům. Nezanedbatelný přínos má zavedení logistického informačního systému také pro zákaznický servis. Většinou dochází k jeho vyšší výkonnosti a zákazník má možnost si zboží objednat přes internet, čímž značně vzroste kvalita poskytovaných služeb. Každá společnost, která se snaží zvýšit svou konkurenceschopnost, by měla zvážit i možnost outsourcingu, který spočívá v převedení vedlejších činností na externí firmu, která se na druh této činnosti specializuje. Využitím této možnosti firma docílí toho, že se může věnovat pouze své hlavní činnosti, čímž dochází nejen k úspoře času, ale často i ke zvýšení produktivity. Další důležitou zásadou je měřitelnost, tedy možnost porovnání plánovaných se skutečně

15

dosaženými cíli. Je nutné provést analýzu takto zjištěných hodnot a při zjištění nežádoucích odchylek je nutné všechny nežádoucí odchylky eliminovat, protože tyto odchylky mohou mít vliv na cenu, kvalitu, dodací schopnost, spolehlivost dodávek a další faktory, které snižují konkurenceschopnost podniku. Nejen porovnáváním plánovaných cílů se skutečností, měřením a analýzou odchylek a snahou o eliminaci nežádoucích odchylek se zabývá logistický controlling, který by měl být součástí řídící složky integrovaného logistického systému. Zásada finančních vztahů je dvoukruhová. Jednak bychom měli neustále analyzovat a řídit stránku nákladovosti a ziskovosti jednotlivých středisek a jednak je nutné se držet zásad likvidity. Při rychlejším toku zboží a informací z podniku k zákazníkovi je nutné usilovat o kratší dobu splatnosti pohledávek. V ideálním případě je možné synchronizovat hmotné a informační toky mezi podnikem a zákazníky tak, že podnik nemusí využívat žádný cizí kapitál (což je nicméně otázkou strategického řízení, protože to snižuje rentabilitu vlastního kapitálu). Požadavky na znalosti a dovednosti se neustále mění, což nutí jednotlivé pracovníky prohlubovat a rozšiřovat své pracovní schopnosti. Péče o pracovní schopnosti, přizpůsobování se znalostmi a dovednostmi požadavkům pracovního místa a zvyšování použitelnosti pracovníků jsou dnes jedním z nejdůležitějších úkolů personální práce. Proto další, poslední zásadou je snažit se o neustálé zvyšování kvalifikace pracovníků.

16

3. Praktická část 3.1. O společnosti Společnost Linde Gas a.s. patří do německého koncernu Linde. Historie koncernu Linde se začala psát již v roce 1879. V roce 1991 zakoupil koncern Linde 30% akcií podniku Technoplyn a došlo ke vzniku společnosti Linde Technoplyn a.s. V roce 1995 se pak stal jejím jediným vlastníkem. Součástí koncernu Linde Group byla také firma Linde Frigera spol. s.r.o., která se zabývá problematikou mrazící a chladící techniky, a Linde Material Handling Česká republika s.r.o, která se zabývá zejména dodávkami vysokozdvižných a nízkozdvižných vozíků a problematikou manipulační. V roce 2004 ale došlo k odtržení společnosti Linde Frigera od koncernu Linde a o 2 roky později, v roce 2006 se celá divize Material Handling od koncernu Linde Group také osamostatnila a byla převzata investičními společnostmi Kohlberg Kravis Roberts & Co. a Goldmann Sachs Capital Partners.14 V současné době patří společnost Linde Gas a.s. mezi nejvýznamnější světové průmyslové podniky. Zabývá se zejména výrobou a prodejem technických plynů, svářecí techniky a doplňkového sortimentu, ale také se orientuje na výstavbu chemických provozů. Neustále investuje do výroby a distribuce technických plynů, a možná také proto patří mezi nejvýznamnější podniky ve výrobě a distribuci technických plynů na světových trzích. Obrázek 1

14

http://www.carrier-ref.cz/cs/o-firme/zakladni-udaje/ http://www.linde-mh.cz/ http://www.linde-gas.cz/international/web/lg/cz/like35lgcz.nsf/docbyalias/homepage

17

3.2. Produkty a služby Mezi hlavní produkty, které firma Linde Gas nabízí, patří technické plyny15 a speciální plyny, které jsou využívány v procesech s vysokými technologickými požadavky, zejména v chemickém, petrochemickém, energetickém, automobilovém a elektrotechnickém průmyslu a při ochraně životního prostředí. Speciální plyny jsou rovněž využívány ve vědeckých a technických laboratořích, v měřicí technice, v lékařství a dalších oborech. Firma Linde Gas a.s. nabízí také kompletní sortiment medicinálních plynů, které se využívají zejména ve zdravotnictví. Tyto plyny jsou zařazeny mezi léčiva, a proto musí být při jejich výrobě dodržovány přísné požadavky, které jsou kladeny jak na výrobu těchto plynů, tak také na jejich distribuci. Výše zmíněné plyny musí také splňovat specifické požadavky na analytickou kontrolu výrobků. Z tohoto důvodu je produkce plynů pro zdravotnictví oddělena od výroby ostatních technických plynů, lahvový park je speciálně vyčleněn a distribuční prostředky pro medicinální plyny mají i odlišné barevné značení. Důvodem je skutečnost, že medicinální plyny významně napomáhají k záchraně lidských životů, tlumí bolesti a také jsou užívány k péči o lidské zdraví. Nabídka firmy Linde Gas zahrnuje také medicinální plyny pro chirurgii, medicinální koupele, kryomedicínu a medicinální lasery. Zde se uplatňují především medicinální oxid uhličitý, zkapalněný dusík a laserové plyny. Nejvýznamnější skupinou produktů, které v oblasti zdravotnictví firma Linde Gas nabízí, jsou dýchací plyny. Do jejich sortimentu patří zejména čistý kyslík a carbogen, což je směs kyslíku a oxidu uhličitého.16 Další skupinou medicinálních plynů jsou plyny, které stimulují dýchání. Mezi ně se řadí syntetický nebo stlačený vzduch, směs helia a kyslíku v poměru 80:20 a 15

Pozn.: Kyslík, dusík, argon a další vzácné plyny se získávají ze vzduchu separací. Kryogenní metodu vyvinul pro

tento účel Carl von Linde před více než 100 lety. Při tomto způsobu separace se vzduch stlačí, odstraní se z něj vlhkost, mechanické nečistoty a oxid uhličitý a ochladí se na extrémně nízkou teplotu. Vzniklá kapalina se destilací rozdělí na kyslík, dusík, argon a další vzácné plyny. Dnes se používají k oddělování a čištění jednotlivých složek vzduchu i jiné fyzikální metody. http://www.linde-gas.cz/international/web/lg/cz/like35lgcz.nsf/docbyalias/prod_ig 16

http://www.linde-gas.cz/international/web/lg/cz/like35lgcz.nsf/docbyalias/prod_med

18

také směsi se stabilními izotopy. Složení umělých dýchacích plynů je možno přizpůsobit individuálním okolnostem a požadavkům zákazníka. Pro kvalitní analytickou zdravotnickou techniku firma Linde Gas nabízí plyny pro klinické laboratoře. Ty slouží k vyšetření pacientů a v neposlední řadě i k výzkumu. V sortimentu společnosti Linde Gas jsou především vysoce čisté kalibrační, nosné a nulovací plyny. Důležité místo mají i plyny pro diagnostiku. Zákazník má na výběr jejich velmi pestré spektrum, které v současnosti zahrnuje více než 150 plynů. Seznam možných příměsí se stále rozšiřuje na základě probíhajících výzkumů a podle požadavků zákazníků. Výroba a distribuce těchto plynů podléhá legislativě platné pro výrobu a distribuci léčiv, tj. zákonu o léčivech č. 79/1997 Sb. a souvisejícím předpisům. Výrobu a distribuci medicinálních plynů provádějí pouze výrobci a distributoři schválení Státním ústavem pro kontrolu léčiv a jejich kvalitativní parametry odpovídají platnému Českému lékopisu. Výroba a distribuce ať už technických, speciálních či medicinálních plynů je velice složitá a vyžaduje široké znalosti, zkušenosti a technologickou vyspělost. 17 Domnívám se, že tyto požadavky plynoucí z výše vymezené produkce společnosti firma Linde Gas splňuje, a já se budu snažit ve své bakalářské práci tyto složité logistické operace popsat.

17

http://www.linde-gas.cz/international/web/lg/cz/like35lgcz.nsf/docbyalias/nav_prod

19

3.3. Prodejní místa Společnost Linde Gas a.s. má velice rozsáhlou prodejní síť technických plynů v České republice, která se neustále rozšiřuje. V současné době mají zákazníci k dispozici asi 300 prodejních míst. Síť tvoří jak vlastní prodejny, tak i prodejny obchodních partnerů Linde Gas. Vlastní prodejny jsou v Praze, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Pardubicích, Plzní, Brně, Přerově a Ostravě.18 Při přechodu na systém SAP během projektu InTouch získalo každé prodejní místo statut závodu a také své číslo. Toto číslo má se skládá ze dvou písmen XX a ze dvou čísel YY. Celé číslo má tedy strukturu XXYY. První písmeno udává zemi, takže všechna prodejní místa v České republice mají značení CXYY. Další značení je dle hierarchie prodejních míst. Například prodejní místo Praha-Kyje má číslo CA02. Pod tyto prodejní místa spadají prodejny smluvních obchodních partnerů, které najdete v příloze19. Nejlépe vybavena jsou prodejní místa tzv. ProfiHausy, což jsou specializované prodejny, ve kterých zákazník najde kompletní sortiment technických plynů a doplňkového sortimentu. Prodejny ProfiHausů jsou tedy nejmodernější prodejny firmy LindeGas a zaměstnanci těchto Profihausů jsou vyškoleni společností Linde Gas, aby byli schopni zodpovídat otázky související s používáním technických plynů a poskytnout veškerou podporu a poradenství. Takže v případě nejasností se zákazník nemusí obracet na klientské centrum sídlící v Praze, ale právě na personál těchto Profihausů, které jsou dnes skoro v každém větším městě a síť prodejen ProfiHaus se firma Linde Gas snaží systematicky rozšiřovat.20

18

http://www.linde-gas.cz/web/cz/depa4.nsf/web?openframeset&startregion=0 Interní dokument společnosti Linde Gas 20 http://www.linde-gas.cz/international/web/lg/cz/like35lgcz.nsf/docbyalias/comp_loc 19

20

3.4. Projekt InTouch V roce 2006 došlo ke změně celého logistického systému a v rámci projektu In Touch se přešlo na software SAP R/3. Došlo tedy k zapojení všech činností a procesů do jednotného systému. Došlo tedy k integraci všech denních činností, což vedlo k zefektivnění logistických procesů. To dovoluje přístup k aktuálním datům, jejich archivaci a analýzu. Nezanedbatelný efekt měl tento projekt také na zákaznický servis. Zavedení nového systému vedlo ke zvýšení výkonnosti a zefektivnění práce zákaznického servisu, tedy zejména o zkvalitnění služeb pro zákazníky. Došlo také k zavedení systému ICC (individuálního sledování lahví), což zefektivnilo kontrolu a správu lahvového parku firmy Linde Gas. Všechny lahve byly k tomuto účelu opatřeny čárovým kódem, pomocí kterého je možná jednoznačná identifikace lahví Linde Gas. Systém individuálního sledování lahví ICC nabízí zákazníkům důležitý nástroj, kterým si mohou lépe kontrolovat a spravovat své vlastní zásoby lahví s plyny. Došlo také k zefektivnění toku informací v celém pracovním cyklu – od objednávky přes dodávku až k vystavení faktury.21

21

http://www.linde-gas.cz/international/web/lg/cz/like35lgcz.nsf/docbyalias/nav_intouch

21

3.5. Logistické procesy 3.5.1. Obaly a manipulace Mezi obaly na technické, medicinální a speciální plyny, které se nejčastěji využívají ve firmě Linde Gas, patří lahve, svazky a kryogenní nádoby. Tyto obaly se označují jako distribuční prostředky. Láhev je definována jako přemístitelná tlaková nádoba s vnitřním objemem nejvýše 150 litrů. Svazek je více lahví upevněných dohromady.22 Kryogenní nádoba je přemístitelná tepelně izolovaná nádoba pro hluboce zchlazené zkapalněné plyny s vnitřním objemem nejvýše 1000 litrů.23 Při manipulaci a přemísťování distribučních prostředků na kratší vzdálenosti se doporučuje používat vozíky upravené pro tyto účely. 24 Distribuční prostředky o větší hmotnosti než 50 kg smí být přenášeny nejméně dvěma osobami (jen muži), kteří jsou k tomu fyzicky způsobilí.25 V žádném případě není dovoleno s distribučními prostředky házet, vystavovat je nárazům nebo je případně valit po plášti. Lahve se smí přenášet pouze za ochranný klobouček. K přepravě a manipulaci palet s distribučními prostředky se používají vysokozdvižné a nízkozdvižné vozíky. Maximální povolená rychlost v areálu firmy Linde Gas je striktně omezena na 20km za hodinu. Při přesunu distribučních prostředků je nutné, aby byly na paletu zafixovány pomocí popruhů, a to tak, aby za jízdy o sebe nemohly distribuční prostředky „zvonit“. Při nakládce a vykládce distribučních prostředků na/z vozidla je povinnost expedientů dodržovat všechna stanovená bezpečnostní pravidla, ale rovněž dbát na ochranu vlastního (firemního) i cizího majetku, aby se minimalizovali škody. Při manipulaci s distribučním Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí ADR (Ženeva 1957) vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 64/1987 22

Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí ADR (Ženeva 1957) vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 64/1987 23

24

Interní dokut firmy Linde Gas

25

Interní dokument firmy Linde Gas odvolávající se na čl. 10.9 ČSN 07 8304

22

prostředkem pomocí vysokozdvižného vozíku je nutné manipulovat tak, aby nedošlo ke styku hrotu lyžin s distribučním prostředkem, jinak může dojít k poškození distribučního prostředku a tím i k poškození jeho obsahu.26

3.5.2. Distribuce Jak již bylo zmíněno výše, tak distribuce technických, speciálních či medicinálních plynů je velice složitá a vyžaduje široké znalosti, zkušenosti a technologickou vyspělost. Technické plyny a medicinální plyny jsou distribuovány v distribučních prostředcích. Tyto distribuční prostředky, nejčastěji lahve, si zákazníci pronajímají. Distribuční prostředky je možné si pronajmout dlouhodobě, tj. na 1-5 let, a nebo na denní pronájem, kdy je nutné zaplatit zálohu za zapůjčení lahve a nájem je účtován na dny. Nicméně pokud má zákazník láhev u sebe a během 3 měsíců ji „neotočí“, což znamená, že nedojde k jejímu znovunaplnění, tak si firma Linde Gas začne účtovat dodatkové nájemné, které se připočítává k dennímu nájemnému. Z tohoto důvodu je pro zákazníky výhodnější uzavřít pronájem na delší dobu. Distribuční prostředky nelze od firmy Linde Gas zakoupit.

3.5.2.1. Distribuce prostřednictvím distribučních nebo výrobně distribučních center Samotná distribuce probíhá prostřednictvím distribučních nebo výrobně distribučních center, kdy nastávají 2 možnosti obsluhy zákazníka, na místě (walk-in) a nebo přímým závozem.27

3.5.2.1.1. Typ obsluhy walk in Zákazník přijede na prodejní centrum, je mu vydána identifikační karta a je s ním domluven druh a délka pronájmu lahví, typ odebíraného výrobku a ostatní náležitosti. Potom zákazník přijede k místu výdeje, kde mu pracovník expedice naskenuje údaje z identifikační karty, naskenuje také kódy vydávaných distribučních prostředků, vydá zákazníkovi naplněné distribuční prostředky

26

Interní dokument firmy Linde Gas

27

Interní dokument společnosti Linde Gas

23

(lahve), které naskenoval k identifikační kartě a přenese data ze skeneru do systému SAP, kde se k identifikační kartě vytvoří pracovní doklad. Po naložení distribučních prostředků předá zákazník identifikační kartu na prodejní přepážce, kde je podle ní přiřazen odpovídající pracovní doklad. Do pracovního dokladu je doplněno číslo a jméno zákazníka a v kmenových datech zákazníka je nastaven druh pracovního dokladu (dodací list, hotovost, faktura). Prodejní doklad je vytisknut, jedna kopie je předána zákazníkovi a druhá kopie je archivována. Může ale dojít k tomu, že zákazník má vlastní distribuční prostředky (lahve) označené Linde (což je z důvodů špatné evidence distribučních prostředků z minulých období, jedná se vlastně o distribuční prostředky ve vlastnictví LindeGas) a firma LindeGas tomuto zákazníkovi nabídne legalizaci těchto distribučních prostředků. Legalizace distribučních prostředků ve své podstatě znamená, že dané lahve musí projít kontrolní revizí a jsou označeny čárovým kódem Linde. Poté je zákazníkovi nabídnut nižší pronájem z důvodu vlastních distribučních prostředků a tyto distribuční prostředky se vrací zpět do oběhu. Další možností je, že zákazník má vlastní distribuční prostředky od stejného dodavatele jako firma Linde Gas. Pokud tyto distribuční prostředky (lahve) mají platnou tlakovou zkoušku a příslušné revize, tak dojde za příplatek k jejich naplnění. Pokud nemají tlakovou zkoušku a revize, tak firma Linde Gas dané revize a tlakovou zkoušku zajistí. Přeprava plynů, stejně jako dalších nebezpečných věcí, podléhá podle zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě podmínkám Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí. Proto spousta zákazníků využívá druhý typ obsluhy, který firma Linde Gas nabízí, tedy přímý závoz k zákazníkovi vozidly smluvních dopravců.

3.5.2.1.2. Typ obsluhy přímý závoz k zákazníkovi vozidly smluvních dopravců Zákazník kontaktuje zákaznické centrum a objedná zboží telefonicky na bezplatné lince Linde Gas, faxem nebo e-mailem. Objednávat je nutné do 12-ti hodin den před závozem. Poté pracovník logistiky vytvoří transakcí zakázku, ke které je automaticky vytvořena dodávka. Pracovník logistiky dále naplánuje dopravu a vytiskne dodací list a přepravní doklady. Tyto informace předá dále na expedici, kde expedient naloží dle dodacího listu dodávku. Dopravce zaveze zboží k zákazníkovi, u kterého vyloží plné distribuční prostředky a naloží prázdné distribuční prostředky, které skenuje. Po ukončení skenování dopravce vytiskne 2 stvrzenky a doplní do dodacího listu počet a druh vrácených prázdných distribučních obalů. Originál

24

dodacího listu obdrží zákazník, který podpisem na kopii dodacího listu potvrdí převzetí plných distribučních prostředků. Podepsanou kopii dodacího listu a stvrzenky vrací dopravce na oddělení logistiky příslušného distribučního centra k odsouhlasení a uložení a přenese data ze skeneru do systému SAP. Dodávka je ukončena transakcí re-entry, která spočívá v pořízení zpětného dokladu, tedy zaúčtování dodacího listu, a dojde k vystavení faktury, která je zasílána zákazníkovi. Vzhledem k tomu, že mateřská společnost firmy Linde Gas je německou společností, dochází k tomu, že faktury pro některé větší zákazníky jsou odesílány z Německa. Dle mého názoru je nicméně tento postup značně neefektivní, zdlouhavý a drahý. Obrázek 2

25

3.5.2.2. Distribuce prostřednictvím prodejních míst Další možností distribuce je distribuce prostřednictvím prodejních míst. Objednávka z prodejního místa je přijata výrobně distribučním centrem. Výrobně distribuční centrum vytvoří objednávku, dodávku a naplánuje dopravu. Také vytiskne dodací list a přepravní doklady. Na expedici připraví dle dodacího listu dodávku. Po kompletaci proběhne naskenování dodacího listu a distribučních prostředků, výtisk 2 kopií stvrzenky, kontrola dat a re-entry. Poté jsou palety označeny visačkou se jménem odběratele. Odpovědný pracovník skladu převezme průvodní dokumentaci k dodávce plynů a zkontroluje počet a typ kusů na dodacím listu a správnost potvrdí podpisem. Poté obchodní partner potvrdí podpisem převzetí plných distribučních prostředků. Originál dodacího listu a stvrzenka zůstávají na prodejním místě. Kopii dodacího listu a stvrzenku předává dopravce na distribuční pobočky jednotlivých závodů. Tím je dodávka prodejnímu místu ukončena.

3.5.3. Dodávka plynů Firma Linde Gas dodává plyny v lahvích, kapalné plyny, pomocí zařízení instalovaných u zákazníka (on-site) či potrubím. Nejčastěji jsou plyny dodávány v lahvích, svazcích nebo kryonádobách, ale zákazníkům, kteří potřebují velké množství technických plynů, dodává firma Linde Gas tyto plyny v cisternách (kapalný kyslík, kapalný dusík a kapalný argon) a bateriových vozech (vodík a rozpuštěný acetylén), tedy ve zkapalněném stavu. Těmito distribučními prostředky jsou zkapalněné plyny přepravovány k zákazníkovi, kde jsou přečerpány do jeho zásobníků. Hlavní výhodou plynů v kapalném skupenství je jejich mnohosetkrát menší objem v porovnání s plynným stavem. To výrazně usnadňuje a zhospodárňuje jejich přepravu a skladování. Nicméně vybudování skladovacích kapacit je velice finančně náročné, a proto pro zákazníky, pro které by bylo vybudování skladovacích kapacit finančně neúnosné, nabízí firma Linde Gas pronájem těchto skladovacích kapacit. Nicméně pokud má zákazník zájem o výstavbu skladovacích kapacit, tak mu firma Linde Gas nabízí provedení a samotnou výstavbu tzv. „na klíč“. To znamená, že realizuje výstavbu skladovacích kapacit přesně dle přání zákazníka. Další možností distribuce je dodávka pomocí potrubí a potrubních sítí, a to pro zákazníky, kteří potřebují dodat velké množství technických plynů, jak atmosférických (kyslík, dusík,

26

argon), tak chemických (např. CO2, vodík, syntetický plyn aj.). Dodávka pomocí potrubí a potrubních sítí vychází přímo z výrobního centra firmy Linde Gas. Dodávky plynů pomocí potrubí a potrubních sítí jsou pro zákazníky velice výhodné, protože jsou realizovány vždy za nejnižší ceny za dodávaný plyn, neboť dojde k eliminaci nákladů na úpravu plynů pro jejich skladování, na skladování a transport plynů. Také odběr velkých objemů plynů snižuje i výrobní náklady plynu. Linde Gas zásobuje zákazníky plyny z potrubí již ze svých 21 výrobních center. Význam zásobování zákazníka plyny z potrubí stále narůstá. Zatím nejrozsáhlejší propojená síť plynového potrubí Linde Gas je v Německu mezi městy Buna, Leuna a Bitterfeld, která zahrnuje celkem 445km potrubí plynů N2, O2, H2. Další možností zásobování zákazníka je tzv. on-site. To znamená, že zásobování plynu je realizováno dodávkou plynu z malého výrobního zařízení, jehož kapacita je určena výhradně pro jednoho zákazníka. Toto výrobní zařízení je instalováno přímo u zákazníka. Zásobování on-site se využívá při odběru velkého množství technických plynů, kdy ale není možné využít zásobování pomocí potrubí a potrubních sítí. Poptávka zákazníků po zásobování on-site stále roste, protože toto zásobování je pro zákazníka velice jednoduché a zároveň snižuje cenu plynu, protože opět dochází k eliminaci nákladů na úpravu plynů pro jejich skladování a transport plynů.28

3.5.4. Skladování distribučních prostředků (lahví) Sklady musí odpovídat platným technickým normám a předpisům (ČSN 33 2330). Sklady mohou být uzavřené nebo otevřené a ve skladovacích prostorech musí být udržována teplota dle potřeb jednotlivých skladovaných plynů. Nejčastěji se jedná o teplotu od -30 do +50°C. Lahve musí být vhodným způsobem zabezpečené proti převržení a proti zásahu nepovolaných osob. Lahve mohou být skladovány i ve vodorovné poloze na dřevěných rámech nebo policích. Výška navršených lahví nesmí přesáhnout 1,5m. Všechny lahvové ventily musí být na téže straně a tato strana musí být přístupná. Lahve musí být skladovány v jasně oddělených zónách pro jednotlivé druhy plynu. Lahve nesmí být skladovány v průchodech, průjezdech a

28

Interní dokument společnosti Linde Gas

27

schodištích. Sklad musí být uspořádán tak, aby bylo umožněno odebírat lahve pomocí délky uložení FIFO29. Na lahvi musí být tedy vyznačeno datum. Plné a prázdné lahve musí být odděleny a musí být označeno, zda se jedná o plné nebo prázdné lahve. Také lahve s technickými plyny musí být odděleny od lahví s medicinálními plyny, taktéž není možné skladovat společně plyny hořlavé a plyny podporující hoření. Stejná pravidla platí i pro skladování ostatních distribučních prostředků.

3.5.4.1. Opatření v případě požáru V případě vznícení plynu unikajícího v důsledku netěsnosti redukčního ventilu nebo hadice, se musí lahvový ventil ihned uzavřít a plamen uhasit pomocí ručního hasicího přístroje s náplní CO2. V případě zahřátí lahve nad 50°C musí být okamžitě ochlazována. V případě vypuknutí požáru je nutné zavolat jednotku požární ochrany a upozornit je na přítomnost lahví s plynem v objektu, který byl zasažen.

3.5.5. Značení lahví Barevné značení lahví, ve kterých jsou dodávány produkty Linde Gas, odpovídá normě ČSN EN 1089-3. Ta stanovuje závazné barvy pro vrchní část lahve. Lahve jsou značeny na horní zaoblené části lahve, kde je umístěna také informační nálepka. Zde je uveden název a druh plynu, název, adresa a telefonní číslo výrobce, bezpečnostní pokyny, složení plynu nebo směsi, označení výrobku výrobcem a upozornění výrobce (viz. přiložený obrázek). Ale druh plynu lze zjistit také z barevného značení. V přiložené tabulce je základní barevné značení plynů.

první vstupující prvek zároveň ze systému první vystupuje Např. při oceňování skladu metodou FIFO se jako první účetně vyskladňují kusy, které byly první nakoupeny. http://business.center.cz/business/pojmy/p1242-FIFO.aspx 29

28

Obrázek 3

Tabulka 1

název plynu vodík kyslík dusík argon acetylen oxid uhličitý vzduch oxid dusný

barva vrchlíku lahve červená bílá černá tmavě zelená kaštanová šedá jasně zelená modrá

Lahví určené pro přepravu technických plynů jsou kromě předepsaného označení označeny také názvem směsi, složením a případně doplněny dalším značením (např. jedovatý plyn). U lahví určených pro přepravu plynů pro zdravotnické účely je kromě základního značení tělo lahve natřeno bílou barvou. K poslednímu červnu tohoto roku došlo k novému značení lahví. Tyto nově označené lahve jsou označeny písmenem N na lahvi.

29

3.6. Produkty svářecí techniky a doplňkového sortimentu Společnost Linde Gas spolupracuje s celou řadou významných obchodních partnerů v oblasti svářecí techniky nejen v České republice, ale po celém světě. Mezi nejvýznamnější dodavatele patří GCE (Gas Control Equipment), ESAP Vamberk, TBI, Binzel, atd. 1. Prodej svářecí techniky se dělí na: 1.1 prodej příslušenství pro svářeče (např. řezáky, hořáky, redukční ventily) 1.2 spotřebního materiálu (např. elektrody, dráty atd.) 1.3 ochranných pomůcek (např. rukavice, svářecí kukly, ochranné svářecí zástěry atd.) 1.4. svářecí zdroje (např. iventory, plasmy, svařovací zdroje CO2) Dále se do svářecí techniky zahrnuje servis a veškeré záruční i pozáruční opravy a zakázkové požadavky, které jsou řešeny přímo s vysoce proškoleným prodejcem maloobchodu. Obrázek 4

K samotné svářecí technice je nabízen také doplňkový sortiment, ve kterém je zahrnuto jak příslušenství ke svářecí technice, tak také zboží, které přímo nesouvisí se svářecí technikou. Patří sem zejména produkty pro sport a volný čas. Jedná se o výrobky poslední doby, které si pomalu nachází své místo na trhu. Mezi ně patří výrobky typu Oxyfit30, Oxyfresh31, Wine preserver32 a Ballonkit33.

Oxyfit je 99% stlačený kyslík, který pomáhá k rychlejší regeneraci organismu, posiluje jeho obranyschopnost a měl by zvyšovat koncentraci organismu. 30

31

Výrobek Oxyfresh je voda obohacená kyslíkem, která by měla zlepšovat kvalitu pleti a zamezovat únavě.

32

Výrobek Wine Preserver je směsí dusíku a argonu, který zamezuje oxidaci vína po otevření lahve.

33

Výrobek Ballonkit obsahuje helium a 30 balonků.

30

Tyto výrobky jsou k dostání jak na prodejních místech společnosti Linde Gas, tak také na internetových obchodech obchodních partnerů (např. www.balonky.cz, www.kyslik.prodejce.cz).

3.6.1. Prodejní a distribuční místa svářecí techniky a doplňkového sortimentu Hlavními prodejními místy, které patří společnosti Linde Gas, jsou Praha, Ústí nad Labem, České Budějovice, Pardubice, Plzeň, Brno, Přerov a Ostrava. Pod každé prodejní místo spadají obchodní partneři společnosti Linde Gas. Dohromady tvoří prodejní síť.

3.6.2. Skladování, systém objednávek a distribuce svářecí techniky a doplňkového sortimentu Svářecí technika a doplňkový sortiment je skladován v Praze na centrálním skladu. Centrální sklad má 4 patra regálů. Palety s jednotlivým zbožím jsou ručně popisovány a naskladněny do příslušného regálu. Příslušný kód zboží a umístění v regále je zapsáno do počítače. Pak teprve je zboží započítáno do zásob skladu. V dnešní době považuji tento typ naskladňování zboží za zastaralý a neefektivní. Myslím si, že minimálně přechod na označování zboží čárovým kódem by byl efektivnější. Na zboží, které se často prodává, je v systému zavedena výše minimální zásoby. Při překročení hranice minimální zásoby systém sám zboží objedná. Při nedostatku jiného zboží je nutné předat tuto informaci příslušným zaměstnancům plánování a nákupu, kteří objednají chybějící zboží od příslušného dodavatele. Pokud chybí nějaké zboží na jednom z prodejních míst, tak pošlou tzv.“požadavek do režie“ (požadavek od obchodního partnera vykoná také prodejní místo). Po zavedení systému INTouch vidí jednotlivá prodejní místa zásoby na centrálním skladu on-line, což je jistě velice výhodné.

31

Pokud dojde k situaci, že nějaké zboží není na centrálním skladě, tak prodejní místo vystaví tzv.“požadavek BOBJ“ neboli požadavek na objednávku. Požadavek BOBJ zpracuje pracovník centrálního nákupu a vystaví objednávku příslušnému dodavateli. Zboží je od dodavatele dodáno přímo na prodejní místo, nebo příslušnému obchodnímu partnerovi. Je zasíláno poštou, kurýrní službou nebo je dodáno na centrální sklad a odtud distribuováno společně se závozem lahví na příslušné prodejní místo nebo přímo obchodnímu partnerovi. Velice zajímavé je podívat se na požadavek na objednávku BOBJ z účetního hlediska. Po objednání zboží pracovníkem centrálního nákupu dodá dodavatel zboží s dodacím listem, který je označen stejným číslem jako je číslo objednávky. Požadavek na objednávku BOBJ nese také stejné číslo, které odpovídá příslušné objednávce. Číslo BOBJ vytvoří žadatel (tedy prodejní místo). Dále je dodací list zaslán společně se zbožím obchodnímu partnerovi, který zkontroluje zboží a potvrdí dodací list. Tento dodací list je předán žadateli (tedy příslušnému prodejnímu místu). Žadatel na základě přijetí potvrzeného dodacího listu udělá příjem zboží, což je důležité ze 2 důvodů: 

zboží skočí do zásob (na stav)



proces se ukončí

Dojde k vystavení faktury příslušnému prodejnímu místu a je zaplacena faktura dodavateli. Když není proces ukončen, tak nedojde k naskladnění zboží a faktura od dodavatele není proplacena. Bohužel to není ojedinělý jev, což kazí pověst společnosti Linde Gas.

3.6.3. Prodej svářecí techniky a doplňkového sortimentu

Každý výrobek má svůj kód, pod kterým se prodává. Tento kód také vyjadřuje cenu zboží. Existuje také tzv. repasový kód, pod kterým se dělají opravy (např. opravy svářeček). Tento kód je univerzální a je možné u něj nastavit jakoukoliv cenu.

32

4. Závěr Ve své práci jsem se snažila popsat, jak funguje logistický systém ve společnosti Linde Gas s důrazem na jeho integraci a efektivnost jednotlivých dílčích procesů. Zaměřila jsem se zejména na procesy oběhové logistiky, které jsem měla možnost poznat v praxi. Jednotlivé logistické procesy jsou omezeny podmínkami právních norem, které vyplývají z charakteru produkce podniku. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že ve firmě Linde Gas je kladen velký důraz na dodržování těchto norem. V roce 2006 došlo k zavedení projektu In Touch a v rámci tohoto projektu se přešlo na software SAP R/3, což vedlo k propojení všech činností jednotlivých procesů do jednotného systému, což vedlo k zefektivnění toku informací napříč jednotlivými procesy a došlo ke zkrácení doby od objednávky zákazníka přes dodávku až k vystavení faktury. Došlo také ke zkvalitnění zákaznického servisu. Nicméně v dnešní době je tato verze softwaru SAP značně zastaralá a při porovnání s novými typy tohoto softwaru neefektivní. Nicméně ve firmě Linde Gas se zatím nechystá aktualizace tohoto softwaru, i přes růst požadavků na tento systém a neefektivní proces migrace dat. Domnívám se, že i přes velkou časovou a nákladovou náročnost, by se zavedení nového informačního systému jistě vyplatilo, protože by vedlo k zefektivnění komunikace a tím i k zefektivnění jednotlivých procesů, což by v konečném důsledku vedlo ke snížení celkových nákladů. Společnost Linde Gas a.s. má velice rozsáhlou prodejní síť v České republice (jedná se o 300 prodejních míst), která se neustále rozšiřuje, což považuji za velice důležité. Během roku také dochází ke školení personálu těchto prodejních míst, ať už se jedná o personál z prodejních míst patřící společnosti Linde Gas, nebo o personál obchodních partnerů. Personál na prodejnách je tedy schopen nejen podávat informace o produktech, ale svým zákazníkům také poradit, což považuji za klíčové. Mezi distribuční prostředky (obaly) na technické, medicinální a speciální plyny, které se nejčastěji využívají ve firmě Linde Gas, patří lahve, svazky a kryogenní nádoby. Na tyto obaly a také jejich manipulaci jsou z důvodů charakteru produkce kladeny vysoké nároky plynoucí z norem, které se k nim vztahují (např. ADR). Já jen mohu potvrdit dodržování těchto norem.

33

Jak již bylo zmíněno výše, tak distribuce technických, speciálních či medicinálních plynů je velice složitá a vyžaduje široké znalosti, zkušenosti a technologickou vyspělost. Samotná distribuce probíhá prostřednictvím distribučních nebo výrobně distribučních center, kdy nastávají 2 možnosti obsluhy zákazníka, na místě (walk-in) a nebo přímým závozem. Domnívám se, že program obsluhy zákazníka přímým závozem je pro zákazníka výhodnější, protože se nemusí zabývat normami, které je nutné dodržovat při přepravě a manipulaci produktů. Stačí poslat jen objednávku a zbytek zařídí firma Linde Gas. Skladování technických, medicinálních a speciálních plynů musí odpovídat platným technickým normám (jedná se o normu ČSN 33 2330). Zásady těchto norem jsou dodržovány. Nicméně aby palety a krabice s jednotlivým zbožím, které jsou uskladněny v centrálním skladu v Praze, byly ručně popisovány a poté teprve naskladněny do příslušného regálu a příslušný kód zboží a umístění v regále teprve potom zapsáno do počítače, považuji za značně zastaralou a neefektivní metodu. Naštěstí by během několika měsíců mělo dojít k zavedení identifikace zboží pomocí čárových kódů, což je sice již dnes také zastaralý způsob identifikace, nicméně ho považuji i tak za efektivnější. Barevné značení lahví musí odpovídat normě ČSN EN 1089-3. Ta stanovuje závazné barvy pro vrchní část distribučního prostředku (lahve). Lahve jsou značeny na horní zaoblené části lahve, kde je umístěna také informační nálepka. Zde je uveden název a druh plynu, název, adresa a telefonní číslo výrobce, bezpečnostní pokyny, složení plynu nebo směsi, označení výrobku výrobcem a upozornění výrobce. K poslednímu červnu došlo k novému přeznačení jednotlivých distribučních prostředků dle novely této normy. Věřím, že jsem ve své bakalářské práci, kterou jsem věnovala poznání, analýze a popisu logistických procesů ve firmě Linde Gas, důkladně pojednala o všech možných perspektivách i úskalích jednotlivých logistických procesů v této firmě.

34

5. Prameny a použitá literatura Knižní zdroje: 1. Pernica, P.: Logistika pro 21. stol., 2. díl. Praha: Radix 2005. ISBN 80-86031-59-4. 2. Drahotský, I., Řezníček, B.: Logistika-Procesy a jejich řízení. Brno: Computer Press 2003. ISBN 80-72265-21-0. 3. Dr. Bernd, H. Kortschak: Úvod do logistiky (Co je logistika?). Praha: Babtex 1999. ISBN 80-85816-06-7. 4. Interní dokumenty firmy Linde Gas.

Normy: 1. Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě ze dne 26. dubna 1994, Část III., Přeprava nebezpečných věcí v silniční dopravě,§ 22 2. ČSN EN 50281-1-1 z prosince 1999 Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem (Předmět a rozsah platnosti) 3. Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí ADR (Ženeva 1957) vyhlášena ve Sbírce zákonů pod číslem 64/1987 4. EN 60529 a EN 60034-5 pro točivé elektrické stroje

Internetové zdroje: 1. Linde Gas a.s. Česká republika Přístup z internetu: http://www.linde-gas.cz/

35

2. Linde Materiál Handling Přístup z internetu: http://www.linde-mh.cz/ 3. Linde Frigera spol. s.r.o. Přístup z internetu: http://www.carrier-ref.cz/en/about-us/history/ 4. Wikipedia, otevřená encyklopedie, Pojem logistika Přístup z internetu: http://cs.wikipedia.org/wiki 5. Sbírka zákonů České republiky, Zákon č.111/1994 Sb. O silniční dopravě Přístup z internetu: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1994/sb37-94.pdf 6. http://business.center.cz/business/pojmy/p1242-FIFO.aspx

36

6. Přílohy

37

38

39

40

41

42

43

44

45

46

47

48

49