41–223
21.4.2009 10:25
Stránka 128
âeleì: Baboãkovití (Nymphalidae) Baboãka osiková (Nymphalis antiopa L.) se vyznaãuje Ïlut˘m lemem na v‰ech kfiídlech, kter˘ je dostateãnû odli‰uje od ostatních mot˘lÛ. U mlad˘ch jedincÛ je lem svítivû Ïlut˘, u star‰ích bledne. Baboãka osiková patfií k nejvût‰ím denním mot˘lÛm evropské zvífieny. Îije nejradûji v lesích níÏin i podhÛfií, ale nevyh˘bá se ani horám, kde létá na horsk˘ch loukách. První jedinci se objevují velice brzy na jafie, ãasto uÏ za hezk˘ch bfieznov˘ch dnÛ. To jsou mot˘li, ktefií pfieãkali zimu v rÛzn˘ch úkrytech, k nimÏ patfií i pÛdy venkovsk˘ch domkÛ a chalup. Pfiilétají k rozkvetl˘m jívám i ke kmenÛm a pafiezÛm bfiíz, ronícím mízu. Na podzim se objevují v zahradách, kam je pfiiláká pfiezrálé opadané ovoce. Na jeho sladk˘ch ‰Èávách hodují spoleãnû s baboãkou admirálem, vosami, sr‰ní i dal‰ím hmyzem. Samice klade ve skupinách protáhlá vajíãka, která jsou na povrchu velmi jemnû skulpturovaná. Housenky upoutávají pozornost ãerven˘mi skvrnami na hfibetû. Îijí na listech vrby, topolu, bfiízy i jilmu. Vyskytují se v ãervnu a v ãervenci a kuklí se na hostitelské rostlinû. Mot˘li vyletují v ãervenci a Ïijí aÏ do kvûtna budoucího roku. Bûhem roku tedy vznikne jediné pokolení. Rozpûtí pfiedních kfiídel: 55–75 mm
128
41–223
21.4.2009 10:26
Stránka 129
h
129
41–223
21.4.2009 10:26
Stránka 130
âeleì: Baboãkovití (Nymphalidae) Baboãka jilmová (Nymphalis polychloros L.) by mohla b˘t pfii letmém pohledu zamûnûna s baboãkou kopfiivovou. Máme-li v‰ak moÏnost oba druhy porovnat, pak je zfiejmé, Ïe barevná kresba na kfiídlech je u obou druhÛ, i pfii ve‰keré jejich promûnlivosti, znaãnû odli‰ná. Baboãka jilmová ob˘vá pfiedev‰ím svûtlé listnaté lesy, paseky a lesní okraje, ale zalétá i do parkÛ a láká ji mnoÏství kvûtÛ na hfibitovech. První jedinci opou‰tûjí své zimní úkryty uÏ brzy na jafie. Mot˘l rád pfiilétá k poranûn˘m bfiezov˘m stromÛm i pafiezÛm a nasává vytékající mízu. Jsou-li na lokalitû kvetoucí jívy, pak na nich tato baboãka neschází. Vajíãka jsou zelenavá, protáhlá a na povrchu ozdobena osmi jemn˘mi Ïebírky. Samice je klade v fiadách. Housenky Ïijí od kvûtna pospolitû v hnízdû z fiídkého pfiediva. Setrvávají v nûm aÏ do plného vzrÛstu. Pak je opou‰tûjí a zakuklí se. K Ïivn˘m rostlinám housenky patfií hlavnû vrba, jilm a v sadech ovocné stromy, pfiedev‰ím tfie‰eÀ a jabloÀ. Kukla má 4 kovovû lesklé skvrny. Mladí mot˘li se objevují od konce ãervna. Pak pfiezimují. Údaje o pfiemnoÏení housenek a o ‰kodách, které pÛsobily v ovocn˘ch sadech, patfií dnes uÏ definitivnû minulosti. Baboãka jilmová dnes uÏ patfií k ub˘vajícím druhÛm. Rozpûtí pfiedních kfiídel: 50–55 mm.
130
41–223
21.4.2009 10:26
Stránka 131
h
131
41–223
21.4.2009 10:26
Stránka 132
âeleì: Baboãkovití (Nymphalidae) Baboãka paví oko (Inachis io L.), neodmyslitelná okrasa na‰í pfiírody má to ‰tûstí, Ïe se dovede pfiizpÛsobit stále se zhor‰ujícím podmínkám Ïivotního prostfiedí. Je v‰ude hojná, v nûkter˘ch letech dokonce velmi hojná. Je pfiekrásná, kdyÏ sedí na poraÏeném kmenu, na kamenu nebo na kvûtu, rozevírá kfiídla a nastavuje je slunci. Baboãka paví oko je doma v nejrÛznûj‰ích biotopech. Létá v lesích, na polích, na kvûtnat˘ch loukách, podél polních cest, na pastvinách, ve stepích, na mezích, v parcích, na hfibitovech i v zahradách. Právû zde patfií s baboãkou kopfiivovou a bûláskem zeln˘m k nejhojnûj‰ím druhÛm mot˘lÛ. V ãasném jaru je paví oko úãastníkem vãelích hodÛ na kvetoucích jívách. Plno v˘Ïivné stravy jí sk˘tají úbory pampeli‰ek. V plném létû saje nektar z kvítkÛ dobromysli, chebdí, sadce konopáãe i jetele. K podzimu vyhledává astry a spokojuje se i s pcháãem, bodláky a chryzantémami. Vábí ji i míza listnat˘ch dfievin nebo pfiezrálé spadané ovocné plody. Létá skoro po celou sezónu, ale vytváfií jen jediné pokolení. Mot˘li, ktefií se líhnou v létû, létají do podzimu a pak zalézají k pfiezimování, ãasto na pÛdu venkovsk˘ch domkÛ, chalup, do jeskyÀ a nejednou i do venkovsk˘ch kostelíkÛ. Po pfiezimování létají je‰tû do kvûtna. Housenky Ïijí na kopfiivû nebo na chmelu. Kukla je na rostlinû zavû‰ena hlavou dolÛ. Rozpûtí pfiedních kfiídel: 50–60 mm.
132
41–223
21.4.2009 10:26
Stránka 133
h
133
41–223
21.4.2009 10:26
Stránka 134
âeleì: Baboãkovití (Nymphalidae) 1 Baboãka admirál (Vanessa atalanta L.) sedává ráda na kmeni stromu s kfiídly sklopen˘mi k sobû a k nerozeznání spl˘vá se stromovou kÛrou. KdyÏ v‰ak kfiídla rozevfie, objeví se jejich barevná nádhera. Admirál je mot˘lem kvûtnat˘ch luk a neschází ani v zahradách. Sem jej lákají nejen rozmanité kvûty, ale zvlá‰tû k podzimu opadané hnijící hru‰ky nebo ‰vestky. Nasává z nich sladké ‰Èávy. Admirál je druhem migrujícím, proto musí b˘t v˘born˘m letounem. U nás pfiezimuje jen zfiídka, pfiesto v‰ak tu není nijak vzácn˘. KaÏdoroãnû k nám pfiilétají mot˘li z jihu. Ti se zde rozmnoÏují, takÏe mÛÏeme admirála zastihnout od kvûtna do fiíjna. Vyhovuje mu i horské prostfiedí. Housenka Ïije na kopfiivû, nûkdy na bodláku a pcháãi. Rozpûtí pfiedních kfiídel: 50–60 mm. 2 Baboãka bodláková (Vanessa cardui L.) miluje otevfienou krajinu – stepi, pole, kvûtnaté louky i okraje lesÛ. Je taÏn˘m druhem, stejnû jako baboãka admirál. Její vlast leÏí v tropech a v subtropech. K nám zalétá z jiÏní Evropy a ze severní Afriky. První jedinci se objevují uÏ v dubnu, vût‰inou v‰ak aÏ v kvûtnu. Vytvofií u nás zpravidla dvû pokolení. Mot˘li u nás nepfiezimují. Housenka Ïije na bodláku, pcháãi aj. Rozpûtí pfiedních kfiídel: 45–60 mm.
134
41–223
21.4.2009 10:26
Stránka 135
1
2
135
