âE·I V 1. SVùTOVÉ VÁLCE 3. DÍL
DO HO¤KÉHO KONCE Libor Nedorost
Nakladatelství Libri Praha 2007
Tyto knihy vûnuji sv˘m dûtem, malé Jitce a Mikulá‰ovi, kter˘m se omlouvám za to, Ïe jsem si s nimi nehrál, kdyÏ jsem je psal. Souãasnû bych rád touto cestou podûkoval své Ïenû Dá‰e za trpûlivost, kterou se mnou má, sv˘m rodiãÛm a v‰em pfiátelÛm, které mi Ïivot poskytl, za jejich pomoc a pfiátelství ve chvílích, kdy jsem to potfieboval.
Na tomto místû si rovnûÏ dovoluji podûkovat panu Mgr. Robertu Bílkovi z Vy‰kova, Ing. Josefu DaÀkovi z Pr‰tic, JUDr. Pavlu Hálovi z Brna, Mgr. Jaroslavu Nedorostovi z Telãe a Ing. Hugo Bfiezáãkovi z Brna za laskavé poskytnutí fotografií a údajÛ z rodinn˘ch alb a archivÛ.
© Libor Nedorost, 2007 Illustrations © archiv autora, 2007 © Libri, 2007 ISBN 978-80-7277-327-5 ISBN 80-7277-320-8 (soubor) ISBN 80-7277-321-6 (1. sv.) ISBN 80-7277-322-4 (2. sv.)
Obsah
Ediãní poznámka - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 7 Z li‰ãích dûr do Darnice... (Rusko – jaro a léto 1916) - - - - - - - - - - - - - 9 V li‰ãích norách - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 15 Brusilovova ofenziva - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 24 Rakouská katastrofa u Lucku - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 31 Boje u Sapanova - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 45 Schnell zurück - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 52 Cesta do zajetí - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 58 Krvavé boje na fiece Stochod - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 63 Vznik rumunské fronty - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 71 Nestfiílet, to jsou âe‰i! (Rusko – podzim 1916 aÏ zima 1918) - - - - - - - 76 Pfiedposlední váleãná zima - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 77 Pfiemy‰l v rakousk˘ch rukou - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 83 Sturmtruppen - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 85 Bfieznová revoluce v Rusku - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 87 Bitva u Zborova - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 90 Protiofenziva Centrálních mocností v Haliãi a Bukovinû - - - - - - - - - 102 ¤íjnová revoluce a poráÏka Ruska - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 107 Konec na v˘chodní frontû - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 112 Na vlnách Adrie… (Jadran 1914–1918) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 123 Po mobilizaci - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 125 Nov˘ protivník - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 136 Po srbské poráÏce - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 147 Vzpoury - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 155 Od Soãi k Piavû (Itálie – léto 1917 aÏ jaro 1918) - - - - - - - - - - - - - - - 176 Jedenáctá bitva na Soãi - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 178 Rakouská odpovûì u Tagliamenta - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 186 Poslední vítûzn˘ postup - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 190 Italsk˘ ústup za Tagliamento - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 201 Rakousk˘ postup benátskou rovinou - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 215 Konec ofenzivy a poslední zima na frontû - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 228
Do hofikého konce (Itálie – léto a podzim 1918) - - - - - - - - - - - - - - - Poslední rakouská ofenziva - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Druh˘ den ofenzivy na Piavû - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Tfietí den ofenzivy na Piavû - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Velká voda – ãtvrt˘ den ofenzivy - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Ofenziva na Piavû – den pát˘ a ‰est˘ - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Odchod z pfiedmostí - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Italsk˘ nálet na VídeÀ - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Rozklad armády - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Poslední boje - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - V pohofií Monte Grappy - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Vojno povol! - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Doslov - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Prameny a literatura - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Slovníãek odborn˘ch v˘razÛ - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - Seznam zkratek - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
231 233 246 250 254 259 264 269 270 273 281 283 289 291 297 299
Ediãní poznámka
V dobové korespondenci úãastníkÛ války a v dal‰ích dobov˘ch dokumentech byl zachován pÛvodní pravopis s v˘jimkou pfiípadÛ, kdy to bylo na závadu srozumitelnosti textu. Pokud jde o vojenskou terminologii, armádou byl naz˘ván organizaãní útvar vojska sloÏen˘ z nûkolika armádních sborÛ. Sbor se skládal obvykle z nûkolika pû‰ích brigád, jednoho pluku jízdy, jednoho pluku dûlostfielectva a dále Ïenijních formací, vozatajstva, zdravotnické setniny, polních ambulancí, muniãního parku a zásobování. Armádní sbory se oznaãovaly fiímsk˘mi ãíslicemi, v‰echny ostatní útvary ãíslicemi arabsk˘mi. U nûkter˘ch ilustrací jsou jako popisky pouÏity citace ze vzpomínek úãastníkÛ války, uvefiejnûn˘ch v jednotliv˘ch kapitolách. V tom pfiípadû je v závorce uveden autor a název jeho díla. Poznámky jsou zafiazeny za jednotliv˘mi kapitolami.
7
Z li‰ãích dûr do Darnice… (Rusko – jaro a léto 1916)
S odchodem zimy se na v˘chodní frontû Ïivotní podmínky vojákÛ mírnû zlep‰ily. Nejvût‰í tûÏkosti jim pÛsobil dlouhotrvající dé‰È mûnící dno zákopÛ v nepfiíjemné bahno. V jejich vybavení pfiitom nedo‰lo k podstatnûj‰ímu zlep‰ení. Kryty byly malé, vût‰inou tzv. hroby s v˘klenky na spaní, ãasto nechránûné pfied nepfiízní poãasí. Jedinou ochranou mohla b˘t celta nataÏená nad zákopem. Na vût‰í zvelebování zákopÛ nebylo moc ãasu, protoÏe v dobû gorlické ofenzivy vojáci po boji pozice opou‰tûli a pfiesouvali se kupfiedu. Zmûny pfiineslo aÏ zastavení postupu na konci roku 1915, kdy rakouské velení vyuÏilo nûmeck˘ch zku‰eností ze západní fronty. Zákopy byly pevnûj‰í a hlub‰í, zabezpeãené proti moÏnému sesuvu dfievûn˘mi fo‰nami, proutím, postupnû i betonem. První linie se spojovala pfiíãn˘mi zákopy s mûlãí druhou, eventuálnû tfietí linií. Cel˘ systém chránily pfiekáÏky z ostnatého drátu. O pohybu nepfiítele informovaly polní hlídky z pfiedsunut˘ch stanovi‰È. Také kryty se stavûly dÛkladnûji a byly
Válka si na‰la vlastní stavební styl, odpovídající praktick˘m potfiebám, místu a diktátu doby.
9
lépe vybaveny. Pevností vynikaly zvlá‰tû tzv. li‰ãí nory, které poskytovaly ochranu i pfied dûlostfieleckou palbou. Kryty mûly vyztuÏené stûny, stfiechy z nûkolika vrstev, hlinûnou podlahu postupnû pfiekryly dfievûné fo‰ny. „Stûny zákopÛ jsou jiÏ v‰ude vypleteny proutím, v‰ude jsou podlahy (Ïebfiíãky), v níÏinû na hranici mezi na‰ím a pûtatfiicát˘m plukem, kde protéká mal˘ potok, jest zfiízen dosti velk˘, stfieleck˘m náspem chránûn˘ betonov˘ basén pro koupání, za silnicí u sousední setniny jest pfiímo v hlavním zákopû zfiízena kantina a v úÏlabinû u sousedního praporu postavili si ho‰i dokonce – kuÏelník, kter˘ je neustále v ãinnosti,“ zapsal si do deníku pfiíslu‰ník jindfiichohradeckého 75. pû‰ího pluku Franti‰ek Jaro‰. „Ov‰em Ïe si ãasto chce zahrát také Moskal (Rus – pozn. autora), ale má trochu »tûÏké koule«, a tak s ním nikdo nechce hrát, a obyãejnû kdyÏ on zaãne, druzí radûji uteãou. V posledních dnech zavedli nám do dekunkÛ (kryty – pozn. autora) v úseku na‰eho praporu i elektrické osvûtlení, takÏe to v chodbách zákopÛ uÏ vypadá jako v ulicích velkomûsta. Kam se ãlovûk podívá, v‰ude sam˘ drát. »Elektrárna« etablovala se v úÏlabinû u praporního velitelství. Pom˘‰lelo se téÏ na zavedení proudu do drátûn˘ch pfiekáÏek, ale pfii‰lo se na to, Ïe je to neproveditelné. Jednak není tak silného proudu, a pak nepfiítel, kdyÏ chce opravdu útoãit, stejnû dfiíve drátûné pfiekáÏky dûlostfielbou rozbije. JelikoÏ je nyní dostatek stavebního materiálu, kter˘ se neustále celé noci dováÏí, jsou jiÏ témûfi v‰ecky podzemní kobky muÏstva (dekunky) pfiestavûny, pfii ãemÏ vyuÏito v‰ech zku‰eností, za celé dlouhé mûsíce v zákopech získan˘ch, takÏe nyní do nich nemÛÏe téct, stûny
Také kryty se stavûly dÛkladnûji a byly lépe vybaveny.
10
U pfiedních stráÏí na jarním sluníãku
jsou vybednûny fo‰nami, stropy jsou tak vysoko, aby se nemusel ãlovûk sh˘bat, podlahy jsou dfievûné a na spaní fiádné pryãny. Pro pfiípad nebezpeãí ohnû v zákopech jsou u dekunkÛ vystaveny sudy, v nichÏ musí b˘t pfiipravena stále voda. Nûkdy se také pfii nejlep‰ím úmyslu udûlá veliká hloupost, ale zku‰enostmi se ãlovûk uãí. Tak na pfiíklad, aby se vojáci pfii nepfiátelském útoku nemuseli pfii stfielbû opírat lokty do hlíny a o hlínu téÏ pu‰ky opírat, zfiízena byla z fo‰en jakási opûradla. Pfii posledním útoku v maìarsk˘ch posicích nad Cebrovem se teprve ukázalo, jak tato opûradla jsou nebezpeãná, neboÈ pfii v˘buchu granátu do tzv. pfiedprsnû stfiílen nebyl stfiepinami ani jeden voják zasaÏen, za to granátem vyraÏenou fo‰nou byla fiada vojákÛ zabita. V dÛsledku toho musely b˘t v‰echny dfievûné opûry v‰ude ihned odstranûny a nahrazeny drny.“1 Nejjednodu‰‰ím a z ãasového hlediska nenároãn˘m pfiístfie‰kem pro vojáka byl stan z celt. Stany poskytovaly úkryt pfied nepfiízní poãasí nejen v noci, ale i bûhem dne. Jako izolace od studené nebo vlhké zemû slouÏila sláma ãi pytle se senem. Sláma se osvûdãila i pfii úpravû velmi promoãené zemû. Pfii chladnûj‰ím poãasí v‰ak stany pfiestávaly staãit. Nebyla-li Ïádná jiná moÏnost kam sloÏit hlavu, pfiistupovali vojáci k zateplení stanÛ, pokud se domnívali, Ïe se na daném místû zdrÏí déle. Stavba dfievûné boudy byla ponûkud nároãnûj‰í. K vytápûní se pouÏívala nejãastûji kamínka vlastní v˘roby. K ubytování za frontou se vyuÏívalo stávajících nepo‰kozen˘ch staveb ve vsích, a to nejen chalup, ale i hospodáfisk˘ch stavení: stodol, chlévÛ, sklepÛ.
11
„Ubytovali jsme se v rozbit˘ch domech a stodolách,“ vzpomínal pfiíslu‰ník stanislavského 58. pû‰ího pluku Vladislav KvûtoÀ. „Aãkoliv okna byla rozbita a venku silnû mrzlo, spal jsem celkem dobfie, aÏ na to, Ïe mû ráno bolel vaz, neboÈ jsem si dal na noc pod hlavu svÛj nacpan˘ ruksak. Ráno byl v‰ude sníh. U vengerské studny (taková jako v Maìarsku) jsem se pûknû umyl. Chlapci rozdûlali na poli oheÀ, toÏ jsme sedûli kolem, hfiáli se a opékali na prutech krajíce chleba. Mûli jsme hlad, a kdyÏ nebylo nic na nûj, alespoÀ jsme to trochu oãadili a opekli. Museli jsme ale dávat pozor, neboÈ chleba byl samá sláma, snadno chytil a v˘bornû hofiel a také jsme ho málo fasovali.“2 V dobû, kdy byl na frontû klid nebo byl pluk umístûn v záloze ve vesnici nebo v mûsteãku za frontou, a v dobû, kdy voják nevykonával uloÏené úkoly, jako bylo kopání nov˘ch zákopÛ, stráÏní sluÏba ãi cviãení se zbraní, si mohl chvilku odpoãinout. Pfii pobytu v záloze v nûkterém mûsteãku bylo spektrum aktivit vût‰í. Velení armády od vojákÛ vyÏadovalo náv‰tûvu kostela, spojenou zpravidla s kázáním a se zpovûdí. Hodnû ãasu vûnovali vojáci, pokud to podmínky dovolovaly, osobní hygienû, úpravû sv˘ch pfiíbytkÛ, opatfiování potravin, vafiení a psaní korespondence sv˘m blízk˘m. Pfii sluneãném poãasí se ve chvílích volna vojáci umyli v potocích, fiíãkách ãi rybnících. V blízkosti fronty se oãista provádûla pfieváÏnû za tmy. Tam, kde místo uÏ nebylo ohroÏováno nepfiítelem, mohli se vojáci um˘t i za denního svûtla. Na podzim koupání znemoÏnilo chladné poãasí. Vykoupání se ãasto spojilo i s praním prádla nebo alespoÀ s pfievleãením do ãistého. KaÏd˘ voják mûl vût‰inou dvoje spodní prádlo, jedno, které mûl na sobû, a druhé rezervní v tornû. Prádla si voják povaÏoval a zaujímalo v Ïebfiíãku dÛleÏitosti jedno z pfiedních míst, hned za jídlem. V zimû zbyla vojákÛm jediná moÏnost – m˘t se nûkde v teple v pfiíbytku, krytu ãi vesnické chalupû. Vojáci si na pfienosn˘ch kamínkách nebo na peci ve svûtnici ohfiáli vodu v nûjaké nádobû a v ní se vût‰inou i umyli. Se stabilizací fronty na konci roku 1915 do‰lo v osobní hygienû k podstatnému zlep‰ení, neboÈ armáda zaãala za frontou budovat láznû. K tomuto úãelu vyuÏila stávajících staveb ve vesnicích za frontou a upravila je. Jindy byly takové láznû vystavûny celé. O tyto láznû se staraly speciální ãety, tzv. Badezugy. Vojáci nav‰tûvovali láznû spoleãnû jako pluk nebo jeho ãást a po vykoupání se vraceli zpût na své pozice. Pokud se láznû nacházely v nûkterém z mûsteãek, zbyl vojákÛm ãas na jeho náv‰tûvu spojenou s nákupy.3 Pfies ve‰keré gigantické úspûchy Ústfiedních mocností a obrovské ztráty rusk˘ch vojsk, které od poãátku svûtové války dosáhly témûfi tfií milionÛ muÏÛ, se v˘chodní fronta nezhroutila. PfiestoÏe Rusové jiÏ na sklonku roku 1915 podnikli nûkolik pokusÛ o prolomení nové linie front, panoval na v˘chodní frontû
12
Pfii sluneãném poãasí se ve chvílích volna vojáci umyli v potocích, fiíãkách ãi rybnících.
poãátkem roku 1916 relativní klid. „19. 3. 1916. Cel˘ prapor se byl v Radsivilovû koupat, ‰li jsme pfies Krupiec,“ vzpomínal Vladislav KvûtoÀ. „Prohlédli jsme si mûsteãko, je tam velmi Ïivo, plno mal˘ch krámkÛ, Ïidé dûlají obchody. Byli jsme na herbatû (ãaj – pozn. autora) a koupili potfiebné vûci. Po koupání jsme se vydali na zpáteãní cestu. Oslavovali jsme trochu roãní vojenskou sluÏbu. Druh˘ den ráno jsme mûli nastoupit cestu do zákopÛ. Snûdli jsme, co jsme mûli, abychom mûli lehãí ruksaky. Ráno v pût hodin pfii skfiivánãím ‰vitofiení jsme vy‰li pfiímo na smûr »BoÏí Hory«. ·li jsme cestou necestou po poli v mofii bláta. Cesta byla stra‰ná, ‰li jsme jednotlivû, rozloÏeni v dlouhém prÛvodu. Vojáci padali únavou, i já jsem myslel, Ïe nedojdu. Bylo to daleko, asi 30 km. Koneãnû jsme stanuli v lese, pu‰ky dali do kozlÛ (pu‰ky postavené paÏbou na zem, aby se ve vzduchu vzájemnû opíraly hlavnûmi a vytváfiely jakousi pyramidu – pozn. autora), rüstung (v˘zbroj – pozn. autora) na zemi. Zde jsme mûli ãekat do setmûní. ProhlíÏeli jsme dfievûné domky, na‰li jsme Feldkino (polní kino – pozn. autora), kam jsme za‰li, bylo tam teplo. Pfiijela kuchyÀ, rozdala se menáÏ a rÛzn˘ fasung (pfiídûl – pozn. autora), udûlaly se ohnû a bylo Ïivo, byla i herbata a rum, bylo veselo. K veãeru jsme ‰li do zákopÛ, zase sam˘m blátem a plni oãekávání. Rozdûlili jsme se po ãetách a stanuli u vchodu do spojovacích zákopÛ (Laufgraben), ‰li jsme cik a cak asi pÛl hodiny, bylo jiÏ tma, ‰li jsme ko
13
lem stráÏn˘ch, po del‰ím hledání nás zavedl jeden ‰ikovatel âech do dekunku, dosti velkého, ukázal nám pryãnu, na kterou jsme se s Antonem skrãili a spali. Druh˘ den nám ukázali posici. Ruské zákopy jsou od na‰ich 800 aÏ jen 400 krokÛ, mezi zákopy leÏí fieka Ikva s moãálovitou loukou. Na‰e zákopy chrání asi v 19. fiadách drátûné pfiekáÏky. Do jedné fiady lze zapnout elektrick˘ proud. U drátûn˘ch fiad jsou upravena místa pro odposlouchávací stráÏné, k nim vedou vykopané spojovací zákopy. PonûvadÏ terén je písãit˘, jsou zákopy, aby se nesesouvaly, obloÏeny proutûn˘mi ploty. Obsazení je asi jeden muÏ s pu‰kou na 20 m, coÏ ale není stálé obsazení. Na nûkter˘ch místech jsou ocelové krycí desky s otvorem, kde je dobfie vidût nepfiátelské posice a lze stfiílet speciální pu‰kou. Stfielba z pu‰ek je dosti Ïivá. KaÏdou chvilku nám nad hlavou za‰ustila stfiela, téÏ granáty se nad námi roztrhnou. Veãer pfiijela kuchyÀ s v˘bornou stravou, karbanátky s brambory a amolety. Celkem se nám to tu zamlouvá.“4 „Na velikonoãní svátky jsem byl jiÏ zase v poli,“ vzpomínal voják 56. pû‰ího pluku Franti‰ek KfiíÏek. „O svátcích nepadla s ruské strany ani rána, a do‰lo to tak daleko, Ïe jsme vylezli z dekunkÛ ven a Rusové téÏ, na pÛl cesty jsme se se‰li a vymûÀovali si rÛzné vûci. Rusové nám dávali chleba a my jim kofialku, kte-
Hlavní zákop mûl místy hloubku 2,5 a nûkde aÏ 3 m.
14
