A. ÚVODNÍ ČÁST. Závaznost územně plánovací dokumentace

ÚP OBCE JEDLÍ – NÁVRH - D. NÁVRH REGUATIVŮ ÚZEMNÍHO ROZVOJE

A. ÚVODNÍ ČÁST

Závaznost územně plánovací dokumentace Územně plánovací dokumentace komplexně řeší funkční využití území, stanovuje zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Z hlediska závaznosti obsahuje části směrné a závazné. Závazné jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho využití stanovené v regulativech funkčního a prostorového rozvoje území. Ostatní části řešení jsou směrné. Závaznou část územního plánu může měnit, jen po zpracování změn, ten orgán, který tuto dokumentaci schválil; směrnou část může upravovat v průběhu času pořizovatel na základě přiměřeného projednání.

1


B. ZÁVAZNÁ ČÁST

1. Urbanistická koncepce 1.1. Hlavní záměry a cíle rozvoje Výchozím hlediskem a cílem řešení územního plánu je zajištění optimálního životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje. Základní koncepce určuje zásady uspořádání území a limity jeho využití. Urbanistická koncepce řešení a prostorový rozvoj řešeného území jsou primárně determinovány morfologií terénu a stávající urbanistickou strukturou, sekundárně jsou limitovány zejména ochrannými pásmy dopravy, technické infrastruktury, ochranou kulturních a přírodních hodnot, zdravých životních podmínek, přírody a krajiny a dalšími ochrannými režimy. Vzhledem k tomu, že se řešené území nachází v oblasti, která je výrazně omezena výše uvedenými podmínkami a limity, jsou rozvojové směry budoucí urbanizace území směřovány převážně do ploch, kde je jednak nejmenší míra omezení, jednak vznikají logické vazby např. na stávající zástavbu.

1.2. Základní koncepce urbanistického řešení 1.2.1. Hlavní zásady prostorového řešení  Navržené řešení plně respektuje dochovanou urbanistickou strukturu původního jádra obce s dominujícím areálem kostela.  Z důvodu uchování hlavní urbanistické dominanty obce je navržena ochrana předprostoru a širšího okolí kostela sv. Jana Křtitele formou nazastavitelnoti tohoto území a návrhem plochy lesoparku, který by jednak doplňoval tento areál a zároveň vytvářel přechod mezi zastavěným územím obce a navazujícími agrocenózami.  Rozvoj obce na nových plochách je řešen zejména v souladu s potřebami a rozvojem obce a s ohledem na životní prostředí a ekologickou únosnost území  Ve volné krajině nejsou navrhovány nové samoty  Nejsou navrženy žádné nové lokality pro rekreaci  Pro rekreační využití lze využít část bytového fondu, který není užíván pro trvalé bydlení  V řešení je uplatněn princip účelné arondace jednotlivých funkčních ploch, s cílem zamezování dílčích kolizí mezi jednotlivými funkcemi  Rozsah zastavitelných ploch je dostatečně dimenzován a neměl by být zvětšován do doby vyčerpání (zastavění) ploch navržených tímto územním plánem  V západní části katastrálního území je v souladu s požadavkem ÚPN VÚC Jeseníky vymezena vodní plocha, resp severní část vodní nádrže Hoštejn  V souladu s výše uvedenou vodní plochou je navržena úprava stávající silniční sítě, která částečně ovlivní možnosti prostorového rozvoje severní části obce  Do řešení je zapracován generel územního systému ekologické stability (ÚSES)  Rozvojem (urbanizací) území nesmí dojít k narušení nebo zhoršení stávajícího krajinného rázu  Stávající krajinné horizonty nesmí být narušeny výstavbou nových vertikálních dominant

2


1.2.2. Návrh urbanistické koncepce základních funkčních složek a) Bydlení V současnosti má Jedlí vyčerpány téměř veškeré možnosti pro výstavbu nových bytových jednotek. Vzhledem k tomu, že stávající bytový fond není dostupný (nebo je jen obtížně dostupný) pro nové zájemce, bude stabilizace nového obyvatelstva závislá právě na nové výstavbě. Nová obytná výstavba je v obci Jedlí směřována částečně do proluk ve stávající zástavbě (lokality B1 a B 4), ale především na její severní okraje (lok. B2 a B3). Navržená zástavba na okrajích obce reaguje na morfologické a prostorové podmínky v území, které již neumožňují další doplňování a zahušťování zástavby obce Další kapacity v rozšiřování a zkvalitňování bytového fondu jsou i nadále v části starší zástavby, která by měla být rekonstruována a modernizována.

b) Občanská vybavenost Územní rozložení a zastoupení jednotlivých druhů občanské vybavenosti je v řešeném území soustředěno do centrální části obce. Občanská vybavenost je pro Jedlí relativně dostačující, ale chybějí zejména některé základní služby, které vyžadují zvýšené saldo dojížďky. Výstavba nové občanské vybavenosti, resp. její opodstatnění v obci, bude závislé na společenské poptávce, finančních možnostech a místních nebo vnějších podnikatelských aktivitách. Stávající disproporce v některých druzích OV je možno řešit transformací, restrukturalizací a intenzifikací stávajících zařízení, případně jejich konverzí. Případné aktivity v oblasti obchodu a služeb mohou být řešeny jako doplňková funkce na plochách bydlení. Územní plán stabilizuje stávající plochy občanské vybavenosti V návrhu řešení je navrženo rozšíření stávajícího sportovního areálu na jižním okraji obce (lokality Ot1 a Ot2).

c) Výroba V řešeném území obce Jedlí se nachází jedno velké funkční zařízení zemědělské účelové výstavby, jímž je farma zemědělské výroby na severním okraji obce. Zařízení je specializováno na živočišnou výrobu. Výhledově je uvažováno s rozšířením chovu. Na západním okraji katastru působící v areálu bývalého MEZu Postřelmov firma Renostav, která zde provozuje průmyslovou výrobu. Kromě toho se v obci nachází i několik malých živnostenských provozoven. V souvislosti s návrhem vodní plochy v údolní nivě říčky Březná je navrženo vymístění a asanace zde umístěného výrobního areálu firmy Renostav. Proto by mělo v obci Jedlí výhledově dojít alespoň k částečné náhradě rušených pracovních příležitostí, ať již zřízením a vybudováním nových provozoven nebo využitím stávajících volných ploch a nevyužívaných objektů v areálu zemědělské výroby. Tím by došlo ke snížení salda pohybu ekonomicky aktivního obyvatelstva ze sídla. Územní plán, kromě výše uvedené intenzifikace zemědělského areálu, nenavrhuje žádné nové plochy pro výrobu. Nezávadné, nerušící a neobtěžující živnostenské provozovny, které nebudou mít negativní vliv na své okolí, mohou být případně umísťovány i v obytné zástavbě.

d) Rekreace Pro individuální rekreaci jsou v území vytvořeny poměrně dobré podmínky, zejména v objektech, které nejsou trvale obydleny a jsou využívány k rekreaci (45 domů). Kromě toho se v k.ú. Jedlí nachází i několik objektů individuální rekreace. Bývalé rekreační středisko v areálu firmy Renostav v nivě říčky Březná, již nebude, v souvislosti s navrženou asanací areálu, nadále uvažováno pro rekreaci. Rekreační středisko v nivě Nemilky je územním plánem stabilizováno jako plocha hromadné rekreace. V řešení územního plánu je prioritně uvažována pouze intenzifikace stávajících nevyužívaných ploch rekreace. Nejsou navrženy žádné nové plochy pro individuální ani hromadnou rekreaci. V zastavěném území obce je možno, v souladu s Návrhem regulativů územního rozvoje, provádět transformací některých neobydlených domů na rekreační účely.

3


e) Návrh koncepčního řešení obnovy krajiny Nejcennější je severozápadní a jihovýchodní část území s přírodě blízkými společenstvy a členitými lemy, která má charakter harmonické krajiny s vysokou ekologickou i estetickou hodnotou. Přestože značnou část území pokrývají ekologicky stabilní lesní společenstva, je žádoucí aby byl tento stav i nadále zachován. Výhledově by mělo dojít ke zvětšení ploch listnatých lesů na úkor jehličnanů, a k volbě šetrnějších způsobů obhospodařování. V severní a jižní části řešeného území se vyskytují poměrně rozsáhlé plochy orné půdy s minimálním krajinným inventářem. Tato krajina je sice silně antropogenizovaná a má sníženou krajinářskou hodnotou. Rozsáhlé zemědělské celky by neměly být dále zvětšovány, naopak je žádoucí provést diverzifikaci zemědělského půdního fondu s vytvářením protierozních bariér a celkovým zvyšováním ekologické stability. Zde je nutno provést diverzifikaci půdního fondu, realizaci prvků ÚSES, uplatnění protierozní ochrany pozemků a důsledná ochrana stávajících krajinotvorných prvků. Okolo obytné zástavby obce na jejím severním okraji by bylo účelné vytvořit nebo rozšířit pás malovýrobně obhospodařovaného ZPF (zahrady, záhumenky), který by doplnil tento přechodový prvek mezi obytnou zástavbou a intenzivně velkovýrobně obhospodařovanými plochami ZPF. Rozptýlená krajinná zeleň je tvořena trvalou vegetaci volně rostoucí mimo lesní porosty, která však není doprovodem vodních toků a komunikací. V budoucnu je třeba ochránit stávající segmenty krajinné zeleně a ty které se vyskytují v návaznosti na lesní porosty bude vhodné převádět do ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL). Trvalé travní porosty tvoří významnou část ploch zemědělského půdního fondu (ZPF) a částečně doplňují kostru ekologické stability krajiny. Zde je nutno zabránit jejich rozorávání (buď jako celku nebo jejich částí i okrajů). Protáhlé travnaté pásy a doprovodná liniová zeleň, které doplňují charakter krajinného rázu nesmí být rušeny. Je účelné jejich další zakládání a rozšiřování, zejména na plochách velkovýrobně obhospodařovaného ZPF, protože mj. plní i funkci protierozních opatření. Při realizaci navržené zástavby nesmí dojít k takovým zásahům, které by negativně ovlivnily stávající krajinný ráz. V těch částech, kde nebude docházet k rozvoji urbanizace území, je třeba uvažovat přinejmenším s udržením stávajícího stavu. Výhledově by zde ale mělo dojít k obnově, zlepšení funkčnosti a prostupnosti krajiny, což bude vyžadovat revitalizační opatření, a to zejména obnovu přirozeného vodního režimu a přírodě blízkých vegetačních prvků. Naprosto nepřípustné je oplocování volné krajiny a snižování její prostupnosti.

4


2. Návrh členění území na funkční plochy a podmínky jejich využití Celé řešené území je podle svého charakteru rozděleno do dvou základních typů ploch: plochy urbanizované a neurbanizované. Toto základní rozdělení je dále rozčleněno podle jednotlivých urbanistických funkcí s upřesněním dalších možností jejich využití.

2.1. Návrh členění území obce na funkční plochy 2.1.1. Základní typy ploch U - plochy urbanizované (zastavěné a zastavitelné)

 plochy zastavěné jsou vymezené hranicí současně zastavěného území definovaného ve smyslu § 139 a) stavebního zákona  plochy zastavitelné jsou vymezeny jednak současně zastavěným územím, jednak také plochami v současnosti ještě nezastavěnými, ale k zastavění tímto územním plánem navrženými N - plochy neurbanizované (volné, krajinné, přírodní, nezastavitelné)

 nezastavitelným územím se rozumí území, která nelze zastavět vůbec, nebo která lze zastavět výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takové účely obecně závaznými právními předpisy nebo v případech, které jsou taxativně stanoveny v jednotlivých regulativech

2.1.2. Koncepční rozvoj území Z hlediska koncepčního a prostorového rozvoje je území děleno na:  stabilizované území - území se současným charakterem zástavby daným stávajícími funkčními a prostorovými vazbami, které se nebudou podstatně měnit  rozvojové území – území navržené pro založení nových funkčních a prostorových struktur

2.1.3. Členění funkčních ploch Podle funkčního členění jsou v řešeném území rozlišovány: Tab. 2.1. Plochy urbanizované (zastavěné a zastavitelné plochy) Ozn.

Podmínky přípustného využití funkční plochy 1. Bydlení

Bv

Br

Bh

Plochy bydlení - individuální bydlení venkovského typu: Plochy nízkopodlažní zástavby s dominující funkcí individuálního bydlení v rodinných domech, s možností chovu drobného zvířectva Plochy bydlení - individuální bydlení v rozvojových lokalitách: plochy nízkopodlažní zástavby s převažující funkcí individuálního bydlení v rodinných domech doplňované obslužnými vozidlovými a pěšími komunikacemi, dopravou v klidu, plochami nezbytné technické infrastruktury a plochami veřejné zeleně. Plochy bydlení - hromadné bydlení: plochy hromadné zástavby v bytových domech s dominující funkcí bydlení, doplňované obslužnými vozidlovými a pěšími komunikacemi, dopravou v klidu a plochami veřejné zeleně

5


Tab. 2.1. Plochy urbanizované (zastavěné a zastavitelné plochy) - pokračování Ozn.

Podmínky přípustného využití funkční plochy 1. Bydlení

Sbr

Plochy bydlení - smíšené bydlení a rekreace: plochy nízkopodlažní zástavby s dominující funkcí bydlení v rodinných domech nebo rekreačních objektech. 2. Občanská vybavenost

Op Ot Oc Oh

Plochy občanské vybavenosti - polyfunkční zařízení (zařízení maloobchodu, stravování, ubytování, nevýrobní služby kulturní zařízení, zdravotnictví, úřady, pošta, správci sítí, požární ochrana, společenské organizace, …) Plochy občanské vybavenosti - tělovýchova a sport: venkovní otevřené sportovní plochy: hřiště, tenisové kurty, apod.) Plochy občanské vybavenosti - církevní zařízení (areál kostela, fara…) Plochy občanské vybavenosti - hřbitovy 3. Výroba

Vz Vlr

Plochy výroby - zemědělská výroba: plochy zemědělské výroby Plochy výroby - lesnická účelová zařízení (myslivny, hájovny ad.) 4. Rekreace

Ri Rh

Plochy individuální rekreace (rekreační chaty a chalupy) Plochy rekreace hromadné (zařízení volného cestovního ruchu: penziony, ubytování, apod) 5. Technická vybavenost

Tv Tc

Plochy technické vybavenosti - zásobování vodou Plochy technické vybavenosti - odvádění a čištění odpadních vod 6. Doprava

Ds Do Du Dk Dl

Plochy dopravy - silniční doprava a zařízení Plochy dopravy - ostatní dopravní plochy a místní komunikace (místní komunikace, chodníky, cyklistické a vycházkové stezky) Plochy dopravy - účelové komunikace – zpevněné (zemědělské, lesní, ostatní) Plochy dopravy - doprava v klidu (garážování, parkování, ostatní odstavné plochy) Plochy dopravy - letecká doprava a zařízení (polní letiště) 7. Urbanizovaná zeleň

Zv Zi

Plochy veřejná zeleně Plochy izolační zeleně (zelené pásy podél komunikací, vodotečí, ochranná zeleň) Tab. 2.2. Plochy neurbanizované (nezastavěné a nezastavitelné plochy, volná krajina)

Ozn.

Podmínky přípustného využití funkční plochy 8. Plochy krajinné zeleně

L Zk

Plochy určené k plnění funkcí lesa: lesní porosty v souvislých celcích i izolovaných segmentech) Plochy krajinné zeleně: mimolesní stromová a křovinná zeleň (remízky a náletová zeleň, mezní porosty, aleje, stromořadí, větrolamy, břehová a doprovodná zeleň podél toků, solitérní a rozptýlená zeleň apod.)

6


Tab. 2.2. Plochy neurbanizované (nezastavěné a nezastavitelné plochy, volná krajina) - pokračování Podmínky přípustného využití funkční plochy

Ozn.

9. Plochy zemědělské výroby NP NPd

Plochy ZPF - velkovýrobně obhospodařované zemědělského půdního fondu (orná půda, trvalé travní porosty, sady; včetně nezpevněných polních cest a ostatních zařízení, odvodňovacích kanálů apod.) Plochy ZPF - malovýrobně obhospodařované (drobná držba: zahrady, záhumenky, sady, včetně nezpevněných polních cest a ostatních nezpevněných přístupových komunikací ad.) 10. Vodní plochy

W

Vodní plochy: otevřené vodní plochy (vodní toky, rybníky, vodní nádrže přírodní i umělé) 11. Územní systém ekologické stability

USES Plochy prvků územního systému ekologické stability (biocentra a biokoridory)

Funkce a činnosti, které zásadním způsobem kolidují s charakterem a podmínkami přípustného využití jednotlivých funkčních ploch nebo jejich urbanistických funkcí, jsou nepřípustné.

2.2. Podmínky využití funkčních ploch Výčet činností v následujícím textu je pouze reprezentativní, není taxativní, takže činnosti, které zde nejsou jmenovitě uvedeny, je třeba individuálně posoudit podle předmětu srovnatelného s uvedenými činnostmi.

2.2.1. Plochy bydlení - individuální bydlení venkovského typu (Bv) Charakteristika Plochy nízkopodlažní zástavby s dominující funkcí individuálního bydlení v rodinných domech s možností chovu drobného zvířectva.

Přípustné jsou  bydlení individuální v rodinných domech, s užitkovými zahradami  chov drobného zvířectva a drobná pěstitelská činnost  doprava v klidu (garážování, parkování, ostatní odstavné zpevněné plochy)

Podmíněně přípustné jsou  individuální rekreace v rekreačních chalupách

Nepřípustné jsou  všechny ostatní urbanistické funkce, činnosti a zařízení, které nejsou uvedeny jako funkce, činnosti nebo zařízení přípustné nebo podmíněně přípustné.

7


2.2.2. Plochy bydlení - individuálního bydlení v rozvojových lokalitách (Br) Charakteristika Plochy nízkopodlažní zástavby s převažující funkcí individuálního bydlení v rodinných domech, doplňované obslužnými vozidlovými a pěšími komunikacemi, dopravou v klidu a plochami veřejné zeleně.

Přípustné je      

bydlení individuální v rodinných domech, s užitkovými zahradami doprava v klidu (garážování, parkování, ostatní odstavné zpevněné plochy) místní komunikace a ostatní dopravní plochy (chodníky, cyklistické stezky) nezbytná technická vybavenost zajišťující obsluhu území venkovní otevřená zařízení tělovýchovy a sportu do 200 m2 včetně dětských hřišť plochy veřejné zeleně


2.2.3. Plochy bydlení - hromadné bydlení (Bh) Charakteristika Plochy nízkopodlažní hromadné zástavby v bytových domech s dominující funkcí bydlení, doplňované obslužnými vozidlovými a pěšími komunikacemi, dopravou v klidu a plochami veřejné zeleně.

Přípustné je  bydlení hromadné v bytových domech  doprava v klidu (garážování, parkování, ostatní odstavné zpevněné plochy)  plochy veřejné zeleně a malá dětská hřiště

Nepřípustné jsou  všechny ostatní urbanistické funkce, činnosti a zařízení, které nejsou uvedeny jako funkce, činnosti nebo zařízení přípustné

2.2.4. Plochy bydlení - smíšené bydlení a rekreace (Sbr) Charakteristika Plochy nízkopodlažní zástavby s dominující funkcí bydlení v rodinných domech nebo individuálních rekreačních objektech.

Přípustné je     

bydlení individuální v rodinných domech, s užitkovými zahradami individuální rekreace v rekreačních chatách a chalupách doprava v klidu (garážování, parkování, ostatní odstavné zpevněné plochy) plochy izolační zeleně nezbytná technická vybavenost zajišťující obsluhu území

8



2.2.5. Plochy občanské vybavenosti (Op, Ot, Oc, Oh) Charakteristika Plochy se stabilizovaným funkčním využitím pro veřejně prospěšné a nezbytné činnosti sloužící pro zabezpečování základních potřeb obyvatel obce a cizích návštěvníků. Zařízení občanské vybavenosti jsou členěna dle jednotlivých druhů, přičemž druhové zařazení je specifikováno za písmenem O.

Přípustné jsou Op - polyfunkční zařízení

                   

mateřské školy základní školy ostatní zařízení související s provozem škol a školských zařízení zdravotní střediska a privátní zdravotnická zařízení a lékárny rehabilitační střediska dětské poradny domovy důchodců, penziony pro seniory, domy s pečovatelskou službou prodejny potravin a smíšeného zboží specializované prodejny (oděvy, obuv...) penziony, ubytovny restaurace, kavárny, vinárny úřady samosprávy (obecní úřad, …) úřady státní správy pošta úřadovny jednotlivých správců sítí (energetika, plynárenství, spoje, vodovody a kanalizace, …) zařízení požární ochrany církevní zařízení zařízení společenských a zájmových organizací služební byty správců objektů a nezbytného technického personálu ostatní zařízení přímo související s provozem polyfunkčních zařízení Ot - Tělovýchova a sport

 venkovní otevřené sportovní plochy (dětská hřiště, tenisové kurty, hřiště na kopanou, hřiště pro házenou, odbíjenou, košíkovou apod.)  ostatní venkovní zařízení pro sport a tělovýchovu Oc – Církevní zařízení

 kostel, fara a ostatní provozně související zařízení Oh - hřbitovy

 hřbitov  ostatní zařízení související s provozem areálu hřbitova

9


Přípustné jsou související plochy a zařízení    

doprava v klidu (parkování, ostatní odstavné zpevněné plochy) místní komunikace a ostatní dopravní plochy (chodníky, cyklistické stezky) plochy izolační a vnitroareálové zeleně nezbytná technická vybavenost zajišťující obsluhu území a zařízení požární ochrany


2.2.6. Plochy výroby (Vz, Vl) Charakteristika Plochy určené pro produkční funkci, s převažujícím charakterem hromadné a velkosériové výroby, které svým objemem a charakterem obtěžují nebo částečně obtěžují okolí, a jsou určené zejména pro průmyslovou a zemědělskou výrobu, sklady, skladové hospodářství a navazující výrobní zázemí a technická zařízení. Plochy výroby jsou členěny podle jednotlivých druhů, přičemž druhové zařazení je specifikováno za písmenem V.

Přípustné jsou Vz - Zemědělská výroba

 produkční stáje pro chov zvířat, přičemž způsob a objem chovaných zvířat nesmí negativně ovlivňovat území za hranicí výrobního areálu  posklizňové linky rostlinné výroby, výrobny krmných směsí  opravny a služby zemědělské techniky  skladové a pomocné provozy  zařízení požární ochrany  odstavné zpevněné plochy, hromadná parkoviště pro zaměstnance a návštěvníky  podniková administrativa  stavby a zařízení technické vybavenosti zajišťující obsluhu areálů zemědělské výroby  technická vybavenost sloužící pro čištění odpadních vod (čistírny odpadních vod)  technická vybavenost sloužící pro ukládání a likvidaci odpadů (s výjimkou skládek)  služební byty správců objektů nebo nezbytného technického personálu  umělé vodní plochy (nádrže technického charakteru, požární nádrže)  plochy izolační a vnitroareálové zeleně  nerušící a neobtěžující živnostenské provozovny  částečně rušící a obtěžující živnostenské provozovny  zařízení pro zpracovatelskou průmyslovou výrobu přičemž charakter výroby nesmí negativně ovlivňovat území za hranicí stanoveného ochranného pásma Vl - Lesnická účelová zařízení

 myslivny, hájovny a ostatní účelová lesnická zařízení (objekty)  skladové a pomocné provozy, odstavné zpevněné plochy  služební byty správců objektů a nezbytného technického personálu

Nepřípustné jsou  všechny ostatní urbanistické funkce, činnosti a zařízení, které nejsou uvedeny jako funkce, činnosti nebo zařízení přípustné.

10


2.2.7. Plochy rekreace (Ri, Rh) Plochy sloužící pro provozování rekreace a využívání volného času v kombinaci s dočasným ubytováním. Zařízení rekreace jsou členěna podle jednotlivých druhů, přičemž druhové zařazení je dále specifikováno.

Přípustné jsou Ri – Plochy individuální rekrace

   

individuální rekreace v rekreačních chatách a chalupách parkování vlastníků (návštěvníků) na pozemcích u rekreačních objektů užívání a zřizování přístupových komunikací k rekreačním objektům a lokalitám nezbytná technická vybavenost sloužící k obsluze území Rh – Plochy hromadné rekrace

        

hotely, penziony, ubytovny, autokempy a obdobná zařízení volného cestovního ruchu sezónní rekreační zařízení pro děti a mládež venkovní otevřené sportovní plochy (dětská hřiště, tenisové kurty, hřiště na kopanou, apod.) venkovní ohniště a rozptylové plochy služební byty správců objektů parkování vlastníků (návštěvníků) na pozemcích u rekreačních zařízení užívání a zřizování přístupových komunikací k rekreačním zařízením a areálům nezbytná technická vybavenost sloužící k obsluze území ostatní provozně a technicky související zařízení


2.2.8. Plochy technické vybavenosti (Tv, Tc) Charakteristika Technická vybavenost je funkční systém provozních souborů, vedení, objektů, zařízení a ploch, který zajišťuje zásobovací, zabezpečovací a spojovací funkce v území. Plochy technické vybavenosti jsou členěny podle jednotlivých druhů, přičemž druhové zařazení je specifikováno za písmenem T.

Přípustné jsou Tv - Zásobování vodou

 zařízení pro zabezpečování zásobování pitnou vodou Tc - odvádění a čištění odpadních vod

 zařízení pro odvádění a čištění odpadních vod

Přípustné jsou související plochy a zařízení  účelové komunikace zpevněné, doprava v klidu (parkování, ostatní odstavné zpevněné plochy)  plochy izolační a vnitroareálové zeleně  nezbytná technická vybavenost zajišťující obsluhu území včetně zařízení požární ochrany

Nepřípustné jsou  všechny ostatní urbanistické funkce, činnosti a zařízení, které nejsou uvedeny jako funkce, činnosti nebo zařízení přípustné.

11


2.2.9. Plochy dopravy (Ds, Do, Du, Dk, Dl) Charakteristika Plochy vymezující koridory a zařízení sloužící pro účely dopravy. Plochy dopravy jsou členěny podle jednotlivých druhů, přičemž druhové zařazení je specifikováno za písmenem D.

Přípustné jsou Ds - silniční doprava a zařízení

 zařízení sloužící pro silniční motorovou dopravu, odstavné silniční pruhy a parkoviště, zastávky hromadné dopravy  v průjezdních úsecích sídel je přípustné v rámci dopravních koridorů (mimo vlastní silniční těleso) umisťovat pěší a cyklistické komunikace, izolační pásy zeleně, pásy liniové veřejné zeleně, nezbytné inženýrské sítě Do - ostatní dopravní plochy a místní komunikace

 zařízení sloužící pro motorovou dopravu, odstavné pruhy a přilehlá parkovací stání, která nejsou samostatnými parkovišti  místní komunikace hlavní a vedlejší  místní komunikace s omezeným provozem  pěší komunikace a chodníky  cyklistické komunikace a stezky  plochy veřejné a izolační zeleně  nezbytná technická vybavenost zajišťující obsluhu území Du - účelové komunikace zpevněné

 zpevněné komunikace sloužící pro účelovou zemědělskou a lesní dopravu mimo zastavěná území sídel, které mohou být využívány i pro pěší a cyklistickou dopravu  přilehlé pásy izolační a doprovodné zeleně  nezbytná liniová technická vybavenost zajišťující obsluhu území Dk - doprava v klidu

 plochy sloužící pro parkování, odstavování nebo garážování silničních vozidel pro motorovou dopravu (pouze osobní automobily a jednostopá vozidla)  ostatní odstavné zpevněné plochy  plochy veřejné a izolační zeleně nezbytné vozidlové pěší a cyklistické komunikace Dl - letecká doprava a zařízení

 vzletová a přistávací dráha polního letiště

Podmíněně přípustné jsou  vedení nezbytných inženýrských sítí a zařízení v silničních tělesech

Nepřípustné jsou  všechny ostatní urbanistické funkce kromě výslovných výjimek, které jsou uvedeny jako činnosti nebo stavby přípustné nebo podmíněně přípustné

12


2.2.10. Plochy urbanizované zeleně (Zv, Zi) Charakteristika Urbanizovanou zeleň tvoří plochy zeleně v zastavěné části sídel na volných nezastavěných prostranstvích převážně se zahradnickou úpravou, které jsou vymezeny uličními frontami zástavby, pěšími nebo vozidlovými komunikacemi, které jsou veřejnosti přístupné bez omezení, plní funkci izolační, rekreační a estetickou. Plochy urbanizované zeleně jsou členěny podle jednotlivých druhů, přičemž druhové zařazení je specifikováno za písmenem Z.

Přípustné jsou Zv - Veřejná zeleň

 užívání pro krátkodobý aktivní nebo pasivní rekreační pobyt se zachováním pěších a cyklistických komunikací (veřejná prostranství, návesní prostor apod.)  zřizování ploch veřejné zeleně v nově navrhovaných lokalitách bydlení a občanské vybavenosti  zřizování ploch veřejné zeleně na ostatních a neužívaných plochách v zastavěném území  zkvalitňování stávající zeleně a nové výsadby a dosadby stromové a keřové zeleně Zi - Izolační zeleň

   

izolační zeleň plnící ochrannou funkci nebo oddělující plochy kolizních urbanistických funkcí liniové izolační pásy podél silnic, účelových komunikací, polních cest, vodotečí výsadba liniové nebo plošné izolační zeleně ve stávajících i navrhovaných výrobních areálech umisťování technických objektů a staveb pro zajištění funkčnosti protipovodňových a protierozních opatření

Podmíněně přípustné jsou  nezbytně nutná vedení a zařízení technické vybavenosti s tím, že výrazně nenaruší stávající vzhled a uspořádání ploch a nedojde k likvidaci stromové a keřové zeleně  nové pěší a cyklistické komunikace  oplocování ploch veřejné zeleně  likvidace a zmenšování ploch stávající veřejné zeleně pro účely výstavby nových ploch určených pro dopravu v klidu (parkování)


2.2.11. Plochy určené k plnění funkcí lesa (L) Charakteristika Lesní porosty v souvislých celcích i osamělé lesní segmenty v zemědělsky využívané krajině plní ekologicko stabilizační a hospodářskou funkci. Hospodaření v lesích se řídí zvláštními předpisy (lesní zákon). Všechny lesní porosty jsou zároveň významnými krajinnými prvky.

Přípustné jsou    

využívání lesů podle funkce (hospodářská, ochranná; lesy zvláštního určení) mýtní těžba (včetně předmýtní a nahodilé) v souladu se schváleným lesním hospodářským plánem začlenění vybraných ploch do územního systému ekologické stability lesnická účelová zařízení

13


Podmíněně přípustné jsou  nezbytně nutná vedení liniových staveb a zařízení technické vybavenosti


2.2.12. Plochy krajinné zeleně (Zk) Charakteristika Tyto plochy jsou tvořeny veškerou mimolesní stromovou a křovinnou zelení (remízky a náletová zeleň, mezní porosty, aleje, stromořadí, větrolamy, břehová a doprovodná zeleň podél toků, solitérní a rozptýlená zeleň apod.). Plochy krajinně zeleně jsou důležitými ekologicko stabilizačními prvky.

Přípustné jsou      

extenzívní (nehospodářské) využívání dosadba stávajících ploch krajinné zeleně s cílem převodu ploch na lesní půdní fond výsadba typově a druhově původních dřevin zásahy mající výchovný charakter začlenění vybraných ploch do územního systému ekologické stability převádění do ploch „pozemků určených k plnění funkcí lesa“



2.2.13. Plochy zemědělského půdního fondu velkovýrobně obhospodařované (NP) Charakteristika Velkovýrobně obhospodařované plochy zemědělského půdního fondu (ZPF), mající rozhodující podíl zastoupení zemědělských kultur zaměřených na tržní produkci, včetně nezpevněných polních cest a ostatních zařízení, odvodňovacích kanálů apod.

Přípustné jsou    

velkovýrobně obhospodařované plochy ZPF, využívané za účelem tržní produkce vytváření protierozních prvků (meze, zatravněné průlehy apod.) včetně vysazování větrolamů rozdělování obhospodařovaných ploch na menší celky s možností vytváření nových polních cest ornou půdu podél potočních niv a v zaplavovaných územích, extenzivně využívané nebo nevyužíváné plochy ZPF převádět do kategorie trvalých travních porostů  při pozemkových úpravách vyčlenit vybrané plochy zemědělského půdního fondu pro vytvoření a doplnění prvků územního systému ekologické stability (biocentra, biokoridory, interakční prvky)  vytváření suchých poldrů a prostorů pro primární retenci v návaznosti na vodní plochy  zemědělská a účelová výstavba sloužící pro zabezpečování zemědělské produkce

14




2.2.14. Plochy zemědělského půdního fondu malovýrobně obhospodařované (NPd) Charakteristika Plochy zahrnující zahrady, sady, záhumenky (orná půda a trvalé travní porosty), které se nacházejí v přímé návaznosti na zastavěné území sídel a tvoří důležitý přechodový prvek mezi urbanizovanými plochami a velkovýrobně obhospodařovanými plochami ZPF. Mají doplňkový, malovýrobní, charakter zemědělské produkce.

Přípustné jsou  malovýrobně obhospodařované plochy zemědělského půdního fondu (zahrady, sady, záhumenky), s cílem zajišťování zemědělské produkce malých a drobných soukromých zemědělských subjektů  drobná pěstitelská činnost  doplňování a obnova stromových výsadeb  vysazování větrolamů  při pozemkových úpravách vyčlenit vybrané plochy zemědělského půdního fondu pro vytvoření a doplnění prvků územního systému ekologické stability (biocentra, biokoridory, interakční prvky)

Podmíněně přípustné jsou  výstavba nezbytně nutných vedení liniových staveb a zařízení technické vybavenosti  převádění zahrad, sadů a luk na ornou půdu


2.2.15. Vodní plochy (W) Charakteristika Vodní plochy a nádrže patří k hlavním vodohospodářským opatřením pro úpravu odtokových poměrů. Slouží k akumulaci vody, zvýšení nízkých průtoků a k zachycení povodňových průtoků. Zároveň jsou i významnými krajinotvornými prvky a základními hygienickými a estetickými činiteli tvorby životního prostředí.

Přípustné jsou  vodní toky a plochy  účelová vodohospodářská výstavba a zařízení včetně zařízení pro chov ryb a pro rybaření  vodohospodářská výstavba a zařízení související s protipovodňovou ochranou území

15


Podmíněně přípustná je  výstavba nezbytně nutných vedení liniových staveb a zařízení technické vybavenosti


2.2.16. Plochy prvků územního systém ekologické stability (USES) Charakteristika Plochy vytvářející nepravidelnou síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kritérií a svým vzájemným působením kladně působí na uchovávání a zvyšování ekologické stability území.

Přípustné jsou  využívání ploch stávajícím způsobem s cílem převedení do ploch ÚSES (biocentra, biokoridory)  výsadba a dosadba porostů dřevinami typově a druhově odpovídajícími požadavkům ÚSES  extenzivní zásahy mající výchovný charakter

Podmíněně přípustná je  výstavba nezbytně nutných vedení liniových staveb a zařízení technické vybavenosti


3. Limity využití území včetně stanovených záplavových území 3.1. Limity využití území Řešení územního plánu navrhuje tyto nové limity území, které omezují jeho využívání.     

návrh urbanistické koncepce hranice zastavitelných území navržené funkční využití území včetně regulačních podmínek navržené ochranné pásmo zemědělské výroby návrh technické infrastruktury

3.2. Stanovená záplavová území Říčka Březná má rozhodnutím vodohospodářského orgánu (Okresní úřad Šumperk, referát životního prostředí) z března 1990, pod čj.: Voda 409/90 – OV – 235, vyhlášeno záplavové území.

16


4. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území V územním plánu obce Jedlí jsou navržena tato zastavitelná území. Tab. 4.1. Navržená zastavitelná území Poř. č. 1 2 3 5 6 4 7 8 9 10 11 12

Ozn. B1 B2 B3 B4 Ot 1 Ot 2 Ds 1 Do 1 Do 2 Du 1 Tc 1 Tc 2

Plocha 0,858 1,430 2,925 1,836 1,178 0,466 3,108 0,089 0,017 0,010 0,052 0,069

Lokalita Plocha bydlení mimo současně zastavěné území obce Plocha bydlení mimo současně zastavěné území obce Plocha bydlení mimo současně zastavěné území obce Plocha bydlení mimo současně zastavěné území obce Plocha občanské vybavenosti mimo současně zastavěné území obce Plocha občanské vybavenosti mimo současně zastavěné území obce Plocha dopravy v a mimo současně zastavěné území obce Plocha dopravy v současně zastavěném území obce Plocha dopravy v současně zastavěném území obce Plocha dopravy mimo současně zastavěné území obce Plocha technické infrastruktury mimo současně zastavěné území obce Plocha technické infrastruktury mimo současně zastavěné území obce

5. Návrh koncepce dopravy, technického vybavení a nakládání s odpady 5.1. Doprava 5.1.1. Silniční doprava V souvislosti s navrženou vodní plochou Hoštejn v údolí říčky Březná je navržen nový úsek silnice III/3681 v délce cca 2,5 km. Nový úsek začne západně od křižovatky se silnicí III/315 29. U obchodu odbočí na sever a povede v rovinaté části v trase dnešní místní komunikace až do prostoru vodní plochy pod zemědělskou farmou. Odtud bude stoupat dvěma protilehlými směrovými oblouky až k jihozápadnímu rohu zemědělského areálu. Trasa dále využije části dnešní polní cesty. Buď přímo v její trase nebo podél ní. Tento úsek bude v podélném sklonu do 5 %. Závěrečný úsek, procházející lesem až do údolí Březné na původní trasu silnice III/3681, bude mít sklon do 10 % nebo bude doplněn o několik směrových toček se sklonem do 8%. Vozovka bude šířky 7,0 m, kryt živičný. Ostatní silnice II. a III. třídy zůstávají stabilizovány ve stávajících trasách.

5.1.2. Místní komunikace V souvislostí s navrženou novou trasou silnice III/3681 přejdou některé úseky místních komunikací po stavebních úpravách do silniční sítě. V rámci nové zástavby jsou navrženy dvě plochy pro nové místní obslužné komunikace. Další místní komunikace se vybudují v rámci ploch nové obytné zástavby. Na nově vznikajících křižovatkách musí být zajištěny dostačující rozhledové poměry dle příslušných ČSN.

5.1.3. Účelové komunikace Stávající účelové komunikace zůstávají stabilizovány. Je navržena pouze jedna nová zpevněná účelová komunikace, která bude zajišťovat obsluhu navržené ČOV1 v západní části katastru.

17


5.1.4. Pěší provoz Podél páteřní silnice III. třídy a v souvislosti s úpravami místních komunikací se dle potřeby doplní systém chodníků a stezek.

5.1.5. Cyklistická doprava Západním okrajem katastru v údolí řeky Březná prochází po silnici III. třídy dálková cykloturistická trasa č. 52 vedoucí do Králíků a dále do Hanušovic. Na katastru obce nejsou samostatné cyklistické stezky. Cyklisté využívají především silnice III.třídy, místní a účelové komunikace. Jejich trasy jsou stabilizované s tím, že v případě realizace nové vodní plochy v údolí Březné, bude trasa vedoucí údolím řeky vedena podle terénních možností podél břehu vodní nádrže.

5.1.6. Doprava v klidu Podle potřeby a plošných možností se (dle ČSN 73 6056) dobudují potřebná stání na terénu. Nejsou navrženy žádné nové plochy pro parkování nebo garážování vozidel. Kapacita parkoviště před sportovním areálem je v současnosti zcela dostačující i pro zajištování parkování v souvislosti se sezónním provozem lyžařského vleku. V případě, že by výhledově tato kapacita nebyla dostačující, je možno další parkovací plochy realizovat (v souladu s Návrhem regulativů územního rozvoje) v rámci navržených ploch občanské vybavenosti Ot1 a Ot2.

5.1.7. Autobusová hromadná doprava Bude i nadále zajišťována pravidelnými autobusovými linkami. Nejsou navrženy žádné nové zastávky hromadné dopravy.

5.2. Zásobování vodou Územní plán navrhuje v souladu s dokumentací Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje zachování současného systému zásobování pitnou vodou obce Jedlí z veřejné vodovodní sítě, do které je pitná voda dodávána ze skupinového vodovodu Zábřeh. Zdrojem pitné vody je prameniště Olšany – vrt HV 212 („Krobotova studna“), který je v majetku VHZ, a.s. Šumperk. Obec Jedlí je zásobována pitnou vodou společně s obcemi Rovensko a Svébohov. Z VDJ Svébohov 2 x 150 m3 (470,20/466,20) je pitná voda dopravována přívodním řadem DN 150 do čerpací stanice Jedlí, která je situována v jihovýchodním okraji katastrálního území obce Jedlí, ve výšce cca 418 m n.m.). Vzhledem k nevyhovujícímu technickému stavu stávající čerpací stanice Jedlí je navrhována její rekonstrukce.Výtlačným řadem DN 150 je pomocí čerpací stanice Jedlí pitná voda dopravována do VDJ Jedlí 250 m3, který je situován ve výšce cca 532 m n.m. (výška max. hladiny ve VDJ Jedlí 567 m n.m., uváděná v dokumentaci Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje vypracovaný firmou VODING Hranice, spol. s r.o. není z hlediska nadmořské výšky osazení VDJ v terénu reálná). Zastavěné území obce Jedlí – současná zástavba i navrhované lokality zástavby - se rozprostírá ve výškách 510 - 440 m n. m. Vzhledem k výškovým poměrům v obci Jedlí je navrženo zásobování pitnou vodou rozvodnou vodovodní sítí ve dvou tlakových pásmech. Hranici tlakových pásem tvoří vrstevnice 470,0 m n.m. Pod vrstevnicí 470,0 m n.m. jsou v současné době tlakové poměry nevyhovující, max. hydrostatický tlak ve vodovodní síti v nejnižších místech obce dosahuje hodnot do 0,92 MPa. Na rozvodné vodovodní síti se vlivem nekvalitního provedení a vyšším provozním tlakům v části rozvodné vodovodní sítě vyskytuje větší množství poruch. Z těchto důvodů budou na stávající rozvodné vodovodní síti vybudovány dvě redukční šachty s osazeným redukčním ventilem ke snížení tlaku. Ve východní části obce bude ve výšce 472,0 m n.m. vybudována redukční šachta, kterou bude snižován tlak ve vodovodní síti o 0,30 MPa. V území tlakového pásmo I.a, které zahrnuje území východní části obce pod vrstevnicí 470 m m.n. bude max. hydrostatický tlak u nejníže položené zástavby (440 m n.m.) dosahovat hodnot do 0,62 MPa, což splňuje požadavky ČSN 75 5401 čl. 4.11. 18


V západní části obce bude ve výšce 475,0 m n.m. vybudována redukční šachta, kterou bude snižován tlak ve vodovodní síti o 0,25 MPa. V území tlakového pásma I.b, které zahrnuje území západní části obce pod vrstevnicí 470 m m.n. bude max. hydrostatický tlak u nejníže položené zástavby (450 m n.m.) dosahovat hodnot do 0,57 MPa, což splňuje požadavky ČSN 75 5401 čl. 4.11. Území obce Jedlí, které se nachází nad vrstevnicí 470,0 m n.m. bude zásobováno pitnou vodou z vodovodních řadů II. tlakového pásma. Tlakové poměry ve vodovodní síti II. tlakového pásma budou vyhovující, max. hydrostatický tlak bude dosahovat hodnot do 0,62 MPa. Navrhované lokality zástavby B1 – B3 a část navrhované lokality zástavby B4 budou zásobovány pitnou vodou ze stávající rozvodné vodovodní sítě II. tlakového pásma, navrhovaná lokalita zástavby Ot2 bude zásobována pitnou vodou z navrhované rozvodné vodovodní sítě II. tlakového pásma. Část navrhované lokality zástavby B4 bude zásobována pitnou vodou ze stávající rozvodné vodovodní sítě I.b tlakového pásma. Vodovodní síť bude i nadále sloužit i k požárním účelům. Areál Zemědělské a.s. Jedlí bude i nadále zásobován pitnou vodou jednak z vlastních zdrojů studní – živočišná výroba a jednak z veřejné vodovodní sítě – potravinářská výroba (mléčnice a vývařovna). Areál firmy RENOSTAV Postřelmov, který je situován v západním okraji katastrálního území obce bude i nadále zásobován pitnou vodou z vlastního zdroje – studny. Areál GURMÁN Lanškroun, který je situován v jihovýchodním okraji katastrálního území obce bude i nadále zásobován vodou z přívodního řadu do čerpací stanice.

5.3. Odkanalizování Územní plán navrhuje v souladu s dokumentací Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (VODING Hranice, spol. s r.o.) a v souladu s projektovou dokumentací Kanalizace a ČOV Jedlí – zadání stavby (VodaM; 12/1996) odkanalizování obce Jedlí oddílným kanalizačním systémem. Středem zastavěného území obce prochází rozvodnice povodí vodních toků Nemilka a Březná,, která dělí zastavěné území na západní část, spádovanou do povodí vodního toku Březná a na východní část, spádovanou do povodí vodního toku Nemilka. Splaškové odpadní vody z jednotlivých nemovitostí budou odváděny navrhovanými stokami splaškové kanalizace DN 300, DN 250. Vzhledem k tomu, že bylo zrušeno vodárenské využití vodní nádrže u obce Nemile, jejímž hlavním zdrojem je vodní tok Nemilka a zrušena stanovená ochranná pásma nádrže, je navrženo zaústění navrhovaných stok splaškové kanalizace východní části zastavěného území obce do ČOV 2 pro 300 EO, situované východně zastavěného území obce, na pravém břehu bezejmenného pravostranného přítoku vodního toku Nemilka, který bude recipientem ČOV2. ČOV situovaná západně zastavěného území obce, na levém břehu vodního toku Březná je navržena jako ČOV1 pro 500 EO. Dešťové vody ze střech jednotlivých nemovitostí budou v maximální možné míře akumulovány a využívány k zalévání zeleně a zahrad, aby došlo k maximálnímu zadržení vody v krajině. Územní plán dále navrhuje doplnění stok dešťové kanalizace, které budou zaústěny do stávající stok dešťové kanalizace, případně do vodních toků, protékajících zastavěným územím obce. Areál firmy Renostav Postřelmov, situovaný na západním okraji katastru, bude řešit zneškodňování odpadních vod samostatně - vlastní ČOV, případně jímkou na vyvážení. Areál firmy Gurmán Lanškroun, situovaný na JV okraji katastru bude řešit zneškodňování odpadních vod rovněž samostatně, tj. vlastní ČOV, případně jímkou na vyvážení.

5.4. Vodní toky a plochy 5.4.1. Vodní toky Nejsou navrženy žádné úpravy vodních toků.

19


5.4.2. Vodní plochy Dle směrného vodohospodářského plánu (SVP) z r. 1988, který navrhuje výhledově hájené lokality akumulace povrchových vod, je na vodním toku Březná navržena lokalita akumulace povrchových vod Hoštejn. Předpokládaný převažující účel lokality akumulace povrchových vod Hoštejn je hydroenergetický, zásobování průmyslu vodou a pro možnost závlah. Severní okraj zátopy zásobního prostoru zasahuje i do části západního okraje katastrálního území obce Jedlí.

5.5. Zásobování elektrickou energií 5.5.1. Vedení VN 22 kV Trasy venkovních vedení VN pro trafostanice včetně hlavních vedení jsou stabilizovány a není uvažováno s jejich změnou. Případná rekonstrukce bude uvažována ve stávajících koridorech vedení. Situování nově uvažovaných RD respektive všech nově navržených objektů je nutno řešit tak, aby bylo dodrženo ochranné pásmo dle platných právních předpisů. Pro optimální využití navržené lokality bydlení B3 je navržena přeložka venkovního vedení VN 22 kV. Nová trasa vedení bude obcházet lokalitu ze severní strany. V případě realizace výhledové vodní plochy Hoštejn, dojde k demontáži energetických rozvodů v zatopeném území a venkovní vedení VN 22kV bude stavebně upraveno pro překlenutí vodní hladiny v trase stávajícího koridoru vedení.

5.5.2. Elektrické stanice VN/NN Rozmístnění stávajících elektrických stanic (trafostanic) je vyhovující a není uvažováno s jejich změnou. Nově je navržená trafostanice Jedlí – Na horách , která bude umístěna ve vedení VN 22 kV.

5.6. Zásobování plynem Územní plán navrhuje zásobování obce Jedlí zemním plynem, v souladu s projektovou dokumentaci Jedlí – plynofikace obce – DÚŘ (Agroprojekt Olomouc; 09/1997). Stávající zástavba i navrhované lokality výstavby budou zásobovány navrhovanými STL plynovod-ními řady D 90, D63 a D 50, napojenými na stávající STL plynovod D 110, kterým je v současné době přiváděn zemní plyn ze STL plynovodní sítě obce Horní Studénky do areálu Zemědělská a.s. Jedlí. Plynárenské zařízení bude i nadále provozováno pod tlakem 0,10 MPa. Jednotlivé nemovitosti budou zásobovány zemním plynem pomocí domovních regulátorů Al.z.

5.7. Zásobování teplem Vzhledem k tomu, že obec není dosud plynofikována, bude nutno kromě stávajících zdrojů energie (pevná paliva, kapalná paliva, elektřina) uvažovat i s využíváním alternativních zdrojů energie jako jsou např. dřevoplyn, vznikající rozkladem biomasy (dřevěné štěpky, sláma, seno apod.), tepelná čerpadla apod. Výhledově bude uvažováno s 60 – 70 % plynofikací bytového fondu.

5.8. Telekomunikační zařízení a spoje Nejsou navržena žádná nová telekomunikační zařízení ani nové podzemní telekomunikační nebo vzdušné nebo radioreléové trasy

20


5.9. Nakládání s odpady Nejsou navrženy žádné nové plochy pro umístění skládek, spaloven, kompostáren nebo třídíren odpadů. Rekultivované pozemky starých skládek nejsou navrženy k intenzivnímu zemědělskému obhospodařování.

6. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění V řešeném území obce Jedlí se nenacházejí žádné plochy dobývacích prostorů nebo chráněných ložiskových území, pouze evidované (nevýhradní) ložisko D 3201800 SK Jedlí. Územním plánem nejsou navrženy žádné nové plochy pro dobývání ložisek nerostů nebo ploch pro jeho technické zajištění.

7. Návrh územního systému ekologické stability Z hlediska širších vztahů obce Jedlí prochází na západním okraji k.ú. Jedlí trasa regionálního biokoridoru RK 890, propojujícího RBC Hoštejn s RBC Království. Generelové vymezení lokálního ÚSES pro obec Jedlí a navazující území zpracoval Z. Bauer v r. 1997 (Plán lokálního územního systému ekologické stability k.ú. Jedlí a Štíty – město). Pro posílení relativní stability řešeného krajinného výseku a pro zvýšení a upevnění biodiverzity byla kostra ekologické stability doplněna jedním regionálním biocentrem na Králové hoře v severovýchodní části k.ú. území Štíty. Regionální biocentrum zčásti přechází na katastrální území Horních Studének. Na říčce Březné byly dle generelu ÚSES založena 4 lokální biocentra a na Nemilce 2 lokální biocentra. Ve smyslu požadavku DOSS byla, po projednání původního návrhu řešení, na západním okraji k.ú. Jedlí, odlišně od výše uvedeného plánu ÚSES, vymezena dílčí část trasy regionálního biokoridoru RK 890, která je oproti původnímu generelu vysunuta z nivy do úbočí, tak aby mohl být splněn požadavek na vedení trasy RBK RK 890 v mezofilních lesních společenstvech. Do takto vymezené trasy byla vložena tři funkční lokání biocentra (LBC): Pod Spálenou horou, Nad myslivnou a U Renospolu. Na tento páteřní nadřazený biokoridor je v řešeném území k.ú. Jedlí navázána kontaktní trasa lokálních biokoridorů (LBK), propojující udolní nivu říčky Březná (na západě) s údolní nivou říčky Nemilka (na východě. V trase byla vymezena dvě lokální biocentra (částečně funkční LB 71 a funkční LB 8). Na východním okraji k.ú. Jedlí byly vymezeny dva funkční úseky lokálních biokoridorů. ÚSES je zařazen do závazné části územního plánu, jeho ochrana a tvorba je ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, veřejným zájmem.

1

Číslování bylo převzato z citovaného Plánu ÚSES

21


8. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav 8.1. Navržené plochy veřejně prospěšných staveb 8.1.1. Doprava A.1. Silnice

 Nový úsek silnice III/3681 v severní části obce a severozápadní části k.ú. Jedlí A.2. Místní komunikace

 místní komunikace k navržené lokalitě bydlení B3  místní komunikace k navržené lokalitě bydlení B4

8.1.2. Zařízení pro zajištění zásobování vodou B.1. Rozvodná vodovodní síť - I. tlakové pásmo

   

rozvodná vodovodní síť pro navrženou lokalitu bydlení B2 rozvodná vodovodní síť pro navrženou lokalitu bydlení B3 rozvodná vodovodní síť pro navrženou lokalitu bydlení B4 rozvodná vodovodní síť pro navrženou lokalitu bydlení Ot2 B.2. Redukční šachta

 redukční šachta v navržené lokalitě bydlení B4

8.1.3. Zařízení sloužící pro odvádění odpadních a dešťových vod C.1. Kanalizace splašková

 stoky splaškové kanalizace v obci Jedlí C.2. Kanalizace dešťová

 stoky dešťové kanalizace v obci Jedlí C.3. Čistírna odpadních vod

 čistírna odpadních vod západně od obce  čistírna odpadních vod východně od obce

8.1.4. Zařízení pro zajištění zásobování zemním plynem D.1. Středotlaká rozvodná plynovodní síť

 řady středotlaké rozvodné plynovodní sítě pro celou obec Jedlí

8.1.5. Zařízení pro zajištění zásobování elektrickou energií E.1. Elektrické vedení vysokého napětí - vzdušné

 přeložka vzdušného vedení vysokého napětí u navržené lokality bydlení B3 E.2. Elektrická stanice 22/0,4 kVA

 elektrická stanice Jedlí - Na horách

22


8.1.6. Vodní plochy F.1. Navržená vodní plocha - Hoštejn

 plocha pro vybudování vodní nádrže Hoštejn sloužící pro akumulaci povrchových vod

8.2. Navržené asanace a asanační úpravy Územní plán obce Jedlí navrhuje tyto asanace a asanační úpravy: Tab. 8.2. Lokality s návrhem plošné asanace objektů Poř. č.

Objekty asanace

Související plochy

1. (Hájovna)

Bývalá hájovna - parc. č.: st. pl. 347

671,5, 671/6, 671/8

2. (Renostav)

Objekty výroby a skladů - parc. č.: st. pl. 345, st. pl. 313/1, st. pl. 342/1, st. pl. 342/2, st. pl. 510

655/3, 655/4, 1545/2, 659/1, 659/2, 1604/2, 1646/2, 660/2, 660/3, 660/1, 660/4

3. (Dům u Renostavu)

Rodinný dům - parc. č.: st. pl. 343, hospodářský objekt st. pl. 435

646/1, 646/6, 646/3, 646/5, 646/2

23

Důvod navržené asanace Územní rezerva pro vybudování vodní nádrže Hoštejn dle Směrného vodohospodářského plánu (SVP) z r. 1988, v souladu s Územním plánem velkého územního celku Jeseníky, ve znění jeho 1. změny


C. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

1. Pořizovatelem Územního plánu obce Jedlí je Městský úřad Zábřeh, odbor rozvoje. 2. Projektantem dokumentace je ing. arch. Vladimír Dujka 3. Schvalovacím orgánem je ve smyslu zák. č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů Zastupitelstvo obce Jedlí. 4. Za realizaci regulativů územního rozvoje odpovídá stavební úřad Městského úřadu Zábřeh. 5. O úpravě směrné části dokumentace může rozhodnout pořizovatel územně plánovací dokumentace. 6. Schválený Územní plán obce Jedlí bude uložen na Obecním úřadě v Jedlí; Městském úřadě Zábřeh, odboru rozvoje; stavebním úřadě Městského úřadu Zábřeh a na Krajském úřadě Olomouckého kraje, odboru strategického rozvoje kraje. 7. Veškeré případné změny Územního plánu obce Jedlí musí být provedeny v souladu s §§ 30 a 31 stavebního zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů a § 17 vyhlášky č. 135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, v platném znění.

24


OBSAH

A. ÚVODNÍ ČÁST ................................................................................................................................................................... 1

B. ZÁVAZNÁ ČÁST ................................................................................................................................................................ 2 1. Urbanistická koncepce .................................................................................................................................................... 2 1.1. Hlavní záměry a cíle rozvoje ...................................................................................................................................... 2 1.2. Základní koncepce urbanistického řešení ................................................................................................................ 2 2. Návrh členění území na funkční plochy a podmínky jejich využití ...................................................................... 5 2.1. Návrh členění území obce na funkční plochy .......................................................................................................... 5 2.2. Podmínky využití funkčních ploch ............................................................................................................................. 7 3. Limity využití území včetně stanovených záplavových území ............................................................................ 16 3.1. Limity využití území ................................................................................................................................................... 16 3.2. Stanovená záplavová území .................................................................................................................................... 16 4. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území ..................................................................... 17 5. Návrh koncepce dopravy, technického vybavení a nakládání s odpady .......................................................... 17 5.1. Doprava....................................................................................................................................................................... 17 5.2. Zásobování vodou ..................................................................................................................................................... 18 5.3. Odkanalizování .......................................................................................................................................................... 19 5.4. Vodní toky a plochy ................................................................................................................................................... 19 5.5. Zásobování elektrickou energií ................................................................................................................................ 20 5.6. Zásobování plynem ................................................................................................................................................... 20 5.7. Zásobování teplem .................................................................................................................................................... 20 5.8. Telekomunikační zařízení a spoje ........................................................................................................................... 20 5.9. Nakládání s odpady................................................................................................................................................... 21 6. Vymezení ploch přípustných pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění ............ 21 7. Návrh územního systému ekologické stability ........................................................................................................ 21 8. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, asanací a asanačních úprav ................................................... 22 8.1. Navržené plochy veřejně prospěšných staveb ...................................................................................................... 22 8.2. Navržené asanace a asanační úpravy ................................................................................................................... 23 C. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ ......................................................................................................................................... 24

25

A. ÚVODNÍ ČÁST. Závaznost územně plánovací dokumentace

Recommend Documents