Abeceda anatomie pro logopedy

Univerzita Karlova v Praze Pedagogicka´ fakulta Katedra specia´lnı´ pedagogiky

Abeceda anatomie pro logopedy Svaly hlavy, krku a dyćhacı´ svaly. Hlavove´ nervy.

Autor: Zuzana Dvorˇa´kova´

Vedoucı´ praće: PaedDr. Blanka Housarova´, Ph.D. 2007

Prohlasˇuji, zˇe jsem diplomovou praći vypracovala samostatneˇ pod vedenı´m PaedDr. Blanky Housarove´, Ph.D. V praći jsem pouzˇila informacˇnı´ zdroje uvedene´ v seznamu literatury.

V Praze 10. dubna 2007

.............................

Chteˇla bych podeˇkovat PaedDr. Blance Housarove´, Ph.D. za vedenı´ a cenne´ rady prˇi psanı´ diplomove´ praće.

Anotace Praće bude smeˇrˇovat k vytvorˇenı´ studijnı´ho materia´lu nejen pro studenty logopedie, ale i pro odbornı´ky z praxe. Studijnı´ text bude souhrnem poznatku˚ z neˇkolika veˇdnıćh oboru˚, ktere´ majı´ vztah k logopedicke´ problematice, a to anatomie, neurologie a fyzioterapie. Praće bude zameˇrˇena na ucelene´ zpracovańı´ anatomie svalove´ho syste´mu s mozˇnostı´ vyuzˇitı´ zı´skanyćh znalostı´ pro jednotlive´ oblasti logopedicke´ pećˇe. Soucˇa´stı´ praće bude i vhled do problematiky hlavovyćh nervu˚ a cˇitı´. V praći bude veˇnovańo mı´sto i na´stinu mozˇnostı´ testovańı´ svalu˚ a svalovyćh skupin, ktere´ budou obsahem tohoto textu. Klıćˇove´ pojmy: logopedie, svaly, hlavove´ nervy.

Anotace anglicky The work will aim at creating a study material not only for students of speech therapy but also for experts working in the field. The text will represent a summary of facts from several branches of science which relate to issues of speech therapy, namely anatomy, neurology, and physiotherapy. The work will focus on a comprehensive survey of the anatomy of the system of muscles enabling its application in individual areas of speech therapy. The work will also offer an insight into issues concerning cranial nerves and sensing. A short survey of possibilities of testing muscles and muscle groups discussed in this text will be presented.

5

Obsah ´ VOD U ´ VEˇR ZA ABECEDA ANATOMIE PRO LOGOPEDY

6 8 9

6

´ VOD U V soucˇastnosti se logopedicka´ pećˇe vehementneˇ zajı´ma´ o oblast neurologickyćh poruch. Pro kvalitnı´ terapii osob s poruchami komunikace na podkladeˇ neurologickyćh onemocneˇnı´ je podstatne´, aby logopedi znali projevy jednotlivyćh neurologickyćh onemocneˇnı´ a umeˇli alesponˇ za´klady neurologicke´ho vysˇetrˇenı´. Jednı´m ze za´kladnıćh vysˇetrˇenı´ pro orofacia´lnı´ oblast je orientacˇnı´ vysˇetrˇenı´ hlavovyćh nervu˚, ktere´ je pomeˇrneˇ snadno odvoditelne´ prˇi dobre´ znalosti funkce jednotlivyćh hlavovyćh nervu˚. Za´rovenˇ je trˇeba, aby se logopedi dostatecˇneˇ orientovali v anatomii orofacia´lnı´ho svalstva a svalstva dyćhacı´ho, nebot’jednı´m z hlavnıćh cı´lu˚ logopedicke´ terapie prˇi vyvozovańı´ spra´vne´ artikulace hla´sek je naucˇit pacienta prˇesny´ pohyb svalu˚ orofacia´lnı´ oblasti. Cı´lem te´to praće tedy bylo vytvorˇenı´ studijnı´ho materia´lu, ktery´ by byl kompletnı´m zpracovańı´m anatomie jednotlivyćh svalu˚ a svalovyćh skupin orofacia´lnı´ oblasti a svalu˚ dyćhacıćh a funkcˇnı´ anatomie hlavovyćh nervu˚, jejichzˇ znalost mu˚zˇe by´t velmi prˇ´ınosna´ pro logopedickou pećˇi. Diplomova´ praće nenı´ v tomto prˇ´ıpadeˇ rozcˇleneˇna na cˇa´st teoretickou a cˇa´st praktickou, ny´brzˇ je pracı´ ryze teoretickou, avsˇak jejı´m vy´stupem je studijnı´ materia´l, tedy materia´l prakticky´. Vzhledem k rozsahu a cˇleneˇnı´ anatomie svalu˚ orofacia´lnı´ oblasti a svalu˚ dyćhacıćh, ktere´ byly do textu zahrnuty, mu˚zˇe tento materia´l slouzˇit k rychle´ orientaci v anatomii svalu˚ orofacia´lnı´ oblasti i zkusˇeny´m logopedu˚m. Dı´ky propojenı´ cˇisteˇ anatomicke´ho popisu jednotlivyćh svalu˚ a svalovyćh skupin s mozˇny´mi du˚sledky anatomicke´ struktury a cˇinnosti jednotlivyćh svalu˚ a svalovyćh skupin pro oblast logopedicke´ intervence, jsou anatomicke´ popisy jednotlivyćh svalu˚ a svalovyćh skupin snadneˇji prˇijı´mańy a cha´pańy studenty logopedie, jak bylo oveˇrˇeno rozhovory se studenty specia´lnı´ pedagogiky zameˇrˇujıćı´mi se na oblast logopedie. Do praće se podarˇilo vcˇlenit i poznatky z oblasti neurofyziologie a kineziologie, ktere´ mohou by´t nejen zajı´mave´, ale i prˇ´ınosne´ pro terapii. Naprˇ. Vı´me-li, jakou funkci ma´ mala´ motoricka´ jednotka, pak je na´m jasne´, procˇ musı´me v terapii dyslalie dba´t na kvalitativnı´ (prˇesny´) pohyb jazyka. Dalsˇ´ım du˚vodem, procˇ byl vytvorˇen tento text a procˇ je du˚lezˇite´, aby logopedi ovla´dali funkcˇnı´ anatomii svalu˚ a nervu˚ uvedenyćh oblastı´, je sta´le veˇtsˇ´ı mnozˇstvı´ terapeutickyćh metod a konceptu˚, ktere´ jsou na hranici logopedie a fyzioterapie. Jsou jimi naprˇ´ıklad myofunkcˇnı´ terapie, orofacia´lnı´ stimulace, prvky z Jandovy reflexnı´ lokomoce, prvky z Bobathova konceptu, synergicka´ reflenı´ terapie a mnoho dalsˇ´ıch. Pro ućˇinnou terapii je nutna´ znalost anatomickyćh pomeˇru˚. Prˇ´ıkladem mu˚zˇe by´t terapie sestry Kenny, ktera´ se vyuzˇ´ıva´ i prˇi terapii perifernı´ pare´zy n. facialis a kterou by logopedi, podle me´ho na´zoru, mohli take´ vyuzˇ´ıvat. Pro tuto terapii je vsˇak znalost funkcˇnı´ anatomie svalu˚ orofacia´lnı´ oblasti naprosto za´kladnı´.

7

K sepsańı´ studijnı´ho materia´lu s anatomickou te´matikou vedla v neposlednı´ rˇadeˇ dle vlastnıćh zkusˇenostı´ nedostatecˇneˇ obsa´hla´ anatomicka´ pru˚prava studentu˚ logopedie na pedagogickyćh fakultaćh.

8

´ VEˇR ZA Studijnı´ materia´l v soucˇasne´ podobeˇ obsahuje funkcˇnı´ anatomii svalu˚ orofacia´lnı´ oblasti a krku a svalu˚ dyćhacıćh, letmou zmıńku o jejich testovańı´, funkcˇnı´ anatomii hlavovyćh nervu˚, jejich funkci, vysˇetrˇenı´, poruchy a vyćhodisko pro logopedickou pećˇi, strucˇnou informaci o cˇitı´ a neˇkolik poznatku˚ z oblasti neurofyziologie a kineziologie. Pro kompletnı´ funkcˇnı´ anatomii hlavy, krku a dyćhańı´ by bylo jesˇteˇ potrˇebne´ zpracovat naprˇ´ıklad anatomii kostnıćh struktur, zubu˚, kloubu˚, svalovyćh fasciı´, podkozˇ´ı a ku˚zˇe, hloubeˇji propracovat anatomii nervu˚. Vıće mı´sta by tedy meˇly dostat hlavneˇ neurologie, ortodoncie a opeˇt i anatomie. Vhodne´ by bylo i zpracovańı´ patologicke´ anatomie a patologicke´ fyziologie z pohledu logopeda. Nejdrˇ´ıve by vsˇak bylo nutne´ vyzkousˇet, jak se nyneˇjsˇ´ı studijnı´ materia´l osveˇdcˇ´ı v praxi. Pak by bylo trˇeba zjistit, ktere´ oblasti by bylo dobre´ zjednodusˇit, rozsˇ´ırˇit, cˇi jiny´m zpu˚sobem upravit, a na´sledneˇ na zjisˇteˇne´ poznatky studentu˚ reagovat u´pravou nyneˇjsˇ´ıho obsahu studijnı´ho materia´lu a vypracovat dalsˇ´ı studijnı´ materia´l, cˇi soucˇasny´ studijnı´ materia´l rozsˇ´ırˇit tak, aby zahrnoval vy´sˇe jmenovana´, do praće dosud nezarˇazena´, te´mata.

9

ABECEDA ANATOMIE PRO LOGOPEDY Svaly hlavy, krku a dyćhacı´ svaly. Hlavove´ nervy. Autor: Zuzana Dvorˇa´kova´

OBSAH

10

Obsah 1

UVEDENI´ DO TEXTU 1.1 Orientace v textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Definice komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Prˇedmeˇt za´jmu logopedie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

2

˚ DYĆHACIĆH A SVALU ˚ HLAVY A KRKU ANATOMIE SVALU 16 2.1 Za´kladnı´ anatomicke´ pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 2.1.1 Anatomicke´ roviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 2.1.2 Anatomicke´ smeˇry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 2.1.3 Pohyby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 2.1.4 Anatomicke´ zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 2.2 Anatomicke´ usporˇa´dnı´ svalu˚ a svalove´ smycˇky . . . . . . . . . . . . . . . . 20 2.3 Respirace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 2.3.1 Dyćhacı´ svalstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 2.4 Svalstvo oblicˇeje a ucha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 2.4.1 Svalstvo u´st . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 2.4.2 Svalstvo kolem sˇteˇrbiny u´stnı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 2.4.3 Zˇvy´kacı´ svalstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 2.4.4 Svalstvo nosu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 2.4.5 Svalstvo oka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 64 2.4.6 Svalstvo v okolı´ oka a nosu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 2.4.7 Svalstvo ucha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 2.4.8 Svalstvo kalvy (lebecˇnı´ klenba) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 2.5 Svalstvo dutiny u´stnı´, hrtanu a hltanu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 2.5.1 Svalstvo hrtanu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 2.5.2 Svalstvo meˇkke´ho patra a hltanu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 2.5.3 Svalstvo jazyka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 2.6 Svalstvo krku a pa´terˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 2.6.1 Povrchove´ svalstvo krku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 2.6.2 Hluboke´ svalstvo krku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 2.6.3 Svalstvo pa´terˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 2.6.4 Kra´tke´ extenzory sˇ´ıje (subokcipita´lnı´ svaly) . . . . . . . . . . . . . . 104 2.7 Na´stin mozˇnostı´ testovańı´ svalu˚ a svalovyćh skupin v logopedii a fyzioterapii107

3

´ TE´MATA Z NEUROLOGIE VYBRANA 3.1 Hlavove´ nervy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 I. hlavovy´ nerv - nervus olfactorius (cˇichovy´ nerv) . . . . . 3.1.2 II. hlavovy´ nerv - nervus opticus (zrakovy´ nerv) . . . . . . 3.1.3 III. hlavovy´ nerv - nervus oculomotorius (okohybny´ nerv) 3.1.4 IV. hlavovy´ nerv - nervus trochlearis (kladkovy´ nerv) . . . 3.1.5 V. hlavovy´ nerv - nervus trigeminus (trojklanny´ nerv) . . 3.1.6 VI. hlavovy´ nerv - nervus abducens (odtahovacı´ nerv) . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

. . . . . . .

12 12 14 15

111 111 112 113 115 116 117 119

OBSAH

11

VII. hlavovy´ nerv - nervus facialis (lıćnı´ nerv) . . . . . . . . . . . . . VIII. hlavovy´ nerv - nervus vestibulocochlearis (prˇedsıńˇohlemy´zˇd’ovy´ nerv) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.9 IX. hlavovy´ nerv - nervus glossopharyngeus (jazykohltanovy´ nerv) . 3.1.10 X. hlavovy´ nerv - nervus vagus (bloudivy´ nerv) . . . . . . . . . . . . 3.1.11 XI. hlavovy´ nerv - nervus accessorius (prˇ´ıdatny´ nerv) . . . . . . . . . 3.1.12 XII. hlavovy´ nerv - nervus hypoglossus (podjazykovy´ nerv) . . . . . Cˇitı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Telereceptory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.2 Exteroreceptory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.3 Receptory hluboke´ho cˇitı´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.4 Vra´tkova´ teorie bolesti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.5 Enteroreceptory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Motoricka´ jednotka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3.1.7 3.1.8

3.2

3.3

120 122 125 126 127 128 129 129 129 130 131 131 131

4

´ ZEK A KONTROLNIĆH OBRA ´ ZKU ˇ ESˇENI´ KONTROLNIĆH OTA ˚ R

133

5

SLOVNIĆˇKY

157

6

˚ DO SKUPIN A, B, C a D DEˇLENI´ SVALU

162

7

SEZNAM LITERATURY

166

1

UVEDENI´ DO TEXTU

12

1 UVEDENI´ DO TEXTU 1.1

Orientace v textu

Studijnı´ text je rozdeˇlen do neˇkolka celku˚. Prvnı´ celek je veˇnovań definovańı´ komunikace z pohledu neˇkolika veˇdnıćh oboru˚, strucˇne´ charakteristice oblasti za´jmu logopedicke´ intervence a rozdı´lny´m zpu˚sobu˚m zpracovańı´ anatomie pro logopedy v literaturˇe. Druhy´ celek se zameˇrˇuje na ucelene´ zpracovańı´ anatomie svalu˚ hlavy, krku a svalu˚ dyćhacıćh s du˚razem na vyuzˇitı´ anatomickyćh poznatku˚ v logopedicke´ praxi. V u´vodu celku veˇnujıćı´ho se anatomii je pro lepsˇ´ı orientaci v anatomicke´m na´zvoslovı´ veˇnovańa kapitola anatomicky´m rovina´m a smeˇru˚m. Jedna kapitola tohoto celku kra´tce nastinˇuje mozˇnosti testovańı´ jednotlivyćh svalu˚ a svalovyćh skupin za pomoci v CˇR nejcˇasteˇji pouzˇ´ıvanyćh testovacıćh metod z oblasti logopedie a fyzioterapie. Svaly v te´to praći byly rozdeˇleny do cˇtyrˇ skupin. Skupina A obsahuje svaly, ktere´ jsou pro logopedickou terapii za´kladnı´ a jejichzˇ znalost je nezbytna´ pro kazˇde´ho logopeda. Do skupiny B spadajı´ svaly, ktere´ je dobre´ zna´t pro lepsˇ´ı orientaci v oblasti anatomie a pro lepsˇ´ı pochopenı´ mozˇnostı´ logopedicke´ i fyzioterapeuticke´ intervence v oblasti hlavy, krku a dyćhańı´. Skupina C zahrnuje svaly zajı´mave´ pro logopedy, kterˇ´ı chteˇjı´ mı´t hlubsˇ´ı znalosti z oblasti anatomie a pro logopedy, kterˇ´ı se pohybujı´ na poli neurologickyćh vad. Svaly skupiny D jsou svaly rudimenta´rnı´, tedy svaly, ktere´ nemajı´ velky´ vliv na logopedickou terapii, nebot’jsou to svaly, ktere´ byly potrˇebne´ v dobeˇ, kdy se cˇloveˇk pohyboval po cˇtyrˇech a spolu se vzprˇ´ımenou chu˚zı´ ztratily svu˚j pu˚vodnı´ ućˇel. Zarˇazenı´ do prˇ´ıslusˇne´ skupiny A, B, C cˇi D je zna´zorneˇno prˇed na´zvem probı´rane´ho svalu a kapitole Anatomie svalu˚ dyćhacıćh a svalu˚ hlavy a krku. Znalost vsˇech svalu˚ nenı´ du˚lezˇita´ jen pro vlastnı´ praći s klientem, ale i pro lepsˇ´ı komunikaci s odbornı´ky z jinyćh oblastı´, fyzioterapeuty, ergoterapeuty, neurology, internisty, psychiatry, kineziology a dalsˇ´ımi. V za´veˇru studijnı´ho textu jsou pro lepsˇ´ı prˇehlednost jednotlive´ zminˇovane´ svaly usporˇa´dańy do sloupcu˚ dle skupin (A, B, C, D). Trˇetı´ celek obsahuje dveˇ stateˇ z oblasti neurologie a neˇkolik poznatku˚ z oblasti neurofyziologie a kineziologie. Jedna stat’z oblasti neurologie se veˇnuje hlavovy´m nervu˚m, jejich strucˇne´mu popisu, funkci, le´zı´m, vysˇetrˇenı´ a dopadu na logopedickou praxi. Druha´ stat’ z oblasti neurologie hovorˇ´ı o cˇitı´. Poznatky z neurofyziologie a kineziologie jsou zastoupeny informacemi o tzv. motorickyćh jednotkaćh a o vra´tkove´ teorii vedenı´ bolesti. Za kazˇdou probranou skupinou svalu˚ jsou kontrolnı´ ota´zky, ktere´ slouzˇ´ı k zopakovańı´ prostudovane´ho textu a k lepsˇ´ımu zapamatovańı´ podstatnyćh informacı´ o dane´ svalove´ skupineˇ. Da´le je za kazˇdou velkou kapitolou, ty´kajıćı´ se svalu˚ a svalovyćh skupin, neˇkolik kontrolnıćh obra´zku˚, ktere´ slouzˇ´ı k zopakovańı´ graficke´ podoby a pru˚beˇhu vybranyćh svalu˚. Na konci studijnı´ho textu jsou uvedeny dva latinsko-cˇeske´ slovnıćˇky a zmıńka s ilustracı´ k oznacˇenı´ jednotlivyćh oddı´lu˚ pa´terˇe. Prvnı´ slovnıćˇek je veˇnovań svalu˚m, druhy´ pak nervu˚m, ktere´ jsou zmıńeˇny ve studijnı´m textu. Pro oba slovnıćˇky bylo zvoleno uva´-

1

UVEDENI´ DO TEXTU

13

deˇnı´ na´zvu˚ svalu˚ a nervu˚ v abecednı´m porˇadı´ a byl zachovań typ pı´sma, tzn. latinske´ termıńy jsou psańy kurzı´vou. V prˇ´ıloze jsou vypracovane´ odpoveˇdi na kontrolnı´ ota´zky i kontrolnı´ obra´zky jednotlivyćh kapitol. Citace obra´zku˚ jsou uvedeny pod cˇarou na prˇ´ıslusˇne´ straneˇ textu. Veˇtsˇina pouzˇityćh obra´zku˚ je z Feneisovy knihy (FENEIS, H. Anatomicky´ obrazovy´ slovnı´k. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. 478 s.).

1

1.2

UVEDENI´ DO TEXTU

14

Definice komunikace

Akademicky´ slovnı´k uva´dı´: ”Komunikace je prˇenos nejru˚zneˇjsˇ´ıch informacˇnıćh obsahu˚ v ra´mci ru˚znyćh komunikacˇnıćh syste´mu˚ za pouzˇitı´ ru˚znyćh komunikacˇnıćh me´diı´, zejmeńa prostrˇednictvı´m jazyka, sdeˇlovańı´.” (Akademicky´ slovnı´k cizıćh slov, s. 406) Komunikace z pohledu logopeda: Slovensky´ logoped Lechta zasta´va´ na´zor, zˇe cˇloveˇk komunikuje uzˇ svou pouhou existencı´ na tomto sveˇteˇ. Podle Lechty cˇloveˇk komunikuje uzˇ v intrauterinnı´m zˇivoteˇ a svou komunikaci se sveˇtem ukoncˇuje azˇ v poslednı´m okamzˇiku sve´ho zˇivota. Komunikace z pohledu neurofyziologa/kineziologie: Do komunikace rˇadı´ neurolog Ve´le rˇecˇove´ projevy, mimiku a gestikulaci. Tvrdı´, zˇe ”pohyb sa´m ma´ komunikacˇnı´ charakter.” (Ve´le, s. 93) Ve´le hovorˇ´ı o sdeˇlovacı´ funkci motoriky, pod kterou rˇadı´ okohybne´ pohyby, mimiku, pohyby dolnı´ cˇelisti, pohyby jazyka a pohyby ostanıćh rˇecˇovyćh orgańu˚ a dechove´ pohyby. Tyto za´kladnı´ pohyby doplnˇujı´ pohyby hornıćh koncˇetıń, pohyby hlavy a cele´ho osove´ho orgańu (pa´terˇe). Dle Ve´leho ”Mimicke´ svalstvo ovlivnˇuje vy´raz oblicˇeje, umozˇnˇuje optickou komunikaci a podı´lı´ se na artikulaci rˇecˇi spolu se svaly mluvidel, vcˇetneˇ svalstva respiracˇnı´ho, ktere´ zajisˇt’uje akustickou komunikaci rˇecˇi.” (Ve´le, s. 191) Ve´le uva´dı´, zˇe jednou z funkcı´ pohybu je komunikace se zevnı´m prostrˇedı´m. Dle akademicke´ho pojetı´ lze komunikaci charakterizovat jako soucˇa´st prˇenosu, dle logopedicke´ho pojetı´ lze komunikaci nazvat soucˇa´stı´ existence a dle kineziologie lze komunikaci nazvat soucˇa´stı´ pohybu. Prˇenos, existence, pohyb, vsˇechna tato slova neˇjaky´m zpu˚sobem zapadajı´ do definice komunikace.

1

1.3

UVEDENI´ DO TEXTU

15

Prˇedmeˇt za´jmu logopedie

Logopedie se zaby´va´ poruchami rˇecˇi, at’uzˇ se jedna´ o poruchy vy´slovnosti jednotlivyćh hla´sek cˇi poruchy plynulosti rˇecˇi, poruchami respirace a fonorespirace, poruchami polykańı´ a to jizˇ od neju´tlejsˇ´ıho veˇku, poruchami verba´lnı´ i neverba´lnı´ komunikace. Pro bezproble´movou komunikaci at’ jizˇ verba´lnı´ cˇi neverba´lnı´ je du˚lezˇita´ funkcˇnost a vza´jemna´ spolupraće centra´lnı´ nervove´ soustavy (CNS), perifernıćh nervu˚ a svalstva. Nespolupracuje-li vu˚bec nebo je-li spolupraće jedne´ slozˇky jen cˇa´stecˇneˇ narusˇena, pak se narusˇenı´ projevı´ i v dalsˇ´ıch dvou slozˇkaćh. Naprˇ. prˇerusˇ´ı-li se perifernı´ nerv, naboura´ se tı´m komunikace mezi svalem, ktery´ se stane nefunkcˇnı´m a bude postupneˇ atrofovat, a CNS, ktera´ prˇi spra´vne´ funkci zajisˇt’uje volnı´ pohyb dane´ho svalu, avsˇak prˇi posˇkozenı´ perifernı´ho nervu mu˚zˇe dojı´t k posˇkozenı´ informacˇnı´ho kana´lu ze svalu do CNS a tı´m i k neinformovanosti CNS o deˇnı´ ve svalu, za´rovenˇ mu˚zˇe dojı´t k porusˇe informacˇnı´ho kana´lu z CNS do svalu, a tudı´zˇ nebude moci CNS sval ovla´dat. Nenı´ tedy mozˇne´ zaby´vat se jen jednou cˇa´stı´ funkcˇnı´ho celku motoriky. Svaly a nervy jsou propojene´ a na sobeˇ za´visle´, bez pomoci jednoho je druhy´ nefunkcˇnı´. Bez svalu je nerv jen dra´tkem s nevyuzˇitou informacı´. Bez nervu je sval jen masem. V cˇeske´ literaturˇe nebyla dosud uceleneˇ zpracovańa anatomie svalu˚, ktere´ se podı´lejı´ na komunikaci, at’jizˇ verba´lnı´ cˇi neverba´lnı´, a ktere´ jsou tudı´zˇ pro praći logopeda za´sadnı´. Dalo by se rˇ´ıct, zˇe na neverba´lnı´ komunikaci se podı´lejı´ vsˇechny svaly teˇla, avsˇak svalstvo trupu, hornıćh a dolnıćh koncˇetin je vy´sadou praće fyzioterapeutu˚ a dalsˇ´ıch odbornı´ku˚ a nenı´ tedy mozˇne´ chtı´t po logopedech, aby znali do detailu˚ praći teˇchto profesı´. Z toho jasneˇ vyply´va´ du˚lezˇitost mezioborove´ spolupraće. Studijnı´ text je zacı´len na svalstvo hlavy, krku a svalstvo dyćhacı´, jakozˇto hlavnı´ oblasti logopedicke´ intervence. V cizojazycˇne´ literaturˇe se vyskytuje neˇkolik modelu˚ zpracovańı´ anatomie pro logopedy. Jeden model stavı´ anatomii na logopedickyćh diagnozaćh. K dane´ diagnoze popisuje potrˇebnou anatomii. Druhy´ model se zameˇrˇuje na anatomicke´ znalosti, ktere´ jsou potrˇebne´ prˇi terapii urcˇite´ diagnozy. Dalsˇ´ı model uva´dı´ anatomii v souvislosti s popisem specificke´ho terapeuticke´ho konceptu cˇi metody. Jiny´ model zpracovańı´ anatomie pro logopedy obsahuje strucˇny´ vyńˇatek poznatku˚ z anatomie a fyziologie, ktere´ se ty´kajı´ rˇecˇove´ho u´strojı´. Z uvedenyćh na´lezu˚ vyply´va´, zˇe je potrˇebne´ vytvorˇit studijnı´ text, ktery´ by obsahoval kompletnı´ anatomii hlavy, krku a anatomii dyćhacı´ho syste´mu z pohledu logopeda, a ktery´ by slouzˇil k pregradua´lnı´mu, ale i dalsˇ´ımu vzdeˇla´vańı´ logopedu˚, a tı´m se podı´lel na dalsˇ´ım zvysˇovańı´ kvality logopedicke´ pećˇe.

˚ DYĆHACIĆH A SVALU ˚ HLAVY A KRKU ANATOMIE SVALU

2

16

˚ DYĆHACIĆH A SVALU ˚ HLAVY A KRKU 2 ANATOMIE SVALU 2.1

Za´kladnı´ anatomicke´ pojmy

2.1.1

Anatomicke´ roviny

Obra´zek 1: Anatomicke´ roviny1 Rovina mediańnı´ (media´lnı´) - je rovina svisla´; jde zprˇedu dozadu a deˇlı´ stojıćı´ teˇlo na dveˇ zrcadlove´ poloviny. Je vlastneˇ jednou z rovin sagita´lnıćh. Roviny sagita´lnı´ jsou vsˇechny dalsˇ´ı prˇedozadnı´ roviny rovnobeˇzˇne´ s rovinou mediańnı´. Roviny fronta´lnı´ jsou svisle´, rovnobeˇzˇne´ s cˇelem, tedy kolme´ na rovinu mediańnı´. 1

´ K, R., GRIM, M. Anatomie I.. 2. vyd. Praha : Avicenum, 2003. s. 54. CˇIHA

2


17

Roviny transversa´lnı´, na stojıćı´m teˇle horizonta´lnı´, probı´hajı´ teˇlem naprˇ´ıcˇ a jsou kolme´ na rovinu mediańnı´ a roviny sagita´lnı´, jakozˇ i na roviny fronta´lnı´.


2

2.1.2

18

Anatomicke´ smeˇry superior - hornı´ inferior - dolnı´ cranialis - smeˇrem k hlaveˇ caudalis - smeˇrem k dolnı´mu konci teˇla anterior - prˇednı´ posterior - zadnı´ ventralis - prˇednı´ dorsalis - zadnı´ medialis - vnitrˇnı´, tj. lezˇ´ıcı´ blı´zˇe mediańnı´ rovineˇ lateralis - zevnı´, vneˇjsˇ´ı, tj. lezˇ´ıcı´ da´le od mediańnı´ roviny dexter - pravy´ sinister - levy´

Obra´zek 2: Anatomicke´ smeˇry2

proximalis - blı´zˇe k trupu distalis - vzda´leny´ od trupu

internus - vnitrˇnı´ externus - zevnı´ superficialis - povrchovy´ profundus - hluboky´

2

CLAY, J. H., POUNDS, D. M. Basic clinical massage therapy. Baltimore : Lippincott Williams & Wilkins, 2003. s. 386.

2


2.1.3

19

Pohyby propulze - vysunutı´ retropulze - zasunutı´ protruze - vysunutı´ retrakce - zasunutı´ elevace - zvednutı´ deprese - pokles

Obra´zek 3: Pohyby dolnı´ cˇelisti3

Obra´zek 4: Pohyby krcˇnı´ pa´terˇe4 flexe - ohnutı´ extenze - naprˇ´ımenı´ hyperextenze - za´klon lateroflexe - ohnutı´ do strany rotace - otaćˇenı´ 3 CLAY, J. H., POUNDS, D. M. Basic clinical massage therapy. Baltimore : Lippincott Williams & Wilkins, 2003. s. 386. 4 CLAY, J. H., POUNDS, D. M. Basic clinical massage therapy. Baltimore : Lippincott Williams & Wilkins, 2003. s. 386.

2


20

anteflexe - ohnutı´ smeˇrem doprˇedu retroflexe - ohnutı´ smeˇrem dozadu addukce - prˇitazˇenı´ abdukce - odtazˇenı´

2.1.4

Anatomicke´ zkratky

dx. (dexter) - pravy´ sin. (sinister) - levy´ m. (musculus) - sval mm. (musculi) - svaly n. (nervus) - nerv nn. (nervi) - nervy r. (ramus) - veˇtev rr. (rami) - veˇtve lig. (ligamentum) - vaz

2.2

Anatomicke´ usporˇa´dnı´ svalu˚ a svalove´ smycˇky

V odborne´ anatomicke´ literaturˇe jsou svaly deˇleny do skupin veˇtsˇinou dle oblastı´, kde se nale´zajı´ (naprˇ. svaly kolem sˇteˇrbiny u´stnı´), cˇi dle spolecˇne´ cˇinnosti, kterou vykona´vajı´ (okohybne´ svaly). Deˇlenı´ do skupin je vy´hodne´ prˇedevsˇ´ım pro lepsˇ´ı prˇehlednost, avsˇak z pohledu kineziologie a neurofyziologie jizˇ tak vy´hodne´ nenı´, nebot’cˇinnost jednotlivyćh svalu˚ je za´visla´ na cˇinnosti jejich antagonistu˚ (svaly pu˚sobıćı´ opacˇny´m smeˇrem), synergistu˚ (svaly pu˚sobıćı´ stejny´m smeˇrem) cˇi zdańliveˇ zcela nesouvisejıćıćh svalu˚ a svalovyćh skupin. Literatura hovorˇ´ı o tzv. svalovyćh smycˇkaćh. Svalovou smycˇku tvorˇ´ı nejmeńeˇ dva svaly, ktere´ se upıńajı´ na dveˇ vzda´lena´ pevna´ mı´sta. Pevne´ mı´sto je nazy´vańo ”punctum fixum”. Mezi svaly je pohyblivy´ kostnı´ segment, ktery´ se nazy´va´ ”punctum mobile”. Poloha pohyblive´ho kostnı´ho segmentu je vyvazˇovańa cˇinnostı´ obou svalu˚. Je to tedy jaka´si volneˇjsˇ´ı obdoba kloubnı´ho spojenı´. Pohyblivy´ segment je za´visly´ na cˇinnosti svalu˚, mezi ktery´mi je ”zaveˇsˇen”. Svaly mohou pohyblivy´ segment zcela zafixovat, aby se nemohl pohybovat, cˇi s nı´m naopak pohybovat ve smeˇru svalove´ kontrakce toho ktere´ho svalu. Fyzika´lnı´ i funkcˇnı´ vazbou neˇkolika svalu˚ cˇi svalovyćh smycˇek vznika´ tzv. svalovy´ rˇeteˇzec, jehozˇ funkce je programoveˇ rˇ´ızena z CNS. Zrˇeteˇzene´ svaly nemusı´ pracovat synchronneˇ, tedy vsˇechny najednou. CNS umozˇnˇuje sekvencˇnı´ zapojovańı´ jednotlivyćh segmentu˚ podle prˇedem prˇipravene´ho cˇasove´ho rozvrhu (timing), ktery´ zajisˇt’uje koordinaci pohybu svalu˚, cˇ´ımzˇ se dosahuje prˇesnosti pohybu prˇi mimina´lnı´ spotrˇebeˇ energie.

2


21

Jako prˇ´ıklad jsou uvedeny svaly, ktere´ se podı´lejı´ na rotaci hlavy. ”Rotace hlavy doprava: Homolatera´lneˇ (stejnostranneˇ) m. splenius capitis dx.= dexter m. longissimus capitis dx. m. rectus capitis posterior dx. m. obliquus captitis inferior dx. Heterolatera´lneˇ (druhostranneˇ) m. trapezius sin. m. sternocleidomastoideus sin. m. semispinalis capitis sin. m. obliquus capitis superior sin. Rotace hlavy doleva: Homolatera´lneˇ (stejnostranneˇ) m. splenius capitis sin. m. longissimus capitis sin. m. rectus capitis posterior sin. m. obliquus capitis inferior sin. Heterolatera´lneˇ (druhostranneˇ) m. trapezius dx. m. sternocleidomastoideus dx. m. semispinalis capitis dx. m. obliquus capitis superior dx. ” (Ve´le, s. 315) Anatomicke´ trˇ´ıdeˇnı´ svalu˚ do skupin nenı´ vzhledem ke svalovy´m smycˇka´m a rˇeteˇzcu˚m z funkcˇnı´ho pohledu nejvhodneˇjsˇ´ı, avsˇak prˇesto bylo po konzultacıćh s logopedy, anatomy a neurofyziology zvoleno deˇlenı´ svalu˚ dle anatomicke´ho trˇ´ıdeˇnı´, nebot’je i pro neanatomy prˇehledne´. Svalstvo orofacia´lnı´ oblasti, krku, pa´terˇe a dyćhacı´ svalstvo je v te´to praći zpracovańo z pohledu anatomie, a tomu odpovı´da´ i anatomicke´ deˇlenı´ do skupin. Anatomicke´ zpracovańı´ svalstva urcˇuje u jednotlivyćh svalu˚ jejich zacˇa´tek (blı´zˇe pa´terˇi), u´pon, inervaci a funkci. Ne vsˇichni anatomove´ se v teˇchto za´kladnıćh parametrech svalu˚ shodujı´. Byly proto vytycˇeni trˇi autorˇi, jejichzˇ anatomicke´ popisy jsou steˇzˇejnı´ ´ K, R.; GRIM, M. Anatomie I. 2. vyd. Praha v te´to praći. Jsou jimi Radomı´r Cˇiha´k (CˇIHA ´ , A. : Avicenum, 2003. 497 s. ISBN 80-7169-970-5.), Rudolf Linc (LINC, R.; DOUBKOVA Anatomie hybnosti I. 2. vyd. Praha : Vydavatelstvı´ Karolinum, 2002. 247 s. ISBN 80-7184993-6.) a Heinz Feneis (FENEIS, H. Anatomicky´ obrazovy´ slovnı´k. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. 478 s.). Jelikozˇ se v anatomicke´ terminologii beˇzˇneˇ pouzˇ´ıva´ latina, rozhodli jsem se v

2


22

mezioborovyćh debataćh zachovat latinskou terminologii i v te´to praći, avsˇak protozˇe se tento studijnı´ text ty´ka´ cˇeske´ logopedie, je v za´vorkaćh uveden cˇesky´ prˇeklad neˇkteryćh latinskyćh termıńu˚. Na´zvy jednotlivyćh svalu˚ jsou ponechańy v latinske´ terminologii, nebot’jsou v te´to podobeˇ zna´my fyzioterapeutu˚m a le´karˇu˚m, kterˇ´ı jsou na tuto terminologii zvyklı´ a veˇtsˇinou ani neznajı´ cˇeske´ na´zvoslovı´ svalu˚. Pro za´jemce z rˇad logopedu˚ byl vypracovań latinsko-cˇesky´ slovnıćˇek na´zvu˚ svalu˚, ktere´ se v te´to praći vyskytujı´. Pro inervaci, a tedy latinske´ na´zvoslovı´ nervu˚, pletenı´ apod. byl takte´zˇ vytvorˇen jednoduchy´ slovnıćˇek, obsahujıćı´ za´kladnı´ termıńy, ktere´ se v textu vyskytujı´. Pro kazˇde´ho logopeda je velmi podstatna´ znalost hlavovyćh nervu˚. Na´zvoslovı´ hlavovyćh nervu˚ je tedy ponechańo ve tvaru: latinsky´ na´zev (cˇesky´ na´zev ”cˇ´ıslo” hlavove´ho nervu). Hlavove´ nervy byly ocˇ´ıslovańy dle porˇadı´, v jake´m jsou prˇerˇeza´vańy prˇi vyjı´mańı´ mozku z lebky. Kdykoli je v textu zmıńeˇn hlavovy´ nerv, je zachovań vy´sˇe uvedeny´ za´pis, nebot’se jedna´ o studijnı´ text a pro lepsˇ´ı osvojenı´ hlavovyćh nervu˚ je dobre´ zmıńit je v uvedene´ podobeˇ neˇkolikra´t. Je-li vsˇak v kapitole, ty´kajıćı´ se prˇ´ımo hlavovyćh nervu˚, probı´rań dany´ nerv, je v textu uveden pouze v latinske´ podobeˇ.

2

2.3


23

Respirace

Respirace je prima´rneˇ za´kladnı´ zˇivotnı´ funkcı´. Sekunda´rneˇ se podı´lı´ na mluvenı´. (Ve´le) Mluvenı´ se musı´me naucˇit, stejneˇ jako dyćhańı´ prˇi rˇecˇi. Dyćhańı´ a dyćhacı´ pohyby majı´ pro komunikaci za´sadnı´ vy´znam. Je vsˇeobecneˇ zna´mo, zˇe dyćhacı´ svaly se nacha´zejı´ v oblasti hrudnı´ku, brˇicha a lze rˇ´ıct, zˇe i krku. Kineziologie a neurofyziologie vsˇak ke svalu˚m, ktere´ jsou spojeny s dyćhańı´m, rˇadı´ i naprˇ. m. masseter, jehozˇ hlavnı´ funkcı´ je pohyb dolnı´ cˇelisti, a tedy zˇvy´kańı´. M. masseter je inervovany´ z n. trigeminus (trojklanny´ nerv - V. hlavovy´ nerv). Radix trigemini (korˇen trojklanne´ho nervu) procha´zı´ azˇ do C4, podı´lı´ se tak i na inervaci hornı´ krcˇnı´ pa´terˇe. Z korˇene C4 je inervovańa brańice. N. trigeminus (trojklanny´ nerv - V. hlavovy´ nerv) neinervuje jen m. masseter, ale i brańici, z cˇehozˇ plyne, zˇe propojuje zˇvy´kańı´, krcˇnı´ pa´terˇ a dyćhańı´. Je-li posˇkozen n. trigeminus (trojklanny´ nerv - V. hlavovy´ nerv), mu˚zˇe se toto posˇkozenı´ projevit jak na zˇvy´kańı´, skrze m. masseter, tak i bolestı´ krcˇnı´ pa´terˇe a od nı´ i hlavy, stejneˇ jako dyćhacı´mi obtı´zˇemi. Dyćhacı´ pohyby slouzˇ´ı k ventilaci plic, podı´lejı´ se na fonaci hla´sek a majı´ vliv i na posturu, tedy drzˇenı´ teˇla. Prˇi rˇecˇi a zpeˇvu se prˇi cˇinnosti dyćhacıćh svalu˚ uplatnˇuje zejmeńa prodlouzˇeny´ regulovany´ vy´dech nebo i na´dech, proti odporu, at’ uzˇ hlasove´ sˇteˇrbiny cˇi proti odporu zevnı´ho prostrˇedı´, prˇi ktere´m se moduluje proud vzduchu dle potrˇeb. Dyćhańı´ jako za´kladnı´ zˇivotnı´ potrˇeba je rˇ´ızeno mimovolneˇ autonomnı´m syste´mem dle stavu saturace organismu kyslı´kem. Prˇi rˇecˇi cˇi zpeˇvu, ale naprˇ. i prˇi hrˇe na dechovy´ na´stroj, je proud vzduchu ovlivnˇovań vu˚lı´, jde tedy o vu˚lı´ rˇ´ızene´ dyćhańı´. Prˇi vu˚lı´ rˇ´ızene´m dyćhańı´ se tedy sty´kajı´ dva syste´my, autonomnı´, vu˚lı´ pro veˇtsˇinu lidı´ neovladatelny´ a syste´m volnı´, ktery´ reguluje dyćhańı´ ućˇeloveˇ. Hodnocenı´ plynulosti dyćhańı´ za pomoci fonace Plynulost vy´dechu mu˚zˇeme hodnotit pomocı´ prodlouzˇene´ fonace hla´sky, veˇtsˇinou samohla´sky. Samohla´ska A se volı´ veˇtsˇinou pro dolnı´ sektor s veˇtsˇ´ım pohybem, samohla´ska O nebo I ve strˇednı´m sektoru s mensˇ´ım pohybem, pro hornı´ sektor s maly´m pohybem, ve ktere´m jsou u´sta zcela uzavrˇena´, se volı´ souhla´ska M. Docha´zı´-li v pru˚beˇhu prodlouzˇene´ fonace hla´sky ke kolı´sańı´ tońu, ukazuje to na snı´zˇenou schopnost udrzˇet rovnomeˇrny´ vy´dech a zhorsˇenou schopnost vy´dech modulovat. Dyćhacı´ pohyby Ve´le rozdeˇluje dyćhacı´ pohyby do trˇ´ı sektoru˚ trupu: ”dolnı´ sektor - brˇisˇnı´ (od brańice po pańevnı´ dno) strˇednı´ sektor - dolnı´ hrudnı´ (mezi brańicı´ a Th 5) hornı´ sektor - hornı´ hrudnı´ (od Th 5 azˇ po dolnı´ krcˇnı´ pa´terˇ)” (Ve´le, s. 227)

2


24

Deˇlenı´ na hornı´ a dolnı´ hrudnı´ typ dyćhańı´ je dańo odlisˇny´m anatomicky´m usporˇa´dańı´m hornıćh a dolnıćh zˇeber. Osa otaćˇenı´ hornıćh zˇeber je vıće horizonta´lnı´, a tudı´zˇ je jejich rozvoj spı´sˇe smeˇrem vzhu˚ru. U dolnıćh zˇeber probı´ha´ osa otaćˇenı´ spı´sˇ vertika´lneˇ, a proto je jejich rozvoj spı´sˇe do stran. Dyćhacı´ pohyby majı´ dveˇ fa´ze, na´dech (inspirium) a vy´dech (exspirium). Ve´le odlisˇuje jesˇteˇ dveˇ kra´tka´ obdobı´ mezi na´dechem a vy´dechem, preinspirium a preexspirium. Preinspirium je doba mezi koncem vy´dechu a zacˇa´tkem na´dechu, ktere´ trva´ asi 250 ms. Vy´dech ma´ ihibicˇnı´ vliv na veˇtsˇinu svalu˚. Vliv vy´dechu lze zvy´sˇit zadrzˇenı´m dechu prˇed na´dechem. Inhibicˇnı´ schopnosti vy´dechu se vyuzˇ´ıva´ ke snı´zˇenı´ svalove´ho napeˇtı´ a svalove´ relaxaci. Preexspirium je doba mezi koncem na´dechu a zacˇa´tkem vy´dechu, ktera´ trva´ asi 50-100 ms. Oproti vy´dechu pu˚sobı´ na´dech na veˇtsˇinu svalu˚ excitacˇneˇ. Zvy´sˇit excitacˇnı´ schopnost na´dechu lze setrvańı´m v na´dechu. Schopnosti excitovat svalstvo pomocı´ na´dechu lze vyuzˇ´ıt naprˇ. u svalstva hypotonnı´ho (s nı´zky´m svalovy´m napeˇtı´m). V neurologicke´m vysˇetrˇenı´ se excitacˇnı´ schopnost na´dechu mu˚zˇe vyuzˇ´ıt prˇi testovańı´ sˇlachookosticovyćh reflexu˚. Dechova´ vlna Na´dech zacˇ´ına´ v brˇisˇnı´m sektoru. Brańice aktivneˇ snizˇuje klenbu, tı´m stlacˇuje u´troby a zvysˇuje intraabdomina´lnı´ (nitrobrˇisˇnı´) tlak. Zvy´sˇenı´ intraabdomina´lnı´ho tlaku zpu˚sobene´ cˇinnostı´ brańice, izometrickou kontrakcı´ brˇisˇnıćh svalu˚, hlavneˇ m. transversus abdominis, a cˇinnostı´ svalstva pańevnı´ho dna, ktere´ brańı´ pru˚niku vnitrˇnostı´ do pańevnı´ho otvoru, vede k tendenci k lehke´mu vyklenutı´ brˇisˇnı´ steˇny a tı´m i k posunu teˇzˇisˇteˇ teˇla smeˇrem ventra´lnı´m, cozˇ ma´ vliv na stabilizaci stoje. Dolnı´ hrudnı´k se rozsˇirˇuje do stran a pa´terˇ se mı´rneˇ extenduje (naprˇimuje). V hrudnı´ dutineˇ klesa´ tlak a vzduch pronika´ do plic. Vzestup intraabdomina´lnı´ho tlaku stabilizuje bedernı´ pa´terˇ. Z oblasti brˇicha se dechova´ aktivita prˇesouva´ do strˇednı´ho sektoru, tedy dolnı´ho hrudnı´ku. Dolnı´ zˇebra se rozevı´rajı´ do stran kontrakcı´ interkosta´lnıćh (mezizˇebernıćh) svalu˚. Jako poslednı´ se pohybuje hornı´ sektor, tedy hornı´ hrudnı´k. Hornı´ zˇebra se pohybujı´ vzhu˚ru a lehce latera´lneˇ, avsˇak sternum (hrudnı´ kost) by se nemeˇlo pohybovat prˇ´ılisˇ doprˇedu z du˚vodu lepsˇ´ı stabilizace hrudnı´ku a ramennı´ho pletence. Pomocne´ inspiracˇnı´ svaly se na na´dechu ućˇastnı´ ve chvı´li nedostatku vzduchu spojene´ho se vzru˚stajıćı´m na´rokem na ventilaci plic. Vy´dech zacˇ´ına´ opeˇt v brˇisˇnı´m sektoru. Postupneˇ klesa´ svalove´ napeˇtı´, brańice se vyklenuje vzhu˚ru, zmensˇuje se objem hrudnı´ku a vzduch proudı´ z plic ven. Vojta si vsˇiml, zˇe u kojencu˚ v klidu se brˇisˇnı´ steˇna mı´rneˇ vyklenuje, avsˇak jakmile zaha´jı´ pohybovou aktivitu, naprˇ. se pokusı´ o rotaci, brˇisˇnı´ steˇna ma´ tendenci se s na´dechem spı´sˇe zatahovat. Podobnou svalovou aktivitu brˇisˇnı´ho svalstva mu˚zˇeme pozorovat i u dospeˇlyćh jedincu˚ prˇi rychle´m na´dechu, kdy se brˇisˇnı´ steˇna zatahuje a to u´meˇrneˇ

2


rychlosti pohybu prˇi na´dechu. (Ve´le) Paradoxnı´ dyćhańı´ Prˇi na´dechu v klidu se brˇisˇnı´ steˇna vyklenuje a prˇi na´dechu naopak zatahuje. Kontrolnı´ ota´zky 1. Ovlivnˇujı´ dyćhacı´ pohyby posturu? 2. Jak lze za pomoci dechu zvy´sˇit svalove´ napeˇtı´? 3. Jak lze za pomoci dechu snı´zˇit svalove´ napeˇtı´? 4. Ve ktere´m sektoru zacˇ´ına´ dechova´ vlna, tedy na´dech? 5. Podı´lejı´ se brˇisˇnı´ svaly svou cˇinnostı´ i na na´dechu? Pokud ano, jakou majı´ funkci? 6. Ve ktere´m sektoru zacˇ´ına´ vy´dech?

25


2

2.3.1

26

Dyćhacı´ svalstvo

(dle Ve´leho) 2.3.1.1 Na´dechove´ svaly

Obra´zek 5: Brańice zdola5

A Diaphragma zacˇa´tek: pars lumbalis (bedernı´ cˇa´st): Zacˇ´ına´ od pa´terˇe a od sˇlasˇityćh oblouku˚ vedle pa´terˇe. pars costalis (zˇebernı´ cˇa´st): Zacˇ´ına´ zezadu doprˇedu od chrupavek 12.7. zˇebra. pars sternalis (hrudnı´ cˇa´st): Zacˇ´ına´ od vnitrˇnı´ plochy processus xiphoideus (mecˇovity´ vy´beˇzˇek) a od zadnı´ strany pochvy prˇ´ımyćh brˇisˇnıćh svalu˚. u´pon: Vsˇechny trˇi cˇa´sti se upıńajı´ do centrum tendineum (sˇlachovy´ strˇed). inervace: Diaphragma je inervovańa z n. phrenicus z krcˇnı´ pleteneˇ. funkce: Diaphragma je hlavnı´ vde-

chovy´ sval. Diaphragma je plochy´, kopuloviteˇ vyklenuty´ sval, ktery´ ma´ podobu membrańy oddeˇlujıćı´ hrudnı´ a brˇisˇnı´ dutinu. Na vrcholu brańice je centrum tendineum (sˇlachovy´ strˇed), ktere´ ma´ tvar trojlı´stku. Jeden lı´stek smeˇrˇuje ventra´lneˇ, zby´vajıćı´ dva dorza´lneˇ. K centrum tendineum se sbı´hajı´ svalova´ vla´kna z periferie, kde zacˇ´ınajı´. V brańici jsou otvory pro pru˚chod aorty, jıćnu, a dolnı´ dute´ zˇ´ıly. Brańicı´ procha´zı´ i nervus vagus (bloudivy´ nerv - X. hlavovy´ nerv). Brańice se beˇzˇneˇ rozdeˇluje na 3 cˇa´sti, je vsˇak mozˇne´ i jejı´ deˇlenı´ na sˇest cˇa´stı´, jak uva´dı´ Ve´le (Ve´le, s. 231), na crus diaphragmatis (rameno brańice), jdoucı´ od bedernı´ pa´terˇe, arcada psoatica (arka´da bedernı´ho svalu), jdoucı´ od m. psoas, arcada m. quadrati lumborum (akra´da bedernı´ho cˇtvercove´ho svalu), jdoucı´ od m. quadratus lumborum, na u´sek zacˇ´ınajıćı´ od XI. a XII. zˇebra, na u´sek zacˇ´ınajıćı´ od zˇebernı´ho oblouku a na u´sek zacˇ´ınajıćı´ od hrudnı´ kosti. Mozˇnost samostatne´ cˇinnosti jednotlivyćh u´seku˚ ma´ vliv na postura´lnı´ funkci. Lokalizovane´ho dyćhańı´, ktere´ je umozˇneˇno pra´veˇ segmentovy´m usporˇa´dańı´m brańice, se ve fyzioterapii vyuzˇ´ıva´ naprˇ. prˇi lećˇbeˇ skolioz nebo prˇi loka´lnıćh poruchaćh plic. Jak uva´dı´ Ve´le (Ve´le, s. 231), mu˚zˇe mı´t zvy´sˇeny´ tlak v brˇisˇnı´ dutineˇ vliv i na brańicˇnı´ ky´lu. Brańice funguje jako membrańove´ cˇerpadlo a svou cˇinnostı´ ovlivnˇuje tvar hrudnı´ku, cˇ´ımzˇ zasahuje do postura´lnı´ funkce. Brańice je pokla´dańa za hlavnı´ na´dechovy´ sval. 5

FENEIS, H. Anatomicky´ obrazovy´ slovnı´k. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. s. 85.


2

27

A Musculi intercostales externi zacˇa´tek: Mm. intercostales externi zacˇ´ınajı´ prˇi tuberculum costae (zˇebernı´ hrbolek) krania´lneˇjsˇ´ıho zˇebra. u´pon: Mm. intercostales externi se upıńajı´ na hranici kosteˇne´ a chrupavcˇite´ cˇa´sti na´sledujıćı´ho spodnı´ho zˇebra. inervace: Mm. intercostales externi jsou inervovane´ z nn. intercostales I - XI. funkce: Mm. intercostales externi tvorˇ´ı pevnou a elastickou vy´plnˇ mezizˇebrˇ´ı. Zdvihajı´ zˇebra a jsou tudı´zˇ na´dechovy´mi (inspiracˇnı´mi) svaly.

Obra´zek 6: Zadnı´ steˇna hrudnı´ku, pohled zprˇedu6 A Musculi levatores costarum Mm. levatores costarum je dvanaćt kra´tkyćh svalu˚. Mm. levatores costarum mu˚zˇeme rozdeˇlit na dveˇ skupiny: na mm. levatores costarum breves a mm. levatores costarum longi. zacˇa´tek: Mm. levatores costarum zacˇ´ınajı´ od prˇ´ıcˇnyćh vy´beˇzˇku˚ obratlu˚ C7 a Th1-Th11. u´pon: Mm. levatores costarum se upıńajı´ na hornı´ hranu nejblizˇsˇ´ıho kauda´lneˇjsˇ´ıho zˇebra (mm. levatores costarum breves) nebo prˇes jedno zˇebro na nejblı´zˇe dalsˇ´ı kauda´lneˇjsˇ´ı (mm. levatores costarum longus). inervace: Mm. levatores costarum jsou inervovańy z rr. dorsales nervorum spinalium. funkce: Mm. levatores costarum poObra´zek 7: Musculi levatores costarum7 ma´hajı´ prˇi oboustranne´ kontrakci vzprˇimovańı´ pa´terˇe, prˇi jednostranne´ kontrakci poma´hajı´ otaćˇenı´ pa´terˇe na opacˇnou 6 7

FENEIS, H. Anatomicky´ obrazovy´ slovnı´k. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. s. 85. FENEIS, H. Anatomicky´ obrazovy´ slovnı´k. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. s. 85.

2


stranu. Prˇi na´dechu zvedajı´ zˇebra. Kontrolnı´ ota´zky 1. Ktery´ sval je povazˇovany´ za hlavnı´ na´dechovy´? 2. Jakou cˇinnost majı´ musculi levatores costarum prˇi na´dechu?

28


2

29

2.3.1.2 Pomocne´ na´dechove´ svaly

2.3.1.2.1 Musculi scaleni Musculi scaleni jsou ulozˇeny na zevnı´ straneˇ krcˇnı´ pa´terˇe. Ovla´dajı´ pohyb krcˇnı´ pa´terˇe a pohyb prvnıćh dvou zˇeber. Prˇi fixovane´ pa´terˇi se u lidı´ sˇtı´hlyćh a normastenickyćh podı´lejı´ na dyćhańı´ ve funkci pomocnyćh na´dechovyćh svalu˚, u lidı´, kterˇ´ı majı´ mohutne´ pletence ramennı´, se na na´dechu ućˇastnı´ jako regule´rnı´ na´dechove´ svaly. B Musculus scalenus anterior zacˇa´tek: M. scalenus anterior zacˇ´ına´ od prˇ´ıcˇnyćh vy´beˇzˇku˚ C3-C6. u´pon: M. scalenus anterior se upıńa´ na tuberculum musculi scaleni anterioris (hrbolek prˇednı´ho sˇikme´ho svalu) 1. zˇebra. inervace: M. scalenus anterior je inervovany´ z rr. dorsales nervorum spinalium. funkce: M. scalenus anterior prˇi oboustranne´ kontrakci prova´dı´ flexi krcˇnı´ pa´terˇe a prˇi fixovane´ krcˇnı´ pa´terˇi zdviha´ zˇebro, a tı´m se uplatnˇuje jako pomocny´ sval na´dechovy´. Prˇi jednostranne´ kontrakci uklańı´ krcˇnı´ pa´terˇ na stranu kontrakce a otaćˇ´ı ji na stranu opacˇnou. B Musculus scalenus posterior zacˇa´tek: M. scalenus posterior zacˇ´ına´ od prˇ´ıcˇnyćh vy´beˇzˇku˚ C5-C7. u´pon: M. scalenus posterior se upıńa´ na hornı´ okraj 2. zˇebra. inervace: M. scalenus posterior je inervovany´ z rr. dorsales nervorum spinalium. Obra´zek 8: Hluboke´ svaly krku zprˇedu8 funkce: M. scalenus posterior prˇi oboustranne´ kontrakci prova´dı´ flexi (prˇedklon) krcˇnı´ pa´terˇe, prˇi fixovane´ pa´terˇi zdviha´ 2. zˇebro, a tı´m se uplatnˇuje jako pomocny´ sval na´dechovy´. Prˇi jednostranne´ kontrakci prova´dı´ u´klon krcˇnı´ pa´terˇe na stejnou stranu a rotaci na stranu opacˇnou. 8


2


30

B Musculus scalenus medius zacˇa´tek: M. scalenus medius zacˇ´ına´ od prˇednıćh hrbolku˚ prˇ´ıcˇnyćh vy´beˇzˇku˚ krcˇnıćh obratlu˚ C2-C7. u´pon: M. scalenus medius se upıńa´ na 1. zˇebro za sulcus arteriae subclaviae (bra´zda podklıćˇnı´ tepny). inervace: M. scalenus medius je inervovany´ z rr. dorsales nervorum spinalium. funkce: M. scalenus medius prˇi oboustranne´ kontrakci prova´dı´ flexi krcˇnı´ pa´terˇe, prˇi fixovane´ krcˇnı´ pa´terˇi zdviha´ zˇebro, a tı´m se uplatnˇuje jako pomocny´ sval na´dechovy´, ktery´ je nejvıće aktivnı´ ve stoji. Prˇi jednostranne´ kontrakci prova´dı´ uklon krcˇnı´ pa´terˇe na stranu kontrakce. Linc uda´va´ i: C Musculus scalenus minimus - neˇkdy vytvorˇeny´ prˇ´ıdatny´ sval mezi m. scalenus anterior a medius. zacˇa´tek: M. scalenus minimus zacˇ´ına´ od prˇ´ıcˇnyćh vy´beˇzˇku˚ C6 nebo C7. u´pon: M. scalenus minimus se upıńa´ na 1. zˇebro a cupula pleurae (pohrudnicˇnı´ klenba). inervace: M. scalenus minimus je inervovany´ z rr. dorsales nervorum spinalium. Kontrolnı´ ota´zky 1. Kterou cˇa´st pa´terˇe ovla´dajı´ mm. scaleni? 2. Na pohybu kteryćh zˇeber se podı´lejı´ mm. scaleni?


2

31

2.3.1.2.2 Svalstvo jazylky Nadjazylkove´ svaly musculi suprahyoidei Spolecˇny´m znakem nadjazylkovyćh svalu˚ je to, zˇe spojujı´ jazylku s lebecˇnı´mi kostmi. Tvorˇ´ı je cˇtyrˇi svaly, ktere´ se podı´lejı´ na otvı´rańı´ u´st, fixaci jazyka, zˇvy´kańı´ a polykańı´. Nadjazylkove´ svaly tvorˇ´ı dno u´stnı´ dutiny.

Obra´zek 9: Svaly dutiny u´stnı´ zezadu shora9

B Musculus geniohyoideus zacˇa´tek: M. geniohyoideus zacˇ´ına´ na spina mentalis mandibulae (bradovy´ trn dolnı´ cˇelisti). u´pon: M. geniohyoideus se upıńa´ na teˇlo jazylky. Linc uva´dı´ opacˇne´ porˇadı´ zacˇa´tku a u´ponu. inervace: M. geniohyoideus je inervovany´ z C1 cestou n. hypoglossus (podjazykovy´ nerv - XII. hlavovy´ nerv). funkce: M. geniohyoideus prˇitahuje jazylku k dolnı´ cˇelisti, prˇi fixovane´ jazylce pu˚sobı´ na depresi dolnı´ cˇelisti. Tvorˇ´ı pruzˇnou spodinu u´st.

B Musculus mylohyoideus zacˇa´tek: M. mylohyoideus zacˇ´ına´ od linea mylohyoidea mandibulae (cˇa´ra jazykocˇelistnı´ho svalu dolnı´ cˇelisti). u´pon: M. mylohyoideus se upıńa´ na teˇlo jazylky a druhostranny´ sval (spojenı´ prouzˇkem vaziva - raphe mylohyoidea (jazykocˇelistnı´ sˇev)). Linc uva´dı´ opacˇne´ porˇadı´ zacˇa´tku a u´ponu. inervace: M. mylohyoideus je inervovany´ z n. mylohyoideus, ktery´ je jednou z veˇtvı´ n. mandibularis. N. mandibularis je 3. veˇtvı´ n. trigeminus (trojklanny´ nerv - V. hlavovy´ nerv). funkce: M. mylohyoideus prˇi fixovane´ jazylce prova´dı´ depresi mandibuly, prˇi fixovane´ mandibule zdviha´ jazylku, ta´hne jazylku doprˇedu vzhu˚ru. Tvorˇ´ı spodinu u´st (diaphragma oris (u´stnı´ prˇepa´zˇka)). Prˇi polykańı´ prˇitahuje jazylku k dolnı´ cˇelisti. B Musculus stylohyoideus zacˇa´tek: M. stylohyoideus zacˇ´ına´ na processus styloideus (bodcovity´ vy´beˇzˇek). u´pon: M. stylohyoideus se upıńa´ 2 u´pony na maly´ roh jazylky. inervace: M. stylohyoideus je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv) z veˇtve spolecˇne´ se zadnı´m brˇ´ısˇkem m. digastricus. funkce: M. stylohyoideus vytahuje prˇi polykańı´ jazylku smeˇrem dorzokrania´lnı´m. 9


2


32

Viz obra´zek cˇ. 10. B Musculus digastricus - je sval dvoubrˇ´ısˇkovy´, tvorˇeny´ dveˇma cˇa´stmi: venter posterior (zadnı´ brˇ´ısˇko) a venter anterior (prˇednı´ brˇ´ısˇko). zacˇa´tek: venter posterior (zadnı´ brˇ´ısˇko): Zacˇ´ına´ na jazylce. venter anterior (prˇednı´ brˇ´ısˇko): Zacˇ´ına´ na vnitrˇnı´ straneˇ dolnı´ cˇelisti ve fossa digastrica (jamka dvojbrˇ´ısˇkove´ho svalu). u´pon: venter posterior (zadnı´ brˇ´ısˇko): Upıńa´ se do incisura mastoidea processus mastoideus (bradavkovy´ za´rˇez bradavkove´ho vy´beˇzˇku). venter anterior (prˇednı´ brˇ´ısˇko): Upıńa´ se na maly´ roh jazylky. inervace: venter posterior (zadnı´ brˇ´ısˇko): Je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). venter anterior (prˇednı´ brˇ´ısˇko): Je inervovany´ z n. mylohyoideus, ktery´ je jednou z veˇtvı´ n. mandibularis. N. mandibularis je 3. veˇtvı´ n. trigeminus (trojklanny´ nerv - V. hlavovy´ nerv). funkce: M. digastricus prˇi fixovane´ jazylce prova´dı´ depresi dolnı´ cˇelisti, prˇi fixovane´ dolnı´ cˇelisti zdviha´ jazylku. Viz obra´zek cˇ. 10. Kontrolnı´ ota´zky 1. Tvorˇ´ı nadjazylkove´ svaly dno u´stnı´ dutiny? 2. Pohyb kteryćh kosteˇnyćh struktur ovlivnˇujı´ nadjazylkove´ svaly? Podjazylkove´ svaly musculi infrahyoidei Podjazylkove´ svaly jsou ploche´ a stuzˇkovite´ svaly, ktere´ spojujı´ jazylku s hrudnı´ kostı´, lopatkou a s hrtanem. Podjazylkove´ svaly meˇnı´ polohu hrtanu (kraniokauda´lnı´m smeˇrem), cˇ´ımzˇ ovlivnˇujı´ vy´sˇku voka´lu˚, jezˇ vznikajı´ v hrtanu.


2

33

B Musculus sternothyroideus zacˇa´tek: M. sternothyroideus zacˇ´ına´ na zadnı´ plosˇe manubrium sterni (rukojet’hrudnı´ kosti), a 1. zˇebra. u´pon: M. sternothyroideus se upıńa´ do linea obliqua (sˇikma´ cˇa´ra) chrupavky sˇtı´tne´. inervace: M. sternothyroideus je inervovany´ z krcˇnıćh nervu˚ C1-C3. funkce: M. sternothyroideus fixuje jazylku a ta´hne ji kauda´lneˇ, prˇi ohy´bańı´ a rotaci krku napıńa´ pretrachea´lnı´ list krcˇnı´ fascie a udrzˇuje tak odpovı´dajıćı´ tvar krku a polohy jeho u´tvaru˚. Na konci polykańı´ ta´hne jazylku kauda´lneˇ. Obra´zek 10: Svalstvo jazylky10

B Musculus thyrohyoideus zacˇa´tek: M. thyrohyoideus zacˇ´ına´ od linea obliqua (sˇikma´ cˇa´ra) chrupavky sˇtı´tne´. u´pon: M. thyrohyoideus se upıńa´ na cornu majus (velky´ roh) jazylky. inervace: M. thyrohyoideus je inervovany´ z krcˇnı´ho nervu C1 cestou n. hypoglossus (podjazykovy´ nerv - XII. hlavovy´ nerv). funkce: M. thyrohyoideus zdviha´ hrtan, prˇi fixaci hrtanu stahuje jazylku kauda´lneˇ, prˇi ohy´bańı´ a rotaci krku napıńa´ pretrachea´lnı´ list krcˇnı´ fascie a udrzˇuje tak odpovı´dajıćı´ tvar krku a polohy jeho u´tvaru˚. B Musculus omohyoideus zacˇa´tek: M. omohyoideus zacˇ´ına´ od ligamentum transversum scapulae superius (hornı´ prˇ´ıcˇny´ lopatkovy´ vaz) a od hornı´ho okraje lopatky. u´pon: M. omohyoideus se upıńa´ na teˇlo jazylky. inervace: M. omohyoideus je inervovany´ z krcˇnıćh nervu˚ C1-C3. funkce: M. omohyoideus ta´hne jazylku kauda´lneˇ a napıńa´ lamina praetrachlealis krcˇnı´ fascie. B Musculus sternohyoideus zacˇa´tek: M. sternohyoideus zacˇ´ına´ od dorza´lnı´ plochy manubrium sterni (rukojet’ hrudnı´ kosti) a protilehle´ cˇa´sti klıćˇku. u´pon: M. sternohyoideus se upıńa´ na teˇlo jazylky. 10


2


34

inervace: M. sternohyoideus je inervovany´ z krcˇnıćh nervu˚ C1-C3. funkce: M. sternohyoideus fixuje jazylku a ta´hne ji kauda´lneˇ, prˇi ohy´bańı´ a rotaci krku napıńa´ pretrachea´lnı´ list krcˇnı´ fascie a udrzˇuje tak odpovı´dajıćı´ tvar krku a polohy jeho u´tvaru˚. Na konci polykańı´ ta´hne jazylku kauda´lneˇ. Kontrolnı´ ota´zky 1. Jaky´m zpu˚sobem ovlivnˇujı´ podjazylkove´ svaly vy´sˇku voka´lu˚? 2. Jaky´m smeˇrem pohybujı´ podjazylkove´ svaly jazylkou?


2

35

2.3.1.2.3 Musculus sternocleidomastoideus B Musculus sternocleidomastoideus zacˇa´tek: M. sternocleidomastoideus zacˇ´ına´ na manubrium sterni (rukojet’ hrudnı´ kosti) a na sterna´lnı´m konci claviculy (klıćˇnı´ kost). u´pon: M. sternocleidomastoideus se upıńa´ na processus mastoideus (bradavkovy´ vy´beˇzˇek) a zevnı´ okraj linea nuchae superior (hornı´ sˇ´ıjova´ cˇa´ra). inervace: M. sternocleidomastoideus je inervovany´ z n. accessorius (prˇ´ıdatny´ nerv - XI. hlavovy´ nerv) a veˇtvemi z plexus cervicalis. funkce: Zadnı´ snopce m. sternocleidomastoideus prˇi oboustranne´ kontrakci zdvihajı´ hlavu a ućˇastnı´ se prˇi za´klonu, prˇednı´ snopce sklańeˇjı´ hlavu, ohy´bajı´ krcˇnı´ pa´terˇ. Cely´ Obra´zek 11: Svaly hlavy a krku, zprava zdola11 sval posouva´ hlavu v horizonta´lnı´ rovineˇ doprˇedu. Prˇi jednostranne´ kontrakci naklańı´ hlavu na stranu kontrakce a otaćˇ´ı oblicˇej na stranu protilehlou. Na na´dechu se podı´lı´ prˇi abdukci pazˇe.

11



2

36

2.3.1.2.4 Svaly hrudnı´ku C Musculus pectoralis major M. pectoralis major se podle zacˇa´tku˚ rozlisˇuje na trˇi cˇa´sti zacˇa´tek: pars clavicularis: (klıćˇnı´ cˇa´st) Zacˇ´ına´ od klıćˇnı´ kosti. pars sternocostalis: (zˇebrohrudnı´ cˇa´st) Zacˇ´ına´ od sterna (hrudnı´ kost) a od chrupavek prvnıćh 4 azˇ 6 zˇeber. pars abdominalis: (brˇisˇnı´ cˇa´st) Zacˇ´ına´ od pochvy m. rectus abdominis. u´pon: M. pectoralis major se upıńa´ na crista tuberculi majoris humeri (hrˇeben velke´ho hrbolku pazˇnı´ kosti). inervace: M. pectoralis major je inervovany´ z nn. pectorales, (lateralis et medialis), Obra´zek 12: Svaly hrudnı´ku zprˇedu12 z pars supraclavicularis plexus brachialis. funkce: Clavicula´rnı´ cˇa´st m. pectoralis major poma´ha´ prˇi prˇedpazˇenı´ a udrzˇuje v neˇm pazˇi. Sternokosta´lnı´ a abdomina´lnı´ cˇa´sti addukujı´ (prˇitahujı´, prˇipazˇujı´) pazˇi a rotujı´ ze zevnı´ rotace navnitrˇ. Prˇi fixovane´ pazˇi zdviha´ m. pectoralis major hrudnı´k (naprˇ. prˇi sˇplhańı´) nebo zdviha´ zˇebra a poma´ha´ tedy prˇi na´dechu. C Musculus pectoralis minor zacˇa´tek: M. pectoralis minor zacˇ´ına´ od 3. azˇ 5. zˇebra vprˇedu. u´pon: M. pectoralis minor se upıńa´ na processus coracoideus (zoba´kovity´ vy´beˇzˇek). inervace: M. pectoralis minor je inervovany´ z n. pectoralis medialis. funkce: M. pectoralis minor ta´hne lopatku doprˇedu a dolu˚. Prˇi fixovane´m pletenci pazˇnı´m zdviha´ zˇebra, a tudı´zˇ poma´ha´ prˇi na´dechu. C Musculus serratus anterior zacˇa´tek: M. serratus anterior zacˇ´ına´ od prvnı´ho azˇ deva´te´ho zˇebra. u´pon: M. serratus anterior se upıńa´ na media´lnı´ okraj lopatky. inervace: M. serratus anterior je inervovany´ z n. thoracicus longus. funkce: M. serratus anterior fixuje lopatku, ta´hne ji kauda´lneˇ a vytaćˇ´ı dolnı´m u´hlem zevneˇ, 12


2


cˇ´ımzˇ umozˇnˇuje zdvizˇenı´ pazˇe nad horizonta´lu. C Musculus serratus posterior superior zacˇa´tek: M. serratus posterior superior zacˇ´ına´ od obratlovyćh trnu˚ C6-7 a Th1-2. u´pon: M. serratus posterior superior se upıńa´ na druhe´ azˇ pa´te´ zˇebro. inervace: M. serratus posterior superior je inervovany´ z nn. intercostales. funkce: M. serratus posterior superior je pomocny´m svalem na´dechovy´m. Viz obra´zek cˇ. 14. Kontrolnı´ ota´zky 1. Ktery´ sval vysunuje hlavu vprˇed v horizonta´lnı´ rovineˇ? 2. Ktery´ sval poma´ha´ prˇi prˇedpazˇenı´? 3. Kolik prsnıćh svalu˚ rozezna´va´me na jedne´ polovineˇ teˇla?

37


2

38

2.3.1.2.5 Svaly za´dove´ C Musculus latissimus dorsi zacˇa´tek: M. latissimus dorsi zacˇ´ına´ od dorsa´lnı´ cˇa´sti crista iliaca (kycˇelnı´ hrˇeben), od dorsa´lnı´ plochy kosti krˇ´ızˇove´, od trnu˚ bedernıćh obratlu˚, od trˇ´ı kauda´lnıćh zˇeber a od trnu˚ peˇti azˇ sˇesti kauda´lnıćh hrudnıćh obratlu˚ Th12 azˇ TH7-8. u´pon: M. latissimus dorsi se upıńa´ na stehennı´ kost na crista tuberculi minoris (hrˇeben male´ho hrbolku). inervace: M. latissimus dorsi je inervovany´ z n. thoracodorsalis. funkce: M. latissimus dorsi prova´dı´ addukci (prˇitazˇenı´) a vnitrˇnı´ rotaci humeru (kost pazˇnı´), da´le pak dorsa´lnı´ flexi humeru (zapazˇenı´) v kloubu ramennı´m. Prˇi fixovane´ pazˇi zdviha´ zˇebra a je tudı´zˇ pomocny´m svalem na´dechovy´m. Prˇi abdukci pazˇ´ı poma´ha´ prˇi forsı´rovane´ (usilovne´) inspiraci. Obra´zek 13: Za´dove´ svalstvo, povrchove´ svaly13

13



2

39

C Musculus erector spinae M. erector spinae je souhrnny´ na´zev pro trˇi svaly m. iliocostalis, m. longissimus, a m. spinalis. C Musculus iliocostalis M. iliocostalis se skla´da´ ze trˇ´ı cˇa´stı´: m. iliocostalis lumborum, m. iliocostalis thoracis, m. iliocostalis cervicis. zacˇa´tek: M. iliocostalis lumborum zacˇ´ına´ na crista iliaca (kycˇelnı´ hrˇeben). M. iliocostalis thoracis zacˇ´ına´ na vnitrˇnı´ cˇa´sti 6 dolnıćh zˇebernıćh u´hlu˚. M. iliocostalis cervicis zacˇ´ına´ na strˇednıćh a hornıćh zˇebrech. u´pon: M. iliocostalis lumborum se upıńa´ na u´hly 5.-12. zˇebra. M. iliocostalis thoracis se upıńa´ na u´hly 6 nejvysˇsˇ´ıch zˇeber. M. iliocostalis cervicis se upıńa´ na processus transversus (prˇ´ıcˇny´ vy´beˇzˇek) strˇednıćh krcˇnıćh obratlu˚. inervace: M. iliocostalis je inervovany´ z rr. dorsales nervorum spinalium. funkce: M. iliocostalis lumborum vzprˇimuje a uklańı´ kauda´lnı´ u´seky pa´terˇe. M. iliocostalis thoracis vzprˇimuje a uklańı´ hrudnı´ u´sek pa´terˇe. M. iliocostalis cervicis vzprˇimuje a uklańı´ hornı´ hrudnı´ a strˇednı´ u´sek krcˇnı´ pa´terˇe.

Obra´zek 14: Hluboke´ svaly za´dove´14

14



2

40

Obra´zek 15: Musculus erector spinae15 C Musculus longissimus M. longissimus se skla´da´ ze trˇ´ı cˇa´stı´: m. longissimus thoracis, m. longissimus cervicis, m. longissimus capitis. zacˇa´tek: M. longissimus thoracis zacˇ´ına´ na crista iliaca (kycˇelnı´ hrˇeben), trnech L1-S4, processus ma15

CLAY, J. H., POUNDS, D. M. Basic clinical massage therapy. Baltimore : Lippincott Williams & Wilkins, 2003. s. 227.

2


41

millaris (bradavicˇkovy´ hrbolek) L1-2, processus transversus (prˇ´ıcˇny´ vy´beˇzˇek) Th7-12. M. longissimus cervicis zacˇ´ına´ na prˇ´ıcˇne´m vy´beˇzˇku Th1-6. M. longissimus capitis zacˇ´ına´ na prˇ´ıcˇne´m vy´beˇzˇku Th1-7 a C3-7. u´pon: M. longissimus thoracis se upıńa´ na processus costalis (zˇebernı´ vy´beˇzˇek) a processus accessorius (prˇ´ıdatny´ vy´beˇzˇek) bedernıćh obratlu˚, u´hly 2.-11. zˇebra, prˇ´ıcˇne´ vy´beˇzˇky vsˇech hrudnıćh obratlu˚. M. longissimus cervicis se upıńa´ na prˇ´ıcˇne´ vy´beˇzˇky C2-7. M. longissimus capitis se upıńa´ na processus mastoideus (bradavkovy´ vy´beˇzˇek). inervace: M. longissimus je inervovany´ z rr. dorsales nervorum spinalium. funkce: M. longissimus thoracis zaklańı´ a uklańı´ pa´terˇ. M. longissimus capitis prˇi oboustranne´ kontrakci zaklańı´ hlavu, prˇi jednostranne´ kontrakci otaćˇ´ı hlavu oblicˇejem na svou stranu. M. longissimus cervicis prˇi oboustranne´ kontrakci prova´dı´ za´klon (extenzi) krcˇnı´ pa´terˇe, prˇi jednostranne´ kontrakci uklańı´ stejnostranneˇ krcˇnı´ pa´terˇ. C Musculus spinalis M. spinalis se skla´da´ ze trˇ´ı cˇa´stı´: m. spinalis thoracis, m. spinalis cervicis, m. spinalis capitis. zacˇa´tek: M. spinalis thoracis zacˇ´ına´ na trnech L1-2 a Th1-2. M. spinalis cervicis zacˇ´ına´ na trnech C6-7 a Th1-2. M. spinalis capitis je nekonstantnı´ cˇa´st m. semispinalis capitis, ve formeˇ prˇ´ıdatnyćh zacˇa´tku˚ od trnu˚ hornıćh hrudnıćh a dolnıćh krcˇnıćh obratlu˚. u´pon: M. spinalis thoracis se upıńa´ na processus spinosus (trnovy´ vy´beˇzˇek) Th2-9. M. spinalis cervicis se upıńa´ na trny C2-4. inervace: M. spinalis je inervovany´ z rr. dorsales nervorum spinalium. funkce: M. spinalis prova´dı´ extenzi (za´klon pa´terˇe). Kontrolnı´ ota´zky 1. Na kolik cˇa´stı´ se deˇlı´ m. spinalis? 2. Na kolik cˇa´stı´ se deˇlı´ m. longissimus? 3. Na kolik cˇa´stı´ se deˇlı´ m. iliocostalis? 4. Na kolik cˇa´stı´ se deˇlı´ m. erector spinae?

2


42

2.3.1.3 Vy´dechove´ svaly ”Podle neˇkteryćh japonskyćh autoru˚ modulujı´ kra´tke´ mezizˇebernı´ svaly proud vydechovane´ho vzduchu prˇi rˇecˇi, podobneˇ jako klapky na lesnı´m rohu nebo krˇ´ıdlovce. Tato modulace podporuje tvorbu dechovyćh pauz oddeˇlujıćıćh slabiky nebo slova a tı´m zlepsˇuje srozumitelnost rˇecˇi.” (Ve´le, s. 233) ”Prˇi vy´dechu nosem, ktery´ klade vzduchu odpor, se vy´dechove´ svaly uplatnˇujı´ vıće.” (Ve´le, s. 229) A Musculi intercostales interni zacˇa´tek: Mm. intercostales interni zacˇ´ınajı´ zeprˇedu shora od krania´lneˇjsˇ´ıho zˇebra. u´pon: Mm. intercostales interni se upıńajı´ na na´sledujıćı´ kauda´lneˇjsˇ´ı zˇebro. inervace: Mm. intercostales interni jsou inervovane´ z nn. intercostales I - XI. funkce: Mm. intercostales interni ta´hnou zˇebra kauda´lneˇ, cˇ´ımzˇ udrzˇujı´ rozestupy mezizˇebrˇ´ı a napoma´hajı´ poklesu zˇeber prˇi vy´dechu, jsou tedy svaly vy´dechovy´mi (exspiracˇnı´mi). Viz obra´zek cˇ.6 a 12. C Musculus sternalis zacˇa´tek: M. sternaliszacˇ´ına´ retrosterna´lneˇ od sterna. u´pon: M. sternalis se upıńa´ u 2.-6. zˇebra. inervace: M. sternalis je inervovany´ z vla´ken prˇicha´zejıćıćh skrze m. pectoralis major. funkce: M. sternalis prova´dı´ depresi zˇebernıćh chrupavek vzhledem ke sternu a podporuje vy´dech. Viz obra´zek cˇ. 12. Kontrolnı´ ota´zky 1. Jak se podı´lejı´ mm. intercostales interni na vy´dechu? 2. Ktera´ skupina mezizˇebernıćh svalu˚ je rˇazena mezi vy´dechove´ svaly?

2


43

2.3.1.4 Pomocne´ vy´dechove´ svaly

2.3.1.4.1 Brˇisˇnı´ svaly Brˇisˇnı´ svaly jsou obvykle povazˇovańy za pomocne´ svaly vy´dechove´ a brańice za sval na´dechovy´, z cˇehozˇ plyne, zˇe cˇinnost brańice a brˇisˇnıćh svalu˚ je v jake´msi antagonisticke´m (pu˚sobıćı´m opacˇny´m smeˇrem) postavenı´. Toto tvrzenı´ vsˇak nenı´ zcela pravdive´. Brˇisˇnı´ svaly a brańice na dyćhańı´ spolupracujı´. Prˇi na´dechu stlacˇuje brańice vnitrˇnosti smeˇrem kauda´lnı´m, dorza´lnı´m a ventrolatera´lnı´m. Pokud by byly brˇisˇnı´ svaly nefunkcˇnı´, dosˇlo by k prˇ´ılisˇne´mu vyklenutı´ brˇisˇnı´ steˇny. Jsou-li brˇisˇnı´ svaly funkcˇnı´, brańı´ izometrickou kontrakcı´ (svalova´ kontrakce, prˇi ktere´ se nemeˇnı´ de´lka svalu; veˇtsˇinou se jedna´ o pohyb proti odporu) prˇ´ılisˇne´mu vyklenutı´ brańice, a to jak svaly s vertika´lnı´m beˇhem vla´ken (naprˇ. m. rectus abdominis), jejichzˇ nejzna´meˇjsˇ´ı cˇinnostı´ je flexe trupu a tedy i prˇiblı´zˇenı´ sterna (hrudnı´ kost) k symfy´ze (spona stydka´), tak hlavneˇ sval s horizona´lnı´m pru˚beˇhem vla´ken m. transversus abdominis. M. transverus abdominis je funkcˇneˇ propojen s mm. multifidi (cˇa´st hlubokyćh svalu˚ pa´terˇe). Spolecˇnou aktivacı´ brˇisˇnıćh svalu˚ a erektoru˚ pa´terˇe docha´zı´ k naprˇ´ımenı´ trupu.


2

44

B Musculus transversus abdominis zacˇa´tek: M. transversus abdominis zacˇ´ına´ od vnitrˇnı´ plochy chrupavek 7. - 12. zˇebra, od okraje hluboke´ho listu fascia thoracolumbalis (bedrohrudnı´ pova´zka), od kycˇelnı´ kosti od crista iliaca (kycˇelnı´ hrˇeben) a od latera´lnı´ho u´seku ligamentum inguinale (trˇ´ıselny´ vaz). u´pon: M. transversus abdominis se upıńa´ do linea alba (bı´la´ cˇa´ra). inervace: M. transversus abdominis je inerovany´ z nn. intercostales VII. azˇ XII., z n. subcostalis, z n. iliohypogastricus, z n. ilioinguinalis a z n. genitofemoralis. funkce: M. transversus abdominis se ućˇastnı´ hlavneˇ prˇi dyćhacıćh pohybech a spolupu˚sobı´ prˇi tzv. brˇisˇnı´m lisu.

Obra´zek 16: Svaly steˇny brˇisˇnı´ zprˇedu16

C Musculus obliquus abdominis externus zacˇa´tek: M. obliquus abdominis externus zacˇ´ına´ osmi zuby na osmi dolnıćh zˇebrech. u´pon: Cˇa´st snopcu˚ m. obliquus abdominis externus se upıńa´ na prˇednı´ cˇa´sti hrˇebene kosti kycˇelnı´, zby´va-

jicı´ snopce se upıńajı´ do linea alba (bı´la´ cˇa´ra). inervace: M. obliquus abdominis externus je inervovany´ z nn. intercostales V. azˇ XII. a z n. subcostalis. funkce: M. obliquus abdominis externus prˇi oboustranne´ kontrakci prˇedklańı´ trup, prˇi jednostranne´ cˇinnosti otaćˇ´ı trup na opacˇnou stranu. C Musculus obliquus abdominis internus zacˇa´tek: M. obliquus abdominis internus zacˇ´ına´ thorakolumba´lnı´ fascie od bedernı´ pa´terˇe, od kycˇelnı´ kosti od crista iliaca (kycˇelnı´ hrˇeben) a od zevnı´ cˇa´sti trˇ´ıselne´ho vazu. u´pon: M. obliquus abdominis internus se upıńa´ na poslednı´ trˇi zˇebra a cˇa´st snopcu˚ se upıńa´ do linea alba (bı´la´ cˇa´ra). inervace: M. obliquus abdominis internus je inervovany´ z nn. intercostales VIII. azˇ XI., z n. 16



2

45

subcostalis, z n. iliohypogastricus, z n. ilioinguinalis a z n. genitofemoralis. funkce: Prˇi oboustranne´ kontrakci poma´ha´ m. obliquus abdominis internus prˇi prˇedkloneˇnı´, prˇi jednostranne´ kontrakci uklańı´ trup a otaćˇ´ı ho na stejnou stranu. C Musculus rectus abdominis zacˇa´tek: M. rectus abdominis zacˇ´ına´ na chrupavce 5. - 7. zˇebra. u´pon: M. rectus abdominis se upıńa´ na os pubis (kost stydka´) a symphysis (spona stydka´). inervace: M. rectus abdominis je inervovany´ z nn. intercostales VII. - XII. funkce: M. rectus abdominis prˇedklańı´ trup, stahuje kauda´lneˇ hrudnı´k a zdviha´ pańev. C Musculus quadratus lumborum zacˇa´tek: M. quadratus lumborum zacˇ´ına´ od dvanaćte´ho zˇebra. u´pon: M. quadratus lumborum se upıńa´ na zadnı´ okraj crista iliaca (kycˇelnı´ hrˇeben). inervace: M. quadratus lumborum je inervovany´ z n. subcostalis a z plexus lumbalis. funkce: M. quadratus lumborum prˇi oboustranne´ kontrakci prova´dı´ za´klon (extenzi) bedernı´ pa´terˇe, prˇi jednostranne´ kontrakci uklańı´ pa´terˇ na stejnou stranu.

Obra´zek 17: M. quadratus lumborum zprˇedu17 Kontrolnı´ ota´zky 1. Cˇemu zabranˇujı´ brˇisˇnı´ svaly svou izometrickou kontrakcı´? 2. M. quadratus lumborum prova´dı´ za´klon nebo prˇedklon bedernı´ pa´terˇe? 3. Je pravdive´ tvrzenı´, zˇe m. rectus abdominis prova´dı´ prˇedklon trupu, stahuje kauda´lneˇ hrudnı´k a zdviha´ pańev?

17



2

46

2.3.1.4.2 Svaly pańevnı´ho dna Svaly pańevnı´ho dna se v prˇ´ıpadeˇ dyćhacıćh pohybu˚ rˇadı´ funkcˇneˇ ke svalu˚m brˇisˇnı´m, jelikozˇ svou cˇinnostı´ brańı´ prˇi na´dechu prˇ´ılisˇne´mu sestupu vnitrˇnostı´ smeˇrem kauda´lnı´m a prˇ´ıpadne´mu vy´stupu vnitrˇnostı´ ven z pańve. M. levator ani a m. coccygeus dohromady tvorˇ´ı diaphragma pelvis (pańevnı´ prˇepa´zˇka), ktera´ je pruzˇny´m uza´veˇrem pańevnı´ho otvoru.

Obra´zek 18: Dno pańevnı´ shora18 C Musculus levator ani M. levator ani se rozdeˇluje na cˇtyrˇi cˇa´sti, na m. pubococcygeus, m. levator prostatae (m. pubovaginalis), m. puborectalis a m. iliococcygeus. zacˇa´tek: M. pubococcygeus zacˇ´ına´ na os pubis (stydka´ kost). M. levator prostatae (m. pubovaginalis) jsou vla´kny m. pubococcygeus, zacˇ´ınajı´ tedy na os pubis (stydka´ kost). 18


2


47

M. puborectalis zacˇ´ına´ na os pubis (stydka´ kost). M. iliococcygeus zacˇ´ına´ na arcus tendineus (sˇlachovy´ oblouk). u´pon: M. pubococcygeus se upıńa´ na m. sphincter ani a na kostrcˇ. M. levator prostatae se upıńa´ do fascia (pova´zka) prostaty. M. pubovaginalis se upıńa´ do steˇny vaginy. M. puborectalis se upıńa´ na os pubis (stydka´ kost), vytva´rˇ´ı smycˇku. M. iliococcygeus se upıńa´ na kostrcˇ a na ligamentum anococcygeum (kostrcˇorˇitnı´ vaz). inervace: M. levator ani je inervovany´ z n. pudendus. funkce: M. levator ani tvorˇ´ı pruzˇnou spodinu pańevnı´. Podpı´ra´ orgańy, ktere´ jı´m prostupujı´, konecˇnı´k a u zˇeny i pochvu, kterou podpı´ra´ ze zadnı´ strany. C Musculus coccygeus zacˇa´tek: M. coccygeus zacˇ´ına´ na spina ischiadica (sedacı´ trn). u´pon: M. coccygeus se upıńa´ na bocˇnı´ plochy kosti krˇ´ızˇove´ a na kostrcˇ. inervace: M. coccygeus je inervovany´ z plexus sacralis. funkce: M. coccygeus ta´hne kostrcˇ ventra´lneˇ a vracı´ ji tak po zakloneˇnı´ prˇi porodu nebo defekaci do pu˚vodnı´ polohy. Kontrolnı´ ota´zky 1. Ktery´mi dveˇma svaly je tvorˇena diaphragma pelvis? 2. Z jake´ho du˚vodu se svaly pańevnı´ho dna rˇadı´ funkcˇneˇ k brˇisˇnı´m svalu˚m?

2


48

2.3.1.4.3 Svaly za´dove´ C Musculus iliocostalis pars inferior (dolnı´ cˇa´st) zacˇa´tek: M. iliocostalis pars inferior zacˇ´ına´ od kosti kycˇelnı´ od zadnı´ cˇa´sti crista iliaca (kycˇelnı´ hrˇeben). u´pon: M. iliocostalis pars inferior se upıńa´ na u´hly dolnıćh zˇeber. inervace: M. iliocostalis pars inferior je inervovany´ z rr. dorsales nervorum spinalium. funkce: M. iliocostalis prova´dı´ za´klon (extenzi) pa´terˇe, prˇi jednostranne´ kontrakci prova´dı´ u´klon (lateroflexi) pa´terˇe. Viz obra´zek cˇ. 14. C Musculus serratus posterior inferior zacˇa´tek: M. serratus postrior inferior zacˇ´ına´ od fascia thoracolumbalis (bedrohrudnı´ pova´zka) ve vy´sˇi poslednıćh dvou hrudnıćh a prvnıćh dvou bedernıćh obratlu˚. u´pon: M. serratus posterior inferior se upıńa´ cˇtyrˇmi zuby na zevnı´ plochu poslednıćh cˇtyrˇ zˇeber zevneˇ od jejich u´hlu˚. inervace: M. serratus posterior inferior je inervovany´ z poslednıćh trˇ´ı nn. intercostales a n. subcostalis. funkce: Funkce m. serratus posterior inferior nenı´ zcela jasna´. Dle Cˇiha´ka (Cˇiha´k, s. 337) fixuje a sklańı´ m. serratus posterior inferior kauda´lnı´ zˇebra, cˇ´ımzˇ napoma´ha´ lepsˇ´ı funkci brańice, a je tudı´zˇ ućˇasten na na´dechu. Dle Dylevske´ho (Dylevsky´, s. 230) sval fixuje prˇ´ıslusˇna´ zˇebra a tı´m napoma´ha´ kontrakci brańice. Jde o pomocny´ inspiracˇnı´ sval. Ve´le vsˇak rˇadı´ m. serratus posterior inferior mezi exspiracˇnı´ svaly. Viz obra´zek cˇ. 13. Kontrolnı´ ota´zky 1. Je pravdive´ toto tvrzenı´: M. iliocostalis a m. erector spinae prova´deˇjı´ prˇi oboustranne´ kontrakci za´klon pa´terˇe? 2. Ktery´ za´dovy´ sval je kontroverznı´, co se tyćˇe rˇazenı´ mezi pomocne´ svaly na´dechove´/vy´dechove´? Deˇlenı´ svalu˚ na na´dechove´, vy´dechove´, pomocne´ na´dechove´ a pomocne´ vy´dechove´ je ryze anatomicky´m pohledem. Ve skutecˇnosti se i inspiracˇnı´ svaly podı´lejı´ na vy´dechu a naopak, jelikozˇ inspiracˇnı´ a exspiracˇnı´ svaly pu˚sobı´ v koaktivaci. Hluboke´ kra´tke´ za´dove´ svaly spojujıćı´ jednotlive´ obratle pa´terˇe se na dyćhacıćh pohybech podı´lejı´ nastavovańı´m polohy jednotlivyćh obratlu˚. Svalstvo pańevnı´ho dna se na dyćhacıćh pohybech podı´lı´ regulacı´ tlaku v brˇisˇnı´ dutineˇ. Pomocne´ vy´dechove´ svaly se ućˇastnı´ na dyćhacıćh pohybech prˇi forsı´rovane´m (zesı´lene´m) dyćhańı´, ale svu˚j podı´l majı´ i prˇi dyćhańı´ nosem. Jestlizˇe pacient dyćha´ pouze u´sty, tedy s minima´lnı´m odporem dyćhacıćh cest, vyrˇazujı´ se neˇktere´ dyćhacı´ svaly z cˇinnosti. Vyrˇazenı´m z cˇinnosti docha´zı´ k ochabovańı´ danyćh svalu˚, cozˇ ma´ vliv na drzˇenı´

2


49

teˇla. Dyćhańı´ s otevrˇeny´mi u´sty v klidu nenı´ povazˇovańo za fyziologicke´. Fyziologicky´m se dyćhańı´ u´sty sta´va´ azˇ v okamzˇiku zvy´sˇenyćh pozˇadavku˚ na ventilaci plic z du˚vodu vzestupu metabolickyćh pozˇadavku˚ organismu, naprˇ. prˇi zvy´sˇene´ fyzicke´ aktiviteˇ prˇi sportu (beˇh).


2

50

Respirace - kontrolnı´ obra´zky Na obra´zku cˇ. 19 je zna´zorneˇn/a: a) diaphragma b) m. levator ani c) m. rectus abdominis?

Obra´zek 19: Brańice zdola19 Otaznı´kem jsou na obra´zku cˇ. 20 oznacˇeny svaly: a) mm. levatores costarum b) mm. levatores costarum a mm. intercostales externi c) mm. intercostales externi a mm. levatores costarum d) mm. intercostales interni a mm. intercostales externi?

Obra´zek 20: Zadnı´ steˇna hrudnı´ku, pohled zprˇedu20 19 20



2

51

Otaznı´kem jsou na obra´zku cˇ. 21 oznacˇeny svaly: a) mm. levatores costarum b) mm. intercostales interni c) mm. intercostales externi d) svaly brˇisˇnı´ steˇny?

Obra´zek 21: ?21

21



2

52

Otaznı´kem je na obra´zku cˇ. 22 oznacˇen sval: a) m. levator ani b) m. trapezius c) m. transversus abdominis?


22


2


2.4

53

Svalstvo oblicˇeje a ucha

Svaly oblicˇeje a ucha jsou ulozˇeny prˇeva´zˇneˇ v podkozˇ´ı oblicˇeje (upıńajı´ se cˇi zacˇ´ınajı´ v ku˚zˇi), kde majı´ za u´kol ovla´dat veˇtsˇinu otvoru˚ hlavy, ktere´ mohou uzavı´rat a rozevı´rat, nebo mohou meˇnit jejich tvar. Zmeˇnou tvaru teˇchto sˇteˇrbin, doprova´zenou kozˇnı´mi posuny a s tı´m spojenou tvorbou kozˇnıćh ry´h, zı´ska´vajı´ funkci dalsˇ´ı, tj. meˇnit vy´raz (mimiku) oblicˇeje. Povazˇujı´ se take´ proto za svaly vy´razove´, sdeˇlovacı´ neboli mimicke´. Mimicke´ svaly jsou inervovańy n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv)

2.4.1

Svalstvo u´st

Mezi svalstvo u´st je rˇazen jediny´ sval, m. orbicularis oris. Dalo by se rˇ´ıct, zˇe m. orbicularis oris ma´ v logopedii vy´sadnı´ postavenı´, nebot’ovla´da´ vstup do dutiny u´stnı´, tvorˇ´ı tzv. retny´ uza´veˇr, zasˇtit’uje vy´slovnost bilabia´lnıćh hla´sek P, B, M, ućˇastnı´ se tvorby labiodenta´lnıćh hla´sek F, V, podı´lı´ se na artikulaci samohla´sek, cozˇ je nejvıće videˇt na samohla´skaćh O a U, z neverba´lnı´ komunikace pak pomocı´ kruhove´ho svalu u´stnı´ho naprˇ. da´va´me polibek. M. orbicularis oris se ućˇastnı´ trˇeba i na pı´skańı´ a nelze opominout jeho podı´l na prˇ´ıjmu potravy, ktery´ umozˇnˇuje, at’jizˇ pouhy´m prˇidrzˇenı´m potravy rty, cˇi uchopenı´ brcˇka a sańı´m, cˇi udrzˇenı´m potravy v u´stech. Znalost m. orbicularis oris je podstatna´ pro praći s lidmi naprˇ´ıklad s diagnozami: Dyslalie, vzhledem k tvorbeˇ bilabia´lnı´ a labiodenta´lnıćh hla´sek. Dysartrie, kde je nutna´ spolupraće v ty´mu odbornı´ku˚ a tı´m pa´dem i ”spolecˇny´ jazyk” zainteresovanyćh. Afa´zie, prˇi ktere´ mu˚zˇe dojı´t k centra´lnı´ pare´ze n. facialis (lıćnı´ nerv), cozˇ mu˚zˇe ve´st k obrneˇ cˇa´sti m. orbicularis oris. Dysfagie, protozˇe je m. orbicularis oris soucˇa´stı´ tzv. tva´rˇove´ho mechanismu, ktery´ tvorˇ´ı svalovy´ rˇeteˇzec slozˇeny´ ze trˇ´ı svalu˚, z m. orbicularis oris, m. buccinator a m. constrictor pharyngis superior. Svaly zahrnute´ do tva´rˇove´ho mechanismu se ućˇastnı´ na sańı´, kde m. orbicularis oris zajisˇt’uje teˇsne´ obejmutı´ bradavky cˇi savicˇky rty. V ra´mci tva´rˇove´ho mechanismu se m. orbicularis oris podı´lı´ i na zˇvy´kańı´, prˇi ktere´m spolecˇneˇ s dalsˇ´ımi dveˇma svaly udrzˇuje dostatecˇne´ napeˇtı´ v u´stnı´ dutineˇ, ktere´ je potrˇebne´ k udrzˇenı´ potravy v kontaktu s prˇednı´mi rˇeza´ky prˇi odkousnutı´ potravy a na´sledneˇ v kontaktu se stolicˇkami v pru˚beˇhu rozmeˇlnˇovańı´ potravy. Tva´rˇovy´ mechanismus brańı´ zapadnutı´ potravy do u´stnı´ prˇedsıńeˇ. U malyćh deˇtı´ majı´ dva svaly tva´rˇove´ho mechanismu, m. orbicularis oris a m. buccinator, i stabilizacˇnı´ funkci pro dolnı´ cˇelist.


2

54

A Musculus orbicularis oris zacˇa´tek: M. orbicularis oris obkruzˇuje u´stnı´ sˇteˇrbinu. Zacˇ´ına´ prˇeva´zˇneˇ od m. buccinator. Je rozdeˇlen do dvou cˇa´stı´. pars labialis: (retnı´ cˇa´st) Zacˇ´ına´ ve rtech. pars marginalis: (okrajova´ cˇa´st) Zacˇ´ına´ prˇi kostech. u´pon: M. orbicularis oris se upıńa´ domm. incisivi. inervace: M. orbicularis oris je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. orbicularis oris uzavı´ra´ u´stnı´ sˇteˇrbinu, prˇiObra´zek 23: Musculus orbicularis oris23 tlacˇuje rty k zubu˚m. Kontrakce pars labialis zpu˚sobuje sevrˇenı´ rtu˚. Kontrakce pars marginalis vysunuje sevrˇene´ rty vprˇed (protruze). Vytva´rˇ´ı vy´raz pevne´ho rozhodnutı´.

2.4.2

Svalstvo kolem sˇteˇrbiny u´stnı´

Svaly kolem sˇteˇrbiny u´stnı´ majı´ svu˚j neoddiskutovatelny´ podı´l prˇi neverba´lnı´ komunikaci. Jsou to prˇeva´zˇneˇ svaly, ktere´ ovla´dajı´ u´stnı´ koutek. 23

WILLIAMS, P. L. a kol. Gray’s Anatomy. 38. vyd. New York : Churchill Livingstone, 1995. s. 793.


2

55

B Musculus zygomaticus minor zacˇa´tek: Sval zacˇ´ına´ na prˇednı´ straneˇ jarˇmove´ho oblouku. u´pon: Sval se upıńa´ do ku˚zˇe hornı´ cˇa´sti ry´hy latera´lneˇ ohranicˇujıćı´ hornı´ ret. inervace: M. zygomaticus minor je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. zygomaticus minor zdviha´ hornı´ ret a ta´hne okraje u´st latera´lneˇ, cozˇ zpu˚sobuje vy´raz soucitu. B Musculus zygomaticus major zacˇa´tek: M. zygomaticus major zacˇ´ına´ na kosti lıćnı´, prˇesneˇji na processus temporalis 24 ossis zygomatici (spańkovy´ Obra´zek 24: Svaly oblicˇeje zprˇedu vy´beˇzˇek jarˇmove´ kosti). u´pon: M. zygomaticus major se upıńa´ do u´stnı´ho koutku a neˇktera´ vla´kna vzarˇujı´ do m. orbitalis oris. inervace: M. zygomaticus major je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv) funkce: Tento sval zveda´ u´stnı´ koutek laterokrania´lneˇ. B Musculus levator anguli oris zacˇa´tek: M. levator anguli oris zacˇ´ına´ ve fossa canina (sˇpicˇa´kova´ ja´ma), ktera´ se nacha´zı´ na prˇednı´ plosˇe hornı´ cˇelisti nad korˇenem sˇpicˇa´ku. u´pon: M. levator anguli oris se upıńa´ do u´stnı´ho koutku a cˇa´st vla´ken vzarˇuje i do m. orbicularis oris. inervace: M. levator anguli oris je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: Jak jizˇ na´zev rˇ´ıka´, m. levator anguli oris zdviha´ u´stnı´ koutek a vytahuje hornı´ ret smeˇrem krania´lnı´m. B Musculus levator labii superioris (m. quadratus labii superioris) zacˇa´tek: M. levator labii superioris zacˇ´ına´ v okraji ocˇnice nad foramen infraorbitale (podocˇnicovy´ otvor). u´pon: M. levator labii superioris se upıńa´ do m. orbicularis oris, do ku˚zˇe pode´l ry´hy latera´lneˇ ohranicˇujıćı´ hornı´ ret a neˇktere´ snopce vzarˇujı´ i do nosnı´ho krˇ´ıdla. 24


2


56

inervace: M. levator labii superioris je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. levator labii superioris zdviha´ hornı´ ret a ta´hne okraj u´st latera´lneˇ. Jeho stah navozuje vy´raz smutku, plaćˇe. B Musculus risorius zacˇa´tek: M. risorius zacˇ´ına´ od fascie (pova´zka, vazivovy´ obal svalu) kryjıćı´ m. masseter. u´pon: M. risorius se upıńa´ do uzlove´ho modiolu prˇi u´stnı´m koutku. inervace: M. risorius je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. risorius roztahuje u´stnı´ sˇteˇrbinu. Neˇkdy vytva´rˇ´ı na tva´rˇi du˚lek. Je nazy´vań svalem u´smeˇvovy´m. B Musculus depressor labii inferioris (m. quadratus labii inferioris) zacˇa´tek: M. depressor labii inferioris zacˇ´ına´ od okraje dolnı´ cˇelisti pod trˇenovy´mi zuby. u´pon: M. depressor labii inferioris se upıńa´ do ku˚zˇe dolnı´ho rtu nad ry´hu latera´lneˇ ohranicˇujıćı´ hornı´ ret a do m. orbicularis oris. inervace: M. depressor labii inferioris je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. depressor labii inferioris ta´hne kauda´lneˇ dolnı´ ret, cozˇ vytva´rˇ´ı vy´raz nechuti a ironie. B Musculus depressor anguli oris (m. triangularis) zacˇa´tek: M. depressor anguli oris zacˇ´ına´ od okraje dolnı´ cˇelisti pod trˇenovy´mi zuby. u´pon: M. depressor anguli oris se upıńa´ do modiolu v m. orbicularis oris. inervace: M. depressor anguli oris je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. depressor anguli oris prova´dı´ depresi u´stnı´ho koutku a dolnı´ho rtu, cˇ´ımzˇ vznika´ vy´raz opovrzˇenı´. B Musculus mentalis zacˇa´tek: M. mentalis zacˇ´ına´ na dolnı´ cˇelisti, na prˇednı´ straneˇ alveolu˚ (da´snˇove´ vy´stupky) rˇeza´ku˚. u´pon: M. mentalis se upıńa´ do ku˚zˇe brady. inervace: M. mentalis je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. mentalis ta´hne ku˚zˇi brady vzhu˚ru. Je nazy´vań svalem pyćhy. C Musculus transversus menti M. transversus menti je prˇ´ıcˇny´m spojenı´m mezi pravy´m a levy´m m. depressor anguli oris pod bradou. Je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). B Musculus depressor supercilii zacˇa´tek: M. depressor supercilii zacˇ´ına´ media´lneˇ od m. corrugator supercilii. u´pon: M. depressor supercilii se upıńa´ do ku˚zˇe v media´lnı´m u´seku obocˇ´ı. inervace: M. depressor supercilii je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. depressor supercilii stahuje obocˇ´ı.

2


57

Viz obra´zek cˇ. 28. B Platysma Platysma se veˇtsˇinou rˇadı´ mezi svaly krku, avsˇak vzhledem k jejı´ inervaci je mozˇno ji zarˇadit i mezi svaly mimicke´. Je to tenky´ plochy´ sval cˇtyrˇu´helnı´kove´ho tvaru, ulozˇeny´ pod ku˚zˇ´ı krku. zacˇa´tek: Platysma zacˇ´ına´ v podkozˇnı´m vazivu v krajineˇ ramennı´, hrudnı´ a podlıćˇkove´. u´pon: Platysma se upıńa´ do ku˚zˇe nad mandibulou. inervace: Platysma je inervovana´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv) z r. colli nervi facialis. funkce: Platysma ovla´da´ napeˇtı´ ku˚zˇe krku v souladu s pohyby krku, zkracuje dle potrˇeby ku˚zˇi na krku. Je synergistou (sval pu˚sobıćı´ stejny´m smeˇrem) mimickyćh svalu˚ dolnı´ho rtu. Platysma ta´hne dolnı´ koutek a dolnı´ cˇelist smeˇrem kauda´lnı´m. Elektromyograficka´ vysˇetrˇenı´ uka´zala zvy´sˇenou elektrickou aktivitu svalu prˇi na´hle´m a hluboke´m na´dechu (Dylevsky´, s. 76).


2

58

Funkce svalu˚ v okolı´ u´st

Obra´zek 25: Funkce svalu˚ v okolı´ u´st25

Kontrolnı´ ota´zky 1. Ktery´ sval doka´zˇe svou kontrakcı´ vytvorˇit vy´raz pevne´ho rozhodnutı´? 2. Ktery´ sval vytva´rˇ´ı svou kontrakcı´ vy´raz smutku, plaćˇe? 3. Ktery´ sval je nazy´vań svalem u´smeˇvovy´m? 4. Ktery´ sval vytva´rˇ´ı svou kontrakcı´ vy´raz ironie a nechuti? 5. Ktery´ sval vytva´rˇ´ı svou kontrakcı´ vy´raz opovrzˇenı´? 6. Ktery´ sval je nazy´vań svalem pyćhy? 7. Procˇ je mozˇne´ rˇadit m. platysma mezi svaly mimicke´?

25

THYME-FROKJAER, K., FROKJAER-JENSEN, B. Die Akzentmethode. 1. vyd. Idstein : Schulz-Kirchner Verlag, 2003. s. 72.


2

2.4.3

59

Zˇvy´kacı´ svalstvo

Zˇvy´kacı´ svaly pohybujı´ dolnı´ cˇelistı´ a to jak kauda´lneˇ a krania´lneˇ (deprese a elevace mandibuly), tak vysunutı´ dolnı´ cˇelisti vprˇed (propulze) a zasunutı´ zpeˇt (retropulze). Jak jizˇ na´zev napovı´da´, hlavnı´ cˇinnostı´ zˇvy´kacıćh svalu˚ je zˇvy´kanı´, tedy rozmeˇlnˇovańı´ potravy. Zˇvy´kacı´ svaly se podı´lejı´ i na funkci temporomandibula´rnı´ho kloubu a na tvorbeˇ cˇelistˇ . M. nı´ho u´hlu, cˇ´ımzˇ majı´ vliv na artikulaci samohla´sek a neˇkteryćh souhla´sek, naprˇ. R a R buccinator, ktery´ je neˇkdy rˇazen do skupiny svalstva kolem u´st, je navıć zarˇazen do tva´rˇove´ho mechanismu, spolu s m. orbicularis oris a m. constrictor pharyngis superior, a ućˇastnı´ se tedy v deˇtstvı´ stabilizace dolnı´ cˇelisti, zpracova´vańı´ potravy a zvy´sˇenı´ intraora´lnı´ho tlaku.

Obra´zek 26: Musculus masseter, musculus temporalis26

A Musculus masseter M. masseter rozdeˇlujeme na dveˇ cˇa´sti. Cˇa´st povrchovou (superficialis) a hlubokou (profundus). zacˇa´tek: pars superficialis (povrchova´ cˇa´st): Tato cˇa´st zacˇ´ına´ na prˇednıćh 2/3 arcus zygomaticus (jarˇmovy´ oblouk). Snopce probı´hajı´ sˇikmo kauda´lneˇ a dozadu. pars profunda (hluboka´ cˇa´st): Hluboka´ cˇa´st zacˇ´ına´ na zadnıćh 2/3 arcus zygomaticus (jarˇmovy´ oblouk). U dospeˇle´ho probı´hajı´ snopce smeˇrem kauda´lnı´m. U novorozence a kojence probı´hajı´ snopce sˇikmo doprˇedu a dolu˚.

u´pon: pars superficialis (povrchova´ cˇa´st): Povrchova´ cˇa´st svalu se upıńa´ do angulus mandibulae (u´hel dolnı´ cˇelisti) a do tuberositas masseterica (zˇvy´kacˇova´ drsnatina). pars profunda (hluboka´ cˇa´st): Hluboka´ cˇa´st svalu se upıńa´ do strˇedu zevnı´ plochy ramus mandibulae (rameno dolnı´ cˇelisti). inervace: M. masseter je inervovany´ z n. massetericus, ktery´ je jednou z veˇtvı´ n. mandibularis. N. mandibularis je 3. veˇtvı´ n. trigeminus (trojklanny´ nerv - V. hlavovy´ nerv). funkce: M. masseter prova´dı´ elevaci dolnı´ cˇelisti. Pars superficialis soucˇasneˇ ta´hne dolnı´ cˇelist doprˇedu, prova´dı´ tedy propulzi dolnı´ cˇelisti. Pars profunda ta´hne u novorozencu˚ 26

CLAY, J. H., POUNDS, D. M. Basic Clinical Massage Therapy. Baltimore : Lippincott Williams & Wilkins, 2003. s. 76.


2

60

dolnı´ cˇelist dozadu, prova´dı´ retropulzi dolnı´ cˇelisti, cozˇ ma´ vy´znam prˇi sańı´. A Musculus temporalis zacˇa´tek: M. temporalis zacˇ´ına´ od fossa temporalis (spańkova´ ja´ma), krania´lneˇ azˇ po linea temporalis inferior (dolnı´ spańkova´ cˇa´ra). u´pon: M. temporalis se upıńa´ na processus coronoideus mandibulae (ha´kovity´ vy´beˇzˇek dolnı´ cˇelisti). inervace: M. temporalis je inervovany´ z nn. temporales profundi, ktere´ jsou cˇa´stı´ n. mandibularis. N. madibularis je 3. veˇtvı´ n. trigeminus (trojklanny´ nerv - V. hlavovy´ nerv). funkce: M. temporalis je v bdeˇle´m stavu trvale aktivovań, a prˇi vertikalizaci (vzprˇ´ımenı´) udrzˇuje klidovou polohu cˇelisti (zavrˇena´ u´sta). ”M. temporalis je tedy postura´lnı´m svalem a pravdeˇpodobneˇ je i geObra´zek 27: Zˇvy´kacı´ svaly27 nera´torem klidove´ho napeˇtı´ ostatnıćh zˇvy´kacıćh svalu˚.” (Dylevsky´, s. 75). M. temporalis prova´dı´ elevaci dolnı´ cˇelisti a poma´ha´ prˇi retropulzi dolnı´ cˇelisti. A Musculus pterygoideus medialis zacˇa´tek: M. pterygoideus medialis zacˇ´ına´ ve fossa pterygoidea (krˇ´ıdlovita´ ja´ma), ktera´ se nacha´zı´ na kosti klıńove´ processus pterygoideus ossis sphenoidalis (krˇ´ıdlovity´ vy´beˇzˇek kosti klıńove´). Cˇiha´k uva´dı´ zacˇa´tek i na hornı´ cˇelisti (tuber maxillae (hrbol hornı´ cˇelisti). u´pon: M. pterygoideus medialis se upıńa´ do tuberositas pterygoidea (krˇ´ıdlovita´ drsnatina), ktera´ se nacha´zı´ na ramus mandibulae (rameno dolnı´ cˇelisti). inervace: M. pterygoideus medialis je inervovany´ n. pterygoideus medialis, ktery´ je jednou z veˇtvı´ n. mandibularis. N. mandibularis je 3. veˇtvı´ n. trigeminus (trojklanny´ nerv - V. hlavovy´ nerv). funkce: M. pterygoideus medialis prˇi oboustranne´ kontrakci prova´dı´ elevaci dolnı´ cˇelisti (je tedy synergistou (sval pu˚sobıćı´ stejny´m smeˇrem) pars superficialis m. masseter), prˇi jednostranne´ kontrakci ta´hne dolnı´ cˇelist latera´lneˇ, na opacˇnou stranu, cˇ´ımzˇ zajisˇt’uje zˇvy´kacı´ pohyby dolnı´ cˇelisti. A Musculus pterygoideus lateralis zacˇa´tek: M. pterygoideus lateralis zacˇ´ına´ na kosti klıńove´ processus pterygoideus ossis sphenoidalis (krˇ´ıdlovity´ vy´beˇzˇek kosti klıńove´). 27


2


61

Cˇiha´k uva´dı´ zacˇa´tek na crista infratemporalis alae majoris (podspańkova´ hrana velke´ho krˇ´ıdla) a na lamina lateralis processus pterygoidei (bocˇnı´ ploteńka krˇ´ıdlovite´ho vy´beˇzˇku). u´pon: M. pterygoideus lateralis se upıńa´ pod hlavici dolnı´ cˇelisti, ve fovea pterygoidea (krˇ´ıdlovita´ jamka). Feneis uva´dı´ dvojity´ u´pon m. pterygoideus lateralis do discus articularis mandibulae (kloubnı´ disk dolnı´ cˇelisti) a do fovea pterygoidea (krˇ´ıdlovita´ jamka) na processus condylaris mandibulae (kloubnı´ vy´beˇzˇek dolnı´ cˇelisti). inervace: M. pterygoideus lateralis je inervovany´ z n. pterygoideus lateralis, ktery´ je jednou z veˇtvı´ n. mandibularis. N. mandibularis je 3. veˇtvı´ n. trigeminus (trojklanny´ nerv - V. hlavovy´ nerv). funkce: M. pterygoideus lateralis prˇi oboustranne´ kontrakci ta´hne dolnı´ cˇelist doprˇedu, prova´dı´ tedy propulzi dolnı´ cˇelisti. Zahajuje otevrˇenı´ u´st tahem za dolnı´ cˇa´st hlavice dolnı´ cˇelisti a za discus articularis (kloubnı´ disk). Prˇi jednostranne´ kontrakci ta´hne dolnı´ cˇelist na protilehlou stranu, cˇ´ımzˇ zajisˇt’uje trˇecı´ zˇvy´kacı´ pohyby dolnı´ cˇelisti. A Musculus buccinator zacˇa´tek: M. buccinator zacˇ´ına´ od raphe pterygomandibularis (krˇ´ıdlocˇelistnı´ sˇev) a od prˇilehlyćh cˇa´stı´ hornı´ a dolnı´ cˇelisti. u´pon: M. buccinator se upıńa´ do modiolu prˇi latera´lnı´m okraji m. orbicularis oris. inervace: M. buccinator je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. buccinator prˇitlacˇuje tva´rˇ k da´snı´m, brańı´ uskrˇinutı´ tva´rˇe prˇi skousnutı´, poma´ha´ rozsˇirˇovat dutinu u´stnı´, prˇi kontrakci vytlacˇuje vzduch z dutiny u´stnı´. Kontrolnı´ ota´zky 1. Ktere´ svaly tvorˇ´ı tzv. tva´rˇovy´ mechanismus? 2. Jakou kosteˇnou strukturou pohybujı´ zˇvy´kacı´ svaly? 3. Ktery´ zˇvy´kacı´ sval je genera´torem napeˇtı´ ostatnıćh zˇvy´kacıćh svalu˚? 4. Ktery´m hlavovy´m nervem jsou inervovańy zˇvy´kacı´ svaly, vyjma m. buccinator? 5. Je mozˇne´ rˇadit m. buccinator mezi svaly mimicke´? Pokud ano, procˇ?


2

2.4.4

62

Svalstvo nosu

Svaly nosu majı´ svu˚j vy´znam jak pro dyćhańı´, jakozˇto jednu z vita´lnıćh funkcı´, tak i pro cˇich a chut’, ktere´ jsou vza´jemneˇ propojene´. Svaly nosu zajisˇt’ujı´ drobne´ pohyby nekosteˇnyćh struktur nosu a zajisˇt’ujı´ zmeˇnu pru˚svitu nozder. Pru˚beˇh svalu˚ nosu je trˇeba zna´t prˇi terapii osob s nedostatecˇny´m retny´m uza´veˇrem, ktere´ dyćhajı´ prˇeva´zˇneˇ u´sty, a take´ u lidı´, kterˇ´ı trpı´ dyćhacı´mi obtı´zˇemi.

Obra´zek 28: Hluboke´ mimicke´ svalstvo28

B Musculus nasalis zacˇa´tek: M. nasalis zacˇ´ına´ na prˇednı´ plosˇe hornı´ cˇelisti. Cˇiha´k rozlisˇuje dveˇ cˇa´sti svalu: pars transversa (prˇ´ıcˇna´ cˇa´st), pars nasalis (nosnı´ cˇa´st), ktera´ pokry´va´ hrˇbet nosu, kde se sty´ka´ se svalem druhe´ strany a s pars alaris (krˇ´ıdlova´ cˇa´st), ktera´ vzarˇuje do nosnı´ho krˇ´ıdla. u´pon: M. nasalis se upıńa´ na hrˇbetu nosu. Cˇiha´k: pars transversa (prˇ´ıcˇna´ cˇa´st) se upıńa´ na plochou sˇlachou na hrˇbet nosu, pars alaris (krˇ´ıdlova´ cˇa´st) se upıńa´ do okraje nozdry a prˇilehle´ oblasti. inervace: M. nasalis je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hla-

vovy´ nerv). funkce: M. nasalis meˇnı´ pru˚svit nozder, zuzˇuje nosnı´ dı´rku a ta´hne nosnı´ chrupavky dolu˚. B Musculus depressor septi zacˇa´tek: M. depressor septi zacˇ´ına´ nad hornı´m vnitrˇnı´m rˇeza´kem. u´pon: M. depressor septi se upıńa´ do chrupavcˇite´ho nosnı´ho septa. inervace: M. depressor septi je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. depressor septi sklańı´ sˇpicˇku nosu. B Musculus levator labii superioris alaeque nasi zacˇa´tek: M. levator labii superioris alaeque nasi zacˇ´ına´ media´lneˇ od okraje orbity. u´pon: M. levator labii superioris alaeque nasi se upıńa´ do nosnı´ho krˇ´ıdla a hornı´ho rtu. inervace: M. levator labii superioris alaeque nasi je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. levator labii superioris alaeque nasi rozsˇirˇuje nosnı´ dı´rku, ta´hne vzhu˚ru nosnı´ krˇ´ıdlo a hornı´ ret. Viz obra´zek cˇ. 24. 28


2


Kontrolnı´ ota´zky 1. Ktery´ sval sklańı´ sˇpicˇku nosu? 2. Je pravdive´ toto tvrzenı´: M. nasalis a m. levator labii superioris alaeque nasi meˇnı´ pru˚svit nozder? 3. Rˇadı´ se svaly nosu mezi svaly mimicke´?

63

2


2.4.5

64

Svalstvo oka

Svaly oka mu˚zˇeme rozdeˇlit na vnitrˇnı´ svaly oka, ktere´ se prˇ´ımo podı´lejı´ na cˇinnosti cˇocˇky tı´m, zˇe ji akomodujı´. Vnitrˇnı´ svaly oka jsou inervovańy autonomnı´m nervovy´m syste´mem (sympatikus a parasympatikus), ktery´ je pro veˇtsˇinu lidı´ volneˇ neovladatelny´. Logoped sa´m nemu˚zˇe prova´deˇt terapii teˇchto svalu˚, avsˇak mu˚zˇe zachytit projevy prˇ´ıpadne´ho posˇkozenı´ mozku (naprˇ. po pa´du dı´teˇte cˇi dospeˇle´ho), pokud zjistı´ u sve´ho klienta anizokorii (nestejneˇ rozsˇ´ırˇene´ zornice). Neˇktere´ anizokorie jsou benignı´ (nesˇkodne´), to vsˇak posoudı´ le´karˇ. Dalsˇ´ı skupinou jsou vneˇjsˇ´ı neboli okohybne´ svaly, ktere´ zajisˇt’ujı´ pohyb bulbu. Okohybne´ svaly jsou ovladatelne´ vu˚lı´. Pohyby bulbu˚ vyzˇadujı´ velmi prˇesnou a jemnou cˇinnost okohybnyćh svalu˚. Logoped opeˇt nenı´ zodpoveˇdny´ za diagnostiku a na´vrh terapie okohybnyćh svalu˚, avsˇak je znovu ve funkci cˇloveˇka prova´deˇjıćı´ho screening, mu˚zˇe tedy prˇ´ıpadnou nesrovnalost odhalit a doporucˇit klientovi vysˇetrˇenı´ oftalmologem. Prˇi posˇkozenı´ svalu˚ oka docha´zı´ ke zhorsˇene´mu videˇnı´, cˇasto diplopii (dvojite´ videˇnı´). Logopedicky´ klient pak tedy nevidı´ spra´vneˇ pohyby rtu˚ cˇi dalsˇ´ı cˇinnosti logopeda a nemu˚zˇe tedy spra´vneˇ vyplnit pozˇadavky logopeda. Je trˇeba si take´ uveˇdomit, zˇe autonomnı´ imunitnı´ syste´m, ktery´m jsou inervovańy vnitrˇnı´ svaly oka, ma´ sve´ odnozˇe i ve vnitrˇnıćh orgańech brˇicha, ktere´ inervuje. N. vagus (bloudivy´ nerv - X. hlavovy´ nerv), jakozˇto za´stupce parasympaticke´ cˇa´sti autonomnı´ho nervove´ho syste´mu inervuje zˇaludek. Pro pohyb ocˇnıćh bulbu˚ je prˇirozeny´ pohyb sakkadovany´ (ska´kavy´). Chceme-li, aby se ocˇi pohybovaly linea´rneˇ, tedy zpu˚sobem, ktery´ nenı´ pro pohyb ocˇnıćh bulbu˚ prˇirozeny´, mu˚zˇeme pocit’ovat nauzeu (nevolnost). Snaha o linea´rnı´ pohyb ocˇnıćh bulbu˚ zpu˚sobı´ podra´zˇdeˇnı´ autonomnı´ho nervove´ho syste´mu, tedy i n. vagus (bloudivy´ nerv - X. hlavovy´ nerv), ktery´ na´sledneˇ podra´zˇdı´ zˇaludek. Ocˇnı´ kontak je du˚lezˇity´ i pro neverba´lnı´ komunikaci. Znalost svalu˚ oka mu˚zˇe pomoci logopedovi odhalit poruchy teˇchto svalu˚. Posˇkozenı´ svalu˚ oka, at’jizˇ vnitrˇnıćh cˇi vneˇjsˇ´ıch, mu˚zˇe ve´st k narusˇene´mu prˇ´ıjmu vizua´lnıćh podneˇtu˚ a informacı´, a tı´m znacˇneˇ ztı´zˇit logopedickou intervenci, u deˇtske´ho pacienta se mu˚zˇe objevit naprˇ´ıklad objevit agresivita cˇi naopak apatie, dospeˇly´ pacient mu˚zˇe by´t takte´zˇ podra´zˇdeˇny´ cˇi nespolupracujıćı´.


2

65

B Musculus orbitalis M. orbitalis tvorˇ´ı snopce hladke´ svaloviny ulozˇene´ v periorbiteˇ ve fissura orbitalis inferior (dolnı´ ocˇnicova´ sˇteˇrbina). inervace: M. orbitalis je inervovany´ sympaticky´mi vla´kny z ganglion cervicale superius. funkce: M. orbitalis tlacˇ´ı svy´m napeˇtı´m obsah orbity i s ocˇnı´m bulbem doprˇedu, proto prˇi porusˇe sympaticke´ inervace zapada´ bulbus hloubeˇji do ocˇnice (enophtalmus).

Obra´zek 29: Ocˇnice zprˇedu29 B Musculus ciliaris M. ciliaris je tvorˇen trˇemi cirkula´rneˇ probı´hajıćı´mi druhy vla´ken: fibrae meridionales (polednı´kova´ vla´kna), fibrae circulares (kruhova´ vla´kna), fibrae radiales (paprscˇita´ vla´kna). fibrae meridionales (polednı´kova´ vla´kna) (neboli fibrae longitudinales (pode´lna´ vla´kna) neboli m. Bru¨ckei): Veˇtsˇ´ı, meridiona´lneˇ probı´hajıćı´ cˇa´st svalovyćh vla´ken. Vla´kna se upıńajı´ vprˇedu do lamina limitans posterior (zadnı´ hranicˇnı´ vrstva), vzadu do choroidey. Obra´zek 30: Iridokornealnı´ u´hel30 fibrae circulares (kruhova´ vla´kna) (m. Mu¨lleri): Prstencoviteˇ usporˇa´dana´ svalova´ vla´kna ulozˇena´ navnitrˇ od fibrae maridionales (polednı´kova´ vla´kna). fibrae radiales (paprscˇita´ vla´kna): Paprscˇiteˇ usporˇa´dana´ svalova´ vla´kna. Zahy´bajı´ od meri29 30


2


66

diona´lnıćh vla´ken k vla´knu˚m cirkula´rnı´m. Je jich nejmeńeˇ. inervace: M. ciliaris je inervovany´ parasympaticky´mi vla´kny z n. oculomotorius (okohybny´ nerv - III. hlavovy´ nerv) (z Edingerova-Westphalova ja´dra) a sympaticky´mi vla´kny z ganglion cervicale superius. funkce: fibrae meridionales: Ta´hnou corpus ciliare (rˇasove´ teˇleso) doprˇedu, cı´mzˇ se uvolnˇuje napeˇtı´ zadnıćh dlouhyćh zonula´rnıćh vla´ken. fibrae circulares: Uvolnˇujı´ napeˇtı´ prˇednıćh zonula´rnıćh vla´ken. Uvolneˇnı´ zonula´rnıćh vla´ken zpu˚sobı´, zˇe se pruzˇna´ cˇocˇka zbavena´ tahu smeˇrem do periferie, uvolnı´ a vyklene, tı´m zvy´sˇ´ı svou optickou mohutnost a oko se zaostrˇ´ı nablı´zko (akomodace). A Musculus orbicularis oculi - je tvorˇen trˇemi cˇa´stmi: pars orbitalis (ocˇnicova´ cˇa´st), pars palpebralis (vıćˇkova´ cˇa´st), pars lacrimalis (slzna´ cˇa´st) zacˇa´tek: pars orbitalis (ocˇnicova´ cˇa´st): Zacˇ´ına´ od hornı´ cˇelisti processus frontalis maxillae (cˇelnı´ vy´beˇzˇek hornı´ cˇelisti), crista lacrimalis anterior (prˇednı´ slzna´ hrana) a od vnitrˇnıćh vazu˚ vıćˇek. pars palpebralis (vıćˇkova´ cˇa´st): Je ulozˇena ve vıćˇkaćh. Zacˇ´ına´ od ligamentum palpebrale mediale (prˇistrˇednı´ vıćˇkovy´ vaz) a prˇilehlyćh kostı´. pars lacrimalis (slzna´ cˇa´st): Obkla´pı´ slzny´ vak, je upevneˇna na crista lacrimalis posterior (zadnı´ slzna´ hrana) . u´pon: M. orbicularis oculi se upıńa´ na vnitrˇnı´ koutek ocˇnı´. Pars lacrimalis (slzna´ cˇa´st) vzarˇuje do pars palpebralis (vıćˇkova´ cˇa´st). inervace: M. orbicularis oculi je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv) pro pars orbitalis (ocˇnicova´ cˇa´st) a pars lacrimalis (slzna´ cˇa´st). Pars palpebralis (vıćˇkova´ cˇa´st) je inervovana´ z n. oculomotorius (okohybny´ nerv - III. hlavovy´ nerv). funkce: M. orbicularis oculi uzavı´ra´ ocˇnı´ sˇteˇrbinu a vytva´rˇ´ı prˇi zevnı´m okraji ocˇnı´ sˇteˇrbiny veˇjı´rˇoviteˇ orientovane´ vra´sky. Pars orbitalis zodpovı´da´ za pevne´ sevrˇenı´ vıćˇek, pars palpebralis (vıćˇkova´ cˇa´st) zodpovı´da´ za reflexnı´ mrknutı´, za pohyb vıćˇek, pars lacrimalis (slzna´ cˇa´st) rozsˇirˇuje a stlacˇuje slzny´ vak. Viz obra´zek cˇ. 28 a 38. B Musculus sphincter pupillae - spira´loviteˇ a cirkula´rneˇ usporˇa´dana´ hladka´ svalova´ vla´kna, jejichzˇ pode´lne´ osy probı´hajıćı´ prˇi rozsˇ´ırˇene´ zornici prˇiblizˇneˇ rovnobeˇzˇneˇ s jejı´m okrajem. inervace: M. sphincter pupillae je inervovany´ parasympaticky´mi vla´kny z n. oculomotorius (okohybny´ nerv - III. hlavovy´ nerv). B Musculus dilatator pupillae - blı´zˇe k margo ciliaris (rˇasovy´ okraj) radia´lneˇ orientovany´ syste´m jemnyćh pigmentovanyćh vla´ken hladke´ svaloviny. inervace: M. dilatator pupillae je inervovany´ sympaticky´mi vla´kny.


2

67

C Musculus rectus superior zacˇa´tek: M. rectus superior zacˇ´ına´ od anulus tendineus communis (spolecˇny´ sˇlachovy´ prstenec). u´pon: M. rectus superior se upıńa´ do skle´ry prˇed ekva´torem oka 8 mm za okrajem rohovky. inervace: M. rectus superior je inervovany´ z n. oculomotorius (okohybny´ nerv - III. 31 hlavovy´ nerv). Obra´zek 31: Svaly okohybne´ z latera´lnı´ strany funkce: M. rectus superior se podı´lı´ na rotacˇnıćh pohybech bulbu. Tento sval ma´ u´pon prˇed ekva´torem, a tudı´zˇ otaćˇ´ı bulbus v souladu se smeˇrem pru˚beˇhu a u´ponu svalu - staćˇ´ı bulbus vzhu˚ru a media´lneˇ, obsahuje vsˇak i media´lnı´ slozˇku, ktera´ napoma´ha´ konvergenci ocˇ´ı. C Musculus rectus inferior zacˇa´tek: M. rectus inferior zacˇ´ına´ v anulus tendineus communis (spolecˇny´ sˇlachovy´ prstenec). u´pon: M. rectus inferior se upıńa´ do skle´ry prˇed ekva´torem oka 6 mm za okrajem rohovky. inervace: M. rectus inferior je inervovany´ z n. oculomotorius (okohybny´ nerv - III. hlavovy´ nerv). funkce: M. rectus inferior se podı´lı´ na rotacˇnıćh pohybech bulbu. Upıńa´ se prˇed ekva´torem, a tudı´zˇ otaćˇ´ı bulbus v souladu se smeˇrem pru˚beˇhu a u´ponu svalu - staćˇ´ı bulbus dolu˚ a mı´rneˇ media´lneˇ, obsahuje i media´lnı´ slozˇku, ktera´ napoma´ha´ konvergenci ocˇ´ı. C Musculus rectus lateralis zacˇa´tek: M. rectus lateralis zacˇ´ına´ v anulus tendineus communis (spolecˇny´ sˇlachovy´ prstenec) a ala minor (male´ krˇ´ıdlo). u´pon: M. rectus lateralis se upıńa´ ve vzda´lenosti 7 mm (Feneis uda´va´ 5 mm) od okraje rohovky. inervace: M. rectus lateralis je inervovany´ z n. abducens (odtahovacı´ nerv - VI. hlavovy´ nerv). funkce: M. rectus lateralis ta´hne bulbus latera´lneˇ (abdukce). C Musculus obliquus superior zacˇa´tek: M. obliquus superior zacˇ´ına´ media´lneˇ od anulus tendineus communis (spolecˇny´ sˇlachovy´ prstenec) na teˇle kosti klıńove´. u´pon: M. obliquus superior se upıńa´ za ekva´torem oka (zevnı´ hornı´ plocha bulbu). inervace: M. obliquus superior je inervovany´ z n. trochlearis (kladkovy´ nerv - IV. hlavovy´ 31



2

68

nerv). funkce: M. obliquus superior se podı´lı´ na rotacˇnıćh pohybech bulbu. Upıńa´ se za ekva´torem, a tudı´zˇ otaćˇ´ı bulbus proti smeˇru sve´ho u´ponu - staćˇ´ı bulbus zevneˇ dolu˚. C Musculus levator palpebrae superioris zacˇa´tek: M. levator palpebrae superioris zacˇ´ına´ od anulus tendineus communis (spolecˇny´ sˇlachovy´ prstenec), nad m. rectus superior. u´pon: M. levator palpebrae superioris se upıńa´ na tarsa´lnı´ ploteńku hornı´ho vıćˇka. inervace: M. levator palpebrae superioris je inervovany´ z n. oculomotorius (okohybny´ nerv III. hlavovy´ nerv). funkce: M. levator palpebrae superioris prova´dı´ aktivnı´ zdvihańı´ hornı´ho vıćˇka. C Musculus rectus medialis zacˇa´tek: M. rectus medialis zacˇ´ına´ v anulus tendineus communis (spolecˇny´ sˇlachovy´ prstenec). u´pon: M. rectus medialis se upıńa´ do skle´ry ve vzda´lenosti 5 mm od okraje rohovky. inervace: M. rectus medialis je inervovany´ z n. oculomotorius (okohybny´ nerv - III. hlavovy´ nerv). funkce: M. rectus medialis ta´hne bulbus media´lneˇ.

Obra´zek 32: Svaly okohybne´ shora32

C Musculus obliquus inferior zacˇa´tek: M. obliquus inferior zacˇ´ına´ na spodnı´ steˇneˇ ocˇnice media´lneˇ vprˇedu. u´pon: M. obliquus inferior se upıńa´ do skle´ry za ekva´torem oka, na zevnı´ dolnı´

plochu bulbu. inervace: M. obliquus inferior je inervovany´ z n. oculomotorius(okohybny´ nerv - III. hlavovy´ nerv). funkce: M. obliquus inferior se podı´lı´ na rotacˇnıćh pohybech bulbu. Upıńa´ se za ekva´torem, 32


2


a tudı´zˇ otaćˇ´ı bulbus proti smeˇru sve´ho u´ponu - staćˇ´ı bulbus zevneˇ nahoru.

69


2

70

C Musculus tarsalis superior zacˇa´tek: M. tarsalis superior je tvorˇen hladky´mi svalovy´mi vla´kny a zacˇ´ına´ na sˇlasˇe m. levator palpebrae superioris. u´pon: M. tarsalis superior se upıńa´ na tarsus superior (hornı´ vıćˇkova´ ploteńka). inervace: M. tarsalis superior je inervovany´ sympaticky´mi vla´kny. funkce: M. tarsalis superior zodpovı´da´ za tonus hornı´ho vıćˇka. Prˇi porusˇe sympaticke´ inervace docha´zı´ ke snı´zˇenı´ svalove´ho tonu a poklesu hornı´ho vıćˇka. C Musculus tarsalis inferior zacˇa´tek: M. tarsalis inferior zacˇ´ına´ od sˇlachy m. rectus inferior. u´pon: M. tarsalis inferior se upıńa´ do tarsa´lnı´ ploteńky. inervace: M. tarsalis inferior je inervovany´ sympaticky´mi vla´kny.

Obra´zek 33: Ocˇnı´ vıćˇka, sagita´lnı´ rˇez33 33


2


Kontrolnı´ ota´zky 1. Ktery´m nervovy´m syste´mem jsou ovla´dańy vnitrˇnı´ svaly oka? 2. Jsou vnitrˇnı´ svaly oka pro veˇtsˇinu lidı´ vu˚lı´ ovladatelne´? 3. Jak se odborneˇ nazy´va´ zapadnutı´ bulbu do ocˇnice? 4. Ktery´ sval zodpovı´da´ za tonus hornı´ho vıćˇka? 5. Ktery´ sval aktivneˇ zveda´ hornı´ vıćˇko?

71

2


2.4.6

72

Svalstvo v okolı´ oka a nosu

Svaly v okolı´ oka a nosu majı´ svu˚j vy´znam hlavneˇ v oblasti neverba´lnı´ komunikace. Jejich kontrakcı´ docha´zı´ k vytva´rˇenı´ vra´sek a ry´h, ktere´ jsou typicke´ pro vy´razy oblicˇje zna´rzornˇujıćı´ urcˇite´ citove´ rozpolozˇenı´ cˇloveˇka. Stah m. corrugator supercilii je typicky´ pro vyja´drˇenı´ bolesti a jeho pare´za (ochrnutı´) mu˚zˇe zpu˚sobit, zˇe terapeut hned nezjistı´, zˇe neochota klienta spolupracovat je zpu˚sobena bolestı´. Pokracˇovańı´ v dane´ terapii by tedy mohlo by´t pro klienta nejen bolestive´, ale i demotivujıćı´. B Musculus procerus zacˇa´tek: M. procerus zacˇ´ına´ v podkozˇnı´m vazivu prˇi nosnıćh kostech. u´pon: M. procerus se upıńa´ do ku˚zˇe cˇela nad korˇenem nosu. inervace: M. procerus je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. procerus vytva´rˇ´ı na korˇenu nosu prˇ´ıcˇnou vra´sku, cˇ´ımzˇ vznika´ vy´raz prˇ´ısnosti, tvrdosti. Ta´hne ku˚zˇi cˇela dolu˚. Viz obra´zek cˇ. 38. B Musculus corrugator supercilii zacˇa´tek: M. corrugator supercilii zacˇ´ına´ od korˇene nosu. u´pon: M. corrugator supercilii se upıńa´ do ku˚zˇe na hranici vnitrˇnı´ a strˇednı´ trˇetiny obocˇ´ı. inervace: M. corrugator supercilii je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. corrugator supercilii vyvola´va´ jednu azˇ neˇkolik svislyćh ry´h prˇi korˇenu nosu, cˇ´ımzˇ vznika´ vy´raz zamracˇnosti nebo bolesti. Viz obra´zek cˇ. 28. Kontrolnı´ ota´zky 1. Ktery´ sval vytva´rˇ´ı svou kontrakcı´ vy´raz prˇ´ısnosti a tvrdosti? 2. Ktery´ sval vytva´rˇ´ı svou kontrakcı´ vy´raz zamracˇenosti nebo bolesti? 3. Ktery´ sval svou kontrakcı´ vytva´rˇ´ı na korˇenu nosu prˇ´ıcˇnou vra´sku? 4. Rˇadı´ se m. procerus a m. corrugator supercilii mezi svaly mimicke´?


2

2.4.7

73

Svalstvo ucha

2.4.7.1 Svalstvo zevnı´ho ucha (boltce) Svaly zevnı´ho ucha, tedy svaly, ktere´ pohybujı´ usˇnı´m boltcem, meˇly drˇ´ıve svoji roli prˇi nastavovańı´ usˇnı´ho boltce a tı´m pa´dem i zvukovodu za smeˇrem prˇ´ıchodu zvuku, a tudı´zˇ meˇly vliv na kvalitu prˇijı´mańı´ zvukove´ho signa´lu. Spolu s prˇechodem na bipeda´lnı´ lokomoci a zmeˇnou zˇivotnı´ho stylu cˇloveˇka vsˇak jizˇ nebyly svaly zevnı´ho ucha jizˇ tolik potrˇebne´ a postupem cˇasu ztratil cˇloveˇk cˇa´stecˇneˇ cˇi u´plneˇ schopnost tyto svaly ovla´dat. Jsou to tedy svaly rudimenta´rnı´ (zbytkove´), ktere´ ani nemusejı´ by´t u cˇloveˇka vytvorˇeny. Prˇesto vsˇak mohou by´t rˇazeny mezi svaly mimicke´, nebot’ jsou inervovane´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv) a mohou prˇi neverba´lnı´ komunikaci hra´t jistou roli. D Musculus antitragicus Svalova´ vla´kna m. antitragicus zacˇ´ınajı´ na antitragu (protikozlı´k) a upıńajı´ se na cauda helicis (za´vitovy´ ohon) hlemy´zˇdeˇ. D Musculus helicis major zacˇa´tek: M. helicis major zacˇ´ına´ od spina helicis (za´vitovy´ trn) hlemy´zˇdeˇ. u´pon: M. helicis major se upıńa´ na prˇednı´ okraj helix (za´vit).

Obra´zek 34: Svaly boltce z latera´lnı´ strany34

D Musculus helicis minor M. helicis minor lezˇ´ı pode´l crus helicis (za´vitove´ ramıńko)

hlemy´zˇdeˇ. D Musculus pyramidalis auriculae M. pyramidalis jsou ojedineˇle se vyskytujıćı´ svalova´ vla´kna. zacˇa´tek: M. pyramidalis auriculae zacˇ´ına´ od m. tragicus. u´pon: M. pyramidalis auriculae se upıńa´ na spina helicis (za´vitovy´ trn). D Musculus tragicus M. tragicus probı´ha´ sˇikmo shora doprˇedu dolu˚ na lamina tragi (kozlı´kova´ ploteńka). 34



2

74

D Musculus transversus auriculae M. transversus auriculae je napjat mezi eminentia scaphae (lod’kovita´ vyvy´sˇenina) a eminentia conchae (musˇlova´ vyvy´sˇenina) na zadnı´ straneˇ chrupavky boltce. D Musculus incisurae helicis M. incisurae helicis je nekonstantnı´ kauda´lneˇji ulozˇene´ pokracˇovańı´ m. transversus auriculae. D Musculus obliquus auriculae M. obliquus auriculae zacˇ´ına´ Obra´zek 35: Svaly boltce z media´lnı´ strany35 na vy´stupku v mı´steˇ vklesle´ fossa triangularis (troju´helnı´kova´ jamka) prˇednı´ strany, upıńa´ se na hrbol odpovı´dajıćı´ concha auriculae (boltcova´ musˇle) prˇednı´ strany. D Musculus auricularis anterior zacˇa´tek: M. auricularis anterior zacˇ´ına´ od fascia temporalis (spańkova´ pova´zka). u´pon: M. auricularis anterior se upıńa´ do korˇene boltce do spina helicis (za´vitovy´ trn) hlemy´zˇdeˇ. inervace: M. auricularis anterior je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. auricularis anterior je rudimenta´rnı´ sval, jenzˇ se ućˇastnil na pohybech boltce. Viz obra´zek cˇ. 38. D Musculus auricularis posterior zacˇa´tek: M. auricularis posterior zacˇ´ına´ na processus mastoideus (bradavkovy´ vy´beˇzˇek). u´pon: M. auricularis posterior se upıńa´ do korˇene boltce. inervace: M. auricularis posterior je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. auricularis posterior je rudimenta´rnı´ sval, jenzˇ se ućˇastnil na pohybech boltce. Viz obra´zek cˇ. 38. D Musculus auricularis superior zacˇa´tek: M. auricularis superior zacˇ´ına´ v galea aponeurotica (sˇlachova´ prˇilba). u´pon: M. auricularis superior se upıńa´ do korˇene boltce. inervace: M. auricularis superior je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). 35


2


75

funkce: M. auricularis superior je rudimenta´rnı´ sval, jenzˇ se ućˇastnil na pohybech boltce. Viz obra´zek cˇ. 38. Kontrolnı´ ota´zky 1. Procˇ se mohou svaly boltce rˇadit mezi svaly mimicke´? 2. Je pravdive´ toto tvrzenı´: Svaly boltce se ućˇastnily na pohybech boltce?


2

76

2.4.7.2 Svalstvo vnitrˇnı´ho ucha Svaly vnitrˇnı´ho ucha majı´ prˇ´ımy´ vliv na slysˇenı´. Svou kontrakcı´ ovlivnˇujı´, jak velka´ intenzita zvukove´ho podneˇtu bude prˇenesena. Svaly vnitrˇnı´ho ucha chrańı´ sluchovy´ apara´t prˇed posˇkozenı´m prˇ´ılisˇnou intenzitou zvukove´ho stimulu, tato schopnost je mimo jine´ zprostrˇedkovańa stapedia´lnı´m reflexem: prˇi zvukove´m stimulu velke´ intenzity docha´zı´ ke kontrakci m. stapedius, kterou se zamezı´ kmitu trˇmıńku, a tı´m se snı´zˇ´ı velikost stimulu, ktera´ je prˇena´sˇena hloubeˇji do sluchove´ho apara´tu. Prˇi pare´ze (ochrnutı´) m. stapedius by tedy mohla by´t porusˇena jeho ochranna´ funkce pro sluchovy´ apara´t. Pro logopedickou terapii je nutne´ veˇdeˇt, zda ma´ klient poruchu sluchu a je trˇeba zna´t, zda ma´ funkcˇnı´ svaly vnitrˇnı´ho ucha, ktere´ majı´ na slysˇenı´ velky´ vliv.

Obra´zek 36: Tuba auditiva36

A Musculus tensor tympani M. tensor tympani je ulozˇen v semicanalis m. tensoris tympani (polokana´l bubıńkove´ho napıńacˇe) nad tuba auditiva (sluchova´ trubice). Jeho sˇlacha se otaćˇ´ı prˇiblizˇneˇ v prave´m u´hlu latera´lneˇ kolem processus cochleariformis (lzˇicˇkovity´ vy´beˇzˇek) a upıńa´ se na basi manubrium mallei (ba´ze kladı´vkove´ rukojeti). inervace: M. tensor tympani je inervovany´ z n. madibularis, ktery´ je 3. veˇtvı´ n. trigeminus (trojklanny´ nerv V. hlavovy´ nerv). funkce: M. tensor tympani svy´m napeˇtı´m reguluje roz-

sah kmitu˚ bubıńku a trˇmıńku.

36



2

77

A Musculus stapedius zacˇa´tek: M. stapedius zacˇ´ına´ na eminentia pyramidalis (pyramidova´ vyvy´sˇenina). u´pon: M. stapedius se upıńa´ na hlavici trˇmıńku prˇi odstupu jeho zadnı´ho rameńka. inervace: M. stapedius je inervovany´ z n. stapedius z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. stapedius reguluje svy´m napeˇtı´m rozsah kmitu˚ bubıńku a trˇmıńku, zprostrˇedkova´va´ prˇenos kmitu˚ bubıńku.

Obra´zek 37: Musculus stapedius37 Kontrolnı´ ota´zky 1. Jake´ dveˇ struktury regulujı´ svy´m napeˇtı´m svaly vnitrˇnı´ho ucha? 2. Ktery´ hlavovy´ nerv inervuje m. tensor tympani? 3. Ktery´ hlavovy´ nerv inervuje m. stapedius?

37



2

2.4.8

78

Svalstvo kalvy (lebecˇnı´ klenba) Svalstvo kalvy ma´ velky´ vy´znam prˇi neverba´lnı´ komunikaci, kdy zodpovı´da´ za zdvihańı´ obocˇ´ı, avsˇak naprˇ. m. temporoparietalis se podı´lı´ i na pohybech boltce a m. frontalis naopak hraje roli prˇi zdvihańı´ hornı´ho vıćˇka. Svalstvo kalvy je tedy nutne´ zna´t spolu, nebot’se ućˇastnı´ na zajisˇt’ovańı´ vy´razu tva´rˇe, a tedy neverba´lnı´ komunikaci. Znalost svalu˚ kalvy se da´ vyuzˇ´ıt u lidı´, kterˇ´ı nemajı´ vyja´drˇenu mimiku, cˇi jsou hypomimicˇtı´. Svalstvo kalvy je potrˇebne´ zna´t i prˇi terapii obrny n. facialis (lıćnı´ nerv), at’jizˇ perifernı´ cˇi centra´lnı´ (naprˇ. po CMP). Obra´zek 38: Povrchove´ svalstvo hlavy38

Musculus epicranius M. epicranius se skla´da´ ze dvou cˇa´stı´,

m. occipitofrontalis a m. temporoparietalis. B Musculus temporoparietalis zacˇa´tek: M. temporoparietalis zacˇ´ına´ v ku˚zˇi prˇed, nad i pod usˇnı´m boltcem. Cˇiha´k uva´dı´ zacˇa´tek v galea aponeurotica (sˇlachova´ prˇilba). u´pon: M. temporoparietalis se upıńa´ do galea aponeurotica (sˇlachova´ prˇilba). Cˇiha´k uva´dı´ u´pon do korˇene boltce. inervace: M. temporoparietalis je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. temporoparietalis zopovı´da´ za pohyby boltce, zejmeńa jeho zdvihańı´ vzhu˚ru. B Musculus occipitofrontalis M. occipitofrontalis se deˇlı´ na dveˇ cˇa´sti, venter frontalis (cˇelnı´ brˇ´ısˇko) (neboli m. frontalis) a venter occipitalis (ty´lnı´ brˇ´ısˇko) (neboli m. occipitalis). B Musculus frontalis (venter frontalis musculi occipitofrontalis) zacˇa´tek: M. frontalis zacˇ´ına´ v ku˚zˇi cˇela nad obocˇ´ım. u´pon: M. frontalis se upıńa´ do galea aponeurotica (sˇlachova´ prˇilba). 38


2


79

Feneis uva´dı´ obraćene´ porˇadı´ zacˇa´tku a u´ponu. inervace: M. frontalis je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. frontalis vytahuje ku˚zˇi cˇela smeˇrem krania´lnı´m, cˇ´ımzˇ zdviha´ obocˇ´ı a vytva´rˇ´ı prˇ´ıcˇne´ vra´sky na cˇele a zdviha´ hornı´ vıćˇko (vy´raz pozornosti azˇ hru˚zy). Ta´hne galea aponeurotica (sˇlachova´ prˇilba) doprˇedu. B Musculus occipitalis (venter occipitalis musculi occipitofrontalis) zacˇa´tek: M. occipitalis zacˇ´ına´ nad linea nuchae suprema (horˇejsˇ´ı sˇ´ıjova´ cˇa´ra). u´pon: M. occipitalis se upıńa´ do galea aponeurotica (sˇlachova´ prˇilba). inervace: M. occipitalis je inervovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). funkce: M. occipitalis ta´hne galeu nazad, fixuje ji, a tı´m umozˇnˇuje pu˚sobenı´ m. frontalis. Je antagonistou (pu˚sobıćı´ opacˇny´m smeˇrem) m. frontalis. Kontrolnı´ ota´zky 1. Jaky´ je souhrnny´ na´zev pro svaly kalvy? 2. Rˇadı´ se svaly kalvy mezi svaly mimicke´? 3. Ktery´ sval kalvy se podı´lı´ i na pohybech boltce?


2

80

Svalstvo oblicˇeje a ucha - kontrolnı´ obra´zky Na obra´zku cˇ. 39 je zna´zorneˇn sval: a) m. orbicularis oris b) m. orbicularis oculi c) m. risorius?

Obra´zek 39: ?39 Na obra´zku cˇ. 40 je zna´zorneˇn sval: a) m. tensor tympani b) m. antitragicus c) m. stapedius?

Obra´zek 40: ?40 39 40

WILLIAMS, P. L. a kol. Gray’s Anatomy. 38. vyd. New York : Churchill Livingstone, 1995. s. 793. FENEIS, H. Anatomicky´ obrazovy´ slovnı´k. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. s. 351.


2

81

Otaznı´ky jsou na obra´zku cˇ. 41 oznacˇeny svaly: a) m. pterygoideus lateralis a m. temporalis b) m. pterygoideus lateralis a m. masseter c) m. masseter a m. temporalis d) m. pterygoideus medialis a m. temporalis?

Obra´zek 41: Zˇvy´kacı´ svaly41

41



2

82

Otaznı´kem je na obra´zku cˇ. 42 oznacˇen sval: a) m. pterygoideus lateralis b) m. pterygoideus medialis c) m. masseter d) m. depressor anguli oris?

Obra´zek 42: ?42 Na obra´zku cˇ. 43 je zna´zorneˇn sval: a) m. stapedius b) m. tensor tympani c) m. tragicus?


42

CLAY, J. H., POUNDS, D. M. Basic Clinical Massage Therapy. Baltimore : Lippincott Williams & Wilkins, 2003. s. 76. 43 FENEIS, H. Anatomicky´ obrazovy´ slovnı´k. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. s. 351.


2

2.5 2.5.1

83

Svalstvo dutiny u´stnı´, hrtanu a hltanu Svalstvo hrtanu

Svaly hrtanu majı´ nezastupitelny´ vy´znam prˇi tvorbeˇ hlasu, nebot’ nastavujı´ polohu a rozevrˇenı´ hlasove´ sˇteˇrbiny a zmeˇnou pozice jednotlivyćh cˇa´stı´ hrtanu ovlivnˇujı´ napeˇtı´ hlasivkovyćh svalu˚. Mezi svaly hrtanu patrˇ´ı samozrˇejmeˇ i pa´rovy´ m. vocalis (hlasovy´ sval), tedy lidoveˇ rˇecˇeno hlasivky, ktere´ svy´mi kmity prˇerusˇujı´ proud vzduchu a tı´m generujı´ hlas. De´lkou hlasovyćh svalu˚ je dańa vy´sˇka hlasu. Hlas je vyuzˇ´ıvań prˇi tvorbeˇ zneˇlyćh hla´sek a hrtanove´ hla´sky H. ”Hrtan je soucˇa´stı´ jak cest dyćhacıćh, tak cest polykacıćh. Prˇi dyćhańı´ nosem procha´zı´ vzduch choanami (otvory, ktery´mi prˇecha´zı´ dutina nosnı´ v nosohltan) do nosohltanu, prˇi sklopene´m meˇkke´m patru proudı´ vzduch prˇes orofarynx do laryngofaryngu a do hrtanu. Prˇi dyćhańı´ u´sty zu˚sta´va´ meˇkke´ patro zdvizˇeno a vzduch proudı´ z u´stnı´ dutiny skrz isthmus faucium (hrdelnı´ u´zˇina) do hltanu a do laryngu.” (Dylevsky´, s. 295) ”Svaly hrtanu jsou prˇ´ıcˇneˇ pruhovane´ svaly, jejichzˇ motoricke´ jednotky patrˇ´ı mezi nejmensˇ´ı v teˇle.” (Dylevsky´, s. 342) C Musculus cricoarytaenoideus posterior zacˇa´tek: M. cricoarytaenoideus posterior zacˇ´ına´ na zadnı´ plosˇe chrupavky prstencove´. u´pon: M. cricoarytaenoideus posterior se upıńa´ na processus muscularis (svalovy´ vy´beˇzˇek) chrupavky hlasivkove´. inervace: M. cricoarytaenoideus posterior je inervovany´ z n. laryngeus inferior. funkce: M. cricoarytaenoideus posterior uklańı´ hlasivkovou chrupavku latera´lneˇ a rotuje ji zevneˇ, tı´m rozvı´ra´ sˇteˇrbinu mezi hlasovy´mi vazy a soucˇasneˇ vazy napıńa´.

Obra´zek 44: Svaly hrtanu zezadu44 44


2


84

C Musculus aryepiglotticus zacˇa´tek: M. aryepiglotticus zacˇ´ına´ na vrcholu chrupavky hlasivkove´. u´pon: M. aryepiglotticus se upıńa´ do vneˇjsˇ´ıho okraje epiglottis (prˇ´ıklopka). inervace: M. aryepiglotticus je inervovany´ z n. larygneus inferior. funkce: M. aryepiglotticus sklańı´ epiglottis (prˇ´ıklopka) dozadu ke vchodu do hrtanu, ktery´ soucˇasneˇ zmensˇuje. Za´rovenˇ je podkladem plica aryepiglottica (hlasivkoprˇ´ıklopkova´ rˇasa). C Musculus arytaenoideus obliquus zacˇa´tek: M. arytaenoideus obliquus zacˇ´ına´ na zadnı´ plosˇe processus muscularis (svalovy´ vy´beˇzˇek). u´pon: M. arytaenoideus obliquus se upıńa´ na vrchol druhostranne´ chrupavky hlasivkove´. inervace: M. arytaenoideus obliquus je inervovany´ z n. larygneus inferior. funkce: M. arytaenoideus obliquus sblizˇuje chrupavky hlasivkove´ a spolupu˚sobı´ prˇi sevrˇenı´ hlasove´ sˇteˇrbiny. C Musculus arytaenoideus transversus zacˇa´tek: M. arytaenoideus transversus zacˇ´ına´ na zadnı´ plosˇe chrupavky hlasivkove´. u´pon: M. arytaenoideus transversus se upıńa´ na zadnı´ plosˇe druhostranne´ chrupavky hlasivkove´. inervace: M. arytaenoideus transversus je inervovany´ z n. laryngeus inferior. funkce: M. arytaenoideus transversus spolupu˚sobı´ prˇi sevrˇenı´ hlasove´ sˇteˇrbiny. M. arytaenoideus transversus + obliquus zuzˇuje sˇteˇrbinu mezi hlasovy´mi vazy a je jejich nejsilneˇjsˇ´ı adduktor (prˇitahovacˇ). C Musculus ceratocricoideus zacˇa´tek: M. ceratocricoideus zacˇ´ına´ na dolnı´m rohu chrupavky sˇtı´tne´. u´pon: M. ceratocricoideus se upıńa´ na dolnı´ okraj chupavky prstencove´. inervace: M. ceratocricoideus je inervovany´ z n. laryngeus inferior.


2

85

C Musculus cricoarytaenoideus lateralis zacˇa´tek: M. cricoarytaenoideus lateralis zacˇ´ına´ na hornı´ cˇa´sti zevnı´ho okraje chrupavky prstencove´. u´pon: M. cricoarytaenoideus lateralis se upıńa´ vprˇedu na processus muscularis (svalovy´ vy´beˇzˇek) chrupavky sˇtı´tne´. inervace: M. cricoarytaenoideus lateralis je inervovany´ z n. laryngeus inferior. funkce: M. cricoarytaenoideus lateralis vnitrˇneˇ rotuje hlasivkovou chrupavku a tı´m sblizˇuje hlasove´ vazy obou stran. C Musculus thyroepiglotticus zacˇa´tek: M. thyroepiglotticus zacˇ´ına´ na prˇednı´ cˇa´sti vnitrˇnı´ plochy chrupavky sˇtı´tne´. u´pon: M. thyroepiglotticus se upıńa´ na latera´lnı´ okraj epiglottis (prˇ´ıklopka) a podsliznicˇnı´ vazivo vchodu hrtanu. Obra´zek 45: Hrtan bez leve´ poloviny chrupavky inervace: M. thyroepiglotticus je inersˇtı´tne´45 vovany´ z n. laryngeus inferior. funkce: M. thyroepiglotticus ta´hne za okraj epiglottis (prˇ´ıklopka) a rozsˇirˇuje tak vchod do hrtanu. C Musculus thyroarytaenoideus zacˇa´tek: M. thyroarytaenoideus zacˇ´ına´ na prˇednı´ cˇa´sti vnitrˇnı´ plochy chrupavky sˇtı´tne´. u´pon: M. thyroarytaenoideus se upıńa´ na processus vocalis (hlasovy´ vy´beˇzˇek) a anterolatera´lnı´ plochu hlasivkove´ chrupavky do fovea oblonga (podlouhla´ jamka). inervace: M. thyroarytaenoideus je inervovany´ z n. laryngeus inferior. funkce: M. thyroarytaenoideus spolupu˚sobı´ prˇi sevrˇenı´ hlasovyćh vazu˚. 45



2

86

C Musculus cricothyroideus zacˇa´tek: M. cricothyroideus zacˇ´ına´ na prˇednı´ plosˇe chrupavky sˇtı´tne´. Rozlisˇujeme dveˇ cˇa´sti - pars recta (prˇ´ıma´ cˇa´st) , cozˇ je media´lnı´, sˇtı´hlejsˇ´ı u´sek a pars obliqua (sˇikma´ cˇa´st), cozˇ je latera´lnı´ a vıće skloneˇna´ cˇa´st. u´pon: M. cricothyroideus se upıńa´ na vnitrˇnı´ i zevnı´ plochu dolnı´ho okraje chrupavky sˇtı´tne´. inervace: M. cricothyroideus je inervovany´ z n. laryngeus superior. funkce: M. cricothyroideus sklańı´ sˇtı´tnou chrupavku doprˇedu a napıńa´ tı´m hlasove´ vazy.

Obra´zek 46: Hrtan ze strany ventrolatera´lnı´46 46



2

87

A Musculus vocalis zacˇa´tek: M. vocalis zacˇ´ına´ na vnitrˇnı´ plosˇe chrupavky sˇtı´tne´ prˇi strˇednı´ cˇa´rˇe. u´pon: M. vocalis se upıńa´ na processus vocalis (hlasovy´ vy´beˇzˇek) a fovea oblonga (podlouhla´ jamka) chrupavky hlasivkove´. inervace: M. vocalis je inervovany´ z n. laryngeus inferior. funkce: M. vocalis meˇnı´ svy´m napeˇtı´m kmity ligamentum vocale (hlasove´ vazy).

Obra´zek 47: Hrtan, fronta´lnı´ rˇez, pohled zezadu47

Kontrolnı´ ota´zky 1. Hlasove´ svaly se ućˇastnı´ na tvorbeˇ hla´sek zneˇlyćh nebo nezneˇlyćh? 2. Jak se svaly hrtanu podı´lejı´ na napeˇtı´ hlasovyćh svalu˚? 3. Ktere´ dva svaly prˇ´ımo ovlivnˇujı´ pozici epiglottis (prˇ´ıklopky)?

47



2

2.5.2

88

Svalstvo meˇkke´ho patra a hltanu

Svaly meˇkke´ho patra a hltanu majı´ v logopedicke´ terapii vy´znam jednak prˇi terapii dysla´liı´, a take´ prˇi terapii dysfagiı´. Svaly meˇkke´ho patra navıć ovlivnˇujı´ spojenı´ mezi dutinou u´stnı´ a strˇednı´m uchem, kdy meˇnı´ pru˚meˇr sluchove´ trubice. Prˇi polykańı´ zkracujı´ zdvihacˇe hltan a sveˇracˇe jej zuzˇujı´. Postupny´m smrsˇt’ovańı´m jednotlivyćh svalu˚ docha´zı´ k posunu bolusu (sousta) smeˇrem do jıćnu. Svaly meˇkke´ho patra a hltanu take´ brańı´ pru˚niku potravy do nosohltanu. Mechanismus polykańı´ ”V prvnı´ fa´zi polykacı´ho aktu, ktery´ je rˇ´ızen vu˚lı´, se sevrˇou rty a zuby, jazyk se zvedne proti patru a sousto je posunovańo dorza´lneˇ. Krania´lnı´ svaly jazylky zvednou jazylku a hrtan, ktery´ je na jazylce zaveˇsˇen. Soucˇasneˇ se zkra´tı´ hltan a sousto se posune za isthmus faucium (hrdelnı´ u´zˇina). Druha´ fa´ze je jizˇ reflexnı´. Reflex je vyvolań kontaktem sousta s meˇkky´m patrem. Meˇkke´ patro se napne a zvedne se. Spolecˇneˇ s hornı´m konstriktorem hltanu se na zadnı´ straneˇ hltanu vytvorˇ´ı prˇ´ıcˇny´ val, uzavı´rajıćı´ nosohltan proti u´stnı´ dutineˇ a nizˇsˇ´ım partiı´m hltanu. Mm. constrictores pharyngis se postupneˇ smrsˇt’ujı´ a posunujı´ sousto kauda´lneˇ. Mm. levatores soucˇasneˇ hltan i hrtan zdvihajı´. Tı´m se skla´pı´ hrtanova´ prˇ´ıklopka a hrtan se uzavı´ra´ prˇed prˇicha´zejıćı´m soustem. Po posunutı´ sousta prˇes vchod do hrtanu je sousto kontrakcı´ m. constrictor pharyngis inferior zasunuto do zacˇa´tku jıćnu. Ve trˇetı´ fa´zi se zdvizˇeny´ hltan i hrtan vra´tı´ na pu˚vodnı´ mı´sto. Tah svalu˚ zacˇ´ınajıćıćh od steˇny tuba auditiva (sluchova´ trubice) rozsˇ´ırˇ´ı a docˇasneˇ otevrˇe tuba auditiva (sluchova´ trubice), cˇ´ımzˇ se neusta´le vyrovna´va´ tlak vzduchu ve strˇedousˇ´ı a v nosohltanu.” (Dylevsky´, s. 295)

Obra´zek 48: Svaly meˇkke´ho patra zezadu48 48

A Musculus levator veli palatini zacˇa´tek: M. levator veli palatini zacˇ´ına´ od hrotu os petrosum (kost skalnı´). u´pon: M. levator veli palatini se upıńa´ do aponeurosy meˇkke´ho patra. inervace: M. levator veli palatini je inervovany´ z plexus pharyngeus (n. glossopharyngeus (jazykolhtanovy´ nerv - IX. hlavovy´ nerv) a n. vagus (bloudivy´ nerv - X. hlavovy´ nerv) a n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv).


2


89

Polykańı´ je inervovańo z plexus pharyngeus. N. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv) se ućˇastnı´ jen prˇi fonaci. funkce: M. levator veli palatini zdviha´ meˇkke´ patro prˇi polykańı´ a fonaci tı´m, zˇe zdviha´ a ta´hne dozadu meˇkke´ patro a ta´hne za dorsomedia´lnı´ cˇa´st tuba´rnı´ chrupavky za soucˇasne´ho otvı´rańı´ ostium pharyngeum tubae auditivae (hltanove´ u´stı´ sluchove´ trubice). A Musculus tensor veli palatini zacˇa´tek: M. tensor veli palatini zacˇ´ına´ na kosti klıńove´ spina ossis sphenoidalis (trn klıńove´ kosti), ve fossa scaphoidea (lodicˇkovita´ ja´ma) a na ventrolatera´lnı´m okraji tuba´rnı´ chrupavky. u´pon: M. tensor veli palatini se upıńa´ do meˇkke´ho patra. inervace: M. tensor veli palatini je inervovany´ z n. mandibularis, ktery´ je 3. veˇtvı´ n. trigeminus (trojklanny´ nerv - V. hlavovy´ nerv). funkce: M. tensor veli palatini zpevnˇuje ventrolatera´lnı´ steˇnu blanite´ cˇa´sti tuby, zuzˇuje sluchovou trubici a napıńa´ meˇkke´ patro. A Musculus uvulae zacˇa´tek: M. uvulae zacˇ´ına´ v aponeuroze meˇkke´ho patra. u´pon: M. uvulae se upıńa´ do vaziva cˇ´ıpku. inervace: M. uvulae je inervovany´ z plexus pharyngeus z (n. glossopharyngeus (jazykohltanovy´ nerv - IX. hlavovy´ nerv)) a n. vagus (bloudivy´ nerv - X. hlavovy´ nerv). funkce: M. uvulae meˇnı´ tvar a de´lku cˇ´ıpku.


2

90

A Musculus palatoglossus zacˇa´tek: M. palatoglossus zacˇ´ına´ od m. transversus linguae. u´pon: M. palatoglossus se upıńa´ do aponeurozy meˇkke´ho patra. Cˇiha´k uva´dı´ opacˇne´ porˇadı´ zacˇa´tku a u´ponu. inervace: M. palatoglossus je inervovany´ z plexus pharyngeus z (n. glossopharyngeus (jazykohltanovy´ nerv - IX. hlavovy´ nerv) a n. vagus (bloudivy´ nerv - X. hlavovy´ nerv). funkce: M. palatoglossus zdviha´ korˇen jazyka a poma´ha´ tı´m uzavı´rat hltanovou u´zˇinu.

Obra´zek 49: Svaly kolem sinus tonsillaris49

B Musculus palatopharyngeus zacˇa´tek: M. palatopharyngeus zacˇ´ına´ na okraji meˇkke´ho patra v aponeurosis palatina (patrova´ sˇlachova´ blańa), na hamulus pterygoideus (krˇ´ıdlovity´ haćˇek) a lamina medialis processus pterygoidei (prˇistrˇednı´ ploteńka krˇ´ı-

dlovite´ho vy´beˇzˇku) u´pon: M. palatopharyngeus se upıńa´ na zevnı´ steˇnu hltanu a chrupavku sˇtı´tnou. inervace: M. palatopharyngeus je inervovany´ z plexus pharyngeus z (n. glossopharyngeus (jazykohltanovy´ nerv - IX. hlavovy´ nerv)) a n. vagus (bloudivy´ nerv - X. hlavovy´ nerv). funkce: M. palatopharyngeus stahuje meˇkke´ patro a zuzˇuje isthmus faucium (hrdelnı´ u´zˇina). 49



2

91

C Musculus stylopharyngeus zacˇa´tek: M. stylopharyngeus zacˇ´ına´ na processus styloideus (bodcovity´ vy´beˇzˇek). u´pon: M. stylopharyngeus se upıńa´ do steˇny hltanu, ke chrupavce sˇtı´tne´ a k epiglottis (prˇ´ıklopka) mezi hornı´m a strˇednı´m sveˇracˇem hltanu. inervace: M. stylopharyngeus je inervovany´ z n. glossopharyngeus (jazykohltanovy´ nerv - IX. hlavovy´ nerv). funkce: M. stylopharyngeus zdviha´ hltan.

Obra´zek 50: Svaly pharyngu zezadu50 50



2

92

C Musculus salpingopharyngeus zacˇa´tek: M. salpingopharyngeus zacˇ´ına´ na dorsomedia´lnı´ cˇa´sti tuba´rnı´ chrupavky a pode´l svaloviny steˇny hltanu. u´pon: M. salpingopharyngeus se upıńa´ na vnitrˇnı´ plochu sveˇracˇu˚ hltanu. inervace: M. salpingopharyngeus je inervovany´ z plexus pharyngeus. funkce: M. salpingopharyngeus brańı´ sklouzańı´ m. levator veli palatini dozadu.

Obra´zek 51: Ostium pharyngeum tubae auditivae51 51



2

93

B Musculus constrictor pharyngis superior M. constrictor pharyngis superior je rozdeˇlen do cˇtyrˇ cˇa´stı´, ktere´ se spolecˇneˇ upıńajı´ do raphe pharyngis (hltanovy´ sˇev). zacˇa´tek: pars pterygopharyngea (krˇ´ıdlohltanova´ cˇa´st): Zacˇ´ına´ v lamina medialis processus pterygoidei (prˇistrˇednı´ ploteńka krˇ´ıdlovite´ho vy´beˇzˇku). pars buccopharyngea (tva´rˇohltanova´ cˇa´st): Zacˇ´ına´ v raphe pterygomandibularis (krˇ´ıdlocˇelistnı´ sˇev). pars mylopharyngea (hltanocˇelistnı´ cˇa´st): Zacˇ´ına´ na dolnı´ cˇelisti linea mylohyoidea mandibulae (cˇa´ra jazykocˇelistnı´ho svalu dolnı´ cˇelisti). pars glossopharyngea (jazykohltanova´ cˇa´st): Zacˇ´ına´ od vnitrˇnı´ svaloviny jazyka, od Obra´zek 52: Svaly pharyngu, pohled zprava52 m. transversus linguae. u´pon: M. constrictor pharyngis superior se upıńa´ v raphe pharyngis (hltanovy´ sˇev). inervace: M. constrictor pharyngis superior je inervovany´ z plexus pharyngeus. funkce: M. constrictor pharyngis superior vyklenuje zadnı´ steˇnu hltanu doprˇedu proti meˇkke´mu patru a za soucˇasne´ho zdvizˇenı´ meˇkke´ho patra uzavı´ra´ prˇi polykańı´ prostor nosohltanu prˇed vniknutı´m potravy nebo tekutiny. C Musculus constrictor pharyngis inferior - m. constrictor pharyngis inferior je rozdeˇlen do dvou cˇa´stı´. zacˇa´tek: pars thyropharyngea (sˇtı´tohltanova´ cˇa´st): Zacˇ´ına´ v linea obliqua (sˇikma´ cˇa´ra) chrupavky sˇtı´tne´. pars cricopharyngea (prstencohltanova´ cˇa´st): Zacˇ´ına´ na chrupavce sˇtı´tne´. u´pon: M. constrictor pharyngis inferior se upıńa´ do raphe pharyngis (hltanovy´ sˇev). inervace: M. constrictor pharyngis inferior je inervovany´ z plexus pharyngeus z (r. externus nervi laryngei superioris a n. laryngeus recurrens). 52


2


94

funkce: M. constrictor pharyngis inferior zajisˇt’uje sevrˇenı´ hltanu. C Musculus constrictor pharyngis medius zacˇa´tek: M. constrictor pharyngis medius zacˇ´ına´ na jazylce. Rozlisˇujeme dveˇ cˇa´sti: pars chondropharyngea (chrupavkohltanova´ cˇa´st) zacˇ´ına´ od male´ho rohu jazylky, pars ceratopharyngea (rohohltanova´ cˇa´st) zacˇ´ına´ od velke´ho rohu jazylky. Cˇiha´k rozlisˇuje jesˇteˇ trˇetı´ cˇa´st: pars syndesmopharyngea (vazivohltanova´ cˇa´st), ktera´ zacˇ´ına´ od okraje membrana thyrohyoidea (jazylkosˇtı´tna´ membrańa). u´pon: M. constrictor pharyngis medius se upıńa´ v raphe pharyngis (hltanovy´ sˇev). inervace: M. constrictor pharyngis medius je inervovany´ z plexus pharyngeus. funkce: M. constrictor pharyngis se podı´lı´ na sevrˇenı´ hltanu. Kontrolnı´ ota´zky 1. Je prvnı´ fa´ze polykańı´ rˇ´ızena vu˚lı´? 2. Ktery´m svalem je posunuto sousto do zacˇa´tku jıćnu po prˇechodu prˇes vstup do hrtanu? 3. Jaky´m zpu˚sobem je vyvolańo reflexnı´ zvednutı´ a napnutı´ meˇkke´ho patra prˇi druhe´ fa´zi polykańı´? 4. Ktery´ sval meˇnı´ tvar a de´lku cˇ´ıpku?


2

2.5.3

95

Svalstvo jazyka

Svaly jazyka se ućˇastnı´ prˇi prˇ´ıjmu potravy, i prˇi verba´lnı´ cˇi neverba´lnı´ komunikaci. Znalost svalu˚ jazyka se uplatnı´ naprˇ´ıklad prˇi praći s lidmi s teˇmito diagnozami: Dysfagie, kde ma´ svu˚j vy´znam prˇi posunu bolusu (sousta). Dyslalie, jelikozˇ pohyby jazyka a to jak kvantitativnı´, tak zejmeńa kvalitativnı´ jsou pro artikulaci za´sadnı´. Jemne´ odchylky vedou k neprˇesne´ vy´slovnosti dane´ hla´sky cˇi vy´slovnosti hla´sky jine´. Svaly jazyka se z anatomicke´ho pohledu deˇlı´ na dveˇ skupiny, na skupinu svalu˚, ktere´ zacˇ´ınajı´ prˇeva´zˇneˇ od kosteˇnyćh struktur, ktere´ jsou v okolı´ jazyka, a do jazyka vzarˇujı´, tedy se v neˇm upıńajı´, a na skupinu svalu˚, ktere´ v jazyce zacˇ´ınajı´ i se do neˇj upıńajı´. Svaly extraglosa´lnı´, tedy ty, ktere´ zacˇ´ınajı´ mimo oblast jazyka, ovla´dajı´ pohyb jazyka v dutineˇ u´stnı´. Svaly intraglosa´lnı´, tedy svaly, ktere´ v jazyce zacˇ´ınajı´ i koncˇ´ı, ovlivnˇujı´ tvar jazyka, co se sˇ´ırˇky a de´lky tyćˇe.

2.5.3.1 Svalstvo extraglosa´lnı´ A Musculus genioglossus zacˇa´tek: M. genioglossus zacˇ´ına´ na strˇedu mandibuly, na spina musculi genioglossi (trn bradojazykove´ho svalu). u´pon: M. genioglossus se veˇjı´rˇoviteˇ upıńa´ do jazyka, do aponeurosis linguae (jazykova´ sˇlachova´ blańa), od hrotu azˇ ke korˇenu. inervace: M. genioglossus je inervovany´ z n. hypoglossus (podjazykovy´ nerv - XII. hlavovy´ nerv). funkce: M. genioglossus ta´hne jazyk doprˇedu a k bradeˇ. Kauda´lnı´ snopce ta´hnou korˇen jazyka doprˇedu, ostatnı´ snopce prˇitahujı´ jazyk ke spodineˇ u´st. Obra´zek 53: Svalstvo jazyka53

A Musculus hyoglossus zacˇa´tek: M. hyoglossus zacˇ´ına´ na

teˇle a velke´m rohu jazylky. u´pon: M. hyoglossus se upıńa´ zdola do postrannıćh partiı´ jazyka a procha´zı´ azˇ ke sliznici. inervace: M. hyoglossus je inervovany´ z n. hypoglossus (podjazykovy´ nerv - XII. hlavovy´ nerv). funkce: M. hyoglossus ta´hne prˇi fixovane´ jazylce korˇen jazyka dozadu a zevneˇ. 53


2


96

A Musculus chondroglossus zacˇa´tek: M. chondroglossus zacˇ´ına´ na male´m rohu jazylky. u´pon: M. chondroglossus se upıńa´ stejneˇ jako m. hyoglossus zdola do postrannıćh partiı´ jazyka a procha´zı´ azˇ ke sliznici. inervace: M. chondroglossus je inervovany´ z n. hypoglossus (podjazykovy´ nerv - XII. hlavovy´ nerv). funkce: M. chondroglossus poma´ha´ m. hyoglossus stahovat korˇen jazyka dolu˚. Neˇkdy je m. chondroglossus pojı´mań jako soucˇa´st m. hyoglossus. A Musculus styloglossus zacˇa´tek: M. styloglossus zacˇ´ına´ na processus styloideus (bodcovity´ vy´beˇzˇek) a ligamentum stylomandibulare (bodcocˇelistnı´ vaz). u´pon: M. styloglossus se upıńa´ shora zezadu do postrannıćh u´seku˚ jazyka, prople´ta´ se s m. hypoglossus. inervace: M. styloglossus je inervovany´ z n. hypoglossus (podjazykovy´ nerv - XII. hlavovy´ nerv). funkce: M. styloglossus ta´hne hrot jazyka dozadu a teˇlo a korˇen jazyka dozadu vzhu˚ru.


2

97

2.5.3.2 Svalstvo intraglosa´lnı´ A Musculus longitudinalis superior (superficialis) zacˇa´tek: M. longitudinalis superior zacˇ´ına´ od hrotu jazyka, sagita´lneˇ pod aponeurosis linguae (jazykova´ sˇlachova´ blańa). u´pon: M. longitudinalis superior se upıńa´ v oblasti jazylky. inervace: M. longitudinalis superior je inervovany´ z n. hypoglossus (podjazykovy´ nerv - XII. hlavovy´ nerv). funkce: M. longitudinalis superior zkracuje jazyk. Obra´zek 54: Prˇ´ıcˇny´ rˇez jazykem54

A Musculus longitudinalis inferior (profundus) zacˇa´tek: M. longitudinalis inferior zacˇ´ına´ v korˇeni jazyka, jde po zevnı´ straneˇ m. genioglossus. u´pon: M. longitudinalis inferior se upıńa´ do hrotu jazyka. inervace: M. longitudinalis inferior je inervovany´ z n. hypoglossus (podjazykovy´ nerv - XII. hlavovy´ nerv). funkce: M. longitudinalis inferior zkracuje jazyk. A Musculus transversus linguae zacˇa´tek: M. transversus linguae zacˇ´ına´ v septum linguae (jazykova´ prˇepa´zˇka) a jde naprˇ´ıcˇ jazykem. u´pon: M. transversus linguae se upıńa´ do sliznice okraju˚ jazyka. inervace: M. transversus linguae je inervovany´ z n. hypoglossus (podjazykovy´ nerv - XII. hlavovy´ nerv). funkce: M. transversus linguae prodluzˇuje a zuzˇuje jazyk. A Musculus verticalis linguae zacˇa´tek: M. verticalis linguae zacˇ´ına´ od dorsum linguae (hrˇbet jazyka). u´pon: M. verticalis linguae se upıńa´ na spodnı´ plochu jazyka. inervace: M. verticalis linguae je inervovany´ z n. hypoglossus (podjazykovy´ nerv - XII. hlavovy´ nerv). funkce: M. verticalis linguae prodluzˇuje a zplosˇt’uje jazyk. 54


2


Kontrolnı´ ota´zky 1. Na ktere´ dveˇ skupiny deˇlı´me z anatomicke´ho pohledu svalstvo jazyka? 2. Jak svou kontrakcı´ ovlivnˇujı´ jazyk svaly intraglosa´lnı´? 3. Jak svou kontrakcı´ ovlivnˇujı´ jazyk svaly extraglosa´lnı´? 4. Kde zacˇ´ınajı´ a kam se upıńajı´ svaly intraglosa´lnı´?

98


2

99

Svalstvo dutiny u´stnı´, hrtanu a hltanu - kontrolnı´ obra´zky Otaznı´kem je na obra´zku cˇ. 55 oznacˇen sval: a) m. vocalis b) m. constrictor pharyngis medius c) m. constrictor pharyngis inferior?


Otaznı´kem jsou na obra´zku cˇ. 56 oznacˇeny svaly: a) m. levator veli palatini a m. uvulae b) m. tensor veli patatini a m. uvulae c) m. levator veli palatini a m. tensor veli palatini?

Obra´zek 56: Svaly meˇkke´ho patra zezadu56 55 56



2

100

Otaznı´kem je na obra´zku cˇ. 57 oznacˇen sval: a) m. palatoglossus b) m. chondroglossus c) m. stylopharyngeus?

Obra´zek 57: Svaly kolem sinus tonsillaris57 Otaznı´kem jsou na obra´zku cˇ. 58 oznacˇeny svaly: a) m. styloglossus a m. hyoglossus b) m. genioglossus a m. chondroglossus c) m. genioglossus a m. hyoglossus d) m. styloglossus a m. chondroglossus e) m. hyoglossus a m. chondroglossus?

Obra´zek 58: Svalstvo jazyka58 57 58


2


2.6

101

Svalstvo krku a pa´terˇe

2.6.1

Povrchove´ svalstvo krku

Svaly krku ovlivnˇujı´ polohu a pohyblivost krku, cˇ´ımzˇ se ućˇastnı´ na poloze a pohybech hlavy. Pro anatomicky´ popis viz pomocne´ svaly na´dechove´. M. sternocleidomastoideus, platysma, mm. scaleni, mm. suprahyoidei, mm. infrahyoidei 2.6.2

Hluboke´ svalstvo krku

Hluboke´ svaly krku ovlivnˇujı´ pohyby krcˇnı´ pa´terˇe, ktera´ ma´ za´sadnı´ vy´znam pro nastavenı´ polohy cele´ho tohoto osove´ho orgańu. Hluboke´ svaly krku ovlivnˇujı´ pozici hlavy a tı´m i celkovou posturu jedince. Svaly pa´terˇe zajisˇt’ujı´ postavenı´ hlavy vzhledem k pa´terˇi, cˇ´ımzˇ se take´ podı´lejı´ na nastavenı´ polohy cele´ho osove´ho orgańu, a tı´m i na celkove´ posturˇe jedince.


2

Obra´zek 59: Hluboke´ svaly krku zprˇedu59

102

B Musculus longus colli zacˇa´tek: M. longus colli zacˇ´ına´ od teˇla a prˇ´ıcˇnyćh vy´beˇzˇku˚ krcˇnıćh obratlu˚, je rozdeˇlen do trˇ´ı cˇa´sı´: pars recta (prˇ´ıma´ cˇa´st) zacˇ´ına´ od teˇla C2-C4, pars obliqua superior (hornı´ sˇikma´ cˇa´st) zacˇ´ına´ od prˇednı´ho hrbolku oblouku atlasu a pars obliqua inferior (dolnı´ sˇikma´ cˇa´st) zacˇ´ına´ od prˇednıćh hrbolku˚ prˇ´ıcˇnyćh vy´beˇzˇku˚ C5-C6. u´pon: pars recta (prˇ´ıma´ cˇa´st): Upıńa´ se na teˇla C6-C7 a Th1-Th3. pars obliqua superior (hornı´ sˇikma´ cˇa´st): Upıńa´ se na prˇednı´ hrbolky prˇ´ıcˇnyćh vy´beˇzˇku˚ C3-C5. pars obliqua inferior (dolnı´ sˇikma´ cˇa´st): Upıńa´ se na teˇla Th1-Th3. inervace: M. longus colli je inervovany´ z rr. ventrales nervorum spinalium. funkce: M. longus colli prˇi oboustranne´ kontrakci prova´dı´ flexi krcˇnı´ pa´terˇe s oplosˇteˇnı´m krcˇnı´ lordo´zy a rozsˇirˇuje flexi dolnı´ krcˇnı´ pa´terˇe i na hrudnı´ sektor. Prˇi jednostranne´ kontrakci uklańı´ krcˇnı´ pa´terˇ na stranu kontrakce.

B Musculus longus capitis zacˇa´tek: M. longus capitis zacˇ´ına´ tubercula anteriora (prˇednı´ hrbolky) prˇ´ıcˇnyćh vy´beˇzˇku˚ C3-C6. u´pon: M. longus capitis se upıńa´ na pars basilaris ossis occipitalis (spodinova´ cˇa´st ty´lnı´ kosti) vedle tuberculum pharyngeum (hltanovy´ hrbolek). Linc uva´dı´ opacˇne´ porˇadı´ zacˇa´tku a u´ponu. inervace: M. longus capitis je inervovany´ z rr. ventrales nervorum spinalium. funkce: M. longus capitis prova´dı´ flexi hlavy. Prˇi oboustranne´ kontrakci flexuje krcˇnı´ pa´terˇ a oplosˇt’uje krcˇnı´ lordo´zu. Prˇi jednostranne´ kontrakci uklańı´ hlavu na stejnou stranu.

2.6.3 59

Svalstvo pa´terˇe



2

103

B Musculus rectus capitis lateralis zacˇa´tek: M. rectus capitis lateralis zacˇ´ına´ na prˇ´ıcˇne´m vy´beˇzˇku atlasu. u´pon: M. rectus capitis lateralis se upıńa´ na ty´lnı´ kost processus jugularis ossis occipitalis. inervace: M. rectus capitis lateralis je inervovany´ z rr. ventrales nervorum spinalium. funkce: M. rectus capitis lateralis uklańı´ hlavu. Obra´zek 60: Hluboke´ svalstvo krcˇnı´ zprˇedu60

B Musculus rectus capitis anterior zacˇa´tek: M. rectus capitis anterior

zacˇ´ına´ na prˇ´ıcˇne´m vy´beˇzˇku atlasu. u´pon: M. rectus capitis anterior se upıńa´ na pars basilaris ossis occipitalis (spodinova´ cˇa´st ty´lnı´ kosti). inervace: M. rectus capitis anterior je inervovany´ z rr. ventrales nervorum spinalium. funkce: M. rectus capitis anterior prˇi oboustranne´ kontrakci prˇedklańı´ hlavu a vykona´va´ drobne´ balancˇnı´ pohyby hlavy. Prˇi jednostranne´ kontrakci uklańı´ hlavu na tute´zˇ stranu. B Musculi intertransversarii anteriores cervicis Mm. intertransversarii anteriores cervicis je 6 pa´ru˚ drobnyćh svalu˚ spojujıćıćh prˇednı´ hrbolky prˇ´ıcˇnyćh vy´beˇzˇku˚ krcˇnıćh obratlu˚. inervace: Mm. intertransversarii anteriores cervicis je inervovany´ z rr. ventrales nervorum spinalium. funkce: Mm. intertransversarii svy´m napeˇtı´m udrzˇujı´ polohu krcˇnı´ pa´terˇe, prova´deˇjı´ balancˇnı´ pohyby ve smyslu u´klonu˚ mezi sousednı´mi obratli. Kontrolnı´ ota´zky 1. Na jakou strukturu pu˚sobı´ svaly krku (hluboke´ i povrchove´) svou cˇinnostı´? 2. Ovlivnˇujı´ svaly pa´terˇe postavenı´ hlavy?

60



2

2.6.4

104

Kra´tke´ extenzory sˇ´ıje (subokcipita´lnı´ svaly)

Kra´tke´ extenzory sˇ´ıje nastavujı´ polohu hlavy vzhledem k hornı´ krcˇnı´ pa´terˇi tı´m, zˇe hlavu zaklańeˇjı´, uklańeˇjı´ cˇi otaćˇejı´. Kra´tke´ extenzory sˇ´ıje obsahujı´ velke´ mnozˇstvı´ receptoru˚, ktere´ snı´majı´ polohu hlavy a ovlivnˇujı´ polohu cele´ho osove´ho orgańu (pa´terˇe). Je-li hlava dlouhodobeˇ ve vynucene´ poloze, jsou kra´tke´ extenzory sˇ´ıje nuceny pracovat izometricky, cˇ´ımzˇ v pracujıćıćh svalech docha´zı´ k porusˇe cirkulace a tı´m pa´dem i k nedokrvenı´ aktivnıćh svalu˚, cozˇ se projevı´ tlakem v ty´lnı´ krajineˇ, ktery´ na´sledneˇ donutı´ cˇloveˇka ke zmeˇneˇ pohybu hlavy.

Obra´zek 61: Subokcipita´lnı´ svaly z latera´lnı´ strany61

A Musculus rectus capitis posterior major zacˇa´tek: M. rectus capitis posterior major zacˇ´ına´ na trnu axis (cˇepovec). u´pon: M. rectus capitis posterior major se upıńa´ do strˇedu linea nuchae inferior (dolnı´ sˇ´ıjova´ cˇa´ra) inervace: M. rectus capitis posterior major je inervovany´ z n. suboccipitalis. funkce: M. rectus capitis posterior major tocˇ´ı oblicˇej na stranu akce a zaklańı´ hlavu.

A Musculus rectus capitis posterior minor zacˇa´tek: M. rectus capitis posterior minor zacˇ´ına´ na tuberculum posterius (atlantis) (zadnı´ hrbolek (atlasu)). u´pon: M. rectus capitis posterior minor se upıńa´ na vnitrˇnı´ trˇetineˇ linea nuchae inferior (dolnı´ sˇ´ıjova´ cˇa´ra). inervace: M. rectus capitis posterior minor je inervovany´ z n. suboccipitalis. funkce: M. rectus capitis posterior minor zaklańı´ hlavu. 61



2

105

A Musculus obliquus capitis inferior zacˇa´tek: M. obliquus capitis inferior zacˇ´ına´ na trnu axis (cˇepovec). u´pon: M. obliquus capitis inferior se upıńa´ na prˇ´ıcˇny´ vy´beˇzˇek atlasu. inervace: M. obliquus capitis inferior je inervovany´ z n. suboccipitalis. funkce: M. obliquus capitis inferior otaćˇ´ı atlas, a tı´m oblicˇej na stranu akce.

Obra´zek 62: Subokcipita´lnı´ svaly zezadu62

A Musculus obliquus capitis superior zacˇa´tek: M. obliquus capitis superior zacˇ´ına´ na prˇ´ıcˇne´m vy´beˇzˇku atlasu. u´pon: M. obliquus capitis superior se upıńa´ na polıćˇko

nad u´ponem m. rectus capitis posterior major. inervace: M. obliquus capitis superior je inervovany´ z rr. dorsales nervorum spinalium. funkce: M. obliguus capitis superior zaklańı´ a uklańı´ hlavu. Kontrolnı´ ota´zky 1. Ktere´ cˇtyrˇi svaly rˇadı´me mezi kra´tke´ extenzory sˇ´ıje? 2. Je pravdive´ toto tvrzenı´: Kra´tke´ extenzory sˇ´ıje ovlivnˇujı´ postavenı´ hlavy vzhledem ke krcˇnı´ pa´terˇ?

62



2

106

Svalstvo krku a pa´terˇe - kontrolnı´ obra´zky Otaznı´kem je na obra´zku cˇ. 63 oznacˇen sval: a) m. rectus capitis posterior major b) m. rectus capitis posterior minor c) m. obliquus capitis superior?

Obra´zek 63: Subokcipita´lnı´ svaly z latera´lnı´ strany63

Otaznı´kem je na obra´zku cˇ. 64 oznacˇen sval: a) m. rectus capitis posterior minor b) m. obliquus capitis inferior c) m. obliquus capitis superior?


63

FENEIS, H. Anatomicky´ obrazovy´ slovnı´k. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. s. 79. CLAY, J. H., POUNDS, D. M. Basic Clinical Massage Therapy. Baltimore : Lippincott Williams & Wilkins, 2003. s. 104. 64

2

2.7


107

Na´stin mozˇnostı´ testovańı´ svalu˚ a svalovyćh skupin v logopedii a fyzioterapii

Na´sledujıćı´ kapitola naznacˇuje mozˇnosti testovańı´ a posuzovańı´ cˇinnosti jednotlivyćh svalu˚ a svalovyćh skupin. Nevy´hodou veˇtsˇiny ”svalovyćh testu˚” je nedostatecˇne´ zameˇrˇenı´ na kvalitativnı´ vysˇetrˇenı´, ktere´ nespocˇ´ıva´ jen v izolovanyćh pohybech jednotlivyćh svalu˚ cˇi svalovyćh skupin, ale i ve schopnosti svalu kooperovat s dalsˇ´ımi svaly a ve schopnosti funkcˇnı´ho pohybu, tedy pohybu, ktery´ nenı´ jen jaky´msi pohybem pro pohyb, ale je pohybem vyuzˇitelny´m v beˇzˇne´m zˇivoteˇ. Jiny´mi slovy, je neˇco jine´ho umeˇt prˇimknout sˇpicˇku jazyka za hornı´ rˇeza´ky a neˇco jine´ho vyslovit hla´sku T.

Testovańı´ funkce svalu˚ a svalovyćh skupin Z hlediska anatomie je mozˇne´ oddeˇlit syste´m svalovy´ a syste´m nervovy´. Z hlediska neurofyziologie uzˇ toto deˇlenı´ mozˇne´ nenı´, nebot’svaly jsou za´visle´ na inervaci. Je-li prˇerusˇeno nervove´ za´sobovańı´, sta´va´ se sval nefunkcˇnı´m. V soucˇasnosti existuje neˇkolik testu˚, ktere´ lze vyuzˇ´ıt k vysˇetrˇenı´ cˇinnosti svalu˚ a svalovyćh skupin. V oblasti fyzioterapie je dle fyzioterapeutu˚ v praxi nejvıće vyuzˇ´ıvany´ Funkcˇnı´ svalovy´ test dle Jandy, zna´my´ je vsˇak i svalovy´ test dle Kendalla. Z oblasti logopedie je testovańı´ zameˇrˇeno na hodnocenı´ artikulace, fonace, fonorespirace a rezonance. Dle logopedu˚ je v logopedicke´ praxi nejzna´meˇjsˇ´ım logopedicky´m testem, ktery´ se podrobneˇji zaby´va´ testovańı´m svalu˚ a svalovyćh skupin, Test 3F, jehozˇ autory jsou Hedańek a Roubıćˇkova´. Veˇtsˇina logopedu˚ pak prova´dı´ hodnocenı´ pohybu a aktivity svalu˚ orofacia´lnı´ oblasti aspekcı´ cˇi palpacı´ dle vlastnıćh zkusˇenostı´. Zpu˚sob testovańı´ a hodnocenı´ pohybu a aktivity svalu˚ v orofacia´lnı´ oblasti tedy nenı´ jednotny´ pro vsˇechny logopedy, prˇestozˇe urcˇite´ testy sestavili La Pointe a Wertz cˇi Kwint. Testovańı´ jemne´ motoriky jazyka vytvorˇil i Seeman. Beˇhem rozhovoru˚ s logopedy a fyzioterapeuty se dospeˇlo k za´veˇru, zˇe prˇi testovańı´ svalu˚ se v logopedii neklade takovy´ du˚raz na anatomicke´ znalosti. V logopedii se testuje pohyb bez toho, anizˇ by vysˇetrˇujıćı´ du˚kladneˇ znal anatomicke´ prˇedpoklady a mozˇnosti pohybu. Fyzioterapeut naopak musı´ zna´t anatomicke´ struktury, tedy zacˇa´tky a u´pony svalu˚, ze kteryćh na´sledneˇ vyvozuje mozˇnosti pohybu dane´ho svalu cˇi svalove´ skupiny. Naprˇ´ıklad vı´-li fyzioterapeut, zˇe m. risorius spojuje pova´zku m. masseter a modiolus (vrˇeteńko) koutku u´st a vı´, kde se dane´ struktury nacha´zejı´, pak si doka´zˇe odvodit, zˇe prˇi stahu m. risorius dojde k pohybu koutku u´st smeˇrem latera´lnı´m. Logoped testuje roztazˇenı´ sevrˇenyćh rtu˚ dosˇiroka a nenı´ pro neˇj azˇ tak podstatne´, ktery´ sval pohyb vykona´va´. Vy´hodou fyzioterapeuta je, zˇe si doka´zˇe odvodit cˇinnost dane´ho svalu, avsˇak anatomie odvozuje pohyb na mrtvolaćh a nebere prˇ´ılisˇ v potaz prˇ´ıpadnou cˇinnost jinyćh svalu˚. Prˇi elektromyograficke´m zkoumańı´ bylo zjisˇteˇno, zˇe prˇi vysˇetrˇovańı´ pohybove´ho stereotypu abdukce v ramennı´m kloubu dle Jandy se zapojujı´

2


108

v urcˇite´m porˇadı´ svaly pletence ramennı´ho, ale i svaly ly´tkove´. Prˇi jine´m vysˇetrˇenı´ - za pomoci magneticke´ rezonance - bylo zjisˇteˇno, zˇe prˇi zadrzˇenı´ dechu a pohybu libovolnou koncˇetinou se pohybuje i brańice, cozˇ by z anatomicke´ho hlediska bylo nemyslitelne´.

Svalovy´ test dle Jandy Jandu˚v svalovy´ test vycha´zı´ z praće, kterou vytvorˇily Danielsova´, Williamsova´ a Worthinghamova´ v roce 1947. Pu˚vodneˇ byl Jandu˚v svalovy´ test urcˇen k testovańı´ perifernıćh pare´z u poliomyelitidy. Jandu˚v svalovy´ test je prova´deˇn rucˇneˇ (vysˇetrˇujıćı´ klade odpor), je ovlivneˇn i momenta´lnı´ na´ladou pacienta a ochotou spolupracovat, a tudı´zˇ je tento test velmi subjektivnı´. Jandovy´m svalovy´m testem lze vysˇetrˇit sı´lu povrchovyćh svalu˚ teˇla. Hodnocenı´ je prova´deˇno pomocı´ sˇestistupnˇove´ stupnice. Jandu˚v svalovy´ test uda´va´ polohu, ve ktere´ se dany´ sval cˇi svalova´ skupina testuje pro kazˇdy´ ze sˇesti stupnˇu˚ hodnocenı´, popisuje fixaci, kladenı´ odporu a spra´vny´ pohyb. Pokud jde o za´jem fyzioterapie, byla do neda´vne´ doby orofacia´lnı´ oblast nedominantnı´ oblastı´. Nynı´ se vsˇak situace meˇnı´ a v Jandoveˇ svalove´m testu nalezneme i stupnici pro hodnocenı´ mimicke´ho svalstva oblicˇeje. Mimicke´ svaly oblicˇeje nejsou hodnoceny jako ostatnı´ svaly teˇla, du˚raz tedy nenı´ kladen na sı´lu, ale na rozsah pohybu ve srovnańı´ s kontralatera´lnı´ (druhostrannou) stranou oblicˇeje. ”St. 5 Norma´lnı´ stah, nenı´ asymetrie proti zdrave´ straneˇ. St. 4 Te´meˇrˇ norma´lnı´ stah, asymetrie proti zdrave´ straneˇ je nepatrna´. St. 3 Stah postizˇene´ svalove´ skupiny je asi v polovineˇ proti zdrave´ straneˇ. St. 2 Na nemocne´ straneˇ se sval stahuje pouze asi ve cˇtvrtineˇ rozsahu. St. 1 Prˇi pokusu o pohyb jevı´ sval zrˇetelny´ za´sˇkub. St. 0 Prˇi pokusu o pohyb nepostrˇehneme zˇa´dny´ stah.” (Janda, s. 15) Testovańı´ by meˇlo probı´hat vlezˇe na za´dech, obzvla´sˇteˇ pro stupneˇ 0-2, nebot’tı´m dosa´hneme mnohem nizˇsˇ´ı aktivitu postura´lnı´ho svalstva. U svalu˚ oblicˇeje se soustrˇedı´me na rozsah pohybu, plynulost pohybu, sledujeme prˇ´ıpadne´ synkine´zy, spasmy, kontraktury a projevy bolesti. Svalovy´m testem dle Jandy testujeme tyto mimicke´ svaly: m. frontalis, m. orbicularis oculi, m. corrugator supercilii, m. procerus, m. nasalis, m. orbicularis oris, m. zygomaticus major, m. risorius, m. levator anguli oris, m. depressor labii inferioris, m. mentalis, m. buccinator, m. platysma, m. masseter, m. temporalis, m. pterygoideus lateralis, m. pterygoideus medialis.

2


109

Svalovy´m testem dle Jandy nenı´ mozˇne´ vysˇetrˇit vsˇechny dyćhacı´ svaly.

Svalovy´ test dle Kendalla Svalovy´ test dle Kendalla je velmi podobny´ svalove´mu testu dle Jandy, rozdı´l je v mnozˇstvı´ testovanyćh svalu˚ a ve slozˇiteˇjsˇ´ım hodnocenı´ sı´ly svalu. Kendall testuje tyto svaly: m. frontalis, m. corrugator supercilii, m. procerus, m. levator anguli oris, m. nasalis, m. depresor septi, m. risorius, m. zygomaticus major, m. levator labii superioris, m. depressor labii inferioris, m. platysma, m. orbicularis oris, m. buccinator, m. mentalis, m. depressor anguli oris, m. pterygoideus medialis, m. pterygoideus lateralis, m. temporalis, m. masseter a m. pterygoideus medialis, m. orbicularis oculi, mm. suprahyoidei, mm. infrahyoidei, m. rectus medialis oculi, m. rectus lateralis oculi, m. levator palpebrae superioris. Kendall se tedy soustrˇedı´ i na svaly pohybujıćı´ ocˇnı´ koulı´ a svaly v okolı´ jazylky. Soustrˇedı´ se i na hodnocenı´ dyćhacıćh pohybu˚, ke ktere´mu vyuzˇ´ıva´ sledovańı´ pohybu˚ hrudnı´ku a brˇisˇnı´ steˇny.

Test 3F Tento test je zameˇrˇen na hodnocenı´ cˇloveˇka postizˇene´ho dysartriı´. 3F je zkratkou trˇ´ı oblastı´, jejichzˇ hodnocenı´m se test zaby´va´, faciokineze, fonorespirace a fonetika. Test je zameˇrˇen na hodnocenı´ dysartricke´ho profilu u dospeˇlyćh osob. Vy´sledkem testovańı´ je dysartricky´ index (DX), jehozˇ maxima´lnı´ hodnota je 180 (3x60), ktera´ se prˇedpokla´da´ u intaktnı´ho jedince. Cˇ´ım nizˇsˇ´ı je hodnota DX, tı´m teˇzˇsˇ´ı je postizˇenı´. Hodnocenı´ jednotlivyćh u´kolu˚ je v rozmezı´ 0-2. 0 - teˇzˇce narusˇene´, prˇ´ıpadneˇ chybeˇjıćı´ 1 - lehce azˇ strˇedneˇ narusˇene´ 2 - dobre´ Trˇ´ıstupnˇova´ sˇka´la byla zvolena pro rychlejsˇ´ı a jednodusˇsˇ´ı hodnocenı´ testu. Nevy´hodou trˇ´ıstupnˇove´ sˇka´ly je vsˇak snadne´ sklouznutı´ k pru˚meˇru, tedy k hodnocenı´ 1 - lehce azˇ strˇedneˇ narusˇene´. Vysˇetrˇovańı´ faciokineze je rozdeˇleno do sˇesti cˇa´stı´ - v jednotlivyćh cˇa´stech se testuje pohyb rtu˚, cˇelisti, jazyka a meˇkke´ho patra, diadochokineze bez fonace a komplexnı´ diadochokineze s fonacı´. Fonorespirace je rozdeˇlena na trˇi oblasti - respirace, respirace prˇi fonaci a fonace. Fonika je zameˇrˇena na mluvnı´ strańku sledovanyćh cˇinnostı´ a je rozdeˇlena do trˇ´ı oblastı´ - artikulace, prozo´die a srozumitelnost. Test 3F se zaby´va´ svalovou i nervovou slozˇkou motoriky mluvidel a dyćhańı´. V Testu 3F je dańa prˇednost nervove´ slozˇce, ktera´ zodpovı´da´ za rˇ´ızenı´ pohybu. Vysˇetrˇenı´ Tes-

2


110

tem 3F nenı´ zameˇrˇeno na hodnocenı´ cˇinnosti jednotlivyćh svalu˚, cozˇ v tomto prˇ´ıpadeˇ znamena´, zˇe testujeme pohyb a neprˇemy´sˇlı´me o tom, ktery´ sval tento pohyb umozˇnˇuje. Naprˇ. prˇi vysˇetrˇovańı´ rtu˚ se hodnotı´ tyto pohyby: ”nasˇpulenı´ rtu˚, prˇeta´hnutı´ hornı´ho rtu prˇes spodnı´ a naopak, zaostrˇenı´ koutku˚ (prˇi sevrˇenyćh rtech i cˇelisti), zaostrˇenı´ koutku˚ prˇi cˇelisti rozevrˇene´ (vycenit zuby), klidova´ symetrie tva´rˇe”. (Hedańek, Roubıćˇkova´, s.14) Prˇi hodnocenı´ klidove´ho dyćhańı´ aspekcı´ se test zameˇrˇuje na tempo dechu, hloubku dechu, typ dyćhańı´, koordinaci, stridor a rytmus.

Svalova´ diagnostika z Orofacia´lnı´ regulacˇnı´ terapie dle Moralese Tato diagnostika byla vytvorˇena pro diagnostiku orofacia´lnı´ oblasti u deˇtı´ s Downovy´m syndromem a DMO. Hodnocenı´ vycha´zı´ ze sˇka´ly Danielsove´ a Worthingamove´, bylo vsˇak zjednodusˇeno, aby bylo snadneˇji vyuzˇitelne´ u deˇtı´.

Jine´ hodnocenı´ Lechta (2003) uva´dı´ prˇi diagnostice dysartrie hodnocenı´ respirace v klidu, prˇi rˇecˇi, hodnocenı´ zpu˚sobu dyćhańı´, ovla´dańı´ vy´dechove´ho proudu vzduchu prˇi rˇecˇi, ovla´dańı´ vy´dechove´ho proudu vzduchu po na´dechu, vy´drzˇ rovnomeˇrne´ho dechove´ho tlaku a rˇ´ızenı´ vy´dechove´ho proudu vzduchu (doprˇedu, do stran, dolu˚, nahoru), da´le hodnocenı´ artikulace, a to prima´rnı´ pohyblivost rtu˚ (u´stnı´ za´veˇr, sˇpulenı´, roztazˇenı´, protruze, retrakce) a artikulacˇnı´ schopnosti (pocˇet opakovańı´ slabik za 5 sekund), prima´rnı´ pohyblivost jazyka (protruze, retrakce, latera´lnı´ pohyby, krouzˇenı´ kolem rtu˚, dotknutı´ se hornı´ho rtu, dotknutı´ se dolnı´ho rtu), prima´rnı´ pohyblivost sanice a artikulacˇnı´ schopnosti, pohyb patra prˇi prodlouzˇene´ a opakovane´ fonaci voka´lu˚, hodnocenı´ fonace, kde urcˇuje kvalitu hlasu, sı´lu hlasu a vy´sˇku hlasu a hodnocenı´ rezonance pomocı´ Gutzmannovy zkousˇky A-I. Kontrolnı´ ota´zky 1. Jak se jmenuje logopedicky´ test, ktery´ se zameˇrˇuje na vysˇetrˇenı´ rˇecˇovyćh schopnostı´ u osob s dysartriı´? 2. Je prˇi testovańı´ mimickyćh svalu˚ dle Jandy kladen du˚raz na vza´jemne´ porovna´vańı´ kontralatera´lnıćh stran oblicˇeje? 3. Je pro soucˇasnou logopedickou diagnostiku podstatne´, ktery´ sval cˇi svalova´ skupina vykona´va´ testovany´ pohyb? 4. Ktery´ svalovy´ test, vyuzˇ´ıvany´ fyzioterapeuty, je v CˇR nejzna´meˇjsˇ´ı?

3

VYBRANA´ TE´MATA Z NEUROLOGIE

111

´ TE´MATA Z NEUROLOGIE 3 VYBRANA 3.1

Hlavove´ nervy

Hlavove´ nervy jsou tvorˇeny vla´kny rozdı´lne´ funkce, mnozˇstvı´ vla´ken urcˇite´ho typu urcˇuje cˇinnost dane´ho hlavove´ho nervu. Vla´kna mu˚zˇeme deˇlit dle funkce na: Senzitivnı´ (somatosenzitivnı´ a viscerosenzitivnı´) vla´kna, ktera´ vedou informace z ku˚zˇe, svalu˚ a vnitrˇnıćh orgańu˚. Neˇkterˇ´ı autorˇi mezi vla´kna senzitivnı´ rˇadı´ i vla´kna senzoricka´, ktera´ zodpovı´dajı´ za vedenı´ informacı´ ze smyslovyćh orgańu˚ (zrak, sluch cˇich, hmat, chut’). Senzitivnı´ vla´kna zodpovı´dajı´ za velkou cˇa´st nepodmıńeˇnyćh reflexu˚ (naprˇ. reflex polykacı´ cˇi da´vivy´). Motoricka´ (somatomotoricka´, visceromotoricka´ a sekretoricka´) vla´kna, ktera´ zodpovı´dajı´ za provedenı´ pohybu. Vla´kna somatomotoricka´ inervujı´ vu˚lı´ ovladatelne´ svalstvo hlavy. Vla´kna visceromotoricka´ a sekretoricka´ inervujı´ hladkou svalovinu, ktera´ je pro veˇtsˇinu lidı´ vu˚lı´ neovladatelna´. Visceromotoricka´ vla´kna se podı´lejı´ na zajisˇt’ovańı´ za´kladnıćh zˇivotnıćh funkcı´. Dle smeˇru vedenı´ podneˇtu˚ mu˚zˇeme vla´kna hlavovyćh nervu˚ deˇlit na: Dostrˇediva´ (aferentnı´) vla´kna, ktera´ vedou informace z periferie do centra, tedy z receptoru˚ do mıćhy a mozku. Mezi dostrˇediva´ vla´kna rˇadı´me vla´kna senzitivnı´. Odstrˇediva´ (eferentnı´) vla´kna, ktera´ vedou informace z centra do periferie, tedy z mozku a mıćhy k orgańu˚m. Mezi odstrˇediva´ vla´kna rˇadı´me vla´kna motoricka´. Dostrˇediva´ a odstrˇediva´ vla´kna jsou na sebe napojena na u´rovni mozkove´ho kmene. Napojenı´m vznikajı´ du˚lezˇite´ reflexnı´ oblouky, naprˇ. sacı´ reflex (podra´zˇdı´me-li rty novorozence dotykem, vyvola´me pohyb rtu˚ jako prˇi sańı´ materˇske´ho mle´ka).

3


112

Hlavove´ nervy - charakteristika, vysˇetrˇenı´, poruchy Vysˇetrˇenı´ hlavovyćh nervu˚, u kteryćh je potrˇeba spolupraće pacienta, je mozˇno prova´deˇt i u deˇtı´, paklizˇe jsou schopny plnit prˇ´ıkazy, naprˇ´ıklad sta´t s nohama u sebe a zavrˇeny´ma ocˇima.

3.1.1

I. hlavovy´ nerv - nervus olfactorius (cˇichovy´ nerv)

N. olfactorius obsahuje vla´kna dostrˇediva´ senzoricka´. Smyslovy´mi orgańy, vnı´majıćı´mi cˇichove´ podneˇty jsou chemicke´ telereceptory umı´steˇne´ v nosnı´ sliznici. Cˇichove´ podneˇty jsou interpretovańy ve vy´vojoveˇ nejstarsˇ´ı cˇa´sti velke´ho mozku, v korove´m centru v oblasti tempora´lnı´ho laloku. Cˇinnost te´to oblasti mozku je spojena s prozˇ´ıvańı´m emocı´. funkce: N. olfactorius je zodpoveˇdny´ za vnı´mańı´ cˇichu. vysˇetrˇenı´: Nejdrˇ´ıve se jen zepta´me pacienta, zda cı´tı´ naprˇ. ka´vu, hrˇebıćˇek, ma´tu cˇi jine´ la´tky s vy´razny´m aroma. Prˇi podezrˇenı´ na poruchu vysˇetrˇujeme kazˇdou stranu zvla´sˇt’. Vysˇetrˇovany´ prˇi zavrˇenyćh ocˇ´ıch rozpozna´va´ aromaticke´ la´tky, ktere´ jsou mu prˇedkla´dańy k nosnı´ dı´rce. Vysˇetrˇenı´ cˇichu lze prove´st olfaktometriı´ (prˇesne´ instrumenta´lnı´ vysˇetrˇenı´ cˇichu). poruchy: Asomnie (u´plna´ ztra´ta cˇichu), hyposomnie (cˇa´stecˇna´ ztra´ta cˇichu), kokosmie (neprˇ´ıjemne´ cˇichove´ vjemy; mohou jako aura prˇedcha´zet epilepticke´mu zaćhvatu). Prˇ´ıcˇiny ztra´ty cˇichu mohou by´t ru˚zne´, od ry´my prˇes u´razy po na´dory. Ke ztra´teˇ cˇichu mu˚zˇe docha´zet i v pokrocˇile´m sta´diu Parkinsonovy choroby. vyćhodisko pro logopedickou praxi: Ztra´ta cˇichu mu˚zˇe mı´t negativnı´ vliv na dyćhańı´ nosem. Mu˚zˇe by´t prˇ´ıcˇinou nedostatecˇne´ motivace k dyćhańı´ nosem, tedy nedostatecˇne´ cˇinnosti svalu˚ v oblasti nosu, a nedostatecˇne´ tvorby retne´ho uza´veˇru, zaprˇicˇineˇne´ prˇevazˇujıćı´m u´stnı´m dyćhańı´m. Prˇevazˇujıćı´ dyćhańı´ u´sty mu˚zˇe mı´t negativnı´ vliv na fonaci a na´sledneˇ i na mluvnı´ projev jako takovy´. Neda´ se opominout ani vzhled cˇloveˇka s u´stnı´m dyćhańı´m, zvy´sˇene´ nebezpecˇ´ı vniku infekce do teˇla sta´le otevrˇeny´mi u´sty a potı´zˇe prˇi prˇijı´mańı´ potravy. Cˇichove´ podneˇty majı´ svu˚j nezastupitelny´ vy´znam i v terapii osob, ktere´ se nacha´zejı´ ve vegetativnı´m stavu (naprˇ. apalicky´ syndrom). Kontrolnı´ ota´zky 1. Ze ktere´ho smyslu prˇina´sˇ´ı n. olfactorius informace? 2. Jak se odborneˇ nazy´va´ u´plna´ ztra´ta cˇichu?

3


3.1.2

113

II. hlavovy´ nerv - nervus opticus (zrakovy´ nerv)

N. opticus obsahuje vla´kna dostrˇediva´ senzoricka´. Smyslovy´m orgańem vnı´majıćı´m zrakove´ podneˇty je oko a v neˇm umı´steˇne´ telereceptory citlive´ na sveˇtlo (cˇ´ıpky, ktere´ rozezna´vajı´ barvy a tvary, a tycˇinky, ktere´ rozezna´vajı´ sveˇtlo a tmu). Uva´dı´ se, zˇe n. opticus nenı´ pravy´m nervem, nebot’je jen vyćhlipkou mozkove´ tkańeˇ. funkce: Funkcı´ n. opticus je vedenı´ podneˇtu˚ ze sı´tnice. Sympaticka´ nervova´ vla´kna, spojujıćı´ se s prvnı´ veˇtvı´ n. trigeminus (trojklanny´ nerv - V. hlavovy´ nerv), inervujı´ m. dilatator pupillae, sval, ktery´ je zodpoveˇdny´ za rozsˇ´ırˇenı´ (mydria´zu) zornice. Parasympaticka´ vla´kna inervujı´ spolu s n. oculomotorius (okohybny´ nerv - III. hlavovy´ nerv) m. sfincter pupillae, ktery´ zpu˚sobuje zu´zˇenı´ (mio´zu) zornice. Zrakovy´ nerv zodpovı´da´ za aferentnı´ cˇa´st fotoreakce, okohybny´ nerv pak za eferentnı´ cˇa´st fotoreakce. Sympaticka´ i parasympaticka´ vla´kna spolu s okohybny´m nervem inervujı´ i m. ciliaris, ktery´ je vy´znamny´ pro ostrost videˇnı´. vysˇetrˇenı´: Prˇi vysˇetrˇovańı´ n. opticus se zjisˇt’uje zrakova´ ostrost, barevne´ videˇnı´, zrakove´ pole a vzhled pupily zrakove´ho nervu za pomoci oftalmoskopu. Da´le pak i fotoreakce: Prˇi osvitu docha´zı´ k fotoreakci na ipsilatera´lnı´ straneˇ (fotoreakce prˇ´ıma´) i na kontralatera´lnı´ straneˇ (fotoreakce neprˇ´ıma´). Prˇi le´zi zrakove´ho nervu bude vyhasla´ prˇ´ıma´ fotoreakce na postizˇene´m oku i neprˇ´ıma´ fotoreakce na oku zdrave´m, prˇi osvitu zdrave´ho oka budou obeˇ reakce norma´lnı´. Odborne´ vysˇetrˇenı´ prova´dı´ oftalmolog. Orientacˇneˇ lze vysˇetrˇit zorne´ pole. poruchy: Prˇi porusˇenı´ vla´ken n. opticus docha´zı´ ke slepoteˇ (amauro´ze) homolatera´lnı´ho oka. Paracentra´lnı´ skotom vznika´ prˇi lehke´ le´zi n. opticus a docha´zı´ prˇi neˇm k rozsˇ´ırˇenı´ slepe´ skvrny. K porusˇe perifernı´ho videˇnı´ docha´zı´ prˇi zevnı´ kompresi zrakove´ho nervu, zrakova´ ostrost zu˚sta´va´ zachovańa. Ede´m papily (meˇstnava´ papila) je symptomem intrakrania´lnı´ hypertenze. Meˇstnava´ papila se take´ mu˚zˇe vyskytovat prˇi opticke´ neuritideˇ, v tomto prˇ´ıpadeˇ docha´zı´ k porusˇenı´ zrakove´ ostrosti a vznika´ centra´lnı´ skotom. Atrofie zrakove´ho nervu je bud’ prima´rnı´, ktera´ vznika´ prˇ´ımy´m tlakem cˇi toxicky´m postizˇenı´m zrakove´ho nervu, cˇi sekunda´rnı´, ktera´ je dalsˇ´ım sta´diem po ede´mu papily. Retrobulba´rnı´ neuritida zpu˚sobuje porusˇenı´ zrakove´ ostrosti a vznik centra´lnı´ho skotomu. Retrobulba´rnı´ neuritida se vyskytuje samostatneˇ cˇi jako jeden z projevu˚ roztrousˇene´ sklero´zy mozkomı´sˇnı´. Tranzitornı´ monokula´rnı´ slepota (amaurosis fugax) je prˇechodna´ ischemie retiny (nedokrvenı´ retiny), ktera´ mu˚zˇe by´t zpu˚sobena´ naprˇ. ipsilatera´lnı´ steno´zou (zu´zˇenı´) karotidy (krkavice). Ischemicka´ neuropatie n. opticus doprova´zı´ naprˇ. aterosklero´zu. Kromeˇ posˇkozenı´ zrakove´ho nervu mu˚zˇe dojı´t i k posˇkozenı´ zrakove´ dra´hy (naprˇ. heteronymnı´ hemianopsie prˇi le´zi chiasmatu). Vzhledem k podı´lu na fotoreakci docha´zı´ prˇi posˇkozenı´ n. opticus k posˇkozenı´ aferentnı´ cˇa´sti fotoreakce. vyćhodisko pro logopedickou praxi: Zrak je jednı´m z nejdu˚lezˇiteˇjsˇ´ıch smyslu˚ cˇloveˇka, co se mnozˇstvı´ prˇijı´manyćh informacı´ tyćˇe. Prostrˇednictvı´m zraku se k na´m dosta´va´ velka´ cˇa´st informacı´ z okolı´. Zrak je tedy velmi du˚lezˇity´m motivacˇnı´m faktorem, ktery´ nutı´

3


114

cˇloveˇka k pohybu a pohyb je soucˇa´stı´ komunikace. Zrakovy´ kontakt je du˚lezˇity´m komunikacˇnı´m prvkem. Zrak je velky´m pomocnı´kem prˇi logopedicke´ terapii, o cˇemzˇ sveˇdcˇ´ı logopedicke´ zrcadlo, ktere´ se nacha´zı´ snad v kazˇde´ logopedicke´ ambulanci. Kontrolnı´ ota´zky 1. Jak se odborneˇ nazy´va´ zu´zˇenı´ zornice? 2. Jak se odborneˇ nazy´va´ rozsˇ´ırˇenı´ zornice? 3. Jak se hlavneˇ projevı´ le´ze n. opticus?

3


3.1.3

115

III. hlavovy´ nerv - nervus oculomotorius (okohybny´ nerv)

N. oculomotorius obsahuje vla´kna odstrˇediva´ a je jednı´m ze trˇ´ı okohybnyćh nervu˚. Korova´ pohledova´ centra jsou ulozˇena ve fronta´lnı´m laloku, v Brodmannoveˇ aree 9. N. oculomotorius inervuje cˇtyrˇi okohybne´ svaly: m. rectus internus, m. rectus superior, m. rectus inferior, m. obliquus inferior. Tento nerv ovla´da´ inervaci i dalsˇ´ıch svalu˚: m. levator palpebrae, m. tarsalis, m. sfincter pupillae a m. ciliaris. funkce: N. oculomotorius zajisˇt’uje prostrˇednictvı´m inervace vy´sˇe jmenovanyćh svalu˚ pohyb ocˇnı´ho bulbu, vıćˇka a zornice. vysˇetrˇenı´: Prˇi vysˇetrˇenı´ se prova´dı´ kontrola zrakove´ osy (sledovańı´ objektu ocˇima), vysˇetrˇenı´ konvergence a vysˇetrˇenı´ fotoreakce. Prˇi le´zi n. oculomotorius zjistı´me na postizˇene´m oku vyhaslou prˇ´ımou fotoreakci, avsˇak neprˇ´ıma´ na oku zdrave´m bude zachovańa, prˇi osvitu zdrave´ho oka zjistı´me vyhaslou i neprˇ´ımou reakci na postizˇene´m oku. Vysˇetrˇuje se i kornea´lnı´ reflex (prˇi podra´zˇdeˇnı´ rohovky je odpoveˇdı´ oboustranne´ mrknutı´). poruchy: Ophtalmoplegia (cˇa´stecˇne´ cˇi u´plne´ ochrnutı´) externa, ktera´ je zpu˚sobena ochrnutı´m svalu˚ pohybujıćıćh ocˇnı´m bulbem m. rectus internus, m. rectus superior, m. rectus inferior, m. obliquus inferior a ochrnutı´m m. levator palpebrae, cˇ´ımzˇ docha´zı´ k blefaropto´ze (poklesu vıćˇka), zornice je vsˇak nepostizˇena. Bulbus je stocˇen dolu˚ a zevneˇ. Prˇ´ıcˇinou mu˚zˇe by´t u´raz, aneuryzma (vy´dut’) cˇi na´dor. Ophtalmoplegia interna, ktera´ je zpu˚sobena ochrnutı´m svalu˚ uvnitrˇ oka, m. sphincter pupillae, ktery´ je zodpoveˇdny´ za fotoreakci a m. ciliaris, ktery´ zajisˇt’uje adaptaci (akomodaci) cˇocˇky. Posˇkozenı´ se mu˚zˇe projevit te´zˇ paralyticky´m strabismem (sˇilhańı´ z ochrnutı´), konkomitujıćı´m strabismem (doprovodne´ sˇilhańı´, podmıńeˇne´ poruchou vyva´zˇenosti ocˇnıćh svalu˚) aj. vyćhodisko pro logopedickou praxi: Postizˇenı´ n. oculomotorius bude mı´t vliv na pru˚beˇh logopedicke´ terapie, nebot’logopedicka´ terapie je postavena prˇedevsˇ´ım na zrakove´ a sluchove´ korekci artikulace. Je-li porusˇeno videˇnı´, je zhorsˇena cˇi zcela znemozˇneˇna zrakova´ korekce artikulacˇnıćh pohybu˚. Co se tyćˇe neverba´lnı´ komunikace, docha´zı´ k narusˇenı´ ocˇnı´ho kontaktu, cˇ´ımzˇ je postizˇena pra´veˇ neverba´lnı´ komunikace. Je-li narusˇeno videˇnı´, projevı´ se to i na celkove´ stabiliteˇ jedince. Kontrolnı´ ota´zky 1. Jak se odborneˇ nazy´va´ reakce zornice na osvit? 2. Podı´lı´ se n. oculomotorius na akomodaci cˇocˇky?

3


3.1.4

116

IV. hlavovy´ nerv - nervus trochlearis (kladkovy´ nerv)

N. trochlearis obsahuje vla´kna odstrˇediva´ somatomotoricka´ a je soucˇa´stı´ skupiny okohybnyćh nervu˚. funkce: N. trochlearis se stara´ o inervaci jedine´ho svalu, m. obliquus superior. M. obliquus superior staćˇ´ı bulbus zevneˇ a dolu˚. vysˇetrˇenı´: Izolovane´ postizˇenı´, ktere´ je velmi vzaćne´, se prˇi beˇzˇne´m vysˇetrˇenı´ nepozna´. Lze si vsˇimnout sˇikme´ho drzˇenı´ hlavy ke zdrave´ straneˇ, cˇ´ımzˇ postizˇeny´ zabranˇuje diplopii. V du˚sledku sˇikme´ho drzˇenı´ hlavy mu˚zˇe dojı´t k torticollis (skloneˇnı´ hlavy na stranu a rotaci na stranu opacˇnou). porucha: Prˇi posˇkozenı´ n. trochlearis docha´zı´ k pare´ze m. obliquus superior, ktera´ se projevı´ vytocˇnı´m bulbu vzhu˚ru a mı´rneˇ vnitrˇneˇ ke zdrave´ straneˇ a diplopiı´ prˇi pohledu dolu˚ a zevneˇ. vyćhodisko pro logopedickou praxi: Viz n. oculomotorius (okohybny´ nerv - III. hlavovy´ nerv). Kontrolnı´ ota´zky 1. Jaky´ sval je inervovany´ z n. trochlearis? 2. Patrˇ´ı n. trochlearis do skupiny okohybnyćh nervu˚?

3


3.1.5

117

V. hlavovy´ nerv - nervus trigeminus (trojklanny´ nerv)

N. trigeminus je nervem smı´sˇeny´m, obsahuje vla´kna dostrˇediva´ senzitivnı´ a senzoricka´, odstrˇediva´ motoricka´ i vegetativnı´ sekretoricka´. N. trigeminus ma´ trˇi hlavnı´ senzitivnı´ veˇtve - n. ophthalmicus (ocˇnı´ nerv), n. maxillaris (hornı´ cˇelistnı´ nerv) a n. mandibularis (dolnı´ cˇelistnı´ nerv). funkce: Dostrˇediva´ vla´kna zajisˇt’ujı´ cˇitı´ dotekove´, tepelne´, tlakove´ a bolestive´ a to z oblasti oblicˇeje, rohovky, zubu˚, rtu˚, nosnı´ sliznice, cˇa´stecˇneˇ patra (senzitivnı´ cˇitı´) a prˇednıćh dvou trˇetin jazyka (senzitivnı´ i senzoricke´ cˇitı´). Dostrˇediva´ nervova´ dra´ha koncˇ´ı v druhostrannyćh talamech (mozkove´ hrboly) a v gyrus postcentralis (zacentra´lnı´ za´vit) parieta´lnıćh laloku˚. Odstrˇediva´ vla´kna zajisˇt’ujı´ motoriku zˇvy´kacıćh svalu˚: m. masseter, m. temporalis, m. pterygoideus lateralis a m. pterygoideus medialis. M. masseter a m. temporalis prova´deˇjı´ stisk da´snı´ a kousańı´. M. pterygoideus lateralis a m. pterygoideus medialis prova´deˇjı´ pohyb dolnı´ cˇelisti do ventra´lnı´ho a latera´lnı´ho smeˇru a zˇvy´kańı´. ”Vegetativnı´ dostrˇediva´ vla´kna v trojklane´m nervu prˇicha´zejı´ z parasympatiku prostrˇednictvı´m n. oculomotorius (okohybny´ nerv - III. hlavovy´ nerv) a z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv) a n. glossopharyngeus (jazykohltanovy´ nerv - IX. hlavovy´ nerv). Sympaticka´ vla´kna prˇicha´zejı´ z periarteria´lnıćh pletenı´ krcˇnı´ho sympatiku.” (Pfeiffer, s. 122). vysˇetrˇenı´: Prˇi vysˇetrˇenı´ oveˇrˇujeme schopnost otevrˇenı´ u´st a schopnost skousnutı´. Vysˇetrˇujeme maseterovy´ reflex (prˇi lehke´m otevrˇenı´ u´st poklepeme neruologicky´m kladı´vkem na bradu, odpoveˇdı´ je sevrˇenı´ cˇelistı´). Senzitivitu vysˇetrˇujeme pomocı´ jemne´ho dotykove´ho dra´zˇdeˇnı´ a tepelne´ho dra´zˇdeˇnı´, zejmeńa se soustrˇedı´me na stranove´ porovnańı´. Cˇitı´ v oblicˇeji je rozdeˇleno do trˇ´ı oblastı´, dle vy´stupu˚ jednotlivyćh veˇtvı´ n. trigeminus (”n. ophthalmicus (ocˇnı´ nerv) oboustranneˇ nad korˇenem nosu, u n. maxilaris (hornı´ cˇelistnı´ nerv) oboustranneˇ paranaza´lneˇ a u n. mandibularis (dolnı´ cˇelistnı´ nerv) oboustranneˇ na dolnı´m okraji brady” (Pfeiffer, s. 122), vysˇetrˇujeme tedy citlivost ve vsˇech veˇtvıćh. poruchy: Poruchy cˇitı´ - postizˇenı´m prvnı´ veˇtve n. ophthalmicus (ocˇnı´ nerv) docha´zı´ k porusˇe citlivosti rohovky a ke snı´zˇenı´ cˇi vyhasnutı´ kornea´lnı´ho reflexu. Ochrnutı´ mm. pterygoidei zpu˚sobuje vychy´lenı´ dolnı´ cˇelisti prˇi otevrˇenı´ u´st. Ochrnutı´ m. masseter a m. temporalis zpu˚sobje neschopnost skousnout. Vznikajı´ atrofie zˇvy´kacı´ho svalstva. Poruchy mohou by´t zaprˇ´ıcˇineˇny na´dorem cˇi aneuryzmatem. Zna´me´ jsou neuralgie trigeminu (kra´tke´ zaćhvaty krutyćh bolestı´), jejichzˇ prˇ´ıcˇina se cˇasto neodhalı´. Neuralgie trigeminu mohou by´t prima´rnı´ (bez zjevne´ prˇ´ıcˇiny), cˇi sekunda´rnı´, kdy je bolest du˚sledkem le´ze v polohoveˇ blı´zke´ oblasti. Trizmus (krˇecˇovite´ zaćhvatovite´ sevrˇenı´ cˇelistı´) zpu˚sobeny´ iritacı´ (dra´zˇdeˇnı´m) zˇvy´kacıćh svalu˚. vyćhodisko pro logopedickou praxi: N. trigeminus hraje du˚lezˇitou roli prˇi prˇijı´mańı´ potravy, prˇesneˇji zajisˇt’uje prostrˇednictvı´m svalu˚ odkousnutı´ a rozzˇvy´kańı´ potravy. Spasmy zˇvy´kacıćh svalu˚ zabranˇujı´ otevrˇenı´ u´st, a tedy nejen prˇ´ıjmu potravy, ale i artikulaci hla´sek. Snı´zˇena´ citlivost jazyka mu˚zˇe ve´st k jeho posˇkozenı´ naprˇ. po pozˇitı´ prˇ´ılisˇ horke´ho na´poje cˇi jeho poraneˇnı´ skousnutı´m zuby. Na´sledkem porusˇene´ citlivosti mu˚zˇou by´t opeˇt

3


poruchy artikulace cˇi poruchy polykańı´ Kontrolnı´ ota´zky 1. Na kolik hlavnıćh senzitivnıćh veˇtvı´ se deˇlı´ n. trigeminus? 2. Jakou cˇa´st jazyka inervuje senzitivneˇ n. trigeminus? 3. Jakou svalovou skupinu inervuje motoricky n. trigeminus? 4. Jak vysˇetrˇujeme masseterovy´ reflex a jak se reflex projevı´?

118

3


3.1.6

119

VI. hlavovy´ nerv - nervus abducens (odtahovacı´ nerv)

N. abducens obsahuje vla´kna odstrˇediva´ somatomotoricka´ a je soucˇa´stı´ skupiny okohybnyćh nervu˚. funkce: N. abducens inervuje jediny´ sval, m. rectus oculi externus. M. rectus oculi externus umozˇnˇuje prˇ´ımy´ pohled do da´lky i pohled do strany. vysˇetrˇenı´: Vysˇetrˇuje se schopnost sledovańı´ objektu latera´lneˇ. poruchy: Konvergentnı´ strabizmus prˇi pare´ze m. rectus oculi externus. Docha´zı´ k omezenı´ pohybu bulbem zevneˇ a vznika´ diplopie prˇi pohledu zevneˇ. Pare´za m. rectus oculi externus je cˇasto prova´zena pare´zou n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv), nebot’ja´dra teˇchto hlavovyćh nervu˚ jsou umı´steˇna v teˇsne´ blı´zkosti. Prˇ´ıcˇinou posˇkozenı´ n. abducens mu˚zˇe by´t mozkovy´ infarkt, krvaćenı´, na´dor, diabetes mellitus, hypertenze, endokrinnı´ oftalmopatie. Existuje i idiopaticka´ le´ze odtahovacı´ho nervu. vyćhodisko pro logopedickou praxi: Viz n. oculomotorius (okohybny´ nerv - III. hlavovy´ nerv). Kontrolnı´ ota´zky 1. Jaky´ sval inervuje n. abducens? 2. Ktere´ dalsˇ´ı dva nervy se s n. abducens rˇadı´ mezi nervy okohybne´?

3


3.1.7

120

VII. hlavovy´ nerv - nervus facialis (lıćnı´ nerv)

N. facialis je nervem smı´sˇeny´m, obsahujıćı´m prˇeva´zˇneˇ odstrˇediva´ motoricka´ a sekretoricka´ vla´kna, ale i vla´kna dostrˇediva´ senzitivnı´. funkce: N. facialis obsahuje motoricka´ vla´kna zajisˇt’ujıćı´ funkci vsˇech mimickyćh svalu˚ oblicˇeje a m. platysma, m. stapedius. N. facialis obsahuje i vla´kna sekretoricka´, ktera´ zajisˇt’ujı´ vylucˇovańı´ hlenu, slz a slin. Dostrˇediva´ vla´kna z prˇednıćh 2/3 jazyka vedou vnı´mańı´ chuti. vysˇetrˇenı´: Vysˇetrˇuje se funkce mimickyćh svalu˚: m. frontalis, m. corrugator supercilii, m. procerus, m. levator anguli oris, m. nasalis, m. depresor septi, m. risorius, m. zygomaticus major, m. levator labii superioris, m. depressor labii inferioris a m. platysma, m. orbicularis oris, m. buccinator, m. mentalis, m. depressor anguli oris, m. pterygoideus medialis a lateralis, m. temporalis, m. masseter a m. pterygoideus medialis, m. orbicularis oculi, m. rectus medialis oculi a m. rectus lateralis oculi, m. levator palpebrae superioris. Nasopalpebra´lnı´ reflex (trigeminofacia´lisovy´ reflex; prˇi poklepu na korˇen nosu je odpoveˇdı´ symetricke´ mrknutı´, prˇi pare´ze nesymetricke´). Chvostku˚v prˇ´ıznak (prˇi poklepu na tragus (kozlı´k) je odpoveˇdı´ za´sˇkub stejnostranne´ho u´stnı´ho koutku), ktery´ je vy´bavny´ prˇi zvy´sˇene´ idiomuskula´rnı´ dra´zˇdivosti, naprˇ. prˇi minera´love´m rozvratu cˇi stresu. Sacı´ reflex (labia´lnı´ reflex), podra´zˇdeˇnı´ rtu˚ dotykem vede k sesˇpulenı´ rtu˚ cˇi azˇ sańı´. poruchy: Perifernı´ pare´za n. facialis, ktera´ postihuje polovinu oblicˇeje, projevuje se logoftalmem (zajecˇ´ı oko, neschopnost zavrˇ´ıt oko), dı´ky ktere´mu je videˇt tzv. Bellu˚v prˇ´ıznak (prˇi pokusu o zavrˇenı´ oka se bulbus staćˇ´ı vzu˚ru), ktery´ je fyziologicky´m jevem, jakozˇto ochranny´ mechanizmus chrańıćı´ zornici, avsˇak za beˇzˇnyćh okolnostı´ nenı´ viditelny´. Da´le se perifernı´ pare´za mu˚zˇe projevit poruchou chuti na prˇednıćh dvou trˇetinaćh jazyka postizˇene´ strany jazyka. Ageusie (u´plna´ ztra´ta chuti), hypogeusie (cˇa´stecˇna´ ztra´ta chuti), dysgeusie (chybne´ vnı´mańı´ chut’ovyćh vjemu˚). Porucha chuti mu˚zˇe mı´t rozdı´lne´ kvality, mu˚zˇe by´t tota´lnı´ (ztra´ta vsˇech kvalit), parcia´lnı´ (ztra´ta neˇkteryćh kvalit), specificka´ (ztra´ta jen urcˇityćh vjemu˚). Prˇi le´zi n. facialis se mu˚zˇe vyskytnout i hyperacuse (zvy´sˇena´ citlivost na hluk prˇi le´zi n. stapedius, veˇtev n. facialis, ktera´ inervuje m. stapedius). Viditelne´ je ochrnutı´ mimickyćh svalu˚ s vy´razny´m poklesem u´stnı´ho koutku a vyhlazenı´m vra´sek na postizˇene´ polovineˇ oblicˇeje. Perifernı´ le´ze mu˚zˇe by´t zpu˚sobena traumatem, kompresı´ tumorem, zańeˇtlivou neuritidou (naprˇ. lymeska´ borelio´za). Neˇktere´ prˇ´ıcˇiny se nepodarˇ´ı odhalit. Centra´lnı´ pare´za, ktera´ je zpu˚sobena nejcˇasteˇji ce´vnı´ mozkovou prˇ´ıhodou (CMP), se vzhledoveˇ projevı´ pouze poklesem koutku na postizˇene´ straneˇ. Prˇi centra´lnı´ porusˇe docha´zı´ na postizˇene´ straneˇ k vydouvańı´ tva´rˇe a odfukovańı´ poklesly´m a ochably´m u´stnı´m koutkem (prˇ´ıznak dy´mky). Pseudochaba´ (ja´drova´) pare´za n. facialis ma´ stejne´ prˇ´ıznaky jako pare´za perifernı´, prˇ´ıcˇina je vsˇak v centra´lnı´m postizˇenı´ ja´dra v mozkove´m kmeni. Hemispasmus facialis, bezdeˇcˇna´ na´hla´ tonicka´ kontrakce vsˇech svalu˚ inervovanyćh n. facialis jedne´ strany, ktera´ trva´ neˇkolik sekund a opakuje se vıćekra´t za minutu, je pozitivnı´m prˇ´ıznakem iritacˇnı´ le´ze n. facialis. Prˇ´ıcˇinou hemispasmus facialis jsou mostomozecˇkove´ anoma´lie. Paraspasmus (oboustranne´ postizˇenı´). Prˇi porusˇe n. petrosus major, veˇtev n. facialis,

3


121

docha´zı´ ke snı´zˇenı´ sekrece slz a vysychańı´ oka. Prˇi le´zi pod odstupem n. petrosus major docha´zı´ naopak ke zvy´sˇene´ sekreci slz. vyćhodisko pro logopedickou praxi: N. facialis ma´ svou jedinecˇnou funkci co se mimiky tyćˇe, jelikozˇ ovla´da´ te´meˇrˇ vsˇechny mimicke´ svaly. Prˇi jeho posˇkozenı´ bude mluvnı´ projev pacienta ochuzen o velkou cˇa´st neverba´lnı´ slozˇky komunikace. Stejneˇ jako u n. trigeminus (trojklany´ nerv - V. hlavovy´ nerv) mu˚zˇe dojı´t k porusˇenı´ citlivosti, ktera´ se projevı´ na artikulaci, fonaci i polykańı´. Prˇecitliveˇlost na hluk mu˚zˇe zpu˚sobit nedostatecˇnou psychickou pohodu pacienta a neochotu spolupracovat prˇi terapii. Kontrolnı´ ota´zky 1. Jak souhrnneˇ nazy´va´me svaly, ktere´ jsou inervovane´ z n. facialis? 2. Popisˇte vzhled oblicˇeje cˇloveˇka postizˇene´ho jednostranou perifernı´ obrnou n. facialis. 3. Ktery´ z vnitrˇnıćh svalu˚ ucha je inervovań z n. facialis?

3


3.1.8

122

VIII. hlavovy´ nerv - nervus vestibulocochlearis (prˇedsıńˇohlemy´zˇd’ovy´ nerv)

N. vestibulocochlearis obsahuje vla´kna dostrˇediva´ senzoricka´. Deˇlı´ se na dveˇ cˇa´sti, na n. vestibularis (prˇedsıńˇovy´ nerv) a n. cochlearis (hlemy´zˇd’ovy´ nerv). funkce: N. vestibularis vede vzruchy z polokruhovityćh kana´lku˚, saculu a urticulu, ktere´ reagujı´ na gravitacˇnı´ a pohybove´ stimuly. Funkcı´ vestibula´rnı´ho syste´mu je udrzˇovańı´ rovnova´hy, regulace svalove´ho tonu a koordince pohybu˚ hlavy a ocˇ´ı. N. cochlearis vede vzruchy z receptoru˚ v Cortiho orgańu. vysˇetrˇenı´: Vysˇetrˇenı´ sluchu prova´dı´ otorhinolaryngolog (audiometrie, zkousˇka sˇepotem, zkousˇka ladicˇkami, otoakusticke´ emise, BERA aj). Za´kladnı´m subjektivnı´m prˇ´ıznakem posˇkozenı´ vestibula´rnı´ho syste´mu je za´vrat’ (vertigo). Objektivnı´mi prˇ´ıznaky poruchy vestibula´rnı´ho syste´mu jsou nystagmus, tonicke´ ućhylky koncˇetin a trupu a vestibula´rnı´ ataxie. Prˇ´ıcˇinou poruchy rovnova´hy mu˚zˇe by´t: Perifernı´ le´ze - snı´zˇena´ svalova´ sı´la (pare´za cˇi plegie). Snı´zˇena´ propriocepce z nohy. Proble´m v kraniocervika´lnı´m prˇechodu. Centra´lnı´ postizˇenı´ - porucha mozecˇku, porucha teˇlove´ho sche´matu (Neglect syndrom). Vnı´mańı´ rovnova´hy se oveˇrˇuje Rombergovy´m testem (nejzna´meˇjsˇ´ı jsou trˇi Rombergovy testy: Romberg I - vysˇetrˇovany´ stojı´ na sˇiroke´ bazi s otevrˇeny´ma ocˇima, Romberg II - vysˇetrˇovany´ stojı´ na sˇiroke´ bazi se zavrˇeny´ma ocˇima, Romberg III - vysˇetrˇovany´ stojı´ na u´zke´ bazi se zavrˇeny´m ocˇima; u vsˇech testu sledujeme vyćhylky vysˇetrˇovane´ho), Unterbergerovou zkousˇkou (vysˇetrˇovany´ pochoduje na mı´steˇ, kolena zveda´ co nejvy´sˇ, se zavrˇeny´ma ocˇima; prˇi porusˇe vestibula´rnı´ho apara´tu se vysˇetrˇovany´ tocˇ´ı kolem sve´ osy), chu˚zı´ do hveˇzdice (vysˇetrˇovany´ se zavrˇeny´ma ocˇima chodı´ peˇt kroku˚ vprˇed a peˇt kroku˚ vzad bez zastavenı´; prˇi porusˇe vestibula´rnı´ho apara´tu se vysˇetrˇovany´ staćˇ´ı do ”kola” = do hveˇzdice), zkousˇkou dle Hautanta (modifikace dle Lewita - vysˇetrˇovany´ sedı´ se zavrˇeny´ma ocˇima na zˇidli s opeˇradlem, chodidla na podlozˇce, vysˇetrˇujıćı´ pasivneˇ prˇedpazˇ´ı ruce vysˇetrˇovane´ho, pak ruce pustı´ a sleduje vyćhylky v pru˚beˇhu 30s; prˇi vyćhylce pazˇ´ı do strany existuje podezrˇenı´ na poruchu vestibula´rnı´ho apara´tu), testem na polohovou za´vrat’(vysˇetrˇovany´ sedı´ s otevrˇeny´ma ocˇima na leha´tku, vysˇetrˇujıćı´ chytı´ vysˇetrˇovane´ho za ramena, zafixuje kolena vysˇetrˇovane´ho mezi sva´ kolena a naklonı´ trup vysˇetrˇovane´ho do te´meˇrˇ vodorovne´ polohy s podlozˇkou, pak cˇeka´ na za´vrativost cˇi za´vrat’, horizonta´lnı´ nystagmus cˇi nauzeu azˇ zvracenı´), DeKleynovu zkousˇku, ktera´ je zameˇrˇena na insuficienci arteria vertebralis, avsˇak potı´zˇe se mohou objevit i prˇi porusˇe vestibula´rnı´ho apara´tu (vysˇetrˇovany´ lezˇ´ı s otevrˇeny´ma ocˇima za´dy na leha´tku, hlavou mimo leha´tko, vysˇetrˇovany´ uchopı´ hlavu pacienta a uvede ji do za´klonu a rotace, cˇ´ımzˇ pa´dem zamezı´ pru˚toku krve arteriı´ na jedne´ straneˇ, je-li druhostranna´ arterie ucpana´, objevı´ se vertigo, nauzea, nystagmus cˇi synkopa; dif. dg. insuficience arteria vertebralis x porucha vestibula´rnı´ho apara´tu - prˇi opakovane´m provedenı´ DeKleynova testu docha´zı´ u poruchy apara´tu ke snı´zˇenı´ azˇ vymizenı´ prˇ´ıznaku˚, vestibula´rnı´ apara´t se adaptuje, prˇi insuficienci arteria ver-

3


123

tebralis potı´zˇe prˇetrva´vajı´), stojem na jedne´ dolnı´ koncˇetineˇ (dospeˇly´ pacient by se meˇl na jedne´ koncˇetineˇ udrzˇet 8-10s), Duchenne-Trendelenburgova zkousˇka (testuje schopnost prˇechodu ze stoje na obou dolnıćh koncˇetinaćh do stoje na jedne´ dolnı´ koncˇetineˇ - vysˇetrˇujıćı´ sleduje za´klon trupu cˇi synkine´zu hornıćh koncˇetin a ve druhe´ fa´zi latera´lnı´ posun pańve), zkousˇkou dvou vah (vysˇetrˇovany´ se postavı´ kazˇdou nohou na jednu va´hu; rozdı´l rozlozˇenı´ hmotnosti by meˇl by´t maxima´lneˇ 10% hmotnosti pacienta), Ve´leho test, ktery´ hodnotı´ aferenci z nohy (vysˇetrˇovany´ stojı´ na obou dolnıćh koncˇetinaćh, vysˇetrˇujıćı´ do vysˇetrˇovane´ho necˇekaneˇ lehce strcˇ´ı a sleduje reakci prstcu˚ (prstu˚) - meˇlo by dojı´t k flexi prstcu˚, nedojde-li, hovorˇ´ıme o tzv. ”spıćı´ noze”). poruchy: Surditas (hluchota, u´plna´ ztra´ta sluchu), ktera´ ma´ vliv i na vnı´mańı´ rovnova´hy. Prˇi jednostranne´ hluchoteˇ pada´ postizˇeny´ na stranu postizˇenou, nystagmus je na stranu zdravou (harmonicky´ nystagmus). ”Nystagmus, rytmicke´ kmitańı´ ocˇnıćh bulbu˚, obvykle bifa´zicke´ se slozˇkou pomalou a rychlou. Vlastnı´ patologicka´ vestibula´rnı´ slozˇka je pomala´, vznika´ tı´m, zˇe prˇi vestibula´rnı´ le´zi docha´zı´ k funkcˇnı´ asymetrii obou apara´tu˚ a silneˇjsˇ´ı prˇetlacˇuje bulby ke straneˇ slabsˇ´ıho. Tinnitus, percepce zvuku, ktery´ ve skutecˇnosti neexistuje (zvoneˇnı´, sˇumeˇnı´, hucˇenı´ v uchu).”(Ambler, s. 58) Tinnitus se vyskytuje prˇi iritacˇnı´ le´zi spira´lnı´ho Cortiho orgańu nebo kochlea´rnı´ho nervu. Poruchy rovnova´hy, za´vrateˇ, Menie´rova choroba (nedoslyćhavost, tinnitus a za´vrat’), centra´lnı´ za´vrat’ (obeˇhova´ insuficience ve vertebrobasila´rnı´m povodı´), cervika´lnı´ za´vrat’ - pacienti s bolestmi sˇ´ıje. Za´vrateˇ prˇi porusˇene´ propriocepci - postizˇenı´ mıćhy s ućˇastı´ zadnıćh provazcu˚, u polyneruopatiı´. Fobicke´ postrua´lnı´ vertigo (za´vrat’) - chu˚ze po mosteˇ. Kineto´za (nemoc z pohybu). Vizua´lnı´ za´vrat’, prˇi novyćh nebo nespra´vnyćh bry´lıćh nebo na´hle vznikle´ diplopii. vyćhodisko pro logopedickou praxi: Porucha n. vestibulocochlearis mu˚zˇe ve´st k posˇkozenı´ sluchu, ktery´ je velmi du˚lezˇity´m prvkem v logopedicke´ terapii. Postizˇenı´ sluchu se dle ´ plna´ ztra´ta sluchu stupneˇ postizˇenı´ odrazı´ na verba´lnı´ i neverba´lnı´ slozˇce komunikace. U v dospeˇle´m veˇku znamena´ pro postizˇene´ho velky´ psychicky´ stres a minima´lneˇ docˇasne´ vyloucˇenı´ ze spolecˇnosti slysˇ´ıcıćh a nejiste´ prˇijetı´ spolecˇnostı´ neslysˇ´ıcıćh. Dosud slysˇ´ıcı´ dospeˇly´ je nynı´ zbaven za´sadnı´ho komunikacˇnı´ho kana´lu, ktery´ byl zvykly´ vyuzˇ´ıvat, pravdeˇpodobneˇ neovla´da´ znakovy´ jazyk a nezameˇrˇoval se na treńink odezı´rańı´. Tedy i logopedicka´ terapie bude obtı´zˇna´ z du˚vodu male´ nabı´dky komunikacˇnıćh syste´mu˚, ktery´mi je mozˇne´ pacientovi vysveˇtlit postup terapie. Poloha teˇla a pocit stability jsou du˚lezˇite´ pro spra´vnou funkci jemne´ motoriky, nenı´-li hruba´ motorika na dostatecˇne´ u´rovni, existuje te´meˇrˇ jistota narusˇenı´ jemne´ motoriky. Artikulace je rˇazena do pohybu˚ jemne´ motoriky.

3


Kontrolnı´ ota´zky 1. Z jakyćh dvou syste´mu˚ vede n. vestibulocochlearis informace? 2. Mu˚zˇe dojı´t prˇi prˇerusˇenı´ n. vestibulocochlearis k u´plne´ ztra´teˇ sluchu? 3. Mu˚zˇe se le´ze n. vestibulocochlearis projevit poruchou rovnova´hy? 4. Mu˚zˇe se prˇi le´zi n. vestibulocochlearis objevit tinnitus?

124

3


3.1.9

125

IX. hlavovy´ nerv - nervus glossopharyngeus (jazykohltanovy´ nerv)

N. glossopharyngeus obsahuje prˇeva´zˇneˇ dostrˇediva´ senzitivnı´ vla´kna (obsahuje i vla´kna senzoricka´), avsˇak ma´ i vla´kna odstrˇediva´ motoricka´ a vegetativnı´ parasympaticka´. N. glossopharyngeus je soucˇa´stı´ postrannı´ho smı´sˇene´ho syste´mu. Postrannı´ smı´sˇeny´ syste´m zahrnuje trˇi nervy, ktere´ jsou morfologicky snadno oddeˇlitelne´, avsˇak jejich cˇinnost nenı´ v neˇkteryćh u´secıćh jejich pru˚beˇhu zcela zrˇetelneˇ oddeˇlitelna´. Postrannı´ nervovy´ syste´m tvorˇ´ı n. glossopharyngeus, n. vagus (bloudivy´ nerv - X. hlavovy´ nerv) a n. accessorius (prˇ´ıdatny´ nerv - XI. hlavovy´ nerv). funkce: N. glossopharyngeus vede vnı´mańı´ chuti z chemickyćh telereceptoru˚ ze zadnı´ trˇetiny jazyka a obstara´va´ cˇitı´ jazyka, meˇkke´ho patra, epifaryngu, tonzil a strˇednı´ho ucha. Je zodpoveˇdny´ za da´vivy´ reflex. Motoricky inervuje svaly pharyngu (hltanu) a podı´lı´ se na tvorbeˇ hrdelnic prˇi rˇecˇi. Spolu s n. accesorius (prˇ´ıdatny´ nerv - XI. hlavovy´ nerv) inervuje cˇ´ıpek (uvulu), patrove´ oblouky, pharynx (hltan), larynx (hrtan) a prˇina´sˇ´ı informace o senzitivnı´m cˇitı´ z te´to oblasti, z oblasti jıćnu, bronchia´lnıćh sliznic a z tvrde´ pleny mozkove´ (dura mater encephali), zadnı´ ja´my lebnı´ a z oblasti zevnı´ho zvukovodu. Parasympaticka´ vla´kna inervujı´ glandula parotidea (prˇ´ıusˇnı´ zˇla´za). vysˇetrˇenı´: Nervy postrannı´ho smı´sˇene´ho syste´mu vysˇetrˇujeme spolecˇneˇ. Prˇi aspekci hodnotı´me postavenı´ patrovyćh oblouku˚ a uvuly v klidu i prˇi fonaci. Zkousˇ´ıme vy´bavnost da´vive´ho reflexu, vy´znamne´ je jeho jednostranne´ snı´zˇenı´ cˇi vyhasnutı´. Testujeme polykańı´ (dysfagie) a rˇecˇ (nazolalie). poruchy: Samostatne´ le´ze jsou vzaćne´, postizˇenı´ n. glossopharyngeus je veˇtsˇinou soucˇa´stı´ postizˇenı´ postrannı´ho smı´sˇene´ho syste´mu. Le´ze n. glossopharyngeus se projevuje stejnostrannou poruchou chuti v zadnı´ trˇetineˇ jazyka, poruchou citlivosti a veˇtsˇinou nepatrny´mi polykacı´mi poruchami. Vzhledem k tomu, zˇe n. glossopharyngeus obsahuje vegetativnı´ parasympaticka´ vla´kna, ktera´ jsou zodpoveˇdna´ za aferentnı´ cˇa´st da´vive´ho reflexu, mu˚zˇe by´t da´vivy´ reflex jednostranne´ vyhasly´. vyćhodisko pro logopedickou praxi: N. glossopharyngeus vede vnı´mańı´ chuti, v logopedii je tedy nepostradatelny´m, spolu s cˇichovy´m nervem, ktery´ zprostrˇedkova´va´ vedenı´ cˇichovyćh podneˇtu˚, naprˇ´ıklad prˇi terapii osob, ktere´ jsou ve vegetativnı´m stavu. N. glossopharyngeus nelze v terapii opomenout prˇi dysfagii. Kontrolnı´ ota´zky 1. Kterou cˇa´st jazyka inervuje n. glossopharyngeus senzitivneˇ? 2. N. glossopharyngeus zodpovı´da´ za aferentnı´ nebo eferentnı´ cˇa´st da´vive´ho reflexu? 3. Je n. glossopharyngeus soucˇa´stı´ postrannı´ho smı´sˇene´ho syste´mu?

3


126

3.1.10 X. hlavovy´ nerv - nervus vagus (bloudivy´ nerv) N. vagus obsahuje vla´kna odstrˇediva´ motoricka´ a vegetativnı´ parasympaticka´ i dostrˇediva´ senzitivnı´, je soucˇa´stı´ postrannı´ho smı´sˇene´ho syste´mu. funkce: Spolu s n. glossopharyngeus (jazykohltanovy´ nerv - IX. hlavovy´ nerv) motoricky inervuje meˇkke´ patro, uvulu, farynx a larynx. Samostatneˇ inervuje jıćen, zˇaludek a cˇa´st strˇeva. Prostrˇednictvı´m n. laryngeus superior a n. laryngeus recurrens (veˇtve n. vagus) inervuje svalstvo hlasivek, trachey a bronchu˚. Parasympaticka´ vla´kna ovlivnˇujı´ velke´ tepny, pu˚sobı´ tlumiveˇ na cˇinnost srdce, budı´ hladke´ svalstvo gastrointestina´lnı´ho a respiracˇnı´ho syste´mu, ovla´dajı´ da´vive´ centrum v prodlouzˇene´ mı´sˇe. vysˇetrˇenı´: Viz vysˇetrˇenı´ n. glossopharyngeus (jazykohltanovy´ nerv - IX. hlavovy´ nerv). Perifernı´ poruchu lze objektivizovat laryngoskopicky´m vysˇetrˇenı´m. poruchy: Prˇi jednostranne´ le´zi vznika´ pare´za meˇkke´ho patra na postizˇene´ straneˇ. Meˇkke´ patro je poklesle´ a va´zne cˇi se opozˇd’uje jeho pohyblivost prˇi fonaci. Uvula mu˚zˇe by´t prˇetazˇena na zdravou stranu, cozˇ se nejvy´razneˇji projevı´ prˇi fonaci. V du˚sledku postizˇennı´ eferentnı´ cˇa´sti da´vive´ho reflexu je reflex vyhasly´. Prˇi teˇzˇsˇ´ım posˇkozenı´ docha´zı´ k porusˇe polykańı´ (dysfagii), nemocny´ se zakucka´va´, tekutiny se dosta´vajı´ do nosu a je riziko jejich aspirace. Soucˇasny´m posˇkozenı´m n. recurrens docha´zı´ k pare´ze hlasove´ho vazu a vznika´ dysfonie, rˇecˇ ma´ chraptivy´ nebo sˇeptavy´ charakter. Podra´zˇdeˇnı´ senzitivnıćh zakoncˇenı´ n. vagus mu˚zˇe ve´st ke sˇkytavce (singultus), tedy ke klonicke´ (opakovane´ za´sˇkuby) krˇecˇi brańice. vyćhodisko pro logopedickou praxi: N. vagus ovlivnˇuje hned neˇkolik du˚lezˇityćh zˇivotnıćh funkcı´ - prˇ´ıjem a zpracovańı´ potravy, dyćhańı´ a cˇinnost srdce. N. vagus se podı´lı´ na polykańı´, a tudı´zˇ ma´ vliv na vy´zˇivu jedince, da´le ovlivnˇuje hladke´ svalstvo hlasivek, cˇ´ımzˇ se ućˇastnı´ na tvorbeˇ hlasu. Dechova´ cˇinnost, kterou ovla´da´, ma´ velky´ vliv na verba´lnı´ komunikaci. Kontrolnı´ ota´zky 1. Jaky´ vliv ma´ n. vagus na cˇinnost srdce? 2. Mu˚zˇe se posˇkozenı´ n. vagus projevit dysfagiı´? 3. Prˇi posˇkozenı´ n. vagus mu˚zˇe by´t uvula prˇetazˇena na zdravou cˇi postizˇenou stranu? 4. Jak se projevı´ le´ze n. vagus na da´vive´m reflexu? 5. Mu˚zˇe se le´ze n. vagus projevit dysfoniı´ cˇi afoniı´?

3


127

3.1.11 XI. hlavovy´ nerv - nervus accessorius (prˇ´ıdatny´ nerv) N. accessorius obsahuje odstrˇediva´ motoricka´ vla´kna, je ryze motoricky´m nervem a je soucˇa´stı´ postrannı´ho smı´sˇene´ho syste´mu. Deˇlı´ se na dveˇ veˇtve. Vnitrˇnı´ veˇtev (nitrolebnı´) spolu s bloudivy´m nervem inervuje meˇkke´ patro a hlasovy´ vaz prˇi addukci hlasovyćh vazu˚. Vneˇjsˇ´ı veˇtev inervuje m. sternocleidomastoideus a m. trapezius. funkce: Motoricka´ inervace meˇkke´ho patra, hlasove´ho vazu, m. sternocleidomastoideus a m. trapezius. vysˇetrˇenı´: Prˇi porusˇe vneˇjsˇ´ı veˇtve n. accessorius zjisˇt’ujeme na postizˇene´ straneˇ pokles ramene a oslabenı´ elevace. Vıće viz vysˇetrˇenı´ n. glossopharyngeus (jazykohltanovy´ nerv - IX. hlavovy´ nerv). poruchy: Pare´za m. trapezius vyvola´va´ pokles ramene a na´znak tzv. scapula alata (”odsta´vajıćı´ lopatka”). Prˇi iritaci prˇ´ıdatne´ho nervu vznika´ spasmus nutans (pokyvovańı´), cˇi spasmus nicticans (za´porne´ otaćˇenı´ hlavou) nebo torticollis spastica (docha´zı´ ke skloneˇnı´ hlavy na stranu a rotaci na druhou stranu). Prˇi postizˇenı´ vnitrˇnı´ veˇtve (perifernı´ obrneˇ) by´va´ postizˇeno meˇkke´ patro a hlasovy´ vaz te´zˇe strany, cozˇ vede k poklesu meˇkke´ho patra postizˇene´ strany, prˇi polykańı´ docha´zı´ ke vnikańı´ tekutiny do nosu, hlasovy´ vaz te´zˇe strany je v kadavero´znı´m (abdukcˇnı´m neboli odtazˇene´m) postavenı´. vyćhodisko pro logopedickou praxi: Meˇkke´ patro ma´ svoji funkci prˇi polykańı´, kdy se zdviha´ a zabranˇuje tak vnikańı´ potravy do nosnı´ dutiny, avsˇak svu˚j podı´l ma´ i prˇi fonaci hla´sek. Prˇi zvednutı´ meˇkke´ho patra docha´zı´ k oddeˇlenı´ nosnı´ a u´stnı´ dutiny, v prˇ´ıpadeˇ poklesu meˇkke´ho patra docha´zı´ k propojenı´ nosnı´ a u´stnı´ dutiny a tı´m je zapojena nosnı´ ˇ . M. sternocleidomastoideus dutina do artikulace, vznikajı´ hla´sky nosove´ - v cˇesˇtineˇ M, N, N je zodpoveˇdny´ za otaćˇenı´ hlavy, tedy i otaćˇenı´ hlavy za hlasem, cˇ´ımzˇ ma´ svu˚j podı´l na realizaci ocˇnı´ho kontaku. Hornı´ cˇa´st m. trapezius prova´dı´ zvedańı´ lopatek (zvedańı´ ramen), cozˇ je gesto, ktere´ vyuzˇ´ıva´me prˇi nevera´lnı´ komunikaci, chceme-li neˇkomu sdeˇlit, zˇe neˇco nevı´me cˇi si nejsme jisti. Kontrolnı´ ota´zky 1. Jake´ struktury dutiny u´stnı´ a hrtanu mohou by´t posˇkozeny prˇi porusˇe vnitrˇnı´ veˇtve n. accessorius? 2. Jak se projevı´ vzhledoveˇ a funkcˇneˇ pare´za meˇkke´ho patra? 3. Jake´ dva svaly inervuje vneˇjsˇ´ı veˇtev n. accessorius? 4. Jak se projevı´ postizˇenı´ vneˇjsˇ´ı veˇtve n. accessorius na vzhledu ramen postizˇene´ho?

3


128

3.1.12 XII. hlavovy´ nerv - nervus hypoglossus (podjazykovy´ nerv) N. hypoglossus obsahuje odstrˇediva´ motoricka´ vla´kna, je pouze motoricky´m nervem. funkce: N. hypoglossus motoricky inervuje svalstvo jazyka. vysˇetrˇenı´: Vysˇetrˇenı´ se prova´dı´ aspekcı´. Hledajı´ se zmeˇny vzhledu jazyka, naprˇ. atrofie. Prˇi jednostranne´ porusˇe se jazyk v u´stech uchyluje na stranu zdravou (je prˇetahovań), prˇi plazenı´ jazyka docha´zı´ k vychylovańı´ jazyka k postizˇene´ straneˇ (jazyk je prˇetlacˇovań). poruchy: Hemiglossoplegie (obrna a atrofie poloviny jazyka), glossoplegie (obrna a atrofie cele´ho jazyka). Pro perifernı´ poruchu jsou charakteristicke´ fibra´lnı´ za´sˇkuby (fascikulace). Dysartrie a dysfagie vznika´ prˇi oboustranne´ le´zi, va´zne pohyblivost jazyka, a tudı´zˇ i artikulace, rˇecˇ je nezrˇetelna´. K postizˇenı´ docha´zı´ prˇi traumatech a kmenovyćh le´zıćh. vyćhodisko pro logopedickou praxi: Jazyk ma´ nezastupitelnou funkci prˇi za´kladnı´ zˇivotnı´ funkci - prˇijı´mańı´ potravy. Jazyk se take´ podı´lı´ na tvorbeˇ velke´ho mnozˇstvı´ hla´sek, a tudı´zˇ je prˇi jeho pare´ze vy´razneˇ omezena komunikace rˇecˇ´ı. Objevujı´ se samozrˇejmeˇ i poruchy ve zpracovańı´ potravy v u´stech a prˇi polykańı´. Kontrolnı´ ota´zky 1. N. hypoglossus obsahuje jen vla´kna motoricka´ nebo i senzitivnı´? 2. Je pravdive´ toto tvrzenı´: Prˇi jednostranne´ porusˇe se jazyk v u´stech vychyluje na stranu postizˇenou? 3. Mu˚zˇe se prˇi porusˇe n. hypoglossus objevit dysfagie?

3


129

ˇ itı´ C

3.2

Receptory jsou orgańy, ktere´ prˇijı´majı´ informace z okolı´. Chybne´ cˇitı´ mu˚zˇe znamenat zkreslene´ informace o okolı´ a mu˚zˇe ve´st k posˇkozenı´ zdravı´. Ma´me-li snı´zˇenou citlivost pro termicke´ cˇitı´ v oblasti u´stnı´ dutiny, mu˚zˇeme si posˇkodit jejı´ sliznici pozˇitı´m prˇ´ılisˇ horke´ho jı´dla. Posˇkozenı´ cˇitı´ v orofacia´lnı´ oblasti mu˚zˇe ve´st k porusˇe verba´lnı´ i neverba´lnı´ komunikace. Prˇi diferencia´lnı´ diagnostice by meˇl vzı´t logoped v u´vahu i prˇ´ıpadnou poruchu cˇitı´.

3.2.1

Telereceptory

Telereceptory jsou receptory, ktere´ prˇijı´majı´ cˇichove´, zrakove´ a sluchove´ informace. Cˇichove´ receptory jsou tvorˇeny cˇichovy´mi bunˇkami, ktere´ jsou zanorˇene´ do hlenove´ vrstvy sliznice. Cˇichove´ bunˇky prˇijı´majı´ chemicke´ la´tky ze vzduchu rozpusˇteˇne´ v hlenu nostnı´ sliznice. Informace z cˇichovyćh receptoru˚ koncˇ´ı v rinencefalu (cˇichove´ centrum mozku). Chut’ove´ receptory nejsou telereceptory, by´vajı´ vsˇak prˇipojeny k receptoru˚m cˇichovy´m. Chut’ove´ receptory jsou tvorˇeny chut’ovy´mi poha´rky, ktere´ se nacha´zejı´ hlavneˇ pod povrchem sliznice jazyka, ale i v dalsˇ´ıch cˇa´stech u´stnı´ dutiny, naprˇ. na patrˇe. Chut’ove´ vjemy jsou vedeny vla´kny n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv), n. glossopharyngeus (jazykohltanovy´ nerv - IX. hlavovy´ nerv) a n. vagus (bloudivy´ nerv - X. hlavovy´ nerv) a koncˇ´ı v parieta´lnı´m laloku. Zrakovy´mi receptory jsou tycˇinky a cˇ´ıpky, ktere´ jsou umı´steˇne´ na sı´tnici oka. Zrakove´ receptory vnı´majı´ sveˇtelne´ impulzy. Podneˇty ze zrakovyćh receptoru˚ putujı´ prostrˇednictvı´m n. opticus (zrakovy´ nerv - II. hlavovy´ nerv) do ty´lnı´ho laloku mozkove´ ku˚ry. Sluchovy´ receptor je tvorˇen Cortiho orgańem, ktery´ prˇijı´ma´ zvuk jako chveˇnı´ tekutiny vnitrˇnı´ho ucha. Informace ze sluchovyćh receptoru˚ koncˇ´ı ve spańkove´m laloku mozku.

3.2.2

Exteroreceptory

Exteroreceptory jsou receptory, ktere´ se nacha´zejı´ na povrchu teˇla a ktere´ vnı´majı´ dotek a tlak. Jsou to receptory, ktere´ zprostrˇedkova´vajı´ jeden z lidskyćh smyslu˚ - hmat. Rozlisˇujeme neˇkolik typu˚ exteroreceptoru˚: Vater-Pacciniho teˇlı´ska, ktera´ lezˇ´ı v hlubsˇ´ıch vrstvaćh pokozˇky. Vater-Pacciniho teˇlı´ska majı´ lamela´rnı´ tvar, rychle se prˇizpu˚sobujı´ a jsou schopna rozlisˇovat i vibrace. Golgiho-Mazzoniho teˇlı´ska se vyskytujı´ v pojivove´ tkańi. Funkcˇneˇ se podobajı´ VaterPacciniho teˇlı´sku˚m.

3


130

Meissnerova teˇlı´ska se nacha´zejı´ na povrchu pokozˇky v papilaćh sˇka´ry. Meissnerova teˇlı´ska se rychle adaptujı´. Krauseho teˇlı´ska jsou ulozˇena v hlubokyćh vrstvaćh sˇka´ry a jsou citliva´ na chlad. Merklovy desticˇky lezˇ´ı v epidermis a jejich adaptacˇnı´ mechanismy jsou pomale´. Informace o teplu a chladu prˇena´sˇejı´ termoreceptory, jimizˇ jsou krom Krauseho teˇlı´sek i volna´ nervova´ zakoncˇenı´, ktera´ jsou nemyelinizovana´ (nejsou obalena myelinovou pochvou, a tudı´zˇ vedou informace pomaleji). Termoreceptory u´zce souvisejı´ s vnı´mańı´m bolesti, je-li teplota podneˇtu vy´razneˇ odlisˇna´ od teploty pokozˇky; at’jde o chlad cˇi teplo, je takovy´ podneˇt vnı´mań bolestiveˇ. Volna´ nervova´ zakoncˇenı´ vedou informace o bolesti. Informace z exteroreceptoru˚ koncˇ´ı v parieta´lnı´m laloku mozkove´ ku˚ry.

3.2.3

Receptory hluboke´ho cˇitı´

Receptory hluboke´ho cˇitı´ na´s informujı´ o deˇnı´ ve svalech, u´ponovyćh sˇlachaćh a kloubech. Jsou to vsˇak informace, ktere´ veˇtsˇinou vnı´ma´me jen cˇa´stecˇneˇ. Receptory hluboke´ho cˇitı´ nazy´va´me proprioceptory a rˇadı´me mezi neˇ naprˇ.: Svalova´ vrˇeteńka, ktera´ jsou ulozˇena ve svalech a svou aferentnı´ (dostrˇedivou) cˇa´stı´ na´s informujı´ o tom, jak se sval napjaty´ (natazˇeny´), cˇi naopak pasivneˇ protazˇeny´. Svalova´ vrˇeteńka tedy reagujı´ na protazˇenı´ svalu. Informace od de´lce svalu jsou vedena vla´kny alfa do prˇednıćh rohu˚ mı´sˇnıćh. Svalova´ vrˇeteńka vsˇak obsahujı´ i cˇa´st eferentnı´ (odstrˇedivou), skrze nizˇ mu˚zˇe CNS, v tomto prˇ´ıpadeˇ mozek, prˇesneˇji rˇecˇeno retikula´rnı´ formace mozkove´ho kmene, rˇ´ıdit napeˇtı´ ve svalu. Retikula´rnı´ formace mu˚zˇe prostrˇednictvı´m gama vla´ken nastavovat dra´zˇdivost svalu bez ohledu na de´lku svalu. Jiny´mi slovy i zkraćeny´ sval mu˚zˇe mı´t vysˇsˇ´ı dra´zˇdivost, prˇestozˇe jsou svalova´ vla´kna struktura´lneˇ kratsˇ´ı, nebot’ byla prostrˇednictvı´m gama vla´ken nastavena dra´zˇdivost svalove´ho vrˇeteńka jizˇ prˇi minima´lnı´m protazˇenı´ svalovyćh vla´ken. Golgiho sˇlachova´ teˇlı´ska, ktera´ se nacha´zejı´ v mı´stech u´ponu sˇlach. Golgiho sˇlachova´ teˇlı´ska majı´ vysˇsˇ´ı pra´h dra´zˇdivosti nezˇ svalova´ vrˇeteńka. Sˇlachove´ teˇlı´sko se aktivuje, azˇ kdyzˇ je sˇlacha prˇ´ıslusˇne´ho svalu znacˇneˇ napjata´. V okamzˇiku aktivace sˇlachove´ho teˇlı´ska zacˇne teˇlı´sko inhibicˇneˇ pu˚sobit na ”vlastnı´” sval a aktivacˇneˇ na sval antagonisticky´ (sval pu˚sobıćı´ opacˇny´m smeˇrem); naprˇ. m. depressor anguli oris a m. levator anguli oris). Tı´mto mechanismem se teˇlo brańı´ posˇkozenı´ svalu, prˇ´ıpadneˇ utrzˇenı´ sˇlachove´ho u´ponu. Kloubnı´ receptory prˇina´sˇejı´ do mozku informace o ”zmeˇnaćh napeˇtı´ v kloubnı´m pouzdru, ktere´ vznikajı´ napıńańı´m pouzdra na konvexnı´ straneˇ a jeho rˇasenı´m na konka´vnı´ straneˇ” (Ve´le, s. 42). ”Kloubnı´ receptory pouzdra s pomalou adaptacı´ signalizujı´ polohu kloubnıćh segmentu˚. Z rozdı´lu frekvencı´ vy´boju˚ na straneˇ natazˇene´ho pouzdra (cˇetnost vy´boju˚ je vysoka´) proti frekvenci na straneˇ zrˇasene´ho pouzdra (cˇetnost vy´boju˚ je nı´zka´)

3


131

lze urcˇit u´hel segmentu˚ v kloubu.” (Ve´le, s. 42)

3.2.4

Vra´tkova´ teorie bolesti

Tato teorie hovorˇ´ı o vlivu tenkyćh a tlustyćh nervovyćh vla´ken na ”vra´tka”, nacha´zejıćı´ se v zadnıćh rozıćh mı´sˇnıćh. ”Tenka´ vla´kna motoricke´ho syste´mu patrˇ´ı spı´sˇe tonicky´m svalu˚m zajisˇt’ujıćı´m postura´lnı´ funkci a majı´ facilitujıćı´ vliv na prˇenos bolesti.” (Ve´le, s. 147) Tlusta´ vla´kna vycha´zejı´ z receptoru˚ chloupku˚ na pokozˇce. Tlusta´ nervova´ vla´kna ”podle vra´tkove´ teorie inhibujı´ bolest a snizˇujı´ i svalovy´ tonus”. (Ve´le, s. 83) Mu˚zˇeme si tedy prˇedstavit jaka´si vra´tka, ktera´ se nacha´zejı´ v zadnıćh rozıćh mı´sˇnıćh a na jejichzˇ otevrˇenı´ nebo zavrˇenı´ za´visı´, zda se informace, ktere´ vedou tenka´ a tlusta´ nervova´ vla´kna, dostanou do mozku, prˇicˇemzˇ tlusta´ nervova´ vla´kna majı´ schopnost vra´tka ”zavı´rat”, a zabrańit tak informacı´m z tenkyćh nervovyćh vla´ken (vedoucıćh bolest), aby se dostala do mozkove´ ku˚ry a cˇloveˇk pocı´til bolest. Tlusta´ nervova´ vla´kna se dajı´ aktivovat plochy´m hapticky´m kontaktem pokozˇky. Jemne´ hlazenı´ tedy mu˚zˇe snı´zˇit cˇi docˇasneˇ odstranit vnı´mańı´ bolesti.

3.2.5

Enteroreceptory

Enteroreceptory (visceroreceptory) jsou umı´steˇne´ v u´trobaćh a ve steˇnaćh ce´v. Tyto receptory poskytujı´ informace o cˇinnosti jednotlivyćh orgańu˚ hrudnı´ a brˇisˇnı´ dutiny, ktere´ se jen mimina´lneˇ dosta´vajı´ do u´rovneˇ veˇdomı´. S informacemi z enteroreceptoru˚ pracuje vegetativnı´ nervovy´ syste´m, ktery´ sı´dlı´ v diencefalu. Kontrolnı´ ota´zky 1. Jak se souhrnneˇ nazy´vajı´ receptory, ktere´ prˇijı´majı´ cˇichove´, chut’ove´ a zrakove´ informace? 2. Jake´ informace vedou volna´ nervova´ zakoncˇenı´? 3. Je pravdive´ toto tvrzenı´: Informace z proprioceptoru˚ vnı´ma´me jen cˇa´stecˇneˇ? 4. Mu˚zˇe CNS ovlivnˇovat (prˇednastavovat) svalove´ napeˇtı´? Pokud ano, prostrˇednictvı´m jakyćh receptoru˚? 5. Mu˚zˇeme hlazenı´m ovlivnit bolest?

3.3

Motoricka´ jednotka

”Motoricka´ jednotka je za´kladnı´m funkcˇnı´m i struktura´lnı´m prvkem motoriky.”(Ve´le, s. 25) Motoricka´ jednotka je slozˇena ze dvou cˇa´stı´, z jednoho nervove´ho vla´kna a neˇkolika vla´ken svalovyćh, ktera´ jsou inervovańa pra´veˇ tı´m jednı´m nervovy´m vla´knem. Cˇ´ım veˇtsˇ´ı je pocˇet svalovyćh vla´ken, inervovanyćh jednı´m nervovy´m vla´knem, tı´m veˇtsˇ´ı je

3


132

i motoricka´ jednotka. Cˇ´ım veˇtsˇ´ı je motoricka´ jednotka, tı´m vıć je jejı´ funkce zameˇrˇena na silovy´ pohyb. Cˇ´ım mensˇ´ı je motoricka´ jednotka, tı´m vıć je jejı´ cˇinnost zameˇrˇena na jemny´ a prˇesny´ pohyb. Svaly v oblicˇeji jsou tvorˇeny prˇeva´zˇneˇ maly´mi motoricky´mi jednotkami, a tudı´zˇ je jejich u´kolem prˇesny´ pohyb, nikoli pohyb silovy´. Avsˇak i mezi svaly oblicˇeje najdeme veˇtsˇ´ı a mensˇ´ı motoricke´ jednotky. Motoricka´ jednotka zˇvy´kacıćh svalu˚, naprˇ. m. masseter, je veˇtsˇ´ı, nezˇ motoricka´ jednotka okohybnyćh svalu˚, naprˇ. m. rectus superior. Funkcı´ zˇvy´kacı´ho svalu m. masseter je silovy´ pohyb - zˇvy´kańı´, drcenı´ potravy, naopak funkcı´ okohybne´ho svalu m. rectus superior je jemny´ a prˇesny´ pohyb ocˇnı´ho bulbu. ”Motoricke´ jednotky svalu˚ pouzˇ´ıvanyćh prˇi komunikaci obsahujı´ male´ pocˇty svalovyćh vla´ken v motoricke´ jednotce. Pocˇet motorickyćh jednotek je vsˇak na maly´ objem svalu znacˇny´ a z toho du˚vodu jsou i ja´dra mozkovyćh motorickyćh nervu˚ rozmeˇrna´. Velky´ pocˇet neuronu˚ na maly´ svalovy´ objem nasveˇdcˇuje tomu, zˇe sdeˇlovacı´ motorika prova´dı´ velmi jemne´ a dokonale rˇ´ızene´ pohyby umozˇnˇujıćı´ rozsa´hlou variabilitu mimicke´ho vy´razu a pohybu˚ mluvidel.” (Ve´le, s. 124) ”Svaly, ktere´ jsou vyuzˇ´ıvańy prˇeva´zˇneˇ pro jemnou motoriku, majı´ v pru˚meˇru mensˇ´ı motoricke´ jednotky s maly´m pocˇtem svalovyćh vla´ken. Rozdı´ly mohou by´t velmi vy´razne´, naprˇ. okohybne´ svaly majı´ v pru˚meˇru 10 svalovyćh vla´ken v motoricke´ jednotce, svaly hlasivkove´ dokonce jedno azˇ dveˇ vla´kna. Opacˇny´m prˇ´ıkladem jsou postura´lnı´ svaly, ve kteryćh je azˇ neˇkolik set svalovyćh vla´ken inervovanyćh jednı´m motoneuronem.” (Keller, s. 12) Svaly orofacia´lnı´ oblasti obsahujı´ z valne´ cˇa´sti male´ motoricke´ jednotky, z cˇehozˇ vyply´va´, zˇe funkcı´ teˇchto svalu˚ je jemny´ a prˇesny´ pohyb. Je trˇeba na tuto charakteristiku svalu˚ orofacia´lnı´ oblasti prˇi logopedicke´ intervenci nezapomıńat, nebot’z vy´sˇe uvedene´ho vyply´va´, zˇe pro svaly orofacia´lnı´ oblasti je du˚lezˇiteˇjsˇ´ı kvalita nezˇ kvantita pohybu. Nestacˇ´ı tedy jen naposilovat ochable´ svalstvo jazyka, ale je zapotrˇebı´ naucˇit pacienta prˇesny´ pohyb jazykem. Kontrolnı´ ota´zky 1. Cˇ´ım je tvorˇena motoricka´ jednotka? 2. Motoricke´ jednotky, ktere´ obsahujı´ maly´ pocˇet svalovyćh vla´ken, jsou urcˇeny pro pohyb jemny´ a prˇesny´ nebo pro pohyb silovy´? 3. Okohybne´ svaly obsahujı´ motoricke´ jednotky s velky´m nebo maly´m pocˇtem svalovyćh vla´ken? 4. Ktery´ sval bude mı´t motorickou jednotku tvorˇenou veˇtsˇ´ım pocˇtem svalovyćh vla´ken m. gluteus maximus (velky´ hy´zˇd’ovy´ sval) nebo m. vocalis (hlasivkovy´ sval)?

4

ˇ ESˇENI´ KONTROLNIĆH OTA´ZEK A KONTROLNIĆH OBRA´ZKU ˚ R

133

ˇ ESˇENI´ KONTROLNIĆH OTA ˚ ´ ZEK A KONTROLNIĆH OBRA ´ ZKU 4 R Respirace 1. Ovlivnˇujı´ dyćhacı´ pohyby posturu? Ano, dyćhacı´ pohyby ovlivnˇujı´ posturu. 2. Jak lze za pomoci dechu zvy´sˇit svalove´ napeˇtı´? Zvy´sˇit svalove´ napeˇtı´ lze prodlouzˇenı´m preexspiracˇnı´ho obdobı´. 3. Jak lze za pomoci dechu snı´zˇit svalove´ napeˇtı´? Snı´zˇit svalove´ napeˇtı´ lze prodlouzˇenı´m preinspiracˇnı´ho obdobı´. 4. Ve ktere´m sektoru zacˇ´ına´ dechova´ vlna, tedy na´dech? Dechova´ vlna zacˇ´ına´ v dolnı´m sektoru (v brˇisˇnı´m sektoru. 5. Podı´lejı´ se brˇisˇnı´ svaly svou cˇinnostı´ i na na´dechu? Pokud ano, jakou majı´ funkci? Ano, brˇisˇnı´ svaly se podı´lejı´ i na na´dechu. Izometricky´m stahem zabranˇujı´ prˇ´ılisˇne´mu vyklenutı´ brˇisˇnı´ dutiny ventra´lneˇ, cˇ´ımzˇ se podı´lejı´ na zvysˇovańı´ intraabdomina´lnı´ho tlaku. 6. Ve ktere´m sektoru zacˇ´ına´ vy´dech? Vy´dech zacˇ´ına´ v dolnı´m sektoru (v brˇisˇnı´m sektoru).

Dyćhacı´ svalstvo Na´dechove´ svaly 1. Ktery´ sval je povazˇovany´ za hlavnı´ na´dechovy´? Za hlavnı´ na´dechovy´ sval je povazˇovańa brańice. 2. Jakou cˇinnost majı´ musculi levatores costarum prˇi na´dechu? Mm. levatores costarum prˇi na´dechu zdvihajı´ zˇebra.

Pomocne´ na´dechove´ svaly 1. Kterou cˇa´st pa´terˇe ovla´dajı´ mm. scaleni? Mm. scaleni ovla´dajı´ krcˇnı´ pa´terˇ. 2. Na pohybu kteryćh zˇeber se podı´lejı´ mm. scaleni? Mm. scaleni se podı´lejı´ na pohybu prvnıćh dvou zˇeber.

4


134

Svalstvo jazylky Nadjazylkove´ svaly 1. Tvorˇ´ı nadjazylkove´ svaly dno u´stnı´ dutiny? Ano, nadjazylkove´ svaly tvorˇ´ı dno u´stnı´ dutiny. 2. Pohyb kteryćh kosteˇnyćh struktur ovlivnˇujı´ nadjazylkove´ svaly? Nadjazylkove´ svaly ovlivnˇujı´ pohyb dolnı´ cˇelisti a jazylky.

Podjazylkove´ svaly 1. Jaky´m zpu˚sobem ovlivnˇujı´ podjazylkove´ svaly vy´sˇku voka´lu˚? Nadajzylkove´ svaly meˇnı´ polohu hrtanu, a tı´m ovlivnˇujı´ vy´sˇku voka´lu˚, ktere´ se tvorˇ´ı v hrtanu. 2. Jaky´m smeˇrem pohybujı´ podjazylkove´ svaly jazylkou? Podjazylkove´ svaly pohybujı´ jazylkou kauda´lneˇ.

M. sternocleidomastoideus a svaly hrudnı´ku 1. Ktery´ sval vysunuje hlavu vprˇed v horizonta´lnı´ rovineˇ? M. sternocleidomastoideus vysunuje hlavu v horizonta´lnı´ rovineˇ. 2. Ktery´ sval poma´ha´ prˇi prˇedpazˇenı´? Prˇi prˇedpazˇenı´ poma´ha´ m. pectoralis major. 3. Kolik prsnıćh svalu˚ rozezna´va´me na jedne´ polovineˇ teˇla? Na jedne´ polovineˇ teˇla rozezna´va´me dva prsnı´ svaly - m. pectoralis minor a m. pectoralis major.

Svaly za´dove´ 1. Na kolik cˇa´stı´ se deˇlı´ m. spinalis? M. spinalis se deˇlı´ na trˇi cˇa´sti. 2. Na kolik cˇa´stı´ se deˇlı´ m. longissimus? M. longissimus se deˇlı´ na trˇi cˇa´sti. 3. Na kolik cˇa´stı´ se deˇlı´ m. iliocostalis? M. iliocostalis se deˇlı´ na trˇi cˇa´sti. 4. Na kolik cˇa´stı´ se deˇlı´ m. erector spinae? M. erector spinae se deˇlı´ na trˇi cˇa´sti.

4


135

Vy´dechove´ svaly 1. Jak se podı´lejı´ mm. intercostales interni na vy´dechu? Mm. intercostales interni napoma´hajı´ poklesu zˇeber. 2. Ktera´ skupina mezizˇebernıćh svalu˚ je rˇazena mezi vy´dechove´ svaly? Mezi vy´dechove´ svaly je rˇazena skupina vnitrˇnıćh mezizˇebernıćh svalu˚ (mm. intercostales interni).

Pomocne´ vy´dechove´ svaly 1. Cˇemu zabranˇujı´ brˇisˇnı´ svaly svou izometrickou kontrakcı´? Izometrickou kontrakcı´ zabranˇujı´ brˇisˇnı´ svaly prˇ´ılisˇne´mu vyklenutı´ brˇisˇnı´ dutiny a prˇ´ılisˇne´mu vyklenutı´ brańice prˇi na´dechu. 2. M. quadratus lumborum prova´dı´ za´klon nebo prˇedklon bedernı´ pa´terˇe? M. quadratus luborum prova´dı´ za´klon bedernı´ pa´terˇe. 3. Je pravdive´ tvrzenı´, zˇe m. rectus abdominis prova´dı´ prˇedklon trupu, stahuje kauda´lneˇ hrudnı´k a zdviha´ pańev? Ano, toto tvrzenı´ je pravdive´.

Svaly pańevnı´ho dna 1. Ktery´mi dveˇma svaly je tvorˇena diaphragma pelvis? Diaphragma pelvis je tvorˇena m. levator ani a m. coccygeus. 2. Z jake´ho du˚vodu se svaly pańevnı´ho dna rˇadı´ funkcˇneˇ k brˇisˇnı´m svalu˚m? Svaly pańevnı´ho dna brańı´ svou cˇinnostı´ prˇ´ılisˇne´mu sestupu vnitrˇnıćh orgańu˚.

Svaly za´dove´ 1. Je pravdive´ toto tvrzenı´: M. iliocostalis a m. erector spinae prova´deˇjı´ prˇi oboustranne´ kontrakci za´klon pa´terˇe? Tvrzenı´ je pravdive´. 2. Ktery´ za´dovy´ sval je kontroverznı´, co se tyćˇe rˇazenı´ mezi pomocne´ svaly na´dechove´/vy´dechove´? Kontroverznı´m svalem je v tomto prˇ´ıpadeˇ m. serratus posterior inferior.


4

136

Respirace Na obra´zku cˇ. 19 (cˇ. 65) je zna´zorneˇn/a: a) diaphragma b) m. levator ani c) m. rectus abdominis?

Obra´zek 65: Brańice zdola65 Otaznı´kem jsou na obra´zku cˇ. 20 (cˇ. 66) oznacˇeny svaly: a) mm. levatores costarum b) mm. levatores costarum a mm. intercostales externi c) mm. intercostales externi a mm. levatores costarum d) mm. intercostales interni a mm. intercostales externi?

Obra´zek 66: Zadnı´ steˇna hrudnı´ku, pohled zprˇedu66 65 66



4

137

Otaznı´kem jsou na obra´zku cˇ. 21 (cˇ. 67) oznacˇeny svaly: a) mm. levatores costarum b) mm. intercostales interni c) mm. intercostales externi d) svaly brˇisˇnı´ steˇny?

Obra´zek 67: ?67

67



4

138

Otaznı´kem je na obra´zku cˇ. 22 (cˇ. 68) oznacˇen sval: a) m. levator ani b) m. trapezius c) m. transversus abdominis?


68


4


139

Svalstvo u´st a svalstvo kolem sˇteˇrbiny u´stnı´ 1. Ktery´ sval doka´zˇe svou kontrakcı´ vytvorˇit vy´raz pevne´ho rozhodnutı´? Vy´raz pevne´ho rozhodnutı´ vytvorˇ´ı kontrakce m. orbicularis oris. 2. Ktery´ sval vytva´rˇ´ı svou kontrakcı´ vy´raz smutku, plaćˇe? Vy´raz smutku, plaćˇe doka´zˇe svou kontrakcı´ vytvorˇit m. levator labii superioris. 3. Ktery´ sval je nazy´vań svalem u´smeˇvovy´m? Svalem u´smeˇvovy´m je nazy´vań m. risorius. 4. Ktery´ sval vytva´rˇ´ı svou kontrakcı´ vy´raz ironie a nechuti? Vy´raz ironie a nechuti vytva´rˇ´ı svou kontrakcı´ m. depressor labii inferioris. 5. Ktery´ sval vytva´rˇ´ı svou kontrakcı´ vy´raz opovrzˇenı´? Vy´raz opovrzˇenı´ vytva´rˇ´ı svou kontrakcı´ m. depressor anguli oris. 6. Ktery´ sval je nazy´vań svalem pyćhy? Svalem pyćhy je nazy´vań m. mentalis. 7. Procˇ je mozˇne´ rˇadit m. platysma mezi svaly mimicke´? M. platysma je mozˇno rˇadit mezi svaly mimicke´, nebot’je inervovań z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv).

Zˇvy´kacı´ svalstvo 1. Ktere´ svaly tvorˇ´ı tzv. tva´rˇovy´ mechanismus? Tva´rˇovy´ mechanismus tvorˇ´ı m. orbicularis oris, m. buccinator a m. constrictor pharyngis superior. 2. S jakou kosteˇnou strukturou pohybujı´ zˇvy´kacı´ svaly? Zˇvy´kacı´ svaly pohybujı´ dolnı´ cˇelistı´. 3. Ktery´ zˇvy´kacı´ sval je genera´torem napeˇtı´ ostatnıćh zˇvy´kacıćh svalu˚? Genera´torem napeˇtı´ ostatnıćh zˇvy´kacıćh svalu˚ je m. temporalis. 4. Ktery´m hlavovy´m nervem jsou inervovańy zˇvy´kacı´ svaly, vyjma m. buccinator? Zˇvy´kacı´ svaly jsou inervovańy z n. trigeminus (trojklanny´ nerv - V. hlavovy´ nerv). 5. Je mozˇne´ rˇadit m. buccinator mezi svaly mimicke´? Pokud ano, procˇ? Ano, m. buccinator je mozˇno rˇadit mezi svaly mimicke´, nebot’je inerovany´ z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv).

4


140

Svalstvo nosu 1. Ktery´ sval sklańı´ sˇpicˇku nosu? Sˇpicˇku nosu sklańı´ m. depressor septi. 2. Je pravdive´ toto tvrzenı´: M. nasalis a m. levator labii superioris alaeque nasi meˇnı´ pru˚svit nozder? Ano, toto tvrzenı´ je pravdive´. 3. Rˇadı´ se svaly nosu mezi svaly mimicke´? Ano, svaly nosu se rˇadı´ mezi svaly mimicke´.

Svalstvo oka 1. Ktery´m nervovy´m syste´mem jsou ovla´dańy vnitrˇnı´ svaly oka? Vnitrˇnı´ svaly oka jsou ovla´dańy autonomnı´m (vegetativnı´m) nervovy´m syste´mem. 2. Jsou vnitrˇnı´ svaly oka pro veˇtsˇinu lidı´ vu˚lı´ ovladatelne´? Vnitrˇnı´ svaly oka nejsou pro veˇtsˇinu lidı´ vu˚lı´ ovladatelne´. 3. Jak se odborneˇ nazy´va´ zapadnutı´ bulbu do ocˇnice? Zapadnutı´ bulbu do ocˇnice se nazy´va´ enophtalmus. 4. Ktery´ sval zodpovı´da´ za tonus hornı´ho vıćˇka? Za tonus hornı´ho vıćˇka zodpovı´da´ m. tarsalis superior. 5. Ktery´ sval aktivneˇ zveda´ hornı´ vıćˇko? Hornı´ vıćˇko zveda´ aktvineˇ m. levator palpebrae superioris.

Svalstvo v okolı´ oka a nosu 1. Ktery´ sval vytva´rˇ´ı svou kontrakcı´ vy´raz prˇ´ısnosti a tvrdosti? Vy´raz prˇ´ısnosti a tvrdosti vytva´rˇ´ı svou kontrakcı´ m. procerus. 2. Ktery´ sval vytva´rˇ´ı svou kontrakcı´ vy´raz zamracˇenosti nebo bolesti? Vy´raz zamracˇenosti nebo bolesti vytva´rˇ´ı svou kontrakcı´ m. corrugator supercilii. 3. Ktery´ sval svou kontrakcı´ vytva´rˇ´ı na korˇenu nosu prˇ´ıcˇnou vra´sku? Na korˇenu nosu vytva´rˇ´ı svou kontrakcı´ prˇ´ıcˇnou vra´sku m. procerus. 4. Rˇadı´ se m. procerus a m. corrugator supercilii mezi svaly mimicke´? Ano, m. procerus a m. corrugator supercilii se rˇadı´ mezi svaly mimicke´.

4


141

Svalstvo ucha Svalstvo zevnı´ho ucha 1. Procˇ se mohou svaly boltce rˇadit mezi svaly mimicke´? Svaly boltce se mohou rˇadit mezi svaly mimicke´, nebot’jsou inervovańy z n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv). 2. Je pravdive´ toto tvrzenı´: Svaly boltce se ućˇastnily na pohybech boltce? Ano, toto tvrzenı´ je pravdive´.

Svalstvo vnitrˇnı´ho ucha 1. Jake´ dveˇ struktury regulujı´ svy´m napeˇtı´m svaly vnitrˇnı´ho ucha? Svaly vnitrˇnı´ho ucha regulujı´ svy´m napeˇtı´m rozsah kmitu˚ bubıńku a trˇmıńku. 2. Ktery´ hlavovy´ nerv inervuje m. tensor tympani? M. tensor tympani je inervovany´ n. trigeminus (trojklanny´ nerv - V. hlavovy´ nerv). 3. Ktery´ hlavovy´ nerv inervuje m. stapedius? M. stapedius je inervovany´ n. facialis (lıćnı´ nerv - VII. hlavovy´ nerv).

Svalstvo kalvy 1. Jaky´ je souhrnny´ na´zev pro svaly kalvy? Souhrnny´ na´zev pro svaly kalvy je epicranius. 2. Rˇadı´ se svaly kalvy mezi svaly mimicke´? Ano, svaly kalvy se rˇadı´ mezi svaly mimicke´. 3. Ktery´ sval kalvy se podı´lı´ i na pohybech boltce? Na pohybech boltce se podı´lı´ m. temporoparietalis.


4

142

Svalstvo oblicˇeje a ucha Na obra´zku cˇ. 39 (cˇ. 69) je zna´zorneˇn sval: a) m. orbicularis oris b) m. orbicularis oculi c) m. risorius?

Obra´zek 69: ?69 Na obra´zku cˇ. 40 (cˇ. 70) je zna´zorneˇn sval: a) m. tensor tympani b) m. antitragicus c) m. stapedius?

Obra´zek 70: ?70 69 70

WILLIAMS, P. L. a kol. Gray’s Anatomy. 38. vyd. New York : Churchill Livingstone, 1995. s. 793. FENEIS, H. Anatomicky´ obrazovy´ slovnı´k. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. s. 351.


4

143

Otaznı´ky jsou na obra´zku cˇ. 41 (cˇ. 71) oznacˇeny svaly: a) m. pterygoideus lateralis a m. temporalis b) m. pterygoideus lateralis a m. masseter c) m. masseter a m. temporalis d) m. pterygoideus medialis a m. temporalis?

Obra´zek 71: Zˇvy´kacı´ svaly71

71



4

144

Otaznı´kem je na obra´zku cˇ. 42 (cˇ. 72) oznacˇen sval: a) m. pterygoideus lateralis b) m. pterygoideus medialis c) m. masseter d) m. depressor anguli oris?

Obra´zek 72: ?72 Na obra´zku cˇ. 43 (cˇ. 73) je zna´zorneˇn sval: a) m. stapedius b) m. tensor tympani c) m. tragicus?


72

CLAY, J. H., POUNDS, D. M. Basic Clinical Massage Therapy. Baltimore : Lippincott Williams & Wilkins, 2003. s. 76. 73 FENEIS, H. Anatomicky´ obrazovy´ slovnı´k. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. s. 351.

4


145

Svalstvo dutiny u´stnı´, hrtanu a hltanu Svalstvo hrtanu 1. Hlasove´ svaly se ućˇastnı´ na tvorbeˇ hla´sek zneˇlyćh nebo nezneˇlyćh? Hlasove´ svaly se ućˇastnı´ na tvorbeˇ hla´sek zneˇlyćh. 2. Jak se svaly hrtanu podı´lejı´ na napeˇtı´ hlasovy´ svalu˚? Svaly hrtanu se na napeˇtı´ hlasovyćh svalu˚ podı´lejı´ zmeˇnou postavenı´ jednotlivyćh cˇa´stı´ hrtanu. 3. Ktere´ dva svaly prˇ´ımo ovlivnˇujı´ pozici epiglottis (prˇ´ıklopky)? Pozici epiglottis (prˇ´ıklopky) prˇ´ımo ovlivnˇujı´ m. thyroepiglotticus a m. aryepiglotticus.

Svalstvo meˇkke´ho patra a hltanu 1. Je prvnı´ fa´ze polykańı´ rˇ´ızena vu˚lı´? Ano, prvnı´ fa´ze polykańı´ je rˇ´ızena vu˚lı´. 2. Ktery´m svalem je posunuto sousto do zacˇa´tku jıćnu po prˇechodu prˇes vstup do hrtanu? Sousto je posunuto m. constrictor pharyngis inferior. 3. Jaky´m zpu˚sobem je vyvolańo reflexnı´ zvednutı´ a napnutı´ meˇkke´ho patra prˇi druhe´ fa´zi polykańı´? Reflexnı´ zvednutı´ a napnutı´ meˇkke´ho patra je vyvolańo kontaktem sousta s meˇkky´m patrem. 4. Ktery´ sval meˇnı´ tvar a de´lku cˇ´ıpku? Tvar a de´lku cˇ´ıpku meˇnı´ m. uvulae.

Svalstvo jazyka 1. Na ktere´ dveˇ skupiny deˇlı´me z anatomicke´ho pohledu svalstvo jazyka? Z anatomicke´ho pohledu deˇlı´me svalstvo jazyka na intraglosa´lnı´ a extraglosa´lnı´. 2. Jak svou kontrakcı´ ovlivnˇujı´ jazyk svaly intraglosa´lnı´? Svaly intraglosa´lnı´ ovlivnˇujı´ svou kontrakcı´ tvar jazyka. 3. Jak svou kontrakcı´ ovlivnˇujı´ jazyk svaly extraglosa´lnı´? Svaly extraglosa´lnı´ ovla´dajı´ pohyb jazyka v dutineˇ u´stnı´. 4. Kde zacˇ´ınajı´ a kam se upıńajı´ svaly intraglosa´lnı´? Svaly intraglosa´lnı´ zacˇ´ınajı´ i se upıńajı´ v oblasti jazyka.


4

146

Svalstvo dutiny u´stnı´, hrtanu a hltanu Otaznı´kem je na obra´zku cˇ. 55 (cˇ. 74) oznacˇen sval: a) m. vocalis b) m. constrictor pharyngis medius c) m. constrictor pharyngis inferior?


74



4

147

Otaznı´kem jsou na obra´zku cˇ. 56 (cˇ. 75) oznacˇeny svaly: a) m. levator veli palatini a m. uvulae b) m. tensor veli patatini a m. uvulae c) m. levator veli palatini a m. tensor veli palatini?

Obra´zek 75: Svaly meˇkke´ho patra zezadu75 Otaznı´kem je na obra´zku cˇ. 57 (cˇ. 76) oznacˇen sval: a) m. palatoglossus b) m. chondroglossus c) m. stylopharyngeus?

Obra´zek 76: Svaly kolem sinus tonsillaris76 75 76



4

148

Otaznı´kem jsou na obra´zku cˇ. 58 (cˇ. 77) oznacˇeny svaly: a) m. styloglossus a m. hyoglossus b) m. genioglossus a m. chondroglossus c) m. genioglossus a m. hyoglossus d) m. styloglossus a m. chondroglossus e) m. hyoglossus a m. chondroglossus?

Obra´zek 77: Svalstvo jazyka77

77



4

149

Svalstvo krku a pa´terˇe 1. Na jakou strukturu pu˚sobı´ svaly krku (hluboke´ i povrchove´) svou cˇinnostı´? Svaly krku pu˚sobı´ na krcˇnı´ pa´terˇ. Da´ se vsˇak rˇ´ıct, zˇe pu˚sobı´ i na polohu hlavy a na nastavenı´ cele´ pa´terˇe. 2. Ovlivnˇujı´ svaly pa´terˇe postavenı´ hlavy? Ano, svaly pa´terˇe majı´ vliv na postavenı´ hlavy.

Kra´tke´ extenzory sˇı´je Kontrolnı´ ota´zky 1. Ktere´ cˇtyrˇi svaly rˇadı´me mezi kra´tke´ extenzory sˇ´ıje? Mezi kra´tke´ extenzory sˇ´ıje rˇadı´me m. rectus capitis posterior major, m. rectus capitis posterior minor, m. obliquus capitis inferior, m. obliquus capitis superior. 2. Kra´tke´ extenzory sˇ´ıje ovlivnˇujı´ postavenı´ hlavy vzhledem ke krcˇnı´ pa´terˇ. Je toto tvrzenı´ pravdive´? Ano, toto tvrzenı´ je pravdive´.

Svalstvo krku a pa´terˇe Otaznı´kem je na obra´zku cˇ. 63 (cˇ. 78) oznacˇen sval: a) m. rectus capitis posterior major b) m. rectus capitis posterior minor c) m. obliquus capitis superior?

Obra´zek 78: Subokcipita´lnı´ svaly z latera´lnı´ strany78 78



4

150

Otaznı´kem je na obra´zku cˇ. 64 (cˇ. 79) oznacˇen sval: a) m. rectus capitis posterior minor b) m. obliquus capitis inferior c) m. obliquus capitis superior?


79


4


151

Na´stin mozˇnostı´ testovańı´ svalu˚ a svalovyćh skupin v logopedii a fyzioterapii 1. Jak se jmenuje logopedicky´ test, ktery´ se zameˇrˇuje na vysˇetrˇenı´ rˇecˇovyćh schopnostı´ u osob s dysartriı´? Test, ktery´ se zameˇrˇuje na vysˇetrˇenı´ rˇecˇovyćh schopnostı´ u osob s dysartriı´, se jmenuje Test 3F. 2. Je prˇi testovańı´ mimickyćh svalu˚ dle Jandy kladen du˚raz na vza´jemne´ porovna´vańı´ kontralatera´lnıćh stran oblicˇeje? Ano, prˇi testovańı´ mimickyćh svalu˚ dle Jandy je kladen du˚raz na vza´jemne´ porovna´vańı´ kontralatera´lnıćh stran oblicˇeje. 3. Je pro soucˇasnou logopedickou diagnostiku podstatne´, ktery´ sval cˇi svalova´ skupina vykona´va´ testovany´ pohyb? Pro logopedickou diagnostiku nenı´ azˇ tak du˚lezˇite´, ktery´ sval cˇi svalova´ skupina vykona´va´ testovany´ pohyb. 4. Ktery´ svalovy´ test vyuzˇ´ıvany´ fyzioterapeuty je v CˇR nejzna´meˇjsˇ´ı? V CˇR je nejzna´meˇjsˇ´ım testem, vyuzˇ´ıvany´m fyzioterapeuty, Jandu˚v Funkcˇnı´ svalovy´ test.

4


152

Vybrana´ te´mata z neurologie Hlavove´ nervy I. hlavovy´ nerv - n. olfactorius (cˇichovy´ nerv) 1. Ze ktere´ho smyslu prˇina´sˇ´ı n. olfactorius informace? N. olfactorius prˇina´sˇi informace z cˇichu. ´ plna´ ztra´ta cˇichu se odborneˇ nazy´va´ 2. Jak se odborneˇ nazy´va´ u´plna´ ztra´ta cˇichu? U asomnie.

II. hlavovy´ nerv - n. opticus (zrakovy´ nerv) 1. Jak se odborneˇ nazy´va´ zu´zˇenı´ zornice? Zu´zˇenı´ zornice se odborneˇ nazy´va´ mio´za. 2. Jak se odborneˇ nazy´va´ rozsˇ´ırˇenı´ zornice? Rozsˇ´ırˇenı´ zornice se odborneˇ nazy´va´ mydria´za. 3. Jak se hlavneˇ projevı´ le´ze n. opticus? Le´ze n. opticus se hlavneˇ projevı´ poruchou zrakove´ ostrosti.

III. hlavovy´ nerv - n. oculomotorius (okohybny´ nerv) 1. Jak se odborneˇ nazy´va´ reakce zornice na osvit? Reakce zornice na osvit se nazy´va´ fotoreakce. 2. Podı´lı´ se n. oculomotorius na akomodaci cˇocˇky? Pokud ano, tak skrze ktery´ sval? N. oculomotorius se podı´lı´ na akomodaci cˇocˇky prostrˇednictvı´m m. ciliaris.

IV. hlavovy´ nerv - n. trochlearis (kladkovy´ nerv) 1. Jaky´ sval je inervovany´ z n. trochlearis? N. trochlearis inervuje m. obliquus superior. 2. Patrˇ´ı n. trochlearis do skupiny okohybnyćh nervu˚? Ano, n. trochlearis patrˇ´ı do skupiny okohybnyćh nervu˚.

4


153

V. hlavovy´ nerv - n. trigeminus (trojklanny´ nerv) 1. Na kolik hlavnıćh senzitivnıćh veˇtvı´ se deˇlı´ n. trigeminus? N. trigeminus ma´ trˇi hlavnı´ senzitivnı´ veˇtve. 2. Jakou cˇa´st jazyka inervuje senzitivneˇ n. trigeminus? N. trigeminus inervuje senzitivneˇ prvnı´ 2/3 jazyka. 3. Jakou svalovou skupinu inervuje motoricky n. trigeminus? N. trigeminus inervuje motoricky skupinu zˇvy´kacıćh svalu˚. 4. Jak vysˇetrˇujeme masseterovy´ reflex a jak se reflex projevı´? Masseterovy´ reflex vysˇetrˇujeme prˇi lehce otevrˇenyćh u´stech poklepem neurologicke´ho kladı´vka na bradu. Odpoveˇdı´ je sevrˇenı´ cˇelistı´.

VI. hlavovy´ nerv - n. abducens (odtahovacı´ nerv) 1. Jaky´ sval inervuje n. abducens? N. abducens inervuje m. rectus oculi externus. 2. Ktere´ dalsˇ´ı dva nervy se s n. abducens rˇadı´ mezi nervy okohybne´? Mezi okohybne´ nervy se rˇadı´ jesˇteˇ n. trochlearis a n. oculomotorius.

VII. hlavovy´ nerv - n. facialis (lıćnı´ nerv) 1. Jak souhrnneˇ nazy´va´me svaly, ktere´ jsou inervovane´ z n. facialis? Svaly inervovane´ n. facialis nazy´va´me mimicke´. 2. Popisˇte vzhled oblicˇeje cˇloveˇka postizˇene´ho jednostranou perifernı´ obrnou n. facialis. Na jedne´ straneˇ poklesly´ koutek, vyhlazene´ vra´sky a logoftalmus. 3. Ktery´ z vnitrˇnıćh svalu˚ ucha je inervovań z n. facialis? Vnitrˇnı´m svalem ucha inervovany´m z n. facialis je m. stapedius.

4


154

VIII. hlavovy´ nerv - n. vestibulocochlearis (prˇedsıńˇohlemy´zˇd’ovy´ nerv) 1. Z jakyćh dvou syste´mu˚ vede n. vestibulocochlearis informace? N. vestibulocochlearis vede informace z rovnova´zˇne´ho a sluchove´ho syste´mu. 2. Mu˚zˇe dojı´t prˇi prˇerusˇenı´ n. vestibulocochlearis k u´plne´ ztra´teˇ sluchu? Ano, prˇi prˇerusˇenı´ n. vestibulocochlearis mu˚zˇe dojı´t k u´plne´ ztra´teˇ sluchu. 3. Mu˚zˇe se le´ze n. vestibulocochlearis projevit poruchou rovnova´hy? Ano, le´ze n. vestibulocochlearis se mu˚zˇe projevit poruchou rovnova´hy. 4. Mu˚zˇe se prˇi le´zi n. vestibulocochlearis objevit tinnitus? Ano, prˇi le´zi n. vestibulocochlearis se mu˚zˇe objevit tinnitus.

IX. hlavovy´ nerv - n. glossopharyngeus (jazykohltanovy´ nerv) 1. Kterou cˇa´st jazyka inervuje n. glossopharyngeus senzitivneˇ? N. glossopharyngeus inervuje senzitivneˇ zadnı´ trˇetinu jazyka. 2. N. glossopharyngeus zodpovı´da´ za aferentnı´ nebo eferentnı´ cˇa´st da´vive´ho reflexu? N. glossopharyngeus zodpovı´da´ za aferentnı´ cˇa´st da´vive´ho reflexu. 3. Je n. glossopharyngeus soucˇa´stı´ postrannı´ho smı´sˇene´ho syste´mu? Ano, n. glossopharyngeus je soucˇa´stı´ postrannı´ho smı´sˇene´ho syste´mu.

X. hlavovy´ nerv - n. vagus (bloudivy´ nerv) 1. Jaky´ vliv ma´ n. vagus na cˇinnost srdce? N. vagus ma´ tlumivy´ vliv na cˇinnost srdce. 2. Mu˚zˇe se posˇkozenı´ n. vagus projevit dysfagiı´? Ano, posˇkozenı´ n. vagus se mu˚zˇe projevit dysfagiı´. 3. Prˇi posˇkozenı´ n. vagus mu˚zˇe by´t uvula prˇetazˇena na zdravou cˇi postizˇenou stranu? Uvula mu˚zˇe by´t prˇetazˇena na stranu zdravou. 4. Jak se projevı´ le´ze n. vagus na da´vive´m reflexu? V du˚sledku posˇkozenı´ eferentnı´ cˇa´sti da´vive´ho reflexu dojde k vyhasnutı´ reflexu. 5. Mu˚zˇe se le´ze n. vagus projevit dysfoniı´ cˇi afoniı´? Ano, prˇi posˇkozenı´ n. recurrens (veˇtve n. vagus) mu˚zˇe dojı´t k dysfonii cˇi afonii.

4


155

XI. hlavovy´ nerv - n. accessorius (prˇ´ıdatny´ nerv) 1. Jake´ struktury dutiny u´stnı´ a hrtanu mohou by´t posˇkozeny prˇi porusˇe vnitrˇnı´ veˇtve n. accessorius? Mu˚zˇe dojı´t k posˇkozenı´ meˇkke´ho patra a hlasove´ho vazu te´zˇe strany. 2. Jak se projevı´ vzhledoveˇ a funkcˇneˇ pare´za meˇkke´ho patra? Pare´za meˇkke´ho patra se projevı´ poklesem meˇkke´ho patra na postizˇene´ straneˇ. Funkcˇneˇ se pare´za meˇkke´ho patra projevı´ vnikańı´m tekutiny do nosu a zvy´sˇenı´m nosovosti prˇi rˇecˇi. 3. Jake´ dva svaly inervuje vneˇjsˇ´ı veˇtev n. accessorius? Vneˇjsˇ´ı veˇtev n. accessorius inervuje m. sternocleidomastoideus a m. trapezius. 4. Jak se projevı´ postizˇenı´ vneˇjsˇ´ı veˇtve n. accessorius na vzhledu ramen postizˇene´ho? Dojde k poklesu ramene a k na´znaku scapula alata na postizˇene´ straneˇ.

XII. hlavovy´ nerv - n. hypoglossus (podjazykovy´ nerv) 1. N. hypoglossus obsahuje jen vla´kna motoricka´ nebo i senzitivnı´? N. hypoglossus obsahuje jen vla´kna motoricka´. 2. Je pravdive´ toto tvrzenı´: Prˇi jednostranne´ porusˇe se jazyk v u´stech vychyluje na stranu postizˇenou? Tvrzenı´ je nepravdive´, nebot’v klidu je jazyk prˇetahovań na zdravou stranu. 3. Mu˚zˇe se prˇi porusˇe n. hypoglossus objevit dysfagie? Ano, prˇi porusˇe n. hypoglossus se mu˚zˇe objevit dysfagie.

4


156

Cˇitı´ 1. Jak se souhrnneˇ nazy´vajı´ receptory, ktere´ prˇijı´majı´ cˇichove´, chut’ove´ a zrakove´ informace? Tyto receptory se nazy´vajı´ telereceptory. 2. Jake´ informace vedou volna´ nervova´ zakoncˇenı´? Volna´ nervova´ zakoncˇenı´ vedou bolest, da´ se vsˇak rˇ´ıct, zˇe vedou i informace o teplu a chladu. 3. Je pravdive´ toto tvrzenı´: Informace z proprioceptoru˚ vnı´ma´me jen cˇa´stecˇneˇ? Tvrzenı´ je pravdive´. Veˇtsˇina informacı´ z proprioceptoru˚ je vnı´mańa neveˇdomeˇ. 4. Mu˚zˇe CNS ovlivnˇovat (prˇednastavovat) svalove´ napeˇtı´? Pokud ano, prostrˇednictvı´m jakyćh receptoru˚? Ano, CNS mu˚zˇe ovlivnˇovat svalove´ napeˇtı´ prostrˇednictvı´m svalovyćh vrˇeteńek, konkre´tneˇ prostrˇednictvı´m gama vla´ken. 5. Mu˚zˇeme hlazenı´m ovlivnit bolest? Podle vra´tkove´ teorie bolesti je mozˇne´ ovlivnit bolest hlazenı´m.

Motoricka´ jednotka 1. Cˇ´ım je tvorˇena motoricka´ jednotka? Motoricka´ jednotka je tvorˇena jednı´m nervovy´m a neˇkolika svalovy´mi vla´kny. 2. Motoricke´ jednotky, ktere´ obsahujı´ maly´ pocˇet svalovyćh vla´ken, jsou urcˇeny pro pohyb jemny´ a prˇesny´ nebo pro pohyb silovy´? Motoricke´ jednotky tvorˇene´ maly´m pocˇtem svalovyćh vla´ken jsou urcˇeny pro pohyb jemny´ a prˇesny´. 3. Okohybne´ svaly obsahujı´ motoricke´ jednotky s velky´m nebo maly´m pocˇtem svalovyćh vla´ken? Okohybne´ svaly obsahujı´ motoricke´ jednotky s maly´m pocˇtem svalovyćh vla´ken. 4. Ktery´ sval bude mı´t motorickou jednotku tvorˇenou veˇtsˇ´ım pocˇtem svalovyćh vla´ken m. gluteus maximus (velky´ hy´zˇd’ovy´ sval) nebo m. vocalis (hlasivkovy´ sval)? M. gluteus maximus bude mı´t motoricke´ jednotky, ktere´ jsou tvorˇeny veˇtsˇ´ım pocˇtem svalovyćh vla´ken.

5

ˇ KY SLOVNIĆ

157

ˇ KY 5 SLOVNIĆ Slovnıćˇek svalu˚ m. antitragicus m. aryepiglotticus m. arytaenoideus obliquus m. arytaenoideus transversus m. auricularis anterior m. auricularis posterior m. auricularis superior m. buccinator m. ceratocricoideus m. ciliaris m. coccygeus m. constrictor pharyngis inferior m. constrictor pharyngis medius m. constrictor pharyngis superior m. corrugator supercilii m. cricoarytaenoideus lateralis m. cricoarytaenoideus posterior m. cricothyroideus m. depressor anguli oris m. depressor labii inferioris m. depressor septi m. depressor supercilii m. diaphragma m. digastricus m. dilatator pupillae m. epicranius m. erector spinae m. frontalis m. genioglossus m. geniohyoideus m. gluteus maximus velky´ m. helicis major m. helicis minor m. hyoglossus m. chondroglossus m. iliococcygeus m. iliocostalis cervicis m. iliocostalis lumborum m. iliocostalis thoracis m. iliocostalis m. incisurae helicis m. latissimus dorsi m. levator anguli oris m. levator ani m. levator labii superioris alaeque nasi m. levator labii superioris m. levator palpebrae superioris m. levator prostatae m. levator veli palatini m. longissimus capitis m. longissimus cervicis

protikozlı´kovy´ sval hlasivkoprˇ´ıklopkovy´ sval sˇikmy´ hlasivkovy´ sval prˇ´ıcˇny´ hlasivkovy´ sval prˇednı´ boltcovy´ sval zadnı´ boltcovy´ sval hornı´ boltcovy´ sval tva´rˇovy´ sval (trubacˇsky´ sval) rohoprstencovy´ sval rˇasovy´ sval kostrcˇnı´ sval dolnı´ hltanovy´ sveˇracˇ strˇednı´ hltanovy´ sveˇracˇ hornı´ hltanovy´ sveˇracˇ svrasˇt’ovacˇ obocˇ´ı bocˇnı´ prstencohlasivkovy´ sval zadnı´ prstencohlasivkovy´ sval sˇtı´toprstencovy´ sval stahovacˇ u´stnı´ho koutku stahovacˇ dolnı´ho rtu stahovacˇ nosnı´ prˇepa´zˇky stahovacˇ obocˇ´ı brańice dvojbrˇ´ısˇkovy´ sval zornicovy´ rozveˇracˇ olebecˇnı´ sval vzprˇimovacˇ trupu cˇelnı´ sval bradojazykovy´ sval bradojazylkovy´ sval hy´zˇd’ovy´ sval velky´ za´vitovy´ sval maly´ za´vitovy´ sval jazylkojazykovy´ sval chrupavkojazykovy´ sval kycˇlokostrcˇnı´ sval krcˇnı´ kycˇlozˇebernı´ sval bedernı´ kycˇlozˇebernı´ sval hrudnı´ kycˇlozˇebernı´ sval kycˇlozˇebernı´ sval sval za´vitove´ho za´rˇezu sˇiroky´ za´dovy´ sval zdvihacˇ u´stnı´ho koutku rˇitnı´ zdvihacˇ zdvihacˇ hornı´ho rtu a nosnı´ho krˇ´ıdla zdvihacˇ hornı´ho rtu zdvihacˇ hornı´ho vıćˇka prostatovy´ zdvihacˇ zdvihacˇ meˇkke´ho patra hlavovy´ dlouhy´ sval krcˇnı´ dlouhy´ sval

5

ˇ KY SLOVNIĆ

m. longissimus thoracis m. longissimus m. longitudinalis inferior m. longitudinalis superior m. longus capitis m. longus colli m. masseter m. mentalis m. mylohyoideus m. nasalis m. obliquus auriculae m. obliquus capitis inferior m. obliquus capitis superior m. obliquus externus abdominis m. obliquus inferior m. obliquus internus abdominis m. obliquus superior m. occipitalis m. occipitofrontalis m. omohyoideus m. orbicularis oculi m. orbicularis oris m. orbitalis m. palatoglossus m. palatopharyngeus m. pectoralis major m. pectoralis minor m. platysma m. procerus m. psoas m. pterygoideus lateralis m. pterygoideus medialis m. pubococcygeus m. puborectalis m. pubovaginalis m. pyramidalis auriculae m. quadratus labii inferioris m. quadratus labii superioris m. quadratus lumborum m. rectus abdominis m. rectus capitis anterior m. rectus capitis lateralis m. rectus capitis posterior major m. rectus capitis posterior minor m. rectus inferior m. rectus lateralis m. rectus medialis m. rectus superior m. risorius m. salpingopharyngeus m. scalenus anterior m. scalenus medius m. scalenus minimus m. scalenus posterior

158

hrudnı´ dlouhy´ sval za´dovy´ dlouhy´ sval dolnı´ pode´lny´ sval hornı´ pode´lny´ sval dlouhy´ hlavovy´ sval dlouhy´ krcˇnı´ sval zˇvy´kacı´ sval bradovy´ sval jazykocˇelistnı´ sval nosnı´ sval sˇikmy´ boltcovy´ sval dolnı´ sˇikmy´ hlavovy´ sval hornı´ sˇikmy´ hlavovy´ sval povrchovy´ sˇikmy´ brˇisˇnı´ sval dolnı´ sˇikmy´ sval hluboky´ sˇikmy´ brˇisˇnı´ sval hornı´ sˇikmy´ sval ty´lnı´ sval ty´locˇelnı´ sval lopatkojazylkovy´ sval ocˇnı´ kruhovy´ sval u´stnı´ kruhovy´ sval ocˇnicovy´ sval patrojazykovy´ sval patrohltanovy´ sval velky´ prsnı´ sval maly´ prsnı´ sval krcˇnı´ kozˇnı´ sval sˇtı´hly´ nosnı´ sval bedernı´ sval bocˇnı´ krˇ´ıdlovity´ sval prˇistrˇednı´ krˇ´ıdlovity´ sval stydkokostrcˇnı´ sval stydkokonecˇnı´kovy´ sval stydkoposˇevnı´ sval boltcovy´ pyramidovy´ sval cˇtvercovy´ sval dolnı´ho rtu cˇtvercovy´ sval hornı´ho rtu bedernı´ cˇtvercovy´ sval prˇ´ımy´ brˇisˇnı´ sval prˇednı´ hlavovy´ prˇ´ımy´ sval bocˇnı´ hlavovy´ prˇ´ımy´ sval velky´ zadnı´ hlavovy´ prˇ´ımy´ sval maly´ zadnı´ hlavovy´ prˇ´ımy´ sval dolnı´ prˇ´ımy´ sval bocˇnı´ prˇ´ımy´ sval prˇistrˇednı´ prˇ´ımy´ sval hornı´ prˇ´ımy´ sval smıćhovy´ sval trubicohltanovy´ sval prˇednı´ sˇikmy´ sval strˇednı´ sˇikmy´ sval maly´ sˇikmy´ sval zadnı´ sˇikmy´ sval

5

ˇ KY SLOVNIĆ

m. serratus anterior superior m. serratus posterior inferior m. sphincter ani m. sphincter pupillae m. spinalis capitis m. spinalis cervicis m. spinalis thoracis m. spinalis m. stapedius m. sternocleidomastoideus m. sternocostalis m. sternohyoideus m. sternothyroideus m. styloglossus m. stylohyoideus m. stylopharyngeus m. tarsalis inferior m. tarsalis superior m. temporalis m. temporoparietalis m. tensor tympani m. tensor veli palatini m. thyroarytaenoideus m. thyroepiglotticus m. thyrohyoideus m. tragicus m. transversus abdominis m. transversus auriculae m. transversus linguae m. transversus menti m. triangularis m. uvulae m. verticalis linguae m. vocalis m. zygomaticus major m. zygomaticus minor mm. infrahyoidei mm. intercostales externi mm. intercostales interni mm. intertransversarii anteriores cervicis mm. levatores costarum mm. multifidi mm. suprahyoidei

159

hornı´ prˇednı´ pilovity´ sval dolnı´ zadnı´ pilovity´ sval rˇitnı´ sveˇracˇ zornicovy´ sveˇracˇ hlavovy´ trnovy´ sval krcˇnı´ trnovy´ sval hrudnı´ trnovy´ sval trnovy´ sval trˇmıńkovy´ sval hlavovy´ zdvihacˇ zˇebrohrudnı´ sval jazylkohrudnı´ sval sˇtı´tohrudnı´ sval bodcojazykovy´ sval bodcojazylkkovy´ sval bodcohltanovy´ sval dolnı´ ploteńkovy´ sval hornı´ ploteńkovy´ sval spańkovy´ sval spańkotemennı´ sval bubıńkovy´ napıńacˇ napıńacˇ meˇkke´ho patra sˇtı´tohlasivkovy´ sval sˇtı´toprˇ´ıklopkovy´ sval sˇtı´tojazylkovy´ sval kozlı´kovy´ sval prˇ´ıcˇny´ brˇisˇnı´ sval prˇ´ıcˇny´ boltcovy´ sval prˇ´ıcˇny´ jazykove´ sval prˇ´ıcˇny´ bradovy´ sval troju´helnı´kovy´ sval cˇ´ıpkovy´ sval svisly´ jazykovy´ sval hlasovy´ sval velky´ lıćnı´ sval maly´ lıćnı´ sval podjazylkove´ svaly vneˇjsˇ´ı mezizˇebernı´ svaly vnitrˇnı´ mezizˇebernı´ svaly prˇednı´ krcˇnı´ meziprˇ´ıcˇne´ svaly zdvihacˇe zˇeber rozeklane´ svaly nadjazylkove´ svaly

5

ˇ KY SLOVNIĆ

Slovnıćˇek nervu˚ ganglion cervicale superius n. abducens n. accessorius n. cochlearis n. facialis n. genitofemoralis n. glossopharyngeus n. hypoglossus n. iliohypogastricus n. ilioinguinalis n. laryngeus inferior n. laryngeus recurrens n. laryngeus superior n. mandibularis n. maxillaris n. mylohyoideus n. oculomotorius n. olfactorius n. ophthalmicus n. opticus n. pectoralis medialis n. phrenicus n. pterygoideus lateralis n. pterygoideus medialis n. pudendus n. stapedius n. subcostalis n. suboccipitalis n. thoracodorsalis n. trigeminus n. trochlearis n. vagus n. vestibularis n. vestibulocochlearis nn. intercostales nn. pectorales nn. temporales profundi pars supraclavicularis plexus brachialis plexus cervicalis plexus lumbalis plexus pharyngeus plexus sacralis r. colli nervi facialis r. externus nervi laryngei superioris rr. dorsales nervorum spinalium rr. ventrales nervorum spinalium

160

hornı´ krcˇnı´ nervova´ uzlina odtahovacı´ nerv (VI.) prˇ´ıdatny´ nerv (XI.) hlemy´zˇd’ovy´ nerv lıćnı´ nerv (VII.) stehnopohlavnı´ nerv jazykohltanovy´ nerv (IX.) podjazykovy´ nerv (XII.) kycˇlopodbrˇisˇkovy´ nerv kycˇlotrˇ´ıselny´ nerv dolnı´ hrtanovy´ nerv na´vratny´ hltanovy´ nerv hornı´ hrtanovy´ nerv dolnı´ cˇelistnı´ nerv hornı´ cˇelistnı´ nerv jazylkocˇelistnı´ nerv okohybny´ nerv (III.) cˇichovy´ nerv (I.) ocˇnı´ nerv zrakovy´ nerv (II.) prˇistrˇednı´ prsnı´ nerv brańicˇnı´ nerv bocˇnı´ krˇ´ıdlovity´ nerv prˇistrˇednı´ krˇ´ıdlovity´ nerv ohanbovy´ nerv trˇmıńkovy´ nerv podzˇebernı´ nerv podty´lnı´ nerv hrudnı´kohrˇbetnı´ nerv trojklanny´ nerv (V.) kladkovy´ nerv (IV.) bloudivy´ nerv (X.) prˇedsıńˇovy´ nerv prˇedsıńˇohlemy´zˇd’ovy´ nerv (VIII.) mezizˇebernı´ nervy prsnı´ nervy hluboke´ spańkove´ nervy nadklıćˇnı´ cˇa´st pazˇnı´ pleteneˇ krcˇnı´ pletenˇ bedernı´ pletenˇ hltanova´ pletenˇ krˇ´ızˇova´ pletenˇ krcˇnı´ veˇtev lıćnı´ho nervu vneˇjsˇ´ı veˇtev hornı´ho hrtanove´ho nervu hrˇebetnı´ (zadnı´) veˇtve mı´sˇnıćh nervu˚ brˇisˇnı´ (prˇednı´) veˇtve mı´sˇnıćh nervu˚

ˇ KY SLOVNIĆ

5

161

Slovnıćˇek k pa´terˇi Columna vertebralis (pa´terˇ) Vertebrae cervicales (krcˇnı´ obratle) Krcˇnıćh obratlu˚ je sedm a oznacˇujı´ se zkratkami C1C7. Vertebrae thoracicae (hrudnı´ obratle) Hrudnıćh obratlu˚ je dvanaćt a oznacˇujı´ se zkratkami Th1-TH12. Vertebrae lumbales (bedernı´ obratle) Bedernıćh obratlu˚ je peˇt a oznacˇujı´ se zkratkami L1L5. Os sacrum (kost krˇ´ızˇova´) Kost krˇ´ızˇova´ je vytvorˇena sru˚stem z peˇti vertebrae sacrales (sakra´lnı´ obratle), ktere´ se oznacˇujı´ zkratkami S1S5. Os coccygis (kost kostrcˇnı´) Kost kostrcˇnı´ (kostrcˇ) je tvorˇena spojeny´mi teˇly cˇtyrˇ azˇ peˇti vertebrae coccygeae (kostrcˇnı´ obratle), ktere´ se oznacˇujı´ zkratkami Co1-Co4(5).

Obra´zek 80: Pa´terˇ, pohled zprava a zprˇedu

79

´ K, R., GRIM, M. Anatomie I. 2. vyd. Praha : Avicenum, 2003. s. 97. CˇIHA

6

˚ DO SKUPIN A, B, C A D DEˇLENI´ SVALU

˚ DO SKUPIN A, B, C a D 6 DEˇLENI´ SVALU A diaphragma m. buccinator m. genioglossus m. hyoglossus m. chondroglossus m. levator veli palatini m. longitudinalis inferior (profundus) m. longitudinalis superior (superficialis) m. masseter m. obliquus capitis inferior m. obliquus capitis superior m. orbicularis oculi m. orbicularis oris m. palatoglossus m. pterygoideus lateralis m. pterygoideus medialis m. rectus capitis posterior major m. rectus capitis posterior minor m. stapedius m. styloglossus m. temporalis m. tensor tympani m. tensor veli palatini m. transversus linguae m. uvulae m. verticalis linguae m. vocalis mm. intercostales externi mm. intercostales interni mm. levatores costarum B m. ciliaris m. constrictor pharyngis superior m. corrugator supercilii m. depressor anguli oris (m. triangularis) m. depressor labii inferioris (m. quadratus labii inferioris) m. depressor septi m. depressor supercilii m. digastricus m. dilatator pupillae

162

6


m. frontalis (venter frontalis musculi occipitofrontalis) m. geniohyoideus m. levator anguli oris m. levator labii superioris alaeque nasi m. levator labii superioris (m. quadratus labii superioris) m. longus capitis m. longus colli m. mentalis m. mylohyoideus m. nasalis m. occipitalis (venter occipitalis musculi occipitofrontalis) m. occipitofrontalis m. omohyoideus m. orbitalis m. palatopharyngeus m. procerus m. rectus capitis anterior m. rectus capitis lateralis m. risorius m. scalenus anterior m. scalenus medius m. scalenus posterior m. sphincter pupillae m. sternocleidomastoideus m. sternohyoideus m. sternothyroideus m. stylohyoideus m. temporoparietalis m. thyrohyoideus m. transversus abdominis m. zygomaticus major m. zygomaticus minor mm. intertransversarii anteriores cervicis platysma C m. aryepiglotticus m. arytaenoideus obliquus m. arytaenoideus transversus m. ceratocricoideus m. coccygeus m. constrictor pharyngis inferior m. constrictor pharyngis medius m. cricoarytaenoideus lateralis

163

6


m. cricoarytaenoideus posterior m. cricothyroideus m. erector spinae m. iliocostalis m. latissimus dorsi m. levator ani m. levator palpebrae superioris m. longissimus m. obliquus abdominis externus m. obliquus abdominis internus m. obliquus inferior m. obliquus superior m. pectoralis major m. pectoralis minor m. quadratus lumborum m. rectus abdominis m. rectus inferior m. rectus lateralis m. rectus medialis m. rectus superior m. salpingopharyngeus m. scalenus minimus m. serratus anterior m. serratus posterior inferior m. serratus posterior superior m. spinalis m. sternalis m. stylopharyngeus m. tarsalis inferior m. tarsalis superior m. thyroarytaenoideus m. thyroepiglotticus m. transversus menti D m. antitragicus m. auricularis anterior m. auricularis posterior m. auricularis superior m. helicis major m. helicis minor m. incisurae helicis m. obliquus auriculae m. pyramidalis auriculae m. tragicus

164

6


m. transversus auriculae

165

7

SEZNAM LITERATURY

166

7 SEZNAM LITERATURY AMBLER, Z. Neurologie pro studenty le´karˇske´ fakulty. 5. vyd. Praha : Karolinum, 2004. 399 s. ISBN 80-246-0894-4. BENSON, J. H., TALARO, K. P. Human Anatomy. 4. vyd. Dubuque : Wm. C. Brown Publishers, 1993. 358 s. ISBN 0-697-15020-8. CLAY, J. H., POUNDS, D. M. Basic Clinical Massage Therapy. Baltimore : Lippincott Williams & Wilkins, 2003. 412 s. ISBN 0-7817-6307-X. ´ K, R., GRIM, M. Anatomie I. 2. vyd. Praha : Avicenum, 2003. 497 s. ISBN 80-7169CˇIHA 970-5. ´ K, R. Anatomie III. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1997. 655 s. ISBN 80-7169-140-2. CˇIHA ´ ZKOVA ´ , O. Funkcˇnı´ anatomie cˇloveˇka. 1. vyd. Praha : DYLEVSKY´, I., DRUGA, R., MRA Avicenum, 2000. 664 s. ISBN 80-7169-681-1. DYLEVSKY´, I. Za´klady anatomie. 1. vyd. Praha : Triton, 2006. 271 s. ISBN 80-7254-886-7. FENEIS, H. Anatomicky´ obrazovy´ slovnı´k. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. 478 s. ´ , D., FINANDO, S. Fundovane´ doteky. Olomouc : Poznańı´, 2004. 220 s. ISBN FINANDOVA 80-86606-25-2. GANGALE, D. C. Rehabilitace orofacia´lnı´ oblasti. 1. vyd. Praha : Avicenum, 2004. 229 s. ISBN 80-247-0534-6. GRIM, M., DRUGA, R. Za´klady anatomie. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2001. 159 s. ISBN 80-7262-112-2. GROSS, J. M., FETTO, J., ROSEN, E. Vysˇetrˇenı´ pohybove´ho apara´tu. 1. vyd. Praha : Triton, 2005. 599 s. ISBN 80-7254-720-8. HUTCHINSON, M., MALLATT, J., MARIEB, E. N. Lidske´ teˇlo. 1. vyd. Brno : CP Books, 2005. 142 s. ISBN 80-251-0662-4. JANDA, V., KRAUS, J. Neurologie pro rehabilitacˇnı´ pracovnı´ky. 2. vyd. Praha : Avicenum, 1987. 231 s. ˚ REK, J. Vybrane´ kapitoly z klinicke´ kineziologie. Praha : SPN, 1986. 264 s. JAVU ´ , J. Logopedie. 1. vyd. Praha : Grada Pulishing, 2007. 224 s. ISBN 80-247-1110-9 KLENKOVA ´ KABELE, F. Rozvı´jenı´ hybnosti a rˇecˇi deˇtı´ s deˇtskou mozkovou obrnou. 1. vyd. Praha : SPN, 1988. 173 s. KELLER, O. Elektromyografie. I. vyd. Praha : Triton, 1998. 108 s. ISBN 80-85875-60-8. KOUKOLI´K, F. Lidsky´ mozek. 2. vyd. Praha : Porta´l, 2002. 451 s. ISBN 80-7178-632-2. LEJSKA, M. Poruchy verba´lnı´ komunikace a foniatrie. Brno : Paido, 2003. 156 s. ISBN 80-7315038-7 LECHTA, V. a kol. Diagnostika narusˇene´ komunikacˇnı´ schopnosti. 1. vyd. Praha : Porta´l, 2003. 359 s. ISBN 80-7178-801-5. LECHTA, V. Koktavost. 1. vyd. Praha : Porta´l, 2004. 231 s. ISBN 80-7178-867-8. LIPPERT, L. S. Clinical Kinesiology for Physical Therapist Assistants. 3. vyd. Philadelphia : F. A. Davis Company, 2000. 475 s. ISBN 0-8036-0453-X. LEWIT, K. Manipulacˇnı´ lećˇba. 5. vyd. Praha : Sdeˇlovacı´ technika, rok vydańı´ neuveden. 411 s. ISBN 80-86645-04-5. ´ , A. Anatomie hybnosti I. 2. vyd. Praha : Vydavatelstvı´ Karolinum, LINC, R., DOUBKOVA 2002. 247 s. ISBN 80-7184-993-6.

7

SEZNAM LITERATURY

167

MARIEB, E. N., MALLAT, J. Anatomie lidske´ho teˇla. 1. vyd. Brno : CP Books, 2005. 863 s. ISBN 80-251-0066-9. MORALES, C. R. Orofacia´lnı´ regulacˇnı´ terapie. 1. vyd. Praha : Porta´l, 2006. 183 s. ISBN 80-7367-105-0. ´ ZKOVA ´ , O. Systematicka´, topograficka´ a klinicka´ anatomie III. - Pohybovy´ apara´t hlavy a MRA trupu. 1. vyd. Praha : Vydavatelstvı´ Karolinum, 1995. 164 s. ISBN 80-7184-108-0. OLIVER, J., MIDDLEDITCH, A. Functional Anatomy of the Spine. 3. vyd. Edinburgh : Butterworth-Heinemann, 2004. 328 s., ISBN 0-7506-0052-7. OPAVSKY´, J. Neurologicke´ vysˇetrˇenı´ v rehabilitaci pro fyzioterapeuty.. Blizˇsˇ´ı informace neuvedeny. ´ , D. Anato´mia, fyziolo´gia a patofyziolo´gia recˇi. 1. vyd. Bratislava : Asklepios, OSTATNI´KOVA 2003. 107 s. ISBN 80-7167-046-4. ´ CˇKOVA ´ , V., KRAUS, J. a kol. Akademicky´ slovnı´k cizıćh slov. 1. vyd. Praha : AcadePETRA mia, 1997. 834 s. ISBN 80-200-0607-9. PFEIFFER, J. Neurologie v rehabilitaci. 1. vyd. Praha : Avicenum, 2007. 351 s. ISBN 978-80247-1135-5. ROHEN, J. W., YOKOCHI, C. Anatomie cˇloveˇka. 1. vyd. Martin : Osveta, 1994. 484 s. ISBN 80-217-0446-2. ˇ EBI´KOVA ´ , M, BERA ´ NEK, J., HR ´ , M. Za´klady neurofyziologie pro specia´lnı´ ROUTNEROVA pedagogy. Facilitace ontogeneticke´ho vy´voje. Praha : IPPP CˇR, 2002. 36 s. ´ , E., JEDLICˇKA, I. a kol. Klinicka´ logopedie. 1. vyd. Praha : Porta´l, 2003. 612 s. SˇKODOVA ISBN 80-7178-564-6. TORTORA, G. J., DERRICKSON, B. Principles of Anatomy and Physiology. 11. vyd. Hoboken : John Wiley & Sons, 2006. 132 s. ISBN 0-471-71871-8. TROJAN, S., DRUGA, R., PFEIFFER, J., VOTAVA, J. Fyziologie a lećˇebna´ rehabilitace motoriky cˇloveˇka. 2. vyd. Praha : Avicenum, 2001. 226 s. ISBN 80-247-0031-X. THYME-FROKJAER, K., FROKJAER-JENSEN, B. Die Akzentmethode. 1. vyd. Idstein : Schulz-Kirchner Verlag, 2003. 169 s. ISBN 3-8248-0428-X. UPLEDGER, J. E., VREDEVOOGD, J. D. Kraniosakra´lnı´ terapie. Olomouc : Poznańı´, 2004. 381 s. ISBN 80-86606-29-5. VE´LE, F. Kineziologie. 2. vyd. Praha : Triton, 2006. 375 s. ISBN 80-2754-837-9. ´ SKOVA ´ , K., PEUTELSCHMIEDOVA ´ , A. Logopedie. 1. vyd. Olomouc : Univerzita PaVITA lacke´ho v Olomouci, 2005. 182 s. ISBN 80-244-1088-5. ˇA ´ SKOVA ´ , E. Testovańı´ v rehabilitacˇnı´ praxi. 1. vyd. Brno : NCONZO, 2004. 65 s. ISBN VON 80-7013-398-8. WENDLER, J., SEIDNER, W., EYSHOLDT, U. Lehrbuch der Phoniatrie und Paudaudiologie. 3. vyd. Stuttgart : Thieme, 1996. 358 s. ISBN 3-13-102294-9. WILLIAMS, P. L. a kol. Gray’s Anatomy. 38. vyd. New York : Churchill Livingstone, 1995. 2092 s. ISBN 0-443-05717-6. ZRZAVY´, J. Latinsko-cˇeske´ anatomicke´ na´zvoslovı´. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palacke´ho, 1985. 378 s.

Abeceda anatomie pro logopedy

Recommend Documents