zemìdìlské aktuality ze svìta

2001

 Z OBSAHU Krátké zprávy Zemìdìlství ve svìtì Poznatky ze svìta Životní prostøedí Lidská výživa Zahradnictví Pøíloha

1 14 17 24 28 29 32

Vynikající sklizeò obilovin v Nìmecku

Možnosti inzerce hledejte na posledních stranách

zemìdìlské aktuality ze svìta Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací, Slezská 7, 120 56 Praha 2, [email protected], v elektronické podobì pouze jako soubor PDF. Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè ISSN 1213-2896 Podle shodného názoru Svazu zemìdìlcù a ministerstva zemìdìlství SRN jsou výsledky skliznì obilovin 2001 velmi dobré a snad nejlepší v historii nìmeckého zemìdìlství. Poslední odhad 49,9 mil. t slibuje, že letošní produkce obilovin bude rekordní a o 10,3 % vyšší než dobrá úroda minulého roku. Prùmìrný hektarový výnos se odhaduje na 7,08 t. Nejvìtší rùst hektarových výnosù v roce 2001 proti prùmìru let 1995–2000 dosáhli v Brandenbursku, a to o 18,7 % na 5,58 t . ha–1 , v Severním Porýní- Vestfálsku o 15,7 % na 8,25 t . ha–1 , Meklenbursku-Pøedním Pomoøansku o 15,2 % na 7,51 t . ha–1 , Dolním Sasku o 14,4 % na 7,64 t . ha–1 a Sasku o 12,9 % na 6,69 t . ha–1 (prùmìrné výnosy spolkových zemí se týkají obilovin celkem bez kukuøice). Také produkce olejnin je letos vyšší než v roce 2000 a odhaduje se na 4 mil. t. Za øepku olejnou dosáhli zemìdìlci cenu 420–460 DEM/t. Plocha ekologicky obhospodaøované pùdy se zvýšila na 546 000 ha, které pøedstavují 3,4 % z celkové výmìry zemìdìlské pùdy. Podle ekologických kritérií se v roce 2001 vyrobilo celkem 600 000 t obilovin, to znamená 1,2 % z celkové letošní skliznì obilovin. Oèekává se rovnìž dobrá produkce vepøového masa a mléka, takže ekonomické výsledky zemìdìlských podnikù mohou být v letošním roce znaènì lepší než pøed rokem. Rok, který zaèal katastroficky, skonèí pravdìpodobnì pøíznivìji, než se pùvodnì oèekávalo. Neue Landwir tsch., 2001, è. 9, s. 6 a 91

Eurasijská ekonomická unie – konkurent EU ?

Krátké zprávy

Podle prohlášení kazašského prezidenta Nazarbajeva pìt bývalých sovìtských republik (Rusko, Bìlorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán) chce konkurovat Evropské unii prostøednictvím svého vlastního spoleèného trhu –Eurasijské ekonomické unie. Cílem tohoto spoleèenství je zajištìní trvalého a podstatného rùstu hospodáøství v regionu. Pøedstavitelé zainteresovaných státù už podepsali 18 prvních spoleèných dokumentù, které zahrnují vytvoøení právní základny a koordinování zahranièního obchodu a dále pravidla pro regulování cel v rámci spoleèného trhu. Rusko doufá, že prostøednictvím Eurasijské ekonomické unie a dalších státù bývalého Sovìtského svazu – tzv. GUAM (Gruzie, Ukrajina, Ázerbájdžán, Moldavie) mùže posílit svou pozici a vliv na svìtovém trhu. Eurasijské ekonomické spoleèenství je v podstatì rozšíøená celní unie založená v roce 1996 mezi pìti státy, která však nemìla žádný podstatný vliv na hospodáøství tìchto zemí. A g r a F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 2 7 , s . 1 0

Moldavská republika se stala èlenem WTO

(Jav)

(Jav)

Po podepsání protokolu o pøipojení Moldavské republiky ke Svìtové obchodní organizaci (WTO) pøedsedou vlády Vasilem Tarlevem se Moldavsko stalo plnoprávným èlenem WTO. Pøedseda vlády prohlásil na posledním zasedání generální rady WTO v Ženevì, že zaèlenìní Moldavska do Svìtové obchodní organizace pomùže této republice rozøešit problémy exportu, rozvinout obchodní vztahy se 140 èlenskými státy WTO a vyslat pozitivní signály zahranièním investorùm. A g r a F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 2 7 , s . 1 0

(Jav)



Zájem zahranièních investorù o slovenské mlékár ny

Krátké zprávy

Rakouská spoleènost Lactoprot International, která nedávno odkoupila majoritní podíl akcií v Prievidzské mlékárnì, vstoupila v záøí do dalšího podniku – Milsy a.s., Bánovce nad Bebravou. Loni mlékárna Milsy zpracovala témìø 41 mil. litrù mléka a její tržby dosáhly 690 mil. SKK. Mlékárna v Prievidzi zpracovala ve stejném roce 17 mil. litrù mléka a zaznamenala obrat 240 mil. SKK. Konsolidovaný obrat Lactoprotu, který pùsobí také v Nìmecku, USA a Èeské republice, dosáhl v pøepoètu 7,47 mld. SKK. Podle údajù Slovenského mlékárenského svazu 11 slovenských mlékáren se zahranièním kapitálem se za osm mìsícù 2001 podílelo 57 % na celkové domácí mlékárenské produkci. Odhaduje se, že do konce roku mùže tento podíl stoupnout až na 70 %. Mlékárenský svaz eviduje velkou aktivitu italského investora Sole Finanziaria, který v letošním roce získal Krtišskou a Krupinskou mlékárnu, a nyní jeho zástupci vyjednávají s Levickou mlékárnou, trnavským Tamilkem, Gemerskou mlékárnou a žilinským Laktisem. R o ¾ . N o v. , 2 0 0 1 , è . 1 9 7 , s . 5

Poslední odhady letošní produkce obilovin EU

Podle nejnovìjšího odhadu COCERAL z konce záøí bude letošní produkce obilovin v Evropské unii o 13,9 mil. t (o 6,6 %) nižší než v roce 2000 a dosáhne celkem 198,2 mil. t. Pokles produkce byl ovlivnìn nìkolika faktory – pøedevším byly omezeny plochy obilovin, a to o 3,2 % na celkem 35,8 mil. ha a snížily se také hektarové výnosy na prùmìrných 5,53 t . ha–1. Na pokles výnosù a na poškození osevních ploch nepøíznivì pùsobily silné podzimní deštì v roce 2000 v dobì setí ozimù. Ke snížení celkové produkce v EU došlo u všech základních obilovin, pouze u kukuøice a žita se odhaduje rùst. Z trendu snížení produkce EU jako celku se vymykají tøi èlenské státy. V Nìmecku sklidili proti loòskému roku o 10,3 % vìtší úrodu, v Rakousku zaznamenali pøírùstek 11,2 % a v Dánsku se vyrobilo o 2,0 % více obilovin. V ostatních èlenských státech byla úroda slabší než v loòském roce. K nejvýraznìjšímu poklesu došlo ve støedomoøských státech (ve Španìlsku o 28,4 %, v Øecku o 15,3 %, v Portugalsku o 23,6 %) a ve Velké Británii o 19,9 %. Také ve Francii, která je nejvìtším evropským výrobcem obilovin byla letošní sklizeò nižší než loni (o 7,9 %). COPA/COGECA ve svém posledním odhadu potvrzuje celkem masivní snížení produkce obilovin v EU, ale o nìco menší než nahoøe uvádí odhad COCERAL. Celkovou produkci 2001 odhaduje na 201,0 mil. t. Kompletní údaje v tabulkách jsou na adrese: http://www.coceral.com/ main.htm Agra Focus, 2001, è. 68, s. 32

Èína se stane èlenem WTO

(Jav)

(Jav)

Po patnáctiletém vyjednávání se Èína stane na zaèátku roku 2002 øádným èlenem Svìtové obchodní organizace (WTO). Koneèný termín pøijetí Èíny byl ratifikován letos v øíjnu èleny WTO a rovnìž Èína s tímto termínem oficiálnì souhlasí. Èlenství ve WTO zavazuje k pøijetí a plnìní závazkù, které mají význam pro rozvoj svìtového obchodu a na druhé stranì se pro èlenský stát otevírají širší možnosti pro obchodování v mezinárodním mìøítku. Pokud jde o zemìdìlství, musí Èína bìhem pøíštích deseti let eliminovat všechny exportní subvence, zatímco domácí podpùrné subvence v zemìdìlském sektoru mùže zvýšit ze souèasných 3,3 % na 8,5 % z hodnoty zemìdìlské produkce. Dovozní celní tarify na zemìdìlské produkty Èína sníží na úroveò 15 %. Vyšší cla (až do 65 %) mùže uplatòovat pøi dovozech obilovin a hnojiv bìhem tøíletého pøechodného období, ale poté musí úroveò cel u tìchto produktù rovnìž snížit. Èína si zachová nìkterá práva státního obchodování s obilovinami, tabákem, palivy a minerály. Podle informací dodaných generálním øeditelstvím Komise EU Èína sníží do roku 2005 cla na zemìdìlské zboží dovážené z EU u 60 nejvíce obchodovaných komodit v prùmìru o 10 %. Úpravy dovozních cel nejdùležitìjších zemìdìlských produktù z EU (souèasná celní sazba a pøedpokládané snížení): øepkový olej 85 % – snížení o 9 %, tìstoviny 25 % – snížení o 15 %, máslo 30 % – snížení o 10 %, sušené mléko 25 % – snížení o 10 %, mandarinky 40 % – snížení o 12 %, víno 65 % – snížení o 14 %, olivy 25 % – snížení o 10 %,

pšenièný lepek 30 % – snížení o 18 %, alkohol 65 % – snížení o 10 %. Kromì tìchto opatøení pøipravují EU a Èína bilaterální sanitární a fytosanitární dohodu, ale èlenské státy musí ještì navrhnout svoje vlastní bilaterální protokoly pro výrobky, které exportují, aby dohoda byla operativní. Agra Focus, 2001, è. 68, s. 34

Orientace slovenského zemìdìlství na biopaliva

Krátké zprávy

Úkolem slovenského zemìdìlství v krátkém èasovém období bude mimo zabezpeèení surovin pro výživu obyvatelstva také zajištìní zdrojù pro výrobu 50 % potøebné energie a 90 % surovin pro výrobu plastù z bioproduktù. Podle názoru ministra Pavla Koncoše se s výjimkou vìdeckých kruhù této nové úloze zemìdìlského resortu nevìnuje dostateèná pozornost. Zvládnutí nových cílù vyžaduje zmìnu vládní politiky v øízení zemìdìlství, lesního a vodního hospodáøství. Slovensko zaostává ve využití zemìdìlské a lesní produkce za ostatními evropskými státy, zejména za sousedním Rakouskem. Pøitom Rakušané nakupují slámu pro svoje spalovny právì na Slovensku. Spalovny slámy jsou v Rakousku využívány pøevážnì pro vytápìní støednì velkých obcí (pøibližnì s 250 odbìrateli), to znamená, že asi 800 až 1 000 lidí je napojeno na dodávku tepla a teplé vody z jedné spalovny. Na Slovensku se teprve vytváøejí ekonomické podmínky pro nové zamìøení produkce, ale urèité pøedpoklady už existují. Státní dotaèní politika poskytuje prostor napøíklad pro využití døevní hmoty a také pro vyèlenìní urèitých ploch orné pùdy k pìstování rychle rostoucích døevin. Døevní štìpky na výrobu tepla a teplé vody však ve SR využívají jen odštìpné lesní závody a jejich provozy. Podle slov ministra zemìdìlství jsou problémem investice. I když ekonomika výroby biopaliv není špatná, poøizovací náklady na spalovny jsou velmi vysoké a bez pomoci státu èi výhodné pùjèky není reálné tyto investice poøídit. Zatím se za pomoci státního podpùrného fondu podaøilo realizovat výstavbu takového provozu ve Stakèínì, který zahájil èinnost na zaèátku øíjna. R o ¾ . N o v. , 2 0 0 1 , è . 2 0 2 , s . 2

Úloha žen v zemìdìlství èlenských státù EU

(Jav)

Ženy mají pro sociální strukturu venkovských obcí a životaschopnost místního hospodáøství v Evropì mimoøádný význam. V zemìdìlských podnicích EU bylo zamìstnáno podle obšírného censu z roku 1997 témìø 5,4 mil. žen a 9,3 mil. mužù jako rodinní pøíslušníci nebo stálé námezdní pracovní síly. Ženy se na celkovém poètu pracovníkù podílely 36,7 %. Bez ohledu na rozšíøení EU o øadu nových èlenských státù byl tento podíl bìhem minulých dvaceti let relativnì stálý. Délka zamìstnání žen v zemìdìlském podniku je však všeobecnì kratší než mužù. Ženy øídící zemìdìlský podnik jsou pøitom vìtšinou starší a jejich odborné vzdìlání je nižší než jejich mužských kolegù. Ženy øídí zpravidla menší zemìdìlské podniky a vedle zemìdìlství mají jen zøídka další zamìstnání. V patnácti èlenských státech EU bylo pøi sèítání zaregistrováno celkem 7 milionù vedoucích zemìdìlských podnikù (vìtšinou jde o podniky rodinného typu), z nichž bylo jen 19 % žen. Nejvìtší podíl žen mezi vedoucími byl zjištìn v Rakousku (29 %) a v Itálii (24 %). Naproti tomu v Nizozemsku vedlo zemìdìlské farmy jen 6 %, v Dánsku 7 % a v Nìmecku 9 % žen. F o r t s c h w. L a n d w i r t s c h . , 2 0 0 1 , è . 1 6 , s . 4

Pronájem zemìdìlské pùdy cizincùm v Polsku

(Jav)

(Jav)

Podle polských zákonù dosud nelze prodávat zemìdìlskou pùdu cizincùm, ale povoluje se její pronájem. Statistika polské pozemkové agentury uvádí, že v roce 2000 bylo nejvíce pùdy pronajato Nìmcùm, a to 45 000 ha. Z dalších cizincù si pronajali obèasné Nizozemska a Velké Británie 35 000 ha. Francouzští a belgiètí zemìdìlci projevili o polskou zemìdìlskou pùdu menší zájem a zatím si pronajali jen 4 000 ha. Nájemné za zemìdìlskou pùdu v Polsku se pohybuje mezi 50 až 250 DEM/ha. Orná pùda dobré kvality se v Polsku prodává za 1 500 až 2 500 DEM/ha. Ve srovnání s Nìmeckem, kde v roce 1999 byla prùmìrná výše nájemného ve starých spolkových zemích 433 DEM/ha a v nových spolkových zemích 190 DEM/ha a prùmìrná kupní cena zemìdìlských pozemkù ve starých spolkových zemích èi-

!

nila 32 329 DEM/ha a v nových spolkových zemích 6 690 DEM/ha, je polská pùda velmi levná. Z tohoto nepomìru v cenách pùdy lze pochopit, proè se mnoho obyvatel v Polsku obává, že po pøipojení k Evropské unii dojde k „výprodeji“ polské pùdy cizincùm. DLG Mitt., 2001, è. 10, s. 7

Zmìny podnikové str uktur y francouzského zemìdìlství

Krátké zprávy

Ve Francii pokraèuje pøemìna agrární struktury, která se vyznaèuje ubýváním poètu zemìdìlských podnikù, zvìtšováním jejich prùmìrné výmìry a výrobní specializací podnikù. V posledním desetiletí zanikalo v zemìdìlském sektoru každoroènì 3 až 4 % podnikù. Za období 1988 až 2000 se snížil poèet podnikù z více než jednoho milionu na 664 000. Prùmìrná výmìra podnikù se za dvanáct let zvýšila o 12 ha na 42 ha. Strukturální zmìny se projevují také v rostoucí specializaci výroby. Poèet podnikù s chovem skotu se snížil z 271 000 na 165 000 (– 40 %). Podniky specializované na chov jateèných prasat a drùbeže bez obdìlávání zemìdìlské pùdy produkují asi dvì tøetiny celkové tržní produkce vepøového a drùbežího masa. 20 % podnikù, které se soustøeïují na produkci základních tržních plodin, obhospodaøuje celkem 60 % obilních ploch. Dalším projevem koncentrace je silný pøírùstek osobních spoleèností: 115 000 francouzských podnikù s prùmìrnou výmìrou 98 ha je vedeno ve formì osobní spoleènosti. Od roku 1988 se zamìstnanost v zemìdìlském sektoru snížila o 35 % na souèasných 1 319 000 pracovních sil. Èasnìjší odchod zemìdìlcù na odpoèinek podporovaný státní politikou ovlivnil pøíznivì vìkovou strukturu zemìdìlských pracovníkù. V roce 1988 byl podíl majitelù zemìdìlských podnikù mladších než 50 let 43 %, v roce 2000 se podíl této vìkové kategorie „mladších“ zemìdìlcù zvýšil na 53 %. DLG Mitt., 2001, è. 10, s. 7

Prognóza pøebytkù zemìdìlských produktù v EU

(Jav)

Do roku 2003 se podle odhadù Komise EU vyrobí v Unii více než 730 000 t tržních pøebytkù hovìzího masa. Teprve poté se poèítá s úbytkem nadprodukce. Bruselští experti odhadují, že v roce 2008 bude v intervenèních zásobách EU asi 244 000 t. Je to však stále více než pøed vypuknutím hysterie v souvislosti s BSE na pøelomu roku 2000/2001. Odhadovaná produkce 7,67 mil. t hovìzího masa v EU dosáhne v letech 2004 a 2005 nejhlubšího bodu. Do roku 2008 by se mohla produkce mírnì zvýšit na celkem 7,8 mil. t. Prùmìrná spotøeba na obyvatele v roce 2001 klesla ve srovnání s minulým rokem o 10 % na 18,2 kg. Pøedpokládá se, že po pøekonání obav z BSE se opìt zvýší na pøedchozích asi 19,5 kg a v následujících letech zùstane na pøibližnì stejné úrovni. Také v odvìtví mléka se v dlouhodobém výhledu pøedpokládá pøírùstek tržních pøebytkù a zásob. Z tohoto trendu se vymyká trh sýrù, kde v privátních ani veøejných skladech zásoby pravdìpodobnì neporostou. Podobnì to platí pro odstøedìné sušené mléko, i když u této komodity se mohou od roku 2005 zásoby zvyšovat. Naproti tomu zásoby másla se do roku 2008 podle studie EU zdvojnásobí až na 171 mil. t. Intervenèní zásoby obilovin v roce 2008 pøekroèí 13 mil. t a v druhové skladbì bude pøevládat žito. Pøedpokládá se však, že se také zvýší export obilovin, a to na více než 30 mil. t. Celková produkce obilovin v EU se do roku 2008 bude zvyšovat. Produkce pšenice se zvýší ze souèasných 98 mil. t na více než 115 mil. t. Produkce krmných obilovin bude jen asi o 3 % vyšší a dosáhne celkem 110,7 mil. t. Vztah mezi výrobou a spotøebou bude napjatìjší než dosud – výroba vzroste o 9 %, spotøeba jen o 5 %. DLZ, 2001, è. 9, s. 11

Spoleèný podnik slovenských a francouzských šlechtitelù prasat

(Jav)

(Jav)

Pøedstavitelé Svazu chovatelù prasat na Slovensku – družstvo a francouzské spoleènosti GENE+ podepsali smlouvu o založení spoleèného podniku s názvem SLOVGENE+. Podnik bude pùsobit v oblasti genetiky chovu prasat, což je spoleèný pøedmìt èinnosti obou zakládajících organizací. Podle slov pøedsedy slovenského svazu spojuje oba partnery práce na plemenném šlechtìní, pøièemž francouzská spoleènost je velmi pokroková a ve svìtì uznávaná. Podpis smlouvy

"

Krátké zprávy

je zaèátkem spolupráce, díky níž slovenští šlechtitelé pøevezmou know-how GENE+ na úseku genetiky šlechtìní zejména èistokrevných plemen, jako je bílé ušlechtilé a souèasnì se dostanou blíže k informacím z vìdeckovýzkumné základny EU v této oblasti. Obì zastoupené organizace jsou rovným dílem spoluvlastníky spoleèného podniku. První zvíøata v rámci kontaktù s Francouzi byla na Slovensko dovezena a testována už pøed rokem. Služby nového podniku budou moci využívat všichni chovatelé prasat na Slovensku. Prvoøadým zámìrem slovenského Svazu chovatelù prasat je rozšíøení získaného kvalitního genetického materiálu na farmy prostøednictvím inseminaèních stanic. Pøedstavitelé Svazu oèekávají, že pøes spoleèný podnik naváží významnou spolupráci s dalšími zemìmi, kde GENE+ má vlastní filiálky, napø. s Kanadou èi Španìlskem. R o ¾ . N o v. , 2 0 0 1 , è . 1 9 4 , s . 5

Bohatá úroda obilovin na Ukrajinì

Na Ukrajinì se letos urodilo témìø 40 mil. t obilovin, což je nejvìtší množství za posledních sedm rokù a o 15,5 mil. t (o 63 %) více než v roce 2000. Na zaèátku záøí sklidili zemìdìlci z 95 % obilních ploch 37,79 mil. t všech obilovin, v tom pšenice a jeèmen byly k tomuto datu sklizeny kompletnì, zbývala hlavnì kukuøice. Prùmìrný výnos se odhaduje na 2,88 t . ha–1 ve srovnání s 1,97 t . ha–1 v minulém roce. Pšenice se letos sklidilo 21,4 mil. t, což je více než dvojnásobek proti slabé produkci 10,16 mil. t z roku 2000. Prùmìrný výnos pšenice dosáhl 3,21 t . ha –1 . Èervencová horka prospìla úrodì pšenice a jeèmene, zabrzdila však rùst kukuøice, která bude letos slabší než v loòském roce, kdy se sklidilo celkem 3,8 mil. t. Poslední odhady ukrajinského ministerstva zemìdìlství udávají 2,5 mil. t. Vzhledem k bohaté úrodì se Ukrajina stane v tržním roce 2001/2002 opìt významným exportérem obilovin. Podle námìstka ministra zemìdìlství již byly uzavøeny smlouvy na export 3,5 mil. t a do poloviny záøí bylo dodáno do zahranièí 800 000 t obilovin z letošní skliznì. Do státních fondù bylo nakoupeno zatím 770 000 t, v plánu je nákup 3 mil. t. A g r a F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 2 8 , s . 8

Balkánské státy podepsaly dohodu o zemìdìlství

(Jav)

Ministøi zemìdìlství devíti balkánských státù podepsali dohodu o ekonomické, vìdecké a technické spolupráci v zemìdìlském sektoru. Dohoda byla uzavøena 15. záøí na setkání v Istanbulu, kterého se zúèastnili ministøi z Chorvatska, Øecka, Bulharska, Albánie, Bosny-Hercegoviny, Rumunska, Makedonie, Jugoslávie a Turecka. Øecký ministr Jorgos Animeritis pøedpokládá, že podepsání dohody mezi balkánskými zemìmi mùže pøispìt k sociálnímu dialogu a zahájení spolupráce v dalších odvìtvích. Dohodu pøivítal také zástupce Bulharska, které se obávalo rostoucího dovozu levných potravin a podtržení domácího trhu. Bulharský ministr pøipomenul, že zemìdìlská produkce v jeho zemi není subvencovaná. Rumunský ministr Ardian Raducan zdùraznil, že spolupráce v zemìdìlském odvìtví by mohla posílit stabilitu na Balkánì a vytvoøit mírové prostøedí. Ministr zemìdìlství Bosny- Hercegoviny Behija Hadzihajdareviè vyjádøil nadìji, že dohoda pomùže jeho zemi v úsilí o èlenství ve Svìtové obchodní organizaci a Evropské unii. A g r a F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 2 8 , s . 4

Chov pštrosù v Èínì a Thajsku

(Jav)

(Jav)

Èína se pravdìpodobnì stane bìhem pøíštího desetiletí významným producentem pštrosího masa a kùží. Na tento cíl je zamìøen podpùrný program vlády, který má pomoci zemìdìlcùm s nízkými dùchody získat alternativní možnosti výdìlku. S komerèním chovem pštrosù se v Èínì zaèalo teprve v roce 1992, v souèasné dobì se tímto oborem zabývá asi 400 podnikù, které drží dohromady asi 100 000 pštrosù. V roce 2000 bylo z Èíny vyvezeno hlavnì do Evropy a Japonska více než 170 t pštrosího masa a 5 000 kùží. Z ekonomického vyhodnocení tohoto relativnì nového odvìtví živoèišné výroby provedeného Èínským sdružením pro chov pštrosù vyplývá, že chov pštrosù mùže být výnosnìjší než tradièní chovy hospodáøských zvíøat. Do roku 2006 se mají stavy pštrosù zvýšit na 150 000 a roènì by se mìlo vyvážet na mezinárodní trhy více než 100 000 pštrosích kùží.

#

Krátké zprávy

Ze zkušeností Èíny èerpají thajští producenti drùbežího masa, kteøí navštívili èínské podniky specializované na chov pštrosù. Také Thajsko plánuje v nejbližších letech zavedení komerèního chovu pštrosù. Už v pøíštím roce zde má být odchováno na porážku asi 20 000 kusù. Thajští odborníci podobnì jako chovatelé v USA, Belgii a Francii se pøipravují na export masa a kùží na evropský a japonský trh. Jeden velký podnik v Thajsku provedl mezi domácími spotøebiteli ochutnávací testy pštrosího masa, jejichž výsledkem bylo všeobecné uznání. Pro chovatele pštrosù z toho vyplývá, že mohou svoji produkci uplatnit nejen v zahranièí, ale i na domácím trhu. DLG Mitt., 2001, è. 10, s. 9

Podíl zemìdìlství na HDP v zemích støední a východní Evropy

(Jav)

Podle nových údajù uveøejnìných Eurostatem se pozice zemìdìlství v národním hospodáøství zemí støední a východní Evropy postupnì snižuje, ale nìkteré základní makroekonomické údaje svìdèí o tom, že je dosud významnìjší než v západoevropských zemích. Podíl zemìdìlství ve sledovaných zemích støední a východní Evropy na tvorbì národního dùchodu se pohybuje v rozmezí od 3,2 % ve Slovinsku do 14,5 % v Bulharsku (v prùmìru EU ménì než 2 %). Od roku 1996 do r. 2000 ve všech zemích došlo k poklesu tohoto ukazatele, napøíklad v Litvì z 12,2 % na 7,6 %, v Rumunsku z 20,1 % na 12,6 %. Snižování podílu zemìdìlství na HDP bylo provázeno opaèným trendem v sektoru služeb, jejichž podíl na tvorbì HDP se za stejné období zvýšil, napøíklad v Rumunsku na 51,5 % a v Lotyšsku na 70,2 %. Vývoj podílu zemìdìlského sektoru

Bulharsko

*)

1996

2000

15,4

14,5

Èeská republika

4,8

3,8

Estonsko

7,5

5,3

Litva

12,2

7,6

Lotyšsko

9,0

4,5

Maïarsko

6,6

4,8

Polsko

6,4

3,3

Rumunsko

20,1

12,6

Slovensko

5,2

4,5

Slovinsko

4,4

3,2

*)

vèetnì lesního hospodáøství a rybáøství

A g r a F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 2 8 , s . 6

Expor t traktorù z Rumunska do Egypta

(Jav)

Rumunsko mùže vyvážet do Egypta roènì až 10 000 traktorù. O této nabídce hovoøil pøedseda rumunské vlády Adrian Nastase pøi nedávném setkání s egyptskými obchodníky v Káhiøe. Rumunsko má v souèasné dobì od Egypta objednávku na export zboží v celkové hodnotì 37 mil. USD, která zahrnuje mimo jiné také traktory a rùzné zemìdìlské stroje a zaøízení. Zahranièní obchod mezi obìma zemìmi, který se smrštil ze 466 mil. USD v roce 1995 na pouhých 18,7 mil. USD koncem 90. let, má nyní perspektivu opìtného rozvoje. Rumunsko získá za vyvezené zemìdìlské stroje a potraviny od Egypta pøedevším bavlnu a rýži. F o r t s c h r. L a n d w. , 2 0 0 1 , è . 1 8 , s . 5

Závislost Ruska na dovozech masa

na tvorbì HDP (%)

(Jav)

Ruské zemìdìlství v souèasné dobì nevyrábí dostateèné množství suroviny, kterou potøebuje domácí masný prùmysl. Podle generální øeditelky agrárního marketingového institutu Jeleny Tjuriny musí být deficit masných produktù zajištìn rostoucím dovozem. V loòském roce dosáhla celková produkce masa 4,43 mil. t, pro letošní rok se odhad pohybuje mezi 4,35 až 4,4 mil. t. Pro uspokojení domácí poptávky bude nutné letos importovat asi 400 000 t hovìzího masa ve srovnání s 281 000 t v minulém roce, dovozy vepøového masa se zvýší na 300 000–320 000 t ve srovnání s 212 000 t v roce 2000 a dovozy drùbežího masa dosáhnou více než 1 mil. t proti 687 000 t, které byly dovezeny do Ruska v loòském roce.

$

Zvýšení dovozù masa stimuluje vedle rostoucí domácí poptávky také pokles cen na mezinárodních trzích, zejména cen hovìzího masa na evropských trzích v dùsledku krize BSE. Spotøeba masa na jednoho obyvatele Ruska se pro letošní rok odhaduje na 15,5 kg hovìzího (15,2 kg v roce 2000), 12,3 kg vepøového (12,5 kg) a 12,5–13 kg drùbežího (12 kg). Øeditelka institutu doufá, že zvýšená poptávka po masných produktech spolu s vyšší produkcí krmných obilovin by mohla být podnìtem ke zvýšení stavù hospodáøských zvíøat a vyprodukování vìtšího množství surovin pro ruský masný prùmysl. A g r a F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 2 8 , s . 1 0

Biologické zemìdìlství ve Finsku

Krátké zprávy

Finsko už nyní patøí mezi nejvýznamnìjší výrobce biologických potravin v Evropì a do roku 2006 zde má být obhospodaøováno podle zásad biologického (organického) zemìdìlství 10 % celkové zemìdìlské pùdy. Pro tento nároèný cíl pøijala vláda nový podpùrný program. V souèasné dobì dostávají zemìdìlci bìhem pìtiletého pøechodného období potøebného k pøemìnì konveèního na biologický zpùsob produkce každým rokem 290 DEM/ha a poté ještì dalších pìt let pøíplatek na provoz biologické farmy roènì 200 DEM/ha. Podle informace pana Heinonena z Finského výzkumného ústavu pro obiloviny, který je oficiálním orgánem pro výzkum a uznávání biologického zemìdìlství, zùstane výše subvence pro výrobu biologických obilovin na stejné úrovni jako dosud. Mají se však zvýšit subvence na podporu biologické živoèišné produkce. Vychází se z toho, že výrobci biologicky vyrobeného masa a mléka se podílejí jen velmi malým procentem na trhu. Vyšší subvence by mìly stimulovat rozšíøení produkce v tomto odvìtví. Naproti tomu výrobci biologických obilovin se uplatòují na trhu lépe než konvenèní výrobci. Z celkové produkce exportují 20 až 30 % na mezinárodní trhy. Finské biopodniky patøí k nejvìtším v Evropì a s prùmìrnou výmìrou 26,8 ha jsou o 5 % vìtší než domácí konvenèní podniky. Zemìdìlcùm pøecházejícím od konvenèního k biologickému zpùsobu hospodaøení poskytuje pomoc 50 poradenských støedisek a 80 specialistù. Stát poskytuje pro poradenství podporující bioprodukci roènì 500 000 EUR. DLG Mitt., 2001, è. 10, s. 8

Estonsko zvyšuje subvencování obilovin

(Jav)

Na základì dohody o subvencování zemìdìlství schválené estonským ministerstvem zemìdìlství mohou výrobci obilovin získat od státu v letošním roce plošnou subvenci 275,44 EEK/ha (16 USD/ha). Na podporu odvìtví obilovin ve sklizòovém roce 2001 se pùvodnì poèítalo s výdaji 75 mil. EEK ze státního rozpoètu, ale nyní byl rozpoèet pro tento úèel upraven smìrem nahoru na celkem 110 mil. EEK. V roce 2000 bylo vyplaceno 102 mil. EEK. Ministerstvo zemìdìlství obdrželo celkem pouze 5 325 žádostí výrobcù obilovin o pøidìlení subvencí na letošní sklizòový rok ve srovnání s 6 500 žádostí, které zemìdìlci podali v roce 2000. Nárok na získání subvence mají zemìdìlci, kteøí pìstují obiloviny, øepku nebo len na celkové ploše nejménì 5 ha. A g r a F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 2 8 , s . 1 2

Polsko má pøes letošní dobrou úrodu deficit potravináøské pšenice

(Jav)

(Jav)

Polský státní statistický úøad (GUS) informoval, že zemìdìlci letos sklidili celkem 27,2 mil. t obilovin, což je ve srovnání s rokem 2000 zvýšení o 21,9 %. Je nutné pøihlédnout ke skuteènosti, že letošní mimoøádnì vysoký pøírùstek následuje po loòském velmi chudém roce, kdy se sklidilo nejménì obilovin za posledních deset let. Úroda mohla být ještì vyšší, kdyby nebyla poškozena èervencovými dešti a krupobitím. Nepøízeò poèasí na konci léta nejvíce postihla pšenici, takže pro pokrytí potøeby mlýnského prùmyslu bude nutno nakupovat èást potravináøské pšenice v zahranièí. Hlavním dodavatelem budou pravdìpodobnì státy EU. Na základì dohody o liberalizaci obchodu (dvounulová dohoda) s Evropskou unií mùže Polsko v letošním roce importovat z EU bez cla 410 000 t pšenice. Podle údajù GUS se celková produkce pšenice zvýšila o 10,5 % na 9,4 mil. t, z toho 1,9 mil. t jarní pšenice a 7,5 mil. t ozimé pšenice. Sklizeò žita se odhaduje na asi 5 mil. t (+ 22,9 %) a jeèmene na 3,3 mil. t (+ 20 %). Obchodníci

%

Krátké zprávy

pøedpokládají, že Polsko doveze kromì pšenice také malé množství krmných obilovin, pokud budou výhodné dovozní ceny. Polsko je významným výrobcem øepky, které se letos sklidilo 1,1 mil. t, což je o 12 % více než v roce 2000. Produkce okopanin však je letos slabší než v loòském roce. GUS odhaduje, že cukrovky se sklidí jen 11,7–12,5 mil. t, to je o 4,8–11,2 % ménì a brambor 20,4 mil. t, to je o 15,8 % ménì než v roce 2000. A g r a F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 2 8 , s . 1 5

Zákaz zkr mování pomyjí prasatùm

Ministøi zemìdìlství v EU, na základì zkušeností s nedávno probíhajícími epidemiemi (mor prasat, SLAK), schválili zákon zakazující zkrmování pomyjí prasatùm. Tento zákaz je souèástí strategie boje proti klasickému moru prasat. V rámci této strategie podporují výzkum v oblasti vývoje markerové vakcíny, která v budoucnu umožní širokoplošnou vakcinaci. Pomyje jako krmivo se považují za hlavní pøíèinu infekce a uvádìjí se i v souvislosti s epidemií SLAK v Evropì. F e e d Te c h , 5 , 2 0 0 1 , è . 5 , s . 8

Degussa zdvojnásobila výrobu L -threoninu

(Sch)

Podle studie FEDESA (European Federation of Animal Health) spotøebovali obyvatelé EU a Švýcarska v roce 1999 8 528 tun antibiotik (tj. 65 % z celkem vyrobených antibiotik) a zvíøata 4 688 tun antibiotik (tj. 35 % z objemu vyrobených antibiotik). Z celkového množství antibiotik spotøebovaných pro zvíøata bylo 29 % pøedepsáno veterináøi pro nemocné krávy, prasata, kozy, králíky, konì a drùbež a 6 % bylo aplikováno v krmivech jako stimulátory rùstu. Podle odhadu poklesla spotøeba antibiotik jako rùstových stimulátorù u hospodáøských zvíøat od roku 1997 o 50 %. Ve zprávì se pokles spotøeby sice pøipisuje rozhodnutí Evropské rady o užívání ètyø antibiotik v krmivech pro zvíøata, ale skuteèný pokles spotøeby je ještì vyšší než jaký plyne ze zákazu Rady. Výsledky výzkumu svìdèí proti názoru, že by aplikace antibiotik zvíøatùm mìla být dále omezovaná z dùvodu vývoje mikroorganizmù rezistentních vùèi moderním lékùm užívaným v humánní medicínì. Dále odborníci dokazují, že se antibiotika aplikovaná nemocným zvíøatùm podílejí jen velmi málo na problému antimikrobiální rezistence. Feed Mix, 9, 2001, è. 3, s. 6

Infekèní nemoce u divoce žijících zvíøat v Evropì

(Sch)

Americká spoleènost Lonza Inc. mìla v záøí 2001 zahájit výrobu pøípravku s názvem Carnichrome. Nová krmná ingredience – Carnichrome – obsahuje vitaminovou složku a chrom. Podle odborníka z univerzity v Kansasu byl poprvé ovìøován spoleèný vliv karnitinu a chromu na reprodukèní užitkovost prasnic. Pøi testování každá z obou složek pøíznivì ovlivòovala velikost vrhu. Nový pøípravek Carnichrome sluèuje kladný vliv obou složek na reprodukèní užitkovost prasnic. Feedstuffs, 73, 2001, è. 39, s. 10

Jaká je spotøeba antibiotik v EU ?

(Sch)

Jednotka pro výrobu krmných aditiv spoleènosti Degussa AG investovala do nové výrobní linky závodu pro výrobu L-threoninu ve slovenské Lupèi. Podle spoleènosti je toto rozšíøení výroby prvním krokem strategie dalšího zvìtšování výrobní kapacity. Celková roèní produkce závodu dosáhne 10 000 tun L-theroninu. Spoleènost pøedpokládá, vzhledem k pøíznivým nákladùm pøi užití fermentaèní technologie, posílení své pozice na svìtovém trhu. Degussa reaguje rozšíøením výroby na rychle rostoucí celkovou poptávku po threoninu v minulých letech. Mezi roky 1997 a 2000 se poptávka po threoninu v Evropì více než zdvojnásobila. Podobný vývoj poptávky se oèekává bìhem nìkolika pøíštích let i v jihovýchodní Asii. Feedstuffs, 73, 2001, è. 38, s. 26

Nový pøípravek zlepšuje reprodukci prasnic

(Jav)

(Sch)

Bìhem posledních tøiceti let se jak veterináøi a chovatelé hospodáøských zvíøat, tak lékaøi pøesvìdèili o tom, že divoce žijící zvíøata mohou být rezervoárem nebo nosièem pøenosných nemocí a být pøíèinou onemocnìní lidí nebo hospodáøských zvíøat. V Evropì se jedná o vzteklinu (zdrojem je liška), bovinní tuberkulózu (zdrojem je jeze-

&

Krátké zprávy

vec) a mor prasat (zdrojem je divoké prase). Odborníci hledají postupy jak zamezit pøenosu a likvidovat nemoce u divoce žijících zvíøat, pøièemž musí zohlednit následující: pøístup k divokým (volnì žijícím) zvíøatùm je obtížnìjší než k domestikovaným zvíøatùm a pøíznaky infekce a onemocnìní se obtížnì hodnotí; velikost populace nemusí být spolehlivì odhadnuta a proto mùže být špatnì odhadnuto i rozšíøení nemoce a mortalita; pøíznaky nemoce u divoce žijících zvíøat èasto nejsou patrné a veøejnost není dostateènì informovaná o možném pøenosu infekcí. Dalším problémem je, že divoce žijící zvíøata nejsou, na rozdíl od domestikovaných zvíøat, ani v soukromém ani veøejném vlastnictví a nikdo za nì není zodpovìdný. Aplikaci návnad za úèelem ošetøení, nebo likvidaci nemocných kusù provádìjí vìtšinou myslivci nebo ochránci zvíøat, bez úèasti profesionálních pracovníkù v oblasti ekologie nebo péèe o divoce žijící zvíøata. Takový postup pøináší jistá omezení v úspìšném øešení problému. Ve t e r i n a r y J o u r n a l , 1 6 2 , 2 0 0 1 , è . 2 , s . 1 4 1 – 1 5 2

Nový index pro kvalitu jateèných tìl z Missouri

Index kvality (Quality Lean Index – QLI) vyvinutý na univerzitì v Missouri se pøi hodnocení jateèných tìl prasat zamìøuje pøedevším na kvalitu vepøového masa. Využívání QLI naznaèuje zmìnu orientace výrobcù z produkce jateèných tìl prasat s maximálním podílem libového k produkci jateèných tìl s mírnìjším podílem libového masa, s dùrazem kladeným na jeho kvalitu. Pøi hodnocení jateèných tìl prasat pomocí indexu kvality (QLI) se kromì procenta libového masa zjišuje hodnota odrazu svìtla (Hunter L) a pH. Údaje se získávají z kýty, takže pøi hodnocení kvality jateèného tìla (jeho složení) odpadá znehodnocení m. l. d. pøi mìøení výšky høbetního špeku na pozici 10. žebra. N a t . H o g F a r m e r, 4 6 , 2 0 0 1 , è . 8 , s . 1 4 – 1 5

Dexametazon podpor uje rùst prasat

(Sch)

Patent na klonování prasat získala 6. srpna 2001 soukromá biotechnologická spoleènost Infigen, která využívá genetické a reprodukèní postupy ve prospìch lidského zdraví. Patent – U.S. Patent No. 6 258 998 s názvem „Method of cloning porcine animals“ – se týká klonování prasat ze všech typù bunìk. Patentovaný postup má spoleènosti Infigen usnadnit produkci klonovaných transgenních prasat jako zdroje náhradních bunìk, tkání a orgánù pro xenotransplantaci. Feedstuffs, 73, 2001, è. 34, s. 8

Sójové boby s vysokým obsahem sír y

(Sch)

Výzkum vedený ARS pøi USDA (ministerstvo zemìdìlství USA) a univerzitou v Missouri dokazuje, že prasata injikovaná dexametazonem rostou v prvních 18 dnech života rychleji, než jejich vrstevníci. Dexametazon je syntetická forma kortikoidu, pøirozenì produkovaného zvíøaty ve stresových podmínkách. V pokusech byl selatùm bìhem hodiny po narození aplikován hormon v množství 0,45 mg dexametazonu na 0,45 kg živé hmotnosti. Pøírùstek hmotnosti byl zjišován ve vìku 0, 7, 14 a 18 dní. Ukázalo se, že rané neonatální období je vhodné pro zmìnu fyziologických faktorù, které ovlivòují rùst. V navazujícím výzkumu odborníci zjišují, zda pøíznivý úèinek dexametazonu pùsobí v celém období rùstu a výkrmu prasat a zda dochází ke zmìnì v kvalitì jateèného tìla. N a t i o n a l H o g Fa r m e r, 4 6 , 2 0 0 1 , è . 8 , s . 2 7

Americký patent na klonování prasat

(Sch)

(Sch)

Výzkumníci ze státní univerzity v Iowì vyšlechtili sójové boby, které by mohly chovatelùm hospodáøských zvíøat uspoøit peníze za doplòky aminokyselin. Chovatelé prasat v USA vydávají roènì okolo 100 mil. USD za doplòky tìchto aminokyselin do krmných dávek založených na sójových bobech. Sójové boby – významný zdroj proteinu pro lidi i zvíøata – mají vysoký obsah vìtšiny aminokyselin kromì aminokyselin s obsahem síry (metioninu a cysteinu), potøebných hlavnì pro rostoucí prasata a pro drùbež všech vìkových kategorií. Výzkum ohlednì pøíznivìjší-

'

Krátké zprávy Dopor uèení pro záchranu høíbat

ho složení aminokyselin v sójových bobech zaèal v USA v roce 1995. Selekcí sójových bobù s vyšším obsahem metioninu vznikla linie s obsahem této aminokyseliny o 31 % vìtším, než obsahují bìžné boby. Ukazuje se, že nová linie sójových bobù mùže vylouèit potøebu krmných doplòkù aminokyselin se sírou do dávek pro prasata a drùbež. Osivo této nové linie sóji bude nabídnuto soukromým spoleènostem k otestování a komerènímu využití. Feed Mix, 9, 2001, è. 3, s. 6

Agentura AP uvedla 2. øíjna 2001 doporuèení odborníkù z univerzity v Kentucky ohlednì syndromu reprodukèních ztrát u klisen. Doporuèení mají snížit riziko vzniku onemocnìní, která zpùsobují úhyny stovek høíbat. Pøi zjišování pøíèin výskytu syndromu se vìdci zamìøili na pøítomnost kyanidù pøirozenì se vyskytujících v listech planých tøešní, višní a moruší. Na základì svého prùzkumu stanovili nìkolik doporuèení, napø.: nepouštìt bøezí klisny na pastviny s výskytem planých tøešní a višní; èasto sekat pastviny pro bøezí klisny; mít pro pasoucí se konì pøipravené seno. Do dalších opatøení zahrnují: zvýšit na pastvinách pomìr tráva : jetel; zkrátit pobyt koní na pastvinách jestliže se po teplém období oèekávají tuhé mrazy; omezit pobyt klisen na pastvinì s kostøavou nap a d e n o u e n d o f y t y. A P, 2 0 0 1 , O c t o b e r 2

Testování BSE z moèe

(Sch)

Vlastníci drahých a cenných strojù a zaøízení získají zabezpeèovací registraèní systém, který by mohl v kombinaci s kódy, znaèkami a mikroteèkami hrát významnou roli v boji proti zlodìjùm. Byl vyvinut spoleèností Thiefbeaters. Základem je alfanumerický kód, který je vyražen na více než 25 skrytých místech na stroji nebo náøadí. Výrobce tvrdí, že jej lze použít na jakkoliv velký stroj nebo vozidlo od ATV (tøí a ètyøkolky) až po traktory a sklízecí mlátièky vèetnì drahého dílenského náøadí (sváøecích souprav apod.). Thiefbeaters vlastní poèítaèovou databázi se všemi potøebnými údaji vèetnì data instalace. V databázi je rovnìž uvedeno jméno vlastníka, popis zabezpeèovaného pøedmìtu (stroje) – výrobce, model, èíslo registrace a až 6 digitálních fotografií. Vlastník obdrží laminovaný registraèní dokument se dvìma digitálními fotografiemi a dalšími údaji. Kvùli zabezpeèení tento dokument obsahuje pouze 20 % zaznamenaných informací s tím, že zbytek je uložen v databázi Thiefbeaters. Ukradený pøedmìt tak bude nemožné prodat ani koupit. Jakmile vlastník zjistí, že mu byl oznaèený stroj ukraden zavolá policii a Thiefbeaters. Po zajištìní ukradeného stroje policie dostane veškeré potøebné údaje od Thiefbeaters a bìhem 10 minut zjistí pravého vlastníka. Zabezpeèovací systém s prùmìrnou specifikací stojí 145 GBP vèetnì registrace v databázi. Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 9 , s . 5 9

Aplikátor drobných semen

(Sch)

Spoleènost Disease Sciences, Inc. (Florida) podepsala s BioTec global Limited dohodu o klinických pokusech s diagnostikováním BSE u skotu, CJD u lidí a skrapie u ovcí z moèe. Zatím ještì neexistuje spolehlivý test na identifikaci tìchto smrtelných nemocí a není znám ani rozsah ani zpùsob jejich rozšíøení. Poèáteèní studie ukázaly na úèinnost testu pøi analýze moèe køeèkù infikovaných skrapií. Pracovníci BioTec Global vyvinuli postup získávání urèité látky z moèe pacientù s CJD. Skupina výzkumníkù z univerzity v Hadassah nedávno potvrdila pøítomnost prionu (PrP Proitein) v moèi a zdá se, že testováním prionù v moèi by se mohlo identifikovat onemocnìní ještì pøed smrtí. Jedná se o první pre–mortální test na pøítomnost TSE (pøenosné encefalopatie), jehož úèinnost je ještì tøeba ovìøit. Disease Sciences, Inc., 1. 10. 2001 (PRNewswire)

Zabezpeèovací systém proti zlodìjùm

(Sch)

(Š)

Pneumatický aplikátor urèený pro setí malých semen a mikrogranulí do šíøky až 6 m je nejnovìjším výrobkem firmy Richard Stocks.



Aplikátor Turbo Jet byl navržen pro hospodárné setí osiva jako jsou pícniny, øepka, vodnice a kapusta. Je nesený na rámu kypøièe nebo bran. Má ocelový zásobník o objemu 210 litrù, ze kterého se osivo nebo granule dávkují a dopravují na rozmetací kotouèky. Dávkovací systém má kazetové nebo rýhované váleèky pohánìné dvanáctivoltovým motorkem. Vzduch dodává odstøedivý ventilátor. Na konzole v kabinì se nastavuje až 40 dávek (výsevkù). Elektronický systém umožòuje uzpùsobit výši výsevku rychlosti traktoru. Kromì tohoto stroje Richard Stock nabízí i velkokapacitní aplikátor pelet se zásobníkem o objemu 130 litrù, který rozmetává pelety do šíøky až 28 m. Model Fan Jet 28 má zdvojené kotouèe pohánìné elektromotorem. Dávkovací mechanismus je vyroben z nerezavìjící ocele a plastù odolávajících korozi. Aplikátor Turbo Jet fy Richard Stock Tento aplikátor má ovládací prvky umístìné v kabinì traktoru. Cena modelu Fan Jet 28 a aplikátoru Turbo Jet je 1 800 a 629 GBP. Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 9 , s . 5 9

(Š)

Kr micí a nastýlací vùz Kuhn

Na neustálé volání farmáøù po cenovì a provoznì nenároèném krmicím voze, který by bylo možné využívat i k nastýlání podestýlky, reagoval výrobce Kuhn Farm Machinery a nabídl svùj model Primor 3560. Tento stroj se navìšuje k traktoru a pohání jeho vývodovým høídelem. Vyhazuje slámu nebo silហpostranním otvorem s maximální vykládací výškou 1,9 m a šíøkou rozhozu až 18 m. Objem korby tohoto stroje je 3 m3. Pohodlnì obsáhne velkoobjemové balíky o prùmìru 1,6 m a velké hranolové balíky. Zadní dveøe mohou být spuštìny, aby umožnily zvìtšit kapacitu korby. Tyto dveøe se ovládají hydraulicky a mohou se používat k nakládání balíkù. Všechny funkce vozu Primor 3560 jsou ovládány elektronicky z kabiny traktoru. Pøevodovka nabízí dvojí otáèky: pomalé pro øezání a distribuci siláže a rychlé pro metání slámy (nastýlání). Výkon se pøenáší z pøevodovky pøes høídel a ètyøi klínové øemeny zapojované a odpojované hydraulickým válKrmicí a dávkovací vùz Primor 3560 cem. Uložený materiál se k rotoru pøivádí hydraulicky pohánìným øetìzovým podlahovým dopravníkem. Rychlost posuvu tohoto dopravníku lze regulovat a v pøípadì blokování distribuované hmoty lze provést reverzaci pohybu tohoto dopravníku. Cena modelu Primor 3560 je 9 995 GBP.

Krátké zprávy

Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 9 , s . 5 9

(Š)

Kontrolní a registraèní pøístroje pro sklady

Pøístroje pro monitorování dùležitých parametrù, jako jsou teplotní zmìny a hladina vlhkosti ve skladech brambor a zaznamenávání informací manuálnì nebo elektronicky na poèítaèi, nyní nabízí spoleènost F J Pirie. V nìkterých pøípadech tyto pøístroje mohou nabízet i kontrolu fyziologického stavu uskladnìného produktu vèetnì vznikajícího zápachu apod. Tento údaj by byl pro management skladu významným pomocníkem v zachycení problémù v jejich poèáteèním stadiu. Mohla by rovnìž být mìøena hladina etylénu ve skladu a pøi jeho nadmìrné koncentraci zahájena ozdravná opatøení. Elektronický monitor ECM 2000 shromažïuje údaje pro laptop, který je pak pøenáší do základního faremního poèítaèe. ECM lze rovnìž pøipojit pøímo na faremní poèítaè pro automatický pøenos dat, ale to neznamená, že není tøeba provádìt pravidelné konKontrolní pøístroj Farm Eelctronic Cropscan 16 trolní návštìvy ve skladu. Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 8 , s . 8 0

(Š)



Ve spotøebì mléka Slovensko zaostává za EU

Krátké zprávy

Pøestože spotøeba mléka na Slovensku má v posledním období mírnì vzrùstající tendenci, spotøebuje prùmìrný obèan SR zhruba o 100 kg mléka ménì než prùmìrný obèan Evropské unie. Spotøeba mléka a mléèných výrobkù je na Slovensku pod hranicí 170 kg na osobu a rok, pøièemž prùmìrná roèní spotøeba ve vyspìlých evropských zemích dosahuje 270–300 kg na osobu. Podle doporuèení WHO by mìl každý roènì vypít, resp. zkonzumovat minimálnì o 50 kg mléka a mléèných výrobkù více než v souèasné dobì prùmìrnì zkonzumuje spotøebitel ve SR, tedy alespoò 220 kg. Na slovenském trhu se uplatòuje pøibližnì 55 mlékáren, z nichž se v budoucnu udrží pouze ty, které budou svým partnerùm platit vèas a dokážou se vzájemnì dohodnout. Podle pøedsedy Regionální slovenské zemìdìlské a potravináøské komory je výroba mléka ve SR nároèná na investice s tím, že jejich návratnost je jenom velmi pomalá. Výrobu mléka bez dostateèné vazby na dobrého zpracovatele oznaèil za ekonomickou sebevraždu. h t t p : / / w w w. h n x . s k

Italský investor v mlékár nì Velký Kr tíš

(kop)

Øízení Krtíšskej mliekarne, a.s. Velký Krtíš se od èervna 2001 ujala italská spoleènost Sole Finanziaria, S.p.A., Øím. Italové se pøímým nákupem akcií pøes Burzu cenných papírù stali majoritním vlastníkem mlékárny. Dùvodem kapitálového vstupu je zabezpeèení rovnocenného postavení a perspektivy mlékárny na slovenském trhu potravin. Nový majitel chce zvýšit objem výroby, zlepšit využití výrobních kapacit a pracovních zdrojù. Zámìrem je udržet dosavadní sortiment a rozšíøit ho o novou øadu tekutých mléèných výrobkù v nižší cenové hladinì, ale pøi zachování tradièní kvality. Spoleènost Sole s dlouhodobou tradicí zpracování mléka v Itálii pøesouvá své aktivity v posledních letech do støední a východní Evropy. Slovensko je po Maïarsku druhou zemí v tomto regionu. Mlékárna ve Velkém Krtíši v loòském roce zpracovala 21 mil. litrù mléka, dosáhla tržby za 369 mil. SKK a vyrovnaný hospodáøský výsledek. Nakupuje mléko z okresù Velký Krtíš, Zvolen, Luèenec a Banská Bystrica. Rok 2000 byl rokem zvýšení kvality suroviny. Do zahranièní exportuje pøedevším máslo. V nejbližším období ji èeká kooperace s maïarskými mlékárnami ze skupiny Sole. V souèasné dobì patøí mezi støednì velké mlékárny. Ve výrobì a prodeji trvanlivého mléka je na slovenském trhu na tøetím místì. h t t p : / / w w w. h n x . s k

(kop)

Nový typ kultivaèního náøadí Opico

Do své øady strojù na zpracování pùdy firma Opico zaøadila èelnì nesený model ShattaPress. Je urèen pro práce na oraništi. Má urovnávací desku Shattaboard firmy Opico, za kterou lze instalovat výbìr rùzných typù pøítlaèných válcù. Urovnávací deska je vícedílná, jednotlivé díly jsou zavìšeny na pružinových slupicích. Úhel sklonu desky lze hydraulicky nastavit podle mìnících se pùdních podmínek. Tyto desky lze rovnìž vyzvednout do nepracovní polohy, požaduje-li se od stroje pouze válení (utužování pùdy). Místo utužovacího pøítlaèného válce lze na tento èelnì nesený stroj instalovat kembridžské válce, drtiè hrud nebo kroužkový válec o vìtším prùmìru kroužkù. Cena modelu ShattaPress, který je k dispozici v pracovních šíøkách od 3 do 6 m, zaèíná na 3 650 GBP. Šestimetrový hydraulicky Èelnì nesený kombinovaný stroj ShattaPress fy Opico sklápìný model vybavený kroužky o prùmìru 800 mm stojí 10 125 GBP. Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 8 , s . 7 5

Tuèné r yby – zdravý zdroj tuku

(Š)

Nìkolika studiemi z poslední doby bylo potvrzeno, že konzumace tuèných ryb jako bìlomasý tuòák, losos a makrela prospívá srdci, a to díky n-3 mastným kyselinám, které tyto ryby obsahují. Jedna nebo dvì porce netuèných ryb týdnì (treska, sumec, moøský jazyk, èi



Krátké zprávy

moøské ryby èeledi Sparidae a Lutjanidae) mají naopak na omezení rizika srdeèních chorob pouze nepatrný vliv, protože obsah n-3 mastných kyselin mají velmi nízký. Denní potøeba n-3 mastných kyselin pro dospìlé pøedstavuje asi 0,3–0,4 g. Makrely, bìlomasý tuòák, slaneèci, anèovièky nebo losos obsahují více než 1 g n-3 mastných kyselin ve 100g porci. Obsah n-3 mastných kyselin v rybách se mìní podle místa výlovu a roèního období. Vegetariáni mohou získávat n-3 mastné kyseliny z lnìného semínka nebo vlašských oøechù, ovšem k tomu, aby tìlu dodali stejné množství n-3 mastných kyselin a ve stejné kvalitì jako poskytují moøské ryby, musí tìchto produktù zkonzumovat mnohem více. h t t p : / / w w w. h e a l t h y. n e t

Èelní závìs fir my Chillton

Èelní závìs firmy Chillton

Firma Chillton Agricultural Equipment, která distribuuje traktorové nakládaèe Mailleux MX nahradila øadu LB øadou MX o kapacitì od 1,9 do 5,3 t. Model P19 má jeden uprostøed instalovaný dvojèinný hydraulický válec. Je urèen pro lehèí práce na menších farmách. Má na pomocném rámu závìs kategorie Cat 11 s možností zvolit pevnou nebo plovoucí polohu. Vìtší modely R28, R38 a R53 jsou vybaveny dvìma dvojèinnými hydraulickými válci, které v klidové poloze jsou spolu se spodními rameny vztyèeny do svislé polohy a uzamèeny. Závìsy jsou vybaveny tlumicím systémem, který omezuje rázy vzniklé pøi rychlé jízdì pøes nerovnosti, tím zabraòuje možnému poškození stroje. K tomuto závìsu lze rovnìž nainstalovat plynový akumulátor tlaku, který udržuje pøipojený stroj v požadovaném zábìru (napø. stlaèuje radlice pøi pøípravì pùdy k setí). Èelní závìsy øady MX jsou vhodné pro témìø všechny typy a modely traktorù. Cena závìsu o kapacitì 1,9 tun P19 zaèíná na 1 300 GBP. Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 8 , s . 7 5

Zdravotní stav ovlivòuje délku výkr mu

Výzva „Dar ujte kozu“ na pomoc africkým chovatelùm koz

(kop)

(Š)

Úèinné øízení chovu prasat napomáhá produkovat kvalitní prasata v co nejkratší dobì. Odborníci z USA doporuèují v zájmu urychlení výkrmu a zvýšení jeho ziskovosti aplikovat strategii prevence pøípadnì likvidace nemocí, které omezují rùst prasat. Základem bezproblémového výkrmu a rychlé obmìny zvíøat je vysoké zdraví prasat v odchovnì. K závažným zdravotním problémùm u vykrmovaných prasat v USA patøí Porcine Respiratory Disease Complex (PRDC), který zpomaluje rùst prasat v období odchovu a mùže zvýšit citlivost zvíøat vùèi nemocím v pozdìjších výrobních fázích. Do respiratorního komplexu patøí infekce, které zpùsobuje Pasteurella multocida (Pm), Actinobacillus pleuropneumoniae a další. Pm je nejbìžnìjší sekundární respiratorní patogen ve stádech prasat v USA a nejèastìji se sleduje pøi infekcích PRRS. U rostoucích vykrmovaných prasat je problémem illeitis, onemocnìní pøi kterém se zhoršuje konverze krmiva a rùst zvíøat o více než 25 %. Likvidace respiratorních onemocnìní v odchovnì a prevence nebo likvidace illeitis vedou ke tvorbì zdravìjších a vyrovnanìjších stád a maximálnímu pøírùstku libové tkánì. N a t . H o g F m r, 4 6 , 2 0 0 1 , è . 8 , s . 4 9

(Sch)

Obrovská poptávka v Africe po vìtším poètu èistokrevných koz i po zušlechtìných místních kozách pro úèely chovu a šlechtìní podnítila charitativní organizaci FARM–Africa k tomu, aby zveøejnila naléhavou výzvu „Give a Goat“. Èistokrevné kozy exportované z Velké Británie do Afriky díky darùm britských farmáøù køížené s kozami z místních afrických stád jsou tak úspìšné pøi zvyšování dojivosti, že po celé východní a jižní Africe se vytvoøil dlouhý poøadník žadatelù o zušlechtìná zvíøata. Když byla britská plemena koz Toggenburg aAnglo Nubian køížena se stády koz drobných farmáøù z Keni a Eti-

!

Krátké zprávy Pøebytky mléka a zahranièní obchod s mléènými produkty v Maïarsku Maïarsko musí øešit akutn í f i n a n è n í p r o b l é m y, k t e ré vznikají kvùli tržnímu pøebytku asi 100 mil. l mléka.

opie v rámci projektu organizace FARM–Africa pro zušlechování mléèných koz, zvýšila se dojivost až dvanáctkrát. Farmers Guardian, August 31, 2001, s. 9

( Vo )

Nìkteøí zpracovatelé mléka oznámili, že budou nuceni zrušit nákupní smlouvy uzavøené se zemìdìlci, protože nejsou schopni financovat podporu exportu. Zdroje na podporu exportu v sektoru mléka byly dosud získávány z pøíspìvkù zemìdìlských výrobcù a zpracovatelù mléka. Pro letošní rok bylo ve spoleèném fondu soustøedìno asi 10 mld. HUF. Rada pro mléko však fondy na subvencování exportu mléka a mléèných produktù pro letošní rok už vyèerpala a dodávky mléka na zahranièní trhy by se za tìchto okolností staly ztrátovými. Podle stanoviska pøedstavitelù odvìtví hrozí sektoru mléka bez dodateèné státní podpory kolaps. Ministerstvo zemìdìlství zvažuje, že pro zmírnìní potíží poskytne mimoøádnou dotaci ve výši 1 mld. HUF, která se má použít na podporu maïarského exportu mléèných produktù. Zahranièní obchod Maïarska s mlékem a mléènými produkty (mil. USD)

Zemìdìlsví ve svìtì

1996

2000

2000 : 1996 v %

Tekuté mléko a smetana

5,0

17,3

Sušené a kondenzované mléko

3,9

4,9

+ 25,6

Jogurty, zakysaná smetana

1,2

3,9

+ 225,0

Syrovátka

1,4

7,4

+ 428,6

Máslo

1,9

1,7

– 10,5

Sýry

32,1

40,2

+ 24,8

Celkem

45,5

75,5

+ 65,9

Exporty + 246,0

Importy Tekuté mléko

6,2

1,0

– 83,8

Sušené mléko

4,7

6,0

+ 27,6

Jogurty

1,1

5,8

+ 427,2

Syrovátka

0,8

1,6

+ 100,0

Máslo

0,5

1,4

+ 180,0

Sýry

4,2

22,0

+ 423,8

17,5

37,8

+ 216,0

Celkem

Rada pro mléko rozhodla o zavedení systému garantovaných nákupních cen, který má nahradit souèasný systém, který je založen na kontraktech mezi zpracovateli a výrobci mléka. Podle nového systému bude stát nakupovat mléko za 44 HUF/l ve srovnání se souèasnou prùmìrnou nákupní cenou 72,70 HUF/l. Pro výrobce mléka se však stane pøi takto koncipované cenì produkce mléka nerentabilní. Stagnace domácí poptávky a rozsáhlejší dovozy sýrù v dùsledku liberalizace zahranièního obchodu spolu s váznoucím exportem ve druhém pololetí mohou zpùsobit, že zásoby mléèných produktù letos na podzim dosáhnou 100 mil. l v ekvivalentu èerstvého mléka. Podle zprávy Výzkumného ústavu zemìdìlské ekonomiky se v posledních ètyøech letech maïarské exporty a importy mléka a mléèných produktù dynamicky zvyšovaly. Od roku 1946 do 2000 se hodnota exportu zvýšila o 66 % z 45,5 mil. USD na 75,5 mil. USD, hodnota importu vzrostla o 112 % ze 17,5 mil. USD na 37,8 mil. USD. V obou srovnávaných rocích vykazoval zahranièní obchod s mlékem a mléènými produkty pozitivní saldo, které se zvýšilo z 28 mil. USD na 37,7 mil. USD (+ 34,6 %). V první polovinì roku 2001 se bilance vyvíjela rovnìž pøíznivì. Export ve srovnání se stejným obdobím 2000 byl o 30 % vyšší, zatímco import se zvýšil jen o 3 %. Na obchodu s mléènými produkty mají na stranì exportu i importu lví podíl sýry a tvaroh. V minulém roce bylo z Maïarska vyvezeno 19 000 t sýrù v hodnotì 40,2 mil. USD. Dodávky smìøovaly hlavnì do Libanonu, Saúdské Arábie a Japonska. V prvním pololetí 2001 exporty sýrù dále rostly (+ 18 %) díky pøíkrému rùstu dodávek do

"

Zemìdìlsví ve svìtì

Nizozemska, které se stalo pro maïarský vývoz sýrù nejvìtším zahranièním odbytištìm. Zvýšil se rovnìž export konzumního mléka, které Maïarsko vyvezlo hlavnì do Chorvatska a Makedonie. Dovozy sýrù do Maïarska se ve støednìdobé periodì vyvíjely mnohem dynamiètìji. Od roku 1996 do 2000 vzrostly na pìtinásobek a dosáhly hodnoty 22 mil. USD. V prvním pololetí letošního roku se importy sýrù zvýšily ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 25 %. V roce 2000 pocházelo asi 50 % celkového dovozu sýrù z Nìmecka a Slovenska. Mezi významné dodavatele sýrù do Maïarska patøí také Rusko a Ukrajina. A g r a F d E . E u r. , 2 0 0 1 , è . 2 2 8 , s . 1 7

Kupní ceny zemìdìlské pùdy v Nìmecku Podle údajù spolkového ministerstva zemìdìlství se prùmìrná kupní cena zemìdìlské pùdy v SRN zvýšila v roce 2000 ve srovnání s pøedchozím rokem o 1,6 % na 17 761 DEM/ha.

Mezi cenami ve starých a nových spolkových zemích existují nadále hluboké rozdíly, i když dochází k postupnému, ale velmi pomalému sbližování cenové úrovnì. V západní èásti Nìmecka se v roce 2000 prùmìrná cena jednoho hektaru zvýšila proti roku 1999 o 1,8 % na 32 917 DEM, zatímco ve východním Nìmecku došlo k výraznìjšímu zdražení, a to o 6,1 % na 7 101 DEM/ha. Znaèné rozdíly jsou také mezi jednotlivými spolkovými zemìmi. Na vrcholu pomyslného cenového žebøíèku je opìt spolková zemì Severní Porýní-Vestfálsko s 51 130 DEM/ha, na druhém místì je Bavorsko s 48 151 DEM/ha. Za nimi následují Bádensko-Virtembersko s 36 396 DEM/ha a Dolní Sasko s 27 171 DEM/ha. Nejlevnìjší pùda byla v Braniborsku, kde se jeden hektar prodával v prùmìru za 5 114 DEM, to je za desetinu ceny ve srovnání s prùmìrnou nejvyšší cenou. Trh se zemìdìlskou pùdou byl v roce 2000 pomìrnì slabý. Podle sdìlení ministerstva se v roce 2000 uskuteènilo v celém Nìmecku 38 005 transakcí formou koupì a prodeje ve srovnání s 39 223 pøípady v pøedchozím roce. Pøi hodnocení aktivity na trhu zemìdìlské pùdy je nutno pøihlížet ke zvláštní situaci ve východní èásti Nìmecka, kde je možné získat zemìdìlskou pùdu na základì zákona o odškodnìní a vyrovnání (EALG) a nabytí pùdy touto cestou se do statistiky o koupi a prodeji zemìdìlské pùdy nezahrnuje. Bìhem roku 2000 bylo na trhu s pùdou prodáno – koupeno celkem 103 823 ha, to je o 5 120 ha (o 4,7 %) ménì než v roce. Z registrovaných prodejù pùdy v roce 2000 pøipadá 60 952 ha (59 %) na nové spolkové zemì a 42 871 ha na staré spolkové zemì.

Trh se zemìdìlskými pozemky v Nìmecku r. 2000

Šlesvicko-Holštýnsko Dolní Sasko

(Jav)

1)

Prodaná zemìdìlská pùda ha zmìna v % 6 213 – 3,0

EMZ 2) na ha ve 100 46,1

Kupní cena DEM/ha zmìna v % 21 991 – 0,6

15 098

– 12,2

42,8

27 171

Sev. Porýní-Vestfálsko

5 045

– 1,7

49,3

51 130

+ 8,9 + 0,7

Hesensko

1 890

– 16,8

46,4

26 678

– 19,5

Porýní-Falc

3 222

+ 0,2

45,1

18 513

– 2,3

Bádensko-Virtembersko

4 103

– 12,6

49,4

36 396

– 0,2

Bavorsko

7 143

+ 6,9

46,3

48 151

– 5,0

158

– 38,5

40,8

19 372

– 1,6

Staré spolkové zemì

42 871

– 6,5

45,6

32 917

+ 1,8

Meklenbursko-Pøední Pomoøansko

37 223

+ 28,7

39,0

7 083

+ 6,0

9 807

– 45,6

33,9

5 114

+ 0,7

10 776

– 10,7

50,6

7 560

+ 1,6

Durynsko

5 992

+ 12,4

51,3

9 278

– 1,5

Sasko

2 154

+ 17,2

48,0

8 079

– 9,0

60 952

– 3,4

41,7

7 101

+ 6,1

103 823

– 4,7

43,3

17 761

+ 1,6

Sársko

Braniborsko Sasko-Anhaltsko

Nové spolkové zemì Nìmecko celkem 1)

pùda pøipravená pro zemìdìlskou výrobu, bez budov a inventáøe

Ertragsmesszahl – výnosové smìrné èíslo (poèetní velièina jednotného daòového ocenìní; odrážejí se v ní rozdíly v pùdní kvalitì a v jiných pøírodních stanovištních podmínkách) 2)

A g r a E u r. , 2 0 0 1 , è . 4 1 , s . M M / 8

(Jav)

#

Rozdìlení spoleèného zemìdìlského fondu EU v roce 2000 Ze spoleèného zemìdìlského fondu EU (EAGGF) získala v rozpoètovém roce 2000 podobnì jako v minulých letech nejvìtší èást prostøedkù Francie.

Zemìdìlsví ve svìtì

Na financování spoleèné zemìdìlské politiky bylo z celkového rozpoètu EU uvolnìno pro EAGGF 40,437 mld. EUR, z nichž 8,982 mld. EUR (22,2 %) bylo pøidìleno Francii. Podle údajù interního dokumentu Komise EU získalo Nìmecko 5,642 mld. EUR (asi 14,0 %) a na Španìlsko pøipadlo 5,469 mld. EUR (13,5 %). V poøadí zbývajících dvanácti zemí následují Itálie (12,4 %), Velká Británie (10,0 %), Øecko (6,4 %), Irsko (4,2 %), Nizozemsko (3,5 %), Dánsko (3,2 %), Rakousko (2,5 %), Belgie (2,4 %), Finsko (1,8 %), Portugalsko (1,6 %), Švédsko (1,0 %) a Lucembursko (0,1%). Nerozdìleno zùstalo 121,3 mil. EUR (0,3 %), které byly použity k financování spoleèných nákladù, pøedevším na fytosanitární a veterinární opatøení. Zajímavé jsou priority rozdìlování fondu mezi jednotlivé èlenské státy podle rozpoètových položek. Nejvìtší podíl subvencí u 6 položek (obiloviny a olejniny, cukr, mléko, hovìzí maso, rybáøství, programy potravinové pomoci) z 25 pøipadl opìt Francii, u dalších 3 položek (luštìniny, vepøové maso a ultra okrajové regiony) byla Francie druhým nejvìtším pøíjemcem subvencí ze spoleèného fondu EU. Nìmecko bylo nejvìtším pøíjemcem subvencí na podporu nezávislých produktù II. Nejvìtší èást subvencí na odvìtví vína získala Itálie (36,7 %), pøední místa mezi pøíjemci subvencí na olivový olej zaujaly Španìlsko (44,1 %) a Øecko (22,9 %), nejvíce subvencí na luštìniny získalo Španìlsko (44 %), na textilních plodiny a hedvábí Øecko (64,6 %), na ovoce a zeleninu Španìlsko (30,1 %) a Itálie (27,3 %), na tabák Øecko (37,9 %) a Itálie (36,1 %), na ovèí a kozí maso Španìlsko (26,9 %) a Velká Británie (25,8 %), na vepøové maso, drùbeží maso a vejce Dánsko (30,3 %). Z výdajù na podporu nejchudších okrajových regionù získalo nejvìtší podíl Španìlsko (52,8 %). Prostøedky EAGGF podle jednotlivých odvìtví a dalších subvencovaných programù byly v rámci celé Unie vynaloženy z nejvìtší èásti na obiloviny a olejniny (41,2 %), na druhém místì je hovìzí maso (11,2 %), tøetí místo patøí programùm na podporu rozvoje venkova (10,3 %). Odvìtví mléka a mléèných produktù bylo v minulosti jedním z nejvíce subvencovaných odvìtví, v roce 2000 na nìj pøipadalo „jen“ 6,3 % z celkových prostøedkù EAGGF, ale napø. v Nizozemsku bylo na podporu trhu s mlékem a mléènými produkty vynaloženo 49,0 % z celé sumy subvencí pro zemìdìlský sektor pøidìlené Nizozemsku prostøednictvím EAGGF. A g r a E u r. , 2 0 0 1 , è . 4 1 , s . E N / 6 – 7

Anticyklické dotace pro americké far máøe Vláda USA pøipravuje zmìnu kurzu zemìdìlské polit i k y.

(Jav)

Návrh nového zemìdìlského zákona, který urèí zamìøení zemìdìlské politiky americké vlády na pøíštích šest let, obsahuje vedle podpory farmáøských dùchodù také dodateèné výdaje na podporu exportu domácích zemìdìlských produktù, na výzkum a ekologické programy. Kromì souèasných podpùrných programù budou zavedeny nové nástroje podpory farmáøù, tzv. anticyklické platby vyrovnávající cenové výkyvy. Tyto platby by mìly garantovat výrobcùm zemìdìlských produktù minimální dùchody v pøípadì, kdy tržní ceny klesnou pod stanovenou úroveò. Takovou pojistnou sí opírající se o døívìjší systém vyrovnávacích plateb (deficiency payments) prosazovaly hlavnì svazy amerických farmáøù. Podle zemìdìlského výboru Snìmovny reprezentantù by za pøedpokladu, že bude schválen návrh zákona, mìly èinit státní výdaje na podporu zemìdìlství USA v nadcházejících deseti letech celkem 73,5 mld. USD. Nadále by mìla být poskytována pøímá podpora trhu s polními plodinami. V letošním roce má být ze státní pokladny vynaloženo na vyrovnání cen sóji a kukuøice asi 5,3 mld. USD. Nejvìtší zemìdìlský svaz USA American Farm Bureau považuje návrh nového zákona o zemìdìlství za „nevyhnutelný a oprávnìný“. Evropská Komise vidí v návrhu nového zákona ztroskotání zákona USA o zemìdìlství (Federal Agricultural Improvement and Fair, zkrácenì FAIR Act), který byl pøijat v roce 1996. Tento zákon byl zamìøen na pozvolný ústup státu od regulování a podpory zemìdìlství. Zemìdìlský komisaø EU Franz Fischler poukázal na budoucí protikladné trendy v USA a Evropì, zatímco Evropská unie usiluje o omezení výdajù na zemìdìlství, USA veøejnì setrvávají na politice rozšiøování podpory zemìdìlství ze státních pro-

$

Zemìdìlsví ve svìtì Pøi èasném výsevu stoupá nebezpeèí infekce BYDV! Vliv termínu výsevu na intenzitu napadení ozimého jeèmene virem žluté zakrslosti jeèmene (BYDV) je již dlouho znám a je nesporný.

Poznatky ze svìta

støedkù. Návrh zákona bude nejdøíve projednáván ve Snìmovnì reprezentantù a poté bude vyžadovat schválení Senátu USA. DLZ, 2001, è. 9, s. 11

Pøi posledním silnìjším výskytu tohoto viru v roce 1995/96 bylo na základì pokusu v oblasti Bernburgu (Sasko-Anhaltsko) prokázáno, že pøi termínu výsevu 6. a 18. záøí byl výnos o 98 % a poèet stébel s klasy o 92 % vyšší než pøi èasném výsevu. Napadení BYDV èinilo pøi èasném výsevu 75 %, zatímco pøi výsevu v bìžném termínu 22 %. Výnos byl volbou termínu výsevu (bìžný výsev) ovlivnìn více, než dvakrát provedená ochranná opatøení proti pøenašeèùm viru (èasný výsev). Situace u ozimé pšenice byla až do roku 2000/2001 jiná, aèkoliv také tato plodina je hostitelskou rostlinou BYDV. Na jaøe 2001 byly zjištìny na ozimé pšenici v suchých oblastech støedního Nìmecka škody v dùsledku infekce BYDV. Symptomy byly typické: jednotlivé rostliny zaostávaly v rùstu, na listech se nejprve objevily svìtlezelené proužky, pozdìji listy od špièek žloutly a jejich barva pøecházela v žlutoèervenou. Poèet stébel s klasy byl nižší, klasy byly menší než u zdravých rostlin. V porostech se objevily dva rozdílné úkazy – jednak hnízda infekce o prùmìru 50 až 100 cm a jednak vesmìs infikované plochy. Maximálnì bylo infikováno 80 % rostlin. Podle nìmeckých odborníkù nelze tento jev vysvìtlit, protože nálet mšic (vektorù BYDV) na podzim 2000 nebyl nadprùmìrnì vysoký. To p A g r a r, 2 0 0 1 , è . 9 , s . 6 4

Deficit bór u a srdéèková hniloba Pøibližnì od èervence bývá v porostech cukrovky èasto pozorováno hnízdovité vadnutí.

Pøípravek na ochranu rostl i n C o n t a n s ®W G , v y v i n u t ý f i r m o u P R O P H Y TA , j e u r èen k ochranì rostlin proti hnilobám pùsobeným hlíz e n k o u o b e c n o u (Sclerotinia sclerotiorum).

(DK)

Pøíèinou tohoto jevu nemusí být pouze napadení rostlin koøenomorkou bramborovou (Rhizoctonia solani) – podobné pøíznaky vyvolává také deficit bóru. Pøi nedostatku tohoto prvku vnìjší listy od okrajù žloutnou, jsou køehké, matné a postupnì uvadají. Listové øapíky nesmìøují vzhùru, ale jsou ohnuté smìrem ven. Typickým pøíznakem deficitu bóru je zastavení rùstu srdéèkových listù, které èernají a odumírají. Tmavnout mohou také starší listy a pletiva v horní èásti bulvy. Pøi dlouhodobém nedostatku bóru se vytváøí v bulvì v dùsledku trhlin v pletivu tmavohnìdá dutina – tou pronikají do rostlin houby a bakterie, které vyvolávají hniloby. Èasto bývá nedostatek tohoto prvku zamìòován za hniloby pùsobené koøenomorkou bramborovou. Tyto choroby se však liší tím, že pøi deficitu bóru jako první usychají a èernají srdéèkové listy, zatímco pøi napadení koøenomorkou jako první usychají vnìjší listy, srdéèkové listy zùstávají dlouho zelené a odumírají až v posledním stadiu choroby. K deficitu bóru mùže docházet, pokud je dostupnost tohoto prvku pro rostliny v dùsledku sucha nebo pøíliš vysoké hodnoty pH omezená. Pøedpokladem k zamezení, popø. odstranìní deficitu je pøedevším správné støídání plodin a aplikace vhodných hnojiv. DZZ Zuckerrüb. Ztg., 37, 2001, è. 5, s. 10

Proti hlízence døíve, než se objeví pøíznaky napadení

(Jav)

(DK)

Jde o ve vodì dispergovatelné granule, které je možné použít s bìžnými postøiky na ochranu rostlin a to jak na povrch pùdy, tak i na napadené posklizòové zbytky. Dùležité je dùkladné a rovnomìrné zapravení pøípravku do pùdy. Úèinnou složkou biopreparátu je houba Coniothyrium minitans, která potøebuje dva až tøi mìsíce na likvidaci sklerocií v pùdì. Z tohoto dùvodu se musí Contans®WG zapravit do pùdy nejménì dva až tøi mìsíce pøed dobou, bìhem níž mùže dojít k infekci. K tomu, aby do jara byly pìstitelské plochy bez sklerocií, je zapotøebí (zvláštì pøi pìstování zeleniny) ošetøit napadené posklizòové zbytky již na podzim. Toto opatøení je pøedpokladem pro úspìšné pìstování plodin. Výsledky pokusù ukázaly, že procento napadených rostlin je pøi použití tohoto pøípravku nižší, než pøi aplikaci nìkterých chemických pøípravkù. Napø. po ošetøení pøípravky Ronilan (2,1 kg . ha –1) bylo zjištìno 52 % napadených rostlin a Rovral (2,1 kg . ha –1) 48 % napadených rostlin, zatímco po aplikaci Contans®WG (2 kg . ha–1) bylo

%

Poznatky ze svìta

napadeno 39 % rostlin a Contans®WG (4 kg . ha–1) pouze 21 % rostlin. V neošetøené kontrole bylo zjištìno 73 % napadených rostlin. Pøípravek je v souèasné dobì registrován k použití ve všech plodinách ohrožených hlízenkou ve Švýcarsku, Rakousku, Francii, Polsku, Lucembursku a USA. Podle ustanovení EWG è. 2092/91 je Contans ®WG povolen také v ekologickém zemìdìlství. Další informace na internetové adrese www.prophyta.com. Monatsschrift, 2001, è. 9, s. 617

Poškození cukrovky v dùsledku napadení háïátkem zhoubným K napadení cukrovky háïátkem zhoubným (Ditylenchus dipsaci) d o c h á z í p o mìrnì zøídka – lze ho však s n a d n o z a m ì n i t s   n a p a d ením koøenomorkou bramborovou.

Na bulvì se v pozdním létì vytváøejí trhliny a tmavé strupy. Trhliny mohou zasahovat hluboko do pletiva a jsou vstupní branou infekce hub a bakterií, vyvolávajících hniloby. Èernání srdéèkových listù, které je typické pro deficit bóru, se však pøi napadení háïátkem zhoubným neobjevuje. V posledních letech byla èasto v horní èásti bulvy pozorována hnìdá strupovitost, zatímco na listech nebyly zøetelné žádné pøíznaky. Strupy bývají okolo bulvy uspoøádány do pásu, v nìmž se tvoøí buï na povrchu, nebo do hloubky dlouhé trhliny a poškození navozuje dojem, jakoby byla bulva „sešnìrovaná“. Preventivnì lze škody omezit správným støídáním plodin s 5–7letou pøestávkou v pìstování cukrovky. V pøípadì, že se oèekává silnìjší výskyt, je možná aplikace nematocidních granulátù. DZZ Zuckerrüb. Ztg., 37, 2001, è. 5, s. 10

Vìnujte pozor nost slimáèkùm! Nìmeètí odborníci upozoròují, že silný výskyt slimáèkù v obi-lovinách letos na podzim mùže zpùsobit z n a è n é p r o b l é m y.

Porosty brambor v SRN napadeny houbou Phytophthora erythroseptica.

(DK)

V nových porostech øepky se slimáèci vyskytují ménì, než se oèekávalo. Oproti tomu na plochách, na nichž byla po sklizni øepky vyseta pšenice, je tøeba poèítat s velmi vysokou intenzitou výskytu tìchto škùdcù. Na takových pozemcích je zvláštì pšenice ohroženou plodinou, protože klíèící rostliny mohou být žírem slimáèkù znièeny ještì pøed vzejitím. Škodám je možno pøedcházet výsevem do dobøe pøipraveného seového lùžka. Mimoto je tøeba vzcházející porosty, zvláštì pšenici po øepce, vèas na výskyt slimáèkù kontrolovat. To se provádí rozmístìním návnad (Schneckenkorn) nebo fólií, popø. vlhkých sáèkù pøedevším na okrajích polí. Ochranná opatøení by se mìla uskuteènit vèas (po výsevu). K ošetøení doporuèují nìmeètí odborníci Schneckenkorn (pøípravky obsahující metaldehyd, mesurol nebo skipper). Osvìdèily se rovnìž kombinace pøípravkù s obsahem rùzných úèinných látek. Dùležité je rovnomìrné rozmístìní. To p A g r a r, 2 0 0 1 , è . 1 0 , s . 2 2

Jaké škody pùsobí Phytophthora er ythroseptica?

(DK)

(DK)

Již v roce 1998 se v porostech brambor v SRN rozšíøila Phytophthora erythroseptica – houba, která zpùsobuje hnilobu brambor oznaèovanou v nìmecké literatuøe jako èervená hniloba a která napadá hlavnì hlízy (nadzemní èásti rostlin bývají napadeny ménì). Infikované rostliny mají ztrouchnivìlé báze stonkù a vadnou. Hlízy gumovatí a èasto od pupkové èásti hnìdnou. Na øezu hlízami je patrné infikované pletivo, které je zpoèátku bíložluté a nezapáchá. Rychle však mìní barvu pøes rùžovou až doèerna. Napadené pletivo je ostøe ohranièeno od zdravého a tato hranice je èasto dobøe patrná i na povrchu hlíz. Houba pøežívá v pùdì v podobì oospor, které zde klíèí. Ve sporangiích se vytváøejí zoospory – ty pronikají stolony, oèky, lenticelami a poranìními do hlíz a vyvolávají hnilobu. Pletivo se nerozpadá; zùstává zachováno. Ve skladech mohou být hlízy kontaminovány a pøitom se hniloba nemusí objevit. Infikovanými hlízami se potom houba pøenáší na nová stanovištì. Deštivá období v létì napadení podporují. Pøímá ochrana proti této chorobì neexistuje. Napadení lze snížit delším èasovým odstupem v pìstování brambor a rychlým vysušením sklizeného produktu. Znaèným ztrátám ve skladech je možno zamezit nebo je alespoò snížit, pokud se zvláštì ohrožené plochy sklidí a zpracují oddìlenì. Infikované hlízy se nesmìjí zkrmovat, protože houba prochází zažívacím traktem nepoškozená a hrozí nebezpeèí jejího dalšího šíøení. Kar toffelbau, 52, 2001, è. 9/10, s. 423–424

(DK)

&

Pøímo zkr mované mikrobiální pøípravky

Poznatky ze svìta

Odborníci z univerzity v Iowì testovali nový pøípravek pro výkrm skotu ve fídlotech, který obsahuje živé mikroby Lactobacillus acidophilus a Propionbacterium freudeneichii. Pøíznivý úèinek pøímo zkrmovaných mikrobiálních pøípravkù pøi výkrmu skotu je známý a spoèívá ve vyšším pøíjmu dávek s vysokým podílem obilovin, ve zvýšeném pøírùstku hmotnosti a zlepšené konverzi krmiva. Lactobacillus se bìžnì vyskytuje v tenkém støevu a mùže pùsobit pøi stabilizaci trávicích pochodù a P. freudeneichii podporuje v bachoru pøemìnu kyseliny mléèné na kyselinu propionovou. Výsledky testù provedených na univerzitì v Iowì s aplikací preparátu s živými mikroorganismy do dávek s vysokým podílem kukuøièného glutenového krmiva naznaèují, že v tìchto dávkách je úèinek pøípravku menší, než pøi užití v dávkách s vysokým podílem obilovin. Feedstuffs, 73, 2001, è. 35, s. 9–10

Výroba kr miv pro konì v Evropì Výrobci krmiv v Evropì jen obtížnì odhadují objem výroby a spotøebu krmných smìsí pro konì.

Dùvodem je nedostatek spolehlivých údajù o poètu koní v Evropì. Ve vìtšinì evropských zemí se z hlediska vyrobených krmiv pro zvíøata konì zapoèítávají mezi menšinové druhy (mimo drùbež, prasata a skot). Na základì údajù národních krmiváøských spoleèností sdružených v Evropské federaci výrobcù krmiv FEFAC se v Evropì konstatuje zvýšení produkce smìsí pro konì. Nárùst produkce krmných smìsí pro konì se konstatuje v Irsku, ve Švédsku a v Itálii, zatímco pokles výroby kompletních smìsí se zaznamenává ve V. Británii a Nìmecku. Rùst potenciálu pro prodej krmných smìsí je zøejmý v jižní Evropì. Jako perspektivní z hlediska vývoje trhu krmných smìsí pro konì se ukazuje Nizozemí. V Nizozemí bude brzy platit naøízení o identifikaci všech koní pomocí mikroèipù. Je zøejmé, že skuteèný potenciál pro výrobu a prodej krmných smìsí pro konì v Evropì bude zjistitelný až po zpøesnìní údajù o stavech tìchto zvíøat v jednotlivých zemích. Souèasné statistiky uvádìjí poèty registrovaných zvíøat (1/3–1/2 celkového poètu) a skuteèný stav se pouze odhaduje. Podle nedávno provedených odhadù èinil poèet koní v USA 9 mil. a témìø stejný poèet se odhaduje i v Evropì. Z toho se až 5 mil. kusù chová v EU. Urèitá pøedstava o výrobì a prodejích krmných smìsí pro konì v Evropì se vytváøí na základì údajù z Velké Británie, kde se pøedpokládá aplikace krmných smìsí ve vìtší míøe než v ostatních zemích Evropy. V minulém roce bylo ve Velké Británii pro výživu koní (pùl milionu kusù) užito 200 000 tun kompletních smìsí a 150 000–180 000 tun jako pøídavek ve formì suchého krmiva. Na jednoho konì pak pøipadalo okolo 1,1 kg smìsi a 1 kg ve formì suchého pøídavku na den. Pøi aplikaci tìchto poètù na všechny èlenské zemì EU (15) lze odhadovat reálnou roèní potøebu 2 mil. tun krmných smìsí a 1,75 mil. tun suchého krmiva. Za pøedpokladu, že poèet 5 mil. kusù koní zahrnuje jen registrovaná zvíøata, se reálné množství smìsí a krmného pøídavku mùže 2–3krát zvýšit. Feed Intern., 22, 2001, è. 8, s. 14–16

Faktor y ovlivòující šíøení klasického mor u prasat V dùsledku výskytu klasického moru prasat v Nizozemí byla zpracována studie.

(Sch)

(Sch)

V souvislosti s epidemií klasického moru prasat v Nizozemí v letech 1997–1998, která propukla v jižní èásti zemì (v oblasti s nejvyšší koncentrací prasat), ve 429 chovech (všechna prasata pøibližnì 625 000 kusù z infikovaných stád byla poražena), byla provedená rozsáhlá studie ohlednì faktorù pùsobících pøi pøenosu infekce. Pozornost odborníkù se soustøedila na faktory jako jsou prasata, návštìvníci objektù, transportní zaøízení, inseminace, hnùj a dodavatelé. Pøibližnì u 50 % ohnisek nákazy nebyla zjištìna souvislost se sledovanými faktory. Stáda s neznámým zdrojem infekce byla rozdìlena na stáda do vzdálenosti 1 km od prvotního ohniska infekce a stáda vzdálenìjší. Výsledky studie uvádìjí 5 faktorù, významnì spojených se zvýšeným rizikem pøenosu infekce: – kromì chovu prasat i chov drùbeže,

'

Poznatky ze svìta

– poèet návštìvníkù pøicházejících do podniku bez pracovních pl᚝ù a obuvi dodaných farmou, – øidiè pøepravního zaøízení prasat užívající vlastní obuv a ne obuv dodanou farmou, – stáda støední velikosti (500–1 000 kusù) a velká stáda s více než 7 000 kusù byla rizikovìjší než stáda s ménì než 500 kusù, – aerosol produkovaný pøi èištìní elektrického zaøízení užívaného pro zabití prasat infikovaných stád, roznášený vìtrem do objektù ve vzdálenosti do 250 m. Dále dva faktory významnì spojené se sníženým rizikem pøenosu infekce: – více než 30 let zkušeností s chovem prasat, – èištìní pøepravního zaøízení prasat mimo objekt pøed pøíjezdem do podniku. Ve t e r i n a r y R e c o r d , 1 4 9 , 2 0 0 1 , è . 1 3 , s . 3 7 7 – 3 8 2

Enzym fytáza mùže zlepšit absorpci železa u anemických selat Hemoglobin je životnì dùležitý protein, který pøináší ky s l í k z pl i c d o t ì l e sn ý c h tkání.

Železo, nepostradatelná složka hemoglobinu, pochází z potravy a z recirkulace ze starých a odumøelých èervených krvinek. Jednou pøíèinou nedostatku železa je špatná absorpce železa organismem. Jedním z antinutrièních faktorù, který se mùže vázat na železo a narušovat schopnost organismu absorbovat železo, jsou fytátové slouèeniny. Pøidávání fytázy do krmných dávek anemických selat mùže pomoci zvíøatùm absorbovat železo a fosfor a nahradit chybìjící hemoglobin. Pracovištì Plant, Soil & Nutrition Laboratory americké výzkumné organizace ARS (Agricultural Research Service) v Ithace a vìdci z Cornellské univerzity sestavili tým, aby studovali úèinnost enzymu fytázy pøi uvolòování železa a fosforu vázaného fytátem v sójové mouèce zkrmované anemickým selatùm. V pokusech enzym odbourával fytát v krmné dávce, takže selata absorbovala a využívala více železa pro tvorbu hemoglobinu. V pokusech s 31 anemickými selaty výzkumný tým zjistil, že zvíøata krmená krmnou dávkou s pøídavkem fytázy mìla zvýšenou koncentraci hemoglobinu ve srovnání se selaty krmenými krmivem bez pøídavku tohoto enzymu. Také koncentrace hemoglobinu u selat krmenými pøídavkem fytázy byly obdobné jako tyto koncentrace u selat krmených doplòkem železa. Tento výzkum je souèástí úsilí týmu vyvinout nové fytázy, které zlepší minerální výživu a sníží zneèištìní prostøedí. Pochopení faktorù, které zlepšují a podporují absorpci železa by mìlo vést k lepšímu využívání železa v krmivu. Feedstuffs, 73, 2001, è. 36, s. 3

Výzkum genetického kódu vir u Markovy nemoci drùbeže Vìdci výzkumné agentury amerického ministerstva zemìdìlství ARS (Agricultural Research Service) pøi vývoji nové vakcíny pro kuøata rozluštili biochemický kód herpesviru, který zpùsobuje Markovu nemoc u drùbeže.

(Sch)

( Vo )

Vážný prùbìh nemoci mùže zpùsobit tumory podobné rakovinì, èásteènou paralýzu a jiné poruchy u postižených kuøat. Aèkoli vakcíny vyrobené z benigních nebo oslabených kmenù Markovy nemoci jsou komerènì dostupné, chybí ty, které by imunizovaly ptáky proti novým virulentním formám viru, které se objevily. Ztráty –úhyny ptákù, snížená snáška vajec a nepoužitelnost jateèných tìl zpùsobené Markovou nemocí – pøedstavují každoroènì náklady odhadem 1 miliardu v celém svìtì a více než 100 milionù USD v USA. V nedávno publikovaném výzkumu pracovníci ARS vyvíjeli úsilí, aby zmapovali sekvence nukleotidù u dvou kmenù viru Markovy nemoci – MDVI 1 – Md 5 vv a MSVI – GA – a jedné varianty viru, která u krocanù nemoc nezpùsobuje –zvané sérotyp 3, která je užívána k vakcinování kuøat. Nukleotidy jsou chemické subjednotky, jejichž uspoøádání vysvìtluje abecední øazení DNA u více než 100 genù viru. Kódování nukleotidù viru Markovy nemoci, nyní dostupné v databázi genetické banky GenBank, pomùže urychlit identifikaci virových genù a mechanismù, kterými patogen pøežívá v pøírodì, uniká obranì hostitelského imunitního systému a zpùsobuje nemoc. Výzkumníci z laboratoøe Avian Disease & Oncology Laboratory pøi ARS využívají informace získané z kódování nukleotidù viru Markovy nemoci, aby studovali geny viru, tvorbu tumorù u kuøat a jejich potlaèování. Zaèali také s využíváním technik spojování genù, aby vytvoøili rekombinantní vakcíny pro lepší ochranu kuøat pøed formami viru GA a Md5 vv a jinými virulentními kmeny Markovy nemoci. Oba kmeny zpùsobující tumory jsou pøíslušníky skupiny herpesvirù, které



výzkumníci po celém svìtì studují více než dvacet let a které až doposud dekódovali jen èásteènì. Feedstuffs, 73, 2001, è. 36, s. 25

Výkonná sklízecí mlátièka Massey Ferguson Výrobce zemìdìlských strojù Massey Ferguson pøichází na trh s velmi výkonnou sklízecí mlátièkou Cerea 7278 s osmi vytøásadly.

Sklízecí mlátièka Cerea øady 72

Poznatky ze svìta

Sklizeò brambor sklízeèem Dewulf R5000 Richard Baybutt hospodaøí na farmì, kde pìstuje každý rok brambory na ploše 360 ha.

( Vo )

Farmáø Philip Chamberlain nahradil døívìjší modely MF40 dvìma sklízecími mlátièkami Cerea 7278 a porovnával jejich výkonnost. Pøi jejich nasazení ve sklizòové sezonì 2001 s nimi dosáhl o 20 % vyšší výkonnosti. V loòské sezonì pracovala jedna sklízecí mlátièka Cerea 7278 vedle modelu MF40. Vždy byla pøed MF40 s vynikající schopností mlácení a separace pøi sklizni ozimé pšenice a jarního jeèmene v rùzných sklizòových podmínkách. Tøebaže se výkonnost nepochybnì mìnila podle podmínek a variety plodiny, mìla Cerea 7278 výkonnost 35 t . h–1 pøi výnosu jeèmene 6,5 t . ha–1. Pøi sklizni jarního jeèmene majitel nemìl v úmyslu „honit hektary“ za každou cenu, ale dával pøednost dostat co nejvíce tun zrna z pole s minimálními ztrátami. Avšak v pøípadì potøeby udržet kvalitu potravináøské pšenice nasazuje dvì sklízecí mlátièky i za cenu vyšších ztrát pøi sklizni. Aby sklízecí mlátièka mohla dosahovat vyšší výkonnosti a dùkladnìjšího oddìlení zrna, je vybavena výkonným šestiválcovým motorem Sisu o objemu 8,4 litru, který má o 30 kW vyšší výkon (285 kW) než model MF40. Žací stùl Powerflow je 7,5 m dlouhý a patøí do standardního vybavení. Na farmì pana Chamberlaina používali model Autolevel (s automatickým vyrovnáváním), aby se omezily ztráty pøi práci na svazích. Na šnekovém vkládacím dopravníku je 19 zatahovacích prstù proti 15 na MF40. Na žacím stole byly provedeny další úpravy pro zvýšení výkonnosti. Mláticí buben pro zvýšení „chuti“ má nyní 12 lišt, osm nosných ramen a vìtší rozteè mezi pruty. V mlátièce je osm úzkých vytøásadel, které vzhledem k upravené konstrukci klikového høídele agresivnìji oddìlují zbylé zrno. Tomu napomáhá i úèinnìjší pohyb mlácené hmoty ve vytøásadlech. Systém Constant Flow napojený na terminál Datavision nastavuje pracovní rychlost stroje v závislosti na zatížení mláticího bubnu – s kolísajícím zatížením zrychluje nebo zpomaluje sklízecí mlátièku. Také je možné nastavit terminál na konstantní výkonnost podle pole s podobným výnosem, na minimální ztráty nebo na nejvyšší výkonnost stroje. Monitor výnosu je velmi pøesný jak bylo zjištìno vážením zrna na mostní váze na farmì. Kabina poskytuje øidièi nebývalý komfort. Sedadlo je odpružené a nastavitelné vèetnì loketní opìrky, vykládací dopravník zrna je ovládán spínaèem na podlaze a ovládací páka je umístìná ergonomicky. Elektronicky øízené systémy se používají k ovládání hydrostatické pøevodovky, násypky zásobníku, šnekového dopravníku i øezaèky, a to z kabiny stroje. Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 8 , s . 7 6

(Š)

Protože potøeboval zvýšit výkonnost pøi jejich sklizni a nechtìl pouštìt traktory s pøívìsy na pole, poøídil si nový samojízdný sklízeè Dewulf R5000. „Nelíbí se mi zhoršování struktury pùdy pod traktorovými soupravami, které je zvláštì intenzivní za vlhka a vynášení bláta na komunikace pøi výjezdu z pole. Navíc pøedností je to, že se



se zásobníkovým sklízeèem pracuje lehce a že s ním mùže pracovat pouze jeden èlovìk“ vysvìtluje pan Baybutt. Nejradìji by mìl sklízeè na pásech, ale takový není na trhu a tak si poøídil model R5000 s kapacitou zásobníku 12 tun. Tento sklízeè má podvozek na pìti kolech s terra pneumatikami, které udržují velmi nízký mìrný tlak na pùdu, tøebaže jeho hmotnost je 24 tun a po naložení 36 tun. Sklízeè neobkraèuje øádk y, a l e p r a c u j e p o d é l nich. Tøebaže je 15 m dlouhý má pomìrnì malý polomìr otáèení a nemusí mít proto širokou souvra. Všechny hlavní Samojízdný sklízeè brambor Dewulf R5000 vynášecí a prosévací dopravníky jsou pohánìny hydrostaticky a tím se dosahuje šetrné zacházení s vyorávanými bramborami. Denní výkonnost je 8 hektarù a pracovní rychlost až 9 km . h–1. Dostateèný výkon (320 kW) pro pohon pìti kol pøes hydrostatickou pøevodovku poskytuje osmiválcový pøetlakovì plnìný motor Scania o objemu 14 litrù. Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 8 , s . 7 7

Elektronická detekce hr ud a kamenù Sklízeè cukrovky vybavený elektronickým systémem snímajícím pøítomnost hrud a kamenù by mohl být prvním krokem k dosažení vìtší èistoty bulev pøi manipulaci s nimi .

Èisticí nakládaè Jones

Poznatky ze svìta

(Š)

První typ elektronického systému je ve Velké Británii osazen na èisticím nakládaèi. Cukrovka, která se pøiváží do cukrovarù ve Velké Británii je stejnì èistá jako v ostatních evropských státech, tvrdí pøedstavitelé spoleènosti British Sugar, ale její standard je vysoký a dosáhnout dalšího zlepšení této situace je velice nároèné. Neèistoty byly v letošní sklizni vzhledem k velmi deštivému poèasí o 2 % vyšší než normálnì. Na udržení èistoty bulev má velký vliv zkušenost øidièe, pùdní a klimatické podmínky. Množství neèistot se pohybuje kolem 6 až 8 %. Dosahování vysoké výkonnosti strojù souèasnì s minimálním množství zneèištìní bulev není snadné zvláštì je-li pøíliš mokro. Velká Británie se chlubí tím, že èistota jejich bulev je na vysoké úrovni. Jejich nejbližší soused – Holandsko – má témìø stejnou prùmìrnou èistotu a nìkdy dokonce vyšší, ale tam se pìstuje cukrovka na lehèích pùdách. Nejvíce zneèištìnou cukrovku dodávají francouzští farmáøi (jejich národní prùmìr je témìø dvakrát vyšší než má Velká Británie) a v nìkterých oblastech je dokonce pøes 20 %. Hodnì bláta, kamenù a rostlinných pøímìsí je odstranìno již ve sklízeèi a moderní stroje snižují zneèištìní až o 12 %. Použitím èisticích nakládaèù se hodnota zbývajících neèistot sníží o další polovinu. Do konstrukèního zlepšení tìchto nakládaèù patøí dodateèná instalace kartáèových válcù John Engineering. Kartáèe jsou velice efektivní pøi odstraòování kamenù, zatímco hvìzdicové válce odstraòují zeminu, skrojky a další materiál. Typické vyvážení nastane instalací dvou kartáèových a pìti hvìzdicových válcù, ale tento pomìr lze mìnit podle sklizòových podmínek. Firma Armer Machinery pøedstavila svùj nový èisticí nakládaè HT115, založený na modulové konstrukci. Dodává se s nejrùznìjším vybavením. Je pohánìn vývodovým høídelem traktoru a bývá vybaven i pøebíracím stolem. Zvìtšená šíøka pomáhá zvýšit výkonnost stroje. Výkonnìjší je model HT125. Model Thyregod TR7 je nakládaè o vý-

konnosti až 250 t . h– 1 s dálkovým ovládáním. Má motor John Deere a spirálový èisticí systém. Elektronická èidla nabízí firma CTM Harpley Engineering, která se stala první spoleèností, dodávající spirálová èistidla se ètyømi válci, z nichž se vždy dva otáèejí proti sobì. Válce jsou instalovány v podélné ose stroje. Elektronický systém byl vyvinut za pomoci univerzity v Cambridge. Detaily jsou dosud drženy v tajnosti, ale systém používá dokonalou elektroniku k rozlišení kamenù, hrud a bulev. Oblé kameny nebo hroudy mohou být jen velmi tìžko separovány pouze mechanickými zpùsoby od cukrovky. Elektronický systém rovnìž zvyšuje výkonnost stroje a šetøí náklady. Cukrovary jsou Èisticí nakládaè CTM Harpley øady 900 vìtšinou ve velké vzdálenosti od sklízených polí a zbyteèný balastní materiál (kameny, hroudy aj. pøímìsi) zatìžuje dopravní prostøedky a zvyšuje náklady na pøepravu. Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 8 , s . 7 7

Oøezávaè natì cibule Odstraòování natì u cibule podle požadavkù supermarketù není snadné, zvláštì má-li se provádìt hospodárnì.

Poznatky ze svìta

Firma Nicholson Machinery nabízí oøezávaè natì Onion Top-Tail, který nabízí pøesnou funkci na vysoké úrovni a pøekonání nìkterých problémù, se kterými se potýkaly dosavadní sklízeèe. Pracovním orgánem je série ocelových válcù spirálového provedení, které se otáèejí proti hladkým válcùm, které jsou pokryty polypropylenem. Pøi této èinnosti odstøihnou hladkým øezem na. Vzhledem k tomu, že válce jsou nastavitelné, lze naøídit i kvalitu øezu. Na spadne na zem a èistá cibule se dopravníkem dopraví do vedle jedoucího pøívìsu. Tento stroj lze rovnìž používat k odøezávání chrástu èervené øepy, øedkve a podobných plodin. Pùvodní typ oøezávaèe natì vyšel z obliby, protoTøídicí a balicí linka že jeho nedostatkem bylo, že vytahával na z bulvy. Nože rotujících oøezávaèù bylo tøeba brousit každé dva až tøi dny, pøi jejich èinnosti vznikalo znaèné množství prachu; vyžadovaly rychlootáèkové motory, proto byly pomìrnì hluèné. Jeden metr široký Top-Tail má výkonnost 5,5 t . h–1. Vìtší modely o šíøce 1,4 a 1,8 m mají výkonnost 10 a 14 t . h –1. Ve Francii tento stroj pracuje s výkonností až 22 t . h –1, protože zde nevyžadují takovou pøesnost. Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 8 , s . 7 9

Zlepšení prùchodnosti sklízecí mlátièky Mùžete mít sklízecí mlátièku o nejvìtší kapacitì na svìtì, ale jestliže se poseèená hmota nedostanete do mlátièky abyste tuto kapacitu využili, pak jsou vaše peníze i èas vyhozeny.

(Š)

(Š)

Inženýøi se soustøedili na zlepšení separace zrna od slámy a jak se zdá ne na vývoj žacího stolu tak, aby se zvýšila jeho kapacita. Existují výjimky – MF má žací stùl PowerFlow a Claas rovnìž rozšíøil svùj „nožový“ systém. Spoleènost Biso Schrattenecker z Rakouska, která se specializuje na výrobu žacích stolù prohlásila, že mùže nabídnout výkonné žací stoly o zábìru 4,5, 5,5, 6,5, 7,5 a 9 m. Dodává je pro sklízecí mlátièky New Holland a John Deere. Klíèem systému je hydraulicky vysouvatelná a zasouvatelná prstová lišta, kterou lze pøisunout až na 10 cm k vkládacímu šnekovému dopravníku a naopak zase ji vysunout až na vzdálenost 58 cm. Celková dráha je 68 cm. To umožòuje øidièi pøizpùsobit se mìnícím se výškám porostu. Sklízí-li obilí s krátkými stonky, pøisune žací lištu blíže, pøi dlouhostébelnatém porostu zase lištu hydraulicky oddálí od šnekového dopravníku. V praktickém nasazení dochází k velice pøíznivému úèinku. Krátké obilí postupuje pøímo ke šnekovému dopravníku aniž se tvoøí chuchvalce obilní hmoty, které zpùsobují to, že øidiè musí

!

zpomalit jízdu, aby se mlátièka neucpala a výkonnost se snižuje. Zavedením výsuvné lišty dochází k využití plného potenciálu mlátièky a výkonnost stroje mùže být až o 20 % vyšší než pøi sklizni se standardním žacím stolem. K ovládání výškového a vodorovného nastavování pøihánìèe se využívá hydraulického systému sklízecí mlátièky. Vlastní hydraulický systém ovládá pohon pøihánìèe, posun žací lišty a nastavování vertikální lišty žacího stolu. Množství oleje tohoto okruhu je 30 litrù. Elektronicky ovládané solenoidní ventily se aktivují z kabiny stroje. Ovládají poèet otáèek pøihánìèe, vysouŽací stùl Biso a detail vysouvání žací lišty vání lišty a èinnost vertikální lišty. Pohon šnekového dopravníku a žací lišty je mechanický. Žací lišta je pohánìna klínovým øemenem s napínací kladkou, která samoèinnì napíná øemen pøi posuvu této lišty. Žací stùl má zabezpeèení bránící tomu, aby se prsty pøihánìèe dostaly do žací lišty. Otáèky pøihánìèe jsou sladìny s pojezdovou rychlostí. Sklízecí mlátièka vybavená tímto žacím stolem stojí o 8 000 GBP víc.

Poznatky ze svìta

Fa r m e r s We e k l y, 1 3 5 , 2 0 0 1 , è . 9 , s . 6 0

Emise amoniaku z hnoje aplikovaného na pozemky a jejich snižování Chov hospodáøských zvíøat pøispívá velkou mìrou ke globálním emisím amoniaku.

Životní prostøedí

(Š)

Zemìdìlství, zejména chov hospodáøských zvíøat je hlavním zdrojem atmosférického amoniaku a pøispívá 50 % ke globálním emisím amoniaku a více než 70 procenty v oblastech s intenzivním chovem hospodáøských zvíøat, napøíklad v Evropì. K emisím amoniaku pocházejícím ze zemìdìlství v Evropì znaènì pøispívá hnùj aplikovaný na pozemky. V kejdì povrchovì aplikované na pozemky mùže být úèinnost amoniaku ve formì amoniových iontù (NH4+) jako zdroje dusíku pro plodiny znaènì promìnlivá kvùli vyprchávání amoniaku (NH 3). Amoniak je chemicky aktivní plyn a ochotnì se sluèuje s nitrátovými a sulfátovými ionty do mikroskopických kapének s kyselou reakcí až k tvorbì jemných kapalných èástic. Tvoøení tìchto èástic prodlužuje jeho existenci v atmosféøe a ovlivòuje tak proto geografickou distribuci kyselých srážek. Emitovaný amoniak se následnì dostává do pùdy a vody buï jako amoniak, nebo ve formì amoniových iontù (NH4+). Pøídavek dostupného dusíku do oligotrofních ekosystémù (ekosystémù s nízkým obsahem živin) narušuje konkurenèní rovnováhu mezi rostlinnými druhy, a to mùže zpùsobit nežádoucí zmìny v pøítomných rostlinných spoleèenstvech. Dodaný dusík mùže být nitrifikován na kyselinu dusiènou a to vede k okyselování pùdy. Emise amoniaku do atmosféry jsou považovány za hrozbu pro životní prostøedí a jak dohoda Spojených národù, tak i legislativa Evropské unie stále více emise omezují. V roce 1999 byla rozšíøena konvence Spojených národù (UN Convention on Long–range Transboundary Air Pollution to Abate Acidification, Eutrophication and Ground– level Ozone) Gothenburgským protokolem o problematiku amoniaku. To vytvoøilo východisko pro smìrnici Evropské unie týkající se maximálního množství emisí (NECD – National Emission Ceilings Directive), která navrhuje stanovení státních, právnì závazných limitù emisí amoniaku. NECD v souèasné dobì navrhla vyžadovat významná snížení emisí amoniaku od mnoha evropských zemí. Implementování smìrnice Evropské unie 92/43/EEC – Habitat Directive

"

Životní prostøedí

mùže vyžadovat další snížení emisí amoniaku, zvláštì od farem, které hospodaøí v blízkosti oligotrofních ekosystémù. Odhaduje se, že hnùj aplikovaný na pozemky pøispívá cca 10 % k celkovým emisím amoniaku v Evropì. Ekonomické analýzy naznaèují, že snížení ztrát ve formì amoniaku z hnoje aplikovaného na pozemky by bylo ekonomicky nejefektivnìjším prvním krokem pøi snižování emisí amoniaku v jednotlivých státech. Znalosti o emisích amoniaku z hnoje jsou nezbytné pro efektivní využití dusíku v hnoji pro produkci plodin. Špatný odhad a hodnocení ztrát amoniaku vede buï ke snížené výnosnosti plodin, nebo v opaèném pøípadì k aplikaci nadbyteèného množství dusíku s rizikem, že nadbytek dusíku se ztratí vyplavováním nitrátù. Studie dánských výzkumných pracovníkù z výzkumného ústavu Danish Institute of Agricultural Sciences pøedstavuje pøehled studií o emisích amoniaku z hnoje zvíøat aplikovaného na pole a pøehled metod k jejich snižování, které jsou k dispozici. Ukazuje se, že existuje složitý vztah mezi emisemi amoniaku a složením hnoje nebo kejdy, pùdními podmínkami, klimatem a dobou aplikace. Faktory, které nejèastìji ovlivòují ztráty, jsou obsah amoniakálního dusíku, sušina hnoje a kejdy, míra pùdní infiltrace a meteorologické promìnné velièiny, jako napøíklad teplota vzduchu, záøení, rychlost vìtru a srážky. Relativní význam každého z tìchto faktorù se mìní podle konkrétních podmínek. Byl uèinìn závìr, že jednoduché empirické statistické modely odvozené ze separátních pokusù nemohou být k pøedpovìdi emisí amoniaku použity kvùli širokému rozsahu okolností zjištìných v evropském zemìdìlství a významným interakcím mezi uvedenými faktory. Emise amoniaku z aplikovaného pevného hnoje a drùbežího hnoje jsou studovány ménì intenzivnì než emise z kejdy, ale jeví se, že jsou kontrolovány podobnými mechanismy. Za techniky vhodné ke snižování emisí amoniaku je považováno použití vhodné mechanizace (napø. vláèení) pøed a po aplikaci, snížení viskozity kejdy, volba aplikovaného množství, naèasování aplikace a injekce kejdy. Nejúèinnìjšími metodami redukování emisí amoniaku jsou zapravení kejdy zvíøat a statkového hnoje nebo injekce kejdy do pùdy. To by mìlo být provedeno po aplikaci co nejdøíve, jak je to jen možné, zvláštì v pøípadì kejdy, protože k nejvyšším ztrátám dochází v prvních hodinách po aplikaci. European Journal of Agronomy, 15, 2001, è. 1, s. 1

Výzkum genù ovlivòujících jemnost hovìzího masa Šlechtitelé pøišli na to, jak pomocí genù zlepšovat jemnost masa.

( Vo )

Australští vìdci z výzkumného centra Cooperative Research Center (CRC) for Cattle & Beef Quality identifikovali genetické a negenetické faktory, které ovlivòují kvalitu hovìzího masa a nalezli zpùsoby manipulace s tìmi faktory, které mohou zajistit jeho dietetickou kvalitu. Projekt výzkumné organizace Australia´s Commonwealth Scientific & Industrial Research Organization (CSIRO) Livestock Industries v Brisbane identifikoval zvláštní formu genu spojenou buï s jemností a køehkostí anebo tuhostí masa. Ze studovaných zkoumaných genù se ukázal jako vysoce významný ten, který mìl konzistentní spojení s jeho jemností a køehkostí. Tyto výsledky jsou zvl᚝ významné pro šlechtitele tropického skotu, který vykazuje èastou frekvenci „genu tuhosti“, ale má také urèitý podíl zvíøat s dvìma kopiemi „genù jemnosti“. To znamená, že šlechtitelé mohou zlepšovat jemnost masa vyøazováním zvíøat s dvìma kopiemi genu tuhosti a také selekcí, aby zvýšili frekvenci genu jemnosti.

Útìkový èas Podle výsledkù výzkumu CRC mùže být jako pomocný ukazatel kvality hovìzího masa použito také mìøení „útìkového èasu“ („flight time“), který ukazuje na temperament individuálního zvíøete. Útìkový èas je množství èasu, který potøebuje zvíøe, aby urazilo vzdálenost 2 m po opuštìní váhy. Tato èasová hodnota mùže být v praxi snadno vyhodnocována chovateli pøi odstavu telat a je v kladné genetické korelaci s kvalitou masa.

#

Životní prostøedí

Krátký útìkový èas oznaèuje zvíøe se slabým temperamentem a podle výsledkù výzkumu taková zvíøata produkují potomstvo s tužším masem, které má nepøijatelnou dietetickou kvalitu pro spotøebitele. Døíve jediným zpùsobem, jak vybírat býka na jemnost masa, bylo testování kvality jeho potomstva, což vyžadovalo porážku potomstva, aby se otec mohl retrospektivnì hodnotit. Nyní sami otcové v raném období svého života mohou být selektováni na delší útìkový èas, aby se zlepšila dietetická kvalita masa jejich potomstva. To jsou dobré zprávy pro šlechtitele skotu, protože pro zlepšování kvality hovìzího masa mùže být útìkový èas zaznamenáván již krátce po odstavu, zvíøata nemusí být porážena a nemusí být provádìno odebírání vzorkù hovìzího masa. Feedstuffs, 73, 2001, è. 36, s. 3

Recyklaèní systém kalu ze Švédska Nové systémy zkoušené ve Švédsku pro recyklaci mìstských kalù poskytují produkty jako biopalivo, hnojivo, recyklovatelné koagulanty a energii.

Projekt recyklace KREPRO vznikl na základì kooperace divize Kemwater of Kemira Kemi AB, Alfa Laval Separation a mìsta Helsingborg, kde tento pilotní závod byl postaven. Je souèasnì èásteènì financován Švédskou agenturou ochrany životního prostøedí. Tento projekt byl vyvolán neustále se zvyšujícím objemem komunálního odpadu a stále pøísnìjšími pøedpisy týkajícími se opatøeních na ochranu životního prostøedí. Odpovìdí KREPRO je transformovat komunální odpad na užiteèný produkt. Cílem této spoleènosti je nemít žádný nevyužitý odpad. Ve svém nejjednodušším programu KREPRO poskytuje tøi produkty: organický kal s vysokým obsahem sušiny, který lze využívat jako biopalivo; anorganický kal s vysokým obsahem fostoru, který lze využívat jako hnojivo v zemìdìlství a tøetí je tekutá složka. Obsah sušiny v organickém kalu je 45 – 50 %. Sušina slouží jako biopalivo s energetickým obsahem podobným štìpkùm ze døeva. Sem se také koncentruje obsah tìžkých kovù. Zemìdìlské hnojivo je anorganická frakce o sušinì kolem 35 %. Obsah tìžkých kovù je zde extrémnì nízký. Proces KREPRO mùže rovnìž nahradit anaerobní vyhnívání. Redukuje objem kalu, pasteurizuje ho a nièí škodlivé bakterie a viry. V koneèném efektu dìlá stejnou práci jako anaerobní digesce. Velkou výhodou této metody je, že nepoužívá odpaøování, které je velmi energeticky nároèné. [email protected]

Nejcennìjší složky se nevyužívají Škrobárenský prùmysl z p r a c o v á v á b r a m b o r y, p š e nici a kukuøici na škrob, z nìhož se dále vyrábìjí speciální produkty – glukóza, s i r u p y, isosirupy a zejména modifikované š k r o b y a d e r i v á t y.

OECD vypsala na rok 2002 výbìrové øízení na nové proj e k t y.

(Š)

Odpadní vody z tohoto prùmyslu byly považovány za jedny z nejhorších, pøestože jsou známy metody, jak vìtšinu látek v nich obsažených využít. V zahranièí existují vedle malých škrobáren velké giganty s denním zpracováním kolem 10 000 t brambor, 1 500 t pšenice atd. Tyto velké závody mají vyøešené odpadové hospodáøství s maximálním využitím všech složek a na èistírnách se doèišuje pouze malý zbytek. Jejich velkým problémem je však sezónnost využití (pouze asi 3 mìsíce v roce pøi vysoké spotøebì energie a s pøetíženou dopravou). Jiná je situace v malých provozech s kapacitou do 500 t. Pøi švédské metodì se hlízová voda, která pøedstavuje velké zneèištìní, akumuluje v lagunách, nechá se fermentovat a na jaøe se rozmetává na pole. Ale vše, kromì škrobu a pevné celulózy, jde na pole zpìt do zemìdìlství. Mezi odborníky není jednotný názor na to, který systém je lepší. Pøi zpracování pšenice na škrob se zpracovává dennì 500 až 1 500 t a technologie je nastavena tak, aby vzniklo minimum nebo žádné odpadní vody. Odpady, 2001, è. 9, s. 21

Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu

( Vo )

(Š)

OECD (Organisation for Economic Cooperation and Development) vypsala na rok 2002 výbìrové øízení na projekty, týkající se následujících témat:

Nové zemìdìlské produkty pro udržitelné zemìdìlství a prùmysl Jakost zemìdìlských produktù a zdravotní nezávadnost potravin

$

Zvyšování kvality životního prostøedí v zemìdìlských systémech Propojení vìdeckého pokroku na udržitelné a integrované agropotravináøské systémy

Životní prostøedí

Po d r o b n o s t i o j e d n o t l i v ý c h t é m a t e c h j s o u n á s l e d u j í c í :

Nové zemìdìlské produkty pro udržitelné zemìdìlství a prùmysl Toto téma zahrnuje nový pøístup a možnosti pro produkci cenných materiálù a látek v rámci zemìdìlských systémù, které mohou mít široký vliv na úroveò farem a celkovì i na venkov. Program pøedpokládá rozšíøení šíøe nabídky produktù od farmáøù, rozšíøení nabídky surovin pro prùmysl vèetnì biologicky aktivních látek (medicína, diagnostika, enzymy, regulátory aj.). Podporuje využití rekultivaèních oblastí pro prùmyslové plodiny vhodné pro odstranìní a oddìlení zneèišujících látek. Jedná se napø. o tyto problémy: – transgenní organismy v zemìdìlství, – nová strategie ochrany rostlin pro udržitelné zemìdìlství, – plodiny pro prùmyslové nepotravináøské užití, – energetické plodiny, – pìstování speciálních plodin široké potenciální dùležitosti, – molekulární zemìdìlství pro speciální produkty.

Jakost zemìdìlských produktù a zdravotní nezávadnost potravin Zdravotní nezávadnost je hlavním problémem pøi vývoji nových výrobkù a zpracovatelských technologií. Toto téma podporuje výzkum ve vazbì zemìdìlství – potraviny – výživa – zdraví a vytváøí vìdecký základ pro urèování jakosti potravin a jejich zdravotní nezávadnosti. Je zahrnuto do národních i mezinárodních politik zemìdìlství a výživy a je pøedmìtem vzrùstajícího zájmu spotøebitelù a dalších uživatelù. Souvisí se živoèišnou výrobou vèetnì aquakultur. Všeobecným cílem je dosažení zdravotní nezávadnosti identifikací a zhodnocením rizikových faktorù. Jedná se napø. o tyto problémy: nové indikátory zdravotní nezávadnosti a jejich vývoj; bioinženýrství a nové živoèišné produkty s vyšším stupnìm zdravotní nezávadnosti; posuzování rizik transgenních zvíøat produkujících cizí bílkoviny a rizik z použití antibiotik a hormonù pro zlepšení živoèišné produkce; nezávadnost transgenních plodin pro lidskou výživu a výživu zvíøat; výživa zvíøat (výživový pøístup) a welfare (pøístup ke zvíøatùm) ve vztahu k jakosti živoèišných produktù; nová technologie vakcinace jako prevence pøed mikrobiálními ataky nebo veterinárními onemocnìními; genetická selekce a zlepšení reprodukce; zdravotní nezávadnost a ekonomická spolehlivost klonování zvíøat; výzkum genomu hospodáøských zvíøat a organismù aquakultury.

Zvyšování kvality životního prostøedí v zemìdìlských systémech Toto téma zabezpeèuje široké ekologické základy zdravotní nezávadnosti a vysoké jakosti zemìdìlské produkce jako primární výstup do potravinového a nepotravinového øetìzce a jako hlavního uživatele venkova. Podporuje nové pøíležitosti pro rozvoj možností pro zachování zdraví lidí a ostatních subjektù životního prostøedí a vyvíjí setrvalé použití a øízení biodiverzity v zemìdìlství. To zahrnuje pùdu a vodu jako základní èlánek úplného biologického, chemického a fyzikálního prostøedí. Monitorování je zejména cenné použitím konvenèních i nových metod jako jsou biosenzory a bude pomùckou pro decizní (rozhodovací) a legislativní oblast. V pøípadì identifikace škodlivých vlivù budou vyhledávány varianty nápravných opatøení. Jedná se napø. o tyto problémy: rostlinná produkce a lidské zdraví; zdravotnì nezávadné zavodòování pùdní eroze vodou; ekotoxikologie; nápravná opatøení; pùdní biodiverzita; biodiverzita a zemìdìlská praxe; uchování genetických zdrojù.

Propojení vìdeckého pokroku na udržitelné a integrované agropotravináøské systémy Integrace technologií a øízení praxe v zemìdìlských, zahradnických a lesních výrobních systémech jsou podstatné pro zajištìní setrvalosti spoleènosti. Dùraz na integraci v oblasti rostlinných, živoèiš-

%

Životní prostøedí

ných a lesních produkèních systémech z hlediska ekologických a socio-ekonomických dùvodù. Rozhodování vèetnì holistického vyhodnocování produkèních systémù a vývoje systémù na podporu rozhodnutí pro výrobce, agrární obchod, agentury a spotøebitele. Výsledky této práce by mìly usnadnit propojení mezi vìdeckými principy, výrobní praxí a socioekonomickými faktory udržitelných biologických systémù. Individuální spolupráce by mìla být strukturována na podporu tìchto cílù a na popis pøedvídatelných vlivù souvisejících se sociálními a politickými záležitostmi. Jedná se napø. o tyto problémy: precizní zemìdìlství a tomu odpovídající technologický servis a informaèní systémy; ekologický a ekonomický základ pro systémy organické (ekologické) produkce, vèetnì agro-lesnických produktù; využití, zhodnocení a øízení výrobkù, vedlejších výrobkù z odpadních materiálù a informaèní systémy vèetnì veøejnosti; ekonomické vlivy rùzných technologií na rùzné hladinì vèetnì potravináøského øetìzce; obchodní bariéry a pøednosti biotechnologií, integrovaná produkce a obchodní systémy; integrace socio-ekonomického hodnocení a produkèních systémù pro udržitelné pùsobení a venkovskou spoleènost. Informace z OECD a Rady vlády pro výzkum a vývoj, Úøad vlády ÈR (zpracoval C. Perlín)

Pití mléka mùže snižovat riziko rakoviny Rakovina prsu je nejobvyklejší typ rakoviny žen ve svìtì.

Lidská výživa

Podle nového norského výzkumu existuje u žen, které pijí tøi sklenice mléka dennì, menší pravdìpodobnost, že se u nich vyvine rakovina prsu než u tìch, které nepijí mléko dennì. Studie více než 48 000 žen ve vìku 34–49 let odhalila, že dlouhodobá pravidelná konzumace mléka snižuje riziko podlehnutí žen rakovinì prsu o ohromujících 50 % ve srovnání s ženami, které mléko nepijí. Nový výzkum výzkumné pracovnice z ústavu Institute of Community Medicine univerzity v Tromso v Norsku je publikován ve vìdeckém èasopise International Journal of Cancer. Pøipojuje se k rostoucímu souboru vìdeckých dùkazù, které nasvìdèují tomu, že pití mléka chrání proti rakovinì prsu. Manažerka pro výživu organizace Dairy Council uvítala tato nová zjištìní a prohlásila, že tyto výsledky jsou konzistentní s výsledky rozsáhlé finské studie, která také ukázala, že u žen s vyšším než prùmìrným pøíjmem mléka existuje o 50 % nižší riziko rakoviny prsu než u žen, které konzumují málo mléka nebo žádné. Farmers Guardian, August 31, 2001, s. 6

Slepièí vejce jsou témìø ideální potravinou Vejc e js o u p r o è l o v ì k a n e nahraditelnou potravinou.

( Vo )

Za konzumní se oznaèují vìtšinou jen vejce slepièí, ponìvadž patøí mezi potraviny denní potøeby. Velmi kvalitní potravinou jsou i vejce perlièek a japonských køepelek. Vejce vodní drùbeže jsou riziková pro èastou pøítomnost salmonel. Složení vajeèného obsahu je pøedurèeno nutrièními potøebami ptaèího zárodku a je velice vhodné i pro výživu èlovìka. Vysoká výživová (nutrièní) hodnota konzumních vajec pro èlovìka je dána pøedevším množstvím a kvalitou vajeèných bílkovin, které jsou dokonce testovací bílkovinou pro posouzení biologické hodnoty všech ostatních bílkovin živoèišných i rostlinných. Vejce je pro èlovìka také významným zdrojem lipidù, esenciálních mastných kyselin, fosfolipidù a zejména lecitinu, lipofilních a hydrofilních vitaminù (chybí jen vitamin C), fosforu, železa, manganu, selenu, chrómu a jódu. Novì zdùrazòovanou cennou vlastností vajeèných lipidù je nutriènì významný obsah polyenových mastných kyselin øady a-3 a pøíznivá relace mezi mastnými kyselinami a-3 a a-6. Nutriènì velmi cenný je vajeèný žloutek.

Jak je to s cholesterolem Cholesterol je zcela pøirozenou složkou živoèišných organismù, vèetnì èlovìka. Je proto obsažen v úzkém mìøítku ve všech živoèišných produktech a potravinách. Podílí se na vytváøení bunìèné struktury živoèišných tkání. Je nezbytnou souèástí steroidních hormonù a podílí se tak na reprodukèním procesu živoèichù. Je komponentou žluèových kyselin a je nezbytný pro trávení tukù. Nebezpeènost cholesterolu spoèívá hlavnì v porušení jeho rovnováhy v lidském organismu neboli v disproporci mezi jeho množstvím a fyziologickou potøebou.

&

Lidská výživa

Cholesterol je spojován s tzv. civilizaèními nemocemi, zejména s kardiovaskulárními chorobami, které mohou vyústit napø. v infarkt myokardu nebo mozkovou pøíhodu. Pøíèinou bývá vysoký obsah cholesterolu a jeho formy LDL v krevním séru. To mùže být následkem zvýšené tvorby cholesterolu vlastním organismem, dále sníženou schopností organismu dostateènì úèinnì metabolizovat cholesterol a koneènì i pøíliš vysokým pøíjmem potravin obsahujících cholesterol. Právì tato okolnost vyústila až v anticholesterolovou hysterií, která nejvíce ublížila spotøebì konzumních vajec.

Cholesterol ve vejcích a jejich spotøeba

Zahradnictví Semena planých rostlin Semenáøská firma RiegerHofmann v nìmeckém Blaufe l d e n s e s p e c i a l i zu j e n a d o m á c í p l a n é r o s t l i n y.

Obsah cholesterolu ve slepièích konzumních vejcích ovlivòuje øada faktorù. Vývojem se ukázal jako nejvýznamnìjší faktor intenzity snášky. Organismus nosnice vytváøí pomìrnì stabilní množství cholesterolu, ale rozdìluje je do menšího (více) nebo vìtšího (ménì) poètu vajec. Významným faktorem je i individualita nosnice, èehož lze využít ve šlechtìní. Konzumní vejce z intenzivní velkoprodukce obsahují významnì ménì cholesterolu než vejce z extenzivního drobnochovu. Existují snahy o snížení obsahu cholesterolu ve vajeèném žloutku. Èásteèných výsledkù se dosáhlo selekcí nosnic s nižším množstvím ukládaného cholesterolu do vajec a dále zkrmováním smìsí s pøídavkem fytosterolù. Prodejny uvádìjící na trh køepelèí vejce je èasto deklarují jako vejce bez cholesterolu, což není pravda a na jednotku hmoty žloutku jsou tato vejce na cholesterol bohatší než vejce slepièí. V souèasnosti se projevují snahy obohatit vajeèné lipidy polyenovými mastnými kyselinami øady a-3 (eikosapentaenovou a dokosahexaenovou), což je chvalitebné, ponìvadž se jedná o deficitní nutrienty v naší výživì. Tyto mastné kyseliny jsou bohatì obsaženy v moøských rybách, které se mohou použít k obohacení krmných smìsí pro nosnice. Nìmecké zdroje uvedly, že „omega 3“ vejce mají i mírnì sníženou hladinu cholesterolu ve žloutku, což patrnì souvisí se zmínìnými metabolickými procesy cholesterolu. Lékaøi nám doporuèují, aby zdravý spotøebitel nepøijímal více cholesterolu potravou, než je hranice 300 mg dennì. Slepièí vejce z našich velkovýrobních podmínek obsahují prùmìrnì 200 až 230 mg cholesterolu, vejce z drobnochovù v prùmìru 260 až 290 mg cholesterolu. U nás chované japonské køepelky snášejí vejce s prùmìrným obsahem 60 mg cholesterolu v jednom vejci. Dalo by se øíci, že spotøeba jednoho slepièího vejce dennì by stále ještì respektovala doporuèení lékaøù. Je však tøeba pamatovat, že i další živoèišné potraviny obsahují cholesterol. Spotøeba slepièích konzumních vajec u nás dosáhla nyní pøibližnì 300 kusù na obyvatele a rok, což nás stále øadí mezi nejvìtší konzumenty vajec v Evropì. Zemìdìlec, 2001, è. 41, s. II–III

Pracuje s širokým sortimentem semen a rostlin domácích planých kvìtin a trav kontrolovaného pùvodu. Dostupnost vhodného osiva a sadby je slabým místem plánování a tvorby krajiny. Proto je dùležité vìnovat se získávání výchozího materiálu, jeho rozmnožení na vlastních pozemcích a pøímému prodeji zájemcùm. K rozmnožování firma využívá výchozí materiál pøímo z pøírody. Množení probíhá i na objednávku. TA S P O, 2 0 0 1 è . 1 8 , s . 1 8

Bakterie Ralstonia solanacear um na pelargoních Va d n u t í r o s t l i n p e l a r g o n i í zpùsobeno neošetøenou vodou.

(Lep)

(EP )

V létì r. 2000 bylo ve skleníku v Keni, kde nìmecká firma Fischer množí øízkováním pelargónie (Pelargonium zonale), objeveno mezi 4 miliony rostlin 8 vadnoucích exempláøù. K vadnutí došlo po technické závadì na elektronickém øízení, následkem které vypadlo na tøi dny z funkce zaøízení pro dezinfekci vody. Preventivnì bylo peèlivì zlikvidováno 50 000 mateèných rostlin. Testování pùvodce ukázalo, že nejde o Xanthomonas nýbrž o Ralstonia solanacearum. V podniku bylo pak na Ralstonii testováno 100 000 mateèných rostlin bez jediného zjištìného nálezu. Po intenzivním testování na Ralstonii,

'

Zahradnictví

provádìném soustavnì 8 mìsícù, byly už porosty mladých rostlin zdravé. Ani zákazníci nehlásili jediný pøípad vadnutí. V poslední sezónì bylo v podniku v Keni vypìstováno pøes 60 milionù øízkovaných rostlin, všechny zdravé. Zkušenosti vedou k následujícím závìrùm: Ralstonia solanacearum se vyskytuje v povrchové vodì v Keni. Vodu lze úèinnì a jednoduše dezinfikovat UV ozaøováním. Bude tøeba dodateèná aplikace chemických pøípravkù, aby se zajistilo, že pøi selhání zaøízení se nedostane k závlaze neošetøená voda. Bezpodmíneènì nutná je pøísná hygiena mateèných rostlin a peèlivá kontrola. Preventivní vizuální kontrola a dobrovolné a nákladné testování rostlin se podniku vyplatilo TA S P O, 2 0 0 1 è . 2 0 , s . 7

Samoochrana rostlin – nektar proti škùdcùm Nové perspektivy pro biologickou ochranu rostlin mùže pøedstavovat nový spoleèný objev výzkumníkù z University v nìmeckém Würzburgu a z Max–Planckova ústavu pro chemickou ekologii v Jenì.

Zjistili, že øada rostlin v dùsledku napadení škùdci zvyšuje 4–6x produkci nektaru. Láká tím užiteèný dravý hmyz, který pak škùdce napadá a chrání tak celou rostlinu. Výzkum zaèal malajsijským stromem Macaranga tanarius, který žije v symbióze s mravenci. Zvýšenou produkci nektaru pøi poranìní zpùsobuje rostlinný hormon kyselina jasmonová, jejíž intenzita vyluèování závisí na charakteru poranìní. Pokusy ukázaly, že ošetøení tìchto stromù kyselinou jasmonovou vede už bìhem tøí hodin k zesílenému osídlení hmyzem, zejména mravenci a mouchami, kteøí svùj zdroj potravy vehementnì brání proti rostlinným škùdcùm. Osídlení stromu škodlivým hmyzem se podstatnì snížilo. Další pokusy ukázaly, že neošetøené rostliny byly škodlivým hmyzem poškozeny 10x silnìji než rostliny, které trvale vyluèovaly vìtší množství nektaru v dùsledku ošetøení kyselinou jasmonovou nebo vlivem poranìní. Otázkou zùstává, zda je možné podpoøit listovou produkci nektaru nebo vyšlechtit odrùdy, které budou produkovat více nektaru, a osvìdèí– li se tato metoda v pøirozeném boji proti škùdcùm. Podobnì jako Macaranga se chovají i bavlník, kešu oøíšky (Anacardium occidentale), z domácích pak tøešnì. TA S P O, 2 0 0 1 , è . 2 4 , s . 8

Šlechtìní pomocí genové diagnózy Výzkumní pracovníci ETH v Curychu se vìnují hlavnì šlechtìní jabloní na rezistenci k strupovitosti a k padlí a také révy vinné na rezistenci k peronospoøe.

(EP)

(EP)

Cílem je snížit pìstováním takovýchto odrùd spotøebu chemických pøípravkù na ochranu rostlin a pøispìt tak k ochranì životního prostøedí. Nové odrùdy musí být robustní, odolné, výnosovì jisté a v praxi se musí obejít bez pomoci syntetických ochranných chemikálií a hnojiv.

Lokalizace rezistence Ve spolupráci s Konfederaèním výzkumným ústavem ovocnáøským, vinaøským a zahradnickým ve Wädenswil se pracuje na lokalizaci genù rezistence na genové mapì jablonì. Geny rezistence, identifikované v potomstvech køížencù pomocí DNA markérù, se pak využívají k výbìrùm a k šlechtìní rezistentních odrùd. Molekulární postup spoèívá v odbìru listu ze semenáèku nìkolik týdnù starého. Z nìj se extrahuje DNA a analyzuje se na pøítomnost markéru. Rostlina, která obsahuje žádoucí markér, obsahuje také žádoucí gen rezistence. Tradièní metodou se ovšem dá markér a pøíslušný gen urèit pomìrnì nenároèným testem a pozorováním; rezistenci lze pak urèit již na mladých rostlinách ve skleníku po umìlé infekci. Pøi této tradièní metodì zùstává však nejasné, zda je rezistence založená více geny nebo jen jedním genem. Takové rozlišení umožòuje uvedená molekulární metoda. Pro trvale fungující rezistenci je totiž rozhodující, aby byla založená více geny, protože je známo, že geneticky úzce založenou rezistenci èasto v krátké dobì pøekonají nové rasy patogena. Rezistence k padlí se dá fenotypovì spolehlivì urèit jen na vzrostlých stromech a pozorování musí trvat øadu let. Genová diagnóza naproti tomu dává jasno mnohem rychleji. Umožòuje stanovit pøítomnost pøípadného genu rezistence k padlí, který by se projevil až na dospìlých stromech, již v semenáèích pomocí malého množství DNA.

Pohled do budoucnosti

!

Zahradnictví

V blízké budoucnosti bude možné urèit pomocí markérù èím dál více genù rezistence. Šlechtìní na rezistenci tím získá na úèinnosti. Jednou bude možné z 10 000 semenáèkù vybrat nìkolik, které budou nositeli absolutnì nutných genù. Tyto semenáèky budou podrobeny dalšímu prùzkumu ostatních vlastností a stanou se základem nové odrùdy, kterou bude možné pìstovat bez zatìžování životního prostøedí.

Tr a n s g e n n í r e z i s t e n t n í o d r ù d y j a b l o n í ? Dnešní technologie využívají jen „selekèní geny“, tedy markérující geny, které kódují rezistenci k antibiotikùm. Cizí DNA se nìkde zabuduje a my nevíme, jak bude pùsobit. Snad se v budoucnosti podaøí selektivnì na místo nefunkèního rezistenèního genu zabudovat gen funkèní, aniž by se pøitom musel využívat cizí genový materiál. Když bude funkèní genový materiál pocházet pøímo z jablonì, nebude nutné pracovat s cizím genovým materiálem. Ten den, kdy se to podaøí, pøestane diskuse o využívání transgenních rezistentních odrùd. Gar tenbau, 2001, è. 12,

Plané ovoce – okrasa i užitek v zahradì Trend k menším zahradám vyžaduje promyšlenìjší p l á n o v á n í v ý s a d b y.

zemìdìlské aktuality ze svìta Øídí redakèní rada: PhDr. J. Rydlo – øeditel ing. P. Michal Ing. V. Pokorný, CSc. Redaktoøi: Dr. J. Javùrková, CSc. Prof. Ing. P. Kic, DrSc. Mgr. D. Koubová PhDr. A. Kubaèák, CSc. Ing. S. Mihulka, CSc. Ing. P. Schneiderová Ing. M. Šastný Ing. Š. Vondrášková Ing. I. Fantyšová (tech. redakce)

s. 34–35

(EP)

Okrasné døeviny vytlaèují ovocné a naopak. Spojení obou úèelù, navíc ekologicky vhodnì, pøedstavují nìkteré stromy a keøe, využitelné jako ovoce. Èerný bez (Sambucus nigra) je keø nebo strom, dorùstající 7 m výšky. Plochá kvìtenství bílých kvìtù sladce voní. Èerné bobule dozrávají podle odrùdy v polovinì srpna. Kulturní odrùdy mají vyšší nároky na pùdu než plané keøe. Potøebují hlubší propustnou a provzdušnìnou pùdu, v létì s dostatkem vláhy. Na klima je nenároèný, netrpí jarními ani podzimními mrazy. Pravidelnì a bohatì plodí rakouská odrùda ’Haschberg’. Jeøáb obecný (Sorbus aucuparia var. edulis) je støednì mohutný strom dorùstající 15 m výšky, s øídkou vzpøímenou korunou. Rychle roste a dožívá se 70 let. Kvete v kvìtnu bohatými bílými kvìtenstvími. Témìø kulovité èervené plody dozrávají v srpnu - záøí. Daøí se mu prakticky na všech stanovištích s roèními srážkami 800–900 mm. Snáší mrazy do –30 oC. Ocení humózní, lehce kyselé pùdy. Plody mají vysoký obsah vitaminu C. Ke zpracování se hodí pouze kulturní formy, které neobsahují trpké látky a jsou sladší. Temnoplodec, arónie, èerný jeøáb (Aronia melanocarpa) pochází ze Severní Ameriky. Tvoøí husté, až pøes 2 m vysoké keøe s bohatými koøenovými výbìžky, které jsou stálou regeneraèní zálohou. Na pùdu je nenároèný, snáší i suchá stanovištì. Kvete od kvìtna, takže unikne jarním mrazùm. Plody velikosti hrachu chutnají ponìkud kysele a mají nevýrazné aroma. Zrají v srpnu a zpracované na kompoty vynikají intenzivní barvou i chutí. Na podzim je strom okrasný nejen svými èernými plody, ale také èerveným zbarvením listù. Kdoulovec (Chaenomeles japonica) je po celé Evropì rozšíøený okrasný keø, pøevážnì silnì otrnìný, dorùstající výšky 1 m. Nejlépe se daøí v slabì kyselé, lehké humózní pùdì. Atraktivní jsou pøedevším jeho bílé, rùžové, oranžové až èervené kvìty. Plody mají žlutou barvu a jablíèkovitý tvar, pøíjemnì voní. Zrají v záøí až øíjnu a za slunného podzimu získávají na vùni. Døín (Cornus mas) pochází z Kavkazu. Zdomácnìl však v dùsledku vysazování a zplanìní ve støední a jižní Evropì i v Malé Asii. Roste hlavnì na suchých stanovištích na okrajích lesù a v øídkých lesích støedních poloh. V pøírodì keø dorùstá výšky 2–6 m. Svým únorovým zlatovým kvetením patøí k nejranìji kvetoucím a cenným pylodárným døevinám. Pøi øezu pìstovaných keøù je tøeba pamatovat, že kvete a plodí až na víceletém døevì. Po silném zmlazení nìkolik let nekvete. Miluje vápnité sušší pùdy, snáší pùdy lehce kyselé a spokojí se s extrémnì chudými suchými stanovišti. Bohatou úrodu plodù pøinese však jen v oslunìné lokalitì. Z Rakouska pochází z poloviny 80. let výbìrem získaná odrùda ’Jolica’ s velkými plody. TA S P O Tr e f f p u n k t G a r t e n m a r k t , 2 0 0 1 , è . 3 , s . 1 4

(EP)

tel.: 02/27 01 03 15

!

Pøíloha Nìkteøí škùdci, choroby, užiteèný a zákonem chránìný hmyz

AMERICKÉ PADLÍ ANGREŠTOVÉ

Q

R 1 . Americké padlí angreštové (Sphaerotheca mors-uvae) je u nás nejškodlivìjší chorobou angreštu. V pokroèilém stadiu napadení plodù je mycelium hnìdé a na plodech vytváøí kožovité povlaky. Napadá též èervený a hlavnì èerný rybíz. 2 . Pøíznaky napadení na vìtvièkách angreštu – opìt povlaky na vìtvièkách. Vìtvièky èasto odumírají a keøe jsou zeslabené. Padlí pøezimuje ve vrcholech výhonù a v opadaném listí. 3 . Pøíznaky na mladých nezdøevnatìlých letorostech angreštu – výhony kr ní, zkrucují se a odumírají, listy jsou menší, nahlouèené, ohýbají se a zasychají.

S

!





Podmínky inzerce Ceny celobarevné inzerce, v závorce jednobarevné. A4 vèetnì fotografií A4 A5 na šíøku A6 na výšku

10 000 Kè (6 000 Kè) 9 000 Kè (6 000 Kè) 6 000 Kè (3 000 Kè) 3 500 Kè (2 250 Kè)

!!

Kouzlo starých ilustrovaných publikací ”Kouzlo starých ilustrovaných publikací” jsou v podstatì jednotlivé barevné tabule formátu A4, vhodné jako obrázky na zeï, jako uèební pomùcky atd., vydávané v omezeném nákladu 300 ks. Jde o pøevzaté barevné tabule z publikací starých 100 i více let, kde je èasto vidìt, že ilustrátoøi tvoøili obrázky podle vyprávìní, aniž by nìkdy malovaný objekt vidìli. Souèasnì však ukazuje vysokou kvalitu tiskaøských prací v barvì pøed vice než 100 lety. Jsou èasto doplnìny pøeloženým starým textem. Cena jedné tabule je 25 Kè a vycházejí ve 3 sériích. Cílem této edice je chránit staré ilustrované publikace, které jsou èasto nièeny za úèelem získat barevné tabule a použít jich jako obrazy. Textová èást tìchto èasto jedineèných publikací pak konèí ve sbìru nebo v ohni. Zatím vyšly: v sérii Rostliny: Palmy

v sérii Živoèichové :

v sérii Antikvity :

Barvíøské rostliny I (oreláník, šafrán) Užitkové rostliny potravní (maniok, batáty) Barvíøské rostliny II (srpice, svìtlice,kruèinka) Jedovaté rostliny (bolehlav malý, skvrnitý, vodní) Obiloviny (špalda, pohanka, rýže) Americké rostliny (javor, brambory) Rostliny horkých krajù (draèinec, palma areková) Len a konopí Podivuhodné stromy (atlasový strom, acajou) Žraloci Brouci (tesaøíci) Velryby Delfíni Motýli (lišajové) Konì Øíèní ryby Motýli (pøástevníci) Motýli (otakárkové) Hadi (kobra, èerný had) Rùzné druhy skotu Plemena ovcí Brouci (potápníci) Jezdci ve starovìku Øímské pìší vojsko

rozebráno

Vydal: ÚZPI, Slezská 7, 120 56 Praha 2 tel.: 02/27 01 03 15 (ing. Pokorný) e-mail: [email protected]

Ukázky (zmenšeno)

!"