zemìdìlské aktuality ze svìta

2001 Z OBSAHU Krátké zprávy Zemìdìlská praxe Poradenství Poznatky ze svìta Životní prostøedí Lidská výživa Zahradnictví

Kyselina mléèná v pitné vodì mùže snižovat kontaminaci jateèné drùbeže

1 4 7 9 23 25 29

zemìdìlské aktuality ze svìta Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací, Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected], v elektronické podobì pouze jako soubor PDF. Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè

Podle sdìlení pracovníka amerického ministerstva zemìdìlství mùže dodání kyseliny mléèné do pitné vody brojlerùm bezprostøednì pøed porážkou pomoci snížit kontaminaci jateèných tìl bakteriemi Salmonella a Campylobacter. Nìkolik studií ukázalo, že mùže být prospìšné. doplòovat ptákùm do pitné vody kyselinu mléènou bìhem pøedporážkového období, kdy se pøestává krmit. Když byli zkoumáni ptáci bezprostøednì pøed porážkou a jateèné splachy po porážce ptákù pøed mrazicím procesem, ukázalo se, že výskyt Salmonelly byl snížen o 50 % a výskyt Campylobactera o 14,7 %. Aèkoliv tato technika bakterie úplnì nevylouèila, mùže se stát levným nástrojem pøi snižování kontaminace tìmito organismy bìhem jateèného procesu. Poultry Digest, 59, 2000, è. 3, s. 6

Ochrana telat proti rotavirovým infekcím

Krátké zprávy

Rotavirus je infekèní pøíèina prùjmu, objevujícího se typicky u telat do dvou týdnù vìku. Tím, že se novorozeným telatùm poskytne jednoduché krmení - kolostrum od matek vakcinovaných proti rotaviru, je možno ochránit je proti rotavirovým infekcím v prvních dvou týdnech života. Výzkum britského Institutu pro zdraví zvíøat (Institute for Animal Health, Compton, Berks) zjistil , že krmná dávka dvou litrù kolostra od krav, které byly preventivnì dennì vakcinované proti rotaviru v období stání na sucho, by mohla pomoci imunitnímu systému telat v ochranì proti rotaviru. Experiment ukázal, že telata mladší než 12 hodin, kterým byly poskytovány dva litry kolostra od vakcinovaných krav, mìla zvýšenou hladinu protilátek. Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 3 , s . 3 8

Pøíèiny acidózy u jateèného skotu

( Vo )

( Vo )

Acidóza skotu se stala významnou metabolickou poruchou, protože výkrm skotu se vyvinul v intenzivnì øízený systém využívající obilí jako primární zdroj energie. Acidóza bachoru vzniká, když je zkonzumované množství jádra pøíliš velké nebo když skot pøijímá nadbytek jádra (škrobu) nebo jednodušších cukrù v krátkém èasovém období. Mikrobiologická fermentace obilí probìhne pøíliš rychle a rychlá produkce a absorpce organických kyselin a endotoxinù z bachoru zpùsobí, že se bachor stane acidotickým. Acidóza není jedna porucha, ale stupòovité kontinuum rozdìlené do akutních nebo subakutních stavù. Akutní acidóza je èasto neléèitelná, protože poškození trávicího traktu je nezvratné, nebo dochází k úmrtí. Subakutní acidóza se ve výkrmovém období objevuje èastìji, ale je obtížnìji rozpoznatelná. Hlavní reakce pozorované u zvíøat, trpících subakutní acidózou, je snížený a nepravidelný pøíjem krmiva, který se promítá ve snížených prùmìrných denních pøírùstcích a snížené úèinnosti krmiva. Podle odborníka z univerzity v Nebrasce jsou druh a množství jádra, metoda zpracování obilí, krmná aditiva, množství objemového krmiva a zpùsob krmení nìkteré z èinitelù, které ovlivòují subakutní acidózu. Feedstuffs, 72, 2000, è. 34, pøíloha – s. 1

( Vo )



Nosnice speciálnì vyšlechtìná pro chovy bez klecí

Krátké zprávy

Evropský trh rychle pøechází smìrem k volnému chovu a jiným systémùm managementu produkce vajec bez klecového chovu nosnic. To donutilo nìmeckou spoleènost pro chov nosnic Lohmann Tier Zucht (LTZ), aby intenzifikovala svùj chovný program a marketinkové aktivity v tomto smìru. Hlavní genetik spoleènosti Lohmann øekl na výroèním mezinárodním mítinku o líhòaøství, že tento trh vyžaduje nosnici se specifickými charakteristikami. Díky získání nosnic linie Meister Hybrid získala spoleènost nové odchylky nosnice, které mohly být využity pro tento cíl. Kombinováním charakteristik ptákù Meister Hybrid a nosnic spoleènosti Lohmann byla vytvoøena nová varieta – Lohmann Tradition. Tato hnìdá nosnice je pøizpùsobivá, neprojevuje kanibalismus, má stabilní opeøení a produkuje vejce s nadprùmìrnou hmotností (65–66,5 g). Snáší 320–330 vajec bìhem období 14 mìsícù a její míra pøežití bìhem chovu je 97–98 % a bìhem snášky 94–96 %. Wo r l d Po u l t r y, 1 6 , 2 0 0 0 , è . 7 , s . 6

Pøíèina abscesù chodidla u dojnic

Když opotøebení paznehtu pøedstihne jeho rùst, má to èasto za výsledek tenkou rohovinu chodidla a jeho abscesy. Tento stav se velmi èasto objevuje u jalovic, mùže se ale vyskytovat u zvíøat všech vìkových kategorií. Veterináø z floridské univerzity radí, kterým skuteènostem má chovatel dojnic vìnovat pozornost, aby mohl urèit pøíèiny vzniku abscesù chodidla ve svém stádu. Jsou to: dramatická zmìna v krmení v pøedešlém mìsíci, která vedla k laminitidì a následnému abscesu, abrazivní podlahy, napø. nový beton, pøílišná vlhkost a zneèištìní podlah, která zpùsobuje mìkkost paznehtù zvíøat, pøílišné zastøižení paznehtu a oblasti chodidla, zvíøata, která jsou temperamentnìjší a pohyblivìjší, napøíklad jalovice, jalovice umístìné ve skupinách se staršími zvíøaty ve stísnìných podmínkách. Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 7, s. 10

Nový zpùsob léèení digitální der matitidy skotu

( Vo )

Digitální dermatitis je jedna z nejvýznamnìjších pøíèin kulhavosti u ustájeného dojeného skotu. Etiologie stavu není zatím zcela jasná, aèkoli evidence údajù naznaèuje, že významným faktorem je infekce mikroorganismem Treponema sp. Britští výzkumní pracovníci zkoumali úèinnost ošetøení nohou koupelemi obsahujícími antibiotikum erytromycin. Léèeno bylo 111 krav ze šesti pøirozenì infikovaných stád. 55 postižených kusù skotu ošetøovaných od zaèátku pokusu ukázalo po ètyøech dnech snížení výpotku, zmírnìní rudnutí, hnisání a pøíznakù bolesti ve srovnání s neošetøeným skotem. Poté zaèal podobný postup s dosud neošetøovanými kusy skotu. Po dalších sedmi dnech léèení neexistoval žádný významný rozdíl v intenzitì postižení mezi obìma skupinami. Na základì pokusù autoøi uèinili závìr, že koupele nohou erytromycinem jsou bezpeèným a úèinným ošetøením digitální dermatitidy. Ve t e r i n a r y R e c o r d , 1 4 7 , 2 0 0 0 , è . 1 8 , s . 4 9 7

Optimální množství tuku v kr mných dávkách vysokoprodukèních dojnic

( Vo )

( Vo )

Podle konzultanta pro výživu dojnic kalifornské spoleènosti Acampo se doporuèuje doplòovat tuk do vìtšiny krmných dávek vysokoprodukèních dojnic (napøíklad pro holštýnské dojnice produkující více než 40,5–43 kg mléka a pro jerseyské dojnice produkující více než 25–27 kg mléka). Tuk pøidávaný do krmných dávek vysokoprodukèních dojnic zvyšuje úèinnost produkce mléka a dojivost. Pro maximalizaci hospodárnosti vysoké produkce je dùležitìjší píce vysoké kvality než pøidávaný tuk. Ale v pøípadì, kdy musí být zkrmována píce nízké kvality, je nezbytné doplòovat limitované množství tuku ve vìtším rozsahu, než když je zkrmována píce vysoké kvality. Obecnì je jadrné krmivo levnìjším zdrojem energie než tuky, ale množství produkovaného mléka je omezeno množstvím škrobu, které mùže být bez rizika zkrmováno. Tuky pøimíchané do krmné dávky by mìly tvoøit maximálnì asi 2,5 %. Nad touto úrovní je bezpeènìjší užívat bypassové tuky. Celkové množství tuku v krmné dávce by nemìlo pøesáhnout maximální množství 7 %. Feedstuffs, 72, 2000, è. 42, pøíloha – s. 3

( Vo )

Význam betainu pøi léèení kokcidiózy drùbeže

Krátké zprávy

Betain je pøirozenì vyskytující se složka, pøítomná ve vìtšinì organismù, která jako krmný doplnìk nabízí rùzné výhody. Odborníci na výživu zmiòují zejména jeho úlohu v šetøení methioninu jako donoru metylové skupiny a jeho funkci jako osmoprotektantu. Nedávné pokusy sponzorované spoleèností Finnfeeds International, dodavatelem krmného betainu a enzymù, ukazují, že vlastnosti betainu jako osmoprotektantu mohou pomoci snižovat nìkteré z negativních dopadù kokcidiózy, která podle údajù spoleènosti zpùsobuje více než 10 % ztrát v celém svìtovém drùbežáøském prùmyslu. Parazit zpùsobující kokcidiózu (Eimeria spp.) napadá buòky, které vystýlají støeva ptákù a to má za následek sníženou absorpci živin a nerovnováhu vodního režimu v tìle. K likvidaci kokcidiózy jsou dosud používána chemická kokcidiostatika, avšak spoleènost Finnfeeds International upozoròuje, že tento zpùsob léèení mùže zvyšovat osmotický stres u ptákù. Výhoda použití doplòkù betainu pøi kokcidiálních infekcích je ta, že pomùže vyhnout se osmotickému stresu zpùsobenému kokcidiózou a jejím léèením, zlepší retenci vody a konverzi krmiva ptákù. Feed International, 21, 2000, è. 10, s. 36

Ameriètí školáci pijí více mléka

Podle nedávného pøehledu vypracovaného pro americkou organizaci Dairy Management Inc. více amerických dìtí pije mléko. V roce 1998 konzumovalo mléko jako nápoj 82 % dìtí mezi 6. a 11. rokem vìku prùmìrnì 7,8krát za týden. V roce 1999 došlo ke zvýšení konzumace – mléko jako nápoj konzumovalo 86 % dìtí mezi 6. a 11. rokem vìku prùmìrnì 8krát za týden. Obdobnì v roce 1998 konzumovalo mléko jako nápoj 78 % teenagerù prùmìrnì 8,7krát za týden. V roce 1999 konzumovalo mléko jako nápoj již 83 % teenagerù prùmìrnì 9,3krát za týden. Organizace National Dairy Council pøesvìdèuje prostøednictvím marketinkového úsilí a výchovných programù pro školy více dìtí, aby vyžadovaly mléko èastìji. Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 9, s. 124

Spoleènost AviGenics bude klonovat kuøata

( Vo )

Spoleènost AviGenics oznámila, že obdržela od NIST (U.S.Department of Commerce´s National Institue of Standards & Technology) grant ve výši 2 mil. USD a shromáždila tak více než 10 mil. USD na vývoj postupu klonování drùbeže; má v úmyslu vytvoøit základ pro výrobu biofarmak. Program pøenosu jádra spoleènosti AviGenics bude využit pro klonování drùbeže, pøedevším za úèelem získání kuøat se zlepšenou užitkovostí a pro vytvoøení technologie produkce biofarmak Na rozdíl od savcù nebylo klonování u drùbeže zatím realizované vzhledem k tomu, že nìkteré kroky pøi klonování savcù nebyly u ptákù použitelné. Spoleènost AviGenics vyvinula novou technologii, která mùže odstartovat klonování u drùbeže. Aplikace klonování drùbeže skýtá znaèné možnosti od množení zvíøat s nejlepšími vlastnostmi, jako je konverze krmiva a odolnost proti nemocem, až po zachování ohrožených druhù a rychlou a úèinnou produkci léèiv v dostateèném množství transgenními zvíøaty. Feedstuffs, 72, 2000, è. 45, s. 7

ProdiGene mùže vyrábìt orální vakcíny

( Vo )

(Sch)

Spoleènost ProdiGene (Texas) oznámila 24. øíjna 2000, že dostala patent na výrobu orálních vakcín pomocí rostlin; vakcíny budou sloužit k imunizaci lidí a zvíøat proti virovým onemocnìním. Patentovaný systém umožní, podle výkonného pøedsedy spoleènosti, výrobu farmaceutických výrobkù pro lidskou i zvíøecí spotøebu v rostlinách. Oèekává se, že orální vakcíny významnì sníží jak výrobní náklady, tak náklady pøi aplikaci. Možnost vakcinovat velké množství zvíøat bez individuální manipulace s nimi bude ménì nákladné a pro zvíøata ménì stresující Veterináø z univerzity v Texasu, dr. Ian Tizard øekl, že výroba jedlých vakcín bude znamenat revoluci v prùmyslové výrobì vakcín pro zvíøata. Výrobní postup využívá biotechnologie a zahrnuje vnesení genù z virù do genomu rostlin, které stimulují k produkci antigenu proti specifickým nemocím. Geneticky obohacené rostliny mohou být užity

!

Krátké zprávy

jako imunizaèní krmivo pro zvíøata nebo aplikovány do potravin pro lidi. Výrobní postupy byly prozkoušeny na kukuøici a podle spoleènosti jsou použitelné i u dalších plodin. Patent se týká jak pøímé spotøeby rostlinných frakcí s obsahem vakcín, tak extrahovaných a èištìných vakcín z rostlin. Feedstuffs, 7 2, è. 45, s. 4

Inzulín zlepšuje plodnost krav

Ukazuje se, že úprava hladiny inzulínu v krvi dojnic by mohla zlepšit plodnost krav. Podle odborníkù z univerzity v Nottinghamu a z výzkumného ústavu v Roslin krávy, které ztrácejí kondici, vykazují nižší hladinu inzulínu. Provedená studie ukazuje rozdíly v reprodukèní užitkovosti krav krmených dávkou podporující produkci inzulínu nebo naopak dávkou snižující hladinu inzulínu v krvi dojnic. U vysoce užitkových dojnic krmených dávkou snižující hladinu inzulínu došlo u 5 z 10 k ovulaci bìhem 50 dnù po otelení a pøi krmení dávkou podporující hladinu inzulínu v krvi ovulovalo 8 krav z deseti bìhem 50 dní po otelení. Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 1 5 , s . 3 8

Britský zahradnický výzkum odmítá testy na GM

Mezinárodní banka semen

Zemìdìlská praxe

Objem ztrát pùdy zpùsobených vodní erozí stále roste a tento proces zastavit neb u d e s n a d n é.

(Sch)

Odpor veøejného mínìní ke geneticky modifikovaným rostlinám poškozuje zahradnický výzkum. Tento svùj názor vyslovil prof. Michael Wilson a souèasné ovzduší v oblasti výzkumu oznaèil jako „Luddite time“, což je totéž, jako rozbíjení prvních továrních strojù v 18. stol. Pod tlakem „nepodložené“ a „nevìdecké“ tiskové kampanì dojde totiž k uzavøení okolí pracovištì HRI v Severním Yorkshiru. Celou kampaò pociuje jako nepodložené poškození renomované instituce, jakou je HRI (Horticultural Research Institute). Podle prof. Wilsona znamená tento druh biotechnologií ekonomický i ekologický pokrok. Jako pøíklad uvedl genetický experiment s chryzantémou, která získala kompaktní a uniformní vzrùst a mimoto díky jejím novým vlastnostem odpadá použití hormonu jako rùstového regulátoru. Díky geneticky získané rezistenci rostlin k chorobám a škùdcùm zmizí potøeba používat chemické postøiky se všemi dùsledky vèetnì erozních vlivù, což znamená pro životní prostøedí vìtší riziko než genové modifikace. M. Wilson považuje genové inženýrství za skuteènì bezpeèné a nesmírnì dùležité pro budoucnost. H o r t i c u l t u r e We e k , 2 6 , 2 0 0 0 , è . 4 3 , s . 6

(AŽ)

Známá britská botanická zahrada Royal Kew Garden nyní otevírá „Semennou banku milénia“. Tzv. Archa Noemova, jejímž cílem je zachovat pro budoucnost a pøed vymizením zachránit ohrožené druhy rostlin, sestává z laboratoøí, knihovny a prostor pro výstavy a semináøe. Její vybudování v jihoamerickém Wakehurst Place, poboèce Kew Garden, stálo 80 mil. GBP. Speciální metody skladování umožní udržet vìtšinu semen v živém stavu pøes 200 let. Tìžištìm mezinárodního programu, na nìmž se podílí øada zemí, jsou pøedevším suché oblasti zemìkoule, kde je flóra nejvíce ohrožena zmìnami prostøedí. Do r. 2010 se tu mají soustøedit tisíce druhù. Na národní úrovni je cílem Velké Británie sebrat a konzervovat semena všech domácích rostlin. Der Gar tenbau, 2000, è. 24, s. 4–5

Ztráty pùdy zpùsobené vodní erozí

(Sch)

(EP)

Pedoložka ADAS (GB) Sheila Royle se zabývá základními otázkami tohoto jevu, který ohrožuje stav pùdy ve vìtšinì zemí s vyspìlým zemìdìlstvím. Jako bìžné pøíklady uvádí odplavení seového lože nebo erozní rýhy tak hluboké, že do nich nelze dosáhnout kultivaèním náøadím ani postøiky. Nìkdy jsou poškození mnohem závažnìjší. Objem ztrát pùdy z erodovaných pozemkù je mnohem vìtší, než by se na první pohled zdálo. Tak napø. odplavení povrchové vrstvièky pùdy o výšce 1 mm z plochy 1 ha pøedstavuje hmotnost 11 až 15 t zeminy. Spolu s povrchovou vrstvou ornice, bohatou na dostupné živiny a organickou hmotu, mohou být odplavována i semena plodin a pesticidy. Nejnápadnìji se ztráty projevují právì na úpatí svažitých erodovaných pozemkù, kde je pùda unášena a ukládána podél cesty nebo

"

Zemìdìlská praxe

sousedního pozemku. Jako ménì obvyklý jev oznaèuje autorka vytváøení vodních suspenzí z jemných pùdních èástic a jejich smyv do potokù a øek. Tyto roztoky obsahují obvykle dusík, fosfor a pesticidy a mohou zpùsobit významné škody na životním prostøedí. K pùdní erozi dochází za pøedpokladu, že srážková nebo závlahová voda má dostatek síly k odplavení jemných pùdních èástic, a že srážky nebo závlahová voda dopadají v množství, které pøesahuje vsakovací schopnost pùdy. Nejhùøe odolávají erozivnímu pùsobení vody pùdy se slabou soudržností drobtù, jež jsou dopadajícími kapkami silnì narušovány a následnì odnášeny za souèasného vzniku erozních rýh. Nejdramatiètìji se eroze projevuje obvykle na strmých svazích, kde dochází ke vzniku hlubokých struh a výmolù. I když ke znaèným ztrátám èasto dojde i na svazích pomìrnì mírných, jsou-li dlouhé a nepøerušené mezí nebo jinou pøírodní pøekážkou. V posledních letech se rozsah pùdní eroze významnì zvýšil, což se pøièítá následujícím pøíèinám: • snížení ploch pod trvalými trávními porosty, • snížení obsahu organické hmoty v pùdì, • zvìtšení ploch pozemkù, • seové lože se dùkladnìji zpracovává, takže je pak všeobecnì náchylnìjší k pùsobení erozních vlivù, • sklizòová technika vyžaduje smìrování øádkù plodin po svahu, nikoliv po vrstevnicích, • kolejové øádky soustøeïují odtokovou vodu, a to èasto nastartuje vznik erozních rýh. Porosty cukrovky jsou nejvíce ohroženy od dubna do èervna, dokud nedojde k dokonalému zakoøenìní rostlin a zapojení porostu. Avšak silnì uježdìný a kolejemi zbrázdìný povrch po sklizni je opìt velmi zranitelný. Pokud se øepné skrojky spásají ovcemi, povrch pùdy se dále rozruší a ušlape, takže se zvýší odtok a odtékající voda unáší nejen èásteèky pùdy, ale také trus a moè, a tak se opìt zvyšuje riziko zneèistìní vodních tokù. K zesílení erozní èinnosti vody pøispívá zaøazení ozimé obiloviny po cukrovce. Pozdì zasetý ozim nestihne vytvoøit pøed zimou potøebný pùdní pokryv. Velice problematická je pøemìna tradièních luèních pùd, tvoøících pobøežní porosty vodních tokù, na ornou pùdu. Øíèní záplavy jsou schopny odnést v krátké dobì obrovské množství ornice, jejíž tvorba pøirozeným pùdotvorným procesem trvá desítky let. Existuje celá øada úèinných opatøení, kterými lze riziku pùdní eroze zabránit. Èasto staèí jen malá zmìna pìstitelského nebo kultivaèního postupu. V nìkterých pøípadech je nutno pøikroèit ke komplikovanìjším a nároènìjším opatøením, jako je zmìna polohy mezí, vysazení živých plotù, ochrana vodního toku vytvoøením travnatých ochranných stupòù nebo pøevodem nejohroženìjších pozemkù z orné pùdy do fondu trvalých trávních porostù nebo do lesní pùdy. Autorka navrhuje nìkolik základních typù protierozních opatøení. Pøedevším je to regulace odtoku, resp. dùsledná kontrola veškerého vodního režimu každého hospodáøství. Veškerý odtok z budov, zpevnìných ploch, cest a kolejových tras je nutno efektivnì odvádìt do pøíkopù a drénù, aby se zabránilo nadmìrnému protékání odtokové vody po pozemcích. Na delších svazích doporuèuje vybudování odvodòovacích pøíkopù ve vrstevnicovém smìru jako pøekážky proudící vodì. Nad horním bøehem pøíkopu se doporuèuje vytvoøení nìkolik metrù širokého stupnì osetého trávou, který tvoøí pøirozený filtr k zachycování unášených sedimentù a ochranu bøehu pøíkopu pøed narušením. Kde si to stav pozemkù vyžaduje, mìla by se položit podzemní drenáž, nejlépe z flexibilního potrubí. Nutno pak také vìnovat zvláštní pozornost odstraòování usazenin z drenážních recipientù. Nebezpeèí eroze lze snížit volbou kultivaèních zásahù, a to pøedevším jejich naèasováním tak, aby pokud možno nedošlo ke zhutnìní povrchové nebo kterékoliv jiné vrstvy ornice èi podornièí. Dojde-li ke zhutnìní, je vždy nutno volbou nejvhodnìjší operace tuto závadu odstranit. V nìkterých pøípadech na lehèích pùdách, kde si stav pozemku pøímo nevyžaduje orbu, lze zvolit pøímý výsev. Dobré výsledky bývají dosaženy pøi pøímém výsevu cukrovky do mulèovaného strništì obilovin. Je-li pùda v takovém fyzikálním stavu, že je orba

#

Zemìdìlská praxe

pluhem nezbytná, doporuèuje se po orbì pluhem pouze utužit brázdy válcem a poté vysévat. Vzhledem k tomu, že nejvíce je erozí ohrožená pùda bez pokryvu, mìlo by se dùslednì dbát na to, aby byl rostlinný pokryv na pozemku ponechán co nejdéle. Tuto funkci plní i strništì obilovin s pokryvem øezanky, popø. jinými posklizòovými zbytky. Nemenší význam má organizace porostu, kdy by se mìl dodržovat smìr øádkù po vrstevnicích. To ovšem v podmínkách Velké Británie nelze vždy dobøe dodržet, jelikož sklizòová technika je obvykle schopna dobøe fungovat jen ve smìru svahu. Využívá-li se pøi pìstování plodin závlaha, mìla by se volit technologie, kterou se voda na pozemek aplikuje co nejšetrnìjším zpùsobem. Rovnìž nezbytné je pøizpùsobení závlahové dávky konkrétním pùdním podmínkám tak, aby nedocházelo k proudìní vody po povrchu a následné erozi. B r i t i s h S u g a r B e e t R e v i e w, 6 8 , 2 0 0 0 , è . 7 , s . 3 0 – 3 4

Vliv klimatu a obsahu ligninu na tvorbu a velikost pùdních èástic v pùdách pod TTP Proces pøemìny pùdního organického uhlíku (SOC) na TTP mùže být vyjádøen jako funkce klimatu, obsahu ligninu v rostlinách, textury a kineticky stanovené zásoby uhlíku.

Vejce s vysokým obsahem omega 3 Irská Asociace výrobcù vajec od nosnic z volného c h o v u ( I F R E PA ) p r o d u ku j e také vejce bohatá na omeg a 3 m a s t n é k y s e l i n y. Ve j ce získala od komise pro potraviny Board Bia oznaèení „healthy heart“.

(AŽ)

Touto problematikou se zabývali spoleènì nìmeètí a ameriètí autoøi ve studii zamìøené na výzkum vlivu klimatu na dynamiku ligninu ve velikostních frakcích pùdních èástic. Pùdní vzorky byly odebírány z hloubky 10 cm z 18 stanoviš na pøirozených luèních porostech s odlišnými teplotními a srážkovými charakteristikami od Central Saskatoon v Kanadì po jižní Texas. Èím menší byla velikost pùdních èástic, tím menší byla jejich koncentrace ligninových fenolových derivátù, a to od 72 g . kg –1 SOC (pùdní organický dusík) v hrubozrnných písèitých pùdních frakcích až na 12 g . kg–1 SOC v jílovitých pùdních frakcích. Pokus dokázal, že intenzita rozkladu ligninu se snižovala úmìrnì se stoupající prùmìrnou roèní teplotou stanovištì. Soil Science Society of Amarica Journal, 63, 1999, è. 5, s, 1222–1228 (AŽ)

Board Bia ještì pøed tím, než se Mega Egg (tak se nová vejce jmenují) stala souèástí systému výroby vajec se zaruèenou kvalitou (Quality Assured Eggs – QA scheme), provedla vlastní výzkum. Výzkum byl zamìøen na vztah mezi výživou a srdeèními onemocnìními lidí a na faktor, který podporuje snižování výskytu tìchto onemocnìní – omega 3 polynenasycené tuky. Výsledky mezinárodnì uznávaného výzkumu ukázaly, že pøídavek správné kombinace olejù bohatých na omega 3 kyseliny do krmných dávek nosnic zvyšoval obsah tìchto kyselin i v jejich vejcích. Cena tuctu vajec s vysokým obsahem omega 3 – Mega Eggs je, v porovnání s cenou za tucet vajec od nosnic z volného chovu, vyšší o 20–25 pencí. Speciální krmivo pro nosnice produkující Mega Eggs obsahuje nìkterý z pøirozených zdrojù omega 3 kyselin, jako je rybí tuk (hlavní zdroj), lnìný olej a pøípadnì v malém množství sójový olej. Kromì tìchto speciálních složek obsahuje krmivo kukuøici, jeèmen a pšenici. Maximální hladina kyselin omega 3 ve vejcích se dosáhne po 3–4 týdnech aplikace speciální krmné dávky. Vejce Mega obsahují 250 mg omega 3 v jednom kusu, zatímco standardní vejce obsahují 50 mg omega 3. American Medical Association uvedla, že zvýšení mìsíèního pøíjmu omega 3 z 1,1 g na 5,5 g snížilo výskyt srdeèních onemocnìní o 50 % a že denní spotøeba jednoho vejce s vysokým obsahem omega 3 dennì zásobí lidský organismus mìsíènì 5,5 g omega 3. Krmné dávky nosnic produkujících vejce Mega Egg mají kromì vysokého obsahu omega 3 také vysoký (10násobný) obsah vitaminu E; jeho obsah je zvýšený i ve vejcích. Jedno vejce Mega Egg poskytuje tøetinu denní potøeby stopového prvku – selenu, významného pro funkci štítné žlázy a imunitního systému. Podstatou úspìchu je, aby koneèný produkt nebyl cítit rybinou nebo nemìl jinak pozmìnìnou chu. Proto bylo množství použitých olejù v krmivu peèlivì stanoveno, jejich oxidaci a vzniku rybího zápachu se pøedchází pøídavkem vitaminu E. Jakmile byly na základì vìdeckého zkoumání pøesnì stanoveny krmné dávky pro nosnice, byla v každé irské provincii urèena minimálnì jedna výrobna pro dodáv-

$

Poradenství

ku speciálních krmných smìsí pro èleny IFREPA. IFREPA má licenci na recepturu krmných smìsí pro nosnice jak pro výrobu vajec z volného chovu nosnic, tak pro produkci vajec bohatých na omega 3; receptury jsou tajné. Ze sta výrobcù vajec sdružených v Irish Free Range Egg Producers Association se asi 35 pøeorientovalo na produkci vajec s vysokým obsahem omega 3. Odborníci pøedpovídají tìmto vejcím, která se již ukazují i v Americe, Austrálii a z evropských zemí v Itálii, dlouhodobì optimistickou budoucnost. Po u l t r y Wo r l d , 1 5 4 , 2 0 0 0 , è . 1 2 , s . 1 5

Státní poradce by mìl infor movat a být infor mován Èeským zemìdìlcùm chybí informace všeho druhu a právì to je hlavním cílem pùsobení státních poradcù.

1. Far máøský den ve Velké Chyšce

(Sch)

Otázky, na které potøebuje farmáø získat odpovìï mají rùzný charakter. A jsou to legislativní otázky, vstup do EU, možnosti získání finanèních prostøedkù od státu nebo napø. z programu SAPARD. Oèi nelze zavírat ani pøed technologickým poradenstvím, to by ovšem mìlo mít charakter vytváøení jakési „zpìtné vazby“ na trase zemìdìlský podnik – výzkumný ústav èi univerzita. Státní poradce je poslední šancí tìchto institucí, žíznících po informaci, co vlastnì ti zemìdìlci potøebují, jak máme formulovat výzkumné úkoly, abychom jim pomohli? Je na poradci, aby byl dobrým pøekladatelem z „vìdeckého“ do „praktického“ jazyka každodenního života farmy èi zemìdìlského podniku. I když média, mám na mysli odborné noviny, èasopisy i rùzné internetové informaèní produkty, mají zemìdìlci k dispozici, dávají stále pøednost spíše osobnímu kontaktu, což je pro státní poradenství velká šance a možnost navodit tolik potøebnou atmosféru dùvìry, protože jak jinak by stát mohl dostat dùvìryhodné informace o tom, co se na polích a ve stájích opravdu dìje. Jsem pøesvìdèen o tom, že státní poradce pro zemìdìlství by nemìl vìnovat veškerou svou pozornost pouze intenzivnímu zemìdìlství. Problematika extenzivního zemìdìlství a funkce zemìdìlce jako údržbáøe venkovského prostoru bude nabývat s našim pøibližováním k EU stále vìtšího významu, pokud model „evropského zemìdìlství“ chceme brát vážnì. Berme vážnì i „pionýry“ státního poradenství, kteøí ještì k dnešnímu dni nevìdí, zda stát bude stát o jejich služby i po vypršení roèního kontraktu. I státní poradci potøebují urèitou jistotu proto, aby ji mohli garantovat svým klientùm z øad zemìdìlské veøejnosti i všeho venkovského obyvatelstva. Nová koncepce zemìdìlského poradenství a její dopady na podnikatelské subjekty v oblasti Pelhøimovska a Táborska byly náplní 1. Farmáøského dne poøádaného regionálním pracovištìm Výzkumného ústavu živoèišné výroby ve Velké Chyšce (okr. Pelhøimov) koncem listopadu 2000. K plné spokojenosti ètyøiceti zúèastnìných zástupcù z asi 20 zemìdìlských podnikù probìhla diskuse o naléhavých tématech novì se konstituovaného státního poradenství, které má provázat aktivity zemìdìlských výzkumných ústavù i univerzit s problémy zemìdìlské praxe. Sami manažeøi podnikù se ocitli v pozici tìch, kteøí svými požadavky budou modelovat tuto novou službu zemìdìlským podnikùm a farmám . Co zemìdìlce nejvíce zajímá? V chovu skotu je to pøedevším øešení otázky strategie a postupu zemìdìlského podniku pøi modernizaci, rekonstrukci nebo i výstavbì nových objektù kravínù, odchoven mladého skotu apod. Problémy jsou ve výživì a reprodukci v intenzivních chovech skotu, v plemenáøské práci u masného skotu, pøi budování zimoviš v chovech krav bez tržní produkce mléka atd. Z ostatních diskutovaných témat, které s chovem hospodáøských zvíøat bezprostøednì souvisí, se napø. hovoøilo o programu SAPARD. Budou státní poradci schopni zodpovìdìt otázku kolik procent finanèní èástky z tohoto programu bude skuteènì možné proinvestovat v zemìdìlském podniku a jaký díl pohltí bankovní domy? Semináø se vydaøil. Úèastníci z øad chovatelù byli velmi spokojeni s možností konzultovat s pøítomným doc. Oldøichem Doležalem z VڎV Uhøínìves projektovou dokumentaci pøipravovaných rekonstrukcí stájí pro dojnice i skot ve výkrmu. Ing. Petr Hienl, VڎV

%

Rozvoj poradenství  v pùsobnosti Ministerstva pôdohospodárstva Slovenské republiky Semináø o poradenství se konal dne 8. 12. 2000 v Agroinštitútu Nitra ve Slovenské republice.

Poradenství

O poradenství ve Slovenské republice hovoøil prof. ing. Štefan Mihina, PhD., pøedseda Rady pro poradenství (RVP) a dále vystoupil doc. ing. Ján Murgaš, Csc., vedoucí ORSPS v Agroinštitútu Nitra. Ve struènosti jsou uvedeny údaje o poradenství, jaké je v souèasné dobì na Slovensku • Øízením poradenských služeb na Slovensku je povìøen samostatný Odbor øízení sítì poradenských služeb (ORSPS) se 4 pracovníky, v rámci organizaèní struktury „Agroinštitútu“ v Nitøe, institucionálnì zahrnuje ministerstvo pôdohospodárstva, potravináøský komplex, vzdìlávací instituce, výzkumné ústavy a soukromé poradce. • Øídící výbor zodpovídá za strategii a kontrolu èinnosti èlánkù poradenské sítì. Má iniciaèní funkci pro MP SR pøi tvorbì politiky poradenství. Má 13 èlenù v zastoupení MP SR, SPPK, ARVI, Agentury SAPV, uživatelù, poradcù, vzdìlávacích institucí a dalších. Øídící výbor je jmenovaný MP SR ve spolupráci s SPPK. • Poradenská centra (PC) – 22 míst – jsou kontaktním místem pro každého klienta a poradce v spádovém území. Kromì zprostøedkování poradenství mají za úkol poskytovat všeobecné informace a propagaci v rámci poradenské sítì. Personál je v zamìstnaneckém pomìru instituce nebo firmy, pøi které bylo støedisko zøízené. • Všechna Poradenská centra jsou si svou hlavní náplní a zamìøením rovnocenná, tj. nejsou specializovaná na urèitou èinnost. Slouží pro všechny podnikatele a poradce v rámci poradenské èinnosti v resortu zemìdìlství vèetnì poradcù pro rozvoj venkova. • Potøeba poradcù na Slovensku se pohybuje od 300 do 400 (z toho cca 20 poradcù pro rozvoj venkova). Kdo pùsobí jako poradce a má komerèní úspìchy, mùže dostat pøedbìžnou certifikaci, která bude platit maximálnì jeden rok. Øídící výbor navrhne akceptovatelnou kvalifikaci a podmínky akreditace poradcù. Kterékoliv organizaci, která disponuje s akreditovanými pracovníky poskytujícími poradenství, bude umožnìno zapojení do poradenské sítì. Koneèný poèet poradcù stanoví trh, resp. poptávka po jejich službách. Sí Poradenských center bude disponovat registrem akreditovaných èlenù. • Informaèní podpora je zajištìna prostøednictvím Informaèního centra pro poradenství (ICP), které zøídilo Ministerstvo pôdohospodárstva SR svým povìøením a finanèním zabezpeèením jeho èinnosti v rámci ÚVTIP v Nitøe. Maïarským zástupcem byl dr. Tibor Czepregi ze Zemìdìlské univerzity Gödölö. Uvedl následující informace, které se týkají organizace poradenské sítì v Maïarsku. • Na úvod pøednesl základní informace o maïarském zemìdìlství (93 000 km2, 10,0 mil. obyvatel, zemìdìlství, potravináøství a lesnictví se podílí 10,7 % na tvorbì HDP, 8,5 % z pracujících obyvatel pracuje v zemìdìlství, export zemìdìlských produktù zahrnuje 20 až 25 % z celkového exportu zemì, celková výmìra z. p. 6,195 mil. ha, z toho je 76 % orná pùda, 19 % pastviny a 5 % zahrady, sady a vinice). • S podporou projektu PHARE a Svìtové banky byl v r.1990 pøijat program pro rozvoj poradenského systému. Založen Registr soukromých poradcù (cca 600 poradcù). • Systém poradenství koordinuje Oddìlení rozvoje poradenství na maïarském Ministerstvu zemìdìlství v Budapešti. • Za pomoci ministerstva zemìdìlství a maïarských univerzit bylo zøízeno 11 regionálních center, každé centrum pro 2 župy, jejich èinnost je zamìøena na nejmenší hospodáøe – 70 % zemìdìlcù hospodaøí s výnosy menšími než 1 milion HUF roènì. • Podle statistiky mají soukromí maïarští zemìdìlci nedostateèné vzdìlání, pouze 10 % zemìdìlcù hospodaøících na malých farmách má potøebné vzdìlání na rozdíl od EU, kde potøebné vzdìlání má 70 až 74 % pracovníkù v zemìdìlství. • Pro zvýšení kvalifikace poradcù je tøeba zajistit školení, kurzy a zahranièní poznávací cesty, tato školení jsou ze 100 % hrazena státem. • V r. 1992 byla schválena platnost Zákona o zemìdìlských fondech – na jeho základì vyhláška 40/1993 o pravidlech zacházení a upotøebení Zemìdìlského rozvojového fondu a vyhláška 6/1993 (I./30. – Výzva na úèast v konkurzu o získání podpory pro poradenskou èinnost ze Zemìdìlského rozvojového fondu. Èinnost poradenské služby v zemìdìlství a v rozvoji venkova je tedy dána zákonem.

&

Poradenství

Poznatky ze svìta

• Státní finanèní podporu mohou získat právnické a fyzické osoby zapsané do Registru odborných poradcù ministerstva zemìdìlství. Na podporu se vypisuje výbìrové øízení. Pøihlášky do konkurzu posuzuje za spoluúèasti Výboru pro poskytování odborného poradenství ministerstvo zemìdìlství. • Podporu do výše 50 % nákladù lze poskytnout na: odborné kurzy, publikace a odborné materiály, rozvoj infrastruktury pro poradenskou èinnost, rozvoj informaèních systémù a doškolování odborných poradcù. • Regionální centrum provádí kontrolní èinnost, zpracovává roèní zprávu, kde analyzuje v jakých otázkách a komu byla poskytnuta pomoc a vyhodnocuje úèinnost poradcù. • Ministerstvo zemìdìlství poøádá každoroènì v prosinci asi pro 600 poradcù na nìkolik dnù doškolovací kurz, který je zakonèen zkouškou. Ten poradce, který zkoušku nesloží, je vyškrtnut z Registru ministerstva zemìdìlství. • Odborné poradenství na venkovì doplòují privátní poradci, kteøí nejsou v Registru ministerstva zemìdìlství, jsou to specialisté, kteøí si vydìlávají mimo státní dotaèní systém • Jako priority dalšího zamìøení: uvedl vstup Maïarska do EU, ochranu životního prostøedí na venkovì, trvale udržitelný rozvoj zemìdìlství, ekologickou ochranu, sociální otázky regionu a integraèní rozvoj venkova. Za Èeskou republiku se semináøe v Nitøe zúèastnili ing. Aleš Stanìk z Odboru výzkumu, vzdìlávání a poradenství MZe ÈR a ing. Vlasta Holasová z Koordinaèního centra pro poradenství ÚZPI, kteøí pøednesli pøíspìvek o koncepci zemìdìlského poradenství Ministerstva zemìdìlství ÈR a založení sítì pracoviš poradcù pro zemìdìlství a rozvoj venkova. v Èeské republice. Závìrem bylo doporuèeno využít získaných poznatkù o poradenských systémech jednotlivých zemí ke zkvalitnìní vlastní poradenské práce. Další spolupráce bude ve vzájemném poskytování informací do informaèního systému, udržování kontaktù a uskuteèòování pravidelných setkání odborných pracovníkù na výmìnu zkušeností v oblasti poradenství a také vzájemná konzultace o dokumentech jako je koncepce poradenství, legislativa, výsledky analýz, které pomohou pøi organizaci poradenských služeb a pøi zajištìní vzdìlávání poradcù. I n g . V. H o l a s o v á , K o o r d i n a è n í c e n t r u m p r o p o r a d e n s t v í Ú Z P I

Biologické zemìdìlství ve Francii na vzestupu Vzhledem ke stále stoupající poptávce spotøebitelù po bioproduktech se francouzští zemìdìlci intenzivnì zajímají o alternativní zpùsoby hospodaøení na pùdì i chovu hospodáøských zvíøat.

Aèkoli biologické zemìdìlství se za podpory prostøedkù z národního rozpoètu i spoleèného fondu EU rychle rozšiøuje, není jeho vzestup bez problémù. Starosti pùsobí sílící nerovnováha mezi živoèišnou a rostlinnou produkcí. Vyplývá to z roèenky „Národního observatoria pro biozemìdìlství“ (ONAB) uveøejnìné v roce 2000, která shrnuje výsledky tohoto smìru zemìdìlství ve Francii dosažené do roku 1999. Uvádí se v ní, že poèet zemìdìlských biopodnikù se ve srovnání s rokem 1998 zvýšil pøibližnì o 33 % na 8 140. Tyto podniky obdìlávají celkem 316 000 ha pùdy (vèetnì ploch nacházejících se ve stavu pøemìny z konvenèního na biologické zemìdìlství), což je o 44,4 % více než v roce 1998, ale pøedstavují pouze 1,1 % z celkové výmìry zemìdìlské pùdy Francie. Ve srovnání s ostatními evropskými zemìmi zùstává Francie v procentu biologicky obdìlávané pùdy pozadu za Rakouskem, Itálií, Nìmeckem a Španìlskem. Plánuje se, že biologicky obhospodaøovaná plocha se do roku 2005 rozšíøí na 1 mil ha a ve stejném termínu se má zvýšit poèet francouzských biopodnikù na 25 000. Pøedstavitelé ONAB jsou s dosavadním vývojem vcelku spokojeni. Problémy však vidí zejména v nadprùmìrném rùstu biologického chovu hospodáøských zvíøat, na který ukazuje roèní míra pøírùstku uvedená ve výroèní zprávì. V rostlinné výrobì je doba konverze konvenènì obdìlávané pùdy na biologické metody pomalejší, než je tomu pøi pøechodu na alternativní zpùsoby chovu v živoèišné výrobì. Nabídka ekologicky vyrobených obilovin a bílkovinných plodin nestaèí pokrýt poptávku živoèišné produkce, což podle údajù ONAB vytváøí v souèasné dobì úzký profil v zásobování živoèišné výroby krmivy.

'

Dovozní potøeby ekologicky vyrobených bílkovinných krmiv, na nichž závisí ve velkém rozsahu zvláštì biolo6 139 8 140 32,6 gický chov drùbeže, se zvýšily proti roku 1998 pøibližnì o 80 % na celkem 218 793 315 917 44,4 8 600 t. Zpracovatelé krmiv byli nuce142 254 179 831 26,4 ni asi 60 % potøeby ekologicky vyro76 540 136 086 77,8 bených surovin dovážet, pøevážnì z partnerských zemí EU, pøípadnì z tøetích zemí.

Biologické zemìdìlství ve Francii

1998

Poèet podnikù Plocha zem. pùdy, ha z toho certifikovaná, ha v pøechodu, ha

1999

Zmìna v %

Agrarmarkt, 2000, è. 10, s. 31

(Jav)

Podle pøedbìžných údajù Statistického úøadu Evropské unie (Eurostatu) museli spotøebitelé EU v øíjnu 2000 zaplatit za potraviny a nealkoholické nápoje v prùmìru o 1,9 % více než v øíjnu pøedchozího roku. V záøí byly ceny této skupiny zboží proti pøedchozímu roku vyšší o 1,9 %, v srpnu o 1,7 % a v èervenci o 1,5 %. Ponìkud vyšší rùst cen byl zaznamenán u alkoholických nápojù a tabáku; podle zjištìní Eurostatu se ceny v øíjnu 2000 zvýšily proti øíjnu 1999 o 2,4 %. V záøí byly proti stejnému mìsíci pøedchozího roku o 2,7 % vyšší. Index spotøebitelských cen všeho zboží (EVPI), kterým se vyjadøuje celková míra inflace, èinil v øíjnu 2000 v prùmìru 2,4 % ve srovnání s 2,5 % v záøí a 2,0 % v srpnu. Pøes všechny regulace spoleèné zemìdìlské politiky a jiná opatøení smìøující k jednotnému ekonomickému vývoji v rámci Unie se ceny potravin a celková míra inflace vyvíjely Vývoj spotøebitelských cen v EU 15 v jednotlivých èlenských státech rùznì. V øíjnu (øíjen 2000; zmìna proti øíjnu 1999 v %) 2000 se potrav i n y a n e a l k o h o l i c k é n á p o j e Belgie + 1,4 + 1,2 + 3,7 v Nìmecku, Velké Británii a Švédsku zdražily proti øíjnu 1999 o necelé jedno procento. NaDánsko + 2,3 + 3,2 + 2,8 proti tomu obyvatelé Irska museli zaplatit za Nìmecko + 0,6 + 0,1 + 2,4 tyto produkty o 4,5 % více než pøed rokem. Ve Øecko + 1,3 + 5,6 + 3,8 Španìlsku, Francii a Lucembursku se ceny zvýšily o 3,2 %, v Por-tugalsku o 3,7 %. Pøes uveŠpanìlsko + 3,2 + 3,6 + 4,0 1) dené rozdíly mezi èlenskými státy se ceny poFrancie + 3,2 + 2,9 + 2,1 travin a nealkoholických nápojù ve všech stáIrsko + 4,5 + 12,9 + 6,0 tech (s výjimkou Francie) zvýšily o menší proItálie + 2,3 + 0,4 + 2,7 cento než ceny všech produktù a pùsobily tak jako brzda celkové míry inflace. Urèující pro celLucembursko + 3,2 + 3,4 + 4,3 kový index cen byly ceny nafty a odvozených vý1) Nizozemsko + 2,7 + 3,4 + 3,2 robkù. Ceny tìchto komodit a také výdaje za 1) Rakousko + 1,7 + 1,4 + 2,1 elektøinu, bydlení a vodu se v uvedeném období zvýšily o 5,2 %. Nadprùmìrnì se zdražila také Portugalsko + 3,7 + 1,1 + 3,7 doprava a vzdìlání. Naproti tomu levnìjší než Finsko + 1,7 + 2,6 + 3,4 pøed rokem byly odìvy a obuv a také zpravoŠvédsko + 0,3 + 1,8 + 1,3 dajství. Nejnižší míru celkové inflace zaznameVelká Británie + 0,9 + 4,8 + 1,0 nali ve Velké Británii (1,0 %), na druhém konci škály se nachází opìt Irsko, kde statistika EU EU 15 1) + 1,9 + 2,4 + 2,4 zjistila roèní míru inflace 6 %. 1)

Spotøebitelské ceny potravin v EU jsou brzdou inflace

Poznatky ze svìta

pøedbìžné údaje

Tr h se zemìdìlskou pùdou ve východním Nìmecku Trh pùdy v nových spolkových zemích SRN se vyvíjí v e l m i d y n a m i c k y.

Agra Europe, 2000, è. 51, s. MM/1

(Jav)

Poukazuje na to hodnocení celonìmecké Tržní a cenové centrály (ZMP Berlin), které vychází z údajù o trhu pùdy 1999 získané od statistických úøadù spolkových zemí ve východním Nìmecku a z odhadù Spolkového statistického úøadu. V celém Nìmecku bylo v roce 1999 prodáno 108 900 ha zemìdìlské pùdy, z nichž pøipadá na nové spolkové zemì 60 %. Celková hodnota prodané pùdy ve východním Nìmecku se za rok zvýšila o 65 mil. DEM na 420 mil. DEM (+ 18 %). Poèet prodaných parcel se zvýšil ještì zøetelnìji, jmenovitì o dobrou jednu pìtinu, na celkem 11 000. Nejèilejší obchod se zemìdìlskou pùdou byl zaznamenán v Braniborsku, kde bylo v roce 1999 provedeno 3 000 pøevodù pùdy koupí a prodejem ve srovnání s 1 370 v pøedchozím roce. Podle údajù tamního statistického úøadu je tento rùst založen mimo jiné hlavnì na zdokonalení statistiky o pøevodech vlastnictví zemìdìlské pùdy. Analýza kupních cen pùdy ve východní èásti Nìmecka ukazuje, že ke zøetelnému rùstu cen pùdy došlo pouze v Meklenbursku-Pøedním Pomoøansku, a to o 15,2 % z 5 798 DEM/ha



v roce 1998 na 6 680 DEM/ha v roce 1999. Podle statistických údajù vedených v této spolkové zemi od roku 1991 se zde trvale vykazuje nejvyšší cena jednoho hektaru pùdy. Jak uvádí zpráva ZMP, je základem zvýšení ceny v této spolkové zemi zejména vysoká poptávka. Dalším relevantním faktorem pro tvorbu kupní ceny pùdy je kvalita nebo velikost prodávané parcely, které se mìnily jen nepatrnì. Ve všech ostatních nových spolkových zemích stouply ceny pùdy jen mírnì. Míra rùstu se zde pohybuje mezi 1,9 % v Braniborsku a 4,4 % v Durynsku. V nových spolkových zemích se zvyšuje poptávka zvláštì po pozemcích s vyšším výnosovým mìrným èíslem (Ertragmesszahl – EMZ). Jak sdìluje ZMP Berlin, kupní ceny za kvalitní pùdu se zvýšily nadprùmìrnì, napøíklad v oblasti Aschersleben/Stassfurt pùda s EMZ nad 83 se zvýšila z 10 647 DEM/ha na 12 193 DEM/ha a v oblasti Bõrder z 13 484 DEM/ha na 16 098 DEM/ha. Znaènì vyšší ceny pùdy byly zaznamenány také v dalších oblastech s vyšším prùmìrným EMZ. Vedle kvality pùdy získávají pozemky na cenì samozøejmì také z hlediska infrastruktury; patøí sem zejména blízkost mìsta nebo ochrana krajiny, jejíž vliv na cenu pùdy je mnohem výraznìjší než tomu bylo døíve. To je patrné zejména v Durynsku, ale také v dalších nových spolkových zemích. Tyto faktory mohou být podle hodnocení ZMP pøíèinou, proè v roce 1999 došlo k ještì vìtšímu prohloubení rozdílù v cenách pùdy mezi jednotlivými regiony. V MeklenburskuPøedním Pomoøansku rozdíl mezi oblastmi s nejvyšší a nejnižší cenou pùdy v roce 1998 èinil 4 442 DEM/ha, ale v roce 1999 se tento rozdíl zvýšil na 6 325 DEM/ha. V Sasku a Sasku-Anhaltsku jsou podobné rozdíly. Rozdíly v cenách pùdy mezi novými a starými spolkovými zemìmi SRN se v roce 1999 ponìkud zmírnily. Podle údajù ZMP Berlin se zvýšila prùmìrná kupní cena zemìdìlské pùdy na východì o 325 DEM/ha (+ 5,1 %), zatímco na západì byl zaznamenán pokles o 1 300 DEM/ha (– 3,9 %). Pøes urèité sbližování cen mezi východem a západem SRN existuje nadále enormní rozdíl v kupních cenách zemìdìlské pù-dy. V roce 1999 byla prùmìrná cena v nových spolkových zemích 6 690 DEM/ha, ve starých spol kových zemích 32 329 DEM/ha. Odborníci vidí pøíèinu tohoto rozdílu v celém komplexu faktorù. Patøí k nim na východì vyšší nabídka zemìdìlské pùdy, slabší vybavení východonìmeckých zemìdìlcù vlastními finanèními prostøedky, vìtší podíl pronajíma né zemìdìlské pùdy v nových spolkových zemích a zvýhodnìný prodej pùdy prostøednictvím Spoleènosti pro vyuKupní cena zemìdìlských pozemkù ve starých a nových spolkových zemích SRN r. 1999 žití a spravování 1) DEM za hektar zemìdìl-sky využívané plochy pùdy (BVVG – BodenPlocha pùdy Mìrné výnosové èíslo ve 100 na hektar zemìdìlsky využívané pùdy verwertungs und verwaltungsgesells(ha) chaft). Pod 30 30–40 40–50 50–60 60 a více Celkem V jednotlivých noStaré spolkové zemì (bez Brém, Hamburgu a západního Berlína) vých spolkových 0,1–0,25 25 641 31 166 42 047 50 184 63 765 45 680 zemích bylo možné pozorovat v roce 0,25–1 23 852 26 141 31 212 40 319 49 972 34 209 1999 zèásti stejné, 1–2 24 628 25 401 31 176 39 907 47 763 32 590 zèásti ale také zcela 2–5 23 472 25 521 33 397 39 206 49 423 32 941 specifické regionál5 a více 23 061 23 694 31 754 34 307 40 095 30 443 ní tendence. Meklen bursku-Pøedním PoCelkem 23 554 24 971 32 265 37 819 45 368 32 329 moøansku se pohyNové spolkové zemì bovala kupní cena 0,1–0,25 11 524 12 592 8 998 10 642 11 412 11 317 za hektar zemìdìlsky využívané pùdy 0,25–1 7 894 7 994 7 619 9 036 10 770 8 668 mezi oblastmi od 1–2 6 133 6 316 7 202 8 957 10 903 7 712 4 405 DEM ve výcho2–5 4 936 5 750 6 939 7 861 11 416 7 201 dním Pomoøansku 5 a více 4 199 5 213 6 933 10 028 11 151 6 522 do10 730 DEM v severo západním MeCelkem 4 479 5 359 6 951 9 708 11 167 6 690 klenbursku. Prù1)

Poznatky ze svìta

kupní cena za zemìdìlsky využívané pozemky bez budov a bez inventáøe

Pramen: Statistisches Bundesamt, BML (226)



Poznatky ze svìta

mìrné výnosové mìrné èíslo 40,1 je ponìkud nižší než celostátní prùmìr. Jako v minulých letech bylo také v roce 1999 prodáno nejvíce zemìdìlské pùdy v Meklenbursku-Pøedním Pomoøansku. V roce 1999 bylo v této spolkové zemi prodáno celkem 25 045 ha, což pøedstavuje celou jednu ètvrtinu z celkového prodeje zemìdìlské pùdy v SRN. Také prùmìrná velikost prodaných pozemkù pøipadající na jednu transakci v Meklenbursku-Pøedním Pomoøansku (9,44 ha) byla ve srovnání s ostatními novými spolkovými zemìmi i v celonìmeckém mìøítku nejvìtší. Statist. Mber., 2000, è. 11, s. 896 B e t r. - w i r t s c h . N a c h r. d . L a n d w i r t s c h . , 2 0 0 0 , è . 1 1 , s . 2 4 7 – 2 4 9

Øepka v roce 2000 ve znamení hlízenky? Houba hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) pøežívá – jak již její latinský název napovídá – v podobì sklerocií nìkolik let v pùdì polí, na nichž se pìstuje øepka, sluneènic e , l e n ap o d .

(Jav)

Nové aspekty v ochranì rostlin Velmi pøíznivé podmínk y infekce v kvìtnu 2000 Za pøíznivých podmínek tvoøí tato sklerocia ve svrchní vrstvì pùdy (0–5 cm) plodnice (apothecia), z nichž se bìhem kvetení øepky vymršují askospory, které „pøistávají“ na listech. Napadení je znaènì závislé na prùbìhu poèasí – pokud je v této dobì teplo a vlhko, dochází k infekci stonkù. Napadená místa jsou svìtle žlutá až bìlavá a èasto mohou obsáhnout celý vnìjší obvod stonku. Stonek je uvnitø dutý, s vloèkovitým myceliem. Pozdìji (bìhem zrání øepky) se uvnitø stonku tvoøí èetná nestejnì velká tmavá sklerocia. Výhony a šešule nad místem napadení žloutnou, nouzovì dozrávají a odumírají. Šešule napadených rostlin pøedèasnì pukají. K epidemiím dochází pøedevším v dobì plného kvìtu. Po takøka letním suchém poèasí a vedrech zaèátkem kvìtna 2000 dostalo poèasí koneènì v druhé polovinì kvìtna obvyklý jarní ráz, což znamenalo pøedevším ve východním a jižním Nìmecku vlhký, teplý vzduch, bouøky nebo èasté srážky a dusné dny i noci – ideální podmínky pro infekci hlízenkou. V mnoha spolkových zemích (ve Falcku, severním Hesensku, Neubrandenbursku, Durynsku, Šlesvicko–Holštýnsku a Vestfálsku) došlo k silnému místnímu napadení. Mnoho polí proto mìlo v dùsledku napadení hlízenkou v dobì zrání øepky nepravidelný a nevyrovnaný vzhled.

Vysoké ztráty na výnosech øepky ve sklizòovém roce 2000 Pøíèinou vysokých ztrát na výnosech sklizené øepky v jednotlivých oblastech SRN je bezpochyby napadení hlízenkou obecnou. To mohlo být zpùsobeno buï tím, že se aplikace fungicidù nemohla uskuteènit ve vhodném termínu nebo tím, že z úsporných dùvodù nebyly odpovídající fungicidy aplikovány vùbec.

Zajištìní výnosù aplikací triazolových fungicidù v plném kvìtu Pokud se na zaèátku plného kvìtu podle potøeby aplikoval fungicid Folicur (úèinná látka tebuconazol), popø. nový fungicid do øepky Caramba (úèinná látka metconazol), podaøilo se zabránit ztrátám na výnosech øepky pùsobených hlízenkou.

Optimální termín aplikace fungicidù Stanovení optimálního termínu aplikace fungicidù je pro pìstitele øepky obtížné. Správný termín ošetøení porostu øepky proti hlízence je na zaèátku plného kvìtu. Není ovšem jasné, jak dlouho trvá preventivní pùsobení úèinné látky po provedeném postøiku a pokud již houba infikovala øepku, nakolik mohou uvedené fungicidy ještì postup napadení zastavit (kurativní úèinek). Zatím však jsou k dispozici pouze výsledky prvních laboratorních pokusù.

Hlízenka vytváøí rùznì agresivní kmeny Laboratorními pokusy bylo rovnìž prokázáno, že v závislosti na geografickém pùvodu existují izoláty hlízenky s rùznou agresivitou.

Biologická ochrana proti hlízence Již nìkolik let se hledají možnosti biologického zpùsobu ochrany proti hlízence. Jde, jak známo, o pùdní fytopatogenní houbu, která sklerocii, pøežívajícími v pùdì nìkolik let, infikuje porosty øepky. Tato sklerocia však mohou být likvidována jinak zcela neškodnými



Poznatky ze svìta

pùdními houbami (mykoparazity). Takovou pùdní houbou je napø. Coniothyrium minitans. Biopreparát na bázi spor této houby je na trhu pod obchodním názvem Contans WG. První pozitivní zkušenosti s tímto biologickým pøípravkem jsou již k dispozici. Pro jeho úspìšné použití je však dùležité, aby se po sklizni øepky a pøed výsevem co nejrovnomìrnìji promíchal s horní vrstvou pùdy. Jde o to, aby novì vytvoøená, popø. již existující sklerocia pùvodce choroby byla spolehlivì infikována sporami C. minitans. V termínu aplikace biopreparátu musí mít pùda jemnou drobtovitou strukturu a odpovídající vlhkost.

Perspektivy Fungicidy na bázi azolù jsou osvìdèené pøípravky proti napadení øepky hlízenkou. V pøípadì nebezpeèí napadení by mìl postaèit postøik, jakmile je otevøeno 50–60 % kvìtù (zaèátek plného kvìtu); v této dobì již opadávají první korunní plátky. To platí i pro fungicid Caramba, který je pìstitelùm øepky novì k dispozici. Dosavadní pozitivní zkušenosti potvrzují, že je možné ochránit øepku proti napadení hlízenkou obecnou také na základì „biologické dezinfekce“ pùdy, popø. likvidací sklerocií. Raps, 18, 2000, è. 4, s. 184–187

Brambor y odolné mandelince Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) je bezesporu nejzávažnìjší škùdce brambor (Solanum tuberosum), který má znaèný vliv na množství hlíz, a proto vyžaduje znaèné náklady na chemickou ochranu.

Hodnocení brambor jako pøedplodiny v intenzivních osevních postupech Po dlouhou dobu se v oblas t i Po r ý n í j a ko k l a s i c k ý osevní postup pìstovaly tyto plodiny: cukrovka, po ní pšenice a jeèmen. V dùsledku agrární reformy v rámci Evropské unie získávají na významu stále více brambory. Jak se tato zmìna projevila v rámci celého osevního postupu i z hlediska jednotlivých plodin, o tom informuje následující èlánek.

(DK)

V poslední dobì bylo dosaženo urèitého pokroku v tvorbì odolných odrùd brambor za pomoci konvenèního i transgenního šlechtìní. Již v šedesátých letech bylo zjištìno, že botanický druh Solanum chacoense je vysoce rezistentní vùèi mandelince. Tato rezistence souvisí s pøítomností leptinù, které mandelinky odpuzuje. Leptiny (leptin I a II a leptinin I a II) jsou vzácnou skupinou glykoalkaloidù (steroidních alkaloidù), jejihž produkce je doposud známá pouze u druhu S. chacoense. Leptiny jsou acetylované alkaloidy alfa-chaconinu a alfa-solaninu, což jsou glykoalkaloidy bìžnì se vyskytující u všech odrùd druhu S. tuberosum. Specifickou vlastností leptinù je, že oproti ostatním glykoalkaloidùm jsou syntetizovány jen v listech a ne v hlízách. To má samozøejmì znaèný praktický význam, nebo nedochází ke zvyšování koncentrace glykoalkaloidù v hlízách, což by mìlo negativní zdravotní vliv na lidi a zvíøata, kteøí takovéto hlízy konzumují. Dosavadní poznatky ukazují, že syntéza leptinù v rostlinách je øízena pouze jedním nebo velmi omezeným poètem genù, a proto pøenos genù zodpovìdných za akumulaci leptidù do rodu S. tuberosum je problematický a zdlouhavý. Jedním z dùvodu tìchto obtíží je i ta skuteènost, že druh S. tuberosum je tetraploidní a S. chacoaense diploidní. Pøi podrobné chemické analýze tetraplodních køížencù S. tuberosum x chacoaense (v generaci F2) byla u nich koncentrace leptinù od nedetekovatelného množství až po 18 mg . g-1 suché hmoty listù. Èím byla koncentrace leptinù vyšší, tím bylo nižší poškození rostlin mandelinkami (larvami i brouky). Obsah alfasolaninu a alfa-chaconinu v žádném pøípadì neovlivòoval chutnost bramborových listù pro mandelinky. A m e r. J . o f Po t a t o Re s . , 7 7 , 2 0 0 0 , s . 1 6 7 – 1 7 8

(JaRo)

Vedle dvou stálých plodin – cukrovky a ozimé pšenice – se jako tøetí plodina v osevním postupu ovìøovaly tyto alternativy: ozimý jeèmen/ úhor, ozimé žito a brambory. To umožnilo mimo jiné ovìøit i otázku, zda døíve s oblibou uvádìná dobrá hodnota brambor jako pøedplodiny platí i v dnešních intenzivních osevních sledech s okopaninou.

Brambory jako pøedplodina pro cukrovku V následujícím hodnocení byl výnos pøi standardním osevním postupu (cukrovka, ozimá pšenice, ozimý jeèmen) stanoven jako 100 %. V osevním postupu s ozimým žitem jako tøetí plodinou (vedle cukrovky a ozimé pšenice) se zvýšil jak výnos cukrovky (o 10 %), tak cukru (o 9 %) . Zde se mohl projevit význam ozimého žita jako ozdravující plodiny (viz tab.). Také náhrada ozimého jeèmene brambory nevedla, jak se v praxi èasto tvrdí, k poklesu výnosu. Jak výnos bulev, tak výnos cukru se zvýšil v porovnání se standardním osevním postupem (o 2, popø. 3 %).

!

Brambory jako pøedplodina pro ozimou pšenici Podobnì jako u cukrovky pùsobí zmìna v osevním postupu i na výnos ozimé pšenice. Také zde mohlo žito projevit své pøednosti a vedlo ke zvýšení výnosù zhruba o 10 %. Brambory, pøestože se nepìstovaly bezprostøednì pøed pšenicí, vedly ještì ke zvýšení výnosù o 4,5 %, popø. 0,4 t . ha –1 (viz tab.). Lze tedy uèinit závìr, že zavedení brambor do osevního postupu s cukrovkou a obilninou nemá u tìchto plodin z hlediska výnosù nepøíznivé dùsledky. Ty lze spatøovat spíše v nepøímém pùsobení pìstování brambor.

Poznatky ze svìta

Relùativní zvýšení výnosu náhradou ozimého jeèmene brambory nebo ozimých žitem (%)

Osevní postup

Výnos ozimé pšenice

Výnos cukru

CU–OZP–OZJ

100

100

Prorùstání brambor v následné plodinì

Velmi živì se v souèasné dobì v zemìdìlských podnicích s pìstováním brambor diskutuje o CU–OZP–brambory 104,5 103,3 problému prorùstání brambor CU–OZP–ozimé žito 109,5 109,3 v následné plodinì. Zima bez mraVysvìtlivky: CU – cukrovka, OZP – ozimá pšenice, OZJ – ozimý jeèmen zù umožnila mnoha hlízám pøežít a „nadìlila“ tak mnoha zemìdìlcùm problémy ve všech následných plodinách. Uspokojivé øešení se dosud nepodaøilo najít. Všechna v praxi využívaná opatøení jsou buï pracovnì nároèná, nebo omezená ve svých úèincích. V každém pøípadì to znamená zvýšené náklady v následné plodinì, které mohou dosahovat až 250 DEM na hektar.

Zatížení hospodaøení s humusem Další výraznou zmìnu spojenou se zavedením brambor pøedstavuje zmìna v bilanci humusu v rámci osevního postupu. Druhá okopanina zatìžuje hospodaøení s humusem dvojím zpùsobem. Za prvé zanechávají brambory po sklizni jen málo organické hmoty, za druhé se pøi intenzivní sklizni mnoho humusu odbourá, což pùsobí zhoršení struktury pùdy. V praxi se to projevuje napø. pøi pìstování brambor tím, že nahrnuté hrùbky jsou ménì stabilní a pøi silných deštích nebo intenzivní závlaze se snadno odplaví. V dùsledku toho se pak zvyšují srážky na základì vysokého podílu zelených hlíz a strupovitosti. Cukrovka reaguje na zhoršení struktury pùdy horším vzcházením v dùsledku snadnìjšího rozbahnìní vrchní vrstvy pùdy nebo pomalejším rùstem vzhledem ke špatnému odvádìní vody do spodních vrstev pùdy. I když se oba tyto jevy pozorované v praxi dají tìžko finanènì vyjádøit, v intenzivních osevních postupech je již nelze pøehlížet. Pomoci od tìchto dùsledkù lze dosáhnout pouze dùsledným pøísunem organické hmoty v rámci osevního sledu (napø. využitím meziplodin).

Závìr Jak zavedením brambor, tak ozimého žita do osevních postupù lze dosáhnout zvýšení jejich ekonomické efektivnosti. Je to jednak díky vìtším podporám u brambor ve srovnání s jeèmenem, jednak ozdravovacímu efektu ozimého žita. Jak se bude vyvíjet situace v budoucnu však mùže na základì dosavadních zkušeností záviset ménì na daných pìstitelských postupech než na agrárnì-politických rámcových podmínkách. Kdo bude chtít v budoucnu s pìstováním brambor dobøe obstát, potøebuje i nadále dobré nervy, aby pøípadné nepøíznivé zvraty dokázal ve zdraví pøeèkat. Kar toffelbau, 51, 2000, è. 7, s. 302–305

Kr mné aditivum zlepšuje kvalitu sper matu Doplnìní deficitních krmných dávek kancù mastnými kyselinami zlepšuje plodnost.

( FA )

Na konferenci o reprodukci zvíøat ve Velké Británii bylo øeèeno, že užití krmného pøídavku Prosperm podporuje nejen samotnou produkci spermií, ale také vznik spermií s vìtší motilitou a lepší kvalitou. Mastné kyseliny jako základ všech tukù jsou potøebné pro zachování zdraví a pocitu pohody zvíøat. Zatímco ve vìtšinì tkání tvoøí polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým øetìzcem okolo 6 % z celkových mastných kyselin, u spermií tvoøí 60–65 % celkových mastných kyselin. Zatímco hladina hlavní

"

Poznatky ze svìta

polynenasycené mastné kyseliny (DHA) dosahuje u býkù a beranù až 60 % z obsahu mastných kyselin, tvoøí u kancù jen 30 %. Podle odborníkù mùže být tato situace zpùsobena dietetickými vlivy a vlivy prostøedí. Nízká hladina DHA a zvýšený obsah jiné mastné kyseliny (DPA) jsou v korelaci se sníženou plodností kancù. Teorii, že doplnìk tuku v množství 250 g/den ve formì pelet na povrch krmiva zvyšuje hladinu DHA a také plodnost, mìl potvrdit pokus se 35 kanci, jejichž dávky byly doplòovány po dobu 16 týdnù (vèetnì 6týdenního období tvorby spermií) krmným pøídavkem Prosperm. Mezi 4. a 8. týdnem byla u pokusných kancù zjištìna významnì vyšší tvorba životaschopných spermií – 88 % oproti 73 % u kontrolních kancù a v 16 týdnech 89 % oproti 70 % u kontrolních kancù. Poèet spermií v ejakulátu pokusných kancù byl také vysoký a spermie byly pohyblivìjší. Z prasnièek inseminovaných spermatem pokusných kancù zabøezlo 90 %, z kontrolních prasnièek to bylo 83 %. Kontrolní prasnice produkovaly 10,5 selete ve vrhu, z toho 10,2 bylo narozených živì a pokusné prasnice produkovaly 11 selat, z toho 10,6 bylo narozeno živì. Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 1 0 , s . 4 2 – 4 3

Význam tukù v kr mných dávkách pro odstavená selata Odborníci na výživu, výrobci krmiv a chovatelé prasat využívají dùslednì živoèišné a rostlinné tuky v krmných dávkách pro odchov selat.

(Sch)

Tyto významné zdroje lipidù poskytují koncentrovanou energii, nebo mají až 2,25krát více energie než vìtšina obilovin, mohou být v urèitých podmínkách levnìjší než jiné zdroje energie, omezují prach pocházející z krmiva, zvláštì když jsou krmiva zkrmována ve formì mouèky a pomáhají peletovacímu procesu promazáváním lisovacího pøístroje. Je tøeba poznamenat, že neexistují žádné údaje výzkumu, které by ukazovaly, že selata po odstavu mají nutrièní výhody z vysokého obsahu tuku v moderních komplexních krmných dávkách.

Fyziologické požadavky Prasata nemají fyziologický požadavek na lipidy samy o sobì v krmných dávkách – kromì relativnì malého požadavku (0,3 g na Mcal stravitelné energie) na kyselinu linolovou, který je snadno splnìn vìtšinou krmných dávek. Pøesto jsou živoèišné a rostlinné tuky obvykle zaèleòovány do krmných dávek s vysokou koncentrací živin, protože selata jsou ve stavu stálého nedostatku energie. Mladá prasata konzumují krmivo v dávkách nižších, než je jejich fyziologická schopnost pro jeho pøíjem. V tomto vìku jsou jejich požadavky výjimeènì vysoké kvùli vysokému potenciálu rùstu. Takže se objevuje deficit energie a ten má obvykle za výsledek ztráty tìlesného tuku a ten je pro sele po odstavu zvláštì významný. Odborníci na výživu proto doporuèují krmné dávky s vysokým obsahem energie, dobøe vyvážené ve všech živinách, aby selatùm umožnily maximálnì vyjádøit jejich genetický potenciál rùstu.

Využití tukù Sající selata jsou na trávení živoèišných tukù dobøe adaptována – mléko prasnice obsahuje okolo 35 % lipidù v sušinì. Ale výzkumníci debatují o schopnosti selat využívat živoèišné a rostlinné tuky. Døívìjší studie tvrdí, že selata nejsou schopna využít kalorie z tukù tak úèinnì jako kalorie z karbohydrátù v krmné dávce. Když byly selatùm nabídnuty krmné dávky s vysokým obsahem tukù, pøírùstky se snížily. Ale v døívìjších pokusech byl tuk nahrazován kaloriemi z karbohydrátù na základì hmotnosti. To vytvoøilo nerovnováhu energie a živin, která mohla zmást výsledky. Naopak když byly mladým prasatùm nabídnuty krmné dávky doplnìné tukem, které byly dobøe vyvážené v jiných živinách, selata byla schopna využít kalorie z tuku tak jako kalorie z karbohydrátù. Tøebaže selata mohou kalorie z tukù využívat, výzkumníci stále vedou debatu o tom, zda skuteènì potøebují další energii poskytnutou v koncentrovaných, dobøe vyvážených krmných dávkách. Konstatují, že reakci mladých prasat na aditiva tuku v krmných dávkách ovlivòuje nìkolik faktorù: vìk prasete, druh tuku, pøírùstek prasete a analytické metody.

#

Stáøí prasat

Poznatky ze svìta

Nìkteøí výzkumníci tvrdí, že „èasnì odstavená selata“, tzn. selata odstavená okolo 21 dne vìku, nereagují bezprostøednì na zvýšené koncentrace energie v krmných dávkách tím, že sníží svùj pøíjem krmiva. Stravitelnost tukù je pomìrnì nízká a zvyšuje se s vìkem od cca 70 % bìhem prvního týdne po odstavu k maximu 85 % ve tøetím nebo ètvrtém týdnu, kdy nastupuje plató. Stravitelnost tukù (fekální) probíhá lineárnì se zvýšením emulzifikace tukù a stravitelnosti pozorované v gastrointestinálním traktu bìhem téhož období. Intestinální lipázová aktivita se bìhem prvních tøí týdnù zvyšuje stejným zpùsobem, ale není ovlivnìna pøítomností tukù v krmné dávce do ètvrtého týdne. Aèkoli absorpce tuku je zvýšena tukem v krmné dávce, koncentrace sérového triglyceridu zùstávají konstantní po celé období odchovu selat. To také podporuje pøedpoklad, že využívání tukù je vyšší bìhem pozdìjších stadií období odchovu.

Druh tuku a analytické metody Stravitelnost tukù znaènì ovlivòuje délka øetìzce mastných kyselin a stupeò jejich nasycení. Živoèišné tuky jako vepøové sádlo a lùj mají dlouhý øetìzec a jsou vysoce nasycené. Takže mají nižší stravitelnost než vìtšina rostlinných tukù, jako napø. sójový a kukuøièný olej, které jsou vysoce nenasycené. Kokosový olej je jediný rostlinný olej, který je vysoce nasycený, ale je stravitelnìjší než vìtšina jiných rostlinných olejù. Kokosový olej má totiž vysokou koncentraci triglyceridù se støednì dlouhým øetìzcem, které jsou absorbovány rychleji a metabolizovány úèinnìji než mastné kyseliny s dlouhým øetìzcem. Ale tyto rozdíly mezi rùznými druhy tukù se rychle stírají se zvyšujícím se vìkem prasete. Po ètyøech týdnech v odchovnì již neexistují žádné praktické rozdíly mezi živoèišnými a rostlinnými tuky. Také emulzifikace živoèišných tukù nezlepšuje konzistentnì stravitelnost. Urèení stravitelnosti lipidù závisí na pøesnosti analytických metod. Metoda extrakce z roztoku extrahuje nepolární lipidy. Ale fekální lipidy existují ve formì nepolárních mastných kyselin, které nejsou úplnì extrahovány, protože tvoøí nerozpustná mýdla mastných kyselin.

Pøírùstky Údajù zabývajících se využitím tukù selaty s vysokým obsahem libového masa, odchovávaných v podnicích na vysoké zdravotní úrovni, kde se podávají komplexní krmné dávky je v souèasnosti nedostatek. Bìhem sledování bylo zjištìno, že prasata vždy strádají nízkým pøíjmem krmiva a následnì – bìhem prvních dvou týdnù po odstavu mají sníženou rychlost rùstu. Èasnì odstavená selata nereagují na vyšší obsah energie v krmné dávce snížením pøíjmu potravy. To ukazuje na to, že jejich fyziologickou kapacitu pøíjmu potravy limitují jiné faktory. To by mohlo být zajímavé pro prùzkum reakce selat v souèasných podmínkách chovatelských praktik, kterým byly nabídnuty krmné dávky s vysokým obsahem energie. Avšak dosud neexistují jasné dùkazy o tom, že mladá prasata mají skuteènì výhody z vysokého obsahu tukù v komplexních krmných dávkách. Proto v 1. fázi krmné dávky poskytované bìhem prvního týdne po odstavu by mìli výrobci krmiv a chovatelé uvažovat o doplòování tuku jen na základì nákladù, ceny na Mcal a jejich užitku, jako je potlaèení prašnosti a podpora peletování. Ve 2. a 3. fázi krmné dávky, podávané ve zbytku odchovného období, jsou pøídavky tuku nad 8 % v dobøe vyvážených krmných dávkách užiteènìjší. Feed International, 21, 2000, è. 5, s. 15–16

( Vo )

$

Úloha organických kyselin v kr mivu pøi stimulaci rùstu Výzkumníci se v souèasnosti shodují na tom, že okyselování krmných dávek monogastrických zvíøat organickými kyselinami nemohou být pøisuzovány jednoduše snižování pH. Prospìšný vliv je pøipisován možnému komplexnímu zpùsobu pùsobení – poškozování patogenních mikrobù a pomoc pøi trávení aminokyselin.

Poznatky ze svìta

V minulých dvou letech ukázaly testy rùzných organických kyselin pøidávaných do krmných dávek selat v období po odstavu, že doplòky kyselin zlepšily využití krmiva o více než 20 %. Aèkoli bylo podáno nìkolik možných vysvìtlení – od zvýšení acidity žaludku, o které lze pøedpokládat, že pomáhá pøi degradaci proteinù, k vlivu na rùst bakterií nebo plísní, bylo uznáno, že žádné nebylo vìdeckým hodnocením prokázáno. Evropští výzkumníci poukazují na to, že pochopení zpùsobu pùsobení organických kyselin zatím není zdaleka úplné. Jejich vlastnosti podporující rùst mohou èinit živiny stravitelnìjší, mohou zlepšovat metabolismus nebo mìnit složení bakteriální flóry osidlující gastrointestinální trakt. Je sice známo, že okyselení snižuje pufrovací kapacitu krmné dávky, ale že to znamená lepší stravitelnost proteinù je více pøedpoklad než uznávaný fakt. Urèité organické kyseliny ukázaly, že jsou selektivnì antimikrobiální. Vìtšina dùkazù o této skuteènosti se týká kyseliny mravenèí, èasto volenou pro výzkum zpùsobu pùsobení pro její vysokou nutrièní úèinnost. Vìdecký pøehled vypracovaný v roce 1999 v Ústavu nutrièní fyziologie pøi Technické univerzitì v Mnichovì (SRN) se odvolává na prùzkumy, ve kterých doplòky kyseliny mravenèí v krmných dávkách pro prasata neovlivnily bakteriální populace trávené potravy v tenkém støevì, slepém a tlustém støevì v jakékoli míøe. Avšak byl pozorován významný pokles poètu potenciálních patogenù, jako napø. Escherichia coli a enterokoky. Naopak snížení poètu užiteèných laktobacilù bylo celkovì menší. Tento antibakteriální vliv by mohl být vysvìtlen protony a anionty, do kterých je disociována kyselina mravenèí po prùchodu stìnou bakteriální buòky a které mají nièivý vliv na syntézu bakteriálních proteinù. V praktických podmínkách to znamená, že bakteriální buòky se nacházejí ve znaèném stresu a nejsou schopny replikace. Existují urèité doklady, že kyselina fumarová a propionová a rovnìž kyselina mravenèí potlaèují rùst bakterií ve støevì. To mùže být pro odstavené sele velmi prospìšné. Bylo pozorováno, že kyselina mravenèí neovlivnila významnì pH v rùzných segmentech støevního traktu. Obdobnì nebyla pozorována žádná zmìna pH, když krmné dávky byly doplòovány kyselinou citronovou, propionovou nebo fumarovou. Zatím není možné dosáhnout úèinku stimulace rùstu u selat pouze snížením pH a pufrovací kapacitou krmiva s použitím anorganických kyselin, jako napø. kyseliny fosforeèné nebo kyseliny chlorovodíkové. Publikace „Nutricines: Food Components in Health and Nutrition“ vydaná v roce 1999 nottinghamskou univerzitou souhlasí s tím, že zpùsob pùsobení rùzných organických kyselin pøi potlaèování plísní a patogenních bakterií v krmivech není zcela potvrzen. Ale potvrzeno je to, že mnoho patogenù roste nejlépe v podmínkách blížících se neutrálnímu prostøedí (pH 6,5–7,5). Tyto bakterie obvykle nemohou rùst v pøítomnosti organických kyselin, zvláštì kyseliny mléèné. Žádoucí druhy bakterií jako laktobacily rostou dobøe v podmínkách nízkého pH. Urèití autoøi poukazují na úèinek pH a specifický vliv molekul organické kyseliny. V mikroorganismech se organické kyseliny zúèastòují narušování metabolismu aminokyselin, syntézy DNA a metabolismu energie. Kyseliny mohou snižovat vnitrobunìèné pH a zpùsobovat zmìny propustnosti bunìèné membrány. Slabé lipofilní kyseliny, jako napø. kyselina mléèná, octová nebo propionová jsou schopné projít bunìènou membránou plísní a bakterií ve svém nedisociovaném stavu, pak uvnitø buòky disociují a okyselují vnitøek buòky. Buòky reagují všeobecnì tak, že udržují konstantní vnitøní pH odstranìním protonù. Protože mnoho bunìèné energie je vynaloženo na udržení konstantního vnitøního pH, rychlost rùstu je snížena. Hydrokarboxylové organické kyseliny, napø. citronová, mléèná, jableèná a vinná mají antimikrobiální úèinek díky tomu, že jsou silnými chelátovými vazaèi kovù. Prospìšná antimikrobiální aktivita se objevuje také u propionátu vápníku a podobných solí organických kyselin, navzdory jejich plné disociaci ve vodných roztocích a nízké koncentraci kyseliny v nedisociované formì. Akumulace aniontù tìchto kyselin zabraòuje rùstu rùzných mikroorganismù. Existuje také pevnì podložená teorie o vztahu mezi okyselováním a stravitelností aminokyselin v krmivech. Pøítomnost okyselovaèù v krmivu mùže mít pozitivní vliv na intermediární metabolismus snižováním pro-

%

dukce toxických polyaminù a èpavku v tenkém a slepém støevì, které vznikají jako produkty katabolismu aminokyselin. Proto by se mohlo od doplòkù krmiv pro selata okyselovaèi oèekávat, že pomohou stravitelnosti aminokyselin. Feed International, 21, 2000, è. 5, s. 23–24

Vliv sezony na pøíjem kr miva prasnicemi Odborníci konstatují, že moderní typy prasnic, které jsou pøipouštìny v ranìjším vìku a mají vìtší podíl libového masa, vykazují menší chu k pøíjmu krmiva než prasnice p ø e d d v a c e t i r o k y.

Poznatky ze svìta

Cílem souèasných strategií výživy je minimalizace ztrát hmotnosti a zachování tìlesné kondice bìhem celého reprodukèního života prasnic. Strategie výživy by mìla vycházet z krmných programù pro vývoj prasnièek, zahrnovat øízení pøíjmu krmiva bìhem bøezosti, zajistit optimální pøíjem krmiva bìhem laktace a intervalu od odstavu do nástupu øíje. Vliv výživy na reprodukèní užitkovost prasnic se projevuje prostøednictvím zmìn ve složení tìla prasnic, metabolismu a endokrinních faktorù. Výživa prasnic v urèitém stadiu reprodukèního cyklu ovlivòuje jejich požadavky na živiny a užitkovost v následujících stadiích. Výživa v období pøed pøipouštìním a bøezostí ovlivní ovulaci, pøežití embryí a rùst plodù. Výzkumníci uvádìjí, že poptávka po živinách v období vývoje plodu není tak vysoká jako bìhem laktace a doporuèují, aby se dlouhodobá strategie výživy soustøedila na laktaci s cílem udržet tìlesnou kondici matek. Jedním z faktorù ovlivòujících pøíjem krmiva prasnicemi a jejich reprodukèní užitkovost je roèní období. Vysoké letní teploty snižují pøíjem krmiva a vliv nedostateèného pøísunu živin se prodlouží až do intervalu od odstavu do pøipuštìní prasnic a projeví se v menší velikosti vrhu a nižší hmotnosti vrhu pøi odstavu. Pøíjem krmiva prasnicemi v období bøezosti souvisí s pøírùstkem hmotnosti bìhem bøezosti a je významným faktorem ovlivòujícím pøíjem krmiva v laktaci; nižší pøíjem krmiva bìhem laktace je v korelaci s vyšším ohodnocením tìlesné kondice pøi porodu. Na univerzitì v Minnesotì (USA) provedli studii zamìøenou na spotøebu krmiva a zmìny v reprodukèní užitkovosti prasnic na komerèních farmách v zimním a letním období s cílem stanovit vliv zimního a letního období na pøíjem krmiva a ukazatele reprodukce prasnic. Feedstuffs, 72, 2000, è. 44, s. 9

Stanovení obsahu aminokyselin s obsahem sír y v kr mných dávkách prasat Z dùvodu ochrany životního prostøedí mají moderní krmné režimy pro rostoucí až vykrmovaná prasata za cíl snižování obsahu hrubého proteinu v krmných dávkách.

( Vo )

(Sch)

To vyžaduje, aby výživáøi doplòovali krmné dávky syntetickými aminokyselinami, aby splnili specifické požadavky na výživu jednotlivých rùstových stadií pøi fázovém krmení. Syntetický lyzin se dnes objevuje ve vìtšinì vyrábìných krmivech. S tím, jak výživáøi dále urèují úlohu aminokyselin s obsahem síry (AKS) v krmivech, zvyšuje se i využívání metioninu v limitování rùstu. Jakmile je stanoven obsah lyzinu ve vztahu k energii obsažené ve specifické krmné dávce, obvyklý pøístup je stanovení obsahu zbývajících aminokyselin ve vztahu k lyzinu. Když byla tato technika poprvé vyvinuta, panovala pøedstava, že jediný „ideální protein“ nebo rovnováha aminokyselin by mohla být používána bìhem celého období rùstu prasete. Tento pøístup je stále široce praktikován, takže obvyklým zpùsobem zùstává zjištìní pomìru aminokyselin s obsahem síry (AKS) k lyzinu (pøibližnì 58–60 %), obvykle bez úvahy o specifickém požadavku na metionin.

Rùst versus udržení Avšak výzkum ukazuje, že je dùležité uvážit rùzné pomìry ideálního proteinu závisející na stadiu života a cílech produkce. Pøíjem proteinu v krmné dávce u mladého zvíøete je urèen hlavnì pro období rùstu a vyžaduje relativnì vysoký pøíjem lyzinu. Bylo zjištìno, že pomìr AKS k lyzinu stoupá bìhem celého rùstu prasete – od 57 % bìhem „pøirùstání proteinu“ u selete do 64 % u prasete o hmotnosti 50–110 kg. Jak zvíøe stárne, požadavek na udržení získává na vìtším významu a to má za výsledek relativnì menší potøebu lyzinu a více AKS a tedy i více metioninu. Jiný výzkum ukázal, že nízký pomìr AKS v krmných dávkách pro vykrmovaná prasata podporuje ukládání tuku, což by mohlo negativnì ovlivnit konverzi krmiva.

&

Poznatky ze svìta

Reprodukèní užitkovost prasnic Reprodukèní užitkovost prasnic, hodnocená poètem živých odstavených selat za rok, je ovlivnìna velikostí vrhu pøi narození, poètem pøežívajících selat do odstavu a intervalem od porodu do dalšího zabøeznutí.

Mnoho odborníkù na výživu stále nezvažuje formulování minimální úrovnì metioninu, ale spíše jednoduchou rovnováhu krmiva, pokud jde o celkový obsah AKS. Ve svìtle toho, co je známo o zmìnách v požadavcích na ideální protein bìhem rùstového období, by mohl tento zjednodušený pøístup vést k nerovnováze aminokyselin, zvláštì v krmných dávkách s vìtším množstvím cystinu než metioninu. Aèkoli metionin mùže snadno být pøemìnìn na cystin, opak není možný. Souèasný obecný konsensus je takový, že metionin by mìl být dodáván v dávce alespoò 50 % celkového množství AKS, aby se zabránilo jeho nedostatku. Jestliže krmná dávka je sestavena jen pro celkové množství AKS, nemusí obsahovat dostateèné množství metioninu.

Zdroje pøírodních aminokyselin s obsahem síry Jiným faktorem, který èiní doplòkový metionin pro rostoucí až vykrmovaná prasata atraktivnìjší, je možnost zaèlenit do krmných dávek širší škálu surovin. Mezi energetickými složkami bude jeèmen pøedstavovat relativnì ménì metioninu než pšenice a pšenice ménì než kukuøice. Mezi bílkovinnými koncentráty mají nejnižší koncentrace SAA masová a sójová mouèka, zatímco mouka z øepkových semen a sluneènicová mouka jsou bohatší. Hrách obsahuje 53 % škrobu a 22 % proteinu a nahrazuje jak obiloviny, tak rostlinné proteiny. Je bohatý na lyzin, ale má jeden z nejnižších celkových obsahù AKS a je též špatnì stravitelný. Naopak, tapioka je témìø èistý škrob a obsahuje málo proteinu. Sestavování krmných dávek pro rostoucí až vykrmovaná prasata se pøi nahrazování obilovin zvyšuje využívání proteinových koncentrátù s odpovídajícím poklesem pøírodních AKS. Ale jestliže formule nahrazuje hrách sójou nebo øepkovým semenem, aby kompenzovala protein, pak by mìl být efekt opaèný a krmná dávka by mìla mít více pøírodních AKS. Je relativnì snadné a pøitom vyhovující zvýšit obsah lyzinu napøíklad sójovou mouèkou. To mùže radikálnì snížit požadavek na syntetický lyzin. Ale to není pøípad metioninu – nahrazení syntetického metioninu pøírodními zdroji není pravdìpodobné, protože existuje jen málo složek bohatých na AKS a ty jsou relativnì drahé - napøíklad kukuøièná glutenová mouka a rybí mouèka. Trend vzrùstání obav o životní prostøedí a spoléhání se na genetiku prasat s vysokým podílem libového masa v jateèném tìle stále pokraèuje. To povzbuzuje výživáøe k tomu, aby sestavovali krmné dávky z hlediska specifických aminokyselin. Je pravdìpodobné, že výrobci komerèních krmiv pro prasata budou následovat pøíklad úspìšných chovatelù kuøecích brojlerù, kteøí pomocí syntetického metioninu zlepšili konverzi krmiva, snížili náklady na krmiva a zvýšili koncentraci proteinù v krmivu a tím snížili dopad intenzivní živoèišné výroby na životní prostøedí. Feed International, 21, 2000, è. 5, s. 17–18

( Vo )

V posledních deseti letech došlo ke zkrácení intervalu do dalšího zabøeznutí a ke snížení mortality selat do odstavu, ale prùmìrná velikost vrhu se od poèátku 90. let nezmìnila. Hlavní pøíèinou nižší užitkovosti prasnic je pravdìpodobnì, v pøípadì, že nepùsobí infekèní nemoce, èasná embryonální mortalita selat. Mùže dojít buï k úplné ztrátì embryí nebo celého vrhu v prvních týdnech bøezosti, která se projeví ve výrazném rozdílu mezi poètem pøipuštìných prasnic a poètem prasnic, které porodí, nebo k èásteèné ztrátì embryí ve vrhu. Množství rodících prasnic je pak relativnì vysoké (80–85 %), i když mortalita selat mùže dosáhnout 30 až 35 %. Plodnost prasnic kolísá podle roèního období a je nižší v letních mìsících. Toto zjištìní je významné pøi venkovním chovu, kdy jsou prasnice vystaveny vlivu pøirozených zmìn ve fotoperiodì a okolní teplotì. Ve Velké Británii provedli v roce 2000 retrospektivní prùzkum pøíèin sezonní neplodnosti prasnic ve venkovním chovu a zjistili významnì vyšší ztráty raných embryí v období èervenec až záøí a menší velikost vrhù asi o 0,5 selete u prasnic pøipouštìných v srpnu až øíjnu.

'

Poznatky ze svìta

Na základì zkušenosti s aplikací hormonu GnRH u dojnic, zkoušeli ve Velké Británii možnost ovlivnit reprodukèní užitkovost pomocí tohoto hormonu i u prasnic. Výsledky ukázaly, že poèet prasnic s pokraèující bøezostí se po aplikaci GnRH buï v den pøipuštìní nebo 12 dní po pøipuštìní zvýšil o 16 a 20 %, ale velikost vrhu nebyla ovlivnìna. V další studii, kdy byl použit analog GnRH – buserelin, nebyl zjištìn významný vliv na poèet rodících prasnic po prvním pøipuštìní a konstatovalo se významné zvýšení celkového poètu živì narozených selat u prasnic po prvním až 2. vrhu. Odborníci uvádìjí, že dochází k rozporu mezi vlivem analogu na celkový poèet narozených selat (analog neovlivnil tento ukazatel) a významným vlivem na poèet živì narozených selat. Rozdíly jsou zpùsobeny úhynem plodù pøi nebo bezprostøednì po porodu. Odborníci se domnívají, že GnRH se projevuje ve zlepšení kvality nebo životaschopnosti embryí a plodù zlepšením synchronnosti mezi pøipuštìním a ovulací (pøi aplikaci v den pøipuštìní) a zvýšením produkce progesteronu (11. nebo 12. den) a doporuèují dále stanovit fyziologické a farmakologické vlivy GnRH pøi aplikaci prasnicím v rùzných obdobích. Ve t e r i n a r y R e c o r d , 1 4 7 , 2 0 0 0 , è . 2 3 , s . 6 4 9 – 6 5 1

Doplòování kr mných dávek dojnic mìdí Pøikrmování krav mìdí je užiteèné. Ukázalo se, že doplnìk mìdi snižuje intenzitu mastitidy, ale krmení pøíliš velkým množstvím mùže vést k toxicitì.

(Sch)

Pøehled vypracovaný univerzitou v Minnesotì z roku 1999 zjistil na základì výzkumu u 30 stád, že prùmìrný obsah mìdi v játrech krav je 480 ppm (optimální úroveò je však 75–300 ppm). Odborník na výživu dojnic z univerzity v Illinois nabízí následující strategie pøi doplòování krmných dávek mìdí: • Denní požadavek dojnic na mìï je 10 ppm na základì sušiny. Ale množství poskytované v krmivech kolísá. Napøíklad zkoumané množství více než 4 000 vzorkù kukuøièné siláže mìlo obsah mìdi pohybující se od 2 do 12 ppm. Jestliže je mìï poskytována prostøednictvím krmiv v základní krmné dávce, je tøeba krmit celkem 10 až 15 ppm nebo doplòovat základní krmnou dávku 10 ppm mìdi. Tím se zajistí dostatek mìdi aniž by bylo dosaženo její toxické úrovnì. • Je tøeba sledovat množství molybdenu, síry a železa v krmné dávce, protože mohou snižovat dostupnost mìdi. Je tøeba respektovat následující žádoucí pomìry minerálù: zinek ku mìdi 4 : 1, mìï ku molybdenu 6 : 1, železo ku mìdi 40 : 1. • Mìla by být využívána kombinace anorganické a organické mìdi v krmných dávkách. Pravidlem je zkrmovat 35 % organické a 65 % anorganické mìdi, zvláštì má-li krmná dávka vysoký obsah zinku, molybdenu a železa. Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 9, s. 32

( Vo )

Dokonalejší lisy na válcové balíky Vicon

Aby Vicon dosáhl vyšší výkonnosti musel rekonstruovat pøedkomoru pro pozitivnìjší start procesu lisování zaøazením dvou pohánìných bubnù nad a za vstupující rostlinnou hmotou, kterou dostanou Vyšší výkonnost a lépe vydo rotace už pøi vstupu do pøedkomory. Také sbìrací zaøízení o zábìpadající balíky s mìkèím ru 2,1 m má vyšší výkonnost, protože se hmota nad ním nehromadí. prostøedkem jsou charakVkládací buben s integrovanými šneky z lisu Vicon s pevnou koteristické rysy nového svimorou zlepšuje vkládání zejména pøi jízdì po nerovném a zamotanovacího lisu Vicon øady ném øádku. Výkonnost stroje 100 balíkù za hodinu byla dosahována R V. v podniku služeb s prototypy lisù RV1601 a RV1901. Balíky jsou tvarovány kombinovanou èinností pásù a bubnù, které jim dávají lepší koneèný tvar. Vzhled balíkù je velmi dùležitý pro podniky služeb. Dobøe tvarované balíky s hladkým povrchem se také snadnìji zavazují. Také ztráty rostlinné hmoty jsou nižší, protože lis má pouze pìt širokých pásù, mezi nimiž je ménì mezer, kterými materiál propadával. Nové pásy (místo šesti u starého modelu) pokrývají 90 % povrchu balíkù, zatímco staré se šesti pásy jenom 80 %. Vicon vysvìtluje, že požadavek co nejhustšího povrchu balíkù vedl k tvorbì nadmìrnì hustého jádra balíku. To vyvolávalo potíže na farmách. Požadavek mìkèího jádra nový lis splòuje, zatímco požadavek na pevnìjší, poèasí více vzdorující povrch je rovnìž dodrVálcový balík pøed lisem RV1601 žen.



Zcela nový je systém vkládání vázací sítì. Vkládací válce jsou umísovány vzadu. Jakmile je proces lisování ukonèen, pøitlaèí ocelová deska konec sítì k balíku, který ji vynese nahoru. Tímto systémem se eliminuje potøeba dalších válcù a nebezpeèí, že se sí omotá kolem nich. Zlepšen byl celý proces vázání vèetnì hnacích prvkù. Elektronický kontrolní systém Autoform nyní mìøí délku sítì a ukazuje tyto údaje na displeji v kabinì. Displej dále znázoròuje potøebu vymìnit vyprázdnìný válec se sítí a ukazuje také délku sítì, která ještì zùstává na válci. Lis RV1601 produkuje balíky o prùmìru 1,6 m, zatímco model RV1901 balíky o prùmìru 1,9 m. Ceny zaèínají na hodnotách 19 235 GBP a 26 995 GBP vèetnì vázání do sítì nebo motouzu, volitelné øezací jednotky Opticut a vestavìného šnekového rotoru. Pìt pásù ve variabilní lisovací komoøe

Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 8 , s . 7 8

(Š)

Claas Jaguar 900 má o 25 % vyšší výkon motoru než Jaguar 880 se svými 354 kW. Má rovnìž poloautomatickou hydrostatickou pøevodovku usnadòující ovládání a 6metrovou lištu schopnou sklízet osm øádkù kukuøic. Vzhledem k nižším cenám mléka jsou podniky služeb pod stále vìtNárodní den techniky stroším finanèním tlakem a proto volají po nových strojích s vyšší provozjù na sklizeò kukuøice ní úèinností. Výkonnost modelu Jaguar 900 je 36 ha kukuøice za v Shinfieldu, Berks seznáden, proti výkonnosti 28 ha za den øezaèky Jaguar 880 se šestiøádmil návštìvníky s velmi kovým adaptérem. Pøi sklizni píce dosahovala sklízecí øezaèka Javýkonnými sklízecími øeguar 880 výkonnosti 60 ha za den, zatímco Jaguar 900 dosahovala zaèkami Claas. výkonnosti 96 ha (4 000 tun zelené píce). To klade vysoké nároky na uskladnìní. Kontraktoøi používali dva nakládaèe na plochých silech. Jeden rozrovnával silហa druhý ji dusal. Jaguar 900 je o málo delší než model 880, ale polomìr otáèení se nezvìtšil. Motor Mercedes-Benz s vnitøním chlazením a pøeplòováním a s válci do V nabízí výkon 445 kW pøi 1 800 ot . min – 1. Je uložen napøíè vzadu a pohání buben øezaèky, metaè, vkládací válce a pøíslušenství. Hydrostaticky pohánìné pojezdové ústrojí má motor o variabilním výkonu stejnì tak jako èerpadlo. Místo tøístupòové pøevodovky je instalována dvoustupòová, avšak nové konstrukce umožòující pružnou práci stroje. Do nové konstrukce stroje patøí i hydrauSklízecí øezaèka Jaguar 900 licky ovládaný reverzaèní mechanismus vkládacích válcù, snadnìjší nastavení žacího stolu a poètu otáèek šnekového dopravníku a možnost nastavení delší øezanky u kuVýkonná sklízecí øezaèka kuøice.

Výkonné samojízdné sklízecí øezaèky

C A SE

Model Mammoth 8790 je nejvýkonnìjší samojízdná sklízecí øezaèka firmy CASE-IH, která byla poprvé pøedstavena v  roce 2 0 0 0 n a N a t i o n a l Fo r a g e M a i z e v e Ve l k é B r i t á n i i .

Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 8 , s . 8 0

(Š)

Má motor Mercedes-Benz V8 o výkonu 400 kW. Vyznaèuje se pøedevším velmi jednoduchým a snadným pøestavìním z programu skliznì píce na silហna program skliznì na zrno. Na rozdíl od ostatních typù sklízecích øezaèek se pøestavìní neprovádí mechanickým pøemístìním drticích válcù, ale provádí se pouze pøepnutím spínaèe v kabinì stroje. Panely ve skøíni øezacího bubnu, které navádìjí píci pøímo k metaèi se pøemístí pøes drticí válce na kukuøici. Sklízecí øezaèka má rovnìž místo dvou tøi bubny, které mají vìtší povrchovou plochu a vìtší možnosti nastavení, aby se dosáhlo vyrovnání výkonnosti stroje s kapacitou drcení. Mezi další rysy patøí hydraulický pohon vkládacích válcù, umožòujících snadno mìnit délku øezanky a hladkou reverzaci pohybu. Ostøení nožù je voládáno z kabiny øidièe stejnì jako nastavení støihu, zatímco pøístup k nožùm se dosáhne odklopením soustavy vkládacích válcù dopøedu a nahoru a jejich zajištìním. Podobnì se otevøe pøístup k drticích válcùm pro jejich kontrolu.

Samojízdná sklízecí øezaèka CASE-IH Mammoth 8790

Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 8 , s . 8 0

(Š)



Zlepšený SAME DeutzFahr

Poprvé byl traktor MK3 pøedstaven na výstavì Cereals 2000. Nahrazuje tøi nejoblíbenìjší modely øady MK2 – 120, 135 a 150. Tato èísla modelù souèasnì udávají i údaje o výkonu v koních. Hydraulický systém traktorù stejné ceny a vzhledu jako MK 2 má Traktor zítøka dodávaný èerpadlo o výkonu 108 l . min–1 (proti hydraulickému èerpadlu na MK2 již dnes je slogan výrobo výkonu 60 l . min–1). Hydraulický závìs snímá zatížení systémem ce. Nìkolik zlepšení v kaPower Beyond, který nabízí variabilní prùtok oleje podle okamžitých binì a odpružená pøední požadavkù. náprava jsou nyní dodávaDalší specifický prvek se vztahuje k elektronickému systému SMC, né jako standardní vybaumožòujícímu pøedem naprogramovat poèet otáèek motoru pøes revení øady Agrotron. gulátor èerpadla na dvì požadované rychlosti. Pro uživatele, kteøí hledají traktor v nižší cenové hladinì výrobce nabízí sérii „B“. Zadní blatníky jsou užší, aby mohla být montována kola rùzných šíøek. Schùdky do kabiny jsou z galvanizované ocele. Široce se otevírající sklenìné dveøe vedou do prostorné a útulné kabiny s modernì øešeným interiérem. Výhled je zatím kompromisem mezi øešením rozmìrných zasklených dveøí a menší plochou èelního skla nad mohutným sloupkem øízení. Na sloupku je páka reverzaèního mechanismu, odlišná od øešení na modelech øady MK2. Toto provedení umožòuje øadit bez použití spojky. Za touto pákou je deska s ukazateli Traktor Detz-Fahr MK3 Agrotron s odpruženou pøední stavu paliva, teploty a poètu otáèek motoru. nápravou Øidiè mùže sledovat rovnìž poèet motohodin, pracovní rychlost a hodnoty prokluzu, v digitální formì. Významnou zmìnou v kabinì je zavedení multifunkèní loketní opìrky. Zde jsou umístìna tlaèítka k ovládání tøíbodového závìsu, otáèek motoru, øazení pøevodových stupòù a systému SMC. Avšak ne pøíliš vhodnì je umístìna øadicí páka. Je mimo pohodlný dosah øidièe pøed hlavním ovládacím panelem. Touto pákou se øadí pøevodové stupnì od jednoho do šesti a dvìma tlaèítky následnì se øadí nahoru a dolù pomalé, støední a vysoké rozsahy a rozsah „S“, tedy celkem 24 pøevodových stupòù dopøedu a dozadu se øadí na pøevodovce do rychlosti až 50 km.h -1. Požaduje-li øidiè plazivé rychlosti, pak je musí øadit pákou umístìnou na ponìkud nekonvenèOvládací systém ergonomického provedení ním místì – za sedadlem. Zmìnou polohy této páky se dosáhne dalších 24 pøevodových stupòù dopøedu a dozadu. Agrotron 150 MK3 (technické údaje) Také klíèek k zapalovací soustavì není „na svém obvyklém místì“, ale je na praVýkon motoru, kW 110 vém sloupku „B“, kde podle výrobce je Výrobce motoru Deutz dostupnìjší, bezpeènìjší a používání jedTyp motoru pøeplòovaný nodušší. Pøi intenzívním sešlápnutím plynového pedálu až na podlahu traktor velØazení pøevodových stupòù pod zatížením mi rychle dosáhne rychlosti 36 km . h–1, Poèet pøevodových stupù 24 x 24 zatímco maximální rychlosti 50 km . h –1 Poèet plazivých pøevodových stupòù 48 x 48 dosáhne po stlaèení tlaèítka. Odøazování rozsahù a pøevodù smìrem dolù je neVýkon hydraulického èerpadla, l . min–1 108 klidné a škubavé, tøebaže kabina i odTyp hydraulické soustavy se snímáním zatížení pružená pøední náprava mnoho rázù zaCena, GBP 68 450 chycuje. Fa r m e r s We e k l y, 1 3 3 , 2 0 0 0 , è . 9 , s . 7 4

Kompostové výluhy – možnosti a omezení Ve USA si v souèasnosti zís kávají pozornost kapalné pøípravky vyrobené na bázi kompostù, pro které se používá název Compost Tea, („kompostový èaj“, resp. kompostový výluh).

(Š)

Pod názvem kompostový výluh si lze pøedstavit øadu rùzných výrobkù, pro nìž byl jako výchozí surovina použit kompost. Názory odborníkù i širší zemìdìlské veøejnosti na kompostové extrakty jsou zatím velmi optimistické, avšak je tøeba si také uvìdomovat jejich limity a neoèekávat od nich univerzální uplatnìní. Jsou to kapalné extrakty, popø. tzv. kapalná verze pùvodního kompostu. K jejich výrobì slouží rùzné typy zaøízení, a už zhotovená „na kolenì“ nebo dokonalé prùmyslovì vyrábìné aparatury u nichž neustále dochází k technologickému zdokonalování. Mimoto existu-

Životní prostøedí

je k jejich výrobì velké množství rùzných receptur a nemenší množství specifických zpùsobù využití. Pøi zhotovování kompostového extraktu k boji proti rostlinným patogenùm se sleduje trend maximální mikrobiální diverzity. Má-li být použit jako hnojivý doplnìk, mnoho výrobcù zvyšuje koncentraci živin už bìhem výrobního procesu nebo dodateènými pøídavky. Kompostový extrakt, je pro rostliny rychle dostupná forma kompostu, jejíž úèinek je rychlejší než úèinek kompostu promíseného s pùdou. Stupnice kvality kompostu, zahrnující zralost a obsah mikroorganismù, má veliký význam pro získání kvalitního výrobku. Jinak øeèeno, transformace kompostu na kompostový extrakt nemùže vylepšit pùvodní kvalitu výchozího materiálu. Pøi správném zpùsobu zpracování lze z kvalitního kompostu získat kvalitní kompostový extrakt. Naopak vysoká koncentrace solí, vysoká hladina anaerobních mikroorganismù a pøítomnost patogenù ve výchozí surovinì jsou faktory, které rozhodnì brání jejímu použití k dalšímu zpracování. Pro kvalitu výrobku je významná též koncentrace a diverzita mikroorganismù. Kompost bohatý na mikroorganismy s pestrou druhovou skladbou mùže poskytnout výrobek obdobných parametrù. Avšak typiètí zástupci mikroorganismù ve výluhu se mohou od výchozího materiálu lišit. Nìkteré typy kompostových extraktù, pøedevším ty které jsou urèeny ke kapkové závlaze, se pøipravují pomocí jemných sít. Dochází tak k separaci urèitých druhù mikroorganismù, jejichž pøirozeným životním prostøedím jsou pevné èástice. Užiteèné houby a aktinomycety pøevažující v kvalitních kompostech mohou být jen slabì zastoupeny ve výluhu. Mikrobiální složka kompostových výluhù je také silnì ovlivòována pøístupem kyslíku, složením a mikrobiologií výchozích kompostù. Pøi hodnocení výluhù se sledují obdobné parametry jako u klasických kompostù, vèetnì obsahu toxických látek a patogenù. Kompostové výluhy se mají zásadnì používat v co nejèerstvìjším stavu. Pokud je nezbytné skladování, pak se uchovává v temném prostøedí, v tancích s možností promíchávání a ventilace. Dlouhodobé skladování má neblahý dopad na biodiverzitu i na obsah a dostupnost živin. Kompostové extrakty se aplikují buï do pùdy nebo k rostlinám pøímo na list. Pøi pùdní aplikaci mùže hnojivo pronikat až ke koøenùm a ovlivòovat vlastní rhizosféru rostlin. Živiny z nich jsou pøijímány a využívány jak rostlinami, tak pùdními mikroorganismy. Mikroorganismy z kompostových výluhù se do jisté míry stávají souèástí pøirozeného pùdního prostøedí, popø. rhizosféry. Pøi aplikaci na list mají tyto preparáty okamžitý výživný úèinek a pokud by obsahovaly toxické složky, rostliny na nì také bezprostøednì reagují. Naopak kvalitní výrobek napomáhá rostlinám odolávat chorobám a usnadòuje pøíjem živin. Zemìdìlci vidí potenciální uplatnìní výluhù pøedevším v tom, že se stane úèinnou složkou komplexnìjších pøípravkù. V tomto smìru lze oèekávat další vývoj, který ještì ukáže, jaké jsou skuteèné možnosti èi limity kompostových preparátù. BioCycle, 41, 2000, è. 10, s. 71–72

Rostliny èistí vodu K ekologizaci pøispívají rostlinné èistièky, budované u prùmyslových závodù.

(AŽ)

První pøíklad tohoto druhu je kosmetický závod Watersmead ve Velké Británii, který ukazuje, že pøi správném výbìru rostlin a vhodném èisticím systému se dají podstatnì vyèistit i problematické odpadní prùmyslové vody. K èištìní se osvìdèily pøedevším Cyperus longus, C. papyrus, Phragmites a Iris. V koøenovém systému tìchto rostlin žijí mikroby, které z vody pøijímají a ke své výživì využívají chemikálie a vodu tak èistí. Takto pøedèištìná voda se dá použít k zavlažování nebo ke splachování na toaletách. Rostlinná èistièka pracuje ve skleníku ve dvou identických paralelních øetìzcích, v každém po osmi tancích. Odpadní voda se nejdøíve filtruje a celým systémem pak probíhá 5 dní. V prvních dvou tancích jsou pøítomné rùzné druhy pøírodních vodních bakterií. Pomocí uhlíku, který se uvolòuje pøi jejich rozmnožování a tvorbì jejich vlastní biomasy, vodní bakterie štìpí organické škodlivé látky. Do tøetího tanku pøichází už natolik èistá voda, že se v ní daøí nìkteré robustní rostliny. Mikroorganismy, které na jejich koøenech žijí, škodlivé lát-

!

Životní prostøedí

ky dále zpracovávají. V pátém tanku mùže již existovat 6 druhù rostlin, které v souèinnosti s baktériemi v rozkladu škodlivých látek pokraèují. Asi po 4 dnech se voda dostává do poslední èásti èisticího procesu. Do té doby jsou témìø všechny škodliviny odbourány. V tomto stavu je však voda ještì kalná a obsahuje bakterie. Nyní se èásteèky usazují na dnì malého èisticího tanku. Bakteriální šlém se každou hodinu automaticky odèerpává a uvnitø systému se znovu zpracovává. Pak se voda vypouští do biofiltraèního zaøízení se žlabem, kde protéká vysokou rychlostí skrz speciální vysokopecní strusku, která je ideálním prostøedím pro bakterie, øasy, èervy a mìkkýše, kteøí zpracovávají zbývající jemné èásteèky. Z èistièky odtékající voda obsahuje sotva 1 % pùvodních škodlivých látek. Der Gar tenbau, 2000, è. 26, s. 25

Nikl v pùdì a rostlinì Nikl je jedním z tìžkých kovù majících negativní vliv na zemìdìlské plodin y. V n e p a t r n ý c h m n o ž stvích je nikl nezbytným prvkem pro živé organismy, avšak ve vyšších koncentr a c í c h p ù s o b í t o x i c k y.

(EP)

U èlovìka i zvíøat zpùsobuje poruchy ledvin, srdeèní èinnosti a centrálního nervového systému. Mùže také zpùsobovat ekzémy, alergické zánìty a rakovinu plic. Mezi nejdùležitìjší zdroje niklu patøí hutnictví, které ve svìtì produkuje 12 000 tun niklu roènì, dále ropný prùmysl a spalování fosilních paliv. Spálením jednoho kilogramu uhlí se uvolòuje 10 až 50 mg niklu. Nepatrné koncentrace niklu jsou nezbytné pro vìtšinu rostlin, mikroorganismy a nìkterá zvíøata. Nezbytnost niklu v lidském tìle nebyla prokázána. Ve støední Evropì èiní pøíjem niklu lidským organismem v prùmìru asi 0,3–0,5 mg dennì. Pøevážná èást tohoto niklu je pøijímána ze vzduchu a jen zanedbatelné množství potravou a vodou. Obsah niklu v zemské kùøe èiní v prùmìru 45 mg . kg–1. V ultrabazických horninách s vysokým obsahem olivínu a v serpentinech mùže být i nad 8 000 mg niklu na 1 kg. Prùmìrný obsah niklu v pùdách èiní 5–50 mg . kg–1. V zamoøených pùdách ve Švýcarsku, Skotsku, Øecku a Austrálii byl však zjištìn obsah až 5 000 mg Ni . kg–1. Kontaminace pùdy niklem se projevuje do vzdálenosti až 30–40 kilometrù od zdroje zneèištìní a závisí zejména na meteorologických podmínkách. Nikl je v pùdì adsorbován jílovými minerály a oxidy Fe, Mn a Al. Znaèná èást niklu se v pùdách nachází také v silikátové formì. V pùdním roztoku je obsaženo v prùmìru 10–90 mikrogramù niklu na 1 litr, u pùd kontaminovaných to potom mùže být až 3,3 mg Ni . l–1. Rozpustnost niklu a tím i jeho pøístupnost pro rostliny závisí na hodnotách pH pùdy. Pøi pH pod 5,5 vzrùstá rozpustnost a pøijatelnost tohoto prvku. Rozpustnost niklu je také vìtší za pøítomnosti redukèních podmínek v pùdì. Nejvìtší nebezpeèí škodlivosti tedy hrozí na pùdách s nízkou hodnotou pH a s nízkým obsahem Fe a Mn oxidù. Jako nejefektivnìjší ochrana proti fytotoxicitì se jeví vápnìní pùd na pH 6,4–6,8. V pùdì se nikl vyskytuje pøevážnì ve formì sulfidù a køemièitanù. Z minerálù jsou to nikelin, v nìmž bývá nikl v rùzném pomìru zastoupen železem, chloranthit, millerit, síroarsenit gersdorffit, síroantimonit ullmanit, garnierit a jako køemièitan nikelnatohoøeènatý. Dále je nikl pøítomen až do hodnoty nìkolika procent v pyrrhonitech, magnetových kyzech železa, které jsou spolu s garnieritem nejèastìjšími prùmyslovì zpracovávanými rudami. Nejvíce je nikl pohyblivý ve vrchních vrstvách pùdy a smìrem do hloubky jeho mobilita klesá. Zvýšený obsah niklu v pùdì snižuje aktivitu pùdních mikroorganismù. Nikl inhibuje nitrifikaci a jeho zvyšující se koncentrace snižují potenciální respiraci mikroorganismù. Dùkazy o jednoznaèné nezbytnosti tohoto prvku pro rostliny chybí, avšak øada prací zdùrazòuje jeho pozitivní pùsobení na rùst rostlin. Obsah niklu se v rostlinách pohybuje v rozmezí 0,1–5 mg . kg–1 sušiny. Fytotoxické koncentrace dosahují hodnot 10–100 mg . kg–1 sušiny. Vysoký obsah niklu omezuje rùst rostlin a potlaèuje fotosyntézu a transpiraci. U bobovitých bylo zjištìno snížení intenzity fixace vzdušného dusíku. Pøíjem niklu koøeny a jeho transport do nadzemních èástí je brždìn Cu2+ a Zn2+. Toxicita niklu je vysvìtlována pomìrem Ni : Fe v rostlinách, která má vìtší význam než jeho absolutní koncentrace. Z rostlin, které nikl akumulují, jsou to pøedevším jahody, maliny a vìtšina semen. Podle nìkterých autorù se nikl nejvíce

"

Životní prostøedí

akumuluje v koøenech rostlin. Rajèata kumulují tento prvek nejvíce ve stoncích a nejménì v listech. Stejnì tak špenát, zelí a fazol mají nejvyšší obsahy Ni ve stoncích. V rostlinách kukuøice bývá nikl obsažen jen v malé míøe a jeho pøítomnost se soustøeïuje pøedevším na koøeny. Pøi pøíjmu prvkù rostlinami byl zjištìn antagonismus mezi niklem a manganem, niklem a železem a synergismus mezi niklem a fosforem a niklem a hoøèíkem. V okolí dolù tìžících nikl stoupá u obilnin jeho obsah na 60–80 mg . kg –1 Ni v sušinì. Jestliže však nejsou rostliny pøed analýzou opláchnuty èiní obsah niklu až 250 mg . kg –1 sušiny. Obsah 0,5– 2 mg Ni v 1 litru pùdního roztoku již mùže být pro rostlinu toxický. Pøíjem niklu rostlinami je ovlivnìn zejména jeho obsahem, hodnotou pH, obsahem organických látek a mikrobiání aktivitou. Obsah niklu se zvyšuje zejména u rostlin, které rostou na písèitých pùdách, zatímco na pùdách støedních a tìžkých není toto zvýšení prùkazné. Nikl je rostlinou pøijímán ve formì Ni 2+. Koncentrace niklu v sušinì stoupá úmìrnì se zvyšujícími se dávkami Ni a pøi dávkách nad 56 mg Ni na 1 kg pùdy už pøekraèuje obsah Ni u vìtšiny plodin povolenou mez. Zajímavostí je chování rostliny Alyssum bertolonii, která koncentruje mimoøádnì vysoké množství tohoto prvku. Popel listù této rostliny obsahuje až 10 % NiO. Vysoké množství niklu se také akumuluje v bøezových vìtévkách, které mohou být použity jako indikátor obsahu Ni. (OR)

Hmyz na talíøích I pro bìžného obèana není problém si pøedstavit termity v trouchnivìjícím døevu, cvrèky na poli nebo èervy v rozkládajícím se mase. Co však ale pohledává hmyz na našich talíøích? Pro pojídaèe hmyzu je hmyz chutným požitkem.

Lidská výživa

Øada internetových webových stránek nabízí rady jak chovatelsky i kuchyòsky se s hmyzem vypoøádat. Spisovatel D.G. Gordon, který se orientuje na popularizaci pøírodních vìd, dokonce vydal speciální kuchaøku (The Eat A Bug Cookbook), ve které uvádí jak pražit cvrèky na zpùsob garnátù nebo jak pøipravovat termity, aby vypadaly jako „jiné bílé maso“. Najdeme zde i návody na polévku z vážek, peèeni ze stonožek, na potoènici s potápníky, na peèené mouèné èervy s vlašskými oøechy a sýrem nebo na housenky se smaženými zelenými rajèaty. Pojídání hmyzu však není nic módního, jak by se na prvý pohled zdálo, nebo má velmi dlouhodobou tradici. Taktéž to není aktivita typická jen pro nìjakou omezenou oblast, nebo je rozšíøena po celém svìtì, i když v rùzných lokalitách je zamìøena na rùzný hmyz. Tak napø. housenky jsou populární v jižní Africe, larvy potápníkù v Mexiku a Asii a larvy èerných mravencù v Indii. V nìkterých pøípadech lidé jí hmyz z nutnosti, obecnì ale lze konstatovat, že hmyz jako poživatina je oblíben z dùvodu jeho dostatku, pøístupnosti, vysoké nutrièní hodnoty a chutnosti. Hmyz obsahuje bílkoviny, lipidy, minerály, vitaminy, vodu a stravitelnou vlákninu. Napø. drobní luèní koníci obsahují tolik bílkovin jako hovìzí maso a cvrèci tøikrát a termiti dokonce desetkrát více železa, než je obsaženo v hovìzím mase. V mnohých oblastech svìta je hmyz považován za delikatesu. Napø. v japonských restauracích nabízí vaøené vosí larvy, larvy vodního hmyzu, rýži se smaženými luèními kobylkami a smažené larvy bource morušového. V Mexiku jsou zase larvy, a to dokonce živé, pojídány se speciálními topinkami (taco) nebo podávány se speciální omáèkou (salsa), která má chu pøipomínající mátu a skoøici. Mnohdy však lidé konzumují hmyz aniž by si to uvìdomili. V bìžné, pekaøsky použitelné mouce jsou èasto rozemleti jak brouci, tak i larvy. Z èervivých jablek se pak bìžnì vyrábí jableèný mošt nebo jableèné víno (cider) a Americký úøad pro potraviny a léèiva (FDA) uvádí, že v sójovém másle nebo pomazánce je až 50 èásteèek hmyzu a to v množství použitém na jeden sendviè. Konzumace hmyzu má však i nìkterá svá omezení. Napø. se nedoporuèuje konzumovat luèní kobylky a saranèata bez tepelné úpravy, nebo mohou mít nìkteré parazity, které jsou pøenosné i na lidi. Taktéž malé procento lidí má alergii na jinak kulináøsky oblíbené vèely. V souèasnosti je dokumentováno 1 452 „jedlých“ druhù hmyzu. Patøí mezi nì pøedevším larvy potemníkù (mouèní èervi), vážky, termiti, mravenci, potápníci, cikády, švábi, cvrèci, housenky severoamerického škùdce rajèete Manduca quinquemaculata, saranèata, luèní kobylky, tarantule, vèely, mnoho druhù broukù a larvy bource mo-

#

Lidská výživa

rušového. Nìkteøí odborníci tvrdí, že vìtšina druhù hmyzu je jedlých, ale jen nìkteré druhy jsou výjimeènì chutné a souèasnì výživné a snadno dostupné. V tomto smìru na prvním místì jsou pøedevším cvrèci, i když ne vždy je snadné je v pøírodì v dostateèném množství sehnat. Protože i cvrèci mohou být kontaminováni parazity, bakteriemi, rostlinnými toxiny nebo pesticidy, je velmi vhodné je chovat a to za urèitých hygienických podmínek. K jejich odchovu se hodí asi padesátilitrová akvaria se zakrytým vrchem nebo speciální velké kontejnery s vysokými boènicemi, pøiléhavými poklopy a s èistou, nejlépe propaøenou zeminou na dnì. Úkryty uvnitø tìchto kontejnerù je vhodné dìlat z papírových prokladù na vejce nebo z vlnité lepenky. Ke krmení se jim pøedkládá odpad ze zeleniny a zrní. Nesmí se zapomenout ani na vodu. Za ideálních podmínek každá samièka cvrèka domácího mùže naklást více než 700 a cvrèka polního 150 až 400 vajíèek. Ještì snadnìjší je chov mouèných èervù (larvy potemníka mouèného), kteøí se proto doporuèují pro zcela nezkušené nováèky. Jejich velkou pøedností je i to, že nemohou tak snadno utéct jako cvrèci. Kuchyòská pøíprava cvrèkù i larev potemníkù je velmi snadná. Z potøebné dávky se vyberou mrtví jedinci, na cedníku se pod tekoucí vodou operou a osuší se v èisté utìrce. Usmrcují se tak, že se v plastovém sáèku umístí asi na 15 minut do mraznièky. Larvy potemníkù se pøipravují celé, u cvrèkù se vìtšinou odstraòují hlavy a nohy. Rùzné jednoduché recepty je možné najít na webových stránkách. Jako výjimeèná delikatesa jsou považováni cvrèci v èokoládì, kdy asi 25 cvrèkù nebo luèních koníkù se do chøupava nasucho upraží pøi teplotì asi 150 °C. Upražený hmyz se pak namáèí v roztavené èokoládì (druh èokolády je podle chuti) a nechají se vychladnout na voskovém papíøe. Takže, dobrou chu! Pest Control, 2000, June, s. 42–43

Konzumace mléèných výrobkù mùže snižovat obezitu

Topinambur – surovina i pro pekárny

(JaRo)

Nový výzkum ukázal, že potrava s vysokým obsahem vápníku mùže pomoci snižovat množství tìlesného tuku. Výzkumníci krmili skupiny obézních myší krmivem s omezeným množstvím kalorií a s rùzným obsahem vápníku. Pro srovnání použili krmné dávky s pøídavkem vápníku a krmné dávky s mléènými výrobky bohatými na vápník. V pøípadì myší s nejvyšším pøíjmem vápníku z mléèných výrobkù byl zaznamenán také nejvìtší pokles tvorby tìlesného tuku – 69 %. Tento výzkum podporuje výzkum prezentovaný organizací North American Association, který se týká obezity a spotøeby mléèných potravin v souvislosti se ztrátou hmotnosti. Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 9, s. 127

( Vo )

Topinambur (Helianthus tuberosus. L.) je stará indiánská kulturní plodina patøící stejnì jako èekanka do skupiny Asterácaen, která je od 17. století známá i v Evropì. Pìstuje se na lehkých pùdách podobnì jako brambory zejména v Nìmecku, výnosy se pohybují od 200 do 400 t . ha–1. Jeho hlízy obsahují zásobní sacharid inulin (až 15%), který je analogem škrobu v bramborách. Rozdíl mezi tìmito dvìma sacharidy spoèívá v tom, že inulin není v lidském organismu stravitelný, a má proto stejný úèinek jako vláknina. Na rozdíl od inulinu z èekanky má topinamburový inulin krátké øetìzce (6–12 fruktózových jednotek) a je tudíž lépe rozpustný a snadnìji se metabolizuje støevní mikroflórou. Mimo pùsobení ve funkci rozpustné vlákniny patøí inulin k nejdùležitìjším prebioticky aktivním složkám. Tvoøí nestravitelný podíl potravy, který cílenì zvyšuje rùst a/nebo aktivitu nìkterých skupin mikroorganismù v tlustém støevu s pozitivními úèinky na organismus. Podporuje rùst bifidobakterií a potlaèuje nežádoucí druhy støevní mikroflóry. Z toho následnì vyplývají ochranné úèinky, napø. proti støevním onemocnìním a snížení výskytu rakoviny tlustého støeva. Inulin mùže být velmi dobrou alternativu jako funkèní surovina i pro peèivo. V souèasné dobì se již komerènì využívá široká paleta produktù z topinamburu. Mezi nejdùležitìjší patøí koncentrované šávy v pøírodní i hydrolyzované formì, nebo sušené produkty s rùznou granulací. Topinambur je možno pomìrnì snadno použít pøi výrobì chleba a peèiva. Z technického hlediska je nejménì nároèné použití sušeného produktu z celých hlíz. Tìsto je citlivé na pøídavek vody v závislosti na kvalitì mouky. Topinambu-

$

rové preparáty se mohou do tìsta pøidávat až do množství 10 % na sušinu, aniž by došlo ke snížení objemu peèiva. Zvláštì pøi výrobì drobného celozrnného peèiva vhodnì ovlivòují pocit pøi žvýkání. Peèivo má velmi dobrou chu a pøíznivé fyziologické úèinky. Jako fermentaèní substrát pøi výrobì kvasu nejsou pøípravky z topinamburu vhodné, protože úèinná mikroflóra pøevážnì metabolizuje glukózu resp. maltózu. Brot u. Backwaren, 48, 2000, è. 4, s. 35–38

Kanadské zpracování r yb v èíslech

Lidská výživa

Prùmysl zpracování ryb zaujímá 7 % ze sektoru výroby potravin a nápojù, èímž rybáøství pøedstihuje napø. drùbežáøství èi výrobu konzervovaného ovoce a zeleniny. Objem prodeje i služeb rychle narùstá, o èemž svìdèí i tempo rùstu spotøeby ryb na hlavu, která rostla v 90. letech v USA a Kanadì (3,5 % roènì). Nedostateèná pružnost tuzemských producentù zpùsobila, že polovina rùstu spotøeby pøipadá na dovezené výrobky. Zatímco hodnota výlovu tresek a lososù klesla o 83 %, resp. 60 %, celková hodnota komerèního výlovu ryb vzrostla v 90. letech o 30 %, na 2 miliardy USD. Výnosy v produkci korýšù, mìkkýšù a z chovu ryb postupnì vyrovnaly ztráty vzniklé kvotací. Hodnota výlovu korýšù se ve sledovaném období zdvojnásobila na více než 1,1 mld. USD. Objem zpracování garnátù, krabù a škeblí se zvýšil o více než 100 % a výlov mušlí vzrostl o 50 %. Chovné druhy ryb (pùvodnì jen lososù) „expandovaly“ o 150 %, pøièemž hodnota roèní produkce v segmentu èiní 400 mil. USD. Food in Canada, 1999, è. 11–12, s. 30–31

Nový emulgátor spoleènosti Quest

(kop)

Vzrùstající obliba peèiva s lnìným semínkem je provázena souèasnì i zvýšeným zájmem o jeho zdravotní efekty. Lnìný olej je bohatý na linolenovou kyselinu (ALA, omega-3-mastná kyselina), která vykazuje øadu biologicky významných úèinkù, vèetnì ochrany proti kardiovaskulárním onemocnìním, vysokému krevnímu tlaku a rakovinì. ALA je nezbytná pro optimální vývoj nervového systému èlovìka. Lnìná semínka se mohou používat pøi výrobì peèiva, pøestože ALA je náchylná k oxidaci, která zpùsobuje vznik nežádoucí vedlejší pøíchuti finálního výrobku a je i pøíèinou výrazného zkrácení doby jeho údržnosti. Zpomalení oxidaèních pochodù a prodloužení doby údržnosti se ale mùže docílit pøídavkem antioxidantù. V USA byl kupø. patentován postup rozmìlòování lnìných semen v pøítomnosti vitaminu B6 a zinkového iontu, kterým se doba údržnosti lnìných semen prodlouží na 6 mìsícù. Lnìná semínka rovnìž obsahují kvalitní protein, vlákninové komponenty a fytochemikálie, kupø. lignany. V souèasné dobì je u spotøebitelù nejoblíbenìjším výrobkem obsahujícím lnìné semínko chléb, z dalších výrobkù pak cereální tyèinky, cereální smìsi, sušenky, muffiny a nutrièní nápoje. Bakers Journal, 60, 2000, è. 6, s. 9

Výživový význam moøských øas

(mih)

Spoleènost QUEST INTERNATIONAL FLAVORS & FOOD INGREDIENTS uvedla na americký trh nový emulgátor s košer certifikací, nazvaný Admul WOL 1408K. Pøípravek má vynikající funkèní vlastnosti, èistou, jemnou chu a je významným pøínosem zejména pro výrobce èokolády. Spoleènost QUEST doporuèuje používat pøípravek Admul v kombinaci se standardním èokoládovým emulgátorem – lecitinem, protože oba preparáty se vzájemnì doplòují, resp. vytváøejí jedineènou synergii, díky níž dochází k výraznému zvýšení úèinnosti a potažmo i snížení výrobních nákladù. Admul WOL redukuje energetickou hodnotu èokolády a snižuje povrchové napìtí, takže je možno vytvoøit na výrobku slabší a rovnomìrnìjší vrstvièku èokoládové polevy, aniž by se musel zvyšovat obsah èokoládového másla. Candy Industry, 164, 1999, è. 10, s. 44

Zdravotní pøínos peèiva s lnìným semínkem

(kop)

(kop)

Moøské øasy se podle chemického složení dìlí na zelené, èervené a hnìdé. Pigmenty pøijímají svìtlo urèité vlnové délky a pøemìòují je na potøebnou energii. Roènì se pro hospodáøské úèely sklidí kolem 9 mil. t pìstovaných kultur. Hlavním producentem je Èína (63 %) a nìkteré další východoasijské zemì. Nejvìtší podíl tvoøí hnìdé øasy Laminaria japonica, zelené øasy mají jen malý význam.

%

Lidská výživa

Hnìdé øasy slouží pøedevším k výrobì alginátù, èervené k výrobì agaru a karagenanu. V Orientu se øasy po staletí používají jako potraviny a to syrové do salátù a vaøené jako zelenina se sójou. Ostatní svìt toto použití témìø neznal, ale rozšiøuje se v dùsledku migrace obyvatel. Složením se øasy podobají suchozemským rostlinám bohatým na vlákninu (polysacharidy ze 75 % nestravitelné) a bílkoviny. Bílkoviny se aminokyselinovým složením podobají vajeèné bílkovinì. Ve vegetariánské stravì jsou øasy dùležitým zdrojem vitaminù a minerálních látek. Obecnì obsahují více vitaminù A, B a C než èerstvé ovoce a zelenina. Zelené øasy pøevyšují množstvím vitaminu B 12 živoèišné zdroje. Èervené a zelené øasy jsou bohatší na vitaminy skupiny B než hnìdé øasy. Vzhledem ke schopnosti selektivnì absorbovat minerálie jsou øasy bohatým zdrojem Ca, Na, Mg, K, P, I, Fe, Zn a stopových prvkù. Obsah jódu v hnìdých øasách 40 000krát pøevyšuje jeho koncentraci v moøské vodì a k pokrytí denní dávky by staèil 1 g øasy kombu (100–200 µg). Obsah železa silnì kolísá, ale v prùmìru èiní 600 mg . kg –1, což je mnohem více než ve žloutku nebo špenátu. Denní potøeba by se dala pokrýt 10–18 mg èerstvé øasy. Vzhledem ke své nutrièní hodnotì jsou øasy zdrojem výživy využitelným v budoucnosti. Ernährungs-Umschau, 44, 1999, è. 12, s. 424–428

Nové centr um pro výzkum lecitinu

V dánském Aarhusu bylo otevøeno nové centrum pro aplikaci lecitinu, které zde zøídila spoleènost CENTRAL SOYA ZERN LECITIN. Nový ústav bude poskytovat veškeré potøebné pøístrojové i personální vybavení pro výzkum aplikaèních možností a vývoj nových receptur s uplatnìním lecitinu, zejména s ohledem na regionální chuové zvyklosti a požadavky spotøebitelù v Evropì, Africe a na Støedním východì. Centrum bude rovnìž poøádat semináøe a praktickou výuku v oblasti využívání lecitinu ke zvyšování nutrièní hodnoty a spotøebitelských charakteristik potravináøských výrobkù. C F W, 4 5 , 2 0 0 0 , è . 4 , s . 1 8 6

For tifikovanými cereáliemi ke snižování rizika srdeèních onemocnìní

(kop)

Suplementy kyseliny listové (folové) a fortifikované cereálie jsou mnohem úèinnìjší pøi snižování hladiny homocysteinu v krvi než strava s pøírodními foláty. K tìmto závìrùm dospìli výzkumníci na Novém Zélandu. Výzkum prokázal, že vysoká hladina aminokyseliny homocysteinu zvyšuje riziko onemocnìní chorobami srdce a dalšími vaskulárními poruchami. Rovnìž bylo zjištìno, že vyšší hladiny folátu v krvi jsou spojeny s nižší hladinou homocysteinu, což podporuje pøedpoklad, že zvýšený pøívod kyseliny listové mùže redukovat hladinu homocysteinu, a potažmo riziko srdeèních onemocnìní. Lidé, kteøí konzumují potraviny bohaté na pøírodní foláty sice pøijímají více folátù než ti, kteøí jedí fortifikované cereálie nebo folátové suplementy, pøírodní zdroje ovšem nezvyšují obsah folátù v krevním séru. Je tudíž zøejmé, že obecné doporuèení zvýšené konzumace potravin s obsahem pøírodních folátù není nikterak efektivním prostøedkem pro redukování celkové koncentrace homocysteinu. Výsledky výzkumu zahrnujícího 65 dospìlých osob ve vìku od 36 do 71 let prokázaly, že cereální pøesnídávky fortifikované kyselinou listovou a užívání suplementù kyseliny listové jsou mnohem úèinnìjší prostøedky redukování koncentrace homocysteinu, než konzumace potravy bohaté na pøírodní foláty. Po 12 týdnech se celková koncentrace homocysteinu snížila u skupiny konzumující pøírodní foláty o 9 %, u konzumentù fortifikovaných cereálií o 24 % a u osob pøijímajících folátové suplementy o 21 %. American J.of Clinical Nutrition, 71, 2000, s. 1448–1454

Požadavky na mechanicky separované maso

(sk)

(kop)

V posledních letech byly v mnoha èlenských státech EU vydány normy pro maso, oddìlené z kostí mechanickou cestou. Stanoví mj. jeho obsah bílkovin, tukù a vápníku, poèet úlomkù kostí, podmínky pro skladování a použití. Dále se stanoví, že podíl kostí se musí snížit na technologicky dosažitelné minimum, resp., že obsah vápníku v sušinì nesmí pøekroèit 1,5 % a v èerstvé hmotì 0,25 %. Mechanicky separované maso se smí používat výluènì pro prùmyslovì vyrábì-

&

Lidská výživa Mléènan sodný v technologii masa

né, tepelnì zpracované masné výrobky, podrobené ohøevu na 70 °C po dobu 30 minut nebo kombinací èas/teplota shodné úèinnosti. Zaøízení na zpracování mechanicky separovaného masa musí vyhovovat všeobecným hygienickým pøedpisùm, platným pro èerstvé maso (více informací v PA–Masný prùmysl, 42, 2000, è. 1, s. 1–3). Fleischwir tsch., 79, 1999, è. 4, s. 28–31

Výsledky øady prací výzkumných ústavù z celého svìta prokázaly, že soli kyseliny mléèné (hlavnì Na a Ca), pøidané do syrového masa a tepelnì neopracovaných masných výrobkù, brání rùstu patogenních zárodkù a mikrobù, vyvolávajících kažení. Tyto soli se pozitivnì uplatòují u krájených ováøených výrobkù, balených v plastech. Úèinná koncentrace mléènanu sodného je 2–4 % (více informací v PA– Masný prùmysl, 42, 2000, è. 1, s. 11–13). Gospodarka Miesna, 51, 1999, è. 4, s. 40–43

Proè nám chutnají potraviny s obsahem glutamanu?

Porosty salátu byly v uplynulé sezonì v SRN napadeny plísní salátovou nebo mšicemi .

Zahradnictví

V létì 1999 byl v porostech rajèat v Anglii a Nizozemsku objeven tzv. virus mozaiky pepina.

(kvas)

Pøíèinou intenzivního napadení byl nejen prùbìh poèasí, ale i rozdílné podmínky pìstování. Plíseò salátová je nejdùležitìjší houbovou chorobou salátu. Dosud je známo 22 rùzných kmenù této houby, které se v jednotlivých oblastech projevují s rozdílnou agresivitou. Mimo to byly nalezeny kmeny, u nichž byla rezistence dosažená šlechtìním porušena. Proto se šlechtitelé snaží nalézt nové geny rezistence, které se èasto vyskytují u planì rostoucích forem salátu. Bìžnì pìstované dobré odrùdy salátu jsou v souèasné dobì rezistentní vùèi kmenùm 1 až 16. Vzhledem k tomu, že kmeny plísnì salátové 17–22 se mohou vyskytovat i na odrùdách rezistentních ke kmenùm 1–16, mohou spory této houby za urèitých podmínek (napø. 5–7 hodin vlhko pøi teplotách 10–15 °C) na listech klíèit a pronikat do nich. Pokud se však u odrùd hlávkového salátu jako ’Dynamit’ nebo ’Fiorella’ dodržují zásady správného pìstování, lze podle názoru nìmeckých odborníkù pouze zøídka pozorovat napadení plísní salátovou. Dosažení rezistence proti mšicím klasickými šlechtitelskými metodami bylo zdlouhavé. Již pøed ètyømi lety však bylo dosaženo stoprocentní ochrany proti mšicím druhu Nasonovia ribisnigri (NAS). Zároveò se zvýšila také rezistence salátu proti dalším mšicím (napø. mšici bramborové). Zajímavé je, že na rezistentních odrùdách salátu se Nasonovia ribisnigri nemùže rozmnožovat. Mšice osidlují rostliny na krátký èas, nepoškozují je sáním a zase odlétají. Proto je také možnost pøenosu infekce virových chorob mšicemi znaènì omezena. To se pozitivnì projevuje jak u již zmínìných odrùd hlávkového salátu, tak i u odrùd ledového salátu ’Fortunas’ a ’Barcelona’. Obst und Gar ten, 119, 2000, è. 11, s. 422–423

Nový vir us mozaiky prokázán

(lep)

Již pøed více než 1 200 lety pøidávali v Asii do pokrmù speciální moøské øasy, nebo zjistili, že chu tìchto pokrmù je výraznìjší. V r.1908 dr. K. Ikeda z univerzity v Tokiu odhalil, že za tento úèinek moøských øas je odpovìdná kyselina glutamová, která se vyskytuje pøirozenì témìø ve všech bílkovinných potravinách, a to jak volná, tak i vázaná. Vliv na zvýraznìní chuti má volná forma. Volná kyselina glutamová a její sodná sùl je obsažena ve velkém množství v sýru, houbách a mase (vývaru), a proto nacházejí tyto suroviny znaèné uplatnìní v kuchyních celého svìta. Vzhledem k tomu, že se chu glutamanu sodného liší od známých ètyø základních chutí, tj. sladké, kyselé, hoøké a slané, byla v Japonsku oznaèena za pátou chu a byla pojmenována „umami“. F o o d Re v. I n t . , 1 4 , 1 9 9 9 , è . 2 – 3

Rezistentní odrùdy salátu se osvìdèují

(lep)

(DK)

Pùvodce byl nazván podle druhu zeleniny pepino (Solanum muricatum), na nìmž byl tento virus poprvé v roce 1974 v Peru urèen. V Anglii byly na podzim napadeny rostliny rajèat ve dvou podnicích, zatímco v Nizozemsku byla tímto virem napadena rajèata ve více než ètyøiceti podnicích. Virus mozaiky pepina je velmi infekèní a šíøí se rychleji než virus mozaiky tabáku. Aèkoli neexistuje žádný dùkaz, že by k šíøení mohlo docházet semeny, nelze tento zpùsob pøenosu vylouèit. Virus se mùže šíøit bunìènými šávami, a to zejména pøi manipulaci s rostlinami

'

Zahradnictví

(vyvazování rostlin, vyštipování fazochù apod.). Rovnìž pøi sklizni vzniká riziko infekce. Není známo, jak dlouho zùstává zachována životaschopnost tohoto viru mimo rostlinu, avšak pøedpokládá se, že k delšímu pøežívání potøebuje živou rostlinnou buòku. Nizozemští odborníci doporuèují dùslednì dodržovat hygienická opatøení (èistý odìv a boty, mytí rukou mýdlem). Použitý substrát bylo tøeba vymìnit nebo dezinfikovat. Dezinfikovány musely být také skleníky. V Anglii bylo nutné vèas zlikvidovat 2 hektary napadených porostù rajèat. U jiných plodin k tomu, aby se zabránilo další infekci, postaèilo odstranit kromì napadených rostlin i rostliny z bezprostøedního okolí pùvodního místa napadení. Podle nizozemských údajù je snížení výnosù, zpùsobené napadením plodin tímto virem, velmi malé. 20 % pìstitelù uvádí, že nezjistilo žádné snížení výnosù, 75 % zaznamenalo snížení výnosù o 3 %. Nizozemští odborníci jsou toho názoru, že je možné s virem mozaiky pepina žít, zatímco angliètí odborníci a odborníci z jiných zemí požadují v EU karanténní opatøení. Gemüse, 36, 2000, è. 10, s. 24

Biologické pìstování zeleniny

Biologické pìstování zeleniny ve Švýcarsku využívá kombinaci výbìru vhodných odrùd a stanovištì, pìstování na zvýšených záhonech a v širších sponech, a nastýlání pùdy papírem nebo fólií. V boji s plevely se uplatòují nejen novì konstruované stroje, ale také vypracovaná strategie regulace plevelù pro jednotlivé plodiny. Nové pleèky snižují napø. u mrkve spotøebu pracovních hodin na 1 ha z 350 na 200. Mrkev se pìstuje na zvýšených záhonech, cibule se pìstuje s fólií a vysazováním místo výsevu. Pro jarní mineralizaci dusíku se osvìdèuje ricinový šrot, rohová a kostní mouèka. Výbìr odrùd se zamìøuje na rezistentní a rychle rostoucí, které mohou chorobám „utéct“, a na odrùdy s pøíhodnìjším charakterem vzrùstu pro pìstování na zvýšených záhonech a v širších sponech, které pøíznivì ovlivòují mikroklima v porostu. Nastýlání pùdy fólií má tendenci nahrazovat fólii mulèovacím papírem. V tomto smìru je však nutný další vývoj, aby byl papír vhodnì stabilizovaný a dal se pokládat strojem zároveò s výsadbou. U pøímých metod ochrany rostlin se jeví ústup od aplikace jílových a mìïnatých pøípravkù pro jejich nedostateènou úèinnost. V pokusech jsou však biologické pøípravky na základì antagonistù a hyperparazitù, napø. Bacillus subtilis a Coniothyrium minitans. Houbové a rostlinné extrakty, jako napø. extrakt z tropického stromu Antalaea azadirachta, které se osvìdèují v Nìmecku, jsou ve Švýcarsku zatím posuzovány skepticky vzhledem k nedostateènì prozkoumané pøítomnosti reziduí. Pokud jde o ošetøení osiva, praxe využívá promývání osiva (proti Phoma) a pøeskladòování, pøi nìmž si osivo zachovává klíèivost déle, než spory patogenù. Smíšeným kulturám se pøisuzuje jen nepatrný význam, ponìvadž je jen velmi málo zeleninových kultur, které se pøi velkovýrobním pìstování dají kombinovat. Osvìdèenou výjimkou je kombinace øapíkatého celeru a póru, jejichž smíšený porost se dá jednorázovì sklízet. TA S P O, 2 0 0 0 , è . 2 3 , s . 1 0

„Probuzená“, pøedklíèená a obalovaná semena

(DK)

(EP)

Èerstvá semena bramboøíkù, primulí, pryskyøníkù i nìkterých jiných druhù kvìtin jsou ve vysokém procentu ve stavu klidu, z nìhož se probouzejí teprve po mìsících nebo po ošetøení chladem. Byla vypracována metoda chemického ošetøení, která zvyšuje klíèivost i výtìžnost prodejných rostlin. Nyní se zkouší, u kterých druhù se osvìdèí. Uplatnìní pøedklièování (priming) semen, které se už osvìdèilo u øady kvìtinových druhù, se nyní rozšiøuje na další druhy, napø. petúnie a netýkavky. U nich se dociluje o 2–3 dny rychlejší klíèení, rychlejší a vyrovnanìjší následný vývoj semenáèkù. Modernizuje se i obalování kvìtinových semen metodou „splash and grow“, pøi níž se obalovaná semena nastøíkají vodou, po styku s ní se pak obal rozpouští rychleji, než tomu bylo døíve. Tím se umožòuje peletování semen i u kvìtinových druhù, u nichž se zatím neužívalo, napø. begónií, zvonkù a pantoflíèkù. Inkrustace semen jako chemická ochrana proti patogenním houbám a bakteriím je u nìkterých druhù už bìž-

!

ná, napø. u bramboøíkù proti Fusarium a Penicillium. Podobnì se inkrustují semena prorostlíku proti Alternaria a Penicillium. Nyní probíhají úspìšné pokusy s tzv. „biodezinfekcí“, kde ochranu semen zajišuje místo chemické látky užiteèná baktérie, která je k patogenu antagonistická. Nìkteré otázky této metody jsou ještì otevøené, napø. skladovatelnost takto ošetøených semen. TA S P O, 2 0 0 0 , è . 2 3 , s . 6

Nasazení retardátorù mùže maskovat nedostatek živin

Zahradnictví

V posledních letech se u skleníkových kvìtin èasto vyskytovaly na starších listech poèáteèní chlorózy a pozdìji nekrózy, pøestože ostatní listy mìly sytì zelenou barvu, která by mìla nasvìdèovat dobrému zásobení živinami. Analýzy substrátu i rostlin však ukázaly, že postižené rostliny trpìly nedostatkem živin. Vesmìs šlo o rostliny ošetøované chemickými retardátory; ty nejenom zkrátily jejich rùst, ale vedly také k tvorbì menších listù, vìtší hustotì bunìèných blan a zintenzivnìní zelené barvy listù, která mùže pøekrýt projev akutního nedostatku živin. Pìstitel by se proto pøi intenzívním použití regulátorù rùstu nemìl spoléhat na svoje zkušené vizuální posouzení zelenì listù. Problémy mohou vznikat zejména u hrnkových sluneènic, kde mají vysoký nárok na živiny. Rostliny je tøeba pravidelnì pøihnojovat živným roztokem (1g . l–1 vztaženo na 15% N). TA S P O, 2 0 0 0 , è . 2 4 , s . 7

Novinka: kvìtiny pro netopýr y

(ES)

Dnes se nabízejí a prodávají tisíce odrùd rùží. Jedna odrùda je však výjimeèná a sice èajohybrid ’Glora Dei’. Pøed 55 lety byla vyšlechtìna a uvedena na trh známým francouzským šlechtitelem F. Meillandem. Dosud bylo prodáno více než 100 milionù sazenic této rùže. Podle tìchto údajù je to nejprodávanìjší odrùda rùže všech dob. Pùvodnì ji šlechtitel nazval podle své manželky ’Madame A. Meilland ’, v Itálii byla uvedena pod jménem ’Gioia’ (radost), v Anglii pod jménem ’Peace’ (mír). Keø bujnì roste, má mírnì rozložitý tvar, dorùstá do výšky 80 cm, listy jsou velké, lesklé, tmavì zelené, dekorativní. Kvìtní stonek bývá 50 cm dlouhý a zakonèený zpravidla více poupaty na silných pevných stopkách. Kvìty jsou velké – až 16 cm široké, plné, korunní plátky jsou žluté s naèervenalými okraji. Na podzim bývají kvìty narùžovìlé. U této odrùdy je nápadná robustnost keøe a neobyèejná bohatost kvetení. Dobøe také odolává povìtrnostním vlivùm. Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è 4, s. 109

Staré odrùdy hr ušní jsou dosud lepší než nové

(EP)

Je již dlouho známo, že urèité rostliny mohou do zahrady pøilákat hmyz i ptáky. V souèasné dobì se zkoumají možnosti, co udìlat pro to, aby netopýøi co nejvíce navštìvovali naše zahrady. Tato zvíøátka, která jsou aktivní v noci, se živí hmyzem, napø. komáry, mouchami, moly, brouky aj. V zahradách musíme uvedeným druhùm hmyzu nabídnout ty správné rostliny, a tak souèasnì pøilákat i netopýry. Ve Švýcarsku se dnes dokonce nabízejí speciální smìsi semen rostlinných druhù, které jsou pøímo urèeny pro pøilákání netopýrù do zahrady. Tyto smìsi obsahují napø. semena mìsíèku zahradního, koukolu, máku, pohanky, brutnáku aj. Mnohé z tìchto rostlin se vyznaèují atraktivními kvìty a jsou skuteènou okrasou každé zahrady. Tyto rostliny žádají slunné stanovištì a kyprou pùdu s drobtovitou strukturou. Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 3, s. 78

Nejvíce prodávaná rùže ’Gloria Dei’

(EP)

(ES)

V posledních letech se ve SRN na trhu objevilo nìkolik nových odrùd hrušní, které tu byly vyšlechtìny, nebo byly dovezeny ze zahranièí. Ve Státním výzkumném ústavu v Ahrweileru se již dlouho zabývají jak novými pìstebními metodami této ovocné døeviny, tak i jejím novošlechtìním. Zkoumají také nové odrùdy hrušní. Výsledky však nejsou nijak pøíznivé. Žádná hvìzda nebyla totiž mezi novými odrùdami objevena. Proto se doporuèuje stále pìstovat staré známé a osvìdèené odrùdy jako je ’Williamsova èáslavka’, ’Konference’, ’Lucasova’ nebo ’Dìkanka spolková’, které pìstitele nezklamou. Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 4, s. 121

(ES)

!

Úspìšný boj proti koøenovým plevelùm

Zahradnictví

U vytrvalých koøenových plevelù, jako napø. bršlice a pýr plazivý, je okopávání pùdy zcela nesprávné, nebo napomáhá rozsekání koøenù na malé kousky, z kterých co nejdøíve vyrostou nové rostliny. Proto se nedoporuèuje zaplevelené plochy naráz pøekopat, nýbrž se musíme pokusit sí koøenù plevelù kousek po kousku vykopávat. Podaøíli se nám obnažit provazec koøenù, snažíme se jej sledovat a pokud možno celý vytáhnout. I když pracujeme velmi peèlivì, vždy pøehlídneme kousek koøenu, který v pùdì zùstane. Proto se doporuèuje nastýlání celé plochy vrstvou organické hmoty vysokou 10 až 15 cm. K nastýlání se doporuèuje použít drcená kùra, posekaná tráva nebo i èerná nastýlací fólie. Koøeny, které zùstaly v pùdì, uhynou v dùsledku nedostatku svìtla. Také je vhodné vysít rostliny na zelené hnojení, napø. øepku olejnou, øedkev olejnou, mezi jejichž hustým pøíkrovem listù nemají plevele žádnou šanci rùst. Mein schöner Gar ten, 29, 2000, è. 3, s. 80

Využití kaštanovníku do vazeb

Kaštanovník pravý (Castanea sativa) se zaèal používat i jako okrasná zeleò do kvìtinových kytic. Školkaøský závod v belgickém Waarschoot využívá parkové stromy kaštanovníku k øezu zelených vìtví od zaèátku záøí a vyváží je i do Nizozemí. Vìtvièky kaštanovníku s charakteristickými tmavozelenými, tuhými, protáhlými, jemnì pilovitými listy mají vysokou dekorativní hodnotu. Dodávají kvìtinovým kyticím koncem léta a na podzim exkluzivní sezonní akcent. Navíc jsou mimoøádnì trvanlivé. Der Gar tenbau, 2000, è. 36, s. 30

Spor o patentování

(ES)

(EP)

Pan Arnold Denberger z nìmeckého Meckenheim si dal patentovat pìstování ovoce a zeleniny pod fólií. Svaz zemìdìlcù a vinaøù v Porýní-Falcku naproti tomu prohlašuje, že napø. pìstování chøestu pod fólií je dávno známý a proto nepatentovatelný postup. Protože zatím nedošlo k jednotnému mimosoudnímu stanovisku, Svaz zemìdìlcù a vinaøù považuje za nutné podat žalobu o „negativní zjištìní“. Na jeho základì žádá odmítnout poplatky a také pøíslušné varování, které pan Denberger pìstitelùm chøestu rozeslal. Svaz zároveò podává žalobu na neplatnost zapsání zmínìného patentu. TA S P O, 2 0 0 0 , è . 3 5 , s . 2

(EP)

zemìdìlské aktuality ze svìta Øídí redakèní rada: PhDr. J. Rydlo – øeditel Ing. V. Pokorný, CSc. Redaktoøi: Dr. J. Javùrková, CSc. Doc. Ing. P. Kic, DrSc. Mgr. D. Koubová PhDr. A. Kubaèák, CSc. Ing. S. Mihulka, CSc. Ing. P. Schneiderová Ing. M. Šastný Ing. Š. Vondrášková Ing. I. Fantyšová (tech. redakce) tel.: 02/24 25 79 39 l. 580

!