Abeceda mzdové účetní 2009 19. vydání 3. aktualizace k 9. 10. 2009 Kapitola 2 PRACOVNĚPRÁVNÍ A MZDOVÉ MINIMUM str. 81 a 83 Dnem 9. 10. 2009 nabývá účinnosti zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který v části třetí obsahuje významnou novelu zákoníku práce. Jsou v ní obsaženy dvě velmi závažné změny: 1. časové omezení doby v rámci prvních 3 pracovních směn, resp. tzv. placených svátků, v nichž náhrada mzdy nepřísluší (karenční doby) a 2. zrušení tzv. karenční doby při karanténě. Předně novela odstraňuje dosavadní systémové znevýhodnění zaměstnanců pracujících v dlouhých směnách. Podle nově doplněné věty druhé v § 192 odst. 1 ZP náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první 3 pracovní dny (resp. tzv. placené svátky) dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn. To znamená, že od 25. hodiny bude zaměstnanci náhrada mzdy příslušet. Přitom 24. hodina bude zpravidla dovršena ve třetí směně.
Příklad Zaměstnanec pracuje v 11,5 hodinových směnách (v nich je zařazena půlhodinová přestávka na jídlo a oddech, která se do pracovní doby nezapočítává). První 2 směny v rámci dočasné pracovní neschopnosti představují 23 hodiny. Ve třetí takové směně nebude zaměstnanci náhrada mzdy příslušet jen za 1 hodinu, avšak za zbylých 10,5 hodiny mu bude náhrada mzdy již poskytnuta, a to ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku. Naopak, pokud zaměstnanec pracuje v kratších než 8hodinových směnách, nebude tímto řešením nijak poškozen. Náhrada mzdy totiž nepřísluší pouze za první 3 směny, i když v součtu nečiní 24 hodiny.
Příklad Zaměstnanec v nepřetržitém provozu s 37,5 hodinovou pracovní dobou pracuje ve směnách v délce 7,5 hodiny. Při dočasné pracovní neschopnosti mu nebude příslušet náhrada mzdy po první 3 takové směny, tj. po dobu 22,5 hodiny. Ve čtvrté směně však již náhrada mzdy bude náležet po celou její dobu.
Náhrada mzdy při karanténě Dosud podle ustanovení § 192 odst. 2 ZP platilo, že náhrada mzdy nebo platu po dobu prvních 3 pracovních dnů, resp. tzv. placených svátků, při karanténě přísluše1
la ve snížené výši 25 % průměrného redukovaného výdělku. Protože je karanténa opatřením podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a často vůbec nesouvisí se zdravotním stavem zaměstnance (navíc případů nařízení karantény se nevyskytuje příliš mnoho), novela zákoníku práce uvedenou karenční dobu zcela odstraňuje. To znamená, že zaměstnanci bude náhrada mzdy příslušet již od prvního pracovního dne karantény ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku. Dochází tím i k určitému zjednodušení právní úpravy, neboť snížená sazba náhrady mzdy se vypouští.
Přechodné ustanovení Zákon č. 326/2009 Sb. stanoví svoji účinnost, pokud jde o novelu zákoníku práce, od 1. 7. 2009. Byl však přijat přehlasováním veta prezidenta republiky Poslaneckou sněmovnou 9. 9. 2009, kdy již nebylo možné v textu cokoliv měnit. Zákon obsahuje v článku VI. přechodné ustanovení, podle kterého, jestliže doba prvních 3 dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které náhrada mzdy nebo platu nepřísluší, neuplynula do dne 30. 6. 2009, postupuje se při uplatnění práva na náhradu mzdy nebo platu již podle právní úpravy ve znění účinném ode dne 1. 7. 2009. Ustanovení o účinnosti zákona k 1. 7. 2009 je ovšem neaplikovatelné, neboť k jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů došlo až 24. 9. 2009, a zákon tak nabude účinnosti 15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů (podle § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv). I kdyby však toto přechodné ustanovení zcela chybělo, je nepochybné, že pokud jsou 3 první pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti či karantény ukončeny přede dnem nabytí účinnosti zákona, tj. dnem 9. 10. 2009, novela se tohoto případu vůbec nedotýká. Jestliže ale připadá některý z prvních 3 pracovních dnů na den nabytí účinnosti zákona či později, novela se již na takový pracovní den uplatní. V žádném případě tak nebudou mzdové účetní náhrady mzdy zpětně přepočítávat a doplácet.
Příklad Zaměstnanec je v dočasné pracovní neschopnosti od 4. 10. 2009. Pracuje v 11,5hodinových směnách. První 3 tyto směny jsou denní směny ve dnech 5. a 6. 10. 2009 a noční směna začínající dne 9. 10. 2009. Protože zákon nabyl účinnosti dnem 9. 10. 2009, spadá třetí uvedená směna již do doby jeho účinnosti. Proto v ní neobdrží náhradu mzdy již jen za 1 hodinu, zatímco za zbylých 10,5 hodiny mu tato přísluší. Kapitola 3 PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK str. 141
V oddílu 3.8.5 v písmenu a) si doplňte za slova „od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti“ slova „a od 1. dne karantény“. Dále si vyškrtněte celý text dosavadního písmene b).
2
Abeceda mzdové účetní 2009 19. vydání 2. aktualizace k 1. 8. 2009 Kapitola 1 OSOBNÍ A MZDOVÁ AGENDA str. 13
V části Právní předpisy a jejich zkratky použité v kapitolách 1, 2, 3, 4 a 11 si u následujících předpisů do výčtu novel doplňte: ZZ – dále ve znění zákona č. 158/2009 Sb. NVPP – ve znění nařízení vlády č. 74/2009 Sb. (účinnost 1. 4. 2009), nařízení vlády č. 130/2009 Sb. (účinnost 1. 6. 2009) a dále nařízení vlády č. 201/2009 Sb. (účinnost 1. 7. 2009). Poznámka: s účinností od 1. 7. 2009 byla rovněž schválena novela nařízením vlády č. 133/2009 Sb., která ale byla zrušena nařízením vlády č. 201/2009 Sb., takže účinnost nenabyla.
Kapitola 2 PRACOVNĚPRÁVNÍ A MZDOVÉ MINIMUM str. 37 a 38 K bodu 3 na straně 37: Zákaz diskriminace uvedený v bodě 3 je nutné s účinností od 1. 9. 2009 posuzovat (kromě ZP) podle již přijatého antidiskriminačního zákona č. 198/2009 Sb. Pro účely zákona o zaměstnanosti ale zatím i nadále zůstává vymezení příslušných pojmů v něm obsažených, které není zcela totožné s antidiskriminačním zákonem. K eventuálnímu soudnímu řízení ve věci diskriminace bylo novelou § 133a OSŘ, provedenou rovněž zákonem č. 198/2009 Sb., dosavadní pravidlo (předposlední odstavec na str. 38) zpřesněno tak, že pokud žalobce (zaměstnanec) uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného (zaměstnavatele) došlo z uvedených důvodů k přímé nebo nepřímé diskriminaci, je tento žalovaný povinen prokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. Současně si v odkazu po straně na § 133a OSŘ škrtněte slova „odst. 1“. str. 81
Odkaz po straně zcela nahoře „§ 172 ZP“ škrtněte a k druhému odstavci si uveďte odkaz „§ 172 ZNP“.
str. 86
Odkaz po straně dole „§ 132 odst. 5“ si opravte na „§ 13 odst. 5“.
str. 87
Odkaz po straně „§ 64 odst. 1 písm. f) ZNP“ si posuňte o jeden odstavec výše.
str. 91 K redakční poznámce: Ve věci tohoto výkladu bylo vedeno jednání mezi MPSV a AKV, avšak obě strany setrvaly na svých názorech. V záležitosti nároku na náhradu mzdy při pracovní neschopnosti v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec vykázal neomluvenou absenci, tedy 3
existuje i nadále dvojí výklad, což platí také o přístupu odborníků na pracovní právo. Na internetové stránce MPSV však již není uveden předposlední odstavec, v němž se konstatovalo porušení zákona s možnostmi dalších dopadů ze strany státních orgánů. str. 100 K písmenu a) Platový tarif: Změnou nařízení vlády č. 564/2006 Sb. (NVPP) provedenou s účinností od 1. 4. 2009 nařízením vlády č. 74/2009 Sb. byla zrušena dosavadní první stupnice platových tarifů a zaměstnanci, kteří byli na jejím základě odměňováni, byli převedeni do dosavadní stupnice druhé. Současně byly tyto stupnice jako přílohy NVPP nově označeny čísly 1 a 2. Další změnou NVPP, provedenou nařízením vlády č. 130/2009 Sb., byly s účinností od 1. 6. 2009 zvýšeny platové tarify v obou těchto stupnicích. Ještě další novelou NVPP, provedenou s účinností od 1. 7. 2009 nařízením vlády č. 201/2009 Sb., byla doplněna nová třetí platová stupnice (nová příloha 3 NVPP) se zvýhodněnými platovými tarify pro zdravotnické pracovníky. str. 107 a 108 K části Výše repo sazby k prvnímu dni pololetí: V přehledu nahoře na str. 108 si doplňte údaj „k 1. 7. 2009 – 1,5 %“. Zároveň se omlouváme, že v textu komentáře, ve vzorci a v nadpisu k výši sazeb se chybně používá pojem „repro sazba“ – opravte si prosím na „repo sazba“. str. 108
V textu o okamžitém zrušení pracovního poměru (odstavec začínající slovy „Pro úplnost uveďme...“) je omylem uvedena informace, že zaměstnanci vznikne nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za 2 měsíce – správně má být uvedeno, že je to ve výši „nejméně trojnásobku průměrného měsíčního výdělku“.
Kapitola 4 SRÁŽKY ZE MZDY str. 155 a 156 K provádění srážek z dávek nemocenského pojištění byl Českou správnou sociálního zabezpečení vydán dne 26. 3. 2009 metodický pokyn, označený jako Informační list č. 10/2009. ČSSZ v něm konstatuje, že OSSZ provádějí srážky při výkonu rozhodnutí, nařízené soudem, soudním exekutorem, popřípadě správním orgánem. Pro tento účel se rozlišuje, zda OSSZ vyplácí dávky nemocenského pojištění v době trvání zaměstnání či nikoliv. V prvním z uvedených případů se vyžaduje, aby exekuční rozhodnutí bylo soudem, exekutorem nebo správním orgánem doručeno přímo OSSZ a jí adresováno. OSSZ neprovádí srážky na základě exekučního rozhodnutí adresovaného jiným subjektům, například zaměstnavatelům. Avšak na základě sdělení zaměstnavatele, že jsou vůči žadateli o dávku prováděny srážky, oznámí OSSZ soudu, že povinný uplatnil nárok na dávku. Lze proto doporučit, aby i nadále zaměstnavatelé sdělovali tuto skutečnost OSSZ, popřípadě pro informaci ji zaslali kopii exekučního rozhodnutí. Jestliže je OSSZ jediným plátcem dávek nemocenského pojištění, například když nárok vznikne v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání, je třeba, aby zaměstnavatel 4
oznámil, že jsou proti zaměstnanci vedeny srážky na základě exekuce a OSSZ předal kopii nařízení výkonu rozhodnutí a sdělil i další skutečnosti (uváděné jinak v potvrzení o zaměstnání). OSSZ pak postupuje tak jako nový zaměstnavatel. str. 158
K textu nahoře, který se týká výpočtu čisté mzdy, je třeba výslovně konstatovat, že daňový bonus přiznaný z důvodu, že poplatník vyživuje dítě, které s ním žije v domácnosti, není možné pro účely srážek ze mzdy brát v úvahu. To platí obdobně jako pro účely zjištění čistého měsíčního průměrného výdělku. Tento bonus totiž není součástí daňové zálohy.
Kapitola 5 POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ K ÚŘADU PRÁCE A VZÁJEMNÉ VZTAHY str. 167
V prvním odstavci poslední věta „Zvláštní antidiskriminační…“ se vypouští a nahrazuje větou: „Antidiskriminační zákon (zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací) byl přijat a zveřejněn ve Sbírce zákonů pod č. 198/2009 Sb. s účinností od 1. 9. 2009. Zákon upravuje jednotlivé formy diskriminace, přípustné formy rozdílného zacházení a právní prostředky ochrany před diskriminací. Působnost ve věcech práva na rovné zacházení a ochranu před diskriminací vykonává podle tohoto zákona Veřejný ochránce práv.“ str. 192 Na konec textu kapitoly 5.5.1 se doplňuje nový text: „Nařízení vlády č. 64/2009 Sb. stanoví druhy prací, které agentura nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat. V příloze tohoto nařízení vlády jsou uvedeny možné vyjímky, např. pro zedníky, svářeče, švadleny aj.“ str. 193 K části textu kapitoly 5.6 „Kdy a za jaké období se může o vyplácení mzdy žádat?“: Na základě zákona č. 217/2009 Sb., který novelizuje zákon č. 118/2000 Sb., může zaměstnanec uplatnit mzdové nároky nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy úřad práce zveřejnil na své úřední desce informace soudu o zaměstnavateli, na jehož majetek bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo byl podán insolvenční návrh a jsou splněny další podmínky podle zákona. Údaje o termínech jsou zveřejňovány na internetových stránkách MPSV a úřadů práce. Nevyplacené mzdové nároky (za 3 měsíce) z rozhodného období (6 měsíců) vyplatí na základě písemné žádosti (formulář) příslušný úřad práce. str. 194
K části textu kapitoly 5.6 Kolik může ÚP vyplatit (tučně jsou zvýrazněny změny oproti textu v publikaci): Výše vyplacených dlužných mzdových nároků může být buď v částce, kterou zaměstnanec prokáže, maximálně však 1,5násobek částky, kterou každoročně vyhlašuje MPSV a která platí vždy pro období od 1. 5. do 30. 4. Pro období od 1. 5. 2009 5
do 30. 4. 2010 je to maximální měsíční částka 35 313 Kč (tj. 23 542 Kč × × 1,5násobek – sdělení MPSV č. 80/2009 Sb.). Je-li tedy dlužná částka vyšší, obdrží zaměstnanec od ÚP maximálně za jeden měsíc 35 313 Kč. Nepodaří-li se zaměstnanci dlužné mzdové nároky prokázat (chybí ujednání o mzdě, neexistuje mzdový výměr, nedostával výplatní pásky apod.) a zaměstnavatel nepotvrdí výši dlužného mzdového nároku, je vyplacena částka rovnající se minimální mzdě, tj. pro rok 2009 částka 8 000 Kč. Kapitola 6 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI A FUNKČNÍCH POŽITKŮ
Na základě zákona č. 216/2009 Sb. byly s platností od roku 2009 provedeny některé změny v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen DZ), a to: str. 210 Kapitola 6.3 první odstavec k ustanovení § 6 odst. 9 písm. a) DZ nově zní: „Nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle § 230 ZP. Toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům.“ str. 245 Kapitola 6.12 ke čtvrté odrážce pod bodem 2 text Pozor se mění následovně: „Od roku 2009 platí, že plátce daně nebo plátcova pokladna podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSDP), kde je v průběhu vykazovaného zdaňovacího období vybírána nebo srážena daň nebo záloha na daň z příjmů poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 DZ (daňovým nerezidentům), podávají vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 69 ZSDP, včetně příloh uvedených v § 38j odst. 6 DZ, pouze elektronicky ve struktuře a tvaru zveřejněném způsobem umožňujícím dálkový přístup Ministerstvem financí. Tuto povinnost nemá plátce daně, který je fyzickou osobou, ani plátcova pokladna této fyzické osoby, pokud celkový počet poplatníků podle § 2 odst. 3 (daňových nerezidentů), kterým vyplácí příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků, nečiní v průběhu zdaňovacího období více než 10.“
Na základě zákona č. 221/2009 Sb. byly s platností od roku 2009 provedeny některé změny v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a to: str. 217 Kapitola 6.4 na konci prvního odstavce se doplňuje věta: „Při výpočtu základu se při stanovení částky povinného pojistného nepřihlíží ke slevám nebo k mimořádným slevám na pojistném u zaměstnavatele a ani k jiným částkám, o které si zaměstnavatel snižuje odvody povinného pojistného.“
6
str. 218
Odstavec k § 6 odst. 15 DZ nově zní (oprava chyby uvedené v publikaci):
„Jedná-li se o příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitek plynoucí daňovému nerezidentovi ze zdroje na území ČR, z něhož se daň vybírá srážkou podle § 36 DZ“. str. 219
Dále si opravte tabulku na konci příkladu, která má správně znít (oprava chyby uvedené v publikaci):
druh příjmu dohoda o pracovní činnosti
hrubá mzda
sociální zdravotní základ záloha na srážková pojistné pojistné danì daň 15 % daň 15 %
7 000 1 750
odměna člena stat. orgánu 25 000
0
630
9 380
2 250
27 250
1 410 4 087
Kapitola 8 POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
Slevy na pojistném Zákonem č. 221/2009 Sb., kterým je novelizován zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se vkládá nové ustanovení § 21a, které se týká slev na pojistném. Sleva na pojistném náleží poprvé za kalendářní měsíc srpen 2009 na období do konce roku 2010, naposledy tedy náleží za prosinec 2010. Slevu na pojistném podle § 21a zákona o pojistném může uplatnit (má nárok) zaměstnavatel, a to za každého zaměstnance, uvedeného v § 3 odst. 1 písm. b) pod body 1 až 13 zákona o pojistném. Sleva na pojistném náleží za zaměstnance, kteří: ¾ vykonávají zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění (vyjma zaměstnání malého rozsahu), Tj. za zaměstnance v pracovním poměru, činné na základě dohody o pracovní činnosti, členy družstva, kde podmínkou je jejich pracovní vztah k družstvu, soudce, poslance, senátory, uvolněné členy zastupitelstva územních samosprávných celků, dobrovolné pracovníky pečovatelské služby, pěstouny, kterým je vyplácena odměna náležející pěstounovi, osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a pracovníky v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů. ¾ kteří mají vyměřovací základ nižší než 1,15násobek průměrné mzdy zaokrouhlený na celé stokoruny směrem nahoru, tj. 27 100 Kč, Pro kalendářní rok 2009 je 1,15násobek průměrné mzdy 27 088,25 Kč (tj. 1,15 × × 23 555 Kč), po zaokrouhlení na celé stokoruny směrem nahoru to je 27 100 Kč. Výše průměrné mzdy pro rok 2010 bude stanovena nařízením vlády až v září 2009, teprve pak bude vypočtena hranice vyměřovacího základu pro slevy na pojistném v roce 2010.
7
¾ jejichž zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc, Trváním zaměstnání se rozumí období ode dne, od něhož byl pracovní vztah uzavřen, do dne, v němž naposledy trvá. Trvání zaměstnání nesouvisí s trváním nemocenského pojištění. ¾ jejichž zaměstnání mělo trvat déle než 3 kalendářní měsíce, Pokud je zaměstnání prodlouženo dodatkem k pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti, posuzuje se jeho trvání jako nepřerušené, a to od měsíce, v němž k takovému úkonu došlo. Pokud však zaměstnanec po skončení pracovního poměru uzavře se zaměstnavatelem další pracovní poměr (i když tyto na sebe bezprostředně navazují, náleží sleva až od vzniku nového pracovního poměru). Sleva na pojistném se týká zaměstnanců: • kteří splnili současně všechny výše uvedené podmínky, • kteří v kalendářním měsíci dosáhli nižšího příjmu než sjednaného, například proto, že v průběhu kalendářního měsíce pobírali náhradu mzdy a dávky nemocenského pojištění, měli neplacené volno, rodičovskou dovolenou a z tohoto důvodu mají nižší vyměřovací základ, • nebo jim tyto důvody sice trvaly po celý kalendářní měsíc, ale byly jim zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Sleva na pojistném: ¾ náleží za kalendářní měsíc, ¾ výše činí 3,3 % rozdílu mezi 1,15násobkem průměrné mzdy (tj. 27 100 Kč) a vyměřovacím základem zaměstnance, ¾ se poskytuje do maximální výše 25 % vyměřovacího základu zaměstnance, ¾ se zaokrouhluje za jednotlivé zaměstnance na celé koruny směrem nahoru. Sleva na pojistném nenáleží za zaměstnance, kteří: • vykonávají zaměstnání malého rozsahu (i když jsou z titulu tohoto zaměstnání účastni nemocenského pojištění), • jsou činní na základě dohody o provedení práce, členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, členové zastupitelstev odměňovaní jako neuvolnění členové, funkcionáři občanských sdružení, likvidátoři, • jsou z titulu výkonu činnosti účastni pouze důchodového pojištění (uvedené v ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) pod body 14 a 15 zákona o pojistném), tj. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditních společností, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou odměňováni, a členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena,
8
•
pokud výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo, kterým je zúčtován započitatelný příjem po skončení zaměstnání.
Sleva na pojistném nenáleží od kalendářního měsíce, v němž: ¾ byla doručena výpověď z pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti zaměstnanci nebo zaměstnavateli, ¾ byla uzavřena dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o rozvázání pracovního poměru nebo zrušení dohody o pracovní činnosti, ¾ byl zaměstnavatel nebo zaměstnanec vyrozuměn o zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Nárok na slevu na pojistném nemá zaměstnavatel: • který vstoupil do likvidace, nebo • vůči němuž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o prohlášení konkurzu na jeho majetek, a to od prvního dne kalendářního měsíce, kdy tyto skutečnosti nastaly.
Sleva na pojistném při souběhu zaměstnání Vykonává-li zaměstnanec pro téhož zaměstnavatele více zaměstnání, která zakládají účast na nemocenském pojištění (s výjimkou zaměstnání malého rozsahu), považuje se za vyměřovací základ pro účely slevy na pojistném úhrn vyměřovacích základů ze všech těchto zaměstnání (vyjma zaměstnání malého rozsahu). Zaměstnanec musí alespoň v jednom zaměstnání splňovat podmínky pro poskytnutí slevy, v ostatních zaměstnáních nemusí zaměstnání trvat po celý kalendářní měsíc, ani nemusí trvat déle než 3 kalendářní měsíce.
Mimořádná sleva na pojistném Mimořádná sleva: ¾ náleží za zaměstnance, jejichž zaměstnání trvalo k 31. srpnu 2009, přičemž se však u těchto zaměstnanců přihlíží ke všem zaměstnáním, která trvala v těchto kalendářních měsících, ¾ náleží za kalendářní měsíce leden až červenec 2009, ¾ mimořádnou slevu si zaměstnavatel odečte od pojistného odváděného za měsíc srpen 2009, a to až po odečtu slevy za kalendářní měsíc srpen 2009 a přednostně před odečtem náhrady mzdy a před odečtem vyplacených dávek, ¾ zaměstnavatel k Přehledu za měsíc srpen 2009 přiloží Přílohu, ve které uvede počet zaměstnanců a výši mimořádné slevy za všechny zaměstnance podle jednotlivých kalendářních měsíců od ledna do července 2009. Zaměstnavatel uplatňuje slevu na pojistném předložením tiskopisu „Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách“, na kterém uvede úhrn slev na pojistném, který mu za kalendářní měsíc náleží, a údaj o počtu zaměstnanců, za které mu sleva 9
na pojistném náleží. Nový tiskopis (doplněný o slevy na pojistném), je uveřejněn na webové stránce ČSSZ (www.cssz.cz). Úhrn slev na pojistném lze uplatnit jen do dne splatnosti pojistného za kalendářní měsíc, tj. do 20. kalendářního dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li 20. kalendářní den na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pro podání „Přehledu“ následující pracovní den (lhůta stanovená k podání „Přehledu“ za měsíc srpen je pondělí 21. září 2009), to znamená, že v tento den musí být podána poštovní zásilka nebo učiněno podání „Přehledu“ u příslušné OSSZ). V případě, že bude úhrn odečitatelných položek (úhrn slev na pojistném, zúčtovaných náhrad mezd, zúčtované dávky NP) vyšší než vykázané pojistné celkem, vrátí OSSZ do 14 dnů ode dne obdržení „Přehledu“ rozdíl, nemá-li zaměstnavatel vůči ní splatný závazek. Za žádost o úhradu tohoto rozdílu se považuje podání tiskopisu „Přehledu“ za příslušný kalendářní měsíc. Obdobně to platí při uplatnění mimořádné slevy na pojistném za kalendářní měsíce leden až červenec 2009. Pro účely uplatnění slevy na pojistném by zaměstnavatel měl: • vést seznam zaměstnanců včetně výše uplatněné slevy na pojistném za jednotlivé zaměstnance zaokrouhlené na celé koruny směrem nahoru v jednotlivých kalendářních měsících, a • doložit, že slevu na pojistném uplatnil za zaměstnance, kteří v jednotlivých kalendářních měsících splňovali stanovené podmínky pro uplatnění slevy na pojistném. V souvislosti se zavedením slev na pojistném byl novelizován zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v tom, že slevy se týkají pouze zaměstnavatelů a nikoliv zaměstnanců. Základem daně u zaměstnanců zůstává nadále superhrubá mzda, to znamená, že k hrubé mzdě zaměstnance se připočte pojistné, které platí za zaměstnance zaměstnavatel, nesnížené o slevy na pojistném. Slevy na pojistném tedy nemají žádný dopad na stanovení superhrubé mzdy jako základu pro daň z příjmů.
Příklady 1. Zaměstnanec dosáhl v kalendářním měsíci vyměřovací základ 18 000 Kč. Sleva na pojistném uplatněná zaměstnavatelem za tohoto zaměstnance v tomto případě bude: S = 3,3 × (27 100 – 18 000) : 100 = (3,3 × 9 100) : 100 = 300,30 Kč, po zaokrouhlení 301 Kč. 2. Zaměstnanec dosáhl v kalendářním měsíci vyměřovací základ 2 400 Kč (např. byl po převážnou část měsíce dočasně práce neschopen). Sleva na pojistném uplatněná zaměstnavatelem za tohoto zaměstnance v tomto případě bude: S = 3,3 × (27 100 – 2 400) : 100 = (3,3 × 24 700) : 100 = 815,10 Kč, po zaokrouhlení 816 Kč. 10
Vzhledem k tomu, že částka 816 Kč je vyšší než 25 % vyměřovacího základu zaměstnance (25 % z 2 400 = 600 Kč), může zaměstnavatel uplatnit v tomto případě slevu na pojistném pouze ve výši 25% vyměřovacího základu zaměstnance, tj. částku 600 Kč. 3. Zaměstnanec uzavře pracovní poměr na dobu neurčitou od 1. 8. 2009, do zaměstnání nastoupí v pondělí 3. 8. 2009. Jeho mzda činí 18 000 Kč měsíčně. Sleva na pojistném náleží od srpna 2009, protože v srpnu byl zaměstnancem v pracovním poměru po celý kalendářní měsíc, byl účasten nemocenského pojištění a jeho vyměřovací základ je nižší než 27 100 Kč. 4. Zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr na dobu určitou od 1. 1. do 15. 11. 2009. Jeho mzda činí 18 000 Kč měsíčně. Sleva na pojistném za měsíc listopad 2009 nenáleží, neboť zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc. 5. Zaměstnanec má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti od 1. 1. do 30. 11. 2009. Odměna činí 100 Kč za hodinu, zaměstnanec má určeno, že jeho pracovní doba nepřesáhne v průměru 20 hodin týdně. Ve všech měsících činí jeho odměna více než 2 000 Kč. Sleva na pojistném na tohoto zaměstnance nenáleží, jeho zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu. 6. Jednatel s.r.o. má odměnu 10 000 Kč měsíčně, z této částky se platí pojistné na důchodové pojištění. Zároveň je zaměstnancem v pracovním poměru, mzda činí 15 000 Kč měsíčně. Sleva na pojistném v tomto případě náleží jen z titulu zaměstnance v pracovním poměru, které založilo účast na nemocenském pojištění, přihlíží se proto pouze k příjmu 15 000 Kč. 7. Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr od 1. 10. 2009 na dobu neurčitou, v tomto dni nastoupil do zaměstnání. Ve zkušební době v listopadu mu zaměstnavatel zrušil pracovní poměr ke dni 30. 11. 2009. Mzda za říjen činila 15 000 Kč, za listopad 17 000 Kč. Sleva na pojistném náleží za říjen, za listopad již nenáleží. Zaměstnání mělo trvat déle než 3 měsíce, proto sleva za říjen náleží. Za listopad sleva nenáleží, neboť v tomto měsíci byl zaměstnanec vyrozuměn o zrušení pracovního poměru ve zkušební době. 8. S poživatelem starobního důchodu byl uzavřen pracovní poměr na dobu určitou od 1. 8. do 31. 10. 2009. Dne 26. 10. byla pracovní smlouva prodloužena do 31. 12. 2009. Jeho mzda činí 14 000 Kč měsíčně. Za srpen a září sleva nenáleží, protože zaměstnání nemělo trvat déle než 3 kalendářní měsíce. Za říjen sleva náleží, v tomto měsíci bylo již zřejmé, že pracovní poměr bude trvat déle než 3 kalendářní měsíce. 9. S poživatelem invalidního důchodu byla uzavřena dohoda o pracovní činnosti na dobu od 1. 8. do 30. 9. 2009. Od 1. 10. do 30. 11. 2009 byla s tímto poživatelem důchodu uzavřena pracovní smlouva. Na základě dohody o pracovní činnosti pracoval podle potřeby zaměstnavatele, neměl určenou pracovní dobu, stanovena byla pouze odměna 80 Kč na hodinu a rozsah pracovní doby byl stanoven tak, že nebude 11
v průměru vyšší než 20 hodin týdně. Podle pracovní smlouvy má stanovenou pracovní dobu na 4 hodiny denně od pondělí do pátku, mzda za hodinu činí 90 Kč. Sleva na pojistném na tohoto zaměstnance nenáleží. Zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti je zaměstnáním malého rozsahu, k tomuto zaměstnání se nepřihlíží. Zaměstnání v pracovním poměru nemá trvat alespoň 3 měsíce, proto z něho také sleva na pojistném nenáleží. 10. Zaměstnanec skončil pracovní poměr dne 30. 6. 2009, od 1. 7. 2009 je mu přiznán starobní důchod. Nadále bude u tohoto zaměstnavatele pracovat, novou pracovní smlouvu na poloviční úvazek s měsíční mzdou 7 000 Kč uzavřel od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009. Mimořádná sleva za leden až červen nenáleží, protože zaměstnání, které skončilo 30. 6. 2009, netrvalo do 31. 8. 2009. Zaměstnavatel má nárok za červenec na mimořádnou slevu a od srpna do prosince na slevu na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce. 11. Pracovní poměr byl se zaměstnancem uzavřen od 1. 3. 2007 na dobu neurčitou. V měsíci říjnu 2009 podal zaměstnanec výpověď z pracovního poměru, výpovědní lhůta končí 31. 12. 2009. Sleva na pojistném nenáleží od měsíce října 2009. 12. Pracovní poměr byl se zaměstnancem uzavřen od 1. 3. 2007 na dobu neurčitou. V měsíci říjnu 2009 podal zaměstnanec výpověď z pracovního poměru, výpovědní lhůta končí 31. 12. 2009. V prosinci vzal zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele výpověď zpět. Sleva na pojistném nenáleží za měsíce říjen a listopad 2009. Za měsíc listopad sleva na pojistném nenáleží bez ohledu na to, zda k zpětvzetí výpovědi došlo před podáním přehledu za měsíc listopad 2009 nebo až po podání tohoto přehledu. Od měsíce prosince sleva na pojistném náleží. 13. Pracovní poměr byl se zaměstnancem uzavřen od 1. 3. 2007 na dobu neurčitou. Dne 14. září 2009 podal zaměstnanec výpověď z pracovního poměru, výpovědní lhůta končí 30. listopadu 2009. Dne 29. září 2009 vzal zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele výpověď zpět. Sleva za měsíc září 2009 náleží, neboť splnění podmínek se posuzuje k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se sleva na pojistném uplatňuje. 14. Pracovní poměr byl se zaměstnancem sjednán od 1. 3. 2007 na dobu neurčitou. Dne 20. dubna 2009 tento zaměstnanec nastoupil výkon trestu odnětí svobody. Pracovní poměr nadále trvá (nebylo použito ustanovení § 55 odst. 1 písm. a) zákoníku práce). Zaměstnanec byl z výkonu trestu propuštěn dne 20. 10. 2009 a do zaměstnání opět nastoupil dne 21. 10. 2009. Zaměstnavatel může za tohoto zaměstnance uplatnit mimořádnou slevu na pojistném za měsíce leden až březen 2009, neboť jeho zaměstnání trvá k 31. 8. 2009. Slevu na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce může uplatnit od měsíce října 2009.
12
15. Zaměstnanec v pracovním poměru má sjednanou měsíční mzdu ve výši 90 000 Kč. V průběhu měsíce srpna 2009 byl dočasně práce neschopným a jeho vyměřovací základ v tomto měsíci byl pouze 18 000 Kč. Sleva na pojistném za měsíc srpen náleží, neboť vyměřovací základ zaměstnance, ze kterého se platí pojistné, je v tomto případě nižší než 27 100 Kč. 16. Zaměstnanec dosáhl v měsíci září 2009 maximální vyměřovací základ, v listopadu byl dočasně práce neschopným a v tomto měsíci měl zúčtovaný příjem ve výši 21 000 Kč. Z tohoto vyměřovacího základu se po dosažení maximálního vyměřovacího základu pojistné již neodvádí. Sleva na pojistném náleží, neboť zaměstnavatel za tohoto zaměstnance nebyl povinen žádné pojistné odvádět. 17. Zaměstnanec dosáhl maximálního vyměřovacího základu v říjnu 2009. V tomto měsíci mu byl zúčtován příjem ve výši 150 000 Kč, ale vyměřovacím základem pro odvod pojistného za tento měsíc byla jen částka 14 000 Kč (dopočet do maximálního vyměřovacího základu 1 130 640 Kč). Nárok na slevu na pojistném za měsíc říjen nebude, vyměřovacím základem zaměstnance je v tomto případě částka 150 000 Kč. 18. Zaměstnanci skončil pracovní poměr dne 30. 9. 2009. Za měsíc září měl zaměstnavatel u tohoto zaměstnance nárok na slevu na pojistném. V měsíci říjnu tomuto zaměstnanci dodatečně zúčtoval započitatelný příjem ve výši 5 600 Kč. Nárok na slevu na pojistném z této částky nelze uplatnit, neboť v měsíci říjnu již netrvalo zaměstnání a částku 5 600 Kč nelze ani připočítat k příjmům zúčtovaným v měsíci září 2009. 19. Zaměstnanec má se zaměstnavatelem uzavřeny od roku 2008 dva pracovní vztahy, mzda činí 13 000 Kč a 10 000 Kč za kalendářní měsíc. Pracovní poměr, v němž činí mzda 10 000 Kč, byl sjednán do 31. 10. 2009. V měsíci listopadu je zaměstnanci ze skončeného zaměstnání dodatečně zúčtován započitatelný příjem ve výši 6 000 Kč. Pro účely výpočtu mimořádné slevy na pojistném (za měsíce leden až červenec 2009) a slevy na pojistném za měsíce srpen až říjen 2009 se sčítají vyměřovací základy ze všech zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění (s výjimkou vyměřovacích základů ze zaměstnání malého rozsahu); vyměřovací základ v tomto případě činí 23 000 Kč. V měsíci listopadu 2009 je vyměřovacím základem pro výpočet slev na pojistném pouze příjem ze zaměstnání, které trvá, tedy částka 13 000 Kč, a k dodatečně zúčtované částce 6 000 Kč se nepřihlíží, i když se pojistné za měsíc listopad z této částky odvádí, neboť je započitatelným příjmem zúčtovaným po skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. 20. Zaměstnanec pracuje v pracovním poměru u jednoho zaměstnavatele, kde mzda činí 24 000 Kč měsíčně. U druhého zaměstnavatele pracuje také v pracovním poměru, kde mzda činí 15 000 Kč. Oba zaměstnavatelé mohou na tohoto zaměstnance uplatnit slevu na pojistném.
13
21. Zaměstnanec má s týmž zaměstnavatelem uzavřeny dva pracovní poměry na dobu neurčitou. Z jednoho pracovního poměru činí mzda 20 000 Kč a z druhého 10 000 Kč měsíčně. Zaměstnavatel nemůže na tohoto zaměstnance uplatnit slevu na pojistném, neboť úhrn jeho vyměřovacích základů činí 30 000 Kč za kalendářní měsíc. 22. Zaměstnanec je zaměstnán u zaměstnavatele v pracovním poměru od roku 2007, mzda činí 16 000 Kč měsíčně. Od 16. 11. 2009 uzavřel s týmž zaměstnavatelem další pracovní poměr na dobu neurčitou, mzda činí 7 000 Kč měsíčně. Za listopad z tohoto zaměstnání obdržel mzdu 3 500 Kč, neboť odpracoval v tomto měsíci jen část pracovní doby. Nový pracovní poměr není zaměstnáním malého rozsahu, protože sjednaný měsíční příjem činí 7 000 Kč. Úhrn vyměřovacích základů v listopadu činí 19 500 Kč, od prosince 23 000 Kč. Sleva na pojistném náleží. 23. Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v pracovním poměru, měsíční mzda činí 16 000 Kč. Od 16. 11. 2009 uzavřel s týmž zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti za podmínky, že odměna činí 80 Kč za hodinu a pracovní doba nebude v průměru vyšší než 20 hodin týdně. Za listopad činila odměna za činnost z dohody o pracovní činnosti 3 500 Kč. Vyměřovacím základem zaměstnance pro účely slevy na pojistném za měsíc listopad bude 16 000 Kč. Dohoda o pracovní činnosti je zaměstnáním malého rozsahu, a proto se k odměně 3 500 Kč nepřihlíží. 24. Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele v pracovním poměru, mzda činí 16 000 Kč měsíčně, a na dohodu o pracovní činnosti s pracovní dobou v sobotu a v neděli 10 hodin denně za 120 Kč na hodinu. Pracovní poměr skončil v průběhu měsíce listopadu 2009, mzda za listopad činila 3 400 Kč. Odměna z dohody o pracovní činnosti činila 9 600 Kč. Žádné zaměstnání není zaměstnáním malého rozsahu. Vyměřovacím základem pro účely slevy na pojistném je u tohoto zaměstnance v měsíci listopadu úhrn vyměřovacích základů, tj. částka 13 000 Kč. 25. Zaměstnavatel podal „Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách“ za měsíc říjen dne 12. 11. 2009. Po podání „Přehledu“ zjistil, že sleva mohla být uplatněna o 800 Kč vyšší. Nový „Přehled“ se správnými údaji podá do 20. 11. 2009. Sleva za měsíc říjen náleží ve výši o 800 Kč vyšší, než bylo uvedeno na „Přehledu“ podaném dne 12. 11. 2009. 26. Zaměstnavatel podal „Přehled o výši pojistného a vyplacených dávkách“ za měsíc říjen dne 12. 11. 2009. Po podání „Přehledu“ zjistil, že sleva mohla být uplatněna o 800 Kč vyšší. „Opravný Přehled“ podá do 26. 11. 2009. Sleva za měsíc říjen náleží jen ve výši uvedené na „Přehledu“ ze dne 12. 11. 2009. Dodatečně lze podat nový „Přehled“ se správnými údaji jen do 20. 11. 2009, aby sleva za říjen náležela.
14
Abeceda mzdové účetní 2009 19. vydání 1. aktualizace k 1. 3. 2009 Kapitola 2 PRACOVNĚPRÁVNÍ A MZDOVÉ MINIMUM str. 58
Opravte si prosím v pododdílu 2.2.6.7 formulaci bodu 7, který má správně znít: „7. Do 8 dnů ohlásit příslušné zdravotní pojišťovně ukončení pracovního poměru zaměstnance a ve stejné lhůtě oznámit tuto skutečnost OSSZ.“ K odkazu na podkapitolu, který je uvedený po straně textu, si doplňte „a též § 94 odst. 1 ZNP“.
str. 122
Opravte si prosím v pododdílu 2.10.5.5 v písmenu l) chybné označení § 102 odst. 1 ZP označením § 103 odst. 1 písm. k) ZP.
Kapitola 5 POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ K ÚŘADU PRÁCE A VZÁJEMNÉ VZTAHY str. 193
U podkapitoly 5.6 má správně odkaz na zákon uvedený po straně textu znít: „zák. č. 118/2000 Sb.“
str. 193
V podkapitole 5.6 má část Kdy a za jaké období se může o vyplacení mzdy žádat? správně znít (tučně jsou zvýrazněny změny oproti textu v publikaci): Kdy a za jaké období se může o vyplacení mzdy žádat? Podle zákona č. 118/2000 Sb. může zaměstnanec požádat ÚP o uspokojení mzdových nároků ve lhůtě do 1 měsíce od zveřejnění návrhu na prohlášení konkurzu na svého zaměstnavatele. Údaje o tom, kdy byl podán, jsou zveřejňovány na úřední desce ÚP, na internetových stránkách MPSV www.mpsv.cz. Je-li např. návrh na prohlášení konkurzu zveřejněn dne 19. 12. 2008, je možné o vyplacení dlužných mzdových nároků žádat do 19. 1. 2009. Dále je důležité, za jaké období (za jaké měsíce) mohou být mzdové nároky vyplaceny. Jde o nevyplacené mzdové nároky v období 6 měsíců předcházejících měsíci, ve kterém byl návrh podán. V tomto příkladu to bude znamenat období od 1. 6. 2008 do 30. 11. 2008. Bude-li tedy zaměstnavatel dlužit zaměstnanci mzdu za červenec a srpen 2008 a zaměstnanec o vyplacení této dlužné mzdy požádá do 19. 1. 2009, uhradí mu ji ÚP. Kapitola 7 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ str. 321 V oddíle 7.5.3 má druhá věta v příkladu správně znít takto: „U zaměstnavatele B, kde pracuje na základě pracovní smlouvy, dosahuje výdělku ve výši 1 100 Kč.“ 15
Kapitola 9 DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ str. 393
V oddíle 9.2.1 poslední odrážka – výpočet maximální výše DVZ pro PPM a VPTM si prosím opravte pomocný výpočet, který má správně znít: „tj. 610 Kč + 60 % z 260 Kč = 610 Kč a 156 Kč = 766 Kč.“ str. 394 529 Kč str. 395 1 296 Kč
Opravte si prosím poslední řádek tabulky, který má správně znít: peněžitá pomoc v mateřství
(69 % z 766 Kč)
Opravte si prosím poslední řádek tabulky, který má správně znít: u člena jednotky Sboru dobrovolných (100 % z 1 296 Kč) hasičů
Kapitola 10 DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ str. 436
Vzhledem k tomu, že ČSSZ koncem ledna zveřejnila nový výklad, má třetí příklad od shora znít následovně: Žadatel požádal o starobní důchod s datem přiznání 1. 1. 2009, dne 31. 12. 2008 ukončil pracovní poměr. V době od 15. 12. 2008 do 10. 1. 2009 byl v dočasné pracovní neschopnosti, nemocenské náleželo do 31. 12. 2008, od 1. 1. 2009 byla zahájena výplata starobního důchodu.
ABECEDA MZDOVÉ ÚÈETNÍ 2009 19. vydání
JUDr. Boøivoj Šubrt, JUDr. Zdeòka Leiblová, Vìra Pøíhodová, Ing. Alena Skoumalová, Ing. Antonín Danìk, Helena Pøikrylová, Iva Žilinská, JUDr. Dana Lukešová, Jana Dorèáková, JUDr. Martin Mikyska Vydalo nakladatelství ANAG Tisk a vazba Ringier Print CZ a. s. Odpovìdná redaktorka Mgr. Pavlína Šestáková Sazba Ondřej Forman Autorská uzávìrka 12. ledna 2009 ISBN 978-80-7263-497-2 ANAG, spol. s r.o. Kollárovo nám. 698/7, 772 00 Olomouc tel.: 585 757 411, fax: 585 418 867 e-mail:
[email protected] www.anag.cz
16
