A.
KAR E L ČAPEK
„O R Ů Z N Ý C H S O U D C Í C H“ Každému člověku se někdy stane, že dejme tomu zkrátka do něčeho šlápne a táhne to s sebou na botě. Není to o sobě řádné neštěstí a také to nevrhá žádného stínu ani na osud, ani na charakter postiženého; ale osvětluje to jeho bližní, neboť se v takovém případě projevují několikerým způsobem. Tak například jeden druh lidí si všimne nehody, a dokonce se na ni podívá co nejnápadněji neúprosným a vítězným pohledem; načež přistoupí k postiženému a řekne mu hodně hlasitě (s takzvanou nádhernou přímostí) asi toto: „Člověče, vy jste do něčeho šláp; no, vy jste to rozmáz! Ale ovšem, je to vidět, to máte marné; čím více to schováváte, tím je to horší. Fuj, já s vámi ani nebudu stát, vždyť se každý po vás ohlíží.” Načež uspokojen a hrd sám na sebe vás opustí
Chaplin ve svém prvním filmu (1914),zdroj: Wikimedia Commons
zdrceného a nadobro zahanbeného. Druhý druh lidí se k vám v tomto trapném případě ani nehlásí; mine vás širokým obloukem a v nápadném spěchu a přitom si myslí: „Bodejť, budu si s ním dělat ostudu! Ostatně mu to patří; to je švanda, jen ať si s tím běhá; to bych byl blázen, abych ho na to upozorňoval! Co tě nepálí, nehas, a máúcta.” Třetí druh lidí (na které nyní obzvláště myslím) si všimne vašeho úrazu a začervená se v náramných rozpacích. „Ježíšmarjá,” řekne sám sobě tento druh lidí, „já ho v tom nemohu nechat! Ale říci mu to také nemohu, protože předně se to jaksi nehodí a za druhé by ho to uvedlo do rozpaků a mrzelo a trápilo. A chudák, on o tom neví! A chudák, on to raději vůbec nesmí vědět!” Tu vás tento člověk vezme pod paží a táhne vás někde stranou a řekne třeba: „Poslouchejte, to je hrozně příjemné šoupat nohama po zemi; prosím vás, zkuste to, uvidíte, jak se vám to bude líbit. Nebo takhle trochu se brouzdat trávou; pro všecko na světě, zkuste to!” A když tak nebo jinak zbaví konečně vaši botu hanebné poskvrny, uleví se mu a pln štěstí se vám poroučí a nechá ve vás dojem člověka trochu divného a dětinského; neboť to už je osud dobrých úmyslů, že jsou obyčejně zneuznány. Každý člověk v životě do něčeho chtě nechtě šlápne; každý někdy udělá chybu, hloupost, nešikovný krok; každý se někdy nějak zamaže a zaneřádí a zahodí. A každý pak pozná ten trojí druh lidí: jedny, kteří s „nádhernou přímostí” a osobní rozkoší přidrží váš nos rovnou do toho trapného a kormutlivého, co vás potkalo, kteří vám, jak se říká, „nastaví zrcadlo”; druhé, kteří s lehkou ironií a tajným dostiučiněním vás „nechají v tom”, hlavně potěšeni tím, že jim se to nestalo; a konečně ty třetí, ty rozpačité dobráky, kteří váš úraz, vaše pokoření, váš špatný krok hledí zamluvit a zastřít ne před sebou, ale před vámi samotnými. První typ s celou křepkostí své lásky k pravdě vám řekne na potkání, že jste špatný a neschopný chlap a že jste provedl tuhle či onu pitomost, ačkoliv to vše do jisté míry sám víte, nebo vědět nikterak nechcete. Druhý typ vás jakýmsi podezřelým úsměvem, nějakou oklikou nebo obecnou narážkou jenom znepokojí a tiše se pase na tom, jak jeho hrot sedí; nechce vás ani napravit, ani urazit, nýbrž jen kochat se na své osobní převaze; tito mlčící soudcové jsou ti 1
nejkrutější. Třetí typ bere jaksi na sebe vaši chybu nebo slabost; stydí se za ni, trpí jí a namáhá se zoufale nějak ji zahladit nebo odčinit: jako by byl spoluvinen na vaší úhoně, jako by na něm bylo za ni se omlouvat nebo ji odpykat. Jsou takoví lidé, byť si myslíte, že jich je málo. A jednou, na posledním soudě, vyjde najevo vše, do čeho jsme zaživa špatně šlápli. Pak budeme stát buď před nekonečným samosoudcem, o jehož jurisdikci nehrubě mnoho víme, nebo snad před tříčlenným senátem, jak se domnívali staří Řekové. Ale pak by bylo možno, že by ti tři, totiž Mínós, Aiakos a Rhadamanthys, měli rozděleny úlohy docela tak jako naši soudcové zde na zemi. Mínós, fanatik pravdy, nám zahřímá rovnou do očí všechny naše hříchy, viny, chyby, hlouposti, špatnosti, volovinky a krajně nedůstojné poskvrny, kterými jsme pokryti od hlavy až k patě; nesmlčí nic, a my budeme stát jako politi jeho posmrtnou a bezohlednou hrubostí. Aiakos se bude jen ušklíbat a prohodí něco o „jistých lidech” a „jistých činech, o kterých se netřeba šířit”, a studeně nás propíchne svým nebeským a neskonalým opovržením. Ale Rhadamanthys se bude za nás červenat a za nás se trápit a potit se, a potom v nebeských rozpacích, místo aby nás vinil či soudil, řekne dejme tomu: „Koukejte se, jak krásně tamhle svítí ta hvězdička, jak se honem jmenuje, Procyon,” nebo něco podobně zbytečného a dobře míněného, a my budeme cítit, že v něm jediném máme zastání. Nuže, ať jsem cokoliv kdy provedl nebo do čehokoliv šlápl, odvolávám se k soudci Rhadamanthovi. (Vyšlo poprvé v Lidových novinách v roce 1922. Součástí výboru: Karel ČAPEK: Jak se co dělá. O lidech. Ed. M.Halík. Československý spisovatel 1960. S.205-207. Dostupné též elektronicky na webu na adrese: http://ld.johanesville.net/capek-81-od-cloveka-k-cloveku-i-?page=101)
2
B.
Práce s textem
Orientace v textu 1)O jakém jevu zde Karel Čapek píše? ......................................................................................... 2)Podle jakého kritéria autor rozlišil různé druhy lidí? ......................................................................................... ......................................................................................... 3)Do jaké míry je onen jev aktuální v dnešní době? Proč? ......................................................................................... ......................................................................................... 4)Jaký je podle autora osud dobrých úmyslů? Jak končí? ......................................................................................... ......................................................................................... 5)Který typ lidí (soudců) je podle autora nejkrutější? .......................................................................................... .......................................................................................... 6)O jakých lidech si budou čtenáři myslet, že jich je málo? ........................................................................................... 7)Kdo je onen „nekonečný samosoudce“? ........................... 8)O jakém soudu autor vlastně píše v předposledním Zdroj: Wikimedia Commons odstavci? ............................................................................. 9)Odkud autor převzal představu o třech soudcích? ............................................................................................................................................................. 10)Který ze tří soudců je autorovi nejsympatičtější? Proč právě on? ............................................................................................................................................................ Čtenářská gramotnost 1)Určete co nejpřesněji žánr textu. Vyberte z nabídky ten nejpřiléhavější: a) fejeton b) esej c) úvaha d) vypravování e) polemika 2)Za jak vážnou nehodu považuje Karel Čapek „šlápnutí do něčeho“? Který ze jmenovaných názorů se nejvíc blíží autorovi? a) Petr: „Je to jen drobné neštěstí, drobná nehoda, která jen nepatrně poznamená život oběti.“ b) Jana: „Vlastně to není nic. Ani neštěstí. To se stane každému. Zajímavé jsou jen reakce okolí.“ c) Hedvika: „Tato nehoda člověka zdrtí, steně jako je zdrceno okolí její oběti.“ d) Karolína: „Ať člověk spáchá cokoli, měl by se odvolat k soucitnému soudci.“ 3)Které z uvedených slov by Čapek mohl přijmout jako vlastnost prvního druhu lidí? a) hrdost b) prchlivost c) prudérnost d) upřímnost 4)Které z uvedených slov by Čapek mohl přijmout jako vlastnost následujícího druhu lidí? a) škodolibost b) úzkostlivost c) uzavřenost d) lhostejnost 3
5)Které z uvedených slov by Čapek nemohl přijmout jako jeden z možných pocitů třetího druhu lidí? a) úcta b) obdiv c) soucit d) stud 6)Kterou ze čtyř postav celého Čapkova textu nejlépe vystihuje fotografie Ch. Chaplina z první stránky (s.1)? Proč? .......................................................................................................................... 7)Pokuste se v množství postav Zolova románu „Zabiják“ objevit všechny tři druhy lidí: První typ: ........................................................................................................................................... Druhý typ:........................................................................................................................................... Třetí typ: ........................................................................................................................................... 8)Pokuste se nesouhlasit s autorovým rozdělením lidí do uvedených tří druhů. Proto se pokuste o novou, modernější typologii, tentokrát založenou na pozorování vašich vrstevníků ze školy. Jak budou reagovat, když si něco ponesete na botě? První typ: ........................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................ Druhý typ:........................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................. Třetí typ: ........................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................ 9)Ke kterému z vašich tří soudců byste se nejraději odvolali? Proč? ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ 10)Pokuste se z textu odvodit, jak si Karel Čapek představoval posmrtný život. Opište věty, které o jeho názoru cosi prozrazují: ........................................................................................................... ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ 11)Co z opsaných vět vyplývá? Co lze tvrdit o jeho názoru na život po smrti? ............................................................................................................................................................ 12)Nyní pozorně pozorujte Čapkovu postavu třetího typu lidí a třetího soudce. Porovnejte ji se třemi velkými postavami světové kultury, o kterých jste se již učili. Pokuste se u každé objevit tři shodné rysy. SROVNÁNÍ TŘETÍHO SOUDCE A TŘÍ VELKÝCH POSTAV Postava
Tři rysy postavy shodné se třetím soudcem
Babička Boženy Němcové
1............................................................................ 2............................................................................ 3............................................................................
Stařec Santiago Ernesta Hemingwaye
1. .......................................................................... 2. .......................................................................... 3. ..........................................................................
Ježíš podle Nového zákona
1. .......................................................................... 2. .......................................................................... 3. ..........................................................................
4
C.
Stylistická cvičení
Slovní zásoba 1)Určete význam těchto tří cizích slov: a) jurisdikce (7.odst.) = .................................. ...................................................................... ...................................................................... b) fanatik (7.odst.) = .................................... ...................................................................... ...................................................................... c) ironie (5.odst.) = ........................................ ...................................................................... ...................................................................... 2)V textu lze najít některá méně obvyklá, tj. Chaplin v roce 1915, zdroj: Wikimedia Commons knižní slova. Nahraďte podtržená slova ve větách tak, aby smysl vyjádření zůstal nezměněn. a) Přidrží váš nos rovnou do toho trapného a kormutlivého, co vás potkalo. (5.odst.) ........................................................................................................................................................ b) Osvětluje to jeho bližní. (1.odst.) ........................................................................................................................................................ c) Řekne vám s celou křepkostí své lásky k pravdě, že jste špatný chlap. (6.odst.) ........................................................................................................................................................ d) Váš špatný krok hledí zastřít před vámi samotnými. (6.odst.) ....................................................................................................................................................... e) Chce se kochat jen na své osobní převaze. (6.odst.) ........................................................................................................................................................ 3)Typickým znakem Čapkova stylu je užívání synonymních výrazů. V našem textu se autor pokusil několikrát pojmenovat úvodní situaci člověka, při které si nechtěně do čehosi šlápne. Na začátku druhého odstavce pro ni použil slovo nehoda. Najděte další pojmenování. 1. Nehoda 5. ........................................ 2. .................................... 6. ......................................... 3. ................................... 7. ......................................... 4. ................................... 4)Daleko snaze se vám budou vyhledávat synonyma pro lexém naše hříchy z předposledního odstavce. Pokuste se ale ukázat, že mezi jednotlivými synonymy existují jemné významové rozdíly. Čapkem uvedená synonyma pro slovní spojení „naše hříchy“ (ze 7.odstavce) Synonymum
Významový odstín
1.Naše........................................ 2.Naše ....................................... 3.Naše ....................................... 4.Naše ....................................... 5.Naše ....................................... 6.Naše .......................................
5
Příklad denotátu
5)Najděte v textu jedno přísloví a opište ho. ...................................................... ...................................................... 6)Najděte v autorské řeči alespoň jedno slovo s výrazně expresivním příznakem. ...................................................... 7)Porovnejte lexikum celého textu s úvahou Byla to revoluce? ...................................................... ...................................................... ...................................................... ...................................................... ...................................................... ...................................................... Chaplin ve slavném filmu Diktátor z roku 1940; ...................................................... Zdroj: Wikimedia Commons 8)Proč se slovní zásoba obou textů tolik liší? ............................................................................................................................................................. ............................................................................................................................................................ Skladba 1)Proč Karel Čapek v prvním odstavci neoddělil slova dejme tomu čárkami? ............................................................................................................................................................ 2)Proč jsou naopak čárkami ve druhém odstavci oddělena slova no, fuj? ............................................................................................................................................................ 3)Najděte ve druhém odstavci příklad stupňovacího poměru. Opište alespoň spojovací výrazy. ............................................................................................................................................................ 4)Z kolika vět se skládá druhé souvětí prvního odstavce? ................................................................... 5)Proč je v posledním souvětí sedmého odstavce čárka před a potom? ............................................................................................................................................................ 6)Napište větné schéma tohoto souvětí (z předchozího úkolu): ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ 7)Určete druh poslední vedlejší věty čtvrtého odstavce: ...................................................................... 8)Najděte v celém textu jinou vedlejší větu stejného druhu a opište ji: ............................................... ............................................................................................................................................................ 9)Opište z textu alespoň jeden případ spojky nebo ve slučovacím poměru: ............................................................................................................................................................ 10)Určete druh nebo poměr věty ze druhého odstavce, jež začíná slůvkem načež: ............................................................................................................................................................ 11)Napište větné schéma prvního souvětí šestého odstavce: ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ 6
Výstavba textu 1)Pozorujte text z hlediska tradičního rozdělení na úvod, stať a závěr. Určete, jak jsou jednotlivé části rozčleněny: Úvod = ............................................................................................................................................... Stať = ................................................................................................................................................ Závěr = ............................................................................................................................................... 2)Do tabulky zaznamenejte témata jednotlivých odstavců. Do jednoho sloupce vepište pojmenování tématu podle klíčových slov vyskytujících se přímo v daném odstavci. Do dalšího sloupce napište vlastní větu, která vystihne téma daného úseku. Témata odstavců textu „O různých soudcích“ Odstavec Téma formou klíčových slov
Téma formou věty
První Druhý Třetí Čtvrtý Pátý Šestý Sedmý Osmý 3)Podle předchozí tabulky vysvětlete funkci pátého odstavce, začínajícího slovy „každý člověk“. Jakou novou informaci přináší? Jakou roli hraje v celém textu? ............................................................................................................................................................ ............................................................................................................................................................ 4)Vystihuje nadpis obsah a zaměření celého textu? Proč? ............................................................................................................................................................ 5)Proč nadpis začíná slovem „O“? Nápovědu můžete najít na s.2 v závorce. ............................................................................................................................................................ 6)Pokuste se sami vymyslet údernější a pro čtenáře zajímavější název textu. ............................................................................................................................................................ 7)Vyskytuje se v textu ještě jiné téma, které není obsaženo v nadpisu? Pokud ano, napište, o které téma jde a kde se v textu vyskytuje. ........................................................................................................................................................... 8)Který odstavec je v textu nejdelší? Proč právě on? Pokuste se formulovat hypotézu opřenou o věrohodná fakta. ............................................................................................................................................................ 9)Posuďte text z hlediska žánrového. Na s.3 jste již text vymezili jako fejeton. Nyní prověřte, jak zdatně se Karel Čapek vyrovnal se třemi požadavky na tento publicistický žánr. Splňuje text „O různých lidech“ kritéria fejetonu? Kritérium
Škála 0-10
Příklady splnění daného kritéria v textu
AKTUÁLNOST ORIGINALITA HUMOR 7
D.
Náměty k tvůrčímu psaní
1) Napište fejeton se stejným nadpisem a se stejným tématem, ale vytvořený podle vaší typologie z úkolu 8 na straně 4. Opakuji, že tři typy osob musí vycházet z vašich zkušeností ze školy. Lze se inspirovat Čapkem, není však dovoleno kopírovat jeho věty. 2) Napište fejeton se stejným nadpisem, ale s jiným tématem. Zaměřte se na své současné učitele a pokuste se je s humorem rozčlenit do několika typů – podle toho, jak odlišně reagují ve shodné situaci. 3) Možná v sobě různé typy skrýváte vy sami. Napište tedy fejeton s názvem „O různých Jakubech“ (podle toho, jak se jmenujete). A s humorem porovnejte těchto několik vašich odlišných Já. 4) Místo na lidi se můžete zaměřit na typologii trapných situací. Pište o nich fejeton s novým názvem. Aby byl text zábavný, zmiňujte se o vlastních pokořujících nehodách a pokuste se je s „odborným“ nadhledem rozčlenit do kategorií. 5) Už jste někdy do něčeho šlápli? Vytvořte legrační fejeton o pocitech takto postiženého člověka. Snažte se, aby výustil v silnou pointu. 6) Snad ve svém okolí znáte někoho, kdo by mohl být vzácným příkladem Čapkova třetího druhu lidí. Nepište však jeho charakteristiku, ale uveďte jeho počínání do humorného kontrastu s nějakým aktuálně známým člověkem. Tak by měl vzniknout originální fejeton. 7) Nemusíte psát jen o šlápnutích, ale i o jiných běžných, byť ponižujících situacích. Zde je jejich přehled: pády, vady na oblečení, tělesné projevy v nevhodných situacích, omyly při identifikaci lidí, nešikovná poškození cizích věcí, přeřeknutí a další situace. Vyberte si jednu z nich Chaplin v roce 1915 ve filmu a pojednejte o ní fejetonově tak, aby četba přinášela The Tramp; zdroj: Wikimedia Commons, odlehčující uvolnění (nikoli další trapnost). 8) Trapasy nepostihují jen jejich samotné aktéry. Pokořující okolnosti se týkají také všech svědků. Vzpomínejte tedy v humorném fejetonu, jak jste se nachomýtli do těchto nešťastných příhod a jak jste nechtěně přispěli k ještě většímu ponížení jejich obětí. 9) Jak do ničeho nešlápnout. Tak se bude jmenovat fejeton, který napíšete jako nadsazený návod pro lidi zdrcené maléry. Ukážete jim, co všechno mají udělat, aby se jim nepřihodila ani nejmenší trapná nehoda. Humor fejetonu spočívá v reálné nemožnosti uvedený návod splnit. 10) I slon si občas stoupne do ... To by mohl být fejeton o člověku–velikánovi, obdivovaném slavném jednotlivci, který se v trapné situaci zachoval s velkorysým nadhledem. Nejlepší by bylo, kdyby příklad vycházel z vašeho osobního setkání s tímto člověkem.
8
