Aktualizace webové prezentace obce se zaměřením na podporu cestovního ruchu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Aktualizace webové prezentace obce se zaměřením na podporu cestovního ruchu Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Jan Turčínek

Zuzana Kudrová

Brno 2011

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Aktualizace webové prezentace obce se zaměřením na podporu cestovního ruchu“ vypracovala samostatně a použila pouze pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury.

V Brně dne 9. května 2011

_______________________________

Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Janu Turčínkovi za odborné vedení bakalářské práce, za cenné rady a připomínky, které mi při zpracování této práce poskytl. Dále bych chtěla poděkovat Mgr. Bc. Josefu Hanákovi za ochotu a pomoc při získávání potřebných informací a materiálů. V neposlední řadě bych také ráda poděkovala rodině a všem blízkým za podporu.

Abstract KUDROVÁ, Z. Updating the municipality website with a view to tourism support. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2011. The bachelor thesis is focused on village website promotion. The aim of this work is to suggest new solution of logical structure of municipal website within the scope of tourism. Thesis contents primarily analysis of actual municipal website and identification of users requirements using questionnaires. The results are used for creating a new information architecture, data structure and graphical concept of municipal website. Keywords Tourism, municipality, website, website promotion, webdesign, information architecture.

Abstrakt KUDROVÁ, Z. Aktualizace webové prezentace obce se zaměřením na podporu cestovního ruchu. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2011. Bakalářská práce je zaměřena na propagaci obce na internetu. Hlavním cílem práce je vytvořit návrh nového řešení logické stavby webové prezentace obce s ohledem na podporu cestovního ruchu. Náplní práce je především analýza současného stavu stránek a zjištění uživatelských požadavků na ně pomocí dotazníků. Na základě získaných poznatků je vytvořena nová informační architektura, struktura dat a vzhled obecních internetových stránek. Klíčová slova Cestovní ruch, obec, internetová stránka, www propagace, webový design, informační architektura.

Obsah

9

Obsah 1 Úvod a cíl práce

13

1.1 Úvod ........................................................................................................................................ 13 1.2 Cíl práce ................................................................................................................................. 14 2 Teoretická východiska

15

2.1 Obec ........................................................................................................................................ 15 2.2 Cestovní ruch ...................................................................................................................... 15 2.3 Destinace cestovního ruchu .......................................................................................... 16 2.4 Destinační management ................................................................................................. 17 2.5 Marketing v destinaci cestovního ruchu .................................................................. 17 2.6 Marketingový mix.............................................................................................................. 19 2.7 Marketingová komunikace obce .................................................................................. 23 2.7.1 Komunikační mix ...................................................................................................... 23 2.7.2 Image ............................................................................................................................. 25 2.8 Efektivní webová prezentace ........................................................................................ 25 2.9 Webový design ................................................................................................................... 27 2.10 Proces tvorby webové prezentace............................................................................. 28 2.11 Informační architektura ................................................................................................ 30 2.12 Legislativní požadavky na obecní web .................................................................... 30 2.12.1 Zveřejňování povinných informací.................................................................. 30 2.12.2 Elektronická úřední deska .................................................................................. 31 2.12.3 E-podatelna............................................................................................................... 31 2.12.4 Bezbariérově přístupný web.............................................................................. 32 3 Metodika

33

4 Analytická část

34

4.1 Charakteristika obce ........................................................................................................ 34 4.2 SWOT analýza primární a sekundární nabídky ..................................................... 34 4.3 Dotazníkové šetření.......................................................................................................... 36

10

Obsah

4.3.1 Vyhodnocení dotazníku pro turisty ................................................................... 36 4.3.2 Vyhodnocení dotazníku pro místní občany .................................................... 39 4.4 Analýza současného stavu webu ................................................................................. 44 4.5 SWOT analýza webové prezentace obce .................................................................. 49 5 Návrhová část

51

5.1 Cíl webu a jeho cílový segment .................................................................................... 51 5.2 Persony a uživatelské scénáře ...................................................................................... 51 5.3 Nová struktura www stránek obce............................................................................. 51 5.4 Layout a princip fungování webové prezentace .................................................... 53 5.5 Vzhled webové prezentace ............................................................................................ 55 6 Diskuse

57

7 Závěr

60

8 Použitá literatura a zdroje

63

9 Seznam příloh

65

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6

Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13 Obr. 14 Obr. 15 Obr. 16 Obr. 17 Obr. 18 Obr. 19 Obr. 20 Obr. 21

PR aktivity obce na internetu .................................................................................... 24 Pyramida webdesignu .................................................................................................. 28 Postup při tvorbě webových stránek ..................................................................... 28 Poloha Obce Ratíškovice ............................................................................................. 34 Jaké zdroje informací převážně používáte při výběru destinace pro výlet či dovolenou v ČR? .............................................................................................. 37 Hledáte informace o turistickém cíli a nabídce služeb destinace přímo na internetové adrese konkrétního místa, obce, turistické oblasti či poskytovatele služeb? .................................................................................................. 38 Je pro Vás kvalita webové prezentace destinace nebo poskytovatele služeb důležitá?............................................................................................................... 38 Využíváte internetové stránky k porovnání konkurenční nabídky jednotlivých poskytovatelů služeb cestovního ruchu?.................................... 39 Jakým způsobem jste se o těchto stránkách dozvěděl/a? .............................. 40 V jaké míře čerpáte informace o obci z následujících informačních zdrojů? ............................................................................................................................... 41 Jak často stránky www.ratiskovice.com navštěvujete? .................................. 42 Proč nenavštěvujete stránky častěji?..................................................................... 42 Hodnocení designu, vzhledu ..................................................................................... 45 Hodnocení množství, použitelnosti a úplnosti informací .............................. 46 Hodnocení orientace a přehlednosti ...................................................................... 47 Hodnocení aktualizace ................................................................................................ 48 Rozložení prvků na webu ........................................................................................... 54 Návrh vzhledu webové prezentace obce.............................................................. 56 Věkové složení respondentů – turistů................................................................... 78 Věkové složení dotazovaných občanů ................................................................... 80 Web Obce Ratíškovice ................................................................................................. 81

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14

Vlastnosti veřejných služeb........................................................................................ 18 Marketingový mix pro produkt obce ...................................................................... 20 Kritéria efektivních webových stránek ................................................................. 26 Potenciál cestovního ruchu obce – silné a slabé stránky ................................ 35 Potenciál cestovního ruchu obce – příležitosti a hrozby ................................ 36 Zájem o informace různého typu ............................................................................. 43 Webová prezentace obce – silné a slabé stránky ............................................... 49 Webová prezentace obce – příležitosti a hrozby ............................................... 50 Obsah kategorií Úřad, Ratíškovice a Život v obci ............................................... 52 Obsah kategorie Turistika .......................................................................................... 53 Náklady na realizaci webu společností Implayo s. r. o. ................................... 58 Dosažené vzdělání a ekonomická aktivita respondentů - turistů............... 78 Bydliště respondentů - turistů ................................................................................. 79 Dosažené vzdělání a ekonomická aktivita respondentů – občanů ............. 80

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

V oblasti komerční sféry je image podniku mezi potencionálními zákazníky jedním z ukazatelů poukazujících na kvalitu poskytovaného zboží nebo služeb. Podobně je tomu i v případě obcí či regionů, kdy destinace rovněž disponuje širokou nabídkou produktů a služeb. Zákazníci (např. turisté, místní občané či investoři) se pro svůj vstup na území rozhodují na základě kvality, respektive image obce, reprezentující její specifické hodnoty a postoje. Je důležité, aby marketingově orientované jednání obce, jako jeden z hlavních nástrojů pro podporu rozvoje území, bylo komplexní a vyvolalo u občanů pocit sounáležitosti s ní. Na jejím chodu by se měl podílet každý článek obce (management, místní občané, podniky aj.). Tedy veškerá činnost obce by měla vyplývat právě z obecných principů marketingu obce. Díky tomu může obec docílit posílení své image a zvýšit konkurenceschopnost a atraktivnost obce. Pro marketing obce je velmi důležitá komunikace s občany a je nezbytné jej chápat jako partnerství veřejného a soukromého sektoru. Dostatečná a včasná informovanost občanů se stává klíčovou pro úspěšnou realizaci marketingu obce. Informace se předávají prostřednictvím nejrůznějších nosičů a sdělovacích prostředků. Mezi nejnovější a stále se rozšiřující způsob komunikace obce s veřejností patří webová prezentace obce na internetu. Primární funkce využití obecních www stránek jako úřední desky je stanovena zákonem. Sekundárně může obec na svém webu uveřejňovat informace týkající se ostatních činností obce. Nedílnou součástí činností obce by měla být i propagace svého území jako atraktivní destinace pro turisty, protože právě cestovní ruch patří v dnešní době mezi klíčové faktory rozvoje měst a obcí. Je tedy důležité, aby jednou z cílových skupin obecního webu byli také turisté. Přesně definovaná forma i obsah propagace tak dokáže nejenom nalákat návštěvníky, ale současně u místních vzbudit pocit určité sounáležitosti. Každá obec se snaží rozvíjet své území a uspokojovat potřeby cílových segmentů tím nejlepším možným způsobem. Vzniká tak mezi nimi konkurenční boj v přilákání podnikatelů, kvalifikované pracovní síly, kupně silných spotřebitelů či turistů. Je tedy nezbytné, aby obec pro ně vytvořila vhodné prostředí a svou činnost prezentovala i navenek. Rozvoj cestovního ruchu může být v souvislosti s internetem výrazně podpořen, internet je významný nástroj komunikace pro subjekty jak cestovního ruchu, tak veřejné správy. Propagace obce Ratíškovice na internetu je v současné době nevyhovující a neodpovídá požadavkům cílových segmentů. Vedení obce již dlouho uvažuje o tvorbě nových internetových stránek, avšak doposud na jejich realizaci nebyla vynaložena dostatečná iniciativa a překážkou jsou také chybějící finanční prostředky. Nabídla jsem proto obci zpracovat v rámci své bakalářské práce nejenom návrh na novou strukturu a vzhled webové prezentace, ale také nástin nákladů na jejich realizaci. Místostarosta obce PhDr. Radim Šťastný moji nabídku přijal.

14

1.2

Úvod a cíl práce

Cíl práce

Tato práce je zaměřena na propagaci obce na internetu. Hlavním cílem je vytvořit návrh nového řešení logické stavby webové prezentace obce s ohledem na podporu cestovního ruchu na základě analýzy současné webové prezentace obce a zjištění uživatelských požadavků. Vedlejším záměrem je také tvorba grafického návrhu internetových stránek obce. Dílčími cíli práce jsou charakteristika obce, SWOT analýza nabídky cestovního ruchu obce a realizace dotazníkového průzkumu mezi občany a potenciálními turisty.

Teoretická východiska

15

2 Teoretická východiska 2.1

Obec

Obec je dle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, definována jako územní samosprávné společenství občanů, které tvoří územní celek vymezený hranicí území obce. Její povinností je podle § 2 odst. 2 téhož zákona pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých obyvatel, dále je povinna se starat o všestranný rozvoj svého majetku. Při plnění svých úkolů chrání také veřejný zájem. (Zákony ČR online, c2004 – 2011) V souvislosti s cestovním ruchem není v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích konkrétně vymezena působnost obce v této oblasti. Je zde pouze ukotveno právo obce být členem svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů, zejména v oblastech školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata. (Hesková, 2006)

2.2

Cestovní ruch

Pro vymezení cestovního ruchu existuje řada odlišných definic a nelze říci, která je ta správná. Lidé různých profesí mají na tuto problematiku jiný úhel pohledu. Odrazovým můstkem pro vymezení a klasifikaci pojmů cestovního ruchu byla Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu v kanadské Ottawě v roce 1991, uspořádaná Světovou organizací cestovního ruchu World Tourism Organization (dále jen „WTO“). (Foretová, Foret, 2001) Cestovní ruch podle definice WTO chápeme jako „činnosti lidí, spočívajících v cestování a pobytu v místech mimo místa jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho uceleného roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely, ne však za účelem vykonávání výdělečné činnosti“(Foretová, Foret, 2001). Jedná se však o poměrně úzké pojetí a je třeba se na cestovní ruch podívat i z jiného, širšího hlediska. Slovník cestovního ruchu uvádí, že cestovní ruch je „komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správních aktivit a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity“ (Pásková, Zelenka, 2002, s. 45). Ryglová (2009) jej definuje jako „mnohostranný společenský ekonomický jev“, kdy klade důraz na chápání cestovního ruchu ve dvou rovinách. První rovinou je oblast spotřeby, kdy se jedná o způsob uspokojování potřeb. Druhým způsobem vnímání je cestovní ruch jako oblast podnikatelských příležitostí v mnoha oborech lidské činnosti, kdy je významnou součástí ekonomiky společnosti. Dále Ryglová uvádí definici F. W. Ogilvieho, který chápe cestovní ruch jako „ekonomický jev spo-

16


jený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště“.

2.3

Destinace cestovního ruchu

Palatková (2006) popisuje destinaci jako svazek různých služeb soustředěných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity) místa nebo oblasti. Atraktivity destinace tak představují podstatu destinace a hlavní motivační podnět k její návštěvě. Ve své publikaci taktéž uvádí, že podle Jansena-Verbekeho je důležitým aspektem určení destinace s důsledky pro marketing i management skutečnost, že pod pojmem destinace se rozumí nejen konkrétní oblast (místo), ale i souhrn v destinaci nabízených komodit, takže destinace je někdy označována jako „rekreační produkt“. Výkladový slovník cestovního ruchu říká, že destinace cestovního ruchu neboli turistická destinace, je v užším smyslu „cílová oblast v daném regionu, typická významnou nabídkou atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu“, v širším smyslu pak „země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami cestovního ruchu a jeho další infrastrukturou, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků“. (Pásková, Zelenka, 2002, s. 59) Kiráľová (2003) se ve své publikaci odvolává na charakteristiku destinace podle WTO, která jej vymezila jako „místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu (dále jen „CR“), které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh“. Destinace a její nabídka může být také vymezena prostřednictvím následujících šesti charakteristických komponent označovaných jako „6A“ (Vajčnerová, 2009): •

Attractions (atraktivity) – primární nabídka, která je popsána přírodním a kulturně-historickým potenciálem.

•

Accessibility and ancillary services (dostupnost a doplňkové služby) – všeobecná infrastruktura a občanská vybavenost, tedy služby využívané především místními obyvateli.

•

Amenities (vybavenost) – sekundární nabídka tvořená suprastrukturou a infrastrukturou cestovního ruchu (ubytovací, hostinská, sportovněrekreační, kulturně-společenská a jiná zařízení).

•

Available packals (dostupné balíčky) – vytvořené produktové balíčky.

•

Activities (aktivity) – zážitkové aktivity různého druhu (sportovní, kulturní aj.) pro jednotlivé cílové segmenty.


2.4

17

Destinační management

Konkurence mezi jednotlivými destinacemi, vzhledem ke zvyšujícímu se zájmu o turismus, stále roste, proto strategické řízení destinace je žádoucí. Destinační management lze definovat jako formu řízení určité destinace s cílem zvýšení efektivity aktivit realizovaných v oblasti cestovního ruchu a jeho udržitelného rozvoje. (Vajčnerová, 2009) Je žádoucí, aby byl destinační management výsledkem společné snahy všech hlavních poskytovatelů služeb, organizací, podílejících se na cestovním ruchu v dané oblasti, i řídících samosprávních a správních institucí (Ryglová, 2009). Partnerství zde tedy hraje velmi významnou roli.1

2.5

Marketing v destinaci cestovního ruchu

Marketing je teoretická disciplína, která se poprvé začala uplatňovat začátkem 20. století v USA. Jeho skutečný rozvoj v celosvětovém měřítku však nastal až po druhé světové válce. (Kiráľová, 2003) Obecně můžeme říci, že marketingem rozumíme proces, kdy se organizace snaží dosáhnout svých cílů prostřednictvím zjištění a uspokojení potřeb zákazníků lépe než konkurence. Využití marketingu bylo dlouho primárně spojováno s prodejem výrobků a služeb. Marketing však můžeme aplikovat i v jiných souvislostech. Jednou poměrně novou oblastí jeho využití je např. marketing místa. Jeho definice vychází z obecně platných definic marketingu. Podle Výkladového slovníku cestovního ruchu se jedná o marketing, jehož aktivity jsou rozvíjeny ve vztahu k určitému místu, prostoru (destinace, atraktivita, obec aj.). Konkrétně v oblasti cestovního ruchu se marketing začal uplatňovat až v 60. letech minulého století. Mezi jeho cíle patří například zvýšení návštěvnosti a budování image místa. (Pásková, Zelenka, 2002) Velmi podobně popisuje marketing místa i Kotler, který jej definuje jako „souhrn aktivit pro vytvoření, udržení nebo změnu znalostí, postojů a chování vůči určitým místům. Cílem marketingu místa je přilákat do určitého města, státu či země nového obyvatele, turisty a investory“. (Kotler, 1982, s. 482) Uplatnění nachází marketing i ve veřejném a neziskovém sektoru. Ačkoliv zde nepatří mezi tradiční činnosti, v důsledku rostoucí konkurence se o něj instituce a organizace veřejného sektoru začaly více zajímat. V minulosti byl veřejný sektor převážně orientován na produkt. Orgány místní správy vycházely z filozofie, že poskytují služby a lidé je mohou přijmout. Nástupem 50. let musely komerční firmy přejít z orientace na produkt k orientaci na zákazníka a podobnému tlaku je v posledních letech vystavena také veřejná a nezisková sféra. Orientace na zákazníka je v dnešní době pro poskytování kvalitních služeb velmi důležitým předpokladem. (Hannagan, 1996)

1

viz kapitola 2.6 – Partnership

18


Nizozemští autoři Velu a Renssen dělí marketing obce na rezidenční – snažící se přilákat nové obyvatele, turistický – zaměřený na turisty a komerční, týkající se obchodních organizací a podnikatelů. (Foretová, Foret, 1996) Pro veřejný sektor je typické především poskytování služeb, stejně jako pro odvětví cestovního ruchu. Hovoříme tedy o marketingu služeb, a proto si specifikujme vlastnosti služeb blíže. Vlastnosti veřejných služeb a jejich vlivu na marketing obce můžeme vymezit následovně. Tab. 1

Vlastnosti veřejných služeb

Vlastnosti služeb Nehmotnost

Neoddělitelnost

Důsledky pro marketing Je obtížné překonat toto omezení při komunikaci s občany. Nelze patentovat. Obtížné předem posoudit přiměřenost vynaložených nákladů a kvalitu (viz městská policie, MŠ a ZŠ). Není možné oddělit poskytovatele služby od jejího příjemce. Vyžaduje přímou součinnost zaměstnanců poskytujících službu a zákazníků.

Překonání potíží Zaměřit se na výhody - zvýšit hmatatelnost služeb. Využívat značku (jméno školy). K zosobnění služeb využívat osobností. Rozvíjet dobrou pověst. Snažit se pracovat v týmech. Školit schopné vlastní pracovníky a pečlivě vybírat provozovatele služeb.

Nestejnorodost

Standard kvality závisí na tom, kdo a kdy poskytuje služby. Obtížné zaručit kvalitu. Souvisí s neoddělitelností.

Pečlivý výběr a školení personálu. Sledování standardů. Předem připravené služby. Mechanizace a industrializace, což umožňuje lepší kontrolu kvality. Důraz na předem domluvené vlastnosti.

Zničitelnost

Služby nelze skladovat. Poptávka má značné výkyvy (viz údržba obecních komunikací).

Využívat při výkyvech poptávky pracovníky na částečný úvazek (studenty, důchodce). Zlepšit informovanost, zajistit co nejlepší návaznost jednotlivých činností a průchod systémem.

Nevlastnění

Zákazník má pouze přístup k činnosti nebo zařízení (knihovna, divadlo, muzeum).

Je výhodou, kterou obec poskytuje a kterou je nutno pro posílení příznivého obrazu obce propagovat.

(Zdroj: Janečková L., Vaštíková M. Marketing měst a obcí. s. 57)


2.6

19

Marketingový mix

Budeme-li vycházet z definice Kotlera (2007), můžeme marketingový mix popsat jako soubor marketingových nástrojů sloužících k dosažení marketingových cílů na cílovém trhu. Jedná o souhrn kontrolovatelných marketingových faktorů, jejichž prostřednictvím firma dosahuje cílů marketingové strategie, respektive aby byly uspokojeny potřeby zákazníka. (Zelenka, 2010) Všeobecně známá koncepce marketingového mixu „4P“ je považována za základní a tvoří ji následující faktory: • Produkt (Produkt) • Prodejní cena (Price) • Prodejní místo (Place) • Propagace (Promotion) V souvislosti s cestovním ruchem se však můžeme setkat i s rozšířeným marketingovým mixem. Morrison (1995) například rozšiřuje podobu marketingového mixu o další “4P”: • People (Lidé) • Packaging (Tvoření balíčků) • Programming (Naprogramování) • Partnership (Spolupráce) Pojetí 8P podle Morrisona bylo vzhledem k rostoucímu významu informačních technologií v oblasti cestovního ruchu rozšířeno právě o informační technologie, tedy na pojetí 8P + IT marketingového mixu cestovního ruchu. (Zelenka, 2010) Marketingový mix obce je vzhledem k charakteru produktu poměrně specifický, protože obec nabízí především služby. V tabulce č. 2 můžeme vidět marketingový mix produktu obce podle Janečkové a Vaštíkové, jehož rozšiřující nástroje se od Morrisonových nepatrně liší. V zájmu svého území by měla obec tyto nástroje využít ve svůj prospěch při zachování souladu těchto nástrojů se zdroji, které jsou k dispozici. Snahou obce může být například propagace území, odlišení od konkurence, budování image, využití produktu, trvale udržitelný rozvoj aj.

20 Tab. 2

Teoretická východiska Marketingový mix pro produkt obce

PRODUKT

CENA

MÍSTO

PODPORA PRODEJE

Rozsah

Úroveň

Umístění

Reklama

Kvalita

Slevy

Přístupnost

Osobní prodej

Úroveň Image Produkční řada Záruky Doplňkové služby

Efektivnost nákladů Vnímání hodnoty služeb zákazníkem Diferenciace

Způsob distribuce Flexibilita

Propagace Publicita Public relations

MATERIÁLNÍ PROSTŘEDÍ

LIDÉ Zaměstnanci:

Prostředí: Zařízení Barevnost Rozmístění Úroveň hluku Atmosféra Hmotné podněty

Vzdělání Výběr Přínosy Motivace Vystupování Mezilidské vztahy Postoje

Zákazníci: Chování Kontakty mezi Zákazníky

PROCES Politika Postupy Mechanizace Prostor pro rozhodování podřízených Spolupráce se zákazníky Usměrňování zákazníka Průběh aktivit

(Zdroj: Janečková L., Vaštíková M. Marketing měst a obcí. s. 57)

Produkt Produktem obce rozumíme prakticky vše, co obec nabízí a co slouží k uspokojování potřeb cílových skupin (obyvatelé, návštěvníci, podniky, potencionální investoři aj.). Z širšího hlediska je tak možno považovat za produkt obce samotnou obec tvořenou materiálním prostředím a všemi subjekty působícími na území obce. V užším pojetí produkt obce tvoří ta část potřeb, kterou soukromý sektor není schopen uspokojit sám a kterou mu dodává obecní úřad na základě svých statutárních funkcí. Specifické parametry produktu obce jsou dány tím, že obec nabízí především služby, z nichž některé jsou lidé dokonce povinni využít (např. základní vzdělání). (Janečková, Vaštíková, 1999) Z pohledu marketingu je základním produktem veřejné správy vždy určité konkrétní území a s ním spojené veškeré podmínky a aktivity, které se zde vyskytují a realizují. (Foret, 2003) Je důležité, aby produkt obce vycházel z její celkové strategie a vize. Platí pro něj, stejně jako pro produkt jakékoliv jiné organizace, rozpočtová omezení, projevující se nejen v rozpočtu obce, ale i ve finanční síle jednotlivých prvků tvořících obec. (Janečková, Vaštíková, 1999)


21

Z pohledu cestovního ruchu můžeme o obci mluvit jako o destinaci. Pro produkt cestovního ruchu destinace je typické, že je nehmatatelný, neskladovatelný, neoddělitelný od osoby poskytovatele, heterogenní a je realizovatelný v místě nabídky. (Ryglová, 2009) Jedná se prakticky o vlastnosti služeb, které již byly uvedeny výše. Produkt obce rozdělujeme na následující části (Janečková, Vaštíková, 1999): •

Obec jako taková, určená přírodními, historickými, ekonomickými, kulturními a sociálními podmínkami. Součástí produktu jsou pak všechny subjekty v obci se nacházející a působící.

•

Veřejné služby poskytované ze zákona.

•

Nabídka ploch, pozemků, prostorů, nemovitostí ve vlastnictví obce soukromníkům nebo k investování.

•

Akce (společenské, kulturní, vzdělávací, sportovní) organizované obcí za účelem pobavení a poučení lidí nebo s cílem nabídnout podnikatelům možnost prezentace a realizace. Jsou součástí propagace obce.

Cena Cenu města můžeme chápat jako hodnotu, kterou oceníme jeho atributy. Tvoří ji například místní úroveň cen, služeb a produktů, cena pracovní síly, nemovitostí, pronájmu obecního majetku, místní daně, poplatky. (Bernátová, Vaňová, 2000) Z hlediska stanovení ceny můžeme produkty dělit na: •

Produkty ze zákona bezplatné.

•

Produkty, jejichž určení ceny podléhá úplné nebo částečné regulaci.

•

Produkty, jejichž ceny může obec stanovit sama.

Můžeme tedy vidět, že obec je v tvorbě ceny v mnoha případech limitována. (Janečková, Vaštíková, 1999) Distribuce Distribuce obce je dána její geografickou polohou a dopravní dostupností. Vzdálenost veřejného zařízení od zákazníka hraje významnou roli v intenzitě jejího užívání, protože čím déle mu trvá přeprava na místo určení, tím méně bude zařízení poskytující danou službu využívat. Distribucí taktéž chápeme způsob nabídky a prodeje produktu, tedy rozhodování o distribučním kanálu, kterým může být buď sama obec, nebo jiný subjekt pověřený obcí (např. příspěvková organizace zřízena obcí, realitní kancelář aj.) (Foret, 2003)

22


Propagace Jedná se o pojem, který představuje marketingovou komunikaci. Souhrn nástrojů k její realizaci pak nazýváme komunikační mix, jehož skladba by měla být navržena s cílem odstranit nevýhody nehmotného produktu. Prostřednictvím tohoto komplexu nástrojů dává obce o sobě vědět a oslovuje veřejnost, tedy vlastní občany, okolní obyvatele, ale i turisty.2 (Hesková, 2006) Lidé Lidé jsou velmi významným faktorem marketingového mixu služeb, který do značné míry ovlivňuje jejich kvalitu. Patří sem na jedné straně zákazníci, na druhé poskytovatelé produktu – personál. Úspěch tedy závisí nejenom na vhodné volbě zaměstnanců, ale i zákazníků. Při účasti na cestovním ruchu dochází v destinaci k vzájemnému působení nejen mezi návštěvníky a poskytovateli služeb, ale i mezi návštěvníky a místními obyvateli. Pro návštěvníky je tedy, kromě kvality nabídky služeb, důležitý i pozitivní přístup místních obyvatel, jejich pohostinnost, srdečnost, jazyková připravenost apod. (Kiráľová, 2003) Pokud se však na nástroj podíváme z pohledu obce, místní správa může mít přímý vliv pouze na chování zaměstnanců obecního úřadu, popřípadě manažerů organizací, které jí přímo podléhají. Chování zaměstnanců soukromých institucí pak můžeme ovlivnit nepřímo prostřednictvím veřejných zakázek. (Janečková, Vaštíková, 1999) Packaging Podle Zelenky (2010) se jedná o vytváření balíčků služeb, které jsou zákazníkům nabízeny jako celek a jsou zpravidla levnější v porovnání se službami placenými jednotlivě. Programming Programování spočívá v tvorbě časově i místně vzájemně navazující nabídky služeb a atraktivit cestovního ruchu, které vytvářejí výsledný produkt cestovního ruchu. Jedná se o proces, který je úzce spojen s tvořením balíčků. (Zelenka, 2010) Partnership Pro marketing obce má z doplňujících faktorů marketingového mixu nejdůležitější význam právě partnerství, které může probíhat na různých úrovních. Spolupráce veřejného a soukromého sektoru se pro úspěšný rozvoj destinace jeví jako optimální řešení. Tento princip bývá také označován jako „3P“ – PUBLIC – PRIVATE – PARTNERSHIP a je nutným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu. (Vajčnerová, 2009) 2

viz kapitola 2.7


23

Vzájemná komunikace a úspěšné vyjednávání zainteresovaných subjektů je důležitým předpokladem pro kvalitu výsledného produktu, tedy obce. Zapojenými subjekty chápeme především místní obyvatele, správu a podnikatele, přičemž partnerství s občany nesmí být podceňováno. (Foretová, Foret, 2001)

2.7

Marketingová komunikace obce

Marketingovou komunikaci obce chápeme jako proces komunikace mezi managementem obce a cílovým segmentem. Může se jednat jak o interní komunikaci se zaměstnanci, tak o externí komunikaci s občany, investory, turisty a jinými cílovými skupinami. (Janečková, Vaštíková, 1999) Skutečnost, že marketingová komunikace obce může mít různé formy a obsahy a je zaměřena na různé cílové segmenty se stává pádným důvodem, proč musí být tato činnost komplexní a integrovaná. (Foretová, Foret, 1996) 2.7.1

Komunikační mix

Komunikační mix představuje „soubor nástrojů složený z reklamy, osobního prodeje, podpory prodeje a public relations, který firma využívá pro přesvědčivou komunikaci se zákazníky a splnění marketingových cílů.“ (Kotler, Armstrong, 2004) S rozvojem informačních technologií se začaly jednotlivé složky komunikačního mixu úspěšně realizovat také na internetu, ovšem s výjimkou osobního prodeje, který vyžaduje osobní kontakt. Každá obec se snaží pomocí nástrojů marketingové komunikace informovat o svých produktech a atraktivitách tak, aby tyto informace byly vnímány cílovými skupinami pozitivně. Komunikace obce může být realizována prostřednictvím řady komunikačních kanálů. Nejčastěji se jedná o místní periodika, televizní vysílání, tematické letáky a brožury, místní rozhlas, vývěsky, oznámení na úřední desce, rádio, webové stránky obce aj. Je nezbytné, aby lidé o nabídce a potenciálu obce věděli a znali užitek. Špatnou nebo téměř žádnou komunikaci obce může cílový segment chápat jako lhostejnost a nezájem o ně. Bližší specifikace jednotlivých složek komunikačního mixu (Hannagan, 1996): •

Reklama – Můžeme ji definovat jako jakoukoli placenou formu neosobní prezentace výrobků, služeb nebo myšlenek určitého sponzora. Mezi základní cíle reklamy patří především informovat klienty o nabídce destinace, přesvědčit je k jejímu využití a připomínat existenci lokality a jejich produktů. Pro obec je důležitým cílem reklamy mimo jiné vybudování image, zvýšení využívání svých služeb a schopnost konkurovat okolním obcím.

•

Osobní prodej – Jde o rozhovor s potenciálními zákazníky za účelem prezentace informací o službě a přesvědčení k jejímu využití. Ve veřejném sektoru se objevuje neochota využívat energického osobního přístupu k prodeji, protože své služby považují za přirozeně žádoucí, nezbytné pro

24


veřejnost a „tvrdé“ praktiky prodeje působí neeticky. Významnou roli zde hraje lidský faktor, který, jak již bylo řečeno, má nezanedbatelný vliv na kvalitu služeb. Vzhledem k charakteru produktu obce jako destinace by osobní prodej neměl být podceňován, protože k osobnímu kontaktu dochází při poskytování služeb téměř denně. •

Podpora prodeje – Jedná se o aktivity, které se liší od reklamy, osobního prodeje a public relations stimulujících zákazníka ke koupi. Subjekt poskytuje svým zákazníkům krátkodobou výhodu. Příkladem podpory prodeje jsou prémie, kupóny, slevy, dárky, vzorky, soutěže, ukázky nebo semináře. Cílem je narušit zvyky spotřebitelů při nakupování a poptávce po zboží a službách.

•

Public relations – Vztahy s veřejností lze chápat jako úmyslné, plánované a trvalé úsilí organizace vytvořit a udržet vzájemné porozumění mezi organizací a veřejností, aby se zlepšil její image. Pozitivní vnímání a postoje lidí má pro úspěšný rozvoj destinace klíčový význam. V porovnání s reklamou jsou náklady na PR mnohem nižší a důvěra veřejnosti větší. Pro obec je tento způsob komunikace přirozený, snadno dostupný a hojně využívaný. Na obrázku č. 1 jsou znázorněny konkrétní a nejčastější způsoby komunikace s veřejností realizované na internetu. Obecní webové stránky

Tiskové zprávy novinářům

Virtuální noviny a časopisy

PR AKTIVITY NA INTERNETU

Virtuální tiskové konference a videokonference Obr. 1

Sponzoring

PR aktivity obce na internetu (Zdroj: upraveno podle Blažková, 2005. s. 90)

Diskuse v elektron. konferencích, diskusních fórech


2.7.2

25

Image

Image je ve veřejném sektoru a oblasti cestovního ruchu jedním z faktorů, který do značné míry ovlivňuje úspěšnost obce. Palatková (2006) uvádí image Lawsona a Baud-Bovyho jako „výraz celkových objektivních znalostí, dojmů, předsudků, obrazotvornosti a emociálních myšlenek jednotlivce nebo skupiny o konkrétním předmětu nebo místě“. Můžeme říci, že image mnohdy při orientaci zákazníka do jisté míry nahrazuje znalost. V dnešní době žádný člověk nemůže vnímat a znát všechno, co se kolem něj děje. Image organizace ovlivňuje naše chování, vytvoříme si o ní určitou představu a z té potom vyvozujeme rozhodnutí. (Vysekalová, Mikeš, 2009) Image můžeme rozdělit na tři druhy (Vysekalová, Mikeš, 2009, s. 99), a to: •

Vnitřní image, který tvůrce vytváří sám o sobě, o svém produktu.

•

Vnější image, kterým se tvůrce snaží působit na veřejnost. Cílem je vzbudit určité představy, které však nemusí odpovídat jejich vlastnímu sebevnímání. Vnější image může být vytvořen záměrně nebo samovolně.

•

Skutečný image utvářený ve vědomí veřejnosti. Z hlediska vztahu k veřejnosti je pochopitelně teprve skutečný image rozhodující a cílový. Není zdaleka podstatné, jaké představy chtěli producenti či distributoři vzbudit, nýbrž jaké skutečně vzbudili.

Jedná se o vnímání naší organizace veřejností. Rozhodující tedy není skutečný stav věcí, ale to, jak se organizace jeví navenek. Proto je důležité dbát o ni a neustále ji posilovat. Budování image je dlouhodobým procesem, jehož součástí je dobré jméno, pověst, pozitivní pocit spojený se jménem organizace, představa, kterou o nás veřejnost má, všeobecná známost, prestiž, obliba, důvěryhodnost, serióznost aj. Často se stává paušálním hodnocením, které má v myšlení lidí dlouhou setrvačnost a jeho přeměna je velmi náročná časově i finančně. (Škarabelová, 2005) V porovnání s jinými odvětvími hraje image destinace v oblasti cestovního ruchu mnohem významnější roli, především díky existenci geografické vzdálenosti mezi nabídkou a poptávkou. (Palátková, 2006) Pro vznik dobrého image obce má také velký význam vypracování výchozího jednotného designu, který plní funkci základního nástroje vizuální prezentace obce. Výstupem takového manuálu můžou být konstanty a symboly obce, služební grafika na úředních tiskopisech, orientační grafika, informační a propagační tiskoviny aj. (Foretová, Foret, 1996)

2.8

Efektivní webová prezentace

Webová stránka je základní komunikační kanál internetového marketingu. Komunikaci přes internetovou stránku řadíme do interaktivního marketingu. Webová prezentace by měla především (Foret, 2003):

26


•

dodržovat pravidla web designu a webové standardy,

•

respektovat zásady jednotného vizuálního stylu,

•

být přístupná (viz Pravidla přístupnosti Příloha A),

•

a akceptovat různost koncových platforem.

Za důležité můžeme označit také následující faktory webu (Eccher, 2010, s. 16): 1. Estetika. Jak profesionální stránky vypadají a působí? Jsou konzistentní s požadovanou značkou společnosti nebo jednotlivce? 2. Snadná použitelnost. Jak rychle a snadno může uživatel najít a zpracovat informace v souvislosti s vykonáním nutných úkonů k jejich získání? 3. Funkčnost. Programování by mělo umožnit vylepšit funkčnost webu ve smyslu jeho formy a propojení s databází. Většina lidí hodnotí web právě na základě těchto faktorů. Pro tvorbu kvalitního webu, který osloví naši cílovou skupinu, je tedy žádoucí, abychom dosáhli v těchto aspektech co nejlepších výsledků. Použitelností webu se ve své knize zabývá také Krug (2006), jehož první pravidlo zní: „Nenuťte uživatele přemýšlet“, přičemž webová prezentace by podle něj měla být intuitivní, pochopitelná a samovysvětlující. Důležité je dobré rozmístění na stránce, rozpoznatelné odkazy či tlačítka a vhodná volba názvů kategorií. Sedm kritérií pro efektivní webové stránky podle Kellehera (Blažková, 2005). Tab. 3

Kritéria efektivních webových stránek

Kritérium Uživatelsky přívětivé Intuitivní Předpověditelné

Atraktivní Informativní

Charakteristika Design stránek navržen na základě chování uživatelů, ne dle organizace firmy. Používá běžně užívaná spojení, jako např. Obchod pro možnost nákupu, Pomoc pro podporu uživatele. Navigace musí být srozumitelná, konzistentní. Vyhledávací funkce nabízejí očekávaný výsledek – uživatel by neměl být překvapen a zmaten. Zajímavá grafika, barvy, animace.

Vyvážené množství informací, které uživatel může chtít nebo očekává s možností získat dodatečné informace. Pomáhající Pomoc, odpovědi na nejčastěji kladené otázky a další prostředky pro okamžitou odpověď na zákazníkův dotaz bez nutnosti obracet se na call centrum. Čestné Pravdivé, nezavádějící, plnící všechny sliby, ke kterým se firma zavázala. (Zdroj: Blažková, M. Jak využít internet v marketingu. s. 129)


27

Zaměříme-li se na webovou stránku destinace, měla by poskytovat především (Kiráľová, 2003, s. 121): •

základní informace o destinaci, kontaktní adresu informační kanceláře cestovního ruchu, telefonní a faxová čísla, interaktivní e-mailovou adresu,

•

informace o ubytovacích, hostinských s fotografiemi či videosekvencemi,

•

noviny nebo magazín destinace v digitální formě,

•

aktuální informace o plánovaných akcích,

•

přehled článků o destinaci v tisku,

•

informace o oceněních, kterých se destinaci a firmám spojených s cestovním ruchem a jejich zaměstnancům v destinaci dostalo,

•

zajímavé příběhy ze života destinace,

•

soutěžní otázky,

•

aktuální ceník různých služeb,

•

objednávkový formulář na ubytovací služby,

•

reklamní banery partnerů,

•

případná volná pracovní místa apod.

2.9

a

doplňkových

službách

Webový design

Tvorbou webových stránek se zabývá disciplína s názvem webový design. Definice webdesignu není jednoznačná a vysvětlení pojmu se v různých literaturách liší. Dva základní pohledy na tento termín (Eccher, 2010): 1. Návrh front-endového3 vzhledu a finálního dojmu, jenž identifikuje společnost nebo jedince, kterého zastupuje. 2. Vývoj (proces programování) back-endové4 funkčnosti webu. Obě tyto definice jsou přitom správné. Důvodem je fakt, že problematika této disciplíny spadá do několika oborů. Webdesign můžeme podle Powella (2004) chápat jako víceoborovou činnost spočívající v plánování a tvorbě webových serverů, včetně (avšak nikoliv pouze) technického vývoje, struktury informací, vizuálního designu a přenosu prostřednictvím sítě. Taktéž uvádí pět oblastí pokrývajících hlavní aspekty webového designu: 3

4

Pojem front-endpochází z oblasti programování webových aplikací, kde slouží k označení části webu viditelné běžným návštěvníkům. (Adaptic, 2011) Back-end je označení pro část webové aplikace, která slouží k administraci webu a ke zpracování dat. (Adaptic, 2011)

28


•

Obsah. Forma a uspořádání obsahu webového serveru.

•

Vizuální prvky. Rozvržení obrazovky webového serveru. Nejzřetelnější aspekt, avšak ne základní nebo nejdůležitější.

•

Technologie.

•

Výkon. Rychlost a spolehlivost přenosu dat.

•

Účel. Cíl webové stránky. Pravděpodobně nejdůležitější oblast webdesignu. ÚČEL (Ekonomická stránka)

OBSAH Uživatelé

FORMA (Vizuální prvky)

Obr. 2

Designéři

FUNKCE (Technologie)

Pyramida webdesignu (Zdroj: Powell, 2004. s. 5)

2.10 Proces tvorby webové prezentace Každý projekt má své fáze a je tomu tak i u procesu vývoje webové prezentace. Blažková uvádí ve své publikaci následující postup podle Chaffeyho:

Obr. 3

Postup při tvorbě webových stránek (Zdroj: Blažková, 2005, s. 123)


29

Lynch a Hortonová (2004) uvádějí šest obdobných hlavních bodů procesu realizace webových stránek: 1. Specifikace a plánování. První krokem k návrhu jakékoliv webové prezentace je určení cíle. Jedná se o prvotní nejdůležitější činnost. Je důležité mít na mysli, že vývoj webové prezentace není jednorázový projekt se statickým obsahem, je to prakticky nekončící proces. Dále je nezbytné definovat cílovou skupinu, tedy čtenáře našich stránek, a webovou prezentaci uzpůsobit tak, aby vyhovovala jeho předpokládaným zvykům a potřebám. Po definování cíle a cílové skupiny je třeba promyslet veškeré dílčí kroky, které vedou k samotné realizaci, tedy celý proces naplánovat. Jedná se o specifikaci a rozdělení úkolů, rozhoduje se také o technologiích a stanovuje se rozpočet. Aby bylo možné obhájit rozpočet projektu, musíme nasbírat právě dostatek informací. Dobrá specifikace musí obsahovat alespoň rozsah prezentace, rozpočet, časový plán a základní technické charakteristiky. 2.

Informační architektura V tomto kroku je potřeba udělat si jasno o obsahu a celkové struktuře prezentace. Je nezbytné dát dohromady existující zdroje informací, popsat, jaký nový obsah je potřeba vytvořit, a definovat organizační strukturu prezentace. Typickým výsledkem této fáze by měla být detailní specifikace designu stránek a detailní popis obsahu stránek (mapa stránek, náhledy, náčrtky, stručný obsah). Dále jeden nebo více prototypů s několika stránkami a větší množství náčrtů grafického návrhu a návrhů rozhraní.

3.

Návrh designu Vzniká rozvržení stránek a jejich grafický návrh, projekt tak získává svůj vzhled. Je potřeba shromáždit nebo vytvořit ilustrace, fotografie a jiný grafický nebo audiovizuální obsah prezentace. Součástí je psaní, úprava, schvalování textů.

4.

Budování webu V této fázi se naplní přichystané šablony obsahem. Dochází k ní až v okamžiku, kdy je nachystána kompletní architektura prezentace, design stránek a jejich obsah. Jakmile je prezentace hotová, je čas na testování.

5.

Marketing Webová prezentace je nedělitelnou součástí marketingové komunikace a adresa webu by se měla objevit na každém dopisu, propagačním materiálu, v tisku, rádiu atd. Správným krokem je i spolupráce s jinými subjekty a propagovat se navzájem.

30


6.

Sledování, vyhodnocování, údržba Velmi užitečné je sledování kvantitativních informací, jako je počet návštěvníků za určitý čas, počet zobrazených stránek a mnoho dalších ukazatelů. Pomůže nám to získat kvantitativní představu o úspěšnosti prezentace. Údržba www stránek po jejich uvedení do chodu je nesmírně důležitá, avšak bohužel často zanedbávaná. Je nezbytné, aby byla pověřena osoba, která bude dohlížet na funkčnost a aktualizaci webu.

2.11 Informační architektura Informační architektura webu se zabývá tříděním informací, jejich uspořádáním a vhodným pojmenováním. Součástí je také tzv. layout, což je rozmístění prvků na stránce. Dobrý layout je důležitý pro snadnou použitelnost webu. Uveďme nyní základní komponenty většiny webů (Beaird, 2010): •

Obsahující blok – každá webová stránka obsahuje kontejner.

•

Logo – součást identity. Blok identity na webu by měl obsahovat logo nebo název firmy a měl by být umístěn u horního okraje každé stránky webu. Zvyšuje tak míru rozpoznání. Navigace – navigační systém webové prezentace musí být snadno objevitelný a lehce použitelný. Měl by být co nejblíže hornímu okraji celého rozvržení, protože právě tam ho uživatelé očekávají. Obsah – nejdůležitější část. Měl by být ústředním bodem celého návrhu. Patička – označuje konec stránky a je umístěna u spodního okraje stránky. Obvykle obsahuje copyright, kontaktní údaje aj. Prázdný prostor – oblasti stránky, které neobsahují žádný text ani ilustrace. Důležitý z důvodu, aby se návštěvník necítil jako v přeplněné místnosti.

•

• • •

Je užitečné používat konzistentní přístup k layoutu a navigaci, protože dovoluje čtenářům rychle se přizpůsobit danému návrhu a spolehlivě předvídat umístění informací a navigačních prvků na webu. (Lynch, Hortonová, 2004)

2.12 Legislativní požadavky na obecní web Tvorba obecního webu je do značné míry omezena několika legislativními předpisy, které upravují jak obsahové, tak technologické požadavky. Týkají se především množství povinně zveřejňovaných informací, požadavků na funkci elektronické podatelny, elektronické úřední desky a splnění tzv. pravidel přístupnosti. 2.12.1

Zveřejňování povinných informací

Obec má povinnost na svých stránkách zveřejnit povinné informace o obci. Jedná se například o název, organizační strukturu, kontaktní údaje, bankovní spojení, rozpočet v běžném a předchozím roce atd. Tuto povinnost upravuje (ZIS, 2010):


31

•

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,

•

Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy,

•

Vyhláška č. 442/2006 o povinném subjektu.

2.12.2

Sb.,

o struktuře

informací

zveřejňovaných

Elektronická úřední deska

Obec má povinnost od roku 2006 provozovat elektronickou úřední desku, eventuálně uzavřít smlouvu s obcí s rozšířenou působností, která splnění této povinnosti zajistí. Obsah elektronické úřední desky je stejný jako u tradiční úřední desky. Tuto povinnost upravuje (ZIS, 2010): •

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád,

•

Nařízení vlády č. 495/2004 Sb., k provádění zákona o elektronickém podpisu.

Vedle zveřejňování informací na elektronické úřední desce je doporučeno evidovat termíny zveřejnění a stažení informací. 2.12.3

E-podatelna

Od roku 2006 vznikla obcím také povinnost zřídit elektronickou podatelnu, případně uzavřít smlouvu s obcí s rozšířenou působností, která splnění této povinnosti zabezpečí. Pro zřízení elektronické podatelny je vyžadováno zejména (ZIS, 2010): 1.

Zřídit e-mail, který bude sloužit pro elektronickou podatelnu.

2.

Zajistit elektronický podpis.

3.

Nainstalovat software pro elektronickou podatelnu.

4.

Zveřejnit emailovou adresu elektronické podatelny na webových stránkách a informovat o této adrese Ministerstvo informatiky. 5. Zajistit vyřizování podání na elektronickou podatelnu v souladu se zákonem. Jedná se zejména o zaslání potvrzení o přijetí podání, evidování podání v souladu se Správním řádem, zaslání odpovědi ve lhůtě a podepsané elektronickým podpisem. Tato pravidla vymezují následující zákony a nařízení: •

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád,

•

Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, v platném znění,

•

Nařízení vlády č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách.

Vedle elektronické podatelny je nezbytné navrhnout nové pracovní postupy pro příjem, vyřízení, archivaci a kontrolu elektronicky zpracovaných podání.

32


2.12.4

Bezbariérově přístupný web

Novela zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy zavedla od 1. ledna 2008 povinnost přizpůsobit webové stránky technický požadavkům prováděcího předpisu, který stanovuje požadavky pro tvorbu webových stránek tak, aby byly přístupné i pro osoby zdravotně postižené. Vedle technické úpravy webu je nezbytné na stránkách publikovat prohlášení o souladu webu s těmito pravidly. Hendikepovaní lidé využívají různé pomocné technologie připojené k počítači, jako např. hlasové výstupy, braillské řádky, které jim informace z webových stránek zprostředkují. Pro fungování těchto pomůcek je však třeba, aby byly webové stránky vytvořeny podle pravidel a zásad přístupného webu. V České republice se to týká až 140 tisíc lidí. (ZIS, 2010) Legislativa upravuje bezbariérovou přístupnost webu pomocí: •

Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy,

•

Zákona č. 81/2006 Sb., o změně zákona o informačních systémech,

•

Vyhláška č. 64/2008 Sb., o přístupnosti webových stránek veřejné správy.

Metodika

33

3 Metodika Na samotném počátku zpracování bakalářské práce bude vytvořena rámcová osnova, která bude sloužit jako vodítko pro další postup při práci. Praktická část je zaměřena na konkrétní řešení problematiky propagace obce Ratíškovice na internetu, jímž je návrh grafické a strukturální podoby webu obce. Na počátku je nezbytné konzultovat své záměry s managementem obce a lidmi, kteří mají správu současného webu na starosti. Na základě rozhovoru s PhDr. Radimem Šťastným (místostarosta) a Mgr. Bc. Josefem Hanákem (radní), členy informační komise Obce Ratíškovice, kteří mají webové stránky obce v kompetenci, bude definován cíl webové prezentace, její cílový segment a požadavky ze strany managementu obce. Rovněž je třeba zjistit požadavky uživatelů a získat informace vedoucí ke zhodnocení samotného webu obce. Jedná se o sběr primárních dat pomocí dotazníkové metody. Z důvodu časové náročnosti dotazování bude tento krok učiněn jako první. Budou vytvořeny dva typy dotazníků, přičemž první dotazník bude určen pro občany s trvalým bydlištěm v Ratíškovicích s připojením na internet. Druhý dotazník bude určen všem potenciálním turistům s připojením na internet, vzorek není blíže specifikován, bude však vynaložena snaha o různorodost respondentů z hlediska věkového i geografického. Dotazníky budou vytvořeny elektronicky pomocí nástroje Google docs od firmy Google, což je nástroj pro vytvoření, sběr a vyhodnocení primárních dat dotazovacích sestav. Rozesílány budou prostřednictvím e-mailu a sociální sítě Facebook, přičemž bude apelováno na oslovené respondenty, aby přeposílali dotazník dál. V úvodu vlastní práce bude charakterizována obec Ratíškovice a její nabídka. Shromážděné informace budou posléze použity pro obsah internetových stránek Ratíškovic. Pozornost bude zaměřena na místní atraktivity, materiálně-technickou základnu aj. Dále bude zpracována SWOT analýza obce z hlediska potenciálu pro cestovní ruch, která pomůže zaměřit se na klíčové oblasti v obci a nasměruje další aktivity v návrhu webu tím správným směrem. Podstatou bude najít přednosti, které můžeme následně na webu využít, a objevit slabiny, které se na webu můžeme pokusit vhodně zamaskovat, nebo se jim vyhnout. Následující krok povede již k samotnému návrhu, kdy budou vyhodnoceny oba dotazníky a zhodnoceny současné stránky pomocí předem stanovených kritérií. Dále budou definovány cíle webové prezentace a sestaveny uživatelské scénáře, které představují předpokládanou činnost na webu budoucích uživatelů a napomohou tak při řešení otázek, které během tvorby návrhu vyvstanou. Na základě získaných informací z dotazníků, uživatelských scénářů, dosavadních poznatků a zkoumání struktury několika desítek webů obcí a informačních center bude navržena nová informační struktura a design webové prezentace obce Ratíškovice. Pro lepší představu bude přiblížen také princip fungování stránek. Jako poslední bude uveden finanční pohled na věc a přínosy navrhovaného řešení. Při práci bude využíváno vlastních poznatků a zkušeností získaných během studia na vysoké škole a životem v této obci.

34

Analytická část

4 Analytická část 4.1

Charakteristika ka obce

Vinařská obec Ratíškovice se nachází na jihu Moravy asi 8 km severně od HodoníHodon na na okraji komplexu lesa Doubrava a se svými bezmála 4100obyvateli obyvateli se řadí mezi nejpočetnější obce v České republice. Ratíškovice jsou součástí NUTS II JihoJih východ, územíí Jihomoravského kraje, Mikroregionu Nový Dvůr, Mikroregionu HoH donínsko a území okresu Hodonín. Katastrální výměra obce je rovna rov 1261 ha a rozloha zastavěného území činí 145 ha.

Obr. 4

Poloha Obce bce Ratíškovice (Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Ratíškovice)

Obec a její okolí v sobě nese značný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Současná primární a sekundární nabídka obce je podrobně popsána v Příloze P B.

4.2

SWOT analýza primární a sekundární nabídky

V následujícím textu jsou na základě z popisu nabídky obce (viz Přílohaa B) přehledně identifikovány jednotlivé faktory SWOT analýzy. Tato metoda pomohla vyhodnotit potenciál obce pro cestovní ruch a může se stát podkladem pro rozhodování o dalším rozvoji obce i do budoucnosti. budoucnosti Podstatou je najít přednosti, které můžeme následně dně na webu využít, a objevit slabiny, které se na webu můžeme pokusit vhodně zamaskovat, nebo se jim vyhnout.

Analytická část Tab. 4

35

Potenciál cestovního ruchu obce – silné a slabé stránky

Silné stránky

Slabé stránky

• Výhodná poloha obce v atraktivním prostředí jižní Moravy při hranicích s Rakouskem a Slovenskem.

• Nevyhovující stav některých silnic a návazné infrastruktury (parkoviště, příjezdové komunikace k turistickým cílům).

• Dobrá technická infrastruktura. • Vysoký stupeň občanské vybavenosti. • Kulturní a folklórní dědictví obce a zájem občanů o jeho zachování. • Přítomnost silných ekonomických subjektů. • Velmi dobré zázemí pro sportovní vyžití (různá sportovní zařízení, inline stezka, hustá síť pěších turistických tras, cyklostezky, hipotrasy aj.). • Silný přírodní potenciál okolí obce pro rozvoj rekreace, cykloturistiky a pěší turistiky. • Rozrůstající se ubytovací kapacity. • Praktické zkušenosti se získáváním finančních prostředků z dotačních titulů. • Úspěšné získávání finančních prostředků skrze mikroregiony a spolupráci s neziskovými organizacemi. (Zdroj: vlastní zpracování)

• Nedostatečné parkovací plochy u některých stravovacích a ubytovacích zařízení. • Nedostatek bezpečných cyklostezek, nedobudování ucelené sítě cyklotras. • Nedostatečná nabídka tematických produktů. • Izolovaná nabídka jednotlivýchslužeb podnikateli, nedostatek balíčků služeb. • Absence kulturního zařízení. • Omezené finanční prostředky na realizaci všech záměrů směřujících k rozvoji obce.

36 Tab. 5

Analytická část Potenciál cestovního ruchu obce – příležitosti a hrozby

Hrozby

Příležitosti • Možnost externích zdrojů financování projektů (zejména strukturální fondy). • Existence dotačních titulů zaměřených na podporu cestovního ruchu. • Využívání přeshraniční spolupráce. • Rostoucí zájem o venkovskou turistiku, agroturistiku a hipoturistiku. • Rostoucí zájem o aktivní dovolenou a zdravý životní styl.

• Neschválení žádosti o finanční prostředky z dotačních titulů. • Nezbytnost investování finančních prostředků do projektů s vyšší prioritou než projekty na podporu cestovního ruchu. • Obsahová nepřipravenost na čerpání prostředků z EU, zejména soukromá sféra. • Konkurenceschopnost jiných turistických destinací z hlediska atraktivity, kvality a ceny. • Zvyšování cen na trhu práce a materiálů.

(Zdroj: vlastní zpracování)

Z uvedené SWOT analýzy vyplývá, že Ratíškovice potenciál pro rozvoj cestovního ruchu mají a je tedy žádoucí o této skutečnosti informovat i potenciální turisty. Na webu by se obec měla snažit tyto přednosti zdůraznit a využít současného rostoucího zájmu o typ turistiky, kterou může právě obec nabídnout.

4.3

Dotazníkové šetření

Jednou z dílčích aktivit vlastní práce bylo dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit empirické údaje napomáhající při řešení problematiky návrhu webové prezentace obce. Průzkum probíhal ve dvou rovinách. Byly sestaveny dva typy dotazníku, přičemž první byl určen pro potenciální turisty a druhý místním občanům. Obě varianty obsahují uzavřené, polootevřené, ale také otevřené otázky, jejich podoba se nachází k nahlédnutí v Příloze C. Dotazník se dostal k cílovému segmentu pomocí zaslaného odkazu emailem a jeho uveřejněním na sociální síti Facebook. Apelovala jsem především na mnou oslovené občany a potenciální turisty, aby přeposílali dotazník dál a informovali tak další respondenty. Samotný výzkum probíhal v měsících březen a duben2011. 4.3.1

Vyhodnocení dotazníku pro turisty

Cílem dotazníku s názvem Využití internetu při hledání destinace pro výlet či dovolenou bylo zjistit způsob chování turistů při vyhledávání potřebných informací

Analytická část

37

o destinaci. Výsledné odpovědi budou sloužit jako jedno z východisek ýchodisek při návrhu webu. Objektem průzkumu byli potenciální turisté s připojením k internetu. Vzorek nebyl předem blíže specifikován, pouze byla vynaložena snaha o jeho různorodost z hlediska věkového a geografického. Identifikační otázky byly y umístěny na n konci dotazníku. Dotazník zodpovědělo celkem 208 respondentů, z toho 113 žen a 95 mužů. Věkové složení, žení, vzdělanost, ekonomická aktivita a bydliště všech dotazovaných potenciálních turistů byly zapracovány do grafů grafů a tabulek, které nalezneme v Příloze D. Nyní se dostáváme k samotným otázkám, týkajících se hledání informací na internetu. Na počátku stála otázka, zda vůbec vů stojí zato stránky obce orientovat na turisty. Otázky č. 1 a 2daly daly na tuto otázku jasnou odpověď.

katalogy, prospekty

79

internet

191

pobočka CK nebo CA

50

informační centrum

9

veletrh CR nebo jiná propagační akce

2

rozhlas, televize, tisk

27

doporučení…

134

knižní průvodce

16

jiné

1 0

Obr. 5

50

100

150

200

Jaké zdroje informací převážně používáte používáte při výběru destinace pro výlet či dovoledovol nou v ČR? (Zdroj: vlastní výzkum)

Z grafu vyplývá, že lidé informace čerpají z internetu velmi intenzivně. Z 208 dotazovaných jich právě 191 označilo tento zdroj. Je to dáno dnešní dobou, kdy internet se stal standardním andardním vybavením domácností. Velký význam má pro rer spondenty také doporučení známých, přátel či příbuzných. Klasické informační zdroje, jako katalogy, prospekty a dále pobočky cestovních kanceláří (CK) nebo cestovních agentur (CA CA) se umístily na třetím a čtvrtém místě. Z komunikačních kanálů, jako je rozhlas, televize a tisk čerpá pouze 27 dotazovaných. Dále knižního průvodce využívá 16 respondentů, informační centrum 9 a pouze 2 se nechávají informovat na veletrhu či jiné propagační akci.

38

Analytická část

1% 12%

28%

rozhodně ano spíše ano spíše ne

59%

ne

Obr. 6

Hledáte informace ormace o turistickém cíli a nabídce služeb destinace přímo na interneintern tové adrese konkrétního místa, obce, turistické oblasti či poskytovatele služeb? (Zdroj: vlastní výzkum)

Můžeme říci, že lidé všeobecně z konkrétních webů čerpají erpají a mají tedy zájem o turistické informace na webových stránkách. Pouze 12 % dotazovaných uvedlo, že informace na adresách konkrétních subjektů spíše nehledá a dva respondenti zde jednoznačně nehledají. Na základě odpovědí těchto dvou otázek můžeme konstatovat, že vytvoření webových h stránek obce orientovaných také na turisty smysl má a poptávka po ini formacích tohoto typu existuje. Dalším důležitým aspektem při volbě destinace na internetu je kvalita webové prezentace. Tuto hypotézu potvrdila třetí otázka. Na grafu můžeme vidět, že pro pro 34 % dotazovaných je kvalita rozhodně důležidůlež tá a 50 % hodnotí kvalitu webu jako spíše důležitou. 14 % respondentů odpověděodpověd lo spíše ne a kvalitu neshledávají důležitou pouze 2 % dotazovaných. 2% 14%

34%

rozhodně ano spíše ano

50%

spíše ne ne

Obr. 7

Je pro Vás kvalita webové prezentace destinace nebo poskytovatele poskytovatele služeb důležidůlež tá? (Zdroj: vlastní výzkum)

Analytická část

39

Čtvrtá otázka souvisí také s kvalitou itou webové prezentace, ale hlavně s dostupnými turistickými informacemi na jednotlivých webech. 3% 15%

39% rozhodně ano spíše ano

43%

spíše ne ne

Obr. 8

Využíváte internetové stránky k porovnání konkurenční nabídky jednotlivých jednotlivýc poskytovatelů služeb cestovního ruchu? ruchu (Zdroj: vlastní výzkum)

Internet je prostředí, kde se vyskytuje největší množství konkurentů. OdpověOdpov di dokazují, že uživatelé mají ve zvyku srovnávat konkurenční nabídky poskytovaposkytov telů služeb s cílem najít tu nejkvalitnější nejkval a zároveň nejlevnější. Pouze 18 % dotazovaných srovnávání spíše nebo vůbec neprovádí. Pro samotnou realizaci webových stránek je také důležité vědět, jaký prohlíprohl žeč a vyhledávač lidé používají nejčastěji. Jednoznačně nejvíce uživatelů (50 %) používá prohlížeč Mozilla Firefox, 23 % respondentů využívá Google Chrome, Chrom v těsném závěsu je Internet Explorer s 18 %. V Opeře ře si webové stránky prohlíží 6 % dotazovaných, nejméně nejméně využívané je Safari (3 %). Jiný prohlížeč nikdo neuven dl. Z tohoto výzkumu vyplývá, vyplývá, že je žádoucí, aby se obecní stránky dobře zobrazozobraz valy především v prohlížečích Firefox, Chrome Chrom a Explorer. Ve vyhledávačích vede jednoznačně jedn Google (68 %), na druhém místě se umísumí til Seznam (28 %). Na Centrumu vyhledává pouze šest dotazovaných a dva respondenti na tuto otázku zku neodpověděli. Atlas neuvedl nikdo jako nejčastěji používaný vyhledávač. Pro umístění webové adresy obce na předních příčkách vyhledávačů je velmi důležitá SEO optimalizace.5 4.3.2

Vyhodnocení dotazníku d pro místní občany

Cílem dotazování bylo zjistit zjistit názory občanů Ratíškovic, jaké informační zdroje vyv užívají, jak často navštěvují webové stránky obce ob a jak je hodnotí, popřípadě jejich 5

Jedná se o efektivní způsob internetového marketingu, díky němuž lze oslovit cílovou skupinu návštěvníků, zajímajících se o nabízený produkt. Díky SEO optimalizaci (Search (Search Engine OptimaliOptimal zation)) docílíme toho, že se webové stránky zobrazují na předních pozicích ve vyhledávačích jako je Seznam nebo Google.

40

Analytická část

návrhy na zlepšení. Při práci na novém návrhu webové prezentace obce jsou tyto odpovědi zohledněny a přispívají přispí tak k efektivnějšímu zlepšení stránek. Plánovaným podílem oslovených občanů bylo přiblížit se 10 % všech občanů. Dotazník otazník zodpovědělo celkem 328 respondentů, přičemž použitelných odpovědí bylo 292, což odpovídá přibližně 7,15 procentům všech občanů. Ze započítaných odpovědí bylo 168 žen a 124 mužů. Jejich věkové složení, vzdělání a ekonomická aktivita se nachází v Příloze říloze D. D Na počátku dotazníku stála otázka, otázka, zda občané mají vůbec o stránkách obce povědomí. Ukázalo se, že drtivá většina o stránkách je informována, pouze 9 občaobč nů o webu do té doby nevědělo a díky dotazníku se o něm dozvěděli. Můžeme M tedy usuzovat, že stránky jsou dostatečně propagovány propagová a místní občané o nich povědopověd mí mají. Bohužel poměr ěr mezi povědomím o stránkách a jejich návštěvností je j tristní. Problematika návštěvnosti stránek je řešena níže. Ve druhé otázce respondenti odpovídali, odpovídali odkud se o těchto stránkách dozvědozv děli. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že více než třetina dotazovaných dotazovaných o webu ví díky internetu, 52 občanů bylo upozorněno upozorněn svými známými nebo příbuznými, 45 respondentů zaregistrovalo tuto informaci na obecním Infokanálu Ratíškovice, 29 v místním periodiku Ratíškovický Ratí Zvon a pouze 15 dotazovaných bylo na stránstrá ky odkázáno Obecním úřadem. úřadem Někteří občané si již nepamatují, odkud ud se o stránstrá kách dozvěděli, jiní o nich neví vůbec. Tři obyvatelé Ratíškovic označili odpověď odjinud, neuvedli však odkud. na Infokanálu

45

na internetu

102

ve Zvonu

29

od známých/příbuzných

52

díky tomuto dotazníku

9

na OÚ

15

nepamatuji se

37

jinde

3 0

Obr. 9

20

40

60

80

100

120

Jakým způsobem jste se o těchto stránkách dozvěděl/a? (Zdroj: vlastní výzkum)

V Ratíškovicích existuje několik něko hlavních informačních kanálů,, ze kterých místní čerpají informace. Občané u předem připraveného výčtu těchto kanálů uváděli, v jaké míře z nich čerpají. Výsledky odpovědí můžeme může vidět v následujícím grafu a tabulce.

Analytická část

41

Webové stránky obce Jiný web OÚ Infokanál Ratíškovice Ratíškovický Zvon 0

20

40

Ratíškovický Infokanál Zvon Ratíškovice

Obr. 10

60

80

100

120

140

OÚ

Jiný web

Webové stránky obce

velmi často

47

56

10

13

15

často

92

82

9

19

38

občas

85

89

55

56

113

zřídkakdy

51

45

95

91

93

vůbec

17

20

123

113

33

V jaké míře čerpáte informace o obci z následujících informačních formačních zdrojů? (Zdroj: vlastní výzkum)

V obci mají z uvedených informačních zdrojů největší tradici Ratíškovický Zvon a místní televizní Infokanál Ratíškovice. Dokazují to i odpovědi respondentů, kteří nejvíce čerpají informace o obci právě z těchto zdrojů. rojů. Obecní stránky se umístily na třetím místě, kdy většina občanů stránky navštěvuje občas nebo zřídkakdy. Nejméně dotazovaných obyvatel získává informace z Obecního úřadu či jiného webu na internetu. Pro případ opomenutí některého ze zdrojů zd čtvrtá otázka vyžadovala vyža uvedení dalších zdrojů jů pro získávání informací o obci. Nejčastěji lidé uváděli samozřejmě ústní formu předávání informací, s čímž jsem samozřejmě počítala. Dále lidé poslouchají místní rozhlas, čtou místní regionální noviny nebo knihu o Ratíškovicích. Ratí Z elektronických zdrojů byla často zmiňována sociální síť Facebook, což je mimomim chodem komunikační kanál, který skýtá obrovský potenciál v marketingové komunikaci obce a není stále využit.

42

Analytická část

Pátá otázka nastínila konkrétní onkrétní představu o frekvenci navštěvování navštěvování stránek. stránek

6% 9% 29%

vůbec velmi zřídka 56%

několikrát měsíčně několikrát týdně

Obr. 11

Jak často stránky www.ratiskovice.com navštěvujete? (Zdroj: vlastní výzkum)

Graf dokazuje, že občané na stránky příliš často nezavítají. Nadpoloviční větvě šina web navštěvuje velmi zřídka, což může znamenat, že se na stránky vracejí s měsíčním m a delším časovým odstupem. odstupem. Několikrát měsíčně na stránky chodí 29 % respondentů, několikrát týdně pouze 6 %. Na stránky vůbec nezavítá 9 % dotazovaných. Na otázku o intenzitě navštěvování webu navázal dotaz, proč nenavštěvují stránky častěji, přičemž emž bylo možné zaškrtnout více odpovědí. Tato Tato otázka byla zařazena záměrně, protože na základě menšího průzkumu, který předcházel samotnému sestavení dotazníku, vyplynula domněnka, domněnka že stránky nejsou příliš nan vštěvovány.. Výsledné odpovědi jsou následující.

špatně se mi na nich dohledávají…

77

není tam to, co hledám

97

informace nejsou dostatečně aktuální

99

využívám jiné zdroje informací

103

nevím o nich

9

jiný důvod

13 0

Obr. 12

Proč nenavštěvujete stránky častěji? (Zdroj: vlastní výzkum)

20

40

60

80

100

120

Analytická část

43

Otázku zodpovědělo pouze 261 dotazovaných. Přibližně 35 % dotazovaných občanů využívá jiné zdroje informací, přičemž příčinou je často nedostatečná aktualizace nebo absence požadovaných informací. Pro 77 respondentů je obtížné potřebné informace dohledat. Někteří dokonce pro doplnění uvedli, že se jim stránky zdají zbytečně složité, nekoncepční. Tato skutečnost souvisí právě se špatnou informační architekturou stránek, jejímž hodnocením se budu zabývat v následující kapitole. Jinými důvody pak byl nedostatek času nebo nezájem. Před tvorbou nové struktury informací na webu je důležité vědět, jaké informace občané požadují. V sedmé otázce proto respondenti zaškrtávali v seznamu druhy informací, které na stránkách hledají či očekávají, přičemž mohli také uvést své nápady nad rámec tohoto výčtu. Pro přehlednost jsou výsledné odpovědi sestaveny do tabulky sestupně podle míry zájmu o jednotlivé informace. Největší zájem byl projeven o kalendář akcí a aktuality. Na třetím místě se umístily kontakty na služby. Velmi je žádaná také fotogalerie, otevírací doba služeb a informace o akcích v okolí. Sedmé místo zaujaly informace pro turistiku (turistické cíle, trasy, mapy apod.). Naopak nejmenší zájem byl projeven u Czech POINTu, elektronické podatelny, farnosti a obecního fóra. Příčinou nedostatečného zájmu o elektronickou formu vyřizování je nedostatečná informovanost o výhodách využívání těchto služeb. Obec by se měla snažit tyto služby občanům více přiblížit. Dalšími nápady bylo například hlášení obecního úřadu, nemovitosti v obci na prodej, spolujízda (např. do práce, školy). Velmi dobrý nápad je Infokanál v podobě stránek, kterými může uživatel listovat, nikoliv jako vysílání, nebo pro zájemce možnost zasílání aktualit na email. Tab. 6

Zájem o informace různého typu Druh informace

Četnost

Druh informace

Četnost

kalendář akcí v obci

249

Infokanál online

153

aktuality

238

historie obce

147

kontakty na služby

214

školství a vzdělávání

146

fotogalerie

207

místní podniky a informace o nich

141

otevírací doba služeb

203

úřední deska

137

informace o akcích v okolí

196

vyhlášky

121

informace pro turistiku

188

organizační struktura obce

119

volná pracovní místa

169

obecní fórum

099

Zvon v elektronické podobě

168

farnost

089

spolky, sdružení, kluby

166

e-podatelna

088

ubytování, stravování (Zdroj: vlastní výzkum)

154

Czech POINT

082

V závěru dotazníku se respondenti vyjadřovali k současné doméně, na které stránky obce nalezneme, tedy www.ratiskovice.com. Na otázku, jestli se jim zdá tato doména vhodná, odpovědělo 151 dotazovaných ano a 137 ne. Ti, kteří nesou-

44

Analytická část

hlasí, jako alternativu navrhují v drtivé většině doménu prvního řádu „cz“. Pro 13 občanů se zdá vhodnější „info“, doménu „eu“ navrhuje 7 respondentů a „net“ 3. Na doméně www.ratiskovice.cz se však nachází rozcestník a vlastní ji cizí subjekt. Právě 114 respondentů si myslí, že by se obec měla snažit tuto doménu získat, 131 dotazovaných si myslí pravý opak. Pětatřiceti občanům je to jedno a nepovažují to za důležité. Ačkoliv je tedy www.ratiskovice.cz nejlepší možné řešení, současná doména je již zaužívaná, uvedena ve všech tištěných propagačních materiálech a její změna by byla časově i finančně náročná. Řešením však může být registrace několika doménových variací, které by uživatele vždy na současnou doménu přesměrovaly.

4.4

Analýza současného stavu webu

Webová prezentace obce Ratíškovice byla vytvořena v roce 2006 jako provizorium s myšlenkou postupného zlepšování, avšak od té doby je v provozu téměř v nezměněné podobě. Vedení obce již dlouho uvažuje o nových internetových stránkách, avšak doposud na jejich realizaci nebyla vynaložena dostatečná iniciativa a překážkou jsou také chybějící finanční prostředky. V následujícím textu je zhodnocena současná webová prezentace obce podle předem stanovených kritérií, přičemž hlavním účelem je upozornit na nedostatky. Do hodnocení jsou zakomponovány také některé dílčí výsledky z realizovaného dotazníkového šetření mezi občany Ratíškovic, kteří také hodnotili současný stav a upozorňovali na nedostatky webu, popřípadě navrhli zlepšení a vyslovili své požadavky. Při hodnocení webových stránek můžeme sledovat, že souhrn odpovědí nedává požadovaný součet. Je to dáno tím, že někteří občané nebyli schopni posoudit danou skutečnost a na otázku neodpověděli. Vzhled, grafický design Současný web je účelně vytvořen především pro občany Ratíškovic a pro oko potenciálního turisty je neatraktivní. Náhled je k dispozici v Příloze E. Zvolené barvy jsou dominantně bílá a světle modrá, což jsou oficiální barvy obce. Díky tomu však web působí poněkud úředně. Text v jednotlivých kategoriích není jednotně zformátován a stránky tak vyvolávají dojem nejednotnosti a neupravenosti. Jedním z nedostatků stránek je také nevhodně zvolené písmo v horním menu, které se liší od veškerého zbývajícího textu a je špatně čitelné. Pro zachování konzistence webu je žádoucí zvolit jednotnou velikost a druh písma pro jednotlivé úrovně nadpisů nebo delšího textu. Nyní se podíváme na to, jak vzhled hodnotí sami občané Ratíškovic. Z následujícího grafu vyplývá, že většina obyvatel shledává design dobrým nebo průměrným. Stránky se nelíbí 65 občanům.

Analytická část

45

velmi špatné

11

špatné

54

průměrné

116

dobré

98

velmi dobré

6 0

Obr. 13

20

40

60

80

100

120

Hodnocení designu, vzhledu (Zdroj: vlastní výzkum)

Informační architektura Celkové rozvržení stránek není konzistentní. Hlavní stránka je sestavena klasicky do hlavičky, tří sloupců a zápatí. Při jakémkoliv dalším pohybu po stránkách je tělo rozděleno již pouze na dva sloupce – menu a obsahovou část.. Vyhledávací pole se ale nachází právě ve třetím sloupci, který záhy zmizí a po zbytek surfování na webu jej uživatel postrádá. Pro vyhledávání je třeba vyhradit fixní místo, které se zobrazí na všech stránkách webové prezentace, protože se jedná o důležitý podpo půrný prostředek pro orientaci na webu. Obecní stránky byly od roku 2006 20 naplněny velkým množstvím textu. VzhleVzhl dem k této skutečnosti je v současné době původní struktura již nedostačující. Bohatý obsah webu je způsoben mimo jiné neodstraňováním textu, který měl vypovívypov dací hodnotu v minulosti, dnes je však zcela nerelevantní a pouze zabírá místo. Nalezneme zde mnohdy informace, které uživatelé nepotřebují nebo nedocení. AčA koliv tedy působí web na první pohled dojmem kvalitních, obsahově naplněných naplně stránek, použitelnost nost a hodnota těchto informací je mnohdy malá a užitečné, lidmi lid žádané informace, naopak zcela chybí. Narazíme zde dokonce i na kategorie, které neobsahují žádný text. Mapa současného webu je k dispozici v Příloze F. Nutno dodat, že mapa webu, uvedená na stránkách obce, nekoresponduje se skutečným obsahem webu. Chybíí zde nebo naopak přebývají některé položky a hierarchie položek neodpovídá skutečnému stavu. Mapa webu v příloze je tedy sestavena podle skutečnosti, nikoliv převzata ze stránek. Zaměříme-li li se na mínění místních občanů (viz obr. 14),, zjistíme, že aspekty jako je množství, použitelnost a úplnost informací hodnotí podobně, a to převážně buď průměrně, nebo dobře. Nicméně podíváme-li podíváme li se na výsledky blíže a porovnáporovn me je mezi sebou, můžeme vidět, že množství informací hodnotí občané z těchto tří faktorů nejlépe. Použitelnost a úplnost informací jsou na tom stejně. Je to dáno těstě nou blízkostí těchto pojmů.

46

Analytická část

160 140 120 100 80 60 40 20 0

Obr. 14

velmi dobré

dobré

průměrné

špatné

velmi špatné

množství informací

7

103

121

51

10

použitelnost informací

11

81

132

60

8

56

7

úplnost informací 7 78 144 Hodnocení množství, použitelnosti a úplnosti informací (Zdroj: vlastní výzkum)

Struktura informací webové prezentace je nesmírně důležitá důležitá pro orientaci uživatele a celkovou přehlednost. Stávající web obsahuje velké množství informací, které jsou uspořádány a kategorizovány zcela nesystematicky. Nelze intuitivně podle názvu položek v menu zjistit, kde návštěvník stránek naleznee jím hledanou informaci. Důležité praktické informace jsou mnohdy mnohdy zanořeny do nižších úrovní a jsou špatně dohledatelné, datelné, nebo, jak již bylo řečeno, dokonce na stránkách chybí. Užitečná by byla informace zobrazující cestu tzv. drobečková navigace,, aby uživatel uživ věděl, v jaké úrovni té které kategorie se nachází. nachází Problematická je například orientace v rámci fotogalerie, která je zbytečně složitě vyřešena. Hierarchie alb není na první pohled zřejmá a i po čase může být pohyb v rámci fotogalerie nesnadný. Orientaci na webu a přehlednost měli možnost respondenti zhodnotit v dotazníku. Podívejme se na následující graf zobrazující výsledky.

Analytická část

47

velmi špatné

13

špatné

83

průměrné

113

dobré velmi dobré

Obr. 15

67 5

0 20 40 Hodnocení orientace rientace a přehlednosti přehlednost (Zdroj: vlastní výzkum)

60

80

100

120

Můžeme vidět, že místní hodnotí orientaci taci a přehlednost na webu převážně průměrně nebo špatně. špatně Velmi špatně se na stránkách orientuje 13 dotazovaných. Právě 67 respondentů hodnotí orientaci na webu jako dobrou, 5 dokonce jako velmi dobrou. Je to dáno tím, že většina z nich se naučila web používat, orientovat se v něm a již zapomněla na své první návštěvy webu, kdy hledání informací jistě jednoduché nebylo. Nutno dodat, že 77 respondentů uvedlo právě obtížné hledání informací jako jeden z důvodů, proč nenavštěvují stránky častěji. Aktualizace Aktualizaci webové prezentace úzce souvisí s personálním zajištěním provozu stránek, tedy správcem rávcem webu. Na této pozici externě pracuje Marek Vybíral. Vybí Nejedná se však o plnohodnotné zastání této práce, protože provádí změny pouze na popud odpovědných zaměstnanců obce. Závisí tedy především na nich nic kolik a jaké aktualizace mu pošlou a do jaké míry jej zaúkolují. Správce navíc není příliš motimot vován k tomu, aby vyvíjel vlastní iniciativu. Nejintenzivněji je obnovována hlavní strana, kde se zobrazují aktuality. NaoNa pak kalendář akcí není doplňován informacemi informacemi téměř vůbec, a postrádá tak na stránkách smysl. Dále se na stránkách objevují texty, které díky technickému pop kroku již nejsou aktuální. Například v e-podatelně podatelně narazíme na text: „Datové zprázpr vy jsou přijímány na datových nosičích (disketa 3,5, CD).“ CD).“ A takových případů zaz staralých informací se na stránkách objevuje více. Občané hodnotí míru aktualizace také poměrně kriticky. Aktualizaci shledává 27 občanů jako velmi špatnou a 89 jako špatnou. Nejvíce, konkrétně 107, dotazodotaz vaným, se zdá aktualizace průměrná. pr á. Kladně aktualizaci hodnotí 57 respondentů, z toho pouze 5 velmi dobře. dob

48

Analytická část

velmi špatné

27

špatné

89

průměrné

107

dobré

52

velmi dobré

5 0

Obr. 16

20

40

60

80

100

120

Hodnocení aktualizace (Zdroj: vlastní výzkum)

Příčinou nedostatečné aktualizace je chybějící zaměstnanec obce, který kte by se plně věnoval komunikaci s veřejností a obstarával potřebné třebné informace pro jednotlivé komunikační kanály. Člověk na této pracovní pozici by měl samozřejmě na stast rosti také správu jednotlivých komunikačních kanálů. V současnosti je tato odpoodp vědnost rozdělena mezi několik osob a v důsledku dku výsledek není komplexní. komplex Funkčnost Na stránkách se nachází řada odkazů, které nás přesměrují na již neexistující stránky. Funkčnost odkazů by měla být neustále kontrolována správcem webu. Odkazy se navíc otevírají v rámci stejného okna, tudíž se dostaneme zcela z obecního webu. u. Jedná se o chybné řešení a je třeba tuto překážku odstranit. Tato skutečnost totiž může v uživatelích vyvolat dojmem, že je již na svých stránkách nechceme. Hlavní menu je rozbalovací a vyžaduje přesnou práci s myší, kdy kurzor myši nesmí opustit prostorr menu, jinak nám nabídka zmizí. Nevhodně zvolené rozbalovací menu zapříčiňuje, že u příliš dlouhého seznamu položek druhé nebo třetí úrovně menu nelze spatřit kompletní menu, menu, aniž bychom museli posunout stránku dolů.. Je tomu tak u historie nebo výčtu oddílů SK Baník Ratíškovice. Ovladatelnost tohoto typu menu může býtt v některých situacích náročná (viz náhled v Příloze E). Je také důležité říci, že k zajištění funkčnosti rozbalovacího menu se používají technologie, které v některých prohlížečích nefungují (např. kapesní počítače, čtečky handicapovaných občanů). Nedostatečná šířka hlavního menu vyžaduje používání zkratek v názvech, připř čemž u některých nelze význam zkratek rozpoznat. poznat. Například Projekt k. spolupráspolupr ce, kde „k.“ představuje slovo kulturní. V některých erých případech je slovo nahrazeno dokonce několika tečkami. Problematika neúplného zobrazování textu se vyskytuvyskyt je také u popisků fotografií v galerii, souvisí to však s používaným prohlížečem, kdy problémy nastávají u prohlížeče Mozilla Firefox, Google Chrome Chrome a Safari.

Analytická část

49

Dále například vyhledávání neplní svou funkci. I když se na stránkách nachází určitý druh informace, po zadání klíčového slova nejsou nalezeny žádné záznamy odpovídající hledanému výrazu. Nezanedbatelnou výtkou je také absence jazykové mutace a verze bez grafiky, tedy pro slabozraké, přičemž bezbariérová přístupnost je pro obecní web ze zákona povinná.

4.5

SWOT analýza webové prezentace obce

Veškeré doposud zjištěné informace v souvislosti s analýzou webové prezentace jsou shrnuty do přehledné tabulky s výčtem silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Tab. 7

Webová prezentace obce – silné a slabé stránky

Silné stránky

Slabé stránky

• Konkurenceschopná nabídka služeb cestovního ruchu.

• Nevhodné webové stránky obce pro propagaci cestovního ruchu.

• Aktivity obce podporující rozvoj cestovního ruchu.

• Absence jednotného vizuálního stylu.

• Uvádění webové adresy v tištěných médiích – prospektech, turistických průvodcích, tisku a jiných materiálech určených veřejnosti, zejména turistům.

• Špatná informační architektura, jejíž důsledkem je také obtížná orientace na webu.

• Ochota managementu obce podpořit zlepšení webové prezentace.

• Nedostatečná správa webu. • Nedostatečná informovanost veřejnosti o dění v obci (neúplné nebo chybějící informace) a o možnostech využití elektronického úřadu. • Nízká atraktivita webu, zejména pro turisty. • Funkční nedostatky. • Neznalost zákonných náležitostí.


50 Tab. 8

Analytická část Webová prezentace obce – příležitosti a hrozby

Příležitosti

Hrozby

• Možnost externích zdrojů financování projektu (zejména strukturální fondy).

• Podcenění významu budování turistického informačního systému obce.

• Existence dotačních titulů zaměřených na podporu marketingových, propagačních a informačních služeb.

• Nedostatek finančních prostředků na marketingové aktivity z rozpočtu obce.

• Prezentace obce jako atraktivní destinace a poskytovatelů služeb cestovního ruchu „pod jednou střechou“ na webových stránkách obce. • Zkvalitnění úrovně internetových stránek obce (aktuálnost, orientace, atraktivnost). • Zlepšení návštěvnosti webu. (Zdroj: vlastní zpracování)

• Konkurenceschopnost jiných turistických destinací na internetu z hlediska atraktivity, kvality a ceny. • Postih za nedodržení zákonných podmínek. • Odchod kompetentních pracovníků v souvislosti s volebním obdobím.

Návrhová část

51

5 Návrhová část 5.1

Cíl webu a jeho cílový segment

Před započetím tvorby nové struktury a grafického návrhu je nejprve potřeba definovat cíle webu a cílové skupiny, na které se zaměříme a pro které bude web určen. Cíle webové prezentace: •

zvýšit informovanost místních občanů,

•

na první pohled zaujmout designem a podnítit zvědavost u nově příchozích uživatelů,

•

odlišit web od konkurence,

•

poskytnout turistům všechny potřebné informace,

•

intuitivnost, dobrá orientace, umožnit rychlé nalezení potřebných informacích bez zbytečných kliků.

Na základě zjištěných informací, empirického pozorování a rozhovoru se zástupci vedení obce byly definovány tři základní cílové segmenty pro novou webovou prezentaci Ratíškovic: občan Ratíškovic, podnikatel a (potenciální) turista.

5.2

Persony a uživatelské scénáře

Užitečným krokem v přípravné fázi vytváření nového řešení logické stavby webové prezentace je definování persony. Personou rozumíme budoucího návštěvníka webu, kterého určíme na základě údajů o cílové skupině. Na personu navazuje také uživatelský scénář, který specifikuje chování této osoby na webu. Pro lepší pochopení požadavků uživatelů byly sestaveny uživatelské scénáře (viz Příloha G), které napomohou při návrhu webu (např. při řešení umístění daného typu informací na stránkách).

5.3

Nová struktura www stránek obce

Při rozdělování struktury na jednotlivé větve se tu nabízely dvě možnosti: rozčlenit web podle cílových skupin na občan a turista (popř. podnikatel) a následné tematické členění, nebo informace přímo rozdělit tematicky. Jelikož u první volby by uživatelé mohli mít problém se začleněním do cílové skupiny a informace by se do značné míry překrývaly, byla vybrána druhá varianta. Okruhy jsou zvoleny na základě současného a plánovaného obsahu stránek obce, přičemž k inspiraci sloužilo členění webových prezentací různých obcí a měst, které jsou uvedeny ve zdrojích. Primárním cílem bylo vytvořit samostatnou větev pro turistické informace, která na současném webu zcela chybí.

52

Návrhová část

Hlavní menu je tedy členěno do čtyř tematicky zaměřených celků: •

Úřad,

•

Ratíškovice,

•

Dění v obci,

•

Turistika.

Pro přehlednost je obsah jednotlivých kategorií uveden do tabulek, přičemž se jedná pouze o výčet do druhé úrovně nadpisů. Podrobnější hierarchie informací na webu je k dispozici v Příloze H. Tab. 9

Obsah kategorií Úřad, Ratíškovice a Život v obci

ÚŘAD

RATÍŠKOVICE

DĚNÍ V OBCI

- Kontakty, místní samospráva - Úřední deska - Vyhlášky, nařízení - Elektronický úřad - Veřejné zakázky - Volná pracovní místa - Dokumenty ke stažení - Povinné informace

- O obci - Služby a firmy - Sportovní vyžití - Školství a vzdělávání - Farnost - Kultura a zábava - Zájmové organizace - Projekt kulturní spolupráce

- Aktuality - Infokanál - Kalendář akcí - Fotogalerie - Hlášení rozhlasu - Diskusní fórum - Zvon


Můžeme vidět, že Úřad obsahuje formální a úřední informace, které se týkají subjektů obecní samosprávy a vyřizování na úřadě. Je tedy určen primárně pro občany. Kategorie Ratíškovice je již orientována na informace o samotné obci. V úvodu jsou zařazeny charakteristické údaje obce, včetně historie. Další podkategorie se týkají občanské vybavenosti, místních zařízení a organizací. Dění v obci bude s největší pravděpodobností nejvíce navštěvovanou kategorií, protože obsahuje nejaktuálnější informace a zprostředkovává tak veškeré dění v obci včetně fotodokumentace. Jsou zde zařazeny typy informací, o které byl projeven v dotazníku největší zájem. Pro podporu cestovního ruchu byla vytvořena větev Turistika, která je určena převážně turistům, ale také například občanům, kteří se chtějí vydat na turistický výlet. V následující tabulce můžeme vidět její obsah.

Návrhová část Tab. 10

53

Obsah kategorie Turistika

TURISTIKA - Vítejte na Slovácku - Ubytování - Stravování - Přírodní zajímavosti - Památky - Sportovní vyžití - Kultura a zábava - Muzeum „Ve Vagónu“ a drezíny - Farma a hřebčín Růdník - Tipy na výlet - Mapy (Zdroj: vlastní zpracování)

Návštěvník zde nalezne základní informace o obci a regionu, účelem je představit samotnou obec a zařadit ji do větších územních celků. Následují pro turisty nejvíce žádané informace o ubytování a stravování, kde naleznou popis jednotlivých zařízení včetně kontaktů a doplňujících fotografií. Další v pořadí jsou turistické atraktivity, jak přírodní, tak kulturně-historické. Chce-li prožít návštěvník volný čas aktivně, nabízí se mu sekce Sportovní vyžití, kde se mu naskytne výčet sportovních zařízení a prostor, které lze v obci a jejím okolí využít. Pro společenský život a kulturu slouží podkategorie s názvem Kultura a zábava, v níž se nachází program místního kina, kulturní akce v obci a okolí, Muzeum „Ve vagónu“ a drezíny, Fotogalerie Cyrila Gajdíka nebo Minigalerie U Bábíčků. Vzhledem k významnosti místního muzea se odkaz na něj nachází také ve výčtu o úroveň vyšším. Taktéž farma Růdník není vzhledem k rostoucímu zájmu o agroturistiku zanořena v podkategorii, aby byla snadno dohledatelná. Výčet uzavírají užitečné Tipy na výlet a Mapy.

5.4

Layout a princip fungování webové prezentace

V této podkapitole je popsáno rozvržení jednotlivých prvků na webu a princip fungování webové prezentace, který slouží pro bližší představu o způsobu surfování uživatelů na webu obce. Při rozvržení prvků na webu je důležité dbát na přehlednost a logické uspořádání. Pro jejich zobrazení slouží maketa stránky tzv. wireframe, jehož podobu můžeme vidět na následujícím obrázku.

54

Obr. 17

Návrhová část

Rozložení prvků na webu (Zdroj: vlastní zpracování)

Na zobrazeném modelu můžeme pozorovat v horní části hlavičku, ve které se vlevo nachází identifikační prvky jako znak obce a její název. Klikneme-li na název, dostaneme se na výchozí úvodní stránku tzv. home. Vzhledem k tomu, že hlavička zůstává po celou dobu neměnná, jsou napravo umístěny důležité funkční prvky, jako je vyhledávací formulář nebo přihlášení a registrace uživatelů. Dále zde nalezneme jazykovou mutaci a odkaz na Ratíškovice na Facebooku, který je v současnosti velmi populární a může se stát jedním z předních komunikačních kanálů obce. Hlavičku uzavírá lišta s drobečkovou navigací, což je řádek zobrazující polohu aktuální stránky v hlavní navigační struktuře. Pod hlavičkou se nachází hlavní menu, které je rozděleno do čtyř boxů reprezentujících jednotlivé větve webové struktury. Levou část rámečku zaplňuje tematická fotografie, napravo pod názvem dané kategorie se nacházejí vždy čtyři rychlé odkazy, které jednak nastíní obsah té které kategorie, a jednak uživateli umožní rychlý přesun do požadované sekce přímo bez zbytečných kliků. Třetí část webu je rozdělena na lokální navigaci vlevo a obsahovou část vpravo. Lokální menu má v záhlaví nadpis 1. úrovně, tedy název jedné ze čtyř hlavních kategorií. Pod ním se nachází výčet nadpisů 2. úrovně, respektive obsah dané kategorie. V navigaci se budou zobrazovat po rozkliknutí také nadpisy 3. úrovně. Obsahová část je uvozena vždy nadpisem té které úrovně a za ním následuje text.

Návrhová část

55

Pod lokální navigací a obsahem je vyhrazen prostor pro obrázky, které budou fungovat jako odkazy. Jedná se konkrétně o odkazy na Czech POINT, Mikroregion Nový Dvůr, Region Slovácko aj. zobrazující se v novém okně či panelu. Celou stránku uzavírá patička, ve které se nachází nalevo identifikační údaje obce, vpravo dole je zobrazena informace o poslední aktualizaci, dále mapa stránek, prohlášení o přístupnosti a kontakt na administrátora.

5.5

Vzhled webové prezentace

Vzhled webu hraje významnou roli při první návštěvě webu, kdy si uživatel vytváří první dojem. Musí uživatele nejen oslovit, ale hlavně rychle navigovat k požadovaným informacím, slouží tedy pro podporu obsahu. Podíváme-li se na barevné řešení webu, typické barvy pro Ratíškovice, vycházející ze znaku obce, jsou modrá a bílá. Jedná se však o barvy chladné a v rámci zásad webového designu je třeba mezi ně zakomponovat i teplé barvy. Ostatní barvy webu byly zvoleny na základě analogie s charakteristikami obce či oblasti, ve které se obec nachází (žluto-oranžová – slunce a teplo, zelená – příroda a turistika, červená – barva místního kroje). Náhled na nově vytvořený vzhled webové prezentace Obce Ratíškovice můžeme vidět na obrázku č. 18. Hlavička neboli blok identity slouží k identifikaci subjektu, proto je laděna do obecních barev, tedy modré a bílé. V hlavním menu barva jednotlivých fotografií koresponduje s barevným laděním dané sekce. Úřad je laděn do modra, protože právě modrá bývá často označována za úřednickou barvu. Ratíškovice jsou červené, Život v obci žlutý a Turistika zelená (viz předchozí uvedení analogie barev). Obsahová část se vždy zbarví podle barvy kategorie, v níž se uživatel aktuálně nachází. Patička je opět laděna do obecních barev, stejně jako hlavička.

56

Obr. 18

Návrhová část

Návrh vzhledu webové prezentace obce (Zdroj: vlastní zpracování)

Diskuse

57

6 Diskuse Analýzou potenciálu obce pro cestovní ruch bylo zjištěno, že se jedná o atraktivní, klidnou lokalitu v přírodě, která je svou nabídkou konkurenceschopná vůči ostatním obcím v regionu. Je to způsobeno jednak polohou v blízkosti hranic s Rakouskem a Slovenskem, podnebím, které se vyznačuje jako jedno z nejteplejších v České republice a vhodnými přírodními podmínkami pro venkovskou turistiku, cykloturistiku, agroturistiku a hipoturistiku. Obec má tedy turistům co nabídnout a je důležité, aby svůj charakter vhodně prezentovala i na svých webových stránkách a přesvědčila je tak k využití služeb právě v této obci. Z dotazníku mezi potenciálními turisty vyplynulo, že uživatelé mají ve zvyku na internetu nabídky porovnávat a kvalita webové prezentace je pro ně důležitá, především přítomnost jimi hledaných informací. Analýza webové prezentace odhalila stěžejní nedostatky stávající podoby stránek obce, kterou hodnotili také sami občané v dotazníku. Z realizovaného průzkumu se ukázalo, že občané nejsou příliš kritičtí a všeobecně se jim stránky zdají průměrné. Výsledky jsou ovlivněny dvěma faktory, přičemž prvním je věk dotazovaných. Podrobnější analýzou odpovědí se ukázalo, že více kritičtí jsou občané ve věku do 35 let, naopak starší respondenti (avšak nejenom oni) mají tendence k pozitivnímu hodnocení. Tato skutečnost může být ovlivněna větší počítačovou gramotností mladších ročníků, kteří v důsledku toho dokážou kriticky zhodnotit použitelnost stávajícího webu. Lidé s nedostatečnou znalostí informačních technologií mají zpravidla větší problémy s ovládáním počítače a nedokážou posoudit, do jaké míry je v případě neúspěchu chyba na jejich straně. Fakt, že uživatel nemůže naleznout požadovanou informaci, je však v drtivé většině důsledkem špatně odvedené práce vývojového týmu webu. Druhým důležitým aspektem, zkreslujícím do značné míry výsledky dotazníku, je intenzita navštěvování webu. Většina respondentů na web obce příliš často nezavítá, a není tak schopna na nedostatky poukázat. Větší priorita byla tedy přiřazena odpovědím respondentů, kteří jej navštěvují minimálně několikrát měsíčně. Pro prezentaci obce na internetu jako atraktivní destinace jsou pouze průměrné webové stránky v souvislosti se značnou konkurencí nedostačující. Obec by se měla ve svém zájmu řídit zvyšujícími se požadavky na kvalitu webové prezentace, vytvořit atraktivní web usnadňující uživateli vstup a pohyb po stránkách a poskytnout cílovým segmentům potřebné aktuální informace. Obci se nabízí hned několik možností pro vytvoření nových webových stránek. V rámci úspory nákladů však vedení obce hledá tu nejlevnější možnou variantu. Nejlevnější způsob realizace však není příliš vhodné řešení, pokud chce mít obec opravdu kvalitní reprezentující web. Kompletní zadání webu profesionálům je nejnákladnější možností, nabídky těchto firem se zpravidla pohybují řádově mezi desetitisíci korunami. Tato varianta pravděpodobně ze strany managementu obce akceptována nebude. Další možností je postoupit vytvořený návrh odborníkům, kteří by jej realizovali. Během probíhajícího dotazníkového šetření se nabídl Tomáš Bařina

58

Diskuse

z Ratíškovic, který pracuje jako grafik a webdesigner ve společnosti Implayo s. r. o., že by stránky společně s dalšími členy týmu na základě vytvořených podkladů zrealizovali. Společnost má zájem o nalezení obcí akceptovatelné částky. V rámci snížení celkových nákladů je dokonce pan Bařina ochoten vzdát se svého honoráře. Tato firma je schopna vytvořit designový, plně funkční a zoptimalizovaný web. Poslední možností, pravděpodobně nejméně nákladnou, je vytvoření webové prezentace osobou, která se tvorbou webových stránek zabývá, nicméně optimalizace by musela být realizována externě. Práci na tvorbě webu odhaduji na 5 000 Kč, optimalizaci by společnost Implayo provedla za 3 000 Kč. Tuto variantu však nedoporučuji a přikláním se k možnosti spolupráce již od samého počátku se společností Implayo. Pro představu uvádím cenu jejich dvou balíčků služeb, přičemž lze očekávat na základě individuální dohody nižší konečnou částku. Tab. 11

Náklady na realizaci webu společností Implayo s. r. o.

Název balíčku

Obsah balíčku Cena Grafika, vytvoření HTML a CSS šablony, základní 7000 Kč Web mini optimalizace webu, 7 statických stránek, fotografie + z profesionální fotobanky. 150 Kč/měsíc Grafika, digitalizace loga, redakční systém, neomezené Web standard rozšíření funkcionalit, vytvoření HTML a CSS šablony, editor pro snadné úpravy obsahu, pokročilá 12 000 Kč + optimalizace webu, 7 přednastavených stránek obsahu, fotografie z profesionální fotobanky, 300 Kč/měsíc webhosting, správa a pravidelná aktualizace redakčního systému. Nadstandardně je možné získat například fotogalerii, zápis do internetových katalogů, rozšířené SEO, možnost registrace a správy uživatelů, implementaci analytických nástrojů pro marketingové účely, virtuální 3D prohlídka, vytvoření stránky na Facebooku či Twitteru aj. (Zdroj: )

Co se týče financování, jednou z variant spolufinancování projektu mohlo být vypracování projektové žádosti do ROP NUTS 2 Jihovýchod, kde jednou z oblastí podpory je Rozvoj služeb v cestovním ruchu 2.2, jejímž hlavním cílem je zkvalitnit a rozvíjet marketingové, propagační a informační služby, organizaci řízení cestovního ruchu a produkty v cestovním ruchu. Nicméně tuto šanci obec na jaře minulého roku promarnila a v současné době prioritní osa 2 Rozvoj udržitelného cestovního ruchu již není aktuální. Je však důležité mít povědomí o této možnosti získání finančních prostředků a sledovat aktuální výzvy. V současné době je tedy jedinou možností financování z rozpočtu obce, přičemž záleží pouze a jenom na vedení obce, zda potřebné peněžní prostředky na realizaci webu vyčlení. Je však žádoucí, aby tak učinili a finanční prostředky do vybudování nové webové prezentace obce investovali. Jako přesvědčující argument jsou uvedeny následující přínosy nového návrhu webu.

Diskuse

59

Jako jeden z hlavních přínosů je komplexní poskytování informací na webu stránek logicky seřazených do jednotlivých kategorií. Kvalitní struktura webu napomáhá tomu, aby se uživatel lépe orientoval v informacích, které mu stránky nabízí. Uvádění informací odpovídajících požadavkům veřejnosti a dostatečná aktualizace vyvolá opět zájem, zvýší se návštěvnost stránek a v důsledku toho informovanost veřejnosti, zejména občanů Ratíškovic. Nové webové stránky zaměřené na podporu cestovního ruchu mohou mít vliv také na příjmy plynoucí z cestovního ruchu. Turisty mohou při výběru destinace kvalitní stránky s potřebnými informacemi přesvědčit o výběru Ratíškovic jako cílové destinace. Pomocí optimalizace stránek by se také web mohl umisťovat na předních příčkách ve vyhledávačích, což opět zvyšuje pravděpodobnost, že potenciální turista zavítá právě na tyto stránky.

60

Závěr

7 Závěr Cílem této práce bylo navrhnout nové strukturální a grafické řešení obecního webu s ohledem na podporu cestovního ruchu. Podkladem pro zpracování návrhu webové prezentace se stala SWOT analýza nabídky cestovního ruchu obce a dále analýza webové prezentace obce, jejichž výsledkem byl souhrn silných, slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Dalším zdrojem informací se staly výsledky dotazníkového šetření mezi občany a potenciálními turisty, které byly zapracovány do grafu a tabulek a patřičně okomentovány. Provedení analýz odhalilo potenciál obce, avšak i její nedostatečnou nebo nevhodnou propagaci na webu. Konkrétně u webových stránek obce byly detekovány stěžejní nedostatky, zejména ve struktuře webu, absenci informací týkajících se cestovního ruchu v obci, nedostatečné aktualizaci a v neposlední řadě špatné orientaci na webu. Návrhová část je zaměřena na definování cílů webové prezentace a jeho cílového segmentu, odstranění slabých stránek a využití příležitostí. Celým návrhem prostupuje snaha o přechod ke vztahovému marketingu, kdy je třeba zákazníkům naslouchat, reagovat na jejich potřeby a získávat zpětnou vazbu. Informační struktura webu byla rozčleněna do čtyř tematicky zaměřených celků. Kategorie Úřad je zaměřena na místní samosprávu a vyřizování na úřadě, je tedy určena primárně občanům. Dalším tematickým okruhem jsou Ratíškovice, kde uživatel nalezne charakteristické údaje o obci (včetně historie) a informace týkající se občanské vybavenosti, místních zařízení a zájmových organizací. Třetí kategorii tvoří Dění v obci, které obsahuje veškeré informace o aktuálním dění v obci. Jedná se konkrétně o aktuality, kalendář akcí, fotogalerii, diskusní fórum a tradiční komunikační kanály v elektronické podobě, jako Infokanál, Ratíškovický Zvon či hlášení rozhlasu. Pro podporu cestovního ruchu byla navržena čtvrtá hlavní větev struktury webu – Turistika. V ní se návštěvník webu může dočíst o nabízených ubytovacích a stravovacích službách, dále o místních atraktivitách, sportovním a kulturním vyžití a také zde nalezne praktické informace jako mapy nebo inspiraci pro výlet. Rozvržení prvků bylo vytvořeno tak, aby se uživatel na stránkách dobře orientoval. Byly podpořeny především navigační prvky typu vyhledávání, drobečková navigace či mapa webu, které jsou na stávajícím webu obce zcela nefunkční nebo chybí. Vzhled stránek byl barevně navržen na základě analogie s charakteristickými znaky obce s cílem podpořit atraktivnost webu. Nové řešení logické stavby a grafické podoby webu obce je tedy navrženo s ohledem na poskytování informací, které cílové skupiny požadují, a dobrou použitelnost spočívající ve srozumitelnosti a přehlednosti webu. Díky ní se uživatel na webu snadno orientuje a dokáže se k požadovaným informacím dostat. Jedná se prakticky o nejdůležitější aspekt, protože informace, které uživatel na stránkách nenajde, jakoby neexistovaly. Moje doporučení spočívá v postoupení nově vytvořeného návrhu společnosti Implayo s. r. o., která je schopna vytvořit designový, plně funkční a zoptimalizova-

Závěr

61

ný web. Na základě vzájemné spolupráce by byl vytvořen prototyp stránek, který by byl ještě před uvedením do provozu v zájmu kvalitního výstupu podroben uživatelskému testování. Velmi důležitá je však také následná správa webu. Proto dále doporučuji vytvořit plnohodnotnou pracovní pozici na místo správce nejenom webu, ale i ostatních komunikačních kanálů obce, aby byla zajištěna konzistentnost a provázanost poskytovaných informací. Ve své bakalářské práci jsem konfrontovala teoreticky získané poznatky z oblasti marketingové komunikace a webového designu s praktickými zkušenostmi jako uživatel webu. Věřím, že výsledek práce bude pro obec přínosem a mého návrhu bude využito ve prospěch zlepšení webové prezentace obce.

62

Závěr

Použitá literatura a zdroje

63

8 Použitá literatura a zdroje BEAIRD, J. Principy krásného webdesignu: průvodce krok za krokem. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010. 160 s. ISBN 978-80-247-2895-7. BERNÁTOVÁ, M., VAŇOVÁ, A. Marketing pre samosprávy I. 1. vyd. UMB Banska Bystrica, 2000. 180 s. ISBN 80-8055-337-8. BLAŽKOVÁ, M. Jak využít internet v marketingu: Krok za krokem k vyšší konkurenceschopnosti. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 156 s. ISBN 80-247-1095-1. ECCHER, C. Profesionální webdesign: techniky a vzorová řešení pro XHTML a CSS. 1. vyd. Computer Press, 2010. 672 s. ISBN 978-80-251-2677-6. FORET, M. Marketingová komunikace. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 275 s. ISBN 80-722-6811-2. FORETOVÁ, V., FORET, M. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 178 s. ISBN 80-247-0207-X. FORETOVÁ, V., FORET, M. Komunikující město. 1. Vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1996. 108 s. ISBN 80-210-1287-0. HANNAGAN, T. J. Marketing pro neziskový sektor. 1. vyd. Praha: Management Press, 1996. 207 s. ISBN 80-85943-07-7. HESKOVÁ, M. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-716-8948-3. JANEČKOVÁ, L., VAŠTÍKOVÁ, M. Marketing měst a obcí. 1. vyd. Praha: GradaPublishing, 1999. 178 s. ISBN 80-7169-750-8. KIRÁĽOVÁ, A. Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2003. 173 s. ISBN 80-861-1956-4. KOTLER, P. Marketing for Nonprofit Organizations. 2. vyd. New Jersey: Englewood Cliffs Prentice Hall, 1982. s. 528. ISBN 0135561426. KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2004. 855 s. ISBN 80-247-0513-3. KOTLER, P., KELLER, K. L. Marketing – management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 792 s. ISBN 978-80-247-1359-5. KRUG, S. Web design – nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 167 s. ISBN 80-251-1291-8. LYNCH, P., HORTONOVÁ S. Základní průvodce webdesignem.2. Vyd. Brno: Zoner Press, 2004. 240 s. ISBN 80-86815-05-6. PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 341 s. ISBN 80-247-1014-5. POWELL, T. Web Design: kompletní průvodce. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 818 s. ISBN 80-7226-949-6.

64

Použitá literatura a zdroje

MORRISON, A. M. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Viktoria Publishing, 1995. 523 s. ISBN80-85605-90-2. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. 3. vyd. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-28-6. ŠKARABELOVÁ, S. Komunikace a public relations: distanční studijní opora.1. vyd. Brno: MUNI, 2005. 94 s. ISBN 80-210-3745-8. VAJČNEROVÁ, I. Destinační management. 1. vyd. Brno: MENDELU, 2009. 68 s. ISBN 978-80-7375-333-7. VYSEKALOVA, J., MIKEŠ, J. Image a firemní identita. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing. 2009. 192 s. ISBN 978-80-247-2790-5. ZELENKA, J. Marketing cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2010. X s., ISBN 978-80-86723-95-2. ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. Internetové zdroje Adaptic [online]. 2011[cit. 2011-04-07]. Internetový slovníček. Dostupné z WWW: . Pravidla přístupnosti [online]. 2010[cit. 2010-12-25]. Seznam pravidel. Dostupné z WWW: . Ratíškovice [online]. 2010 [cit. 2011-04-20]. Obec Ratíškovice. Dostupné z WWW: . Zákony ČR online [online]. c2004 – 2011 [cit. 2011-03-18]. Úplná znění vybraných zákonů. Dostupné z WWW: . ZIS - poradenství pro tvorbu profesionálního webu [online]. 2010 [cit. 2011-04-09]. Přehled legislativních požadavků. Dostupné z WWW: . Ostatní internetové zdroje Albrechtičky [online]. 2011. Dostupné z WWW: . Brno [online]. 2011. Dostupné z WWW: . Hradec Králové [online]. 2011. Dostupné z WWW: . Jičín [online]. 2011. Dostupné z WWW: . Obec Olbramice [online]. 2011. Dostupné z WWW: . Obec Starý Poddvorov [online]. 2011. Dostupné z WWW: .

Seznam příloh

65

9 Seznam příloh A B C D E F G H

Pravidla přístupnosti webu Primární a sekundární nabídka obce Dotazníky Specifikace dotazovaných respondentů Vzhled současných stránek obce www.ratiskovice.com Mapa současného webu obce Persony a uživatelské scénáře Nová informační architektura

66 69 73 78 81 82 85 86

66

Pravidla přístupnosti webu

A Pravidla přístupnosti webu Kapitola A: Obsah webových stránek je dostupný a čitelný 1. Každý netextový prvek nesoucí významové sdělení musí mít svou textovou alternativu. 2. Multimediální prvky nesoucí významové sdělení musí být doplněny textovými titulky, jestliže nejsou jen alternativou k existujícímu textovému obsahu. 3. Pokud to charakter webových stránek nevylučuje, informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, cookies a jiných doplňků na straně uživatele, musí být dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků a stránky musí být standardně ovladatelné. V opačném případě sdělí orgán veřejné správy tyto informace jiným způsobem. 4. Informace sdělované vizuální podobou webových stránek, tvary jednotlivých prvků, jejich velikostí, pořadím nebo umístěním musí být dostupné i v případě, že uživatel nemůže tyto aspekty vnímat. 5. Informace sdělované barvou musí být dostupné i bez barevného rozlišení. 6. Barvy popředí a pozadí textu (nebo textu v obrázku) musí být vůči sobě dostatečně kontrastní, jestliže text nese významové sdělení. 7. Velikost písma musí být možné zvětšit alespoň na 200 % a zmenšit alespoň na 50 % původní hodnoty pomocí standardních funkcí prohlížeče. Při takové změně velikosti nesmí docházet ke ztrátě obsahu nebo funkcionality. Kapitola B: Práci s webovou stránkou řídí uživatel 8.

Obsah ani kód webové stránky nesmí předpokládat ani vyžadovat konkrétní výstupní či ovládací zařízení.

9.

Obsah ani kód webové stránky nesmí předpokládat ani vyžadovat konkrétní způsob použití ani konkrétní programové vybavení. Pokud je předpokládáno či vyžadováno konkrétní programové vybavení, může to být pouze z důvodu technické nerealizovatelnosti přizpůsobení obsahu a kódu webové stránky všem programovým vybavením.

10. Načtení nové webové stránky či přesměrování musí být možné jen po aktivaci odkazu nebo po odeslání formuláře.


11. Načtení nové webové stránky do nového okna prohlížeče musí být možné jen v odůvodněných případech a uživatel na to musí být předem upozorněn. 12. Na webové stránce nesmí docházet rychleji než třikrát za sekundu k výrazným změnám barevnosti, jasu, velikosti nebo umístění prvku. 13. Zvuk, který zní na webové stránce déle než tři sekundy, musí být možné na této webové stránce vypnout nebo upravit jeho hlasitost. 14. Časový limit pro práci s webovou stránkou musí být dostatečný. Pokud to nevylučuje charakter webové stránky, může uživatel časový limit prodloužit nebo vypnout. Kapitola C: Informace jsou srozumitelné a přehledné 15. Webové stránky musí sdělovat informace jednoduchým jazykem a srozumitelnou formou, pokud to charakter webové stránky nevylučuje. 16. Rozsáhlé obsahové bloky jsou rozděleny do menších, výstižně nadepsaných celků. 17. Bloky obsahu, které se opakují na více webových stránkách daného orgánu veřejné správy, je možné přeskočit. Pokud webové stránky nemají velký rozsah, nemusí být zajištěno přeskočení opakujících se bloků obsahu. Kapitola D: Ovládání webu je jasné a pochopitelné 18. Navigace musí být srozumitelná a konzistentní a na všech webových stránkách orgánu veřejné správy obdobná. Od ostatního obsahu webové stránky musí být zřetelně oddělena. 19. Každá webová stránka (kromě úvodní webové stránky) musí obsahovat odkaz na vyšší úroveň v hierarchii webových stránek a odkaz na úvodní webovou stránku. 20. Pokud se jedná o rozsáhlejší webové stránky, musí být kromě navigace k dispozici rovněž vyhledávání nebo odkaz na mapu webových stránek. Odkaz na mapu webových stránek nebo vyhledávací formulář musí být k dispozici na každé webové stránce. 21. Každá webová stránka musí mít výstižný název odpovídající jejímu obsahu. 22. Každý formulářový prvek musí mít popisek vystihující požadovaný obsah.

67

68


23. Pokud uživatel učiní chybu při vyplňování webového formuláře, musí být k dispozici informace o tom, ve které položce je chyba. Pokud to charakter webového formuláře nevylučuje, musí být k dispozici rovněž informace, jak tuto chybu odstranit. 24. Text odkazu nebo jeho přímo související text musí výstižně popisovat cíl odkazu. Jestliže odkaz vede na jiný typ souboru, než je webová stránka, musí být odkaz doplněn sdělením o typu, případně o velikosti tohoto souboru. 25. Každý rám musí mít vhodné jméno či popis vyjadřující jeho smysl a funkčnost. Kapitola E: Kód je technicky způsobilý a strukturovaný 26.

27.

28. 29. 30. 31.

Sémantické značky, které jsou použity pro formátování obsahu, musí být použity ve zdrojovém kódu tak, aby odpovídaly významu obsahu. Prvky značkovacího jazyka, které jsou párové, musí mít vždy uvedenu počáteční a koncovou značku. Značky musí být správně zanořeny a nesmí docházet k jejich křížení. Ve zdrojovém kódu musí být určen hlavní jazyk obsahu webové stránky. Prvky tvořící nadpisy a seznamy musí být korektně vyznačeny ve zdrojovém kódu a musí být výstižné. Je-li tabulka použita pro zobrazení tabulkových dat, musí obsahovat značky pro záhlaví řádků nebo sloupců. Obsah všech tabulek musí dávat smysl čtený po řádcích zleva doprava.

Kapitola F: Prohlášení o přístupnosti webových stránek 32. Každá webová stránka musí vždy obsahovat prohlášení o tom, že forma uveřejnění informací je v souladu s touto vyhláškou (prohlášení o přístupnosti) nebo odkaz na toto prohlášení. 33. Pokud orgán veřejné správy některá z podmíněně povinných pravidel uvedených pod čísly položek 3, 9, 14, 15, 17, 20 a 23 v souladu s uvedenou podmínkou neuplatní, musí uveřejnit tuto informaci v prohlášení o přístupnosti, a to jejich číselným výčtem, včetně příslušného odůvodnění. (Zdroj: Pravidla přístupnosti, 2010)

Primární a sekundární nabídka obce

69

B Primární a sekundární nabídka obce První zmínka o existenci obce se datuje do let 1131 – 1141, kdy se název obce objevil ve významném dokumentu listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdílka. Patří tedy mezi nejstarší moravské obce. V minulosti měla obec zemědělský charakter, který se začal od poloviny 19. století měnit na průmyslový. Byla zde postavena cihelna a na počátku 30. let minulého století vybudován v té době nejmodernější evropský lignitový Důl Tomáš, nesoucí jméno po svém zakladateli Tomáši Baťovi. Pro účely těžby byla zřízena i železnice vedoucí do sousední obce Rohatec, aby se vytěžený nerost mohl přepravovat do Baťových zlínských továren. V blízkosti dolu byla taktéž vystavěna kolonie více než 30 moderních dvojdomků obývaných právě zaměstnanci dolu. Proto je místní odlehlá část Ratíškovic nazývána Baťovka. Dnes je důl již uzavřen a část železnice je využívána pro potřeby turistů (viz. Muzeum „Ve vagónu“ a šlapací drezína v příloze B). Vedle Baťovky se nachází oblast Slavín s vinnými sklepy a rozsáhlými vinohrady. První sklepy byly vystaveny v roce 1966, v současnosti je jich téměř 100. (Ratíškovice, 2010) Přírodní atraktivity Obec se nachází v rovinaté krajině zvané Dolnomoravský úval. Celou oblastí protéká od severu k jihu řeka Morava a díky teplému počasí a úrodné černozemi patří k nejúrodnějším oblastím v České republice. Ojediněle se nad touto nížinou tyčí vyšší kopce. Za Ratíškovicemi se nachází ten nejvyšší vrchol – Náklo – s nadmořskou výškou 265 metrů nad mořem. Nedaleko vrcholu v travnatých a křovinatých svazích Nákla se nachází přírodní rezervace Horky, která láká turisty po celý rok, zejména na jaře, kdy tu hojně roste chráněný hlaváček jarní. Ratíškovice obklopuje evropsky významná lokalita Doubrava, což je komplex mimořádně druhově pestrých lesů dělící se na část Hodonínskou a Bzeneckou. Lesy jsou charakteristické vysokým podílem teplomilných dubových porostů rostoucích na písku. Turisty přitahuje zejména mohutný památný Žilkův dub, což je strom pojmenovaný po bájném loupežníkovi Žilkovi, který přepadával pocestné na frekventované cestě Doubravou. Vyskytují se tu chráněné druhy rostlin a vzácné druhy živočichů. V blízkosti Ratíškovic mezi Rohatcem-kolonií a Bzencem-přívozem se také nachází významná přírodní rezervace Váté Písky, která byla v roce 1990 vyhlášena chráněným přírodním výtvorem a v roce 1992 byla zařazena mezi národní přírodní památky. Oblastí vede také naučná stezka Váté Písky, jejíž délka je 4,5 km. V obci a jejím okolí se nachází řada vodních ploch, mokřadů a tůněk. Největší z nich je vodní nádrž Hliník vzniklá v místě těžiště jílů pro místní cihelnu, která byla otevřena v roce 1919 (dnes již zavřena). Nádrž má plochu necelých 5 ha a dosahuje v některých místech hloubky až patnácti metrů. (Ratíškovice, 2010) Jak můžeme vidět, Ratíškovice a jejich okolí mohou návštěvníkům tohoto kraje ukázat spoustu přírodních krás, milovníci přírody si přijdou na své. Region je protkán turistickými a cyklistickými trasami, zejména Moravskými vinařskými

70


stezkami, a nabízí řadu možností k trávení aktivní dovolené. Oblast je tedy vhodná pro cykloturistiku, in-line bruslení, pěší turistiku a jiné rekreační sporty. Kulturně-historické atraktivity Dominantou Ratíškovic je církevní památka kostel sv. Cyrila a Metoděje ve slohu historického romantismu, jehož stavba trvala od roku 1855 do roku 1857, kdy byl také zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi. Poté byl průběžně vybaven interiér kostela. Chrám byl v průběhu svého trvání několikrát opravován. Roku 1987 byl zde instalován nový oltář a do prohlubně mensy uloženy ostatky sv. Jana Nepomuckého Neumanna. V kostele najdeme varhany z roku 1867, první kostelní zvon z roku 1873, další dva z třicátých let 20. století a gotickou dřevěnou sošku Panny Marie s Ježíškem v náručí, která je jednou z nejhodnotnějších součástí chrámového mobiliáře. Zajímavou ukázkou lidového umění je hřbitovní brána. Byla zhotovena v roce 1957 ke stému výročí postavení ratíškovického kostela místním mistrem kovářského řemesla Františkem Hnilicou. Dále se v katastru obce nachází několik desítek křížů, pomníků a kapliček postavených v minulých staletích. Poslední z těch starších je pomník padlých z roku 1947. Uprostřed řadové zástavby vinných sklepů na Slavíně se nachází sloup svatého Urbana, patrona vinařů, který byl vytvořen v roce 2000 za přispění Mužského pěveckého sboru. V roce 2001 se sbírky ratíškovických občanů byla postavena kaplička Panny Marie Ratíškovické v lese u Zátočiny a na jaře loňského roku spolek Modrý život uctil parašutistickou skupinu CARBON postavením pomníku v místě jejich seskoku v roce 1944 v lese Rúdníček. Postavením radnice v roce 1993 vznikla nová dominanta a zároveň i nové centrum obce. (Ratíškovice, 2010) Dostupnost a doplňkové služby Infrastruktura Přes 1300 domů užívá vysokého stupně občanské vybavenosti. Ke stávající vodofikaci a plynofikaci přibyla počátkem 90. let čistička odpadních vod a kanalizace, jejíž poslední etapa byla dokončena v roce 2004. V druhé polovině 90. let byla společně položena telefonní a kabelová síť. Území obce je také pokryto signálem pro bezdrátový internet. Co se týče dopravy, železniční doprava v obci již řadu let nefunguje. Obcí prochází silnice druhé a třetí třídy. Místní komunikace postupně procházejí rekonstrukcí. Aktuálně se opravuje hlavní průtah obcí od Milotic směrem na Hodonín (ulice Vítězná). Po dokončení tohoto projektu již budou všechny hlavní tahy Ratíškovicemi zrekonstruovány.(Ratíškovice, 2010) Služby Obec je poměrně dobře vybavena, co se služeb týče. Zdravotní služby jsou zde zastoupeny dvěma obvodními lékaři, dvěma zubními a jedním ženským lékařem. Vzdělávacích zařízení obec má hned několik (dvě mateřské školy, základní škola a umělecká škola). Dále se zde nachází lékárna, pošta, bankomat ČSOB, knihovna


71

s bezplatným internetem, kostel se hřbitovem a čerpací stanice. V roce 2002 byl vystaven Dům pokojného stáří pro seniory, ve kterém je k dispozici dvacet bytů. Obchody jsou zde v širokém zastoupení počínaje několika obchody s potravinami přes drogerii, textil až po domácí potřeby, elektroniku, sportovní potřeby aj. Bezpečnost občanů obstarává místní obecní policie a hasičská zbrojnice se Sborem dobrovolných hasičů. Vybavenost Ubytovací zařízení V obci se nachází hned několik penzionů a ubytoven. Najdeme zde Club penzion POHODA, penzion Na Zelnicách, ubytovnu Baník Ratíškovice, Vilku Na Mlýně a dvě slovácké chalupy. Celková kapacita všech zařízení je přibližně 50 lůžek. Hostinská zařízení Restaurace, které podávají jídlo po celý den, jsou v Ratíškovicích dvě – Hospoda Na Zelnicách a Restaurace Na Mlýně. Restaurace Sport podává jídlo pouze v době oběda, kdy nabízí několik druhů menu a MI2 Kavárna na Plovárně nabízí jídlo ve formě rychlého občerstvení. Dále zde nalezneme Cukrárnu Pampeliška, Restauraci U Klimešů, Rybářskou baštu nebo Pivnici U Dalka. Sportovní zařízení Ratíškovice disponují širokou nabídkou sportovního vyžití. Turisté mohou navštívit Sportovní areál Baník Ratíškovice, ve kterém se nachází dva tenisové a dva volejbalové kurty s možností pronájmu, krytý plavecký bazén a nově zrekonstruovaná kuželna se čtyřmi automatickými dráhami. Dalším místem pro sportovní vyžití může být víceúčelové hřiště Orel. Poslední dobou se obec stala populární díky místní in-line stezce mezi Ratíškovicemi, Vacenovicemi a Bzencem-přívozem, která má podobu asfaltové silnice o délce cca 15 km. Turistické zajímavosti Muzeum „Ve vagónu“ – Tematicky zaměřené malé muzeum v historickém železničním voze, kde je možné zhlédnout expozici týkající se historie hornictví a železnice v Ratíškovicích. Nalezneme zde muzejní exponáty, dobové fotografie a atmosféru dotváří původní interiér samotného historického železničního vozu. Vstupné je zanedbatelné, činí 10 Kč pro dospělé, 5 Kč pro děti. Šlapací drezíny – Turisté mohou návštěvu muzea spojit s projížďkou na šlapacích drezínách po tři kilometry dlouhé železniční trati směrem na Rohatec, tedy po staré části Baťovy železniční dráhy, která v minulosti sloužila pro převoz vytěženého nerostu. Atrakce je v provozu již od roku 2004 a za tu dobu se zde přepravilo více než šestnáct tisíc spokojených návštěvníků z řad turistů, cyklistů, železničních fanoušků, ale například i zaměstnanců železnice. Za hodinový pronájem šlapací drezíny pro šest osob maximálně návštěvníci zaplatí 150 Kč. Růdník – Jedná se o statek, který leží na samotě u lesa přibližně 2 km východně od Obce Ratíškovice. Na farmě se nachází Penzion a Restaurace Růdník

72


s možností pronájmu pro pořádání nejrůznějších akcí jako jsou svatby, firemní večírky, oslavy aj. Díky velkému hřebčínu je zde velký potenciál pro rozvoj hipoturistiky, která je v současné době v začátcích. Oblast je také, díky osmikilometrové silnici táhnoucí se lesem od Růdníku k nedalekému městu Bzenci, ideální pro cykloturistiku a in-line bruslení. Okolní lesy jsou dlouhodobě vyhledávaným rájem pro turisty, houbaře a milovníky přírody. Náklo – Nejvyšší bod Dolnomoravského úvalu, který se nachází mezi obcemi Ratíškovice, Dubňany a Milotice. V roce 2004 byl zde v upomínku na misi sv. Cyrila a Metoděje nainstalován sedmimetrový dřevěný Liliový kříž a později socha knížete Sáma. Pořádají se tu různá setkání okolních obcí a jiné akce.

Dotazníky

73

C Dotazníky Využití internetu při hledání informací pro výběr destinace nebo poskytovatele služeb cestovního ruchu Vážený respondente, jsem studentkou Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, obor Cestovní ruch. Prosím o vyplnění krátkého dotazníku, který bude sloužit ke zkvalitnění webové prezentace Obce Ratíškovice. Dotazování je anonymní a výsledky budou sloužit pouze ke studijním účelům. Děkuji za Váš čas a ochotu. Zuzana Kudrová 1. Jaké zdroje informací převážně používáte pro výběr destinace pro výlet či dovolenou v ČR? (zaškrtněte max. 3 možnosti) katalogy, prospekty internet pobočka cestovní kanceláře či agentury informační centrum veletrh cestovního ruchu nebo jiná propagační akce rozhlas, televize, tisk doporučení známých, přátel, příbuzných knižní průvodce jiné: _____________ 2. Hledáte informace o turistickém cíli a nabídce služeb destinace přímo na internetové adrese konkrétního místa, obce, turistické oblasti či poskytovatele služeb? o rozhodně ano o spíše ano o spíše ne o ne 3. Je pro Vás kvalita webové prezentace destinace nebo poskytovatele služeb důležitá? (Ovlivní špatný web Vaše rozhodování o cílové destinaci či využití služeb daného poskytovatele?) o rozhodně ano o spíše ano o spíše ne o ne 4. Využíváte internetové stránky k porovnání konkurenční nabídky jednotlivých destinací a poskytovatelů služeb cestovního ruchu? o ano, vždy o spíše ano o spíše ne o ne

74

Dotazníky

5. Jaký vyhledávač používáte nejčastěji? o Google o Seznam o Centrum o Atlas o Jiný: __________________ 6. Jaký prohlížeč používáte nejvíce? o Internet Explorer o Google Chrome o Opera o Mozilla Firefox o Safari o Jiný: __________________ 7. Prostor pro Vaše názory a připomínky. ____________________ 8. Pohlaví o žena o muž 9. Věk o o o o o

do 25 let 26 – 35 let 36 – 45 let 46 – 55 let 56 let a více

10. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? o ZŠ o SŠ bez maturity o SŠ s maturitou o VŠ 11. Ekonomická aktivita o podnikatel/ka o zaměstnanec o důchodce o student/ka o nezaměstnaný/á o matka na mateřské dovolené 12. Uveďte okres Vašeho bydliště, popřípadě informaci, že nejste z ČR. _____________________

Dotazníky

75

Webová prezentace Obce O Ratíškovice Vážený respondente, jsem studentkou Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, obor Cestovní ruch. Prosím o vyplnění krátkého dotazníku dotazníku určeného pouze občaobč nům Ratíškovic, který bude sloužit ke zhodnocení a následné zkvalitnění webových stránek obce. Dotazování je anonymní a výsledky budou sloužit pouze ke studijním stu účelům. Děkuji za Váš čas a ochotu. Zuzana Kudrová 1. Víte o internetových vých stránkách obce obce Ratíškovice www.ratiskovice.com? o ano o ne 2. Jakým způsobem jste se o těchto stránkách dozvěděl/a? o od známých/příbuzných o na OÚ o na internetu o ve Zvonu o na Infokanálu o nepamatuji se o díky tomuto dotazníku o jinak: _______________ 3. V jaké míře čerpáte erpáte informace o obci z následujících informačních zdrojů? velmi často

často

občas

zřídkakdy

webové stránky obce jiné webové stránky obecní noviny Zvon Infokanál Ratíškovice Obecní úřad

4. Uveďte, jaké další zdroje používáte pro získávání informací o obci. ________________ 5. Jak často stránky www.ratiskovice.com navštěvujete? o vůbec o velmi zřídka o několikrát měsíčně o několikrát týdně 6. Proč nenavštěvujete stránky častěji? špatně se mi na nich dohledávají potřebné informace není tam to, co hledám

vůbec

76

Dotazníky

informace nejsou dostatečně aktuální využívám jiné zdroje informací nevím o nich jiný důvod: _______________

7. Které informace byste na stránkách str hledal/a nebo očekával/a? vyhlášky úřední deska organizační struktura obce aktuality fotogalerie kalendář akcí v obci informace o akcích v okolí historie obce kontakty na služby (pošta, obchody, OÚ, doktor aj.) otevírací doba služeb volná pracovní místa spolky, sdružení, kluby farnost školství a vzdělávání (MŠ, ZŠ, ZUŠ) obecní fórum Zvon v elektronické podobě Infokanál online místní podniky a informace o nich ubytování a stravování informace pro turistiku (turistické cíle, tipy na výlet, trasy, mapy aj.) e-podatelna Czech POINT jiné: ________________________ 8. Zhodnoťte, prosím, následující faktory stránek: velmi dobré

dobré

průměrné špatné

velmi špatné

vzhled, design přehlednost orientace množství informací použitelnost informací úplnost informací aktualizace

9. Zdá se Vám současná doména www.ratiskovice.com vhodná pro prezentaci jij homoravské obce?

Dotazníky

77

o ano o ne, „com“ není vhodné 10. Pokud ne, jaká alternativní doména se Vám zdá, s ohledem na Ratíškovce jako jihomoravskou obec, vhodnější? (Odpovězte pouze, pokud jste u předchozí otázky odpověděli ne.) o .cz o .net o .eu o .org o .info o jiná: _________ 11. Na doméně www.ratiskovice.cz se nachází rozcestník a vlastní ji cizí subjekt. Myslíte si, že by se obec měla snažit získat doménu? o rozhodně ano, je to nejlepší možná varianta pro doménu o ne (existují i jiné alternativy, líbí se mi současná doména) o je mi to jedno o jiné: _________________ 12. Zde je prostor pro Vaše další připomínky k webové prezentaci. _______________________ 13. Pohlaví o žena o muž 14. Věk o do 25 let o 26 – 35 let o 36 – 45 let o 46 – 55 let o 56 let a více 15. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? o ZŠ o SŠ bez maturity o SŠ s maturitou o VŠ 16. Ekonomická aktivita o podnikatel/ka o zaměstnanec o důchodce o student/ka o nezaměstnaný/á o matka na mateřské dovolené

78

Specifikace dotazovaných respondentů

D Specifikace dotazovaných respondentů Turisté

do 25 let

88

26 - 35 let

56

36 - 45 let

24

46 - 55 let

27

56 let a více

13 0

Obr. 19

20

40

60

80

100

Věkové složení respondentů – turistů (Zdroj: vlastní výzkum)

Dotazník vyplnilo 88 respondentů ve věku do 25 let, dále 56 ve věku 26 až 35 let a mezi 36 a 45 lety odpovědělo 24 potenciálních turistů. turist Z věkové kategorie 46 až 55 let bylo ochotných 27 respondentů. Nejméně dotazníků se vrátilo vrá od lidí starších 56 let, konkrétně 13. Další z identifikačních otázek se týkaly dosaženého vzdělání a ekonomické aka tivity, jejichž výsledky v relativním i absolutním absolu vyjádření ení jsou shrnuty v tabulce č. 12. Tab. 12

Dosažené vzdělání a ekonomická aktivita respondentů - turistů Absolutní četnost

Relativní četnost

ZŠ

006

003 %

SŠ bez maturity

024

SŠ s maturitou VŠ

Dosažené vzdělání

Celkem respondentů (Zdroj: vlastní výzkum)

Absolutní četnost

Relativní četnost

student/ka

0079

038 %

012 %

zaměstnanec

0087

042 %

112

054 %

podnikatel/ka

0016

008 %

066

032 %

nezaměstnaný/á

0011

005 %

důchodce

00 7

003 %

matka na mateřské dovolené

008

004 %

Celkem respondentů

208

100 %

208

100 %

Ekonomická aktivita

Z nabízených variant nejvíce, přesněji 54 %, dosáhlo středoškolského vzdělání s maturitou. Na druhém místě se umístilo vysokoškolské vzdělání s 32 %, dále středoškolské bez maturity s 12 % a pouze 3 % dotazovaných uvedlo jako j nejvyšší

Specifikace dotazovaných respondentů

79

dosažené vzdělání základní školu. Co se týče ekonomické aktivity, nejvíce jsou zastoupeni zaměstnanci (42 %) a studenti (38 %). Dotazník dále vyplnilo 8 % podnikatelů, 5 % nezaměstnaných, 4 % matek na mateřské dovolené a 3 % důchodců. Pro geografické určení respondentů sloužil dotaz na bydliště, kde respondenti uváděli okres, popřípadě informaci, že nejsou z České republiky. Pro zjednodušení jsou odpovědi v tabulce kategorizovány do krajů. Tab. 13

Bydliště respondentů - turistů Kraj

Absolutní četnost

Relativní četnost

Kraj

Absolutní četnost

Relativní četnost

Jihomoravský

117

56,3 %

Vysočina

12

5,8 %

Zlínský

34

16,3 %

Plzeňský

1

0,5 %

Moravskoslezský

8

03,8 %

Praha

6

2,9 %

Olomoucký

6

02,9 %

Karlovarský

2

1,0 %

Pardubický

5

02,4 %

Liberecký

4

1,9 %

7

03,4 %

Jihočeský

1

0,5 %

Královehradecký (Zdroj: vlastní výzkum)

V tabulce můžeme vidět zastoupení téměř všech krajů, chybí pouze Středočeský a Ústecký. Více jak polovina dotazovaných bydlí v Jihomoravském kraji, konkrétně v okresech Brno-město, Brno-venkov, Vyškov, Znojmo, Břeclav a Hodonín. Právě 34 respondentů pochází ze Zlínského kraje, přičemž z každého okresů pochází alespoň pět osob. Dvanáct dotazovaných pochází z Vysočiny (okresy Havlíčkův Brod, Třebíč a Žďár nad Sázavou). Ostatní kraje jsou zastoupeny méně než 10 respondenty. Pět dotazovaných uvedlo, že bydlí mimo území České republiky.

80

Specifikace dotazovaných respondentů respond

Občané

do 25 let

104

26 - 35 let

90

36 - 45 let

55

46 - 55 let

32

56 let a více

11 0

Obr. 20

20

40

60

80

100

120

Věkové složení dotazovaných občanů (Zdroj: vlastní výzkum)

Největší podíl na odpovědích mají lidé ve věku do 25 let, konkrétně je jich 104. Ve věku 26 – 35 let vyplnilo dotazník 90 respondentů, 55 z celkového počtu má mezi 36 a 45 lety a 32 z dotazovaných patři do věkové kategorie 46 – 55 let. Nad 56 let zodpovědělo dotazník 11 občanů. Výsledky identifikačních otázek ohledně dosaženého vzdělání a ekonomické ekon aktivity jsou sestaveny v tabulce č. 14, 14 kde můžeme vidět čísla v absolutním i relarel tivním vyjádření. Tab. 14

Dosažené vzdělání a ekonomická aktivita respondentů – občanů Absolutní četnost

Relativní četnost

ZŠ

023

008 %

SŠ bez maturity

062

SŠ s maturitou VŠ

Dosažené vzdělání

Celkem respondentů (Zdroj: vlastní výzkum)

Absolutní četnost

Relativní četnost

student/ka

0089

030 %

021 %

zaměstnanec

0123

042 %

139

048 %

podnikatel/ka

0034

012 %

068

023 %

nezaměstnaný/á

0017

006 %

důchodce

00 9

003 %

matka na mateřské dovolené

020

007 %

Celkem respondentů

292

100 %

292

100 %

Ekonomická aktivita

Dotazník vyplnilo nejvíce respondentů se středoškolským vzděláním s maturitou (48 %), dále pak 23 % vysokoškoláků a 21 %dotazovaných uvedlo jako své nejvyšnejvy ší dosažené ažené vzdělání střední školu bez maturity. Základního vzdělání dosáhlo 8 % respondentů, přičemž se jedná převážně o mladé lidi ve věku do 18 let. Co se týče ekonomické aktivity, nejvíce jsou zastoupeni zaměstnanci (42 %) a studenti (38 %). Dotazník dále vyplnilo plnilo 8 % podnikatelů, 5 % nezaměstnaných, 4 % matek na mateřské dovolené a 3 % důchodců.

Vzhled současných stránek obce www.ratiskovice.com

E Vzhled současných stránek obce www.ratiskovice.com

Obr. 21

Web Obce Ratíškovice (Zdroj: www.ratiskovice.com)

81

82

Mapa současného webu obce

F Mapa současného webu obce Hlavní strana Ratíškovice • současnost • články o přečíst článek o napsat článek • obecní fórum • fotogalerie • kalendář akcí • tel. seznam Ratíšk. • kde nás najdete • webové odkazy Úřad • • • • • • • • • • • • •

obecní úřad rada a zastupitelstvo výbory a komise dokumenty formuláře obecní policie úřední deska informace dle zákona e-podatelna obecní vyhlášky výběrová řízení profil zadavatele Czech-Point

Projekt k. spolupráce • úvod • aktuality • autoři a poradci • fotografie o produkty o kalendář o kniha o mapa • pohlednice • zápisy • odkazy Farnost • farnost • slavnosti • pořad bohoslužeb • farní ohlášky Kultura • Osvětová beseda o CS-FR společnost

Mapa současného webu obce

• • • •

o CM Náklo o Dětský folk. soubor o Ratiškovská dolina o Robky ze Séčky o Muž. pěvecký sbor o Veselá muzika o Maň. divadlo – Beruška o Sb. pro obč. zálež. o Klub důchodců knihovna ratiškovské nářečí kultura v okolí program kina

Historie • II. svět. válka v Rat. • Baťa a.s., Důl Tomáš • dobročinnost v Ratišk. • čten. spolek, knihovna • dožínky • důl Vlasta • hasičská zbrojnice • hist. kostela, farnosti • historie školy • Jednota Orla Česk. • Moravská Sahara • Op. Spelter Lenka • před 100 lety • psáno v obd. II sv. • ratíškovická cihelna • Sbor dobrov. hasičů • sbírka na kost. hodiny • stavba kostela • Svatý Mikuláš • Únor 1948 • vinobraní na JM • wess Ratisskovicze • vinobraní na JM Vzdělávání • mateřská škola • základní škola • ZUŠ Spolky a sdružení • Esperantský klub • Junák • Klub přátel železnice • Kynologický klub • MO zahr. svazu • MO rybářského svazu • MO dobrov. hasičů • MO zdr. postižených

83

84

Mapa současného webu obce • •

Mykologický kroužek Myslivecké sdružení

Služby • domov pok. stáří • knihovna • krytý plav. bazén • restaurace – stravování • sběrný dvůr • tenis. a volejb. kurty • ubytovny, penziony • kabelová televize Sport • • • • • • •

cvičení s dětmi FK Baník Ratíškovice futsal klusácí – J. Kotásek letecké modelářství MO Orel SK Baník ... o oddíl basketbalu o oddíl florbalu o oddíl gymnastiky o oddíl kuželek o oddíl st. tenisu o oddíl volejbalu o Fit – studio o Sport pro všechny o tenisový klub

Mikroreg. Nový Dvůr Muzeum, drezína Zvon – obecní noviny obecní Infokanál

Persony a uživatelské scénáře

85

G Persony a uživatelské scénáře 1.

Petr Kovář, 25 let, svobodný, vyučený, občan Ratíškovic, pracuje jako truhlář, rád chodí do společnosti a chodí pravidelně plavat. Včera v obchodě zaslechl rozhovor dvou lidí o koštu vín, který se podle všeho koná v blízké budoucnosti. Na stránky obce zavítá, aby se dozvěděl datum a místo konání akce, popřípadě další potřebné informace (např. vstupné). Protože pak na koštu narazil na fotografa a nechal se vyfotit, několik dní po koštu opět stránky navštíví, aby se podíval do fotogalerie. Při té příležitosti jej napadne se podívat, odkdy bude krytý plavecký bazén přes léto uzavřen.

2.

Marie Blahová, 64 let, vdova, středoškolačka, občanka Ratíškovic, důchodkyně, věřící, chodí pravidelně do kostela a účastní se akcí pořádaných farností, intenzivně se zajímá o dění v obci. Stránky navštěvuje pravidelně, zejména rubriku Farnost. Farář zmiňoval ráno na bohoslužbě poutní akci konající se za 14 dní, přičemž odkazoval na web, kde budou uveřejněny aktuální informace (čas a místo odjezdu, program aj.). Na začátku dalšího týdne paní Blahová stránky navštíví. Pročte si nejprve aktuality a poté zavítá do sekce Farnost, kde již očekává bližší informace o poutní akci.

3.

Michal Navrátil, 31 let, ženatý, vysokoškolák, žije ve středních Čechách, pracuje jako manažer stavební společnosti, rád cestuje a poznává nové kraje, se svou ženou tráví volný čas aktivně, nejčastěji jízdou na kole. Rozhodl se v létě strávit dovolenou se svojí ženou na jižní Moravě. Hledá vhodnou lokalitu pro cykloturistiku. Na web obce se dostane náhodně přes web www.jizni-morava.cz, který našel pomocí vyhledávače Google. Na stránkách obce hledá informace o ubytování včetně stravy, dále pak o možnosti výletů do okolí, mapu s cyklistickými trasami a turistické zajímavosti.

4.

Irena Brázdová, 33 let, rozvedená, vyučená, občanka Ratíškovic, momentálně nezaměstnaná. Byla v Hodoníně nakupovat, kde jí před obchodním domem ukradli peněženku s veškerými doklady. Jakmile přijede domů, přemýšlí, co všechno a kde bude muset zařizovat. Napadne ji podívat se na stránky obce, kde jsou takové životní situace řešeny, dozví se několik rad a může si také stáhnout do počítače potřebné formuláře na veškeré vyřizování.

5.

Pavel Vacenovský, 46 let, ženatý, středoškolák, občan Ratíškovic, jednatel stavební společnosti, rád chodí do společnosti, hraje na kytaru, zpívá, své práci věnuje hodně času a úsilí. Má zájem o realizaci veřejných zakázek. Na stránkách obce pravidelně sleduje výběrová řízení, protože je informován o plánované rekonstrukci místní mateřské školy a chce se výběrového řízení zúčastnit.

86

Nová informační architektura

H Nová informační architektura Hlavní strana Úřad • Kontakty, místní samospráva o Obecní úřad o Obecní rada a zastupitelstvo o Výbory a komise • Úřední deska • Vyhlášky, nařízení • Elektronický úřad o Životní situace o Formuláře o E-podatelna o Czech POINT • Veřejné zakázky • Volná pracovní místa • Dokumenty ke stažení • Povinné informace Ratíškovice • O obci o Základní údaje o Znak a prapor o Územní plán o Ratíškovské nářečí o Významné osobnosti o Kronika – historie obce • Služby a firmy o Lékaři o Obchody o Pošta o Knihovna o Lékárna o Ubytování o Restaurace, bary o Čerpací stanice o Domov pokojného stáří o Sběrný dvůr o Kabelová televize • Sportovní vyžití o Krytý plavecký bazén o Kuželna o Tenisové a volejbalové kurty o Víceúčelové hřiště Orel o Cvičení s dětmi o Sportovní oddíly o Fit – studio o Rozpis tělocvičny • Školství a vzdělávání o MŠ o ZŠ


• •

•

•

o ZUŠ Farnost Kultura a zábava o Program kina o Muzeum „Ve Vagónu“ o Fotogalerie Cyril Gajdík o Minigalerie u Bábíčků o Kalendář akcí o Osvětová beseda Zájmové organizace o FK Baník Ratíškovice o SK Baník Ratíškovice o MO Orel o Osvětová beseda o Junák o Kynologický klub o Sbor dobrovolných hasičů o Myslivecké sdružení o Klub přátel železnice o Esperantský klub o Mykologický kroužek o MO zahrádkářského svazu o MO rybářského svazu o MO zdravotně postižených o Letecké modelářství Projekt kulturní spolupráce

Dění v obci • Aktuality • Infokanál • Kalendář akcí • Fotogalerie • Hlášení rozhlasu • Diskusní fórum • Zvon Turistika • Vítejte na Slovácku o Ratíškovice o Mikroregion Nový Dvůr o Region Slovácko o Jižní Morava • Ubytování o Club penzion Pohoda o Penzion Na Zelnicách o Ubytovna Baník Ratíškovice o Vilka Na Mlýně o Slovácká chalupa o Ubytování na Slovácku • Stravování o Hospoda Na Zelnicách o Restaurace Na Mlýně o Restaurace Sport o MI2 Kavárna na Plovárně

87

88


•

•

•

•

• • • •

o Cukrárna Pampeliška o Pivnice U Dalka o Rybářská bašta Přírodní zajímavosti o Náklo o PR Horky o NPP Váté Písky o Les Doubrava o Žilkův dub o Hliník Památky o Kostel sv. Cyrila a Metoděje o Hřbitovní brána o Radnice o Sloup sv. Urbana o Kaplička Panny Marie o Pomníček parašutistů Sportovní vyžití o Cykloturistika a pěší turistika o In-line bruslení o Krytý plavecký bazén o Tenisové a volejbalové kurty o Víceúčelové hřiště Orel o Kuželna o Jezdectví o Šlapací drezíny Kultura a zábava o Program kina o Muzeum „Ve Vagónu“ a drezíny o Fotogalerie Cyril Gajdík o Minigalerie u Bábíčků o Kalendář akcí Muzeum „Ve Vagónu“ a drezíny Farma a hřebčín Růdník Tipy na výlet Mapy

Aktualizace webové prezentace obce se zaměřením na podporu cestovního ruchu

Recommend Documents