a r c h s c o u t 2 9

a r c h

s c o u t

2 9

DOKUMENTY

a r c h . s c o u t

ARCHIVÁLIE

29

JUVENILIE MEMORABILIE

S B O R NÍ K A R C H

SCOUT

DRUHÝCH

PADESÁT

'«XX&S&SX&S&S&SXS??

ŽIVOTOPISŮ SKAUTSKÝCH

OSOBNOSTÍ

Milý bratře, předávám Ti jedno z deseti vyhotovení sborníku AS 29-druhá padesátka"Kdo byl kdo”,podle rozdělovníku,jak je uveden na poslední stránce. Uvítán kritioké posouzení a event* upozornění na chyby nebo omyly* v

Pokud uznáš hodnotu alespoň některých životopisů sk. osobností do své sbírky* poskytni mi ve smyslu ujednání na REU 08 , přispění na vydání se sborníkem,které či* nilo » 1.příspěvek do FF bří Bidlo a Stáfl na zhotovení 440 podobenek 250«« 60vpodgbenek bylo věnováno br« pUnta tŠaman,Jack 2,pořízení xerox kopií 40strál,40 30 str* dar« br* Sovy ¿•poštovné na korespondenoi při získávání podkladu cca 4.odříznutí 10 svazků

56,-

14,» 10 ,-

5»porto rozesílání sborníků 360,Desátý díl z 360 • 36 Kčs Nejlépe poslat příležitostně dopisem deseti a dvacetikorunu a 6Kčs v 50 hal* známkách

D O P R O V O D N É

S L O V O

V období dvou let od roku 1986 byla zpracována tato druhá padesátka životopisů,která si vyžádala,stejně jako ta první,hodně úsilí,soustavné trpělivosti i četnou korespon­ denci« Jejím cílem je rovněž zaznamenat civilní i junáckou stezku některých osobností,které pracovali v junáckém hnu­ tí i ve woodcrafteru,byli--jeho příznivci,nebo ho represen­ tovali,třeba i svým příkladem života na veřejnosti,nsbo i jinak přispěli k jeho šíření*.. Je to vlastně další pokračování v zachování památky pamětníkům i do budoucna těch,o kterých bylo lze opatřit v

v

text i podobenku,nebot ne vždy je obojí k dispozici*Při tom zůstává řada mnohých velmi agilních i význačných činovníků nezaznemána proto,že nelze potřebné zjistit* Razení je opět abecední i když by mělo být podle obo­ rů činnosti a významu,jako byli na př. Nositelé řádu..Stříbr­ ného vlka,nebo sta roštové Junáka o co má snahu br. Jack, V

instruktoři MLS,které zpracová.vá .br. Cvrček,sk*malíři 0 grsfici,které připravuje br. Vendy a podobně* Pokud se vyskytují jména v první i druhé padesátce osobností,které.jsou uvedeny s popisem života v "Nositelích” je je jich životaběh vždy odlišně zpracován,ne závisle na tom jak napsal br. náčelník.Jsou to bratři; Buršík, Filip,Char­ vát ,Janček,Kulík,Martinovský,Ma saryk,Němec,Novák Jan ,Pia jner,R8ssler-Ořovský,Sehák,Stržínek,Svojsík,Simánek Josef, Ureš. V tomto sborníku bylo upuštěno od volných stránek V pro poznámky, doplňky nebo upřesnění u jednotlivých osob* Pokud se něco takového vyskytne,bude to poskytnuto k nale­ pení za příslušnou stránku. V době zpracování byly kruhem AS vydány monografie prof* Seifert k výročí 100 let narození,Dr. Plajner od br*

2

Barona a moje Vzpomínková kniha na Dr» R,Plajner» k prvnímu výročí jeho úmrtí* Mimo 50 osobností razného významu je zde připojeno l£ textů žávotopisů,pro které nebylo možno zatím získat fo­ tografie « Pro osobnosti: First, Grimm,HolešákJar«Marek,Petrů spolu s ABS,Pivec* Večerek VI* Wilson,mám jen lOx podoben­ ky «které bych mohl předat .tomu,kteří by chtěl dále v této praciv «. pokracovat,nebot sám si na další již netroufám* Můj dík patří všem,kteří jakýmkoliv způsobem při­ spěli ke zrodu sborníku,zvláště pak br» Bidlovi,který zho­ tovil převážnou část podobenek* III Q 1988

F í z a

J M Í H A

SK*

O S O B N O S T Í *

jejichž životopisy Joo* avodony vo oborafka AS S.l9-dubo» 86 "Kdo byl kdo" -»Prvaí padesátka.

1* Beneš E.JUDr 2* Berkoveevá A.PhSr 3« Biliáaová P*

26. Masaryk T.Q.PhDr

4« Brzobohatý B. 5. Barffhauser J.

29. Novák Jaa

6, Dyk Tiktor 7. Elstaer F.A.

31. Pludok Alexej

8* Fanderlíková E. 9. Fanderlík M.Iag.Dr.

27. Moravcová A+M 28, Ně»* o Fr. 30. Plajaer R.RNDr 32. Povolí Badoa 33. Povollová O.B. 34. Proiaiacar J.

10. Faaderlík V.JUDr

35. Prookáska F.S.

11. Faaderlík VI. 12* Filipová A.

3^. Rlosler-Ořovský J

13, Feglar J«

39. Seifert M*

14* Herbenevá B.

40. Sotoa S.T.

15* Horký J•••Z

41. Soehor A.

16. Ckarvát J.ak.MUDr

42. Svoboda M. 43. Svojsík A.B.

17. Kadle o-H.JUDr 18* Kleiavfehter A« 1®. Keseevá VI. 20% Kalkáaek K. » # H Ol 01 01

Králová Mili Kulík F.

23. K m š V. 24. Matková VI. 25. Martiaovaký 0. PhSr.

38. Kohák B.BNDr

44. Stržíaek J. PhDr 45. Svojio J. 46. Siaáaek J.PkDr 47, Tkoroaa H.D. 48. Trookta Št.TkDr 49. Broi E.Iag. 50« Vavrda-M. 5Í. Vesátka M.

KOSITELŽ

rXd ü .

STŘÍBRNÉHO

VLKA

mimo 4 zahraničních nositelů

Buršík Bohuslav I Filip Ladislav doc.MUDr

20.01,1902 - 12.04.1976 15.06.1898 - 29.11.1986

88

Horník Viktor -

25.01.1898

18.07.1979

81

Charvát Josef akademik MUDr

06.08.1897 - 31.01.1984

86

Janček Ivan RNDr,CSc

14.07.192L

Jandus František-

01.12.1905

74

77

21.01.1982 +

Ježek Alois -data nezjištěna Mftrtinovský J?n_.Otakar RNDr

10.09.1890 - 19,06.1945 24.06.1903 —• 02.04.1980

77

Masaryk Tomáš Garrigue PhDr

07.03,1850 - 14.09.1937

87

Němec František

03.06.1907 - 17.12.1984

77

lTovák Jan

15.03.1876 - 11.12.1938

62

Plajner Rudolf RNDr

05.04,1901 - 23,06.1987

86

RSssler-Ořovský Josef

64

Schwarzer Eduard Ing

29.06.1869 - 17.01.1933 17.03.1895 •m 26.12.1967 1870 ** 05.07.1930

Stržínek Miloslav PhDr,RNDr

03.07.1907

Sum Antonín JUDr

31.01,1919

Svoj6Ík Antonín Benjamin V Simánek Josef PhDr * Šrámek Augustin

05.09,1876 - 17.09.1938

62

16.03.1883 - 16.11.1959 18.05.1877 11.04.1932

76 55

Ureš Eduard Ing

09.10.1904

Kulík František

Řehák Bohuslav RNDr

55

72 60

Z 22.nositelů žijí 4 v r.1988 Jména dle studie Dr.Plajnera*

5

M i k o l á š A l e š malíř svého lidu -tvůrce chodského symbolu na štít znaku &eských skautů*

18 .11.1852 -

10.7.1913

V jihočeském městečku Miroticích ž&l obecni pí­ sař, který měl tři syny,jimž těžko mohl zabezpečit to nejnutnější.Dva starší odešli do Pisku na reálku,kde záhy ze­ mřel i.Na studia odešel i nejmladší Mikoláš,ale nebyl pří­ liš dobrým žákem.Dokonce se stal na nějaký čas učedlníkem u malíře pokojů* V sedmnácti letech v r.1869 byl přijat na pražské Akademii pro jeho malířské nadání., které se pro­ jevilo již v prvních školních letech* Ma Akademii pobyl sedm roků v bídě a dle tehdej­ ších měr a zvyklostí platil za špatného malíře*ttyl odká­ zán na svůj vlastmi výdělek z kondicí a příjmů za ilu strace,což ho stále nutilo k tvořivé práci* Jednoroční vojenskou službu u uherského pluku v Praze nastoupil v roce 1875*1 zde kreslí a zaznamená­ vá t obrázcích vojenský život*Vrací se na Akademii od­ kud odešel po 4 denním, vězení k němuž byl odsouzen jako jeden z inspirátorů studentského protestu proti před­ nášce německého profesora Wdttmanna,která popírala původ­ nost. českého umění«Poněvadž sám pocítil sociální nesprévedlnost a znal postavení českého: člověka v té době, ne­ mohl se také smířit s poměry na Akademii, kde jeho samorostlý způsob kreslení vedl. k rozporům s jeho profesory* Y té době seznámil se s Alexandrem Brandejsem, nájemcem dvora v Suchdole u Prahy,který mu byl přítelem i mecenášem a u něhož získal delší pobyt* V této kraji­ ně, téměř předhistorické s mnoha archeologickými nálezy, byla podnícena a umocněna jeho dávná xásjca a zájem o historii českého národa.Pracuje zde na dříve započatém díle:"Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem" a na díle " Báje o vlasti".Tu prokázal tvůrčí velikost, básnivost a zralost kreslířské formy*

7

Spolu s F r . Ženíškem,kterého si zvolil za spolupra covníka,vyhrál s "Vlastí" soutěž na výzdobu foyeru Národ ního divadla /ND/ se 14 luntovými poli.Ač cyklus byl Al­ šovým duchovním majetkem,byla pro nedůvěru poroty v Al­ šův talent, svěřena realizace Ženíškovi. V roce 1879 se Aleš oženil s dávnou svojí láskou Marinou KLailovou.Brzy po světbě odjíždí do Itálie jak bylo stanoveno s mlouvou s ND.Po návratu s velkým, roztrp čeaiím zjistil, že provedení díla v ND bylo svěřeno Ženíš­ kovi, který se tak nadřadil Alešovi. Pod vlivem těchto okolností se směr Alšovy tvorby změnil .Uskutečňuje sedmi dílný cyklus " Živly "-hymnus o ztracené svotíodě amerických indiánů,cyklus " Život starých Slovanů", cyklus"Praha" a ilustrace k Rukopisům Zelenohorskému a Královodvorskému, v nichž se zaměřuje na techniku svého učitele J. Mánesa. Při práci na dekorativních listech,vlivem špatné­ ho dřevorytce,doplatil na nedokonalý způsob mechanické reprodukce.Proto bylo dílo zakřiknuta a odmítáno posud­ kem bužoasního politika,mladočeského poslance Julia Grégra,který nikdy však umění nerozuměl.Na příklad se vyjá­ dřil, že obraz"Vltava" se hodí na etiketu na láhev punčoviny. Někteří architekti v té době zvláště Wichl a Stech však dobře poznávali Alšovo nadání k vyjádření velkých, dekorativních komposie.Aleš zušlechtuje jejich díla svý­ mi sgrafity,jejichž řadu uchovává Pízen. Po roce 1884 zanechává M. Aleš malby úplně.Obrací se ke knižní grafice,k časopisecké ilustraci,ke kresle­ ným cyklům dekorativního charakteru/ lunety ve dvoraně Městké spořitelny, sgrafity na průčelí domů v Praze, Plzi&i a dalších městech,výzdoba kostela ve Vodnanech a P*/ v té době vznikají i jeho kresbičky "husitští bo­ jovníci" a rodí se i cyklus " Život starých Slovanů." V ilustraci k románu Aloise Jiráska "Psohlavci", nakreslil také Aleš chodský znak-bílý štítek s černou

psí hlavou.Chodové měli,než jim byla odejmuta práva na svém praporu ještě sekeru/čakan/ a botu-symbol svobodných sedlá** Alšův zggk byl poprvé umístěn na bráně ukázkového skautského tábora na Trojském ostrově v Praze,který byl uspořádán 27-28 září 1913 a pro velký zájem za týden, opět, To bylo první použití českými skauty. Znak se stal tak po­ pulární, že se k němu hlásila většina českých skautů. Byl vyšíván na vlajkách,kreslen do kronik,objevuje se v záhlaví časopisu Junák,na přezkách skautských opasků.Po roce 1918 je pak umístěna psí hlava do středu lilie a tak vznikl de­ finitivní odznak Junáka. Dále krealí do slabikářů,nakreslil titulní list do knihy A.tí. Svojsíka " Základy junáctví"»ilustruje písničky, které sbírala jeho matka a vytváří onen známý Alšův Špalí­ ček. Alšovo dílo zůstává roztroušeno po časopisech,kni­ hách a nedostává se mu souborného vydání.To co později vy­ šlo, byly jen zlomky Alšova díla. Špalíček jednohosta národních písní a říkadel(Dru­ hý Špalíček z r. 1912. Y r. 1896 vydává spolek Mánes první knihu Alšovy tvorby. Po jeho padesátinách a šedesátinách dostává se mu oficielního uznání«Je zvolen členem České akademie, je čeetnýfc občanem Prahy a dostává se mú i hmotné zabezpečení funkcí inspektroa kreslení na městských školách. Drobná kresbička chodské psí hlavy na skautském odznaku promlouvá také o tomto velikém národním umělci ke všem,kteří na své hrudi nasí ti,co složili skautský slib za věmoat ke své vlas ti, podobně jako jí zůstal vě­ ren v časech dobrých i zlých M. Aleš. Když M. Aleš 10.7*1913 v necelých 61 letech zemřel, tak při pohřbu ,kdy vynášeli rakev z Pantheonu Národního musea,zazněly tony husitského chorálu a hymny Kde domov můj. Byl pochován na Vyšehradě kde u hrobu dle jeho přá­ ní byla vsazena kalina. V letohrádku Hvězda v Praze je upraveno museum A. Jiráska a Mikoláše Alše.Alšovo museum je též V Miroticích na místě jeho rodné chalupy,která vyhořela v r. 1901 . Dle článku z 365 a z tisku.

Q

BT.A%E»I BEMBŠ úřtedfciík,sportovec, skautem od 1912, okre sní a župní 'zpravoďaj instruktor a vůdce Lesních škol,člen SOHSvojslkova oddílu 26.11*1896 - 12.7. 1983 Narozen v Plzni jako sjn bedtaéřského dělníka, Jako chlapeag členem BUJ; t Plzni .V Šestnácti letech tj« v roce 1912 vstoupil tio Čeakého skauta a registrován jaké OS-Old skautučinnost bylá převážně sportovní,kanoistika,lyžaření, turiatíka i putovní tábo* na Podkarpatskou Rus.Jarníeh sk» slavnosti ae zúčastnil jako zást«vedoucího Jožky Knapa* T roce. 1925 vůdteem. oddílu, a okresním zpravodajem. Zorganisoval sjezd skautů na Krkavci-na nejvyifcísL mleté u Plzněvkterý byl pak čaetý d l skautských vycházek«V roce 1926 m několika členy 03 prohlédli si bojiště 1« světové války ve Francii* Absolvoval LŠ 192$ Nová Ves, u Kněžmostu.Tam se po«* znal m br. Horkým a s bratry Fandfcerlíkovými.Téhož soku uspořádal lyžařské skautské závody a navázal bratrské sty­ ky • pražským oddílem OS- VatrotuT l e A w následujícího ro­ ku uspořádal přednášku cestovatele St« Vráze”Kolem světa?« Za známých 42° mrazů v únoru 1929 uspořádal s od* dílem lyžařský výšlap db Brd,což neobešlo se bez obdivova­ telů .Vrátili se v dobré náladě bez omrzlin«? témže roce zúčastnil se i oslav desetiletí skautingu v Rokycanech , kdie byl přlttomea i mnč Jan Novák,který měl projev,zást«ž. zpravodaje Kulhánek,pplk.Hampl a zpravodaj 06 L« Karel. Na; podfcim byl uskutečněn běh kolem Krkavce za účasti 16 závodníků, jako prvý a pak dále běh pořádán každoročně. Plzeňští skauti zúčastnili se v září skautských závodů ve škvrnanech« Sokem 1930 započata bohatá činnost junáků,kterou Mdlil a vedl bratr Bláža.V lednu slavnostní založeni oddiílu v Einlafa a v Doubravee,kde byl přítomen br.generál Klecanda a ž.z«Kulhánek se svým zástupcem Benešem.Ten se také zúčastnil Valného sjezdu v Praze a schůzí OS.V květ­ nu pak konány závody v Líních, za účasti 156 závodníků«

11

V červnu 7H&* konán sjezdi západočeské župy v Plzni *800 účastníků.Na sjezdi přijel i br. A.B.Svojeík a ministr Vyš­ kovský *Y kině Hvězda byla pak sk. akademie, kde et br* Blár ža sblížil se skautkou Hasil, svojí pozdějdi manželkou, zv* také Bláža,poněvadž skautskou činnost nadále dělali spo léčně.

y

listopadu pak uspořádán III• běh kolem Krkavce.

O Vánocích provedeny lyžařské závody na Šumavě. v Dubnu 1931 uspořádány koloběžkové závody na pl­ zeňském náměstí*23«května slavnostní otevření skautského lomová v Rokycanech, v pře&večear pak táborový oheň za účas­ ti br. F.Á.Elstnera. Ha XSS-Tábory slovenských skautů v Praze odjela početná výprava skautů a skautek ze západočeské župy.V li* stopadu další ročník běhu kolem Krkavce. V srpnu se br. Bláža zúčastnil sk. výpravy do Ho­ landska na Jamboree. V roce 1932 byl župnlm zpravodajem br* gen Klecanda, kterému bylo předáno na Valném sjezdu v Praze*27-28*2* pa­ mětní album župy,které jak zjiitěno v r*. 1985 uchovává pa­ ní Kulhánková* V březnu uspořádána pře&iáška A«B«Svo jsíka, v dubnu opět koloběžkové závody 1 v dalfiím roce s tradičním během a lyžařskými závody. lyžařské závody v roce 1934 byly již župním závodtm za účasti OS Vatry z Prahy .Pak se uskutečnil župní sjezd v Domažlicích a otevření sk. hřiítě ▼ Dolním Rychnově. 18.8*1934 odjíždí br. Bláža na Jamboree vr Lotyšsku, kam byl určen jako vedoucí výpravy. Rok 1935 zaznamenal uspořádání výstavy o životě a dí­ le Dir* E*Beneše* tradiční lyžařské závody na Doubravě a Okres* ní závod tří členných hlídek"Jdi jak můžeš". V srpnu odjíždí br. Beneš na Jamboree ve Švédeku, kam přijel br. náčelník A.B. Svojsik,starosta Svazu MUDr*J* Charvát v doprovodu našeho velvyslance. Po Valném sjezdu 1936,kterých se br* Bláža pravidel­ ně zúčastňoval,vypravili em plzeňáci na pozvání 06 Vatry na lyžařské závody do Krkonoš.KolobČžkový závod; se tento rok tar ké uskutečnil ale i běh,ale již jako závod kolem Chlumce* 4

V říjnu účast při návštěvě krále Carola v Praze a při ukáz­ kovém skautském táboře na Strahově»Tento rok byl ustaven i v Plzni Branný výbor,kam byl delegován za skauty bit* Kul­ hánek a Beneš* Bok 1937 probíhal normálně s tradiční činností jako soky předešlé* V ledfau 193& uspořádán Okresní závod brannosti, lyžař­ ské závody, a okresní i župní sjezd ve Falknově a další roč­ ník Jdi jak můžeš kolem Chlumce*. Nelze opominout i četnou deputaci junáků a skautek na pohřbu A*B.Svojsíka a odhalení pomníku ve Stupně* Po služebním přeložení br* Kulhánka,přebírá vedení župy br* Bláža od 17*září* Bokem 1939 skautuje se již s jakýmsi útlumem a dochá­ zí k reorganisaci Svazu pod názvem " Junák” .Přesto však uspo­ řádána junácká besídka ve Stupně,LŠ na Javornicl s 36 účast­ níky a návštěvy br. Řeháka a Herlesa*Dále pak župní schůze v Doubravee a závod léoleai Chlumce* lyžařské závody v roce 1940 se konaly ve Kdyni a oko­ lí,proběhly čekatelské zkoušky a závodem n Jdi jak můžeš" 3*11* skončena činnost zč* župy* Pokračování činnosti po pětileté nucené odmlce—váleč­ ných let, dočkali em i plzenád .Nebyli zrovna z prvních vlaš­ tovek,! když v květnu, na veřejnosti se skauti začali objevo­ vat* Oficielní zahajení sk. činnosti bylo v červnu 1945 veřej­ ným táborovým ohněm.Puo oblast získána místnost v bývalé Bolnické škole,kdae poskytovala» informace a. služby hlásící ssb mládeži sestra Benešová.Tvořily se nové a nové oddíly,sk* činnost se stále více projevovala na veřejnosti,byl např* táborový ohná v Třemošné,manželé Benešovi zúčastňovali se jednání v pražském ústředí, v srpnu uskutečněna v Přichovicích a v prosinci provedeny vůdcovské zkoušky cHlapeckého

i&

kmene* Qbdobí od r. 1945 do 1948 bylo ve znamení

velké ak-

fcivity.Zajištěno místo pro táboření v r* 1946 i pro JÁ u Velkého rybníka u Nepomuku,účasti skautů na květnových

13

a různých jiných oslavách ,další vůdcovské zkoušky,okxtesní. sjezd v Třenošné,Kruhovicí ch,Kožlanech-oblastni závod v Kar­ lových Var ech. Přiví tána výprava francouzských skautů na ces­ tu Šumavou, sjezd zč • župy ▼ Plzni) s 2 tisíci účastníky za přítomnosti min* Fierlingera* Realizována Knapúv memoriál ve sk. disciplinách na Boleváku* V ledbové schůzce oblastní rady vr rocet 1947, rozhodnu­ to nevstupovat do ČSM a pokračovat ve vlastní činnosti«Koná la se setkaní skauťů v Plzni,Stříbře, Líní ch,Jaroniclch a j* Vedení oblastní lesní školy v Hamrech převzal Bl.Beneš* Mezinárodního sk* Jamboree? Míru ve Francii zúčastni­ la se i výprava plzeňských skautů.Probíhaly další vůdcovskó zkoušky a v roce 1943 zavítal do Plzně i br* Elstner* Jako všude tak i v Plzni začínaly se objevovat v r* 1943 rozkladné živly v řadách i jednotkách Junáka.V článku v Mladé frontě bylo ohlášeno ,že Bl* Beneš, Benešová,Bearánek a s * Nová se vzdali svých funkci »Nikdo s nimi však nehovořil ani nepozval. na jednáni *Tím byla dána poslední tečka za sk* životem bxr. Bláž i .Lepší vzpomínky mu však zůstaly až do kon­ ce života* Dobu do roku 1968 pracovali Benešů pro TJ Sokol-ápičák a aktivně se zapojili db stavby sokolské chaty a pro ' sportovní středisko ČSTV Klatovy* Od noku 1968 'se již br. Bláža sk. dění nezúčastňo­ val a působil jako ředitel sportovního střediska^ ČSTV KÍatovy na Špičáku,kde také zemřel ve věku 87 let* Za skautskou aktivní činnost byl vyznamenán bronzo­ vou svastikou 1927/, řádem sv. Jiří, Skautskou, láskou a člen­ stvím ve Svojsíkově oddíle* Biu Bl.Beneš byl ve sk. světě dobře, znám,byl z gene­ race činovniků,kteří se zasloužili o rozkvět Junáka a prá­ vem mu patři stálá vzpomínka těch,které vedl a vychoval,ala. i všech ostatních,kteří ho znali* Zpracováno z podkladů a vzpomínek poskytnutých sestrou M* Benešovou

14

Dne 1 2 . července 88 let zakládající

1983 zemřel ve věku člen a dlouholetý ředitel

Sportovního areálu ČSTV Klatovy V

na Špičáku

B L A Ž E J

B E N E Š

Jeho památku uctíme

společně

s jeho

přáteli a známými v sobotu 30 , července

1983 v 19 hodin

v tělocvičně Sportovního areálu C3TV V

Klatovy na Špičáku.

Sportovní areál ČSTV Klatovy na Špičáku

15

M ARIE BENESOVX «BLAŽENKA« e t n í ,v e d o u c í * 4 4 1 1 « ,« k ř e s a l a o b l a s t n í « ite lk a S tříb rn é h o tr o j lí s tk u *

v e lite lk a ,

a ís te n á č e ln l

1 4 .1 1 * 1 9 0 5 N a ro z en a ▼ P r a z e - " k ř tě n á B e tič e a " ,ja k « je d in á č e k ,e te « s te n e š a po je b e a a r t i t r . 1926 p ř e s tě h o v a la se • a á tk « u k j l s e s t ř e A« P í s n ě . M a t k a p r a o e v a l a v z e a ě d ě l s t v l n a v e a n i o i , e A e e ra n a v š tě v o v a la n ě a e « k « u d v e u tř íd k u .P e p ř e s t ě h o v á n i k t o Ae P l z n ě , v A f b ě p r v n í s v ě t o v é v á l k y , k d y b y l n e d o s t a t e k a n e « « , v y c h o d ila a ě š t a n k n a p a k d v e u r e č a £ e b c h e A n l š k o lu « N a s to u p ila ja k e p e k la A n i a ú č e t n í ▼ t « x t i l n í a «bchoA u A« r « k a 1 9 3 1 « ▼ r « c e 1 9 2 9 a e p r o v d a l a z a B l a ž e j e B e n e š e a b y l a v A «« o n « a ti* P « o s v o b o z e n i k r á t c e v y p e a e h la o b ě ta v ě p« n ě k e l i k a ě o fi v e s k a u t s k é k a n c e l á ř i » k t e r á p a k b y l a z r u š e n a . P ř e d t l a p e f a z e n i C SR n a c i s t y , b y l a j a k e j e d n ^ z p r v n í c h t o t á l n ě n a s a z e n a C S D , n e j p r v e Ae a k l a A « a p a k j a k e u č e t n l z á v o d n í k u o h y n ě « a ž Ae nee v á lk y * Od d o b y » k d y s e p r e v A a la s p o le č n ě s m a n ž e le * p r e s o v a l a m lá d e ž í ,v J a n á k u « w V r o c e 1 9 6 0 s e p ř e s t ě h o v a l a s a a n ž e l e a A« v l a s t n l h « d e a n a Š p i č á k a , k d e k r á t k ý č á s v y p e a e h l a n a MNT« v V n á s le A n é a eb A o b l b y la č in n á s a a n ž e le a v T J S e k e l- S p ik ,ja k f c v ič i te l k a ,a l e ta k é p ro v šech n o o s ta tn í o b s ta rá v á n í p ř i av b ě u b y to v n y ,k d e b y l m a n ž e l v e A e u c ía s ta v b y a p a k p e z A ě ji o « h« s p e r t o v n l h « a r « á l u * N e j d ř í v ě j a k e A e b r e v e l n l p r a c o v n í c i , p o z j i j a k e s t á l í z a a ě s t n a n e i « B r « B l á ž a Ae r « l 9 8 3 a « . M a r i e a ž Ae ku 1985« M a rie s e v m í s t ě z a p o j i l a i do S v a tu ž e n ,S o k o la ,L D ,J e d « » t ě . O s v ě t « v é b e s e d ě , J u n á k u a Č S T V ,k d e o b d r ž e l a u z n á n i z a z á s l u I I I a II* s tu p n ě « l« k « a 1 9 8 5 ,o d c h á z í v« a v ý e h « s a A « s á ti l « t« c h n a e d p e č i k Ae A e a e v a d f l e h e d c f i v N ý r s k á * 1

▼ a e n e g r a f ilc h s k . č in « v n ik ů n e js o u e je A in ě lé p ř íp a d y , k d y r o d ič o v é a s y n o v é ,n e b e s e u r e z e n e o k é s « s t r y b y ly v ý z n a č n ý a i p ra e « v n ik y s k . h n u t l« J s e i i a a n ž e ls k é d v « jic « * ja k t« a u b y l« u B * a « š « v ý c h v z á p a A « č « s k é ž u p ě * M a r ii B « a « š« v é n « b y l« A « p řán « v A ě t f t v l p « z n a t s k a u ts k o u v ý c h o v u ja k o s v ě tlu S k a n eb o s k a u tk a ,n « b o t v r o c í c h d o s p ív á n i, ▼ p r v n í s v ě to v é v á lc e , n e a ě la p ř í l e ž i t o s t * T « p rv e ž iv o t n i p a r t n e r j l p o A a l p o a o e n o u ru k u a z a s v ě ­ t i l j i v p fiv a b a k r á s u a y š le n k y « T e A y u ž j a k o A o s p ě l á v r « l 9 3 0 v M ls tn la sA ru ž e n l z p ř á t « l i l a se s t ě a i , k t e ř í p r o š l i s k a u t­ sk o u v ý c h o v o u a ta k tr o c h u j i a z á v iA ě la j e j i c h p r o ž i t k y a T z p o a la k j^ z ^ ra A o s tn é h o

z a p o jila

Ao p ř í p r a v

póaoei

v z n i k á j l s l a o d d í l A a ,a l e i do o r g a n i a o v á a l a z a b e z p e č e n i l y ž a ř s k ý o h a s p o r t o v n í c h s á v o d ft* P o z n a l a o s o b n ě i b r . n á č e l n í k a A «B * S v o j s i k a , k t e r ý p ř i ­ j e l n a ž a p a l s j e z d v r* 1932 a b y la a u p ř e d s t a v e a a ja k o p o ­ ř á d á te lk a a a a n ž e lk a b r« B lá ž i* D o š lo k h u a o rn é a u p o d á a l r u k o u ,p o n ě v a d ž j e š t ě n e a ě l a v ž i t o a l e v i c i « T a t o p ř íh o d a » v y v o la ­ la o b o u s tr a n n é v z p o a ln k y p ř i d a lš l o h a e tk á a l* N e jd řív e s p o lu p r a e o v a la v 1 . o d d íle se s e s t r a a i U n g e ro vou a R e is e ro v o u a a b s o lv o v a la s v ů j p r v n í sk* tá b o r v r « l9 3 4 , t č e rc h o v s k ý e h le a le h « B y la ve s te jn é m s t á ř i s v e d o u c í tá b o r a * p ř i to a se o b d iv o v a la ,c o v š e c h n o j i ž a l a d š l d ív k y z n a ly *

# ^ Po táboře zúčastňovala se pravidelně schůzek 1* oddílu, který aěl klubovnu t o vyřazené« železniční* vagonu,poatavenéa u žst.Plzen-neaocnice,dosti vzdálenéa od doaovů* V dalgln roce již apolupŮaobila, jako zástupkyně vedoucí při zajištovánl tábora na Haaerskéa rybníce u holoubkova* V té době byl aanžel br* Bláža na jaaboree ve Svédaku.Po táboře za několik aěsloů nahradila vedoucí oddílu,která se provdala a odjela na Trinidad* w S t o jo znalosti rozšířila si pak na LS 1936 na Milavě« pod trpělivýa vedení* prof*B.Stýblevé* Oddíl se rozrůstal a tak ae podařilo zlakat za klubovnu aalý dřevěný do*ek ve dvoře obytného do*u na Doudlevooké třídě*Přibyl další dívčí oddíl a tak se skautky začaly prosazovat *ozi junáky* V roce 1937 na župnla sjezdu v Karolovýgh Varech,kde již panovalo napjaté ovzduší«ale přesto se plzenačky ualstily v závodech na první* *lstě*Téhož roku vedla již letni tábor na Spičáku*To již bylo 64 skautek i s družinou šotků,kterou vedla s* Kulhánková,Manželka župnlho zpravodaje* Skautky se i aktivně zapojovaly do plaveckých i choděo* kých závodu, ale i,některé i lyžařily* Zaznaaenaly i uČast na branné* ovičenl na Krkavci a v další* roce na okresní* závodě ve Falknóvě* Letni t£bor 1938 na rybníco,kde začínalo se i uvažovat s rodiči o ukrytu před nálety v husté* porostu vedle tábo­ řiště* Odvážně se i skautky vypravily na putovní tábor na koloch,na vorech i pěšky* Dívčích oddílů přibývalo a tak převzala funkoi okresní zpravodajky plzeňského okresu,Doaažlio,Karlových varů,Králo­ vic, Klatov a Rokycan* , Na návrh s* Žákové z ústředí převzala pak i funkci alsto** náčelnl a přibylo pak pravidelně jezdit na schůze náčelniotva« Když došlo k obsaženivSudet a k okupaci,tak okres přišel o několik dívčích oddílů*Činnost však neustávala*Na jedno* f četných výletů objevily skautky nedaleko Kryji kouzelné udoll potoka Jaronioe*Po návštěvě v Machově *lýně ,byly do* hodnuty podalnky pronáJau louky pfo tábořiště«Byl to jeden z nejkrásnějšlch táboru,na který účastnice stále vzpoalnajl* Byl podniknut i aalý putovní tábor do Českého ráje a když v huaprochtskéa záaečku zanotovaly junáckoy hyanu, bylo jia do pláče,pod politiokýai událostai,nebot docházelo k přeletu ne*ěckých letadel* Připravil se i letni tábor ňa Javorniei pro 42 děti*Povoleni sice bylo dáno,byly potíže sé zásobováni*,nutné hlá­ šení na četniaké staniol,ale vzápětí zákaz tábořeni a rozkaz do 24 hodin tábor zlikvidovat* Další činnost prováděna pak nevyzývavě až do zrušeni Ju­ náka,předáni klíčů od kluboven a skrovného aajetku*Cást oddí­ lů ae stáhla do illegality a ayslela na znovuvzkřlšonl* Saaa s ostatní»! byla přesvědčena,že to co dali dětoa v nich zůstane,ještě zaohutnl a že Blše se dožije konce* To se pak ukázalo v dubnových a květnových dnech r*l945*

17

Začátkem roku 1945 a v dubnu vytvářely studentky-skaut­ ky pomocné sanitu! a vyživovací komis« pro případ revoluce ▼ Písni* „ , První společná b«s«da •• uskutečnila 14*května*Přišly všechny a mnoho nových a v několika týdnech nastal velký příliv do skautských oddílů* * Narychlo připravovaly se sk* tábory i kurs LS*Skautky převzaly Tábor u Céčovic po junáclch*Pro značný počet no▼ýoh oddílů bylo třeba zajistit kanc«lář»kterou/opatřil br* žspr*Kulhánek a kde s* Benešová několik neděl "úřadovala" i když se jinak chodívalo ze zvyku do bytu k nl nebo k br* župnímu* Nevídaný rozmach skautingu nastal nejen v okrese,ale v celé sč* župě»jako ^statně všude jinde a tak v roce 1946 bylo mnoho táborů i I#.Tábořiště se postupovala,aby byly využity pracné přípravy*Vytvořil se sbor instruktorů,cvič­ né družiny»slskávaly vědomosti i praxe* Táb«r 1« d* oddílu měl volmi dobrou pověst přísného ved«ní*Bylo nutno též vybudovat skautský domov a to se poda­ řile získáním býv* vojenského baráku,který po upraveni slou­ žil za klubovny pro 9»oddllů»Den sesterstvl tam byl oslaven společně s CHK* Účast na sehůsleh náčelnictva opět pokračovala a také se s* B^n^šová posnala osobně • náčelnl mis BP,při její ná­ vštěvě v Československu* Od fondu pohraničí podařilo se agilní e* Benešové zís­ kat selský statek s loukou na Špičáku a upravit pro letní tábor»Nesl hrdý násev "Děvln" a byl tak vžit«že docházely i zásilky,které patřily na Slovensko»Dodnes je na tom místě domek a říká se tam "Na Děvlně"» , Soky 1947 a 1948 byly roky práce a úspěchů*Sestra Marieřečená Blaženka stále dojížděla do Prahy a vše co tam slska* la, zpracovávala do oběžníků,takže dívčí oddíly byly lép« informovány než chlapeeké»0ddlly pak spětně podávaly hlášeni* takž) měla zpravodajka př«hl«d o veškeré činnosti a mohla pro ústředí poskytovat souhrnné správy* Při volební sehůsi oblasti 20*4»l947,kdy byla přítomna ■•Běla Divišová z náčelnictva,byla opět svol«na 8* Mari« •blastnl velitelkou* „Zorganizovala vůdeovský sbor,připravila vůdcovské $koušky,LS,zajištovala práce na sk* fomovech v Plzni,Děvlně,Špi­ čáku* Slavnostní ho ot«vř«ní s« zúčastnila s*nč*Koseová,na DLS byla sestra Vančurová* Bealisovala soutěž o nejlepšl oddíl oblasti s putovní ■oškou skautky od br* Kuaeie* , V roce 1948 bylá nucena pro stále vyšší úkoly svěřit vedeni oddílu ssh^pným rádkynlm» To již bylo v době,kdy byl Junák sloučen •• CSM a byly tendencé likvidovat skauting* Jak s« t«nkrát l««kde postupovalo vyjadřuje nejlépe ¿•jl dopis % 20*9*1948, adresovaný AV KBJ Plsen! > "Před měsícem dočetla jsem se náhodou v Mladé frontě, *• byla sehůs« Krajského náčelnictva Junáka,kde bylo zvoleno nové náčolniotvo a odstoupivším členům poděkováno*To,že jsem byl* mesi jinými zbavena své funkce mne nepřekvapilo*Pouze

18

ten způsob,jakým se to stalo.Připomlná to p ř í liš neblahé do­ by protektorát«í«kdy z noTin • • české ženy dozvěděly«že se vzdaly aátla prospěch němookých d ě t í »L it u ji,ž e se v Kraj» ském náčelnictvu nenašel nikdo,kdo by «1 uvědom il,jak jo to­ to nečestné a Junáka nohodné*" Potom doSol dopis datovaný 2 2 * 9 * 1 9 4 8 ,oznámující zproštění funkoe*Podepsán předseda 0*Bleoha« * Po písemné informaci na ústředí došla odpověd : Nebudu dnes více p s á t i,a le snad budoucnost řekne pravdu* Prosím»nezavrhuj»Podpis " B i v o j " , tajemnice DK.

T roee 1949 vegetovaly někde oddíly dá le,ale postup« ně dožívaly a rozpadávaly se. V rooe 1952 vyhořel Dívčí sk« domov«neopatrností nových uživatelů a v roee 1954 už byl zpustlý i "Běvln"« Wové skautské jaro v r *l9 6 8 zaznamenalo anoho nových oddílů v nej(¿pádnějších nístech kraje«kde dří^e ani nebyly* Plzeňské skautky sešly se v květnu na Špičáku* A si třicetičleného srazu zúčastnily se bývalé plzeňské skautky ale i některé s různých níst mimo kraj* I když po dvaceti letech«ukázalo se,že dobrá před* ohozí příprava«přinesla ovoce a byl dostatek sohopnýoh ve« doucích pro samostatný DK,který ogět vedla s* Marie* Dojížděla opět do fchůzl ústředí«avšak určitou pře* kážkou bylo,že bydlela na Špičáka a měla ztížený styk s oddíly»Dovedla s i však práci zorganisovat a ve spolupráci s okrskovými velitelkam i / O R j / se práoe dařila,nebot měla již z dřívějška lepší zpravodajství než CEK« v ¥ roce 1969 byla uspořádána,nez bez po tíží, zč DLS v Rájovské myslivně u M*Lázní s pomocí s.Paroubkové i br* Bláži.Znovu se rozrostl kádr instruktorů a instruktorek* Uskutečnily se vůdoovské zkoušky v Chebu.Bylo zaregistro­ váno 44 čekátelek a 39 vůdkyn. Začínaly se pořizovat nové klubovny a v další čin­ nosti opět uznávali chlapci rychlost a in ic ia tiv u děvčat* Proběhl Svojsíkův závod v k r a ji i ústřední,kde s* Marie byla také rozhodčí* Koncem roku a začátkem r» 1970 začínaly se projevo­ vat tendence nepřátelské Junáku*Červnový sraz v Roztokách paknifcoho nenechal na pochybách,že konec Junáka se opět blíží.Č in nost byla ukončena 2 1 . 8 . na KRJ zč kraje a pak na schůzi obou kmenů v Praze 29*8*197 0* B yly slzy,ho řko st,zaryto st vedoucích a tím větší v oddílech* B yly sice pokusy o spolupráci s Pionýrem,ale tam dříve nebo po zději práce zanikla*

Mnohé lze ohápat,ale nelze zavrhnout myšlenku « která měla tolik kladných výsledků*

0 tom»že s* Marie dělala svoji p r $c i dobře,svědčí i to,že na je jí pozvání j i navštívilo ha Špičáku téměř vž d y ? ř l 5at * £lí*ka i z dáli*Zavzpomínaly v r* 19 74, 1976 »1980 a ještě v r.l982*Popovídaly si«měly radost ze aetkánl,zavzpomlnaly a byly projevy uznání,ucty a lásky«

19

Uznáni byle také vyjádřeno nejvyššlm skautským vyznamenáním udělením Stříbrného trojlístku z 9,5»l97o Sestra Maria zanechala t práci i dětmi kus »TÓho žitota za podpory a pochopeni svého manžela*To oo dělala» dělala ráda a s lásko« na vše vzpomíná* Jejl obětavou práci na mimoškolní výchově děti a mlá­ deže ocenil znovu br* náčelník Dr*Rudolf Plajner v osobním blahopřáni k jejím sedmdesátinám v roce 1975,kde konstato­ val s jakou láskou»trpělivosti a obětavosti zkrášlovala mládl»dnes již dospělých a jak hloubila studánku»aby všich* žízniví mohli plti a popřál»aby žila spokojeně jako hospo-» dář»který zasel dobré zrno* Výpis ze vzpomínek z 25«X*1986 uvedených i v AS ě*21 e^r.19-32 a dalších poskytnutých udajfi* Návaznost na životopis Bl*Beneše*

20

FRANTIŠEK V. BERUNEK -Šedý Bobr řidiči učitel»škol*praoovnlk t o v«sl*okresní zpravodaj <• autor publikael 18.8.1902 -

Bodák z Havlíčkova Brodu.Po maturitě na učitel« akón ustavu nastoupil učitelskou dráhu»pak ředitelem školy a pracovníkem ve školství ve vyššloh službách*Ye veřejném životě dlouholetý pracovník Národní jednoty pošumavské

ve

zněmčených regionech s českou menšinou« ▼ o b d o b í protektorátu byl zatčen a vězněn"v ce«* le smrti"( *a českou národní činnost a proto»že ukryl hle* danou osobu«Vrátil se, avšak s podlomeným zdravím« Obdržel Junácký kříž " Za vlast 1939 «1945" stříbrný stupen« V Sedý Bobr byl jedním ze zakladatelfl skautingu v bývalém Německém Brodě»jehož počátek se datuje 30*4.1919 Byl vAdeem oddllu«zástupoem i okresním zpravodajem«T mlad­ ších letech byl jakýmsi sborovým poetou a šprýmařem»který dovedl bavit omladinuvale byl znám též jako osvědčený autor slavnostních projevfl»idcově skautsky hodnotných pro mládež* i

▼

době patnáctiletého výročí skautingu v E*B«

v roce 1934 vydal táborové povídky s názvem " Povídky Sedé* ho Bobra*.Honorář za knihu rozdělil mezi Pošumavskou jedno« tu a junáky« 0

rok později stejně tak vyšla jeho kniha "Po

selstvl na březové kfiře"«Třetl knihu jen v rukopise věnoval akautftm«

autorem mnoha básnických sbírek» z nichž pro

skauty napsal básně " Poutník" 1968« Dumka»£logie za Pepou Neudlrflem»básen k výročí 60 let skautingu v HB a k osadeeátinám náčelníka Junáka Dr* Rudolfa Plajnera* Na pamět jeho a jeho tvorby je připojena doohovaná titulní stránka knihy " Povídky Šedého Bobra"»kterou ilustroval skaut- akademický malíř a grafik Jan J&zl « Dle podkladů br. Káje«

21

F. Y. B E R Á N E K P O V ÍD K Y

ŠED ÉH O

BO BR A

VYPRAVIL A ILUSTROVAL J. JŮZL

1934 VYDAL F. V. BERÁN EK V KAM ENNÉ VYTISKLA KNIHTISKÁRNA FY FR. RIEDL V NĚM. BRODĚ

J O S E F

BÍBR,

na líř,grafik,medailer,výtvarník musea Přerov, člen skupi­ ny Signál v Kojetíně,člen KF J.Foglara,ilustrátor v Pošumavském hlasateli seriálu Váhy života a smrti,zástupce ve­ doucího střediska Junáka»bezkonkurenční kreslíř více jak 300 junáckých odznaků pro Zpravodaje od r* 1982. 4.6.1931

23

Jedním ze spoluautorů Zpravodaje sběratelů mládežnických odznaků je malíř, grafik Josef Bíbr - Bikin. Narodil se 4. července 1931 v Kojetíně. V letech 1954 - 59 absolvoval školu uměleckých řemesel v Brně. Do nedávné doby pra­ coval jako výtvarník v Okresním vlastivědném muzeu v Přerově. Je členem Okresního poradního sboru pro amatérské výstavnictví ZUČ při Okresním kulturním středisku v Přerově. Od roku 1964 je členem tvůrčí skupiny SIGNÁL 64 v Kojetíně při Osvětové be­ sedě.

Hlavni doménou jeho tvorby je užitá grafika, ve které se spojením písma dosahuje nevšedních výsledků - obálky publi­ kací, plakáty, letáky, pozvánky, podnikové znaky a odznaky. Litografie, linoryt a sítotisk jsou oblíbenými technikami, ke kterým přistupuje v posledních letech i monotyp. Zvláště jeho cykly drobné grafiky jsou velmi zajímavé, jak svým námě­ tem, tak barevností. V abstrahovaných pohledech na Kojetín v různých ročních obdobích můžeme vidět smělost, se kterou se nebojí experimen­ tovat a vnášet nové prvky a výtvarné zkratky do své tvorby. Za povšimnutí stojí i drobná grafika Kojetína, řešená na pod­ statě mozaiky, ve které zobrazuje dominující budovy a závody města ve kterém žije a tvoří.

Méně rozsáhlá, ale v poslední době již velmi známá, na po­ četnosti nabývající část jeho tvorby obsahuje klasické formy malíře výtvarníka - kresby, akvarely, pastely, tempery a oleje.

24

Rejstřík jeho malby je široký. Podléhá především okouzlení přírodou, které se projevuje v květinových zá­ tiších a dekorativních panneau, některé i s figurálními náměty ře­ šené geometrickými tvary a bohatou barevností. V těchto případech jde o tzv. prožitou tematiku přetransponovanou při vnímání okolního světa do představ, které pak v atelieru ztvárňuje. Josef Bíbr je však také kraji­ nářem, který tvoří své krajiny a veduty měst v plenéru a snaží se zachytit na svých obrazech prchavé okamžiky světla a stínu v různých denních i ročních obdobích. Pracu­ je nejen v okolí Kojetína, ale také v Beskydech a na jižní Moravě. V poslední době se však při zpra­ cování námětu i v krajině objevují grafické prvky až geometrického rázu. Zvláště v krajinách z plené­ ru můžeme vidět jemné nuance a hru barev se světlem, i když jeho ru­ kopis se zde zjednodušil, poněvadž pracuje pouze špachtlí. Jeho obrazy však nemají jen hodnotu výtvarnou, ale i dokumen­ tační. Podařilo se mu na svých malbách zachytit mnoho z mizejíčího starého Kojetína, kde na mís­ tě starých rostou domy nové, které jsou pro našeho výtvarníka opět námětem při jeho práci, ve které vychází z bezprostřední skutečnosti svého okolí. Při hodnocení 3íbrova díla nelze opomenout ani figurální část tvorby, která je neméně podstatnou částí - akvarely, kresby a tempery. Z přehledu fjeho díla vidíme, že jak škála techniky, tak škála námětová je velmi Členitá a rozma­ nitá, invence jeho tvorby je značná. Své práce vystavoval na kolektiv nich výstavách v Brně, Kroměříži, Prostějově, Chropyni, Hranicích a Kojetíně.

25

N en í to v ša k je n g r a f ik a a o b ra z y č ím s e m ů že a u t o r p o c h l u b i t . D ě l a l t a ­ ké n á v rh y n a rů z n é m e d a ile a o d z n a k y v K o j e t í n ě . J e a u to re m n á v rh u p a m ě tn í m e d a ile k 7 5 0 . v ý r o č í m ě s ta K o je tín a v r o c e 1983» D v o u s tra n n á m e d a ile b y ­ l a r a ž e n a v K re m n ic i. Z d a l š í c h p r a c í to b y l n a p řík la d n á v rh o d zn ak u ke 100 le tů m h a s ič ů v K o je tín ě , m e d a ile k e k á n o is tic k ý m závodům , m e d a ile k tá b o r u c h ro p y ň sk ý c h p io n ý rů - d ř ív e s k a u tů , k te ř í p ra c u jí d á l. S v ů j d ě ts k ý se n u s k u te č n il v d r u ­ h é p o l o v in ě r o k u 1 9 6 7 a s t a l s e č le n e m K lu b u p ř á t e l J a r o s l a v a F o g l a r a s č l e n ­ ským č ís l e m 1 3 1 . C h tě l p r a c o v a t , n ě c o d ě l a t , p o m á h a t. J e h o n a b íd k a k e s p o lu ­ p r á c i b y la p ř i j a t a a j i ž v 1 . č í s l e Č a s o p is u P o šu m av sk ý h l a s a t e l v le d n u 1968 z a č a l v y c h á z e t na p o k ra č o v á n í k r e s le n ý s e r i á l p o d le F o g la ro v y p o ­ v íd k y - V áhy ž i v o t a a s m r t i . V r o c e 1968 v s to u p il do Ju n á k a a p r a c o v a l ja k o č in o v n ík - z á s tu p c e v e d o u c íh o s t ř e d i s k a v K o j e tí n ě . K r á tc e po z r u š e n í P o šu m av sk éh o h l a s a t e l e d o s t a l n a b íd k u o d L u b . K u­ b ik a z J ih la v y ke k r e s l e n í je h o p o ­ v íd k y H ra d e b n í č ty ř k a . S e r i á l m ěl v y ­ c h á z e t v č a s o p i s e í t y c h l é š í p y - PU LS O s tr a v a . Č a s o p is b y l v š a k ta k é z r u š e n a v še z ů s ta lo pouze ve s c é n á ř i. B r a tr a B ik in a o k o u z lila k r á s a , la d n o s t a m n o h a tv á rn o s t l i l i e n a j u n á c k ý ch o d z n a c íc h . J i ž od ro k u 1971 s e v ě n u je v e v o ln ý c h c h v íl íc h p ř e ­ k r e s lo v á n í ju n á c k ý c h o d z n a k ů . J e h o p r á c e n a to m to p o l i j e b e z k o n k u r e n č n í. Z k u šen o u ru k o u z a c h y tí i d ro b n é d e ­ t a i l y , k te ré č a s to s b ě r a te lé a n i n e ­ v n í m a j í . Do d n e š n í h o d n e n a k r e s l i l 319 k u sů v š e c h d ru h ů ju n á c k ý c h o d z n a ­ ků. S p o lu p r á c e s e Z p ra v o d a je m s e d a ­ t u j e p řím o o d v z n ik u v r o c e 1 9 8 2 . P ře je m e s i , ab y i d a l š í č í s l a Z p r a v o ­ d a je o b o h a til s v o jí tv o rb o u a ú s p ě šn ě z v lá d l z b ý v a jíc í k re s b y ju n á c k ý c h odznaků.

Sova,

srp e n

86

2 6

F R A N T I Š E K

BO

B E K

-Yankee

úředník,pracovnik Čedoku,člen oddílu V S ,tajemník střediska Nymburk,býv*předseda ZO SSMM Poutníci 8.8.1928 Není mnoho těch,kteří se nepřestali věnovat mládě* žiaž do důchodového věku,t.j. v.období 20 let od r. 1968, V

Naplňují tak výzvu br. náčelníka Dr# Piajnera,který m.j. řekl na posledním aktivu činovníků 6,6*1970:.«. kdo můžeš, kdo se cítíš schopen,kdo máš důvěru dětí,důvěru rodičů a kdo baveš mít důvěra společnosti,neopouštěj Děti ! Jedním takovým..je br* Yankee. Narodil se v Nymburce«Oteo měl osobní autodopravu* taxi*matka byla v domácnosti,V Nymburce chodil do obecné V a měštanské školy a v Mladé Boleslavi do obchodní školy« V

srpnu 1944 nastoupil do zaměstnání ve Spořitelně

města Nymburka,koneem r. 1949. přešel do n.p* Kovona Lysá n/L do odd* PaM,1950*52 pak základní vojenská služba v Karlo* vých Varech a pak se vrátil zpět do Kovony do plánovacího oddělení.Od 1*4,1966 pracuje v Čedoku,nejprve v Kolíně pak v Ml, Boleslavi,Od roku 1956 působil jako externí Průvodce V

Cedoku*poprvé v Polsku a pak dále 26 zemí. Kromě cestování a turistiky má oblibu v hudbě,hraje na klavír,i jiné nástroje,má obsáhlou diskotéku,značné finance má v knihách o umění,cestopisech atd,fotografuje a sám zpracovává a má řadu dalších zájmů.Clenem ROH,SCSP,CsCK, ČSTV, předseda odboru turistiky TJ Lokomotiva Nymburk,člen OV Svazu turistiky,Ce s.svaz ochránců přírody,Svaz čes. foto­

grafů,měl výstavy fotografii a p. Ve školním věku cvičil v Sokole i na sletě 1938 Začínal u Vodních skautů v Nymburce v r. 1940,později v Klu­ bu čs. turistů,Po osvobození v..r, 1945 byl opět ve sk, řa­ dách, zúčastnil se i uvítání Lady Olave Baden Powellové 1946 V v pri její návětěvě CSB,kdy projížděla Poděbrady,Tam pořídil celý soubor snímků.N*. svých fotografiích má uchovány i zá­

27

běry mimo celé řady sk.i turistických výletů, táborů, ale i ze všech svých zahraničních cest i snímky ze stékání s br. MUdr.Lad. Filipem-Bráchou. Při vojenské základní službě byl krátce odvelen v lednu 1951 do Holešova,kde při vycházce navštívil br. náčelníka a od té doby s ním byl v příležitostném styku až téměř do posledních chvil "Tátov*ttživota. Pochopitelně, že byl přítomen i 29.3,1968 v hole­ šovické Domovině při ofic, zahájení obnovené činnosti Ju­ náka,když den před tím absolvoval”generální zkoušku” na Albertově. Navázal a navazuje bližší styky s mnoha činovníky nejen ve svém okolí,ale je v osobním i písemném styku s Dr* v

v

Stržínkem, Cákou, a ještě za života s Dr. Filipem# a j* Začátkem prosince 1970 přešlo celé nymburské stře— disko k pionýrům a zde vytvořil instruktorský sbor,ze kterého vznikla ZO SSM M Poutníciw ,kterou vedl 11 let a stále je s ní ve styku i s mladším jejím předsedou.Přicházejí ta, starší členové z PO,věnují ee vysokohorské tu~ ristice s velkým okruhem působnosti. Každoročně objíždí tábory,pořizuje fotografie,je rád,že může být stále v kontaktu s mládeží.Navštěvuje klu­ bovnu ve S-taré rybárně na přístavě pod hradbami i klubovny V

odd. Pony a Vorvan nad elektrárnou* Pro mladší "Poutníky" ve věku 15-15 let,kterým je třeba se více věnovat pořídil fotografie z jejich výstavy Amulet,která obsahovala..rukodělné práce i s indiánskou te­ matikou. Jinou .skupinu zas učí zpívat, různé již zapomenuté písně,jindy pak jim poskytne k prohlížení se slovním dopro­ vodem fotky a diapozitivy z táborů, různých končin CSSR i ciziny.- Navštívil severské Jamboree v Dánsku 1959 odkud pořídil zajímavou dokumentaci.Viastní několik zpěvníků., z USA,Anglie,Dánska,Švýcarska,Řecka, Španělska,Rakouska* v

#v

V

Aktivně se zucastnuje každoročně akee L00 jarních km« Byl nápomocen Tátovi,když zpracovával studii"Nosi-

28

J»

V

telé rádu Stříbrného vlka a získával údaje o br. Aug.Srám— kovi,býv. profesoru nymburské reálky*Spolupracoval i s M# Vo8átkou,kterému provedl téměř všechny fotografie pro. kni­ hu "Tábornická encyklopediew.Byl přítomen a pořídil magne­ tofonový záznam- rozpravy nad rukopisem u VosátkA za pří­ tomnosti Dr. Plajnera 30.12,1979, ale i obdobně besedu s Dr« Filipem 12.4.1980,určenou Poutníkům o historické stu­ dii událostí před 2.000 lety* Bratr Bobek by mohl být příkladem

mnoha ostatním

stejného věku,jak podchytit zájem a upoutat mládež

pro

ušlechtilé zájmyttřeba i v.PO,kde je toho nejvíce třeba# Proto mu patří dík a je o něm proveden tento zá­ znam. Podklady použity z jeho korespondence|jím ověřené a doplněné«

29

B O H U S L A V B U R Š Í K skaut od,r.1913.vůdce,instruktor LŠ,clen Náčelnic tra ,člen SO nositel StřiDrneho vlka 1900 1978 20.1.1902

12.4.1976

O Vánocích 1912 dostal dvanáctiletý syn Bohouš oči rodičů "Svojsíkovy základy"«které ihned pročetl a po účasti na přednáškách A.B.Svo jslká ae přihlásil ke skautům začátkem roku 1913.Byl v družině"Skokanů"»pozdějších "Jelenů",ze kte­ ré vznikl pražský 2.oddíl. Po slibu a složení draho s prvotřídní zkoušky,pro­ šel všemi funkcemi, a v. r. 1923 převzal vedeni "Dvojky" až do ir.1925 a pak Dyl dále čestným vůdcem až do r.1974. 0 Svatodušních svátcích 1914 zúčastnil se první vý pravy českých skautů do Vídně k Pfadfinderúm/viz AS číslo 18/ Absolvoval četné putovní tábory,letní prázdninová již od r., 1914«Vedl letní táoory 1923-1925• Za převratu v r. 1918 pomahal při sváženi potravin pro "České srdce" a pracoval v NY,kde měl 2.odctll informační kancelář.V roce 1922 organiaoval cvičení skautů na Císařském ostrově,zastupoval Svaz jako referent-zpravodaj tělovýchovy aa postupně zastával řUnkee okresmlho i zástupce župniho zpra­ vodaje.T Náčelnictvu půsooil v řadě funkcí až do r.l948,kde byl předsedou sportovních odborů,delegatem Svazu,uyi ve zkuSeoni komisi i precUseáou pro vůdcovskó zkoudky »několikráte zvolen db výooru"PražakóhD skauta". V roce 1929 Dyl zástupcem veiitexe tauora na JamooraoeL w Anglii,aktivně ^olupůsobil při TSS 1931 i výpravě na Jamboree v Qfldfli® 1933 a v r.i935 ve Spále ▼ Polsku a v r. i937 na Jamooree v Holandsku. Jmenován instruktorem L& 1945-46 v Hor.Černs.ěicicii. V r.1925 zachránil u Čechova mostu v Praze tonoucí dítě,během protektorátu měl v úschově kopii presidentské vlaj­ ky 8 orig. hlavicí a půsooil jako předseda kanoistického,ly­ žařského odboru i jako kapitán Vodních skautů. Puoxikovai ve skautských časopisech,ve Stehlíkových kalendářích a byl dopisovatel» Lidových novin a Národních listů.Připravil do tisku příručku odoomé zcoušky X a II vydá­ ni a spolupůsodí I v přípravě nového vydáni "Organisace"•

30

Za svoji záslužnou činnost a dlouholetou příslušnost hnuti, oodržel JuDilejní odznak 191tí -±928, ▼ roce 1934 odnak Skauteicé lásky,v roce 1938 mu Dyl u d é l m zlatý lístek a 25 let služDy, stal se členem Čestného oddiálu Svazu 14* 2*1937» později pak Sto ¿sikova o&liu.Dáie 3 « nositelka uoilejmiho oďznaku 1918. - 1938 a Řádu Stři orného vlka z III*. ainého sjezau, dodatečně za rok 1^48« b#i nositelem pamětního odznaku doorovoxeů 191b-x919, entýž pak v r. 1938 při do&tém výročí doorovoxeckých orgaisaesi. Za činnost při moDilisaei oDaržel Pamětní odznak i odnak FIDACu. V Junáku působil až do zastavení činnosti v roce 1970« Zemřel ve věku let.

74 le autooiograřie z; 1 5 *9 *1974 .

31

ALOIS ČAPEK poštovní tajemnlk»vůdce»okrskový velitel,čleam Svojslko▼a oddílu 19.8.1903 -16.10.1986 Dětství prožil v tehdejším Německém £rodě«T prvlm poválečném roce 1. světové války jako 16ti letý student »

yl zakládajícím členem 1. oddílu skautů společně s F *V# Be rán­ em a jinými*Pak vůdoem tohoto oddílu až do roku 1982»kdy ode** cl do Prahy na studia práv*? Praze byl vůdcem l9*oddílu a peěvadž "vypěstoval" vzornou velkou Bmečku Vlčat»panoval tehdy V ojem: Capek-«Vlčata«Praha* Současně v letech 1920*23 byl tajem* íkem okresního zpravodaje v HB. ▼

roce 1923 vedl skautský tábor legionářskýc

íyOrebič v Jugoslávii /S«6 30«7.«l923/0ficiálnlm vedoucím byl V duard Storch- sk. jménem Šachem,ten se však vloe věnoval li* erárním pracím,takže br* Čapek zajištoval hlavni program» Pe ávratu zúčastnil se ještě tábora svého oddílu na Vltavě u Zvi* °Ta#

3 jeho oddílem byl také natočen film"Bud připra-

en” , režiserem Sv« Innemanem.filavnlmi postavami filmu byli lenové jeho oddílu Václav a Orlík Bendovi»je jichž otec se fi* ančně podílel na pořízeni

filmu./Poja 1923/«

Všude tam»kam byl přeložen služebně po roce 1945 aložil a vedl oddíl např* v Besieleh«Pardubioloh*kde zorganiz­ oval okrskový sjezd»zúčastnil se vítáni Lady O.Baden Powelloé při jejl návštěvě v CSfi. Za svoji aktivní i odbojovou činnost mu byl udě-* cn junácký řád " Za vlast 1939*45 a byl zařazen do Svojslkova ddllu.

Dvacetiletou přestávku v činnosti Junáka» využil

• svými zkušenostmi a krátký čas vedl Pionýrský oddll»kde byl 6ho vnuk# Od roku 1968 ve věku 65 let byl okrskovým veli­ ftlem/předseda Ofij/ v Pardubicích* Bratr Alois byl velice agilní»milovník přesnosti ásadovosti»čestnosti.Znamenitý organisátor»který běhen roku ovel uspořádat několik akci z jejichž výtěžku mohl podpořit a táboře méně majetné a tak jim umožnit radostné mládl* Snad prototže byl stále činný »ne založil ruce klín» dožil se věku 83 let«Všude tam kde působil na něho spomlna jl* le podkladů br. Káje*

32

F e l i x Č i h á k - P í. z & stavební technik-vůdce,instruktor LŠ,zást.okrs.Velitele, organisační zpravodaj jč KRJ 25.8.1916

Narodil se ve válečných letech ve Velešíně-Markvarticídh kde jeho otec byl přednostou želez.stanice.Měl staršího bra­ tra a sestru.Školní docházku začal ve Velešíně a po půl roce pokračoval v Č-Budějovicích,kam jeho otec požádal o přelože­ ní. Obecnou, m^štanskou a průmyslovou školu stavební, dokončil s maturitou v r. 1936.To bylo v době začínající krize,takže měl jen krátkodobá zaměstnání.Vojenskou službu vykonal u ženistů 1937. - 1939 a v roce 197.7 zproštěn vojenské povinnosti 8 kapitánskou hodností. Zaměstnán u různých firem a od r.1941 jako stavební tech­ nik u ČSD a od r. 1949 u np ČSAD jako vedoucí stavebního od­ dělení,které zajištovalo stavby automobilového provozu v ce­ lém jč. kraji. Od í.IX.1976 v důchodu a daále zaměstnán ja­ ko vrátný v civilně-vojenském podniku db 1.IX.1987* V roce 1944 ae oženil a mé dva syny Jirku a mladšího Pavla,který byl táž krátce skautem.Manželka absolovovala ob­ chodní akademii a pracovala jako účetní a piánovačka. V době protektorátu byl poslán na půl roku jako kreslič do Bingenbrficku u Mohuče v Německu.Na zájezdu byl v Rumunsku v- r.. 1969 jako pedagogický dozor s výpravou junáků v akci Sběrných surovin* služebně pak v Maáarsku 1972 a v r. 1974 v Polsku. F zaměstnání u ČSAD byl hodnocen jako vzorný pracovník podniku 1968 a v r. Í969 obdržel diplom" Nejlepší pracovník Ministerstva dopravy. Ke skautům přistoupil jako desetiletý,kam ho získal je­ ho bratr.Po nováčkovské zkoušce a slibu tábořil poprvé v ro­ ce 1927 u Příběnic na Lužnici s 1 . oddílem.V roce 1929 pře­ stoupil do 3 . oddílu,kde byl podrádce, rádcem.Každoročně se zúčastňoval letních táborů a od roku 1935 byl vedoucím oddí­ lu.tíyi. iniciátorem a instruktorem 4 měsíčního rádcovského kursu a zorganisoval řadu sk.veřejných podniků.Y roce 1936

33

zvolen sborovým vůdcem a vedl sborový tábor třech 6b«oddí­ lů Na Pecáku u Kardašové Řečice na tábořišti kde byla v r. 1923 I.tfeá vedená F.AJSlstnerem, V srpnu téhož roku absol­ voval Turtó 'u NMště n/O vedenou Ing. Škardou.Vůdcovský de­ kret obdržel v r. 1937.Před nástupem'pře senční vojenské služby byl týden ve své funkci účasten, tábora 3 * oddílu u Hněvkovic- Týn n/Vlt. Po návratu do civilu mimo členství v Českém jachtklubu založil 9.oddíl vodních skautů s nézvam'Adi Michla a byl ve funkci kapitána oddílu.Dále působil opět jako sbo­ rový vůdce, spolupracoval při provozování loutkového divad­ la VS,hry skautského autora 1000 mil pod mořem , zajistil realizaci přednášky MUDr Cyvína, skautský divadelní večer, sk, výstavu v Lannově pavilonu a řadu dalších sk, vystoupe­ ní, Před rozpuštěním Junáka v r. 1940 byl vyslýchán Gesta­ pem s domovní prohlídkou při které odebrány osobní, oddílo­ vé i sborové písemnosti a literatura.Další výslech v Pečkově paláci v Praze,kde byl zaměstnán v projekční kanceláři ČSD 1941 - 1945, v záležitosti přítele z vojny V.Buršíka, pozdějšího hrdiny Sovětského svazu, V prvních květnových dneeh po osvobození organiso val Pomocnou službu mládeže ve funkci vedoucího střediska, které se rozrostlo na 24 oddílů,takže byl zřízen okrsek Velké Č,Budějovice se 3 středisky«Zajistil postupně na něko­ lika místech okrskovou klubovnu, uspořádal výstavta. k třicá­ tému výročí založení prvního oddílu v místě 1916 - 1946 , navrhl a zajistil jubilejní odznak a odhalení pamětní desky na domě první schůzky 6,2,1916, Déle působil při okrskové a oblastní soutěži Svojsíkova závodu, při vůdcovských zkouš­ kách, při zajištění výpravy třech oddílů do Francie na Jam­ boree 1946,1947 a pobyt francouzských skautů v jižních Če chách, se dnem Česko-francouzské vzájemnosti v Čes.Krumlově V roce 1948 též 've funkci organisačního zpravodaje v kraj­ ském Akčním výboru Junáka. V následném období po rozpuštění Junáka byl v letech 1958 -59 výslýchĚnSTB v záležitosti sk. činnosti.

34

Dne 27.3.1968 zorganisoval přípravný výbor,který pak svolal schůzku” Junáci po dvaceti letech" a dále pak půsc»bil ve svých funkcích.Aktivně se zapojil do přípravy a re­ alizace jř Lesní školy 1968 a 69,při vůdcovských zkouškách voleb do okrsku ORJ a KRJ.Po ustavení tajemníka KRJ,zůstal členemrady a předsednictva KRJ až do 4 .9.1970,kdy byla ofi­ cielně ukončena činnost.Následně pak byl občasně opět vy­ slýchán STB, naposledy 13*2.1984* Za svou skautskou činnost oodržel: Junócký kříž za vlast 1939-1945 bronzový stupen,40 čestných let»Poděkování za obě­ tavou pomoc při organisování našich skautů do Francie & naoplátku francouzských do jižních Čech 1946,1947/.Déle pak Jubilejní me&ttilý za službu vlastí,Junéckou medaili díků za zásluhy o výchovu mládeže,Stříbrný Syrinx* Y následném období klidu od roku 1970 nesložil ruce v klín a věnoval se vzpomínkové, sběratelské a archivní čin­ nosti.? konceptu shramažcíuje zajimavosti na každý den v rož­ ce zvláště skautské, výročí a podobně.Jsou. toho 4 pořadače rozdělené po čtvrtletí.Zpracoval a dále doplňuje minihistorii čb junáků 1916 -197,0 8 názvem "Odkrytí zavátých stop" 4 základní svazky o 100 str. provedeny světlotiskem a dal­ ších 5 svazků A5 příloh a dokumentů již jen lx. Od roku 1978 zapojil se do sběratelského kruhu arehscout AS vedeného br. Marabu v Příbrami,kde zúčastňoval se: Reunionů a byl pověřen uspořádáním, doplnováním a vede­ ním archivu celostátních iš 1923 - 1970* Archiv obsahuje 23 pořadačů obsahujíích dolcumenty jednotlivých LŠ,skripta, řády,navazující korespondenci a jiné související doklady. Spolupracoval na vydávání sborníků AS z nichž některé sám zpracoval včetně vazby a 2 sborníků první a druhou pa­ desátku životopisů sk* osobností. Y souvislofltl s touto činností navázal a je stále v pí­ semném kontaktu s řadou býv.. sk. činovníků i za života br. náčelníka s ním a s ostatními z různých míst. Všechny materiály jsou deponovány tak,aby je bylo mož­ no kdykoliv převzít a nadále uchovat,pro což je získán v místě mladší bratr Riki.

35

38

3 7

Doc.MUDr L A D I S L A V

F I L I P - B r á c h a

•

lékař,docent KU,dietolog,vedoucí léfcař lázní Poděbrady, vůdce oddílu,zpravodaj,instruktor LS,čl*n náčelnictya Ju­ náka,DB, senský starosta,vůdce St o jsikova oddílu,nositel vyznamenáni "Stříbrného vlka”, 15,6.1898 - 29»11.1986»

Rodea pražák z Libně,jeho otec František po vy­ učení sládkem v Americe,doma pak v oboru a hostinským* Matka Anna rozená Semecká.Měl dva sourozence Jožku a 0 lá­ na/o bá též skauti/» Po základním vzdělání na gymnasiu v Křemencově ulici v Praze vystudoval lékařství na KU,kde promoval v r. 1924.Následovala stáž v Nancy ve Francii,kde si získal mnoho přátel,se kterými se dále stýkal a převzal odtamtud zaujetí pro zeleninovou kuchyni, stolování i kulturu požl* vání vlna« Krátce působil u profesora Pelnáře spolu s kole­ gy,rovněž junáky,Charvátem a Divišem* V

roce 1925 se oženil se skautkou Annou ,dcerou

Dr. St.Práchenského- a nastoupil jako vedoucí lékař lázní a dietolog v Poděbradech.S tamnějšlm prof.Libeňským,který vyžadoval- formální úctu a společenský odstup se nesnášel. Později pak měl vlastní ordinaci i vlastní sanatorium* Od začátku s ním pracovala jeho manželka, jako zdravotní se­ stra, laborantka,učetni*Za svými pacienty najezdil více jak půldruhého milionu kilometrů na cestách ve dne, v noci, V

v zimě, v létě.Ri&ičem lékařského auta a současně i zdrav, sestrou byla jeho manželka. Byl otcem syna Jiřího a dvou dcer Nataši a Marie* Jako lékař se specializoval na výživu.Habilitač­ ní přednášku měl na téma"Koncentráčnické stravy a jejich léčebné schopnosti*’ Zasazoval se za přírodní stravu a dostá­ val se tak do složité situace,ale vědecky vítězil. Za druhé světové války,kdy byl lázeňský ústav ob­ sazen dětmi Hitlerjugent byl od r* 1943-45 zatčen a vězněn

38

v Litoměřicích,Norimberku na samotce,v Terezíně»kde byl členem vezenské samosprávy»která se starala o lékařskou službu a zásobování« Po návratu se ihned účastnil illegální práce NV vedl Poděbrady za revoluce»uchránil vysílačku a most» očistil NV od lidí»kteří se provinili pleněním.Dal do po­ řádku město,ústav,psal disertaci a učebnici na což se dlouho připravoval«V- učebnici dával různé návody jak vést životosprávu kardiaka«Student 2.semestru mediciny napsal strhující posudek,jak takový pochybný autor může léčit a přednášet»kniha šla do stoupy a tato kniha způsobila že po roce 1948 přišel o do centuru. Svým pacientům se věnoval s nevšední péčí a pů­ sobil lidsky dobrým slovem a vždy s plným pochopením po­ tíží nemocných«Když byl požádán,pomohl obětavě všude a byl nápomocen vždy dobrou a úspěšnou radou«Na př« vypracoval protinádorovou dietu i sestře A«Moraveové»mnč Junáka a lze říci» že s použitím této diety dožívá se již 88 let* Medioině zůstal věren až do pozdního věku i když byl..postupně sezazen na ordináře »překládán jako závodní lékař / CSD,továrny * Pečkách/#Svými studiemi přispíval do lékařských publikaoí a časopisů a učastnoval se pří­ slušných symposií« Ve vězení se v něm znovu vzbudil zájem o věci náboženství jako osobní filosofie»historického pohledu na lidstvo a jeho myšlenkový vývoj od Vesmíru,přes historii země až po pochopení řádu a místa člověka «Na samotce .měl možnost a čas si přečíst znovu Bibli a užasl nad ní jako historickým dokumentem a jeho zájem o ni vedl ho k pátrá­ ní o osobě Ježíšově»Chápal ho jako člověka překonavšího klinickou smrt ukřižováním a probuzeného z hrobu»jako po­ litika,který usiloval i o mravní obrodu své země«Pro tyto teorie našel porůznu nečekaně potvrzení v náboženství a historii mohamedánské,budhistické a této myšlence se vě­ noval celá svoje poslední léta.Snažil se tuto pravdu uká­ zat lidem*Zase však šel proti ofic#doktrině a zase prohrál.

39

Zase předešel svoji dobu o nějakou tu dasítku let» Do po­ sledních dní žil aktivně»pracoval fyzicky i u psacího stroje,kdy znovu a znovu upravoval text svého Ježiše»aby se mu podařilo- rukopis uveřejnit a tak lidem přinést světlo* Měl o tom řadu přednášek»účastnil se i kongresu v Londýně» který se touto tematikou zabýval»0 svých zjištěních vyprá­ věl i ’’Poutníkům'' v Nymburce*Tto bylo nahráno na kazetě 12*4*1980»kterou vlastní br. Bobek-Yankee* Těšil se ze svá rodiny»dětí»8 vnuků»5 pravnoučat diskutoval s-nimi»učil je medicinu»práci se dřevem a p* S potěšením a- zájmem prožíval celý svůj život»radil»upřeš« V noval»vzpomlnal+plánoval do posledního dechu» Svoji manželku,která byla mnč.skautek přežil o 2 roky*Zemřel ve věku 88 let«Poslední rozloučení bylo dne 4»l2*l986»kterého se zúčastnila řada junáků 1 skautek» Všichni si byli vědomi»že v jeho činorodém životě stále platilo'*Vždy sálo 2a to žít" »jak bylo psáno motto na jeho úmrtním oznámeni* Ke skautům přistoupil y roce l9l3,jako student gy­ mnasia u A«B»Svojslka a byl zařazen do družiny Kamzíků k rádci Charvátovi»Pak rádcem v 2»oddíle a vůdcem 6»odd» V s kterým podnikl koedukační tábor zv»"Sedá smečka" podle šedých šátků,Podnikl sám i s oddílem řadu výletů po souši V i na vodě* stálé i putovní tábory*Ve Švýcarsku,kam byl vy­ slán, zachránil na jezeře děvče před utonutím»Napo6ledy vedl tábor v roce l922*Ke skautům se vrátil po dokončení doktorátu a potřebné praxe v roce 1935,kdy se poznal s br» Ing» Kulíkem— Br-VŮ ^e Vlašimi v Měsíčním údolí«Tam si po— stavil i malou chatku a sblížil se s br* Dr* Plajnerem» Jeho oblíbeným oborem bylo vaření*Proto jeho 1« odborná zkouška byla "kuchař" v roce I9l5fpři níž ochutná* val i zakladatel skautinhu ABS*Dále vařil na ukázkovém táboře pod Petřínem,kde podával bifteky ženě českého místo«* držitele a jejich společniclm»Na tábořev Klamovce celý den ř®kl lívance z 20 litru mléka»Fe pryní svět* válce byl vy­ slán 2»odd. a Alicí Masarykovou na Podkarpatskou Rus vařit

40

obyvatelstvu.Zpívali o tom písničku:"kpždý dr­ ží misku v pravici,Brácha rozdává jim po lžíci,potom usedají,

h l a d o v ě jícímu

do jídla se dají,že jim chutná,žádný netají*" Byl činným v pražském oddíle a pak v Poděbradech,po­ kud mu jeho lékařské zaneprázdnění dovolilo*Poskytl část ob­ jektu,který zakoupil, na klubovnu od r. 1937,kde uvítali po-* děbradští skauti světovou náčelní s. Olave B.P* v r. 1947« Podílel se na spoluzaložení sk. gymnasia v Poděbradech, V které navštívil br. Wilson při návštěvě Československa,jako ředitel světové sk. kanceláře* V

obdofcl 1945-48 byl zemským starostou Junáka pro Ce­

chy. V junáck^ch řadách byl oblíben a znám svojí věrností ke sk* hnutí,což vysvětluje i jeho sk* jméno "Brácha”,ale i je­ ho typické skautské ex libris. Svoje, přlspěvkydo skautských časopisů podepisoval jmé­ nem w tíráchaw*Jeho publikační činnost lze již spatřovat v ob­ dobí jako kvintán,kdy byl pověřován a zasvědcován různými posláními svým profesorem ABS,kdy mu vyšly v časopise Junák drobné práce i jedna fotografie. S odstupem doby,by bylo velice náročné pořídit úplný seznam jeho praeí.Daly by se zjistit m.j. z obsahů časopisů Skaut-junák,Vudce-Cinovník,které zpracoval br. Punta ze všech ročníků,řazených dle 24 tematických skupin« Jen namátkou lze uvést některé: skautskéí Na Kokořínsku - Junák r.l/l9l5 str. 59 v V Krásné jaro mládl-jak jsme začínali,zvi* číslo Činov­ nika,přehled l*desetiletí hnutí str* 28-29, 1946 Junáctví ve službách nových úkolů-Cinovník *.24/l947 č.1*str.6 Junáská výživa-Junácký činovník r.28 č.6-7 str. 13 civilní i Gymnasium v Křemenské ulici a Jiříkova kolej-sborník k 75*výročl gymnasia 1871-1946 Učebnice kardiologie pro praktického lékaře Studie o lepši politické vedení státu - 1945

41

Jak 8i terezínští heftlinioi představovali čsl* stát* ní zřízení* Choroby krevního oběhu pro praxi-»l948 Rukopis obsažné knihy o osobnosti Ježiše Nazaretského, jako vůdci odporu proti Římanům Nepřestal býti ve .spojeni s význačnými sk* činovníky, e i s br, Dr* Velenem Eanderllkem-,starostou Junáka,který z ilu zaslal v r* 1968 na Filipovu adresu symbolickou krabičse svým poselstvím čsl* skautům, z vlasti Rolfa zálesáka* Stál u kolébky zrodu dívčího skautingu v roce 1915» y byl vybrán vůdcem pražské "dvojky" Václavem.Jelenem a br* rkou a Slávkem Buršíkem jako instruktoři děvčatům pro jeV

ch první táboření na Zivohoušti u převoznické chaloupky na motě"Nouzi"/dnes zaplaveno vodami Slapské přehrady/# Svoji vzpomínku na toto období pronesl při oslavě 55» ročí dívčího skautingu,které se konalo v černu 1970 za četúčasti pamětnic-průkopnic i skautek*Svoje vyprávění ukon1 slovy!»«»pokuste se.řídit- svět k lidskému štěstí pomocí sky, jak ji zná žena a matka"4 Při ustavení Svojsíkova oddílu 14*3,1970 byl význačmi a dlouholetými čin&vnlky vybrán a zvolen vůdcem tohoto dílu,který vedl s br* prof* Němcem.Oddíl pozůstával z 154 novníků a 47 činovnic* účastnil se též ve věku 72 let,jako vedoucí pochodu kterých Členů oddílu z Prahy do vorlovských lesů u Humpol,jehož trat měřila 130 km.Pochod se konal od 23*S,19'?0 a byl oveden k 58 výročí stejného pochodu,který vykonal A.B.Svojk se svými skauty na první tábořiště* Za.svoji skautskou činnost byl hodnocen řadou vyznámení od svastiky— sk* lásky až po poctu nejvyšší řádem Střlného vlka* Před ukončením činnosti Junáka vedl poslední schůzku ojsíkova oddílu-SO- dne 24*8*1970* Junáctví mu bylo hned od počátku krásným dobrodruž vím celého života radosti mládí a povinností s chutí kona­ li a prožívanou

až do posledního dne,Pro něj neexistovalo

42

chodit do skautu,jako byl pro něj

dách Junáka,po

junácký vysoký mravní

druhé světové válce

V

standart v řa­

tolik neplatil«

době svých 88 narozenin napsal,možno

skautské rozloučení:" Milí:

a děkuji Vám,že půjde."

j u n á k e m -s ka ut em ,

závazek na celý život,tak se díval i na ostat—

ní skauty i když jeho

poslední

chodit do Sokola.Být

jste

všem Vám tisknu levici

si na mně vzpomněli*Ještě

Za pět a půl měsíce

říci,

chvíli to

skonal.

V

Cest jeho památce!

Zpracováno k pr vní mu výročí úmrtí dle archivních dokumentů a do saži­ telných údajů. Koncept doplnila a upřesnila dceraskautka Nataša Brázdilová. Podrobnosti jeho života a činnosti jsou z části uvedeny ve studiích RNDr Rudolfa Plajnera Průhled 35 lety A B S v o j s í k a 5jeho vlastní vzpomínky a v Nositelé řádu Stříbrného vlka:jeho vlastni popis života.

43

že

B*. MTIiAM

HODŽA ,

čsl.státník a pqlitifc,národní buditel ,ministr školství předseda; vlády OSE, starosta SJBaS B6S v roce 1928 - 30 1•¿•1878-27•6 *1944

Bodlem Slovák v Sučanech po Stolním vzděláni vatoupiil. db arény politiaké jako dvacetiletý a ve 27i letech, vy ztoreje» vědbmostmi,aeiiopnoatmi m odhodláním d o jovat proti pakladům m n6si.ll maáarské vlády, diovedl soustředit hlasy Sxtinů, Slová­ ků i N&aců v jižních Uhrách a byl zvolen přes; odpor Maáarů do parlamentu v Pešti, Do začátku světové války prožíval trpká létap žurnalisty-budi tele "slovenského Havlíčka".tíyl pereekuován, zatčen a z Preápurku-tíratislayi poslán na frontu do Halič*,odsou­ zen na 8 měsíců těžkého žalářee*Pro ahoroou později poslán na porno«mé služby v Červeném kříži do. Vidná« Tam navázal aktivní, styky as následníkem rakouského trůnu Františkem Ferdinandem , což byl® ve: 20 letech psic nepříznivé hodnoceno např.áro báre«. tízeké styjey měli také s ceakými,chorvatskými, slovenskými a rumunaicými poslanci. 30«10*1918 zúčastnil se již shromážděni v Turčanekém sar. Martině, již jako dDJctoir filosofie a spolupracoval na památné deklaraci. Pro znalosti mnoha jazyků, odborných studil, živo tni zkušenosti národního buditele,soéhlost v« vnitřní i zahranič­ ní politice* ala i v otázkách kulturních, sociálních,bran­ ných: i meněinových, byl po převratu, jako průkopník pořádku & autority platným členem £ d . vlády, kt«atý probojoval jedh notu Čechů a Slováků.Úspěšně pracovala v několika oborách i ja­ ko ministr školství a NO a pak také ve funkci, předaeáy vláčí#« Při různých jednáních byla obdivuhodfaá jeho informovanost vec vShch otázkách i uměleckých a bylo známé jeho gentlemanstvl. Projevoval. i zájem o lepil vybavení skautingu v ČS2U Y roce 192& byl hl.vyjednavačem při vytváření parlamentní bužoasnl většiny z níž. srn vytvořila; vláda^celně kongruované koalic«* 26.2*1928 sa> konal řádný sjezd: Svazu JS RČS v Praze, Sladkovského alni,kde byl Dr. Hodža ve svých 50ti 'letech

44

zvol 8Bi Starostou Svazu skautů «Jeho: předchůdcem v této funkci byl starší Dr. Vávro šrobár m nimi byl. úzce spjat jak v« vlérdě tak i ve Svazu skautů»Funkci vykonával jen dva roky,ala byla to léta velmi obtížná-léta začínající krise» V časopise Skaut-junák ročník 1 4 $» 7 str.lOO * 23»3 192a byl článek a názvem M Náš nový starosta",kde mj» bylo uveBdEenot Do služeb vznešené myšlenky skautské,v čelo našeho* junáckého,obrodného hnutí mládeže, podařilo se mám postaviti jeaábioho z nejlepších synů našeho národa«nynějšího ministra, školství a národní osvěty Drv Milana Hodžu.Odt tohoto kroku slibujeme ai nový rozkvět a rozmach našeho hnutí »Stavíme aái v ě d o opravdového junáka,který svou neohrožeností,vytrvejlostí a houževnatostí v bájemi práv svého národa.,prokázal svoje úsilí už v <$obáah,kdy bratři Slováci úpěli v maáar ském otroctví» Krátká, ale plodná práae a pří zen, kterou věnoval Br». Hodža Svazu skautů zanechala na něho vzpomínku, ale i jako: na« člena čestného předsednictva »V době jeho šedesátin se připojili ke gratulantům zakladatel A»B»Svojsík a současný starosta Svazu MUDr J.Charvát»Jejich blahopřejný projev byl otištěn v časopise 9mut-junák r-» 24 &• z lfL»2»193&» V éobě fašistického náporu prováděl politiku neustá­ lých ústupků a sledoval linii slepé poslušnosti vůči reaktiv­ ním kruhům západních velmoci »Jako přediaede vlády přijal pod­ mínky mnichovského diktátu»22»9»1938 Bar* Hodža se svom vlá­ dou odstupuje a emigruje do Frande»V emigraci prosazoval střejáoevropskou/diunajakou/ fedieraei států a prottisovětekým zaměřeaiím» Utvářel Slovenskou národní radu jako protiváhu české KE s; níž se myšl«ikově rozcházel a proto v roce 1940 «ai nepřijal funkci místopředsedy čsl. státní rady ustavené w Londýně» V roce 1941 odjel Dm* Hodža do USA, kde zemřel ve svých. 66 leteoBh»

Dle podkladů br» Jacka,citovaných článků a publikace:Kdo byl kdo ve 20»století«

45

ZDENEK

HOLESÁK - M e a a a l a

řidíoí učitel,vůdce oddílu,vedoucí střediska »předseda OBJ absolvent Krajaké Lesní školy 13*1*1914 Havličkobrodský rodák a možno říoi,že z* skaut* aké rodiny* Jeho matka členkou SPJ,sestra Jiřina zaklada­ telka skautek ▼ HB,mladší sestra Marie*nejmladší zástup­ kyni vůdkyně a starší bratr Slávak jaj přivedl ka skau * tům ▼ rooa 1924* Prošal TŠami stupni skautské praxa a zúčastnil sa mnoha táború#Jako abituriant učitelského ústavu byl již t

r* 1932 vůdoam 1* oddílu až do nástupu prasančnl vojan*

aké služby* Od roku 1945 učil na různých vankovskýah školách, byl činovnika* střediska a od r* 1947 sborovým vůdcem* ▼

dalším působišti v Poděbradech v roca 1968 za*

ložil skautský oddíl a vykonával činnost předsddy Okrasní rady Junáka*V roea 1969 absolvoval KLS«*Střlbrné Hory, Byl výborný pedagog a svoja prožitky,jako dlou* holetý skaut sapsal v mnoha memoáraeh na mladá skautská lata i skautské verše otištěné i v časopise Skaut-junák* Blízkým přítelem mládeže,znamenitý ornitolog, ochránce přírody,charakterní skautský praeovník* Jako takový ja stála ctěn a vážen* Dle podkladů br* Kája*

46

D e •* M U D r.

K A R E L

H O B A,

lékař,přednosta Anatomiekéh# ústavu,průkopník lékajskéh# výzkumu,autor lékař« publikaçi»vedoucí odbojové buňky, vě­ zen Mauthausenu,absolvent ULS 1923,vůdce à zpravodaj Les­ ní oh škol,vůdčí č^en družiny Mawadani,redaktor časopisu Všem,měsíčníku ULS« 7.6.1901 - 7.5,1942

Nerodil se v Brně jako prvorozený syn MUDr Fran­ tiška Hory,matka Natalie,rozená Sedlážková-v domácnosti. Měl 4 sourozence Františka»Natálii,Jarmilu a Vladimíra« V roce 1920 maturoval s vyznamenáním na I.českém gymna­ siu v Brně.15.12 1928 promoval na lékařské fakultě Masa­ rykovy university v Brně -LF MU-.V listopadu 1921, v do— bě vysokoškolských studií se stal demonstrátorem v Anato­ mickém ustavu a od 1*11«1923 již zástupcem asistenta a od 1«2.1924 asistentem až do konce 6tudií. Na jaře 1929 se oženil s klavírní virtuóskou Ol­ gou berkovou,dcerou přednosty tfstavu soudního lékařství LF MU v Brně.Manželství bylo bezdětné. I8.1«l932 mu byla udělena docentura pro obor ana­ tomie ,profesorem jmenován 14«8.1937 a od 15«2.1939 se stal přednostou Anatomického ustavu až do uzavření vysokých škol ekupanty«Od roku 1939 byl ředitelem Ošetřovatelské školy v Brně. Ve své vědecké činnosti se věnoval převážně tema­ tice vlivu..tělesné výchovy na..pohybovou soustavu.Též stu­ dijní zahraniční cesty byly zaměřeny tímto směrem.V roce 1931 navštívil kŮ v Berlíně»Hamburku,v Poznani,Varšavě, Krakově a Lvově«Ve Varšavě se zúčastnil kongresu francouz­ ské anatomické společnosti v r. 1931 demonstrací deltathoracometru.Byl účastníkem kongrasu v r. 1932 v Nancy a ve Strassburgu.V roce 1933 se školil ve Varšavě« Navá­ zal četné styky se zahraničními anatomy.Byl členem Biolo­ gické společnosti v Brně,členem Association des Anatomis-

V

tes a Csl.biotypologické společnosti ve Zlíně.

47

Roku 1931 obdržel cenu za práci"Somatické změny pod­ míněné dlouhodobou hrou kopané" a téhož roku diplom a bron­ zovou medaili Ministmtva veřej, zdravotnictví a tělesné Ty* ehovy v Praze za-expozici ve zdravotním oddělení na Výstavě tělesné výchovy a sportu v Pardubicích.Od r.1935 pracoval v Poradním sboru pro těles, výchovu.Od r, 1937 byl expertem Vědeckého ústavu pro průmyslovou hygienu při Batově nemoc­ nici ve Zlíně pro otázky reliefů protiplynových masek.Při této příležitosti spolupracoval s brannou komisí při Mini­ sterstvu národní obrány v Praze.Od téhož roku se stal ředi­ telem Vzdělávacího kursu pro učitelství tělocviku na střed­ ních školách,V roce 1940 byl jmenován zmocněncem pro sport a tělesnou výchovu při VNS, V roce 1936 a 1939 vydal spolu s prof. MUDr Wfllkrem odbornou práci "Anatomie člověka» díl I a II,Pak následova­ la bohatá přednášková a publikační činnost-36 prací v odbor­ ných časopisech i v denním tisku.

.

V letech 1940 a 1941 se zúčastnil odbojové práce jaV ko vedoucí buňky.Odbojová činnost skupiny byla velmi roz­ sáhlá,měla dvě vysílací stanice»které informovaly spojence v Londýně i Moskvě.o událostech v Protektorátu. 4*10,1941 byl zatčen Gestapem,vězněn v Kounicových kolejích v

B r n ě .P ři

vyšetřování a během vazby se choval vel­

mi statě čně. 13.1,1942 byl odsouzen Stanným soudem v -^rně k. trestu smrti.Ihned následujícího dne byl transportován do Mauthausenu»kde byl 7.5,1942. v 15,08 hodin zastřelen. Rozhodnutím presidenta republiky ze dne 11,4,1946 byl jmenován řádným profesorem in memoriam v oboru anatomie b

účinností od 1,5,1942, V junáckém hnutí prošel skautskou výchovou již za do­

by studia na gymnasiu 1918-19,kterou vedl prof. tělocviku Pr, Majda.Tomu předcházela vycházková a tělovýchovná čin­ nost v letech 1916 -18.V roce. 1919 byl vůdcem 2,oddílu br­ něnských BP skautů,později svazových až do května 1921,kdy převzal vedení 8, oddílu,který vedl až- do konce roku 1924, Mezitím od června 1924 byl z.ž,zpravodaje až do listopadu

48

l93o/vyjma 7 měsíců z důvodů přípravy na rigorosum/Zupu Brno vedl prakticky sám,nebot župní zpravodaj Vladimír Fpnderlík nemohl pro zhoršující vadu sluchu tuto funkci zastávďť ITT&ě na venek*. ^ V roce 1923 absolvoval první ÖLS v Jemčinské oboře, kterou vedl Frank Elstner.V r. 1924 vedl již první MLS u Medlovského rybníku u N*Města spolu s Jssefem Nebeským,rovněž absolventem ÖLS 1923 a místonáčelníkem Svazu pro Moravu a Slezsko« Během roku 1925 shromáždil kolem sebe skupinu nádšených pracovníků,pozdějších instruktorů LS.V období 1926-28 v

V

byl pověřen Nácelnictvem organisováním LS a s br.Fanderlíkovými, J,Stefanem a Ing* Škardou vytvořili nový model ÖLSodlišný od Gilwellu,který lépe vyhovoval našim poměrům«který V

po 3 roky byl jedinou sk. LS.Taková prvá byla v roce 1926 v Lukově u Holešova,kterou vedl.i druhou v r# 1927 a třetí již vedl Velen Fanderlík.V té době zřídil kancelář ÖLS ve své pracovně na LF,Za jeho vedení byl zpracován Organisační řád LS,schválený Náčelnietvem*26«6.1928,V březnu 1930 byl jmenován zást. zpravodaje LS a v březnu 1931 zpravodajem V vLS v Náčelnictvu, Od roku 1920 přednášel na vůdcovských kursech se svými odchovanci.V letech 1925 -1928 působil v redakci časo­ pisu Všem,který zprvu vydával 20.klub OS ve Slezské Ostravě V roce 1927 byla redakce přemístěna do Brna a K.Hora se stal redaktorem.V následném roce se stal časopis oficiálním mě­ síčníkem ÖLS. 2,1*1926 z jeho popudu byla- založena družina Mawada,

V

V

ni z absolventů LS,která mimo přípravu programu LS zpracova­ la metodiku a teorii vedení junáckých oddílů. Připravil a ve­ dl zemský sjezd skautů 28*6-2*7.1928.Na Valném sjezdu Svazu 29,11,1936 měl přednáškuniaravotní hlediska ve skautská tě­ lesné výchově".Zde zapůsobil Horův poznatek,že při výchově junáků se vychovává i sám vůdce a hlavně získává potřebnou a velmi vzácnou viastnost-odpovědnost* a kdyby nic jiného tak získává mnoho*

49

Karel Hora dovedl pracovat velmi intensivně ve dne v n o c i , zdařile organizoval,konferoval a jednal s klide»,cí­ levědomě,šel za svojí věol,u»ěl přesvědčivě přednášetrpubli* kovat a předávat svoje zkušenosti*Jeho kariéra lékaře jak odborná, tak vědecká byla vyčerpávající a rychlá,jako kdyby ■ěl za svůj krátký život naplnit poslání a povinnosti,co mnohý nedokáže ani za dvojnásobek délky života«Neváhal dát svoje síly a zkušenosti do služeb vlasti-učastí v odboji, za co položil i život* Odešel předčasně v nedožitých 41 le* tech a zazářil jak jasná hvězda ve svém lékařském povoláni, tak i vpráci pro junáeké hnutí.Byl jedním ze šesti nejpřed« nějších a nejzasloužilejších brněnských skautských činovní­ ků a jeho práce s kolektivem-, zvláště z družiny Mawadani, přesáhla svý» významem a byla využívána v celé republice* Dne 28*10.1946 mu byl udělen Náčelnictvem Junáka Junácký kříŽ za Vlast 1939-1945 zlatý stupen in memoriam. Zpracovali Jarmila Horová-Berková a Ing. Karel Kučera-Cvrček-VIl/88 Názvy některých Horových článkfl v ča sopise VŮdce-Cinovník roč. číslo str. Tišší pozorovatelé 1924 3 V 46 Zhodnotrne vůdcovské zkoušky 4 63 Old skauti

6

92

Družinové ubytování v táboře

9

134

10

145

5

83

Na co se u nás zapomíná

7

121

K otázce zpravodajské

8

29

Vfidcovská spolupráce

9

133

5

69

7

105

5

69

6

101

8

134

1

9

4

49

9

161

Budovat skautingem Propagace skautingu

Skautské výpravy jednodenní

VI

VII

Nškolik poznámek o sk.Výstroji Tělovýchova ve skaut.oddílech Zpráva o DLS

X

Tělovýctova ve skautských oddílech Hlídka Lesních škol

XI

Některá..zdrav*hlediska ve sk.výchověXVII Jízda na kole z lékař.hlediska XVIII

50

o e .M U D r .K a r e l. H o r a * rů k o p n ík lé k a ř s k é h o vý zk u m u , i n o v n í k , i n s t r u k t o r a v ů d c e LS

K n o u rk o v a p ís n ič k a :H o r o ,H o r o , e lk ý

sk au t js i..,k te r á

e lk ý m

s ta n e m

ukově

p ři

k o le m

y y rc h o le n í

le s n íc h

s lá v y

H o ro v a , o s o b a il a s i t é , d o v e d ly

škol

a p o p u la rity .

a. v e l e n í , a č

’ě a š t í h l é

tlu m e n é m , j e

js m e

u ,M o ra v s k é

ho

p o s ta v ě

Po v š e c h

k lid

vždy

le s n í

a

s k a u t-

p o d le

je š tě

s tu p n íc h

em z p r a v o d a j e

n ija k

im p o n o v a t. V h l a s e

ilu v a v o l n á a; p r o m y š le n á .V e ik é m p o z n a l i

na

c h a ra k te ris tic k o u ,

je h o

;ro e h u n o s o v ě

n e s la

tá b o rá k u

re u n io n u

r ... 1 9 2 7 / b y l a

se

š iro k é h o

n á p a d n ě ji

s k a u ts k ý c h

s

se

škol

a v

r .

úzké- h l a r

rý s u jíc í.

ra d o u l e t

š k o ly ,M a w a d a n i,s ta l

le s n íc h

k lo b o u k u n a

se

1936

ja k o

vůdce

z .ž .z ,p o z d ě ji z d ra v o tn ím

o d d í-

z á s tu p ­

re fe re n te m

¡v az u . D ovedl p ra c o v a t ednat

a p s á t.U m ě l

je h o in g u

by tě ,n a js o u

“b r a tr

n o c i,o r g a n is o v a t,k o n f e r o v a t, s p o lu p ra c o v n ík y , k t e ř í

a v š u d e ;.R e p r e s e n ta n ti

je h o

ž á c i,h o š i

H o r a " ,n e b o í

c h o v á n í .K d o

se

b rn ěn sk é h o

z o d d ílu ,č le n o v é

te n to

ho’ v š a k

s c h á z e li skau-

M a w a d a n i.

r e s p e k t v z b u z o v a lo poznal

je -

b i í ž e ,m u s il ho

rád . P o z d ě ji v z d á le n

úvodů, s ta l p o rtů

se

ne. v ý v in

tě s n é h o

p rů k o p n ík e m tě la .A u to r

a e í ,b y l. č a s tý m , h o s te m 1 p ř e d n á š k a m i .A I ® v ta l

d n e ,v

v y b rat

fa k u ltě

0 a ris to k ra tic k é íti

s i

v ě tš in o u

B yl vždy

ve

na

lé k a řs k é h o č e tn ý c h

rů zn ý c h

já d ru

č a s h a rc o v n ík e m

s k a u ts k é h o

p ro s tře d í

výzkum u v liv u

č lá n k ů

n a . jin é m

s ta rý m p o li

rů zn ý ch

a vědeckých

s p o rto v n íc h

z ů s ta l

z vědeckých

k o rp o ra c í

p u b lise

s k a u te m ,k te rý

svýse

p rác e .

a p s a l K le in w M č c h te r-N o n n i č a s o p is e

S k a u t-ju n á k

r .2 2 ,č .6 ,s tr .8 8

5 1

R N D r. I V A N J A N Č E K, C S c 14.6.1921 profesor, hygienik,vůdce S TÍLŠ, náčelník Slovenského Junáka Narodil se v Žilině.Pochází z uřednické rodiny,otec byl st.uředsník, matka učitelka-řiditelka školy. Po maturitě na reálce v Žilině, studoval na přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně,pozdě­ ji na filosofické fakultě slovenské university v Bratislavě,kde roku 1944 promoval. Působil jako'universitní asisteAt, profesor,samostatný výzkumný pracov­ ník, ředitel Státního zdravotního ustavu v Žilině,krajský hygienik. Učil na přírodovědecké fakultě v Bratislavě a na lékařské fakultě v Olomouci jako externí učitel. Jelio bratr byl lékař-chirurg,zemřel ve věku 48 let na chorobu z povolání-rtg poškození-sestra zemřela vr 18 letech. Br* Ivan Janček je známý v skautské rodině pod jménem "maršál".Do smečky vlčat vstoupil v r.1928 ve svých 7 letech. Do skautského oddílu se dostává v r. 1932.Za tři roky se elšává rádcem družiny, v r.1956 zástupcem oddílové rádce.V roce 1938 maturoval a stal se vedoucím 1. oddílu.Usiluje o sjed­ nocení junáků bezkonfesijních rozdílů a tak vzniká, z rozpad­ nutých oddílů r.1938 jediný oddíl,který illegálně pracoval celou druhou světovou válku. Roku 1945 vystupuje s oddílem na veřejnost jako l.odd. obnoveného Junáka na Slovensku.Starší členové jeho oddílu zakládají nové oddíly a tak se řady junáků v Žilině rozší­ řily .V tomto období učí na dívčím gymnasiu a stává se ini­ ciátorem při zakládání dívčích oddílů. Se svým bratrem Mikem zakládá I.stálou žilinskou LŠ, stává se jejím instruktorem,dokončuje vůdcovskou zkoušku/ kterou nemohl složit v době války.Už jako student-skaut dosáhl zkoušku prvotřídní,18 odborných zkoušek a zkoušku Tři orlí pera. Jako instruktor LŠ píše prvé slovenské příručky po vál ce a to "Světové bratrstvo",Orientace v přírodě a s br.Mikem"Rozhovory s rádcem".Mimo těchto příruček,vydaných na vlastní náklad,píše mnoho metodických listů a rozvíjí sk. publikační činnost. V roce 1946 -48 Vede Oblastní lesní školy-OLŠ,dvě na Oravě,jednu v Hodruši-kde přednášel i br.náčelníkDr.Plajner-.Sám jako instruktor přednášel na dalších pěti LS. Na prvním Junáckém sněmu,se svým bratrem bojovně se zastávali jednoty hnutí a zaujímali stanovisko,aby věta: tak mi pomáhej Bůh,ve skautském slibu,byla genom fakultivní,aby se umožnilo skládat slib i bezkonfesijním a ateistům. Y roce 1946 se stává skupinářem v Náčelnietvu pro zkoušky junácké zdatnosti.

52

oddíl skautů v Žilině však stále vedl až do roku 1949,byla íeho práce skončena administrativní likvidací skautského tnutí. V roce 1968 je jedním z prvních,kteří se hlásili k prá;i v přípravném výboru-býv. slov.náčelnictvo a po zemřelém^ jratru.přebírá vedení ^ilinské lesní školy,která se později jtala Ústřední LS Slovenského Junáka. Ihned v roce 1968 organisuje ULS v Klubině na Kysucách, :de formuje instruktorský sbor a ideově a metodicky sjednocu­ je vedení.Na tuto školu povolává instruktory z Cech a Moravy a je horlivým zastáncem jednoty čsl.junáckého hnutí,za což lostává od čsl.Náčelnictva vyznamenání "bratrských prutů. Na Il.Junáckém sněmu 1.XI.1968 tjyl zvolen náčelníkem Slovenského Junáka a současně vůdcem Ústřední lesní školy Má velké zásluhy o sjednocení mládežnických organisací v Sdružení dětských a mládežnických organisací,nebot pod jelo předsednictvím na celoslovenském kongrese mládeže v Brati­ slavě, se vytvořila tato organisace.Iniciativně pracuje na vytvoření náčelnictva čsl. Junáka a stává se kmenovým náčel­ níkem. V letech 1968-79 je podpředsedou ZDOMOSu,členem před­ sednictva CUDA/ čsl. ústředí mládežnických organisací/ re­ dakční rady "Skautingu",členem předsednictva Národní fronty, a zastává řadu významných funkcí. Při tom za nejpodstatnější považuje práci v LŠ,plní po­ vinnosti instruktora,píše příručky-celkem 6 a vyvíjí velkou publikační činnost. V roce 1969 vede ULŠ v Blatnici,kde opět působí in­ struktoři českých LŠ,ale i sám chodí přednášet na české LŠ» Skautská praxe br. Jančeka začínala od vlčat přes všechny stupně zdatnosti,přes řadového skauta až po náčelníka Vedl více jak 30 táborů,lesních škol a kursů. Obdržel mnohá vyznamenání a to: rytířské stužky s k a u t ­ skou hvězdu Slovenského Junáka"tři pruty" a při výročí 50 let slovenského skautingu 2 4 »dubna dostává nejvyšší skautské vyznamenání "Stříbrného vlka". Toto vyznamenání přijal se slovy:"Toto vyznamenání patří v prvé řadě mojim věrným skautům,kteří mě neopustili ani v dobách zlých a pomáhali mi,ale je i oceněním skautské práce a mého bratra,který se nedočkal této významné radostné (chvíle a je oceněním mé nekonečné lásky ke skautingu.

53

ING* LUDVÍK JOB - Baloo ekonomiský pracovník,BP skaut,vedoucí mládež«*okrs.velitel, činovník,spoluzakladatel OS "Pagoda" 5*8,1906 - 23*7*1970 Jako dvanáctiletý byl první mezi Baden-Powelo« vými skauty v Praze a pak vedoucím mládeže v barákovém tá­ boře v NB,který pro válkou podvyživené děti,hlavně legie nářské uspořádal opol«k " České srdce",Vedení tábora po něm převzal br. Frank Elstner.V roce 1919 se zúčastnil sk* mis« rozdělování potravin CCK na tehdejší Podkarpatské Su— Po dokončeni vysokoškolského studia s« oženil a byl manželem majitelky lomu a obchodu uhlím*Jeho rodina byla o«l« skautská až po vnoučata. Od roku 1946 byl okrskovým v«litel«m v HB až do roku l948*Ve své funkei uvítal anglicky Lady 0*Bad«n Powellovou při j«jí návštěvě p« CSE*při zastavení v Havlíč­ kově Brodě* T té době pořádal v kamenolomu skautské brigá­ dy na odvoz odpadu k drtiči na štěrk a výtěžek poskytl pro skautské tábory*Potřebné odvozy na tábory a zpět *a jistil a uhradil* Vždy vyžadoval přesné plněni povinnosti,v čemž byl nesmlouvavý«takže vždy budil ta tuto vlastnost respěkt Byl jedním z těch pro které platilo” jednou skautem,navždy skautem" a tak i v r»l968 při svém přesídle­ ni byl činovnikem Junáka v Karlových Varech a spolupůsobil při zakládám! klubu OS "Pagoda"»Skautským ideám zflstal vě­ ren až do své smrti v 64 letech. Dle podkladů br. Káje*

JAK J&ZL -V Dlouhý Štěte o.* kademioký malíř a grafik,vůdce,instruktor LS«členství ve SPJ 25«11*1905 - 22.7.1976 Sklony a nadáni k malování a grafice měl již od dětskýeh let« Po sákladním vzděláni soukromě studoval u ak«mall* ře Fr. Hladíka a na Akademii výtvarných umění u profesora Švabinského«Měl též krajinářskou Kalvodovu školu« Studium ukončil ▼ r* 1932« V jeho tvorbě převládala havllčkobrodská tematika« grafická výzdoba knih přesného černobílého provedení« Záslužná byla i jeho pedagogická činnost na vytvař** né skupině Lid.ové školj umění v HB* Ke skautům přistoupil v patnácti letech v r«l920« Kronika oddílu z r« 1922 byla. jím krásně ilustrována«Oddí­ lu věnoval velké loutkové divadlo«maloval kulisy i portál a junáci byli v HB první»kdo obdrželi koncesi na provoz loutkové-ho divadla i v okolních obcích« Po návratu ze studii byl vůdcem 2«oddílu «ale po 2 letech se vedení vzdal ze zdravotních důvodů a byl pouze instruktorem pro sk* odbornou zkoušku "malíř” a učil junáky linoleoryty« Mimo jiné ilustroval i knihy skauta F«V« Beránka : Povídky Šedého Bobra a Poselství na březové kůře«Titulnl stránka sebraných příběhů je jeho posledmlm dárkem* Byl výborný kuchař i vůdce tábora*Vítězům soutěže upekl i dort za polních podmínek. lfezůstal stranou sk. dění ami po osvobozeni v r« 1945 ani při obnově Junáka v r* 1968,Byl členem SPJ a tr* ralým instruktorem výtvarné-výchovy i na KLS 1969 Stříbrné Sory.Za své činnosti radil a ukazoval juaáeké mládeži krá•y partii Vysočiny« Veřejností i svými ’ ’ maníky" byl ctěn a jeho odcho­ v n é ! nikdy nezapeměli ho navštívit alespoň na jeho naroze« ‘ iay«při čemž byli obohaceni krásnými dojmy z jeho tvorby. Byl to jemný«mírný člověk-všichni ho měli nesmírně ádi. podkladů br* Káje.

Jedna

z beseb

J?»na. Jfizla

ilustrova l kroniku

z roku 1 9 2 2 , kt e rý

bohatě

sk®utů 1 . o d d í l u Ha vl í čk ův Brod

56

R U D Y A R D

K I P L I N G

s p i s o v a t e l , básník,literární hrdina dětského věku

30.12*1865 - 18.1.1936 Anglický spisovatel a básník parodii se v Bombay,jako syn malíře J. Lockwooda Kiplinga,zaujímajícího ve sťátních službách v Lahore význačné postave­ ní ./vydal, ilustrované dílo "Zvíře a člo­ věk v Indii/. Syn Rudyard byl vychován v Bombay a Lahore,dalšího vzdělání se mu do­ stalo v Allabahadu a na dlouhých cestách, které Dodnikl přes Ražpután do Bengálska, Burmy,Cíny,Jappnska a Severní Ameriky. - Jeho prvotinu"Ozvěny",vydané v La­ hore r.1884 následují posléze krátká vy­ právění ,vzniklá rovněž v Indii a proto došla jen malého rozšíření ,a známosti. Tím větší byl však jejich úspěch,když se stala známa začátkem roku 1890 v Anglii, 1 Kipling rázem literárárním hrdinou. Nepopiratelným nadáním vytváří obrazy ze života angl©olečnosti v civilu i v armádě,ve válce a míru,stejně podních vrstev domorodců.S patřičným přiléhavým výraespokojensot s vládnoucími evropany,jejich osudem ím.Známá jsou jeho "Pestrá vyprávění z hor",Vojenská eamém a bílém,Mnoho vynálezů a další. Sám člověk,mající blízko k vysoké společnské třídě v Indii,který prošel vojenskou kariérou jako anglicík,neztratil svůj charakter a dovedl otevřenýma očiživot tak,jak byl,jak jej viděl z hlediska těch,ktei. Pro nás snad nejznámější z jeho prosy jsou "Kniha terá je dodnes evergreenem vlčáckého věkového stupně, d jsou čerpána ona známá jména Mauglí,Balů,$iki,Tiki, atních zvířat,kterávzde vystupují takřka v úloze lečnosti.Je to nápln výchovné příručky Ivana Brychty e v ní čtení pro klubovny i večery kolem ohně nebo áboře.Je to charakterově vytříbené dílo,které bylo pro svoji popularitu i filmově. Kipling pustil se i do veršů.Nejznámější jeho básní Když" ze sbírky "Písně mužů".K charakterové vytříbeuté do veršů,z nichž je slyšet mořský příliv,houkání rén,nedohlednost pouští,ocitneme se v teplém a zšemí pralesa a džungle.Slyšíme zvonkovou hru budhisrámů,šplouchání vesel smapanu na Žluté řece,dusot, koáhlý vzdálený řev krále pouště,nebo plíživý zvuk vitěla obrovské krajty. Rudyard Kipling zůstane velkým básníkem vzdálených ,jež voní nedozírnou dálkou a dobrodružstvím.Nejen tičnost jeho pojetí,ale hlavně pevný a neochvějný ivotu dělá z něj člověka,který je tak blízský ideájsou obsaženy v tom nejkrásnějším pojetí výchovy ověka; ve skautingu* Poslední verš z jeho rovněž známé básně: Slavné muže slavme dnes-málo známé-běda! Leč jejichž dílo žije dál,neb jejich dílo žije dál mohutněji žije dál,nežli jejich věda.

57

V L A D I M Í R K L E C A N D A 15.11.1888 Lvizmf generál - župní zpravodaj - mí sto staro sta SJS a. S RČS Jeden z mnoha,který neměl možnost ane— prošel v mladém věku skautskou výchovou a přesto se seznámil se skautskou ideou a stal se zastáncem,propagátorem i před ~ stavitelem hnutí,byl. Vl.Klecanda. Narodil se v Praze jako syn národního či­ nitele Vojtěcha Klecandy a byl synovcem spisovatele J.Klecandy. Jeho rod a výchova předurřili ho,aby po­ kračoval v tradici rodu. V roce 1910 odjel do ným. w průmyslu a staral se o umístění. Če­ chů, hle dají cích zaměstnání.Při mobiliza­ ci v Rusku za prvé světové války se i on, jako dobrovolník přihlásil a, byl ve slav­ né České družině,jeden z prvních šesti ůstojníků čsl. vojska.Pro slavil. se jako velitel a byl povoán do zprávodajakého oddělení u gen.Denikina* v letech 191691?.Spolupraeoval při zřízení éal.legií a staral se o ulehení osudu slovanských zajatců. Zai revoluce byl vězněn,ale podařilo se mu uprchnout.Byl ak vyslán jako posel k Čechoslovákům,kteří odjížděli přes itoiř do Francie.Vězení a nebezpečná ceata prohloubila v něm idsfcé cítění.Uvědomil sl základní problémy mravní a prakticé výchovy mládež© a její důležitost pro novou, generaci ve vobodné: CSR. Jeho osobní zážitky v zákopech i v revoluci jej riveály k nutnosti přípravy mládeže pro život.Tak dospěl pochopení ideálů sk.hnutí s nimiž se na cestě světem setkal* Byl. ve štábu gen.Syrového.Po návratu do vlasti,absoloval vysokou válečnou školu v Paříži.V Praze byl tajemníkem boru pro obranu vlasti v r.,1925. Ovládal sedm světových řečí a ve spojení se zkušenosti byl určen jako vojenský poradce, v Ženevě,attaschem v P&íži,v Kolumbii,velitelem divize v Plzni.Tu zorganisoval sk. aut! v mohutnou župu " Bílého orla” /podle sk.jména,které, dai Klecandovi ruští skauti./ Byl též velitelem divize v Praze v roce 1935-1936,kde sk pracoval jako místos.tarosta SJSaS RČS i jako předseda irazu &&L.kanoistů.Při svých služebních'cestách byl vždy víšn mezi skauty v Opavě,Ostrově,Třinci v Místku a jinde. Dovedl vyprávět o caribech o Kolumbii,kde se stýkal tamními skauty. Napsal krásnou knihu svých vzpomínek a také své zážit1 z cea.t a. ze setkání se skauty.Toto publikoval v řadě ělánfi,nejvíce v časopisu Skaut-junák. V roce 1932-33 navštívil SLS.V roce 1935 odevzdal osob2 svou putovní cenu vítězné opavské hlídce.V r.19^7 navštíLi Mezinárodní. LŠ skautek na Hradisku u Zlína a zúčastnil se |.avnostního táborového ohně se svojí manželkou,továrníkem ntou,jeho dcerami-skautkami a starostou města Zlína. Přátelil se s Petrem Bezručem.Pomáhal ve slezském posničí junáckým jednotkám a svými přednáškami v Rotary Clu#eh a pro sk. hnutí zajišíoval podporu u vojenských posádek.

58

Klecandovo poselství:

M L a dl

b r a t ř i ,

radost,spokojenost,štěstí vznikají jen z vyko­ nané povinnosti k sobě, rodině,národu,lidstvu* Cit, rozvaha,čin zdobí muže.Připravujete se býti muži.A víc,budete vůdci veškeré československé mládeže* Vést znamena p ř e d v í d a t , o r g a n i s o v a t a řídit. Bratr místonáčelník Řehák shrnul ve Skautském vůdci učení,jak kráčet, stoupat, druhým pomáhat cestou ke štěstl.Bratr Dr. Fanderlík rozdělil vytýčenou cestu vr úseky prače.Radostné prače. Den ze dne, rok po roce,vždy lépe hlouuěji a šíř,pracujte a hlásejte: K o n a t d o b r o bu5 připraven J Generál

V. Klecanda »

Mládi bratři, radost, spokojenost, UM vznlka/ifea z vykonané povinností k nóbi, rodlai, národa, lidstva. Cit, rozvaha, On záM maže. Při­ pravujete se lili wOL A »fe bmkte

rOO1 CVvKWrf Ch OVMÍm I M R Í

^A. . » --•« — i

Vést znamená předviďMt, or­ ganizovat a řid li Bndradskb náčelník Řehák shnml ve SKAUTSKĚM \0DC1otal fak kráčet, skmpat, druhým pomáhatceslou ks rifsti. Br. Dr. FandrUk rozdttl vytýčena cestu v úseky práce. Radostné práce. Den ze dne, rok po roce, vidy Upe, hloabifi a šiř, pracujte a hlásejte: Konat dobro baď připraven! Oenerál V. Klecanda.

60

P

e

-

o k o p

K o u d e l a -

Jánošík

učitel,nadaný malíř a grafik ».redaktor, náčelník Ligy lesní moudro sti-LLM,zakladatel organizace ISAW.Mezinárodní orgamisaatt socialistické asociace woodcrafterské-Junáci přírody a- práce;* 14.4.1901 - 11.4.192? V domě čp. 71 u berounské Pražské brány spatřil svě­ tlo světa malý Jrokop,který měl bratry Jana a Jiřího.Jeho otee. byl učitelem obecné školy, jeho matka Zdenka nesla trp­ ký osud svého muže,který podlehl nemoci ehudých-tuberkoloze. Na učitele Jana Koudelu vzpomínali jeho žáci, ne bot u nich, ale i u svého syna. vzbouzel ne jen lásku k českým dě­ jinám,, ale také k přírodě, cit ke zvířatům,, rostlinám, ska lám, lesům a vodám- vše co se později projevilo jako Prokopo­ va osobitá " lesní moudrost". Ve škole byl Prokop tichý,neprůbojný, do sebe uzavře­ ný.Hyl však vždy výborným žákem i na berounském gymnasiu, ale i při dalším studiu. Mezi vynikajícími pedagogy i odborníky nejvíc zapůso­ bil na své žáky, ale i na mladého Koudelu přírodopise© prof* Miloš Seifert,který zprvu bydlel u jeho rodičů.Seifert zalo­ žil dle. vzoru E.T., Setona v roce 1912 v Berouně sdruženíMDěti Živěny»společnost hochů,kteří chtěli trávit svůj volný Sfiflv přírodě,učit se z ní a ji ochraňovat. Nebylo divu,.že se jako prvý k ’ Seifertovi přihlásil a stal se; vyznavačem jeho ideí mladý Prokop.Chodil s ním na vycházky,, výlety, tábořil, vyráběl z lesního materiálu růzr* né výrobky.Začínal záhy kreslit a malovat.Byly to kouzelné «hvíle,které prožíval od svých 11 let^Koudela provázel své­ ho profesora nejen, do přírody, ale i na jeho cestách a krát­ ký čaa studoval na gymnasiu v Dolním Kubíně na Slovensku , kam byl prof. Seifert přeložen. V době,kdy v Hořovicích otevřel brány nový učitelský ústav,přešel Prokop sem, aby se stal pedagogem s plnou odpo­ vědností, ale s láskou k povolání po vzoru svého otce. I zde na ústavě měl mladý student vynikajícího učitele Václava Živce^akademického malíře a sochaře,ze speciálky Maxe Šva-

61

binského a Jana Preislera. Poněvadž učitel poznal vztah svého žáka k výtvarnému umění,zasvěcoval ho do všech tajů výtvamictví a malby tak , že brzo mladý adept nalézal svou vlastní cestu a výraz. Oba profesoři mu byli vzorem, ale také ho hmotně pod­ porovali v nuzných, poměrech po úmrtí, jeho otce. Po absolvenei učitelského ústavu, začíná se doslova rvát s osudem i když u něj doznívala Seifertova kniha"Příro­ dou a životem k čistému lidství".Nastoupil jako učitel 4 tří­ dní smíšené obecné školy v Suchomastech.Nebyl zvyklý životu na vesnicd, stěžoval sl na venkovské předpojatosti,kdy tehdy mnoho starého doznívalo, ale mnohé nové se těžce rodilo. % pokusů pedagogické činnosti byla v té době Volná škola práce: otevřená na. Kladně.Na přímluvu tamního učitele Františka Kupky, s nímž ho pojilo junácké bratrství,naatou — pil zde učitelské místo.Avšak pro náročnost na způsob výuky, Icteará měla; polytechnické zaměření, a přípravu na povolání dělaého člověka,necítil se snad Prokop dost zdráv pro tak ná­ ročnou práci učitele. Po několika měsících opustil Kladno a vrátil se na původní působiště. Hodně pak studuje a pře oýšlí.Jeho pokoj byl naplněn knihami a časopisy. Na škole se­ trvá dva roky,pak působil v Žebráku od května 1925. V následíém roce onemocní a léčí se. v sanatoriu v Liběchově. V té době do jeho života,kdy je těžce nemocen,zasahu­ je světská moc.Ocitá se ve víru vyšetřování pro organisování. lové junácké skupiny ISAW-Mezinárodní socialistická asociace roodcrafterská* U dvou žáků jeho skupiny byly zabaveny tiskoviny a do»oručení socialistických knih Reedových, Leninových a dalších* tylo mu kladeno za vinu nedovolené spolčování,propagace práce ovětských pionýrů a četby a byl označen jako český šovinista, niž by se propůjčil k protistátní činnosti.tJylo provedeno noho výslechů i u pravděpodobných jeho mladých lásek. 2 učielek v Hořovicích. Stíhání se ukázalo bezpředmětným, ale Kaflelovi těžce škodilo na zdraví .V únoru 1927i byl substitutem na obecné škoa v Berouně.Učil při vysokém stupni horečky, dostal zápal

mozkových blan a odvezen do pražské nemocnice.Tam skonal a byl zpopelněn krematoriu na Olšanech.Urna uložena na hřbitově v Berouně., V.e svém krátkém životě,který opustil ve věku 23 r., obdobně jako Jiří Wolker,otevíral oči do světa a přírody. Byl. podivuhodně nadán ve dvou směrech výtvarném i slovesnénuSršel nápady,které neuspěl provádět. První světová válka, nezastavila jeho zrající osobnost.Ař kreslil a mode­ loval, nebylo mu dána stát se výtvarníkem.V jeho pozůsta­ losti se našly architektonické pokusy dispozičně a tekto­ nicky promyšlené plány: návrh dělnického obydlí,škola krás­ ně myšlená,vzorný dům tělesné výchovy.Zanechal plakáty, od­ znaky, příležitostnou grafiku«Jeho kresby a linoleoryty mar* jí něco z proroctví, buditelské symboliky.Jedním, z jeho nej­ lépe provedených linoleorytů je "Rozsévač". Výběr jeho výtvarné tvorby,který zpracoval profesor ¥• živec; vyšel, posmrtně v r. 1928.Ve stejném roce byla uspořádána výstava jeho prací v Praze. Bylo tu i umění slovesné. Slova v krátkých, ale znějících větách textu.Vynikal v umění vidět,poznávat a uvalo­ vat, jak činit život závažnějším. Brzy se pokusil o prosu,uváděnou převážně ve Vatře s mnoha obrázky.Charakteristické jsou názvy některých pra­ cí :Vzpomínka z dětství, Co si vyprávěly stromy,Slunéčka, Hrdina,špačci., U- táborového ohníčku a jiné .Připravoval pro junáky í knížku o táborech, Abecedu tělovýchovy a jiné i divadelní výstupy. K dokončení však již nedošlo. Junáckou. praxi, a činnost získal ve sdružení prof» Seiferta a v roce 1924 mu byl udělen řád Svantovítova kohou­ ta za práci v t.t m a převzal i vedeni jako náčelník LLM a jejího časopisu Vatra lesní moudDstl.Tam se střídali re?daktoři: Seifert,Koudela, Šimsa. V převzatém vedení Vatry vtiskl časopisu odlišný charakter.Objevují se články o sociálním poslání junáctva, o ženách, budoucnosti,o rukudělné práci chlapců, o sovět­ ské mládeži a zprávy o dalších kmenech a strážích LIM.

63

Psal pod pseudonymem Jánošík,Jasoň i jinak.Jeho jedinou publikací je "Cesta socialistické lesní moudrosti"»vyda­ ná až v r. 1927. Po krizi LLM rozchází se Koudela se Seifertem „ nebot došel k poznání,že zkresloval dílo Setonovo maře­ ním idealistických prvků na úkor výsledků výchovných,věc­ ných, pokrokových a socialistických.V tom působil na Kou­ delu anglický spisovatel Hargrave,vyslovený pacifista a bo­ jovník za mír.Ten na př. napsal:"Chtějí-li lidé mír,musí se organizovat tak dokonale,jako se organizují pro válku." Koudela měl na mysli zcela jiný typ junáctví než doposud bylo ve světě prováděno. Založil koncem roku 1926 organizaci novou "ISAW", která měla podtitul Junáci přírody a práce.ISAW byla vel­ mi radikální organizací ze všech tehdejších samostatných skautských složek.V praktickém uplatnění užívali vyznavači všeho, co bylo na dosavadním skautingu lákavé.Obraceli se nejen k přírodě,, ale i k měatu,kde žijí,měli raději svůj výtvor civilizace,než svrého stvořitele přírodu.Koudela na př. říká, že je třeba zachovat dětem co nejdéle dětství a znechutit jim zahálku. Zákon ISAWu přikazoval: Sílu,Krásu,Pravdu,Lásku. Koudela byl autorem podrobného rozpisu těchto hesel* Stáří mládeže se dělilo na věk žlutý/8-10/,rudý 10-14/,modrý /14-18/,zelený/l8 -22/.Pro každý věk byla předepsána určitá "zrna" a pro cestu dospělých několik " hrstí". Koudela se rozvinutého ISAWu však nedočkal.ISAW zanikl po persekuci v r. 1938.P ř i č m o u rozpadu bylo pozná­ ní neuskutečnitelnosti programu v té době. Z. Koudelových mnoha myšlenek lze uvést na příklad: "Být junákem znamená hledat,věčně hledat,zdokonalovat,bo­ řit, stavět a budovat věci dokonalé,nevídané.Nenechat se nikdy otupit." nebo "Zlatá střední cesta je heslo zahálčivých a pohodl­ ných lidí,kteří nechtějí nikdy nic udělat a přeci by chtě­ li »aby si jich všichni vážili."

64

Z četné bibliografie o Prokopovi Koudelovi lze uvést medailon k jeho nedožitým osmdesátinám,který zpracoval PhDr Viktor Palivec v roce 1984,vydaný tiskem Okresní kni­ hovnou v Berouně. V publikaci,z které je pořízen uvedený výtah jsou četné podrobnosti k jeho osobě, dílu i tvorbě, ale i se znam bibliografie o něm. V doslovu publikace uvádí autor me.zi jiným: Je nesporné, že učitel Prokop Koudela vynikal ve své době a prostředí nad průměr.Měl však jednu velkou nevýhodu, byl. příliš mlád,aby mohl dokončit svou tak slibně započa tou velkou cestu* Cestu zvyšováním fyziskými,morálními i duševními po­ žadavky, aby vychovávala mládež v občany připravené stát se platnými členy nové socialistické společnosti.

65

VIKTOR PALIVEC

pr okop koudela medailón

BEROUN

1 98 4

66

Z d e n ě k K r a f t - L i š k a amač IXD,kvalitář np. Zelenina, zástupce vůdce »absolvent O L š rganisační zpravodaj ORJ Příbram,člen redakční rady časopisu inovníka,tajemník skupiny Dějiny ▼ Náčelnictvu a v Kruhu A S 17.8.1930

-

12.6.1982

Marodil se v Dobříši a po povinné školní docházce ab— olvoval obchodní akademii- školu v Příbrami v r.1947. Od roku 949 byl. zaměstnán, v advokátní kanceláři v Praze. Vojenskou presenční službu vykonal v roce 1951- 1953* ženil se v r. 1956 a byl otcem dvou synů:Zdeňka a Iva. Jeho praeovní zaměstnání bylo v r *1953.1969 to je 16, et v/ Uranových dolech Příbram jako vyučený lamač .V roce 1970 yl. táž tajemníkem SODE v Příbrami a pak až do své smrti kvaitářem v podniku Zelenina pro středočeský kraj. Turistické cesty do zahraničí podnikl v roce 1956 do DR, v r* 1960 PLR a MLR v roce 1975 a 1999. Ke skautům přistoupil jako Vlče ▼ katolickém oddíle Příbrami v roce 1940 t. j. v deseti letech.Od roku 1945 byl leneat příbramské Dvojky a v roce 1947 absolvoval II.OIŽ Zbiroha.Skautského letního tábora se zúčastnil v r.. 1$46 Dolního Ostrovce, v r.. 1968 u Dalskabát a 1970 opět u Dolího Ostrovce. V období 1949-55 působil při vydávání časopisu Ostříž roce 1968 byl zástupcem vedoucího oddílu Dvojky a v následném oce organisačním zpravodajem ORJ a členem redakce časopisu kauting-Junácký činovník.Působil též jako tajemník skupiny ějin v Náčelnictvu s br. J. Horkým* Po ukončení činnosti Junáka v r* 1970 pokračoval tomto působení a byl spolutvůrcem skupiny sběratelů pod návent arch scout- AS.Byl hybnou pákou této skupiny ,organisoal setkání skupiny a jejich jednání udával směr. Zpracoval pojednáni: Americká kolonie Ing.Františka oflneistera, Život a dílo prof. Miloše Seifert a, Skauting na říbramskUyWoodcraft a LLM a sledoval veškerou skautskou lieraturu i o přírodě, a dal základ pro kartotéku sk.osobnosti. Publikoval v časopisech Zlatý Máj,Tramp,Pošumavský lasatel,Plamen,Ostříž,Sbíječka a Skauting-Junácký činovník.

67

Ve své činnosti byl neúnavný,navazoval kontakty 8 dlouoletými významnými činovníky,byl ve spojení s náčelníkem br. NDr R. Plajnerem a jeho nejfeližšími spolupracovníky. Hledal nalézal v antikvariátech i jinde tisky ze všech oborů lidké činnosti a byl štasten,kdy mohl citovat i sebemenší čláek nebo zprávičku z dějin hnutí.Nelitoval námahy,finanční oběi,když šel za svým cílem. Ve snaze získat užší spojení s moravskou skupinou,podni1 cestu z Příbrami do Bezkyd, aby byl přítomen tamnímu jednáí.Tato cesta mu byla osudnou.Poněvadž se opozdil v čase smlueném k jeho odvozu autem na místo, šel pěšky a v půli vzdáleosti z Čeladné na Skurečenu u Podolánek byl stižen srdeční neolností/kterou delší dobou trpěl.Když byl nalezen náhodným tuistou,mohl přivolaný lékař konstatovat jen krutou skutečnost. S bratrem Liškou rozloučili se dne 18.6.1982 o 13 hodině přeplněné obřadní síni " Ha Hvězdičce" v Příbrami dojatě šichni přítomní. Z. pietního důstojného obřadu nutno ve stručnosti opakovat o, co vyjádřil zástupce zaměstnavatele: Loučíme se s dobrým racovitým, intelignetním člověkem,který byl ke všem přátelský, šuda pomohl, po radil, kde bylo třeba.Měl organisační schopnost., yl rozšafný a proto vytvářel kolem sebe různé okruhy přátel, ezi nimiž byl oblíben a ctěn.JNa svém pracovišti byl uznáván vyznamenáván. Z kruhu AS odešel ve svých 52 letech a-ktivní pracovník enahraditelný spolupracovník br. Marabu.Z úcty k zachování jeo památky musí být jen jedinéjpokračovat v jeho díle,jít v jeo šlépějích junáckou stezkou dál a pokračovat ve všem co měl plánu i v tom co již nemohl zpracovat. I když odloučen, je stále mezi námi. jeho podkladů a z článku AS Č.12 str.40-41*

68

I n g. J © s e f K r č m á ř chemik-technolog, předseda jč KRJ, zemský místonáčelník nositel sk. vyznamenání,člen Svojsíkova oddílu 1/2 1970 18.6.1905 - 12.10.1986 Osobní údaje: narozen v Táboře,otec vrchní berní ředitel becná škola,reálka s maturitou v Táboře 1911 -1924 YUE -obor chemik-technolog Praha 1924 -1929 Zaměstnáni: 1930- Ustav pro vědecký výzkum uhlí- Praha 1931- provozní inženýr v I.české smaltovně C.tiudějovice, technický ředitel 1958?- Krajská správa zásobování vodou,po delimitaci pak Krajské vodohospodářské rozvojové středisko v C.B. 1961- Státní vodohospodářské inspekce 1972- v důchodu,brigádnicky zaměstnán v oboru do r.1979 Odbornost: řidič,zkouška topič-strojník,člen jezdeckého oddílu Soko­ la, člen býv.Nórodní obrany státu-záslužný kříž 1938, pi­ lot sportovních letadel,vyučoval ve večerní škole chemii Skautské stezkai skautem od roku 1918 v TábořeIPsohlavci, BP.Zastával všechny funkce od rádce až vedoucí oddílu s vůdcovskou zkouškou ¥ roce 1925 u vodních skautů Praha- Střelecký ostrov 1934 - okresním zpravodajem v C.Budějovicích 1936 - zástupcem župního zpravodaje 1945 ~ 1948 oblastním velitelem a zemský místonáčelník Kurs LŠ absolvoval v Táboře, zahajoval jč. iá 1968 - 1970 oblastní velitel a předseda Krajské rady J. Předsedou zkušební komise pro vůdcovské zkoušky v Č.B. Zúčastnil se vždy všech významných sk.akcí,Pomocné glužby mládeže v r. 1945»významně se podílel při zajištování zájezdu francouzských skautů do jižních Cech a našich do Francie 1947 a 1946. Jihočeské skauty representoval v ústředí i na veřejnos­ ti při všech příležitostech a jednáních.Oficielně vítal a provázel dvě návštěvy náčelníka BNDr Rudolfa Plajnera, MUDr Cyvína.ministra Fierlingera v Hluboké nad Vltavou, Františka Němce, Žákovou, Preiningera, Dr. Křivského a další. ry znamenání: Junácký kříž za vlast 1939-1945» stříbrný stupen 1946 Skautská láska 1947,1969 50. let zlatý skautský lístek Jubilejní medaile za službu vlasti 1968 Doživotní člen Svojsíkova oddílu 1/2 1970 Stříbrný Syrinx 1970 Medaile díků 1970 ád junócké lilie 1970

69

fiftzEFA VACKOVÁ -KBŠKOVX-Vačioe , ř*daie*"at*nograíkaiTAdkyaě|abnlTiiitaka LS-okrsková tfravodajka 10«3*l9l? • Bod*« pražačka ▼ době největšího hladu za 1«svě­ tové války»takže byly obavy při jejím narození o je jl život* Ote* byl továrním mistrem u fy A«B«Pleskot/výrova v o d o m ě r V t Praza-Iolešovioích.Matka ▼ domácnosti«Bodina bydlala ▼ na­ turální* bytě i s bratra*,až do konca otoova odchodu do dflcho du* Doara po základním vzdělání absolvovala obchednl školu v lataah 1932 «1933 a praxi začínala v době neza­ městnanosti občasnou výpomocí« f Za 2 « světová války pracovala jako písařka— stensgrafka v úřadu národního souručenatví/NS/v Dušní ulioi* Tam ji zastihla i národní revoluce ▼ květnových dnách 1945,byla v krytu 4 dny o hladu,hrflzáoh a naoiatiokého běsnění*Zása — hem Červeného kříža vyvázla Životem« Př«d tis v rosa 1942 v t.zv«Heydrichiádě proži­ la domovní noční prohlídku při hladání pachatelů atentátu» ala i obsazení budovy uřadu US nacisty s typiokou bratali — tou«Jejl přímý přadatavaný JUDr Hruška byl s dalšími násl li* vyvlečen a jako první byli zastřeleni»poněvadž prý sohvalovali atsntát a vyzývali k podpoř« paehatalfl* Ač byla pouze kancelářskou zaměstnankyní»bez ak­ tivní politická činnosti,tak toto zaměstnání v WS a částečněně i členství v Junáku ji stěžovalo další možnosti zaméstnánl«V roce 1951 byla v pracovním poměru na Hinisterstvu vnitřního obchodu»tam se sesnámila se svým manželem a oba byli " dáni do výroby v akei 77 tisíc"* V rocs 1953 byla matkou doery*Přesto2e byla v praeovnlm poměru 35 let»"dosáhla" z uvedenýoh důvodů jen nízkou hranici důchodu*

9 skautek začínala v roce 1927-28 a to v 6«od le Praha 7-Holešovice a její,první výlet byl v prosinei na sv« Mikuláše do " Měsíčního údolí" ve Vlašimi-Kullkova reservace«První tábor měla v Krupčinách u Kamenica n/Lipou*Oddíl se pak rozpadl a až v roce 1932 byla přivedena sestrou Zorou Wallo» s niž shodila do obehodnl školy, do 1 *dívčího oddílu "Jedničky" v Prase« Tam pjošla téměř všemi funkcemi za osvědčeného vedení oddílu s* Stěpánovou-Koseovou a prof«Mladějovskou« Zažila klubovnu na Petrském nábřeží v dřevěných barácích » ala pak i ve vyřazeném parníku kotvícím na Vltavě,který za­ jistil br« Foglar pro svoji "Dvojku",ale i pro další oddíly« V kronice oddílu je dochován amatérský snímek sehCízky skau­ tek na palubě lodi s jara 1933. V duchu tradic činnosti "Jedničky" bylo pokra čováno dále 1 v době»kdy se stala členkou oddílu i aestra Vačice jako na př« *

70

Dvoudenní pěší výlet Turnov-§eaily-Jičín«Mladá Bolealav-Sadská,Orlík-£vlkov,tábor na Zaliv** v Soutiol*h u ír> 8# n/Sázavou v rooe 1934 pod vedenla prof.Mladějovské, kdo Yačie* podstoupila zkoušku * 0 tři orli pora"« Z když neaěla možnost §e saaa vždy zúčastnit« tak vždy spolupůsobila při zajištovánl»přípravě a organizaei výprar skaut*k z oddíl« třaba 119 Jambora* v Polsku 1935 , ▼ roao 1935 do Ruaunska-Brašov«Be*ko«Athény» ▼ rof* 1937 do Brd, Mezinárodní l*sní Škola akautak v* Zlíně,účasti pohřbu pr*sid*n|a Osvoboditele TOM a v rooa 1938 zakladate1« skautingu ▼ CSB A«B»Svojslka* Poslední tábor "Jedničky" v rooa 1940 byl na Lužniei, avšak zákazea předčasně ukončen« ala tla i oddílová činnost* Vavázaná přátelství v oddíl* však pokračovala dálo, byla podnikána r^zná setkáni i výlety«zvláště na koleoh* Jedna taková vyjlždka v r«l942 aohla být a. Vačici osudná«Při jízdě na staré Ghusholské silnioi pod Barando ▼eg v davu oyklist& se hnal kočár s naeiaty tažený dvěaa konai« 0d souběžně jedouelho vlaku se oba koně splašilytsra­ zily s« Vačici«byla přejeta naštěstí podélně kočárea a zraněna okovanýa kopytea do raaene s tržnou ranou»Kolo bylo rozdupán*» Zásrakea snad vyvázla«odvezena a ošetřena-sádro▼ý obvas od zápěstí po raněno- v neaoonioi na Karlově náa* a propuštěna a při dalšla řízeni neodškodněna. Ještě *a okupaoe byl uspořádán illegální tábor skau­ tek v lovecké ohatě ve Styrově u Tábora* Přišlo však osvobozeni v r* 1945 a*Jednička"„sf opět sforaovala a nabídla ihnod své služby v neaoonioi C C K ▼ Jindřišské nlisi.kde byli soustředováni r*patrianti*Taa se skautky ujaly„půlročního dítěte«které aěla se svýa děokea u sobe Holsndanka«jako nalezeno*« Postaraly se o něj,by­ ly s nla u křtu a daly au jaéno Vladimír Junák.Clapec p^k byl dál* svěřen do rodiny lékař*«který jej oevojil«nebot nechtěl alt jen jedináčka« Pe absolvováni Lesní školy v Kleeanech a v Loanioi nad Popelkou stala se Vačioe třetí dekretovanou vfidkyal "Jedničky'' a okrskovou v*lit*lkou« ▼ roce 1945 se skautky z jedničky též přihlásily na výzvu na rekultivaol zan*dbanýoh poli«kde prošla válka* Byly přiděleny fo Polanky nad Odrou« Zde zažily pernou bri­ gádu při odstraňování vzrostlýoh bodlákft a plevele a dal­ ší *h potřebnýoh praoí při nedostateční stravě«Teprve poz­ ději obdržoly potravinové lístky.Po znové povinnosti pod­ nikly putováni po Bezkydeeh* Následovala pak noraálnl skautská a oddílová činnost V r« 1947 tábor v Kouteeh n^d Dosnou a další rok v Orlic­ kých horásh v Bartoěovieích.Opět jako poslední před splynutla se SCH*

71

Při znovuobnovení činnosti Junáka v rooe 1968, byla BJedni 6ka"»ezi prvními,kdy se skautky op$t sešly pod ve­ dení« sestry Vacioe, ? rose 1969 bylo uspořádáno slavnost.nl setkáni prů kopnie a všeeh příslušnio oddílu k 55,výročí trvání oddílu a to 2 2 , 11,1969 v Klubu Školství a ,kultury Praha l,Příkopy 10 ,Toto slavnostní setkáni cca 90 účastnic zahájila sestra Kršková a o pr&běhu zpracovala písemnou zprávu*Mimo to lis­ kala i historické doklady pro náhradní kroniku oddílu od r, 1915 - 1945 a od r, 1945 i záznam a fotografie o posledním c^loskautském setkáni 13,5,1970 v Roztokách,kt«ráho se takó zúčastnila* Velká i menši děni oddílu jsou tedy podohyeena jak v originále /sborka Marabu/ tak i v duplikátu kroniky "Jedničky"/archiv ls/,kter> s, Vačice s nevšední pečlivosti' zpracovala (za jela do Tábora ca s. M.Holešovskou-Schftf f erovou-2ijlcí pamětnicí v r, l970,k ověřeni obsahu v doměnl, že originál byl ztracen,Duplikát i s dodatke^ pak předala s některými jinými archiváliemi do archivu LS. Některé h i s t o r i c k é události " J e d n i č k y ” 1 od r, 1915 jsou v opise zařazeny ve sborníku AS č, 10 - 1 2 fprávě z o r i ­ ginálu kroniky.

Sestra Kršková obětovala pro skautky všechny své sily a možno říci,že bohatou činnosti s oddílem a nepřetržitému se věnováni děvčatům a tím i zaneprázdněním zflstala do svých 34 let svobodná. Všechny její odchovankyně, ale i starší sestry si ji váži a jsou ji vděčny. Je jednou z těch neúnavných činovnic,které se věnova­ ly dívčí mládeži ne pro slávu a vyznamenáni ale pro samu radost práce s mládím,Na jejl památku jsou zpracovány tyto vzpomínky* Sepsáno dle poskytnutých a získaných podkladě a dochované kroniky*

72

JOSEF SVATOPLUK MACHAR bank»úředník»básník,gen,insp.čsl«armády»starosta Svazu skautů* 29.2.1864 - +

První dětství do 6ti let prožil v Kolíně n/Labem,kde se narodil »Když rodiče přišli o majetek, matka o dům a obchod s moukou a otec o zaměstnání,přestěhovali se. do? Nymburka •Tam dlouho vzpomínal na své rodiště. Vychovatelkou jeho byla babička Formánkové,rázná Stat­ ná žena,pronikavého ducha,která uměla krásné pohádky překrás­ ně vyprávět«Snad to bylo tlm, že byl pak velice, citlivým, klu­ kem a měl tvrdié mládl »Z Nymburka přišel do Mceli u Loučené k
73

V 320ce 1887 vyšla sbírka Macharovýeh básní Confiteox I, II, III. Další osud zavál Machara do Vídně»Byl vojákem,mi­ loval své povoláni i své vojáky«Když se chtěl oženit,opus­ til armádu/ sňatky nebyly v té době důstojníkům lehko po­ volovány/ a sťal se bankovním úředníkem* Tak žil po dlouhých 30 let. Po převratu se vrátil trvale do vlasti, a na přání, presidenta TGH, který znal vytrvalost svého přítele,byl jme­ nován generálním inspektorem čal. armády. V eázácké rozmařilé Vídni mučívala básníka touha po otčině.O této velké bolesti jeho duše je sbírka Tristium Vindobona .Jeho život, ve Vídni byl jen. pokračováním útrap z let studentských»které prožívaly s nimi jeho manželka a 2 dcery. & toho vše&o zrodil se: však velký básník,bo jovnik za pokrok a blaho svého národa.Jeho literární tvorbu Satixikon,Golgota,Boží bojovníci a další,lze srovnat m věhlasný­ mi básníky velkých národů. Pro česko slovenský skaut ing má význam i jako starosta Svazu junáků skautů BČS., jimi byl krátký čas, před rokem 1922. Dle Slánku B*Herbenové :I£Ládí básníkovo ze Skauta-junáka r.X, číslo 8-9,str 114

74

J U D

r, K A R E L

M E J S N A R ,

p r á v n í k , o s v ě t o v ý p r a c o v n í k , v ů d c e oddílu a táborů junáků a L S ,Y M C Y ,ok res ní a župní zpravodaj Hanác ké oblasti* 2 , 1 ,190 2 - 9.1.1969 N a r o d i l se v P í s k u . V T ř e bon i abs o l v o v a l gymnasium. S t u d o v a l na p r á v n i c k é fakultě KU a na Státní kn i h o v n i c k é š k o l e . P Ů s o b i l jako soudní p r a k t i k a n t a advokátní konc i p i ent v U herském H r a d i š t i a ^ r o s t ě j o v ě . O d roku 1929 p ůso bil v K r á m ě ř í ž i a krát ce před druh ou světovou válkou měl v l a s t ­ ní advok átn í kancelář. Mi m o vlastní zaměstnáni se v ě n ova l p r ác i osvětové. P r a c o v a l v M ě s t s k é m o s v ě tov ém sboru, v mě s t s k é m muzeu , k n i h o v n ě a čítárně. Po roce 1948 se musel vzdát advokacie a věnoval se jen o s v ět ová p r á c i , P o d í l e l se na dokončení dějin města K r o ­ měříže. O d r.1929 byl m í s t o p ř e d s e d o u YMCy a vedl řadu let m l á d e ž n i c k é t á b o r y . D r u h ý m jeho zájmem a láskou byl skauting, jemuž zůstal vě r e n do p o s l e d n í c h let živ ota .Ve dl první spo­ lečný tábor s k au tů a Ymcy na Bystřičce, v r.1932 junácký tábor na Brnově, r ok nato v l č á c k ý tábor tamtéž. Jeho funkce v junáckém hnutí b yl y od vedoucího o d ­ dílu přes o kr e s n í h o zpravodaje k o bla s t n í m u v e lit eli H a n á c ­ ké oblasti. R o v n ě ž o r g a n i z o v a l H a ná cké Oblastní lesní ško­ ly- Bystřičky, Za m n o h o l e t o u v e l i t e l s k o u činnost byl vyz nam e n á n S ka u t s k o u l á s k o u . B y l též ve v e l i t e l s k é m sboru na skautském J amboree v M a d a r s k u . a Polsku. O b s á h l á byla též -jeho p u b l i k a č n í č i n n o s t ‘ naps al 3 spisky R e por táž a M a d a r s k a ,Cesta po P o l s k u a Půl století v e ř ejn é k n i h o v n y v K r o m ě ř í ž i . B y l dop iso v a t e l e m d ení k ů , T ý ­ deníků a měs íčn í k ů . Smrt ho zastihla v m í s t e c h , k t e r á mě l rád,v oki^sní kn iho v n ě , k d e p r a c o v a l po čty řic et l e t .Ze mář el ve věku 67. let. fidaje p o s k y t l br. Baron

75

PhMr J a r o s l a v

M i c h, i ,

lékárník,myslivec,kynolog,župní zpravodaj skautů Č.Budějovice 21.12.1871 - 7.6.1939 MDDr.PhMr V l a d i m í r lékárník,vůdce oddílu,okřesní zpravodaj,zástupce a SJS a S ECS v Českých Budějovicích

M i c h L, župní

z«

2. 6.1903 -13.1.1940

Starý pán Jaroslav,jak byl čb skauty nazýván, se na­ rodil v Písku,kde studoval, na střední škole, lékárnickou pra­ xi. získal v Milevsku a pak vykonal farmaceutická studia na Karlově universitě v Praze.Půaobil v lékárnách v Trutnově * Mostě .Vojenskou službu vykonal, v brně.Lesnatý kraj jeho ro­ diště ho lákal a tak se vrací ve svém povoláni opět do Písku, kde; nalézá družku životem a zakládá rodinný krb.Je otcem 3 synů.JNe jstaršího Vladimíra, Zdeňka a nejmaldšího Jaroslava, zvaného Be^oáka. Po činnosti lékárnické v Dobříši,v dumavém lesnatém Drdském kraji přichází na Moravu do Tišnova,kde působí jako správce^ a pak nájemce lékárny.Všude získává si přátele,zvi. v kruhu myslivců a kynologů.V roce 1914 přichází do Českých. Budějovic; a zakládá chvalně známou lékárnu u sv. Huberta. Vedle svého nejstaršího syna pracuje ve svém oboru neúnavně do posledka.Svými bohatými zkušenostmi a věděním přípravo val. léky,pomáhal, a zachraňoval řadu trpícich.Sobě však

po­

moci nemohl, oddolával zákeřné chorobě a v před.tuše trudného kamžiku horečně s pravou oteovskóu láskou a. péčí postaral se o vybudování vlastní budovy domova i nové moderní lekárn^*

I v Č.Budějovicích věnoval se myslivosti a kynelo -

gii a založil Lovecko-kynologický spolek,jímž byl i předse­ dou a čestným členem.Také byl členem Sokola, Svazu skautů a mnoha jiných národních,odborných i stavovských spolků. Všeobecně známý a vážený pan lékárník zúčastnil se také s jinými pokrokovými staršími občany i přednášky A .B .

76

Svojsíka dne 28 . 4.1919 v Č.Budějovicích-Besedě s názvem : 0 junáetví.Po přednášce pák se přihlásila řada mladých i do­ spělých, mezi nimiž byl i pan lékárník Michl,Resch i Gustav Svojsík/ bratr zakladatele,který působil v Č.B./ a herec Hurt.G. Svojsík působil jako barytonista čb.' divadla. Byla 1 dalších,kteří se tehdá přihlásil i. Lékárník Michl, téř při­ hlásil ke skautům tři syny,nebot spatřoval ve skautském hnutí dobrou výchovu. Župním zpravodajem od počátku byli mistr Hurt,krát­ ce i Gustav Svojsík a od roku 1921 jmenován, dne 23.8. okres­ ním i župním zpravodajem skautů lékárník Jar. Michl*./ viz časopis Vůdce r. II.&. 7-8/ Jeho zásluhou bylo založeno Místní sdružení o devar desáti členech.V časopise Skaut-junák roč. VIII číslo 5 z 15. 2. 1922 ae uvádí,, že župní zpravodaj pevně řídí celou práci a získal několik dobrýah pracovníků.V roce 1923 zahájil Skaut­ ský čajový večer.V roce. 192 4 slavnostně dekoroval br. Levého odznakem." Za čin junácký”*Za jeho předsednictví byl uspořádán sjezd župy písecké a českobudějovická,kde mezi jiným připra­ vovány Jarní slavné«ti Svazu skautů. Poté reeignoval na funkci což vzápětí odvolal.Zástup­ cem žfc.byl Jan Klufa učitel.V roce 1925 ve schůzi náčelnictva referuje PhDr šimánek o župní schůzi v Č.B.»pochvaluje práci tamních činovníků a navrhl poslat PhMr* ’ Michlovi děkovnÉ do­ pis. Definitivně reeignoval pak v roce 1927 / viz časopis Vůd­ ce r. VII č. 3 str*. 26/ Morálně hnuti dále podporoval ale aktivní činnosti se již nezúčastnil.V nekrologu o něm bylo uvedeno.Odeěel muž ušlechtilý, milý, přívětivý a vzácného charakteru,který již pouhým zjevem a příkladnou zdvořilosti získal sobě sympatie nejšíršího kruhu občanstva.Svou duši vydechl po náhlěm krátkém, utrpení v nevysokém věku 67 let.Poslední rozloučení bylo v 6b. krematoriu při teskném zvuku lesních rohů se sbožným přáním aby sv. Hubert vedl ho na této poslední cestě.Za přítomnosti Příslušníků rodiny, věrných přátel z řad myslivosti a někte­ rých skautů,kteří měli možnost účasti.Jeho popel v hrobu u písku.

77

I když Michlova činnost byla krátkodobá,lze spatřovat jeho význam v tonáže representoval a zastupoval skauty na veřejnosti,jako tehdejší příslušník "honorace",což přispělo k uznání nové výchovné metody u váhavých.Ale i tak vznikaly oddíly ne jen ze studentů ale i z učňů/ např.2 oddíl/ Synové br. Michla prošli skautskou výchovou.Zdeněk i Jaroslav byli známí jako sportovci a vynikali ve vodáckém oddíle* Yis^isí£_??i£íli nevynikl ve sportu, ale je známo, že ja­ ko oktaván vzkřísil utonulého hocha umělým dýcháním, jak se. tomu naučil ve sk. oddíle .Kolem stojící občané reptali pro­ ti jeho počínání"kdyby raději dal mrtvému pokoj”.Tím větší byl. úžas,když byl zdánlivě mrtvý navrácen životu/ Skaut-ju­ nák r* XI č. 4 stí. 60/. Vladimír zv. Xáa, ještě před odchodem na farmaceutická studia do Prahy vedl ▼ prvním oddíle smečku Vlčat,kterou za­ ložil *Poté kdy získal si titul PhMr pokračoval ve studiu lé­ kařství ve Francii a byl promován s titulem MUDr* Po návratu věnoval se lékarnictví u svého otce, ale také převzal vedení stagnujícího 3* oddílu v r*. 1929* U něj v lékárně při noční službě scházívala se oddílová rada z rádců družin,kterými vedl oddíl až do roku 1938 »Připravil, a vedl letní tábor na Pecáku 1930/ známé tábořiště I. Úlá/. V době,kdy musel být služebně v 6 . ti* jej zastupoval budoucí vedoucí oddílu Jan Kropáček* Od roku 1934 jmenován okresním zpravodajem a po přer> vzetí jeho funkce Ing. Krčmářem zastával činnost zástupce župního zpravodaje župy Pětiliaté růže vedené Jindřichem áimónkem z Jindřichova Hradce* Posléze pak byL zpravodajem ji­ hočeské župy až do roku 1940* Po svém otci získal mírnou a klidnou povahu,byl vážen a oblíben a dovadl si získat respekt i kázeň*Založený oddíl, č* 9 vodních skautů v roce 1939 neal název oddíl Adi Michla na důkaz úcty k němu. Jeho zdravotní stav nebyl takový, aby se dožil věku svého otce.Zemřel v 37 letech svého stáří, v době klidu sk* Činnosti a tak poslední rozloučení s ním bylo bez okázalé účasti skautů.Ale i tak zůstává zapsán v srdcích těch,kterým byl vůdcem.Pochován je na hřbitově u sv. Otylie v Č*B.,kde je náhrobek s jednoduchým nápisem" Rodina Michlova*".

78

MUDr. VILÍM MICKA CS«f p rim ář*zd ravo tn ík,o k rsko vý a o b la s tn í v e l i t e l , předseda SPJ in s tr u k to r a xást*Tfldot LS* S lin S t o Jílk o v a o d d ílu * 28.1,1902 - 11.5.1983

Syn horníka vystudoval vojenské lé k a ř s t v í» b y l dů­ stojníkem 4o roku 1988 a pak různá lé k a řs k á praxe»kterou u k o n č il jako p rim ář ko stníh o o d d ě la n í TBC v nomoonisi v Ha« v llčk o v ě Brodě. T době P r o te k to r á tu b y l požádán uprchlým skautem Pavlem Sztaehem»ktérý se u k rý v a l u p arty zán u ,ab y se v y p r a v il do le ž e n i o fc třit p arty zán a V a s ila . Za tu to slu žb u i za to* že v nemoeniei u k rý v al jako p a c ie n ty prom inentní osoby,obdr­ že l neje n junáoký řád I I s tu p n i " Za v la s t 1939 - 1945,a le i Osvědčeni p arty sán a a pam ětní m edaily partyzánské brigády Jana Kosiny* , Za uspěšnou a záslu žn o u čin n o s t„v p é č i o in v a lid * ní občany a ro zvoj spolku mu b y l udělen Čestný odznak č s l* svazu in v a lid ů . V Junáku »Josefov p ů s o b il jako lékař-*zdravotník ▼ rooe 1937. V období 1939 b y l předsedou Sdružení p ř á t e l Junáka ▼ H avlíčkově Brodě»kde pak v le te c h 1945 - 1948 represento­ val skautské h n u ti velm i dobře jako župnl zpravodaj - o b la s t­ ní v e l i t e l a p o d íle l se nu výchově vůdců jako in s tr u k to r O bla stn í le s n í Školy H avlíčk ův Brod*u Černého rybníka* P ř i n ávštěvě Lady O.Baden-Powellové v CSH j i u v í­ t a l a n g lic k y v H avlíčkově Brodě. Ani po d v a c e tile té přestávce n e o p u s til junáské řa­ dy a v m e zíc h m o žn o s ti lékařského p o v o lá n i b y l členem Okres­ ní rady Junáka i K rajské rady Junáka v HB* V Lesní škole 1969 S tř íb r n é Hory ^ y l instruktorem « zástupcem vůdce školy» všeho se a k tiv n ě zú ča s tň o v a l a ne­ vyhýbal se a n i m anuelnl p rá o i* Kromě zdravotniekýoh přednášek bylo jeho o b líb e n é tána " Junák a s p o le čn o st"«O d m íta l t i t u lo v á n i a na jeho přá* í b y l oslovován " V il ik u " . M ilo v a l h u d b u ,h rá l na housle a se s ta r š ím i junáky u t v o ř il domácí k v a r te to . Neprošel sám skautskou výchovou od d ě ts tv í» tedy dopodrobna seznámen s oelou junáokou p r a x í,a le by l h r­ dý na uspěšnou č in n o s t všech s lo že k Junáka»za což o b d rže l 1 nnohé poety*

a*b y l

Zemřel ve věku 81 l e t a na jeho p ř á n i měl na r a k v i •kautsky klobouk* Byl jeden z t ě c h ,k t e ř í dobře re p re s e n to v a li skautské h n u ti a tak není zapomenut. ?odle podkladů br* Káje*

79

8 0

E M I L I E

M I L C I C O V Í ,

pr o f e s o r k y těl«»né v ý c h o v y ,vůdkyně oddílu,jnstruktorka LS vůdkyně LS,první náčelní skautek SJS a S RCS, nositelka Stříbrného trojlístku 7.5,1889 -

4,1,1970

Těžko hledat slova díků za dílo,kterým vyplnila s« Mi l č i c o v á svůj nes o b e c k ý život,Těžko hledat slova»abychom nepo r u š i li její životní s t y l-úzkostlivou skromnost. Těžko najít s l ova,která by prostě dovedla vyjádřit p r v k y tz nichž se skládala £ jí o s o b n o s t , O p r a v d o v o s t » o b ě t a v o s t do kraj nost i , s m ysl pro zodp o v ě d n o s t « h l u b o k é vědomosti a nade vše veliká láska k lidem,to. vše dohromady byla sestra Milka • Narodila se v Praze a jako profesorka tělesné výohovy brzy poznala,že Svojslkův program skautské výchovy se nehodí pouze pro chlapce,ale že se ho mohou činně zúčast V novat i dívky,upravl-li se n ě které prvky jejich výlučné specifikace« Už v roce 1916 složila me z i prvními třemi vfidcov V skou zkoušku,Byly te tehdy sestry Stěpánová-Koseová,stu d e n tka»učitelky P o u čková a M i l č i c o v á , k t e r é bylo 27 let« Po složeni vůdcovské zkoušky ujímá se vedení třetího pražského oddílu skautek«Svou povahou a povoláním proV fesorky,byla přímo předurčena k této p r áci a doplňovala dobře kolektiv p r vních skautských pracovnio« Proto také byla zvolena předsedkyní dívčího odboru a p o z d ě j i první náčelní skautek Svazu junáků skautů a skauV tek HCS. Byly to roky nehonosné a vytrvalé práce. Dokladem toho je příručka dívčího skautingu z roku 1922,V příručce, která byla vydána péčí dívčího odboru,za redakce E«Milči~ cové a Bronislavy Herbencvé vuvodu bylo uvedeno: "V lednu 1915 svolána spolkem " Junák Český Skaut" schůze interesentek, z nichž se asi 12 přihlásilo k práci * při nejbližší valné hromadě spolku, schválen Odbor pro dívčí výchovu s k a u t s k o u . ”««. Zkušenosti« dojmy a city jsou nepřenosné.A přece , čte»*-li tuto příručku, cítíme i po d slohem někde zastara­

81

lým,kvetoucí jaro naší o r g a n i s a c e ,nadšení lidí oddaných m e t o d ě v ý chovy mládeže. Po teoretické přípravě přišly v roce 1925 Lesní školy.Tyto Lesní ško l y byly stěžejním zájmem s.Milčicové, kt eré kromě n ě kolika výjimek vedla* Po roce 1945 přednášela tělesnou v ý c h o v u , t á b o r o ­ vé stavby,polní vaření atd.V táboře uprostřed lesů v kruvV hu sester se oítila štastná. Byla opravdovou skautkou,ne jen svými vlastnostmi ale také dovednostmi.Byla v e likou učitelkou.Je jí pojetí V dívčího skautingu neztratilo dodnes na aktuálnosti*Slo jí e e m e n c i p a c i ženy»bála se však představy,že dívky budou e m a n c i p aci chápat jako prosté k o pírování mužů. Trvala na t om,aby skautky uměly a dělaly v š e c h n y táborové práce,ale nadto zvládly i obory , k t e r é budou potřebovat ve svém živo* tě ž e n y »vychov a t e l k y a matky. Snila po celou dobu vyk o n á ­ vání své funkce o rovnopr á v n o s t i činovnic s čino v n í k y . C í ­ tila, že je zapotřebí této v ý chovné a u t o n o m i e ,aby rovno p r á v n o s t žen nezůstala jenom na papíře* V čele skautek stála bezmála dvacet let.Podařilo se jí v ybudovat kru h spolehlivých vůdkyn a činovnic,které p o c h o p i ly,co může dívčí s k a uting dát p r o výchovu dívek. Počet skautek v z r ostl do r. 1938 na 10.000.Po druhé svě­ tové válce již pouze s l e d o v a l a ,jako čestná náčelní,jak se intensivně pracuje a jak skautek přibývá. Lesním školám opět věnovala svůj čas,energii a lásku.Viděla v nich zdroj b u doucích vedoucích a tím i za­ jištění dalšího růstu u š l e c h t i l ý c h skautských myšlenek« jimiž byla proniknuta. S o b novením Junáka po roce 1968, sklízela to,co po celý život rozs é v a l a . L á s k u a dobrou vůli. 2 2 . února 1969 na svátek skautek celého světa byla vyznamenána nej v y š š í m oceněním Stříbrným trojlístkem* Za necelý rok loučily se s nl čsl. skautky 8*1*70 ve strašniekém k r e m a t o r i u . Z a v ř e l se věčný stan n a d tou, k t e r á stála u zrodu dívčího s k a utingu,aby nemusela být svědkyní jeho dalšího umlčení.

'365«

8 2

D ívčí sbor Svazu junákú skautu a sEairteE TCČSvílfaJd Erál.pr<ýevtýe Ti svouvJěčnost 3a Tvou o&etavou prácí veprospicK JívčíTio stautingu apřejíce Ti pevnéTio ^ctraví slitujeme Ti, 2;et a j e ­ me v^Jxj líráoeti cestamiJeiJ jsi Jivčímu slzautingu klestila. \U £ u ¿ jU ^ L L vÍ . v»dki|n( la U C

vvd k ifn í l.o d d .

v u d ttfn c fl.odd.

J '■

(d /o vn

t

ib c p o v d v v d k y n t ,

V HRADCI KRÁLOVÉ V DUBNU 193».

83

P H D r. M I R A M L A Ď Ě J O V S K Á historička umění,vůdkyně 1.dívčího odd. v Praze,členka W dívčího odboru SJS a S 9.3.1899 - 9.1.1969 Prvorozená dcera prof.MUDr.Vl. •Mladějovského,zakladatele české balneologie,maturovala v roce 1919 v Praze, kde se narodila.Ke skautkám se přihlá­ sila v roce 1917 a v roce 1920 byla nej­ dříve rádkyní 1.družiny "Sasanek" a pak vůdkyní prvního dívčího oddílu v Praze. Studovala na filozofické fakul­ tě UK umění a klasickou archeologii. Promovala roku 1927. Byla okresní zpravodajkou 2. pražského okresu a členkou Výkonného vý­ boru dívčího odboru SJSaS RČS. Zúčastnila se všech-významných skautských událostí domácích,zejména Náodních skautských slavností 1922 v Praze,Táborů slovanských skamú 1931 v Praze.Vedla čs.delegaci na mezinárodním táboře skautek Ženevě 1927 a svůj první oddíl na Jamboree slovanských skautů Polsku 1935» Se svým oddílem,mimo letní tábory putovala po Belgii 1929 Řecku 1938. Spolupůsobila na zajištování Ledních škol skautek,kde půobila jako instruktorka.Byla výkonnou účastnicí Mezinárodní LS kautek ve Zlíně 1937. Měla široké vzdělání,břitký intelekt,vnímavou pozornost tichou hloubavost,jež jde na kořen věci a sytí se stejně knihai,uměním, jako stykem s přírodou a lidmi.Kdo ji znal nemohl neviět vytrvalou snahu o harmonii ducha i srdce stejně jako cílověomé úsilí o fysickou zdatnost.To vše vytvářelo celek,syntézu , 8obnost,v níž se zcela přirozeně zrcadlily všechny skautské tnosti,zakotvené ve skautských zákonech,které jsou zákony čisté idskosti. Svojí hbitou hovorovou znalostí šesti evropských jazyků e nejvíce přičinila o dobré jméno čs. skautek. Při náletu na Prahu 14.2.1945 téměř zázrakem vyvázla žiotem a z bytu jí zůstalo jen to co měla na sobě. Po roce 1945 působila jako odborná pracovnice v chebském useu a později v chebské galerii umění. Z jejích odborných prací je známa kniha "O blahoslavené nežce Chebské" vydaná v r.1948 Slavnostní schůzky 22.11.1969 konané na počest 55 letého í*vání jejího prvního dívčího oddílu v Praze, se ^již nedožila. Zemřela ve věku 70 let a je pochována v Milíkově.

>racováno dle"365" a podrobnosti viz sborník AS

84

J O SE F N E B E S K Ý bankovní ú ř e d n í k , č i n o v n í k , v ů d c e LS,župní zpravodaj * zemský n áčelník pro M o ravu a Slezsko 13,1.1879 - + Brměnský rodák po základním a vyšším vzděláni byl bankovním úř e d n í k e * a p ř ednostou oddělení* X« skautské prá c i při h l á s i l se již ve zralejším vě* ku ihned po prv é světové v á lce,kdy skauting na Moravě zapou* štěl d e f i nitivně kořeny* ▼ roce 1920 a b s o l v o v a l třítýdenl kurs ameriokých sportovních her a t l e t i o k ý c h , V y s v ě d S e n í s výborný* prospě c h e m V

vydala C v i č n á škola K ř esťanského sdružení mladých mužů*YMCA v Brně 2 9 * u n o r a * V dubnu téhož roku byl jmenován k o m i s ion*rem župním z p rav o d a j e m v Brně* Y roce 1923 a b s o l v o v a l první tfl»S v Jemčinské oboř* pod v * d * m l m F , A * £ l s t n e r a , 0 tom au bylo vydáno potvrzeni z* dne 1 8 * 1 0 * 1 9 2 3 N á č * l n i c t v e m SJS RCS s tím«že nabyl potřeb ~ nýeh znalostí k vedení k u r s ů vůdcovskýeh« Dalším dekretem SvaB u » o d b oru OS byl jmenován zástupcem kapitána odboru Old Scouts pro BCS* V době k v a s u , k d y šlo o jednotnost skautského hnutí a soustředění všech dobré v ů l e *p ř i s p ě l svými silami k tomu na M o r a v ě , N á S e l m i c t v o ocenilo jeho úsilí a usneslo se na své schůzi 2 4 . 3 , 1 9 2 5 , věnovat mu zlatý odznak "Za Sin junáeký "«za to»že od chvíle kdy v s t o u p i l v b r a t r s k ý k r uh,vždy čestně jed­ nal a p ř i s p ě l ke k o n s o l i d a c i Svazu a byl nejodda n ě j š í m a nej-* p l a t n ě j š í m pra c o v n í k e m * D e k r e t e m z 1*3,1928 Náčelnictva byl jmenován zemským n á č elníkem pro M o r a v u a Slezsko,0 pět l*t p o z d ě j i pak v uzná* ní m i m o ř á d n ý c h zásluh o m o r avský s k auting*čestným zemským ná~ čelnlkem « D alším o c e n ě n í m činnosti b y l * ¡ S t ř í b r n á syrinx 28»X* 1930,Z l a t á s y r i n x 2 0 * 1 * 1 9 4 8 «Skautská láska k 28,1*1938 a 3*5* 1946 zlatý l i pový lístek za 30 let nepř e t r ž i t é práce. Dá l e ' o b d r Ž e l * S v o j s i k ů v štít ve s t ř í b ř e ” 3*10* 1946 a junáeký kř í ž "Za vlast 1 9 3 9 - 4 5 -bronzový stupen 5,5*1947, £osef N e b e s k ý byl n e j pevnějšl zárukou zdravého vý­ chovného úsilí m o ravského s k autingu»Byl dobrým v ů d c e m * z í s k a l •i o b l í b e n ost za z k ušenosti a a u t o r i t u « j a k uvedeno ve Skj* r*XY č . 5,str«72 v Slánku o jeho p a d e s átinách,

85

MUDr. JOSEF NEUDORFEL, zubní lékař,v^dce oddílu,taj«m nlk okresního zpravodaje člen S v o j sikova oddílu,místopředseda zdravotní rady ústředí Junáka 2 9 ,8 * 1 9 0 3 - 4 .4 .1 9 7 7 Prvním havilčkobrodským skautem může být zván též br. N eudírfel,který se v r .

1916 zúčastnil s Jiřím Wol-

krem S t o jsikova tábora u Bratronova 1 v r« 191S a v roee V

1918 Srojsikova putovního tábora po Šumavě. Od roku 1916 byl členem venkovské družiny 18.oddllu Praha a tak byl spoluzakladatelem skautingu v Havlíč­ kově ®rodě od 3 0 .4 .1 9 1 9 a téhož roku účastníkem prvního letního tábora u hradu Ronovee,kde byl vůdcem. Dále pak každoročně byl účastníkem a vedoucím činitelem

táborfl až do roku l925*Byl vůdcem 2«oddllu BB. Ještě za dob medicínských studii v době 1925 -1928

byl tajemníkem okresního zpravodaje v HB.Za svoji zásluž­ nou a dlouholetou činnost obdržel stříbrnou Svastiku Ná­ čelnic tva. /o p r a v a • Svastiku obdržel jeho otec/ ▼ dalším desetiletí byl čestným členem Sdruženi přátel Junáka HB. Pe rooe 1945 byl členem a pak i místopředsedou zdravota! rady Junáka Praha* Za svo ji vytrvalou a nepřetržitou činnost v ju náekých řadách byl poctěn členstvím ve Svojslkově oddíle* Lékařskou p r a x ip r o v o z e v a l aš do sklonku svého ži­ vota a zrovaa tak zflstal věren junáckému bratrství. ▼ Havlíčkově Brodě a všude tam kde pfisobil,byl vážen jako jeden z prvních průkopnlkfi skautingu a pro •voje charakterové příkladné vlastnosti a vždy všestran­ né uvážené jednání. Podle podkladů br* Káje.

86

K O T O T I f i K I O K I I «Staroušek* rofeser»lekter l O l ^ v ř t i M d t 3 u s | zahrádkářft ^prflf«d«i StlUki ftdoe oddil»aiastruktor * vftdee LS* členem družiny "Masadaml" ržitel odznaku Skautské lásky 15*6«1906 « 16*3.1983 Marodil ss t Brně*jako syn ženského účetního řodi» tals a šatky Bohumily*rozené Semelové*Joho dětství bylo ru« šeae nauzí a útrapami první světové války 1914 • 1918« ¥ té době Antonín shodil do obecné školy v letech 1911*1916*Také začátek jeho studia na První české reále« v Brně byl poznamenán vlivy první světové války*Zkouěee do«* spělo sti sa podrobil 20*6*l924*Po maturitě od zisnlha běhu 1924*25 do konce letního běhu 1929 byl mimořádným poslueha* č«s přírodovědecké fakulty Masarykovy university v Brně* Dno 21*6*1927 ss Antonín podrobil s úspěchem předběžné zkouš* es filosoficko«*podagogieké*Y letech 1927 až 193L připrav««* vel ss na zkoušky pro učitele..středních škol/přírodopis a z«« něpis/«kt«ré s úspěchem vykonal 21*5*l931*Tlm byl způsobilý vykonávat funkci učitele na vyšších atřednlch školách* Pr«s«něnl voj«nskou službu vykonal v době 1*10*1931 až 13*4*1933*04 1*9*1933 byl povolán jako výpomocný uěitcl na měštaaskom školu v Osvětimanech u Kyjova»kde pftsobil do konec roku l934*Dne 1*3*1934 byl jmenován učitelským čekáte« lem*0d 1*1*1938 do 30*9*1936 pftsobil na měštanské dívčí ško<* le v Brně«Maloměřioíeh*Pak dálo na této škola jako zatimnl učitel do r* 1937« Dna 1*9*1937 byl ustanoven zatímním profesorem na •tátnlm reálném., gymnasiu v Hustopečích u Brn a* kde setrval do 4e 31,10*l938*Pak pftsobil na st*reformnlm gymnasiu v Brně« Králově Poli a dála na IV*reálném gymnasiu v Brně*Od* 1*9* 1940 byl již jmsnováa definitivním profesorem* T době od 1941 do 1948 pftsobil na čtyřeah učitel« •kýeh ústavech v Broě*Pak byl převeden do stavu profesorft středních škol a pftsobil do 31*3*1950 na Stát*reálném gymna* Starém Brmě* Do zaměstnanecké skupiny učitolft IY«pracovnl tří« *y/*eformace tehdejší doby/ byl převeden 1*4*1950*

87

T této funkci působil do 3 1 .1 0 .1 9 5 3 na Il.národnl škol* t Br* ně na Koněvově uliei*Poton byl znovu přeložen na oa«iletou střední škol« ▼ Brně-Líšni a od 1955 na jedenáctiletoa střed* ní škol« v Brně na Opuštěné u lic i kdo působil až do rok» 1968 Pak přešel na Pedagogický institut v aottwaldově»kde b jl jako odborný asistent na katedřs při rodní ob věd^až do zrušeni in«* atitat« ▼ r» l965»kdy odošol do důohoda* M í b o školní práoo jeho byla t o ln i rozsáhlá«Nejprve od

roku 1919 byl doroatonoom Sokola Brno I«kde rodí družstvo žá#

V

kfl a od r»1925 j i ž jako Sien«zúčastňoval so sokolské práoo t o výboru jednoty a i v župě J»líáehala* Za svého působení v Osvě* tinanooh hrál se žáky divadlo a za lo žil tan i skautskou d r «ži* nu«rovněž tak i ve školo v Brné*»Malo«ěřieí oh# Z práoo pro spolsčnost nutno jaenovat člonstvl v koal* si národního po jištěn i a lektorství v kabino tu krajského od« bor« výshovy u KOS Brno*Y rooo 1953 člene« obvodního výboru 5ÍK Brno II«ěle n ea a instruktora« a v r* 1957 članon uličního výboru 3 , okrsek 42 v Brně«*Jiráskově čtvrti* ▼ důchod« nikdy nozahálel a předavši« so věnoval pěsto* vání a úpravě své zahrádky u vilky v Luhačovisísh*Zde po dobu asi deseti let b y lp řed sed o u alstnl organi«aoa Svaz« zahrád« kářů*Z«£astnil se aktivně práše v Pionýrské organisasi«také zastnpoval na Zl>i»sabýval se ekelogil*spolupracoval se Sva ze« chovatelů drobného doaáeího zvířectva atd« ▼yaikajíeleh vědomostí pedagogiekýeh#přlrodovědeoký«h a vlastivědných se zdare« využil jako dlouholetý průvodoo

5edoku*s Činnost v junáeké« hnutít

9«

2»o ddll« SJS s 3 s v Brně vstoupil v prosinei r« 1919

a hned n á s le d u ji*! ro k .suSastnil se stálého tábora na Bkevsi» který vedl ferd* Stopka»Již v r« 1925 byl zástupce« vfldoe odd« * spolupůsobil až do konce r# 1926 na vedeni oddíl« spolu • vůdce« ▼ladinlra« Josífke«*V roce 1927 převzal vedeni»oddí* l»»které předal Jar« Kotroušovi v r* 1929»Pak se u jal vede«! osiřelého 1» oddíl« Brno+který pak vedl až de .záři 193l«p«« 4obně pak v r*l9 3 8 převzal veden! 21« oddíl« a vedl he až de *espuštění Junáka na podzim X940#Hitd od stSátku zlsktl sk# J*éne Staroušek,dl* kterého byl zná« po celé republice«

_

88

J i ž od.roku 1927 • •

buč « atu11

Slnné práoo ▼ Moravaké le s *

al škol* jako Inatruktor a od r# 1938 jako j a ji TŮdoe až do zrušení Junáka t r« 1940

této funkal radí MLS ▼ rooe 1938

"Ha J # M T Í Í * a t r* 1939 u HartTÍkoTle pod WllaonoToa akáloa« Obě Skolj byly r a la i zdařilé*!!» další rok přlpraTOTal další kurs« ala ja jí konáni bylo odToláao za neutěšenýeb poaěrů * těaně přod rozpuštění* Junáka«

Po skoaSeaé okupaei ▼ r« 1945 ihned a* ujal přarušoaé P*áee ▼ loaníah fikoláeh*V r» 1947 byl jnonoTán lnatruktoroa Záleaáekého kurau

▼ Gukaantla«Zlaté Hory«

Po snoTUzakájení Slanosti Junáka t rooa 1968thláall aa do P *^** ▼ lasaíoh školásh«ZuSastnoTal so prarldelnýob praooT* niob s*hůzí kruba praaoTníků Ls ▼ Brně«Jako instruktor půae* b il t r« 1968 na OLŠ to STagroTŠ«Todené br« Skaroupkoa a ▼ r« 1969 na 0L $ t Háaěštl n /0 «kterou todl Hugo Soaandorf« Celoa doba práee r LS byl členoa družiny Mavadanl a Slaně sdo prasoTal« Za STého uSlteloTání aaaozřejaě nozapoaěl na prásl ▼ oddí»

laok a byl 19«3«1935 joanováa okroanía zpraTodajea pro Brno* T*akoT a za srébo působení t HustopoSíob dno 17«6«1938 oz« V brně todl jodon rok Sdružený kaen rsTerů«

H t u t á l e třtdátal přírodoTědné znalosti

to

sk* oddílech»

rádsoTskýsk a T&dsoTskýsk kurse*h«Týl*t**h a pod« BroasoToa STastlku NáSelnletTa obdržel 16«12«1929 a 24«10«

1938 odznak sk« lásky« Staroašek aěl t krrl Tlastnostl pedagoga a blubokoa lásku k přírodě»eož TŽdy uplatňoval při to daní oddílů«Jeho Slnnost byla prodaknuta péSí a láskou k aládežl«Skautský zákon dodržen Tal po aalý žlTOt«Byl a llé porahy a neaěl aepřátel«DŮrazně TŠak dotodl obkajoTat s t o ji Tě* a Tědu«STé zásady aplatnoTal u a lá *

deža 1 despělý*h 1 když Junák již aa*xlstoTal«Jeho anažení bylo Přeruš*a* těžkou ledTlaoToa *horoboa»po op*ra*l zjlštěa zkoab« *ý nádor»který byl alee odstraněnaoboroba TŠak pokraSoTala až totloaklo jako ušleektllé ardoe«Zeařel t Brně u avé doery to

Těka 78 lat«Ar*kl«ní aatorlály MLS předal před otou sartí přes *»*aaderlíka«

životopisu sestaTOného Ing«E.KuSérou*CTrSkaa * podkladů získanýab t pozůstaloati a j«praaaaů*

8 9

D U Š A N O D E H N A L - S A M , ▼•doučí p r a c o v n í k B S P , v l č e ,s k a u t ,r á d c e ,vůdce oddílu a tábo­ rů J u n á k a,v e d o u c í s t ř e d i s k a ,TIS,TOM,inspektor ochrany P ř í r o ­ dy, gra f i k sk« tematiky* 3,6.1937 K r o m ě ř í ž s k ý rodák jehož otec byl generálním ob chodním zástupcem a za okupace tajemníkem na radnici,kde také vyd ával p o t r a v i n o v é lístky.Cást lístků převáděl na p a r t y z á n skou skupinu "Olga"«Za to byl na udání zatčen a de­ portován do kon c e n t r a č n í h o tábora Glflgau.Odtud uprchl a pak se skrýval* Po znárodnění bez zaměstnání «Pak nějaký čas jako úře d n í k v k a n c e l á ř i p i v ovaru Holešov«V roce 1950 převeden jako dělník do výroby z titulu,že byl funkcionářem strany národně socialistické« Již v osmi ltech byl syn Dušan vlče tem v roce 1945 a v r« 1949 rádcem družiny Sov»Něj»ký čas pokračoval v junácké činnosti až do roku 1951,kdy byl Junák l«l«rozhodnutím l5v CSM rozpuštěn« Z p r ů m y s l o v é školy chemické v Gottwaldově byl v y ­ loučen z pol. důvodů a převeden do těžkého průmyslu,kde se vyučil a pak dále zaměstnán v cukrovaru v Doksanech u R o u d ­ nice*

y n á s l e d n é m období pak,kdy všechno skautské bylo V stíháno,byl na výletě u Železné Sudy,kde mu byl přisuzován * úmysl n e dovo l e n é h o překročení hranic a byl vzat do vyš e t ř o ­ vací v a z by v Sušici.Po propuštění za nějaký čas- a zdá se že byl s ledován jako syn t«zv« reakcionáře-zažil další i tělesný p o s t i h vč. domovní p r o h l í d k y . D ů v o d e m bylo zapálení svíčky u p a m á t n í k u TGM« P o z d ě j i pak rehabilitován a od roku 1953 pracuje v ZPS G o t twaldov jako brusič ploch« Presenční v o jenskou službu vykonal v Kašperských horách v letech 1957-59,kde prožil křest malířských začátků« Ve svém zaměstnání p o kračoval a začal se věnovat mlád e ž i a při renesanci Junáka v roce 1968 nezůstal stranou, a ač si pro své přesvědčení vytrpěl s v o j e ,zapojil se opět do práce s dětmi v čemž setrval až do roku 1973 ve středisZálesáci s vl a s t n í m slibovým odznakem a legitimací«

90

Tu opět na zásah ředitele školy s p ř edsedy MNV byl přinucen činnost ukončit a veškerý inventář i táborový předat ODPM K r o m ě ř í ž * * n i potom se nevzdal a v roce 1974 p odniká putovní tábor p o d hlavičkou CSTV-TOM a dále pak p okr a č o v a l v činnosti s mládeží až do roku 1980,kdy k o n č i ­ li členství syn a dcera* .. Sám obso l v o v a l 13 tábořil a středisko Tomu,které vedl «zúčastnilo se s ú s p ěchem Spart a k i á d y 1975,každý rok ví­ tězily jeho hlídky v o k resních i krajských kolech,každý rok putovní tábor v trvání sin« 14 dnů,otevírání hor, i vítání j a ra*Středisko získalo 10 oblastních odznaků i ti­ tul V z o r n ý k o l e k t i v I stupně a držitele plakety* V Nevydržel však bez..činnosti a tak alespoň zakládá mladé ochránce p ř í r o d y a po rozběhnutí do správných kolejí pro jiné pracovní zatížení se již nemůže věnovat časovd náročné práci s dětmi» Při tom všem ještě stačil zvládnout do své pades á t k y postavení domku pro syna, dceru a nakonec i pro sebe* Nelze p o minout,že v roce 1979 navázal styky se star­ šími členy Junáka s cílem obnovit opět účast junáků a skau­ tek k a ž d o r o č n ě na Ivančeně ke dni výročí 2 4 « 4 * 1 9 4 5 , kdy bylo zastřeleno 5 o s t r a v s k ý c h junáků-odbojář&*To proto,že v p ř e d ­ chozích letech byla účast stíhána p ř í s l u š n í k y SNB a proto nebylo divu,že h r o m a d n á . ú č a s t upadala«0 zdárné obnovení této tradice se právě zasloužil br* Sam tím,že vkusnými po­ zvánkami,které sám v y r obil technikou linorytu ve značném m n o ž s t v í ,zajištuje každ o r o č n ě debrou ú č a s t . S á m se také vý9 V stupu zuČaetnuje i kd y ž byl 2 x bezvýsledně p r o n á s ledován ® jedenkráte.-vyfotografován při ukládání kamene a tato fo­ tografie byla vystavena ve F r ý d k u - M í a t k u s o t á z k o u ”kdo je To? Dík jeho tiskům je rozšířeno i setkání od roku 1981 i ke dni 6* ř í jna,kdy vznikla v r* 1946 mohyla,na které je n yní zabudována deska s daty 40 výročí, ale i deska reliefu ® citátu br* náčelníka Dr# B* Plajnera*. Jeho k o n í č k e m , n e - l i k o n ě m je snaha zachraňovat všechjunácké jak ve formě sběratelství, ale i s podchycováním

91

vzpo m í n e k na junáckou činnost.K tomu sám velmi přispívá velkou měrou svými tisky,které jsou každému věrnému p o ­ těšení» i p o s i l o u , k t e r é rozdává plnými hrstmi.Proto jeho okruh junáckých p ř á t e l je značný a všude je znám# Z jeho grafik,které jsou velmi n á p e d i t é ,hodnotné a p r s c i s n ě vynikají řezbou,nutno jmenovat jen některé na př* jak zmíněno námět Ivančena od r,l980 s různými o b m ě n a m i , U l o ž svůj kámen^a perfektní 1988.Jarní pozdrav 19® 1 , Přání z Kvasio* z .Bašky,řada ex libris/Březík ,Krumph o l z , V o j t ěch Jelen a další/ Radostné v á n o c e , 75 let p r v ­ ního tábora 1922 M, Vosátk y , J i ř í Wolker-60 let Jestřábí hory, 2 2 , únor, 80- let a úmrtí Dr* R,Plajnera, EIS 125« výročí« 130 let Baden Powella 2x,titulní list na letní číslo Tam tamu,75 let World Scouting Browneea(hlavičky V

v

RS a Jestřába jako r a z í t k a ,p o doby 5 ostravských zastřele­ ných j u n á ků,emblémy World. Jamboree 1920-1987/17 kusů/ s p ř í t i s k e m místa a roku a již v p ř e dstihu i emblém Jam­ boree v Korei 1991« Jeho- grafiky mají odez v u i jinde jako na příklad Ivančena 88 a ABS 1938-1988. byly vydány jako nálepky exi l o v ý m časopisem Junáka Tam.tam ve Š v ý c a r s k u wU s t e r w* Bratr Sam je jedním z těch co zůstali věrni přes mn ohé p e r 6 e k u c e y zasloužil se a věřme,že i nadále o ra­ dostné mládí řadě dětí a všem starším poskytuje neustále potěšeni svými tisky» Zpracováno dle o b č a s n ý c h zmínek ▼ dopisech» 18.7,1988 ,

93

93

94

BNDr

V i k t o r

P a 1 i v e c*

p r o f e s o r , knihovníkjkronikář,ředitel kniho ven, literát «básník , p r o eaik,kulturní historik»autor odborných a regionálních knih.

skaut,rádce,náčelník příbramského kmene woodcraftu» 23»12*1908

Narodil se v Příbrami «Studoval na Karlově iniversitě vr Praze přírodní vědy»filosofii,dějiny;knihovnictví a r# 1934 promoval* Již: jako student byl členem literárního sdružení Druza v Příbrami„které se spojilo s berounskou Podbrdskou kuLtumí pospolitostí «Odtud vznikají jeho první básnické a prozaické pokusy »Spolupracoval na sborníku PKP Druza a pakfyf členem skupiny Boje a spolku mladých literátů a umělců Fórum.; jehož stejnojmenný čaoopis redigoval* Krátký 6a a působil jako profesor a vyučoval na ško­ lách* Pak nastoupil místo vedoucího Ústřední lékařské knihov­ ny a správce Lékařského musea v Praze.V roce 1946-56 byl ře­ ditelem Městské knihovny v Berouně,kronikářem a vedoucím mu­ sejního archivu.Poté byl povolán do Prahy jako vedoucí oddě­ lení retrospektivní bibliografie a pak náměstek ředitele Ná­ rodní knihovny při Státní knihovně ČSR. V roce 1970 odešel do důchodu a externě pracoval v archivu kabinetu Ústřední školy BOK v Praze» Všude kde působil zanechal stopu literární a odbor­ né práce»jako svědectví plodné,pestré,pedagogické a organisační činnosti» V roce třicátého výro&í. vzniku ČSSB obdržel druhou, literární c«ru Středočeského nakladatelství a třetí cenu Ma­ tice slovenské v Martině.Př®d tím vyhodnocen čestným uznáním jako vzorný městtóý kronikář a budovatel města Berouna» Pak následovala dvě čestná uznání Ministerstva kultury ČSR,odbo­ jová medaile Ministerstva vnitra a další vyznamenání spolků a institucí» Junákem se stal v deseti letech t*j. roku 1918 v Příbrami.tíyli to Psohlavei,vedení prof.Dr.Janem Hořejším & tehdy prožil první výlety do lesů»besedy a táboření» Také.

95

jtíio mladší bratr Josef- Sýček byl junákem* Dalším vůdcem-náčelníkem byl učitel František Kupka»zvaný Jánoš,znamenitý pedagog,který odešel do Pra­ hy a byl i tam náčelníkem Ligy lesní moudrosti -LIM* V Příbrami byli junáctvím zaníceni i další poaluchači učitelství jako Kučera, Havelka a další. V té době obdržel brv Viktor skautské jméno Ilčík,později vy­ střídáno na tíi-Nai a br. Kupkou překřtěnq na "Světlá sto­ pa".První družinu Stříbrných lišek vedl velmi brzo a cí­ lem j«jich výletů, byly tsrdy.Vyráběli si různé pomůcky t stany,hole a pak i na táborech ze starých látek originál­ ní táborové kro jet ohnivec, písmák, hlasatel, bubeník a pod*. Ve dnech 2-5*čeazvna 1922 byl poprvé na-velkém psahlaveekém sjezdu v PÍzni,konaném na počest desetileté­ ho trvámí SJS aS RČS.V tomtéž roce putoval se svými svěřfflici Šumavou a tábořil u Žofinského rybníka v Brdech. To již byí woodcraft a setonovský Indián.Tu již zapůsobily na všechny imaginační prvky woodcraftu: ohen, totemy,týpí, wakan,vigilia*. V junáckém hnutí došlo ke schisma tu, v roce 1922 já utvořena Zálesácká liga ča.,od roku 1924 pojmenována na Ligu lesní moudrosti, k níž přistoupily jednoty Příbram Beroun, Žebrák a Praha a ostatní Březové hory,Zdice, a Ho­ řovice býly u Svaz®. junáků skautů* Příbram svazové skauty neměla,jen Psohlavce. První woodcrafterský sněm konán v Berouně v roce 1923* V tomto roce tábořil u Vltavy v Údolí mlh u Lišnice pod Orlíkem* Tábor vedl Pravomil Svoboda,který převzal vedení po Fr. Kupkovi.Viktorova družina Stříbrných lišek studovala přírodu,zvěř, rostliny,hvězdy,dopisovala si s pražskou družinou Sobů, vedenou Mílou Vavrdou.Na výroč­ ním sněmu v r. 1924 v Praze složil br. Viktor slibové tabu Po br. Svobodovi byl zvolen náčelníkem celého příbramského woodcrafterského kmene-Synové želvy.Pak vedl druhý tábor v- Údolí mlh a získal množství orlích per .Kmen žil krásným životem plným lesní moudrosti. Příchod prof. Seiferta do Příbrami na reálku r*

96

1925 byl sice vítán-snad ho přitáhl i vzorný zdejší kmenale nijak se jeho činnost v kmenu nepro jevila-žádný tábor nevedl• V tomtéž roce byl konán sjezd v údolí u Klínce za Prahou,vedený br.Koudelou,Kupkou a šimsou-redaktory časo­ pisu Vatry.Do tohoto časopisu přispal i br. Viktor svými literárními pokusy ve vztahu Ir woodcraftu.Na př. esej Vigilie,z Údolí mlh, Cest a, Po zdrav, Buková hora.Dále se zúčast­ nil diskuse, o skautingu v časopise Masarykův lid,referoval o knize Rádiově o modeimím hrdinovi, o deníku Wolkerově, o Koudelově knize Brázda.V Plameni pak byla črta "Dva". Do woodcraftu začíná pronikat idea aktivního socia­ lismu/ Koudela,Kohoutek,Fišer/, dochází ke sporům o čistý woodcraft/ Waodcraft is Lifecraft/.Tato druhá složka vznik­ la v Příbrami až koncem dvacátých let/Králík/. Příbramští se znovu vracejí ke starému pojmenování Psohlavců,které br. Viktor prosazoval.Avšak odchází do Pra­ hy na studia.Těžko se loučí,odchází i br. Svoboda,bratrstvo se rozlučuje.Y Praze byl. členem od r. 1928 v N^čelnictvu m í , jako referent pro Orlí pera.Chodí do koleje Chautauqua, stýká ae. znovu s br. Kupkou, ale i s Vavrdou, jugoslávským woodcrafterem Črtomirem Zoreem.Při tom vedl roku 1929 červen­ cový tábor pod Orlíkem a pak jen jednotlivé družiny táboří v Brdech nebo podnikají jízdy na kanoích na Vltavě. Po celá třicátá léta zůstává br. Viktor věren Brdům a povltavským lesům* Junáctví u něj přechází do myslivectví v dobrém slova smyslu a také rybářství a mykologie.Znalost skautských praktik a přírody vždy účinně pomáhá. V roce 1936,kdy přijel do Prahy E.T* Seton,poznává se s ním,konfrontuje jeho osobnost s představou,kterou léta cho­ val, podepisuje mu i knížku Duch lesů .Tehdy napsal do Národní politiky 1. 1, 1937 článek vztahující se k jeho návštěvě V fiSR * Jinak byl v dlouholetém písemném styku s vynikajícím Setico-americkým antropologem Dr. Aleáem Hrdličkou.Byl jím pozván da USA i na jeho cestu na Aljašku i ke studiu,ale ne­ měl finanční prostředky na cestu.Hrdlička podal mu i náhled na Setonaiznalec indiánského folklru,severoamerické přírody

97

výborný kreslíř a získal velkou popularitu. Válečné období 1939 - 1945 rozbilo junáctví u nás,z^emáely velké osobnoati/ Svojsík, Seifert,Seton/.Po roce 1945 se pokoušeli někteří dřívější skauti dát dohromady Svaz skau­ tů se širší základnou při čemž se zúčastnil této práce i jed­ nání / Br. Plajner, Dr. Bayer z Roztok n/Vlt./ V té době získal cenu za esej" Slova zakladatelů"-z^ar řazeno ve sborflíku li^čf^SÍÍfoodcrat už nemohl se organisovat,zůstávali jen jedinci nebo malé skupiny ▼ Čechách,na Mo­ ravě i na Slovensku.Svoji vzpomínku na skautování ve dvacá­ tých letech napaal pod názvem" Zelená stezka mládí",kde v zá­ věru uvedl j go kdysi napsal do Hlasatele Ligy-1945-46/ "Síla,která zapálila dětství,neochabuje.Nfbit myšlen­ kou,poznala po létech nejen její cenu,ale i neodbytnost, ne­ možnost zpronevěry.Skočím ještě jeénou k ohni a zatančím odzemek,vytáhnu ze zásuvky zaprášená orlí pera,zavěsím na Wanpun staré dobré zkušenoati bratří,natáhnu tětivu luku a vy­ střelím šíp do daleka, aby nesl poselství lásky, míru a přá­ telství mezi vás všechny,kdož odpočíváte ještě znaveni bojem, plni však nové víry a nadějí. Buďte pozdraveni na znovuzele nající se Stezce mládí." Vzpomínka "Zelená stezka mládí" je zařazena ve sbor­ níku AS č. 6 str.4-13. V roce 1970 zpracoval "Junáckou bibliografii" o 210 stránkách,která byla vydána v xeroxu nákladem MUDr . VackaŽamana v r.1967,jako sborník AS č» 24* K nedožitým osmdesátlnám pokrokového berounského uči­ tele a jednoho z prvních propagátorů a činovníků woodcraftu Prokopa Koudely,napsal jeho medailon,který byl vydán tiskem Okresní knihovnou v Berouně.

/

Rok před svojí osmdesátkou říká:"Woodcraft mi dal opravdu krásné mládí plné chlapecké romantiky,naučil mne mi­ lovat přírodu,vynalézat,dal etiku,zocelil tělo i ducha a po­ skytl opravdové bratrství,které ještě teá k mému stáří se stá­ le z mnoha míst ozývá. Děkuji mu,má lásko mladých let!"

98

tíibLiagrafiepublicita RNDr Viktora Palivce v období 1928-30 a 1939-85

P

q

e s i e: Vyzváni. 30 stí. ("Edice Fórum") Souhvězdí.20 str* Triptych ® Asklepiovi.24 str. Harfa domova.62 str. Český chorál.12 str« Kdeže loňské sněhy jsou.14 str* /zde bilancuje svůj život a dllo-1978 Parafráze na motivy známých básníků.1982 Snímání jmelí*1983 Některé básně byly zhudebněny*

Próza: Temné oči.1928 Skok přes kůži.1938 Pověsti Zlatého koně*88 s* Pověsti Karlštejnského podhradí.116 s. Křivoklátské pověsti* 128 s* tíojské pověsti.156 s. Hájemství zelené

Odběrné,

a p o p u l á r n ě

n a u č n é

p u b l ikace

Erbovní lékaři v Čechách.80 s. Heraldický slabikář. 26 s. Lékařská bibliografie.216 s. Aleš Hrdlička. 32 s* Podbrdské kulturní krajinství.14 s. Genealogie a genografie* Josef Jan Čejka* Aeskulap a 'lékařský znak. Krompholzova medicohistorika* Axamitův podlí* Lékařské časopisy minulého století* Tajemný Sagar* Jan Cejp z Peelinovce. Literární dokumentace v lékařství* První provedení Jana Roháče v Berouně. Z kulturních dějin PÍženky* Národní retrospektivní bibliografie 20.století. Literární Beroun* Literární tradice Příbramě* Skok přes kůži* 1966*4 s* Archiv českých knihovnických organizaci* Bibliografie v prvních ročnících čas*čea*lékařů* Kučerova Druza z konce 20*let 0 Anjflích a rybách nesnadno kázati. Purkynova nobilita*

99

Rybářský slang. Aeskulapův atribut.. v Hornický básník Prána Kučera. 48 s. Berounská knížka .6-3 s. Literární místopis Berounska.74 s* Literární místopis přlbramska. 106 s. Bibliografická zkratky.124 s. Vlastivědný průvodce Berounskem. 98 s. Bibliografie historických vlastivědných prací Berounska. 92 s. Dějiny průmyslovýeh závodů. 58 s. České regionální bibliografie.58 s. Odznaky a vlajky ve sportovní heraldice.64 s. Minimum pro rodopisce a heraldiky.64 s. Knihovnická hygiena. 88 s. Heraldická abeceda. 80 s. Latinsko-český slovník genealogický.162 s. Heraldická symbolika.132 s. Němeeko-čeaký genealogický slovník. Křivoklátsko

Výběr

větSích

článků

a studil

Motivy lékařských ex libris. Vzácný rukopis o hippotherapii. Lékařská bibliofilie. Nemocniční knihovny. Minuce,české lékařské prvotisky. Václav Staněk. Ze starodávné rybí kuchyně. Chokdlme na houby. Samota na £ráli. Smetanův štastný rok. František Branislav. Medikoheraldické symboly. Bibliografie Medica Slavica Rodinná kronika. Puštadla a banka v erbu. Monstra v heraldice* Tělesní lékaři českých králů* Xěleaní lékaři českých velmožů* Heraldika a medicína. Medailon Prokopa Koudely. R e d i g o v á n i č a s o p i s ů a s b o r n í k ů Fórum 50 let městské knihovny v Berouně. Z knih a o knihách. Kdo je kdo na jtadbrdsku. Bibliografický katalog CSR České knihy. Bibliografie české knižní tvorby 1945-1960. Zpracováno z poskytnutých podkladů a dle medailonu RNDr V.Palivce, sestaveného V.Novotnou a vydaného Okresní knihovnou v Berouně 1980*

100

Ing. P E I R 0 A D O L F CSc vodohospodářský inženýr,profesor VŠCHT, autor odbor, knih vůdce oddílu a LŠ,člen Náčelnictva-Junáka, autor skaut skýeh příruček 1.5.1907

-

1981

Narodil se ve Vídni.Otec byl dílenským ČSD. Vy­ studoval gymnasium ve Zvolenu,dále ČVUT v Praze-inženýr ské stavitelství,směr vodohospodářslcý, vědeckou kandidatu­ ru z oboru chemické technologie vody získal na VŠCHT Praha* V letech 1932 -1939 působil na Krajinském úřade v Bratislavě ve skupině vodohospodářských staveb, dále byl na Ministerstvu lesů a vodního hospodářství v Praze,odkud v roce 1963 přešel do Výzkumného ústavu vodohospodářského, kde pracoval jako samostatný vědecký pracovník.Do důchodu odešel 1.1.1973. Od 1.4*1967 byl jmenován profesorem pro obor pé­ če. o čistotu vody a působil jako externí profesor na kate­ dře vody a ovzduší Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. y e sv^m 0b0ru publikoval 13 odborných knih,pře­ kládal z angličtiny a psal do odborných časopisů. Byl mu udělen odznak"Nejlepší pracovník resortu" a státní vyznamenání " Za vynikající práci" Junáckou stezku započal za dob studentských,jak je dochováno jeho jmáno ve skautských časopisech a ve vzpomínkách br. Horkého-Marabu z jeho působení na Sloven sku.Prošel všemi stupni skautské výchovy,vedl oddíl,byl činovníkem a aktivním v Praze.V roce 1931 ve svých 24 le­ tech byl členem Náčelnictva Junáka. Svoje vědomosti a skautské znalosti předával dalším adeptům vedoucích mládeže i na Slovenských Lesních školách.První z mnoha LŠ,které vedl byla v roce 1929 ve dvou kursech v červenci při Sklenném,v srpnu u Sopotnice. Následný rok i další vedl LŠ na tábořišti" Na Krásně". V roce 1932,1933 a 1934 pak další LŠ v místě Remeniny,Vlčí

101

dolina a "Na Krásně pak s br.Horkým.Dále je podchyceno v archivu LŠ,jeho vedení SLŠ u Hodruše, kde souběžně pro­ bíhala 1Š skautek,vedená s* 'Štefanovou. 'Po roce 1945 se opět zapojil a mimo jiné vedl ČLŠ, druhý kurs v Horních Černošicích.V roce 1947 byl ¿lénem čs.výpravy vedené br. náčelníkem Dr. Plajnerem na Jamboree Míru ve Francii. Svoje sk. vědomosti a znalosti vtělil také do kni­ hy " Táboření",kterou zpracoval společně s br. Štefanem. Kniha byla vydána v Junácké edici v r.1940 a druhé vydání vyšlo v roce 1946.V témže roce pak 13 polních her opět v JE o 80 stránkách. S br.. Štefanem pak zpracoval příručku pro budova­ tele: letních táborů" Stavíme tábor"/ l5v ČSM-tffiJ/ v roce 0

^950 jeho povolání,kde byl velmi exponován mu nedovoli­ lo se zúčastnit aktivněji další výchovy činovníků,ale byl vždy radou, nápomocen a zůstal do své smrti věren skautské­ mu hnutí.Skautské řady opustil ve věku 74 let. Zpracováno dle údajů jeho manželky Věry,zjištěných br. Nosálem 21.4*1986 a poskytnutých br.Cvrčkem a dle záznamů v archivu IS.

str*

V

I I 10

C M ^

is«Cinovník 1945-48 22 1- 2 5 3 1-2 23 3 38 5 72 10 157 24 3 34 5 72 6 82 10 148 25 1 2-4 Čí 8l0 H IO

v N ě které články Ing#A . P e t r ů ▼ Skol e n í - základ junáoké práce Slovenští junáci sněmovali Organizace a řád leteckýcfc $kautů Někt e r é p o z n a t k y z kur s u ULS Jinošov Všem TŮdefia Lesních škol Lesní škola zimního táboření Společenské stavby Slově k vedoucím Obnovení Lesní školy V ojenské plátno nebo stan "A" PrTní chvíle na tábeře "Tábořením Zvláštní typy A stanů N ěkolik táborových drobností

roč. čísle

102

JAROSLAV POBUDA - ČBHKES truhlář *průmyslovék, vedoucí domovní správy, vedoucí «¿Ladu* 2S Praha ,sáatupce oblaat.velitele , předa*«». SBJ ve Volyni 23*4.1929 Marodil se v Prase «Mládi a školní léta prožil ▼Březn i d u Příbrami.Obeonou i měšlanskou školu vychodil tamtéž kde y roce 1939 posnal skauting m přihléail a* do. Junáka u brv Františka Krauae, tamé j U h o knihaře m činovníka Junáka»V »oce 1944 nastoupil do učeni ui truhlářského mistra Esv Kudéje w Ufesnici.Po akončenl druhé «rétové války/otec od jt. 1940 v koncentračním. tétooře/ sačal ▼ sářl 1945 atu» doval n m Zemaké průmyslové škole ve Volyni,odbor truhlář* aký.Zde také v říjnu 1949 sačal pracovat ▼Junáku« Stal. ae člene* 2*odttílu a krátce poté rádcoa átoužiny Doubravců 9 ktaná byla oporou; celého oddílu.T roce 1946 vyznamenán štítem A.tU Svojaíka 1911-1946, za vzornou činnost druži­ ny .V říjnu 1947 ae stal zéetupcem vedoucího 2.oddílu,ale déle pracoval jako rádce dteužiagg.Xěhoft roku aložil čekatelricou skoušku. před komisi 9*Heydukovy oblasti ve Strakonieích.V roce 194& ukončil ajfcudium na odborné ikole truhlář­ ské a byl dále' doporečan na mistrovskou truhlářskou školu« Se spuhlaaaa íia* školství mu bylai povolena roční odborná praxe k truhlářské tiímě B#Jényše re: Dvoře Králové n/Lab. Zdte pomáhal ve vedeni U r n y a opět ae přihlédl k práei ▼Junáku* kde nu bylo avěřano vedení 5.oddílu.Za jeho řádě­ ni doplnil aa atav členů,zlepšila ae činnoat a byl uaku— tečněn prázdninový tábor v PotštejnS.Po roční praxi ae vrátil k dokončení atudií a opět vadl avúj původní oddíl a stal aa členem atřediakavé rady .V roce 1949 aložil vůdso vekou skoušku .V Junáku pracoval až do roku 1950, kdy byla činnoat zastavena. Y néaletoém období ukončil atudia,prošel základní vojenskou službou, o ženil ae aa skautko« a stal ae otcem dcery DagmarA952/ a Bednily /1955/. Pracoval v různých funkcích, ve evém obrnou,od roku

103

1963 pak jako vedoucí domovní správy a údržby lidového •potřebního družstva Jednota ve Volyni, V dubnui l968ypo obnovení činnosti Junáka ve Voly­ ni) o které aa oaobně zaeloužil aa stal. atřediekovým veli­ t e l « * V čcovnu zvolen zástupcem oblaatnlbo velitele 9* Haydnkovy oblasti ve Strakoniaíeh«Y listopadu členem OBJ a členem KBJ v Č.Budě jovideh*IIX*eněmu Junáka, «a zúčaEStnil jako delegát* Práce volynakého atřadiaka byla sa jeho vedeni na velmi doDsé «ootbÍ a všeobecně dobřa hodnocena*Pro juná­ ky a skautky sajietil klubové mletnomti ve voJLyáaké rad­ nici, jak o tom oyla správa v Óaeepiaa Skaut-junák* ¥ roce 1970 mu bylo přiznáno 25 čestných lat v Ju­ náku a obdržel Junáakom medaili dílků* JeatliSe oyvá pravidlem"Jednou ekauteaa,navždy akautam", tak to pletl i o br* Čexkeaovi, který a& po roce 1970 dbjíždl do saměetnáml. u železničního atevitelatvl v Praze, zůatává věrný ekautingu £ v dobách,kdy au není přáno*Byi iniciátorem a. organieátorem pobytu or, náčelníka a jeho manželky v roca 1981 na ehalupě aeatry "Sumavaké vichřice" k poctě oemdeeátin br* Bv*Plajnera* Ur*. Pobuda vychovaL k věrnoati Junáka řadu Dratrů i aaater zvláště pak i or* Kuneše-tíidla.. Zpracoval hle toriii. volynakého atřadiaka/ uvedeno ve ahorníku AS čia*2Q/ kda jaou'podroonoati i jeho činnoati dokumentované Sadou fotografil,které doplnil, br* ttidlo* H a monografie s 5* 5*1986,

104

10 5

MIROSLAV POSPÍŠIL -Balů u č ite l,v ů d e e o d d ílu ,a b s o lv e n t L S ,o k resn í a župní zp rav o d aj, in s tru k to r Lesní š k o ly »čle n S vojslkova o d d ílu 28,4.1900 - 15«11*1979 N a ro d il se v H avlíčkově B rodě,vyatudoval t Praš* obchodu! akadem ii v doměnl,že převezme po r o d ič íc h obchod • Během s tu d ia z a k o u p il a d a l avému mladšímu b r a tr o v i kn ih u Základy jun áotví«O bsah knihy a« mu tak z a l í b i l , ž a aa p ř i » h l á s i l mazi skauty na S taré Byehtě,kda p ů s o b il br.Novák« Po n áv ra tu domů v r* 1920 p ře v z a l vedeni l* o d d ílu T dalším rooa a b s o lv o v al kurs na u č it e le a vyučoval ▼a zněmčeném územ í,kde sa zasazoval o z ř iz o v á n í českých Skol • Se Brodu sa v r á t i l v r* 1931 a z a s lo u ž il sa o v z k ř í­ šení č in n o s t i s ta g n u jíc íc h o d d ílů po odohodu s ta r š íc h na atu d ia* T té době n a s t á v a jíc í k r ia a znemožnila p ro s p e ritu obchodu jaho r o d ič ů a za následky z á lu d n o s ti dodavatelů n e s l p la te b n í p o v in n o s ti a ž do druhé světové války*Jeho sk* č in n o s t b r z d ila s ta r o s t o f in a n č n í prostředky a proto p ř iuČoval němčině*Byl p o s tiž e n atrof«onem ocnění ruky* V

Po a b s o lv e n e i P rein ing ero vy LS v e dl vlčáekou amečk u , s t a l se postupně o k re sn í* i župním zpravodajem a ze zdra« v o tn íc h důvodů re s ig n o v a l v r* 1939,Svoje z n a lo s t i v p rv n í poaoei u p l a t n i l Jako v e l i t e l zd ra v o tn í slu žb y požárn íků* Z dravotní důvody mu n e d o v o lily pokračovat v u č i t e l ­ s tv í a tak byl zaněstnán na P racovní* uřadě-odd.pro mládež-, což v z b u d ilo k němu nesympatie občanů «Ale i tam pomáhal skauty nechával po vyučeni v k a rto té c e u čed ník ů,u p o zo rňo val na t o t á l n í nasazeni roč* 1921,aby mohla být z a jiš tě n a nes* chepnost,což to to bylo skoro v y louče n o*Z ísk ával náhradní na*« sazeni v Sochách*Za tu to r is k a n t n í č in n o s t o b d rže l Junácký k ř i ž "Za v la s t 1939 - l945abronzový stupen* v * Od roku 1945 b y l činovníkem o b la a t i a instruktorem OLS u Černého rybníka u vůdge školy prof* P rein in g era*Jak o n e js t a r š l z n a jíc í a n g lio k y ú č a s t n il se p ř i v í t á n i Lady BP p ř i j e j l návštěvě Vysočinou* v ▼ roce 1946 p ů s o b il jako in a tr u k to r LS N ejepln u Chotěbeře*Byl přesvědčen, ž$ s k a u ti se nem ají za co a ty d ě t a to o b h a jo v a l jako čle n KSC* P ř i obnově Ju n ákaVv r# 1968 by l členem o d d ílu OS a v r«l9 69 Instruktore m LS S tříb r n é Hory* Za d lo u h o le to u sk* č in n o s t by l poctěn členstvím SO Dle podkladů br* Káje

106

PhDr K A R E L P R Ů C H A profesor-l*ktor« vidce od$ílu,LS,instruktor»zpravodaj výchov« odboru«redaktor Časopisu Cinovník-Skauting,autor skautskýoh příruček* čl*n SO 3*4«1908 Narodil se y Klatovech.Oteo byl košíkářský pomocník» později školníkem reálného gymnasia ▼ Klatovech« Na tomto gy­ mnasiu sjn studoval a maturoval v roce 1927, Za studia v nižších třídáoh byl skautem v baden-powel VV lovském oddílu,který vedl br, Stastný«Ve vyšších třídáoh pak V ve skautském oddílu vedeném br« prof,Híhou,Cvičil v místním Sokole jako jeho otec se svými bratry,V lehké atletice soutě­ žil na skautských závodech v Domažlicíoh v r, 1926/27« Sportovní založení rozhodlo směr dalšího studia na Karlově universitě a to tělesnou výchovu a franeaeštinu«Na ustavu pro vzděláni profesorů tělesné výchovy přednášel bran­ nou výchovu a skauting profesor A,B,Svojslk«Po ukončení vy­ soké Školského studia v r* 1931 byl vyslán ministerstvem na universitu do Lyonu ve Franeiifkde působil jako lektor £*ského jazyka a literatury do r « 1932» Po návratu vykonal vojenskou presenění službu u 4* dragounského pluk« v Klatovech« V roce 1935 byl profesorem na reálmém gymnasiu v Pra­ se «Křemencová ulioe a v roce 1936 promován doktorem filosofie na KU v Prase* Na gymnasiu spolupůsobil s prof« A,B«Svojsíkem,máčelV níkem SJSaS BCS,kt*rý pro práci ve Svazu měl povoleny vyučo­ vací úlevy«Je pochopitelné,ž* náčelník vyzval mladšího kolegu pro prási ve výkonném výboru a v N á 6elnictvu,což bylo přijato, ▼ roce 1937 byl pověřon ministerstvem školství fumkoí docenta branné výchovy a skautingu na tfstavu pro vzdělání pro« fesorů tělesné výchovy«? tomto roce vedl skautskou výpravu ma světové jambor«* v Eolandsku«Tam př*dv*dl s 300 člennou výpra­ vou před holandsk*m královno« a světovým náS*lnlk*m BP scénu "Ranní půlhodinka v čsl*táboř*”

107

Po půldruhém roce funkce docenta byl p ře lo že n na re á ln é gymnasium na 7inehradech.Tam z a l o ž i l o d d íl vodníoh skautů, k terý Tedi až do ro z p u š tě n í Janáka ▼ r . 1940« 15» srpna 1939 u z a v ře l.s ň a te k s M iroslavou Vystydovou ▼e velm i š ta s tn é m a n ž e ls tv í* S ta l seotoem dvou eynŮ K arla a P e r la .7 z á ř í téh e ž reku b y l p ře lo že n na re á ln é gymnasium ▼e 7ednanech,kde také z a l o ž i l vodáoký sk. o d d ll.T e n byl v nás le d u jío ím roce r o z p u ž tě n .P ř i domovní p ro h líd c e Gestapem, V b y l sabaven m a te r iá l pro ohystamou L S ,v la s tn í knihy a 5*000 Kčs.K z a tč e n í nedošle* v Po zru še n i gymnasia ve Vodnaneoh,přeložen do S tra k o n ic a odtud do Prahy-Libně. 7 roce 1943*44 to tá ln ě nasazen u fy K ř iž ík na Smíchově, v

poté na libeňském gymnasiu a pražského p o v s tán í v r . 1945 se s ú č a s t n il na barikádáoh v D e jv io íc h ,k d e b y d le l. Po osvobození obnovoval s br*Jaroslavem Novákem skaut­ ské ú s tř e d í do kterého p ř i š e l b r. D r .P la jn e r následně«B yl opšt členem N á č e ln ie tv a ,v y tv o ř il výchovný odbor a p ř i něm z ř í d i l na 30 odborných s k u p in .O b n o v il chod Lesních šk o l 9 k te ré p ře š ly se souhlasem m in is te rs tv a š k o ls tv í do rozpo čtu s tá tn le h tělovýchovných k u rsů . Tak odpadla s ta ro s t o f in a n č n í zabezpečení skautských LS. V are h ivu LS je dochován záznam, že br* Dr* Průcha ve d l v r . 1939 kurs tě le s n é výchovy Rlhovka v období 2-12 erpna I+kura pro vedoucí l4-»28#7#1945 v Horních C cratošicíchf vodác^ ký kurs 11-24.8 1946 opět v H .Č ern o šicích a kurs tělovýcho­ vy 1-10.7.1970 v Horním O stro v e i. 7 roce 1947 na mírovém jamboree ve P r a n o ii n a c v ič il a předvedl s 500 čleňou výpravou českých a slovenských skautů, kterou v e d l,s c é n y o ž iv o tě n ašich s k au tů. 7 dubnu 1949 p ře lo že n na z á k la d n í školu v D e jv ic íc h . Tam 28.9.1951 zatčen*Po domovní p r o h líd c e , p ř i n íž bylo zaba­ veno 6 beden lis t in n é h o t a t e r i á l u především skautskéh o ,b yl v zat do vazby v B árto lo o ě js k é u l i c i a s nim je š tě a s i 9 bratrů .P o p ůlro čn ím vyšftřovánl dopraven na Pankrác a 1 4 .5 .v monstrprooesu odsouzen na 15 l e t v ě z e n í,ja k o vedoucí skupiny

108

a ostatní od 1 1 do 6 měsíců , 0 této události vyšla zvláštní V publikaoa A»Poledňáka s názve*:”Skauting ve službách podněcovatelů války*"Sok vydání 1953» Odsouzencova manželka a oběaa syny vystěhovány z Pra­ hy do Zvěstova u Votic*kde pracovala v JZD a později byla přeaístěna do nuniSní továrny ve Vlašimi« Odsouzeno! byli rozvezeni do praeovních táborů a Dr» Průcha do Vinařie u Kladna,kde dobýval uhlí do r«l953 a pak přenístěn do uranových delů na Bytízi u Příbrami,V roce 1957 převzen do vězení ve Valdicích»Po rooe poznal LeopoIdov«Způ­ soby persekuoe náramně připomínají to, co si pamatujeme za doby t,zv»Protektorátu, K propuštění došlo v lednu 1964, takže vazba trvala bez několika aěsíeů 13 let* Po přestěhování do Prahy a rodinou,zíakal zanéatnání jako správce tenisových kurtů na Spartě«l9#prosince r« 1966 byl úplně rehabilitován a tak přijat na Jazykovou školu v Praze,kde působil až do důchodu« Při obnově Junáka v r«l968 až do dalšího rozpuštění V V v r* 1970 vedl výchovný odběr a působil v LS»Řídil časopis činovníků,je*už dal nový titul "Skauting"» Po roce 1970 působí jako profesor franoouzštiny na Jazykové škole jake důchodce a mino to dále pokračuje v li­ te r á m í i novinářské -činnosti,pokud to odpovídá jeho saýšle«* ní a prospěchu *ládeže» Použito údajů z vlastního životopisu»

109

Lit*r á m í

1935

1945 1946

a p u b l i k a č n í č i n n o s t Dr# K* Průchy

Bok aosi Franoouzi-reportáž-zvl. otisk čas*Sokol Studio o tělesné výchově v Itálii,Německu a Ja« ponsku-v časopis* Nová tělesná výchova Články do novin a odborných časopisů 0 tělesné výchově a skautingu-též i ▼ dalšíoh r» Bojové hry 1»Tydáni JE»II vydání 1947 Pořadový výovik pro pružiny JS B*difOTání časopisu Činovník* od r * 68-70 Skauting Junáská hry pro Školy a oddíly /s Dr«Plajner*«/ Juná«ké táboř*ní~zvl«příloha Cinorníka 48 stran Jak jsa* začínali/k oslavě 35 l*t junáotví/26 ctr*

1947-48 Bldil Knihovnu junáckého činovníka-brožury ,6 ročně Dr K«P* Dr«H*S«Bryan: 0 duši ohlapo* Č*ští spisovatoló o junáctví Příklady cvičebních půlhodinek pro vlčata* junáky a ror*ry 1949 Bedigoval Sbírku junáokých předpisů a řádů 10 čísel A 6 Stanovy Junáka Zkušební řád pro vůdoovské zkoušky DK Qvouletý pracovní plán českého Junáka Bád pro činovníky a činovnice a po«oc— né orgány složek Junáka 1968 1969 1972

1986

Na po«oc vedoucí« vlčat /Langová-Frůcha-Toasa / Společenské hry pro aládež /s Dr*Plajnerea/olympia První po«oo hrou-vydal ČCK /Zapletal uvádí r*l968 Branné hry v terénu Olyspia /vydání 1976/ Branné hry v terénu / v ruské« překladu Moskva 1979 Branně tělesná cvičení pro starší školní věk /Coraoch-PrŮcha-Sázavský/

V rukopis* připrav*«© pro tisk: gPS Příručka pro vedoucí Život BP-vyšlo tisk*«-staženo Pierre Bovet: Podstata skautingu Bryan: Hoch v nesnázích 0 nové pojetí francouzské konversace /pro profesory Jazykové školy/

110

N o v i n á ř s k á kamp a ň proti Junáku ro z s u d k y na d junáckými činovníky z "padesátých let". V denících Rudé p r á v o ,T v o r b a » M l a d á fronta a j. b y l y u v á d ě n y články s n á zvy i V ý s l e d k y skautské v ý o h o v y v praxi N e p ř á t e l é naší mládeže odsou z e n i S k a u t i n g nástroj n e přátel mládeže Sk a u t i n g ve službách i m p e r ialismu F a l e š n á hra e ro mantikou Sk a u t i n g s p a p e ž s k ý m p o ž e h n á n í m Proces s b ý v alým i f u nkcionáři Junáka-profesio«» n á l n í m i špiony ve službác h CIC Špioni s lilií ve znaku a podo b n ě Byle tahdy záslužné a možná,že i výnosné z ú č a s t ­ nit se honby na junácká činovníky a vymýšlet»co nikdy n e ­ bylo s kutkem,nikde a n i kd y napsáno,nikde nevysloveno.Nep r a v d y a p o l o p r a v d y - c i t á t y a věty vytrhané z kontextu*To byla hlavní opora všech o b v i n ě n í ,kte r á jrůběhem let se p r o k á z a la f a l e š n o u a z k r e e l e nou.Avšak at se stalo cokoli, spáchané k ř i v d y nebylo možno vzíti zpět* Kde byla justioe a čemu se vlastně říkalo právo?

Ukázka jednoho z takovýoh článků v plném znění* Mladá fronta 17.5*1952: Praha CTK N e p ř á t e l é m l á d e ž e o d s o u z e n i * V minulých dnech bylo provedeno za účasti mláde­ že z pražských průmyslových závodů a škol před senátem Státního soudu v Praze veřejné líčeni s vedoucí protistát­ ní skupinou funkcionářů bývalého Junáka,kteří spekulujíce na novou světovou válku a na návrat kapitalistického zří­ zení v naší zemi,organisovali protistátní rozvratné buň­ ky z bývalých skautských funkcionářů. Včasným zásahem našioh bezpečnostních orgánů,by­ li odhaleni a před soud postaveni tito škůdci: Dr.Karel Průcha,středoškolský p r o f e s o r ,František Němec,středoškolský profesor,RNDr.PhMr Miroslav Stržínek lékárník,František Jandus,vedoucí prodejny Chemodroga, Karel Grimm,uř|dníkrIvan Mikšovič,redaktor,František Reiser,techn. úředník,František Novotný,projektant,Milan D r a ž í k ,heree a Jan HomoláS,bývalý obchodník. Od konce roku 1949 vytváří obviněný Dr.Průcha spolu s Němcem a Grimmem protistátní skupinu.Koncem roku

111

1950 obviněný Průcha urychluje průběh příprav své proti­ státní sítě a získává ljikšoviče »Stržínka a Janduse, a ni­ miž vytváří illegální ústředí.Snaží se navázat také styk se zrádnou emigrací«aby jejich činnost mohla být koordino­ vána a činností uprchlých zrádofl.Z těohto d&vodů obviněný Průcha vypracoval na jaře 1951 memorandum,které zaslal illégální cestou do zahraničí«Celá tato skupina se chtěla v případě zvratu pomooí ozbrojených bojůvek zmocnit majet­ ku,patřícího CSM a zejména tiskařských podniků"Mladé fron­ ty". Obviněný Jandus měl se stát vedoucím bojflvek«Zabraná podniky Mladé fronty chtěli pak přeměnit v soukromokapitalistický podnik,pro který obviněný Stržínek připravil ná­ vrh stanov.Měl se dále vydávat deník "Evropa",jehož náplní mělo být propagování nadřazenosti anglosaské rasy* 0 bviněný Průcha,který byl vedoucím celé organisace vypracoval také směrnice pro tzv*"vfldeovské zkoušky"*Pod rouškou těchto zkoušek připravovali někteří obvinění«příslušníky tzv. "zlaté mládeže" pro funkce vůdců jednotlivých bojůvek a pro funkce vedoucích tzv«"skautských oddílů"«které měly zahá­ jit svou činnost po nové,imperialisty rozpoutané světové válce* Obviněný Pr&eha také s funkcionářem bývalého Junáka a členem protistátní organisace Nebeským podnikl cestu na Moravu,aby tam vybudoval další protistátní bandu* Celá zloČinecká činnost těohto škůdců byla pokračo­ váním již zneškodněných protistátních skupin bývalých skaut­ ských funkcionář^ Dr* Skály,Dagmar Skálové a dalších,kteří se již v roce 1949 pokoušd.i za přímé podpory ameriokých im­ perialisti o «zbrojený protistátní puč a o nastolení staré­ ho kapitalistického řádu* Senát státního soudu po dvoudením hlavním líčení,ve kterém byly prokázány zločiny obviněných,uznal obviněné ▼innými trestnými zločiny vele zrady«případně sdružování proti republice a odsoudil je k trestům odnětí svobody » a te J Dr* Karela Průchu na 15 let«Františka Němce na 12 let Františka Janduse na 11 let,Karla ďrimma na 10 let,Dr«Miroslava Stržínka na 10 let«Ivana Mikšoviče na 10 let a ostat­ ní obviněné k trestAm odnětí svobody od Q měsíců do 6 let« Dále bylo vysloveno propadnutí celého jmění u Dr»Prflchy, Němce,Dr*Stržínka,Janduse«ďrimma«Mikšoviče a Seisera«u ostat­ ních jedné poloviny jmění* U všech odsouzených byla vyslovena ztráta čestných občanských práv a to u Dr.Průchy,Němce,Dr* Stržínka»Janduse Grimma«Mikšoviče na 10 let«u Seisera na 5 let a u ostatních na 3 roky*

112

Svobodná slovo l3«května 1969 S O U D

O

" I L L E G I L N Í M " J U N Á K U .

Po osmidenní odvolací lhůtě nabyl včera právní noci rozsudek zvláštního senátu krajského soudu v Praze* který uzavřel několikaleté řízení s někdejšími představiteli skautské organisace Junák,odsouzený»! bývalým státním soudem v Praze v květnu 1952 za velezradu do ža­ láře na 6važ 15 let« Žaloba jim tehdy kladla za vinu*že od roku 1949 až do doby jejich zatčení v Fráze i jinde založili,pří* pádně vstoupili, do illegální skautské organisace*je jímž cílem byle přivodit ve spojeni s válečným zásahem impe­ rialistických armád zničení lidově demokratického zříze­ ní v republice«Tří z odsouzených byli rehabilitováni v r« 1966,ostatním snížil krajský soud v Prase treaty na dese­ tinu původní sazby. Zvláštní senát přezkoumal odsuzující rozsudky a dospěl mj,k závěrům,že v původním řízení soudu byly odevzdány tzv»soudnl protokoly,v nichž výpovědi obvině­ ných nebyly přesně reprodukovány,použilo se v nich výra­ zu,které zkreslovaly vlastní smysl tvrzení vyslýchanýoh. 7 původním řízení nebylo také zjištěno,že orgíny Státní bezpečnosti jednání obviněných vyprovokovaly a sledovalyjak vyplynulo ze zprávy inspekce ministerstva vnitra*Ta— ké rozsudek krajského soudu vycházel z nesprávných zjiš­ tění* Zvláštní senát vyšel z výpovědi obviněných a svědků D*Skálové,Dr«K.Táborského,Dr« K.Bureše a Dr«M* Neumanna«Vyplývá z nich,že obvinění bjli dlouholetými činovníky skautského hnutí«Zásahem v unoru 1948 byli zba­ veni možnosti vykonávat dále své funkce.Nikomu nebylo za­ kázáno pracovat ve skautské organisaci a nikdo z nich ne­ byl své funkce také řádně zbaven.Obvinění třídili své zku­ šenosti* scházeli se u Dr. Průchy a nikdy nepřipravovali obnovu Junáka v rozporu s platnými zákony. Orgány ministerstva vnitra vyslaly za Dr*Průcheu svého spolupracovníka,ten dával pak při sohůzkách náměty k rozvinutí skautské ergan^sace*Státní bezpečnost vyslala za Průfhou dalšího muže s úkolem,aby si od Dr« Průchy vy­ žádal úvahy o čs.skautingu pro zahraničl»Tak se také stalo.Dopis Průchův zůstal v rukou orgánů ministerstva vnitra« Pokud jde o okolnosti sepsáni uvedeného dopisupraví se ve stanovisku zvláštního senátu-vznikly v důsled­ ku výpovědi svědka Dr»Bureše určité pochybnosti vzhledem k tomu*že mezi písemným sdělením inspekce ministerstva vni­ tra a výpovědi fvědka byl rozpor«Tuto nejsanost však od­ stranila výpověd svědka Dr«Neumanna,který ve shodě s pí­ semnou zprávou vypověděl,že Dr* Průcha vypracoval onen do­ pis na přímou výzvu spolupracovníka ministerstva vnitra«

113

Zvláštní senát dospěl k názoru,že činnost obviněných by­ la vyprovokována, sledována a řízena orgány ministerstva vnitra a zrušil rozsudky Státního soudu i krajského sou­ du i všechna rozhodnutí na ně navazující a obžalovanáho Dr* K* Průchu z Prahy Františka Němcez Prahy Karl« Grimna z Písku Františka Janduse z Prahy Františka Novotného z Beži Milana Dražíka Jana Homoláče /in memoriam/ z p r o s t i l

T i n y *

114

J a n P u n č o c h á ř - P u . nta důlní měřič-technik,absolvent il.LŠ,instruktor, ved.střediska předseda OBJ K.Vary, autor řady skautských studií - zpracováni 9.12.1923 Rodištěm byly Hydčice v okrese Klatovy.Školní vzdělání zakončeno maturitou na reálném, gymnasiu v r.Í944 v Českých Budějovicích,kam byl otee,zaměstnanec ČSD přeložen.tíalší mař* turitou ukončil studium na vyáěí průmyslové škole hornické* Oženil se v r.1945 s Ludmilou. Jaroceviéovou,mzdovou účetní a byl otcem syna A m a . V době okupace zapojen v ilegální činnosti sic. družin a oddílů v ČB. a v odbojové složce Zpravodajské brigády Od­ boje £sl. mládeže- OČM. V roce. 1944 -1945 totálně nasazen.Presenční vojenskou službu vykonal 1946-48-bandy ÚPA Slovensko a od roku 1964 ze zdravotních důvodů nevoják. Jeho pracovní působiště bylo: zásobovací referent- MSK Hor.. Dvořiště,plánovač fý Volman Čelákovice,ČSSZ vedoucí krajské skladové účtárny,důlní mě£ič v H.Slavkově,Jáchymově zásobovací referent np škoda v Ostrově n/0,vedoucí pasportního oddělení Bytového podniku tamtéž, a posléze měřičaký technik Výstavby dolů uranového průmyslu Horní Žáár a Ostrov nad Ohří,kde pracuje dále jako důchodce od r.l9Šl. Cesty do zahraničí vykonal převážně s manželkou a byly rekreačního charakteru: NSR,NDR, 3x Polsko,SSSR,5x Bulhar­ sko,2x Macíarsko,Jugoslávie,4x Rumunsko v období 1956-1987 • V roce 1933,jako desetiletý,vstoupil do 2.oddílu Svazu junáků skautů a skautek RČS v Českých Budějovicích, dva rokjc nato složil slib na svém prvním skautském táboře pod Zvíkovem- U Lavičků. Prošel poatupně všemi stupni junáeké výchovy.Vedl jako rádce družinu "Vyder",první družinu tohoto jména v historii čb skautingu od jeho založení. V roce 1939 byly mu uděleny za aktivní činnost a služ­ bu v době ohrožení státu-junáeké stužky rytířské. V průběhu doby skládal požadované sk. zkoušky a řadu zkoušek odborných.

115

V roce 1946 je činný jako vedoucí střediska Junáka v Čelákovicích a organisuje první poválečný tábor v jižních Čechách. 27*3»1968 zakládá první junácký oddíl a středisko Juná­ ka Ostrově n/Ohří*Zajištuje klubovny a organisuje akci za­ sazení Lípy svobody.Zasťupuje středisko jako člen rady Mě VNF v Ostrově n/O.V roce. 1969 zvolen místopředsedou Okresní rady Junáka v Karlových Varech,v dubnu následujícího roku předsedou ORJ a je instruktorem kursu pro vedoucí oddílu* Absolvoval celkem deset junáckých táborů a desetidenní ilegální LŠ ve Veleěíně 1943» vedenou prof.Preiningerem9vč* účasti na táboře 3 »5b.oddílu v Litoradlicích u Týna nad/Vit« který byl likvidován Gestapen a příslušníky SS v r* 1940« ¥e dnech integrační likvidace Junáka byl mu udělen zla­ tý lístek za 35 let junáckó služby a Medaile díků. 1970« Jeho následnou, činnost v kruhu arch scout-AS»lze nalézt v řadě článků a příspěvků, studií»archivní dokumentace a je­ jího zpracování,překladů z francoužštiny»němčiny a polštiny, tematických zpracování souboru statí pro lil a kursy pro výcho­ vu junáckých činovníků: Oheň,Měření-mapování-orientace,Styk a spojení»Zpravodajetví,Skautský zákon trochu jinak,Ve zna­ mení lilie.Soustřeďuje novoročenky»skautská přání,výstřižky z novin o skautingú a činnosti Junáka. Je autorem veršů s junóckou. tematikou ve sbírce"Pětilistá růže* a dalších k AS,Reunionu, výročím a různým pří ležitostem. Zpracoval sborník Skautských 365 dnů,Historie skautské­ ho hnutí v roce 1968-1970 do doby likvidace Junáka a jeho integrace s PO ČSSR/SSM/-středisko Junáka Ostrov nad Ohří. Dále pak Z historie Junáka okrsku Karlovy Vary i ORJ a okre­ su Jáchymov 1968-70* Pravidelně poskytoval příspěvky do sborníků AS a na po­ kračování uváděl Skautské kalendarium. Jako velmi záslužnou práci provedl v pracném souboru obsahových statí všeah ročníků časopisů Skaut-Junák,Junák, Skautka, Buá pripravený,Slovenský Junák,Vůdce,Činovník,

116

Skauting,Junácký činovnik. Provedl opisy studijních prací br. náčelníka RNDr. R. Piajnera,včetně fotografii z let 1970-1986. Prvopisy archivuje a další opisy poskytl členům, kmihu AS. Aktivně se. podílel na všech Reunionech kruhu A S,za­ vedení a rozšiřování AS fotodokumentace, Svojsikova oddílu a další shromažďování archivních pozůstatků,¡jejich utřídě­ ní a zpracování ,*jakož i všech dostupných soudobých materiá­ lů, týkajících se junáckého života a jeho činnosti vně i na venek. Při své činnosti,kterou dělal s velkým zápalem nikdy nezapomínal na českobudějovický skauting jak vyplývá z jeho příspěvJců a vzpomínek do minihistorie čb skautů 1916 -1970 s názvem Odkrytí zavátých stop,které zpracoval Čihák -Fíza. Byla to Historie letních táborů čb skautů 1935-1940 a řada dalších historických dat a skutečností postupně zjištova nýoh i popis likvidace tábora Gestapem v r. 1940. Bratr Puňta je jedním z těch,kteří od svých deseti let zůstali věrní skautskému hnutí,pro které nejen aktivně praaovali 8 mládeží, ale i po zastavení činnosti Junáka r příkladně vynaložili veškeré úsilí a píli k zachování všeho skautského, aniž by ho odradil výslech u STB v r. 1984*

117

O L G A

R E M E Š O V i C

vfidkyně o d d í l u , v y š š í č i n o v n i c e , i n s t r u k t o r k a L S , č l e n k a N á č e l n i c t v a , S v o j s í k o v a o d d íl u, n o s i t e l k a v y z n a ­ m en án í S t ř í b r n é h o t r o j l í s t k u * 25*3*1903 - 5.1*1974 Jsou osobnosti v junáckých radách o kterých v í me ,ž e e x i s t o v a l y ,b y l y v e l m i či n n é , a l e n e z a c h o v a l y se o n ich a a n i d o d a t e č n ě n e l z e v y p á t r a t p o d r o b n é ž i v o t a p i s n é * * 0 u d a j e * S e s t r a Olg a je j e d n o u z n i c h i k d y ž a l e s p o ň udaj n a ­ rození a úmrtí je znám v č . p o d o b e n k y . T e d y n e b y l o mo ž n o z j i s ­ tit,pro tento u č e l , j e j í m í s t o n a r o z e n í » v z d ě l á n í » r o d i n n é p o m ě r y a n i její ci v i l n í p o v o l á n í . V době a k t i v n í č i n n o s t i J unáka s m á l o k o m u , z d ů v o d u s k . s k r o m n o s t i , byl z v e ř e j n ě n n ěj s k ý

jen m á l o k d y

m e d a i l o n e k na p o č e s t ž i v o t n í h o j u b i l e a - z e k t e r é h o by bylo m o ž n o č e r p a t , U t ě c h , k t e ř í n ás o p u s t i l i v době k l i d u J u n á k a , už teprve ta m o ž n o s t n e b y l a v j u n á c k ý c h č a s o p i s e c h * Vrstevnic a spolupracovnic takovýchto činov­ nic je r o v n ě ž p o s k r o v n u a ty co jsou ještě m e z i n á m i n e V mají s i l , n e b o jim již p a m ě t n e s l o u ž í . M u s í m e se tedy s p o k o j i t jen s tím m i n i m e m co je o se s t ř e Olze z n á m o . J e j í p o d í l o b ě t a v o s t i v č i n n o s t i ve p r o s p ě c h hnu tí to v š a k n i k t e r a k nezmenšuje* Je p r a v d ě p o d o b n é , ž e e x i s t o v a l o o 6 « R e m e š o v é p o t ř e b n é z h o d n o c e n í j ejího p o d í l u na r o z v o j i s k a u t s k é h o hnutí pro č l e n s t v í ve S v o j s í k o v ě o d d í l u , a l e i pro v y z n a m e ­ nání n e j v y š š í . T e n t o p í s e m n ý m a t e r i á l se v š a k z řejmě n e d o ­ choval. Lze jen lit ov a t, že n á m ě t br. n á č e l n í k a =>by b y l y sepsány životopisy sester vyznamenaných Stříbrným trojlíst­ k e m , n e b y l r e a l i z o v á n ,a n i n á z n a k p o k u s u o to j e d n o u z č i n o v ­ n i c , j a k o ob do b» u N o s i t e l i ř á d u S t ř í b r n é h o vlka. Lze p ř e d p o k l á d a t ,že sestra Olga p ř i s t o u p i l a ke

s k a u t k á m asi ve svých 14 l e t e c h ,m u s e l a se v e l m i dobře v

V

znát se s . n c . K o s e o v o u - S t ě p á n o v o u již v roce l 9 2 2 , P r o š l a

te­

dy v š e m i s t u p n i sk. v ý c h o v y ,z í s k a l a vfidcovský d e k r e t , v e d l a p r a ž s k ý o d d í l s k a u t e k , l e t n i t á b o r y ,p ů s o b i l a

jako i n s t r u k -

118

torka L S , b y l a v y š š í V

č i n o v n i c í ,z v ol e n* do N á č e l n i c t v a . roce 1935 byla v e d o u c í

z á j e z d u čel. s k a u t e k

na J a m b o r e e v P o l s k u s p o l u se s. S m í t a l o v o u , v roce 19 46 p ř e d s e d k y n i o r g a n i s a č n í h o o d b o r u v N á č e l n i c t v u d ívčího k m e n e . V roce 1 9 6 8 z ú č a s t n i l a se p r a c o v n í p o r a d y o b l a s t n í c h v e l i t e l ů a v e l i t e l e k ve K b e l í c h / 2 5 - 2 6 * 5 / a byla p ř í t o m ­ na i na p o s l e d n í m s e t k á n í s k a u t e k v R o z t o k á c h 1 3* 6 , 1 9 7 0 * 14,2,1970 obdržela n á c k é hnutí,

za v y n i k a j í c í

z á s l u h y o ju-

službu skautské myšlence a celoživotní dlou­

h o l e t o u p r á c i , n e j v y š š í v y z n a m e n á n í pro dí vč í k m e n wS t r í b r n ý t r o j l í s t e k ”» v y d á v a n ý o m e z e n ě , a b y p o č e t ž i j í c í c h n o s i ­ t e l e k n e p ř e s á h l p o č e t dv a náct* S es tr a R e m e š o v á z a s v ě t i l a

cel;,' svůj život až do

s m r t i s k a u t s k é i dívčí m l á d e ž i za v š e c h d o b . P ř e d o b r o ­ dou J u n á k a a d l o u h o po zr u š e n í v ed l a t u r i s t i c k ý o d d í l m i ­ mo svůj p ů v o d n í

V

t ř e t í «P O - S t a t e č n á srdce v C h m e l i š t n é

u Č i s t é v o k r e s e ..Rakovník je š t ě v roce. 1972* stranně vyčerpala

n

Tam se v š e ­

na p o d z i m p o s t i ž e n a m r t v i c í n*t p ů l

těla a v l e d n u 1 9 7 4 z e m ře la a lze ř í c i , ž e

jí n e b y l a v n e ­

mocnici věnována potřebná péče* Byla to n a d m í r u u š l e c h t i l á , č e s t n á a o b ě t a v á žen a . C e s t její p a m á t c e ! V

S e p s á n o v s r p n u 1988.

119

M A R I E

S M Í T A L O V / ,

u č i t e l k a ,vedoucí o d d í l u , s b o r o v á v Ů d k ý n ě ,instruktorka a vůdkyně LS*zást. • oblastní velitelka H a n ácké oblasti, místo náčelní t členka Srojsfkova o d dílu,nositelka Střibr.trojlístku

30*8.1902 -29.12.1974

V Uherském Brodě působil její otec,zvěrolékař MVDr Hermann,který měl starší dceru Dagmar.Mladší dcera , Marie,když se přestěhovali v roce 1915 do Kroměříže studovala na české státní reálce a na učitelském ústavě.Po matu-» ritě učila na různých školách v kroměřížském okresu. Před druhou světovou válkou se provdala za Ladislava Smítala, býv. důstojníka čsl. armády.Neměli děti* Za "Protektorátu" byla vězněn© 2 roky v koncen­ tračním táboře Rawensbrllcku.Poslední její učitelské pflso biště bylo pak v Lubné,Chropyni a na ZS v Kroměříži, kde v r.1959 odešla do důchodu a potom po 15 letech zemřela ve věku 72 let« Skautkou byla od roku 1919 kdy byla zařazena do družiny první vedoucí skautek v Kroměříži sestry Dobrušky Ryčanové. Ve svých 19 letech,tedy v roce 1921 vedla oddíl "Vlčí máky" a od té doby zůstala věrna skautské myšlence padesát let. Ve.svém deníku,který si vedla,zaznamenala m.j« i události týkající se zatčení a úmrtí skauta Mirka Svobo* dy,syna pozdějšího presidenta republiky,jak bylo uvedeno ▼ časopise Junák ročník 32 číslo 33*34. Sestra Marie byla známou a význačnou osobností nejen mezi skautkami,ale i v řadách junáků svoji příklad­ nou, houževnatou a obětavou prací ve prospěch dívčího skau« tingu na Moravě,pro který vychovala mladou generaci vůdkyn dívčích oddílů. Její celoživotní skautskou stezku vystihuje stručně tento popis: V Cinovnické f u n k c e : 1921 1924 1925

Vedouoí 1« odd.skautek v Kroměříži Sborová vůdkyně-pověření č.45 10.11.1924 Z.okres.zpravodajky v Kroměříži-pověření č.157 z 26.5.1925

120

1934 1935 1939 1945 1946 1969

Z.žup*zprav.Hanácké oblasti-poiěřenl č* 1 683 z 15.2*1934 Vedoucí oddílu při zájezdu do Polska s.Olgou Bern* šo t o u Oblastní vclitclka Hanácké oblasti-pověřenl 5*34 z 7*6.1939 O b l . T c l * H a n á c k é o b l a s t i - p o v ě ř e n í ř * 2 032 II,mlstnonáčclnl -zvolena n a sněmu t Praze £ III.ženskou mlstnéčglní pro M o r a T U Členka Ústřední rady Csl Junáka Mlstostarostka UBJ

Lesní školy: 1926 I,dívčl L S vu Hranic,Tedoucí e,L.Sobotová 1927 II,dívčí LS u Příběnic na Lužnici«spoluvedoucl se s* ^.S 0 b 0 t 0T 0u c. Em*Milčicová 1946 Zemská DLS t JinošoTě 23*6-4*7,1946 OLS na Trubiskách u V í z o t í c 3-15*3,1946 vedoucí šk^ly a pak dále těchto k u r s ů 1947 Hanácká O^S na Badhošti 1969 Krajská LS Hanácké oblasti-JMK 1970 ústřední lesní škola-vůdkyně Skautské tábory: 1920 Trubiska u V í z o t í c , opět v roce 1921. 1922 Hukvaldy«opět ▼ roce I923,l925«l929 1924 Jlrava u Domášova«opět t roce 1928 1926 Putovní t á b o r p o S l o T e n s k u - Bysy 1927 gvětná pod Javorinou 1930 Celadná 1931 Hutíska u R o ž n o T a p*B* 1932 Luhačovice w 1933 Michalská Dolina u Stub,Teplic 1934 Bájnochovice 1935 Jamboree v Polsku 1936 Rárbok na Slovensku 1938 Horní Bečva 1940 Holešov-oblastní závody Vyznamenání i 1928 Stříbrná svastika 1938 Skautská láska -24*11,1938 1946 Zlatý lístek za 25 let sk* služby £unácký kříž za vlast 1939-45, stříbr,st,č*ll Csl*Tálečný kříž 1939- čls,3l,108 1968 Jubilejní medaile za službu T l a s t i 1970 Strážkyně lésoškolácké sekery Junácká medaile díků Jři pruty bratrství Čestná členka Svojslkova oddílu 50 čestných let Stříbrný trojlístek Dle podkladů poskytnutých br. Baronem 14,4,88

121

PhDr J a r o s l a v Š i m s a - Sůva úředník knihovny TGM,tajemník Realistického 'klubu, IMCY, redaktor,autor knih,protinacistický revolucionář,náčelník Seto nových skautů-Záleeácké ligy,LUH* 12.10.1900 - 8.2.1945 Pražský rodák byl ve svém žiti formován tvrdou školou života a chudoby.Neměl snadné mládí.Musel se všelijak ohánět jako roznašeč novin nebo kondicemi.Velkou oporou mu byla je­ ho dobrá matka. Po první světové válce byl v kruhu S.K.Heumanna a Zden ka Nejedlého.Z té doby se datuje přímá znalost revolučně uvě­ domělých dělníků a učení Marxe,Engelse,Lenina a dalších teo­ retiků marxismu. Zpočátku katolík a po maturitě pak český bratr-evengelík.Snažil se porozumět faktu,že Bůh se zjevil v Kristu a člo věk má na světě poslání dané mu Bohem.Za tuto jeho víru ho kterýsi český básník nazval Rudým křestanem. Biyl prudce citlivý na všechny křivdy .Měl vůli po ce­ lý život zajistit spravedlnost a plnost lidství i vyděděných ponížených a uražených. Hledal pro sebe a druhé, čím živným zasytit i duši a srdce.Za pověru označoval,že o posledních věcech života pře mýšlet a mluvit až na konci života.Nevyhýbal se otázce a ne odkládal odpo věcí.Říkával,. že tajemství života odhalí jen ten,kdo skoncuje s lhostejností a že není zlé upadnout do bahna jako nadzvednout se z něho. Bral před druhými na sebe odpovědnost.Hořel duší a srdcem, druhé rozněcoval.B^l v hledání nadčasové právdy . Masaryk a Dostojevský jeho touhu posilovali.Pohroužil se ta­ ké do čtení a výkladů Vyznání sv. Augustina, četl Pascalovy Myšlenky.Kamkoli přišel otvíral pro sociální skutečnosti a pro své přesvědčení jasné a naprosté odevzdanosti Bohu oči skautů a studentů. Když přišel mezi mládež, oči všech se rozzářily.Do­ vedl se o každého zajímat,vyjít přímo z jeho zájmu. Byl

122

mnohostranný/ s výjimkou hudby/»upoutával zasvěcenými hovo­ ry o knihách,kterých našetl více než k<§o jiný,znal řady ve­ selých i dramatických zkazek,karikoval potentáty zvláště tehdejšího ministra Emanuela Moravce* Rozuměl mládeži a mladí se k němu obraceli jako k rádci ba k zpovědníku.Nezavíral oči před. sexuálními zmatky dorůstající mládeže a přeď laxností dospělých.Sílil touhu po věrném a krásném manželství i tím,že dopřával vidět jeho rodinný život.Šimsa hořel snahou reformovat i veřejný život, wesnesl lež,křivdu, fráze a nespravedlnost. To všechno bylo v době Protektorátu protinacistic­ kým proviněním,ke kterému připojil velezůádnou činnost. Vy­ dával protiokupantské letáky ve formě detektivek,byl spoj­ kou a Posudetím. Neskončilo to jinak,že byl zatčen v roce 1940,mučen dlouho vězněn a nakonec poslán do Dachau.I tam byl posilou i povzbuzením svým spoluvězňům.Z. mnichovské věznice Stadelhelmu napsal dopis 10*4.194^ Rorejsovi o svém dojetí nad úmrtím prof. Uiloše Seiferta. Na vězeňské marodce se ujal opuštěného vězně,nakazil se. skvrnitým tyfem a v roce 1945 odešel na věčnost. šimsa byl skvělý vůdce mláděže,burcovatelem mladé ge­ nerace .Žáho řel i pro Setona a jeho výchovné metody.V roce 1923 byl 1. 4 v Berouně sjezd na kterém byl představen jako nový tajemník Zálesácké ligy a předložil 8 M. Seifertem program Hargraveův.Redigoval e F.Kupkou IV. ročník časopisu Vatra v letech 1925-26,pak náčelníkem, za jehož vedení po odchodu M. Seiferta nastalo období klidné tgořivé práce mís­ to unavujících sporů.V roce 1928 byl tajemníkem Ligy čsl. woodcrafterů a spolu 8 M.Vavrdou redaktorem tiskového druž­ stev "Les"/ viz dějiny Ligy od Míly Vavrdy- AS 22-8tr.62/. V roce 1929 vykonával tajemnickou funkci a byl ženoucí si­ lou YMCY, dopisovatelem a spolupracovníkem Národního osvobo­ zení,kde vedl Junáckou hlídku,vedl kmenový list Stopa,při­ spíval do Naší doby a redaktorem Křestanské revue.

123

Publikoval i v různých časopisech a b^l_autorem_těchto_knih v období 1932 "45 Odzbrojení,předpoklad a organisace míru Kristus tvůrcem míru mezi národy Pmnoí světový kongres mládeže pro mír Zbožnost a. víra T.G. Masaryka- 2 vydání Veaelé rady mladým Veletueet her,hlavolamů a hříček O lásce a flirtu Moderní tyrdinové v duchu TGU Vánoční úvaha o čtení knih /úvodem k návodu co číat jako chlapec a děvčátko, jak si sestavit skautskou knihovnu,uvažuje Simsa o významu knih pro nade vzdělání a pro náš život/ Jako soukromý dopis psaný v Dachau bylHi*ednový traktát o naší národní orientaci-otiskla Nade doba ro&. 52, č. 2 1945/46. Následoval. i únorový traktát. řčeložiX3fl> knih s tématikou náboženskou,idealistickou a sociálQl • Ludvík Feuerbach a konec německého idealismu. Dostojevskij Ježíš a nový sociální řád Essaye o filosofii ^náboženství a umění Od Krista k Marxovi., od Marxe ke Kristu Krédo pro náš život Rembrarit jako protestantský mistr Glory Quaylová Ctaalrořeč na Abrahama,otce národů Modlitby na každý den v roce Bylo o něm napsáno 8_nekrologů: Se šimsovÝm srdcem - Karel Kašák Jaroslav Simsa — B. Opočenský Za Jaroslavem Šimsou -V.Osvald Za Jaroslavem Simsou -J.B.Součak-Kostnické Jiskry dtto -Česká mysl Jaroslav Simsa odešel- V.Vyšohlíd Srdce a dílo Jaroslava Šimsy- O.WOnsch Jaroslav Simsa- E.Zelený Obsahy jeho knih i ¿lánků jen z části naznačovaly sílu jeho osobnosti.Za každým slovem stál a to co říkal také opravdově prožíval-dorážel na svědomí každého. T uznáni jeho osobnosti a díla udělila mu KU hod­ nost doktora filosofie- in memoriam a rovněž tak byl vyzna­ menán Válečným křížem 1939* Volně zpracováno ze vzpomínky Fr.Laiehtera na Šimsu9v knize ^ duchu TGM,vydané v r.1946.

124

FRANTIŠEK ŠIŠÍK učitel,sk.činovník,okresní zpravodaj,instrukíor Valaš. 'OLŠ. 0

23.9.1903

-

27.XII.1975.

Přerovský rodák,otec vlakvedoud,mladší bratr zemřel ecetra učitelkou.Prantišek vychodil obecnou a měštanskou ško­ lu v Pfterově,učitelský ustav absolvoval v Kroměříži, kam. den­ ně dojížděl. Působil jako učitel na národních školách v Malé Bys­ trici-šantově ,Ha Hutisku^Homí Bečvě,Brankách a pak v měšianakó škole v Rožnově p/R, Zubří,Valašském Maziříčí-Krásno i město, ygigjgiý lid Františkovi učaroval a stal se jemu ja­ ko původem Horákovi,trvalým domovem a nikdo nepochyboval, že je Valach od kosti. Z m zdravotní dl důvodů byl osvobozen od vojenské služ?» oy, ale za války ▼ »'• 1944 byl nasazen na fyzicky namahavou práci při stavbě železniční vlečky do vsetínské zbrojovky.Onemocněl a psoto propuštěn <&o školní alužby,kde dostal zdravotní dbvolenou, pro obnovenou tíasedovu nemoc. T okupaci ai osvědčil svoje znalosti při převáděni partyzánských skupin na traae Třeštík-Solán- Vsaaký Cáo. Členství v KSČ bylo přechodem ze soc. dam. 'strany u něj i u jetío manželky. V listopadu 1951 utrpěl úraz-najelo na něho auto ří­ zené opilým řidičea-se zlomeninami pánevní koati a rozdrceni ramen, kloubu.tíyl v bezvědomím a otřesem mozku a pobyl 4 měsíce v nemocnici .Po uzdraveni působil na obecné škole, ve Valašakém Meziříčí od r. 1952 do roku 1957 »ač ašl zkoušku II odboru pí© měštanaké školy .V roce' 1953 oicSeL db invalidního důchodu Přírodě věnoval, svůj volný ča*. Pracoval jako akant. činovnik,sám neměl děti,ale těm,kterým vtiskl do srdci a mysli lásku k přírodě a hrami zásady junáakýeh zákonů i slova sk. slibu a tím jim dal poctivý a dobrý základ správného životni.ho názoru.Stovky chlapců i děvčat, takto kladně ovlivnil jako ▼ůdce a vyšší činovnik Valašské oblasti. Ke skautům přiatoupil na podzim 1920 v Kroměříži a n a jaře 1920 ae aktivně zapojil a o prázdninách 1921 byl na tábo1^0.i

125

ře u Lužnóho na Malé Sázavě,který vedl prof* Rouěar. li roce 1922 přestoupil do oddílu v Přerově,kde byl rádcem a vedoucím oddillu až do r* 1924*S oddílem táoořil kaž­ doročně na přeferadě Bystřičce. Y roce 1928 byl přeložen na měšianskou školu ▼ Rožno­ vě p/R a po přestěhováni d© Valašského líeaiřlčl byl zástup­ cem okresního zpravodaje Jana Hexolta* Yůdcem oddílu byl až do zániku v okupaci a také ve funkci okresního velitels*Po8ledbl tábor měl na H o m l tísčvěoečviei v nv 1939« Za okupace byl 2jl vyšetřován Gestapem za sk* činnost* Po válce zapojil se a novou chuti a nesmírnou enexgil db obnovy Junáka ve funkci zást* ohl* velitele tiotu Pipka* Vykonal činovniekou zkoušku a absolvoval m é a Ů1& v Jinošově v r*. 1946 a nUk rovněž v Jinoěově 1947*kás vytvořili sbor instruktorů VQL& s br* Pipkem, jeho synem Karlem, Ant*Vlkrai a br.Garlike*« Vůdaovský dekret. obdržeiL v r. 1946 a stává se instruk­ torem lé a v r* ,1947^ předsedou zkušební komise pro vůdoovské zkoušky «Y roce Í9&^ je členem, okresní rady a dála pak čin­ ným v PO opět i vrJinošově jako pedagogický poradce PO při škole* Y době klidu Junáka působil v dalších zájmových organisacl v o Doru myslivosti*ryDářetví,turistiky,lyžed^stvl.. Opra­ voval turistické značky,organisoval akce 100 jarních km,Mla­ dý turista,Tábor mladých turistů TJ Val, Meziříčí v r. 1951* Y roce 1968 nezůstal stranou, a byl oporou a posilou mladším, které vedl a usměrňoval «Zvolen předsedou SPJ« Za jeho celoživotní činnost vysloužil si. zlatý lipový llsttic,Jubilejní medaili za služou vlasti, k 50 výročí repuoli* ky»Rovněž obdržel Junáeký křiž za vlast 1939-1945 bronzový •tupen* Zemřel ve věku 72 let a na poslední cestu mu zazpíval bývalý skaut V*Plcha* Dle podkladů or« Jacka

!2 6

Ing.aueh Evžen Škarda^ činovník, instruktor a vůdce Moravské lesní školy

“ Ežín" to je to pravé jméno* Věčně se zubí a úsměvem doprová­ zí řeč, proslov neho přednášku.. Moravská lesní škola,jejíž je vůdcem více jak 10 let nemohla si zvolit lep­ šího;, tolerantního pro všechny spolu­ pracovníky a hlavně vůdcovskou mládež, která školou píro jde.Stisky rukou, u těch posledních, táboráků a zářivé je­ ho rozšířené oči dávají každému na cestu plno optimismu. A jaká brázda, zůstala po jeho práci? Není to málo,začít od piky, stát se dobrým skautem, technickým odborníkem, a co víc-dobrým kamarádem? "Ežín" ne­ může mí ti mezi nikým nepřátel. Jeho úsměv stmelil odpůrce, odstranil rozpory a* sjednotil názory dříve než promluvil. První položil, základy k oldskautskému hnuti v Brně a 18.klub OS "Kimovi hoši"— ti staří a dobří,jsou jeho prací. On byl duchem časopisu "Všem**, vůdcem MLŠ,kterou pomá­ hal budovat,dovedl udržet. Dovedl si vybrat spolupracovníky,dovedl rozdělit a přidělit práci-.Sám dělal všechno 9oé ho kdo požádal a uměL ta.Hlavní jeho spolupráce v celku byla také o výstavách a závodech,kde se avými hochy odsoucovaL množství závodů* Ežinův hluboký smích, a protažený obličej nikdo nenapodobí,ale také ne jeho práci,která byla a je vždy poctivá. Napsal Kleinwftchter—Nonni v časopise Skaut-junák r.22,&.6.str.88

127

MUDr. V Á V R O Š R O B Á R ministr školství,starosta Svazu skautů R 5 S - 1922 • 9 . 8.1867 -

Po odstoupení J.S.Machara z fun­ kce starosty Svazu,byl jednomyslně volbou plenární schůze Valného sjezdu zvolen no­ vým starostou Dr.Srobár. Narodil se v Lískově v liptov­ ské župě na Slovensku.Studoval na gymna­ siu v Levoči,odkud byl vyloučen pro pan­ slavismus.Studia ukončil v Přerově.Pro­ mován byl roku 1898 na KU v Praze a stal se praktickým lékařem v Ružomberku. Byl činným také jako spisovatel a novinář.S Dr.Blahou založil v Uherské Skalici měsíčník "Hlas".Pracoval kultur­ ně i politicky a byl buditelem slovenské­ ho lidu. Roku 1906 kandidoval za poslan­ ce do peštského sněmu,avšak neprošel roz­ dílem mála hlasů proti madarskému kandidátu.Pro pobuřováni proti raadarské národnosti na Slovensku byl odsouzen na rok vězení. Při zásvitu svobody z jha rakousko-uherského demonstro­ val v Praze při květnových divadelních slavnostech pro jednotu lidu československého .Jeho pro jev,který učinil., vynesl mu novou persekuci a to ihned při návratu domů byl zatčen a souzen. 28.října 1918 stal se členem Národního Výběru,který pro­ vedl revoluci pro samostatnost naší vlasti a později pak se stal členem Národního ustavodárného shromáždění. Byl ustaven ministrem zdravotnictví.Při pozdější změně vlády zvolen ministrem školství a národní osvěty. Svou funkci ve Svazu chápal tak,jak se vyjádřil,že vskutku se chce starati o blaho a prospěch,což také při své houževnaté a neochvějné povaze vykonal. Ceaká a slovenská mládež pod vedením Dra Srobára našla v pravém pochopení duchovní příbuznosti i rovnosti, že Cech i Slovák je a bude bratrem při národním povznesení a utužení svobody a samostatnosti.

Dle článku.Náš nový starosta Skaut-junák ročník IX.č.l.str.8

128

129

EVŽEN ŠtÍFL - Káj vedoucí fo to d r o g e r ie , vůdce o d d ílu ,zás ty p o e vedoucí s tř e d is ­ ka* okrsku,výchovný zp rav o d aj, vůdoe LS S tříb rn é Hory 1969 31*3«1923 Mé jso u vzácné p říp ad y ,k d y s t a r š í seurozenoo z ís k á svého b ra tra ke skautům*Tak to také b y lo ,že b ra tr Káj v d e v ít i le te c h p ř i š e l k Vlčatům v H avlíčkově Brodě* Trpěl však dýchacím i p o tíže m i z n a c h la ze n i a tak au rodiče se zd rav o tn ích důvodů skautováni z a k á z a li* i znovu kdy byl ve druhém o d d íle . ^Poněvadž b r a tr měl doma skautskou lit e r a t u r u ,t a k alespoň dychtivě vše p r o ž ív a l te o re tic k y a tak má dosud mnoho z n a lo s ti se všech oborů* Až teprve v rooe 1936 s i io * h l d o v o lit se a k tiv n ě z a p o jit* s t a l se podrádoem tinstruk— torem V lč a t a zástupcem vedoucího o d d ílu v r* 1939« O b lib u měl to fo to g ra fo v á n í a tak s i z v o li l p o vo lá­ n i v d r o g e r ii spojené s fotopotřebam i* Za doby P ro te k to rá tu sice ile g á ln ě pokračoval s od­ dílem« ale v rooe 19S3 byl zatčen na skautské c h a tě » p ři do— movnl p ro h líd e o mu by ly zabaveny mnohé skautské p říru čk y * Gestapem vězněn v K o lín ě,k de jako ň e jm la d šl byl povgřen p ra c í " gonkaře" t * j* ro zn áše l strav u,zam e ta l,zate m ňo v al a tak mohl sem tam pomáhat zajatcům z I k r a ji n y , dvěma Harcerům a p * P ři v ý s le š íc h se h á j i l tím ,že každý d ro g ista má nezdravé p o v o lán í a musl co n e jv íce do p říro d y * v P ř i p ro p u š tě n í p ro n e sl "motáky" rodinám spoluvězňů«* Poděbradským Sokolům* Po n áv ra tu domů s t a l se členem skupiny br* Soh&ka v m lá d e ži č s l* církve*Pak b y l nasazen v m uniční továrně* Ihned po osvobozeni 5*5*1945 vyrukoval se svým o d d í­ lem a n a b íd l s lu žb y NV společně s 1* oddílem- K áSata*Stal se zástupcem vedoucího stře d iska* Téhož roku a b s o lv o v a l OLS Černý rybník vedenou br* prof* P reiningerem t takže se mu dostalo tvrdého výcviku* _ Během a k t iv n í vojenské služby z a l o ž i l skautský o d d íl ▼ Z e l i v i a pomáhal p ř i vedení o d d ílu v Pelhřimově a občas i ve svém 4* o d d íle HB* Po n áv ra tu z presenčnl vojenské slu žby by l zástupcem okrskového v e lit e le a současně vedl i svůj o d d íl až do roku 1950* Ani d v a c e tile tá přestávka v č in n o s ti Junáka ho neod­ r a d ila a tak v r* 1968 se u j a l opět funkoe zást* okrskové­ ho v e lit e le ,p a k p ů s o b il jako výchovný zpravodaj OBJ a b y l delegátem Junáckóho sněmu v r* l969«Téhož roku pak vidcem KLfl ve S tříb rn ý c h Horách*Archivnl dokumenty z této LS js o u dochovány joho záslu h ou v a rc h iv u LS* Od skončení č in n o s t i v r* 1970 zpracoval h i s t o r i i brodského s k a u tin g u ,z ís k a l podklady prft ž iv o to p is y HB čin o v ­ n ik ů , s t a l se členem klu b u s b ě r a te lů K S K ,z a p o jil se szter-ně do spolupráce ve skupině AS vedené br* M arabu,poskytl br« mč mnoho fotosnlm ků pro jeho s tu d ie ,n a s h r o m á ž d il četnou skaut-

130

skon literaturu historické ceny«zpracoval studii Wolkrovy tábory recenzovanou ještě br* náčelníkem Dr* Plajnerem » pracuje jako loutkář ▼ místě a jinak vyvíjí všestranou činnost i zahrádkaří na zahradě u svého domku y aístě*kde kdysi bývala skautská klubovna* Za věrnost skautskému hnutí a trvalou činnost dosta­ lo sa au poet a vyznamenáni udělovaných v roce 1970 včetně skautské lásky» Za odbojovou činnost mu byl předán junáeký řád * Za vlast 1939 - 1945” stříbrný stupen* bratra Káj-ovi lze směle říci*že je jedním z těch, kteří zastali věrni*přes všechna úskalí* skautské ayšlenoe* byl pilířem skautské činnosti v místě a v junáckém i civil­ ním životě vždy zachovával skautské desatero* Proto je ctěn nejen ve vlastním okruhu* ale je znám i mimo kraj*

0

Ole jeho vlastních podkladfl s doplněním zpraoovatele*

131

PhDr. MILAN RASTISLAV S T E f / n I K

v ě d e c ,slovenský p o l i t i k ,l e t e c ,čsl*generál, první m i n i s t r národní o b r a n y , příznivec skautingu. astronom,

21.7.1880 - 4.5.1919 N a r odil se jako druhý syn ▼ Košariskách na Sl o v e n ­ sku,kde byl jeho otec pastorem.Po maturitě chtěl být hvě­ zdářem, což-mu strýc rozraluvil.Studoval na filozofioké fa­ kultě v P r a z e . P r o m o v a 1 v roce 1904.Poté odejel do Paříže a p ř i j a l francouzské státní o b č anství.Pracoval jako asi­ stent hvězdárny v N e u d o n u , p o z d ě j i jako úředník»pověřený úkoly v koloni á l n í c h a závislých zemích* Na začátku 1. světové války vstoupil do francozského letectva n..v r*l9l8 byl jmenován generálem fr.armády. Byl těsně spjat s k r uhy bužoasie a pro ně aktivně pracoval* Byl jedním z organisátorů čsl* zahraničního vojska, s p o l u p racoval s T.G.Mas a r y k e m a E . B e n e š e m a jako oni byl junácké výchově velmi nakloněn. V první čsl. vládě v exilu se stal ministrem v o j e n ­ ství a brig. generálem čsl. armády. Koncem roku 1918 odejel na přání fr.vlády na Sibiř, kde se snažil potlačit rostoucí nespokojenost legionářů, kteří žádali skoncování s-intervenční pro t i s o v ě t s k o u poli* tikou a svůj návrat do vlasti. V lednu 1919 odjel zpět do Paříže a účastnil se je­ dnání o mírových slouvách ve Versailles.

V

Při n á vratu do- republiky se Stefanikovo letadlo zří­ tilo dne 4.5.1919 u Vajnor a Stefanik zahynul ve věku 39.r. Příčina havarie nebyla zjištěna a dlouho poté kolovaly růz­ né legendy o této letecké katastrofě. .Dnes již je jeho p o díl na zrodu čsl. republiky zapo­ men u t a opomíjen a jen starší generace ho má v paměti. Použito údajů z publikace "Kdo je^kdo ve 20.stolétí G a l s k ý - Ž ákovský,Svoboda 1957

132

J A R O S L A V T O M S A , V p r o f e s o r » k n i h o v n í k , t g j e m n í k sdružení Česká Besed»»publicis­ ta » zpravodp j ,vůdce LS,předseda KJ8J ,zprávo da j a člen Náčelnictva J u náka,člen Svojsikov? oddílu 13*7.190 5 Jeho rodištěm byl Liberec a to v domě ve FrýdlantV ská ulici,kde také spstřil světlo světa F . X.Salda.Byl nojnladší jedenácté dítě natěr ačského dělníka»který do Liberce p ři š e l z Podolí u T u r n o v ? .Rodina byla národně uvědomělá* Otec byl členem, čských spolků a historii jednoho spolku "Dobročin"- napsal a vydal. J aroslav chodil samozřejmě do české šk o l y »Středo­ školské studium však začal na německém gymnasiu a po vzniku V CSR p ř e š e l po prvé do české- školy,kde také v roce 1926 mat uroval.V letech I926??l93l absolvova.1 studium češtiny a. n ě m ­ činy na filosofické fakultě KU v Praze.Svůj zájem o rodný kraj p r o j e v i l již tehdy v závěrečné universitní práci! "Příspěvky k nářečí po ještědskému*.Stal se profesorem a p e ­ dagogickou učitelskou činnost věnoval na středních školách v Praze, v Turnově a Liberci.Aktivní činnost končil jako vedoucí k n ihovny Vyso k é školy strojní a textilní v Liberci. Stále udivuje znalostí nejen spisovné němčiny a libereckého nářečí,ale zvláštními znalostmi češtiny»které

V

stále uplatňuje v ediční činnosti.Od životních strastí od­ p o u t á v á se láskou k hudbě a domácímu m u z i c i r o v á n í . V Od roku 1967 je tajemníkem sdružení České Besedy v Liberci,kde za jeho vedeni a přispění byla obohacena edič­ ní činn o s t,která representuje přes 55 svazků.

V

V y p á t r a l rukopisnou k r o niku České Besedy a archiv­ ní m a t e r i ály zpracoval* Dále zpracoval Ději n y českého škol­ ství v L i berci, D ě j i n y libereckých k n i h o v e n,Publikaci o v z t a ­ zích l i b ereckých osobností literatury,k L i berci,Dějiny žclezničního spojení Liberec - C e s k á Lípa,Studie staveních p a ­ mátek,Kniha hostů České Besedy a p.Věnuje péči liberecké ^

V

slasti v ě d ě#Zajištuje předání publikací nejen všem knihovnám 9 ale i občan a. to vždy ve v z orné,odborné i jazyková kvali-

133

tš obd o b n ými s bibliofilskými edicemi. Z* svou záslužnou dlouholetou uspěšnou činnost byl jmenován zasloužilým členem české Besedy a u příležitosti jeho o s mdesátin mu byla udělen* MěNV "Zlatá m e d a i l e ” Budo­ vatele města. B r.Tomsa— Tom je rovněž-velmi znám ve skautském hnu­ tí již z mladých l e t ,kdy začínal i působil v Junáku takřka od p i k y « p r o š e l řadou funkcí od vedoucího oddílu,zpravodaje až do N á č e l n i s t v a .Byl dlouholetým župním zpravodajem poještědské oblasti,pozdě ji p ř e d s e d o u sč KRJ.Působil nejen v Liberci,ale všude kde učil i v Pr-ze.Ve svém stálém byd­ lišti byl iniciátorem a o r g anisátorem různých sk. tiskovin V a d o v e d l za jistit- je jich tisk st už to byla mapka o k r s k ů a žup C S R - o k r e s ů a k r a j ů , d o p i s n í c h p a p í r ů , d ě n í c h r oz k a z ů , j í d e l n í č k ů na t á b o r y a LS, r ů z n á o z n á m e n í i p o z v á n í . S t e z k a

V

p o s l u c hače.LS a Rádce junácké. družiny 1959-70 dostávala se do četné ř a d y oddílů všech k r a j ů a byla velmi potřebnou a p r o s p ě š n o u . P ů s o b i l v četných LS své oblasti,byl členem N i č e l n i c t v a ^ z p r a v o d a j e m pro vůdcovská zkoušky,pro které spolupracoval na p ř í s l u š n é m řádu. Za s v o u č i n n o s t o b d r ž e l řad u uz ná n í a při své s k r o ­ m n o s t i byl mnohdy, o p o m í j e n je v y z n a m e n á n í • Byl členem SO. Vlastní archivní m a t e r i á l y své oblasti v č . f o t o g r a ­ fii- i filmů,byl spoluautorem p u b l i k a c e wFa pomoc vedoucím v l č a t wl9S8 s L a n g o v o u a.-Průchou, Zelená stezky vlčat, zupní sraz Riegrovy župy SJS aS RCS v Liberci 1933 .a E.Dlouhým. Ještě před ukončením činnosti Junáka se zaměřil na činnost ve Sdružení Česká Besedy»kterému dosud věnuje vše c h n y svoje síly . Také l ektoroval práce Dr.R.Plajnera. Jaroslav Tomsa ve svých 82 letech boří všechny běžné p ř e d s t a v y o lidech v jeho věku.Nikdo by mu nehádal v elebný r ek.Tě l e s n o u i duševní svěžestí předčí mnohé šede­ sátníky.i mladší.Stále je činn„ a nezni n i c n e d ě l á n í ,jak je zpraťdla u všech dobrých 6knutů« D l e m e d o i l o n k u k 80 v CB a p a m ě t i o něm. srpen 88

134

Do dáte». s*, ž i voto pisu br, OnrosxsT« Tomsy, ai« jeno u a a jú, zasxany po zprawovani s b o r r u u AS 2v 0 en.«utinfcu se uověaěx v r. *»20 a t>yx se svým br. lit a i n a T t i o j.0 xet starsím v x i b e r e ^ e * ouuixe ,«.tery mě i. «.xutovnu v TMOíi ▼ buaově aoxnlwft «.asaren, Pri návštěvě Atía v i»iberci 22,o,xw2y oDuržex ou něj pověření c, xo4,*.tere uotovava ve sve sbírce ,»¿0, 6, tenoz ro*.u z uta s t n i x •• ja«.o raace,uxe pověřeni Vaxnebo sjezau v Praze* v te uobě byx o«.resnini zpr»voaajem jeno trluni p r o ­ cesor Phur lisu* i/rúben. * ou něj obaržex p o i s & o u prlruuxu o A SA.autin6u * T ehaa veai již první smec&u Vxcat se «.terou se zucastnix H a o r a n K b s*.auts*.y*h slavnosti v Pr»ze «¿v, 6-2*7, x»22 1 roce i» 2 v podni«wx ja*.o «.vintan cestu uo ťranwie, 7 r, xv2« v i«o xetecn ziskax vuacovga.y ae«.ret » uatam 2 v , « , x v 2 « (poaepwany ABi>fzpravoaajww vr, ¿»iwannem a s e k r e ­ tář#* ittnova&en, ¿»ěheu xet zastavax ruzne xunuce v Juna&u Po vaxwa v r. x»4Ď byx reuitexem prumysxovu oxy v iiiberci a byx pověřen oblastním ve^iteiem.Haaieany toa utvo rix u br* £i«*or*aneiu eeverocesjcou x.S ve bt*rjuh o p x a veon,v *.ae byx ucastnl*.em,a beoxvencni xist *,2,x»47 cisxo 00/46 Líš 27 1/ 47 Pnx. jmenován i n 6 tru*.torem ae&retem z x2,&,xs«7 n znc vu opět v r, x»70 u Bas p ě n a v y f J izersjíych noravh zúčastnil se Jamboree Mír u ve r r a ncii x » - 2 k i , x ^ « 7 , V xetecb x952 -x956 byx pro Juqawxou činnost ousouzen js.e * xetua v ě z e n i ,utere prožix bez uxevy až ao obnovy pro w esu , K d y byx zprootěn viny n rozsuaeK zru©eu. Po obnově ouna*.a v r* x » 6o byx i cxenem nacexniwtva ja*. z p r a v o a a 3 pro vuacovs*.» zjtottvKy 0 cinovnic*.ym průkazem c, tfx o v ě ř e n ý m Dr* Pxajnerem, n o s e ovou a Dr, bumexu,ica« nox y*e* p e u u zncuntu p a u e u a t i x e t a cxenstvl, i sarí 1* 6 » se zuc*stnil ÍJstřeaního jcox* svojsinová Zavoau* uznáni jeho činnosti v uuní.Ku potvrzuji ty^o acr.rety v

2w$ x O , *¿46

Jun «vitý nriž za vxast x»o*-40,bronzový stupán

J u bixejni meaaixe za služou vxasti m. 00 výrovi repuoxi*.y 2 o,x 0 ,x * 6o Doživotní

Sicaut«*•» i

ve

SvojsÍA.ově

Jun«*%*.e xljfr c, 2o

z x,2,j.v70 obaržex«

cxenstvl

jeho

v d ě č n o s t c, manžex*a *rýaa,

xv

z

oaalxu

c,

60

2,5,x*70 z

«.větná

xt *70 , & t e r o u

xme xO*v,x*70 o b a r ž e x maěxeni fta.cexniwtva o ukončeni činnosti Junova tpouepsanu Dr, Pxa jnerem,Dr. ¿»umem a Vx, H a d o v o u * v > V závěru těchto uopxnujisiwh udajQ z xw,a,x»uo uv»« a i i že výchovou ▼ Junovu mu aaxo p r o ž i t «.r<»su nxaul,a or« xní z«sauy pro caxjr proaujLtivni ž i v o t , p ř e s všechna s t r a u a n i ,«.t e ­ rci poustoupix* daaje p o s k y t n u t y po taměr w xetawh oa uoby p o ž a u « m , p o čet­ n ých pripomin*.tiwh,Jcay mu bylo o2 xet*

134

M U D

r« M I L A N

V A C E K

-Šaman ,

p o sudkový l á kař^zást.vedoucího o d d í l u , v ů d c e ,střediskový zdra­ v o t n í k , člen OV ČSTV,vedoucí mo r a v s k é skupiny sběratelů,vůdce kruhu A S - Plaj n e r o v a oddílu od r. 1986« 2 6.5.1927 Rodák z M l a d é Boleslavi,kde jeho otec byl ředite lem Berního úřadu,matka v domáo n o s t i . N e b y l jedinářek ,mel s estru,která zdědila rodinný domek. Do základní školy chodil v Ml.Bo l e s l a v i a v Č e s ­ kém K rumlově v letech 19®3— 3 8 . Střední školu absolvoval v Ml* B o leslavi a to státní reálku«.Průmyslovou školu strojnickou a pak k l a s i c k é _a reálné gymnasium po diferenční zkoušce.Ma­ turoval s vyznam e n á n í m v r. 1946. Lékařskou fakultu KU absolvoval v r. 1946-1952 . P romoval 15 . 1 2 . 1 9 5 2 . Po v o jenské 2 m ě síční-presenční službě V byl p ř i d ě len podle tehdy nuceného umístovacíhc systému ja­ ko s ekundář OÚ N Z v N o vém J i č í n ě . A b s o l v o v a l 4 základní o d d ě ­ lení a byl asi 5 let na interním o d d ě l e n í . B y l zástupcem ře­ ditele do konce roku 19 5 7 . Dále byl v e d oucím utvaru ob r a n y odboru zdravotnictví KNV v Ostravě a po delimitaci skončil u KÍÍNZ v r* 1973.Od téhož roku pak p o s u d k o v ý m lékařem O^NZ Nový J i čín až dosud«kde se dožil důchodového věku a dále pokr a č o v a l . A t e s t o v a l v r. 1956 z organisace zdravotnictví , vnitřního a posu d k o v é h o lékařství« Ožen i l se v roce 1952 s M U D r D a g mar,rozenou Uhlí­ řovou, d o ktorkou dětského lékařství a je. otcem syna Ing.Mi— chala«hy d rogeologa a dcery Dagmar- f a r m s centky. ........ Zahraniční-turistecké..cesty p o d n i k l do Polska, V M a d a r s k a , N D B , R u m u n s k a , K u b y « B u l h a r s k a « S o v ě t s k é h o svazu,Ju­ goslávie. m ... Původně začal v Sokole v c.Krumlově v r« 1934 a cvičil na Z . sokolském sletu.v roce 1938 a p a k přešel ke skau­ tům l.oddílu v M l a d é B o l e s l a v i . T á b o ř i l v r . 1939,1940.Tábor 1940 byl vlastně s b orový.Trval jen týden a byl rozpuštěnnedošlo k žádným scénám., ve doučí řekli v neděli r o d i č ům,kte­ ří p ř i j e l i na n á v š t ě v u , a b y si nás odvezli domfi.Nškolik jich fak odjelo se zást. vůdce na srub u Semil.Tám strávili asi

135

14 dnl.Při likvidaci oddílu se zúčastnil tajného vynášení sk. věcí z k l u b o v n y « M o c toho nebylo,ale byly tam svazky dokladů-ko r espondence z ústředí z části podepsané ABS*S v e d e ­ ním o d d í l u udržoval styk po celou válku a v květnu 1945,k d y ž byl obnoven J u n á k , s t a l se zástupcem vůdce 1 * oddílu.Mimo to zastával funkci tajemníka župního zpravodaje« V A b s o l v o v a l LS v srpnu 1945 pod Vyskeří » B ě h e m p r a ž s k ý c h studií ú častnil se jen vedení táborů.Poslední tábor l.^dd* byl opět pod V y s k e ř í . V roce 1949 to byl tábor několika o d d í ­ lů, téměř v o dácký u p ř e h r a d y Darré u Jablonce nad N i sou^ kde lze říci * že skončila činnost střediska boleslavských skautů* Z důfrodů dojíždění do zaměstnání z Nového Jičína do Ostravy* p ř i h l á s i l sc v roce 1968 jako Old skaut*Byl pověřen funkcí střediskového zdravotníka a vypomhl ve 2«oddíle Ji čin,kde byl syn«jako zástupce vůdce* V k v ě t n u 1970 zorganisoval vůd c o v s k é zkoušky,jako ta­ jemník komise a tam získal vů d c o v s k ý diplom* Po roce -1970 se vě n o v a l - s k a u t s k é m u s b ě r a t e l s t v í »ju — náeké his torii a při p o u t í c h na Ivenčena ¿e seznámil s bra­ try z P ř í b r a m i * s t a l se členem kru h u AS a zúčastnil se již prvého R e u nionu v roce 1978» Byl členem ČSTV a stal se pře d s e d o u komise pro m l á d e ž svazu turistiky v o k r esním výboru«kde působí nadále při růz« nýeh a k c í c h , k t e r ý c h je nemálo* Na M o r a v ě a z části na Slovensku se snažil získat spolupra c ovníky pro obdobný k r u h sk. sběratelů- a r c h i v á ř ů

s náz v e m Plajnerova družina*S touto družinou se setkává na Ivančeně Imždoročně.Tam bylo též vzpomenuto joho šedesátin* Pro p í s e m n ý styk i s k r u h e m AS zajistil si dopisní papíry s p ř í t i s k e m e m b l é m u s pí s m e n y PO-znamonajlcl p ř e ­ vzatý název P l a j n e r ů v oddíl* .. nI když P l a j n e r ů v je jakési analogon Svojsíkova o d ­ díl« bude skromnějším a hlavně pr a c o v i t ě j š í « ne ž Svojsikův. Ten měl jiné p o s l á n í « P o k u d budu žít budu titulárním vůdcem těch p r a c a n t ů * T y budeš m ý m zástupcem a po mé smrti převezmeš vůdcovství «Cleny PO budou bratři s nimiž jsi v kontaktu • kteří se p o d ílejí na ps a n í » s h á n ě n í -dokumentace a o p a t r o ­ vání archivních m a t e r i á l ů . O s t a t n i uvaž sám"«Tak napsal br*

136

n á č e l n í k br*. Šamanovi ▼ dopise 12*11»1985* Na R e u nionu 1986,kdy br* M a r a b u již ze zdravotních

V

d ův o d ů nemohl být ▼ čele. k r u h u AS,převzal br* Šaman vedeni, které je od- smrti Dr* Plajners plně respektováno* C a 8 od času v y d á v á t. zv* "Pastýřský l i s t ” jako informace a p o k y n y dobrovolným p r acovníkům na historii a teorii junáckého hnutí* ..Byl iniciátorem a p o skytl p o dklady i fin* pro • středky na vydání P a l i v c o v y bibliografie a sborníku o ž i v o ­ tě prof* Miloše Seiferta k výročí 100 let od narození* I když o k o l n o s t i doby a povaha zaměstnání nedoV volily br. Š a manovi vykonávat trvalo vyšší činovnické fun­ kce, získal studiem a zájmem řadu znalostí ve sk* oboru i v h istorii junáct*í*Vlasiní a rozšiřuje bohatou sbírku sk i p ř í b u z n é l i t e r a t u r y ,řadu významných archivalií,pro k t e r o u nelituje finančních n á k l a d ů i při získávání z p o ­ zůstalostí*.. .. Navazuje stále p ř á t e l s k á i bratrské styky 8 či­ n o v n í k y téměř v celé republice *Velmi dobře fotografuje, deponuje mnoho negati * ů , p o ř i z u j e nejen fotografie pro p o ­ třebu s b orníků,kruhu a ze setkání, ale i zaohycuje různá h i s torická d o kumenty na mik r o f i l m * T o t o representuje již značnou finanční částku* - Jeho bystrý usudek, znalost p r o b l e m a t i k y a m í r ­ ná pova h a mu všude o t evírá dvéře.Je zván k účasti na set­ k á n í c h býv*-woodcrafterů* . Jako u jiných platí o n ě m wjednou skautem,navždy skautem*

*

Částečně použito p o s k y t n u tých údajů* srpen 1988

137

J I Ř Í W O L K E R básník,literát,-rádce družiny prostějov.skautů 29.3.1900 - 3.1.1924 J.W-gymnasista z Prostějova přidružil k pražským hochům vedených A tB.Sv o jsíkenu S horlivostí chápal se každé práce se zápa­ lem účastnil se sk. cvičení,závodu i her a byl záhy silou své vůle v tělesném i skaut­ ském výcviku mezi nejlepšími.Přes svou kypí­ cí zdravou veselost od rána do večera však těžce přemáhal potíže lesních prací,strádání i počasí jak sám popsal v literární prvotině MNa poslední hlídce”. V životě skautském uvědomil si jasně mnohé,co dříve jen tušil,tuhá škola života ▼ lesích mocně posílila jeho vůli a jeho krásná duše rozhořela se plným jasem. Dobu prožitou mezi junáky považoval za nejradostnější ve svám by i krátkém životě.Z jeho srdce vyzařovalo horoucí nadšení a lás­ ka -k ne jvyšším ideálům člověka,touha po činu,konání dobra a plně­ ní služby vlasti i lidstvu. Roku 1918 byl ještě se skauty z předchozích táborů na putov­ ním výletě po Slovensku. 0 Po příchodu do Prahy oddal se úplně studiu práv a filozofie, literatuře a učil se cizím jazykům.Byl v Literární skupině Devětá silu,ve Vaně,Proletkultu,byl činným veřejně a cele zabrán boji literními a ideovými. , Na sklonku života stál s věrným svým literárním druhem Píšou v ústraní mimo ta střediska,v nichž za ruský mnohomluvným ideo­ vým horování bývá jen závist, sobectví a tak málo schopnosti a vůle k činu. Jeho práce psané pro okauta-junáka vystihují v článku ”iMa poslední hlídce”stav skoro nás„všech v počátcích skautského ži­ vota,v básni ”Modlitba" a báseň Radosti je nespoutaným výkřikem radosti z našeho národního osvobození. Pro sociální a všelidské tendence jeho literární tvorby bývá zapomínáno neprávem jeho vřelé cítění národní,jehož dokladem je uvedeni básně. Přímý vztah ke skautingu má jeho stat Ť Skauting a sokolství” kterou br* E. Chalupný uveřejnil v časopise ”Tcocnov". Roku 1924 umřel rozený básník v nedožitých 24 letech.Panichida pietně vypravená,za účasti spousty lidí všech vrstev, byla smutná a dojemná a stala se největším triumfem mrtvého.Jak by se ve aré skromnosti radoval.Jeho úmrtím bylo přerváno velké dílo v samých začátcích a v tom je vždy tragika největší. V nauce o literatuře je popisován J.W. tendenčně v jiném světle,než pro nás všechny znamenal a stále znamená. Dle článku ABS "Triumf Mrtvého Skaut-junák r. X.č.5-6 str.66-68 viz také ” 365'' 29 03

138

F R A N T I Š E K D R T I N A profesor,dobrodinec a spolutvůrce dívčího skautingu

Když se dověděl,že začíná se poiíiýšleti vytvořit i dívčí skauting, pro­ jevil ihned velký zájem s oním hnutím a již ho nepustil ze zřetele.Nabádal ra­ dil, pomáhal kde mohl. Po vystoupení několika skautek na propagačním táboře v Klamovce,byl uspořádán prvý společný větší výlet.Na pozvání profesora Drtiny ,měl za svůj cíl Hněvšín.Po posezení v zahradní be­ sídce u něj,provedl skautky po okolí a ukázal svůj krásný kraj. Skautkám se tam zalíbilo,pomohl jim nalézt tábořiště pro tábor a projednal sám vše,co bylo třeba.Doporučil pěkné výhle­ dy,romantická zákoutí.Na jedné z četných vycházek ukázal ve ska­ lách vyryty četné citáty z Písma,památečné z tajné schůzky Čes­ kých bratří. Vždy dovedl vzbudit zájem o radosti i strasti tamního li­ du , s kterým byl téměř otcovsky zpřátelen. Za války nalézaly skautky u něj oddych a posílení vlaste­ neckého cítění.Ale i v Praze pomáhal tvořit program počáteční činnosti skautek. Byl příkladem celým svým životem,poměrem k rodině a vzo­ rem dokonalého člověka.

Dle článku podepsaném Sob Skaut-junák r.XI,č.6,str.85

139

Doplněk životopisu Dr. Prokopa Drtiny pro AS Vypsáno ze strojopisu knihy Františka Moravo^, brig. gen. / 1895“1966/"Spion,jemuž nevěřili"/ Toronto unor 1977 oSR 1981-orig* 366 str.,opis 192 str./ Drtina byl přednostou Benešovy politické kanceláře v exilu a tedy jeho nejbližším rádcem ve věcech politických Byl velmi seriosní,bystrý pracovník,velké inteligance a roz­ hledu,presidentu oddaný tělem i duší. Byl zastáncem nekompromisních zásad demokratických,jak později dokázal v novém státu jako ministr spravedlnosti. Opustil své místo po boku presidentově ve velmi kri­ tické době pro kariéru v aktivní politice.Byla to veliká chyba.On jediný mohl v době osudového presidentova rozhodo­ vání, dát svým osobním vlivem,událostem zcela jiný spád. Ve dnech převratových se pokusil o sebevraždu,domníva­ je se,že byl presidentem zrazen a opuštěn.To na jedné straně dokazuje pevnou víru Drtinovu,že president se ještě v po­ slední chvíli vzpamatuje. Drtina si získal velkou popularitu v národě svými roz­ hlasovými projevy k národu z Londýna,kde pod pseudonimem Pavel Svatý způsobem opravdu sugestivním vykládal své a pre­ sidentovy myšlenky o současných událostech a o politické bu­ doucnosti národa. Upadl, do rukou komunistů,kteří jej nenáviděli.Jeho ko­ munistickým náetupcem v ministerstvu spravedlnosti se stal Dr» Čepička. Byla veliká škoda Dr. Drtiny,v nějž národ doma právem, skládal veliké naděje.

140

Ing.

J I Ř Í

G R U S ,

s t r o j n í i n ž e n ý r , p r o f e s o r , r á d c é , vůdce»vedoucí t á b o r ů ,^ v e ­ doucí okrs ku, ví'chovný z p r a v o d a j , i n s t r u k t o r a v^dce LS, 25.8,1910

N a r o d i l se v B r n ě , j a k o prvorozený syn po š t o v n í­ ho ú ř e d n í k a . Měl s o u r o z e n c ě I v a n u , M i l a n a * T g o r a . Obecnou školu n a v š t ě v o v a l v za b o v ř e s k á c h , r e á l k u 8 vysokou školu te ch ni ck o u- s tr oj ní obor v Brně. Po a b s o l u t o r i u tec hn ik y v letech 1 9 3 4 - 3 5 , tedy ještě před r u h o u " s t á t n í zkouškou vykonal vojens ko u presenční s lu žb u v Mukačevě. Následkem hospodářské k r j s e mohl n e s to up it s l u ž ­ bu ve svém oboru až v roce 1939 u Českomoravské Kolben-Daněk v B l a n s k u . V této sl užbě s e t r v a l až do roku 1 9 4 5 , kdy o d e š e l uči t na S tát ní průmyslovou školu v L i b e r c i . V roce 1970 odešel-.do důchodu. Jako d e s e t i l e t ý v s t o u p i l do 2 . o d d í l u skautů v Brně 2 8 . 1 0 . 1 9 2 0 * na doporučení Vladimíra K r o n d l a , který by­ d l e l ve s t e j n é Mrštíkově u l i c i a byl v oddíle od r . 1 9 1 9 * O d d í l vedl F e r d i n a n d Sto pka. zař az en do d ru ži ny O s t ř í ž ů , k d e byl rádce J a ­ ros la v Šeda*První stá lý tábor absolv ov al' 8*7- 5 * 8 . 1921 na D y j i pod Bítovem.Tam se p ř i p r a v o v a l ne druhotřídní zkoušk u . P a k n á s l e d o v a l y s tál é tábory v r . 1923 na Jih lá vc e pod Holoubkem, roku 1 92 4 na H u t is k u pod Soláněm v Bezkydech, v roce 1925 u ryb níku Holná na J i d ř i c h o h r a d e c k u . "V letec h 1 9 2 6 a 1927 se více věno va l přípravě na maturitu a c v i č i l v S o k o l e , p ř i čemž n e z t r á c e l kontakt s odílem a. byl opět na stálých táborech 1927 na Medlově 6e 3 , o d d í l e m , k t e r ý ve d l M ilo ta F a n d e r l í k . V roce 1 92 8^ se opět věnoval č i n n o s t i se skauty a t á b o ř i l na DŮchonce u Náměště n / o . T o b y l v j i ž zástupcem vidce a s t i í d a l se ve vedení tábora s b r. Šedou a .Krondlem.V r . 1 9 2 9 t á b o ř i l na Suchých bř e z íc h u T ý ni š tě n / O r l i c í , v r . 1 9 3 0 u Masarykoch smrků pod Holoubkem na J ih l á v c e opět ve dl tábor s b r . Šed o u, P av li čk em a Kro ndl em. V roce 1 93 1 s j o ž i l vůdcovskou zkoušku.Potom se více věno va l p r á c i v M LS. V r . 1938 vedl tábor v L e š t i n ě u S v ě t lé n / S s b r. A .H an k o u . V Brně byl též a s i dva roky členem 1 8 . klubu OS i Sdruženého kmene r o v e r ů . V roce 1 9 3 9 vedl spolu s br. Kaplem Blanenský o k r s e k . P o p ř e s í d l e n í v r . 1 9 4 6 do L i be rce p ů s o b i l jako výchovný zprávodal P o j e š t ě d s k é o b l a s t i . V MLS p ů s o b i l jako in s t r u k t o r a s i 4 roky od r . 1 9 3 0 ‘, za vedeni ¡ n g , Š ka rdy .V r . 1 9 3 5 vedl s br*Horkým Podkarpatorusfcou LS u S v a la v y 2 1 * 7 - 1 . 8 . a v r . v e d l . zl í ns ko u o b l a s t n í LS 1 . 7 - 9 , 7 . 1 9 3 9 . V le t e c h 1 9 4 5 —46 ins truktorem v Ji n o š o v ě a běh 2 1 . 7 - 2 8 , 7 . 19£6 v e d l . 1947- ^8 p ů s o b i l v LS u Máchova je z e r a s br*Tomsou,Formanem a Černohorským*Tu jeho práce y LS i v Junáku skonč il a Dle v l * sepsání v září 1987 p o sk y tl br. Cvrček

141

- Bělohlpv

ING.František Hanzelka- Sup^~ skautský vůdce -instruktorlá P o d r o b n ý ž i v o t o p i s - 3 l / 8 str. zprscovnl br.Cvrček s L.Nosá l e m a je s j i n ý m i živo topi* sy m o r a v s k ý c h 6 k « o s d b n o s t í -m i m o m o r a v á k y v I s II jadesátceC e r n ^ ,K y z l i n k ,N o s á l ,R o s e n d o r f ,S o l * ř , S t u r s s v pojat v Historii MLS e H i s t o r i i o k r e s u Brno I, jim z p r * c o v á v w n é k « .

10.12.1890 " 20.3.1977

V letého mladíka,plného ideálů, dychtivého a žádoucího pro vše spravedlivé,nadšeného a uvědomělého .Kolem žene se vá­ lečná vichřice a. běsni, ale nitro' tohoto dospívajícího mladíka má jinou víru,oprav­ dovou» dobrou.Těaaoý sokromý pokojík dobrého vůdce,který dostal mezi své první hochy tohoto poslušného a vnímavé— ho, získává v něm nejoddaněj— šího přívržence ska-utské myšlenky,skauta tělem i duši Puros! vůdce-Tvrdý,zasel dobré símě. Pouto se skautingem přerušuje vojna,tvrdé a krutá pro osmnáctileté české srdce„ve kterém se odehrává duševní boj ai nenávist proti tomu,kdo potlačil volnost a svobodu našeho národa.V těchto myšlenkách vyrůstá před ním skautský zákon, a jeho hluboká mravní a lidská síla.Sta národních písniček, které ho učil jeho vůdce?vyrůstájí v jeho vidinách i celé, dlějiny našeho národia a lidství.A ještě ostřeji rýsuje se zá­ kon, "skaut je přítelem každého člověka dobré vůle a bratrem každého skauta*',ve chvíli,kdy na bojišti nalézá u mrtvého nepřítele,také mladika-nůž a na něm vyrytou: značku"Boys Scouts".To byl nejsilnější okamžik v jeho životě,který ho změnil čfcuševně a. zvýšil jeho hloubavost .Ten nůž si vzal na památku,má jej dodnes a stále u sebe»Je to jeho talisman, ale také odkaz. Zásady jednání,života, spravedlnosti a pravého bratrs­ tví, dovedly zvítězit v jeho životě po všechny časy. Skautsky vyrůstal od piky.prošel všemi hodnostmi a vše, ®o v malém přijal,rozhojněné rozdal všude tam,kde byl. Není skauta,ale není ani člověka,který by neměl Hanzelku-Supa rád.Povinnosti skauta zachovávál vždy v kro ji, výz­ broji a výstroji.Ne puntičkář,ale poctivec,na jakého není ani dnešní doba zvyklá.Byl-li postaven jednohlasně v čelo brněnské župy,bylo to veliké štěstí,že takovou důvěrou,do­ cela upřimně,mohl mu být splacen dluh částečně za jeho vel­ kou práci a široké dobrácké srdce. ••• a j á ti bratře dokáži,že dovedu skautsky i jinde pracovat,nejn na špici,ne jako zpravodaj,jako vůdce s hochy. ... okres se po schůzi rozchází.Skupiny vůdců se trha­ jí nai nárožích nebo křižovatkách,ale skupina tří,až čtyř,si našla místo pod lucernou.Hodinu i vice po dvanácté.vrací se osamělý chodec do tmavé ulice-Sup.Vrací se z důležité porady"pod lucernou".A přece ty debaty přinesly hodně užitku brněnskému skautingu. Noni-Skaut-junák r .22,č .6,strv87

142

roc

J A S O SLAY

HOLESÍK

člen finanční pohraniční strážotskaut od r*1919,vůdce odd • absolvent SS Lesní školy*člen KRJ * instruktor Lesní školy • f , 5 , 1907- 1.1.1970 Ke skautům přistoupil ihned po založení ▼ rooe 1919 v Německém Brodě*jako dvanáotiletý.Prošel skautskou praxí od rádo* po vůdce oddílu

t

místě*

Jeho povoláni a zaměstnání ho zaválo do Děčína — Podmokel*kde se opět zapojil do skautské činnosti»Absolvo▼al severočeskou Lesní školu*Trvale působil,pokud

ku

jeho

služba dovolila*ve skautských řadách. Nspřostal být činným ani v roce 1968,kdy byl čle» ncm Krajské rady Junáka a v Krajské revizní komisi* 9a svůj rodný kraj však nesapoměl a na vyzváni se zapojil jako instruktor KLS Stříbrné Hory v roce 1969 v oboru l«sástvl*sál«sáctvl* stopaření« Vzpomínky ho stál* vracely na místa táborů z mlad­ ších lot a tak so rád rekreoval u Matějovského rybalku od r* 1960 so svou rodinou* Joko sáliba byla myslivost a byl Slonem Svazu* Morálmlm vlastnostem junáka so nikdy nezpronevě­ řil a zůstává v paměti všooh kdo ho znali jako člověka ry­ sího charakteru* Dle podkladů br. Káje*

143

V L A D I M Í R

J O S Í F E K

vrof e sor *zást • ředitele p r ům.školy,skautem od r.1920,vůdce absolvent«instruktor,vůdoe LS,redaktor sk.časopisu, člen sdruženého kmene roveru,pěveckého kroužku,publikoval t časopisech, autor knihy” V srdci přírody"* o

d

d

í

l

u

,

23*2.1905 - 5.11.1978 N a rodil se v Brně.Otec byl dělníkem,matka v do sácnosti.Po obecné škole studoval na reálce,kde složil v r* 1922 zkoušku d o s p ě l o s t i . P o t o m studoval naMTJ p ř í r o dovědecké fakultě v Brně,kde v roce 1927..dosáhl titulu profesora. V z h l e d e m k h o s p o d á ř s k á krisi nas t o u p i l prv é zaměstnání jako úře d n í k Zemského ú ř adu v B r ně.Od roku 1931 působil v oboru středoškolského profesora no S t á tním čsl. gymnasiu v M o r a v ­ ské O s t r a v ě , p a k ga gymnasiu v Bratislavě a posléze již jako stálý p r o f e s o r na II* reálce v Brně.Pe několika letech povolán jako zástupce ředitele Střední p r ů myslové školy stronické a Střední prům* škole textilní v Brně.Odtud v roce 1971 odešel do důchodu* V

roce 1920 vstoupil do 2, oddílu skautů v Brně,

který vedl K ar e l Hora a tábořil na Rakovci u Račic.Vedení oddí l u p ř e v z al po F e r d i n a n d u Stopkovi v r. 1923,Lesní školu a b s o l v o v a l v r. 1930 v Náměšti n/0.Oddíl předal v r. 1927 Ant. N o v o t n é m u - S t a r o u š k o v i , p ř e d odchodem do Moravské Ostravy Tam v r.1932 působil jako instruktor v I.Slezské LS.Tuto školu vedl v r. 1938 a později i v r. 1948 byl instruktorem v L S , k t e r o u vedl br. Pipek* V Za jeho n e j významnější prá c i v LS je zorganisování sálesáckého kursu ť(>Š 1947 ve Zlatých Horách - C u k m a n t l pro který byl jmenován vůdcem N á č e l n i o t v e m . I n s t r u k t o ř i byli V Karel Koetron,Ant* N o v o t n ý , K a r e l Kučera . A b s o l v e n t i tohoto k ur s u v ydávali časopis " Lesní stopou" za Josífkova vedení dva ročníky. Všude a vždy dovedl poutavě přednášet o životě ▼ p ř í r o d ě a př e d á v a l svoje bohaté vědomosti i v různýoh článcích.Po roce 1949 v ě noval se p r á ci ve Svezarmu,vedl tá— V bory v Tatrách a zúčastňoval se vycházek Přírodovědeckého k l u b u * Z e m ř e l při tragické dopravní nehodě v Mariánských láz­ ních. vé věku 73 let. Dle zpracování br.Cvrčka z 4.12.1986

144

IFO* JAROMÍR ,greaoa«Fra«ovalk

MAREK - Markýs

HP,TÚdo* oddílu,LltT ý o h o T # z p r a v # M J 18*12.1924 - 10«6*1984

Budějovický rodák« syn ředitele banky «po základ *• ala vzdělání aaturova1 na čb«gyanasiu a inženýrský titul získal na Yyseké škola zeaědělské v Praze« Zpočátku pracoval jako agronoa na statkuNYondrov" u
kda uplatňoval svoje zeaědělaké znalosti jak

y

roatlinéa

i živečišnéa oberu* Do zaaěatnáal dojížděl převážně na kole.To an byle eaudnýa»nebot 6 aěsíofi před dožití* šedesáti let byl sra* žen při eeatě na kole¿podnapilou řidičkou«Při své vitali* tě tTrdošijně oddolávalyleč úraz byl tak veliký»že nakonee podlehl* ▼ aládí ke skautfta ehtěl*ale zpočátku au to otee nedovolil*až teprve aa přlaluvu otee kaaaráda Klniga»au bylo splněno jeho přáni a přihlásil ae do 2 #čb«oddllu * který vedl M« Tausoh«Te au bylo v roee 1936 dvaaáet let a byl nařasen de družiny "YlkA"«která vznikla z vlčat« Zpětně vlěáské zkoušky neakládal a dostal pouze k přečte* nl knihu e Ylčateoh»Kalžka aa něj silně zapflaobila a uvedeaé taa zásady ai tak vštípil»že každé odchýleni od nieh n Slenfi eddllu au bylo proti srsti a proto proti všean neaprávnéau ostře vystupoval a snažil ae e nápravu« První jeho letni tábor u Beehyaě v oboře hraběte Paara poskytl an tvrdé podalnky a ve vzpoalnoe na něj ps 40ti leteeh by ani jinak aěnlt neehtěl*Vlastneoké nadšeni

145

▼ oddíl« bylo na výši a projevovalo so aiao vlastní čin* nost v různých akoích až do rozpuštění v rooe 1940,přes­ to ž* oddíl* j*ště dál* ilegálně pokračoval v* vyoházkáoh do j 1» oblíbeného prostoru u Hoslna«Hrdějovic* t*zv«průzkum Ort-opuštěný kaolinový důl,zmapování chodeb a zjišV 9 továal zda by mohl poskytnout ukryt v případě potřeby« Gestapo zapečetilo klubovnu v Lanově loděnici a ostatní vybavení oddílu bylo nutno předat*Zbytek roku od 28«10*1940 n*sl p*č*t stísněnostijavšak junáoké žití bylo a je silnějšl*Yytváří se skupinky chlapců z některých od* dílů* zahajuje se čiaaost v ilegalitě*Yšichni jsou si vědoai toho $ že v případě prozrazeni zakázané činnosti,byly by tvrdě postihovány i celé rodiny« Vytvořily s* dvě družiny! Ostříži a Juguáři z 1 a2 oddílu«Je dochován záznaa družiny OstřížA z oddílu vede* néa br« Joklem«£zopemykde v družině byl i br« Markýz,kt*<* rý byl zvolea 9 « záři 1941 rádcem literárního kroužku*28* záři vSak koačl záznamy« Wěkt*ré skupiny zařadily se do stávajících organi** sasl jako byl K$9*Po vytvoření Kuratoria v r« 1942 si da~ li skupina otázku* sda dovolit, aby výchova české aládeže převzali posluhovači nacismu* nebo tomu zabránit*A tak s* vytvořila j*dnotka v čele s Frant* Bonuěem/ Sokol/«? této jeda*tce byl br« Markýz*£«Kalčík/bud« spisovatel/ a další* V

T* byl pak základ v*d*al Kuratoria v C«B* Od roku 1943 pod vedením prof*Preiningera/známý sk* čiaovník/ybyl zformován jakýsi Odboj čsl«mládeže*Vc dnech 22« 31*8*1943 proběhla il*LS u V*l*šína, za vedeni prof*« V s*ra Preiningera,které se také zúčastnil i br* Markýz* V V Parnátalk práce OCM v CB* pojednává o celém období 1 9 4 2 * 1945 *0 Pr*ining*rovi br« Markýz říkalt”byla to prval osobnost s* kterou jsem se setkal«K* komunismu s* dostal přes z*daářský huaanisaus*Měl svérázný způsob myš* l*aí,v*liká sečtělost* schopnost dělat n á l a d u fplno syabo* liky a idoálfl »vysoká těl*sná zdataost/ t*hdy v 50 l*t*oh/ ř*m*slná zručnost«*!* nezakrýval v době nojvětšlho «tlaku*

14 6

mluvil otevřeně*Tedy od preiningera br, Markýz mnoho lís­ kal a tak mohl dávat dála ▼ roce 1945,kdy aa kola« něho začala stmelovat skupina chlapců,kteří pak dali sáklad 15« čb* oddílu,ktarý pak on dála vedl«Byl to oddíl založený aa hasla* Blažený muž,který nosí jho své ad mládí svého "«lfie aa maalavovala* vyžadovalo sa to nejlepší, jako samozřejmé»Nebylo ta však dra aurou« T rooa 1946 pozvala jihočeská oblast Junáka do již* níak 5aoh tři oddíly fransouzskýsh skautů,ktaré po dobu 21 hostila na táborech čb* oddílů* Oplátkou za tuto návštěvu pozvali franaousStí skau­ ti u příležitosti konáné Jamboree 1947 nada junáky do Franaia,opět v počtu lOC^ahlapeů-zhruba 3»eddílú* První skupi* nu • počtu 35 členů vadl br« Markýz od 19«7* do 18»8»1947* ▼ té době byl již Markýz vysokoškolák a v Praza sa zapojil s ostatními i některými z CB do skartační brigády na Ministerstvu vnitra-kruhu skautů vedeném tamějším praeov« nikam PhDr Křivským*CÍlem kruhu bylo prohlubovat obzory býv» vedoueíeh oddílů a lpět na dalším sebevzdělávání* To byla další osob n o s t ,která na Markýze ailně zapůaobila* Do­ konce doaílil i návštěvu Dr* Křivského spolu s prof*Preiningarem v Í*B* 31*3«1948, jak zapsáno v pamětní knize oblasti* Kruh zúčastnil se i t.zv« skautské Šumavské brigády* Tadlajší záměry skartační brigády došly však k prozrazení« 7a známém prooasu s bývalými funksionáři Junáka /profesionálmími špiony ve službásh CIC,jak zněl nadpis člán­ ku SP z I8»10»l952/Vkterý se konal 15-17*10# zodpovídal sa z trestné činnosti i býv* činovník Junáka z CB Ing« Jaromír Marek,který byl do protistátní činnosti zapojen Dr* Křivským*Zakládal v CB,ilegální skupiny býv* junáků,vychovával je k nenávisti k CSM a k lidově demokratickému zřízení* Sko­ lil je podle směrnio a příkladu Dr, Křivského, jako pátou kolonu pro případ západními imperialisty připravované nové ▼álky «Senát státního soudu vynesl rozsudek, jímž byl obvi«» něný Ing* Jaromír Marok odsouzen k trestu odnětí svobody na 8 roků,vyslovena ztráta občanskýsh práv a propadnutí ealého

147

jměnl«Jak známe však k realizaci trestfi nedošlo* Celých 20 lot byl Junák po uničeni v klidu«Při obno­ vě Junáka ▼ r* 1968 zapojil se br* Markýz ač silně per ceku* V orán» opět do činnosti ▼ C«B»Zorganicoval a vedl ee svoji manželkou a s některými dalšími činovníky tzv«"rádcovský 9 V kurs"»který měl vysokou uroven a velkou oblibu u četnýoh účastníků j u n á k i skautek«Je třeba si uvědomit velkýeh obě* tífkterýoh postoupili manželé Markovi pro tento kurs,když dojížděli a byli dováženi a odváženi do C*B* ze Zlaté K o m * ny 1 • 2x týdně* Mimo rádcovský kurs zapojil se do činnosti oblasti i KSJ,kde vykonával funkci výehovného zpravoda je«Byl spolu« atorem podmínek soutěže o nejlepšl krajský jundeký tábor, byl členem zkušební komise vftdcovskýoh zkoušek 1969 »1970 delegátem I I I * junáckého sněmu«instruktorem jč* LS 1968 spelupřipravil a vedl LS 1969, l970*Zpraooval řadu skript V pro LS a metodické pokyny pro činovniky jako na př* Junáe** ké minimum v 296 úkolech/ je dochováno na matricíoh/,spolu* pracoval na souboru plsnl" Zpíváme na výletě,v klubovně,na táboře*/ je na matrielch/«Zpraeoval desetinné tříděni skaut«* ské tématiky/ syklcstyl/ a námětový výklad skautského éesa* tera s n á z v e m " Po stopách junáokých myšlenek"/je na matri* cích/s ostatními bylo připraveno do tisku v JE, k čemuž již nedošlo| Zúčastnil se uLS 1970 v Jílovém u Prahy/ fotosnlmek v archivu Ls/,kde svými náměty a připomínkami obohatil pe* řad jednáni* Po posledním něohtěném ukončeni činnosti Junáka v ro­ ce 1970 nezanevřel, ale uzavřel se do další vlastni sebevý* chovy a věnoval se s junáekou poctivosti svému zaměstnáni a své rodině* Osad však nedopřál mu se d ožit šedesátky a v důchodu pokračovat ve svýsh zájmech a zálibách«Tragicky zahynul* 0 tem,jak byl v řadách jihočeských činovnlkfi vážen a ctěn, svědčí úryvek ze smutečního projevut

148

" Loučím se s Tebou za všechny a nimiž aos eltil štastem uprostřed rolné přírody«pln ideálů i zkušeností« ktoré jsi nezištně rozdával všem dychtivým*Uměl jsi pozmá« vat a poznané učit*^as Tvých myšlenek n*oht nám nadálo přináší slin do stínu beznaděje «kdykoliv so s ní setkáme« Jsi a zůstaneš s námi v norozbornóm kruhu čistého myšleal*Naše slova a skutky ctí T-rojl památku tak»jako ty sám jsi vždy ctil lidi kolem sebe podle opravdovosti jejich « 2(0.0ní a konáni«" Bratr Markýz byl skautskou osobnosti v jihočeském v kraji» zvláště v CB«Nedostalo se mu však zvláštních oce* něnl a vyznamenání, ale je ctěn a stále vážen všemi kdo jej znali* Svědčí o tom i to »že ve výroční den jeho umrtltsohá* sejí se každoročně u jeho hrobu na hřbitově v Mladém u ?B všichni věrni»kteří mu tak vzdávají čest in memoriam* Zpracováno na základě poskytnutých »získaných podkladfl a paměti*

149

PhDr. J A R O S L A V N O V Á K profesor,filolog,překladatel klasiků a literatury pro Svojsíka. 1884 Po ukončení studí byl profeso­ rem v České Třebové»Pamětníci o něm říkají,že byl přítelem studentů,cho­ dil s nimi rád do přírody a že byl za první světové války významným čle­ nem Mafie,že udržoval tajné spojení 8 cizinou a že kryl svoji odbojovou činnost zdáním "horlivého rakušáka". Jeho choulostivé postavení bylo asi příčinou,že se sám v České Třebo­ vé skautsky nijak neexponoval.Ač skautingu velmi p£ál a sám skautsky žil. Svými znalostmi prokázal platné překladatelské služby Svojsíkovi,že jich vzpomíná s díkem v Předmluvě svých Základů junáctví. Ještě před skončením první světové války byl povolán do Prahy,aby byl k dispozici nově se tvořícímu Národnímu výbo­ r u j jehož služeb přešel později do ministerstva zahraničí. On to byl,kdo přizval Svojsíka a jeho skauty pomoci Národnímu výboru ve dnech národní revoluce,on to byl,kdo jda s místa na místo našimi legacemi v cizině,zastupoval později český skauting v mnoha cizích státech. Text převzat ze studie Dr.R.Plajnera: "Velký pokus 1912" zpracované v srpnu 1982.

150

p / p e at

BOHUMIL PSKfc* učitel, ředit «i. školy, školní inspektor,vůdce oddílu aVOIfi» akseaml a župnl zpravodaj,zemský starosta Jugáka do rl9^9 x4*fr.l889

-

26. 1.1964

£e čtveřice nejpsogreaivnějšlch činovniků sva­ zového akautin©! na Moravě^ oyl bir. ¿tefl,a .Janué*lJcová, bratr řoitt a Boh.Pipek-afcauty zvaný Otecko. Marodil ae v ovesné Lhotě u Ladiče nad Sázavoo. Základní ákolu absolvoval ▼Moetě-Louneeh a v Kutné Hoře vy* studoval v n*. 1909 učiteláky ústair.Po maturitě získal způaobiloat vyučovat. na obecných školách a o šfcst. let později *>. 1914 způsooilost I.odbortu pro méšianské školy* Prošel celou, škálou učitelských ho dno ati m škol v RejčJcové,Zahrádce,Hulid
151

Knihy ai prostudoval a teprve na jaře 1916 měl možnost za­ ložit svůj pzm í oddíl o pěti družinách t Jevišovioích a další pak v r* 191& ve Znojmě,kam byl předožen•Podrobně o tom napsal v časopise Skaut průkopník r.III,č.1-1921 v člán­ ku Moravský canon,kde propaguje Podyjí a zmiňuje se e svých, táborech po Cornštejnem z let 1919~20*Dále pák v časopise Všem r.IV Č*6b-T“ 1928 článkem Naše: pxhml počátky a v roce 1946 v časopise Činovník a názvem článku "První junácké kro­ ky* T roce 1$20 je okrasním zpravodajem a o rok později župrnlm zpravodajem* V roce. 1929 přestěhoval se do Valaáskélio Meziříčí s manželkou Kamilou a syny Miroslavem a KarleauByl t zem ském výboru sAstupcem náčelníka br* Nebeského a jednatelem výboru byl br* S*Plajnss* Po dfcnhé světové válce organiauje středisko ve Va­ lašském Meziříčí a ujímá se £unkce iupního zpravodaje*V r* 1946 byl na Sněmu svolen zemským starostou a v činnosti se­ trval až do rozpuitění Junáka. V letech 1946 -49 vedl Valašskou oblastní, lesní ško­ lu, kde mezi instruktory byli ofeá jeho synové* Vyznamenán byl stříbrnou svastikou Náčelnietva. H k obnově Junáka v roce 1968 se již nepodílel pse svůj rěk*Zemřel ve vsetínské nemocnici ve věku 75 let. Zl podkladů br* Jacka

152

Dr. A L O I S R A š í N první ministr financíRČS-skaut v životě a .b .s -

- 18.2.1923

Sk.j.r.XIX Č.7,strl02

V Praze v Žitné ulici třes výstřel,kulka zákeřníka srazila na dlaž­ bu tvůrce naší měny,kampaň nejstrašněj­ ší nenávisti byla skončená. 18.února 1923 dobojoval svou poslední bitvu muž,jenž byl po Havlíčko­ vi nejtypičtějším reb ku, hrdinou vítězné domácí revoluce za lisvětové války,nejhorlivějším dělníkem na stavbě budovy osvobozeného národa.Ro­ zený vůdce vytvářel v osudové chvíli dě­ jiny.Prozíravý,neohrožený muž,jehož by dnes každý si přál viděti u kormidla státních financí. Skauting je výchova,která nejlépe vyhovovala jeho činoro­ dé, energické bytosti,v ní viděl nejlepší cestu k výchově silné vůle,agilno8ti a čestnosti.V žaláři vídenském se těšil,že jeho děti jsou v družinách skautských,pro skauting vyslovil se bez vý­ hrad i v republice. Raěín byl také učitelem svého národa a jeho výzvy k prá­ ci, spořivost i a službě státu,pronášené v době,kdy se penězi plýt­ valo a práce byla nenáviděna,zněly hlasem polnice,byly voláním proroka» Jeho pohnutý život měli by studovati zvláště mladí lidé, které tak snadno lze svésti silnými slovy,demagogií,osobním skan. dováním a štvaním třeba nejnižší mravní úrovně,jak to bylo teh­ dy a je podnes. Ministr financi z prvních dob naší republiky nebyl senti­ mentální ,do vedl rány zasazovat,odrážet i přijímat a nebylo v je­ ho duchu ronit slzy nad každým útokem proti němu. Teprve později národ ai uvědomil dosah zločinu,ztrátu z nejzasloužilejších svých s^nů. A nejjasněji mluvil tehdy k národu o Rašínovi president T.G.Masaryk..... Y národě kulturním násilí nemá místa.A násilím není jen vražedný utok,nýbrž také dravá zloba,která nepochopením a zneu­ žitím demokratické volnosti ve veřej, životě v míře nezdravé zavládla.Lide čeekoslovesnký,záchověj národní štít čistým!

153

Ferdinand Stopka - Stop župní zpravodaj Brno-venkov instruktor MIS Je známo,že lidi za brýlemi nevidíme a bez brýlí je ne­ poznáváme «Takové poznáváme podle práce a srdce«Ve styku s ním necítíte příkoři,ale lásku vám neprojeví*Je to re­ serva, vydávající své plody práce ve skautském hnuti vSstde tam,kde je jí nutně zapo­ třebí • V srdci snad byl skautem dří­ ve,než do skautského hQutí vstoupil.První za války dopi­ soval 8i s "vrchním vůdcem" prof • A.B.Svo jsíkem a odebí­ ral. časopis " Junák"• Přeď oslovením nebo při řeči uvažuje,třídí a každého pro­ koukne po malé chvilce«Na jeho slova vždy do jde«Své oběti, neklade a gestem na oltář,ale tiše a samozřejmě*V debatě bývá strohý, pro to že proti jeho arguman^fcťUi, nebývají ani frá­ ze. Sledu je nedostatky a chyby,vyplňuje mezery a chutě při­ kládá ruku všude tam, kde vidí smysl .Nadšený muzikant, sklár* dá nápěvytřídl pěvecké kroužky a posledně uplatňuje své schopnosti v radiu,o které se pečlivě stará* B#1 vůdcem,okresním zpravodajem a nyní v roce 1936 zpravodajem župy Brno- venkov .Práci v této župě koná s nad­ šením. a pochopením malých poměrů a nedostatků.Venkovští skauti jsou nyní jeho hoši,na které nedá dopustit,má je rád, rozumějí si* Se^uting ve kterém vyrostl,nestal se mu evengeliem, ale nutnosti jeho života.Zákony staly se pro něho samozřej­ mosti .Nenajdete spolehlivějšího skauta nad něho a všude tam,kde vzal na sebe nějakou povinnost. Instruktor MLS,rádce.každého,kdo ho o něco požádá.Při rozmluvě maličko nakloní hlavu,učiní pohyb rukou,malý zá­ krok vzad,nebo skříží nohy* ••• kužel ostrého světla protíná tmu a na bílé plode plátna míhají se v rudném kaleidoskopu obrázky prvního amar> térského filmu MLS »Hlavni autor tohoto filmu Stop, stoji u projekčního přístroje,obsluhuje jej a doplňuje svým hlasem ještě titulky »Přetržený filmový svitek spraví s klidem,at ae to stane třeba několikrát po sobě» ••• takhle by to nešlo,to se nemůže-Ten člověk dlou­ ho nevydrttl- s tlm nepočítej-Uvidlš,že to tak dopadne,za­ se taková nehoráznost*• Nonni:Sakutí-junák r*22,S*. 6>, str.87

154

iUQUSIIlt á E Í M Jí K profesor,Sk. činovník,mi s tonač elník,nositel "Stříbrného vlka" 18.5.ib77 - 11.4.1932 Byl synem účetního rady '¿emského vyooru v Praze,kde sa narodil.Po gymnasi jnlch a universitních studil oyl asisten­ tem Zemského musea u Dr*Fričfe. Učitelskou dráhu začal na gymnasiu v Uherském Hraaidti, pak krátce na gymnasiu v Praze-Vinohrady a ve 27 letech byl přeložen v r.1904 na raálku ▼Wymburce.Zae působil pak po ce­ lý život. Pro svoji chorobu oodržel dovolenom do konce školního žoku 1931“ 32 a týden před svou smrti podal žádost do výalužoy.Zemřel náhle. Vét skautském hnuti začal v mužném věku 34 lot v roce 1911 ▼Nymburce,kde byl toho roku založen skautsky oddíl pro f. Milanem Novotným. Seznámil se se všemi stupni sk. výchovy.Byl vůdcem-komiaionerem skautů HP a jeho zásluhou přihlásili se nymburští do Svazu .Vykonával C Unkd okresního zpravodaje a po smrti župniho zpravodaje Fr. Smolíka oyl jeho nástupcem. V roce 1924 vedl s br. SmoliJcem ČLŠ u Loučenakého rybníka.V roce 1926 zvolen Valným sjezdem -místonačeiniJcem SJS RČS.Po dvaceti letech skautské činnosti byl vyznamenán Řádem Stříbrného vlka. Qdimladí přilnul k přírodě,poznal co je ztajena krás ve skautském hnuti a co tato myšlenka přináší mládeži. t)yx horlivým zaçtancem skautingu a raději se rozešex s těmi,jcoo hnuti poacenovali nebo znevažovali. Zúčastňoval se všech skautských podniků,oy± znamenitým recnlJcem,nehovoři vaL často,ale když promluvil,méla jeho řeč jádmD a váhu.Dovedl přesvědčovat,smiřovat,urovnávat. Aby mohl táoořit se skauty, ac nemocen,pořídil si obý­ vací vůz a později obývací automoDil,Jcterý v té dooÿ nebyl běžným jevem, a z toho důvodu byl znam jakow8Kautský principái.“ Myl ryzí demokrat, duchem pravý šlechtie^oudil v dušleh a myslích miadeža nejkrasnéjšl ideály,dovedl utočiti na je­ jich srdce a zažehnout! v nich plameny nejhoroucnějšl lásky ke všemu dobrému a vznešenému. Konax vždy svou praei poctivě za dnů slunečných i v ne­ času od jitra do západu.fteznai oddechu ani upalu,ani chladu. Se svými skauty,nemaje děti,dovedl sa rado vat, toužit i snít. Pobledni rozloučení, bylo v nymburském krematoriu 13. 4.1932.Zučastniii se ho všichni,kteři ho uctívali a měli rá­ di fprofesorský sbor, studenti,senátor Ing. Havlln za Márodnl demokracii,řada osobních přátel.Za skauty a skautky,jichž bylo přítomno mnoho z blízka i z dali měl smuteční projev mí8to-náčelník Jan Novák.

Z podkladů po sjc,ytnutých br. nč a dle textu projevu a pozn.or. Havrana.

155

Ing* Josef Štefan-Sedák činovník,instruktor MLS SIS,spoluautor knihy 400 her v místnostia venku V roce 1930 ,byl viděn v Brně ve skautském kroji a do­ mnívali jste ae, že před vámi stojí urostlý hoch,s krásným širokým hrud­ níkem .Chlupatá lýtka mluvila sice o určitém stáří,ale ostře řezaná lebka s jiskrnýma očima a pohyb hlavy,, jako by se stále rozhlížel a jeho pří­ značný černý "ježek" nenechali na po­ chybách, že je to On.Vnější tyto znám­ ky nedají se přirovnati k jeho povaze,měkké a srdečné. Mluví krátce,ostře a slova jakoby cedil skrze zuby.Jeho stručnému, "nemluv",nemluv,ty to uděláš",bylo těžko odporovat.Jsa pova­ hy skromné a nenáročné,byl naposled vůdcem-po jiném netou­ žil. Jeho koníčkem bylo stopaření,jehož byl instruktorem.Byl též členem Mawadani, instruktorem MLŠ a jeho zásluhou založen byl v Brně r.1928 první sdružený kmen roverů.Stal se prvním "šachem",ale všem vštípil do srdcí a do rukou dobrý roverský program.IMebyl sice " psavec" ,ale přeci se stal spoluautorem knihy 400 her v místnosti a venku s Velen Fanderlíkem s nímž spolupracoval na weekendových kursech po Moravě i na studiu her a metodiky.Objevil-li se někde nějaký nedostatek,hned ho "vypíchl" v "Stěngazetu",v klubovně vyvěšeném.To bylo jeho žihadlo i koření života.Dovedl vše říci přímo,bez okolků.Od něho se to však sneslo. ....bratři,to je celkem dobrý nápad,ta otázka se musí ventilovat...,ale poslechni,nešlo by to udělat jinak?.. Svoje zkušenosti přeneal změnou působiště do Bratisla­ vy,kde byl činný v Krajinském výboru a SLŠ.V r. 1935 překvapil oženil se se skautskou vůdkyní s.Vlastou tóoláčkovou z Brna, že tato dvojice nezklamala,nemusíme pochybovat. Napsal Kleiw&chter-Nonni v časopise Skaut-junák r.22,č.6,str.88

156

B O Ž E N A S T Í B L O V l profesorka ,instruktorka L Š skautek 1946 Stručná zpráva z novin oznámila: V Praze zemřela slečna Božena Stýblová, profesorka v.v.Pohřeb zesnulé konal se ve středu 20.1istopadu 1946 z kostela sv. Václava na hřbitově vinohradském. S odstupem doby není snadné zís­ kat potřebné životopisné údaje předních obětavých skautských činovníků a činovnic. Sestra Božena je jedna z těch,která zůstává v naší paměti avšak nejběžnější údaje nejsou k dispozici. Vystudovala a byla profesorkou tělocviku a v branné výchově jmenována docentkou.Byla první že­ nou v této výchově. Přednášela na dívčích Lesních školách.Byla přísná,velmi oblíbená,protože mnoho naučila. Na Mezinárodní LŠ ve Zlíně 1937 přednášela rovněž bran­ nou výchovu, překl ádal a sestrám, česky mluvícím, je jich přednášky ěo angličtiny a francouzštiny. Za druhé světové války byla internována v koncentračním táboře.Co vytrpěla,sdílela jen po částečkách když se vrátila. Pracovat nemohla,jak byla zubožena.Za několik dní po návratu nastoupila léčení v nemocnici pod Petřínem,na Malé Straně,kde měl 20. dívčí oddíl klubovnu.Skautky ji navštěvovaly po dvou nebo po třech,aby ji neunavily. Jejich příchod vždy vítala. Na prsou neměla pokožky,všechno červené,nejen zranění po týrání,ale i pokračující rakovina.Byla mnoho týrána,zvláště na rukou mlácením pažbou. Tak dokonala jedna z prvních pražských skautek a předních činovnic.Na poslední cestě ji vyprovodily skautek i světlušky na Vinohradský hřbitov,kde je pochována. Sestra Stýblová však nevymizí z paměti všech skautek,které ji znali.Její pečlivě připravované některé přednášky jsou docho­ vány v celostátním archivu Lesních škol.

157 2 údajů mnč.A.Moravcové

Ing. D r 4 Pravdomil

Svoboda,

p r o f e s o r , d e n d r o l o g , o d b o r n ý spisovatel,ředitel botanické zahrady ▼ P r ů h o n i c í c h , v y d a v a t e l časopis Lov v Příbrami, yedoueí w oodcraft e r s k é h o k m enu a tábora

1*4.1908

-

16.3.1978

N a rozen v P r o s t ě j o v ě ,zemřel v Praze.Působil ja­ ko p r o f e s o r pěstování lesů na lesnické fakultě Vysoká školy technického učení v P r aze,byl ředitelem botanické zahrady ▼ P r ů h o n i c í c h u Prahy. V

mládí žál v Příbrami, studoval na reálce.

v Pol o v i n ě dvacátých let vedl woodcra f t e r s k ý kmen v PříV brami po učiteli K u p k o v i a letní tábor v Údolí mlh na Lišnici u Orlíka. Zdařile k r e s l i l setonovským stylem v přírodě p t á k y ,z v í ř a t a ,r o stliny a pod. a psal o jejich životě v časopise V a t r a . V y d á v a l také rozmnožovaný junácký časopis Lov v Příbrami. Jeho p u b l i k a c e :Lesy Liptovských Tater,Nese lípy, Naše listnáče v zimě,0 t o p o l e c h ,nejrychlejších rostoucích d ř e v i n á c h ,K ř i v o k l á t s k é lesy, Život lesa, Nauka o lese, lesní dž«viny,Dendrologie Slovenského středohoří aj.

158

O

B

S

A

H stránka

Titulní list D o p r o v o dné slovo

1 2 <*

Jména osobnosti z l*padesátky N o s i t e l é řádu Stříbrného vlka

4 5

První devatero p o d o b e n e k životopisy Aleš M i k u l á š Beneš Blažej B e n e š o v á Marie Beránek F r antišek Bibr Josef Bobek F r a n t i š e k

6

Buršík Bohuslav Čapek Alois Cihák F e l i x Druhé devatero pod o b e n e k ž i v o t o p isy Filip Ladislav MUDr Hodž* M i lan Dr

7 11 15 21 23 27

3

-10 - 15 - 20 - 22 - 26 «* 29

30 - 31 32 33 - 36 37 38 - 43 44 - 45

Holešák Zdenek Hora K a rel MU D r

46 47 - 51

J anS e k Ivan RNDr CSc

52 - 53

Job Ludvík Ing jfizl Jan

54 55 - 56

Kipling- Rudyard Klecanda Vladimír

57 58 - 59

Třetí devatero poaofednek životo p isy Koudela Prokop Kraft Zdeněk K r č m á ř Josef Ing K r š k o v á - V a e k o v á Růžena

60 61 - 66 67 - 68 69 70 - 72

159

stránka M a c h a r Josef Svatopluk

73 - 74

M e j s n a r - K a r e l JUDr M i e h l Jaroslav PhMr M i c h l V l a d i m í r MUDr Mička Vil é m MUD r

75 76 - 77 78 79

¿»tvrté devatero p o d o b e n e k život o p i sy M i l č i c o v á Emilie

80 81-

83

M l a d ě j o v s k á Mira PhDr

84

N e beský Josef N e u d ö r f e l Josef MUDr Novotný Antonín

87-

85 86 89

O d e h n a l Dušan

90-

94

Pa live o V i ktor RNDr

95- 100

P e t r ů Adolf Ing Pobuda Ja r o s l a v Páté devatero p o d o b e n e k

101- 102 103- 104 105

životopisy Pospíšil-.Miroslav Průcha K a rel PhDr

106 107- 114

P u n č o c h á ř Jan R e m e š o v á Olga

115- 117 118- 119

S mltalová Marie Simsa J a roslav PhDr Sišák F r a n t i š e k Škarda E v žen Ing Srobár Vávro M U D r

120- 121 122- 124 125- 126 127 128

Patero p o d obenek život o p i s y Štáfl E v žen

129 130- 131

Stefánik Milan Rostislav PhDr Tomsa Ja r o s l a v

132 133- 134

Vacek M i l a n M U D r Wolker Jiří

135- 137 138

160

stránka 14 ž i v otopis ů bez p o d o b e n e k Drtina F r a n t i š e k + P r o k o p Grus Jiří Ing Hanzelka Fr a n t i š e k Ing Holešák Ja r o s l a v Josíf ek-.Vls dimír

139 - 140 141 142 143 144

M a r e k J a romír Ing

145 - 149

Novák J a roslav PhDr Pipka B o h u m i l Bašín A l o i s Dr Stopka F e r d i n a n d

150 151 - 152 153 154

Šrámek Augustin v Stefan Josef Ing Stýblová Božena Svoboda P r a v d o m i l O b s a h o vý list

155 156 157 158 159 — 161

V y h otoveno prů k l e p e m lOx pro vlastní potřebu 1 F í z a , 2 Šaman* 3 Punta, 4 Vendy, 5 Mánek, 6 Windy , 7 Bidlo, 8 Jack, 9 Baron, 10 Zubr Vyh r a ž en souhlas k jakékoliv reprodukci* IIIQ 1988

161