Agáta C Ami7 1. Na celý dům praskot a šum F D G Zahlaholí, když všichni jdou spát C Ami7 Do boudy vlez i hlídací pes F G C Kdo v domě bydlí nesmí se bát C F G C R. Straší teta Agáta, Agáta, teta Agáta F G C byla příliš bohatá a ke všem lakomá F G C Řeknu tetě Agátě, Agátě, tetě Agátě F G C nech už toho proklatě, kdo tohle trpět má 2. Pročpak tvůj duch splácí svůj dluh tím, že jak dřív jsi postrachem všech Měsíční svit ozářil byt A mně se málem zatajil dech R. Naše teta Agáta, Agáta, teta Agáta prosbou byla dojatá, že strašidel jsem syt Náhle pryč je Agáta, Agáta, teta Agáta Zmizela snad za blata a v domě vládne klid
Anděl Emi D G C H Vlak je prázdný, pouze anděl a já G H Emi Zdá se nám, že vlak stojí C G Krajina ubíhá Emi H Emi My vídáme svět dvojí C G Pravý se nehýbá Ami C G Emi Já vidím dívku jež si mě nevšímá Ami C H Má ladnou křivku a světlo v očích má Emi D G C H Vlak je prázdný pouze anděl a já Pak dívku potkám náhle Na malém nádraží Vlak zahvízdá tak táhle Až mě to zaráží Tu dívku potkám Jen jednou jedenkrát Má ladnou křivku A světlo v očích má Vlak je prázdný pouze anděl a já Na nočním nebi Dvě noční hvězdy jsou To kleště Boží Lístek tmy procviknou Vlak je prázdný pouze anděl a já
Ať C 1. Ať máš patnáct, třicet, padesát let Ami Ať jsi mlčenlivej nebo král vět F Ať si namlouváš jak dobře znáš svět G A i sebe sám 2. Ať Ať Ať to
máš úspěch nebo ujel ti vlak máš plány nebo žiješ jen tak jsi playboy nebo znuděnej vrak všechno je klam
F R. To když se zamiluješ, Ami G Tam kde byl rozum je cit F Ve vzduchoprázdnu pluješ Ami G Je zmatek tam kde byl klid C F G C F G *: Ú - Ú úder z nebe, bolest v kráse, oheň i led C F G C F G Ú - Ú měříš láskou a ne časem sebe i svět 3. Ať jen vyhráváš a nebo máš pech Ať máš v ústech lež a nebo jen vzdech Ať jsi jakej chceš tak čeká tě šrám Víš i já to znám *: Ú - Ú úder z nebe ...
Bigbít Předehra: D
A
E
D
A
E
D
A E Jak já moh' si líně žít G D tenkrát, když jsem tě potkal. A E Jenže dal jsem se na bigbít G D z lásky zbyla jen fotka. A E Bigbít počítá hodiny, C G bigbít, to je to jediný, A E bigbít před každou nehodou C G bigbít mě drží nad vodou. Tenkrát jsem slzy polykal než je čas někam odvál. V lásce, když jse tak veliká, místo je jenom pro dva. Bigbít bígbít bigbít bigbít
do noci zasvítí, hladový nasytí, před každou nehodou mě drží nad vodou.
E D A E Všude kam přijdu, spoustu známých mám D E a tak si z dluhů starost nedělám D A E a když je nouze vážně nejvyšší, D E jak začnu hrát, pak už nic neslyším. Přesto jsem dávno pochopil to, že jsou jiný věci, jenže když plonk jsem někdy byl, zůstal tu se mnou přeci Bigbít. Bigbít to je mý poslání, bigbít únavu zahání, bigbít před každou nehodou
A
E
bigbít mě drží nad vodou. Všude kam přijdu, spoustu známých mám a tak si z dluhů starost nedělám a když je nouze vážně nejvyšší, jak začnu hrát, pak už nic neslyším. Nevěř těm, kteří říkají, to, že jsem všichni hluší. Ti ať dál jezdí tramvají, než jí úplně zruší. Bigbít, jak rychlík uhání, bigbít, to je mý poslání bigbít před každou nehodou bigbít mě drží nad vodou. Bigbít!
Bláznivej Kiki Gmi Svý jméno snad nemá C7 ústa navždy němá Gmi Říkali mu Kiki C7 Měl podivný zvyky Bb Byl obecní blázen F Gmi Chodil a na kytaru hrál Táh' za ním houf dětí Žil v hromadě smetí Jen šel po náměstí Tak hrozili mu pěstí A bláznivej Kiki Chodil a na kytaru hrál Bb Málokdo tuší Eb F Že ve svý duši má Lásku jak já Bb Tak když si hrával Eb F D7 Každej se jenom smál Měl rád ranní rosu Měl rád i svůj osud Svou svobodu blázna Když kapsa je prázdná Měl jedinou práci Chodil a na kytaru hrál Měl Tak Prý Což Jdi Tak
sako jak pro pět musel prý trpět hladíval růže tohle se může pryč Kiki blázne šel a na kytaru hrál
Jen v očích měl slzy, Ty neoschly brzy Jak neviděl cestu, Jel náklad'ák k městu Pod kterej spad Kiki, Blázen, co na kytaru hrál
Blíženci Bb F C C 1. Tys byla F i hloupá C mít sílu F už chápu
G Ami G víc než krásně bláznivá G C (F,G) s žádnou pamětí G Ami G tak se zpátky nedívám G E co je prokletí
Bb F C R. Já zbouranej jsem tu dál 2. Říkal jsem všem tvým plánům tlachání a bral tě vůbec s převahou prohlížím loňskou fotku z koupání a piju víno nad Prahou R. R. Ami F *. Víš holka, vzal síly Ami F ten pocit, že se mýlím Ami G C E7 jak já moh' myslet, že tě znám Ami F Ty tam a já tady Ami F spíš věřím na záhady Ami G C G7 a proto zřejmě sedím sám Mezihra *. 3. Nech příští záplavy svých dopisů blížence dálka rozdvojí léty se změníš v jeden z obrysů zatím si dobře nestojím R. 3x + Tak sám, tak sám
Bloud král E
D
A
E D A Byl jeden král co se jen smál on to byl velkej bloud a opodál rezervní král E A H začal pikle kout E
A
H
E
D
A
Co bude dál povídá král strachy se nemoh hnout dost toho mám pozor si dám už nebudu bloud Sok se ho bál a utek v dál jinam šel pikle kout a tenhle král co se jen smál začal zas být bloud
E
D
A
Bonsoir, mademoiselle Paris Emi H7 Emi D7 G H7 1. Mám v kapse jeden frank, jsem nejbohatší z bank nad Seinou, Emi H7 Emi D7 G H7 mám víc než krupiér a stíny Sacre-Coeur nade mnou. C D G Ami H7 Emi R: Láska je úděl tvůj, pánbůh tě opatruj, C D Emi C D Emi bonsoir, mademoiselle Paris, bonsoir, mademoiselle Paris. 2. Znám bulvár Saint Michelle, tam jsem včera šel s Marie-Claire, vím, jak zní z úst krásnejch žen slůvka "car je t'aime, oh, mon cher". R:
Co je vůbec v nás C/F G Nevím kolik z dané cesty já v nohou mám C/F G Strážný pohled mámy v zádech schází C/F Dost jsem pálil pýr i klestí G Dým tedy znám C/F G Vím, že láska má i nádech zkázy Dmi7 F G Znám se líp a míň se chápu Dmi7 F G G/H Známý přízrak dospělých C C/H C/Bb Co je vůbec v nás C/G To se objeví F F/A C Když nám život prsty popálí C/H C/Ab Co je vůbec v nás C/G Čas nic nesleví F F/A C Je nám v patách, když jsem pomalí Ami Emi Někdy umí být i uznalý G Uznalý Co já věcí vzal a rozbil Víc, než jsem chtěl Mnohý obraz žen mi v jeden splývá Měl jsem v ústech jed i hrozny Měl, bohužel Strach, že umírám, když zblednu Mívám Co je vůbec ...
C/H
Co s tím A G D A G Mám svět z plastický hmoty A G D A G D Plastický střih a boty A G D A G D A hraju na kytaru A G D A G D Z polyfluorethylenu D E Co s tím D E Co s tím D E Co s tím
A
G
D
D
Zkus to zničit, zničit, zničit Nebo zlomit, zlomit, zlomit Rozbít zahodit a ztratit Pokaždé se k tobě vrátí Co Co Co Co
s s s s
tím tím tím tím
A A/D A A/D A A/D A A/D A G D Vzácné květiny jednou rozkvetou a zvadnou Stromy podél cest, rostou po léta a padnou Květy z plastiku, pouze nevoní a kvetou Lidé kolem jdou,hlavou pokývnou s tou větou Co Co Co Co
s s s s
tím tím tím tím
Vzácné květiny ..... Co s tím
Danny C C/H 1. Provází hosty starým zámkem Am Dívka říkají ji Danny Ami/G F Ústa z mořské pěny D7/F# G Diadémy v očích má E Am Nikdo nevnímá C F G O čem vypráví si nikdo nevšímá 2. Čeká tě ještě tisíc stejných Dlouhých nudných výprav Danny Stále stejné stěny S těmi jmény, které znáš Marně počítáš Dny, kdy přijde ten na něhož čekáváš F Gm R. V hodovní síni myslíš na to F Gm Jak se posadíte spolu F K jednomu stolu Gm F Gm F A na něj bílý ubrus dáš, říkáš však: Gm Am Tak tady žil, snil, jed a pil, Bb G7 C Tak tady žil kníže pán s milenkou svou, A Dm Zdejší věž Trápení zvou F Bb Z té výšky kněžna skočila, F G Když kníže nechal ji být 3. Přízemní byt, kde není klid Dvě sestry, táta s mámou, Danny Kdy se tohle změní Tak už není možné žít Okno ve věži Čeká až z něj skočíš se svou zátěží R. Jen pojd'te dál, tam na tom loži V noci kníže klidně spával
Zde karty hrával a zde pořádal velký bál A lidé jdou za tebou, smějí se řvou, Jdou za tebou Netuší o tobě nic, Nečtou ze tvých zřítelnic Tisíc lidí kolem projde A opět klidně odejdou 4. Večer až zamkneš bránu Půjdeš sama cestou domů Danny Les je přítel němý Tiché stromy hladí déšt Když se ohlédneš Vidíš černou věž Tak, řekni kam jen jdeš? F G Bb *: Danny?
F
Dávno Předehra Sólo:
2x Emi, C, D 2x Emi, C, D,Hmi, C, D/Emi, C, D, Hmi, C
Emi C D 1. To všechno, co se mělo stát Hmi C D bylo nic není staršího než včerejší den Emi C D a všechno co jsem včera zvlád Hmi C silou, je dneska úsměvný a vzdálený jen, Ami Hmi Emi spousta příběhů, lásek, jmen. 2. Ta chvíle, kdy jsem prvně vlál nocí, nad dívčí nahotou a rokenrol zně ta doba, kdy jak slunce hřál pocit, že všechno moh bych mít, jen kdybych já chtěl, to už dávno je bohužel. G D Ami Emi C G D R: Dávno, dávno, to slovo má slzu pousmání G D Ami Emi C G D H dávno, dávno, zní pevně, vlídně a bez ustání. Sólo:
2x Emi C D Hmi C D Emi C D Hmi C
1x
Ami
Hmi
Emi
R: 3.Když začne všechno kolem jít, líně a závrať z dávných výher, už je ta tam a mizí chuť i důvod být, v mlýně, na všechno říkáš si, vždyť tohle už znám, tohle já za sebou mám. R: 6x Ami Hmi Emi Sólo:
Dej mi na klín oči unavený E F#mi G#mi A H H7 Proč máš děvče oči unavený E F#mi G#mi A H H7 kým jsou ty tvý oči opuštěný C#mi já o ně stál A jen jsem se bál F# že zůstanou H H7 moc zlý Do zlejch očí se spíš koukat nedá někdo proto hodný oči hledá a netuší že budou dál pod retuší moc zlý Dej mi na klín oči unavený ty tvý oči věčně opuštěný můžou tu spát já je mám rád i když snad jsou moc zlý
Dej mi víc své lásky Ami C 1. Vymyslel jsem spoustu napadů, aů, Ami G E co podporujou dobrou náladu, aů, Ami D Dmi hodit klíče do kanálu, sjet po zadku holou skálu, Ami E Ami (G) v noci chodit strašit do hradu, aů. 2. Dám si dvoje housle pod bradu, aů, v bílé plachtě chodím pozadu, aů, úplně melancholicky, s citem pro věc jako vždycky vyrábím tu hradní záhadu, aů. C E R: Má drahá, dej mi víc, má drahá, dej mi víc, Ami F C G má drahá, dej mi víc své lásky, aů, C E já nechci skoro nic, já nechci skoro nic, Ami F C E já chci jen pohladit tvé vlásky, aů. 3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů, mi dokonale zvednul náladu, aů, natrhám ti sedmikrásky, tebe celou s tvými vlásky zamknu si na sedm západů, aů. R: 4.=3.
Dědečkův duch A D A D A D A D 1. Nad Vltavou je cosi A D A D plouží se to v rákosí, A D A D k mé hrůze je to cosi A D A dědečkův duch G D G ó nech mě být D E A D A D já už víckrát nebudu pít. 2. Děda si k láhvi sedá ani loknout mi nedá a vedle něj ó běda se šklebí myš ó nech mě být já už víckrát nebudu pít. D R. Kdo pochopí, když vleze blíž, E co natropí zlá bílá myš. 3. Už se mě na nic neptá, jenom se hloupě chechtá a zničeně mi šeptá ten dědečkův duch, ó nech mě být já už víckrát nebudu pít. + nebudu pít, nebudu pít ...
Dynamit G D 1. Dynamit, dynamit udělá bum D7 G dynamit, dynamit rozboří dům G7 C dynamit, dynamit já chtěl bych mít G D7 G dynamit, dynamit to je můj hit. 2. Dynamit, kilo mít, až půjdeš spát Položit, zapálit, měl jsem tě rád pozdravit, odejít, včas uskočit dynamit, kilo mít a byl by klid. D7 R. Byl by konec fajnovej G naší lásky bláhovej D7 byl by konec senzační G jen mi brečet nezačni D7 Byl by konec famozní G víc bych nebyl nervozní D7 byl by konec nejkratší G naší lásky nejsladší G D7 3. Dynamit, dynamit udělá krach G dynamit, kilo mít, tak bych byl vrah C dynamit, kilo mít tak je mi líp G D7 G dynamit, dynamit to je můj tip. G *: Dynamit, doma mít, dynamit z rozbuškou D dynamit, doma mít v balíčku se stužkou G G7 dynamit, doma mít to je mý přání. C Cmi Snad někdo k Vánocům dynamit dá mi
G D7 G dynamit, dynamit, dynamit na dámy. G D7 4. Dynamit urovná každičkej spor G žena je od ráje podivnej tvor C nechci ti ublížit, nechci tě bít G D7 G dynamit, dynamit to je můj hit.
Elixír života Emi C 1. Říkají mně, že jsem šarlatán, D G lidé dneska věří spíše pilulkám, C Emi elixír svůj nabízím, je v něm všechno, vo čem vím, Ami H7 je v něm všechno krásné, za co stojí žít. 2. Trochu slunce s modrou oblohou, trochu písní, co ti v smutku pomohou, trochu ptačích radostí, z černých mráčků vlídný stín, přijďte, kdykoliv jen bude se vám chtít. E A E G D E A E R: Dám vám elixír života pít, dám vám elixír života pít, A G E v dívkách probudí lásku a v pánech spící cit, A E dám vám elixír života pít. 3. Je v něm trochu veršů, trochu hvězd, trochu modré barvy moří, tichý les, trochu dětských legrací, pár pouťových atrakcí, přijďte, kdykoliv jen bude se vám chtít. R: + [: [: [: dám vám elixír života pít ... :] :] :]
Giordano Bruno Ami G A7sus Pomalu otevíráš oči Ami G A7sus To osahávaš nový den Ami G A7sus Jen tma se kolem tebe točí F G C E Jak rád bys oknem viděl ven Chtěl by si ještě spatřit nebe Strop tvojí cely nestačí Zítra je konec - z toho zebe Protože Zem se otáčí Ami G A7sus Ami G A7sus Ó - Ó - Ó - ÓÓ, Ó - Ó - Ó - ÓÓ G Emi Ami Polámaný v díře krysí, čekáš na smrt jako by si krad G Emi Ami Jen ten, kdo se pravdy bojí, ten před Bohem neobstojí snad Ami G A7sus Ami G A7sus Ó - Ó - Ó - ÓÓ, Ó - Ó - Ó - ÓÓ A tak svět zase ztratil muže Co kráčel hrdě smrti vstříc Věděl, že nikdo nepomůže Jenom proto, že nám měl co říct
Inzerát Ami G Ami E F Dmi Ami G Ami Ami Sama spáváš dvacetpět let G Karty hráváš u starých tet Ami V malých šálcích vystydlý čaj G V dlouhých nocích smutek má ráj Ami E F Dmi Ami Co ti zbývá do novin dát inzerát G Ami Kde se skrývá, kdo tebe má rád Ami Řekla máma: Mužů se chraň G Don Juanů, přísně se straň" AMi G Dívka správná dbalá je rad Náruč prázdná, jednou až snad Ami E F Dmi Ami Co ti zbývá do novin dát inzerát G Ami Kde se skrývá, kdo tebe má rád D Ami Baby Doll, k lampě vzlétnul mol D Ami Baby Bee, světlo chtěl by mít Kde kdo kázal, žij tak a tak Kdo se tázal, co přijde pak Karty pálí, hořký je čaj Nejsme malý, tak sed' a hraj Co ti zbývá do novin dát inzerát Kde se skrývá, kdo tebe má rád recitativ: Ami G Prodám koupím, auto chci mít Ami Přijmum, vstoupím, vyměním byt Ami G Chatu dávám, napište hned Ami Sama spávám dvacetpět let Co ti zbývá do novin dát inzerát Kde se skrývá, kdo tebe má rád
Já G F G F G F G G F G 1. Ve všem chtěl mít větší podíl F G pro jiné se nenarodil H C Sám neuměl ničeho se vzdát G F G jen ostatní za nos vodil F G myslel na to kudy chodil H C H Bb G A a jen sebe upřímně měl rád. A C D G A Každou větu začal slůvkem Já C D každou větu skončil slůvkem Já. 2. On nevěřil na chiméry a ve jménu kariéry nosil boty špičkou dozadu. Nikdy nepsal verše ženě vždy se tvářil unuděně, když si k němu přisel o radu. Každou větu začal slůvkem Já každou větu skončil slůvkem Já. C R. Já, já, já, jenom C Já, já, já, jenom C Já, já, já, jenom
G já G já G já F D
Já stačím si sám Já, já, já, jenom já Já, já, já, jenom já Já, já, já, jenom já Já stačím si sám F D Já se mám. 3. V očích led a vlhké dlaně usmíval se polekaně v obavě, že budeš něco chtít. Velmi dbal na osobitost, povýšil svou sebelítost
na ten nejušlechtilejší cit Každou větu začal slůvkem Já každou větu skončil slůvkem Já. 4. Vidíš ho, jak podle zvyku důstojně jde po chodníku a nic kolem sebe nevnímá. Do stop padá sůl a písek jednoho dne nevrátil se nikdo si té ztráty nevšímá. Komu chbí jeho věčné Já jen ozvěna domu vzpomíná R.
Já tam byl Ami Zeptej se mě já ti odpovím G Dmi Ami Tím se vůbec nehřeší Ami Zeptej se mě já ti prozradím G Dmi Ami C C# D Kde má láska přístřeší D Ami C C# D Já tam byl D Ami Já tam byl Zeptej se mě věčnou otázkou Ptej se jednu za druhou Copak je tam dál tam za láskou Co je dál tam za duhou Já tam byl, Já tam byl Dmi Ami Stal jsem se tam svědkem spousty lidských zázraků, Dmi Ami D Db G Gb Nepotkal jsem smutek závist ani pláč Dmi Ami Viděl jsem tam nebe stále modré bez mraků, G F Někdo řek by je to ráj G F Ami Jo jenže já tam byl Každý tam má neustále dobrou náladu Neslyšel jsem nikdy říkat já mám vztek Chceš-li tam jít musíš znáti jednu zásadu Každý v sobě cestu skryl G F Je dlouhá mnoho mil Ami Já tam byl Já tam byl Ami Zeptej se mě dám ti svědectví Ami G Dmi Ami Kde jen láska usíná Kde je cesta zpátky do dětství G Dmi Ami Ve tvých očích začíná Já tam byl, Já tam byl Stal jsem se . . .
... já tam byl
Jako za mlada Ami Jsem to já jak zamlada D7 G I když jinak teď vypadám Ami Stále mám stisk buldočí D7 G K tomu pár vrásek u očí F Dmi Názory jsem málo změnil G C Muziku mám rád Dmi Co jsem cenil cením dál F G Už zřejmě napořád Jsem to já jak zamlada Stejné věci mě napadaj Když se dívky rozvlní Není co bych jim nesplnil V novinách čtu dobré zprávy Stále nejraděj Je to návyk od dětství Dnům dát spád a děj C G Rád plavu v záhadách Dmi Ami Tak jako zamlada C G Dmi F A stejně spoustu věcí nevím C G I když mě uchopí Dmi Ami smolný den za klopy C G Dmi F Marně doufá, že se z něho zjevím G Zjevím Jsem to já jak zamlada Stejně špatně se ovládám Když mi něco nesedí Dělám si službu medvědí Řeknu to, co právě cítím Potom zaplatím Tak se jevím sobě sám
Aspoň prozatím. Dál si plavu v záhadách Stejně tak jako zamlada Jako tehdy spoustu věcí neví Když mě sem tam uchopí Můj smolný den za klopy Marně doufá, že se z něho zjevím Jsem to já jak zamlada Stejné věci mě napadaj Stále mám stisk buldočí K tomu pár vrásek u očí Názory jsem málo změnil Muziku mám rád Co jsem cenil cením dál Už zřejmě napořád Svůj řád
Jasná zpráva Sólo: 2x G Em
C
D
Am
C
G 1. Skončili jsme, jasná zpráva, Emi C D proč o tebe zakopávám dál, Ami C G projít bytem já abych se bál. G Dík tobě se vidím zvenčí, Emi C D připadám si starší menší sám, Ami C G kam se kouknu, kousek tebe mám. Emi G Emi Hmi R. Pěnu s vůní jablečnou, vyvanulý sprej, Emi G D telefon, cos ustřihla mu šňůru, Emi G Emi Hmi knížku krásně zbytečnou, co má lživý děj, Emi G D píše se v ní, jak se lítá vzhůru, Ami D lítá vzhůru, ve dvou vzhůru. G 2. Odešla's mi před úsvitem, Emi C D mám snad bloudit vlastním bytem sám, Ami C G kam se kouknu, kousek tebe mám. Sólo: 2x G Em
C
D
Am
C
R. 3. Skončili jsme jasná zpráva, není komu z okna mávat víc, jasná zpráva, rub, co nemá líc. Sólo: 2x G Em
C
D
Am
C
Je to tvá vina G F G F G *. Je to tvá vina, F ty jsi příčina svýho smutnění, G chápej, má milá, ty jsi svítila, F já měl zatmění. Am G 1. To se někdy tak stává vítězkám F G zvyklejm na stupních stát, Am že se začnou těch, G F co jim netleskaj, bát. Am G To se někdy tak stává ješitám, F G co jsou zvyklý jen brát Am G F Já z klidu tě krásně rozkmital rád, G rád. C G R. Říkáš, že jsem tě skoupal Dmi a žes byla hloupá F a nemáš chuť žít, C G že ti po srdci čmárám, Dm že je po mně spára, C G že jen jsem tě houpal Dm a tep, že ti stoupá, F tím, jak mě chceš mít. C G Však od tím vším pýcha
Dm už chystá se dýchat G F G a znít. *. 2. To, co stalo se, nejde odestát, nejspíš to bude tím, že já sejmul tvůj vzácnej majestát Vím, vím R.
Každej chvilku tahá pilku F#mi F#mi/E Bejval to chlap před kterým každej se třás dokázal vždycky co chtěl Zamával s každým, klidně zlámal i vaz C# tomu kdo něco chtěl Za každejch okolností dokázal svý na nic se neohlížel Křičel a říkal spoustu pitomostí a ted' je v negližé H Kvílí sám nad malou penzí A Ty tam jsou úrodný dny H Nemá erární benzín A C# Je to prapodivný A E H Každej chvilku tahá pilku Každej chvilku tahá pilku
A E H
Takovejm chlapům jako bejvával on poupata neodkvetly co místo argumentů maj jen megafón a tím vše převysvětlí Zbrunátněj při každým slově co nemaj ve slovníku Každou upřímnou zpověd' šoupnou do šuplíku Každej chvilku tahá pilku Každej chvilku tahá pilku V hospodách tohleto řeší zásadně nebeskej mlejn jenže tím si mi pěší sotva pomůžem Každej chvilku tahá pilku Každej chvilku tahá pilku Každej chvilku tahá pilku
Každej chvilku tahá pilku Zas šlapu po schodech ke kanceláři A když sem tam pocit mám že jsou jen jiná čísla v kalendáři C# A on tam sedí dál A on tam sedí dál A on tam sedí dál
Když jsem bejval tramp Emi Když jsem bejval tramp A šel jsem po stezkách G Emi Se mnou dobrá holka nehezká Měla dlouhej vlas A Až dolů přes boky G Emi Pěkný drsný ruce, oči divoký A Mě si chytlo město Emi Možná s jiným jezdívá A Myslím na ní přesto I když byla vošklivá H Písně hrála, láskou plála To teď nebývá Emi Vona byla zvláštní A žádná loutka ospalá G Svoji krásu v sobě Emi Skrejvala Když jsem bejval tramp Dál od měst a vil Tam já v ní tu krásu Vobjevil Mě si chytlo město Možná s jiným jezdívá Myslím na ní přesto I když byla vošklivá Písně hrála, láskou plála To teď nemívám Když jsem bejval tramp Dál od měst a vil Tam já v ní tu krásu Vobjevil
Když ti svítí zelená C Db C Bb C Db Ab Bb C C Db C Bb Když ses jednou rozhod', musíš jet, C Db C zbytečný je dlouho rozmýšlet. Ab Bb C Cesta zpět už je zbořená, Ab Bb F jeď, když ti svítí zelená. Teď už je pozdě vystoupit a říkat: já chci mít svůj klid, ta úvaha je bezcenná, teď, když ti svítí zelená. G Ab Bb F G Ab Bb Jeď! Jeď, dokud svítí zelená a snaž se hlídat svoje já. Ať vídí ti, co kolem jdou, co nemaj' nikdy zelenou. Když se jednou rozhod', musíš jet, není čas dál se rozhlížet, Cesta zpět už je zbořená, jeď, když ti svítí zelená. Jeď.
Kraj, odkud odletěli ptáci G
Ami
G
Ami
G
E
G
E
G
Ami
Ami Ami/G F#mi7-5 Na pustém pobřeží je moře bez viny Ami Ami/G F#mi7-5 Jak malý zbitý pes líže rány krajiny Ami E F Dmi Jak pozdní lítost pár křídel zašumí Ami A letí... Kupte si vzpomínky v tom krámku s vizemi Před deštěm vlaštovky prý letí při zemi To jsou jen pohádky pro radost milenců A děti... Emi Pro všechny pokorné F A ochočený čas Ami F Pro věčnost nevděčnou tu v nás Emi Pro všechny pozorné F A střípky něžných váz Emi Když křídla rozpřáhnou F A letí...
Ami F Ami G Ami G Ami G Emi G Emi G Ami G Ami G Kraj, odkud odletěli ptáci usíná Emi G Emi G Kraj, odkud odletěli ptáci vzpomíná Ami G Ami G Po moři běží černá vlna za vlnou Emi7 G Emi7 Kraj, odkud odletěli ptáci pojednou G Ami G Ami C D G Ami G Ami C D G Ami už není... už není... už není...
Krásná neznámá A
A#
H
E D A E 1. Chci si hrát a nestačí mi málo E D A E ta hra má rub a líc E D A E chci snad víc, než o čem se ti zdálo A G# A Bb H krásná neznámá. 2. Pošeptám ti, o co by se hrálo uslyším jen tvůj smích, ten tu s námi zůstane na stálo krásná neznámá. E A F# H R. Když se ti dívám do očí E A F# H všechno se ve mně otočí A H musím se tomu začít smát E A E H E A E H to jsem zvědav, jak mi dneska budeš lhát. 3. Je tu zas slunce co se smálo jeden z nás všechno smí a ten ví, zda to za to stálo krásná neznámá. R.
Kufr G C Tenhleten klíč neodmyká nic G C a tenhle nůž mi daroval strýc E Ami když klíč a nůž si do kufru dám F C G C tak v něm mám všechny věci co mám Po otci rum a po mámě brož a fotku svou, kde koukám jak mrož když si to všechno do kufru dám tak v něm mám všechny věci co mám F C Nejezdím autem a nemám byt G C sbalím to hned a můžu zas jít F C ve vás je klid a ve mně holt ne G C G ónénénéónénéné Půjdu na pouť a vystřelím květ prachy mám pryč a cigaret pět když si to všechno do kufru dám tak v něm mám všechny věci co mám Klíč zamkne brož nůž ubodá květ a kdo ví proč je takovej svět když si to všechno do kufru dám tak v něm mám všechny věci co mám
Laboratoř Hmi A E Když sním, oči přivírám jak před neóny Hmi A E G A To v mé hlavě roztančí se elektróny Hmi A E Když spím, buňky dělí si mé chromozómy G A Hmi A pak že prý tu nedělám nic Když jím, kolik reakcí se ve mně ztrácí A mám víc, než en na entou informací Tak dál mě má chemie tu nutí k práci A pak že prý tu nedělám nic Hmi Hmi A E /: Ať to zkusí laboratoř, laboratoř, laboratoř :/ F# E F# I když má ten největší výkonný urychlovač G# F# A může dát své základní výsledky na G# počítač F# E Někde má tajný kód, data bank, co je F# smích nebo pláč /: Ať to zkusí laboratoř :/ Když jdu s jarní únavou a slunce pálí A vzpomínám, na to, vždyt víš I to je prý chemie a já ji chválím Znamená to, že tě mám rád /: Ať to zkusí laboratoř :/ Laboratoř! Laboratoř!
Línej skaut G D G C G D 1. V Podolí skaut línej žil, G C G D plnej síly zdá se byl, G G7 C jednu závadu vlastnil, D G C G D on napil se rád. 2. Jednou z rána žízeň měl, zahnat tíseň z žízně chtěl, pivní čáru zkoumat šel, D G C G on upil se mlád. C D G G7 R. Pivočára kouzlo má (ona!) C D G G7 k pípě cestu zná (a už!) C D G nikdy nepustí (koho!) A C D kdo se po ní dá. 3. Teď ve stínu lípy spí prázdnej sud mu v hlavě zní věčnej sen o pípě sní a leží pod ní. R. 4. = 3.
Modravý mámení D
C
C
A
A D C D Modravý mámení C D Nespraví trávení G C G Může se stát C G C G Že přestanu hrát A G A A musím se bát G A Že budu mít hlad D
C
D
C
D
G
C
Moc velký Trápení Unaví k zbláznění Chtě! jsem se smát A budu se prát Všechno se změní Já musím vyhrát Moc velký....
G
C
G
C
G
A
G
A
G
A
Nebezpečná postava G Jedna věc je mi záhadou C a stále vrtá hlavou mou, D proč krásné dívky hloupé jsou aú, G ty 'seš výjimkou. Proč chytrost kráse cizí je a prázdnou hlavu zakryje pár strašně pěkných nohou tvých, aú, to já dávno vím, jé. C Já tohle všechno vím a z toho nesoudím, D7 co platné je, když rozum nevidím, C ta tvoje postava se mnou si zahrává, D7 já hlupák zase naletím. Proč chytrost kráse cizí je a prázdnou hlavu zakryje pár strašně pěkných nohou tvých, aú, to já naletím.
Neučte roboty Dmi Neučte Dmi Neučte Bb Tím se Bb Tím se
C roboty vyplňovati žádost C roboty projevovati radost A ztrácí čas A ztrácí čas
Neučte roboty užitečnému Ihaní Neučte roboty hrát si se střelnou zbraní A G C Ať nejsou jako my A G C Ať mají zákony A G C Ať nejsou víc než my
A
Neučte roboty telepatii přání Neučte roboty za dveřmi naslouchání Tím se ztrácí čas At nejsou jako my At m aj í záko ny At nejsou víc než my Neučte roboty obdivovat se kráse Neučte roboty za nocí plakat a smát se Tím se ztrácí čas Ať nejsou ...
Nikdo nejsme akorát D Poskládejte ubrusy A Ty tady přece nemusí být D Všechny vázy ukliďte A A vůbec už se nestyďte klít E /: Čistému vše čisté F#mi Ať každý má co rád E Jedno je jisté F#mi D E A Nikdo nejsme akorát :/ Zametejte podlahu Nás nechte vedle výtahu stát Klidně svíčky zhasněte A spěte jak si budete přát /: Čistému vše čisté... :/ G Jen jedno jediné D A Je společné nám jako vám G Jenom to, že nám všem D A Byl právě jeden život dán G A každý ten svůj život D od začátku musí E Prožít sám Zatáhněte závěsy I popelníky smíte si vzít Správně kasu zamkněte Ať do postele můžete jít /: Čistému vše čisté... :/
Okno mé lásky G C G C 1. Kdo tě líbá, když ne já, kdo tě hlídá když ne já, G F C G okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má. 2. Kdo ti zpívá, když ne já, kdo tě hlídá když ne já, okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má. Emi D C D Emi D R. A v jeho lesku vidím přicházet sebe ve věku C Emi D C patnáct let a znovu říkám spoustu něžných vět: G C G C G D C Ty, já, jsme my, ty a náš svět. 3. Kdo tě budí, když ne já, kdo tě nudí, když ne já, okno v přízemí je zavřené i dnes, lásko má. Mezihra R. A v jeho lesku vidím přicházet sebe ve věku patnáct let a znovu říkám spoustu něžných vět: Ty, já, jsme my, my a náš svět. 4. Kdo tě hladí, když ne já, kdo tě svádí, když ne já, kdo tě zradí když ne já. +
Ty, já, jsme my, my a náš byl svět.
Osmý den G C G C Z kraje týdne málo jsem ti vhod G C ve středu pak ztrácíš ke mně kód Ami D sedmý den jsem s tebou i když sám G C G C osmý den schází nám V pondělí máš důvod k mlčení ve středu mě pláčem odměníš v neděli už nevím že tě mám osmý den schází nám D C G Tužku nemít nic mi nepovíš D C G řekni prosím aspoň přísloví D C Ami osmý den je nutný já to vím C Ami G sedm nocí spíš jen spíš vždyť víš Někdo to rád horké jiný ne mlčky naše láska zahyne pak si řeknem v duchu každý sám osmý den scházel nám Tužku nemít ...
Otázky C F 1. Kolik mám ještě dní, než přijde poslední, G C jak dlouho budu ještě zpívat a hrát, F kolik je na zemi cest, kterou mám dát se vést, G C nebo už myslet mám na návrat? C7 F D7 G R: Posečkej, lásko má, okamžik, vždyť svět je veliký otazník, C F G C pořád se jenom ptáš a odpovědi, tý se nedočkáš. E Ami *: Já jen vím: v zimě strom nekvete, Ami/G F E Ami v létě sníh nepadá, v noci je tma, Ami/G F C G rád tě mám, jen neptej se, proč - nevím sám. 2. Kde je tvůj dětský smích a proč je láska hřích, kolik jen váží bolest člověčí, proč je zlato drahý kov a proč je tolik prázdných slov, proč chce každý být největší? R: *: Já jen vím: řeky proud musi dál, v žilách krev pěnivá, kdo ji tam dal, rád tě mám, jen neptej se, proč - nevím sám. 3. Kolik je slunci let: milion nebo pět, myslíš, že zítra ráno vyjde zas, kolik je ulic, měst, proč umí kytky kvést, proč nikdo neslyší můj hlas?
Polštář G C G C 1. Když ráno nechci spát, nechce se mi vůbec vstát D C G C přemejšlím proč jsem tak línej. Vlastně mě nic nenutí, ležet téměř bez hnutí po ránu nejsem příliš vlídnej. 2. Peřina mě objímá, jak ta láska nevinná polední čas se zvolna blíží mozek ten už pracuje, tělo silně vzdoruje a oči se mi zas už klíží. (F#) Emi C R: Právě těď začal zase zvonit telefon G Ami já ležím klidně dál, rád nemám tenhle tón, G C G Emi ať volá kdo chce co chce mě to nevzruší Ami D C má poloha je skvělá, mám polštář v náručí. R: 3. Je tu někdo kdo to ví, že mám všechno hotový co bude dál je trochu matný nemám žádný migrény, či sociální problémy jenom s láskou je to nějak špatný.
Proč zrovna ty Ami
C H
Ami
C Ami
G
Ami F Mě nebolí, když holky lžou G Emi Ami vždyť jsou na to stavěný Ami F Že rozdrolí svý lásky tmou G Emi Ami G co víc čekat od ženy F G Ami G Ať vířej pro zážitky F G Ami vody stojatý F G Ami G Proč mívám z toho mžitky F G když se ptám Ami Ami C H Proč zrovna ty? Mně nevadí, že holky maj' svůj ráj, hry a proměny že nezradí, svý slovo daj' pak jdou, co chtít od ženy Já láskám rád se díval občas na paty teď blednu a ty zíváš, když se ptám Proč zrovna ty?
Emi G
Ami
C H
C H
Ami C Ami G Emi G Ami C H
Pták Rosomák D G C G D 1.Bůh mi seslal ránu, pa-da-da, pa-da-da, pa-da-da, da-da, pa-dá, G C G D mé klíče jsou v pánu, pa-da-da, pa-da-da, pa-da-da, da-da, pa-dá. C G C G Nemohu, nemohu dál, nemohu, nemohu dál, C G D nemohu do domu, hrůza mi hrdlo svírá. C G C G Nemohu, nemohu dál, nemohu, nemohu dál, C G D velkejma očima na mě pták Rosomák zírá. C G C G Šok z tebe pomalu mám, šok z tebe pomalu mám, C G D moc na mě nemrkej, ty ptáku Rosomáku. 2.Pták se kolem toulá, pa-da-da, pa-da-da, pa-da-da, da-da, pa-dá, klíče v ruce žmoulá, pa-da-da, pa-da-da, pa-da-da, da-da, pa-dá. Nemohu, nemohu dál, nemohu, nemohu dál, nemohu do domu, hrůza mi hrdlo svírá. Nemohu, nemohu dál, nemohu, nemohu dál, velkejma očima na mě pták Rosomák zírá. Šok z tebe pomalu mám, šok z tebe pomalu mám, G D moc na mě nemrkej, ty ptáku Rosomáku, G D G D G D Rosomáku, Rosomáku, Rosomáku.
Slzy tvý mámy Ami Dmi 1. Chvilku vzpomínej, je to všechno jen pár let, G C na kytaru v duchu hrej, tvoje parta je tu hned, Ami A7 Dmi z cigaret je modrej dým, hraje magneťák, Ami G Ami G Ami G holka sedla na tvůj klín, nevíš ani jak, nevíš jak. 2. Tvý roky bláznivý chtěly křídla pro svůj let, dnes uz možná nevíš sám, proč tě tenkrát pálil svět, chtěl jsi prachy na mejdan, byl to hloupej špás, když jsi v noci vyšel ven, snad ses [: trochu třás'. :] A G R: Když tě našel noční hlídač, F C byl by to jen příběh bláznivýho kluka, F C nebejt nože ve tvejch dětskejch rukách, F C Emi Ami E7 nebejt strachu, mohlo to bejt všechno jináč. Ami G Emi Ami *: Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář, F G C kdo tě zná, se vůbec nediví, že stárne její tvář, Ami Dmi nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal, Ami Emi jen pro tvý touhy zborcený, léta ztracený Ami ty oči pláčou dál. 3. Když jsi vyšel ven ze žalářních vrat, možná, že jsi tenkrát chtěl znovu začínat poctivejma rukama jako správnej chlap, snad se někdo ušklíb' jen, že jsi [: křivě šláp'. :] R: I když byl někdo k tobě krutej, proč jsi znovu začal mezi svejma, tvůj pocit křivdy se pak těžko smejvá, když hledáš vinu vždycky jenom v druhejch. *: Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář, kdo tě zná, se vůbec nediví, že stárne její tvář, nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal, vrať jí ty touhy zborcený, ať pro léta ztracený nemusí plakat dál ...
Snad jsem to zavinil já C#mi E F# F#mi G# 1. Zas jsi tak smutná, kdo se má na to koukat, C#mi E F# F#mi nic jíst ti nechutná, v hlavě máš asi brouka. E D# D C#mi E D# D C#mi R: Tak nezoufej, nic to není, za chvíli se to změní, F#mi H E G# snad jsem to zavinil já. 2. Zkus zapomenout na všechno, co je pouhou tou tmou obarvenou na černo, smutnou touhou. R:
Strejček Jonathan C F 1.Můj milej strejček Jonathan Bb byl šaramantní pán Gmi V rodině černou ovcí zván C7 Všemi byl odmítán F C Protože strejček Jonathan Dmi Ami Rozuměl písním černých vran Bb F Prej s nimi zpíval častokrát Gmi C7 to jejich krá, krá, krá F C To se nesluší, vždyt noční klid Dmi se neruší Ami Bb F Kdo tenhle zákon poruší, Gmi C7 tak nemá právo žít C7 F A proto strejček Jonathan Bb vymyslel tajnej plán Gmi odešel jednou ráno sám C7 Nikomu neřek kam... F Bb C7 A kam šel strejček Jonathan F Bb C7 F Bb C7 Strejček Jonathan, strejček Jonathan F Bb C7 strejček Jonathan. F C Dmi Strejček Jonathan flašinet koupil si a hrál Ami Bb F s opičkou na ulici stál Gmi C7 a pak šli dál a dál F C jakou si kdo přál,
Dmi Ami písničky lidem vyhrával Bb F po všech městech postával Gmi C7 stále se smál a smál. 2.Kam přišel strejček Jonathan měl dveře dokořán byl všemi dětmi milován Smích dával do všech stran Máma mi řekla: podívej - strejček byl živel podivnej a táta volil vlídný tón, řek' Nesmíš být jako on To se nesluší, hulákat lidem do uší kdo tenhle zákon netuší tak nemá právo žít A od těch dob staň se co staň chci bejt jak strejček Jonathan Nemít nic a žít jak pán toulat se sám a sám tak jako strejček Jonathan, strejček Jonathan strejček Jonathan, strejček Jonathan Strýček Jonathan se svojí malou opičkou až projdou vaší uličkou, tak dejte mi to znát Já se připojím, za nimi půjdu jako stín a nikomu nic nepovím budu jen hrát a hrát.
Svatojánskej happening Emi O svatým Jánu G To je nám hej D Emi Vždycky se vracívám až k ránu (k ránu) Všechno je v Pánu G Moc nekoukej D Emi Prošlápnul jsem u bubnů blánu (blánu) G Když zděšen utíkám D Zakopnu vo schod Emi H Záhrobní síly díky vám Dám velkou ránu Bum, bum, bum, prásk A vsunu hlavu na dno džbánu (džbánu) Rec.: Jenže ten džbán měl úzký hrdlo A hlava mně v něm nabobtnala Což mi zůstalo Na větvi nade mnou Už mě to zmáhá Příšera visí záhadná Po Svatým Jánu Moc nekoukej Potkáš-li spoustu divnejch pánů (pánů)
Taky jsem se narodil bos G Taky jsem se narodil bos A jako každý chlap C D G a kromě dvou půlek neměl nic Taky jsem se narodil bos A když mě přines čáp C D G a spustil jsem rámus z plných plic Taky jsem se narodil bos něco do čtyř kil a rozum až s léty začal brát Dlouho jsem tak za ranních ros bosky šlapal jíl a nedělní botky neměl rád Em Hm My měli roucha stejně průhledná Em Hm když jsme jen sáli z mléčných žláz C Am Náš bosý věk C měl to bych řek Am D tisíc krás G C G D Jenže mráz, jak šel z hor G C G D obul nás do bačkor Taky jsem se narodil bos jako každý kluk a sousedům slívy chodil krást Poštípaný od včel a vos to mi bylo fuk a pod hlavu k spánku stačil chrást Je v Mléčné dráze mince stříbrná tu věnem dostal každý z nás a náš bosý věk měl to bych řek tisíc krás
Proč jen mráz, jak šel z hor obul nás do bačkor? Škoda, že už nechodím bos kapsy plné slív že nenajdu sílu přelézt plot Neohrnuj nade mnou nos později či dřív i ty přijmeš zákon teplých bot Všechny mráz, jak šel z hor obul nás do bačkor zbavil nás s noblesou bosých snů - kdeže jsou? Ó jsou, snad jsou, snad jsou, někde jsou, někde jsou, ano, jsou někde jsou, snad jsou...
Ulice Ami Emi Zase půjdu dlouhou ulicí, Ami Emi Účast moje je dnes povinná G Dmi A drama největšího divadla E Ted' začíná Někdo snídá v bistru černou kávu Na slova své role vzpomíná A drama největšího divadla Ted' začíná C G Benzín, pot a líčidla C G Na červenou: stát! C G Všechno má svá pravidla F Co se bude hrát? Kdo se tady nevyzná? Kdo se musí ptát? Ulice ti nepřizná Co se bude hrát? Dmi Co se bude hrát E a s kým? A G D G D Vidíš mě, jak v dálce mizím A G D G D Blízko jsem a jsem ti cizí Vezmi co ti nabízím Vidíš mě, jak v dálce mizím C G Co se bude hrát C G Za posledním nárožím C G Co se bude hrát A a s kým? Zase půjdu dlouhou ulicí Kde má cesta jiné protíná A drama největšího divadla
Ted' začíná Zase půjdu dlouhou ulicí, Učast moje je dnes povinná A drama největšího divadla Ted' začíná
Únos Emi Ami Emi Ami Stoupá k nebi letadlo, stoupá, chystá divadlo C G Dmi Ami Emi jeden zlý a krutý pasažer revolver má. Emi Ami Emi Ami Vejde vpředu k pilotům, žádnou úctu k životům C G Dmi Ami Emi křičí já hned střílím změňte směr tam, kam chci já. Ami Emi Jen malé dítě brouká pam, pam, pam, pam, Ami Emi maminko, koukej, louka, pam, pam, pam, pam, Ami Emi víš pilotům ja závidím. Emi Ami Emi Ami Dlouhá pouť se prodlouží, v dlouhou ranvej za louží C G Dmi Ami Emi neboť řídí smrt, co může tě vzít ještě dál. Emi Ami Emi Doufej, že to nespustí, doufej, že tě C G Dmi Ami Času málo zbývá, míň než-li sám by si
Ami propustí Emi přál.
Ami Emi Letušky každý ptá se kam, kam, kam, kam Ami Emi a slyší tíseň v hlase kam, kam, kam, kam. Ami Bbmi Únosci vůbec páni neznají slitování Fmi Bbmi Fmi Bbmi Pouhá zloba poručí, pouhá zbraň tě poučí Db Ab Ebmi Bbmi Fmi Kdo tu náhle vládne, pilote, vždyť nejsi sám Fmi Bbmi Fmi Bbmi S touhou tobě věří jen, s touhou ať je spokojen Db Ab Ebmi Bbmi Fmi Jen ať může dítě v náručí vrátit se k hrám Bbmi Fmi Co teď mu táhne hlavou? Sám, sám, sám sám Bbmi Fmi Za čí žene slávou, Kam, kam, kam, kam?
Bbmi Ami Co řek by na otázku: proč tolik dává v sázku Emi Ami OK dvěstědvacetpět, C G Přistáváme v nouzi,
Emi Ami OK chceme navádět Dmi Ami Emi únosce donutil nás
Emi Ami Emi Ami OK dnes tu přistane, OK nic se nestane C G Dmi Ami Emi Bez pasu ten pán tu zůstane, s ním není špás Emi Ami Emi Ranvej, tím to nepadá, ranvej, co svět C G Dmi Ami že tak hloupé, velké zlo tady má tolik
Ami postrádá Emi míst.
Emi Ami Emi Ranvej, zítra v novinách, ranvej, bude C G Dmi Ami Je to zvláštní vášeň k snídani senzace
Ami slovo vrah Emi číst ...
Vlak co nikde nestaví E Vagóny skřípou, pásy kolejí kvílí A E monotónním rytmem kol E Sedím tu v koutě a už pořádnou chvíli A E slyším jejich rokenrol D A E Ted' už znám to co každý ví D A E tenhle vlak nikde nestaví Najednou vím i to, že byl jsem jak blázen a jsem štastný právě tím tím, že se můžu vézt po téhle dráze dvacátého století Ted' už znám to co každý ví tenhle vlak nikde nestaví Vlídný průvodčí cestujícím fóry vypráví Jízda nekončí E tenhleten vlak nikde nestaví H E nestaví, nestaví A nestaví Vagóny skřípou, někde v dálce se ztrácí poslední z mých iluzí I když ty chvíle s tebou ted' draze splácím vůbec nic mě nemrzí Ted' už znám to co každý ví tenhle vlak nikde nestaví
Z bílé černou F C Když se chcete smát F C Pravda to není G To se vám zdá F C G Je, to se vám zdá F C To vám akorát F C Brejle mámení G Nedají spát F C G Jé, nedají spát F C G Mámení vše předělá F C G Z bílé černou udělá F C Král je pak nuzák F C Zloděj všechno smí G A obecní F G Hlupák všechno ví F Nekonečno má C Konec v podkroví G Služba tajná F C G Nám víc nepoví Mámení vše předělá Z bílé černou udělá F
C
F
C
F
G
Já mám vlastně rád Brejle mámení Nad ně není Jé, nad ně není
F
G
F
C
F
C
F
G
F
G
Smutek promění V krásnej velkej rái Kde se dá žít Žít bez mučení Mámení...
Želva D G D G D G D G 1. Ne moc snadno se želva po dně honí, D G D G D G D velmi radno je plavat na dno za ní, A Hmi potom počkej, až se zeptá na to, co tě v mozku lechtá, D G D G D G D G nic se neboj a vem si něco od ní. 2. Abych zabil dvě mouchy jednou ranou, želví nervy od želvy schovám stranou, jednu káď tam dám pro sebe a pak aspoň pět pro tebe, víš, má drahá, a zbytek je pod vanou. D A G D A G D R: Když si někdo pozor nedá, jak se vlastně želva hledá, G A G A ona ho na něco nachytá, i když si to později vyčítá. 3. Ne moc lehce se želva po dně honí, ten, kdo nechce, tak brzy slzy roní, jeho úsměv se vytratí, a to se mu nevyplatí, má se nebát želev a spousty vodní. R:
