Aktuality ze světa nerostných surovin 2. březen 2007

Aktuality ze světa nerostných surovin Politický a energetický tlak Číny v Africe Rostoucí čínské investice do těžebního sektoru jsou motivovány nejen potřebou zabezpečení dodávek surovin, ale také snahou čínské diplomacie snížit globální vliv Taiwanu a Japonska. Důkazem by mohlo být to, že čínský prezident Hu Jintao v souvislosti s těžařskou konferencí, která proběhla v únoru v Kapském městě, navštívil 25 afrických zemí. Nejen Čína, ale i Indie chce získat z Afriky bezpečné dodávky energie. Indie však na rozdíl od Číny nemá v Africe zatím žádnou politickou strategii. Čína by ráda odstranila svou závislost na světových komoditních trzích, které podezřívá z manipulování cen a chce uzavírat smlouvy přímo s producentskými státy.

Zdroj: Mining Journal, 9. 2. 2007

Producenti železných rud zvyšují ceny Největší světový vývozce železných rud, brazilská firma Companhia Vale do Rio Doce (CVRD) oznámila nové podmínky pro prodej prachových železných rud a železných pelet pro čínské, japonské, korejské a evropské ocelárny pro rok 2007, které začnou platit 1. dubna. Z nových podmínek vyplývá, že CVRD zvýší cenu prachových železných rud o 9,5% oproti 31. březnu. BHP Billon a Rio Tinto, kteří spolu s CVRD ovládají přes 70% světového námořního obchodu s železnými rudami, narychlo upravili ceny dodávek ze svých dolů v západní Austrálii. CVRD oznámila, že první dohoda s čínskou společností Baosteel Group Corp. Ltd, která je vůdčím vyjednávačem pro čínské producenty oceli, byla podepsána již koncem loňského roku. CVRD se zavázala dodávat prachové železné rudy z dolu Carajás v brazilském státě Pará za cenu 73,2 centu/dmtu (FOB Ponta da Madeira). Kompenzací k tomuto cenovému růstu je pokles cen koksovatelného uhlí až o 15% oproti loňskému roku. Výsledkem rostoucích cen železa a klesajících cen uhlí je

2. březen 2007

nepatrný pokles celkových nákladů na suroviny potřebné pro výrobce oceli, který se předpokládá v roce 2007.


OKD plánuje zahájit těžbu na hranicích s Polskem Česká společnost OKD, a. s. a polská skupina Jastrzebska spólnota węglowa by podle polského deníku Gazeta Wyborcza mohly začít společně dobývat uhlí z uzavřeného dolu Morcinek, ležícího na státní hranici obou zemí. Těžba na dolu Morcinek začala v roce 1986. Těžařská společnost Jastrzebska spólnota węglowa se však potýkala se špatnými geologickými podmínkami a častými důlními otřesy půdy, které ztěžovaly těžbu. Důl byl ztrátový a proto se jej společnost rozhodla v roce 2000 uzavřít. Těžní jáma byla na polské straně zasypána i přesto, že se zde nachází zásoby černého uhlí okolo 250 milionů tun. Česká společnost OKD, a. s. přišla s návrhem důl odkoupit a začít zde těžit z české strany. Společnost JSW je však proti prodeji. Obává se silné konkurence ze strany OKD a nechce se zbavit dolu Morcinek, kde se nachází zvláště kvalitní koksovatelné uhlí, které by mohlo být vyváženo především do Rakouska. Navrhla proto OKD založení společné firmy, která by důl znovu otevřela a začala zde opět těžit. Zajímavostí je, že v dole Morcinek se nacházejí zásoby důlního metanu odhadované až na 60 mil. m3, který Poláci ani v minulosti sami nevyužívali a prodávali jej do ČR. Nyní společnost OKD, a. s. jedná s Ministerstvem hospodářství Polska o dalších krocích ohledně těžby.

Zdroj: Gazeta Wyborcza, 12. 2. 2007

-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Ruský uhelný gigant vstupuje do výroby elektřiny Největší ruský producent uhlí, společnost OAO Siberian Coal Energy a státní firma Gazprom společně zvýší množství elektřiny, vyrobené z uhlí. Gazprom plánuje získat v dubnu kontrolu nad největší ruskou energetickou společností, OAO Mosenegro. Ruský prezident Vladimír Putin řekl, že uhlí by se mělo stát základním palivem pro národní elektrárny. Kuzbassrazrezugol, druhý největší těžař uhlí v Rusku, oznámil, že podíl výroby elektrické energie z uhlí, by se tak zvýšil ze 16 % na 35 %. Spojení dvou největších ruských producentů paliva pro elektrárny „dokazuje značný zájem mezi ruskými a zahraničními investory“, řekl Dmitry Akhanov, ředitel pro strategii londýnské firmy Unified Energy.


Rusko, Čína a Indie pozorně sledují australský uran Australská těžební společnost BHP Billiton, největší těžební společnost na světě, vyjednává poprvé s Indií, Čínou a Ruskem o prodeji uranu z Austrálie. Dodáván by měl být "žlutý koláč" z expandujícího dolu Olympic Dam. Výkonný ředitel BHP Billiton, Chip Goodyear, potvrdil, že již proběhly rozhovory s Chinese National Nuclear Corp. a také s Ruskem a Indií. Plánovaná investice do měděného a uranového dolu Olympic Dam ve výši až 5 mld. USD by ztrojnásobila produkci ze 4 000 až na 15 000 Mt uranu ročně v roce 2013 a Olympic Dam by se tak stal největším světovým producentem uranu. Společnost BHP Billiton odmítla sdělit, kdy by mohly dodávky do Číny začít. V současné době již dodávají uran do EU, Japonska a Severní Ameriky. Nicméně první bilaterální dohoda, umožňující Australanům prodávat uran do Číny, se objevila teprve letos v lednu. Prodej uranu Indii je v současnosti zakázán, protože tato země zatím nepodepsala Dohodu o nešíření

8. březen 2007

jaderných zbraní. Podle dostupných informací se však zdá, že vzájemná jednání začala již zhruba před rokem a diplomatické rozhovory na vysoké úrovni mezi Canberrou a New Dehli by mohly úspěšně pokračovat. Čínská společnost Sinosteel Corp. je připravená začít pracovat na feasibility studies pro rozšíření ložisek Crocker Well and Mount Victoria poté, co zakoupila podíl v australské těžební společnosti PepinNini. Její představitelé naznačili, že těžba by měla začít do dvou let.


Čína je čistým dovozcem uhlí V lednu 2007 Čína dovezla zhruba 4,7 milionu tun uhlí, zatímco vývoz uhlí byl nižší. Znamená to, že se Čína poprvé zařadila k zemím, které jsou čistými dovozci uhlí. Způsobeno je to obrovským růstem cen uhlí na domácím trhu, které jednak snižují vývoz a také dává šanci dováženému konkurenčnímu uhlí, především z Vietnamu. Na letošní rok se odhaduje, že Čína bude nadále více uhlí dovážet než vyvážet.

Zdroj: ČTK

-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Česká firma těží zlato v Mongolsku Česká firma Primossa, specializující se na výrobu šperků a obchod se zlatem, se v loňském roce začala podílet na těžbě zlata v Mongolsku. Spolu se svým mongolským partnerem založila společný podnik, ve kterém má v současnosti 51% podíl a do konce letošního roku plánuje svou účast zvýšit na 95 %. Nově otevřené doly na zlato se nacházejí asi 500 km severně od Ulánbátaru a zatím zde pracuje 30 zaměstnanců. Těžit se začalo loni a během prvních 20 dní se vytěžilo 16 kg zlata. Plánovaná roční těžba se však odhaduje na 200 – 250 kg a zásoby by tak měly vydržet asi do roku 2012. Firma předpokládá, že vytěžené zlato bude prodáno mongolské centrální bance a dalším zájemcům za světové ceny. Ty se nyní pohybují okolo 660 USD za trojskou unci. Mongolsko je zemí bohatou na nerostné suroviny a těžební průmysl zde rychle roste a to především díky zahraničním investorům z Kanady, Číny a Ruska. Výhodou českých firem je, že Mongolsko bylo dříve naším partnerem v rámci RVHP a vazby na tehdejší Československo, kde mnozí Mongolci studovali, i nadále trvají. Přestože ratingové agentury považují Mongolsko za oblast pro investory velmi rizikovou, nepotýkají se zde čeští podnikatelé s žádnými většími problémy.

13. březen 2007

velká část z dosud přehlížených ložisek se stává ekonomicky rentabilní a v případě použití nízkonákladového procesu těžby loužením insitu je pro investory velkým lákadlem. Dohoda mezi oběmi společnostmi by měla být uzavřena během dubna.

Zdroj: Mining Journal, 16. února 2007

Obavy zemí před zahraničními těžaři Vláda Namibie rozhodla o pozastavení vydávání licencí na průzkum a těžbu uranu zahraničním těžebním společnostem. Vedoucí úřadu namibijského ministerstva pro těžbu a energetiku řekl: "Každý se žene do Namibie pro uran a my nechceme, aby tu každý Jack and Jill těžili uran". Zákaz vydávání licencí jen prohlubuje rozhodnutí z loňského října, které zavádělo limity pro trvání licencí na průzkum radioaktivních palivoenergetických surovin na dobu 1 – 3 roků. V posledních 18 měsících provádělo průzkum ve známých ložiscích i v dosud netěžených lokalitách až 15 zahraničních společností. Namibie se tak po Rusku, Bolívii a Venezuele stala další zemí, která začíná bránit své nerostné bohatství před úplným ovládnutím zahraničními společnostmi.

Zdroj: Mining Journal, 16. února 2007

Zdroj: HN, 2. 3. 2007

Uranium One čerpá ze zájmu o uran Středně velcí hráči mezi těžaři uranu, společnosti Sxr Uranium One Inc. a UrAsia Energy Ltd. se spojují. Výsledkem bude roční výroba okolo 5 000 tun tzv. žlutého koláče, které by mělo 5 dolů produkovat od roku 2012 a katapultuje to společnost, která bude známá pod jménem Uranium One, na pozici druhého největšího producenta uranu na světě. Konsolidace tak přichází právě v době, kdy se ceny uranu rapidně zvyšují (z průměrné ceny 11,5 USD/lb v roce 2003 až na poslední známou cenu 85 USD/lb) a dochází k tomu, že

-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Zimbabwe znárodňuje těžbu diamantů Zimbabwe plánuje převzít rozvíjející se průmysl těžby diamantů, a to ani ne 2 měsíce poté, co zabavila sporné ložisko diamantů ve východní části země. Prezident Robert Mugabe, který právě připravuje zákon o znárodnění většinového podílu na všech ložiscích v zemi, řekl, že diamanty by měl těžit pouze stát. Zimbabwe má dvě ložiska diamantů, která jsou v soukromých rukou. Těžařská komora Zimbabwe se snaží uklidnit obavy investorů. Tvrdí, že lidé by neměli při Mugabeho projevev panikařit, protože celá záležitost je zatím pouze ve fázi návrhu zákona. Kanadská průzkumná společnost SouthernEra říká, že tímto skončilo její investování do průzkumných prací v Zimbabwe.


Názory na další vývoj cen uranu se různí Uranový sektor zažívá vzhledem k silné poptávce po radioaktivních surovinách renesanci. Mnoho expertů se domnívá, že cena U3O8 letos poprvé v historii překročí hranici 100 USD/lb. Zároveň se množí názory, které před přemrštěnými očekáváními varují. Skepse některých odborníků není bezdůvodná. Markus Bachman z Craton Capital v Johannesburgu odkazuje na stále četnější otevírání nových ložisek uranu. To by mohlo deficit nabídky střednědobě vyrovnat nebo dokonce otočit v přebytek. A co způsobilo tak velký rozdíl mezi nabídkou a poptávkou uranu? Problém vznikl z velké části tím, že v posledních dvou letech téměř nedocházelo k novým investicím do průzkumu. Změna je ale již v dohledu. Nejvíce se rozšiřují kapacity pro těžbu uranu v Namibii. V případě, že by byl dodržen časový plán, zařadila by se tak tato africká země na třetí místo (za Kanadu a Austrálii) ve světové produkci uranu. Ale vzhledem k tomu, že se vláda před zahraničními těžaři začíná bránit, není vše tak růžové, jak by se mohlo zdát. Velkým podnětem k růstu cen uranu byla také nehoda, která se stala v dole Cigar Lake,

22. březen 2007

druhém nejbohatším uranovém dole na světě, který se nachází v kanadské provincii Saskatchewan. V říjnu 2006 došlo k zaplavení dolu. Důl, jehož největší podíl vlastní firma Cameco, by měl mít v letech 2008 – 2013 o 2/3 nižší roční produkci než byla plánována. Vzhledem k velkým nákladům a problémům s opětovným uvedením dolu do plného provozu se nepředpokládá, že by se mělo naplno těžit dříve než v roce 2011. "Když to přeženu, tak výpadek dolu odpovídá v uranu situaci, kdy by se okamžitě zastavila produkce ropy v Saudské Arábii", říká expert na nerostné suroviny agentury Bloomberg. Budoucnost trhu s uranem závisí ve velké míře jednak na vývoji cen radioaktivních surovin a také na celosvětovém postoji k jaderné energetice. O trendu nekončícího boomu pochybuje také Markus Bachman. Očekává, že v příštích letech dojde k upevňování sektoru a díky novým uranovým dolům, které budou v nejbližší době uvedeny do provozu nebude docházet k tak velkým cenovým výkyvům jako dosud. Adam Schatzker z RBC Capital Markets v Torontu předpovídá, že po růstu ceny uranu na 100 USD/lb dojde k lehkému oslabení na 75 85 USD. V letech 2011 – 2015 počítá s 50 USD a dlouhodobě jen s cenou okolo 25 USD/lb. Důležitým datem pro všechny, kteří sledují trh s uranem, bude určitě 30. duben, kdy australská vláda rozhodne, zda zruší zákaz otvírání nových uranových dolů. Mohlo by to rozpohybovat dění na trhu s uranem nejen v Austrálii, ale na celém světě.

Zdroj: Handelsblatt, 20. 3. 2007

-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Ceny energetického uhlí se zvyšují Australští producenti zvýší ceny uhlí o 2,5 – 3 USD/t. Ceny v dlouhodobých kontraktech by se od 1. dubna 2007 měly z dosavadních 52,5 USD/t posunout opět o něco výše. Trh s uhlím je stále extrémně napjatý. Již čtyři roky je cena stabilizovaná na úrovni kolem 50 USD, zatímco před pěti lety to bylo jen 20 USD, tvrdí Gavin May, ředitel společnosti Gloucester Coal Ltd. Také další těžařská společnost, Rio Tinto, nabídla japonské energetice dodat uhlí za cenu 56,65 USD/t, tedy o 6% více než v předchozím období. Tyto ceny odrážejí spotové ceny, které se v lednu vyšplhaly na čtyřleté maximum – 57 USD/t.


Alžírsko využívá zájmu o zemní plyn v Evropě Alžírský ministr energetiky, Chabib Khelil, prohlásil, že se Alžírsko chystá zvýšit prodejní ceny zemního plynu, dodávaného do Španělska plynovodem Maghreb – Evropa (plynovod, vedoucí přes Maroko, byl vybudován v roce 1996) a to zhruba o 37 USD za 1000m3, což bude představovat nárůst ceny o téměř 70%. Khelil tvrdí, že původní kontrakt byl uzavřen již dávno a alžírský plyn patří na Iberském poloostrově k nejlevnějším. Khelil rovněž oznámil, že Alžírsko nabídne španělské firmě Gas Natural k prodeji 10% podíl na podmořském plynovodu, který spojí obě země přímou cestou a v současnosti probíhá jeho výstavba. Za to chtějí Alžířané získat právo bezprostředního prodeje plynu španělským odběratelům. Podle zdrojů ze španělského Ministerstva hospodářství se v Madridu již shodli na tom, že alžírský koncern Sonatrach může sám prodávat španělským klientům množství plynu, nepřesahující 1 mld. m3 ročně. V únoru získal Sonatrach povolení přímého prodeje do 2 mld. m3 plynu také v Itálii. Alžírsko je po Rusku a Norsku třetím největším dodavatelem plynu do EU a zabezpečuje zde 1/10 celkové spotřeby. V Evropě narůstají

28. březen 2007

obavy, že Rusko a Alžírsko by mohly vytvořit kartel, který bude diktovat ceny dodávaného zemního plynu.

Zdroj: Gazeta Gospodarka, 12. 3. 2007

Zemní plyn – pozor na kartel Rusko, Írán, Alžírsko, Katar a Venezuela – pětice zemí na kterou připadá 60 % celosvětových geologicky ověřených zásob zemního plynu a 2/3 dodávek do Evropy – by se měli v nejbližších týdnech spojit a utvořit svůj vlastní "plynařský" kartel. A potom by mohli, stejně jako ropný OPEC, ovlivňovat světovou cenu zemního plynu a podmínky dodávek této suroviny. Více informací bude veřejnost znát po 9. dubnu, kdy se uskuteční zasedání Fóra zemí vyvážejících plyn v katarské Dauhá. "Pokud by se producenti plynu skutečně dohodli na jednotném postupu vůči odběratelům mohlo by to pro Západ znamenat pohromu", varuje Enno Harks z německé Nadace pro vědu a politiku pro Financial Times Deutschland.

Zdroj: HN, 22. 3. 2007

-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Indie prosadila clo na vývoz železné rudy Indie zavedla daň ve výši 300 rupií/t (145 Kč) na vývoz železné rudy. Cílem je pomoci zvýšit domácí výrobu oceli. Generální ředitel společnosti Tata Steel, B. Muthuraman, tento návrh uvítal a řekl, že by tento krok mohl vést k zachování vzácných domácích zdrojů pro domácí dlouhodobé využití. Podle International Iron and Steel Institute bude spotřeba oceli v Indii růst v letech 2010 – 2015 ročně až o 7,7%. Vývozci železné rudy uvedli, že vývoz mezi březnem 2006 a březnem 2007 se oproti stejnému období v letech 2005/06 zvýšil o plných 35%. Firma Sinosteel, druhý největší obchodník s železem v Číně, uvedla, že kvůli novému clu zastaví nákup železné rudy z Indie. Obavy ze zaváděného cla mají hlavně indičtí exportéři. Největší soukromý vývozce železné rudy z Indie, společnost Sesa Goa Ltd., odhaduje, že kvůli novému clu se její zisk sníží až o 40 miliónů USD. Pozitivní to bude především pro australské producenty železa. Dalším chystaným krokem Indie k oživení domácího ocelářského průmyslu bude zavedení cla na dovoz koksu. Na druhé straně Indie snižuje dovozní clo na leštěné diamanty za účelem podpory domácího šperkařství.


Rusko a Čína – smlouvy o dodávkách paliv zatím nepodepsány Koncem března proběhla médii zpráva o návštěvě čínského prezidenta v Rusku. Čínský prezident Chu Ťin-tchao se sešel s ruským protějškem Vladimírem Putinem kvůli podepsání 21 obchodních dohod mezi oběma zeměmi v oblasti ocelářského a ropného průmyslu. Nejvíce diskuzí vyvolala smlouva o zvýšení dodávek ropy v hodnotě 1 mld. dolarů. Důvodem, proč nakonec k podepsání nedošlo, jsou pravděpodobně spory o ceny za transport této suroviny, který je dosud možný pouze po železnici. Na schůzce obou prezidentů se údajně projednávaly i příčíny zpoždění projektů na stavbu ropovodu z Ruska

4. duben 2007

do Číny. Někteří odborníci tvrdí, že důvodem, proč rusko-čínská spolupráce v dodávkách palivoenergetických surovin vázne, je to, že Rusko nemůže podstatně zvýšit dodávky ropy a zemního plynu a tak hlavním odběratelem zůstane i nadále Evropa. To však nemusí trvat dlouho, protože čínská spotřeba paliv neustále roste a zájem Číňanů o ropu a zemní plyn z Ruska je enormní. Podepsány naopak byly smlouvy, týkající se průzkumu nových nerostných nalezišť v Rusku a kontrakt na dodávku 94 tis. tun oceli, které dodá Rusko Číně v letech 2007 – 2011.

Zdroj: HN, 28. 3. 2007

Čínská spotřeba mědi se zdvojnásobí V předpovědi analytika Onno Ruttena ze společnosti Scotia Capital se uvádí, že tím, jak roste podíl obyvatel žijících ve městech, narůstá v Číně spotřeba mědi. Předpovídá, že do roku 2015 se spotřeba mědi zdvojnásobí na 12 – 14 kg na osobu. V současnosti spotřebuje Čína okolo 4 mil. tun mědi ročně, což je čtvrtina světové spotřeby. Jestliže intenzita spotřeby v Číně poroste podle Ruttových předpovědí, v roce 2015 by to bylo již 8 mil. t, což odpovídá skoro polovině současné světové spotřeby. Rutten dále odhaduje, že indická spotřeba mědi také poroste a to z 2,5% světové spotřeby až na 5% v roce 2015.


Výroba nerezové očekávání

oceli

rostla

nad

Výroba nerezové oceli loni v celém světě vzrostla o 16,7 % na 28,4 milionu tun. Růst překonal očekávání a podle Mezinárodního fóra pro nerezovou ocel k němu přispěly všechny geografické regiony. Největším výrobcem nerezové oceli se loni poprvé stala Čína.

Zdroj: HN, 2. 4. 2007

-1-

Aktuality ze světa nerostných surovin Indonésie uvažuje o zavedení vývozních kvót na cín Indonésie pravděpodobně uvalí kvóty na vývoz cínu. Důvodem je snaha udržet cenu nad hranicí 12 000 USD/t. Mangantar Marpaung, ředitel na Ministerstvu pro energetiku a nerostné suroviny řekl, že tento krok by mohl zabránit přesycení trhu. Myslí si, že 12 000 USD/t je pro cín přiměřená cena. Při ceně 8 000 USD/t se podle něj nevytváří dostatečné množství finančních rezerv pro rekultivace po těžbě a pro udržení bezpečnosti práce. Návrh zatím nebyl oficiálně předložen vládě. Jako producent cínu se Indonésie logicky snaží o to, aby byla zachována pro ni optimální cena. Největším světovým producentem cínu je Čína a ta zatím na rekordní ceny cínu nereagovala. Nedostatek vývozních ohlasů na extrémně vysokou cenu cínu, kótovanou na LME, je pozoruhodný, ale odpovídá tomu, že čínský růst těžby je vynucený a produkce bude kompletně pohlcena silnou domácí poptávkou. Podle analytika Tin Research, Petera Kettla, by cena cínu mohla růst až na 20 000 USD/t, a to v případě, budou-li dodávky z Indonésie v letošním roce nižší než 90 tisíc tun a pravděpodobnost, že k tomu dojde je vysoká.


Novodobá kontrola zdrojů nerostných surovin Rusko, Venezuela, Bolívie a Čína se v těžbě nerostných surovin řadí mezi nejrizikovější země, protože zavedly velmi tvrdé formy "národní kontroly zdrojů", tvrdí Alex Gorbansky, ředitel Frontier Strategy Group. Globální obnova politiky "národní kontroly zdrojů" znamená hrozbu znárodňování a rušení licencí. Národní kontrola zdrojů byla velmi důležitá pro rozvoj domácího průmyslu, když investoři hledali přístupy k novým nerostným zdrojům. Gorbynsky také řekl, že politika "národní kontroly zdrojů" byla chybně interpretována a často překrucována. Silná

11. duben 2007

dominace státních politik je v sektoru nerostných surovin praktikována zeměmi jako Rusko, a je řízena i geopolitickými zájmy. Například Chile, Kazachstán a Katar praktikují spíše politiku "vyvážené státní účasti", představující pro zahraniční investory menší riziko. Uzbekistán a Kyrgyzstan, jako země, o jejichž „přátelství“ usiluje Rusko a Čína, užívají přírodní zdroje jako politický nástroj, s možností vyústění v riziko znárodnění.


IEA: Gazprom by mohl mít nedostatek plynu Ruský plynárenský gigant Gazprom by měl více investovat do těžebních zařízení. Jinak nemusí mít v nejbližších letech dostatek plynu připraveného pro trh, přestože má k dispozici rozsáhlé zásoby plynu. Uvedl to minulý týden v Budapešti šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Claude Mandil. "Máme určité obavy z toho, že Gazprom neinvestuje dostatečně do těžebních projektů", řekl Mandil.

Zdroj: HN, 4. 4. 2007

Čínská poptávka zvýší i ceny kobaltu Napjatá nabídka a silná čínská poptávka – toto vede analytiky k tomu, že předpovídají ostrý růst cen kobaltu, až k průměrné ceně okolo 26 USD/lb ze stávajících 17 USD/lb. Analytik Standard Bank, Tariq Salaria, řekl: "Trh kobaltu profituje z obnovené síly, pramenící ze silného jednorázového narušení nabídky. Poptávka zůstává silná, a je tažena výrobou chemických a dobíjecích baterií. Čínská produkce dobíjecích baterií roste a předpokládá se, že v letošním roce tento sektor spotřebuje okolo 20 tis. tun kobaltu. Světová produkce byla loni 56 140 t a spotřeba 56 600. Cena, která byla podle analytiků nadhodnocena, se v únoru vyšplhala až na 3133 USD/lb v reakci na odstavení kobaltové hutě Chambishi Metals plc. v Zambii. Poté cena sklouzla zpět pod 30 USD/t.


-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Společnost Goldfields v Evropě vydělává Po překročení svého cíle v produkci, který si pro rok 2006 vytyčila evropská společnost Goldfields na ložisku Stratoni (Zn, Pb, Au) v severním Řecku, se firma odrazila ode dna a vykázala poprvé zisk. Společnost předpokládá růst zisku i u dalších tří projektů v těžbě zlata a neželezných kovů – ve Skouries, Olympias (oba Řecko) a Certej (Rumunsko). Obraty se zvýšily z 1,5 mil. na 52,4 mil. USD a společnost vykázala čistý zisk 3 mil. USD oproti ztrátě 10,4 mil. USD v roce 2005. Výsledkem je těžba 13 775 t zinku, 10 467 t olova a 818 139 uncí stříbra (vše v koncentrátech). Objem hlubinné těžby ve Stratoni, kde těží dceřinná společnost Goldfields – Hellas Gold SA – byl zdvojnásoben na 900 t denně a předpokládá se další nárůst. Společnost také zveřejnila údaje o nárůstu ověřených zásob na svých ložiscích. V nejbližší době také plánuje začít s těžbou v Certeji v Rumunsku – předpoklad je 170 tis. uncí zlata v koncentrátu ročně.


Smlouva mezi Čínou a KGHM Polský producent mědi KGHM a čínská společnost Minmetals Corp uzavřeli dohodu o partnerství na průzkumy zdrojů mědi. Těžební aliance je údajně první, kterou státem kontrolovaná polská společnost uzavřela. Její ředitel, Krzystof Skora, řekl, že partnerství s Minemetals by mohlo výrazně pomoci k plánům na průzkum a rozvoj těžby mědi a dalších surovin.


Rusko vidí budoucnost v uranu Ruský místopředseda vlády, Sergei Ivanov, řekl, že země plánuje v příštích osmi letech investovat 26 mld. USD do jaderného průmyslu. Přestože jsou zásoby uranu v současnosti odhadovány na 800 tis. tun, byl

20. duben 2007

do konce tohoto období vytýčen cíl zvýšit jejich množství průzkumem na více než 1 milion tun. Rusko plánuje do roku 2030 výrobu elektřiny z jádra zdvojnásobit a tím by podíl jádra na celkové výrobě elektrické energie vzrostl na 30%.


Jižní Korea se chystá na těžbu kovů na Madagaskaru Jihokorejská vláda plánuje vytvořit fond ve výši 212 mil. USD určený k investicím do těžby niklu a kobaltu na Madagaskaru. Fond by měl být zřízen v létě, jeho délka trvání bude 8 let a objem jím spravovaných finančních prostředků by se měl nadále zvětšovat. Uvádí se to na stránkách jihokorejského Ministerstva obchodu, průmyslu a energetiky. Madagaskarský projekt na nikl a kobalt se nachází v nejpokročilejší fázi. Jižní Korea se tak po kanadských a japonských investorech stane dalším účastníkem tohoto projektu. Zásoby jsou odhadovány na 125 mil. tun niklu a kobaltu. Výstavba dolu začne letos a potrvá téměř 3 roky. Jižní Korea financuje zahraniční projekty ve snaze zajistit si nerostné suroviny. Již vloni začaly vznikat první fondy, určené výhradně pro zahraniční ropné a plynné joint ventures.


Rusko znárodnilo další ropnou firmu Rusko znárodnilo firmu Russněfť, kontrolovanou podnikatelem Michailem Guceriewem, která vlastní ložiska ropy, jejichž zásoby se odhadují nejméně na 600 mil. tun. Tato ložiska Guceriew koupil od koncernu Jukos v letech 2004 – 2005, tedy v době, kdy již byl Jukos obviněn ruskou vládou z gigantického nedoplatku DPH, což přivedlo Jukos k bankrotu. Obchodem s Jukosem na sebe Russněft údajně přitáhla pozornost vlády Vladimíra Putina. Stejně jako v případě Jukosu byla Russněfť později obviněna z nedoplatku na daních ve výši minimálně 700 mil. USD.


-1-

Novinky ze světa nerostných surovin

27. duben 2007

Íránská konkurence ruskému plynu

KMK Granit postaví mlýnici živců

Evropské energetické koncerny se začínají poohlížet po Íránu, který má po Rusku druhá největší ložiska zemního plynu na světě. V sobotu 21. dubna podepsal rakouský koncern OMV s vládou v Teheránu smlouvu o spolupráci při využití největších ložisek plynu Jižní Pars včetně vybudování terminálu na výrobu zkapalněného zemního plynu (LNG). Íránský LNG by měl být dodáván do plynovodu Adria na chorvatském ostrově Krk. Na přepravě zemního plynu do Evropy se má podílet chystané konsorcium firem, které má vzniknout pod vedením OMV. Do výstavby terminálu je zapojena také česká firma RWE Transgas. Mateřský německý koncern plánuje z Česka do Německa a Belgie vybudovat plynovod, kterým by tento íránský plyn dodávaný do Chorvatska mohl být přepravován dále do západní Evropy. Plynovod by měl stát 1 mld. Euro. Také německý koncern E.ON v březnu informoval o rozhovorech, které s Íránem o možnostech dodávek LNG do Evropy vedl. Již před dvěma lety E.ON nastínil plán vybudovat terminál v německém přístavu Wilhelmshaven s možností odběru 10 mld. m3 LNG ročně.

Společnost KMK Granit, která v Krásně na Sokolovsku těží a upravuje živec, může realizovat projekt na vybudování nové úpravny této suroviny. Závod na mletí živce chce postavit zhruba za 107 milionů Kč u Horního Slavkova. Krajský úřad Karlovarského kraje nyní vydal kladné stanovisko k záměru, jejž posuzoval z hlediska možného vlivu na životní prostředí. Ke stavbě úpravny přiměla firmu rostoucí poptávka po živci, jež se používá především ve sklářském a keramickém průmyslu. V ČR se ročně vytěží necelých 500 tis. tun živce, což nás řadí mezi 10 největších producentů živce na světě. Celkově se tak podílíme na světové produkci 4 %.


Kapacity na výrobu zušlechtěné mědi rostou International Copper Study Group odhaduje, že celosvětové kapacity na zušlechťování mědi dosáhnou v roce 2011 úrovně 24,4 MT, což je o pětinu více než v roce 2006. Největšími přispěvateli budou zpracovatelské závody v Číně a Chile. ICSG také předpokládá, že těžební kapacity vzrostou každoročně v průměru o 4,6%, nejvíce bude růst těžba v Jižní Americe a Africe.

Zdroj: HN, 16. 4. 2007

Rusko zavírá některé sibiřské po problémech s bezpečností

doly

Bezpečnostní standardy v ruských uhelných dolech podléhají intenzivní kontrole. Koncem března muselo být uzavřeno více než 12 dolů na Sibiři, protože zde byly naměřeny nadlimitní úrovně metanu. Zvýšený dozor následoval po explozi, která 19. března v uhelném dole Ulyanovskaya zabila 108 lidí. Šlo o nejhorší důlní neštěstí v post-sovětské éře Ruska. Tři ze zavřených dolů provozuje společnost Yuzhkuzbassugol, která vlastní také důl Ulyanovskaya. Znalci z odvětví říkají, že pracovníci stále obcházejí bezpečností předpisy, aby tak splnili těžební kvóty. Společnost Yuzhkuzbassugol připravuje již několik let projekt prodeje až čtvrtiny svého podílu za přibližně 500 mil. USD.



-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Rusko zvýší v červnu clo na vývoz ropy o 28 procent Rusko v červnu zvýší clo na vývoz surové ropy o 28 procent na 200,6 USD za tunu. Reaguje tak na růst cen ropy na světových trzích. Oznámil to Alexander Sakovič z celního odboru ruského ministerstva financí. Rusko reviduje clo na export ropy každé dva měsíce na základě sledování mezinárodních cen své ropy. Průměrná cena činila ve sledovaném období od března do dubna 61 USD za barel.

4. květen 2007

60% bolívijského exportu nerostných surovin. Protože Bolívie má velký počet zahraničních investic v těžbě nerostných surovin, sílí hlasy po tom, aby zprůhlednila svůj přístup k surovinové politice. Ta se totiž pohybuje ve velmi široké škále od myšlenek, orientovaných propodnikatelsky, po úvahy o úplném znárodnění.

Zdroj: Mining Journal, 30. 3. 2007 a 6. 4. 2007 HN, 2. 5. 2007

Zdroj: HN, 3. 5. 2007

USA odrazují Rakousko od íránského plynu Jižní Amerika: Rozdílné k nerostnému bohatství

přístupy

Po znárodnění energetických firem, telekomunikačních společností a velkých farem, oznámil venezuelský prezident Hugo Chávez také zestátnění ropných polí v deltě řeky Orinoko. Stát tak přebírá kontrolu nad těžbou amerických firem Conoco Phillips, Chevron, Exxon Mobil, britské BP, norského Statoilu a francouzského Totalu.a v těžebních společnostech bude mít minimálně 60procentní podíl. Firmy mu jej musí "dobrovolně" odevzdat, jinak jim hrozí úplné zestátnění bez náhrady. Chávez chce v zemi vybudovat socialismus, založený na příjmech z ropy. Jiný postup volí Ekvádor. Ekvádor také plánuje zpřísnit svůj přístup k těžařským koncesím. Chystá znovu zavést poplatky z těžby, ve snaze posílit příjmy státu. Tato politika přichází 5 let poté, co Ekvádor poplatky z těžby zrušil. Na rozdíl od Venezuely však chce nabídnout stabilní podnikatelské prostředí. Bolívijský prezident Evo Morales zase oznámil, že jeho strategie k nerostnému bohatství je "nacionalizace bez vyvlastňování". Jeho přístup je ale velmi blízký venezuelskému. Morales deklaroval rok 2007 jako "rok pro uzdravení surovinových zdrojů". V květnu 2006 totiž Morales znárodnil část energetického sektoru a zvýšil daně pro největší zahraniční těžaře z 18 na 82%. Trnem v oku jsou mu především 3 největší těžařské společnosti, které kontrolují

Mluvčí State Department USA Sean McCormack oznámil, že Washington bude odrazovat rakouskou vládu a koncern OMV od ohlášených plánovaných investic do ložisek plynu v Íránu a dodávek této suroviny do Evropy. Tento záměr rakouské strany (viz Novinky 9/2007) je náznakem toho, že evropské koncerny by se mohly vymanit z politiky sankcí vůči Íránu. Tyto sankce nedávno odsouhlasilo OSN, protože Írán nechce upustit od svého programu obohacování uranu. McCormack připomněl, že americké právo umožňuje trestat neamerické firmy, které investují v Iránu.


Polská firma PGNiG rozšiřuje svůj zájem o zahraniční ložiska plynu Akcionáři PGNiG se dohodli na tom, že od amerického koncernu Exxon Mobil koupí 15procentní podíl na koncesích, umožňující těžbu ložisek Skarv a Snadd v Severním moři, jejichž zásoby se odhadují na 36 mld. m3 plynu a 15 mil. tun ropy. Prodej musí ještě odsouhlasit norská vláda. Kromě této investice má PGNiG také zájem investovat do ložisek plynu v Libyi, Egyptě a nejnověji se začíná zajímat o ložiska v Íránu.


-1-

Novinky ze světa nerostných surovin NYMEX spustil prodej prvních futures kontraktů na uran Obchodování s uranem – ale nikoli s fyzickou dodávkou – bylo spuštěno v pondělí 7. května na newyorské komoditní burze NYMEX. Burza podepsala 10letou smlouvu s poradenskou společností Ux Consulting Co, která publikuje ceny uranu každý týden. Uran tak bude poprvé kotován na světové burze. Kontrakty na 250 liber U3O8 budou vypořádávány v hotovosti. Výhodou futures kontraktů je to, že se zúčastněné firmy mohou pojistit před rizikem, jakým jsou rostoucí ceny uranu. Obchodníci si slibují, že trh bude těžit z transparentního obchodování s touto komoditou.


Rusko-mongolská dohoda o uranu Rusko a Mongolsko podepsali smlouvu o spolupráci při průzkumu a využití ložisek uranu. Protokol, který zahrnuje spolupráci také při zpracování uranu, podepsali mongolský ministr obchodu a průmyslu Nadmidyr Bayartsayhan a předseda Ruské federální agentury pro jadernou energetiku, Sergej Kiriyenko. Pracovní skupina, která má vyjasnit plánovanou spolupráci, má vzniknout v průběhu června.

11. květen 2007

na železnou rudu a 2000 rupií/t na chrom. Vládě se tak podařilo snížit vývoz železné rudy v průběhu března až o polovinu. Restrikce vývozu by měla trvat 5 let. Dvěmi nejdůležitějšími indickými akvizicemi na počátku roku 2007 byla investice společnosti Tata Steel Ltd., která za 12,1 mld. USD koupila evropského producenta oceli, firmu Corus. Další velkou investicí v hodnotě 6 mld. USD byla koupě kanadského zpracovatele hliníku, firmy Novelis Inc. Tento nákup uskutečnila společnost Hindalco, pátý největší zpracovatel hliníku na světě.


Slovensko Gazpromu

údajně prodává Transpetrol

Balík 49 % akcií společnosti Transpetrol, která spravuje slovenský úsek ropovodu Družba, údajně míří do rukou ruského ropného gigantu Gazprom. V roce 2002 prodala slovenská vláda podíl v Transpetrolu ruské firmě Jukos za 74 milionů USD. Nyní by tento podíl měl být odkoupen slovenskou vládou zpět a následně prodán Gazpromu. Slovenský premiér Robert Fico, který jednal s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, však toto tvrzení odmítá, ale připustil, že Slovensko zpět akcie Transpetrolu nezíská.

Zdroj: Sme, 9. 5. 2007


Indie aktualizuje politiku

svoji

surovinovou

Indická vláda dokončuje novou surovinovou politiku, která m.j. zavádí časové lhůty, ve kterých mají státní úřady poskytovat průzkumná a těžebních povolení. Dovozní cla na kovy, která jsou v současnosti 10%, by se měla snížit a dovozní clo na koks bude zrušeno. Za účelem ochrany nerostného bohatství, bylo uvaleno vývozní clo 300 rupií/t

-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Indická Tata chce indonéské uhlí Největší soukromá indická energetická společnost, Tata Power Co Ltd, koupila za 1,3 mld. USD 30% podíl ve dvou největších indonéských producentech energetického uhlí. Tata také s jedním z nich podepsala smlouvu, opravňující odebrat 100 mil. tun uhlí ročně. Děje se to tak přestože je Indie po USA a Číně třetím největším producentem uhlí na světě. Roční produkce uhlí v Indii se pohybuje okolo 410 mil. tun ročně a poptávka by měla do roku 2012 dosáhnout 710 mil. tun. Jen energetický sektor potřebuje okolo 503 mil. tun uhlí ročně, přičemž instalovaná kapacita uhelných elektráren by měla vzrůst ze současných 125 na 200 GW. Uhlí pokrývá cca 55% primárních energetických zdrojů a vláda povoluje soukromou těžbu uhlí jen pro využití v domácích podnicích. Bylo navrženo, aby tato restrikce byla zrušena, aby byla povzbuzena větší účast soukromého sektoru na těžbě. Vláda chce přilákat investice a zvýšit tak roční produkci uhlí do roku 2025 na 1060 mil. tun ročně. Současně chce navrhnout, aby byl uhelný průmysl privatizován a přilákat tím soukromé investory (včetně zahraničních) za účelem zvýšení výroby elektřiny v zemi. V současnosti mají možnost vlastnit uhelné doly provozované spolu s těžařskými firmami pouze energetické, ocelářské a cementářské firmy. Indická vláda odhaduje, že se dovozy uhlí v letošním roce zvýší o 12% na 46,62 mil. tun.


Němci rozšíří grafitový závod v Týně nad Vltavou

16. květen 2007

Důvodem je rostoucí poptávka po speciálně upraveném, kvalitním přírodním grafitu, který se mimo tradiční obory jako je automobilový průmysl, výroba tužek a slévárenství, čím dál častěji používá při výrobě baterií, LCD obrazovek a stavebních hmot. Největšími spotřebiteli speciálních grafitů jsou státy EU, USA, Japonsko a Jižní Korea.

Zdroj: HN, 10. 5. 2007

Nový plynovod povede opět přes Rusko V pátek 11. května se v Krakowě uskutečnilo setkání představitelů Litvy, Ukrajiny, Gruzie, Ázerbajdžánu a Polska, jehož cílem bylo vymanit se z energetické závislosti na Rusku. Měl být projednán projekt plynovodu, který by vedl kazašský plyn ropovodem přes Kaspické moře, kavkazské státy, Ukrajinu až do Gdaňsku. Vyhnul by se tak ruskému území. Na poslední chvíli však kazašský prezident Nursultan Nazarbajev odřekl na tomto setkání účast, protože ve stejné době jej navštívil ruský prezident Vladimír Putin. Ten podnikl téměř týdenní cestu do Kazachstánu, kde zasedalo trojstranné jednání představitelů Ruska, Kazachstánu a Turkmenistánu. Výsledkem jednání bylo, že nově připravovaný plynovod povede přes území Ruska a dále na západ do států EU. Rusku se tak podařilo zažehnat nebezpečí, že by se z jeho "mladších partnerů" Kazachstánu a Turkmenistánu stali konkurenti na evropském trhu. Stavba plynovodu by měla začít příští rok a do roku 2010 se odhaduje jeho kapacita na 10 mld. m3 ročně.

Zdroje: Gazeta Wyborcza, 10. 5. 2007 HN, 14. 5. 2007

Německý koncern Graphit Kropfmühl, největší evropský zpracovatel přírodního grafitu, plánuje ztrojnásobit výrobní kapacitu své české společnosti Graphit Týn. Týnská továrna, kterou Němci koupili v roce 1999 od společnosti Koh-i-noor Hardtmuth, má již od příštího roku začít vyrábět místo jedné až tři tisíce tun mikromletých grafitů ročně.

-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Uran z popílku? Společnost Sparton Resouces Inc. se chystá k provádění rozsáhlých testů na získávání uranu z popílku z uhelné elektrárny Xiaolongtang v jihozápadní Číně. První fáze testů ze vzorků popílku ukázaly, že materiál obsahuje 0,46 lb oxidu uranu/t popílku, a z toho více než 70% by bylo možné vyloužit kyselinou. Elektrárna v současnosti produkuje více než 600 tis. tun popílku ročně, který obsahuje přes 275 tis. liber oxidu uranu.


Australané prozkoumají zásoby uranu v Polsku Polské Ministerstvo životního prostředí vydalo australské firmě Wildhorse Energy licenci na průzkum zásob uranu. Povolení zahrnuje tři oblasti o celkové rozloze 2000 km2, která se nacházejí v oblasti bývalých Sudet v blízkosti hranic s ČR. Tato povolení platí na dobu 6 let a v případě zájmu mohou být prodloužena. Australská firma má zájem těžit polský uran z ložisek, která byla ve 30. letech minulého století opuštěna z důvodů nízké rentability. Společnost Wildhorse Energy byla založena v roce 2005 a dobývá již uran v americkém státě Wyoming. V Evropě se angažuje také v Maďarsku a plánuje stát se největším producentem uranu v Evropě.


28. květen 2007

ministr financí Palaniappan Chidambaram. Clo na ostatní jakosti železné rudy zůstane na 300 rupiích/t. Sinosteel je jednou z deseti čínských oceláren, které zastavily dovozy železa z Indie právě kvůli clu.


Korejci vyvíjejí nerezavějící ocel bez niklu Jihokorejská ocelárna Pohang Iron and Steel Co Ltd (POSCO) chce za 2-3 měsíce přijít na trh s novou nerezavějící ocelí - bez niklu. Nový produkt, pojmenován 445 NF, nahrazuje nikl chromem. Mluvčí společnosti POSCO řekl, že důvodem pro hledání nových postupů při výrobě nerezavějící oceli je zapříčiněno stále rostoucími cenami niklu. Ačkoli výroba nového produktu je složitější, náklady na jeho výrobu jsou poloviční. Nový produkt bude mít stejné vlastnosti, pouze jen nepatrně nižší průtažnost. Firma letos plánuje vyrábět 2000 t nové oceli měsíčně a v roce 2008 chce zvýšit produkci 5násobně. Podle analytiků Macquarie Bank je pravděpodobné, že dojde k výrazným změnám na trhu s niklem, neboť více než 60% světové spotřeby niklu je určeno k výrobě nerezové oceli. Jednou z příčin toho, že ceny niklu právě dosahují svých maximálních hodnot může být i uzavření západoaustralského přístavu, přes který proudí do světa nikl z ložiska Esperance. Přístav prochází modernizací a přeprava by měla být obnovena koncem června.

Zdroj: Mining Journal, 4. 5. 2007 Mining Journal, 11. 5. 2007

Indie snižuje nově zavedené clo na železo Čínský producent oceli Sinosteel Corp. začne znovu nakupovat železnou rudu z Indie poté, co indická vláda snížila některá vývozní cla na železo. Ta byla zavedena v březnu letošního roku (viz Novinky 6/2007). Vývoz práškové železné rudy s obsahem železa do 62% bude zdaněn 50 rupiemi/t, řekl indický

-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Cameco získá uran z Kazachstánu Největší producent uranu na světě, kanadská společnost Cameco, chce výrazně zvýšit objem těžby v Kazachstánu. Spojí proto síly s kazašskou státní společností KazAtomProm, která je co do objemu těžby na druhém místě na světě. Podniky by chtěly vybudovat společný závod na zpracování kovu a těžbu postupně zdvojnásobit. Cameco by mohlo podle předběžné úmluvy, která ale není závazná, získat v projektu až 49% podíl.

Zdroj: HN, 30. 5. 2007

Alžírsko bude prodávat plyn Brazílii V roce 2008 začne Alžírsko dodávat zkapalnělý zemní plyn (LNG) brazilskému koncernu Petrobras. Uvedl to alžírský státní koncern Sonatrach. LNG se bude převážet tankery do přístavů Guanabara na jihu Brazílie a Pecem na severu země. Sonatrach zatím neoznámil, o jaké množství LNG se bude jednat. Dosud většina importovaného zemního plynu byla do Brazílie dodávána plynovodem z Bolívie. Koncerny z Alžírska a Brazílie taktéž podepsaly dohodu o spolupráci při vyhledávání a těžbě ložisek ropy a zemního plynu.

8. červen 2007

že do konce června se hodlá SUEK spojit s Gazpromem a vytvořit tak energetickou firmu, kde by Gazprom vlastnil 50 % + 1 akcii. Tuto fúzi podporuje i ruský prezident Vladimír Putin. V dubnu SUEK oznámila, že plánuje zvýšit dodávky uhlí do ruských elektráren (viz Novinky 2/2007).


Nadbytek zinku za 5 let V příštích pěti letech by se nabídka zinku měla vyrovnat s poptávku, nebo ji spíše překonat. Řekl to výkonný ředitel společnosti Xstrata Zinc, Santiago Zaldumbide. Podle něj by v letech 2007 a 2008 mělo být uvedeno do provozu devět nových dolů na zinek. Informace o tom, že bude postupně docházet ke zvyšování nabídky, stlačily ceny zinku z rekordní ceny 4 580 USD/t, která byla dosažena v listopadu 2006, na současných 3690 USD/t. Podle Zaldumbideho by většina nové produkce zinku měla být pohlcena rostoucí poptávkou v Číně. Odhaduje se, že poptávka po zinku poroste tempem 3,7% ročně.



Polské obavy z ruského uhlí Největší ruský producent černého uhlí – Sibirskaja Ugolnaja Eniergieticzeskaja Kompania (SUEK) hodlá otevřít své zastoupení v Polsku. Pro polský trh černého uhlí to bude znamenat značné konkurenční riziko, protože SUEK ročně vytěží okolo 90 mil. tun ČU, což je objem srovnatelný s těžbou celého Polska. Výhodou ruského uhlí je i to, že je kvalitnější než polské a má nízký obsah síry. Ruské uhlí již kupují některé polské elektrárny, jako např. Kozienice, a teplárny na severu země. Z předchozích oznámení ruské strany vyplývá,

-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Bohaté ložisko uranu na Slovensku Průzkumné vrty, které provedla společnost Kremnica GOLD, dceřinná společnost kanadské Tournigan Gold Corporation, prokazují, že v blízkosti Košic se nacházejí zásoby uranu, které by vystačily slovenské jaderné energetice na několik desítek let. Geologové na ložisku Jahodná-Kurišková navrtali 49 vrtů o celkové délce 14 kilometrů a odhady zásob jsou více než slibné. "Průzkumy ukazují, že by bylo možné vytěžit téměř 3,6 milionu tun velmi kvalitní uranovo-molybdenové rudy, obsahující koncentraci zhruba 0,41 procenta uranu. Z rudy by tak bylo možné získat až 14,5 tisíc tun uranu", řekl HN šéf kremnické společnosti Boris Bartalský. Podle něj jde o velmi výhodnou investici, protože ceny uranu stále rostou a Slovensko by případnou těžbou snížila svou energetickou dovozní závislost na Rusku, odkud nyní uran do své jaderné elektrárny nakupuje.

Zdroj: HN, 13. 6. 2007

Bývalý uhlobaron Otava kupuje měďaře Firma MTX CZ, kterou ovládá bývalý spolumajitel OKD, Petr Otava, se chystá převzít většinový podíl předního tuzemského výrobce měděných a mosazných polotovarů – Měď Povrly. Otava již ovládá největší českou firmu na zpracování hliníku – Al Invest Břidličná a je devadesátiprocentním vlastníkem obchodní firmy Metalimex. Vstup Otavovy společnosti do Mědi Povrly musí ještě schválit antimonopolní úřad.

Zdroj: HN, 14. 6. 2007

Ukrajina má nadbytek uhlí Ukrajinské ministerstvo vyjádřilo obavy nad možnými problémy s prodejem koksovatelného uhlí. Důvodem je předpokládaný nadbytek produkce. Vicepremiér Andrei Klyuev byl

15. červen 2007

požádán o pomoc s prodáním 800 tisíc tun koksovatelného uhlí, které bude pravděpodobně vytěženo v letošním roce ve státem vlastněných dolech.


Cenová válka v Číně Zpracovatelé hliníku v Číně oznámili, že budou redukovat produkci hliníku. Většina omezení se vztahuje k opravám nebo údržbám, ale zdá se, že je to částečně koordinováno s plánem katapultovat domácí ceny kovů, které se v posledním roce snížily o 35%. Ohlášená snížení produkce jsou buď snahou skončit s nedostatkem importovaného bauxitu nebo jde o konkurenční akci proti Aluminium Corp of China (Chalco). Společnost před nedávnem vstoupila na Shanghai Stock Exchange. Manažer společnosti Lubei Chemicals´s potvrdil, že rafinérie, produkující 500 tisíc tun hliníku ročně, sníží roční výrobu o 5% a firma Shandong Weiqiao Aluminium uzavře polovinu své 2 mil. tunové roční kapacity kvůli opravám továrny. Restrikcí se zúčastní i další čínské rafinérie, jejíchž celková kapacita hliníku je 10 Mt ročně.


MERO chce podíl v alpském ropovodu TAL Státem ovládaná společnost společnost Mero, chce získat podíl v Transalpinském ropovodu TAL, vedoucím z italského Terstu do německého Karlsruhe. V Německu na něj navazuje právě ropovod IKL z Ingolstadtu, který Mero provozuje. Informaci o záměru koupit podíl ve společnosti TAL potvrdil ve středu generální ředitel Mera Jaroslav Pantůček. Podílníky ve společnosti TAL jsou firmy OMV, Shell, Esso, Ruhr Oel, ENI, BP, ConocoPhilips a Total. Případný vstup Mera do společnosti TAL by zvýšil šanci na posílení dodávek ropy do ČR.

Zdroj: HN, 14. 6. 2007

-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Eni a Gazprom se dohodly na novém plynovodu Italská energetická společnost Eni a ruský Gazprom o víkendu podepsaly dohodu o výstavbě nového plynovodu. Plynovod "South Stream" bude dodávat zemní plyn z Ruska přes Bulharsko, kde se rozdvojí, a dále přes Řecko do jižní a přes Maďarsko a Rakousko do severní Evropy. Konkrétní trasa plynovodu bude však ještě upřesněna. Nový plynovod by měl být hotov do roku 2011 a jeho roční kapacita by se mohla pohybovat okolo 30 mld. m3.

Zdroj: HN, 25. 6. 2007

Portugalsko uvažuje o obnovení těžby uranu Přestože Portugalsko dosud nevyužívá jadernou energetiku, začíná se zde hovořit o těžbě uranu. Ekonomicky využitelné ložisko Nisa (kraj Alentejo) u hranic se Španělskem, má zájem těžit 10 firem (z toho 4 zahraniční). Nyní vše závisí pouze na vládě, která rozhodne, zda koncesi na těžbu uranu udělí či nikoliv. Udělení koncese je reálné, ale protože se z politického hlediska jedná o velmi citlivou oblast, není jednoznačné, zda k tomuto kroku vláda přistoupí. Ložiska uranu nejsou v Portugalsku využívána již více než 15 let, kdy byl uzavřen důl Urgeirica poblíž Viseu. V té době se však uvažovalo o otevření dolu v Nise, bránila tomu však nízká cena uranu – aby se zde těžba vyplatila, bylo nutné, aby cena vzrostla na více než 20 USD/lb. Studie, provedená počátkem roku 2006, odhaduje, že ložisko by mělo obsahovat až 6,3 mil. tun rudy.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Lisabonu

Kreml ovládl naleziště BP Zahraniční firmy jsou v Rusku nuceny prodávat své kontrolní podíly v energetických společnostech polostátním podnikům doslova

27. červen 2007

"za hubičku". Naposledy se o tom přesvědčila dceřinná společnost britského BP: rusko-britský podnik TNK - BP. Za zhruba čtvrtinu tržní ceny (za 600 – 900 mil. USD) prodal Gazpromu největší naleziště plynu v sibiřské Kovytce. Důvodem byly hrozby ruských úřadů, že začátkem července odeberou TNK-BP povolení k těžbě a ložisko předají jiné firmě. Nejprve obvinili TNK-BP za porušování zákonů na ochranu životního prostředí, poté z nedodržování podmínek licence tím, že se těží méně plynu, než bylo v licenci dohodnuto. Postup úřadů proti TNK-BP připomíná taktiku, použitou nedávno proti anglo-nizozemskému podniku Royal Dutch Shell a jeho japonským partnerům. Těm ruské úřady pohrozily pokutou ve výši 30 mld. USD a odnětím licence na těžbu, protože porušovaly zákony o ochraně přírody na svém ropném a plynovém nalezišti Sachalin 2. Problémy se objevily těsně před dokončením projektu, do něhož Shell investoval 20 mld. USD. Když Shell prodal většinový podíl Sachalinu 2 polostátním firmám Gazprom a Rosněfť, obvinění byla v tichosti stažena. Ruské úřady chtějí získat kontrolu nad těžbou ropy a plynu v zemi, nechtějí se však zcela zbavit zahraničních firem. Důvodem je to, že přinášejí nové technologie a peníze na nové investice.

Zdroj: HN, 25. 6. 2007

Indicko – vietnamská dohoda Indická společnost Tata Steel podepsala se společností Vietnam Steel Corp. memorandum o porozumění. Smlouva se týká výstavby ocelárny s kapacitou 4,5 Mt oceli ročně, která by měla vyrůst v provinici Ha Tinh. Smlouva zahrnuje také minoritní, 30% podíl na ložisku železné rudy - Thach Khe. Thach Khe je nejperspektivnější ložisko, které bylo kdy ve Vietnamu vyhledáno, zásoby jsou odhadovany na 550 Mt. Smlouva zahrnuje také společnou spolupráci při zpracovávání studie proveditelnosti. Tata Steel získá v ocelárně 65% vlastnický podíl.


-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Zimbabwe omezuje zahraniční těžaře Další rozvojovou zemí, která posiluje vliv státu v těžebních společnostech je Zimbabwe. Tamní ministr těžebního průmyslu Amos Midzi uvedl, že se v srpnu až září připravuje vydání nového zákona, který by měl přinutit zahraniční těžební firmy, aby až do 51% svých aktivit předaly zimbabwským státem vlastněným firmám, nebo soukromým občanům Zimbabwe. Ministr uvedl, že celkové procento bude určeno pro provozované doly případ od případu a s ohledem na již vynaložené náklady zahraničních firem na "sociální zodpovědnost". Uvedený 51%-ní podíl státu má být dosažen pouze u vybraných minerálů a dolů. Mělo by se jednat především o těžbu energetických nerostných surovin, jako je uranová ruda, nebo uhlí. Těžební průmysl představuje 40% zahraničních příjmů státu Zimbabwe.

Zdroj: Mining Journal, 8.6. 2007

9. červenec 2007

Japonsko se připojuje k honbě nerostnými surovinami Afriky

za

Japonská průzkumná firma JOGMEC (Japan Oil, Gas and Metals National Corp.) vyhlásila svůj zvýšený zájem o těžební projekty v Africe. Jako protislužbu nabízí africkým státům vládní úvěry formou soft loans. Projekty rozvojové spolupráce, granty a úvěry budou poskytovány prostřednictvím JICA (Japan International Cooperation Agency). Japonci mají zájem především o kovy platinové skupiny, nikl, zinek a uran a dávají přednost projektům "na zelené louce". Firma JOGMEC byly založena v roce 2004 a již připravila 19 dolů pro japonské firmy a 11 dalších dolů jako joint-venture japonských firem spolu se zahraničními partnery. Z tohoto celkového počtu jsou však zatím pouze dvě lokality v Africe. Jedna je v Nigeru a druhá v Demokratické republice Kongo.


Rusko posiluje pozice v JAR Žaloba na bulharského ministra životního prostředí u Evropské komise Kanadská firma Dundee Precious Metals Inc. podala k Evropské komisi žalobu na bulharského ministra životního prostředí a vod, Dževdeta Chakarova, pro porušování zákonů Evropské unie. Firma Dundee si stěžuje, že Chakarov ignoruje rozhodnutí bulharského soudu z dubna letošního roku. Toto rozhodnutí ukládá ministrovi, aby neprodleně rozhodnul o přijetí, či zamítnutí EIA projektu firmy Dundee na těžbu ložiska zlata Krumov Grad a plánované rozšíření těžby měděno-zlaté rudy v dole Chelopech. Firma Dundee podala svůj projekt EIA již v listopadu 2005 a do dnešních dnů nedostala od bulharského Ministerstva životního prostředí rozhodnutí.


Ruský čtvrtý největší výrobce oceli Evraz Group nabídl odkup zbývajícího podílu jihoafrické firmy Highveld Steel and Vanadium Corp. V současnosti vlastní Evraz 54,1% akcií této jihoafrické firmy. Firma drží opci získat dalších 29,4% akcií, které v současnosti vlastní Credit Suisse.


Namibijské moratorium na uran trvá Namibijská vláda vyhlásila, že zatím trvá, již půl roku platné, moratorium na vydávání povolení k průzkumu ložisek uranu. Ministr dolů a energetiky prohlásil, že moratorium bylo vyhlášeno po jarním enormním nárůstu zájmu zahraničních investorů o průzkum těchto ložisek. Cílem moratoria je, aby si vláda mohla dát do pořádku veškeré věci týkající se dané problematiky.


-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Zambie pozastavuje těžební licence Zambijský ministr dolů pozastavil od 1. července přijímaní žádostí o přidělení těžebních licencí na půl roku. Důvodem tohoto pozastavení je převod celé agendy na počítačové zpracování. Náměstek ministra Maxwell Mwale uvedl, že nový systém je navržen tak, aby zamezil překrývání již vydaných a nových těžebních území a umožní ministerstvu určit, které oblasti jsou ještě volné a které už ne. Digitalizace bude provedena pomocí GPS souřadnic. V uplynulých šesti měsících dostalo Ministerstvo dolů přes tisíc nových žádostí o udělení těžebních licencí, především na minerály mědi.


Areva hodlá spolupracovat s UraMin Francouzský jaderný gigant nabídl 2,5 mld. USD za část akcií jihoafrické firmy UraMin Inc. Pokud bude tato finanční operace úspěšná, dostane se Areva k projektům firmy UraMin v Namibii, Jihoafrické republice a Středoafrické republice. To by umožnilo Arevě zdvojnásobit její roční produkci uranu a dosáhnout tak třetinového podílu na celosvětovém trhu s touto komoditou. Nabídka Arevy platí do konce července. Na tuto nabídku zareagovaly i akciové burzy, kdy akcie UraMin na Londýnské burze vyskočily na rekordních 4,08 GBP/akcii, zatímco před rokem byla jejich hodnota pouze 0,56 GBP/akcii. Na torontské burzy rovněž dosáhly akci UraMin rekordních 8,85 CAD/akcii.


CVRD by mohla zvyšovat ceny

12. červenec 2007

o 25%. Hovoří pro to fakt, že čínská poptávka po této komoditě roste nad všechna očekávání a rovněž tomu nahrává zdržení nových projektů.


Gazprom chce vybudovat plynovou elektrárnu v Litvě

novou

Ruskému gigantu již v současnosti patří tepelná elektrárna v litevském Kownie. Patří do společnosti KTE, kterou Gazprom koupil v roce 2002. Nová plynová tepelná elektrárna, zásobovaná Gazpromem, by měla mít výkon 320 až 350 MW. KTE chce využít toho, že Evropská komise stanovila jako prioritní úkol propojit Litvu se zbytkem EU, aby snížila závislost pobaltských států na energetických zdrojích Ruska. Toto propojení se buduje obousměrné, takže při v krátké budoucnosti všeobecně předpokládaném nedostatku elektrické energie v EU bude moci KTE dodávat elektrický proud na západ do EU.

Zdroj: Gazeta Wyborcza, 10.7. 2007

Prodej uhelného ložiska Elga Ruské úřady plánují v červenci prodej uhelného ložiska Elga na Dálném Východě (Jakutsko). Původní zprávy uváděly, že by k prodeji mělo dojít až ve 3. čtvrtletí letošního roku, ale Vladimir Ščadov, náměstek ředitele ruského Federálního energetického úřadu uvedl, že červencová "deadline" je konečná. Ložisko Elga má 2173 Mtun ověřených zásob, z toho je 558 Mtun koksovatelného uhlí a 1615 Mtun uhlí energetického. Předpokládaná roční produkce dolu by měla být 30 Mtun uhlí.


Švýcarská investiční banka Credit Suisse naznačila, že brazilská těžební společnost Companhia Vale do Rio Doce (CVRD) by mohla v příštím roce zvýši ceny železné rudy až

-1-


24. červenec 2007

Španělský uran

Jednání mezi Jižní Koreou a Laosem

Firma Berkeley Resources Ltd. ověřuje uranové zrudnění na španělském ložisku Saguazal. Prováděný vrtný průzkum má ověřit předchozí průzkumy a pomoci objasnit geologickou strukturu ložiska. Chemické rozbory nově odebraných vrtných jader ukázaly zrudnění v rozmezí 0,243 až 0,446 % U3O8.

Jižní Korea a Laos podepsali Dohodu o porozumění při rozvoji důlní těžby. Dohoda zahrnuje projekt 50Mt dolu na železnou rudu Xienquang, který potřebuje investici ve výši 4,5 mil. USD a měl by dávat roční produkci 1,5 Mt rudy. Rovněž se dohoda zmiňuje o cínovém dole Phalem, jehož odhadované zásoby cínu jsou 26 tis. tun. Jihokorejská vláda také rozšiřuje svoje zájmy v těžbě mědi a uranu (na Ukrajině) a uhlí (v Mongolsku).



Kanada a čínské černé uhlí Kanadská firma East Energy Corp. oznámila navýšení odhadu zásob uhlí ve čtyřech zájmových územích v uhelné pánvi Jiangcang v čínské provincii Qinghai. East Energy drží 12,7% těžební licence, zbytek má čínská firma China Minmetals Corp. Původní odhad zásob uhlí byl 172,1 Mtun. Po zpřesňujícím vrtném průzkumu (138 vrtů) byly zásoby přepočteny na 311,5 Mt koksovatelného uhlí. Při průměrné mocnosti dvou svrchních slojí 3,7 metru a 13,6 metru jsou tyto zásoby rentabilní pro otevření dolu povrchovou těžbou.


Vysoká cena olova Začátkem letošního července vystoupily ceny olova do závratných výšin až k rekordní hodnotě 2912 USD/t. To znamená, že od začátku roku vzrostla jeho cena o 72%. Tento růst je způsoben nepříznivým vývojem trhu s touto komoditou. Cenu v poslední době ovlivnily zpožděné dodávky ve výši 60 tis. tun olověného koncentrátu ze západoaustralského dolu Magellan, které jsou přesunuty až na konec roku 2007. Dále má vliv také snížení čínského exportu olova, které bylo vyvoláno rostoucí čínskou výrobou olověných akumulátorů pro automobilový průmysl.


CVRD získala v Mozambiku

kontrakt

a

licenci

Brazilská těžební společnost Companhia Vale do Rio Doce (CVRD) získala kontrakt a licenci na 1,5 miliardový (USD) projekt mozambického ložiska černého uhlí Moatize. Odhadované zásoby ložiska jsou 2400 Mtun a projekt předpokládá roční těžbu ve výši 11 Mt. Z toho by mělo být 8,5 Mt koksovatelného uhlí a 2,5 Mt energetického. Kontrakt byl podepsán na 25 let a po uplynutí této doby je obnovitelný. CVRD sdělilo, že ještě musí dořešit otázky transportu vytěženého uhlí k přístavům na mořském pobřeží.


-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Těžba zlata na Slovensku V Novinkách 15/2007 jsme informovali o slovenském ložisku uranu Jahodná – Kurišková nedaleko Košic. Kanadská společnost Tournigan Gold Corporation, která průzkumné vrty na ložisku uranu provedla, plánuje nyní rozšířit také ložisko zlata a stříbra Šturec. Studie, kterou si nechala zpracovat, odhaduje zásoby rudy na 16,23 Mt, s obsahem zlata 1,4 g/t a stříbra 11,08 g/t. Studie doporučila tradiční povrchovou těžbu. Na následné zpracování vytěžené rudy by měla být použita technologie gravitační separace, loužení a následného odbourávání kyanidů. Úpravna byla navržena na denní kapacitu 6000 t. Společnost Tournigan plánuje s ohledem na své aktivity v oblasti těžby uranu a zlata, resp. stříbra, vytvořit dvě oddělené společnosti.


Libérie ruší s diamanty

zákaz

obchodování

Po šestiletém embargu zrušila západoafrická Libérie zákaz obchodování s diamanty. Od 30. července smějí být znovu přijímány žádosti o licence na těžbu diamantů a obchodování s nimi, sdělila vláda v Monrovii. OSN v roce 2001 na diamanty uvalila embargo, neboť podezřívala tehdejšího prezidenta Charlese Taylora z černých obchodů s "krvavými diamanty", díky nímž financoval občanskou válku a konflikty s okolními zeměmi, např. Sierrou Leone. Nynější vláda prezidentky Ellen Johnson-Sirleaf ujistila, že Libérie bude dodržovat dohodu, ve které se zavázala, že bude zkoumat původ surových diamantů a certifikovat je.

Zdroj: Handelsblatt, 29. 7. 2007

MND investují 600 milionů do průzkumu MND společně s firmou Geofyzika Krakow provedly v prvním pololetí letošního roku na Břeclavsku na více než 100 km2 rozsáhlý

31. červenec 2007

seismický průzkum. Detailní zhodnocení průzkumu a případné návrhy na komerční těžbu však, podle mluvčího MND Dana Plovajka, budou známy nejdříve za rok. V loňském roce byly provedeny průzkumné práce na ložisku Poštorná u Břeclavi a to je nyní zapojováno do komerční těžby.

Zdroj: Petrol.CZ, 23. 7. 2007

Největší fúze v těžařském průmyslu: Rio Tinto koupí Alcan Největší konsolidace se očekává v hliníkářském sektoru – Rio Tinto za převzetí kanadského výrobce hliníku, Alcan Inc. nabízí štědrých 38,1 mld. USD. Touto částkou tak trumfnul amerického rivala Alcoa Inc., který nabízel 28,8 mld. USD. Nově vzniklá společnost by mohla být známá jako Rio Tinto Alcan. Spojení by mohlo zvýšit produkci hliníku až čtyřnásobně (na 4,5 Mt ročně) a vznikl by tak druhý největší producent hliníku a největší těžař bauxitu na světě (na 27,15 Mt bauxitu ročně). Společný podnik bude mít 8 dolů na bauxit, 13 hliníkových rafinérií a 26 hutí.


Plyn z Kaspického moře do Itálie Vlády Itálie, Řecka a Turecka podepsaly smlouvu o porozumění o výstavbě plynovodu Poseidon, který povede plyn z tureckých ložisek v úseku z Řecka pod Jaderským mořem do Itálie. Naváže na plynovod z Turecka do Řecka pod Egejským mořem, který má být zprovozněn v srpnu letošního roku. Plynovod Poseidon by měl uveden do provozu do pěti let od podpisu smlouvy. Celkové náklady se odhadují na 400 mil. EUR. V konsorciu, které plynovod vybuduje, má 20% podíl řecká plynárenská společnost Depa a 80% italská soukromá firma Edison, která je kapitálově svázána s francouzským energetickým koncernem EDF. Nový plynovod by měl do Itálie dodávat nejméně 8 mld. m3 kaspického plynu ročně, což je zhruba desetina italské spotřeby.


-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Africké Kongo a společnost podepisují smlouvy o uranu

Brinkley

Po 37 letech se do Demokratické republiky Kongo vrátí uranové hornictví. Společnost Brinkley Mining, která provozuje uranové doly v JAR, podepsala smlouvu za 3 mil. USD, ve které vrátí přednostní práva k průzkumu, těžbě a nakládání s uranem v této středoafrické zemi. Brinkley vstoupí v joint venture s Konžským Commissariat Général á l´Énergie Atomique (CGEA) nebo Atomic energy commision. Bude držet 75% podíl kapitálu a získá předkupní právo na některý projekt, vypsaný CGEA. Brinkley vstoupilo v partnerství s DGEA loni v říjnu za účelem rozvoje a poradenství na veškerých uranových aktivech v Kongu.


Konec těžby černého uhlí v Německu Spolková vláda rozhodla o ukončení těžby uhlí v Německu. Ministři se dohodli, že k tomu dojde v roce 2018. Rozhodnutí však bude ještě v roce 2012 znovu přezkoumáno - pravidla totiž stanovují, že pokračování v těžbě je možné v případě nedostatku elektřiny nebo dramaticky vysokých cen jiných energetických zdrojů. Zákon musí ještě schválit parlament. Černé uhlí se nyní těží ve dvou spolkových zemích: v Sársku a Severním PorýníWestfálsku. Tyto dvě země se již do budoucna nechtěly podílet na subvencování uhelného hornictví, proto byl nový model financování převeden na těžební společnost RAG AG, která podle dohody vstoupí na burzu a z výtěžku z prodeje akcií se vytvoří nadace, díky níž se budou financovat náklady s uzavřením dolů. Ředitel akciové společnosti RAG, Werner Müller, nový koncept přivítal. Pro RAG začne založením nadace a vstupem na burzu "nová éra". Současně má hornictví konečnou jistotu v plánování. V roce 2006 byla spotřeba černého uhlí v Německu 65,6 mil. tun, což je o 12% více než v roce 2005. 73% bylo určeno k výrobě elektrické energie, 24% k výrobě oceli.

9. srpen 2007

V témže roce bylo v Německu vyprodukováno 23,8 mil. tun a dovezeno 41,3 mil. tun především z Jižní Afriky, Polska, Ruska, Kolumbie a Austrálie. Těžba černého uhlí v Německu neustále klesá a rostoucí poptávka je čím dál více kryta dovozem.

Zdroje: NGZ-Online, 8. 8. 2007; VDKI – Jahresbericht

OKD je aktivní na polské straně Slezska Česká firma OKD plánuje znovuotevření některých polských šachet. V Novinkách 1/2007 jsme informovali o zájmu o šachtu Morcinek, nyní OKD projevila zájem o důl Debiensko. V tomto dole jsou zásoby koksovatelného uhlí odhadovány na 100 mil. t. OKD nechce využívat starou infrastrukturu, ale v případě dohody s Poláky by otevřela novou šachtu, kde by se mohlo těžit cca 2 mil. tun uhlí ročně.


Olympijské medaile jako důvod zvýšení těžby zlata v Rusku?

pro

Rusko je šestým největším producentem zlata na světě a vzhledem k odhadovaným rezervám zaujímá po Jihoafrické Republice druhou příčku. Podle neoficiálních informací chystá firma Polyus Gold ztrojnásobit produkci zlata v lokalitě Severo-jenisejský, 500 km severně od sibiřského Krasnojarska. Značné navýšení produkce zlata by mělo být využito při ražbě medailí, určených pro XXII. zimní olympijské hry v Soči v roce 2014. Pavel Skitovitch, tiskový mluvčí Polyus Gold, řekl, že firma plánuje investovat do ložisek zlata a do roku 2015 tak zvýšit roční těžbu na 3,9 mil. uncí. Firma, která je největším producentem zlata v Rusku plánuje do budoucna rovněž expanzi do zahraničí.


-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Největší ložisko ropy v Polsku Největší ložiska ropy v Polsku se nacházejí v Noteckém pralese v západní části Polska. Zde bylo také objeveno dosud největší nové ložisko Chojno. Průzkum ložiska provádí firma Nafta, první výsledky průzkumu by měly být známy na přelomu roku 2007/2008. Předpokládá se, že ložisko pod Noteckým pralesem má zásoby 100-150 mil. tun ropy, z čehož 25% tvoří vytěžitelné zásoby.


Problémy s udělováním povolení k těžbě v Evropě Získat povolení k těžbě kovů je v Evropě stále složitější. Řekl to Fergus Anckorn, technický ředitel konzultanské firmy Amec Earth & Enviromental UK Ltd. Podle něj opozice přiostřuje – a to jak ekologičtí aktivisté, tak i veřejnost. Těžební průmysl se tak musí poprat s narůstajícím zájmem o životní prostředí a stoupající ekologických standardů. Důležité podle něj je, aby těžební organizace zaručily okolním obcím konkrétní výhody, než aby za sebou zanechaly oblast s chybějícími pracovními místy a poškozeným životním prostředím. Důraz by měly těžební organizace klást na konzultace s veřejností a na včasné a úplné seznámení veřejnosti se svým plánem těžby.


Čínští měďaři chtějí omezit produkci Konkurence mezi zpracovateli mědi a jejich rostoucí poptávka po stále se zmenšujících zásobách měděného koncentrátu snížila cenu za zpracování k bodu, při kterém se zpracovatelé dostávají do ztráty, říkají analytici. I přes silný nárůst těžby mědi dodávky koncentrátu nestačí tomu, aby zaplnily všechny kapacity hutí, a to především v Číně. Poptávka po čisté mědi znamená, že hutě zpracovávají celou produkci dolů

20. srpen 2007

a ztenčují tím již tak nízkou úroveň zásob měděných koncentrátů. Zpracovatelé nakupují měděný koncentrát za cenu kótovanou na LME. Nízké ceny za zpracování a neatraktivní cena koncentrátu dovedla čínské zpracovatele k úmyslu snížit výrobu až o 15% v druhém pololetí roku 2007. Krok by měl podle 9 největších zpracovatelů, reprezentujících 68% veškeré čínské produkce, přinutit největší spotřebitele, aby dovážely více již zpracované mědi. Dovoz rafinované mědi do Číny totiž v červnu oproti květnu poklesl o 7%. Analytici Bloomsbury Minerals Economics Ltd. (BME) předpokládají, že v letošním roce bude na světových trzích chybět 57 tis. tun rafinované mědi. Je to úplný opak toho, co tvrdili ještě nedávno – a sice přebytek. Odůvodňují to kromě rostoucí poptávky po mědi v Egyptě a Saudské Arábii především tím, že předpokládali, že jakékoliv zvýšení těžby měděné rudy na dolech bude zpracováno na rafinovanou měď. Tak to však není. Okolo 185 tisíc tun ročně směřuje ke zvýšení stávajících zásob.

Zdroj: Mining Journal, 27. 7. 2007, Mining Journal, 3. 8. 2007

Štěrkovny Dolní Benešov míří do Asie Zástupci ryze české těžební a betonářské společnosti Štěrkovny Dolní Benešov podepsali koncem července v Hanoji exkluzivní smlouvu s vietnamskou firmou Vinacomin. Zakládají společný podnik na těžbu štěrkopísku a lomového kamene a na výrobu cementu – nově vznikající firma Betong Vinasec, ve které budou mít čeští štěrkaři 60procentní podíl, vybuduje lomy a provozy na zpracování stavebních surovin na strategických místech v okolí velkých měst, která zažívají obrovský stavební boom. "Od spolupráce si slibujeme posílení zahraničně-obchodních vztahů a nové investiční příležitosti. Do společného projektu chceme investovat především firemní knowhow a vlastní technologii výroby betonových směsí a způsobu těžby kameniva", vysvětlil majitel Štěrkoven Rudolf Bochenek.

Zdroj: Moravskoslezský deník, 2. 8. 2007 Hospodářské noviny, 20. 8. 2007

-1-

Novinky ze světa nerostných surovin MND plánují těžit ropu v Rusku Moravské naftové doly podnikatele Karla Komárka se chystají vstoupit na ruský trh. V současné době probíhají jednání o koupi podílů na ropných ložiscích v Rusku. MND nedávno podepsaly s ruským partnerem memorandum o vstupu do nejméně tří těžebních licencí v Uljanovské oblasti v centrálním Rusku. Žádné bližší informace zatím však oficiálně sděleny nebyly. Mělo by se však z hlediska ruského ropného průmyslu jednat o malá ložiska. V rámci rozšiřující se expanze do těžby palivoenergetických surovin analyzují i další oblasti Ruska – kromě Uljanovské oblasti dále oblast Penzskou, Saratovskou či Chanty-Mansijskou a oblast západního Uralu. Zájem o ruský trh potvrdily MND otevřením pobočky v Moskvě, kde pracuje tým ruských a zahraničních expertů, jejichž úkolem je vyhledávat investiční příležitosti na ruském trhu. Zájem mají o projekty, které jsou z pohledu těžby ropy až třikrát větší než je současná těžba MND na území ČR. Do zahraniční expanze již MND investovaly stovky milionů eur a v současnosti těží zemní plyn v Pákistánu, vlastní licence na průzkum v Rumunsku, Jemenu a Německu a připravují vstup do Maroka.

Zdroj: Hospodářské noviny, 20. 8. 2007

Honduras: nový zákon znemožní těžbu Honduraský národní kongres začal v polovině srpna diskutovat o návrhu zákona, který by v této středoamerické zemi téměř znemožnil těžbu. Vláda propaguje navrhované legislativní změny od loňského roku a následuje tak soudní rozhodnutí, podle něhož je nyní platný zákon protiústavní. Těžební asociace Anamimh říká, že navrhované změny zahrnují zákaz povrchové těžby a použití chemických prvků - jako kyanidu a nárůst poplatků z těžby o 2000%. Také by měla být zřízena exkluzivní zóna, která by bránila jakékoliv těžbě v blízkosti obcí, řek a lesů. Nový zákon se bude vztahovat pouze na nové projekty. V Hondurasu existuje silná opozice

27. srpen 2007

proti povrchové těžbě, vedená katolíky a nevládními organizacemi. Ta vyvíjí na vládu silný tlak, aby byl uvalen zákaz udělování nových těžebních koncesí. Alespoň 6 organizací, vč. Gold Ore Resources Ltd a Silver Crest Mines Inc. v minulých letech ustoupilo od průzkumů kvůli vlně protestů. V současné době jsou v Hondurasu aktivní pouze 3 zahraniční těžební společnosti. Jedna z nich – Goldcorp Inc právě ukončuje těžbu zlata na ložisku San Martin. Společnost byla cílem intenzivní kampaně aktivistů, kteří tvrdili, že společnost poškozuje okolní obce arzenikem a kyanidem. V červenci tak vláda společnosti udělila pokutu 52 tis. USD poté, co zjistila nadlimitní množství arzeniku v okolních řekách. Pokud by byl zákon schválen, v platnost by vešel na konci roku 2007.


Rostoucí zájem o uhlí Kazachstán hodlá do roku 2015 zvýšit roční těžbu černého uhlí o 20-30% na 120-130 mil. tun. Informovalo o tom kazašské ministerstvo energetiky a nerostných surovin. V současnosti Kazachstán těží 97 mil. tun uhlí ročně, z čehož 78% je spotřebováváno při výrobě elektrické energie. Dalšími spotřebiteli jsou chemický průmysl, teplárny a domácnosti. Rovněž Ukrajina chce navýšit těžbu uhlí, avšak za pomoci zahraničních investorů, kteří by se na těžbě spolupodíleli. Nabídka investičních projektů je uvedena na internetových stránkách zodpovědného ministerstva. Projekty se týkají dvou největších ložisek v oblasti – ložiska Alexandrijského, kde se zásoby hnědého uhlí odhadují na 485 mil. tun a ložiska Věrchnedniprovského, které disponuje 236 mil. tun hnědého uhlí, které je možno dobývat povrchově. Podle ministerstva by se zde roční těžba mohla pohybovat okolo 5-6 mil. tun.

Zdroj: Gazety Wyborcza, 16. a 22. 8. 2007

-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Nový zákon o ropě v Kurdistánu V iráckém Kurdistánu byl v srpnu 2007 definitivně schválen nový zákon o ropě. Jedná se o pozměněný návrh zákona o ropě ze srpna 2006. Současně byl pozměněno a definitivně schváleno znění univerzální smlouvy na přidělování těžebních bloků ropy a zemního plynu, který lze uzavírat s vybranými uchazeči (firmami), kteří budou vybírány podle bonity. Následně v září 2007 proběhla jednání mezi zástupci ČR a prezidentem Masúdem Barzanim a ministrem přírodních zdrojů Ashtim Hamramim. Předmětem jednání byl společný kurdsko-český projekt na vyhledávání ložisek nerostných surovin, jejichž indicie byly zjištěny česko-iráckou geologickou expedicí v letech 1975-1985. Jde o potenciální naleziště ložisek rud (železa, chrómu, zinku a dalších neželezných kovů) a nerudních a stavebních surovin (baryt, sádrovec, drcené kamenivo, mramor, apod.). Ministr doporučil předložit návrh projektu v návaznosti na průzkumné projekty, provedené ČGS v letech 1985-89, a navrhl nechat vypracovat posudky nadějných regionů tak, aby vytipované oblasti na těžbu a zpracování nerostů mohly být nabídnuty komerčním firmám formou výběrových řízení. České firmy jsou vítány i pokud jde o těžbu ložisek ropy.

Zdroj: Zastupitelský úřad ČR v Bagdádu, Businessinfo.cz, 13. 9. 2007

Rusko se podílí na využití ukrajinských ložisek uranu Ukrajina plánuje ve spolupráci s ruskými podniky rozšíření těžby svých ložisek uranu a výstavbu nového průmyslového komplexu na těžbu uranu v oblasti novokonstantinovského ložiska. Počáteční těžba by se měla pohybovat okolo 100 tun ročně a do konce roku 2009 by měla těžba stoupnout až na 500 tun za rok. Vytěžený uran bude použit pro jaderné elektrárny na Ukrajině, zbytek bude prodáván na trhu. Spolupráce ukrajinských a ruských podniků se očekává také při vytvoření Mezinárodního centra pro obohacení uranu v ruském Angarsku. Předpokládá se rovněž

17. září 2007

účast obou zemí na projektu Mezinárodní banky jaderného paliva, jejichž založení navrhuje USA pod záštitou MAAE.

Zdroj: Ruské nukleární fórum, 29. 8. 2007

Bělorusko podepsalo smlouvy o dodávkách ropy s Iránem a Venezuelou Kontrakt s Iránem umožňuje Bělorusku těžit ropné pole Jofeir v blízkosti hranice s Irákem. Odhaduje se, že ložisko má zásoby ve výši 2,1 mld. barelů ropy a těžba by měla v první fázi dosáhnout 15 tisíc barelů denně a dále vzroste až na 40 tisíc barelů. Na financování tohoto projektu se Bělorusko spojilo s vietnamským koncernem Petrovietnam. V pokročilejším stádiu je projekt s Venezuelou, kde Bělorusko již vytvořilo společnou firmu a společnost Bielorusniefť začne dovážet ropu z tamějších ložisek již v prosince tohoto roku. Běloruští geologové hledají další ložiska ropy v deltě Orinoka. Tuto oblast vláda v Caracasu nedávno znárodnila.


Australský uran do Ruska Nedávná návštěva ruského prezidenta Vladimíra Putina v Austrálii byla završena podpisem smlouvy o dodávkách australské uranové rudy do Ruska. Putin potvrdil, že australský uran nebude používán na výrobu jaderného paliva, určeného pro Irán nebo Sýrii. Austrálie má největší ložiska uranu na světě (40% světových zásob). Podle uzavřeného kontraktu by roční dodávky mohly dosáhnout až hodnoty 1 mld. USD. Rusko má 40% kapacitu na obohacování uranu ve světě a Austrálie jaderné palivo sama neprodukuje. Austrálie dosud využívala jen malou část svých ložisek, což by nová smlouva s Ruskem mohla změnit. Ruská firma Technabexport uvedla, že jedná s australským koncernem BHP Billiton o smlouvě na těžbu ložiska Olympic Dam, což je největší ložisko uranu na světě a mělo by se zde dobývat až 15 tis. tun uranu ročně.


-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Výdaje na průzkum překonají 10 mld. USD

Odhaduje se, že celosvětové rozpočty na průzkum ložisek uranu a neželezných kovů překročí v roce 2007 10 mld. USD a vzrostou tak oproti loňsku o celou třetinu. Řekl to David Cox, mluvčí Metals Economics Group. Podle něj není tento růst výjimečný. Rok od roku jsou vytvářeny nové a nové rekordy. Poprvé za pět let, však do své analýzy zahrnuli i výdaje na průzkum ložisek uranu. Studie také zjistila, že Latinská Amerika byla pro výdaje na průzkumy nových ložisek destinací číslo jedna. Na druhém místě je Kanada a to kvůli velkému objemu výdajů na průzkum uranu.


Rostoucí přepravné zdražuje uhlí Ceny uhlí v termínovaných dodávkách v Evropě vzrostly kvůli rostoucím přepravním cenám v důležitých přístavech, včetně největšího terminálů pro export uhlí, Richards Bay v jižní Africe. Zvyšující se přepravné způsobilo růst nákladů na dovoz uhlí do Evropy až o polovinu, a nepomohla tomu ani vyšší poptávka po nerostných surovinách v Číně. Roční termínový kontrakt na uhlí vzrostl letos o 31% a náklady na přepravu uhlí z Richards Bay vzrostly o 71%.


Čína objevila obrovské ložisko zlata Čína prohlásila, že objevila jedno z největších ložisek zlata v Asii a to v severovýchodní provincii Gansu, u obce Yangshan. Ložisko má obsahovat 308 tun zlata (téměř 10 mil. oz) a vláda nyní plánuje vyhlásit tendr, kterého by se měly zúčastnit jak domácí, tak i zahraniční společnosti. Zahraniční společnosti se mohou stát v projektu investory, nemohou však vlastnit kontrolní podíl, řekl Shao Ke Wen, mluvčí Rozvojové a reformní komise provincie Gansu. Podle oficiálních zdrojů, by hodnota ložiska měla přesáhnout

3. říjen 2007

7 mld. USD. Ložisko by mělo být těženo hlubinně s denním objemem těžby okolo 10 tis. tun zlatonosné rudy. Objev ložiska, kterému předcházelo objevení jiného, 52tunového ložiska zlata v provincii Shandong, byl uskutečněn po desetiletém průzkumu, který pokrýval necelou třetinu z celkové plochy 60 km2. V prvním pololetí letošního roku vyprodukovala Čína 122,2 tun zlata a meziročně tak produkce vzrostla o 15%.

Zdroj: Mining Journal, 21 9. 2007

Zavřou Číňané před olympiádou tisíc malých šachet? Největším problém Pekingu je znečištěné ovzduší. Čínská vláda proto rozhodla uzavřít před blížící se olympiádou okolo 1000 uhelných šachet v blízkosti hlavního města, z nichž značná část je nelegálních. Je plánováno zabavovat vytěžený materiál nebo uzavírat přístup do dolů. Vláda si od tohoto kroku slibuje, že se alespoň po čas olympiády v roce 2008 zlepší stav ovzduší v hlavním městě.


Ruské palivové soubory pro západní jaderné elektrárny Sergej Kirijenko, předseda Federální agentury pro atomovou energie (Rosatom) uvedl, že ruské jaderné palivo je srovnatelné a někdy i lepší než jeho západní konkurence. Novosibiřský závod Tvel začal vyrábět palivové soubory pro západní jaderné elektrárny. Oproti šestihranným kazetám pro reaktory ruského typu vyžadují západní jaderné reaktory kazety čtvercového průřezu. Na tomto projektu Tvel spolupracuje s francouzsko-německým konsorciem Areva NP a dodává již kazety do Německa, Švédska, Švýcarska a Nizozemí.

Zdroj: www.rusnuclear.cz

-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Iránský plyn do Sýrie V Teheránu byla podepsána smlouva o dodávkách 3 mld m3 iránského plynu ročně do Sýrie. Dodávky by měly začít v roce 2009 plynovodem přes Turecko. Iránský a syrský ministr též hovořili o možnosti výstavby rafinerie na pobřeží Středozemního moře, která by mohla ročně zpracovávat 7 mil. tun ropy. Na investici by se mohla podílet i Venezuela, která je hlavním strategickým partnerem Iránu z Jižní Ameriky.

Zdroj: Gazeta Gospodarka, 4.10. 2007

Výhled ceny kobaltu Podle londýnské poradenské firmy CRU může letošní cena kobaltu dosáhnout rekordní hodnoty. Důvodem rostoucí ceny jsou obavy o dodávky z Demokratické republiky Kongo. Podle analytika Colina Hamiltona z CRU by mohla letošní cena překročit hranici 34 USD/lb.


Těžební licence pro Čínu v Eritrei Eritrea vydala licence na těžbu zlata, železa a polymetalických kovů společné firmě EritreaChina Exploration and Mining Share Co. Firmu založily společně státní firmy China National Geological and Mining Corp. a Eritrea National Mining Corp. Jedná se o licence na zlatý důl Auguro a další oblasti v centrálním regionu Defere a v jižním regionu Kenatib.


Japonská spolupráce s Běloruskem Bělorusko požádalo japonské firmy o účast ve výběrovém řízení na výstavbu nové jaderné elektrárny. President Lukašenko uvedl, že Japonsko disponuje nejnovějšími technologiemi

24. říjen 2007

a Bělorusko by si velmi přálo s nimi spolupracovat. Pokud by se s výstavbou začalo do roku 2010, pak by mohl být první reaktor uveden do provozu v roce 2016 až 2017.


Rio Tinto dále roste Jedna z největších těžebních firem na světě Rio Tinto obdržela souhlas od francouzského a australského úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s převzetím firmy Alcan Inc., která je producentem hliníku. Hodnota firmy Alcan je 38,1 mld. USD. Tento krok již dříve odsouhlasili kanadští akcionáři i kanadský úřad pro hospodářskou soutěž.


Více zlata v Suchoj Logu Odhad zásob zlata v ložisku Suchoj Log vzrostl podle nových propočtů firmy OAO Polyus o 48%. Vzrostl tak na 2956 tun (95 Moz). Zásoby stříbra se v ložisku odhadují na 1541 tun (49Moz). Ruská vláda se snaží otevřít ložisko sérií postupných tendrů, z nichž poslední by se měl konat na přelomu letošního roku.


Plyn pro Gruzii Od příštího roku hodlá Azerbajdžán zdvojnásobit dodávky svého levnějšího plynu do Gruzie. To by snížilo závislost Tbilisi na ruském Gazpromu. Druhou výhodou je téměř poloviční cena azerbajdžánského plynu ve srovnání s plynem Gazpromu. Zvýšení dodávek plynu závisí na postupu modernizace plynovodu z Baku po hranice Gruzie.


-1-


5. listopad 2007

Problematická licence fy Brinkley

Ekvádor má v plánu návrat do OPECu

Ministr pro těžební průmysl Demokratické republiky Kongo, Martin Kabwelulu, odebral firmě Brinkley Mining Co. výhradní smlouvu na těžbu uranu a současně odvolal vedení Commisariat Générale á l´Energie Atomique (CGEA) pro podezření z korupce a ilegálního prodeje uranové rudy. Obviněný generální komisař CGEA Lubala Toto řekl, že celý případ je velmi zpolitizovaný, že do něj zasahuje příliš mnoho střetů zájmů, ale že věří, že se svými právníky dokáže, že licence byla vydána v souladu s místními přísnými pravidly. Po tomto oznámení poklesly na londýnské burze akcie firmy Brinkley o 11%.

Ekvádorský president Rafael Correa uvedl, že na listopadovém zasedání OPECu se chce jeho země znovu připojit k této organizaci. Při této žádosti má Ekvádor dohodnutu podporu venezuelského presidenta Hugo Cháveze. Ekvádor je se svou denní těžbou 530 tis. barelů ropy pátým producentem v Latinské Americe. Z OPECu vystoupil v roce 1992, protože kartel požadoval pro Ekvádor neúnosně vysoké členské poplatky a zároveň zakázal zvýšení jeho těžební kvóty.


Prodej ložiska černého uhlí Ruský producent železa a uhlí OAO Mechel vyhrál aukci na prodej největšího světového povrchového ložiska koksovatelného uhlí, které se nachází na Sibiři. Prodej byl organizován ruskou vládou v Moskvě.

Zdroj: PetroWorld, 14.10. 2007

Dohoda Zimbabwe - Čína Po schválení regulačním úřadem koupí čínská firma Sinosteel Corp. 73% podíl v zimbabwském největším producentu ferochromu – firmě Zimasco Ltd. Zimasco je pátým největším světovým producentem a vyrobí ročně 180 tis. tun ferochromu.



Zambie zvyšuje těžební poplatky Prodloužení těžby zlata na Čukotce Firma Highlands Gold Mining Ltd. Získala prodloužení těžební licence na svůj projekt ložiska Majskoje na Čukotce. Projekt původně počítal s vytěžením 35 tis. uncí zlata do konce roku 2007. Kvůli složitějším geologickým podmínkám ložiska, než se původně předpokládalo, však bylo dohodnuto prodloužení licence do roku 2010. Zlato se dobývá povrchově s kovnatostí 14,4 g/t a hlubinně s kovnatostí 12,0 g/t.


Zambijská vláda hodlá otevřít jednání o již platných smlouvách s cílem zvýšit těžební poplatky pětkrát z 0,6% na 3,0%. Nové poplatky schválila vláda již v dubnu letošního roku. Nyní by měla začít jednání o úpravách starších smluv. Zimbabwský ministr těžebního průmyslu Kalombo Mwasa uvedl, že původní poplatky byly nejnižší na světě a nynější úprava tak dostává Zimbabwe na roveň se zbytkem světa. Zambijský předseda Těžební komory Fred Batubonse se však obává, že nové těžební poplatky přestanou být zajímavé pro investory a ti se začnou rozhlížet po jiných zemích.


-1-

Novinky ze světa nerostných surovin Čínský export olova kolabuje Uvalení vývozního cla na olovo ve výši 10 %, které Čína zavedla od 1. července t. r., má své výsledky. V měsíci září byly vývozy olova na třetí nejnižší úrovni v letošním roce – vývoz poklesl o 74% na 8 tis. tun. Vývozy za první tři čtvrtletí letošního roku dosahují více než 195 tis. tun, což je polovina toho, co bylo vyvezeno za celý rok 2006. Čína v měsíci září vyprodukovala 209 tis. tun olova, o 11% méně než v srpnu. Snížené dodávky přispěly k nedostatku olova na mezinárodních trzích a tento kov se tak stal nejvíce výkonnou komoditou v letošním roce. Začátkem listopadu 2007 se cena olova na burze London Metal Exchange pohybovala okolo 3500 Kč/t, což je dvojnásobek ceny stejného období loňského roku.


Ruské zásoby uranu vzrostly Rusko odhaduje své rezervy uranu na více než 1 mil. t, řekl šéf ruské atomové agentury, Sergei Kiriyenko 23. října na energetické konferenci v Moskvě. Podle Kiriyenka drží Rusko 870 tis. tun přírodního uranu, jde tak o třetí největší ověřené zásoby po Austrálii a Kazachstánu. Rusko v letošním roce začalo stavět dva nové reaktory, jež jsou součástí programu, ve kterém si předsevzali postavit 26 reaktorů o výkonu minimálně 1000 MW do roku 2020.


BHP Billiton a výdaje na průzkum Společnost BHP Billiton utratila za třetí čtvrtletí letošního roku na průzkum ložisek 143 mil. USD. Nadnárodní společnost provedla základní kroky v průzkumu diamantů v Kongu a Angole, mědi v Austrálii, Chile, Mongolsku, Kongu a Kazachstánu. Její geologové pátrali po niklu v Austrálii, Brazílii a Africe, včetně Burundi a Tanzánie. Navíc se BHP Billiton

15. listopad 2007

poohlížel také po železné rudě, uhlí, uhličitanu draselném a bauxitu po celém světě, m. j. v Austrálii, Kanadě, jižní, a západní Africe.


Čína odstartovala geologický průzkum na Měsíci V druhé půlce října odstartovala z Číny raketa Dlouhý pochod-3A, která má na své palubě první čínskou lunární družici Čchang E-1. Jejím úkolem bude po dobu nejméně jednoho roku pořizovat trojrozměrné snímky Měsíce a zkoumat chemické složení jeho povrchu a kosmického prostředí v jeho okolí. Satelit se stejnými úkoly připravují i USA. Mise Lunar Reconnaissance Orbiter bude také mapovat povrch a hledat nerosty (včetně vody), aby připravila půdu pro příchod astronautů a trvalé osídlení. Její odlet se uskuteční ale nejdříve za rok. Čína tak začala s malým náskokem a již teď je jasné, že zájmy Číňanů o Měsíc jsou strategické. Zdroj: www.ihned.cz, 24. 10. 2007

Američané nedostali ložisko Sztokman Kontrakt o společném využití ložiska zemního plynu Sztokman v Barentsově moři mezi americkým koncernem ConocoPhilips a ruským Gazpromem padnul. Důvodem se zdají být problémy mezi Ruskem a USA ohledně výstavby radaru v ČR a protiraketové základny v Polsku. Ložisko Sztokman se nachází v ruském sektoru kontinentálního šelfu v Barentsově moři v hloubce 280 – 360 m a ve vzdálenosti asi 550 km severně od poloostrova Kola. Jeho potvrzené zásoby jsou 3,68 mld. m3 zemního plynu a 31 mil. tun plynového kondenzátu. Ve společnosti Sztokman Development Company pro využití tohoto ložiska tak zůstává Gazprom s 51%, norský StatoilHydro s 24% a francouzský Total s 25%.


-1-


Zlaté časy pro drahé kovy: zlato a stříbro na vzestupu Cena zlata překonala již podruhé během listopadu hranici 836 USD za trojskou unci a dosahuje tak téměř historických maxim z roku 1980. Reálně je však cena zlata mnohem níže, než před 28 lety. V podmínkách roku 2007 by zlato dosáhlo historického vrcholu až na úrovni 2000 USD. Ve Financial Times se před 14 dny objevil článek, který připomněl, že "býčí trh" se zlatem ještě nezačal. Tato hypotéza je založena na šetření vzorku kupující veřejnosti a nákupní volatilitě. Poslední podnět k růstu přišel z posilujících cen ropy a oslabujícího dolaru. Protože i nadále pokračuje dolar v poklesu, investoři předpokládají, že FED sníží úrokové sazby, aby podpořil americkou ekonomiku. Příčinou pro růst může být i začátek festivalové sezóny v Indii, kdy tradičně sílí poptávka po zlatě. Nicméně obchodníci poznamenávají, že vysoké ceny začínají poptávku po špercích brzdit, asociace World Gold Council významně snížila predikci růstu poptávky po zlatě v Indii ze 40% jen na 25%. A roste i cena stříbra. Odhaduje se, že těžba stříbra by se v letošním roce měla zvýšit o 8%. Toto byl jeden z nejdůležitějších závěrů předběžné zprávy o trhu se stříbrem, které vydala analytická společnost GFMS, Ltd. Jsou to totiž zejména investoři, kdo vyhnal cenu stříbra nahoru (meziročně o 17%). Pohyb byl podle GFMS podpořen také rostoucí poptávkou a nedostatečným nárůstem zásob. Nicméně produkce dolů by se měla letos zvýšit o 3,6% a nejvíce by měla růst těžba v dole La Coipa (Chile), San Cristobal (Bolívie) a dále u některých dolů v Austrálii a Mexiku. Předpokládá se, že toto zvýšení těžby bude částečně kompenzovat pokles produkce v Kanadě, Kazachstánu, Peru a Rusku. Zdroj: Mining Journal, 9. 11. 2007

Zprávy z Číny o mědi

28. listopad 2007

posledních 7 měsíců. Pekingský celní úřad uvedl, že dovozy kovu do Číny klesly v říjnu na 204 tis. tun, což je o téměř 6% méně než v měsíci září. Ve zprávách společnosti UBS AG se říká, že těžaři mědi stále drží nadvládu ve vyjednáváních se zpracovateli kvůli relativnímu nedostatku suroviny. Analytik Robin Bhar řekl, že tato hrozba a výše poplatků za zpracování na měděný koncentrát by mohl způsobit pokles ceny v dalších letech. Nedávno také Ministerstvo obchodu v Pekingu oznámilo, že dva čínské koncerny (China Metallurgical Group Corporation a Jiangxi Copper Co.) vyhrály soutěž na dobývání ložiska mědi v Afghánistánu. Zásoby na ložisku, které se nachází v oblasti Ajnak, se odhadují na 11,3 mil. tun mědi. Společnosti by do ložiska měly investovat okolo 3 mld. USD. O práva na těžbu se ucházely i firmy z Ruska, Kanady, Velké Británie a USA. Zdroj: Mining Journal 16. 11. 2007

Čína druhým zlata na světě

největším

producentem

Čína ještě letos předběhne USA v těžbě zlata a z třetí příčky se posune na druhou, řekl to zástupce China Gold Association, Hou Huimin. Produkce by v letošním roce měla vzrůst na rekordních 260 tun. Čína se tak v produkci zlata stane rivalem Jižní Africe, která vyprodukovala za první pololetí letošního roku 134 tun zlata. Zatímco jihoafrická produkce od roku 2002 klesá, čínská naopak velmi významně roste a nyní dokonce nejrychlejším tempem v této dekádě. Většina výroby uspokojuje domácí poptávku po zlatě, která v loňském roce dosáhla 260 tun a tento rok by měla opět velmi výrazně narůst. S růstem čistého příjmu v Číně a kvůli očekávané globální inflaci se lidé začínají poohlížet po zlatě jako po dobré investici, řekl Hou Huimin. Zdroj: Mining Journal, 9. 11. 2007, Gazeta Wyborcza, 21. 11. 2007

Klesající dovozy mědi do Číny podnítily pokles cen mědi na nejnižší úroveň za

-1-


Zájem o uran v Nigeru Niger, který patřím k nejchudším africkým státům, je třetím největším producentem uranu na světě. Jeho vývoz mu zajišťuje až 65% příjmů. Uran zde doposud těžila Francie, která z Nigeru čerpá 3/4 paliva pro své jaderné elektrárny. Francouzsko-německý koncern Areva je také největším zaměstnavatelem v Nigeru. Arevě se také podařilo převzít jihoafrickou firmy UraMin Inc., která těží uran v JARu a Namibii. V červenci letošního roku byl z Nigeru vypovězen jeden z ředitelů nigerijské Arevy, Dominique Pin. Byl obviněn z toho, že organizoval vzpouru kmene Tuaregů, která měla odradit jiné investory od zájmu o zdejší uran. Areva toto obvinění odmítla, nicméně přistoupila na dohodu o zvýšení ceny uranu – nigerijské vládě platí nyní dvojnásobek původní ceny. Kvůli rostoucí ceně této komodity se snaží Niger přilákat pro těžbu uranu i další země. Prezident Mamadou Tandja pozval do Nigeru Číňany, kteří se během letošního roku začali velice výrazně zapojovat do těžby nerostných surovin na celém africkém kontinentu. Zdroj: Gazeta Wyborcza, 25. 11. 2007

Jak je to s novými plynovody v Evropě? Paolo Scaroni z italského koncernu Eni podepsal předminulý týden smlouvu s šéfem Gazpromu Alexejem Millerem o výstavbě plynovodu South Stream. Plynovod South Stream povede z Ruska přes Černé moře do Bulharska, kde se rozdělí. Jižní větev povede přes Řecko do Itálie a severní větev přes Rumunsko a Maďarsko do Rakouska a ČR. Investice by měla dosáhnout částky 10 mld. Euro a Eni se těší, že bude moci tímto plynovodem odebírat plyn ze sibiřských ložisek, která tento koncern koupil v letošním roce na aukci majetku po ruské společnosti Jukos. Podpis této smlouvy ohrožuje projekt plynovodu Nabucco, který měl přes Turecko a Balkán dodávat do střední Evropy plyn z Ázerbajdžánu a střední Asie. Vypadá to, že

4. prosinec 2007

plynovod South Stream má naději začít svůj provoz dříve, protože ložiska v Ázerbajdžánu zatím nejsou natolik připravená, aby stihla zásobit celý plynovod Nabucco. Plynovod South Stream bude rovněž konkurentem plánovaného plynovodu Poseidon, kterým má přes Řecko a Jaderské moře proudit plyn pro italskou energetickou společnost Edison, která je konkurentem Eni. Podpis smlouvy mezi Eni a Gazpromem posílil rovněž italskou naději na spolupráci s Gazpromem při výstavbě závodu na zkapalňování zemního plynu u Baltského moře. Tento LNG by se měl převážet tankery do USA. Rusko-italský plynovod na jihu bude mít p o d o b n o u roli jako rusko-německý plynovod North Stream přes Baltské moře. Výstavba obou plynovodů zvýší dominantní postavení ruského plynu v Evropě a výrazně sníží význam současných tranzitních států, jako je Polsko, Bělorusko, Ukrajina a Turecko. Zdroj: Gazeta Wyborcza, 22. 11. 2007

Platina je hnána poptávkou Spíše než růst, jak bylo dříve předpovídáno, bude letos nabídka platiny poprvé za posledních osm let klesat. Propad přichází v době rekordní poptávky a tato nerovnost přispívá k předpokládané průměrné roční ceně okolo 1256 USD/unci, oproti 1143 USD v loňském roce a 545 USD v roce 2001. Toto je hlavní závěr předběžné analýzy trhu, kterou provedla společnost Johnson Matthey. Poptávka po platině pokračuje a je způsobena užitím pro výrobu katalyzátorů. Odhaduje se, že jen automobilový průmysl letos spotřebuje 4,24 mil. uncí platiny, což je o 2,3% více než loni. Johnson Matthey předpokládá, že celková poptávka po tomto drahém kovu stoupne meziročně o 2,9% na 6,93 mil. uncí. Propad v nabídce platiny vznikl díky kombinaci "bezpečnostních odstávek a dalších problémů v jihoafrických dolech". Rostoucí poptávka po drahých kovech všeobecně je způsobena spíše faktem, že drahé kovy se stávají atraktivní investiční příležitostí. Zdroj: Mining Journal, 16. 11. 2007

-1-


18. prosinec 2007

Kazachstán dokončuje ropovod do Číny Alžírsko dodá ropu a zemní plyn Francii Do října 2009 by měl kazašský palivový koncern KazMunaiGaz a čínský CNPC dokončit výstavbu ropovodu, který bude dodávat kazašskou ropu do Číny. Dodávky by měly pokrývat 1/20 spotřeby ropy v Číně. Hlavní část ropovodu o délce 1000 km byla dokončena v roce 2005 a od října 2006 jí protéká surovina do Číny. Nově budovaná část o délce 760 km připojí k ropovodu ložisko ropy Kenkiyak. Zdroj: Gazeta Gospodarka, 12. 12. 2007

PGNiG intenzivně působnosti

rozšiřuje

své

pole

Polská společnost PGNiG se intenzivně zabezpečuje před možným výpadkem dodávek ropy a zemního plynu z Ruska. Počátkem prosince získala v Libyi kontrakt na průzkum a těžbu ropy a zemního plynu v jižní části země, v blízkosti oázy Murzuq. Další kontrakt na těžbu ropy a zemního plynu byl s dánskou firmou WexCo podepsán minulý týden. Tady se podařilo PGNiG získat 40% podíl na koncesi na těžbu surovin v dánském šelfu. Zdroj: Gazeta Gospodarka, 9. a 10. 12. 2007

Bělorusko-venezuelská dohoda o ropě Bělorusko a Venezuela začnou v příštích letech společně produkovat 50 tis. barelů ropy denně, řekl to venezuelský prezident Hugo Chavez. Venezuela a Bělorusko začaly spolupracovat při průzkumech a těžbě ložisek ropy v letošním roce. Státem vlastněné podniky Petroleos de Venezuela SA a Belarus Neft již ve venezuelském Juninu společně provozují jedno ložisko, kde plánují do devíti vrtů investovat 120 mil. USD. Společnosti hodlají ověřit, zda ložisko obsahuje 20 mld. barelů ropy. Zdroj: PetrolWorld, 11. 12. 2007

Před čtrnácti dny francouzský prezident Nicholas Sarkozy navštívil Alžírsko a minulý týden generální ředitel tamějšího státního energetického podniku Sonatrach sdělil, že smlouva o spolupráci v oblasti ropy a plynárenství mezi Alžírskem a Ruskem, podepsaná loni v srpnu, je minulostí. Tato dohoda měla propojit dva světové producenty zemního plynu, Moskva dokonce mluvila o možnosti vzniku obdoby kartelu vývozců ropy OPEC a odepsala alžírský dluh ze sovětské éry (viz Novinky z března a dubna 2007). Za Sarkozyho pobytu na jižním pobřeží Středozemního moře byl podepsán kontrakt mezi Sonatrachem a Gaz de France o dodávkách zemního plynu až do roku 2019. Protože Alžírsko je po Rusku a Norsku třetím největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, je to úspěch přesahující hranice Francie. Zdroj: ihned.cz, 17. 12. 2007

Hezké Vánoce a hodně úspěchů v roce 2008 přejí

Petra Píšová & Martin Vlastník

-1-

Aktuality ze světa nerostných surovin 2. březen 2007

Recommend Documents