Abeceda personalisty 2009 3. vydání 1. aktualizace k 1. 7. 2009 Str. 111
Doplňte si do seznamu předpisů: „Nařízení vlády č. 137/ 2009 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě“, a nařízení vlády č. 564/2009 Sb. si uveďte v tomto znění: „Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 74/2009 Sb., č. 130/2009 Sb. a nařízení vlády č. 201/2009 Sb.“
Str. 126
V části 4.3.1.1 poslední věta v prvním odstavci zní: „Katalog prací tvoří přílohu k nařízení vlády č. 137/ 2009 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě.“
Str. 129
V části 4.3.1.3 se druhý odstavec nahrazuje tímto textem: „Ustanovení § 5 odst. 2 a 3 vymezují okruhy zaměstnanců, jimž náležejí platové tarify podle některé ze zvýšených stupnic platových tarifů stanovených v přílohách č. 2 a 3 k nařízení vlády. Stupnice platových tarifů stanovená v příloze č. 2 je v zásadě koncipována pro zaměstnance státu, především ve správních úřadech, a pro zaměstnance územních samosprávných celků zařazené v úřadu a v obecní (městské) policii jako kompenzace většího rozsahu omezení a povinností uložených jim zákonem v porovnání se zaměstnanci jiných zaměstnavatelů. Stupnice platových tarifů stanovená v příloze č. 3 se uplatní pro zdravotnické pracovníky poskytující zdravotní péči, a to jak ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních záchranné služby, tak i v zařízeních sociálních služeb.“
Str. 137
Str. 163
V části 4.4.1 nahraďte odkaz v závorce na nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, odkazem na „nařízení vlády č. 137/2009 Sb., kterým se stanoví katalog prací ve veřejných službách a správě“. Druhá odrážka shora zní: „novelou zákona o daních z příjmů zákonem č. 216/2009 Sb. došlo k dalšímu zpřesnění podmínek pro daňové osvobození částek (§ 6 odst. 9 písm. a)) vynakládaných zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele. Současně byl upraven i text ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona o daních z příjmů tak, že všechny výdaje (náklady) na vzdělávání, včetně rekvalifikace související s předmětem činnosti zaměstnavatele, jsou daňově uznatelnými výdaji (podrobněji viz doplnění k části 5.2.1)“.
1
str. 168
Druhá věta prvního odstavce pod nadpisem kapitoly 5.2.1 zní: „U vzdělávání je proto důležité rozlišovat, zda se jedná o odborný rozvoj nebo rekvalifikaci zaměstnance*) související s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo zda odborný rozvoj a rekvalifikace s předmětem činnosti zaměstnavatele nesouvisí.“ Poslední odstavec nad kapitolou 5.2.1.1 zní: „V oblasti vzdělávání se pod pojmem zaměstnanecká výhoda rozumí pouze příspěvek či celá úhrada nákladů na vzdělání, které nesouvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele.“ Kapitola 5.2.1.1 včetně názvu zní: „5.2.1.1 Vzdělávání zaměstnanců v souvislosti s předmětem činnosti zaměstnavatele Náklady na provoz vlastních vzdělávacích zařízení*) nebo výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců podle jiného právního předpisu (např. § 230 zákoníku práce) a rekvalifikace zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů), pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele, může zaměstnavatel podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona o daních z příjmů zahrnout do daňových výdajů. Zdanění u zaměstnance U zaměstnance jsou nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle jiného právního předpisu upravujícího zaměstnanost (zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů) osvobozena od daně. Toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům (§ 6 odst. 9 písm. a) ZDP). Odvod pojistného na zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení Částky na odborný rozvoj a rekvalifikaci zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a pojistné se z těchto příjmů neodvádí. Â
Pokud jde o daňový režim plnění spojených s odborným rozvojem zaměstnanců souvisejícím s předmětem činnosti zaměstnavatele, tak zákonem č. 216/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dochází k úpravě jak ustanovení § 6 odst. 9 písm. a), tak i ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona o daních z příjmů a obě ustanovení lze použít již za zdaňovací období započaté v roce 2009. Při aplikaci citovaných ustanovení se ukázalo, že obecně prosazovaná podpora za-
2
městnanosti formou dalšího vzdělávání neměla dostatečnou oporu v daňových předpisech. Zákonem č. 216/2009 Sb. byla proto schválena nová úprava, podle které se na straně zaměstnance od daně z příjmů osvobozují veškerá nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na jejich odborný rozvoj. To znamená, pro zdaňovací období započaté rokem 2009 nově platí, že od daně jsou osvobozena jak nepeněžní plnění poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnancům na vzdělávání, které má charakter prohlubování kvalifikace, tak i nepeněžní plnění na zvyšování kvalifikace, které nebude zaměstnavatelem považováno za výkon práce, ale za překážku v práci, resp. které zaměstnanec absolvuje ve svém volném čase, a to jen za podmínky, že takové vzdělávání bude souviset s předmětem činnosti zaměstnavatele. Stejně jako doposud se toto osvobození nevztahuje na peněžní plnění poskytnutá zaměstnancům v souvislosti s odborným rozvojem, tzn. nevztahuje se na příjmy poskytnuté formou mzdy, platu, odměny nebo formou náhrady za ušlý příjem. Toto osvobození se nevztahuje ani na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům např. formou peněžního příspěvku na dopravu do vzdělávacího zařízení (nebude-li se jednat o pracovní cestu) apod. (§ 6 odst. 9 písm. a) ZDP).
oj tti
-
ti y) u o i, -
a e n a m m, m
y o m k ., ci -
Daňové výdaje na straně zaměstnavatele Již za zdaňovací období započaté v roce 2009 jsou u zaměstnavatele za daňově uznatelné výdaje považovány všechny výdaje (náklady) vynaložené zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců. Tj. daňově uznatelnými výdaji jsou jak výdaje vynaložené na prohlubování kvalifikace, tak i výdaje vynaložené na zvyšování kvalifikace, včetně výdajů na rekvalifikace (podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů), pokud souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Pokyn D-300 – k jednotnému postupu při uplatňování postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů vydaném MF pod čj. 15, 107 705/2006, publikovaném ve FZ č. 11-12/2006, včetně opravy publikované pod čj. 151/101 107/2008, ze dne 1. prosince 2008, publikované ve FZ č. 9-10/2008: *)
K § 24 odst. 2 bod 15. Vzdělávacími zařízeními podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona se rozumějí pouze zařízení sloužící ke vzdělávání vlastních pracovníků. Za vzdělávací zařízení se považuje i mateřská škola zapsaná do školského rejstříku podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Mateřská škola nezapsaná do školského rejstříku podle školského zákona je pro účely zákona posuzovaná jako předškolní zařízení. Daňovými výdaji jsou výdaje (náklady) související s provozem těchto vzdělávacích zařízení, pokud tato zařízení slouží pouze ke vzdělávání vlastních pracovníků. Jsou-li tato zařízení využívána také ke vzdělávání jiných osob nebo k jiným účelům, lze do daňových výdajů zahrnout pouze část provozních výdajů (nákladů) souvisejících se vzděláváním vlastních pracovníků, stanovenou podle vhodného kritéria (např. lůžkodny, doba trvání jednotlivých činností). Pro část výdajů (nákladů) vynaložených na vzdělávání jiných osob nebo na jiné účely platí ustanovení § 25 odst. 1 písm. k) zákona a daňové výdaje se uznávají pouze do výše dosažených příjmů.
3
K § 25 bod 3. Za zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona se považují např. rekreační zařízení, předškolní zařízení (mateřské školy nezapsané do školského rejstříku podle školského zákona), kulturní zařízení, podniková bytová hospodářství, ubytovny a další zařízení, ve kterých jsou zaměstnavatelem poskytovány zaměstnancům služby v rozsahu převyšujícím povinnou péči.“
Str. 170
První věta prvního odstavce kapitoly 5.2.1.2 zní: „Náklady na vzdělávání zaměstnanců, které nesouvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele, nemůže zaměstnavatel uplatnit jako daňový výdaj, a to ani v případě, že právo zaměstnanců na plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.“ V první větě pod nadpisem Zdanění u zaměstnance se slova „příspěvek poskytnutý“ nahrazují slovy „plnění poskytnuté“. V první větě druhého odstavce pod nadpisem Odvod pojistného na zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení se slova „které bezprostředně nesouvisí s podnikáním (předmětem činnosti)“ nahrazují slovy „které nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele“.
Str. 199
K textu pátého odstavce shora si doplňte: „Připomínáme, že zákon o daních z příjmů je novelován též v rámci novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení tak, aby nově zavedené slevy v pojistném na sociální zabezpečení neovlivnily u zaměstnanců výši tzv. „superhrubé mzdy“. Při výpočtu základu daně se při stanovení částky povinného pojistného nepřihlédne ke slevám nebo k mimořádným slevám na pojistném u zaměstnavatele a ani k jiným částkám, o které si zaměstnavatel snižuje odvody povinného pojistného. Viz zákon č. 221/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“
4
S
b ní áí, u
ti o y, ní sí -
y y o m n ní .,
Str. 203
Orientační přehled o posuzování vybraných nepeněžních plnění u daní a pojistného se na základě novely zákona o daních z příjmů (zákon č. 216/2009 Sb.) v bodě 1. upravuje takto:
Název nepeněžního plnění 1. Odborný rozvoj – prohlubování i zvyšování kvalifikace a rekvalifikace • související s předmětem činnosti zaměstnavatele • nesouvisející s předmětem činnosti zaměstnavatele
Je nepeněžní plnění zdanitelné jako příjem zaměstnance?
Lze zahrnout do daňových výdajů zaměstnavatele?
ANO
NE
5
Zahrnuje se nepeněžní plnění do vyměřovacího základu pro pojistné?
NE
NE
NE
NE
ABECEDA PERSONALISTY 2009 3. vydání
JUDr. Hana d’Ambrosová, Ing. Helena Čornejová, PhDr. Vlasta Leštinská, Mgr. Petr Pelech, Mgr. Zdeněk Schmied, Ing. Jiří Stýblo, CSc., Bc. Zdeněk Šenk, JUDr. Ladislav Trylč, PhDr. Jiří Valenta Vydalo nakladatelství ANAG Tisk a vazba Ringier Print CZ a. s. Odpovìdná redaktorka Bc. Libuše Koupilová Sazba Mgr. Petr Jančík Autorská uzávìrka 6. února 2009 ISBN 978-80-7263-512-2 ANAG, spol. s r.o. Kollárovo nám. 698/7, 772 00 Olomouc tel. 585 757 411, fax 585 418 867 e-mail:
[email protected] www.anag.cz
