Žákovský projekt - Regionální atlas vodních živočichů (RAVŽ)

INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST VODŇANSKA CZ.1.07/1.1.14/02.0072

Žákovský projekt Regionální atlas vodních živočichů (RAVŽ) Tomáš Hojek Antonín Trojan Petr Kondelík Barbora Bačová Alexandra Lacinová Dominika Zárubová Obr. [1]

• Další z výstupů projektu Regionální atlas vodních živočichů (RAVŽ) se věnuje tématu Hydrobiologie. Přednáška proběhla ve středu 9. 10. 2013. Vedl ji pan Ing. Martin Bláha. Dozvěděli jsme se zajímavé informace o mikroorganismech nejen našich vod, o vlivech na přítomnost těchto organismů ve vodě atd. • Praktická část poté proběhla na zoologickém kurzu (kterého se každoročně účastní 2. ročník vodňanského Gymnázia) dne 15. 5. 2014. Tato prezentace shrnuje teoretické i praktické informace, jež jsme použili během naší praxe.

Hydrobiologie: • Je obor biologie studující životní procesy ve vodním prostředí. • Je obor studující organismy žijící ve vodě. Limnologie: • Je věda o sladkých vodách a organismech v nich žijících. Oceanobiologie: • Je věda zkoumající moře a oceány. Bláha, Základy hydrobiologie – planktonní organismy

• Podzemní vody, prameny, tekoucí vody • Stojaté vody – rybníky – jezera – přehrady – ostatní (tůně, těžební jámy apod.) • Zvláštní vody – např. termální, minerální, brakické, odpadní

Obr. [2]

Obr. [3]

Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

Speciální (nebo též aplikovaná) • Zkoumá zákonitosti související s konkrétní činností • Patří sem: – vodárenská – rybářská – rybníkářská – technická


• Specifické vlastnosti (díky vodíkovým můstkům)

Obr. [4]

• Množství rozpuštěných látek ovlivňuje hustotu (mořská voda vs. sladká voda) max. hustota při 4°C


Obr. [5]

• Slunce – infračervené záření vodou skoro neproniká (je zadrženo v povrchové části) • Střídání dne a noci – povrchová vrstva poměrně rychle ztrácí teplo, a proto těžkne a klesá ke dnu = konvekční proudění (dochází k vertikálnímu promíchání) • Vítr – mechanické míchání vody • Přítok – může výrazně ovlivnit teplotu vody v nádrži


• ZIMA – voda je průhledná • JARO – mícháním se uvolňují živiny (nárůst slunečního svitu a nárůst teploty  nárůst řas) – nárůst počtu perlooček (fáze „čisté vody“) – později perloočky vyžrány rybami  volné pole působnosti pro řasy

• LÉTO – u hladiny (vrchní vrstvy nádrže) se nacházejí drobné perloočky unikající predaci ryb a větší řasy (kolonie) unikající predaci perlooček • PODZIM – klesání teploty vody, míchání vody, umírání některých řas Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

JARO

LÉTO

PODZIM

ZIMA

1 2

3

Obr. [6]

1 – povrchová, teplá míchaná vrstva – probíhá zde většina biologických dějů a má vliv na průhlednost 2 – skočná vrstva – prudký pokles teploty = hloubka, kde je gradient teploty nejvyšší 3 – studená vrstva, která sahá až na dno – homogenní teplota (4 C) – v létě se nemíchá a je bez kontaktu se svrchní vrstvou Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

Můžeme je dělit podle dvou hlavních hledisek: A) Podle ekologického vztahu k základnímu substrátu • • • • •

Bentos = organismy dna Nekton = větší živočichové schopní vlastního pohybu Neuston = organismy vodní blanky (u hladiny) Pleuston = organismy žijící na hladině Plankton = organismy vznášející se ve vodě

B) Podle účasti organismů v koloběhu látek

• Producenti = většinou zelené organismy využívající sluneční záření • Konzumenti = organismy živící se ostatními organismy • Reducenti = organismy rozkládající organickou hmotu Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

Fytobentos

Zoobentos

Obr. [8]

Obr. [7]

Neuston (žijí na svrchní nebo spodní straně blanky)

Obr. [11]

Nekton (ryby, obojživelníci, hmyz)

Obr. [9]

Obr. [10]

Pleuston (rostliny, hmyz, pavouci)

Obr. [12]


Obr. [13]

Plankton (bakterie, řasy, prvoci, vířníci, korýši)

Bakterioplankton

Fytoplankton

Zooplankton

Obr. [15]

Obr. [16]

Obr. [14] Obr. [17] Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

Obr. [18]

= nárostová společenstva • Společenstva organismů i řas porůstající různé podklady. – – – – –

kameny písek bahno vyšší rostliny živočichy

Obr. [19] Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

• Autotrofní organismy (fotosyntéza i chemosyntéza) ▫ schopnost přijímat uhlík z CO2 nebo heterotrofně ve formě org. látek.

• 2 modré pigmenty a jeden červený  výsledné zbarvení je obvykle modrozelené • Sinice jsou schopny kolonizovat i extrémní prostředí (méně než bakterie více než vyšší rostliny) • Sinice mají schopnost vázat (fixovat) dusík ze vzduchu a to jim pomáhá při vytlačování zelených řas • Především rody Microcystis, Anabaena, Nostoc, Aphanizomenon tvoří sinicový vodní květ – nebezpečí kožního kontaktu s kontaminovanou vodou (popř. polknutí této vody při plavání) Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

• Cyanotoxiny: ▫ ▫ ▫ ▫

Neurotoxiny = vliv na nervový systém Hepatotoxiny (mykrocystin) = vliv na metabolickou aktivitu jater Imunotoxiny = vliv na imunitní reakce Embryotoxiny = vliv na plodnost, vitalitu, mortalitu embryí obratlovců od ryb po člověka ▫ Dermatotoxiny = záněty kůže, spojivek, sluchovodů

Sinicový vodní květ

Obr. [20]

Výsledek působení cyanotoxinů


Obr. [22]

Aphanizomenon sp. Bentické sinice (drkalka) Microcystis sp.

Obr. [24]

Obr. [25] Obr. [23]


• Planktonní i bentické jednobuněčné řasy s křemičitou schránkou (frustulou) • Rozsivky jsou produkčně velmi významné. • Nejvíce jich můžeme v nádržích najít na jaře a na podzim. • Rozsivky jsou snadno stravitelné dalšími články potravního řetězce – filtrátory (perloočky, tolstolobik) – seškrabávači (larvy vodního hmyzu, ostroretka)

• Obvyklé je hnědé zbarvení nárostů nebo hnědý vegetační zákal vody. • Při silném rozvoji nastává problém s vodárenským využitím (pachy). • Rozsivky jsou indikátory spíše lepší kvality vody (jsou však i druhy tolerantní ke znečištění). Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

Stephanodiscus neoastraea Na tomto obrázku je dobře patrná křemičitá schránka (Frustula)

Navicula radiosa

Obr. [27]

Obr. [28] Obr. [26]


• Obrněnky jsou součástí fytoplanktonu rybníků a přehradních nádrží • Mají schránku z celulózních destiček. Schránka má většinou bizardní tvary. • Obrněnky se pohybují pomocí bičíků. • Jsou indikátory spíše čisté vody.

Peridinium willei

Ceratium hirundinella


Obr. [30]

• Nejbohatší skupina řas jak biomasou, tak počtem druhů • Různé formy – bičíkaté, jednobuněčné, koloniální, vláknité i stélkaté • Pohyblivé s bičíky – jednotlivé buňky i kolonie Třída: Chlamynomonády

Volvox globator

Pandorina morum

Obr. [31] Obr. [32] Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

Třída: Kokální zelené řasy (Chlorophycae) • Planktonní i bentické druhy – jsou významnou složkou potravy dalších článků potravního řetězce • Tvoří vegetační zákal rybníků a obecně stojatých vod. • Při přemnožení se do vody uvolňuje dusíku a fosforu, proto ho je poté ve vodě nadbytek. Desmodesmus sp.

Obr. [33]

Coelastrum sp.

Obr. [34]


Vegetační zákal kokálních zelených řas

Vodní květ sinic

Obr. [35] Obr. [36]


Třída: Spájivky (Zygnemophycea) • U těchto řas se vyskytuje zvláštní způsob pohlavního rozmnožování – spájení. • Spájivky jsou planktonem stojatých vod. • Šroubatka (Spirogyra) – dlouhá slizká vlákna se šroubovitým chloroplastem Šroubatka

Obr. [37]

Micrasterias sp.

Obr. [38]


• • • •

Obvyklá velikost je do 2 mm (někdy až 5 mm). Mají dvouchlopňovou schránku a velké výrazné oko. K pohybu jim slouží druhý velký dvouvětevný pár tykadel. Perloočky jsou: a) filtrátoři (potrava – řasy, baktérie) b) predátoři (pouze 2 druhy v ČR)

• Perloočky jsou významnou potravou ryb. • U perlooček je časté partenogenetické rozmnožování (samci se líhnou pouze při změně prostředí) • Po kopulaci vznikají trvalá vajíčka, která jsou umístěna ve schránce (efipium), kde jsou chráněny před vyschnutím a vymrznutím. Bláha, Základy hydrobiologie - planktonní organismy

Nákres rozmnožování perlooček

Efipium

Hrotnatka

Obr. [41]

Obr. [39] Čočkovec

Obr. [42]

Obr. [40] Nosatička

Věšenka

Obr. [43]


Obr. [44]

• Obvyklá velikost je do 2,5 mm. • Zadeček mají zakončený furkou. • První pár antén spolu s plovacíma nožkama slouží jako pohybový orgán. • Vývin probíhá přes 2 larvy (nauplie  a poté kopepodit) – každá z larev má několik fází. • Dospělci jsou draví (potrava – fytoplankton, detrit). • Klanonožci jsou významnou potravou ryb a dalších vyšších článků potravního řetězce. • Klanonožci jsou mezihostitelé řady parazitů ryb. • Významní zástupci jsou buchanky a vznášivky.


vznášivka (Eudiaptomus gracilis)

buchanka (Acanthocyclops vernalis)

buchanka (Paracyclops popei)

Obr. [45] Obr. [46] Obr. [47] buchanka (Megacyclops gigas)

Obr. [48]


• Velikost vířníku je do 800 µm. • Vířníci mají stálý počet buněk a někdy vytváří krunýř. • Mají vířivý orgán „corona“, který slouží k pohybu a příjmu potravy. • Živí se detritem a řasami (někteří vířníci jsou draví). • U vířníků (stejně jako u perlooček) je častá partenogeneze, neboť „zimní vajíčka“ mají větší šanci přežít nepříznivé podmínky


Brachionus angularis

Obr. [50]

B. quadridentatus

Synchaeta sp.

Obr. [51] Obr. [52]

Asplanchna priodonta

Obr. [53]


• Po přednášce (9. 10. 2013) jsme měli poměrně dlouhou pauzu, kdy jsme se neúčastnili žádné z přednášek k tomuto tématu, ani jsme nevyplňovali žádné pracovní listy. Vše vyvrcholilo až na květnovém ZOO kurzu (14. – 16. 5. 2014 v obci Lužnice nedaleko Třeboně), kde jsme za pomoci pana Martina Bláhy měli možnost vyzkoušet si lov planktonu a náběr zoo bentosu nejrůznějšími metodami. Následně jsme v laboratoři analyzovali úlovky a vypracovávali příslušné protokoly.

• Náš den začínal 15. května přibližně v 8 hodin ráno, kdy na botanický institut, kde jsme byli ubytováni, dorazil pan Bláha. Po krátkém pozdravení vynosili pomocníci ven 3-litrové sklenice, prachovnice (= malá hnědá sklenička s obroušenou zátkou; viz obrázek č. ), planktonky, velké kovové síto a speciální zařízení na odběr zoobentosu ze dna (kovová „schránka“, zčásti připomínající lžíci od bagru a zčásti štípací kleště). Po nanošení všech potřebných pomůcek požádal pan Bláha silné kluky, kteří se jich chopili a vydali jsme se k našemu prvnímu stanovišti.

PRACHOVNICE

Obr. [54]

PERLOOČKA – ILUSTRAČNÍ OBRÁZEK

Obr. [55]

• První zastávka byla u nedalekého rybníka. Jelikož nikdo z nás neměl s sebou broďáky, byl z našeho kolektivu vybrán jeden lovec, který si je půjčil od pana učitele Truhláře a asistoval panu Bláhovi. Nejprve jsme lovili plankton. Ten jsme nabírali za pomocí planktonky a také speciálního skleněného zařízení (obrázek č. ). Odebrali jsme několik dávek, přelili je do prachovnic a nastala možnost „výměny asistentů“ – zájemci si mohli obléknout broďáky a jít s panem Bláhou nabírat. Jelikož se nikdo nepřihlásil, byl čas nabrat zoobentos.

Obr. [56]

Obr. [57]

• Zoobentos jsme nabírali „bagrovitým“ zařízením. Pan Bláha si k sobě opět zavolal svého pomocníka, který mu pomohl připravit zařízení. Následně odebral jednu dávku ze dna rybníka a odnesl ji zpět na břeh. Nabraný obsah vysypal do speciální síťky připomínající rybářský podběrák (viz obrázek č. ) a pomocník opět dostal příležitost si vše vyzkoušet. Asistent však byl nejspíše poněkud bázlivý a nejevil zájem si tuto činnost vyzkoušet. Pan Bláha tedy vystoupil zpět na břeh, bentos vysypal ze sklenice do síta a s malým množstvím vody jej zbavoval nepotřebných složek. Poté „hmotu“ přesypal do třílitrové sklenice a vydal povel k přesunu k dalšímu stanovišti.

ZAŘÍZENÍ NA ODBĚR PLANKTONU

Obr. [58]

PAN BLÁHA SE ZAŘÍZENÍM NA ODBĚR ZOOBENTOSU

SÍŤKA

Obr. [59]

Obr. [60]

FILTRAČNÍ SÍTO

SKLENICE S BENTOSEM

Obr. [61]

Obr. [62]

• Naše druhá zastávka byla u malé tůňky, necelý kilometr chůze od rybníka. Jelikož zde nebyly vhodné podmínky pro lov bentosu, soustředili jsme se tentokrát čistě na plankton. Jako první se náčiní chopil opět pan Bláha. Odebral dva vzorky a přelil je do prachovnic. Poté jsme museli chvilku počkat, neboť jsme rozvířili vodu a v případném dalším lovu bez pauzy bychom nalovili více nečistot než drobných živočichů. Po pěti minutách opět dostali dobrovolníci příležitost vyzkoušet si nahodit planktonku. Jelikož naše skupina již tuto šanci měla (nahazování rybářské sítě a planktonky jsme si vyzkoušeli při praktické části na téma Rybníkářství), dali jsme přednost dalším.

• Po několika minutách se přihlásil první odvážlivec. Odborný pracovník mu vše dokonale vysvětlil, poradil, jak správně držet planktonku a doporučil směr hodu. Jenomže nahazování planktonky ve skutečnosti není tak snadné, jak se na první pohled může zdát. Jakmile totiž náš spolužák Honza nahodil, vyklouzl mu z ruky i naviják, na kterém byla síťka uchycena. Ze začátku sice tato situace vzbudila v našich řadách smích, ten však postupně utichal, když se tato malá nepříjemná komplikace přihodila všem dobrovolníkům. Nakonec se ale všem podařilo něco ulovit a zafixovat vzorky. Bylo tedy načase přemístit se ke třetímu stanovišti.

• Ke třetímu (a poslednímu) stanovišti jsme se nemuseli přesouvat nijak daleko. Místní řeka totiž byla přímo vedle tůňky. Pro odběr exemplářů z řeky však došlo k malé změně, a to na postu asistenta. Došlo tedy k přezutí a nová asistentka se spolu s panem Bláhou vydala do řeky. Pan odborník nejdříve krátce vysvětlil metodu náběru – nutnost chodit pozadu proti proudu  zvíření sedimentů  zachytí se v připravené síti. Nová pomocnice si vedla skvěle a v mžiku jsme měli potřebné vzorky ze všech 3 lokalit. Posbírali jsme tedy všechny nástroje a pomůcky a vydali jsme se zpět na ubytovnu.

Obr. [63]

Obr. [64]

• Po příchodu zpět na lužnický botanický institut následovala opět krátká pauza, kterou jsme vyplnili doplněním energie. Dostali jsme chvilinku volno, poté byla svolána porada, na které nám pan Bláha a naši učitelé vysvětlili, v čem bude spočívat praktická laboratorní část. • Rozdělili jsme se do 4 skupin, od nichž se odvíjela témata praktické části: 1) Téma – ZOOPLANKTON – morfologie 2) Téma – ZOOPLANKTON – pozorování některých životních projevů perlooček (úkol naší skupiny) 3) Téma – ZOOBENTOS  Tematický okruh č. 3 byl společný dvěma skupinám, každá však měla trochu odlišnou náplň práce

• Živé, čerstvě nachytané vzorky zooplanktonu • Mikroskop, stereolupa • Podložní sklíčka s jamkou, hodinová sklíčka, krycí sklíčka • Pasteurovo kapátko, Petriho miska • Kádinky (50 ml) • Jemné preparační jehly • Mobilní telefon nebo stopky • Psací potřeby, poznámkový blok • Stručný obrazový klíč k určování hlavních skupin vodních bezobratlých

PETRIHO MISKA Obr. [66]

STEREOLUPA

MIKROSKOP

Obr. [65]

Obr. [67]

STOPKY Obr. [68]

• Prvním úkolem bylo nabrat Pasteurovým kapátkem vzorek s co možná nejvíce perloočkami, položit je pod mikroskop a chvíli je pozorovat (předtím ještě došlo k pozorování perlooček v prachovnici se vzorkem).

PERLOOČKA – CELKOVÝ POHLED

Obr. [69]

Obr. [70]

Obr. [71]

• Dalším úkole, který jsme prováděli, bylo pozorování hlavního pohybového orgánu perlooček (antén). Při důkladném zamyšlení nad jejich tvarem skutečně vzdáleně připomínaly televizí antény. Perloočkám však neslouží pouze k pohybu. Každá z těchto malých potvůrek je vybavena dvěma anténami, které jí trčí z hlavy – první anténa je smyslová, druhá slouží k pohybu. • Po zaostření na pohybový orgán jsme museli počkat na příhodný okamžik, kdy perloočka začne anténkami máchat. Nakonec jsme se dočkali a povedlo se nám pohyb natočit.

VIDEO Č. 1 – PERLOOČKY, POHYB ANTÉNAMI

• Náš následující úkol spočíval v nalezení srdce perloočky, měření tepové frekvence a porovnávání naměřených hodnot s lidským srdcem.

SRDCE PERLOOČKY

Obr. [72]

VIDEO Č. 2 – TLUKOT SRDCE PERLOOČEK

• Tepovou frekvenci srdce perlooček nebylo vůbec snadné změřit. Na tuto práci byli zapotřebí nejméně 3 lidé – jeden s velmi dobrým zrakem, který v mikroskopu počítal tepy srdce (podle počítače jsme je počítat nemohli, neboť kamera zobrazovala se značným zpožděním – jednou jsme takto zkusili počítat a vyšla nám hodnota 4 krát menší než ve skutečnosti), jeden se stopkami či s digitálními hodinkami, a jeden zapisovatel. Po menších problémech se nám (asi na třetí pokus) konečně povedlo spočítat počet tepů za minutu – 220!!! Perloočkám tedy bije srdce zhruba čtyřikrát rychleji než člověku v klidu. Když pan Bláha uviděl, že se nám tato hodnota příliš nezdá, ujistil nás, že jsme počítali správně – menší organismy mají rychlejší životní pochody  tedy i vyšší tepovou frekvenci srdce. Tepová frekvence však kolísá v závislosti na teplotě vody.

• Nyní jsme bohužel museli perloočku usmrtit – další úkol totiž spočíval v přidání kapky asi 10% roztoku lihu k perloočce a poté sledovat, co to s jejím srdcem udělá (tepová frekvence se postupně snižovala, za pár chvil přestalo srdce bít úplně). • Vzhledem k nepříliš kvalitním záběrům z kamery mikroskopu (naše video se dost sekalo a zpomalování tepové frekvence nebylo příliš patrné) jsme se rozhodli zařadit sem pouze ukázkové video perloočky v ethanolu. • Video dostupné online: http://www.youtube.com/watch?v=Nuzov_HZjh0

VIDEO Č. 3 – PERLOOČKA V ETHANOLU

• Jelikož jsme pod mikroskopem mohli pozorovat také trávicí soustavu perlooček, byl nám poslední úkol odpuštěn – společně s panem Bláhou jsme totiž spatřili jejich plné žaludky. Úkol, který spočíval v přidání zelené řasy k perloočce jsme tedy přešli. Pan Bláha nám řekl, že kdybychom tak učinili, perloočka by neudělala nic překvapivého – prostě by začala hodovat. • S úkoly jsme byli hotovi poměrně rychle, proto nám bylo doporučeno vyhledat si pár dalších zástupců, které jsme ten den dopoledne nachytali. Následující snímky obsahují fotky těch nejzajímavějších z nich.

Obr. [74]

Obr. [73]

Obr. [75]

Obr. [76]

Obr. [77]

Obr. [78]

Obr. [79]

Obr. [80]

VIDEO Č. 4 – VÍŘNÍK SYNCHETA

Obr. [82] Obr. [81]

Obr. [83]

Obr. [84]

Bláha, Zooplankton

• Poznali jsme jednotlivá zařízení, která slouží k odběru/výlovu zoobentosu/zooplanktonu. • Sami jsme si vyzkoušeli odlov zoobentosu/zooplanktonu pomocí zmíněných zařízení. • Vyzkoušeli jsme si práci hydrobiologů s mikroskopem, kde jsme nejprve pozorovali perloočky a měřili tepovou frekvenci jejich srdce. • Dále jsme sledovali vliv ethanolu na srdce perlooček. • Natočili jsme si také činnost pohybových antén perlooček. • Pozorovali jsme další organismy – vířníky, klešťanky, vznášivky,…

BLÁHA, M. a kolektiv. Základy hydrobiologie – planktonní organismy, FROV, Vodňany BLÁHA, M. a kolektiv. Pracovní list - zooplankton, FROV, Vodňany

Obrázek [1] http://ravz.cfme.net/ Obrázek [2] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [3] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [4] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany

Obrázek [5] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [6] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany

Obrázek [7] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [8] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [9] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [10] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [11] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [12] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany

Obrázek [13] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany

Obrázek [14] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [15] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [16] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [17] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [18] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany

Obrázek [19] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [20] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany

Obrázek [21] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [22] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [23] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany


Obrázek [27] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany

Obrázek [28] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [29] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [30] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [31] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [32] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [33] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [34] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany

Obrázek [35] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [36] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [37] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [38] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [39] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [40] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [41] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany

Obrázek [42] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [43] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [44] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [45] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany


Obrázek [49] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [50] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [51] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [52] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [53] BLÁHA, M. Základy hydrobiologie planktonní organismy, FROV, Vodňany Obrázek [54]

http://www.laboratorni-potreby.cz/iqis/graphics/prods/prod_2342_xl.jpg Obrázek [55]

http://regiony.impuls.cz/jihocesky-kraj/jak-se-zije-v-kapce-vody.html

Obrázek [56] http://www.grauvellshop.cz/grauvell/eshop/10-1-Brodaky-prsacky/0/5/477-Brodici-holinyGrauvell-Master-green Obrázek [57] – autor Obrázek [58] – autor Obrázek [59] – autor Obrázek [60] – autor Obrázek [61] – autor Obrázek [62] – autor Obrázek [63] – autor Obrázek [64] – autor Obrázek [65] http://www.virles.si/biologija/mikroskopi-stereolupe-kamere-in-pripomocki/steklolupa-bmsst-30-76240 Obrázek [66] http://www.ariane-schola.cz/pomucky/vyprodej.html

Obrázek [67] http://www.dalekohledy-puskohledy.cz/mikroskop-sm-6-a-led-acu-student-a-labtrinokularni-mikroskop-p978

Obrázek [68] – Klipart aplikace Microsoft Office PowerPoint 2010 Obrázek [69] – autor Obrázek [70] – autor Obrázek [71] – autor Obrázek [72] – autor Obrázek [73] – autor Obrázek [74] – autor Obrázek [75] – autor Obrázek [76] – autor Obrázek [77] – autor Obrázek [78] – autor Obrázek [79] – autor Obrázek [80] – autor Obrázek [81] – autor Obrázek [82] – autor Obrázek [83] – autor Obrázek [84] – autor Video [1] – autor Video [2] – autor Video [3] http://www.youtube.com/watch?v=Nuzov_HZjh0 Video [4] - autor

Žákovský projekt - Regionální atlas vodních živočichů (RAVŽ)

Recommend Documents