zemìdìlské aktuality ze svìta

2001

# Z OBSAHU

Krátké zprávy Zemìdìlská praxe Poznatky ze svìta Lidská výživa Zahradnictví Poèet zemìdìlských ekologických podnikù v Evropské unii

Krátké zprávy

zemìdìlské aktuality ze svìta Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací, Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected], v elektronické podobì pouze jako soubor PDF. Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè Evropský statistický úøad (EUROSTAT) zjistil, že v roce 1997 hospodaøilo v celém EU (kromì Nizozemska, odkud nejsou pøesné údaje) celkem 56 700 podnikù podle zásad ekologického zemìdìlství. V následujícím roce se poèet ekopodnikù zvýšil o 42 704 (o 75 %) na 99 404. Pøes pomìrnì prudký vývoj tvoøily tyto podniky pouze 1,4 % z celkového poètu zemìdìlských podnikù v EU a obhospodaøovaly pøibližnì 2 % celkové plochy zemìdìlské pùdy. Prùmìrná výmìra ekologického podniku dosáhla 23,1 ha, byla tedy o 6,4 ha vìtší než prùmìrná výmìra podnikù všech typù. Témìø 40 % ekopodnikù z celkového poètu v EU se nacházelo v Itálii, avšak prùmìrná velikost tìchto podnikù je zde hluboko pod evropským prùmìrem. Rakouské ekopodniky se podílely na celkovém poètu v EU 20 %, ale jejich prùmìrná výmìra je podstatnì vìtší než v Itálii (tìsnì se pøibližuje prùmìrné výmìøe v EU). Nìmecko zaujímá s 9 % tøetí místo a Španìlsko se 7 % ètvrté místo, pokud jde o podíl ekopodnikù na celkovém poètu v EU. Na celkové výmìøe 2,3 mil. ha ekologicky obhospodaøované pùdy v EU se v roce 1998 podílela Itálie 25 %, Nìmecko asi 20 %, Rakousko 13 % a Španìlsko 12 %. Na tyto ètyøi èlenské státy pøipadalo 70 % veškeré ekologicky obhospodaøované pùdy, ale pouze 48 % celkové výmìry zemìdìlské pùdy v Unii. Význam ekologického zemìdìlství z hlediska podílu na celkové výmìøe zemìdìlské pùdy je v jednotlivých èlenských státech velmi rozdílný. V roce 1998 byl tento podíl nejvyšší v Rakousku (8,4 %), následuje Finsko (5,4 %), Švédsko (4,1 %), Itálie (3,9 %), Dánsko (3,5 %) a Nìmecko (2,4 %), v ostatních èlenských státech byl menší než 1 %. A g . E u r. , 2 0 0 1 , è . 1 6 , s . M M / 4

Úspìch nìmeckého agrár ního obchodu

(Jav)

Spolkový statistický úøad SRN oznámil, že po slabších výsledcích roku 1999 dosáhl nìmecký agrární export v roce 2000 dosud nejvìtšího úspìchu. Ve srovnání s pøedchozím rokem se hodnota exportu zvýšila o 6 mld. DEM (o 14 %) na celkem 49,3 mld. DEM, zatímco hodnota importu rostla pomalejším tempem, a to o 3,7 mld. DEM (o 5,4 %) na 72,9 mld. DEM. Bilance byla nadále negativní, ale deficit se zmenšil o 2,4 mld. DEM na 23,6 mld. DEM. Rozhodujícími partnery SRN v zahranièním obchodu se zemìdìlskými produkty a potravinami jsou èlenské státy EU, na nìž pøipadalo 71 % exportu a 64 % importu. Nejvýznamnìjším dodavatelem i odbìratelem agrárních produktù zùstává Nizozemsko. V roce 2000 se vývoz do této zemì zvýšil o 14,5 % na 7,1 mld. DEM a dovoz vzrostl o 2,7 % na 14,1 mld. DEM. Pozitivnì se vyvíjel také obchod se zemìmi mimo EU. Export do tìchto tøetích zemí se zvýšil o 13,4 % na 14,3 mld. DEM, zatímco import se zvýšil jen o 6,7 % na 26,5 mld. DEM. Vývoz do zemí



støední a východní Evropy (vèetnì Ruska) se sice zvýšil o 3,7 % na 5 mld. DEM, ale z tìchto zemí naproti tomu bylo dovezeno o 20 % více agrárních produktù a hodnota importu dosáhla 4,1 mld. DEM. Nejdùležitìjšími partnery Nìmecka v skupinì zemí støední a východní Evropy byly Rusko, Polsko a Maïarsko.

Litevská vláda schválila kvóty cukru na období 2001-2003

Krátké zprávy Konkurence výrobcù oèkovacích vakcín proti SLAK

A g . E u r. , 2 0 0 1 , è . 1 5 , s . M M / 1 2

Litevská vláda vyhlásila tøíletý program produkèních kvót cukru jako souèást pøípravy tohoto odvìtví na aplikaci spoleèné zemìdìlské politiky EU. V prohlášení ministerstva zemìdìlství z poèátku bøezna t.r. se uvádí, že produkèní kvóta cukru na rok 2001 bude stejná jako v roce 2000, a to 112 000 t. Horní limit kvóty pro rok 2002 se zvyšuje na 122 000 t a pro rok 2003 na 130 000. Národní kvóty dosud nebyly rozdìleny mezi jednotlivé cukrovary. Litva požádala Evropskou komisi, aby cukerní kvóta po pøipojení k Unii byla stanovena na 150 000 t. Domácí spotøeba cukru však se nachází hluboce pod požadovanou kvótou a kromì toho spotøeba klesá. V roce 2000 se proti pøedchozímu roku snížila o 5 % na celkem 87 300 t. Bìhem minulé sezóny zpracovaly tøi litevské cukrovary celkem 865 000 t cukrovky a vyrobily 126 600 t bílého cukru. K 1. lednu 2001 držely rafinerie v rezervì asi 118 000 t cukru. A g F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 2 2 , s . 1 1

(Jav)

V letošním roce skonèí dohody firmy Bayer s nìmeckými spolkovými státy o oèkovacích vakcínách proti slintavce a kulhavce. O získání dohod na další období se nyní ucházejí konkurující chemické spoleènosti. Jak informuje agentura Reuters, vyrábí v Evropì vedle spoleènosti Bayer AG vakcínu pouze dvì skupiny – britský Merial (spoleèný podnik Aventis a Marck & Co.) a nizozemská dceøiná spoleènost Intervet chemické skupiny Akzo Nobel. Dvì spolkové zemì SRN Hesensko a Sársko uzavøely dohody o dodávkách vakcín s Merialem a ostatních ètrnáct spolkových státù má desetileté smlouvy s Bayerem, jejichž platnost vyprší na konci letošního roku. Mluvèí spoleènosti Bayer uvedl, že nìkteré z tìchto zemí se dosud nerozhodly o obnovení smluv v jejich souèasné podobì kvùli pochybnostem o délce nových smluv a budoucích potøebách tìchto látek. Prozatím se uvažuje o prodloužení dosavadních smluv do roku 2002. Podle jeho slov popularitu dlouhodobých smluv narušila trvající nejistota, zda EU povolí masové oèkování proti SLAK. Pokud by bylo naøízeno nebo povoleno oèkování v SRN, mohl by Bayer zvýšit na žádost ètrnácti spolkových zemí rezervy v bance vakcín v Kolínì nad Rýnem ze 100 000 na 1,1 mil. dávek. Reuters z 12.4.2001

Konkurence nehrozí

(Jav)

(Jav)

Transgenním rostlinám chybí konkurenèní schopnosti. Z tohoto dùvodu se nestanou obtížnì hubitelnými pleveli a po nìkolika letech z pøirozeného ekosystému zmizí. K tomuto závìru dospìl M. Crawley (Imperial College, London) po vyhodnocení nìkolikaletých pokusù s geneticky pozmìnìnou øepkou, kukuøicí, cukrovkou a bramborami. V souèasné dobì – po deseti letech od založení pokusù, nebyly nalezeny žádné transgenní plodiny. Výsledky pokusù potvrdily domnìnku, že vìtšina kulturních rostlin se nemùže v pøirozených ekosystémech dlouhodobì udržet. Angliètí odborníci však upozoròují, že výsledky platí pouze pro plodiny, které byly zahrnuty do výzkumu. DLG–Mitt., 115, 2001, è. 4, s. 9

(DK)

Regulace svízele pøítuly již pøi velmi malé hustotì

Krátké zprávy

Svízel pøítula patøí k nejdùležitìjším jednoletým dvoudìložným plevelùm v ozimých obilninách. Vzhledem k vysokým ztrátám na výnosech a kvalitì sklizeného produktu v dùsledku zaplevelení ploch tímto plevelným druhem, je nutné k jeho likvidaci pøistoupit již pøi velmi nízkém výskytu (pøibližnì 0,1 rostlin.m–2). K ochranì proti svízeli pøítule doporuèují nìmeètí odborníci tyto úèinné látky: florasulam, amidosulfuron a fluroxypyr. Zatímco herbicidy obsahující fluroxypyr je možné aplikovat také v pozdìjších rùstových fázích svízele, herbicidy na bázi florasulamu a amidosulfuronu jsou urèeny k èasným aplikacím. Pøi spoleèné aplikaci herbicidù s roztokem ledku amonného postaèí nižší aplikaèní dávky. Aplikace rychle pùsobících kontaktních pøípravkù (napø. Lotus nebo Oratio) musí být velmi èasná. Pro dosažení trvalého úèinku se doporuèuje kombinace se systémovì pùsobící úèinnou látkou (napø. mecoprop-P, dichlorprop-P, amidosulfuron, florasulam). Ke kombinacím s vysokým úèinkem proti celé øadì dalších dvoudìložných plevelù patøí napø. Basagran DP + Lotus (v dávce 2,5 l.ha –1 + 0,2 l.ha–1), Duplosan KV + Lotus (1,5 + 0,2 l.ha–1), Hoestar + Hydra (20 + 200 g.ha –1) nebo Primus + Oratio (0,75 ml + 30 g.ha–1). Z kombinovaných pøípravkù je možné v SRN použít napø. Bifenal, Mextrol DP nebo Platform S, které zvláštì v kombinaci s roztokem ledku amonného dosahují velmi dobrého úèinku. To p A g r a r, 2 0 0 1 , è . 1 , s . 6 4 – 6 7

Øasy k ochranì rostlin

Houby v ochranì proti skladištním broukùm a roztoèùm

(DK)

Obranné mechanismy rostlin je možné aktivovat nìkterými pøírodními látkami. Mezi nì patøí napø. oligosacharidy získané z hnìdých øas, které byly oznaèeny jako GL 32. Tyto látky je možné použít k ochranì rostlin proti celé øadì houbových chorob (napø. padlí, braniènatky a rzi na obilninách, skvrnitosti listù jeèmene, padlí na révì vinné, skvrnitost jabloní). Podle zprávy amerického Výzkumného centra CNRS je tøeba aplikovat GL 32 do pšenice preventivnì, po tøech dnech zaène pùsobit a chrání pšenici šest až osm týdnù. Optimální dávka je pøibližnì 38 g.ha –1. Pùsobí systémovì a dosahuje dobrého úèinku zejména proti helmintosporiózám a padlí. Ve sledu fungicidních postøikù mùže nahradit první ošetøení a podpoøit úèinnost chemických pøípravkù. Kromì toho je možné díky použití GL 32 snížit aplikaèní dávky fungicidù. Samotná aplikace GL 32 však nestaèí – v pozdních rùstových fázích je nezbytné ošetøení fungicidy. V souèasné dobì probíhá v USA registraèní øízení. DLG–Mitt., 2001, è. 2, s. 8

(DK)

Mohou užiteèné houby ve skladech obilovin nahradit insekticidy? Výzkumný projekt amerických odborníkù byl zamìøen na studium nìkterých entomopatogenních hub a na vývoj biologického pøípravku. V dobì, kdy methyl-bromid je zakázán a organofosfáty jsou terèem kritiky, je zapotøebí hledat alternativní øešení. Podle názoru prof. Price, vedoucího tohoto výzkumného projektu, je nutné nalézt takové houby, které se ve skladech obilnin pøirozenì vyskytují a zároveò jsou schopné parazitovat na skladištních škùdcích. Na základì uspokojivých výsledkù pokusù byli zatím vybráni dva zástupci entomopatogenních hub. V laboratorních podmínkách byla úspìšnost ochrany proti skladištním broukùm témìø 100%. Dobrých výsledkù bylo dosaženo také v ochranì proti roztoèùm. Ameriètí odborníci se zamìøili rovnìž na vývoj efektivní strategie aplikace. Pravdìpodobnì bude možné aplikovat pøípravek

!

obvyklým zpùsobem jako postøik. Jakmile jsou škùdci usmrceni, odumírají také houby.

Nová kombinovaná vakcína proti salmonelóze

Vliv typu kr miva na nekrotickou enteritidu brojlerù

Krátké zprávy

DLG–Mitt., 2001, è. 3, s. 10

Spoleènost Intervet bude mít brzy k dispozici novou kombinovanou vakcínu, která chrání nosnice proti bakteriím Salmonella enteritidis fágového typu 4 a Salmonella typhimurium DT 104. Nová vakcína Salenvac T je inaktivovaný výrobek v adjuvantu s aluminium hydroxidem, který se poskytuje injekènì poprvé ve vìku kuøat cca 12 týdnù a pak znovu pøi pøemístìní do prostor pro nosnice. Tím, že tato vakcína zahrnuje i bakterii Salmonella typhimurium, nabízí další ochranu proti potenciální závažné kontaminaci organismu. O obou mikroorganismech je známo, že jsou pøenosné vejci, takže užívání této vakcíny mùže zajistit vìtší bezpeènost celého zásobovacího øetìzce a posílit dùvìru spotøebitelù. Poultry world, 2001, March, s. 25

( Vo )

V souèasnosti probíhají prùzkumy, které se týkají možného pøenosu bakterií zpùsobujících kontaminaci potravy z drùbeže na lidi. Vìdecký pracovník z univerzity v Georgii v USA publikoval zprávu o pokusech s bakteriemi rodu Staphylococcus, které jsou spojovány s hromadnými otravami lidí z potravin. Genetická informace z bakterií izolovaných z tìchto otrav byla porovnávána s genetickou informací téhož druhu bakterií izolovaných z kuøat a ze vzorkù získaných z nemocnice v oblasti severní Georgie. Otrava potravin bakteriemi rodu Staphylococcus je pravdìpodobnì jedna z mnoha pøíèin pøípadù onemocnìní u lidí, ale vìtšina pøípadù zùstává neohlášena, protože symptomy mnohdy odezní 24 hodin po pøíjmu kontaminované potravy. Další aspekt otrav bakteriemi rodu Staphylococcus je to, že aktuální otrava je výsledkem nikoli pøijímání bakterií samotných, ale pøijímání toxinù vyprodukovaných bakteriemi. Podle studie mìly bakterie jak z drùbeže, tak z nemocnice genetickou informaci, která jim umožòovala produkovat toxiny. Avšak bakterie z nemocnice mìly schopnost produkce témìø dvojnásobnou než bakterie z drùbeže. Poultry Digest, 59, 2000, è. 6, s. 10

Regulace toku materiálu z pøepravních vakù

( Vo )

Podle zprávy pracovníka výzkumné organizace ARS amerického ministerstva zemìdìlství se ukazuje, že složky krmiva mají rùzný vliv na množství bakterií nekrotické enteritidy ve støevech brojlerù. Studie ukázala, že krmivo, ve kterém je 50 % kukuøice nahrazeno žitem, má za výsledek prudké zvýšení poètu tìchto bakterií. V pokusu byla všem brojlerùm orálnì podána dávka tìchto bakterií v prvním dnu stáøí. Poèínaje pøíštím dnem jedna polovina brojlerù dostala kukuøièné krmivo. Druhá polovina pøijala krmivo, kde byla kukuøice nahrazena žitem. Za tøi týdny byly odebrány vzorky bakterií ze støev u obou skupin. U brojlerù krmených kukuøicí se neobjevilo žádné zvýšení nebo pokles poètu bakterií nekrotické eneritidy. Ale u brojlerù, kteøí byli krmeni krmivem obsahujícím žito místo kukuøice, se zvýšil poèet tìchto bakterií ve støevì 10 až 100 krát. Poultry Digest, 59, 2000, è. 6, s. 8

Staphylococcus a kontaminace potravin

(DK)

( Vo )

Zatímco používání pøepravních vakù pro dopravu hnojiv a krmných pelet má jistì své opodstatnìní, kontrola jejich obsahu pøi vyprazdòování je jiná vìc. V nedávné dobì byly vidìt rùzné systémy, které pomáhají uživatelùm zabraòovat nekontrolované lavinì hnojiva nebo krmiva dopadat na nechtìnou plochu. Jednou z nejnovìjších konstrukcí je skandinávské zaøízení prodávané

"

nyní ve Velké Británii firmou Nordic Star. Jednotka má ventil, který se pøipevòuje k výtokovému hrdlu vaku. Má trubkový nástavec, kterým lze hnojivo nebo krmivo usmìròovat na požadovaná místa. Tento ventil lze pøemisovat z jednoho vaku na druhý. Odolává tlaku vyvolávaném až 1000 kg materiálu. Cena je 59 GBP. Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 1 , s . 8 0

Švédsko navr huje odpovìdnost výrobcù

Krátké zprávy

Švédská vláda pøipravila návrh zákona o odpovìdnosti výrobcù za elektrické a elektronické odpady. Výrobce, souèasnì ale i dovozce nebo distributor, by mìl být povinen bezplatnì odebírat starý spotøebiè pøi nákupu nového, informovat domácnosti o zpìtném odbìru, svùj systém odbìru konzultovat s místními úøady, zpracovávat odpad environmentálnì pøijatelným zpùsobem, informovat provozovatele recyklaèních zaøízení o složení elektrického a elektronického odpadu, poskytovat agentuøe pro ochranu životního prostøedí údaje potøebné k zajištìní shody s legislativou. Tato povinnost se nebude vztahovat na chladnièky a mrazicí boxy, za které nesou zodpovìdnost místní úøady. Odpadové fórum, 2001, è. 4, s. 6

Kontrolujte každý rok postøikovaèe

Zemìdìlská praxe Varovné signály v problematice kvality masa Ing. Milan Koucký, CSc. – VڎV Uhøínìves Systém intenzívní selekce na rychlý rùst, vysokou hmotnost jateèných tìl a jejich zmasilost jako dùsledek genetického pokroku, pøináší na druhé stranì v souèasnosti následné problémy se zdravotním stavem zvíøat a jakostí masa.

(Š)

(Š)

Britská asociace zemìdìlských inženýrù AEA doporuèuje testovat postøikovaèe každý rok. Toto opatøení pomùže farmáøùm zaruèit bezpeènost ošetøovaných plodin, zøetelnost aplikace a vyhovìt požadavkùm vlády cílenì omezovat škodlivý vliv aplikovaných pesticidù na životní prostøedí. Ve Velké Británii existuje právì pøi AEA vypracovaná technologie (schéma) testování postøikovaèù, podle které byly zjištìny stále se opakující závady. V roce 2000 bylo podrobeno testùm 1000 postøikovaèù, pøi kterých celá jedna tøetina vyžadovala opravy. Nejèastìji se opakujícími závadami byly opotøebené trysky, které mohou zavinit nepøesné aplikaèní dávky. Farmáøi a provozovatelé postøikovaèù vyžadují úèinnou a pøesnou aplikaci, bezpeènost obsluhy a spolehlivou funkci. Nabízený Sprayer Test je nyní k dispozici již na 57 støediscích v Anglii a Skotsku. Test postøikovaèe pøijde na 145 GBP v závislosti na jeho stavu. Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 1 , s . 8 0

(Š)

Maso jako základní potravina je složitý biochemický systém, který nelze hodnotit staticky, nýbrž dynamicky se znalostí a akceptováním probíhajících zmìn pøi skuteènosti, že každý šlechtitelský zásah v chovech hospodáøských zvíøat vyvolá i patøiènou fyziologickou odezvu. V øadì odborných pojednání z poslední doby zahrnujících hodnocení jakosti masa se uvádí, že jako základní mìøitelný znak kvality tohoto produktu je hodnota pH mìøená do 1 hodiny po porážce v definované topografické partii jateèného tìla. Tento názor je však tøeba doplnit o nìkolik faktù. Extrémnì jednostranný a dlouhodobý selekèní tlak pøi šlechtìní na zmasilost bez zohlednìní vlivu prostøedí a pøedevším výživy, pøinesl v uplynulých 20 letech do hodnocení jakosti masa nový problém, a sice odlišný prùbìh biochemických procesù ve svalech jateèných zvíøat a to jak v premortálním, tak postmortálním období. Postmortální biochemické zmìny v mase prasat zpùsobují jakostní vady typu PSE (pale – bledé, soft – mìkké, exudative – vodnaté) vlivem rychlého odbourávání zásobní energetické složky (glykogen), což vyvolává snížení hodnoty pH, èásteènou denaturaci bílkovin a uvolnìní vìtšího množství bunìèné šávy (ztráty odkapem). Takové maso pak vykazuje vyšší ztráty celkové tržní hmotnosti pøi chlazení i tepelné úpravì, není vhod-

#

né pro výsek ani jako surovina pro další technologické zpracování, což je hospodáøsky i spotøebitelsky nevyhovující. Uvedené skuteènosti jsou varující zejména s pøihlédnutím k detailním analýzám zveøejnìných výsledkù testovaných 18 hybridizaèních programù chovu prasat v ÈR, kde 8 chovatelských sdružení (47%) vykazovalo nízkou technologickou kvalitu masa jateèných prasat, z toho pak 3 zcela neuspokojivou (výskyt PSE 27 – 33%). Z dané skuteènosti je zøejmé, že doposud uvažovaná hodnota pH1 jako klíèový mìøitelný znak nemùže zdaleka charakterizovat celkovou jakost masa. K posouzení kvality je tøeba souèasnì stanovit pøedevším barvu, obsah intramuskulárního tuku a odkap bunìèné šávy. Je samozøejmé, že tato sledování se nemohou provádìt v bìžných jateèných provozech, ale musí se stát souèástí testací hybridních prasat ve stanièních podmínkách. V mnoha vyspìlých zemích již tyto znaky do hodnocení a posouzení kvality finálního produktu zahrnují (Rakousko, Švýcarsko, Francie, Dánsko, Nìmecko). Pro dùkaz znaèné variability hodnot pH1 a jako pøíklad lze pøedložit studii mìøení provedených ve VڎV Uhøínìves na souboru jateènì opracovaných krùt a krocanù jednotného genotypu. Výsledky tìchto šetøení jsou uvádìny proto, že v poslední dobì zahranièní informace referují o výskytu masa s vadou PSE i u tìžkých krùt, což evidentnì zajímá hlavní producenty i nejvìtší spotøe1. Výživové znaky krùtího masa bitele krùtího masa (USA, Kanada, Velká Británie a další). Genotyp Pohlaví Rozdíly ve výživových a technoloBUT-BIG 6 krocan krùta gických znacích jakosti krùtího Partie: masa a variabilitu hodnot pH dokuPrsní sval mentují tabulky 1 – 3. Prùmìr Dietnìjší charakter prsních partií Voda % 74,60 72,6 oproti svalovinì stehen u krocanù Bílkoviny % 23,20 22,9 urèuje nižší obsah tuku v mase. Tuk % 1,14 3,43 U krùt byl obsah intramuskulárníCholesterol g.kg–1 0,40 0,65 ho tuku v prsní svalovinì vyšší Stehenní sval oproti krocanùm prakticky o trojPrùmìr násobek, zatím co ve svalovinì steVoda % 74,1 71,6 hen èinilo navýšení v indexu 144%. Bílkoviny % 18,7 19,5 Hladina celkového cholesterolu Tuk % 5,2 7,5 byla vždy vyšší u krùt a to jak v prsCholesterol g.kg–1 0,75 0,8 ním i stehenním svalstvu, obecnì pak, bez pøihlédnutí k pohlaví, vždy ve svalovinì stehen, což pøímo souvisí s vyšším obsahem tuku v této partii. Z uvedeného pøíkladu je dále zøejmé zvyšování ztrát odkapem v èase a to jak u obou pohlaví tak i partií. Nejvyšší variabilitou hodnot pH1 se prezentovala svalovina stehen u krùt, kdežto krocani se projevili nejvyrovnanìjšími hodnotami u obou jateèných partií. Hodnoty pH1 bez odlišení pohlaví kolísaly u prsní svaloviny od 5,53 do 5,92, zatím co svalstvo stehen zaznamenalo mezní rozpìtí 5,73 – 6,20. Hodnoty pH24 se

Zemìdìlská praxe

2. Technologické znaky jakosti krùtího masa Pohlaví Krocan Krùta

Partie prsní sval prùmìr stehenní sval prùmìr prsní sval prùmìr stehenní sval prùmìr

barva % remise 37 38 39 37

Ukazatelé odkap šávy 24 h 48 h 2,3 3,3 1,3 2,3 1,8 2,7 2,9 3,5

1 5,86 5,94 5,75 5,89

pH

24 6,00 6,14 6,07 6,16

$

3. Variabilita hodnot pH1 a pH24 v krùtím mase (partie) Pohlaví Krocan

Partie prsní sval

stehenní sval

Krùta

prsní sval

stehenní sval

Poèet mìøení 1. 2. 3. prùmìr 1. 2. 3. prùmìr 1. 2. 3. prùmìr 1. 2. 3. prùmìr

Zemìdìlská praxe Vliv doplòku biotinu v kr mných dávkách na užitkovost krav v rané laktaci Pracovníci státní univerzity v Ohio v USA zkoumali vliv krmných dávek s doplòkem biotinu (0, 10 nebo 20 mg/den) na užitkovost vysokoproduktivních holštýnských krav v raném období laktace (celkem 45 krav; 18 prvotelek a 27 krav, které se telily víckrát).

Poznatky ze svìta

pH1 5,87 5,82 5,82 5,84 6,04 6,01 5,77 5,94 5,53 5,92 5,79 5,75 6,20 5,73 5,75 5,89

pH24 6,05 6,16 5,80 6,00 6,45 6,05 5,92 6,14 5,99 6,06 6,15 6,07 6,32 5,95 6,20 6,16

pohybovaly u prsní svaloviny na úrovni 5,80 – 6,16 a ve svalovinì stehen 5,92 až 6,45. Obecnì je možno konstatovat velmi dobrou vaznost krùtího masa, což je dùvodem k vhodnému využití pro další výrobní zpracování. Uvedená sdìlení je možno považovat za informativní v rámci problematiky produkce krùtího masa a vzhledem k vzrùstající oblibì i významu též za námìt pro aktivity výzkumu v dané oblasti.

Podávání doplòkù biotinu zaèalo 14 dní pøed telením a pokraèovalo do 100. dne laktace. Odebíraly se krevní vzorky ve 14. dni pøed otelením a vzorky mléka a krve pøi otelení a ve 30., 60. a 100. dni laktace. V pøíjmu sušiny bìhem laktace nebyl mezi typy krmných dávek rozdíl (19,7 kg/den). Produkce mléka se s doplòováním biotinu lineárnì zvyšovala (36,9 kg s doplòkem 0 mg, 37,8 kg s 10 mg a 39,7 kg mléka/den s 20 mg biotinu/den v krmné dávce). Doplòky biotinu nemìly vliv na procento mléèného tuku a èistého proteinu nebo produkci tuku, ale lineárnì zvýšily produkci èistého proteinu. Doplnìk biotinu zvýšil koncentrace biotinu v plazmì a mléce ve všech stadiích laktace. U krav krmených doplòkem biotinu byla koncentrace biotinu v plazmì a mléce (kolostru) po otelení vyšší než v jiných stadiích. V jednom pomocném pokusu nebyla koncentrace biotinu v plazmì v pøípadì krmných dávek s doplòkem 20 mg biotinu na den bìhem 14 dní v polovinì období stání na sucho tak vysoká, jako v pøípadì krmných dávek s dávkou biotinu 20 mg/den posledních 14 dní bøezosti. To naznaèuje, že koncentraci biotinu v plazmì zmìnily události spojené s porodem. Doplòkem biotinu nebyla ovlivnìna koncentrace glukózy, inzulínu, neesterifikovaných mastných kyselin v plazmì a molární proporce tìkavých mastných kyselin v bachoru. Doplnìk biotinu nemìl žádný vliv na zmìny tìlesné hmotnosti nebo kondici. Ukazatele mobilizace tìlesného tuku nebyly doplòky biotinu ovlivnìny a to naznaèuje, že zmìny ve štìpení živin nebyly odpovìdné za zvýšenou produkci mléka. Doplnìk biotinu lineárnì zvyšoval produkci mléka a proteinù, ale mechanismus pùsobení, který zpùsoboval tato zvýšení, nebyl urèen. Doplnìk biotinu možná zvýšil produkci mléka prostøednictvím zvýšené produkce glukózy nebo zvýšené stravitelnosti vlákniny. Jsou potøebné další experimenty, které by prozkoumaly tyto hypotézy. Dairy Science, 84, 2001, è. 2, s. 498

( Vo )

%

Transgenní kráva s odolností proti mastitidì Výzkumníci z organizace Agricultural Research Service (ARS) amerického ministerstva zemìdìlství a univerzity ve Vermontu vytvoøili klon èistokrevné jerseyské krávy, jejíž buòky mohou poskytovat biotechnologickou obranu proti zánìtu mléèné žlázy – mastitidì.

Poznatky ze svìta

Nepodceòujte napadení obilnin houbami rodu Fusarium ! V dùsledku èasného napadení ještì zelených klasù houbami rodu Fusarium (zejména F. graminearum a F. culmorum) dochází ke zbìlení jednotlivých kláskù (parciální hluchost klasù) a postupnému „scvrkávání“ obilek.

Uplyne pøinejmenším ještì rok, než kráva „Annie“ narozená v bøeznu 2000 zaène produkovat mléko a vìdci budou moci zahájit testování odolnosti vùèi této chorobì. Aèkoliv nejde o první klonovanou krávu, Annie je první, která je geneticky pozmìnìna genem využitelným pro zemìdìlské úèely. Ztráty zpùsobené mastitidou stojí roènì americké farmáøe okolo 1,7 miliardy dolarù vèetnì pøíjmù za mléko. Okolo 30 % pøípadù mastitidy u dojnic je zpùsobeno bakterií Staphylococcus aureus, která nièí buòky vyluèující mléko v mléèné žláze zvíøete. Vìdci doufají, že Annie bude odolávat útokùm na tyto buòky vyluèováním pøídavného proteinu zvaného lysostafin. Antibiotika jsou úèinná pouze u asi 15 % krav infikovaných bakterií S. aureus, takže chovatelé dojnic jsou nuceni vyøadit tyto krávy ze svých stád. Avšak lysostafin mùže nabídnout alternativní obranu vèlenìnou biologickým inženýrstvím do bunìk zvíøat. Vìdci z laboratoøe Gene Evaluation & Mapping Laboratory (GEML) organizace ARS zkoušeli také identifikovat pøirozenì se vyskytující geny odolnosti, ale bylo jich nalezeno velmi málo. A bioinženýrsky vytvoøená nebo pøirozenì se vyskytující odolnost by mohla snížit únik financí, snížit nadmìrné užívání antibiotik a zajistit tím další prospìch pro zdraví veøejnosti. Pøi pokusech v roce 1999 se sedmi transgenickými typy myší produkujících lysostafin, likvidoval tento protein úèinnì bakterie Staphylococcus aureus jak v mléèné žláze geneticky modifikovaných hlodavcù, tak v jejich mléce. Vìdci se zamìøili na bakterii Staphylococcus aureus, protože patøí mezi nejvirulentnìjší patogeny zpùsobující mastitidu a zpùsobuje okolo 30 % všech infekcí u krav. Gen pro lysostafin pochází z benigního druhu Staphylococcus simulans, který konkuruje svému virulentnímu pøíbuznému. Testování myší produkujících lysostafin v laboratoøi v širokém mìøítku pomùže výzkumníkùm zjistit, které výsledky pozorované u tìchto transgenních hlodavcù budou aplikovat na Annie a její potomstvo. Avšak praktickou aplikaci technologie klonování bude možno provádìt až za nìkolik let. Feedstuffs, 73, 2001, è. 4, s. 22

( Vo )

Fuzariózy mohou v letech s extrémnì vysokým výskytem (napø. v letech 1987 a 1998 v SRN) pùsobit vysoké ztráty na výnosech (až 50 %). Kromì toho produkují fuzária mykotoxiny (napø. deoxynivalenol – DON, zearalenon nebo nivalenol – NIV), které mohou pøi vyšších koncentracích ohrožovat zdraví lidí i zvíøat. K preventivním ochranným opatøením patøí: používání zdravého nebo moøeného osiva, støídání plodin (napadení mùže podporovat také kukuøice), odstranìní rostlinných zbytkù z povrchu pùdy, volba odrùd (více ohroženy jsou krátkostébelné odrùdy a odrùdy se vzpøímenými kompaktními klasy), dostateèné hnojení draslíkem. Je potøeba pamatovat také na to, že riziko výskytu fuzarióz se zvyšuje v dùsledku minimálního zpracování pùdy. Jak uvádìjí nìmeètí odborníci, ohroženy jsou zejména porosty tritikale založené bezorebným postupem a dále pšenice po kukuøici ve spojení s vysoce náchylnými odrùdami (napø. Hanseat, Ritmo, Bandit, Rialto, Vivant, Efal, Haven, Bourbon a Versailles). Úplné vylouèení pluhu je rovnìž tøeba zvážit pøi pìstování obilniny po obilninì a na stanovištích, kde po sklizni kukuøice zùstává na povrchu pùdy vysoký podíl kukuøièné slámy. Systém fungicidní ochrany by mìl být sestaven tak, aby bylo možné cílené ošetøení ve fázi kvetení. Tomu by mìl pøedcházet postøik zpravidla širokospektrým foliárním fungicidem proti Septoria tritici a dalším chorobám (ve fázi sloupkování, nejlépe DC 34 –37). Postøik proti fuzáriím je potom možné aplikovat již ve

&

Poznatky ze svìta

Háïátko zhoubné na postupu Již pøed nìkolika lety byl v rùzných øepaøských oblastech Nìmecka opìt zaznamenán silnìjší výskyt h á ï á t k a z h o u b n é h o (Ditylenchus dipsaci). Do poloviny 90. let se napadení cukrovky objevovalo pouze lokálnì. V souèasné dobì mùže docházet na vìtších plochách až ke 40% ztrátám na výnosech.

fázi metání za podmínek optimálních pro infekci, tedy pøi teplotách nad 18 °C a srážkách vyšších než 5 mm za den. Proti fuzáriím jsou úèinné pouze fungicidy na bázi tebuconazolu (Folicur, Pronto Plus) nebo metconazolu (Caramba). Úèinek je však zajištìn pouze tehdy, pokud ošetøení probìhne dva dny pøed nebo po infekci. Tìmito fungicidy lze dosáhnout maximálnì 50 až 60% úèinnosti. Problematický je rovnìž nepostaèující úèinek pøípravkù Pronto Plus a Caramba proti Drechslera tritici-repentis. Tato houba má podobné nároky na teplotu a vlhkost jako Fusarium sp. Zvláštì krátkostébelné odrùdy jsou k této houbì vysoce náchylné. Jak zdùrazòují nìmeètí odborníci, nelze problém fuzarióz øešit pouze fungicidními postøiky. Po úplném vylouèení pluhu je zapotøebí peèlivì zvážit výbìr odrùd. V SRN je v souèasné dobì k dispozici jen nìkolik odrùd s velmi dobrou rezistencí vùèi fuzáriím (Bussard, Batis, Atlantis). Existuje však celá øada dobrých odrùd vìtšinou dostateènì rezistentních (napø. Ludwig, Pegassos, Magnus, Dream, Flair, Semper a Greif). To p A g r a r, 2 0 0 1 , è . 1 , s . 7 8 – 7 9

(DK)

Za pøíèiny vìtšího výskytu se považují: zavleèení infikovaným osivem leguminóz, intenzivní pìstování kukuøice a krmných plodin, pìstování krmné cukrovky, rozšiøování chlévskou mrvou a absence vhodných nematocidù. Silné napadení cukrovky tìmito háïátky však bylo zjištìno i na plochách s pravidelnì se opakujícím osevním sledem cukrovky, ozimé pšenice a ozimého jeèmene, popø. ozimé pšenice. Výskyt háïátek ovlivòuje pøedevším druh pùdy a poèasí. Napadení podporuje chladné a vlhké poèasí, zejména pøi výsevu a vzcházení cukrovky. Pøi èasném napadení rostlin cukrovky dochází k zbrzdìní rùstu. Vegetaèní vrchol bývá poškozen a na koøenovém krèku se vytváøejí zduøeniny. V prùbìhu léta se objevuje poškození bulev. Zpoèátku je možné v horní tøetinì pozorovat strupovité nekrotické skvrny. Pozdìji je napadena celá bulva. Listový aparát zùstává relativnì dlouho neporušený, protože vodivé dráhy nejsou háïátky poškozeny. Listy postupnì svìtlají a poléhají a rostliny pomalu odumírají. Hniloba doprovázená silným zápachem zkázu dokoná. Háïátka se rozmnožují na rozhraní mezi zdravým a napadeným pletivem. Èasto nelze symptomy napadení rozpoznat vèas. Za normálního letního poèasí s obdobími sucha, která trvají nìkolik týdnù, postupuje prùbìh choroby pomaleji než v deštivých vlhkých letech, jako napø. v roce 2000. Dùsledek: chorobu je možné zjistit èasto teprve krátce pøed nebo pøímo pøi sklizni cukrovky. Hnilobný proces však pokraèuje i na sklizené cukrovce. To vede pøi uskladnìní v krechtech k vytvoøení ohnisek hniloby. Proto je bezprostøednì po sklizni nutný transport do cukrovaru, separátní uložení a pøímé zpracování. Pokud se s napadením cukrovky poèítá nebo se objeví v porostu poprvé, je možné cukrovku již na zaèátku kampanì, tedy v polovinì záøí, sklidit a zpracovat, a tak minimalizovat ztráty na výnosech. K ochranì cukrovky proti háïátku zhoubnému nejsou v souèasné dobì k dispozici ani chemické, ani biologické pøípravky. V prvních pokusech v roce 2000 se proto zjišoval nematocidní úèinek (vedlejší úèinek) insekticidních granulátù. V pokusech se zkoušely následující varianty: kontrola, Curaterr 5G (0,75 g . m –1 ), Counter 2G (0,75 a 1,25 g . m –1), Oncol 5G

'

Poznatky ze svìta

Expanze obchodu je základním cílem souèasné a budoucí zemìdìlské politiky USA Ministrynì zemìdìlství v nové vládì USA Ann Venemanová letos v dubnu ve svém zásadním vystoupení o problémech amerického a svìtového zemìdìlství zdùraznila, že rozšíøení agrárního exportu je základním cílem zemìdìlské politiky USA.

(1,00 g . m –1) a Nemathorin 10G (0,50 g . m–1). Granuláty byly aplikovány po výsevu cukrovky. Pøi malé hustotì populace cystotvorných háïátek a støední až vysoké hustotì populace volnì žijících háïátek nebyly od vzcházení do zapojení porostu pozorovány žádné pøíznaky napadení. První symptomy poškození byly zjištìny koncem srpna až zaèátkem záøí. V první øíjnové dekádì byla cukrovka na pokusných stanovištích ruènì sklizena a byly hodnoceny symptomy poškození. Hmotnost bulev, cukernatost a obsah látek se zjišoval v cukrovaru Jülich AG. Na pokusných plochách se zjišovalo napadení takto: jednak byl po odstranìní chrástu stanoven poèet napadených bulev na pozemek a jednak se napadení vyhodnocovalo v cukrovaru, po omytí bulev (1 = bez napadení, 9 = silné napadení). Výsledky obou postupù se shodovaly. Úèinek rùzných granulátù na výtìžnost rafinády byl následující: Curaterr 5G (0,75 g.m–1) a Nemathorin 10G (0,50 g.m–1) 106 %, Counter 2G (0,75 g.m –1) 102,5 %, Counter 2G (1,25 g.m –1) 102 %, Oncol 5G (1,00 g.m–1) 97,5 % (kontrola 100 %). Na základì pokusù byl hodnocen úèinek tìchto granulátù na výskyt háïátka zhoubného – výrazný úèinek zajišoval Curaterr 5G (0,75 g.m–1) a Nemathorin 10G (0,50 g.m–1). Pokusy tedy ukázaly, že rùzné granuláty vykazují nematocidní úèinek. V budoucnu se poèítá s dalšími pokusy, které by mìly objasnit, zda je možná ochrana proti háïátku zhoubnému pìstováním nepøátelských rostlin. To p A g r a r, 2 0 0 1 , è . 3 , s . 9 6 – 9 9

(DK)

Toto stanovisko má zásadní význam pro formování nového zemìdìlského zákona USA, který bude definovat vládní zemìdìlskou politiku pro ètyøleté období 2003–2007 (jeho návrh má být definitivnì schválen do konce pøíštího roku) a pro pozice USA pøi nadcházejících jednáních o zemìdìlství v rámci Svìtové obchodní organizace (WTO). Ministerstvo zemìdìlství (USDA) bude provádìt „agresivní obchodní politiku“ zahrnující nové kolo jednání WTO, vytvoøení Oblasti volného obchodu Ameriky (Free Trade Area of Americas – FTAA) a dùsledné monitorování politiky narušující mezinárodní obchod, protože „pøekážky zemìdìlského obchodu a subvence pokøivující produkci znamenají stálé zvyšování nákladù, jež zatìžují spotøebitele, výrobce i exportéry v celém svìtì“. USA mohou získat mnoho výhod z další liberalizace agrárního obchodu, vzhledem k tomu, že prùmìrné clo platné všeobecnì ve svìtovém obchodu se zemìdìlskými a potravináøskými komoditami pøesahuje 60 %, zatímco USA uplatòují celní tarif 12 %. Rozšíøení obchodních pøíležitostí by však podle slov ministrynì mìlo jasné dùsledky pro domácí zemìdìlskou politiku. Pùjde zejména o zmìnu politiky, která umìle zvyšuje ceny omezováním nabídky a poskytováním komoditních subvencí pokøivujících produkci. Vnitøní politika umìle zvyšující ceny také redukuje domácí spotøebu, omezuje konkurenèní schopnost USA na zahranièních trzích a èiní vlastní domácí trh atraktivnìjší pro zahranièní výrobce. Rozšíøení subvencí na více komodit (napø. olejniny) by mohlo zpùsobit potíže pøi budoucích jednáních WTO. Každá nová úspìšná zemìdìlská politika musí sledovat velmi jemnou linii zajišování adekvátní bezpeènostní sítì bez podporování závislosti na vládì. Státní subvence by nemìly brzdit pøizpùsobování produkce a trhù, které musí nezbytnì probìhnout, aby se vzchopily jak zemìdìlské ceny, tak dùchody farmáøù. Paní Venemanová se kriticky vyjádøila k problému podpùrných balíkù pro far-



Poznatky ze svìta

máøe poskytovaných ad hoc, které zmíròují symptomy pacienta, aniž by léèily jeho nemoc. Vedle rozšíøení agrárního zahranièního obchodu jmenovala další priority, mezi nimi redukování danì uvalené na farmáøe; výzkumy nezávadnosti potravin a životního prostøedí; rozvoj biotechnologií a obnovitelné zdroje energie. Zámìr nové vlády rozšíøit obchodní pøíležitosti je podle ministrynì v souladu se zájmy farmáøù, kterým by tato politika mìla vyhovovat. Také pøi slyšení, které se konalo od poloviny února letošního roku v zemìdìlském výboru Snìmovny reprezentantù o pøíštím zemìdìlském zákonu, požadovala vìtšina zástupcù komoditních skupin a farmáøských organizací rozšíøení zahranièního obchodu. Podle parlamentních komentátorù vìtšina tìchto skupin požaduje pokraèování tradièních podpùrných programù (doporuèují nìkteré formy proticyklických programù podpory dùchodù) a nìkolik málo skupin je pro výraznìji tržnì orientovaný pøístup k zemìdìlskému sektoru a pro menší výdaje na podpùrné programy. AgFd, 2001, è. 63, s. 41

Závislost Chor vatska na dovozech živoèišných produktù Poèetní stav skotu v Chorvatsku se za posledních deset let snížil o témìø 50 % na celkem 427 000 kusù v roce 2000.

(Jav)

Takový pokles podle stanoviska chorvatského Státního statistického úøadu zpùsobilo nìkolik faktorù, mezi nimi válka se Srbskem, ztráta tradièních exportních trhù, nedostatek investic a nízká úroveò státní podpory (výjimku tvoøí silné subvencování produkce mléka). Chov skotu je klíèovým odvìtvím živoèišné produkce, na níž se podílí pøibližnì 40 %. Více než 90 % skotu je soustøedìno v malých rodinných podnicích, které dávají pøednost chovu krav s dvojí užitkovostí. Roèní produkce hovìzího masa dosáhla v loòském roce asi 30 000 t, domácí spotøeba se odhaduje na 55 000 až 60 000 t. Produkce mléka dosáhla asi 650 mil. litrù, zatímco roèní spotøeba èinila asi 830 mil. litrù. Vlastní produkce hovìzího masa a mléka nestaèí v posledních letech uspokojit domácí spotøebu, což se projevuje v závislosti na dovozech. Chorvatsko je pravidelným dovozcem živých zvíøat, zmrazeného hovìzího masa, surového mléka a mléèných produktù. Odvìtví prasat zaujímá druhé nejvýznamnìjší místo v živoèišné výrobì. V roce 2000 èítaly stavy prasat celkem 1,2 mil. kusù. V minulém roce byl zaznamenán ve srovnání s rokem 1999 prudký pokles (o 9,5%), od roku 1990 se poèet prasat snížil o 22 %. Stejnì jako v jiných odvìtvích živoèišné výroby zajišují produkci vepøového masa pøevážnì malé rodinné podniky (drží 75 % všech prasat). Produkce vepøového masa za loòský rok dosáhla asi 145 000 t, domácí spotøeba èinila asi 160 000 t. Chorvatsko je pravidelným dovozcem vepøového masa. K vyrovnání rostoucího deficitu na vnitøním trhu byla chorvatská vláda nucena vyhlásit snížení importních celních sazeb s platností od ledna 2001. Chorvatští zemìdìlci drželi v roce 2000 celkem asi 528 000 ovcí, což je o 8 % více než v pøedchozím roce. Roèní produkce ovèího a jehnìèího masa se odhaduje na 4 000 až 5 000 t, spotøeba na 6 000 t. Stavy drùbeže se v roce 2000 zvýšily proti pøedchozímu roku o 3,5 % na celkem 11,3 mil. kusù. Na celkovém poètu drùbeže se v minulém roce podílely slepice 93 %, kachny 2 %, krùty 2 % a husy 3 %. Chorvatsko bylo loni ve výrobì drùbežího masa plnì sobìstaèné – spotøeba se odhaduje na 69 000 t, zatímco produkce dosáhla 72 000 t. Chov drùbeže v souèasné dobì pøedstavuje jediné odvìtví živoèišné výroby, v nìmž není Chorvatsko závislé na dovozech.



Vývoj poètu hospodáøských zvíøat v Chorvatsku 1990 až 2000 (v tis. ks) Skot Prasata Ovce Drùbež

1990 830 1 573 751 17 102

1997 451 1 175 452 10 945

1998 443 1 166 427 9 959

1999 438 1 362 488 10 871

2000 427 1 233 528 11 256

Zdroj: Státní statistický úøad Chorvatska

Subvencování a nová orientace kanadského zemìdìlství Kanadský ministr zemìd ì l s t v í Ly l e Va n c l i e f n a zaèátku bøezna oznámil, že vláda uvolòuje na letošní rok pro farmáøe dalších 500 mil. CAD subvencí ze státního rozpoètu.

Poznatky ze svìta

Prognóza svìtové bilance øepky 2001/ 2002 Podle prognózy ministerstva zemìdìlství Kanady (AAFC) dosáhne v roce 2001/2002 svìtová produkce øepky/kanoly 36,90 mil. t, což je asi o 2 % ménì než v roce 2000/ 2001 a o 13 % ménì než v roce 1999/2000.

A g F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 2 3 , s . 3 0 ( J a v )

Tyto prostøedky jsou k dispozici pro všechny kanadské farmáøe, všechny komodity a všechny provincie. Peníze budou rozdìleny mezi jednotlivé výrobce na základì provinèních programù. Tradiènì na každých 60 CAD federálních subvencí pøidávaly provinèní vlády 40 CAD ze svých rozpoètù. Na základì této formule získají nyní farmáøi 500 mil. CAD nových subvencí z federálního rozpoètu plus 330 mil. CAD z provinèních rozpoètù. Tyto èástky pøibudou k dosavadním 1,8 mld. CAD, které jsou financovány na základì propojených federálních a provinèních programù podpùrné sítì pro zemìdìlství. Celkem tedy v roce 2001 dosáhnou subvence na podporu dùchodù kanadských farmáøù 2,63 mld. CAD. Tato suma je dosud nejvyšší od roku 1995, kdy kanadská vláda vyrovnala subvence na dopravu obilovin. Ministr zemìdìlství v projevu k pøedstavitelùm Kanadské zemìdìlské federace (CFA) zdùraznil, že dodateèná subvence by mìla zmírnit neuspokojivou ekonomickou situaci, v níž se nachází mnoho kanadských farmáøù. Kanadské farmy se musí podle ministra soustøedit na zvyšování konkurenèní schopnosti zemìdìlství. V Kanadì nyní pùsobí podle CFA celkem asi 276 000 farem. Organizace zastupující tyto farmy nejsou spokojeny se souèasnou sumou dodateèných subvencí a požadují, aby centrální vláda ji zvýšila na 900 mil. CAD a aby provinèní vlády uvolnily ze svých rozpoètù dodateèných 600 mil. CAD. Prosazují, aby se úroveò subvencování vyrovnávala na úroveò podpory, kterou mají farmáøi v USA a Evropské unii. Na oèekávanou kritiku ze strany farmáøù reagoval ministr zemìdìlství prohlášením, že chce s pøedstaviteli zemìdìlských organizací a provinèních vlád jednat o dlouhodobé zemìdìlské politice. Podle ministerstva se má kanadské zemìdìlství více soustøedit na zájem spotøebitelù, výrobu bezpeèných potravin a ochranu prostøedí. K tomuto cíli mají být zamìøeny inovace, diverzifikace a rùst výroby. Kanada má získat vedoucí postavení ve svìtì. pokud jde o zemìdìlskou produkci šetrnou k životnímu prostøedí a produkci bezpeèných potravin. Zemìdìlství by se mìlo pøizpùsobit mìnící se realitì a hledat konkurenèní výhody založené na uspokojování rostoucích nárokù spotøebitelù v Kanadì i v zahranièí. Feedstuffs, 2001, è. 10, s. 20

(Jav)

Tento vývoj je zpùsoben hlavnì omezením osevních ploch, kdežto zmìny hektarových výnosù mají ménì podstatný vliv. AAFC odhaduje, že svìtová spotøeba øepky klesne v letošním tržním roce proti roku 2000/2001 o 5 % na nejnižší úroveò od roku 1998/99, a to kvùli omezenìjší nabídce, nízkému zisku zpracovatelù a nízkým cenám rostlinných olejù. Pøedpokládá také, že dojde k omezení svìtového obchodu s øepkovým semenem o 10 %. Podstatný pokles produkce øepky/kanoly se oèekává v Kanadì, protože farmáøi omezují letošní osevní plochy asi o 10 % ve prospìch ekonomicky výnosnìjší pšenice a speciálních plodin. Ceny



mohou propadnout až na 240–280 CAD/t (sklady ve Vancouveru), což je nejnižší úroveò od roku 1986/87. Avšak ani tato nízká cena nepøispìje k udržení dosavadního objemu kanadského exportu kanoly, protože na svìtových trzích je slabá poptávka po olejnatých semenech. Také v Indii, která je ètvrtým nejvìtším výrobcem øepky, bude sklizeò 2001/2002 nižší asi o 3,5 % než pøed rokem. Nejvìtším svìtovým výrobcem øepky zùstane Èína, kde se produkce udrží pravdìpodobnì na loòské úrovni 11 mil. t, protože oèekávané slabší hektarové výnosy by mohly být kompenzovány rozšíøením osevních ploch. Pravdìpodobnì se zde zpracuje menší množství øepkového semene vzhledem k tomu, že èínské zpracovatelské spoleènosti se soustøeïují více na levnìjší sójové boby také kvùli výhodnìjšímu využití sójového šrotu v domácí živoèišné výrobì. Rovnìž v Austrálii bude produkce øepky na pøibližnì stejné úrovni jako v minulém roce, pøestože se zde snižují osevní plochy, ale výnosy mohou dosáhnout nadprùmìrné úrovnì. Pøedpokládá se, že AusSvìtová bilance øepkového semene, oleje a šrotu (v mil. tun) trálie by mohla do roku 2001/2002 2000/2001 1999/2000 2003 exportovat geneticky Øepkové semeno/kanola upravenou øepku, jejíž výPoèáteèní zásoby 2,25 3,94 2,20 nosy budou až o 25 % vyšProdukce ší než dosud, ale prozatím – Èína 11,00 11,000 10,13 jsou pro tyto modifikova– Evropská unie 9,40 9,22 11,32 né produkty uzavøeny ev– Kanada 6,17 7,12 8,80 ropské trhy. V Evropské – Indie 4,25 4,40 5,11 unii se produkce øepky – Austrálie 1,60 1,60 2,43 v roce 2001/2002 pravdì– USA 1,00 0,92 0,62 podobnì zvýší asi o 2 %, – Ostatní zemì 3,48 3,34 3,88 i když nedojde k rozšíøení Svìtová produkce celkem 36,90 37,60 42,29 osevních ploch, ale mohly Svìtová nabídka 39,15 41,54 44,49 by se zlepšit hektarové výSvìtová spotøeba 37,40 39,29 40,55 nosy. Pøedpokládá se, že Pøevodní zásoby 1,75 2,25 3,94 v EU se v letošním hospoSvìtový obchod 9,00 9,96 11,04 dáøském roce zpracuje vìtší množství øepky, protože Øepkový olej nastalo oživení poptávky Poèáteèní zásoby 0,62 0,67 0,47 po øepkovém šrotu, který Produkce 11,94 13,13 13,59 mùže zèásti nahradit masoCelková nabídka 12,56 13,80 14,06 kostní mouèku, jejíž zkrCelková spotøeba 11,96 13,18 13,39 mování je zakázáno. Také Pøevodní zásoby 0,60 0,62 0,67 v USA by se mohla proSvìtový obchod 2,50 2,75 2,97 dukce øepky zvýšit, a to Øepkový šrot (pokrutiny) hlavnì na základì výhodPoèáteèní zásoby 0,32 0,43 0,31 ných zálohových pùjèek, Produkce 19,60 21,65 22,34 které mají farmáøe stimuCelková nabídka 19,92 22,08 22,65 lovat k rozšíøení produkCelková spotøeba 19,62 21,76 22,22 ce olejnatých plodin na Pøevodní zásoby 0,30 0,32 0,43 úkor pšenice a krmných Svìtový obchod 4,00 4,18 4,35 obilovin.

Poznatky ze svìta

Pramen: Agriculture and Agri-Food Canada; USDA A g r a E u r. , 2 0 0 1 , è . 1 9 4 4 , s . M / 9 – 1 0

(Jav)

!

Japonsko mìní zemìdìlskou politiku

V èervnu 1999 byl japonskými státními orgány schválen Základní zákon o potravinách, zemìdìlství a rozvoji venkova a smìrnice pro tvorbu zemìdìlské politiky založené na tøech zásadách: Japonská vláda reviduje zajištìní stabilního zásobování obyvatelstva potravinami, naplsvou zemìdìlskou politiòování vícestranných funkcí zemìdìlství (napøíklad využití rýžoku a programy s cílem viš k regulování záplav), setrvalý rozvoj zemìdìlství a povznezastavit pokles sobìstaèsení venkovských oblastí. Hlavní aktivita je zamìøena na zmìnu nosti v potravinách a zastruktury zemìdìlských podnikù a povýšení efektivnosti zemìjistit, aby výdaje na poddìlství. Nová japonská politika vyslovenì uznává, že potravinová poru zemìdìlství nebyly bezpeènost závisí na pokraèujících dovozech a pohotových zásoomezovány podle požabách, stejnì jako na uchování kapacity vlastního zemìdìlství. davkù Svìtové obchodní Zemìdìlství Japonska pøedstavuje rozsáhlé odvìtví. Podle posledorganizace. ních dat z roku 1998 dosáhla hrubá hodnota zemìdìlské produkce 76 mld. USD. Avšak vìtšinu japonské zemìdìlské produkce obstarávají relativnì malá hospodáøství s vysokými pracovními náklady. Více než 2,5 mil. domácností splòují jedno ze dvou kriterií komerèního zemìdìlství: za rok prodají zemìdìlské produkty v hodnotì více než 4 000 USD nebo prodávají více než tøi ètvrtiny úrody z jednoho akru. V roce 1998 se zabývalo 11,3 mil. lidí (témìø 9 % japonského obyvatelstva) tržním zemìdìlstvím. Velký poèet rolnických domácností vlastní velmi malou výmìru pùdy, což se projevuje ve velkém poètu lidí, kteøí provozují zemìdìlství naturálním zpùsobem pro vlastní potøebu rodiny. Japonská vláda vìnuje velké sumy finanèních prostøedkù na podporu zemìdìlství. V roce 1998 vydala více než 82 mld. USD (asi 6 % celkových výdajù státního rozpoètu) na rozvoj a podporu zemìdìlství, které byly urèeny na takové projekty jako zlepšení závlah, pozemkové úpravy, výstavbu zpracovatelských závodù a subvencování dùchodù zemìdìlských podnikù. V prùmìru vydali japonští spotøebitelé mnohem více prostøedkù na nákup potravin než spotøebitelé v USA a podíl výdajù na potraviny z celkových výdajù na životní prostøedky je vìtší – 18 % v Japonsku a 8–10 % v USA. Organizace pro hospodáøskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje, že v roce 1999 vydali spotøebitelé v Japonsku navíc 68 mld. USD (asi 1,5 % HDP) v dùsledku souèasné japonské zemìdìlské poliJaponsko: produkce, dovozy a sobìstaènost (rok 2000) tiky. Relativní výdaje na zemìProdukce Subvence1) Dovozy Tarifní kvóta Sobìstaènost dìlskou politi1000 t 1000 t 1000 t % ku mìøené tzv. Rýže 8 636 Ano 693 682 93 ekvivalentem Pšenice 600 Ano 5 900 5 740 9 prod u k è n í c h Jeèmen 160 Ano 1 600 1 369 9 subvencí patøí Èirok 0 Ne 2 100 Není 0 v rámci OECD Kukuøice 1 Ne 16 000 celní kontrola 0 mezi nejvyšší. Sójové boby 190 Ano 4 750 Není 4 V roce 1998 doØepka olejná 1 Ano 2 100 Není 0 sáhla míra subHovìzí maso 534 Ano 1 000 Není 35 vencování podle Vepøové maso 1 270 Ano 880 Není 59 tohoto ukazatele Drùbeží maso 1 160 Ano 550 Není 68 63 % ve srovnáMléko 8 500 Ano 0 0 2) 100 ní s 45 % v EU, Cukr 795 Ano 1 573 státní nákup 3) 34 22 % v USA Arašídy 27 Ano 100 75 21 a 38 % v prù1) Program stabilizace zemìdìlských dùchodù 2) mìru 24 èlenKonzumní mléko je zaøazeno do celkové kvóty pro dovoz nìkolika mléèných produktù 3) Dovozy cukru musí být prodány státní agentuøe, která je dále prodává soukromým firmám za vyšší ských státù cenu OECD.

Poznatky ze svìta

Agric. Outlook, 2001, duben è. 280, s. 16, Agric. Outlook, 2001, è. 4, s. 18 (Jav)

"

Komise EU schválila akèní plán biodiverzity v zemìdìlství Evropská komise publikovala na konci bøezna 2001 Akèní plán biodiverzity v zemìdìlství, který vychází ze strategie biodiverzity EU pøijaté v roce 1998.

Poznatky ze svìta

Akèní plán má pøispìt spolu s dalšími oborovými plány k pøijetí integrované strategie udržitelného rozvoje venkovského prostoru, která se má projednávat na zasedání Evropské rady 15.–16. èervna ve švédském Gõteborgu. Toto jednání, které mìlo probíhat na základì støednìdobého hodnocení plánu rozvoje venkova až v roce 2003, bylo urychleno zejména v souvislosti s rozšíøením pøenosných nemocí zvíøat v Evropì (hlavnì BSE a v menší míøe také SLAK) a voláním po naléhavosti reformy spoleèné zemìdìlské politiky. V návrzích na reformu se zdùrazòuje zvýšení kvality a zdravotní nezávadnosti zemìdìlské produkce, vèetnì ochrany venkovského prostoru a používání výrobních postupù šetrných k pøírodnímu prostøedí. Metody zemìdìlského hospodaøení respektující biodiverzitu by mìly být podmínkou poskytování pøímých dotací zemìdìlcùm. S cílem zabránit ztrátám zvìøe, ekosystémù a rostlinných druhù postihuje pøijatý akèní plán jak pozitivní, tak negativní vlivy zemìdìlství na biodiverzitu a soustøeïuje se na sedm priorit: 1) zajištìní „rozumné míry intenzifikace“ zemìdìlské praxe, což pøedstavuje zejména diverzifikaci produkce a odrùd; ménì intenzivní používání inputù jako jsou hnojiva a pesticidy/herbicidy; podporu organického zemìdìlství nebo integrované ochrany rostlin; podporu extenzivních metod zemìdìlství, zvláštì v chovu hospodáøských zvíøat; uchování pøírodních zdrojù, jako je voda; 2) dosahování ekonomické životaschopnosti a spoleèenské pøijatelnosti zemìdìlské èinnosti; 3) využívání možných agroekologických opatøení; 4) rozvíjení komplexní ekologické infrastruktury; 5) rozšiøování genetické rozmanitosti a uchovávání místních tradièních odrùd; 6) podpora marketingu speciálních plemen a odrùd, které jsou pøirozenì pøizpùsobeny místním a regionálním podmínkám; 7) prevence pøemnožení a šíøení nepùvodních druhù. Akèní plán biodiverzity v zemìdìlství obsahuje seznam øady dalších cílù, zámìrù, ukazatelù a nástrojù (vìtšinou soustøedìných na uskuteènìní existujících rozhodnutí dokumentu Agenda 2000 o rozvoji venkova ve shodì s ekologickými podmínkami pro získání pøímých dotací) a stanoví, aby další zpráva o biodiverzitì v roce 2003 se soustøedila na souvislou øadu ukazatelù pro hodnocení vlivu mìnících se zemìdìlských postupù na biodiverzitu a aby èlenské státy povinnì podaly do roku 2002 zprávu o plnìní akèního plánu a o pøekážkách biodiverzity v zemìdìlství. Celé znìní akèního plánu je na: http://biodiversity-chm.eea.eu.int/ convention/ECBS/bap/bap.html Agra Focus, 2001, è. 4, s. 19 (Jav)

Kontaminace a nezávadnost kr miv V posledních letech se pøi transformaci krmiv na potraviny stále více zdùrazòuje jejich kvalita a nezávadnost. Mikrobiáln í ko n t a m i n a c e k r m i v, pøedevším obsah škodlivých bakterií a plísní, je jedním z faktorù ovlivòujících ekonomiku živoèišné výroby.

Pøi hodnocení kvality krmiv se sleduje: • nezávadnost z hlediska zdraví zvíøat • vliv na populaci mikroorganismù ve støevu zvíøat • obsah salmonel • vliv na složení výkalù a zatížení životního prostøedí, na kontaminaci zvíøat a živoèišných produktù. Pøíznivý vliv krmiv na zdravotní stav zvíøat závisí na podílu urèitých složek, které mohou mít specifický úèinek. Jedná se napø. o: • „kyselé pøídavky“, podporující rùst støevních bakterií, které fermentují glycidy krmiva na energeticky bohaté organické kyseliny (mléènou, propionovou, octovou), snižující pH ve støevu a vytváøející prostøedí nevhodné pro salmonely a další enteropatogeny

#

• pøídavek metioninu, který je významný pro èinnost imunitní• •

ho systému drùbeže pøídavek kyseliny linoleové, která má protikarcinogenní úèinek a snižuje riziko vzniku arteriosklerózy probiotika, blokování salmonel ve støevu pomocí CE-kultur a prebiotika, která pøíznivì ovlivòují složení støevní mikroflóry.

Salmonely

Poznatky ze svìta

Kontaminace rùzných krmných složek salmonelami je rùzná a obecnì platí, že živoèišné a rostlinné zdroje bílkovin jsou vùèi salmonelám nejcitlivìjší. Silnì kontaminované bývají v dùsledku rekontaminace masová a kostní mouèka, rybí mouèka a mouèka z drùbežích vedlejších produktù. Hlavním zdrojem kontaminace krmiv salmonelami je výrobní zaøízení. Rizikem bývá okolní prostøedí, kde se nìkolik zárodeèných bunìk pøi vhodné vlhkosti a teplotì mùže mnohonásobnì rozmnožit. Ke snížení kontaminace krmiv pro zvíøata existuje nìkolik výrobních postupù preventivní dekontaminace. Jedná se o hydrotermální postup s  dalším mechanickým zpracováním nebo bez nìj a patøí sem napøíklad: • dlouhodobé kondicionování • sterilizace pøi zvýšené retenci a teplotì (SIRT) • tepelná úprava/ dvojí kondicionování • anaerobní pasterizace (APC) • zhutòování • zpracování v expandéru • zpracování v extrudéru. Pro vylouèení rekontaminace krmiv je zásadní: • užití hermeticky uzavøených pøepravních zaøízení a skladovacího systému • užití organických kyselin • aplikace kodexu hygieny a kontrolních postupù pro snížení rizika. Mykotoxiny Mykotoxiny, sekundární metabolity hub, jsou støedem zájmu odborníkù po celém svìtì. Podle odhadu FAO je 25 % svìtových zásob obilovin kontaminováno mykotoxiny. Mykotoxiny se vyskytují v zemìdìlských výrobcích obvykle ve stopových množstvích, v koncentracích od nanogramu až po mikrogram v gramu produktu. V oblasti mykotoxinù probíhal v posledních 40 letech intenzívní výzkum. První skupina mykotoxinù – aflatoxiny – byla izolovaná a popsaná v roce 1961. Ochratoxiny jsou další skupinou mykotoxinù, popsanou v roce 1965. Pøítomnost mykotoxinù v plodinách nebo v krmivech závisí na mnoha faktorech, jako jsou klimatické podmínky, typ plodin, citlivost plodin, typ houby, poškození hmyzem nebo mechanicky, užití fungicidù pøi sklizni, podmínky skladování a následné manipulace. Mykotoxiny jsou produkovány houbami v rostlinách ještì na poli (’polní toxiny’ – fusariové toxiny) nebo pøi skladování (’skladové toxiny’ – aflatoxiny, ochratoxiny), pøípadnì v obou fázích. Odborníci dìlí mykotoxiny podle relativní významnosti na: 1. Aflatoxiny (hepatotoxin) 2. Ochratoxiny (nephrotoxin)

$

Poznatky ze svìta

3. Trichothecenes (dermatotoxin) 4. Zearalenon (estrogen) 5. Deoxinivalenol (dermatotoxin). Aflatoxiny tvoøí skupinu mimoøádnì toxických látek produkovaných hlavnì houbami Aspergillus flavus a A. parasiticus. Tyto houby se nacházejí po celém svìtì ve vzduchu, v pùdì a zamoøují jak živé, tak mrtvé rostliny a zvíøata. Výskyt aflatoxinù v potravinách a krmivech je vysoký v tropických a subtropických oblastech, kde je horké a vlhké podnebí optimální pro rùst hub. K plodinám, které jsou nejcitlivìjší vùèi zamoøení plísnìmi produkujícími aflatoxin patøí hrách, bavlník, kukuøice a rýže. Aflatoxiny jsou znaènì rozšíøeny a zpùsobují v živoèišné výrobì velké ekonomické ztráty. Maximální povolená koncentrace aflatoxinù v krmivech a potravinách je stanovena pøísnými naøízeními. Napø. v USA platí pro kukuøici maximální hladina 20 µg/kg pøi aplikaci do potravin a krmiv pro dojnice, 100 µg/kg u krmiv pro drùbež, 200 µg/kg u krmiv pro výkrm prasat a 300 µg/kg u krmiv pro výkrm skotu. V EU je od ledna 1999 obecnì platná maximální hladina aflatoxinù v zemìdìlských produktech 4 µg/kg a u aflatoxinu B1 2 µg/kg. Ochratoxiny jsou významné toxiny, které se vyskytují u skladovaných surovin. V tropických a subtropických oblastech se vyskytuje ochratoxin A produkovaný hlavnì plísnìmi Aspergillus; v mírných oblastech je ochratoxin produkován plísnìmi Penicillium, pøedevším P. viridicatum. Plíseò produkuje ochratoxin A (OA) pøi teplotì 4 °C a minimální vlhkosti pšenice 18,5 %. Ochratoxin A je obsažen hlavnì v obilovinách a produktech z obilovin. V Nìmecku a ve Švédsku bylo identifikováno urèité množství OA také v náhodnì získaných vzorcích lidského mléka. V Dánsku probìhl nedávno rozsáhlý prùzkum 1 431 vzorkù pšenice, jeèmene, žita, ovsa a otrub. Zjistilo se, že 40 % vzorkù bylo kontaminováno OA. Ze sledovaných vzorkù vykazovaly vyšší kontaminaci otruby než zrno obilovin. Výsledky jsou v souladu s poznáním, že vedlejší obilní produkty, speciálnì otruby, obvykle vykazují obecnì vyšší hladinu mykotoxinù než celé zrno obilovin. Produkce OA v obilovinách se konstatuje hlavnì po sklizni ještì pøed snížením aktivity vody sušením. Nejvýznamnìjší zpùsob ochrany proti OA je zabránìní poèáteèního rùstu plísní. Ochratoxin A je vysoce karcinogenní toxin a citlivá vùèi nìmu jsou hlavnì kuøata a prasata. Pøežvýkavci jsou vùèi tomuto toxinu, vzhledem k jeho mikrobiálnímu rozkladu v pøedžaludcích, ménì citliví. Svìtová zdravotnická organizace navrhla v roce 1991 obecnì platný maximální limit pro ochratoxin A v množství 5 µg/kg u obilovin a obilních produktù. Toto množství bylo bìhem doby v nìkterých zemích, vèetnì Dánska a Švédska, stanoveno jako oficiální maximální limit toxinu pro potraviny a krmiva. K fusariovým mykotoxinùm patøí DON (trichothecene mykotoxin), který se zjišuje ve všech obilovinách, hlavnì v pšenici. Prasata jako nejcitlivìjší druh vùèi DON odmítají krmivo s koncentrací vyšší než 0,7 mg mykotoxinu v kg krmiva; toxické úèinky se mohou projevit již pøi hladinì 0,25 mg/kg krmiva. Podle platné smìrnice CVM (Centre of Veterinary Medicine pøi FDA v USA) je maximální povolená hladina 4 mg DON v kg krmiva aplikovaného v množství 10 % z krmné dávky pro prasata nebo domácí miláèky a v množství 50 % z krmné dávky pro ostatní zvíøata.

%

Zearalenon – mykotoxin obsažený hlavnì v kukuøici – má estrogenní úèinek a zpùsobuje u prasat reprodukèní problémy již pøi koncentraci 1 mg/kg krmiva; nepøíznivé vlivy na reprodukci prasata nebyly zjištìny pøi koncentraci 60 µg toxinu na kg živé hmotnosti a den. Maximální povolenou hladinu zearalenonu v krmivech CVM nestanovilo. Fumonisiny jsou poslední objevenou skupinou mykotoxinù (v roce 1988 v jižní Africe). Fumonisiny produkuje Fusarium moniliforme a F. proliferatum; toxiny se vyskytují speciálnì v kukuøici a kukuøièných výrobcích. Nejvíc toxický je fumonisin B 1, vùèi nìmuž jsou nejcitlivìjší konì. Fumonisin vyvolává leukoencefalomalacii koní a plicní edém u prasat. V souèasnosti se tato skupina mykotoxinù intenzívnì zkoumá hlavnì v USA. Další mykotoxiny, které mohou mít lokální význam, jsou alternariové toxiny produkované houbami druhu Alternaria, které jsou pøíèinou posklizòového hnití ovoce a zeleniny, a alkaloidy palièkovice nachové. Detoxikace

Poznatky ze svìta

Vzhledem k tomu, že toxické hladiny mnoha mykotoxinù vznikají èasto jen za urèitých vnìjších podmínek, je potøeba zabránit rùstu hub a produkci mykotoxinù. Pro inaktivaci toxinù v krmivu se zkoušela øada strategií jako je fyzikální separace, tepelná inaktivace, ozaøování, mikrobiální rozklad a aplikace rùzných chemických látek (kyseliny, bisulfáty, oxidaèní èinidla, plyny a také silážování). Ukázalo se, že vìtšina postupù, kromì amonizace, je neúèinná a nákladná nebo potenciálnì nebezpeèná. Ani na postup amonizace však nemají odborníci jednotný názor a uvádìjí, že zatím nejsou dostupné bezpeèné a nákladovì úèinné postupy pro detoxikaci mykotoxiny kontaminovaných krmiv. K testovaným postupùm pro redukci absorpce mykotoxinù z trávicího traktu patøí pøídavek sorpèního materiálu do krmné dávky. Zkoušela se aplikace živoèišného uhlí, zeolitù, bentonitu, jílù a cholestyraminu. I pøes urèité kladné úèinky, dokumentované v odborných pramenech, není názor na užití tìchto látek jednotný. Vzhledem k tomu, že se mykotoxiny liší ve struktuøe a fyzikálních vlastnostech, není možné vypracovat jednotný postup na jejich likvidaci. Kromì toho je potøeba zohlednit komplexnost krmiv pro zvíøata, možnost zámìny jednotlivých složek a skuteènost, že využití nìkterých základních živin mùže být urèitými sorpèními èinidly nepøíznivì ovlivnìno. Odborníci doporuèují proti kontaminaci krmiv mykotoxiny tato opatøení: • zamezit rùstu plísní • vyrábìt krmné smìsi z rùzných komponent tak, aby koneèná koncentrace specifického mykotoxinu byla nižší než je kritická hodnota • zkrmovat smìsi s podílem urèitých mykotoxinù zvíøatùm, která vùèi nim nejsou citlivá (napø. krmiva kontaminovaná ochratoxinem nebo deoxinivalenolem zkrmovat pøežvýkavcùm a ne monogastrickým zvíøatùm). Ve výživì zvíøat mohou hrát urèitou roli i pøirozenì se vyskytující rostlinné toxiny (antinutrièní látky). K tìmto toxinùm, které nejsou produkovány plísnìmi patøí: • glukosinoláty a kyselina eruková, obsažené hlavnì v øepkovém šrotu a šrotu z krambe

&

• gosypol – polyfenolová látka pøítomná v urèitých bavlníkových •

semenech, hlavnì rodu Gossypium alkaloidy lupin; novìjší variety lupiny sladké mají nízký obsah tìchto látek.

P ø e d p i s y E U a s t a n o v i s ko F E FAC

Poznatky ze svìta

Nové standardy EU pro výrobu krmiv pro zvíøata mají podpoøit nezávadnost potravin. V souvislosti s nezávadností potravin dostal Evropský parlament k projednání tøi návrhy týkající se nežádoucích složek a výrobkù v krmivech pro zvíøata, oficiální kontroly nad výživou zvíøat v Evropì a oznaèování krmných smìsí. Federace evropských výrobcù krmiv – FEFAC – vydala k uvedeným návrhùm tyto pøipomínky: • FEFAC podporuje názor jednotného postupu pøi oficiální kontrole výživy zvíøat v Evropì. Kontrola se musí týkat všech èlánkù výrobního øetìzce krmiv. Odpovídající kontrole budou, kromì schválených výrobcù krmiv, podléhat také zemìdìlci – výrobci krmných surovin, výrobci vlastních krmných smìsí, státní podniky pro výrobu potravin s produkcí vedlejších výrobkù urèených pro krmení zvíøat a dovozci a obchodníci s krmnými surovinami • výsledky oficiální kontroly krmiv provedené na národních úrovních potvrdily, že se souèasná legislativa platící od roku 1974 zasadila o významné snížení všech kontaminantù v øetìzci výroby krmiv. FEFAC není proto pøesvìdèena, že navržený systém kontroly pro úplné vylouèení rizika kontaminace pøinese další zlepšení kvality krmiv • jednotná smìrnice EU pro oznaèování krmných smìsí existuje již od r. 1978 a její zmìna by nezabránila proniknutí BSE a dioxinù do øetìzce výroby krmiv • FEFAC nesdílí názor na prospìšnost povinného uvádìní procentického podílu složek v krmných smìsích a uvádí, že pøední evropské organizace spotøebitelù nevyžadují uvádìní procentického složení krmiv pro zvíøata, protože toto oznaèení neinformuje o sanitárním stavu krmiv konzumovaných hospodáøskými zvíøaty • každý zemìdìlec mùže získat úplný seznam použitých složek a jejich procentický podíl v krmivu pøímo od výrobce. Tøi výše uvedené návrhy byly diskutovány pøi prvním ètení v Evropském Parlamentu a jsou prvním bodem pracovního plánu Komise EU, uvedeným ve White Paper on Food Safety. FEFAC pøivítala snahu EU zavést jednotnou politiku pøi zvyšování bezpeènosti potravin, která zvažuje specifickou úlohu krmiváøství v potravinovém øetìzci, ale souèasnì upozornila, že všechna nová opatøení zvýší náklady na živoèišnou výrobu v Evropské unii. Pøedpokládá, že Evropský Parlament zajistí, aby importované živoèišné výrobky byly vyrobeny a kontrolovány tak, aby odpovídaly vyšším bezpeènostním standardùm EU a byla zajištìna patøièná ochrana spotøebitelù v této oblasti pøi dodržení podmínek platících pro zemìdìlce v EU. Prezident FEFAC øekl na 43. výroèním setkání, že pøísné bezpeènostní standardy pro výrobu krmiv, zavedené v EU pøed více než 30 lety, byly doplnìny dalšími kvalitativními opatøeními krmiváøského prùmyslu a uvedl tyto skuteènosti: • v EU je roènì hospodáøskými zvíøaty konzumováno pøibližnì 323 mil. tun krmiv

'

• z produkce objemných krmiv bylo okolo 138 mil. t využito pøí-

Poznatky ze svìta Vliv kr mení r ybím olejem na obsah omega-3 mastných kyselin ve vejcích Døívìjší výzkumy ukázaly, že zaèlenìní rybího oleje (ze sleïù) do krmných dávek nosnic vede k vyššímu obsahu omega-3 mastných kyselin s dlouhým øetìzcem ve vejcích.

Poznámky exper tù k BSE Pøední belgický odborník na BSE z Centre for Veterinary Agrochemical Research uvedl v interview pro noviny De Standaard, že EU vyvolává okolo nezávadnosti hovìzího masa v Evropì zbyteènou hysterii a namísto kontroly nad rizikem z BSE, prohlubuje obavy veøejnosti z ohrožení zdraví.

mo v zemìdìlských podnicích, zbývajících 185 mil. t komerènì vyrobeného krmiva bylo prodáno • výrobci krmných smìsí v Evropì vyprodukovali okolo 122 mil. t krmných smìsí, zahrnujících dvì tøetiny vykoupených surovin • v roce 1999 se z celkového množství krmiv vyrobilo 35,4 mil. t masa, z toho 7,6 mil. t hovìzího a telecího, 17,6 mil. t vepøového, 8,8 mil. t drùbežího, 1,1 mil. t ovèího a kozího masa; produkce vajec dosáhla 5,2 mil. t a produkce plnotuèného mléka 121 mil. t. Bylo vyrobeno 6,6 mil. t sýru a 1,8 mil. t másla. Živoèišné výrobky zkonzumovalo více než 300 mil. spotøebitelù v EU; asi 10 % živoèišných výrobkù bylo z EU exportováno. V rámci EU se zvýšila spotøeba masa na obyvatele od r. 1995 (rok pøed krizí BSE) o necelé 4 kg a stoupla asi o 4 %. Prezident FEFAC øekl, že množství vyrobených krmiv sloužících k výrobì takového množství živoèišných výrobkù, konzumovaných tak velkým poètem spotøebitelù, samo o sobì pøedstavuje pøísnou kontrolu a vylouèení všech známých rizik. (Sch)

Avšak pøi obsahu oleje nad 1, 5 % v krmné dávce byla vìtšinou výzkumníkù zaznamenána zhoršená chu vajec. Práce provádìná na univerzitì v Guelphu v Kanadì zkoumala využití sleïového oleje, zbaveného pachu a možnost snížení pachutì. Normální sleïový olej (NSO) a sleïový olej zbavený pachu (DSO) byl pøidán do obvyklých krmných dávek pro nosnice (kukuøice, sója, pšenice) v dávkách 2 %, 4 % a 6 % a zkrmován nosnicím snášejícím vejce s bílou skoøápkou od cca 19 týdnù vìku. Doplòky oleje zpùsobily snížení hmotnosti vajec ale neovlivnily produkci vajec. Celková koncentrace omega-3 mastných kyselin se zvýšila lineárním zpùsobem se zvýšením obsahu obou druhù oleje, pøièemž se nejvíce zvýšil obsah mastných kyselin s dlouhým øetìzcem. Pøedbìžná zkoumání ukázala silné výhrady vùèi vejcím od nosnic krmených krmivem s 4 % nebo 6 % obsahu jak NSO tak DSO a pouze vejce od nosnic s 2 % obsahem tìchto olejù byla podrobena smyslovému hodnocení. Zdálo se, že je malý rozdíl v senzorických charakteristikách vajec ze skupin krmených NSO oproti skupinám krmených DSO. Dokonce pøi obsahu 2 % oleje v krmivu byla bodová hodnota pøijatelnosti (kombinace vùnì, pachu a chuti) snížena z hodnot vìtších než 10 bodù u vajec z kontrolních skupin na hodnoty 7,4 – 7,8 u vajec od nosnic krmených doplòkem oleje. (Bodová hodnota pøijatelnosti byla 0 pro nejménì pøijatelná a 15 pro nejpøijatelnìjší). Byl uèinìn závìr, že zbavení oleje zápachu neovlivnilo faktory odpovìdné za pachu ve vejcích od nosnic krmených krmivem s 2 % sleïového oleje. Wo r l d Po u l t r y, 1 7 , 2 0 0 1 , è . 2 , s . 2 0

( Vo )

Podle odborníka rozhodnutí EU zakázat aplikaci všech masových a kostních mouèek do krmiv pro zvíøata a brakovat starší skot netestovaný na BSE pøivodí mimoøádné ztráty a náklady. Odhaduje, že jen zákaz v samotné Belgii bude znamenat vylouèení milionu tun živoèišných krmiv pøi nákladech okolo 245 mil. USD. Kromì toho budou muset být tisíce jateèných tìl starších kusù skotu pøed znièením uskladnìny. Ke kritice postupu EU proti BSE se pøipojil i belgický ministr zemìdìlství mimo jiné s tím, že krysy, koèky, psi a myši se vysky-



Poznatky ze svìta

tují pøi konzumaci nebo konzumují mouèku a roznášejí ji po okolí. Tato skuteènost je velkým rizikem, protože koèky a hlodavci jsou také citliví vùèi BSE. Dále bylo uvedeno, že Evropa èelí nedostatku spaloven pro likvidaci rizikových nervových tkání z brakovaných jateèných tìl a podle anglických odborníkù také dlouhodobé skladování poražených tìl je pro veøejnost zdravotním rizikem. Z Francie pøicházejí návrhy na skladování tìl vyøazeného skotu, masové a kostní mouèky na vojenských základnách. Belgický expert uvádí, že konzumace hovìzího masa (i ze šílených krav) není pro lidi nebezpeèná a riziko onemocnìní je malé až zanedbatelné. Poznamenal, že onemocnìní salmonelózou z konzumace kontaminovaného masa je pravdìpodobnìjší než onemocnìní CJD. Belgické sdìlovací prostøedky uvedly, že až 30 % hospodáøství s chovem prasat v Belgii je kontaminováno salmonelami. F e e d Te c h , 5 , 2 0 0 1 , è . 1 , s . 7

EU neschválí rùstové hor mony pro skot Zákonodárci Evropské unie trvají na tom, že nepovolí rùstové hormony pro skot a podporují návrh Komise na zákaz užití šesti hormonálních stimulátorù rùstu u skotu.

Výbor pro životní prostøedí uvedl, že hormony mohou nepøíznivì ovlivnit lidské zdraví, pøedevším zdraví nedospìlé mládeže. Oèekává se, že rozhodnutí EU ještì zesílí kontroverzní debatu mezi EU a USA o užití hormonù pøi výkrmu skotu. Komise navrhla, aby ministøi EU a Parlament pøijali legislativu ohlednì trvalého zákazu pøirozeného rùstového stimulátoru – hormonu 17 B-estradiolu a doèasnì udrželi v platnosti zákaz dalších pìti stimulátorù, a to dvou pøirozených hormonù progesteronu a testosteronu a tøí syntetických hormonù – zeronolu, trenbolon acetátu a melengestrol acetátu. Pøedpokládá se, že zákaz vejde v platnost 1. èervence 2001. Tøetí zemì, které povolují užití estradiolu 17 beta, nebudou moci exportovat do èlenských zemí EU. Komise uvedla, že zákaz dovozu ze zemí, ve kterých je aplikace hormonù povolena, je èásteènì podložen výsledky 17 vìdeckých studií týkajících se užití hormonù ve výživì skotu. Ve zprávì parlamentu EU bylo uvedeno, že šest výše uvedených hormonù pøedstavuje pro spotøebitele v EU riziko, protože hormony mohou vyvolat endokrinní poruchy, ovlivnit vývoj, imunitní reakci organismu a mít neurobiologický, genotoxický a karcinogenní úèinek. F e e d Te c h m 5 , 2 0 0 1 , è . 1 , s . 8

Nový postup výroby živoèišných proteinù Australská spoleènost ADT – Australian Dehydr a t i o n Te c h n o l o g i e s P t y Ltd – vyvinula nový postup zpracování živoèišných odpadù, který nezatìžuje prostøedí a funguje pøi nízkých nákladech. Získaný produkt je vysoce kvalitní a splòuje nejpøísnìjší požadavky na zdravotní nezávadnost.

(Sch)

(Sch)

Biochemický postup vychází z teoretických poznatkù i praktických zkušeností a øady mezinárodnì publikovaných údajù a certifikací v oblasti obnovy zdrojù a zpracování živoèišných odpadù a zbytkù na proteinové mouèky. U mouèek získaných novým postupem byla potvrzena vysoká stravitelnost (více než 98 %) a nulový obsah bakterií a virù a teoreticky i nulový obsah pùvodcù TDE (transmissible degenerative encephalopathies, vèetnì BSE, CJD a skrapie). Jedná se o hydrolytický postup, pøi nìmž se získává sterilní výrobek bez užití vysoké teploty. Pøi bìžném postupu užívajícím vysokou teplotu dochází ke zmìnì struktury organických látek s dlouhým øetìzcem (pøedevším proteinù). Nìkteré patogenní látky, jako jsou pùvodci TSE (pøenosné encefalopatie), jsou však vùèi teplotì odolné. Nový postup ADT je založen na zmìnì primární struktury organických látek (vèetnì prionových proteinù zpùsobujících pøenosné encefalopatie) hydrolytickou reakcí. K hydrolýze dochází pøi aplikaci relativnì levných a jednoduchých aditiv (desikantù) a pøi nižších teplotách.Výsledkem je nižší spotøeba energie, vyšší stravitelnost proteinu a zvýšená sterilnost výrobku.



Poznatky ze svìta

Zvýšení rozpoètu zemìdìlství USA Americká ministrynì zemìdìlství paní Ann Venemanová oznámila, že se jí podaøilo získat dalších 32 mil. USD mimo rozpoèet do zemìdìlství na fiskální rok 2001/2002, a to na ochranu amerického zemìdìlství pøed zavleèením nemocí zvíøat a rostlin ze zahranièí.

Samojízdný postøikovaè s èelním výložníkem V souèasné dobì se pøedstavují ètyøi modely samojízdných postøikovaèù Maestria s výložníky o zábìru od 24 do 48 m. Nádrže mají kapacitu od 3 000 do 4 500 litrù.

Odborníci se domnívají, že produkt získaný novým postupem bude bezpeèný i z hlediska obsahu pùvodcù BSE. Vzhledem k tomu, že Austrálie patøí k zemím bez výskytu pøenosných encefalopatií (TSE), bude se vìrohodnost domnìnky ovìøovat klinickým testováním produktu vyrobeného novým postupem v Ústavu neuropathogense v Edinburghu pod vedením pøedního odborníka v oblasti BSE, dr. Taylora, který vychází z pøedpokladu, že pùvodci TSE jsou inaktivováni v autoklávech pøi teplotì 121 °C a za pøítomnosti zásad. Aplikace nové technologie je velmi jednoduchá a pøi využití stávajícího vybavení jsou kapitálové investice nízké. Postup se vyznaèuje nižší spotøebou tepla a energie a zanedbatelnou emisí zápachu. Je využitelný v rùzných systémech obnovy zdrojù, vèetnì opìtného zpracování obrovských zásob proteinových mouèek kontaminovaných BSE. Více informací lze získat na adrese: [email protected] F e e d Te c h , 5 , 2 0 0 1 , è . 1 , s . 1 0 – 1 2

(Sch)

Souèasnì vyzvala ke zvýšení rozpoètu na ozdravné programy, na zajištìní bezpeènosti potravin, obchodních aktivit atd. „Tato rozpoètová položka je prioritou této vlády. Pomáhá chránit naše hranice pøed zavleèením nemocí zvíøat a rostlin, zajistit bezpeènost potravin a zvyšovat intenzitu obchodu v americkém zemìdìlství“, øekla paní Venemanová. Na rok 2002 se plánuje 849 USD na APHIS (Výdaje na zdraví zvíøat a rostlin a dohled), což je o 174 mil. USD víc než v roce 2001. Rozpoèet rovnìž posiluje Zemìdìlský garanèní program (AGI), který napomáhá v ochranì Spojených státù pøed nemocemi jako je slintavka a kulhavka a BSE (dalších 13 mil. USD). 32 mil. USD pøipadne na dalších 350 pracovníkù, zajišujících kontroly v kritických pøístavech a mezinárodních letištích. Je to 127 stálých úøedníkù a technikù, 173 inspektorù, 20 veterináøù, 27 odborníkù na chov psù aj. USDA

(Š)

Výkonnost tìchto postøikovaèù je vyšší, protože se øidiè mùže dívat pouze dopøedu na výložník a trysky. To omezuje jeho únavu a zlepšuje pokrytí u okrajù a v rozích pole. Kontaminace od aplikovaného postøiku je již vyøešena novou konstrukcí èelnì neseného rámu s hydraulickým ovládáním hliníkového výložníku. Tento rám umožòuje spuštìní výložníku do výšky 60 cm nad zem, takže úlet chemického pøípravku je prakticky vylouèen. Postøikovaè mùže být rovnìž vybaven sadou trysek až za koly stroje, aby tato kola nemohla víøit již aplikovaný pøípravek. Pøi aplikaci na vysoký porost lze výložník zvednout do výše až 2,4 m. Kyvadlové zavìšení nosného rámu je upraveno tak, aby výložník byl vždy v rovnobìžné poloze vùèi povrchu pole. Korekce se mohou provádìt z kabiny stroje. Výkyvy dìlených polovin výložníku jsou omezovány hydraulickými akumulátory. Každou polovinu výložníku lze hydraulicky zvedat pøi práci na svazích. Výložník se sklápí hydraulicky na pøepravní šíøku 2,96 m. Hyd-

Samojízdný postøikovaè Maestria

romechanická pøevodovka kombinuje hydrostatickou a mechanickou hnací jednotku. Ètyøstupòový hydromotor (pøevodovka) má tøi polní rychlosti a jednu dopravní s maximální rychlostí až 25 km.h –1. Pøevodovka a hlavní funkce výložníku jsou ovládány joystickem z kabiny postøikovaèe. Cena postøikovaèe Maestria s 24metrovým výložníkem a nádrží o objemu 3 850 litrù je 65 000 GBP.

Teleskopický nakládaè Manitou Konstrukce teleskopických nakládaèù (manipulátorù) nabízí vynikající využitelnost na poli, ale mnoho farmáøù má nízké budovy a nízká vrata do budov, kam tyto stroje nemohou pro své rozmìry vjet.

Poznatky ze svìta

Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 1 , s . 8 0

Proto výrobce Manitou pøichází na trh se sníženým manipulátorem MLT 526 Compact, který je vybaven pneumatikami o prùmìru 50 cm a kabinou o výšce 2,06 m. Další model v nové øadì má

Interiér kabiny manipulátoru Manitou Turbo

rovnìž pneumatiky stejného prùmìru, ale kabinu o výšce 2,22 m. Nejvìtší snížený model má výšku 2,3 ma pneumatiky rozmìru 24". Maximální výška zdvihu je 5,15 m (na pneumatikách 50 cm) a 5,25 m (na 24" pneumatikách). Nosnost je 2 600 kg. Manipulátor má mnoho pøedností. Umístìním motoru dozadu se zlepšilo rozložení hmotnosti, pøemístìním chladièe níže se zlepšil výhled øidièe, otoèný bod výložníku byl umístìn co nejníže, hned nad pøevodovkou. Kabina je na nosném rámu mezi nápravami, svìtlá výška podvozku je 400 mm. Polomìr otáèení je 3,75 m. Motor Perkins Turbo má výkon 74,5 kW. Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 1 , s . 7 8 – 7 9

Pøekopávaè kompostu V souèasné dobì zaèíná renesance kompostovacích strojù, které produkují vysoce hodnotný kompost z organických odpadù a hnoje.

(Š)

(Š)

Rakouský pøekopávaè Moravetz TS IV tomuto požadavku vyhovuje. Tento stroj se stal nepostradatelným na farmì Sheepdrove Farm v Berks, Velká Británie. Tam tímto strojem nahradili tøi roky starý americký pøekopávaè, kterému trvalo dvakrát tak dlouho, než dùkladnì provzdušnil øady kompostù a navíc byl nespolehlivý a velmi nároèný na spotøebu paliva. Kompostovaè Moravetz zpracovával zelený organický odpad produkovaný místními supermarkety jako souèást testovacích zkoušek, který trval až do èervna loòského roku. K tomuto zelenému odpadu se pøidává chlévský hnùj od skotu, ovcí, prasat a drùbeže vèetnì odpadù z místní závodní stáje a odpadù vznikajících pøi zpracování kávy.

!

Odpady se shromažïují na hromadách o šíøce 2 m, které jsou vytváøeny dvìma rozmetadly hnoje ECE o kapacitì 12 tun. Hnùj se vykládá dozadu. Na hromadì se ponechává asi týden v klidu a pak se zpracovává kompostovaèem Moravetz. Tento stroj je nesen na tøíbodovém závìsu traktoru CASE MX135 o výkoKompostovaè Moravetz nu 103 kW. Je pohánìn vývodovým høídelem traktoru pøes pøevodovku, která pøenáší výkon traktoru dále na rotor Optimix o délce 4 m. Tento rotor je pod mohutným krytem vzadu opatøeným usmìròovacími deflektory, tvarujícími øádek.

Testování variabilních hydrostatických pøevodovek Úèinnosti pøevodovek CVT se porovnávaly na traktorech CASE, Deere a Fendt spolu s pøevodovkou s øazením pod zatížením na traktoru Steyr.

Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 2 , s . 7 2

(Š)

Deere byl prototyp a ostatní sériovì vyrábìné stroje. Výsledkem testù bylo zjištìní, že nejvyšší úèinnost 81 % mìla konvenèní pøevodovka s øazením pod zatížením v rychlostním rozsahu 4 až 19 km . h–1, ve støedním pásmu tohoto rozsahu (8,5 až 12 km.h–1) mìly všechny tøi CVT pøevodovky (variabilní) o 4 % nižší úèinnost s tím, že Fendt byl neustále nejlepší. V rozsahu pod 8 km.h–1 CASE ztrácel 25 % výkonu motoru a prototyp Deere ještì víc. Pøi

Poznatky ze svìta

Ovládací prvky traktoru CASE CVX 150

"

Poznatky ze svìta

Samojízdné postøikovaèe C ASE Firma CASE IH uvádí na trh dva modely samojízdných postøikovaèù SP3000 a SP2500, které se podrobily øadì zlepšení, která zvyšují výkonnost a pohodlí øidièe.

rychlosti nad 12 km.h –1 úèinnost CASE rovnìž klesala, zatímco Deere držela. CASE upravil software a nechal retestovat traktor. Úèinnost se zlepšila v celém rozsahu rychlostí. Ve støedním rozsahu byl lepší Fendt a pøe vodovka s øazením pod zatížením s tím, že Steyr byl nejlepší. U polních rychlostí (5 až 8 km.h –1) byla nejnižší èísla úèinnosti u CASE 77 %, kolem rychlosti 15 km.h–1 klesla úèinnost na 75 %, ale tuto hodnotu mìl i Fendt. CASE prohlásil, že ovládací software bude u existujících traktorù zmodernizován. V souèasné dobì mají Fendt a CASE dobré výsledky. Deere se ještì letos vrátí na stanici DLG s upra- venou pøevodovkou, Deutz-Fahr s pøe- vodovkou CVT. Fendt pøipravuje traktor s plným elektronickým vybavením mezi motorem a pøevodovkou. Kontinuálnì variabilní pøevodovka nabízí klidný bìh motoru pøi jakýchkoliv daných otáèkách v jakémkoliv rozsahu rychlostí nebo udržuje rychlost traktoru stejnou, zatímco se mìní poèet otáèek motoru, a to vše v „balení“, které je menší a potenciálnì levnìjší než mnohastupòová pøevodovka. Potíž je v pøenášení vysokého toèivého momentu a nízké úèinnosti. Zatímco èisté hydrostatické pohony nabízejí plynulé operace, jejich nízká úèinnost omezuje jejich využití na práce, kde operativní výhody pøevažují nad ztrátami výkonu mezi motorem a hnacími koly. Úèinnost se zvyšuje v pøípadì kombinace hydrostatického a mechanického pohonu, což se dìje u moderních diferenciálních pøevodovek (CVT). Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 9 , s . 9 0 – 9 4 .

(Š)

Kromì elektricky ovládaných dvoupásmových zrcátek, která zobrazují prostor dále od traktoru a tìsnì u traktoru jsou postøikovaèe také vybaveny velkoobjemovým potrubím se dvìma èerpadly, která dodávají velká množství kapaliny. Aplikaèní dávku lze nyní nastavit až na 1000 l.ha-1. Mezi další zmìny nyní patøí

Postøikovaè CASE

#

i snížení hluènosti v kabinì traktoru až o 10 % a voli telnì i nádrž z nerezavìjící ocele. Ceny zaèínají na 80 000 GBP. Fa r m e r s We e k l y, 1 3 4 , 2 0 0 1 , è . 1 4 , s . 7 7

Fyzická aktivita a rakovina V èervnu roku 2000 probìhlo v Irsku sympozium vìdecké spoleènosti Nutrition Society na téma „Tok energie a rakovina“.

Lidská výživa

Postoj spotøebitelù k biotechnologicky vyrobeným potravinám Zatímco napøíklad výrobci drùbeže shledávají význam biotechnologie ve zlepšení zdravotního stavu a výživy zvíøat, je postoj spotøebitelù vùèi potravinám vyrobeným prostøednictvím biotechnických postupù, rozporný.

(Š)

V rámci tohoto tématu vypracoval kolektiv výzkumníkù z univerzity v Loughborough ve Velké Británii pøehled souèasných poznatkù o vlivu fyzické aktivity na riziko vzniku urèitých typù rakoviny. Pøibývají doklady o tom, že vysoká úroveò fyzické aktivity je spojena se sníženým rizikem nìkterých typù rakoviny. Tento doklad platí nejvíce u rakoviny tlustého støeva, jejíž riziko se u nejaktivnìjších jedincù snižuje o 40–50 % v porovnání s nejménì aktivními. Tento vliv je zøejmý u obou pohlaví. Také existují významné interakce s tìlesným tukem. Bylo publikováno, že vysoký index tìlesné hmotnosti (BMI) je spojen s zvýšeným rizikem rakoviny tlustého støeva u mužù se sedavým zpùsobem života, ale u fyzicky aktivních mužù nikoliv. Nižší riziko rakoviny tlustého støeva u aktivních lidí by mohlo být vysvìtleno zvýšenou peristaltikou tlustého støeva, a tím zkrácenou dobou prùchodu tráveniny støevem. Ménì prùkazné jsou doklady o rakovinì prsu. Nìkteré studie typicky naznaèují snížení rizika rakoviny o 25–30 % u fyzicky nejaktivnìjších žen, ale nìkteré studie nezjistily vliv žádný. Nespecifický imunitní systém mùže být zlepšen fyzickou aktivitou, možná prostøednictvím souhrnných vlivù opakovaných cvièení. Pravidelné cvièení, dokonce již na rekreaèní úrovni, snižuje pravdìpodobnì vystavení vlivu estrogenu a tím snižuje riziko rakoviny prsu. Fyzická aktivita se ukazuje jako jedna z mála pozmìnitelných faktorù u nìkterých typù rakoviny a to opravòuje další výzkum. Proceedings of the Nutrition Society, 60, 2001, è.1, s. 107

( Vo )

Prùzkum provádìný v posledních deseti letech ukázal, že ameriètí spotøebitelé nepøikládají aplikaci biotechnologií ve výrobì potravin zvláštní význam, vìøí v jejich užiteènost a bezpeènost. Zatímco vìtšina spotøebitelù v USA je ochotna nakupovat potraviny s vyšší nutrièní hodnotou, vyrobené z plodin odolných vùèi insekticidùm, pøi jejichž pìstování se užívá ménì pesticidù, a kladnì hodnotí úlohu biotechnologie ve výživì lidské populace, jsou spotøebitelé v Evropì vùèi aplikaci biotechnologií ménì tolerantní a jejich pøístup k rùzným výrobkùm vyrobeným biotechnickými postupy je nedùvìøivý. Zatímco rostliny odolné proti insekticidùm jsou pro spotøebitele pøijatelné podobnì jako léèiva, vyvolávají zmínky o zvyšování odolnosti zvíøat vùèi nemocím nebo o zrychlení rùstu pomocí biotechnických postupù mnohem zápornìjší odezvu. Použití biotechnologií v živoèišné výrobì (pøedevším produkce transgenních zvíøat) podnìcuje protiakce ochráncù zvíøat a dalších skupin. Vìtšina lidí získává informace o biotechnologiích ze sdìlovacích prostøedkù. Na rozdíl od evropských sdìlovacích prostøedkù, americké sdìlovací prostøedky spíše podporují kladný pøístup spotøebitelù k této problematice. Podle odborníkù si jen málo spotøebitelù uvìdomuje, že v souèasnosti jsou všechny potraviny vyrábìny z rostlin nebo zvíøat již geneticky modifikovaných prostøednictvím tradièních šlechtitelských postupù. První produkty biotechnologie našly široké uplatnìní u amerických výrobcù zrnin. V USA jsou více než polovina sójových bobù a více než ètvrtina kukuøice pìstované z osiva vyprodukovaného

$

Lidská výživa

Zahradnictví

biotechnickými postupy. První produkty vyrobené pomocí biotechnologie pøinesly pøímý zisk pøedevším pìstitelùm zrnin. V nedaleké budoucnosti se však oèekává, že nové biotechnicky vypìstované zrniny s požadovanými vlastnostmi budou užity pro výrobu krmiv, které zlepší zdraví a výživu pøedevším u drùbeže a v koneèném dùsledku i kvalitu potraviny. Podle pøedstavitelù potravináøského prùmyslu je nutné veøejnost v oblasti užívání biotechnologií pøi výrobì potravin vzdìlávat. Na výrobcích drùbežího masa zùstává rozhodnutí o prohlášení, že pøi výkrmu brojlerù užívají nebo neužívají krmné složky z biotechnicky vypìstovaných plodin. Z hlediska dlouhodobé strategie nepovažují odborníci takové prohlášení za vhodné z tìchto dùvodù: • je obtížné dodržet jeho realizaci • zatím není možné urèit, že maso, vejce nebo další výrobky pocházejí z chovù, kde se užívaly biotechnicky ovlivnìné zrniny nebo tradièní variety • drùbežáøský prùmysl má v úmyslu využívat pøednosti biotechnicky upravených plodin se zvýšenou hodnotou pro zlepšení zdraví a výživy drùbeže. Drùbežáøský prùmysl podporuje rozvoj biotechnologií a spoléhá na kladný pøístup spotøebitelù k této problematice pøedevším v USA, Asii, Jižní Americe a dalších rozvojových oblastech. Prùkaznìjší obavy spotøebitelù z biotechnologií se zjišují pouze v Evropì. Poultr y USA , 2, 2001, è. 3, s. 32–40

Confidor proti klínìnce jírovcové Novým úèinným pøípravkem proti nebezpeènému škùdci klínìnce jírovcové (Cameraria ohridella) se mùže stát pøípravek Confidor WG 70 s úèinnou systemicky pùsobící látkou imidacloprid.

(Sch)

Prokázaly to pokusy s injekèní pùdní aplikací uskuteènìné ve Státním výzkumném ústavu zahradnickém pøi vysoké škole ve Weihenstephanu. Nálet klínìnky zvenèí se podstatnì sníží podzimním odstranìním listí, protože motýlek pøezimuje v kukle v listech. Pro pøímý boj s klínìnkou byly zatím získány dobré zkušenosti s pøípravky Dimilin s úèinnou látkou diflubenzuron, který se aplikuje postøikem v dobì kladení vajíèek; pøípravek znemožòuje kuklení larev. U vzrostlých stromù je však aplikace postøikem technicky problematická. Pokusy s Confidor WG 70 proto øešily použití úèinné látky imidacloprid pùdní aplikací. ZøetelPoèátek napadení jírovce klínìnkou

%

Zahradnictví

né pùsobení na škùdce bylo patrné už v prvních termínech hodnocení v èervnu a v èervenci. Hodnocení 800 jednotlivých listù zaèátkem srpna pøi napadení klínìnkou v neošetøené kontrole 50 až 83 % listové plochy vedlo k následujícím závìrùm. Pùdní injekèní aplikace, uskuteènìná pøed rozkvìtem (v polovinì dubna) byla velmi úèinná u alejových stromù i u jírovcù ve veøejné zeleni. Listy byly po ošetøení postiženy na 0 až 8 % plochy. U alejových stromù se osvìdèila také aplikace k bázi kmenù. Pøíèinou je zøejmì to, že pravidelné pøesazování stromù pro alejovou výsadbu podporuje tvorbu koøenového vlášení, které aplikovaný pøípravek snadnìji pøijímá, což není pøípad solitérních stromù ve veøejné zeleni. Pøíznivý vliv mìlo i pøedaplikaèní øedìní pøípravku vodou. Aplikace po odkvìtu (v polovinì èervence) už nebyla vùbec úèinná. Výsledky pokusù jsou velmi nadìjné. Pro úspìch je však dùležitá vhodná aplikaèní technika. U alejových stromù je nutné poèítat s náklady 7 DM na strom, u veøejné zelenì 26 DM. Podle literárních pramenù má úèinná látka støední adsorbèní vlastnosti a její rozkladné produkty jsou v pùdì prakticky nepohyblivé. Do spodních vod se proto nevyplavují. TA S P O 2 0 0 0 . è . 4 6 , s . 9 ,

Chrpa polní a mák vlèí ve sváteèním šatu Vìtšinou panuje názor, že planì rostoucí kvìtiny jsou drobné a nenápadné.

To však vùbec není pravda! Dokazuje to chrpa polní a mák vlèí, které se honosí krásnými svítivými kvìty. Již nìkolik let se šlechtitelé snaží vyšlechtit u planì rostoucích kvìtin nové odrùdy, které by byly ještì vìtší ozdobou okrasné zahrady. A skuteènì se jim podaøilo u chrpy polní a máku vlèího vyšlechtit rùzné barevné varianty a dále varianty s plnými kvìty, u nichž byly prašníky èásteènì pøemìnìny v kvìtní lístky.Tyto nové varianty mají zajímavý vzhled a také stejné požadavky na stanovištì jako jejich pùvodní pøíbuzní – milují otevøené suché pùdy a slunnou polohu. Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 5, s. 98

Upolíny pro vlhká stanovištì Upolíny vynikají velkými ku l o v i t ý m i k v ì t y, k t e r é svítí v jarní zahradì.

Šlechtitelé vìnují sluneènicím velkou pozornost, nebo jsou v okrasných zahradách velmi oblíbené.

(ES)

Tyto trvalky se daøí na bøehu rybníka, na okraji potoka, na vlhké louce i záhonu, pokud ovšem stanovištì není na plném slunci. Z pùvodní plané formy (Trollius europaeus) byly vyšlechtìny nové odrùdy, které se vyznaèují atraktivními kvìty. Odrùda ’Earlist of All’ je velmi raná, nebo již zaèátkem kvìtna se objevují svìtle žluté kvìty. U odrùdy ’Orange Globe’ zlatovì žluté kvìty rozkvétají koncem kvìtna. Rostlina vyniká silným vzrùstem a dosahuje výšky až 90 cm. Tato odrùda patøí k osvìdèeným støednì ranì kvetoucím. Oranžovì žlutými kvìty se pyšní odrùda ’Goldquelle’ (Trollius chinensis), jejíž rostliny jsou vysoké témìø 1 m. Kvìty rozkvétají až v èervnu a jejich stopky jsou dlouhé až 70 cm. Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 5, s. 102

Sluneènice – symbol léta

(EP)

(ES)

Podaøilo se jim vyšlechtit odrùdu ’Moonshadow’ s krémovì zbarvenými kvìty a tmavým støedem. Odrùda ’Soraya’ je vysoká až 180 cm a na postranních výhonech nese zlatovì žluté kvìty s tmavým terèem. Obì odrùdy nemají žádné prašníky, a proto jejich kvìty jsou také velmi vhodné pro øez. K novìjším odrùdám patøí ’Sonara’, jejíž rostliny jsou vysoké jen 30 až 35 cm. Zlatovì žluté kvìty mají èerný støed. Prùmìr kvìtu dosahuje 12 až 15 cm. Semena sluneènice se vysévají od poloviny dubna až do poloviny kvìtna do dobøe pøipravené pùdy a na slunné místo. Vzdálenost mezi jednotlivými semeny má být 40 až 70 cm, aby se mohly vyvinout statné lodyhy, které by dobøe odolávaly vìtru. Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 5, s. 104

(ES)

&

Drobnokvìté petúnie jsou stále oblíbenìjší Pøevislé petúnie jsou již øadu let absolutními hvìzdami balkónù a teras.

Zahradnictví

Zvláštì oblíbené jsou drobnokvìté minipetúnie, které jsou známy pod jménem ”milion zvoneèkù” (ang. Million Bells) nebo také pod jménem ”kouzelné zvoneèky”. Ve skuteènosti to však nejsou petúnie, nýbrž jsou to hybridy Calibrachoe, což je velmi pøíbuzná èeleï. Tyto minipetúnie se vyznaèují bohatým kvetením i bujným rùstem a pøi dodržení urèitých zásad pìstování jsou nepøekonatelné. Vyžadují plné slunce, aby se mohly optimálnì vyvíjet. Daøí se jim v kyselém substrátu s pH 5,0 – 5,5 a proto je vhodné pøimíchat do zeminy i substrát urèený pro rododendrony. Jestliže zaléváme rostliny pøíliš tvrdou vodou nebo vodou s vysokým obsahem vápníku, trpí nedostatkem železa, což se projevuje žlutými listy. Jednotlivé odrùdy minipetúnií vyžadují rozdílné rùstové podmínky a podle toho je i sázíme. Odrùdy ’Blue’, ’White’ a ’Early Rose’ rostou kompaktnì, a proto jsou vhodné pøedevším pro záhony a misky. Další odrùdy ’Carillon Rose’, ’Basket Blue’ a ’Cherry Pink’ vykazují naproti tomu výraznì bujnìjší rùst a lépe se vyjímají v závìsných miskách. Odrùdy série ”Marco Polo” jako ’Odyssey’, ’Traveller’, ’Silk Road’ a ’Adventurer’ jsou plnokvìté, a proto jsou vhodné pro exkluzivní aranžmá. Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 5, s. 107

Co smí rùst pod ovocnými stromy? Jablonì, hrušnì i vìtšina ostatních ovocných døevin mají mìlký koøenový systém, který roste tìsnì pod povrchem pùdy a rozrùstá se do dvojnásobné vzdálenosti od kmene, než èiní prùmìr koruny.

(ES)

Zvláštì u kmenu stromu jsou koøeny velmi husté. Proto se nesmí pùda ve stromové míse rýt ani kypøit, aby nedošlo k poškození koøenù, a tím i stromù. Pod stromy lze pìstovat pokryvné trvalky, dále bìžné trvalky i trávník. Doporuèuje se však nejprve pod stromy rozprostøít vrstvu kompostu vysokou 5 až 10 cm a do ní vysadit sazenice èi vysít semena. Vrstva kompostu stromùm vùbec nevadí, naopak jim prospívá, nebo jim dodává dostatek živin. Vysazené rostliny je vhodné také mulèovat, aby se pùda v mísách stromù nemusela kypøit a odplevelovat. K mulèování se používá poseèená tráva nebo drcená kùra. Vrstva mulèe o výšce 10 cm se udrží nìkolik týdnù a nejen potlaèí plevely, ale udrží i pùdu vlhkou. Ve stromových mísách se osvìdèily také letnièky, napøíklad lichoøeøišnice, které neznamenají pro ovocné stromy žádnou konkurenci v odèerpání živin. Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 5, s. 112

(ES)

zemìdìlské aktuality ze svìta Øídí redakèní rada: PhDr. J. Rydlo – øeditel Ing. Petr Michal Ing. V. Pokorný, CSc. Redaktoøi: Ing. L. Benešová Dr. J. Javùrková, CSc. Mgr. D. Koubová Ing. P. Schneiderová Ing. M. Šastný Ing. Š. Vondrášková Ing. A. Železná D. Hrnèíøová (tech. redakce)

Podmínky inzerce Do èísla 5 vèetnì jsou ceny inzerce zavádìcí, dohodou. Zatím jsou ceny celobarevné inzerce (v závorce jednobarevné): A4 A5 na šíøku A6 na výšku

6 000 Kè (3 200 Kè) 3 300 Kè (1 800 Kè) 1 800 Kè (1 000 Kè)

tel.: 02/27 01 05 80

'

Právì vyšel pátý (poslední) díl

Zahradnického slovníku nauèného (ZSN)

moderní zahradnické encyklopedie, která by nemìla chybìt v knihovnì žádného zahradníka, zahrádkáøe i milovníka pøírody. Pátý díl vychází v rozsahu zhruba 1,5 dílu. Ústav zemìdìlských a potravináøských informací nabízí kompletní ZSN, všech pìt dílù, za sníženou cenu

1 780 Kè

Ceny jednotlivých dílù jsou 1. díl 298 2. díl 345 3. díl 385 4. díl 425 5. díl 650

Kè Kè Kè Kè Kè

Objednávky na adrese: Ústav zemìdìlských a potravináøských informací Slezská 7, 120 56 Praha 2 [email protected]

!