Stfiední âechy
1 GEOLOGIE Území pfiírodní památky se nachází v ãeském moldanubiku, v místû holocenních náplavÛ. Podklad tvofií dvojslídné pararuly. Na loukách je podmáãená jílovitá pÛda, pfii povrchu místy se zra‰elinûlou vrstvou. PfievaÏují glejové aÏ slatinné (organozemní) pÛdy.
2
1 Rybník s bohatou litorální zónou s rákosem a orobincem. 2 Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) patfií k vzácn˘m druhÛm prameni‰tních ostfiicov˘ch luk. 3 Samec poláka chocholaãky je nápadnû ãernobíle zbarven˘.
594
CHKO BL 14
V komplexu KVùTENA prameni‰tních ra‰elinn˘ch luk, místy s ra‰eliníkem Sphagnum fallax, jsou nejãastûj‰í ostfiicová spoleãenstva (Caricion fuscae). V nich se vyskytuje napfi. prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), violka bahenní (Viola palustris), suchop˘r úzkolist˘ (Eriophorum angustifolium) atd. V litorálním pásmu, zejména horního rybníka Machlov, jsou vytvofiena cenná vodní a pobfieÏní spoleãenstva s fiadou fytogeograficky v˘znamn˘ch rostlin. Roste zde zevar jednoduch˘ (Sparganium emersum), pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile) a rozrazil ‰títkovit˘ (Veronica scutellata) aj. Z bezobratl˘ch se ZVͤENA v území pfiírodní památky obje-
Pfiírodní památka
âástrovické rybníky
Soustava rybníãkÛ v mûlkém údolí na âástrovickém potoce, 1 km jihov˘chodnû od Vracovic. Katastrální území: Vracovice
Nadmofiská v˘‰ka: 475 m
V˘mûra: 3,56 ha
Vyhlá‰eno: 2001
Pfiírodní rezervaci tvofií tfii malé rybníãky obklopené komplexem prameni‰tních ra‰elinn˘ch luk.
3
CHKO Blaník
4
5 vuje rak bahenní (Astacus leptodactylus), pozorována byla váÏka páskovec krouÏkovan˘ (Cordulegaster boltonii). Z fytofágních broukÛ zde Ïijí mandelinky rákosníãci Donacia aquatica a D. bicolora a z nosatcovit˘ch Bagous angustus. Z obojÏivelníkÛ byl zaznamenán ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris), skokan hnûd˘ (Rana temporaria), s. zelen˘ (R. kl. esculenta) a z plazÛ uÏovka obojková (Natrix natrix). Z ptákÛ tu hnízdí bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra), rákosník obecn˘ (Acrocephalus scirpaceus), ‰oupálek dlouho-
6 prst˘ (Certhia familiaris), potápka malá (Tachybaptus ruficollis) a polák chocholaãka (Aythya fuligula). Horní rybník VYUÎITÍ Machlov slouÏí k extenzivnímu chovu ryb. Mokfiadní louky je tfieba sekat nejménû jednou roãnû, píce je v‰ak vyuÏívána pou-
ze z ãásti plochy, zbytek je nutno kompostovat. BIBLIOGRAFIE 195, 360, 374, 723, 1173, 1180 MAPA ÚZEMÍ
strana 602
4
Drobné lesní rybníãky obklopují zra‰elinûlé louky. 5 Bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra) je druhem vázan˘m na vlhãí louky, kde hnízdí na zemi v hustém porostu. 6 Prameni‰tní ra‰elinná louka s kvetoucím suchop˘rem úzkolist˘m.
CHKO BL 15
595
Stfiední âechy
1 Rezervaci tvofií GEOLOGIE v˘razn˘ hfibet – hrásÈ. Skalním podkladem jsou muskoviticko-biotitické ortoruly. Povrch je balvanit˘, s v˘chozy tvofiícími skalní tvary zvûtrávání a odnosu, mrazové sruby a balvanové proudy. Vrcholové skály mají ãasto zfietelnou deskovitou odluãnost.
1
Buãina na balvanitém vrcholu Malého Blaníku.
596
CHKO BL 16
PÛdami jsou vût‰inou kambizemû a rankery. KVùTENA V rezervaci se setkáme s druhovû chud˘mi acidofilními buãinami (Luzulo-Fagion), pfiedstavujícími typickou vegetaci na minerálnû chud˘ch horninách. Na vlhãích místech (v dolních ãástech suÈov˘ch polí, na úpatí skal apod.) rostou i diagnostické druhy kvûtnat˘ch buãin. Na severozápadních a západních svazích jsou suÈové partie s lípou (Tilia sp.), jilmem (Ulmus sp.), habrem (Carpinus betulus) a javo-
Pfiírodní rezervace
Mal˘ Blaník
Lesní komplex na vrcholu Malého Blaníku (580,3 m n. m.) jihov˘chodnû od LouÀovic pod Blaníkem, v Naãeradecké vrchovinû. Katastrální území: LouÀovice pod Blaníkem
Nadmofiská v˘‰ka: 501– 580 m
V˘mûra: 12,7 ha
Vyhlá‰eno: 1992
Motivem ochrany je zachoval˘ lesní komplex tvofien˘ pfiedev‰ím bikov˘mi buãinami.
CHKO Blaník
2 vûsenku nachovou (Prenanthes purpurea), p‰eníãko rozkladité (Milium effusum) atd. V území byl zaZVͤENA znamenán v˘skyt plÏe zemouna skalního (Aegopis verticillus), vzácné mandelinky dfiepãíka Phyllotreta austriaca, z nosatcovit˘ch broukÛ Rhinomias forticornis, Ceutorhynchus picitarsis, Anthonomus conspersus (na jefiábu), Rutidosoma fallax (na ‰Èavelu) a Acalles boehmei i Echinodera hypocrita; oba dokládají kontinuální trvání lesa. Fauna obratlovcÛ je obdobná faunû Velkého Blaníku. Z ptákÛ zde hnízdí napfi. holub hfiivnáã (Columba palumbus), h. doupÀák (C. oenas), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), v˘r velk˘ (Bubo bubo), kalous u‰at˘ (Asio otus), krutihlav obecn˘ (Jynx torquilla), lejsek ‰ed˘ (Muscicapa striata), l. mal˘ (Ficedula parva), ‰oupálek dlouhoprst˘ (Certhia familiaris) a ‰. krátkoprst˘ (C. brachydactyla).
3
4 rem klenem (Acer pseudoplatanus). Ze zajímavûj‰ích druhÛ rostlin lze na Malém Blaníku
spatfiit samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), baÏanku vytrvalou (Mercurialis perennis),
Bukové porosty VYUÎITÍ jsou nyní 160 a více let staré. Jejich pfiirozené zmlazení je komplikováno okusem zvûfie. Prstenec souãasn˘ch smrkov˘ch monokultur na úpatí Malého Blaníku vznikl ve 20. letech
20. století po kalamitû. Postupnû je rozpracováván k pfiirozené obnovû s cílov˘m stavem skladby dfievin blízk˘m pfiirozenému druhovému sloÏení. Mal˘ Blaník je turisticky atraktivní, prochází tudy znaãená turistická trasa a nauãná stezka. HISTORIE V jádru pfiírodní rezervace se nachází mohutná zfiícenina poutního barokního kostela sv. Máfií Magdalény z 18. století a dal‰í kulturní památky. 98, 199, BIBLIOGRAFIE 273, 339, 351, 576, 723, 928, 992, 1107, 1191, 1302, 1707 MAPA ÚZEMÍ
2
strana 602
Mal˘ Blaník.
3
BaÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis) ukazuje na nepfietrÏité trvání listnatého lesa. 4 Holub hfiivnáã (Columba palumbus) si staví hnízda v korunách stromÛ v‰ech typÛ lesa i v rozpt˘lené zeleni.
CHKO BL 17
597
Stfiední âechy
1 Chránûné úzeGEOLOGIE mí je souãástí ãeského moldanubika. PodloÏí holocenních náplavÛ je tvofieno dvojslídn˘mi pararulami. Na loukách je podmáãená jílovitá pÛda, pfii povrchu místy aÏ s nûkolik decimetrÛ silnou zra‰elinûlou vrstvou (organozemû s gleji). Ra‰elinné louky KVùTENA s pfievahou ostfiic jsou vázány na pramenné polohy s mûlk˘m zra‰elinûl˘m horizontem tvofien˘m ra‰eliníkem Sphagnum palustre. Rostou zde ãetné ohroÏené a vzácné druhy jako napfi. prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), violka bahenní (Viola palustris), starãek potoãní (Tephroseris crispa), v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), rosnatka okrouhlolistá (Drose-
1 Litorál rybníku tvofií rozlehlé porosty orobince ‰irolistého.
598
CHKO BL 18
ra rotundifolia) atd. V odvodÀovacích struÏkách byl vzácnû zji‰tûn v˘skyt kriticky ohroÏeného rozchodníku huÀatého (Oreosedum villosum). V litorálním pásmu Velkého a zejména Malého B˘kovického rybníka roste cenná vodní a pobfieÏní vegetace vãetnû periodicky vznikajících porostÛ obnaÏen˘ch den. V tûchto fytocenózách najdeme fiadu fytogeograficky v˘znamn˘ch a ohroÏen˘ch rostlin, mj. rdest vláskovit˘ (Potamogeton trichoides), laku‰ník vodní (Batrachium aquatile), l. niÈolist˘ (B. trichophyllum), zevar jednoduch˘ (Sparganium emersum), pfiesliãku pofiíãní (Equisetum fluviatile), rozrazil ‰títkovit˘ (Veronica scutellata), kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), skfiípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), bahniãku vejãitou (Eleocharis ovata), my‰í ocásek nejmen‰í (Myosurus minimus) atd. Mezi Velk˘m a Mal˘m B˘kovick˘m rybníkem se nacházejí souvislé porosty vrb. V okolí rybníkÛ ZVͤENA bylo nalezeno vût‰í mnoÏství
Pfiírodní rezervace
Podlesí
Pramenná louka B˘kovického potoka a dva rybníky severnû od obce B˘kovice pod Blaníkem. Katastrální území: B˘kovice
Nadmofiská v˘‰ka: 474 – 486 m
V˘mûra: 9,9 ha
Vyhlá‰eno: 1993
Pfiedmûtem ochrany je v˘znamná mokfiadní lokalita se dvûma rybníky a zra‰elinûl˘mi prameni‰tními loukami s v˘znaãn˘mi druhy rostlin a ÏivoãichÛ, pfiedev‰ím s rozchodníkem huÀat˘m (Oreosedum villosum). vzácn˘ch druhÛ broukÛ, napfi. z nosatcÛ Bagous cylindrus, Thamiocolus viduatus, Rhinoncus bosnicus, R. albicinctus, Pelenomus waltoni, P. quadrituberculatus, Nanophyes sahlbergi a Gymnaetron veronicae, z drabãíkÛ Quedius maurus, z tesafiíkÛ Leptura erythroptera, Tetrops praeusta nigra, z mandelinkovit˘ch Cryptocephalus parvulus, Donacia
versicolorea, D. aquatica, D. marginata, Prasocuris junci a P. phelandrii. Lokalita je zajímavá i pro váÏky, celkem bylo zji‰tûno 25 druhÛ, napfi. váÏka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), váÏka jarní (Sympetrum fonscolombei) – zastiÏen byl migrující jedinec, ‰idélko kopovité (Coenagrion hastulatum) a ‰ídlatka hnûdá (Sympecma fusca). Bylo zde registro-
CHKO Blaník
4
5
2
3
váno 10 druhÛ obojÏivelníkÛ, napfi. zde Ïije bohatá populace skokana ostronosého (Rana arvalis), rosniãky zelené (Hyla arborea) a v‰echny tfii druhy zelen˘ch skokanÛ (Rana esculenta synkl.). Z ptákÛ se zde objevuje kopfiivka obecná (Anas crecca), hnízdí zde moták pochop (Circus aeruginosus), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), sluka lesní (Scolopax rusticola) a pisík obecn˘ (Actitis hypoleucos). Velk˘ B˘kovicVYUÎITÍ k˘ rybník slouÏí k chovu ryb. Je zde chována smí‰ená rybí obsádka v regulovaném reÏimu. Velk˘ B˘kovick˘ rybník slouÏí také k rekreaãnímu koupání a je fiízenû vyuÏíván k myslivosti. Problémem obou rybníkÛ je invaze stfievliãky v˘chodní. Mal˘ B˘kovick˘ rybník se nadmûrnû zazemÀuje. Ra‰elinné louky je tfieba sekat nejménû jednou roãnû, píce je v‰ak vyuÏívána pouze z jedné tfietiny plochy a zbytek je nutno kompostovat.
6 149, 195, BIBLIOGRAFIE 211, 212, 213, 339, 351, 352, 360, 374, 723, 992, 994, 1107, 1173, 1174, 1180, 1186, 1192 MAPA ÚZEMÍ
strana 602
2 Zra‰elinûné prameni‰tní louky s kvetoucím suchop˘ren úzkolist˘m (Eriophorum angustifolium). 3 V rybnících najdeme z vodních plovoucích rostlin laku‰ník vodní (Batrachium aquatile). 4 Kvetoucí suchop˘rové louky vypadají jako pokryté snûhem. 5 Na obnaÏen˘ch dnech se uplatní bahniãka vejãitá (Eleocharis ovata). 6 Knûzovka stromová (Acanthosoma haemorrhoidale) patfií mezi nápadné plo‰tice Ïijící na dfievinách.
CHKO BL 19
599
Stfiední âechy
1 Rezervaci tvofií GEOLOGIE v˘razn˘ hfibet – hrásÈ. Skalním podkladem severní ãásti jsou leukokratní muskovitické nebo biotit-muskovitické ruly s turmalínem, ãasto pfiecházející do pegmatitÛ. Jinde jsou muskovit-biotitické ortoruly. Povrch je balvanit˘, s v˘chozy ortoruly. Vrcholové skály mají ãasto zfietelnou deskovitou odluãnost. Na svahu jsou mrazové sruby. Geologickou zajímavostí jsou skalní
1
Velk˘ Blaník od severu z údolí Brodce. 2
Pafiezy star˘ch bukÛ (Fagus sylvatica) jsou Ïivn˘m prostfiedím pro choro‰ovité houby.
600
CHKO BL 20
mísy v rulách zvané „âertovo kopyto“ na jiÏním úboãí Velkého Blaníku. Na skalních v˘chozech je pouze místy vytvofiena slabá vrstva rankerové pÛdy, jinak pfievaÏují kambizemû. V rezervaci se KVùTENA na minerálnû chud˘ch horninách setkáme s druhovû chud˘mi acidofilními bikov˘mi buãinami (Luzulo-Fagion). Na vlhãích místech (v dolních ãástech suÈov˘ch polí, na úpatí skal ap.) se objevují i diagnostické druhy kvûtnat˘ch buãin. Na jihov˘chodních a jiÏních svazích vznikly suÈové partie s lípou, jilmem, habrem a klenem. Ze zajímav˘ch druhÛ lze na Velkém Blaníku spatfiit vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), baÏanku vytrvalou (Mercurialis perennis), vûsenku nachovou (Prenanthes purpurea), p‰eníãko rozkladité (Milium effusum), plavuÀ puãivou (Lycopodium annotinum) atd. Zoogeograficky je ZVͤENA zajímav˘ v˘skyt plÏe zemouna skalního (Aegopis verticillus). Velmi bohatá je zde i pavouãí zvífiena. Z celkového poãtu asi 200 zji‰tûn˘ch druhÛ patfií k nejvzácnûj‰ím pavuãenka Kra-
Pfiírodní rezervace
Velk˘ Blaník
Lesní komplex na vrcholu Velkého Blaníku (631 m n. m.) a Slepiãí skály (478 m n. m.) severov˘chodnû od LouÀovic pod Blaníkem, v Naãeradecké vrchovinû. Katastrální území: LouÀovice pod Blaníkem
Nadmofiská v˘‰ka: 468 – 631 m
V˘mûra: 84,7 ha
Vyhlá‰eno: 1992
Motivem územní ochrany jsou zachovalé bikové buãiny na balvanité suti vrcholové ãásti Blaníku.
2 tochviliella bicapitata popsaná od LuÏné u Rakovníka. Z nosatcovit˘ch byl zji‰tûn napfi.
Magdalis carbonaria a druhy dokládající kontinuální trvání zdej‰ího lesa (Acalles camelus,
CHKO Blaník
6
3 A. commutatus a Echinodera hypocrita). ObojÏivelníci jsou zastoupeni skokanem hnûd˘m (Rana temporaria). Z plazÛ se zde kromû je‰tûrky obecné (Lacerta agilis) a slep˘‰e kfiehkého (Anguis fragilis) objevuje i zmije obecná (Vipera berus). Z ptákÛ zde hnízdí napfi. holub hfiivnáã (Columba palumbus), h. doupÀák (C. oenas), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), v˘r velk˘ (Bubo bubo), kalous u‰at˘ (Asio otus), krutihlav obecn˘ (Jynx torquilla), lejsek ‰ed˘ (Muscicapa striata), l. mal˘ (Ficedula parva), ‰oupálek dlouhoprst˘ (Certhia familiaris) a ‰. krátkoprst˘ (C. brachydactyla). Ze savcÛ zde lze spatfiit veverku obecnou (Sciurus vulgaris) jak v ãervenohnûdé, tak v hnûdoãerné formû.
4
5
Buãiny ve Velkém VYUÎITÍ Blaníku jsou pfiestárlé, nûkteré stromy jsou i více neÏ 160 let staré. Pfiirozené zmlazení buku je v‰ak omezené, neboÈ mu brání vysoké stavy zvûfie. Úpatí pokr˘vají smrkové monokultury, vysázené po kalamitû v 20. letech 20. stol. V nich se nyní cílen˘mi zásahy podporuje pfiirozená obnova, která by mûla vést k pfiirozenûj‰í skladbû dfievinného patra. V bukov˘ch porostech je zde vymezena genová základna buku. Území patfií k na‰im nejnav‰tûvovanûj‰ím pfiírodním rezervacím, a to pfiedev‰ím díky povûsti o blanick˘ch rytífiích, která na-
‰la svÛj odraz v literatufie (J. Vrchlick˘, A. Jirásek), hudbû (B. Smetana) i v˘tvarném umûní (J. Mafiák). Kromû povûsti je náv‰tûvnicky atraktivní dfievûná rozhledna, odkud se nask˘tá krásn˘ kruhov˘ rozhled aÏ za hranice CHKO Blaník. Pfies území pfiírodní rezervace vede po turistické znaãce nauãná stezka. Velk˘ Blaník je HISTORIE v˘znamn˘m hal‰tatsko-laténsk˘m hradi‰tûm se zbytky kamenného opevnûní (4.– 3. stol. pfied n. l.). 757, BIBLIOGRAFIE 195, 198, 199, 273, 339, 388, 576, 582, 723, 725, 736, 841, 928, 992, 1107, 1114, 1189, 1191, 1302, 1326, 1707, 1721, 1813 MAPA ÚZEMÍ
strana 602
3 Vrchol Velkého Blaníka porÛstají bikové buãiny. 4
Pod skalními stupni se vytvofiily rozsáhlé balvanité sutû pfiecházející místy do otevfien˘ch drolin. 5 Vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia) doprovází vlhãí listnaté lesy. 6 Bukovník kapraìovit˘ (Gymnocarpium dryopteris) je typick˘ pro bukové lesy.
CHKO BL 21
601
Stfiední âechy âÁSTROVICKÉ RYBNÍKY
STR.
594
MAL¯ BLANÍK
STR.
596
PODLESÍ
STR.
598
VELK¯ BLANÍK
STR.
600
602
CHKO BL 22
CHKO Blaník
1
1
Lípa malolistá u Ole‰né.
CHKO BL 23
603
Stfiední âechy Památné stromy 1. Dub letní, k. ú. Kondrac, p. ã. 741, uprostfied lánu polí „K Ole‰né“, napravo od silnice Kondrac – LouÀovice, mezi obcí a usedlostí Ole‰ná. O: 451 cm, Vs: 18 m, S: cca 220 let. 2. Trnovník akát, k. ú. Kondrac, p. ã. 1395, u zemûdûlské usedlosti ã. p. 59 v Krasovicích. O: 363 cm, Vs: 27 m, S: 100 let. 3. Dub letní, k. ú. KfiíÏov, p. ã. 608, v KfiíÏovské Lhotû. O: 328 cm, Vs: 27 m, S: 120 let. 4. Lípa malolistá a lípa velkolistá, k. ú. LibouÀ, p. ã. 1145/3, u kostela. O: 420, 480 cm, Vs: 15 m, S: 250 – 300 let. 5. Lípa malolistá, k. ú. LouÀovice pod Blaníkem, p. ã. 1177, pfied vjezdem do usedlosti Ole‰ná. O: 620 cm, Vs: 24 m, S: 250 aÏ 400 let. 6. Jilm habrolist˘, k. ú. LouÀovice pod Blaníkem, p. ã. 1317, u silnice Vla‰im – LouÀovice pod Blaníkem, u b˘valého PodlouÀovického ml˘na. O: 220 cm, Vs: 20 m, S: 100 let. 7. Lípa malolistá, skupina tfií stromÛ, k. ú. LouÀovice pod Blaníkem, p. ã. 1, u kostela. O: 240 – 310 cm, Vs: 15 – 20 m, S: 150 – 200 let. 8. Lípa malolistá, stromofiadí 9 stromÛ, k. ú. LouÀovice pod Blaníkem, p. ã. 1317, u silnice Vla‰im – LouÀovice pod Blaníkem u PodlouÀovického ml˘na. O: 278 – 550 cm, Vs: 15 – 25 m, S: 200 – 300 let. 9. Smrk ztepil˘ „Velk˘ Mnich“, k. ú. LouÀovice pod Blaníkem, p. ã. 1255, u kaple sv. Mafií Magdalény. O: 322 cm, Vs: 37 m, S: 200 let. 10. Dub letní, k. ú. Naãeradec, p. ã. 1039, na hrázi rybníka LouÀov. O: 394 cm, Vs: 17 m, S: 250 let. 11. Buk lesní, k. ú. Vracovice, p. ã. 1472/1, u dolního âástrovického rybníka. O: 422 cm, Vs: 28 m, S: 200 let.
2
3
604
2
Buk lesní u âástrovick˘ch rybníkÛ.
3
Dub letní na hrázi rybníka LouÀov.
CHKO BL 24
