St‡rnut’ a politika zamžstnanosti ‰esk‡ republika
Organizace pro ekonomickou spolupr‡ci a rozvoj
Ministerstvo pr‡ce a soci‡ln’ch vžc’ ‰eskŽ republiky
ORGANIZACE PRO EKONOMICKOU SPOLUPRçCI A ROZVOJ
Podle ‹l‡nku 1 òmluvy podepsanŽ v PaÞ’ìi dne 14. prosince 1960, kter‡ nabyla œ‹innosti dne 30. z‡Þ’ 1961, podporuje Organizace pro ekonomickou spolupr‡ci a rozvoj (OECD) politick‡ opatÞen’ s c’lem: ¥ dos‡hnout co nejvyää’ho trvale udrìitelnŽho ekonomickŽho róstu a zamžstnanosti a rostouc’ ìivotn’ œrovnž v ‹lenskùch zem’ch, udrìovat pÞitom finan‹n’ stabilitu a pÞispžt tak k rozvoji svžtovŽho hospod‡Þstv’; ¥ pÞispžt ke zdravŽ ekonomickŽ expanzi v ‹lenskùch i ne‹lenskùch zem’ch v procesu ekonomickŽho rozvoje; ¥ pÞispžt k expanzi svžtovŽho obchodu na mnohostrannŽ nediskrimina‹n’ z‡kladnž v souladu s mezin‡rodn’mi z‡vazky. Zakl‡daj’c’mi ‹lenskùmi st‡ty OECD jsou Rakousko, Belgie, Kanada, D‡nsko, Francie, Nžmecko, Ûecko, Island, Irsko, It‡lie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, ápanžlsko, ávŽdsko, ávùcarsko, Turecko, Velk‡ Brit‡nie a USA. Dodate‹nž se ‹lenskùmi st‡ty staly (den pÞ’stupu v z‡vorce): Japonsko (28. dubna 1964), Finsko (28. ledna 1969), Austr‡lie (7. ‹ervna 1971), Novù ZŽland (2. kvžtna 1973), Mexiko (18. kvžtna 1994), ‰esk‡ republika (21. prosince 1995), Ma“arsko (7. kvžtna 1996), Polsko (22. listopadu 1996), Korea (12. prosince 1996) a Slovensk‡ republika (14. prosince 2000). Na pr‡ci OECD se pod’l’ Komise EvropskŽho spole‹enstv’ (‹l‡nek 13 òmluvy o OECD).
Origin‡l byl publikov‡n OECD v angli‹tinž pod n‡zvem: AGEING AND EMPLOYMENT POLICIES CZECH REPUBLIC. PÞeklad do ‹eätiny pÞipravilo Ministerstvo pr‡ce a soci‡ln’ch vžc’ ‰eskŽ republiky.
© OECD 2004 OECD Publications, 2, rue AndrŽ-Pascal, 75775, PARIS CEDEX 16. Translations © Ministerstvo pr‡ce a soci‡ln’ch vžc’ ‰eskŽ republiky, 2004 (‹eskŽ vyd‡n’).
ISBN 80-86552-97-7
PÛEDMLUVA Starä’ lidŽ nab’zej’ obrovskou potenci‡ln’ hodnotu podnikóm, n‡rodn’mu hospod‡Þstv’ a celŽ spole‹nosti. Bohuìel, s ohledem na Þadu veÞejnùch opatÞen’ a podnikovùch praktik, kterŽ vytv‡Þej’ v‡ìnou bariŽru pro jejich zamžstn‡v‡n’, pÞedstavuj’ ‹asto takŽ nevyuì’vanù a diskriminovanù zdroj. Ûada z tžchto opatÞen’ a praktik je pozóstatkem minulosti. Je proto potÞeba pÞekonat tradi‹n’ stereotypy vó‹i st‡rnut’, abychom mohli vyuì’t potenci‡ln’ hodnotu st‡le rostouc’ho po‹tu starä’ch ob‹anó, z nichì mnoz’ by ve skute‹nosti dali pÞednost delä’mu pracovn’mu zapojen’, za vhodnùch podm’nek. V souvislosti se st‡rnut’m populace podalo OECD obä’rnŽ zpr‡vy o potÞebž reforem systŽmu veÞejnùch dóchodó a opatÞen’ k pÞed‹asnŽmu odchodu do dóchodu. NicmŽnž, tyto reformy nebudou posta‹ovat k povzbuzen’ z‡jmu o pozdžjä’ odchod do dóchodu a k omezen’ rizika budouc’ho nedostatku pracovn’ch sil. Dalä’ opatÞen’ jsou potÞebn‡ v oblasti odmžËov‡n’ v äedŽ ekonomice, v boji proti vžkovŽ diskriminaci a negativn’m postojóm k pr‡ci ve vyää’m vžku. Je tÞeba zlepäovat kvalifikaci starä’ch lid’ a jejich pracovn’ podm’nky a lŽpe ãaktivovatÒ starä’ uchaze‹e o zamžstn‡n’. Relativnž m‡lo toho v’me o tom, co se džl‡ nebo co by se mžlo džlat v tŽto oblasti. Z tžchto dóvodó na po‹‡tku roku 2001 rozhodl Vùbor OECD pro zamžstnanost, pr‡ci a soci‡ln’ vžci (ELSAC) uskute‹nit tematickù pÞehled opatÞen’ ke zlepäen’ vyhl’dek starä’ch pracovn’kó na trhu pr‡ce, zamžÞuj’c’ se jak na stranu nab’dky, tak i na stranu popt‡vky po pr‡ci. Pro œ‹ely tohoto tematickŽho pÞehledu bylo rozhodnuto definovat starä’ pracovn’ky jako pracovn’ky ve vžku 50 a v’ce let. Vžk 50 let oväem neznamen‡ podm’nku nebo pÞedžl, podle kterŽho by se mžlo definovat, kdo je starù a kdo nen’. Vn’m‡n’ toho, jak je kdo starù, je neodmyslitelnž subjektivn’ a jen nepÞ’mo je spojeno s chronologickùm vžkem. NicmŽnž, v mnoha zem’ch vžk 50 let pÞedstavuje po‹‡tek poklesu ekonomickŽ aktivity pracovn’ch sil podle vžku. Kromž toho, za œ‹elem mezin‡rodn’ho srovn‡v‡n’ je vhodnžjä’ odkazovat na stejnou vžkovou skupinu ve väech zem’ch. Takto väechny odkazy na ãstarä’ pracovn’kyÒ v tŽto zpr‡vž by mžly bùt br‡ny jako odkazy na pracovn’ky ve vžku 50 let a v’ce (nebo v nžkterùch pÞ’padech, kdy chyb’ pÞ’sluänŽ œdaje, pracovn’ky ve vžku 55 let a v’ce) a nemžlo by se na nž nahl’ìet tak, ìe to znamen‡, ìe väichni pracovn’ci v tŽto vžkovŽ skupinž jsou sami o sobž ãstaÞ’Ò. Tato zpr‡va o ‰eskŽ republice je jednou z Þady asi dvaceti n‡rodn’ch zpr‡v, kterŽ budou publikov‡ny OECD v r‡mci tematickŽho pÞehledu opatÞen’ ke zlepäen’ vyhl’dek starä’ch pracovn’kó, kterù pÞipravil Raymond Torres. Na tŽto zpr‡vž se kromž nžho d‡le pod’leli Steven Tobin, Sylvain C—tŽ, OndÞej Schneider a JiÞ’ Ve(3)
‹ern’k. Technickou pomoc a statistickŽ vùpo‹ty poskytli Sylvie Cimper, Alexandra Geroyannis, Clarisse Legendre a Judy Zinnemann. N‡vrh zpr‡vy byl projedn‡n na semin‡Þi ãOpatÞen’ ke zlepäen’ vyhl’dek starä’ch pracovn’kó na trhu pr‡ceÒ, kterù zorganizovalo Ministerstvo pr‡ce a soci‡ln’ch vžc’ ‰eskŽ republiky v Praze dne 5. prosince 2003. Diskutuj’c’mi na semin‡Þi byli z‡stupci pÞ’sluänùch ministerstev, soci‡ln’ch partneró, nevl‡dn’ch a vùzkumnùch organizac’ a akademickŽ sfŽry. Tato z‡vžre‹n‡ zpr‡va, kter‡ je doplnžna o poznatky a pÞipom’nky vznesenŽ na semin‡Þi, je publikov‡na na z‡kladž rozhodnut’ gener‡ln’ho tajemn’ka OECD. *** Tato zpr‡va byla projedn‡na na n‡rodn’m semin‡Þi a je publikov‡na pouze v angli‹tinž a v ‹eätinž. AnglickŽ vyd‡n’ je doplnžno o pÞeklad z‡vžró a doporu‹en’ ve francouzätinž.
OBSAH SHRNUTê HLAVNêCH POZNATKñ A DOPORU‰ENê
9
Vùzvy pÞed n‡mi: rychlù proces st‡rnut’ a pÞed‹asnù odchod z trhu pr‡ce Vliv ned‡vnùch reforem na tyto vùzvy Dalä’ reformy dóchodó a pracovn’ch pÞ’jmó OdstraËov‡n’ pÞek‡ìek na stranž zamžstnavateló pÞi pÞij’m‡n’ a zamžstn‡v‡n’ starä’ch pracovn’kó Zlepäov‡n’ schopnosti uplatnžn’ starä’ch pracovn’kó na trhu pr‡ce
9 9 10 12 13
*** òVOD
15
Kapitola 1. VøZVY PÛED NçMI
17
1. DemografickŽ skute‹nosti 2. Potenci‡ln’ ekonomickŽ a soci‡ln’ dósledky 3. Kl’‹ovù faktor v pozad’ projekc’: chov‡n’ starä’ch pracovn’kó na trhu pr‡ce
17 20 20
Kapitola 2. SOU‰ASNç SITUACE STARáêCH PRACOVNêKñ NA TRHU PRçCE
25
1. ‰eskù trh pr‡ce Ð sou‹asn‡ charakteristika 2. Situace starä’ch pracovn’kó na trhu pr‡ce 3. Nezamžstnanost mezi starä’mi pracovn’ky: charakteristiky a tendence
25 25 32
Kapitola 3. OCHRANA LIDê PÛI SOU‰ASNƒM POSILOVçNê POBêDEK K PRçCI: òLOHA SYSTƒMU SOCIçLNêHO ZABEZPE‰ENê
37
1. Dóchody a dalä’ soci‡ln’ d‡vky dostupnŽ starä’m pracovn’kóm: podm’nky pro jejich poskytov‡n’ 2. Vliv dóchodó a jinùch soci‡ln’ch d‡vek na motivaci k pr‡ci 3. Sou‹asn‡ politick‡ diskuse
37 48 53
Kapitola 4. ODSTRAÅOVçNê BARIƒR NA STRAN• ZAM•STNAVATELñ 55 1. Person‡ln’ politika podnikó 2. N‡klady na pracovn’ s’lu (4)
55 59 (5)
3. Ochrana zamžstnanosti Ð pÞek‡ìka nebo jistota? 4. òprava pracovn’ch podm’nek 5. Subvencov‡n’ pracovn’ch n‡kladó pro starä’ pracovn’ky
63 65 68
Kapitola 5. POMOC STARáêM PRACOVNêKñM K ZêSKçNê PRçCE A POKRA‰OVçNê V ZAM•STNçNê
71
1. 2. 3. 4.
71 78 81 89
òloha lidskŽho kapit‡lu na trhu pr‡ce Zvyäov‡n’ kvalifikace starä’ch pracovn’kó je kl’‹ovou ot‡zkou Vùznam aktivn’ch programó na trhu pr‡ce UsnadËov‡n’ pÞ’stupu k samostatnŽ vùdžle‹nŽ ‹innosti
Kapitola 6. VYTVçÛENê VêCE PRACOVNêCH PÛêLEëITOSTê PRO VáECHNY
91
1. Stabiln’ makroekonomickù r‡mec 2. Alternativn’ zpósoby zvùäen’ ekonomickŽ œ‹asti a zamžstnanosti 3. Vz‡jemn‡ soudrìnost opatÞen’
91 91 95
BIBLIOGRAFIE
97
ZKRATKY ZEMê OECD
101
Seznam r‡me‹kó R‡me‹ek 3.1. R‡me‹ek 3.2. R‡me‹ek 3.3. R‡me‹ek 4.1. R‡me‹ek 4.2. R‡me‹ek 4.3. R‡me‹ek 4.4. R‡me‹ek 5.1.
Nejnovžjä’ dóchodovŽ reformy ávŽdsko zav‡d’ vžtä’ pruìnost do systŽmu starobn’ch dóchodó Sou‹asnŽ reformn’ n‡vrhy N‡rodn’ program pÞ’pravy na st‡rnut’ na obdob’ 2003-2007 Iniciativa EQUAL v ‰eskŽ republice Novelizace z‡kon’ku pr‡ce z roku 2000 Vl‡dn’ subvence zamžstnavatelóm Aktivn’ programy trhu pr‡ce a veÞejnŽ sluìby zamžstnanosti v ‰eskŽ republice R‡me‹ek 5.2. Nov‡ linie 50 plus ve VelkŽ Brit‡nii R‡me‹ek 6.1. N‡rodn’ pl‡n zamžstnanosti (NPZ)
38 49 53 58 59 64 69 81 87 92
Seznam obr‡zkó Obr‡zek 1.1. Pravdžpodobn‡ dŽlka ìivota pÞi doìit’ 65 let podle pohlav’, 2000 Obr‡zek 1.2. ProjektovanŽ trendy v m’r‡ch z‡vislosti, 2000-2050 (6)
18 19
Obr‡zek 1.3. ScŽn‡Þe róstu pracovn’ s’ly, 1950-2050 Obr‡zek 1.4. Ro‹n’ róst pracovn’ s’ly podle ãkonstantn’hoÒ scŽn‡Þe ve vybranùch ‹lenskùch zem’ch OECD, 1950-2050 Obr‡zek 1.5. Skute‹nù a z‡konem stanovenù vžk odchodu do dóchodu v ‹lenskùch zem’ch OECD, 2002 Obr‡zek 2.1. M’ra œ‹asti podle pohlav’ a vžku, 2002 Obr‡zek 2.2. M’ra œ‹asti starä’ch pracovn’kó ve vybranùch zem’ch OECD, 2002 Obr‡zek 2.3. M’ra zamžstnanosti starä’ch pracovn’kó (50-64 let) ve vybranùch ‹lenskùch zem’ch OECD, 2002 Obr‡zek 2.4. Rozd’ly v m’Þe zamžstnanosti mezi starä’mi pracovn’ky a prvotn’ vžkovou skupinou pracovn’kó, 1993-2002 Obr‡zek 2.5. Zamžstn‡n’ na zkr‡cenù pracovn’ œvazek podle pohlav’ a vžku, 2002 Obr‡zek 2.6. M’ry nezamžstnanosti podle vžku a pohlav’, 1993-2002 Obr‡zek 2.7. M’ry a trv‡n’ nezamžstnanosti podle vžku a pohlav’ ve vybranùch ‹lenskùch zem’ch OECD, 2001 Obr‡zek 3.1. VeÞejnŽ vùdaje na starobn’ dóchody, 2000-2050 Obr‡zek 3.2. Neaktivita z dóvodu nemoci nebo zdravotn’ho postiìen’ ve vybranùch ‹lenskùch zem’ch OECD, 2001 Obr‡zek 3.3. Cesty opuätžn’ trhu pr‡ce v roce 2002 Obr‡zek 3.4. VybranŽ soci‡ln’ d‡vky a jejich œroveË, 2001 Obr‡zek 3.5. Kompenza‹n’ ãdaËÒ pro ‹tyÞ‹lennou rodinu, 2001 Obr‡zek 4.1. VùdžlkovŽ profily podle vžku ve vybranùch zem’ch OECD Obr‡zek 4.2. VùdžlkovŽ profily podle vžku a stupnž vzdžl‡n’ v ‰eskŽ republice Obr‡zek 5.1. Rozd’l v m’Þe œ‹asti starä’ch pracovn’kó podle stupnž vzdžl‡n’, 2002 Obr‡zek 5.2. Postaven’ na trhu pr‡ce podle dosaìenŽho vzdžl‡n’ a vžku v ‰eskŽ republice, 2002 Obr‡zek 5.3. òroveË vzdžl‡n’ v zem’ch OECD podle pohlav’ a vžku, 2002 Obr‡zek 5.4. OdbornŽ äkolen’ starä’ch pracovn’kó podle druhu vùuky, 2001
21 22 23 26 27 28 29 30 33 34 41 47 51 52 54 61 62 72 73 75 79
Seznam tabulek Tabulka 2.1. Postaven’ starä’ch pracovn’kó na trhu pr‡ce podle pohlav’ a regionó, 2001 Tabulka 2.2. Postaven’ na trhu pr‡ce podle vžku a pohlav’, ‰esk‡ republika a OECD, 2001
31 35 (7)
Tabulka 3.1. Starobn’ dóchod v pomžru k hrubŽ a ‹istŽ prómžrnŽ mzdž, 1994-2003 Tabulka 3.2. PÞerozdžlovac’ œloha starobn’ch dóchodó, 2001 Tabulka 3.3. St‡tn’ pÞ’spžvek pro soukromŽ penzijn’ pÞipojiätžn’ Tabulka 3.4. ò‹ast v penzijn’ch fondech, 1994-2002 Tabulka 3.5. Vžkov‡ struktura œ‹astn’kó doplËkovùch penzijn’ch fondó, 1994-2002 Tabulka 3.6. Struktura dóchodó v ‰eskŽ republice, 1996-2003 Tabulka 4.1. ObecnŽ postoje k lidem starä’m 65 let podle vžkovùch skupin, 2001 Tabulka 4.2. Osobn’ zkuäenosti s vžkovou diskriminac’ na pracoviäti podle pohlav’, vžku a velikosti podniku, 2000 Tabulka 4.3. PÞ’spžvky na soci‡ln’ zabezpe‹en’ ve vybranùch ‹lenskùch zem’ch OECD, 2003 Tabulka 4.4. Pracovn’ œvazky podle pohlav’, vžku a vzdžl‡n’, 2001 Tabulka 4.5. Dóvody pro zkr‡cenù pracovn’ œvazek podle pohlav’ a vžku, 2002 Tabulka 4.6. PÞesvžd‹en’, ìe ãv 60 letech budu schopen vykon‡vat stejnou pr‡ci jako nyn’Ò podle kategorie povol‡n’, pohlav’ a vžku, 2000 Tabulka 5.1. Gramotnostn’ dovednosti podle pohlav’ a vžkovùch skupin, 1998 Tabulka 5.2. Pouì’v‡n’ ciz’ch jazykó v zamžstn‡n’ podle vzdžl‡n’, pohlav’ a vžku, 2001 Tabulka 5.3. OdbornŽ äkolen’ podle postaven’ na trhu pr‡ce, vzdžl‡n’, pohlav’ a vžku v ‰eskŽ republice, 2002 Tabulka 5.4. Rekvalifikace uchaze‹ó o zamžstn‡n’ podle vùsledkó a vžku, 2002 Tabulka 5.5. Podm’nky pÞijet’ novŽho nebo lepä’ho zamžstn‡n’ podle pohlav’ a vžku, 2001 Tabulka 5.6. Metody hled‡n’ zamžstn‡n’ podle pohlav’ a vžku, 2001 Tabulka 5.7. Zamžstnanost podle pohlav’ a vžku, 2002 Tabulka 6.1. Pod’l pracovn’kó podle po‹tu odpracovanùch hodin tùdnž, vžku a pohlav’, 2002 Tabulka 6.2. Osoby, kterŽ by si pÞ‡ly pracovat ve svŽm sou‹asnŽm zamžstn‡n’ mŽnž, stejnž nebo v’ce hodin, 2001
(8)
39 40 42 43 44 50 56 57 63 66 66
67 76 77 77 82 84 85 90 93 94
SHRNUTê HLAVNêCH POZNATKñ A DOPORU‰ENê Vùzvy pÞed n‡mi: rychlù proces st‡rnut’ a pÞed‹asnù odchod z trhu pr‡ce Proces st‡rnut’ obyvatelstva je v ‰eskŽ republice mnohem intenzivnžjä’ neì ve vžtäinž ostatn’ch st‡tó OECD. Od po‹‡tku 90. let dramaticky poklesly hodnoty œhrnnŽ plodnosti a dnes je plodnost v ‰R jedna z nejniìä’ch na svžtž. Sou‹asnž s t’m vytrvale roste prómžrn‡ o‹ek‡van‡ dŽlka ìivota. V roce 2025 dos‡hne pomžr z‡vislùch starùch osob (pomžr osob ve vžku 65 a v’ce let k obyvatelstvu ve vžku 20-64 let) tŽmžÞ 40 %, tedy dvojn‡sobku hodnoty z roku 2000. A v roce 2050 bude tento ukazatel dvoutÞetinovù, tedy vedle ukazatele japonskŽho druhù nejvyää’ v OECD. Tento problŽm jeätž zhoräuje tendence starä’ch pracovn’kó pÞed‹asnž odch‡zet z trhu pr‡ce. V roce 2002 bylo v dóchodu pÞes 54 % muìó ve vžku 60 let a tŽmžÞ 60 % ìen ve vžku 56 let. Relativnž vysokù pod’l pÞed‹asnùch odchodó starä’ch pracovn’kó z pracovn’ho trhu vede spolu s rychlùm st‡rnut’m obyvatelstva k velkùm obav‡m o to, jak bude s’l’c’ arm‡da dóchodcó financov‡na. Obecnž lze Þ’ci, ìe tyto trendy v dlouhodobŽm horizontu naruäuj’ udrìitelnost veÞejnŽho dóchodovŽho systŽmu a zna‹nž ohroìuj’ hospod‡Þskù róst ve stÞednždobŽm a delä’m ‹asovŽm horizontu. Zlepäov‡n’ vyhl’dek starä’ch pracovn’kó na z’sk‡n’ a udrìen’ zamžstn‡n’ bude kl’‹ovùm œkolem pÞi zm’rËov‡n’ dósledkó zpósobenùch st‡rnut’m populace. Znamen‡ to, ìe je tÞeba s vžtä’m œsil’m omezovat negativn’ pob’dky k pr‡ci vestavžnŽ do systŽmu soci‡ln’ho zabezpe‹en’, odstraËovat pÞek‡ìky pÞij’m‡n’ a udrìen’ starä’ch pracovn’kó v zamžstn‡n’, posilovat aktiva‹n’ str‡nku programó zamžstnanosti a zlepäovat kvalifikaci a zamžstnatelnost tžchto pracovn’kó. V obecnžjä’m mžÞ’tku se mus’ zmžnit postoje k starä’m pracovn’kóm. Dóleìitùm pÞedpokladem œspžchu bude komplexnost reforem a jejich prosazov‡n’ v œzkŽ spolupr‡ci s jednotlivùmi zœ‹astnžnùmi aktŽry, zejmŽna se soci‡ln’mi partnery.
Vliv ned‡vnùch reforem na tyto vùzvy V posledn’ch letech pÞijala ‹esk‡ vl‡da dóleìit‡ opatÞen’ k Þeäen’ tžchto obrovskùch vùzev, a to jak v oblasti dóchodó, tak i pokud jde o reformy trhu pr‡ce. Mimo jinŽ schv‡lila zvùäen’ z‡konnŽho vžku odchodu do dóchodu do roku 2006 z dneän’ch 60 let na 62 let u muìó a z dneän’ch 53-57 let na 57-61 let u ìen (v z‡vislosti na po‹tu džt’). Na z‡kladž ned‡vnŽho rozhodnut’ bude vžk odchodu do dóchodu d‡le zvyäov‡n aì na kone‹nùch 63 let v roce 2013 u ìen i muìó. Soustava pÞed‹asnŽho odchodu do dóchodu s ãdo‹asnžÒ sn’ìenou ‹‡stkou dóchodu je od (9)
1. ledna 2004 postupnž omezov‡na. D‡le byla pÞijata cel‡ Þada opatÞen’ zamžÞenùch na zmžnu indexace dóchodovùch d‡vek a zruäen’ takÞka väech privilegovanùch dóchodovùch soustav. A kone‹nž, byly o nžco pos’leny pob’dky k pozdžjä’mu odchodu do dóchodu po dosaìen’ ofici‡ln’ho vžku. PÞes nepopul‡rnost nžkterùch opatÞen’ vl‡da usiluje o dalä’ reformy dóchodovŽho systŽmu, aby obnovila jeho dlouhodobou ìivotaschopnost. Kromž toho byl zaveden N‡rodn’ program pÞ’pravy na st‡rnut’. Program vyzùv‡ soci‡ln’ partnery k vytv‡Þen’ podm’nek, kterŽ jsou potÞebnŽ k Þeäen’ vùzev st‡rnut’ ve väech ‹‡stech spole‹nosti, a zahrnuje takŽ vl‡dn’ podporu ke zvùäen’ zamžstnatelnosti starä’ch pracovn’kó. Z‡roveË s t’m, jak budou klesat pÞ’leìitosti k pÞed‹asnŽmu odchodu do dóchodu, se ‹‡st starä’ch pracovn’kó, kteÞ’ pÞiäli o pr‡ci, dostane do skupiny otevÞenž nezamžstnanùch. Proto budou ‹’m d‡l dóleìitžjä’ programy ãaktivaceÒ spolu s reformou veÞejnùch sluìeb zamžstnanosti. Vl‡da jiì pÞijala nžkolik prvn’ch krokó, konkrŽtnž zavedla individu‡ln’ ak‹n’ pl‡ny, kterŽ maj’ usnadËovat nalezen’ zamžstn‡n’ pro osoby registrovanŽ jako nezamžstnanŽ po dobu nejmŽnž ‹tyÞ mžs’có. Jestliìe tyto reformy a iniciativy jsou kroky spr‡vnùm smžrem, pak ke zlepäen’ vyhl’dek starä’ch pracovn’kó na zamžstn‡n’ je tÞeba vykonat v’ce. Komplexn’ strategie by mžla zahrnovat nejen opatÞen’ na pos’len’ pob’dek k pr‡ci v r‡mci systŽmu soci‡ln’ho zabezpe‹en’, ale i opatÞen’ na stranž popt‡vky po pr‡ci. Jako moìnŽ sou‹‡sti tŽto strategie jsou pÞedkl‡d‡na n‡sleduj’c’ politick‡ doporu‹en’.
Dalä’ reformy dóchodó a pracovn’ch pÞ’jmó V systŽmu soci‡ln’ ochrany existuje prostor pro dalä’ omezen’ z‡bran pracovat. Reformy by se mžly zamžÞit zejmŽna na odstranžn’ finan‹n’ch pob’dek k pÞed‹asnŽmu odchodu do dóchodu a takŽ na povzbuzov‡n’ pozdžjä’ho odchodu do dóchodu. Reformy dóchodovŽho systŽmu väak nebudou sta‹it. Ve skute‹nosti nasvžd‹uj’ nžkterŽ dókazy tomu, ìe kl’‹ovou roli pÞi rozhodov‡n’ o pÞed‹asnŽm odchodu do dóchodu hraj’ nemocenskŽ d‡vky a invalidn’ dóchody. Skute‹nž hroz’, ìe pokud se reformy systŽmu soci‡ln’ho zabezpe‹en’ zamžÞ’ vùhradnž na systŽm starobn’ch dóchodó, vzroste vyuì’v‡n’ dóchodó invalidn’ch jako cesty k pÞed‹asnŽmu odchodu z pracovn’ho trhu. Reformn’ doporu‹en’ ¥ Sn’ìit atraktivnost pÞed‹asnŽho odchodu do dóchodu. Podle sou‹asnùch pravidel mohou starä’ pracovn’ci po 25 letech zamžstn‡n’ odej’t do dóchodu aì tÞi roky pÞed ofici‡ln’m vžkem odchodu do dóchodu. DóchodovŽ d‡vky bžhem doby pÞed‹asnŽho dóchodu jsou zkr‡ceny pomžrnž n’zkùm pojistnž matematickùm koeficientem, coì z pÞed‹asnŽho odchodu do dóchodu ‹in’ dosti pÞitaìlivou variantu. To vysvžtluje dramatickù pokles m’ry zamžstnanosti muìó pÞed äedes‡tkou (z v’ce neì 80 % ve vžkovŽ skupinž 57 let na 60 % ve vžkovŽ skupinž 59 let) a ìen pÞed vžkem 57 let (z v’ce neì 80 % ve vžku 52 let na 43 % ve vžku 56 let). (10)
¥ Pos’lit pob’dky k pr‡ci i po dosaìen’ z‡konnŽho vžku pro odchod do dóchodu. Po dosaìen’ norm‡ln’ho vžku odchodu do dóchodu pracuje v sou‹asnŽ dobž jen omezenù po‹et osob. K prodlouìen’ profesn’ dr‡hy i po dosaìen’ norm‡ln’ho vžku pro odchod do dóchodu je tÞeba pos’lit pob’dky Ð ty nyn’ tvoÞ’ ‹tyÞprocentn’ zvùäen’ vùpo‹tovŽho z‡kladu za kaìdù rok odpracovanù nav’c. ¥ PÞehodnotit dŽlku rozhodnŽho obdob’ pro vùpo‹et dóchodovùch d‡vek. DóchodovŽ d‡vky se vypo‹’t‡vaj’ z vùdžlkó za dobu tÞiceti let, coì je doba v mezin‡rodn’m srovn‡n’ relativnž kr‡tk‡, kter‡ sniìuje pob’dky k delä’mu setrv‡n’ v zamžstn‡n’. ¥ Reformovat nemocenskŽ d‡vky. Pracovn’ neschopnost z dóvodu nemoci je v ‰eskŽ republice vysok‡. NemocenskŽ d‡vky pob’r‡ v prómžru 6 % ‹eskùch pracovn’kó a toto ‹’slo je u starä’ch pracovn’kó jeätž vyää’. Kromž toho jsou nemocenskŽ d‡vky nezÞ’dka prvn’m krokem k invalidn’mu dóchodu, a tedy k œplnŽmu odchodu z trhu pr‡ce. Je dóleìitŽ, aby byl schv‡len z‡mžr vl‡dy na pÞesun zodpovždnosti za vùplatu nemocenskùch d‡vek na firmy Ð tento krok by mohl omezit zneuì’v‡n’ systŽmu. Podobnž, kontroln’ mechanismy zdravotn’ch pojiäéoven, jeì nenesou za systŽm finan‹n’ zodpovždnost, jsou neadekv‡tn’ a vyìaduj’ pos’len’. ¥ LŽpe kontrolovat n‡rok na invalidn’ dóchod a zvùäit äance na zamžstn‡n’ tžch jeho pÞ’jemcó, kteÞ’ mohou pracovat. V souvislosti s t’m, jak budou reformy dóchodovŽho systŽmu zvyäovat pob’dky k delä’mu setrv‡n’ v pr‡ci, mohou invalidn’ dóchody nabùvat na vùznamu jako cesta k pÞed‹asnŽmu odchodu z pracovn’ho trhu. Toto riziko je o to nalŽhavžjä’, o‹ œroveË invalidn’ch dóchodó obecnž pÞevyäuje œroveË dóchodó starobn’ch. Kromž toho si osoby s n‡rokem na œplnù invalidn’ dóchod mohou zvolit pob’r‡n’ invalidn’ho dóchodu i potŽ, co z’skaj’ n‡rok na Ð vžtäinou niìä’ Ð dóchod starobn’, a nav’c nejsou nijak omezeny v dalä’ch vùdžlc’ch. Jiì dnes pob’r‡ invalidn’ dóchod asi 15 % osob ve vžku 50-64 let. Vl‡da by mžla takŽ zv‡ìit moìnost zaveden’ rehabilita‹n’ch programó jiì ve velmi ‹asnŽ f‡zi, tj. bžhem doby nemocenskŽ. ¥ Reformovat systŽm dan’ a d‡vek tak, aby se pr‡ce vyplatila v’ce neì pob’r‡n’ d‡vek. PÞi ur‹itŽ rodinnŽ konfiguraci doch‡z’ k finan‹n’mu znevùhodnžn’ osob na soci‡ln’ch d‡vk‡ch, kterŽ se rozhodnou pÞijmout pr‡ci s n’zkou mzdou. òÞady by mžly pÞezkoumat zpósoby, jak zvùäit pob’dky k pr‡ci t’m, ìe by bylo sn’ìeno implicitn’ zdanžn’ pr‡ce, a v nžkterùch pÞ’padech zavŽst soubžh d‡vek s prac’. To by takŽ usnadnilo pÞechod do form‡ln’ho zamžstn‡n’ a na ofici‡lnž hl‡äen‡ pracovn’ m’sta (do Þ‡dnŽho zamžstn‡n’). ¥ Zvùäit efektivnost dobrovolnùch penzijn’ch fondó. Jak se ukazuje, doplËkovŽ penzijn’ pl‡ny se v ‰eskŽ republice äiroce vyuì’vaj’, ale œroveË œspor nen’ jeätž takov‡, aby tyto byly vùznamnùm doplËkem veÞejnŽho dóchodovŽho systŽmu. Väeobecnž se mus’ zvùäit dóvžra ‹eskŽ veÞejnosti k finan‹n’mu trhu. To by mohlo nejen pomoci ke zlepäen’ sou‹asnŽ fisk‡ln’ situace, ale mohlo by to takŽ pÞispžt k rozloìen’ rizika. Vl‡da by väak mžla sou‹asnž zajistit, aby refor(11)
movanù systŽm nepósobil pouze jako ãdaËovù r‡jÒ pro skupiny s vysokùmi pÞ’jmy.
OdstraËov‡n’ pÞek‡ìek na stranž zamžstnavateló pÞi pÞij’m‡n’ a zamžstn‡v‡n’ starä’ch pracovn’kó K reform‡m dóchodó, d‡vek v nezamžstnanosti a jinùch soci‡ln’ch d‡vek se mus’ pÞidat opatÞen’ na odstranžn’ pÞek‡ìek na stranž popt‡vky po pr‡ci. Vn’m‡n’ zamžstnavateló je skute‹nž vùznamnùm faktorem, kterù ur‹uje charakter zamžstnanosti starä’ch pracovn’kó. Podle jednoho äetÞen’ se tŽmžÞ 10 % starä’ch pracovn’kó setkalo s nžjakou formou vžkovŽ diskriminace ze strany zamžstnavateló. Kromž toho je tÞeba zmžnit i obecnù n‡zor, ìe odchod starä’ch pracovn’kó z trhu pr‡ce pomóìe automaticky zvùäit zamžstnanost mladùch. Nav’c existuje prostor pro opatÞen’, aby pÞij’m‡n’ a udrìen’ starä’ch pracovn’kó bylo pro zamžstnavatele atraktivnžjä’. Zat’mco prov‡zanost mezd se sluìebn’m postupem nen’ v ‰eskŽ republice takovùm problŽmem jako v jinùch zem’ch, jsou zde tÞeba dalä’ reformy Ð napÞ. v oblasti regulace zamžstnanosti v souvislosti se st‡rnut’m populace a sniìov‡n’ nemzdovùch n‡kladó pr‡ce. Kone‹nž, lepä’ pracovn’ podm’nky by mohly rovnžì pomoci ke zvùäen’ zamžstnanosti starä’ch pracovn’kó. Reformn’ doporu‹en’ ¥ Pokra‹ovat v modernizaci pÞedpisó na ochranu zamžstnanosti. PÞ’sn‡ ochrana zamžstnanosti móìe na jednu stranu omezit riziko pouìit’ starä’ch pracovn’kó jako n‡razn’ku pÞi zmžn‡ch, ale na druhou stranu takŽ sniìuje äance starä’ch nezamžstnanùch na opžtovnŽ nalezen’ pr‡ce. Regulace by takŽ nemžla brzdit mobilitu pracovn’ch sil, kter‡ je v zemi, kde jsou nžkter‡ odvžtv’ hospod‡Þstv’ st‡le jeätž v procesu restrukturalizace, navùsost dóleìit‡. V tŽto souvislosti existuje prostor pro dalä’ reformy z‡kon’ku pr‡ce ve smyslu zjednoduäen’ procedury propuätžn’. TakŽ by bylo moìnŽ uplatËovat zjednoduäenù postup u malùch podnikó, tak jako to ‹in’ jinŽ zemž OECD. ¥ Sn’ìit pÞ’spžvky na soci‡ln’ zabezpe‹en’ u zamžstn‡n’ s n’zkou mzdou. NemzdovŽ pracovn’ n‡klady, kterŽ jsou jedny z nejvyää’ch v OECD, neœmžrnž dopadaj’ na nekvalifikovanŽ starä’ pracovn’ky. Bezpochyby je tÞeba c’lenž sn’ìit pÞ’spžvky zamžstnavatele na soci‡ln’ zabezpe‹en’ u pÞ’jemcó n’zkùch mezd. Tyto pÞ’spžvky by mohly bùt ‹‡ste‹nž hrazeny œsporami, kterŽ pÞinesou reformy systŽmu soci‡ln’ho zabezpe‹en’ Ð napÞ. ty, kterŽ jsou doporu‹eny vùäe. ¥ LŽpe vynucovat pÞedpisy o z‡kazu vžkovŽ diskriminace v zamžstn‡n’. Zd‡ se, ìe pÞedpisy o z‡kazu vžkovŽ diskriminace jsou v ‰eskŽ republice velmi äpatnž vynucov‡ny. Ve srovn‡n’ s pod’lem pracovn’kó, kteÞ’ ud‡vaj’ vùskyt vžkovŽ diskriminace, je jen velmi m‡lo pÞ’padó pÞedloìeno soudu. Prvn’m krokem by mžlo bùt lepä’ vynucov‡n’ sou‹asnùch pÞedpisó o z‡kazu vžkovŽ diskriminace, aby byl vysl‡n jasnù sign‡l, ìe vžkov‡ diskriminace nebude tolerov‡na. ¥ Zlepäit pracovn’ podm’nky. Pracovn’ podm’nky by se mžly v’ce pÞibl’ìit indi(12)
vidu‡ln’m potÞeb‡m. Mnoho starä’ch pracovn’kó bùv‡ podrobeno zdravotn’m a bezpe‹nostn’m rizikóm pÞi pr‡ci v tžìkŽm prómyslu, zejmŽna v tžìebn’m prómyslu a metalurgii. Pruìnžjä’ pracovn’ doba, moìnost pr‡ce na ‹‡ste‹nù œvazek a menä’ pod’l no‹n’ pr‡ce u starä’ch pracovn’kó móìe vŽst ke sn’ìen’ jejich nemocnosti a zvùäen’ jejich äanc’ na setrv‡n’ na pracovn’m trhu. K dosaìen’ œspžchu mus’ bùt aktivnž podporov‡ny iniciativy zamžstnavateló v tomto smžru a v pÞ’sluänùch programech mus’ bùt stanoveny mžÞitelnŽ c’le, kterŽ se daj’ snadno sledovat a hodnotit. ¥ Podporovat informa‹n’ kampanž o ot‡zk‡ch st‡Þ’. V z‡jmu ovlivnžn’ postojó zamžstnavateló k starä’m pracovn’kóm a k celkovŽ praxi firem pÞi pÞij’m‡n’ pracovn’kó by se mžly c’le zaloìenŽ v N‡rodn’m programu pÞ’pravy na st‡Þ’ na obdob’ 2003-2007 v’ce rozä’Þit do podnikovŽ sfŽry. Kromž toho informa‹n’ kampanž mohou pomoci ke zvùäen’ povždom’ a zlepäen’ celkovŽho postoje veÞejnosti ke starä’m lidem.
Zlepäov‡n’ schopnosti uplatnžn’ starä’ch pracovn’kó na trhu pr‡ce òsil’ o reformu dóchodovùch, daËovùch a d‡vkovùch systŽmó by mžlo j’t ruku v ruce s obnovenùm dórazem na aktiva‹n’ opatÞen’. M’ru, v jakŽ starä’ pracovn’ci opouätžj’ svŽ zamžstn‡n’, nevyÞeä’ automaticky pÞed‹asnù odchod do dóchodu a tito se stanou otevÞenž nezamžstnanùmi. Proto je dóleìitŽ, aby pro nž byly dostupnŽ efektivn’ sluìby k z’sk‡n’ novŽho zamžstn‡n’. V tŽto souvislosti jsou ned‡vn‡ rozhodnut’ sn’ìit vùdaje na sluìby zamžstnanosti pÞed‹asn‡ a nezlepä’ soudrìnost opatÞen’. TakŽ vzdžl‡n’ a odbornŽ schopnosti jsou dóleìitùm faktorem, kterù ovlivËuje vyhl’dky na zamžstn‡n’. Kvalifika‹n’ œroveË starä’ch pracovn’kó v ‰eskŽ republice je väak omezena jejich relativnž n’zkùm dosaìenùm vzdžl‡n’m ve srovn‡n’ s mladä’mi vžkovùmi skupinami. Starä’ pracovn’ci nav’c ‹asto nabyli schopnost’ v odvžtv’ch, kter‡ pÞi transformaci na trìn’ hospod‡Þstv’ proäla hlubokou restrukturalizac’. ‰esk‡ vl‡da si byla vždoma tžchto skute‹nost’ a reagovala na to kromž jinŽho i t’m, ìe byl zaloìen N‡rodn’ vzdžl‡vac’ fond na podporu kvalifikace a odbornùch schopnost’ pracovn’kó, kteÞ’ maj’ zamžstn‡n’. Tyto snahy väak, jakkoli jsou dóleìitŽ, zat’m na zvl‡dnut’ tŽto vùzvy nesta‹’. Reformn’ doporu‹en’ ¥ Zvùäit zdroje veÞejnùch sluìeb zamžstnanosti. ‰esk‡ republika vžnuje na veÞejnŽ sluìby zamžstnanosti pouze cca 0,07 % HDP, coì je o dost mŽnž, neì ‹in’ prómžr OECD, a nejmŽnž v Evropž. Nedostatek prostÞedkó limituje kapacitu œÞadó pr‡ce a nepÞ’mo br‡n’ i œ‹innŽmu prov‡džn’ programó aktivn’ politiky zamžstnanosti. Efektivitu tžchto programó by mohlo zvùäit zaveden’ vùkonovùch pob’dek ve veÞejnùch sluìb‡ch zamžstnanosti, pokud jde o œspžänŽ um’séov‡n’ obt’ìnž zamžstnatelnùch uchaze‹ó (zejmŽna dlouhodobž nezamžstnanùch starä’ch pracovn’kó). (13)
¥ PÞijmout œ‹innou strategii ãaktivaceÒ. V roce 2002 se rekvalifika‹n’ch programó zœ‹astnilo jen asi 36 000 osob, coì je mŽnž neì 10 % z celkovŽho po‹tu nezamžstnanùch. Uchaze‹i o zamžstn‡n’ starä’ 50 let nav’c tvoÞ’ mŽnž neì 7 % z tžchto œ‹astn’kó, a‹koliv se na celkovŽm po‹tu nezamžstnanùch pod’lej’ ze 17 %. Obecnž by tedy mžly bùt väem nezamžstnanùm osob‡m v‹etnž starä’ch pracovn’kó zpÞ’stupnžny pÞesnž c’lenŽ aktivn’ programy zamžstnanosti doplnžnŽ o poradenstv’ a mžly by bùt zavedeny i efektivnžjä’ poìadavky na œ‹innžjä’ hled‡n’ pr‡ce. ¥ PÞehodnotit opatÞen’ pro starä’ pracovn’ky se ãzmžnžnou pracovn’ schopnost’Ò. Ke konci roku 2002 se cca 36 tis’c nezamžstnanùch ve vžku 15-59 let Þadilo do kategorie osob se ZPS a z toho v’ce neì 52 % bylo ve vžku 45-59 let. Dneän’ systŽm, kterù zamžstnavatelóm s v’ce neì 25 zamžstnanci ukl‡d‡ ur‹itou kv—tu pracovn’kó se ZPS, je neefektivn’. Slibnžjä’ cestou se naproti tomu zdaj’ bùt programy ãaktivaceÒ tžchto osob (z nichì mnoz’ trp’ n’zkou motivac’). ¥ ZavŽst soubžh d‡vek s odmžnou za pr‡ci pro neaktivn’ osoby, kterŽ pÞijmou pr‡ci. To by bylo moìnŽ bu“ prostÞednictv’m dotac’ na mzdy starä’ch pracovn’kó, nebo t’m, ìe by bylo starä’m nezamžstnanùm pracovn’kóm, kteÞ’ pÞijmou pr‡ci, umoìnžno ponechat si po ur‹itou dobu st‡vaj’c’ d‡vky. A‹koliv je tÞeba pe‹livž sledovat œ‹innost mzdovùch dotac’, existuje shoda v tom, ìe existuj’c’ soustavy vytv‡Þej’ cennŽ pÞ’róstky zamžstnanosti a jsou vžtäinou jeätž œ‹innžjä’, kdyì jsou zac’leny na specifickŽ skupiny. ¥ Rozä’Þit poskytov‡n’ odbornŽ pÞ’pravy. N‡rodn’ vzdžl‡vac’ fond podporuje snahy firem o zvùäen’ kvalifikace pracovn’kó, zejmŽna u znevùhodnžnùch skupin. PÞestoìe byl tento systŽm zaloìen jiì v roce 1994, zóst‡v‡ celkov‡ m’ra œ‹asti na programech odbornŽ pÞ’pravy velmi n’zk‡. A jeätž niìä’ je u starä’ch pracovn’kó, z nichì se pouze 3 % œ‹astn’ nžjakŽho programu odbornŽ pÞ’pravy. Mžl by bùt poloìen vžtä’ dóraz na zac’len’ tžch skute‹nž znevùhodnžnùch skupin. Z‡roveË by mžly kursy odbornŽ pÞ’pravy v’ce odpov’dat potÞeb‡m trhu pr‡ce. TakŽ je tÞeba pos’lit finan‹n’ pob’dky ke zkvalitnžn’ tžchto programó. ¥ VytvoÞit soustavu uzn‡v‡n’ a osvžd‹ov‡n’ odbornùch schopnost’. Nezbytnùm pÞedpokladem rozvoje odbornùch schopnost’ pracovn’kó, zejmŽna tžch s n’zkou kvalifikac’ (z nichì mnoz’ patÞ’ mezi starä’ pracovn’ky), je, aby byly zavedeny soustavy uzn‡v‡n’ a osvžd‹ov‡n’ odbornùch schopnost’, kterùch nabyli v dosavadn’m zamžstn‡n’.
(14)
òVOD Populace v ‰eskŽ republice rychle st‡rne a tento proces je jedn’m z nejrychlejä’ch v zem’ch OECD. Pokud nebudou pÞijata opatÞen’ ke zvùäen’ m’ry œ‹asti starä’ch pracovn’kó, po‹et pracovn’kó odch‡zej’c’ch do dóchodu brzy pÞevùä’ po‹et novž nastupuj’c’ch pracovn’kó, coì se projev’ sniìov‡n’m objemu pracovn’ s’ly a zmžnou vyhl’dek hospod‡ÞskŽho róstu. Kromž toho, st‡rnut’ populace vyvol‡ tlak na kl’‹ovŽ soci‡lnž ekonomickŽ promžnnŽ a zvùä’ jiì takto vysokŽ veÞejnŽ vùdaje. K tomu, aby se pÞedeälo tžmto dósledkóm, je nanejvùä dóleìitŽ, aby se m’ra ekonomickŽ aktivity d‡le zvùäila a starä’ pracovn’ci zóstali dŽle v zamžstn‡n’. Starä’ pracovn’ci by mžli bùt lŽpe motivov‡ni k setrv‡n’ v pr‡ci z hlediska jejich dóchodovŽho zabezpe‹en’, vhodnŽ pÞ’leìitosti odbornŽho vzdžl‡v‡n’ a lepä’ch pracovn’ch podm’nek. Hlavn’m z‡mžrem tŽto zpr‡vy je zhodnotit situaci starä’ch pracovn’kó v ‰eskŽ republice a uk‡zat na róznŽ zpósoby reforem, kterŽ bude potÞeba uskute‹nit, v z‡jmu zlepäen’ pracovn’ch vyhl’dek tžchto pracovn’kó. Prvn’ kapitola se snaì’ vyty‹it äk‡lu budouc’ch œkoló. ZdórazËuje vùznam zlepäov‡n’ vyhl’dek zamžstnanosti starä’ch pracovn’kó jako kl’‹ovŽho elementu Þeäen’ problŽmu st‡rnut’. Druh‡ kapitola rozeb’r‡ situaci starä’ch pracovn’kó na trhu pr‡ce a identifikuje oblasti, kde je vyìadov‡no ur‹itŽ zlepäen’ ve smyslu zamžstnanosti tžchto pracovn’kó. TÞet’ kapitola se zabùv‡ œlohou faktoró ovlivËuj’c’ch m’ru œ‹asti starä’ch lid’ a t’m, jak je motivace k pr‡ci ovlivËov‡na œrovn’ d‡vek a dostupnost’ systŽmu soci‡ln’ho zabezpe‹en’. Ale odstraËov‡n’ pÞek‡ìek na stranž nab’dky pr‡ce neposta‹uje. Ur‹it‡ opatÞen’ na stranž popt‡vky po pr‡ci jsou rovnžì potÞebn‡. Proto ‹tvrt‡ kapitola zkoum‡ ty faktory, kterŽ negativnž ovlivËuj’ postoje zamžstnavateló vó‹i starä’m pracovn’kóm. P‡t‡ kapitola se zamžÞuje na pÞek‡ìky, kterùm ‹el’ samotn’ pracovn’ci pÞi z’sk‡v‡n’ lepä’ho zamžstn‡n’ a pÞi snaze o delä’ setrv‡v‡n’ v tomto zamžstn‡n’. Kone‹nž, äest‡ kapitola zkoum‡ moìnosti budouc’ho zvùäen’ celkovŽ m’ry zamžstnanosti a zdórazËuje vùznam zav‡džn’ äirä’ äk‡ly reforem.
(15)
Kapitola 1
VøZVY PÛED NçMI Jiì Þadu let a se st‡le vžtä’ intenzitou pociéuj’ ‹lenskŽ zemž OECD zmžny v demografickŽ struktuÞe obyvatelstva. NovŽ projekce odr‡ìej’ obavu moìnŽho vlivu st‡rnut’ populace na dóchodovŽ systŽmy a ekonomickù róst. TakŽ v ‰eskŽ republice mžly ekonomickŽ a soci‡ln’ reformy z po‹‡tku devades‡tùch let, spojenŽ s pÞechodem na trìn’ hospod‡Þstv’, hlubokù vliv na budouc’ sloìen’ populace Ð tento problŽm bychom mžli vz’t v œvahu pÞi rozboru faktoró, kterŽ stoj’ za sou‹asnou situac’ starä’ch pracovn’kó. Kromž toho, ochota starä’ch pracovn’kó setrvat na trhu pr‡ce sehraje kl’‹ovou roli pÞi ur‹ov‡n’ toho, v jakŽm rozsahu ovlivn’ st‡rnut’ populace pracovn’ s’lu a ekonomickù róst.
1. DemografickŽ skute‹nosti Kl’‹ovùmi faktory procesu st‡rnut’ jsou prodluìuj’c’ se prómžrn‡ dŽlka ìivota a klesaj’c’ m’ra plodnosti. M’ra plodnosti v ‰eskŽ republice za‹ala klesat jiì v roce 1975, ale v roce 1991 byla st‡le na œrovni 1,9. NicmŽnž, po‹‡tkem devades‡tùch let m’ra plodnosti nastoupila pozoruhodnž klesaj’c’ trend tak rychle, ìe v roce 1996 dos‡hla œrovnž 1,2. Od tŽ doby zóst‡v‡ m’ra plodnosti v’cemŽnž stabiln’, aì v roce 2000 m’rnž poklesla na 1,14, coì je jedna z nejniìä’ch œrovn’ na svžtž. V letech 1960 aì 1985 se prómžrn‡ dŽlka ìivota v ‰eskŽ republice udrìovala na œrovni 70 let. Prodluìuj’c’ se dŽlka ìivota v posledn’ch 15 letech byla v’tanùm vùvojem Ð za toto kr‡tkŽ obdob’ vzrostla prómžrn‡ dŽlka ìivota tŽmžÞ o 5 let. Kromž toho, v roce 2000 byla prómžrn‡ dŽlka ìivota pÞi doìit’ 65 let vžku u muìó 78,6 a ìen 81,9 let (Obr‡zek 1.1.). I kdyì tyto œdaje jsou na œrovni mnoha ‹lenskùch zem’ OECD, prodluìov‡n’ dŽlky ìivota spolu s historicky n’zkou m’rou plodnosti dramaticky zmžn’ sloìen’ populace ‰eskŽ republiky.
(17)
Obr‡zek 1.1. Pravdžpodobn‡ dŽlka ìivota pÞi doìit’ 65 let podle pohlav’, 2000
Obr‡zek 1.2. ProjektovanŽ trendy v m’r‡ch z‡vislosti, 2000-2050 [procenta]
Zdroj: OECD Health Data, 2003.
DemografickŽ m’ry z‡vislosti ukazuj’ z‡vaìnost demografickŽ situace v ‰eskŽ republice pro pÞ’ät’ch 50 let (Obr‡zek 1.2). Lze o‹ek‡vat, ìe m’ra z‡vislosti starä’ch lid’ se ze sou‹asnŽ œrovnž ztrojn‡sob’ a dos‡hne hodnoty 66,4 v roce 2050 Ð toto pozoruhodnŽ zvùäen’ je jedn’m z nejvyää’ch v zem’ch OECD (viz Obr‡zek 1.2., panel A).1) To znamen‡, ìe v roce 2050 zde bude mŽnž neì jeden a pól osoby v ekonomicky aktivn’m vžku na jednu osobu ve vžku 65 a v’ce let (ve srovn‡n’ s cca 5 osobami v ekonomicky aktivn’m vžku na jednu osobu ve vžku 65 a v’ce let v roce 2003). Kromž toho, ‰esk‡ republika je jednou z pouze dvou zem’ OECD, kde celkov‡ m’ra z‡vislosti Ð kter‡ zahrnuje celkovù posun popula‹n’ch zmžn ve vztahu k populaci v ekonomicky aktivn’m vžku Ð vzroste nad 100 procent v roce 2050 (viz Obr‡zek 1.2., panel B).2) V dobž kratä’ neì 50 let ãz‡visl‡Ò populace (osoby ve vžku 65 a v’ce let a osoby mladä’ neì 20 let) bude po‹etnžjä’ neì populace v ekonomicky aktivn’m vžku. DemografickŽ zmžny nastoupenŽ v ‰eskŽ republice jsou vùznamnŽ a je potÞeba se jimi okamìitž zabùvat v z‡jmu zm’rnžn’ hroz’c’ch ekonomickùch a soci‡ln’ch dósledkó. __________ 1) M’ra z‡vislosti starä’ch lid’ je pomžr po‹tu obyvatel ve vžku 65 a v’ce let k po‹tu obyvatel ve vžku 20-64 let. Populace v ekonomicky aktivn’m vžku je tradi‹nž definov‡na jako osoby ve vžku 15 aì 64 let. NicmŽnž, ve vžtäinž zem’ OECD ml‡deì ve vžku 15 aì 19 let chod’ do äkoly. Proto jsme se pro œ‹ely tohoto prózkumu rozhodli vylou‹it tuto skupinu ze standardn’ definice. 2) Celkov‡ m’ra z‡vislosti je pomžr populace mladä’ neì 20 let a populace ve vžku 65 a v’ce let k populaci ve vžku 20-64 let (populaci v ekonomicky aktivn’m vžku).
(18)
1975
2000
2025
2050
1975
2000
2025
2050
a)
Pomžr populace ve vžku 65 a v’ce let k populaci ve vžku 20 aì 64 let. Pomžr sou‹tu populace ve vžku mŽnž neì 20 let a v’ce neì 65 let k populaci ve vžku 20 aì 64 let. Zdroj: N‡rodn’ projekce; Eurostat Population Projections (1999 Revision); OSN, World Population Prospects 1950-2050 (The 2000 Revision), œnor 2001.
b)
Imigrace, umoìËuj’c’ okamìitù n‡róst po‹tu osob v ekonomicky aktivn’m vžku, móìe pomoci zm’rnit tlaky zpósobenŽ nepÞ’znivùmi demografickùmi trendy. Móìe takŽ pomoci k Þeäen’ nedostatku pracovn’ch sil, kterù se projevuje v ur‹itùch profes’ch. Kromž toho, ‰esk‡ republika m‡ v porovn‡n’ s ostatn’mi zemžmi OECD jeden z nejniìä’ch pod’ló cizincó, coì móìe bùt v tŽto souvislosti ur‹itùm manŽvrovac’m prostorem. NicmŽnž, jak bude jeätž uk‡z‡no v tŽto zpr‡vž, œloha migrace, kterou móìe tato hr‡t pÞi zm’rËov‡n’ demografickùch problŽmó, se zd‡ bùt jen do‹asn‡ a kromž toho hodnž z‡vis’ na demografickŽm sloìen’ a ekonomickŽm chov‡n’ imigrantó na trhu pr‡ce. (19)
2. Potenci‡ln’ ekonomickŽ a soci‡ln’ dósledky Lze o‹ek‡vat, ìe sou‹asnŽ demografickŽ zmžny vyvolaj’ zna‹nŽ soci‡lnž ekonomickŽ tlaky. PÞednž, jak ukazuje Obr‡zek 1.2., s populac’ v produktivn’m vžku, reprezentuj’c’ mŽnž neì polovinu celkovŽ populace, budou muset budouc’ generace mladä’ch lid’ nŽst bÞ’mž väech finan‹n’ch poìadavkó, kterŽ vych‡zej’ z o‹ek‡vanŽho n‡róstu po‹tu dóchodcó a starä’ch lid’. Logickùm dósledkem je to, ìe rychlù pÞechod k st‡rnouc’ spole‹nosti móìe vyvolat mezigenera‹n’ napžt’ a nerovnosti. V tŽto souvislosti je dóleìitŽ zjistit, do jakŽ m’ry móìe st‡rnut’ aktivovat veÞejnŽ vùdaje. DemografickŽ tendence tohoto druhu ‹asto maj’ svój okamìitù a pÞedv’datelnù vliv na financov‡n’ dóchodovŽho systŽmu. To je ve skute‹nosti pÞ’pad ‰eskŽ republiky, kde lze o‹ek‡vat, ìe veÞejnŽ vùdaje na starobn’ dóchody se tŽmžÞ zdvojn‡sob’ proti sou‹asnŽ œrovni a v roce 2050 dos‡hnou tŽmžÞ 15 % HDP, coì je nejdramati‹tžjä’ œroveË a zvùäen’ vùdajó v zem’ch OECD.3) O‹ek‡vanŽ zvùäen’ celkovùch veÞejnùch vùdajó spojenùch se st‡rnut’m populace se netùk‡ jen dóchodovŽho systŽmu. Lze dok‡zat, ìe st‡lŽ zvyäov‡n’ prómžrnŽho vžku populace systematicky a stejnou mžrou zvyäuje potÞebu zdravotn’ pŽ‹e a n‡klady na tuto pŽ‹i, coì m‡ vùznamnù vliv na celù systŽm zdravotn’ pŽ‹e. OECD odhaduje, ìe v ‰eskŽ republice, v pÞ’padž, ìe n‡klady podle vžkovùch skupin zóstanou v próbžhu pÞ’ät’ch 50 let stabiln’, móìe proces st‡rnut’ populace zvùäit vùdaje na zdravotn’ a dlouhodobou pŽ‹i aì o 2 % HDP. I kdyì vezmeme v œvahu sn’ìen’ vùdajó na rodinnŽ a džtskŽ d‡vky a na programy pÞed‹asnŽho odchodu do dóchodu, celkovù pÞ’róstkovù vliv st‡rnut’ na vl‡dn’ vùdaje v ‰eskŽ republice by mohl pÞedstavovat ve srovn‡n’ se sou‹asnùm stavem v roce 2050 aì 7 % HDP.4)
3. Kl’‹ovù faktor v pozad’ projekc’: chov‡n’ starä’ch pracovn’kó na trhu pr‡ce Budouc’ velikost pracovn’ s’ly bude z‡viset na tom, jak se v próbžhu ‹asu zmžn’ m’ra ekonomickŽ œ‹asti, zejmŽna v souvislosti s rostouc’m mnoìstv’m starä’ch pracovn’kó, coì nen’ jednoduchŽ pÞedv’dat. Citlivost budouc’ho vùvoje zmžn velikosti pracovn’ s’ly móìe bùt zhruba ilustrov‡na s pomoc’ dvou scŽn‡Þó. Prvn’, ãkonstantn’Ò scŽn‡Þ pÞedpokl‡d‡, ìe sou‹asn‡ m’ra œ‹asti jednotlivùch vžkovùch skupin a m’ra œ‹asti podle pohlav’ zóstane st‡l‡. Druhù, ãmaxim‡ln’Ò scŽn‡Þ po‹’t‡ s maxim‡ln’ m’rou œ‹asti jednotlivùch vžkovùch skupin a m’rou œ‹asti podle pohlav’ __________ 3)
Projekce OECD byly vypo‹teny na z‡kladž podobnùch makroekonomickùch a demografickùch pÞedpokladó v kaìdŽ ‹lenskŽ zemi OECD, coì umoìËuje relevantn’ mezin‡rodn’ srovn‡n’. V’ce podrobnost’ o tžchto projekc’ch naleznete v publikaci OECD (2001a).
4)
CelkovŽ zvùäen’ vùdajó souvisej’c’ s o‹ek‡vanùm st‡rnut’m populace v letech 2000-2050 zahrnuje zmžny ve vùdaj’ch na veÞejnŽ starobn’ dóchody, zdravotnictv’ a dlouhodobou pŽ‹i, programy pÞed‹asnŽho odchodu do dóchodu, pÞ’davky na džti, rodinnŽ d‡vky a vùdaje na vzdžl‡n’. OECD (2001a).
(20)
v letech 2030-2050 s t’m, ìe postupnŽ zvyäov‡n’ sou‹asnŽ m’ry œ‹asti dos‡hne maxima v roce 2030 (Obr‡zek 1.3.). Obr‡zek 1.3. ScŽn‡Þe róstu pracovn’ s’ly, 1950-2050 [miliony osob, projekce po roce 2000]
Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, 1982-2002 a vùpo‹ty OECD.
Nen’ pochyb o tom, ìe róznŽ scŽn‡Þe pÞedpov’daj’ róznŽ vùsledky róstu pracovn’ch sil, i kdyì v kontextu ‰eskŽ republiky ani jeden z nich nen’ pÞ’liä povzbudivù. Oba scŽn‡Þe, ãkonstantn’Ò i ãmaxim‡ln’Ò, ukazuj’ na kone‹nù pokles pracovn’ s’ly, i kdyì intenzita poklesu je vùraznž m’rnžjä’ v pÞ’padž ãmaxim‡ln’hoÒ scŽn‡Þe. Podle ãkonstantn’hoÒ scŽn‡Þe, kdy m’ra œ‹asti zóst‡v‡ stejn‡ v próbžhu pÞ’ät’ch 50 let, se objem pracovn’ s’ly sn’ì’ o tŽmžÞ 40 % proti sou‹asnŽ œrovni a o v’ce neì 23 % proti œrovni v roce 1950. Objem pracovn’ s’ly by mžl klesat v prómžru o 1 % a v letech 2030 aì 2050 o 1,6 % ro‹nž, coì je po Ma“arsku nejvžtä’ pokles v r‡mci OECD (Obr‡zek 1.4.). Naopak, podle ãmaxim‡ln’hoÒ scŽn‡Þe by mžl objem pracovn’ s’ly róst aì do roku 2025, ale od roku 2030 klesat (shodnž s konstantn’m scŽn‡Þem) tak silnž, ìe v roce 2040 bude pod œrovn’ roku 2000. PÞedpokl‡danù vùvoj zdórazËuje vùznam zvyäov‡n’ m’ry œ‹asti starä’ch pracovn’kó jako kl’‹ovŽho faktoru podporuj’c’ho róst pracovn’ s’ly. Je zÞejmŽ, ìe vyää’ m’ra œ‹asti sou‹asnŽ mladä’ generace by mžla zlepäit m’ru œ‹asti budouc’ch generac’ starä’ch pracovn’kó. NicmŽnž, v tŽto souvislosti demografickŽ trendy nez‡vis’ jen na zvùäen’ m’ry œ‹asti, zvl‡ätž s ohledem na skute‹nost, ìe m’ra œ‹asti prvotn’ch vžkovùch (21)
skupin 5) ponžkud kles‡. Kapitola 2 uk‡ìe podrobnžji sou‹asnou situaci starä’ch pracovn’kó na trhu pr‡ce a bude identifikovat problŽmy, kterŽ bude tÞeba Þeäit.
Obr‡zek 1.5. Skute‹nù a z‡konem stanovenù vžk odchodu do dóchodu v ‹lenskùch zem’ch OECD, 2002 a) b)
Mex Jap iko ons ko Isla nd Ko ·v˘ rea cars k Port uga o lsko Dán sko Irsk o US Nov ˘ Zé A land Nor sk ·vé o dsk o Aus tráli e Velk Kanada á Br itán i Ture e cko âes ¤ec ká r k epu o b ·pa lika nûls ko Nizo Itálie zem s Nûm ko eck o Pols ko F in Luc emb sko urs Rak ko ou Slov sko ens ko Fran cie Bel Maì gie arsk o
Obr‡zek 1.4. Ro‹n’ róst pracovn’ s’ly podle ãkonstantn’hoÒ scŽn‡Þe ve vybranùch ‹lenskùch zem’ch OECD, 1950-2050 a) [prómžrnù ro‹n’ róst v procentech]
bezpe‹en’ hlavn’m ‹l‡nkem reformn’ho procesu podporov‡n’ starä’ch pracovn’kó v pokra‹uj’c’ œ‹asti na trhu pr‡ce pÞed odchodem do dóchodu. Kapitola 3 bude zkoumat podrobnžji œlohu systŽmu soci‡ln’ho zabezpe‹en’ a pÞek‡ìky, kterŽ br‡n’ starä’m lidem pokra‹ovat v ekonomickŽ ‹innosti.
a)
Tendence k pÞed‹asnŽmu odchodu do dóchodu Tyto projekce rovnžì zdórazËuj’ potÞebu zvr‡cen’ tendence k pÞed‹asnŽmu odchodu do dóchodu. PÞed‹asnù odchod do dóchodu je st‡le do ur‹itŽ m’ry povaìov‡n za efektivn’ mechanismus sniìov‡n’ vysokŽ m’ry nezamžstnanosti, zejmŽna ml‡deìe. V próbžhu nžkolika posledn’ch let byl skute‹nù vžk odchodu do dóchodu v ‰eskŽ republice relativnž stabiln’. U muìó to bylo 62 a u ìen 58 let (Obr‡zek 1.5.). NicmŽnž, vžk odstoupen’ od aktivn’ pracovn’ ‹innosti, zejmŽna u ìen, je v ‰eskŽ republice pomžrnž n’zkù v porovn‡n’ s ostatn’mi zemžmi OECD. Kromž toho n‡rodn’ œdaje ukazuj’, ìe skute‹nù vžk odchodu do dóchodu muìó a ìen je dokonce niìä’ neì 60, respektive 57 let.6) V tŽto souvislosti je systŽm soci‡ln’ho za__________ 5)
Zde a v dalä’m textu ãprvotn’ vžkov‡ skupinaÒ zahrnuje osoby ve vžku od 25 do 49 let.
6)
Podrobnžjä’ œdaje jsou uvedeny v kapitole 3.
(22)
Isla nd Mex iko Kor ea Irs Jap ko o Port nsko uga l ·v˘ sko cars ko USA Nor sko Dán sk ·vé o dsk Ture o ck Kan o ·pa ada n Nov ûlsko ˘ Velk Zéland á Br itán ie ¤ec Aus ko tráli e Itá Nûm lie e Luc emb cko ursk o Fins ko Fr Nizo ancie zem s Rak ko ous ko P âes ká r olsko epu blik a Belg ie Slov en Maì sko arsk o
Projektovanù róst pracovn’ s’ly v obdob’ 2000-2050 pÞedpokl‡d‡, ìe m’ra œ‹asti podle vžkovùch skupin a pohlav’ zóstane stejn‡ na œrovni roku 2000. Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, 1982-2002 a vùpo‹ty OECD.
a) Odhadovanù
prómžrnù vžk, ve kterŽm jednotlivci starä’ 40 let opouätžj’ pracovn’ s’lu v kaìdŽm z uvedenùch pžtiletùch obdob’. Odhady jsou odvozeny s pouìit’m umžle vytvoÞenùch vžkovùch skupin pro osoby ve vžku 40 a v’ce let. Jsou vypo‹teny podle v‡ìenŽho prómžrnŽho vžku kaìdŽ skupiny za danŽ pžtiletŽ obdob’ s ohledem na jej’ pod’l na celkovŽm poklesu m’ry u‹asti väech vžkovùch skupin na za‹‡tku a na konci danŽho obdob’. b) Dóchodovù vžk ìen v ‰eskŽ republice je v rozmez’ 57 aì 61 let, v z‡vislosti na po‹tu džt’. Zdroj: vùpo‹ty OECD. (23)
Kapitola 2
SOU‰ASNç SITUACE STARáêCH PRACOVNêKñ NA TRHU PRçCE Podobnž jako v mnoha dalä’ch zem’ch OECD se i v ‰eskŽ republice v uplynulùch deseti letech situace na trhu pr‡ce mžnila. Nehledž na skute‹nost, ìe transformace na trìn’ ekonomiku se setkala s ur‹itùmi œspžchy, Þada problŽmó zóst‡v‡, zejmŽna pokud jde o starä’ pracovn’ky. òkolem tŽto kapitoly je identifikovat oblasti pro moìn‡ zlepäen’ situace starä’ch pracovn’kó na trhu pr‡ce. Tato zlepäen’ by se nemžla tùkat jen soci‡ln’ch c’ló a rovnŽho postaven’ na trhu pr‡ce, ale i väeobecnŽho fungov‡n’ trhu pr‡ce, coì bude nezbytnùm krokem na cestž Þeäen’ obt’ìnùch œkoló, pÞed kterùmi stoj’ ‰esk‡ republika.
1. ‰eskù trh pr‡ce Ð sou‹asn‡ charakteristika PÞed necelùmi 15 lety podstoupila ‰esk‡ republika politickou a hospod‡Þskou transformaci velkŽho rozsahu. Ta zahrnovala program sniìov‡n’ nab’dky pracovn’ch sil a regulaci mzdovŽho vùvoje v letech 1990 aì 1993. V letech 1993 aì 1996 se situace na trhu pr‡ce d‡le zlepäovala a doälo k vùznamnŽmu zvùäen’ zamžstnanosti v sektoru sluìeb, zejmŽna v dósledku novŽho hospod‡ÞskŽho oìiven’ v tomto obdob’. NicmŽnž, v roce 1997 se podm’nky na trhu pr‡ce zhoräily v dósledku mžnovŽ krize, kter‡ doprov‡zela hospod‡Þskù pokles, a v dósledku vùjime‹nž tžìkùch povodn’. Recese pokra‹ovala v dalä’m tÞ’letŽm obdob’ a m’ra nezamžstnanosti dos‡hla svŽho vrcholu v roce 2000. Od tŽto doby vykazuje m’ra nezamžstnanosti m’rnž klesaj’c’ trend a koncem roku 2003 byla na œrovni 7,3 %. PÞispžlo k tomu z‹‡sti m’rnŽ zvùäen’ zamžstnanosti souvisej’c’ s 2-3 % ekonomickùm róstem, ale je to takŽ dósledkem œbytku pracovn’ch sil a niìä’ m’rou œ‹asti, zejmŽna starä’ch pracovn’kó.
2. Situace starä’ch pracovn’kó na trhu pr‡ce A. M’ra œ‹asti kles‡ dramaticky pÞed ofici‡lnž uznanùm vžkem odchodu do dóchodu V ‰eskŽ republice je m’ra œ‹asti muìó a ìen ve vžku 45-50 let relativnž vysok‡ Ð pohybuje se bl’zko nebo m’rnž nad œrovn’ 90 % (Obr‡zek 2.1.). NicmŽnž, po dovräen’ 50 let vžku m’ra œ‹asti muìó a ìen trvale kles‡, podle toho, jak se jedno-
(25)
tlivci pÞibliìuj’ z‡konem stanovenŽmu dóchodovŽmu vžku, kterù je 60 let u muìó a 53-57 let u ìen.7)
Obr‡zek 2.2. M’ra œ‹asti starä’ch pracovn’kó ve vybranùch zem’ch OECD, 2002 a) [procenta]
Obr‡zek 2.1. M’ra œ‹asti podle pohlav’ a vžku, 2002 [procenta]
Zdroj VùbžrovŽ äetÞen’ pracovn’ch sil ‰R.
Ve srovn‡n’ s po‹‡tkem devades‡tùch let m‡ situace starä’ch pracovn’kó na trhu pr‡ce tendenci se ponžkud zlepäovat. Vzróst m’ry œ‹asti starä’ch pracovn’kó od roku 1993 o v’ce neì 9 % patÞ’ k nejvyää’m v zem’ch OECD.8) NicmŽnž, bez ohledu na toto zlepäen’ zóst‡v‡ m’ra œ‹asti nžkterùch starä’ch pracovn’kó pod standardn’ œrovn’ OECD (Obr‡zek 2.2.). Pro muìe a ìeny ve vžku 60 aì 64 let m’ra œ‹asti setrv‡v‡ u 30, respektive 18 % a u ìen ve vžku 55 aì 59 let je 38% m’ra œ‹asti zna‹nž pod prómžrem OECD.
a) PouìitŽ zkratky zem’ jsou uvedeny na stranž 101. Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, 1982-2002.
__________ 7)
Do roku 2006 se z‡konem stanovenù vžk odchodu do dóchodu zvùä’ na 62 let u muìó a 57-61 let u ìen (v z‡vislosti na po‹tu džt’). Podle ned‡vnùch rozhodnut’ se dóchodovù vžk d‡le zvùä’ a v roce 2013 dos‡hne 63 let u muìó i ìen (viz kapitola 3).
8)
‰esk‡ republika je jednou z m‡la zem’ OECD, kde m’ra œ‹asti osob v prvotn’ vžkovŽ skupinž od roku 1993 m’rnž kles‡.
(26)
(27)
Podobnù obr‡zek se uk‡ìe, kdyì se pod’v‡me na m’ru zamžstnanosti. Dosaìen’ vyää’ m’ry œ‹asti starä’ch lid’ ve struktuÞe pracovn’ch sil je jen jednou ‹‡st’ œsil’, jak se vypoÞ‡dat se st‡rnut’m populace. Dóleìitou roli hraje i to, do jakŽ m’ry jsou tito lidŽ skute‹nž zamžstn‡ni. V próbžhu posledn’ch deseti let se m’ra zamžstnanosti starä’ch lid’ zvùäila o tŽmžÞ 8 %, zat’mco ve stejnŽm obdob’ m’ra zamžstnanosti v prvotn’ vžkovŽ skupinž poklesla o v’ce neì 4 %. PÞesto je m’ra zamžstnanosti starä’ch muìó a ìen pod prómžrem OECD a zóst‡v‡ ve spodn’ polovinž äk‡ly ‹lenskùch zem’ OECD (Obr‡zek 2.3.).
jeden z nejvyää’ch rozd’ló. To ukazuje na rychlù pokles m’ry zamžstnanosti, ke kterŽmu doch‡z’ u ìen po dosaìen’ 53 let vžku a v 56 letech v pÞ’padž muìó. Obr‡zek 2.4. Rozd’ly v m’Þe zamžstnanosti mezi starä’mi pracovn’ky a prvotn’ vžkovou skupinou pracovn’kó, 1993-2002 [procenta]
Obr‡zek 2.3. M’ra zamžstnanosti starä’ch pracovn’kó (50-64 let) ve vybranùch ‹lenskùch zem’ch OECD, 2002 a) b) [procenta]
Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, 1982-2002.
a)
PouìitŽ zkratky zem’ jsou uvedeny na stranž 101. òdaje za Rakousko a Nizozemsko jsou z roku 2001. Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, 1982-2002.
b)
Celkovž se rozd’l v m’Þe zamžstnanosti mezi starä’mi pracovn’ky a prvotn’ vžkovou skupinou pracovn’kó od roku 1993 zlepäuje (Obr‡zek 2.4.). NicmŽnž, jak pro muìe, tak pro ìeny je tento rozd’l st‡le dvojn‡sobnù. Rovnžì rozd’l v m’Þe zamžstnanosti uvnitÞ samotnŽ skupiny starä’ch pracovn’kó je vùznamnù. V roce 2002 byl rozd’l v m’Þe zamžstnanosti mezi vžkovùmi skupinami ìen 50-54 a 60-64 na œrovni 66 %, tzn. nejvyää’ v r‡mci OECD. U muìó byl na œrovni 56 %, coì je rovnžì (28)
B. Vùskyt pr‡ce na ‹‡ste‹nù œvazek mezi starä’mi pracovn’ky je malù Existuje citliv‡ rovnov‡ha mezi zvyäov‡n’m pruìnosti trhu pr‡ce na stranž jednŽ a sniìov‡n’m nejistoty zamžstn‡n’ na stranž druhŽ. Jestliìe na jednŽ stranž dojde k rozä’Þen’ do‹asnŽho zamžstn‡v‡n’ a pr‡ce na zkr‡cenù œvazek, vede to ke zvùäen’ rozhodovac’ pravomoci zamžstnavateló, pokud jde o pracovn’ dobu a uvolËov‡n’ pracovn’kó. Na stranž druhŽ, do‹asnŽ zamžstn‡v‡n’ a pr‡ce na zkr‡cenù œvazek skute‹nž pom‡h‡ sladit pracovn’ a rodinnŽ povinnosti a usnadnit pÞechod z pr‡ce do dóchodu. V ‰eskŽ republice je nehledž na zvùäen’ zamžstnanosti v sektoru sluìeb m’ra zamžstn‡v‡n’ na kratä’ pracovn’ œvazek jednou z nejniìä’ch v OECD (Obr‡zek 2.5.).9) Zvùäen‡ podpora zamžstn‡v‡n’ na kratä’ pracovn’ œvazek by proto mohla bùt uìite‹nùm n‡strojem ke zvùäen’ m’ry zamžstnanosti väech pracovn’kó, zejmŽna ìen a starä’ch pracovn’kó. A s ohledem na pomžrnž malù vùskyt zamžstn‡v‡n’ na kratä’ pracovn’ œvazek by to nemuselo m’t v ‰eskŽ republice vedlejä’ dósledky na nejistotu zamžstn‡n’. __________ 9)
Jen u ìen ve vžku 60-64 let je m’ra zamžstn‡v‡n’ na zkr‡cenù pracovn’ œvazek (v’ce neì 55 %) srovnatelnž vyää’. Je väak dóleìitŽ poznamenat, ìe tŽmžÞ 50 % starä’ch muìó a v’ce neì 20 % starä’ch ìen pracuje na zkr‡cenù œvazek z dóvodu nemoci nebo zdravotn’ho postiìen’. Tato ot‡zka bude podrobnžji rozebr‡na v kapitole 3.
(29)
Obr‡zek 2.5. Zamžstn‡n’ na zkr‡cenù pracovn’ œvazek podle pohlav’ a vžku, 2002 a) [procenta]
C. Vùznam region‡ln’ch rozd’ló by nemžl bùt pÞehl’ìen Region‡ln’ rozd’lnost trhu pr‡ce je faktorem, kterù je tÞeba vz’t v œvahu pÞi zkoum‡n’ disproporc’ v œrovn’ch nezamžstnanosti a neaktivity starä’ch pracovn’kó (Tabulka 2.1.). V nejhóÞe postiìenŽm regionu se m’ra œ‹asti starä’ch muìó a ìen propad‡ o 25,2, respektive 23,2 procenta proti œrovni existuj’c’ v Praze. PodobnŽ disproporce zjiäéujeme i v m’Þe zamžstnanosti, kdy jen v jednom regionu, kromž Prahy, je m’ra zamžstnanosti starä’ch ìen vyää’ neì 50 %. Podobnž u starä’ch muìó je m’ra zamžstnanosti v Praze vyää’ v prómžru o v’ce neì 15 % v porovn‡n’ s ostatn’mi regiony. Nezamžstnanost starä’ch muìó v Praze, na œrovni 2,5 %, je v prómžru polovi‹n’, neì jakou zjiäéujeme v ostatn’ch 13 regionech. Kromž toho dlouhodob‡ nezamžstnanost u starä’ch muìó je vyää’ neì 60 % v dev’ti ze 13 mimopraìskùch regionó a u starä’ch ìen je vyää’ neì 70 % v nžkterùch regionech, ve srovn‡n’ s jen asi 28 % v Praze. Tabulka 2.1. Postaven’ starä’ch pracovn’kó na trhu pr‡ce podle pohlav’ a regionó, 2001 [procenta] Míra úãasti
Praha Libereck˘ Královéhradeck˘ Jihoãesk˘ Karlovarsk˘ Stfiedoãesk˘ Ústeck˘ PlzeÀsk˘ Olomouck˘ Jihomoravsk˘ Vysoãina Zlínsk˘ Pardubick˘ Moravskoslezsk˘
Míra zamûstnanosti
MuÏi
Îeny
MuÏi
Îeny
83,3 74,0 73,7 72,3 71,7 71,5 70,6 69,4 68,1 68,0 67,4 66,6 65,4 58,1
65,0 55,5 51,6 46,5 49,9 48,8 47,2 46,9 42,3 47,2 41,2 42,6 42,8 41,8
81,2 71,0 70,8 69,7 69,7 68,6 65,2 65,3 63,0 64,6 64,1 63,6 62,6 53,9
62,4 52,1 49,1 44,6 47,5 44,4 43,1 44,2 39,8 43,6 39,4 37,4 40,3 37,1
Míra nezamûstnanosti MuÏi Îeny 2,5 4,1 4,0 3,6 2,7 4,0 7,6 5,9 7,5 5,1 5,0 4,5 4,3 7,3
4,1 6,2 4,7 4,1 5,0 9,0 8,8 5,8 5,8 7,7 4,3 12,1 6,0 11,2
Dlouhodobá nezamûstnanost [podíl] MuÏi Îeny 55,1 71,9 66,4 53,3 68,2 52,4 63,2 65,8 73,6 62,4 68,6 52,3 54,4 75,3
28,9 26,0 60,1 42,0 54,9 64,1 77,2 72,2 59,7 50,7 60,1 57,7 41,2 75,8
Zdroj: V˘bûrové ‰etfiení pracovních sil âR.
a) PouìitŽ zkratky zem’ jsou uvedeny na stranž 101. Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, 1982-2002, VùbžrovŽ äetÞen’ pracovn’ch sil ‰R a European Union Labour Force Survey.
(30)
Politickou snahou je Þeäit ot‡zku region‡ln’ch rozd’ló. Pro opatÞen’ na region‡ln’ œrovni byl schv‡len novù legislativn’ r‡mec (z‡kon ‹. 248/2000 Sb., o region‡ln’m rozvoji). Kromž toho se realizuj’ i speci‡ln’ region‡ln’ rozvojovŽ programy pro nžkterŽ nejv’ce postiìenŽ regiony. NicmŽnž, v tŽto souvislosti je tÞeba vynaloìit jeätž v’ce œsil’, aby pÞek‡ìky zamžstn‡v‡n’ starä’ch pracovn’kó byly odstranžny.
(31)
D. Rozd’l v zamžstnanosti z hlediska pohlav’ v posledn’ch deseti letech pÞetrv‡v‡ Rozd’ly v m’Þe œ‹asti a zamžstnanosti mezi starä’mi muìi a ìenami se od roku 1993 v podstatž nezmžnily a v roce 2002 ‹inily v’ce neì 22 procentn’ch bodó.10) I kdyì jsou tyto rozd’ly v podstatž shodnŽ s prómžrem v OECD, je skute‹nost’, ìe v posledn’ch 10 letech nedoälo k ì‡dnŽmu znatelnŽmu vyrovn‡v‡n’. Mezi 27 zemžmi OECD, kde jsou dostupnŽ œdaje, jde o nejmenä’ pokles rozd’lu v m’Þe œ‹asti a tÞet’ nejmenä’ pokles rozd’lu m’ry zamžstnanosti v tomto obdob’. PÞi analùze bariŽr zamžstnanosti starä’ch pracovn’kó je zÞejmŽ, ìe starä’ ìeny ‹el’ dokonce sloìitžjä’m problŽmóm a v tŽto souvislosti si zasluhuj’ vžtä’ pozornost.
Obr‡zek 2.6. M’ry nezamžstnanosti podle vžku a pohlav’, 1993-2002 [procenta]
3. Nezamžstnanost mezi starä’mi pracovn’ky: charakteristiky a tendence Jestliìe zamžstnanost starä’ch pracovn’kó je hlavn’m politickùm poìadavkem, pak je nesm’rnž dóleìitŽ mobilizovat ty starä’ jednotlivce (v ekonomicky aktivn’m vžku), kteÞ’ jsou bu“ nezamžstnan’, nebo neaktivn’. Tato ‹‡st zpr‡vy charakterizuje tyto osoby, popisuje sou‹asnŽ trendy nezamžstnanosti, dlouhodobŽ nezamžstnanosti a neaktivity starä’ch pracovn’kó na trhu pr‡ce.
A. Nezamžstnanost poklesla, ale dlouhodob‡ nezamžstnanost starä’ch pracovn’kó zóst‡v‡ vysok‡ Obdob’ hospod‡ÞskŽho róstu v letech 1993 aì 1996 bylo doprov‡zeno n’zkou m’rou nezamžstnanosti starä’ch pracovn’kó a pracovn’kó v prvotn’ vžkovŽ skupinž (Obr‡zek 2.6.). Trvalo to aì do roku 1997, kdy m’ra nezamžstnanosti za‹ala róst aì ke svŽmu vrcholu v roce 2000. Celkovž se m’ra nezamžstnanosti nyn’ pohybuje okolo 7,3 %, coì je nejniìä’ hodnota od roku 1998. NicmŽnž, obdob’ hospod‡ÞskŽ recese bylo vùraznž nepÞ’znivŽ pro ìeny a zejmŽna pro starä’ ìeny. Od roku 2000, kdy m’ra nezamžstnanosti ìen ve vžku 50-64 let dos‡hla 10,4 %, byl zaznamen‡n jen m’rnù pokles o dva procentn’ body na 8,4 % v roce 2002. U ìen v prvotn’ vžkovŽ skupinž rostla m’ra nezamžstnanosti pomaleji, ale dos‡hla vrcholu 7 % o dva roky pozdžji a v sou‹asnŽ dobž je na œrovni 6,4 %.
Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, 1982-2002.
U prvotn’ vžkovŽ skupiny a u starä’ch pracovn’kó je pod’l dlouhodobŽ nezamžstnanosti vyää’ neì 55 % (Obr‡zek 2.7.). Kromž toho, jen v posledn’ch pžti letech se pod’l dlouhodobŽ nezamžstnanosti starä’ch pracovn’kó zvùäil o 28 % u ìen a o tŽmžÞ 17 % u muìó. Z toho vyplùv‡, ìe ochrana starä’ch pracovn’kó proti nezamžstnanosti je dóleìit‡, protoìe vžtäinž z nich hroz’ riziko dlouhodobŽ nezamžstnanosti a n‡slednž i pÞ’padnŽho vylou‹en’ z trhu pr‡ce.
__________ 10)
Ve srovn‡n’ s m’rou œ‹asti a zamžstnanosti starä’ch muìó a ìen v roce 1993, kdy tento rozd’l ‹inil v’ce neì 23 % pro kaìdou skupinu.
(32)
(33)
Obr‡zek 2.7. M’ry a trv‡n’ nezamžstnanosti podle vžku a pohlav’ ve vybranùch ‹lenskùch zem’ch OECD, 2001 a) b) c) [procenta] [pod’l dlouhodobŽ nezamžstnanosti]
i v ‰eskŽ republice vùskyt neaktivity na trhu pr‡ce roste postupnž s vžkem (Tabulka 2.2.), ale jak ukazuje tabulka 2.2., m’ra neaktivity v ‰eskŽ republice roste s vžkem mnohem rychleji neì v OECD. Kdyì se pod’v‡me na dóvody, tak zjist’me, ìe dóchod hraje v ‰eskŽ republice mnohem vùznamnžjä’ roli neì v ostatn’ch zem’ch OECD. 67,1 % muìó ve vžku 60-64 let a 80,5 % ìen stejnŽ vžkovŽ skupiny je v dóchodu, ve srovn‡n’ s jen 57,2 % muìó a 71,5 % ìen v zem’ch OECD. To zdórazËuje vùznam dóchodu pÞi rozhodov‡n’ o œ‹asti na trhu pr‡ce. Nemocnost a zdravotn’ postiìen’ sehr‡vaj’ rovnžì dóleìitou roli pÞi zkoum‡n’ dóvodó, pro‹ m’ra neaktivity na trhu pr‡ce s vžkem roste. òloha systŽmu soci‡ln’ho zabezpe‹en’ v ‰eskŽ republice a pÞek‡ìky pokra‹ov‡n’ v pr‡ci budou diskutov‡ny podrobnž v dalä’ kapitole. Je rovnžì uìite‹nŽ si uvždomit, ìe v’ce neì 27 % neaktivn’ch osob ve vžku 55-64 let by ve skute‹nosti chtžlo pracovat, kdyby jim byly vytvoÞeny vhodnŽ podm’nky (OECD, 2003a). Tabulka 2.2. Postaven’ na trhu pr‡ce podle vžku a pohlav’, ‰esk‡ republika a OECD, 2001 [procenta]
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18 20
22
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18 20
22
25-49 let MuÏi Îeny Celkem
50-54 let 55-59 let MuÏi Îeny Celkem MuÏi Îeny Celkem
60-64 let MuÏi Îeny Celkem
âeská Republika Pracovní síla Zamûstnaní Nezamûstnaní Neaktivní Odrazení V dÛchodu Nemoc ãi zdrav. postiÏení Rodinné povinnosti Jiné dÛvody
95,2 89,7 5,5 4,8 0,1 2,6 0,2 1,9
89,6 85,0 4,6 10,4 0,1 1,0 7,7 0,2 1,4
23,1 22,3 0,8 76,9 0,2 67,1 9,2 0,1 0,3
Celkem
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
79,6 71,9 7,7 20,4 0,1 2,6 14,5 3,2
87,4 80,8 6,6 12,6 0,1 2,6 7,4 2,5
81,7 85,7 75,8 80,4 5,9 5,3 18,3 14,4 0,2 0,2 5,1 3,1 9,2 8,5 1,7 1,0 2,1 1,8
75,6 72,2 3,4 24,4 0,2 10,1 11,9 0,2 2,0
32,2 30,7 1,5 67,8 0,4 57,5 8,1 1,1 0,7
53,9 51,5 2,5 46,1 0,3 33,8 10,0 0,7 1,4
13,1 12,3 0,8 86,9 0,5 80,5 5,2 0,5 0,2
18,1 17,3 0,8 81,9 0,4 73,8 7,2 0,3 0,3
a)
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18 20
22
0
2
4
6
8
10
12
14
16
18 20
22
a)
PouìitŽ zkratky zem’ jsou uvedeny na stranž 101. Dlouhodob‡ nezamžstnanost je definovan‡ jako nezamžstnanost po dobu jednoho roku a v’ce let (jako pod’l z celkovž vyk‡zanŽ nezamžstnanosti). c) òdaje za Austr‡lii, Japonsko a USA se tùkaj’ jednotlivcó ve vžku 25-54 a 55-64 let. Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, 1982-2002 a European Union Labour Force Survey. b)
B. Neaktivita na trhu pr‡ce rychle roste s vžkem, zejmŽna z dóvodu pÞed‹asnŽho odchodu do dóchodu Ûeäen’ problŽmu neaktivity bude dóleìitou sou‹‡st’ kaìdŽ strategie, kter‡ se pokouä’ zvùäit zamžstnanost starä’ch pracovn’kó. Podobnž jako ve vžtäinž zem’ OECD (34)
OECD Pracovní síla Zamûstnaní Nezamûstnaní Neaktivní Odrazení V dÛchodu Nemoc ãi zdrav. postiÏení Rodinné povinnosti Jiné dÛvody
92,7 87,8 4,9 7,3 0,3 2,8 0,3 3,9
Celkem
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
76,9 71,4 5,5 23,1 0,5 2,9 14,6 5,1
84,8 79,6 5,2 15,2 0,4 2,9 7,4 4,5
87,3 84,1 3,2 12,7 0,6 3,5 6,3 0,3 2,1
68,5 77,8 65,5 74,7 3,0 3,1 31,5 22,2 1,1 0,8 3,6 3,6 7,2 6,8 15,9 8,1 3,7 2,9
72,7 69,7 3,0 27,3 1,0 13,8 9,5 0,3 2,6
48,7 47,1 1,6 51,3 1,3 18,1 8,7 18,8 4,4
60,4 58,1 2,2 39,6 1,2 16,2 9,1 9,7 3,5
42,8 41,7 1,0 57,2 0,8 44,2 10,0 0,3 1,9
28,5 28,0 0,5 71,5 0,6 40,1 8,7 17,9 4,1
35,4 34,6 0,8 64,6 0,7 42,2 9,3 9,4 3,1
- Údaje nejsou k dispozici. a) PrÛmûr za OECD nezahrnuje údaje Austrálie, Kanady, Koreje, Japonska, Mexika, Nového Zélandu a Turecka. Zdroj: OECD (2003), Labour Force Statistics, 1982-2002.
(35)
Kapitola 3
OCHRANA LIDê PÛI SOU‰ASNƒM POSILOVçNê POBêDEK K PRçCI: òLOHA SYSTƒMU SOCIçLNêHO ZABEZPE‰ENê Dóchodovù systŽm a systŽm soci‡ln’ho zabezpe‹en’ jsou dóleìitùm momentem pro rozhodov‡n’ starä’ch lid’ o odchodu do dóchodu. Toto institucion‡ln’ prostÞed’ vytv‡Þ’ pravidla a podm’nky, kterŽ ovlivËuj’ chov‡n’ zamžstnancó, stejnž tak jako zamžstnavateló. Osobn’ rozhodnut’ pracovat z‡vis’ vùznamnž na œrovni soci‡ln’ch d‡vek a podm’nk‡ch pro jejich poskytov‡n’ v r‡mci veÞejnùch dóchodovùch systŽmó a jinùch programó soci‡ln’ho zabezpe‹en’ v‹etnž soukromùch dóchodovùch programó. Tato kapitola zkoum‡ veÞejnŽ a soukromŽ dóchodovŽ systŽmy v ‰eskŽ republice a spolu s t’m i nejnovžjä’ reformy, kterŽ se uskute‹nily v próbžhu posledn’ch deseti let.
1. Dóchody a dalä’ soci‡ln’ d‡vky dostupnŽ starä’m pracovn’kóm: podm’nky pro jejich poskytov‡n’ Soci‡ln’ pojiätžn’ v ‰eskŽ republice m‡ uì v’ce neì stoletou tradici. SystŽm povinnŽho soci‡ln’ho pojiätžn’ v Rakousko-Uhersku, a t’m i v ‹eskùch zem’ch, byl zaveden v letech 1888-1889 (tzv. Taaffeho reforma), podle nžmeckŽho bismarkovskŽho modelu. PÞed rokem 1989 byly dóchody v z‡sadž velmi ätždrŽ, zvl‡ätž vó‹i ur‹itùm soci‡ln’m skupin‡m. Tato ätždrost spo‹’vala v podm’nk‡ch pro poskytov‡n’ d‡vek v’ce neì v jejich vùäi.11)
A. Sou‹asnù dóchodovù systŽm Ð pÞehled Sou‹asnù dóchodovù systŽm poskytuje starobn’ dóchody, invalidn’ dóchody a vdovskŽ dóchody a tùk‡ se tŽmžÞ 90 % pracovn’ s’ly. SystŽm je spravov‡n st‡tem a zahrnuje: starobn’ dóchody, plnŽ a ‹‡ste‹nŽ invalidn’ dóchody a pozóstalostn’ dóchody. Tyto d‡vky pÞedstavuj’ 72 %, 14 %, 4 % a 10 % celkovùch vùdajó na dóchody.
__________ 11)
SystŽm byl relativnž nepÞ’znivù pro ur‹itŽ skupiny, napÞ. pro samostatnž vùdžle‹nŽ osoby.
(37)
Dóchodovù systŽm podstoupil od roku 1990 Þadu zmžn (R‡me‹ek 3.1.). JednotlivŽ vl‡dy postupnž zpÞ’snily kritŽria pro poskytov‡n’ dóchodó, zruäily tŽmžÞ väechny privilegovanŽ dóchodovŽ programy a zavedly rychlejä’ zvyäov‡n’ dóchodó pro tzv. pÞest‡rlŽ dóchodce (lidi, kteÞ’ odeäli do dóchodu pÞed v’ce neì 15 lety), kterùm byly za komunismu poskytov‡ny extrŽmnž n’zkŽ dóchody. V polovinž 90. let doälo rovnžì ke zmžn‡m v postupnŽm zvyäov‡n’ dóchodovŽho vžku a pÞipravuje se ‹‡ste‹n‡ redukce rozd’lu v dóchodovŽm vžku u muìó a ìen (viz d‡le). DóchodovŽ d‡vky jsou financov‡ny vùbžrem pÞ’spžvkó od sou‹asnŽ pracuj’c’ populace, jde tedy o typickù próbžìnž financovanù systŽm (PAYG). Tento systŽm se Þ’d’ z‡konem o dóchodovŽm pojiätžn’ z roku 1995. Jeho z‡kladn’mi principy jsou povinn‡ œ‹ast, jednotnŽ zach‡zen’, próbžìnŽ financov‡n’ a pÞesnž vymezenŽ d‡vky vypo‹tenŽ na z‡kladž pauä‡ln’ sazby a vùäe pÞedchoz’ho vùdžlku. Je to takŽ velmi redistributivn’ dóchodovù systŽm, kde dóchody jen volnž z‡vis’ na pÞ’spžvc’ch.
R‡me‹ek 3.1. Nejnovžjä’ dóchodovŽ reformy Na po‹‡tku devades‡tùch let se reformy dóchodovŽho systŽmu soustÞedily na odstraËov‡n’ preferenc’ a diskriminac’ zaloìenùch ve starŽm systŽmu. N‡sleduj’c’ reformy se zamžÞily na vytv‡Þen’ doplËkovùch dobrovolnùch soukromùch dóchodovùch systŽmó podporovanùch st‡tem a sou‹asnž s t’m i na pos’len’ financov‡n’ veÞejnŽho dóchodovŽho systŽmu. V obdob’ let 1990 aì 2003 byly dóchody celkem sedmn‡ctkr‡t upravov‡ny, aby se kompenzoval vliv inflace a vyrovnaly rozd’ly v dóchodech pÞiznanùch v róznùch obdob’ch. 1990-92: Odstranžn’ diskriminace pro osoby samostatnž vùdžle‹nž ‹innŽ a zruäen’ preferenc’ v dóchodovŽm systŽmu. 1993: Vylou‹en’ pÞ’spžvkó ze zdanžn’. 1994: Zaveden’ doplËkovùch programó dóchodovŽho pojiätžn’. ò‹ast v systŽmech soukromùch dóchodovùch fondó je dobrovoln‡. 1995: Zmžny v dŽlce doby pro vznik n‡roku na starobn’ dóchod a dóchodovŽho vžku. 1996: VytvoÞen’ zvl‡ätn’ho œ‹tu dóchodovŽho pojiätžn’ jako sou‹‡sti st‡tn’ho rozpo‹tu. Väechny pÞ’spžvky jsou pÞipisov‡ny na tento œ‹et a mohou bùt pouìity pouze k financov‡n’ dóchodó. 1997: ZpÞ’snžn’ pravidel pro indexaci. 1999: Z‡kon o doplËkovŽm dóchodovŽm pÞipojiätžn’ umoìËuj’c’ daËovŽ œlevy podnikóm a zamžstnancóm, vyää’ st‡tn’ pÞ’spžvky se poskytuj’ trvale. 2001: òprava z‡kona o dóchodovŽm pojiätžn’ zajiäéuj’c’ vùpo‹et dóchodovùch d‡vek na pojistnž-matematickŽm principu. 2003: Na rozd’l proti pÞedchoz’mu obdob’, kdy se valorizace dóchodó prov‡džla v kaìdŽm mžs’ci, kdy kumulativn’ cenovù index dos‡hl 5 %, se valorizace prov‡d’ v lednu kaìdŽho roku. Vl‡da zvùäila dóchodovù vžk na 63 let pro muìe i pro ìeny (ìeny maj’ o jeden rok mŽnž za kaìdŽ d’tž). 2004: Ustavena komise pro dóchodovou reformu za œ‹asti pžti parlamentn’ch stran. (38)
PÞ’spžvkov‡ sazba do dóchodovŽho systŽmu byla ned‡vno zvùäena na 28 % mzdy, kdy zamžstnavatel plat’ 21,5 % a zamžstnanec 6,5 %.12)
B. Z‡kladn’ st‡tn’ soustava dóchodovŽho zabezpe‹en’ Prvn’ pil’Þ ‹eskŽho systŽmu dóchodovŽho zabezpe‹en’ kombinuje hledisko pojiätžn’ a ochrany pÞed chudobou a je relativnž pÞerozdžlovac’. òroveË d‡vek je kalkulov‡na jako sou‹et dvou komponent. PÞednž jde o pevnou ‹‡stku (nez‡vislou na dŽlce doby dóchodovŽho pojiätžn’), kter‡ ‹in’ 1 310 K‹ (asi 12 % prómžrnŽ mzdy). Druh‡ ‹‡st d‡vky z‡vis’ na dŽlce doby dóchodovŽho pojiätžn’ (akru‡ln’ faktor je 1,5 % vùpo‹tovŽho z‡kladu ro‹nž) a na vùäi pÞedchoz’ho vùdžlku. Vùdžlky jsou hodnoceny za posledn’ch 30 let na jejich sou‹asnŽ œrovni tak, ìe pro vùpo‹et osobn’ho vymžÞovac’ho z‡kladu se ‹‡stka pod 6 300 K‹ zapo‹’t‡v‡ plnž, ‹‡stka od 6 300 do 14 200 K‹ se zapo‹’t‡v‡ 30 % a ‹‡stka pÞes 14 200 K‹ se zapo‹’t‡v‡ 10 %. Tabulka 3.1. ukazuje pomžr prómžrnùch dóchodó k prómžrnùm mzd‡m. Tabulka 3.1. Starobn’ dóchod v pomžru k hrubŽ a ‹istŽ prómžrnŽ mzdž, 1994-2003 [procenta] 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 DÛchod/ãistá mzda DÛchod/hrubá mzda
57,2 44,4
56,6 43,8
56,0 43,5
58,3 45,3
59,0 45,9
58,2 45,2
57,1 44,2
56,1 43,4
56,5 43,5
55,1 42,2
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních vûcí âR.
Starobn’ dóchod se vypl‡c’ pojiätžnŽ osobž po z’sk‡n’ alespoË 25 let pojiätžn’ (15 let pojiätžn’, kdyì osoba dos‡hne 65 let vžku). Podle novž navrhovanŽ œpravy by se pojistnŽ obdob’ mžlo prodlouìit na 30 let pro muìe i pro ìeny. Zat’mco muìi z’sk‡vaj’ n‡rok na starobn’ dóchod ve vžku 60 let, ìeny z’sk‡vaj’ n‡rok na starobn’ dóchod ve vžku 53-57 let (st‡le po 25 letech pojiätžn’ a v z‡vislosti na po‹tu narozenùch džt’). Od roku 1996 se ãnorm‡ln’Ò vžk odchodu do dóchodu postupnž zvyäuje, aby v roce 2006 dos‡hl 62 let u muìó a 57-61 let u ìen. PÞesnžji, norm‡ln’ dóchodovù vžk se zvyäuje kaìdù rok o 2 mžs’ce u muìó a o 4 mžs’ce u ìen. V roce 2003 vl‡da d‡le zvùäila dóchodovù vžk tak, ìe po‹‡tkem roku 2013 bude ‹init 63 let pro muìe i pro ìeny (ìeny budou m’t st‡le moìnost z’skat n‡rok na dóchod o jeden rok dÞ’ve za kaìdŽ narozenŽ d’tž). Vùäe dóchodó se valorizuje podle róstu cen a vl‡da móìe vz’t v œvahu i róst
__________ 12) Celkovù pÞ’spžvek na soci‡ln’ zabezpe‹en’ je 47,5 %, z toho 28 % jde na dóchody, 13,5 % na zdravotn’ pŽ‹i a zbytek na pojiätžn’ v nezamžstnanosti a nemocenskŽ pojiätžn’.
(39)
mezd. Ve skute‹nosti se od roku 2003 dóchody zvyäuj’ kaìdù rok v lednu s ohledem na zmžny cen a mezd.13) Tabulka 3.2. PÞerozdžlovac’ œloha starobn’ch dóchodó, 2001 DÛchod [Kã/mûsíãnû]
Mzda [Kã/mûsíãnû] Hrub˘ âist˘
6 200 7 000 7 700 8 100 8 500 9 000
10 300 14 700 22 050 29 500 36 600 44 200
8 100 11 400 16 500 21 500 26 000 30 700
DÛchod/mzda [%] Hrub˘ âist˘ 60 47 35 28 23 20
76 61 46 38 33 30
Dóchodovù systŽm by mohl bùt vyv‡ìenù s pÞechodem na plnou cenovou indexaci nam’sto mzdovŽ indexace, ale to by mohlo sn’ìit m’ru pÞerozdžlen’ na 34 % v roce 2030.14) Jestliìe na druhŽ stranž vl‡da zachov‡ sou‹asnŽ parametry dóchodovŽho systŽmu, deficit dóchodovŽho rozpo‹tu by mohl dos‡hnout 3 % HDP v roce 2030, 5 % v roce 2040 a vrcholu 8 % by dos‡hl v roce 2070.15) Za pÞedpokladu tÞ’procentn’ n‡vratnosti investice bude systŽm akumulovat dluh 40 % HDP v roce 2020, prakticky 100 % HDP okolo roku 2040 a 180 % HDP v roce 2060. Pouh‡ velikost tžchto ‹’sel ukazuje, ìe pro udrìitelnost systŽmu je rozhoduj’c’ zajistit, aby pracovn’ci pracovali dŽle v souladu s demografickou realitou, coì by nejen sn’ìilo dóchodovŽ vùdaje, ale sou‹asnž pos’lilo pÞ’spžvkovou z‡kladnu. Obr‡zek 3.1. VeÞejnŽ vùdaje na starobn’ dóchody, 2000-2050 a)
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních vûcí âR, Lasagabaster a kol. (2002).
[% HDP]
Tabulka 3.2. ukazuje relativnž vysokou m’ru pÞerozdžlen’, kterou v sobž zahrnuje vùpo‹et dóchodu. Pracovn’k, kterù z’skal 40 let pojiätžn’ pÞi prómžrnŽ mzdž 11 400 K‹ mžs’‹nž, m‡ n‡rok na dóchod ve vùäi 61 % mzdy, zat’mco pracovn’k, kterù vydžl‡val 70 % prómžrnŽ mzdy, z’sk‡ dóchod rovnaj’c’ se 76 % mzdy a pracovn’k s vùdžlkem tÞikr‡t vyää’m, neì je prómžrn‡ mzda, z’sk‡ pouze 30 % mzdy pÞi odchodu do dóchodu. Udrìitelnost veÞejnŽho dóchodovŽho systŽmu VeÞejnŽ vùdaje vl‡dy tùkaj’c’ se starobn’ch dóchodó pÞedstavuj’ zhruba 8 % HDP, coì je ponžkud v’ce neì prómžr OECD (Obr‡zek 3.1.). PÞi sou‹asnùch tendenc’ch by tento pod’l mohl dos‡hnout tŽmžÞ 15 % v roce 2050. To vyvol‡v‡ ot‡zku, jak bude zvùäen’ vùdajó na dóchody financov‡no. V próbžhu nžkolika posledn’ch let byl veÞejnù dóchodovù systŽm deficitn’ ve vùäi okolo 1 % HDP ro‹nž. PÞi ned‡vnŽm zvùäen’ m’ry pÞ’spžvku na 28 % bude v roce 2004 systŽm vyv‡ìenù. V delä’m ‹asovŽm horizontu, kdy se pod’l starä’ch lid’ v celkovŽ populaci zvùä’, se stane financov‡n’ dóchodovŽho systŽmu pÞ’spžvkem z mezd velmi n‡kladnùm. AktualizovanŽ projekce Ministerstva pr‡ce a soci‡ln’ch vžc’ potvrzuj’ obavy, pokud jde o dlouhodobou ìivotnost veÞejnŽho dóchodovŽho systŽmu. NapÞ’klad, jestliìe budouc’ vl‡dy budou cht’t vyrovnat dóchodovù œ‹et, pak v roce 2030 by se pÞ’spžvek musel zvùäit na 45 %. Tak vysok‡ m’ra pÞ’spžvku by mžla nepochybnž vliv na m’ru zamžstnanosti a mohla by rovnžì vyvolat vedlejä’ tlaky na rozä’Þen’ äedŽ ekonomiky. __________ 13)
Vl‡da ‰R ned‡vno ozn‡mila, ìe dóchody by se mžly zvùäit o minim‡ln’ z‡konem poìadovanou ‹‡stku v letech 2004 a 2005 podle róstu spotÞebitelskùch cen. NicmŽnž, rovnžì prohl‡sila, ìe pomžr prómžrnŽho dóchodu k prómžrnŽ mzdž by mžl zóstat v roce 2006 na œrovni 40 %. To znamen‡, ìe vl‡da chce upravit dóchody s ohledem na mzdu a ne róst cen.
(40)
a)
V pÞ’padu Francie se vùpo‹ty tùkaj’ obdob’ 2000-2040. Zdroj: OECD (2001), Economic Outlook, No. 69. __________ 14) Vl‡da tvrd’, ìe prómžrnù dóchod mus’ nahradit pÞinejmenä’m 40 % prómžrnŽ mzdy. 15)
Vùpo‹et MPSV ‰R, (2003b).
(41)
C. DobrovolnŽ penzijn’ fondy Nžkdy se argumentuje t’m, ìe zaloìen’ soukromùch penzijn’ch pl‡nó móìe poslouìit jako n‡stroj ke zvùäen’ m’ry zamžstnanosti starä’ch pracovn’kó a podpoÞit jejich pozdžjä’ odchod do dóchodu. V roce 1994 zavedla ‹esk‡ vl‡da systŽm dobrovolnùch penzijn’ch fondó (jako n‡hradu za zruäenŽ zamžstnaneckŽ preference), kterŽ pracuj’ na z‡kladž definovanùch pÞ’spžvkó. Fondy jsou pÞ’snž individu‡ln’ a negarantuj’ zvl‡ätn’ pÞ’stup k ì‡dnŽ zamžstnaneckŽ skupinž.16) SystŽm pracuje jako individu‡ln’ spoÞ’c’ œ‹et. ò‹ast je dobrovoln‡ a omezuje se jen na jeden penzijn’ pl‡n na œ‹astn’ka. Penzijn’ d‡vky jsou dostupnŽ po pžti letech spoÞen’ nebo pÞi dosaìen’ dóchodovŽho vžku, kterù je smluvnž dohodnut v penzijn’m pl‡nu (a v ì‡dnŽm pÞ’padž pÞed dosaìen’m 60 let vžku). I kdyì penzijn’ pl‡ny jsou pÞ’snž individu‡ln’, pÞ’spžvky mohou bùt financov‡ny (nebo spolufinancov‡ny) zamžstnavatelem. Existuje rovnžì vùznamnù st‡tn’ pÞ’spžvek na pÞipojiätžn’ zamžstnance (Tabulka 3.3.). Kromž toho, v roce 1999 umoìnil z‡kon poskytovat na pÞ’spžvky v ‹‡stce 6 000-12 000 K‹ daËovŽ œlevy, aby tak motivoval vyää’ pÞ’spžvky do systŽmu. NicmŽnž, nen’ pravdžpodobnŽ, ìe ‹eskù systŽm dobrovolnùch penzijn’ch pl‡nó, i kdyì je s‡m o sobž vùznamnù, podpoÞ’ pozdžjä’ odchod do dóchodu.
chodovŽho vžku, to znamen‡ ve stejnŽm vžku jako ve veÞejnŽm dóchodovŽm systŽmu. Kromž toho se prómžrnù pÞ’spžvek ve skute‹nosti sniìuje tŽmžÞ po celou dobu pÞipojiätžn’.
Tabulka 3.3. St‡tn’ pÞ’spžvek pro soukromŽ penzijn’ pÞipojiätžn’
Za tÞet’, ukazuje se, ìe œ‹astn’ci maj’ tendenci pouì’vat soukromŽ penzijn’ pl‡ny v’ce jako n‡stroj ke sn’ìen’ daËovŽho zat’ìen’ œspor neì jako pÞ’leìitost v’ce uspoÞit pÞed nadch‡zej’c’m dóchodem. Ve skute‹nosti je dobÞe moìnŽ, ìe sou‹asnù systŽm zmžnil v’ce strukturu individu‡ln’ch œspor neì celkovù objem œspor (viz. Jel’nek a Schneider, 2001a). Se vstupem do programu œ‹astn’ci pÞednž pÞerozdžl’ svŽ œspory tak, aby se kvalifikovali pro st‡tn’ pÞ’spžvek. S ohledem na to, co bylo uvedeno dÞ’ve, ìe œspory v soukromùch penzijn’ch pl‡nech jsou dotov‡ny (a takto financov‡ny z dan’), móìe bùt dokonce argumentov‡no t’m, ìe celù program doplËkovŽho penzijn’ho pÞipojiätžn’ sniìuje œhrnnù objem n‡rodn’ch œspor. Tuto interpretaci potvrzuje analùza vžkovŽ struktury œ‹astn’kó soukromùch penzijn’ch pl‡nó (Tabulka 3.5.). V’ce neì 60 % œ‹astn’kó je ve vžku 45 a v’ce let a prómžrnù vžk œ‹astn’kó je asi 50 let. Skute‹nost, ìe pÞ’spžvky do tžchto pl‡nó budou poskytov‡ny po relativnž kr‡tkou dobu (‹asto jen deset let), znamen‡, ìe ‹eskŽ penzijn’ fondy maj’ mnohem kratä’ ‹asovù horizont, neì maj’ fondy v jinùch zem’ch OECD.
Soukrom˘ pfiíspûvek [Kã/mûsíãnû]
Státní pfiíspûvek [Kã/mûsíãnû]
100-199 200-299 300-399 400-499 500 a více
Kã 50 + 40 % ãástky nad 100 Kã Kã 90 + 30 % ãástky nad 200 Kã Kã 120 + 20 % ãástky nad 300 Kã Kã 140 + 10 % ãástky nad 400 Kã Kã 150
Zdroj: Zákon o doplÀkovém penzijním pfiipoji‰tûní, 1994.
PÞednž, i kdyì œ‹ast v systŽmu móìe dos‡hnout maxima asi 50 % pracovn’ s’ly (Tabulka 3.4.), podstatn‡ ‹‡st lid’ nebude zajiätžna soukromùm penzijn’m pl‡nem, a nen’ tud’ì pravdžpodobnŽ, ìe tento systŽm vyÞeä’ ‹eskù dóchodovù problŽm. Celkov‡ aktiva penzijn’ch fondó dos‡hla k 30. ‹ervnu 2003 hodnoty 75 mld. K‹, coì je pÞibliìnž jen 3 % HDP a coì je dokonce niìä’ hodnota, neì je pod’l jejich budouc’ch neuspokojenùch dóchodovùch z‡vazkó. Za druhŽ, existuje jen m‡lo dókazó o tom, ìe œ‹astn’ci soukromùch penzijn’ch pl‡nó pracuj’ dŽle. Ve skute‹nosti asi 90 % œ‹astn’kó soukromùch penzijn’ch pl‡nó vyb’r‡ svŽ œspory okamìitž jako jednor‡zovou ‹‡stku po dosaìen’ ãnorm‡ln’hoÒ dó-
Tabulka 3.4. ò‹ast v penzijn’ch fondech, 1994-2002
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Poãet úãastníkÛ [tis. osob]
Podíl z celkového poãtu pracovních sil [%]
183 1 290 1 564 1 638 1 740 2 006 2 298 2 534 2 621
3,5 24,9 30,2 31,6 33,4 38,4 44,3 49,0 51,0
Podíl z celkového poãtu úãastníkÛ vefiejného dÛchodového systému [%] 3,5 24,7 30,0 31,7 35,7 42,4 49,6 54,0 55,7
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních vûcí, âSÚ a Asociace penzijních fondÛ.
__________ 16)
Toto rozhodnut’ nebylo zvl‡ätž popul‡rn’ a setkalo se s vùhradami ze strany odborovùch svazó.
(42)
(43)
Tabulka 3.5. Vžkov‡ struktura œ‹astn’kó doplËkovùch penzijn’ch fondó, 1994-2002 [procenta] 18-29 30-44 45-59 60+ Více neÏ 50 PrÛmûrn˘ vûk
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
11,9 33,6 46,1 8,5 35,7 45
9,8 30,7 46,9 12,6 40,3 46
9,5 28,9 46,7 15,0 43,6 47
8,4 25,0 47,2 19,4 50,9 49
8,1 23,1 46,1 22,9 54,6 50
7,8 21,7 44,7 25,9 57,4 51
9,9 25,4 45,1 19,6 49,9 49
11,6 26,7 44,3 17,3 46,6 48
11,5 28,0 43,0 17,5 47,4 48
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních vûcí âR, Asociace penzijních fondÛ.
D. JinŽ d‡vky soci‡ln’ho zabezpe‹en’ dostupnŽ starä’m pracovn’kóm Podobnž jako v jinùch zem’ch mohou osoby starä’ 50 let odstoupit z trhu pr‡ce prostÞednictv’m jinŽho neì dóchodovŽho systŽmu. Tato ‹‡st zkoum‡ kritŽria pro pÞizn‡v‡n’ d‡vek v nezamžstnanosti, nemocenskùch d‡vek, invalidn’ch dóchodó a jinùch d‡vek se zvl‡ätn’m zÞetelem na osoby starä’ 50 let. D‡vky v nezamžstnanosti SystŽm d‡vek v nezamžstnanosti vznikl v roce 1990 a od tŽ doby prodžlal nžkolik zmžn. Póvodnž to byl systŽm relativnž ätždrù, aì reformy v roce 1992 sn’ìily œroveË d‡vek a zpÞ’snily kritŽria pro jejich poskytov‡n’. Od roku 1996 se œroveË d‡vek pro novž registrovanŽ a nžkterŽ dalä’ skupiny ponžkud zvùäila a od roku 2004 se prodlouìila doba poskytov‡n’ d‡vek pro starä’ nezamžstnanŽ osoby. Sou‹asn‡ pravidla jsou n‡sleduj’c’: ¥ Doba poskytov‡n’ d‡vek je relativnž kr‡tk‡: Podpora v nezamžstnanosti se poskytuje nezamžstnanŽmu uchaze‹i o zamžstn‡n’, kterù je v registru pÞ’sluänŽho œÞadu pr‡ce.17) Uchaze‹i ve vžku do 50 let se podpora poskytuje nejdŽle po dobu äesti mžs’có. Maxim‡ln’ doba je devžt mžs’có pro uchaze‹e ve vžku 50-55 let (za pÞedpokladu pojistnŽ doby nejmŽnž 25 let) a 12 mžs’có pro uchaze‹e nad 55 let (za pÞedpokladu pojistnŽ doby nejmŽnž 30 let). Doba nemocenskŽ, mateÞskŽ dovolenŽ nebo œ‹ast v programech veÞejnž prospžänùch prac’ (kdy d‡vky v nezamžstnanosti nahrazuje jinù zdroj pÞ’jmu) se do tŽto doby nezapo‹’t‡vaj’. ¥ Vùäe d‡vek nen’ pÞ’liä ätždr‡: Prvn’ tÞi mžs’ce nezamžstnanosti se vùäe d‡vek rovn‡ 50 % vùdžlku v posledn’m zamžstn‡n’. Po dobu dalä’ch tÞ’ mžs’có ‹in’ 45 % (aì doned‡vna to bylo 40 %). Maxim‡ln’ vùäe je do 250 % ìivotn’ho minima. Minim‡ln’ vùäe d‡vky nen’ stanovena, ale registrovanù uchaze‹ m‡ n‡rok i na jinŽ d‡vky soci‡ln’ho zabezpe‹en’. ò‹astn’ci rekvalifika‹n’ch programó obdrì’ 60 % prómžrnŽho mžs’‹n’ho ‹istŽho vùdžlku v posledn’m zamžstn‡n’ po dobu prvn’ch tÞ’ mžs’có a d‡le 50 %.
Celkovž v mezin‡rodn’m srovn‡n’ nen’ systŽm d‡vek v nezamžstnanosti pÞ’liä ätždrù a jako takovù nebude pravdžpodobnž pÞedstavovat vùznamnou pÞek‡ìku pro starä’ pracovn’ky, aby zóstali dŽle v zamžstn‡n’. NicmŽnž, d‡vky v nezamžstnanosti mohou slouìit jako postrann’ cesta pro z’sk‡n’ jinùch soci‡ln’ch d‡vek, pro jejichì z’sk‡n’ nezamžstnanù potÞebuje bùt registrovanù œÞadem pr‡ce. Tento vztah mezi d‡vkami v nezamžstnanosti a jinùmi d‡vkami soci‡ln’ho zabezpe‹en’ ztžìuje hodnocen’ vlivu d‡vek v nezamžstnanosti na rozhodov‡n’ o odchodu do dóchodu. Ztžìuje rovnžì pr‡ci œÞadóm pr‡ce, kterŽ maj’ dvoj’ funkci, jednak pro zprostÞedkov‡n’ zamžstn‡n’ a jednak pro soci‡ln’ zabezpe‹en’. NemocenskŽ a invalidn’ d‡vky Podobnž jako v pÞ’padž d‡vek v nezamžstnanosti je i u nemocenskùch a invalidn’ch d‡vek relativnž velkŽ riziko, ìe budou vyuìity jako vedlejä’ cesta k odchodu z trhu pr‡ce. NemocenskŽ d‡vky nahrazuj’ ztr‡tu pÞ’jmu v dobž kr‡tkŽ nemoci. Aì do roku 2003 mžl pracovn’k n‡rok na nemocenskou jiì od prvn’ho dne pracovn’ neschopnosti a kromž toho se na vùplatž nemocenskùch d‡vek nepod’leli zamžstnavatelŽ. Nen’ proto pÞekvapuj’c’m zjiätžn’m, ìe tento systŽm byl ‹asto pouì’v‡n jako kr‡tkodobù tlumi‹ pÞi poklesu vùroby v pÞ’padž sn’ìen’ popt‡vky. V ‰eskŽ republice pob’r‡ nemocenskou v kaìdŽm pracovn’m dnu v prómžru 6 % pracovn’kó. Od roku 2004 jsou nemocenskŽ d‡vky v prvn’ch tÞech dnech pracovn’ neschopnosti vùraznž sn’ìeny a vl‡da zvaìuje zav‡zat podniky jejich ‹‡ste‹nou œhradou. Vùpo‹et d‡vky je zna‹nž sloìitù. Vych‡z’ z denn’ho vymžÞovac’ho z‡kladu (prómžr za 12 kalend‡Þn’ch mžs’có pÞed mžs’cem, ve kterŽm vznikl n‡rok na d‡vku nemocenskŽho pojiätžn’), kdy se do vùäe 480 K‹ zapo‹te jen 90 % za dobu prvn’ch 14 dnó pracovn’ neschopnosti a z ‹‡stky nad 480 K‹ se zapo‹te jen 60 %. Od patn‡ctŽho dne trv‡n’ pracovn’ neschopnosti se ‹‡stka 480 K‹ zapo‹te plnž a z ‹‡stky nad 480 K‹ se zapo‹te 60 %. Od roku 2004 doch‡z’ ke sn’ìen’ nemocenskŽho za prvn’ tÞi dny pracovn’ neschopnosti na 25 % denn’ho vymžÞovac’ho z‡kladu. DóleìitŽ je, ìe kontroln’ mechanismus je plnž svžÞen zdravotn’m pojiäéovn‡m. NicmŽnž, toto je finan‹nž neefektivn’ v tom smyslu, ìe tyto pojiäéovny nejsou finan‹nž motivov‡ny k tomu, aby redukovaly moìnŽ zneuìit’ nemocenskùch d‡vek, kterŽ jsou plnž financov‡ny ze st‡tn’ho rozpo‹tu. Po ur‹itŽ dobž móìe pÞ’jemce nemocenskùch d‡vek poì‡dat o d‡vky invalidn’. Tyto pÞ’pady posuzuje ‰esk‡ spr‡va soci‡ln’ho zabezpe‹en’, kter‡ zamžstn‡v‡ lŽkaÞe, kteÞ’ ve spolupr‡ci s lŽkaÞi zdravotn’ch pojiäéoven ur‹uj’ stupeË zdravotn’ho postiìen’. V roce 2002 vydala spr‡va soci‡ln’ho zabezpe‹en’ 29 218 novùch osvžd‹en’ o plnŽ invaliditž a 25 680 osvžd‹en’ o ‹‡ste‹nŽ invaliditž, coì je v’ce neì 1 % celkovŽ zamžstnanosti. Sou‹asnž odm’tla 9015 ì‡dost’ o invalidn’ d‡vky, jinùmi slovy, pouze jedna ì‡dost ze sedmi je spr‡vou soci‡ln’ho zabezpe‹en’ odm’tnuta.
__________ 17)
Osoba je registrov‡na jen tehdy, kdyì je ochotna pÞijmout pr‡ci a spolupracuje s œÞadem pr‡ce.
(44)
(45)
Plnù invalidn’ dóchod sest‡v‡ z pevnŽ ‹‡stky 1310 K‹ mžs’‹nž, plus ‹‡stky v‡zanŽ na vùdžlek (1,5 % dóchodovŽho z‡kladu za kaìdù rok pojiätžn’). Pro nžkterŽ pÞ’jemce s n’zkùm pÞ’jmem jsou invalidn’ dóchody relativnž ätždrŽ (viz d‡le). ProblŽmy spo‹’vaj’c’ v pÞechodu na nemocenskŽ a invalidn’ d‡vky odr‡ì’ skute‹nost, ìe v roce 2003 pÞedstavovali pÞ’jemci plnùch invalidn’ch dóchodó 7,4 % a pÞ’jemci ‹‡ste‹nùch invalidn’ch dóchodó 3,4 % pracovn’ s’ly. Koncem roku 2003 ‹inil prómžrnù dóchod 6911 K‹ pro osoby plnž invalidn’ a 4243 K‹ pro osoby ‹‡ste‹nž invalidn’. Znamen‡ to, ìe plnù invalidn’ dóchod byl jen nepatrnž niìä’ neì prómžrnù starobn’ dóchod. Invalidn’ dóchod je takto vysoce atraktivn’ pro lidi bl’ì’c’ se dóchodovŽmu vžku, protoìe jim umoìËuje kumulovat d‡vku s pracovn’m pÞ’jmem a pÞi vzniku n‡roku i se starobn’m dóchodem. N‡sledkem toho m‡ ‰esk‡ republika v porovn‡n’ s ostatn’mi zemžmi relativnž vyää’ pod’l neaktivity pro nemocnost a zdravotn’ postiìen’. Vùskyt invalidn’ch dóchodó mezi osobami nad 50 let je relativnž vysokù ve srovn‡n’ s ostatn’mi zemžmi OECD (Obr‡zek 3.2.). U muìó ve vžkovùch skupin‡ch 50-54 a 55-59 let je ‰esk‡ republika mezi prvn’mi deseti zemžmi a u ìen je bl’zko prómžru OECD. Tento problŽm m‡ rovnžì vùznamnou region‡ln’ dimenzi. Nehledž na hospod‡ÞskŽ oìiven’ z poloviny devades‡tùch let, vùskyt pÞ’jemcó invalidn’ch d‡vek zóst‡v‡ v nžkterùch regionech vysokù. Vytla‹en’ z trhu pr‡ce v dósledku restrukturalizace vùroby a hospod‡ÞskŽ recese je dóleìitùm faktorem. Nejvyää’ pod’l invalidn’ch dóchodó lze skute‹nž nalŽzt v nejv’ce postiìenùch regionech. NapÞ’klad v OstravskŽm regionu (Severn’ Morava) je 43 500 invalidn’ch dóchodcó a 72 000 starobn’ch dóchodcó, to znamen‡ v’ce neì 60 % osob se zdravotn’m postiìen’m z celkovŽho po‹tu dóchodcó. V dalä’m tžìce postiìenŽm regionu òst’ nad Labem (Severn’ ‰echy) je pod’l invalidn’ch dóchodcó ze väech starobn’ch dóchodcó 51 % a na druhŽ stranž v Praze je tento pomžr jen 29 %.
Obr‡zek 3.2. Neaktivita z dóvodu nemoci nebo zdravotn’ho postiìen’ ve vybranùch ‹lenskùch zem’ch OECD, 2001 a) b) [procento populace v kaìdŽ vžkovŽ skupinž]
JinŽ soci‡ln’ d‡vky Kromž vùäe uvedenùch d‡vek je moìnŽ z’skat dalä’ soci‡ln’ d‡vky. NžkterŽ z nich jsou zamžÞeny na rodinu (pÞ’davek na d’tž, rodi‹ovskù pÞ’spžvek, penžìit‡ pomoc v mateÞstv’ a jinŽ d‡vky soci‡ln’ pŽ‹e), zat’mco jinŽ jsou zamžÞeny na ur‹itŽ potÞeby (pÞ’spžvek na bydlen’, pohÞebnŽ). I kdyì ì‡dn‡ z tžchto d‡vek nen’ zamžÞena vùhradnž na starŽ lidi nebo lidi v pÞeddóchodovŽm vžku, tyto nespornž pÞisp’vaj’ rodin‡m s n’zkùmi pÞ’jmy v‹etnž tžch rodin, kde jsou starä’ pracovn’ci (tento problŽm bude zkoum‡n podrobnžji v dalä’m textu).
a) b)
PouìitŽ zkratky zem’ jsou uvedeny na stranž 101. òdaje za Nžmecko a ávŽdsko jsou za rok 2000. Zdroj: European Union Labour Force Survey. (46)
(47)
2. Vliv dóchodó a jinùch soci‡ln’ch d‡vek na motivaci k pr‡ci Rozhodov‡n’ o odchodu do dóchodu je u starä’ch pracovn’kó velmi rozd’lnŽ a z‡vis’ pÞedevä’m na rozd’lnùch preferenc’ch, pÞ’jmovùch moìnostech, zdravotn’m stavu a rodinnŽ situaci. NicmŽnž, dóchody a systŽm soci‡ln’ch d‡vek v tom sehr‡vaj’ rovnžì svou roli.
A. DÞ’vžjä’ a pozdžjä’ odchod do dóchodu v r‡mci dóchodovŽho systŽmu Kaìd‡ osoba po z’sk‡n’ 25 let pojiätžn’ móìe odej’t do dóchodu tÞi roky pÞed dosaìen’m norm‡ln’ho dóchodovŽho vžku, to znamen‡ u muìó 60 a u ìen 53-57 let. NicmŽnž, z‡klad pro vùpo‹et pÞed‹asnŽho dóchodu se kr‡t’ o 0,9 % za kaìdùch zapo‹atùch 90 dn’ (pÞibliìnž 3,6 % za kaìdù rok dÞ’vžjä’ho odchodu do dóchodu).18) Podle vl‡dy je tato m’ra kr‡cen’ pojistnž matematicky spr‡vn‡. S ohledem na rychlù proces st‡rnut’ se nicmŽnž zd‡, ìe pojistnž matematickù vùpo‹et dóchodu bude tÞeba brzy zvùäit. Po dovräen’ dóchodovŽho vžku mohou pracovn’ci pokra‹ovat v zamžstn‡n’, aniì by museli ì‡dat o dóchod. V tomto pÞ’padž se vùpo‹tovù z‡klad pro budouc’ dóchod zvyäuje o 1,5 % za kaìdùch 90 pracovn’ch dnó. Jinak takŽ móìe pracovn’k, kterù dos‡hl dóchodovŽho vžku, poì‡dat o dóchod a pokra‹ovat v pr‡ci. V danŽ situaci bude zÞejmž potÞeba zajistit vžtä’ a progresivnžjä’ pÞ’róstky dóchodu, kterŽ budou poskytovat vžtä’ finan‹n’ motivaci k pokra‹ov‡n’ v pr‡ci a kterŽ budou kompenzovat zvùäenou ãneatraktivnostÒ pr‡ce, zejmŽna kdyì mzdovù vùvoj kles‡ sou‹asnž s vžkem. NapÞ’klad ve ávŽdsku ‹in’ ve vžku 61 let m’ra n‡hrady 57 % a dosahuje 90 % ve vžku 70 let (R‡me‹ek 3.2.). V USA je m’ra n‡hrady 43 % ve vžku 62 let a dosahuje 76 % ve vžku 70 let. Jde nejen o to, ìe takovù systŽm d‡v‡ v’ce moìnost’ vùbžru jednotlivcóm, ale takŽ empirickŽ zkuäenosti ukazuj’, ìe pÞ’róstky dóchodu mohou podporovat pozdžjä’ odchod do dóchodu (Gruber, Wise, 2002). B. Cesty dÞ’vžjä’ho odchodu z trhu pr‡ce Aì doned‡vna byl pÞed‹asnù dóchod moìnù v dobž dvou let pÞed dosaìen’m norm‡ln’ho dóchodovŽho vžku s jen ãdo‹asnžÒ sn’ìenùm dóchodem. Podm’nkou bylo, ìe doty‹n‡ osoba z’skala 25 let pojiätžn’ a byla nejmŽnž 180 dn’ v registru œÞadu pr‡ce jako uchaze‹ o zamžstn‡n’. Vùpo‹et dóchodu byl v tžchto pÞ’padech redukov‡n o 1,3 % vùpo‹tovŽho z‡kladu za kaìdùch i neukon‹enùch 90 dnó dóchodu pob’ranŽho pÞed dosaìen’m dóchodovŽho vžku. Po dosaìen’ z‡konnŽho vžku odchodu do dóchodu byla tŽto osobž zaru‹ena norm‡ln’ vùäe dóchodu. Jak ukazuje Tabulka 3.6., byla moìnost pÞed‹asnŽho dóchodu velmi popul‡rn’, ale nyn’ je jiì zruäena. Pod’l osob, kterŽ odeäly pÞed‹asnž do dóchodu, se dramaticky zvùäil z 18 % v roce 1996 na 59,2 % v roce 2000 (Tabulka 3.6.). Toto opatÞen’ sn’ìilo prómžrnù dó-
R‡me‹ek 3.2. ávŽdsko zav‡d’ vžtä’ pruìnost do systŽmu starobn’ch dóchodó V roce 1999 zavedlo ávŽdsko novù systŽm veÞejnùch starobn’ch dóchodó. Aby se pÞedeälo tlaku na veÞejnŽ vùdaje, byla zvùäena motivace pracovat t’m, ìe byl pos’len vztah mezi celoìivotn’m pÞ’jmem a n‡rokem na dóchod. Tžsnžjä’ spojen’ mezi pÞ’spžvky a n‡roky na dóchod bylo cestou, jak zajistit vžtä’ spravedlnost mezi jednotlivci, kteÞ’ jako osoby s delä’ dobou pracovn’ho zapojen’ z’skaj’ pÞimžÞenž vyää’ dóchod neì osoby s kratä’ dobou pracovn’ho zapojen’ pÞi jinak stejnùch podm’nk‡ch. Od 61 let je moìnŽ pracovat a sou‹asnž pob’rat dóchod. Dóchod je moìno pob’rat ve vùäi 100 % nebo odstupËovanž ve vùäi 75 %, 50 % a 25 % a kombinovat ho s prac’ na plnù nebo ‹‡ste‹nù pracovn’ œvazek. Protoìe v tžchto pÞ’padech jiì nen’ specifikovanù dóchodovù vžk, n‡rok na dóchod vznik‡ kdykoliv. NicmŽnž, zaru‹enou dóchodovou d‡vku, na rozd’l od dóchodu v‡zanŽho na vùdžlky, nelze pob’rat pÞed dosaìen’m 65 let. S pÞechodem k novŽmu vùpo‹tu, kterù je zaloìen na vùäi celoìivotn’ho pÞ’jmu, nam’sto na nejlepä’ch 15 letech z celkovž 30 odpracovanùch let, se zvùäila motivace pracovat a maximalizovat pÞ’jem. NovŽ dóchodovŽ d‡vky se takto budou vìdy akumulovat ze väech pÞ’jmó, ze kterùch vznik‡ n‡rok na dóchod. Proto, i kdyì bude osoba pokra‹ovat v zamžstn‡n’ nebo kdyì znovu vstoup’ do zamžstn‡n’ po vzniku n‡roku na dóchod, dóchod se vìdy zvùä’.
chod o 5 % pro osobu, kter‡ odeäla do dóchodu o jeden rok dÞ’ve, a tŽmžÞ o 15 % pro osobu odch‡zej’c’ o tÞi roky dÞ’ve. Od tŽ doby po‹et pÞed‹asnùch dóchodó, jako pod’l na celkovŽm po‹tu dóchodó, klesal aì na 43 % v roce 2003. Jak jiì bylo uvedeno, od roku 2002 se penalizace za 90 dn’ pÞed‹asnŽho odchodu do dóchodu zvùäila na 0,9 %. Detailn’ mikroekonomickŽ analùzy ukazuj’, ìe z‡kon z roku 1996, kterù umoìnil äiroce vyuì’vat pÞed‹asnŽ dóchody dva roky pÞed dosaìen’m dóchodovŽho vžku, ovlivnil rozhodov‡n’ starä’ch pracovn’kó. Jak uv‡d’ Galu䋇k (2001), u pracuj’c’ch muìó se v reakci na tuto moìnost sn’ìila v roce 1996 m’ra œ‹asti na trhu pr‡ce o 3,3 %.
__________ 18)
Aì dosud existovala moìnost do‹asnž kr‡cenùch pÞed‹asnùch dóchodó pro pracovn’ky odch‡zej’c’ do dóchodu o dva roky dÞ’ve. Tato moìnost byla v roce 2004 zruäena.
(48)
(49)
Obr‡zek 3.3. Cesty opuätžn’ trhu pr‡ce v roce 2002
Tabulka 3.6. Struktura dóchodó v ‰eskŽ republice, 1996-2003
1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
Pfiiznané starobní dÛchody 59 714 80 832 114 834 109 537 96 348 88 260 59 835 88 470
Pfiedãasné dÛchody [%] Trvalé Doãasné 12,2 6,0 20,2 9,8 37,6 10,7 41,9 11,0 48,7 10,5 50,7 7,5 21,9 11,9 19,7 23,5
DÛchody podle zákona [%] 68,0 53,2 38,5 35,1 28,3 28,5 43,0 37,8
Pozdûj‰í dÛchody [%] 13,8 16,7 13,1 12,0 12,5 13,3 23,2 18,9
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních vûcí âR.
Existuj’ rovnžì tÞi speci‡ln’ programy, kterŽ usnadËuj’ pÞed‹asnù odchod do dóchodu starä’m pracovn’kóm ve specifickùch sektorech. V roce 2000 vl‡da schv‡lila speci‡ln’ d‡vky pracovn’kóm v ocel‡ÞskŽm prómyslu a v roce 2001 byly ty samŽ preference d‡ny horn’kóm v hnždouhelnùch dolech. I kdyì oba tyto programy nejsou specificky zamžÞeny na starä’ pracovn’ky, podporuj’ pÞed‹asnù odchod do dóchodu a t’m nepÞ’znivž ovlivËuj’ pracovn’ky ur‹itŽho vžku. Kromž toho st‡tem vlastnžnŽ ‰eskŽ dr‡hy zajistily jeätž prospžänžjä’ systŽm, jehoì prostÞednictv’m jsou nadbyte‹nùm pracovn’kóm poskytov‡ny zvl‡ätn’ d‡vky pÞi pÞed‹asnŽm odchodu do dóchodu. Obr‡zek 3.3. ukazuje róznŽ cesty pro opuätžn’ trhu pr‡ce pÞed dosaìen’m rozhodnŽho vžku pro odchod do dóchodu (60 let pro muìe a 53-57 let pro ìeny). Odchod z dóvodu zdravotn’ho postiìen’ a tak zvanù pÞed‹asnù dóchod, to jsou dvž hlavn’ cesty. V roce 2002 tŽmžÞ 15 % muìó ve vžku 57 odeälo do invalidn’ho dóchodu a v’ce neì 17 % opustilo trh pr‡ce ve vžku 60 let prostÞednictv’m pÞed‹asnŽho dóchodu. Pokud jde o ìeny, tak v’ce neì 14 % jich odeälo do invalidn’ho dóchodu ve vžku 53 let a 16 % prostÞednictv’m pÞed‹asnŽho dóchodu ve vžku 55 let.
(50)
Muži
Ženy
100%
100%
90%
90%
80%
Zaměstnanost
80% 70%
70%
60%
60% Normální důchod
50%
40%
30%
30% 20%
Nezaměstnanost Invalidní důchod
10% Ostatní
Normální důchod
50%
40%
20%
Zaměstnanost
Nezaměstnanost
10% Předčasný důchod
0% 45 47 49 51 53 55 57 59 61 63 65 67 69
[Vûk]
Invalidní důchod Předčasný důchod Ostatní
0% 45 47 49 51 53 55 57 59 61 63 65 67 69
[Vûk]
Zdroj: VùbžrovŽ äetÞen’ pracovn’ch sil ‰R.
C. M’ra n‡hrady móìe bùt vysok‡ pro pracovn’ky s n’zkùm pÞ’jmem M’ra n‡hrady ovlivËuje rozhodov‡n’ o odchodu do dóchodu. Jestliìe m’ra n‡hrady je dosti vysok‡, bude m’t pracovn’k motiv odej’t z trhu pr‡ce a pob’rat d‡vky. Na druhŽ stranž, kdyì m’ra n‡hrady je pÞ’liä n’zk‡, móìe to vŽst k chudobž nžkterùch kategori’ dóchodcó. Obr‡zek 3.4. ukazuje, ìe pracovn’ci s n’zkùm pÞ’jmem mohou m’t skute‹nž vysokou motivaci k odchodu z trhu pr‡ce. V nžkterùch pÞ’padech se m’ra n‡hrady u n’zkùch pÞ’jmó bl’ì’ nebo dokonce pÞevyäuje 100 %. Jak ukazuje obr‡zek, nemocensk‡, invalidn’ dóchody a pÞed‹asnŽ dóchody jsou pro pracovn’ky s n’zkùm pÞ’jmem finan‹nž atraktivn’ moìnost’ k odchodu z trhu pr‡ce.
(51)
Obr‡zek 3.4. VybranŽ soci‡ln’ d‡vky a jejich œroveË, 2001 a) b)
minima. RóznŽ d‡vky se potom poskytuj’ na œrovni 1,2, 1,4, 1,6, 1,8, 2,0 a kone‹nž trojn‡sobku ìivotn’ho minima, s margin‡ln’ m’rou n‡hrady aì 80 %. Prómžrn‡ ãm’ra n‡hradyÒ se pohybuje okolo 50 %, pokud pracovn’ pÞ’jem dosahuje dvojn‡sobku ìivotn’ho minima. Takto se zd‡, ìe testov‡n’ pÞ’jmu, kterŽ se uplatËuje pro d‡vky soci‡ln’ pomoci a soci‡ln’ podpory, móìe silnž omezovat motivaci k pr‡ci, zejmŽna u pracovn’kó s po‹etnžjä’ rodinou.
3. Sou‹asn‡ politick‡ diskuse S ohledem na problŽmy spojenŽ se st‡rnut’m populace se ‹esk‡ vl‡da pokouä’ o reformu dóchodovŽho systŽmu. Kromž jinŽho byl zvùäen rozhodnù vžk pro odchod do dóchodu a zpÞ’snžny podm’nky nemocenskŽho pojiätžn’. Aby doplnila tyto reformy, pÞistoupila vl‡da k rozs‡hlùm konzultac’m s c’lem zavŽst dalä’ reformy dóchodovŽho systŽmu (R‡me‹ek 3.3.). Vl‡da zvaìuje systŽm ãhypoteticky definovanùch pÞ’spžvkóÒ, kterù se inspiruje ävŽdskou dóchodovou reformou. V sou‹asnŽ dobž nen’ shoda mezi ‹eskùmi politiky o budouc’ch reform‡ch dóchodovŽho systŽmu. NicmŽnž, äirok‡ politick‡ a expertn’ shoda je nejdóleìitžjä’ podm’nkou dalä’ho postupu. a) PÞed‹asnù
dóchod znamen‡ trvale sn’ìenù pÞed‹asnù dóchod, kdy je vùpo‹tovù z‡klad sn’ìen o 0,9 % za kaìdùch 90 dnó pÞed‹asnŽho dóchodu. b) Protoìe invalidn’ dóchod sest‡v‡ z pevnŽ ‹‡stky a ‹‡stky v‡zanŽ na pÞ’jem, móìe bùt m’ra n‡hrady vyää’ neì 100 % u pracovn’kó s n’zkùm pÞ’jmem. Zdroj: Ministerstvo pr‡ce a soci‡ln’ch vžc’ ‰R.
Ur‹itŽ charakteristiky soci‡ln’ch d‡vek rovnžì zakl‡daj’ opa‹nŽ efekty. Zvyäov‡n’ pÞ’jmu rodiny nad ur‹itou hranici sice nžkterŽ soci‡ln’ d‡vky vylu‹uje, pÞesto se pro nž kvalifikuje v ‰eskŽ republice 19 % rodin. Nžkterùm z nich móìe bùt poskytov‡no aì sedm d‡vek najednou. Kaìd‡ z tžchto d‡vek m‡ sv‡ vlastn’ pravidla poskytov‡n’, ale jejich kombinace móìe ztžì’ ovlivnit rozhodov‡n’ o œ‹asti na trhu pr‡ce. NapÞ’klad, jestliìe pÞ’jem rodiny dos‡hne 50 % ìivotn’ho minima pro rodinu, pak je pracovn’ pÞ’jem ãkompenzov‡nÒ poskytov‡n’m róznùch soci‡ln’ch d‡vek na z‡kladž pro bona (tzn., ìe margin‡ln’ m’ra ãkompenzaceÒ je 100 %).19) To znamen‡, ìe pÞi n’zkŽm pÞ’jmu se nevyplat’ pracovat (Obr‡zek 3.5.). Jen po dosaìen’ tŽto hranice umoìn’ pracovn’ pÞ’jem zvùäen’ rodinnŽho pÞ’jmu (coì je v pÞ’padech, kdy prómžrn‡ m’ra n‡hrady je menä’ neì 100 % u mezd vyää’ch, neì je polovina prómžrnŽ mzdy).20) Prómžrn‡ ãm’ra n‡hradyÒ zóst‡v‡ nicmŽnž vysok‡ a st‡le dosahuje 50 %, kdyì je pracovn’ pÞ’jem na œrovni ìivotn’ho __________ 19) ëivotn’ minimum pro ‹tyÞ‹lennou rodinu (dva dospžl’, jedno d’tž mladä’ neì äest let a druhŽ d’tž ve vžku sedm aì deset let) je 11 100 K‹. 20) Mzda je vypo‹tena jako ‹ist‡ mzda, to znamen‡ po ode‹ten’ danž z pÞ’jmu a pÞ’spžvkó na soci‡ln’ zabezpe‹en’.
(52)
R‡me‹ek 3.3. Sou‹asnŽ reformn’ n‡vrhy Nejvlivnžjä’ vl‡dnouc’ strana soci‡ln’ch demokrató pl‡nuje zavŽst systŽm hypoteticky definovanùch pÞ’spžvkó (NDC). Tento systŽm se uplatËuje ve ávŽdsku, Polsku, It‡lii a Lotyäsku. Jeho hlavn’ kouzlo spo‹’v‡ v zabudovanùch stabiliz‡torech, kterŽ automaticky pÞizpósobuj’ dóchodovŽ vùdaje zmžnž demografickùch a ekonomickùch podm’nek. Spr‡vnž zaloìenù systŽm NDC upevËuje spojen’ mezi pÞ’spžvky a d‡vkami a sou‹asnž stimuluje nab’dku pr‡ce v ofici‡ln’ch sektorech (proti pr‡ci v äedŽ ekonomice). Hlavn’ myälenkou je, ìe pÞ’spžvky jsou zaznamen‡v‡ny na individu‡ln’ch œ‹tech a pÞipsanŽ hypotetickŽ œroky k akumulovanùm zóstatkóm neovlivËuj’ pÞ’jem systŽmu, pokud se d‡vky vypl‡cej’ ze sou‹asnŽho vùnosu. Jakmile se prodluìuje prómžrn‡ dŽlka ìivota, vypo‹tenù vstupn’ dóchod se automaticky upravuje smžrem doló, coì ‹in’ systŽm odolnžjä’ vó‹i dlouhodobùm zmžn‡m. Tyto automatickŽ œpravy zav‡džj’ pruìnost a vžtä’ finan‹n’ stabilitu a vylu‹uj’ rovnžì politickŽ n‡klady spojenŽ s opakov‡n’m legislativn’ch œprav. Model NDC zakl‡d‡ silnŽ spojen’ d‡vek a pÞ’spžvkó a toto spojen’ m‡ z‡sadn’ vùznam, jestliìe se pÞedpokl‡d‡ zvùäit pÞ’spžvkovou motivaci zamžstnancó a t’m zvùäit œ‹ast v ofici‡lnž vykazovanŽ pracovn’ s’le. NicmŽnž, spojen’ mezi pÞ’spžvky a d‡vkami v NDC zóst‡v‡ nepÞ’mŽ. PÞ’spžvky jsou ãindexov‡nyÒ kaìdù rok promžnnùm koeficientem a s ohledem na dlouhodobù ‹asovù horizont dóchodovŽho systŽmu tato ãindexaceÒ sehr‡v‡ z‡sadn’ œlohu pÞi stanoven’ kone‹nŽho dóchodu. Kromž toho systŽm NDC m‡ ãminim‡ln’ dóchodÒ, kterù nen’ vypo‹tenù pojistnž matematickou metodou, ale stanov’ se podle politickùch a soci‡ln’ch preferenc’. I tak móìe systŽm vŽst k äirä’mu rozptylu dóchodovùch d‡vek, neì jak tomu je v systŽmu sou‹asnŽm. (53)
Obr‡zek 3.5. Kompenza‹n’ ãdaËÒ pro ‹tyÞ‹lennou rodinu, 2001 a)
Kapitola 4
ODSTRAÅOVçNê BARIƒR NA STRAN• ZAM•STNAVATELñ
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
a)
Vysvžtlen’ obr‡zku najdete v textu. Zdroj: Vùpo‹ty vych‡zej’ z œdajó Ministerstva pr‡ce a soci‡ln’ch vžc’ ‰R.
Souhrnnž Þe‹eno, jednou z nejdóleìitžjä’ch ot‡zek sou‹asnŽ politickŽ diskuse je to, jak róznŽ zmžny v systŽmech dóchodó a soci‡ln’ch d‡vek ovlivn’ rozhodov‡n’ o odchodu do dóchodu. Kl’‹ovùm bodem tŽto diskuse je, jak zajistit odpov’daj’c’ pÞ’jem pro pracovn’ky s n’zkùm pÞ’jmem a sou‹asnž je motivovat k delä’mu setrv‡n’ v pr‡ci. Sou‹asnž s t’m je ale tÞeba Þeäit ot‡zky udrìen’ starä’ch pracovn’kó v zamžstn‡n’ a pÞipravit aktiva‹n’ strategie pro ty, kteÞ’ zamžstn‡n’ ztratili. Dalä’ dvž kapitoly zkoumaj’ bariŽry pro udrìen’ a z’sk‡v‡n’ starä’ch pracovn’kó.
Jestliìe zlepäov‡n’ pob’dek pro starä’ pracovn’ky k setrv‡n’ na trhu pr‡ce je dóleìitŽ, pak faktory ovlivËuj’c’ rozhodnut’ zamžstnavateló k jejich pÞij’m‡n’ a udrìen’ v pr‡ci jsou stejnž dóleìitŽ. Obecnž plat’, ìe rozhodov‡n’ zamžstnavateló tùkaj’c’ se pÞij’m‡n’ a propouätžn’ starä’ch pracovn’kó z‡vis’ na takovùch faktorech, jakùmi jsou jejich pÞedstavy o adaptabilitž a produktivitž starä’ch lid’ a o mzd‡ch, kterŽ mus’ vypl‡cet starä’m pracovn’kóm ve srovn‡n’ s mladä’mi pracovn’ky. Rozhodov‡n’ o pÞij’m‡n’ a propouätžn’ bude rovnžì ovlivËov‡no existuj’c’ legislativou chr‡n’c’ zamžstnanost a dodrìov‡n’ pracovnžpr‡vn’ch pÞedpisó. òkolem tŽto kapitoly je prozkoumat tyto ot‡zky a identifikovat oblasti, kde dalä’ reformy mohou bùt potÞebnŽ.
1. Person‡ln’ politika podnikó A. Postoje ke starä’m lidem Ur‹itŽ bariŽry k udrìen’ nebo pÞi pÞij’m‡n’ starä’ch pracovn’kó lze nalŽzt v praktik‡ch zamžstnavateló. Obecnž plat’, ìe negativn’ postoje ke starä’m lidem mohou ovlivnit rozhodnut’ o pÞijet’ a udrìen’, stejnž tak jako ‹as a prostÞedky vžnovanŽ na vùcvik, kterù zpžtnž ovlivËuje vùsledky na trhu pr‡ce. OpatÞen’ vl‡dy ke zmžnž tžchto postojó a praxi jsou tak jako tak omezen‡ a kaìd‡ zmžna bude nezbytnž vyìadovat ‹as. V devades‡tùch letech, kdy se uskute‹Ëovala hospod‡Þsk‡ transformace a objevily se novŽ informa‹n’ a vùpo‹etn’ technologie, z’skalo pÞevahu pÞesvžd‹en’, ìe starä’ lidŽ se budou hóÞe pÞizpósobovat tžmto zmžn‡m neì ml‡deì. V tomto obdob’ vznikl rovnžì n‡zor, ìe odchod starä’ch pracovn’kó z trhu pr‡ce je efektivn’m mechanismem sniìov‡n’ nezamžstnanosti, zejmŽna ml‡deìe. Uk‡zalo se, ìe bez ohledu na rostouc’ pÞesvžd‹en’ o kontraproduktivn’ch efektech pÞed‹asnŽho odchodu do dóchodu tyto n‡zory pÞetrv‡vaj’ v ‰eskŽ republice i dnes.21) Postoje tohoto druhu mohou vŽst k vžkovŽ diskriminaci, kter‡ móìe starä’m pracovn’kóm zt’ìit setrv‡n’ nebo novŽ uplatnžn’ na trhu pr‡ce.
__________ 21)
(54)
NapÞ’klad pÞi ned‡vnŽm uvolnžn’ pžti set zamžstnancó podniku ákoda-Volkswagen, dvž tÞetiny z nich äly rovnou do dóchodu (Þ’jen, 2003).
(55)
B. PÞ’tomnost vžkovŽ diskriminace Vžkov‡ diskriminace móìe bùt definov‡na jako situace, kdy se hledisko vžku pouì’v‡ ke äkodž vó‹i ur‹itŽ osobž. Charakteristickùm pro ni je to, ìe se neprojevuje veÞejnž a ned‡ se ani snadno zjiäéovat. NicmŽnž, v prózkumu obecnùch postojó 17 % dotazovanùch osob ve vžku 18-24 let a 11 % osob ve vžku 35-54 let uvedlo, ìe staÞ’ lidŽ jsou neproduktivn’ a ekonomicky n‡kladn’ (Tabulka 4.1.). Obecnž maj’ mladä’ lidŽ silnžjä’ tendenci posuzovat starä’ jako neproduktivn’ a ekonomicky n‡kladnŽ.
nizaci existuje. V dalä’m samostatnŽm prózkumu uvedla jedna tÞetina uchaze‹ó o zamžstn‡n’ v pÞeddóchodovŽm vžku, ìe se setkala s ur‹itou formou vžkovŽ diskriminace pÞinejmenä’m jednou.23) Tabulka 4.2. Osobn’ zkuäenosti s vžkovou diskriminac’ na pracoviäti podle pohlav’, vžku a velikosti podniku, 2000 [procento kladnùch odpovžd’] Velikost podniku
Tabulka 4.1. ObecnŽ postoje k lidem starä’m 65 let podle vžkovùch skupin, 2001 [procento kladnùch odpovžd’] Názory na staré lidi Jsou bariérou hospodáfiského rozvoje Jsou bfiemenem pro spoleãnost Jsou neproduktivní a vyÏadují ekonomické zdroje Zaruãují udrÏení tradiãních hodnot Jsou pro spoleãnost uÏiteãní pro své bohaté zku‰enosti Spoleãnost by mûla brát v úvahu problémy star˘ch lidí Spoleãnost by mûla brát v úvahu práva star˘ch lidí
18-34 let 8 8 17 61 69 86 88
35-54 let 5 5 11 70 84 91 89
55 let a star‰í 7 8 13 85 93 94 99
Zdroj: Îivot ve stáfií, 2001 – v˘zkumná zpráva Vidoviãová, Rabu‰ic (2003).
Ukazuje se, ìe tyto postoje pÞevaìuj’ rovnžì mezi zamžstnavateli. Skute‹nž, ‹eskŽ œÞady pr‡ce ‹asto uv‡džj’, ìe zamžstnavatelŽ vn’maj’ starä’ pracovn’ky jako nositele äpatnùch pracovn’ch n‡vykó, kterŽ zdždili z pÞedchoz’ komunistickŽ Žry. V prózkumu zamžstnavatelŽ uvedli, ìe se ob‡vaj’ n’zkŽ flexibility starä’ch pracovn’kó, schopnosti adaptovat se na novŽ pracovn’ povinnosti a pracovn’ podm’nky, stejnž tak jako jejich nedostate‹nŽ znalosti ciz’ch jazykó. Kupodivu se zd‡, ìe zamžstnavatelŽ sd’lej’ podobnŽ negativn’ postoje i vó‹i absolventóm äkol.22) Kromž toho Prózkum pracovn’ch podm’nek v pÞistupuj’c’ch a kandid‡tskùch zem’ch ukazuje, ìe pozoruhodnŽ mnoìstv’ starä’ch pracovn’kó m‡ zkuäenost s vžkovou diskriminac’ na pracoviäti (Tabulka 4.2.). Mezi pracovn’ky ve vžku 50 a v’ce let 11 % muìó a 9 % ìen uvedlo, ìe maj’ zkuäenost s diskriminac’ v pr‡ci, ve srovn‡n’ s 3 % muìó a 5 % ìen v prvotn’ vžkovŽ skupinž. TakovŽ zkuäenosti se vyskytuj’ pÞedevä’m v malùch a stÞedn’ch podnic’ch. Kromž toho tŽmžÞ 20 % starä’ch muìó a 14 % starä’ch ìen Þ’k‡, ìe vžkov‡ diskriminace v jejich podniku nebo orga-
__________ 22)
ZejmŽna Þada drobnùch podnikateló nevn’m‡ mladŽ lidi jako zvl‡äé spolehlivŽ a flexibiln’ pracovn’ky a m’sto nich radžji preferuje zamžstnance stÞedn’ho vžku. Ve skute‹nosti se zdr‡haj’ naj’mat absolventy äkol pro nedostatek jejich kvalifikace a zkuäenost’, äpatnù postoj k pr‡ci a takŽ jejich vysokŽ poìadavky na vùdžlky, soci‡ln’ vùhody a pracovn’ podm’nky.
(56)
< 50 50-500 500 + Celkem
Osobní zku‰enosti s vûkovou diskriminací MuÏi Îeny 24-49 50-64 24-49 50-64 2,2 13,9 5,2 11,9 3,1 10,9 3,6 6,1 4,2 6,7 4,7 8,3 2,8 11,3 4,7 9,0
Setkal/a jste se s vûkovou diskriminací v podniku? MuÏi Îeny 24-49 50-64 24-49 50-64 5,1 22,2 6,9 19,0 9,4 19,6 10,7 12,1 8,3 13,3 16,3 7,1 19,6 9,3 13,8
- Údaje nejsou k dispozici. Zdroj: V˘poãty OECD zaloÏené na údajích z PrÛzkumu pracovních podmínek v pfiistupujících a kandidátsk˘ch zemích, kter˘ uskuteãnila Evropská nadace pro zlep‰ování pracovních a Ïivotních podmínek.
C. Boj s vžkovou diskriminac’ Rovnost zach‡zen’ je garantov‡na òstavou ‰eskŽ republiky a je sou‹‡st’ N‡rodn’ho programu pÞ’pravy na st‡rnut’ (R‡me‹ek 4.1.). Ve skute‹nosti je ‰esk‡ republika jednou ze ‹tyÞ pÞistupuj’c’ch zem’, kterŽ maj’ antidiskrimina‹n’ pracovnžpr‡vn’ legislativu (Fortuny, Neäporov‡ a Popov‡, 2003). Novelizovanù z‡kon’k pr‡ce, kterù byl pÞijat v roce 2001, obsahuje z‡kaz jakŽkoli diskriminace v souladu s legislativou EU. Zakazuje väechny formy diskriminace, pokud jde o pÞij’m‡n’ do zamžstn‡n’, odmžËov‡n’, äkolen’, zprostÞedkov‡n’ zamžstn‡n’ a pracovnžpr‡vn’ vztahy. ‰esk‡ republika je spolu se Slovenskem jedinou pÞistupuj’c’ zem’, kde ochrana proti neopr‡vnžnŽmu propuätžn’ trv‡ dokonce, i kdyì zamžstnanec m‡ n‡rok na starobn’ dóchod (Evropsk‡ komise, 2003b). NicmŽnž, vžk byl ‹asto pouì’v‡n jako kritŽrium vùbžru pro nadbyte‹nost, a to v ‰eskŽ republice, podobnž jako napÞ. v Bulharsku, kde je tato praxe protiz‡konn‡. Novù z‡kon o zamžstnanosti, kterù vstoup’ v platnost v roce 2004, harmonizuje definici nepÞ’mŽ diskriminace podle pr‡va EvropskŽ unie a garantuje stejnŽ zach‡zen’ pro väechny uchaze‹e o zamžstn‡n’. Od roku 2001, tedy od zaveden’ antidiskrimina‹n’ch opatÞen’, bylo zjiätžno jen m‡lo pÞ’padó diskriminace. Ve skute‹nosti je ale bžìnou prax’ firem legislativu ob__________ 23)
ëivot ve st‡Þ’, 2001 - vùzkumn‡ zpr‡va Vidovi‹ov‡, Rabuäic (2003).
(57)
R‡me‹ek 4.1. N‡rodn’ program pÞ’pravy na st‡rnut’ na obdob’ 2003-2007 N‡rodn’ program pÞ’pravy na st‡rnut’ na obdob’ 2003-2007, kterù schv‡lila vl‡da v kvžtnu 2002, podporuje rovnŽ pÞ’leìitosti zamžstn‡n’ a rozäiÞuje moìnou podporu pro zamžstn‡v‡n’ starä’ch osob. Program shrnuje a rozv’j’ principy OSN pro starä’ osoby (1991) a ãMezin‡rodn’ho ak‹n’ho pl‡nu pro problematiku st‡rnut’Ò, kterù byl pÞijat v Madridu (2002). K dosaìen’ c’le udrìet a zvùäit zamžstnanost starä’ch lid’ by mžla pÞispžt n‡sleduj’c’ opatÞen’: ¥ Zamezit vžkovŽ diskriminaci v pr‡ci a odmžËov‡n’, identifikovat a analyzovat skupiny ohroìenŽ diskriminac’ z dóvodu vžku s c’lem lepä’ho smžÞov‡n’ aktiva‹n’ch opatÞen’. òÞady pr‡ce by mžly sledovat a postihovat zamžstnavatele, u nichì k takovŽ diskriminaci doch‡z’; ¥ Poskytovat starä’m lidem moìnost rekvalifikace. òÞady pr‡ce by mžly zaloìit speci‡ln’ äkolic’ a rekvalifika‹n’ programy pro starä’ zamžstnance (ve vžku 50 a v’ce let). PotÞeby a zkuäenosti starä’ch lid’ by mžly bùt zohlednžny v systŽmu odbornŽ pÞ’pravy; ¥ Podporovat adaptabilitu a inovaci na pracoviäti s c’lem dos‡hnout vžtä’ efektivnosti a konkurenceschopnosti. Zvùäit pruìnost a rozmanitost zamžstn‡v‡n’, podporovat do‹asnŽ a zkr‡cenŽ pracovn’ œvazky a sledovat moìnosti novŽho zamžstn‡n’ pro starä’ lidi; ¥ Zabezpe‹it efektivn’ Þ’zen’ lidskùch zdrojó, vytv‡Þet odpov’daj’c’ podm’nky na pracoviäti, zapojovat starä’ lidi do poradenskùch sluìeb, vzdžl‡vac’ a lektorskŽ ‹innosti, vyuì’vat dobrovolnou pr‡ci starä’ch lid’ v oblastech, kde mohou uplatnit svŽ znalosti a zkuäenosti; ¥ Zajistit spolupr‡ci vl‡dn’ch org‡nó a soci‡ln’ch partneró pÞi restrukturalizaci podnikó a odvžtv’ s c’lem zamezit sniìov‡n’ po‹tu zamžstnancó na œkor starä’ch pracovn’kó. ¥ VytvoÞit a rozv’jet systŽm celoìivotn’ho vzdžl‡v‡n’ pro väechny zamžstnance. ZavŽst opatÞen’, kter‡ umoìn’ n‡vrat starä’ch osob do vzdžl‡vac’ho systŽmu.
ch‡zet.24) Jestliìe pÞij’mac’ pohovory nejsou p’semnž dokumentov‡ny, je obt’ìnŽ dok‡zat negativn’ pÞ’stup v dobž pÞij’m‡n’. Tento problŽm umocËuje skute‹nost, ìe z‡kon se tùk‡ pouze vztahu zamžstnanec Ð zamžstnavatel, proto starä’ pracovn’ci mohou bùt diskriminov‡ni i ze strany n‡borovŽ agentury. Kromž toho, dokazov‡n’ pÞ’padu diskriminace pÞi pÞij’m‡n’ pracovn’kó je velmi obt’ìnŽ, protoìe zamžstnavatelŽ maj’ relativn’ volnost vùbžru ãnejlepä’ osoby pro danou pr‡ciÒ. Kone‹nž, i kdyì diskrimina‹n’ chov‡n’ existuje, asi jedna tÞetina malùch a stÞednž velkùch podnikó tvrd’, ìe o tom nic nev’.
__________ 24)
Ve snaze vyhnout se sloìitùm procedur‡m propouätžn’ se pouì’vaj’ róznŽ pr‡vn’ triky. MalŽ podniky d‡vaj’ zamžstnancóm ãpracovn’ pÞ’kaz", jakou pr‡ci maj’ vykon‡vat. N‡slednŽ propuätžn’, aé jiì je ãdobrovolnŽÒ ‹i nikoli, je pak usnadnžno tvrzen’m zamžstnavatele, ìe zamžstnanec poruäil tento pÞ’kaz. Zamžstnanec móìe bùt pak tla‹en k odchodu po vz‡jemnŽ dohodž, pÞed hrozbou propuätžn’ pro v‡ìnŽ poruäen’ pracovn’ discipl’ny.
(58)
Vùznamn‡ je rovnžì evropsk‡ iniciativa EQUAL Ð Boj proti diskriminaci a nerovnosti na trhu pr‡ce. ‰esk‡ republika byla ve skute‹nosti prvn’ z kandid‡tskùch zem’, kter‡ pÞistoupila jiì v ‹ervnu 2001 k tomuto programu (R‡me‹ek 4.2.).
2. N‡klady na pracovn’ s’lu Jedn’m z moìnùch dóvodó negativn’ho postoje zamžstnavateló vó‹i starä’m pracovn’kóm móìe bùt pÞedstava, ìe mzdy starä’ch pracovn’kó jsou pÞ’liä vysokŽ s ohledem na jejich margin‡ln’ produktivitu. To se móìe st‡t, kdyì napÞ’klad mzda roste v’ce podle sluìebn’ho vžku neì podle produktivity pr‡ce.
A. Mzdy starä’ch pracovn’kó nejsou vysokŽ vzhledem ke mzd‡m pracovn’kó v prvotn’ vžkovŽ skupinž... V Þadž zem’ maj’ mzdy tendenci róst spole‹nž s vžkem, coì je model, kterù móìe odr‡ìet pÞ’róstek produktivity spojenù se zkuäenostmi. NicmŽnž, vžkovù profil pÞ’jmó móìe bùt rovnžì vùsledkem ml‹ky pÞedpokl‡danŽ dohody mezi zamžstnavatelem a zamžstnancem. Podle toho móìe mzda róst s vžkem, aby se zvùäil z‡vazek zamžstnance vó‹i firmž. V ur‹itŽm vžku ale mzda móìe pÞevùäit produktivitu zamžstnance, coì by mohlo vysvžtlovat motivaci zamžstnavatele podporovat pÞed‹asnù odchod do dóchodu. Jestliìe pÞedpokl‡d‡me, ìe profily produktivity s ohledem na vžk jsou v r‡mci jednotlivùch zem’ podobnŽ, móìeme u‹init ur‹itŽ z‡vžry z porovn‡v‡n’ tžchto profiló mezi zemžmi (Obr‡zek 4.1.). Z porovn‡vanùch zem’ se zd‡, ìe Ma“arsko m‡ nejstrmžjä’ profil pÞ’jmó s ohledem na vžk, jak u muìó, tak u ìen. V pÞ’padž ‰eskŽ republiky jsou vùdžlkovŽ pro-
R‡me‹ek 4.2. Iniciativa EQUAL v ‰eskŽ republice Jako sou‹‡st tŽto iniciativy bylo zaloìeno nžkolik projektó: ¥ Agentura region‡ln’ho rozvoje v Severo‹eskŽm kraji poskytuje pomoc dlouhodobž nezamžstnanùm, kteÞ’ maj’ jen z‡kladn’ vzdžl‡n’; ¥ Charita v Opavž usiluje o zakl‡d‡n’ chr‡nžnùch d’len pro znevùhodnžnŽ skupiny, kromž jinŽho i pro nezamžstnanŽ osoby v pÞeddóchodovŽm vžku. Spolupracuje s kostely a dalä’mi charitativn’mi organizacemi, a to i v zahrani‹’, napÞ’klad v Rakousku, Finsku a It‡lii; ¥ Trexima ve Zl’nž podporuje podnik‡n’ v‹etnž podnik‡n’ starä’ch pracovn’kó t’m, ìe poskytuje informa‹n’ datab‡ze, poradenskŽ sluìby a hodnocen’ osobn’ch pÞedpokladó pro samostatnž vùdžle‹nou ‹innost nebo zaloìen’ vlastn’ho podniku; ¥ Kazuist TÞinec podporuje osoby starä’ 45 let a dalä’ kategorie znevùhodnžnùch lid’, vytv‡Þ’ s’é ãStÞedisek pro za‹‡tek podnik‡n’Ò, organizuje odbornŽ äkolen’ a vytv‡Þ’ dalä’ podpórnŽ aktivity zahrnuj’c’ napÞ. internetovou str‡nku ãKrok za krokem v podnik‡n’Ò. (59)
fily muìó a ìen velmi plochŽ v porovn‡n’ s ostatn’mi zemžmi. Vùdžlky m’rnž rostou po dosaìen’ 55 let u muìó a 50 let u ìen (coì nemus’ odpov’dat zmžn‡m v produktivitž pr‡ce), ale väeobecnž se zd‡, ìe mzdy podle sluìebn’ho vžku nejsou v ‰eskŽ republice hlavn’m problŽmem. Kdyì se pod’v‡me na pÞ’jmovŽ profily podle dosaìenŽho stupnž vzdžl‡n’, zjist’me podobnž plochù model, i kdyì s ur‹itùmi odchylkami (Obr‡zek 4.2.). Zat’mco pracovn’ci s vysokoäkolskùm vzdžl‡n’m maj’ tendenci k vyää’m pÞ’jmóm v ‹asnžjä’m stadiu svŽ kariŽry, pracovn’ci se stÞedoäkolskùm vzdžl‡n’m vykazuj’ stabilnžjä’ róst pÞ’jmó v próbžhu svŽ kariŽry. Co je dóleìitŽ, ìe pracovn’ci se z‡kladn’m vzdžl‡n’m vykazuj’ ostrù pokles pÞ’jmu po dosaìen’ 60 let vžku. Kone‹nž, analùza pÞ’jmovùch profiló v ur‹itùch odvžtvovùch a vžkovùch skupin‡ch z roku 2002 ukazuje, ìe ve vžtäinž odvžtv’ je mzdov‡ pozice pracovn’kó ve vžku 50-59 let podobn‡ pozici zamžstnancó ve vžku 40-49 let.25) òdaje rovnžì potvrzuj’, ìe vùdžlky pracovn’kó ve vžkovŽ skupinž 60 a v’ce let pÞevyäuj’ ve väech odvžtv’ch s vùjimkou hoteló a restaurac’ pÞibliìnž o 12 % prómžr väech vžkovùch skupin.26) NicmŽnž, zd‡nlivž vyää’ mzdy pracovn’kó ve vžku 60 a v’ce let mohou bùt odrazem kompozi‹n’ch efektó, protoìe jen relativnž vyää’ pÞ’jmovŽ skupiny pracovn’kó setrv‡vaj’ na trhu pr‡ce v tomto vžku.
Obr‡zek 4.1. VùdžlkovŽ profily podle vžku ve vybranùch zem’ch OECD [vùdžlky ve skupinž 25-29 let = 100]
Zdroj: Za ‰eskou republiku PÞehled mzdovŽ struktury; Za Finsko Structural Statistics on Wages and Salaries for Finland; Za ostatn’ zemž Blšndal a Girouard (2002).
__________ 25)
Vùjimkou je veÞejn‡ spr‡va a äkolstv’, coì móìe bùt vysvžtleno snahou po udrìen’ kvalifikovanùch pracovn’kó, ‹asto v Þ’d’c’ch funkc’ch.
26)
Tento œdaj se zvyäuje na 15 % v dopravž, penžìnictv’, veÞejnŽ spr‡vž a zdravotn’ch sluìb‡ch a na 20 % i v’ce v prómyslu, stavebnictv’ a äkolstv’.
(60)
(61)
Obr‡zek 4.2. VùdžlkovŽ profily podle vžku a stupnž vzdžl‡n’ v ‰eskŽ republice [vùdžlky ve skupinž 25-29 let = 100]
Tabulka 4.3. PÞ’spžvky na soci‡ln’ zabezpe‹en’ ve vybranùch ‹lenskùch zem’ch OECD, 2003 [procento pracovn’ch n‡kladó] a) Francie Polsko Rakousko Slovenská republika Nizozemsko Maìarsko âeská republika Belgie Nûmecko ¤ecko Itálie ·védsko Turecko ·panûlsko
39 38 37 37 36 36 35 34 34 34 32 30 30 28
Portugalsko Lucembursko Finsko Japonsko ·v˘carsko Norsko Velká Británie Kanada Irsko Spojené státy Mexiko Dánsko Korea Austrálie
28 24 24 22 20 18 17 16 15 14 14 12 12 6
a)
Údaje odpovídají souãtu pfiíspûvku na sociální zabezpeãení zamûstnancÛ a zamûstnavatelÛ jako procento nákladÛ práce bezdûtného jednotlivce s úrovní pfiíjmu prÛmûrného produktivního pracovníka. Zdroj: OECD (2004), Taxing Wages: 2002-2003.
Zdroj: PÞehled mzdovŽ struktury, 2002.
3. Ochrana zamžstnanosti Ð pÞek‡ìka nebo jistota? B. Ale vysokŽ pÞ’spžvky na soci‡ln’ zabezpe‹en’ mohou bùt vùznamnou bariŽrou pro zamžstn‡v‡n’ pracovn’kó s n’zkou kvalifikac’ PÞ’spžvky na soci‡ln’ zabezpe‹en’ vr‡ìej’ kl’n mezi cenu pr‡ce, kterou nese zamžstnavatel, a ‹istou mzdu zamžstnancó. Vliv tžchto pÞ’spžvkó na zamžstnanost z‡vis’ na m’Þe, do jakŽ jsou tyto absorbov‡ny prostÞednictv’m niìä’ch ‹istùch pÞ’jmó. V pÞ’padž minim‡ln’ch mezd (kterŽ tvoÞ’ n’zkŽ pÞ’jmy nebo jinŽ mechanismy mzdovŽ regulace) mohou vysokŽ pÞ’spžvky na soci‡ln’ zabezpe‹en’ ovlivnit zamžstnanost pracovn’kó s n’zkou kvalifikac’ nebo mohou podporovat nehl‡äenou pr‡ci. Poplatky za soci‡ln’ zabezpe‹en’ jsou v ‰eskŽ republice velmi vysokŽ (Tabulka 4.3.). NemzdovŽ pracovn’ n‡klady pÞedstavuj’ asi jednu tÞetinu pracovn’ch n‡kladó pracovn’kó s n’zkou kvalifikac’ a n’zkùm pÞ’jmem. S ohledem na to, jak bude d‡le uk‡z‡no, ìe starä’ pracovn’ci jsou relativnž mŽnž kvalifikovan’ neì pracovn’ci v prvotn’ vžkovŽ skupinž, budou tito takŽ s nejvžtä’ pravdžpodobnost’ rozd’lnž ovlivnžni vysokou m’rou pÞ’spžvkó na soci‡ln’ zabezpe‹en’. Pozornost by mžla bùt proto vžnov‡na reformž pÞ’spžvku na soci‡ln’ zabezpe‹en’.27)
A. òloha legislativy na ochranu zamžstnanosti Vliv legislativy na ochranu zamžstnanosti na skute‹nou zamžstnanost starä’ch pracovn’kó je komplikovanù. Teoreticky plat’, ìe liber‡ln’ ochrana zamžstnanosti móìe zpósobovat menä’ ochotu zamžstnavateló pÞij’mat do zamžstn‡n’ starä’ pracovn’ky, ale móìe takŽ sn’ìit riziko, ìe tito pracovn’ci se stanou nezamžstnanùmi. Podle ukazatele OECD o m’Þe pÞ’snosti ochrany zamžstnanosti, kterù je zaloìen na nžkolika róznùch zjiätžn’ch, se ‰esk‡ republika Þad’ mezi ty zemž OECD, kterŽ maj’ pÞ’snou legislativu (OECD, 1999).28) NicmŽnž, v protikladu k vžtäinž zem’ OECD neposkytuje ‹esk‡ legislativa vžtä’ ochranu pracovn’kóm s delä’ dobou zamžstn‡n’. TakŽ oznamovac’ povinnost a vùäe odstupnŽho nejsou ätždÞejä’ s dŽlkou zamžstn‡n’. Takìe pÞ’snžjä’ legislativa móìe, spolu se skute‹nost’, ìe pracovn’ pomžry na dobu ur‹itou jsou nyn’ omezeny na dva roky (potom mus’ bùt zamžstn‡n’ ukon‹eno nebo uzavÞen pomžr na dobu neur‹itou), br‡nit tvorbž novùch pracovn’ch m’st a sniìovat moìnost opžtovnŽho zamžstn‡n’, zejmŽna pro starä’ uchaze‹e o zamžstn‡n’. Pr‡vn’ r‡mec reguluj’c’ zamžstnanost a pracovn’ dobu v ‰eskŽ republice je rovnžì dóleìitùm momentem pro pochopen’ róznùch mechanismó a bariŽr popt‡vky po
__________
__________
27)
28)
‰esk‡ republika je mnohem v’ce neì jinŽ zemž z‡visl‡ na zdanžn’ mezd, kterŽ pÞedstavuje 17 % HDP a jeho pÞ’spžvek k celkovŽ dóchodovŽ dani dosahuje 44 % (OECD, 2003b).
(62)
Na druhŽ stranž je ‰esk‡ republika m’rnž pod prómžrem osmi pÞistupuj’c’ch zem’ Ð Ma“arsko a Polsko maj’ nejliber‡lnžjä’ legislativu (Cazes, Neäporov‡, 2003).
(63)
R‡me‹ek 4.3. Novelizace z‡kon’ku pr‡ce z roku 2000 òprava z‡kon’ku pr‡ce z roku 2000 se tùk‡ kromž jinŽho: ¥ Z‡kazu diskriminace v zamžstn‡n’; ¥ Pr‡va zamžstnancó na informace Ð v pÞ’padž, ìe v podniku nen’ odborov‡ organizace, móìe bùt ustavena rada zamžstnancó za podpory zamžstnavatele; ¥ Uzav’r‡n’ pracovn’ smlouvy na dobu neur‹itou je bžìnŽ, ale pracovn’ smlouvy na dobu ur‹itou jsou moìnŽ. Posledn’ œprava z‡kon’ku pr‡ce (z‡kon ‹. 46/2004 Sb.) stanov’ dobu pro uzav’r‡n’ pracovn’ch smluv na dobu ur‹itou na maxim‡lnž dva roky; ¥ Z‡konem stanovenŽ odstupnŽ se omezilo na dva mžs’ce a dalä’ odstupnŽ móìe bùt poskytov‡no podle kolektivn’ smlouvy; ¥ Kolektivn’ propouätžn’ a s t’m souvisej’c’ povinnosti zamžstnavateló byly d‡ny do souladu s legislativou EU. ¥ Pruìn‡ œprava pracovn’ doby je jednozna‹nž stanovena. starä’ch pracovn’c’ch. Sou‹asnù z‡kon’k pr‡ce, kterù byl pÞijat v roce 1965, byl podstatnž reformov‡n, zejmŽna po roce 1989. Reformy se zamžÞily pÞedevä’m na pÞizpósoben’ z‡kon’ku pr‡ce potÞeb‡m trìn’ho hospod‡Þstv’. Zapojen’ st‡tu do pracovnžpr‡vn’ch vztahó bylo omezeno a byly zpÞ’snžny smluvn’ podm’nky. Rovnžì podm’nky pro kolektivn’ vyjedn‡v‡n’, zejmŽna kolektivn’ smlouvy, se podstatnž zmžnily. Sou‹asnž s t’m bylo ‹eskŽ pracovn’ pr‡vo harmonizov‡no ve vazbž na povinnosti vyplùvaj’c’ z mezin‡rodn’ch smluv. Obecnù postoj zamžstnavateló je takovù, ìe pracovnžpr‡vn’ legislativa je ve prospžch pracovn’kó, zejmŽna pokud jde o œpravy z‡kon’ku pr‡ce pÞijatŽ v roce 2000 (R‡me‹ek 4.3.). Maj’ rovnžì n‡mitky proti novùm opatÞen’m, kter‡ œdajnž zav‡džj’ delä’ dovolenou, mŽnž pÞes‹asovŽ pr‡ce a vyää’ odstupnŽ. Z jejich hlediska je uvolËovac’ procedura dlouh‡, obt’ìn‡ a n‡kladn‡. Vzhledem k jejich snaze vyhnout se rostouc’m pracovn’m n‡kladóm to móìe vŽst ke zvùäen’ popt‡vky po neform‡ln’m zamžstn‡n’. NicmŽnž, vztah mezi legislativou na ochranu zamžstnanosti a zamžstn‡v‡n’m starä’ch pracovn’kó vyìaduje dalä’ vùzkum.
B. Kolektivn’ smlouvy Kolektivn’ smlouvy, kterŽ se tùkaj’ asi 35 % zamžstnancó, hraj’ dóleìitou œlohu v ochranž zamžstnanosti.29) Asi 80 % kolektivn’ch smluv zahrnuje silnžjä’ ochranu __________ 29)
Odbory rovnžì pÞisp’vaj’ k ochranž pracovn’kó t’m, ìe br‡n’ tzv. ãnez‡konnŽmu zamžstn‡v‡n’Ò. Toto je ‹ast‡ praxe v dÞevaÞskŽm prómyslu a zejmŽna ve stavebnictv’, kde osoby samostatnž vùdžle‹nž ‹innŽ pracuj’ jako zamžstnanci, ale zamžstnavatelŽ za nž neplat’ daË ze mzdy a nemaj’ vó‹i nim ì‡dnŽ jinŽ dalä’ povinnosti. O‹ek‡v‡ se, ìe tato situace se brzy zlepä’ t’m, ìe i v tžchto sektorech budou existovat kolektivn’ smlouvy. NicmŽnž, kr‡tkodobŽ kontrakty a tzv. ad hoc Þeäen’ existuj’ (‰ornejov‡, Fassman, 2003).
(64)
ur‹itùch kategori’ pracovn’kó, jmenovitž pokud jde o zamžstnance pžt let pÞed dovräen’m dóchodovŽho vžku. V pÞ’padž uvolËov‡n’ maj’ zamžstnavatelŽ rovnžì povinnost br‡t v œvahu pracovn’ky zamžstnanŽ v podniku dvacet a v’ce let nebo zamžstnance pracuj’c’ deset a v’ce let na smžny. Povinnost znovu zamžstnat dÞ’ve uvolnžnŽ pracovn’ky je rovnžì zahrnuta do kolektivn’ch smluv. Takto bylo napÞ’klad znovu zamžstn‡no 246 pracovn’kó ‰eskŽ poäty, kteÞ’ byli v roce 2002 uvolnžni pro nadbyte‹nost.
4. òprava pracovn’ch podm’nek Kromž zvyäov‡n’ kvalifikace a pomoci pracovn’kóm pÞi hled‡n’ novŽho zamžstn‡n’ je pro starä’ pracovn’ky rovnžì dóleìitŽ, aby prostÞed’ na pracoviäti bylo bezpe‹nŽ a pracovn’ podm’nky pruìnŽ. Posun od vùroby zboì’ k poskytov‡n’ sluìeb smžÞuje k poklesu po‹tu m’st s nepÞ’znivùmi pracovn’mi podm’nkami, jako je pr‡ce s tžìkùmi bÞemeny a zdrav’ äkodlivŽ prostÞed’. NicmŽnž, pÞi prodluìov‡n’ pracovn’ho vžku je väeobecnž dóleìitŽ, aby se pracovn’ podm’nky zlepäovaly u väech vžkovùch skupin pracovn’kó.
A. Kratä’ pracovn’ œvazky a dalä’ pruìnŽ pracovn’ podm’nky Existuj’ n‡zory, ìe zkr‡cenŽ pracovn’ œvazky, kterŽ se vžtäinou tùkaj’ ìen, vedou ke zvùäen’ rozhodovac’ pravomoci zamžstnavateló a nut’ zamžstnance k vžtä’mu vùkonu v próbžhu jejich pracovn’ doby. Je takŽ pravdou, ìe pr‡ce na kratä’ œvazek nen’ vìdy dobrovolnùm rozhodnut’m pracovn’ka. NicmŽnž existuj’ i dobrŽ dóvody k pÞesvžd‹en’, ìe pr‡ce na kratä’ œvazek zav‡džj’c’ vùznamnù prvek pruìnosti móìe pomoci sladit pracovn’ a rodinnŽ povinnosti. Je ‹asto povaìov‡na za uìite‹nù n‡stroj ke zvùäen’ œ‹asti ìen na trhu pr‡ce. Starä’m pracovn’kóm móìe usnadnit postupnù pÞechod z pr‡ce do dóchodu. Kromž toho, pruìnŽ uspoÞ‡d‡n’ pracovn’ doby móìe bùt dóleìitùm momentem k udrìen’ starä’ch pracovn’kó. Prózkumy v ‰eskŽ republice nicmŽnž ukazuj’, ìe pokud jde o uspokojen’ z pr‡ce, moìnosti zvyäov‡n’ kvalifikace, samostatnost v pr‡ci a äance na povùäen’, nestandardn’ pracovn’ podm’nky nejsou nevyhnutelnž ãäpatnŽÒ, s vùjimkou niìä’ch pÞ’jmó (Rodiny, pr‡ce a flexibilita, 2001). Mezi pracovn’ky m‡ takŽ trvalù pracovn’ œvazek vžtä’ hodnotu z hlediska jistoty zamžstn‡n’. NicmŽnž, nestandardn’ pracovn’ œvazky by mžly poskytovat vžtä’ uspokojen’, pokud jde o pracovn’ dobu, kter‡ móìe bùt velmi dóleìitùm momentem rozhodov‡n’ nžkterùch starä’ch pracovn’kó (Soci‡ln’ situace rodin, 2001 Ð prózkum uskute‹nžnù ‰eskùm statistickùm œÞadem v kvžtnu a ‹ervnu 2001). Vùskyt nestandardn’ch forem zamžstn‡n’ je v ‰eskŽ republice st‡le malù (Tabulka 4.4.). Pr‡ce na ‹‡ste‹nù pracovn’ œvazek ‹in’ mŽnž neì 3 % z celkovŽ zamžstnanosti, coì je druh‡ nejniìä’ m’ra v r‡mci OECD a pžtkr‡t niìä’ m’ra, neì je prómžr OECD. Mezi uv‡džnùmi dóvody pro pr‡ci na zkr‡cenù œvazek pÞedstavuje jednu pžtinu odpovžd’ nedostatek popt‡vky a zd‡ se, ìe vžtäina dóvodó odr‡ì’ preference pracovn’kó. Muìi ‹asto uv‡džj’ zdravotn’ dóvody a pokra‹uj’c’ vzdžl‡v‡n’, zat’mco ìeny zpravidla kladou dóraz na pŽ‹i o džti. (65)
Tabulka 4.4. Pracovn’ œvazky podle pohlav’, vžku a vzdžl‡n’, 2001 [procenta] Druh pracovní smlouvy
V‰ichni zamûstnaní
MuÏi 24-49 50-64 Pln˘ úvazek na dobu neurãitou 84,2 86,0 âásteãn˘ úvazek na dobu neurãitou 1,0 1,4 Pln˘ úvazek na dobu urãitou 13,7 9,9 âásteãn˘ úvazek na dobu urãitou 0,2 1,8 Smlouva o dílo 0,5 0,4 Bez smlouvy 0,4 0,4 Celkem 100,0 100,0
Îeny 24-49 50-64 81,1 83,2 3,7 3,5 13,9 9,1 1,0 3,7 0,3 0,2 0,1 0,2 100,0 100,0
Pracovníci se stfiedním a vysoko‰kol. vzdûláním MuÏi Îeny 24-49 50-64 24-49 50-64 86,2 88,9 83,0 86,2 0,9 1,4 2,8 2,8 11,8 7,7 12,9 6,4 0,3 1,4 1,0 4,1 0,4 0,0 0,4 0,0 0,4 0,5 0,0 0,5 100,0 100,0 100,0 100,0
Zdroj: Sociální situace rodin, 2001 – prÛzkum uskuteãnûn˘ âesk˘m statistick˘m úfiadem v kvûtnu a ãervnu 2001.
Vùskyt zkr‡cenùch pracovn’ch œvazkó mezi starä’mi pracovn’ky je rovnžì velmi n’zkù, i kdyì ponžkud vyää’, neì jak je tomu v pÞ’padž prvotn’ vžkovŽ skupiny. Starä’ pracovn’ci maj’ takŽ mnohem vžtä’ z‡jem o pr‡ci na zkr‡cenù pracovn’ œvazek neì pracovn’ci v ostatn’ch vžkovùch skupin‡ch (Tabulka 4.5.). Hlavn’ obavou je to, ìe tento œvazek m‡ za n‡sledek niìä’ pÞ’jmy, coì je spojeno se skute‹nost’, ìe pÞ’jmy v ‰eskŽ republice jsou relativnž niìä’ ve srovn‡n’ s ostatn’mi zemžmi OECD. Dalä’ pÞek‡ìkou pr‡ce na kratä’ œvazek u skupin s niìä’m vùdžlkem je to, ìe aì do 1. ledna 2004 nebylo moìnŽ kombinovat pr‡ci na zkr‡cenù œvazek s pÞ’jmem rodi‹ovskùch d‡vek nebo starobn’ho dóchodu. Tabulka 4.5. Dóvody pro zkr‡cenù pracovn’ œvazek podle pohlav’ a vžku, 2002 [procenta]
MuÏi
Îeny
15-24 25-49 50-54 55-59 60-64 65+
NemÛÏe sehnat pln˘ úvazek 5,8 3,0 4,2 5,7 4,6 4,3
Nepfieje si práci na pln˘ úvazek 0,8 14,4 3,3 6,1 54,3 59,1
Nemoc nebo zdravotní postiÏení 6,9 43,5 81,2 73,8 7,4 4,5
15-24 25-49 50-54 55-59 60-64 65+
24,1 16,4 14,6 5,2 2,8 2,8
2,5 14,1 16,3 45,1 55,0 60,1
4,6 13,9 38,8 16,2 6,6 5,7
Zdroj: V˘bûrové ‰etfiení pracovních sil âR.
Ostatní 86,6 39,1 11,3 14,4 33,8 32,0
B. Programy podporuj’c’ zmžnu pr‡ce a pracovn’ zpósobilost C’lem je, aby lidŽ mohli setrvat ve svŽ pr‡ci tak dlouho, jak jen to je moìnŽ. Pro vžtäinu lid’ je optim‡ln’, kdyì si udrì’ pr‡ci a postaven’, na kterŽ jsou zvykl’. To je mnohem pÞirozenžjä’ v nemanu‡ln’ch povol‡n’ch, kde fyzick‡ n‡ro‹nost pr‡ce je zanedbateln‡. Vžtäinou jsou lidŽ pÞesvžd‹eni, ìe maj’ dostatek schopnost’ a kapacity pokra‹ovat ve svŽ pr‡ci i nad‡le. V protikladu k nžkterùm pochybnostem, kterŽ vyjadÞovali na po‹‡tku devades‡tùch let, pokud jde o odpov’daj’c’ kvalifikaci v novùch podm’nk‡ch, lidŽ vžÞ’ ve svŽ schopnosti st‡le v’ce (EkonomickŽ postoje a o‹ek‡v‡n’). Jen 8 % muìó a 13 % ìen ve vžku 50 a v’ce let uv‡d’, ìe pracovn’ poìadavky jsou vyää’ neì jejich kvalifikace, proti 11 % muìó a 8 % ìen v prvotn’ vžkovŽ skupinž.30) Tabulka 4.6. ukazuje, ìe pÞesvžd‹en’ o tom, ìe budu schopen vykon‡vat stejnou pr‡ci jako nyn’, je silnžjä’ u manaìeró a duäevn’ch pracovn’kó neì u pracovn’kó v manu‡ln’m povol‡n’. Muìi jsou rovnžì v’ce pÞesvžd‹eni o svŽ schopnosti pokra‹ovat ve stejnŽ pr‡ci a je pozoruhodnŽ, ìe pÞedstava o schopnosti pokra‹ovat ve stejnŽ pr‡ci roste väeobecnž s vžkem. Z toho lze odvodit dvoj’ z‡vžr. Pozitivn’ v tom smyslu, ìe starä’ pracovn’ci se zdaj’ bùt pÞesvžd‹eni o svŽ schopnosti pracovat, a negativn’, ìe pracovn’ci ve stÞedn’ vžkovŽ skupinž mohou bùt pak pesimisti‹tžjä’, pokud jde o perspektivy jejich zamžstn‡n’. Tabulka 4.6. PÞesvžd‹en’, ìe ãv 60 letech budu schopen vykon‡vat stejnou pr‡ci jako nyn’Ò podle kategorie povol‡n’, pohlav’ a vžku, 2000 [procenta] Vûková skupina 30-39 40-49 50-59 Celkem
Administrativa a obch. povolání MuÏi Îeny 34,5 44,4 54,5 40,3 66,7 50,0 49,3 44,1
Manuální povolání MuÏi Îeny 34,3 23,3 38,2 22,9 54,2 14,8 41,6 21,0
Celkem MuÏi 40,8 53,8 65,8 52,5
Îeny 38,8 35,7 42,4 38,5
Zdroj: V˘poãty OECD zaloÏené na údajích z PrÛzkumu pracovních podmínek v pfiistupujících a kandidátsk˘ch zemích, kter˘ uskuteãnila Evropská nadace pro zlep‰ování pracovních a Ïivotních podmínek.
68,8 55,6 30,3 33,5 35,6 31,5 __________ 30)
(66)
ManaÏefii a du‰ev. pracovníci MuÏi Îeny 60,5 42,0 83,8 42,6 87,9 55,6 76,9 45,9
Prózkum pracovn’ch podm’nek v pÞistupuj’c’ch a kandid‡tskùch zem’ch uskute‹nžnù Evropskou nadac’ pro zlepäov‡n’ pracovn’ch a ìivotn’ch podm’nek v letech 2001-2002.
(67)
5. Subvencov‡n’ pracovn’ch n‡kladó pro starä’ pracovn’ky A. PÞ’spžvky zamžstnavatelóm na mzdy Jedn’m ze zpósobó, jak usnadnit starä’m pracovn’kóm pÞ’stup na trh pr‡ce, je u‹init pÞij’m‡n’ a udrìen’ tžchto pracovn’kó pro zamžstnavatele pÞitaìlivžjä’. To se zpravidla uskute‹Ëuje t’m, ìe se zamžstnavatelóm poskytuj’ subvence na sn’ìen’ n‡kladó spojenùch s pÞij’m‡n’m a udrìov‡n’m starä’ch pracovn’kó. Tyto subvence mohou m’t róznou formu, nej‹astžji jde o pÞ’mŽ pÞ’spžvky na mzdy nebo o sn’ìen’ pÞ’spžvku zamžstnavateló na soci‡ln’ zabezpe‹en’. Ûada zem’ OECD zavedla pÞ’spžvky na mzdy, kterŽ se poskytuj’ v róznŽ m’Þe a za róznùch podm’nek, ve snaze kompenzovat n‡klady spojenŽ s pÞij’m‡n’m a udrìen’m starä’ch pracovn’kó.31) V ‰eskŽ republice vl‡da poskytuje zamžstnavatelóm róznŽ typy subvenc’. Jde zejmŽna o dotace na tvorbu novùch pracovn’ch m’st, ‹‡ste‹nou nebo plnou œhradu mzdovùch n‡kladó pÞi zamžstn‡v‡n’ starä’ch uchaze‹ó o zamžstn‡v‡n’, zvl‡ätn’ pozornost je vžnov‡na tvorbž novùch pracovn’ch m’st v oblastech s vysokou nezamžstnanost’. Tyto subvence jsou poskytov‡ny prostÞednictv’m pÞ’sluänùch œÞadó pr‡ce a o jejich vùäi rozhoduje vl‡da. JednotlivŽ typy programó jsou pops‡ny v R‡me‹ku 4.4.
R‡me‹ek 4.4. Vl‡dn’ subvence zamžstnavatelóm Jedn’m z n‡strojó aktivn’ politiky zamžstnanosti podle z‡kona o zamžstnanosti je podpora investov‡n’. V r‡mci tŽto podpory se zamžstnavatelóm kromž jinŽho poskytuj’ n‡sleduj’c’ subvence: 1. Subvence na tvorbu pracovn’ch m’st a ‹‡ste‹nou œhradu n‡kladó na äkolen’ (usnesen’ vl‡dy ‹. 134/2000, o materi‡ln’ podpoÞe pÞi vytv‡Þen’ novùch pracovn’ch m’st a äkolen’ zamžstnancó v r‡mci investi‹n’ch pob’dek), kterŽ maj’ kromž jinŽho za c’l pom‡hat zamžstnavatelóm vytv‡Þet nov‡ pracovn’ m’sta v oblastech s vysokou nezamžstnanost’. Subvence na tvorbu pracovn’ch m’st V oblastech s m’rou nezamžstnanosti, kter‡ je minim‡lnž o 50 % vyää’, neì je celost‡tn’ prómžr, se zamžstnavatelóm garantuje 200 000 K‹ za kaìdŽ vytvoÞenŽ pracovn’ m’sto (120 000 K‹ v pÞ’padž, ìe nezamžstnanost je o 25 % vyää’ proti prómžru, a 80 000 K‹, kdyì jde minim‡lnž o prómžrnou m’ru nezamžstnanosti). Subvence se poskytuje jako jednor‡zovù pÞ’spžvek za podm’nky, ìe pracovn’ m’sto bude udrìeno po dobu nejmŽnž pžti let. V pÞ’padž, ìe jde o pracovn’ m’sto pro zdravotnž postiìenou nebo dlouhodobž nezamžstnanou osobu, pÞ’spžvek se zvyäuje o 10 %. ‰‡ste‹n‡ œhrada n‡kladó na äkolen’ KonkrŽtn’ ‹‡stky ‹‡ste‹nùch œhrad n‡kladó na äkolen’ jsou: 35 % celkovùch n‡kladó v oblastech s m’rou nezamžstnanosti, kter‡ je minim‡lnž o 50 % vyää’, neì je celost‡tn’ prómžr, 30 % celkovùch n‡kladó v oblastech s m’rou nezamžstnanosti, kter‡ je minim‡lnž o 25 % vyää’, neì je celost‡tn’ prómžr, a 25 % celkovùch n‡kladó, kdyì jde minim‡lnž o prómžrnou m’ru nezamžstnanosti. Jestliìe œ‹astn’kem äkolen’ je zdravotnž postiìen‡ nebo dlouhodobž nezamžstnan‡ osoba, pÞ’spžvek se zvyäuje o 10 %. 2. Subvence v pÞ’padž restrukturalizace V pÞ’padech restrukturalizace a velkùch organiza‹n’ch zmžn, kterŽ jsou dósledkem technologickùch inovac’ a kterŽ trvale a v‡ìnž omezuj’ provozn’ ‹innost, móìe st‡t pomoci zamžstnavateli zvl‡ätn’m pÞ’spžvkem (Vyhl‡äka MPSV ‰R ‹. 399/1992 Sb., kterou se stanov’ bliìä’ podm’nky postupu pÞi sjedn‡v‡n’ dohod mezi zamžstnavateli a œÞady pr‡ce pÞi omezen’ provozn’ ‹innosti v souvislosti s pÞechodem na novù podnikatelskù program). C’lem je udrìet existuj’c’ pracovn’ky a pÞedej’t vùplatž d‡vek v nezamžstnanosti do doby, neì podnik bude m’t dobrŽ ekonomickŽ vyhl’dky. St‡tn’ pÞ’spžvek móìe dos‡hnout maxim‡lnž 40 % celkovùch mzdovùch n‡kladó zamžstnancó, jichì se restrukturalizace tùk‡, a 75 % v pÞ’padž, ìe jde o velkŽ omezen’ provozn’ ‹innosti.
__________ 31)
Viz podrobnžji kapitolu 3 v OECD (2003a).
(68)
3. Subvence pro zamžstn‡v‡n’ zdravotnž postiìenùch pracovn’kó ZamžstnavatelŽ jsou povinni zamžstn‡vat ur‹itù po‹et zdravotnž postiìenùch pracovn’kó a jejich n‡klady mohou bùt kompenzov‡ny st‡tn’ subvenc’. Od roku 2002 se poskytuje pouze investi‹n’ dotace a n‡vratn‡ finan‹n’ pomoc. Sou‹asnž s t’m se zdvojn‡sobuje daËov‡ œleva. V’ce neì 1000 uchaze‹ó o zamžstn‡n’ z’skalo pr‡ci v r‡mci tohoto programu. Dalä’ch asi 1000 zdravotnž postiìenùch pracovn’kó bylo v uplynulùch dvou letech zamžstn‡no v chr‡nžnùch d’ln‡ch. NicmŽnž, pÞ’snžjä’ podm’nky finan‹n’ch grantó v r‡mci investi‹n’ pomoci stanovenŽ v roce 2002 mohou, jak se ukazuje, oslabit motivaci zamžstnavateló vytv‡Þet pracovn’ m’sta pro zdravotnž postiìenŽ pracovn’ky (MPSV, 2003a). (69)
Kapitola 5
POMOC STARáêM PRACOVNêKñM K ZêSKçNê PRçCE A POKRA‰OVçNê V ZAM•STNçNê M’ra, do jakŽ starä’ pracovn’ci budou moci zóstat dŽle na trhu pr‡ce, z‡vis’ v z‡sadž na jejich zamžstnatelnosti. Je proto dóleìitŽ, aby starä’ pracovn’ci mžli pÞ’leìitost udrìovat a rozv’jet svou kvalifikaci. Obecnž, jde o ot‡zku celoìivotn’ho u‹en’: pracovn’ci by mžli m’t motiv investovat do svŽho lidskŽho kapit‡lu v kaìdŽm vžku, aby se tak zabr‡nilo tomu, ìe jejich kvalifikace bude s vžkem naruäena. S ohledem na proces st‡rnut’ populace a kvalifika‹nž n‡ro‹nŽ technologickŽ zmžny se situace starä’ch pracovn’kó móìe v nadch‡zej’c’ch letech zhoräovat, pokud efektivn’ opatÞen’ nebudou pÞijata uì nyn’. òspžch v tŽto oblasti z‡vis’ v z‡sadž na dostupnosti dobÞe funguj’c’ho vzdžl‡v‡n’, odbornŽ pÞ’pravy a systŽmu rozv’jen’ kvalifikace. Kromž toho je dóleìitŽ, aby nezamžstnanùm starä’m pracovn’kóm byla d‡na moìnost vr‡tit se na trh pr‡ce. To znamen‡, ìe by jim mžly bùt efektivn’m zpósobem nab’zeny aktivn’ programy trhu pr‡ce. Tato kapitola bude analyzovat strategie na podporu zamžstnatelnosti starä’ch pracovn’kó, strategie, kterŽ jim pomohou konfrontovat se s vùzvou, kterou pÞed nž stav’ jejich zamžstn‡n’ a z’sk‡n’ opžtovnŽho zamžstn‡n’.
1. òloha lidskŽho kapit‡lu na trhu pr‡ce ákolstv’ hraje kl’‹ovou œlohu v tom, ìe poskytuje jednotlivcóm vzdžl‡n’, kvalifikaci a odbornosti potÞebnŽ pro vstup do zamžstn‡n’, efektivn’ œ‹ast na trhu pr‡ce a v äirä’m slova smyslu i pro ìivot ve spole‹nosti. Existuj’ pÞesvžd‹ivŽ dókazy o tom, ìe lidskù kapit‡l a form‡ln’ vzdžl‡v‡n’ zvyäuj’ produktivitu pr‡ce a urychluj’ hospod‡Þskù róst z hlediska dlouhodobŽ ‹asovŽ perspektivy. Kromž toho, sou‹asnù posun od vùroby zboì’ k poskytov‡n’ sluìeb spolu s technologickou inovac’ zvyäuj’ potÞebu kvalifikovanžjä’ a adaptabilnžjä’ pracovn’ s’ly. To móìe bùt obzvl‡ätž dóleìitŽ pro tranzitn’ ekonomiku, jakou je i ‰esk‡ republika, kde existuje ‹asto vùznamnù nesoulad mezi skute‹nou a poìadovanou kvalifikac’ pracovn’kó.
A. Rozd’l v m’Þe œ‹asti podle stupnž vzdžl‡n’ patÞ’ k nejvyää’m v OECD Ve vžtäinž zem’ je postaven’ na trhu pr‡ce zÞetelnž spojeno s dosaìenou œrovn’ vzdžl‡n’ a obecnž plat’, ìe m’ra œ‹asti roste s vyää’m vzdžl‡n’m. To plat’ zejmŽna pro ‰eskou republiku, kde rozd’l v m’Þe œ‹asti mezi starä’mi pracovn’ky s vysokoäkolskùm a z‡kladn’m vzdžl‡n’m (39 a v’ce procent) patÞ’ k nejvyää’m v OECD (71)
(Obr‡zek 5.1.). Situace porovn‡vaj’c’ pracovn’ky v prvotn’ vžkovŽ skupinž je mŽnž v‡ìn‡. Zde rozd’l ‹in’ jen 12 % u ìen a 14 % u muìó, i kdyì jde st‡le o vysokù rozd’l v r‡mci zem’ OECD.
ti mezi vysokoäkol‡ky a osobami se z‡kladn’m vzdžl‡n’m je tŽmžÞ 30 %. M’ra nezamžstnanosti v tŽto vžkovŽ skupinž rovnžì kles‡ z 21 % u osob se z‡kladn’m vzdžl‡n’m na mŽnž neì 2 % u osob s vysokoäkolskùm vzdžl‡n’m.
Obr‡zek 5.1. Rozd’l v m’Þe œ‹asti starä’ch pracovn’kó podle stupnž vzdžl‡n’, 2002 a) Rozd’l mezi vysokoäkolskùm a z‡kladn’m vzdžl‡n’m [procentn’ body]
Obr‡zek 5.2. Postaven’ na trhu pr‡ce podle dosaìenŽho vzdžl‡n’ a vžku v ‰eskŽ republice, 2002 [procenta]
a)
PouìitŽ zkratky zem’ jsou uvedeny na stranž 101. Zdroj: OECD (2002), Education at a Glance Ð OECD Indicators, Paris a VùbžrovŽ äetÞen’ pracovn’ch sil ‰R.
Zamžstnanost a nezamžstnanost jsou pÞ’mo œmžrnž ovlivnžny œrovn’ vzdžl‡n’... M’ry zamžstnanosti a nezamžstnanosti jsou ‹asto rovnžì silnž spojeny s œrovn’ vzdžl‡n’. Plat’ to zejmŽna pro starä’ pracovn’ky v ‰eskŽ republice, kde se m’ra zamžstnanosti systematicky zvyäuje s œrovn’ vzdžl‡n’, zat’mco m’ra nezamžstnanosti a neaktivity s vyää’ œrovn’ vzdžl‡n’ kles‡ (Obr‡zek 5.2.). Skute‹nž, rozd’l tŽmžÞ 50 % v m’Þe zamžstnanosti mezi starä’mi pracovn’ky s vysokoäkolskùm vzdžl‡n’m a pracovn’ky s niìä’m stÞedn’m vzdžl‡n’m je vùznamnù. Kromž toho je u tžchto dvou skupin pozoruhodnù i pokles m’ry nezamžstnanosti. PodobnŽ tendence móìeme zjistit i u pracovn’kó v prvotn’ vžkovŽ skupinž, kde rozd’l v m’Þe zamžstnanos(72)
Zdroj: VùbžrovŽ äetÞen’ pracovn’ch sil ‰R.
... ale dosaìenŽ vzdžl‡n’ starä’ch pracovn’kó zóst‡v‡ n’zkŽ V sou‹asnŽ dobž m‡ jen 13 % starä’ch muìó a 8 % starä’ch ìen ukon‹enŽ vysokoäkolskŽ vzdžl‡n’ (Obr‡zek 5.3.).32) Ve vžtäinž zem’ OECD v dósledku väeobecnž rostouc’ vzdžlanosti mladä’ch generac’ dojde pravdžpodobnž v budoucnu k dramatickŽmu zvùäen’ prómžrnŽ vzdžlanostn’ œrovnž starä’ch pracovn’kó. NicmŽnž, toto nen’ pÞ’pad ‰eskŽ republiky, kde se pod’l starä’ch pracovn’kó s vyso__________ 32)
Situace, pokud jde o osoby v prvotn’ vžkovŽ skupinž, je stejnž z‡vaìn‡, kdyì pouze 14 % muìó a 11 % ìen m‡ ukon‹enŽ vysokoäkolskŽ vzdžl‡n’.
(73)
koäkolskùm vzdžl‡n’m zvùä’ jen o 2 % na 15,1 % v roce 2025. Ve srovn‡n’ s Ma“arskem, Polskem a Slovenskou republikou bude m’t ‰esk‡ republika niìä’ m’ru vysokoäkolskŽho vzdžl‡n’, nicmŽnž v roce 2005 bude m’t spolu se Slovenskou republikou nejvyää’ pod’l starä’ch pracovn’kó s vyää’m stÞedn’m vzdžl‡n’m.
Obr‡zek 5.3. òroveË vzdžl‡n’ v zem’ch OECD podle pohlav’ a vžku, 2002 a) [procento populace]
B. Gramotnostn’ dovednosti jsou niìä’ a klesaj’ s vžkem Bez ohledu na vùznamnù pod’l osob s vyää’m stÞedn’m vzdžl‡n’m jsou gramotnostn’ dovednosti v ‰eskŽ republice niìä’ a klesaj’ s vžkem. NapÞ’klad, kdyì jsou zamžstnavatelŽ dotazov‡ni na speci‡ln’ typy dovednost’, kterŽ poìaduj’ na dneän’m trhu pr‡ce, zpravidla zaÞazuj’ vysoko jazykovŽ znalosti a znalosti pr‡ce s po‹’ta‹em. NicmŽnž, vùsledky mezin‡rodn’ho prózkumu gramotnosti dospžlùch (IALS), kterù zkoumal dovednosti bžìnŽho ‹ten’, p’semnŽho projevu a po‹etn’ dovednosti, uk‡zaly relativnž n’zkŽ gramotnostn’ dovednosti starä’ch lid’ v ‰eskŽ republice (Tabulka 5.1.). Ve väech tÞech kategori’ch m‡ v’ce neì 40 % starä’ch ìen jen prvn’ stupeË gramotnosti Ð osoby s velmi slabùmi dovednostmi. Starä’ muìi se uk‡zali bùt o nžco lepä’mi, zejmŽna pokud jde o p’semnù projev a po‹etn’ dovednosti, ale st‡le vùznamnù pod’l starä’ch muìó Ð v’ce neì 50 % Ð m‡ druhù stupeË gramotnosti nebo i niìä’ (osoby schopnŽ pracovat pouze s jednoduchùmi materi‡ly).
a)
PouìitŽ zkratky zem’ jsou uvedeny na stranž 101. òdaje o starä’ch ìen‡ch ve VelkŽ Brit‡nii odpov’daj’ vžkovŽ skupinž 50-59 let. Zdroj: OECD (2002b), Education at a Glance Ð OECD Indicators.
b)
(74)
(75)
Tabulka 5.1. Gramotnostn’ dovednosti podle pohlav’ a vžkovùch skupin, 1998 [procenta] StupeÀ gramotnosti 1 2 3 4-5 Celkem 1 2 3 4-5 Celkem
MuÏi Îeny 24-49 50-64 24-49 50-64 Písemná gramotnost 38,7 45,5 40,2 55,1 24,5 23,5 24,2 20,9 25,5 22,5 23,1 17,9 11,3 8,5 12,5 6,1 100,0 100,0 100,0 100,0 Numerická gramotnost 20,5 27,6 24,9 41,1 18,6 20,4 17,8 15,2 30,7 25,0 28,2 22,8 30,2 27,0 29,1 20,8 100,0 100,0 100,0 100,0
MuÏi Îeny 24-49 50-64 24-49 50-64 Dokumentaãní gramotnost 21,9 28,6 28,4 43,1 22,2 25,1 28,0 23,4 35,4 31,5 24,6 22,8 20,4 14,7 19,0 10,7 100,0 100,0 100,0 100,0 Celková gramotnost 22,3 30,5 29,4 46,2 26,9 24,4 26,1 20,8 38,2 40,4 33,4 26,4 12,6 4,7 11,1 6,6 100,0 100,0 100,0 100,0
Zdroj: OECD (2000), Literacy in the Information Age.
Kromž toho, jen 6 % ìen a 5 % muìó ve vžku 50-59 let uv‡d’, ìe maj’ dobrou znalost angli‹tiny, ve srovn‡n’ s 31 % ìen a 22 % muìó ve vžku 20-29 let.33) V souvislosti s t’m jen malù pod’l starä’ch pracovn’kó uv‡d’, ìe pouì’v‡ angli‹tinu pÞi svŽ pr‡ci (Tabulka 5.2.). Oväem mezi lŽpe vzdžlanùmi jednotlivci jsou rozd’ly menä’: jedna tÞetina starä’ch muìó a jedna ‹tvrtina starä’ch ìen uv‡d’, ìe pouì’v‡ ciz’ jazyk pÞi svŽ pr‡ci. S t’m, jak znalost angli‹tiny nabùv‡ na vùznamu, se starä’ pracovn’ci dost‡vaj’ opžt do nepÞ’znivŽ situace. Jestliìe u mladä’ch vžkovùch skupin roste œroveË dosaìenŽho vzdžl‡n’, pak je pravdžpodobnŽ, ìe do budoucna se zvùä’ i prómžrn‡ œroveË vzdžl‡n’ a znalost angli‹tiny u starä’ch pracovn’kó. NicmŽnž demografickŽ tendence nemohou bùt z‡vislŽ samy o sobž na zvùäen’ œrovnž znalost’ jednotlivcó. òsil’ se mus’ zamžÞit na zamžstnatelnost a kvalifika‹n’ poìadavky kladenŽ na sou‹asnou generaci starä’ch pracovn’kó a takŽ pracovn’kó stÞedn’ho vžku. V tŽto souvislosti hraje vzdžl‡v‡n’ dospžlùch z‡sadn’ œlohu.
Tabulka 5.2. Pouì’v‡n’ ciz’ch jazykó v zamžstn‡n’ podle vzdžl‡n’, pohlav’ a vžku, 2001 [procenta] Jazyk
Angliãtina Nûmãina Francouz‰tina Ostatní Nejménû jeden
Viz Deset let spole‹enskŽ transformace, 1999, prózkum uskute‹nžnù Sociologickùm œstavem Akademie vžd ‰R ve ‹tvrtŽm ‹tvrtlet’ roku 1999.
(76)
Îeny 24-49 50-64 12,6 7,8 11,9 9,2 1,6 1,7 4,3 3,7 21,2 15,5
C. Podpora v odbornŽm vzdžl‡v‡n’ starä’ch pracovn’kó je omezen‡ OdbornŽ vzdžl‡v‡n’ m‡ vùznamnou œlohu pro doplnžn’ mezery ve väeobecnŽm vzdžl‡n’ dospžlŽ populace v produktivn’m vžku. V ‰eskŽ republice se vùznam dalä’ho vzdžl‡v‡n’ pro jednotlivce, podniky a celou spole‹nost ukazuje zcela zÞetelnž. Skute‹nost, ìe jen 5 % osob v prvotn’ vžkovŽ skupinž a 3 % starä’ch lid’ se vzdžl‡v‡, znamen‡, ìe rozsah dalä’ho vzdžl‡v‡n’ je pozoruhodnž malù. Kromž toho se starä’ pracovn’ci, kteÞ’ nejv’ce potÞebuj’ rozä’Þit nebo prohloubit kvalifikaci, ukazuj’ bùt ve vžtä’ nevùhodž (Tabulka 5.3.). Pokud jde o zamžstnanŽ osoby, m’ra äkolen’ a vzdžl‡v‡n’ kles‡ s vžkem a roste s dosaìenùm stupnžm vzdžl‡n’. PodobnŽ tendence zjiäéujeme i u osob nezamžstnanùch, s vùjimkou nezamžstnanùch muìó ve vžku 50-54 let a nezamžstnanùch ìen ve vžku 50-59 let, u kterùch je m’ra äkolen’ a vzdžl‡v‡n’ pomžrnž vysok‡. NicmŽnž, i v tžchto pÞ’padech se dalä’ vzdžl‡v‡n’ koncentruje tŽmžÞ vùhradnž u osob s vysokoäkolskùm vzdžl‡n’m. Pro neaktivn’ starä’ muìe a ìeny dalä’ vzdžl‡v‡n’ tŽmžÞ neexistuje nebo se opžt soustÞe“uje na ty, kteÞ’ maj’ vyää’ dosaìenŽ vzdžl‡n’. Tabulka 5.3. OdbornŽ äkolen’ podle postaven’ na trhu pr‡ce, vzdžl‡n’, pohlav’ a vžku v ‰eskŽ republice, 2002 [procenta]
Îeny
33)
MuÏi 24-49 50-64 16,1 8,5 14,3 11,6 1,2 0,5 5,3 3,6 25,3 16,8
Z toho: se stfiedním nebo vysoko‰kolsk˘m vzdûláním MuÏi Îeny 24-49 50-64 24-49 50-64 29,3 18,5 20,9 13,2 21,6 20,7 17,0 14,8 2,1 1,1 2,7 3,1 9,1 6,7 6,5 6,6 41,3 31,5 32,2 25,3
Zdroj: Sociální situace domácností, 2001 – prÛzkum uskuteãnûn˘ âesk˘m statistick˘m úfiadem v kvûtnu a ãervnu 2001.
MuÏi
__________
Zamûstnané osoby
25-49 50-54 55-59 60-64 25-49 50-54 55-59 60-64
Zák. 1,6 0,3 1,0 0,0 1,0 0,4 0,6 0,0
Zamûstnaní Stfi. V· 4,6 20,4 2,8 15,4 3,2 12,8 2,3 9,8 5,9 23,2 4,0 18,5 4,3 16,5 5,2 6,3
Nezamûstnaní Zák. Stfi. V· 0,3 2,8 8,2 0,0 1,2 30,6 0,0 1,3 0,0 0,0 5,7 0,0 0,4 5,3 9,3 1,2 0,5 16,2 0,0 0,0 39,5 0,0 2,5 0,0
Zák. 0,9 0,0 0,0 0,0 1,4 0,0 0,0 0,0
Neaktivní Stfi. 19,5 0,6 0,3 0,7 5,1 0,4 0,5 0,4
V· 55,8 0,0 0,0 3,7 19,9 4,2 4,5 3,8
Zdroj: V˘bûrové ‰etfiení pracovních sil âR.
(77)
Podle EvropskŽho pÞehledu pracovn’ch sil patÞ’ celkovù rozsah vzdžl‡v‡n’ mezi starä’mi pracovn’ky v ‰eskŽ republice na œrovni 3 % k nejniìä’m, v porovn‡n’ se zemžmi, kde byly pÞ’sluänŽ œdaje k dispozici (Obr‡zek 5.4.). Kromž toho, pouhùch 0,8 % praktickŽho a kombinovanŽho teoreticko-praktickŽho äkolen’ je zanedbatelnùch.
Obr‡zek 5.4. OdbornŽ äkolen’ starä’ch pracovn’kó podle druhu vùuky, 2001 a) [procenta]
2. Zvyäov‡n’ kvalifikace starä’ch pracovn’kó je kl’‹ovou ot‡zkou
o
nd Isla
sko
ko
dsk ·vé
Dán
Fins
ko
sko á Br itán ie Velk
Nor
ens
Slov
o
sko
Irsk
zem
Nizo
ie
ka
Belg
o âes
ká r epu bli
ko
ursk
Luc
emb
o eck
ous Rak
ko
Nûm
nûls
·pa
o arsk Maì
Itáli
A. PÞekon‡v‡n’ nedostatkó vzdžl‡vac’ho systŽmu je œkolem dalä’ho vzdžl‡v‡n’ dospžlùch V souvislosti s novùmi poìadavky je na vzdžl‡vac’ systŽm vyv’jen zna‹nù tlak. Po roce 1989 byl centralizovanù a unifikovanù äkolskù systŽm decentralizov‡n a diverzifikov‡n podle poìadavkó demokratickŽ spole‹nosti a trìn’ho hospod‡Þstv’. VysokoäkolskŽ vzdžl‡v‡n’ se rozä’Þilo do regionó, kde vznikly novŽ univerzity, ale st‡vaj’c’ univerzity jsou st‡le schopny pÞijmout jen polovinu z‡jemcó z Þad ml‡deìe. Vùsledkem je, ìe œroveË vysokoäkolskŽho vzdžl‡v‡n’ zóst‡v‡ n’zk‡ a d‡ se jen z‹‡sti o‹ek‡vat, ìe se v brzkŽ dobž zvùä’.
e
òroveË form‡ln’ho vzdžl‡n’, gramotnosti a vùskyt dalä’ho vzdžl‡v‡n’ jsou pomžrnž n’zkŽ, zejmŽna u starä’ch pracovn’kó. S ohledem na proces st‡rnut’ populace a zmžnu kvalifika‹n’ch poìadavkó je zvyäov‡n’ kvalifikace pracovn’ch sil väeobecnž a starä’ch pracovn’kó zvl‡ätž ìivotnž dóleìitŽ.
a)
Ot‡zka tùkaj’c’ se vùskytu äkolen’ byla poloìena takto: ãZœ‹astnil jste se v posledn’ch ‹tyÞech mžs’c’ch nžjakŽho äkolen’ nebo odbornŽ pÞ’pravy?Ò. Zdroj: European Labour Force Statistics.
V tŽto souvislosti by mžlo vzdžl‡v‡n’ dospžlùch sehr‡t z‡sadn’ œlohu pÞi pÞekon‡v‡n’ nedostatkó form‡ln’ho vzdžl‡n’ u ekonomicky aktivn’ dospžlŽ populace. Mžlo by rovnžì pÞispžt ke stabilizaci zamžstnanosti t’m, ìe bude podporovat a zvyäovat zamžstnatelnost ekonomicky aktivn’ dospžlŽ populace. Vzdžl‡v‡n’ dospžlùch móìe rovnžì vùznamnž zvùäit flexibilitu pracovn’kó, jejich mzdy a zisky firem (OECD, 2001c a 2001d).34) V roce 2000 byla publikov‡na B’l‡ kniha s n‡zvem ãN‡rodn’ program rozvoje äkolstv’ v ‰eskŽ republiceÒ. B’l‡ kniha navrhuje dóleìitŽ c’le a doporu‹en’ pro budoucnost vzdžl‡v‡n’ v ‰eskŽ republice ve tÞech hlavn’ch oblastech: region‡ln’, vysokoäkolskŽ a vzdžl‡v‡n’ dospžlùch.35)
__________
(78)
34)
Dalä’ vzdžl‡v‡n’ a odbornù vùcvik jsou rovnžì spojeny s Þadou neekonomickùch vùhod, jako jsou lepä’ zdrav’ a dalä’ soci‡ln’ pÞ’nosy.
35)
I kdyì B’l‡ kniha v’ce neì bohatž odr‡ì’ potÞeby a obavy, pÞed kterùmi stoj’ ‹eskù vzdžl‡vac’ systŽm, v tŽto chv’li neposkytuje nic v’c neì jen soubor n‡vodó pro rozvoj vzdžl‡vac’ho systŽmu.
(79)
V roce 1994 byl Ministerstvem pr‡ce a soci‡ln’ch vžc’ a s pomoc’ fondu Phare zaloìen N‡rodn’ vzdžl‡vac’ fond (NVF). Jeho sou‹asnou prioritou je vytv‡Þen’ n‡rodn’ strategie rozvoje lidskùch zdrojó. To zahrnuje kromž jinŽho podporov‡n’ rozvoje kvalifikace v podnic’ch a takŽ pÞisp’v‡n’ k rozvoji celoìivotn’ho u‹en’. Jedn’m ze zaj’mavùch projektó, kterù nyn’ pÞin‡leì’ do kompetence NVF, je Fond pro-aktivn’ch interven‹n’ch opatÞen’ na trhu pr‡ce (PALMIF). C’le PALMIFu jdou od opatÞen’ k integraci dlouhodobž nezamžstnanùch aì k podporov‡n’ äkolic’ch a rekvalifika‹n’ch ‹innost’. Tyto iniciativy a inovace, zejmŽna pokud jde o äkolen’ a celoìivotn’ u‹en’, jsou v’tanŽ. NicmŽnž, c’l projektu a obecnž i c’l NVF postr‡d‡ transparentnost, pokud jde o koordina‹n’ œsil’ a vùsledky. Vùsledkem je, bez ohledu na vytvoÞen’ NVF pÞed deseti lety, ìe ‹etnost äkolic’ch aktivit zóst‡v‡ n’zk‡. Lepä’ vyuìit’ tžchto zdrojó s vžtä’m zamžÞen’m na äkolen’ a zvyäov‡n’ kvalifikace, zejmŽna starä’ch pracovn’kó, je nezbytnŽ. S t’m by mžlo souviset i detailn’ hodnocen’ programovŽho œsil’ a vùsledkó.
vhodnžjä’ metodou. NapÞ’klad v Norsku vžnuje vl‡da pen’ze na vùvoj novùch u‹ebn’ch metod pro dospžlŽ. Za druhŽ, uzn‡v‡n’ neform‡ln’ch zkuäenost’ a odbornost’ by mžlo pÞispžt k usnadnžn’ dalä’ho vzdžl‡v‡n’ dospžlùch, zejmŽna pokud jde o starä’ pracovn’ky. Uzn‡v‡n’ pÞedchoz’ kvalifikace by mohlo vŽst napÞ’klad ke zkr‡cen’ kursó nebo prominut’ nžkterùch zkouäek a testó. Neform‡ln’ kompetence mohou bùt z’sk‡ny prostÞednictv’m ‹innosti v dobrovolnùch organizac’ch, v pr‡ci, v pŽ‹i o dom‡cnost i jinde. Za tÞet’, dalä’m dóleìitùm elementem je poskytov‡n’ nezbytnŽho studijn’ho volna dospžlùm. V tomto smžru mus’ sehr‡t dóleìitou œlohu vl‡da. A kone‹nž za ‹tvrtŽ, je tÞeba zdóraznit, ìe œspžch pÞi zlepäov‡n’ kvalifikace starä’ch pracovn’kó z‡vis’ na dobÞe funguj’c’m systŽmu dalä’ho vzdžl‡v‡n’, kterù slouì’ pracovn’kóm väech vžkovùch kategori’. To je nejlepä’ zpósob, jak zajistit trvalŽ zvyäov‡n’ kvalifikace.
B. Politickù z‡mžr Ð zlepäov‡n’ vùsledkó ve prospžch starä’ch pracovn’kó Ve snaze rozä’Þit vzdžl‡vac’ pÞ’leìitosti pro starä’ pracovn’ky se mus’ politickŽ œsil’ zamžÞit na finan‹n’ motivace k investic’m do lidskŽho kapit‡lu pracovn’kó, ale takŽ na motivaci starä’ch pracovn’kó k tomu, aby vzdžl‡vac’ pÞ’leìitosti vyuì’vali. Ûada starä’ch pracovn’kó vid’ jen malù osobn’ pÞ’nos v investov‡n’ svŽho ‹asu a œsil’ do äkolen’ (OECD 2003a). Bude proto nezbytnŽ stimulovat motivaci starä’ch lid’ a lid’ v produktivn’m vžku vóbec, aby investovali v’ce do äkolen’. Pokud jde o finan‹n’ pob’dky, pak fisk‡ln’ politika a institucion‡ln’ zabezpe‹en’, kterŽ d‡v‡ pÞednost spolufinancov‡n’ n‡kladó mezi róznùmi soukromùmi institucemi, móìe zvùäit motivaci k investov‡n’ do vzdžl‡v‡n’ a odbornŽho äkolen’. Kromž toho, finan‹n’ pob’dky v tomto smyslu mohou bùt takŽ mnohem sn‡ze zamžÞenŽ na znevùhodnžnŽ skupiny (OECD, 2003a). Zkuäenosti OECD ukazuj’, ìe existuje Þada mechanismó podporuj’c’ch œ‹ast na äkolen’ a sou‹asnž Þeä’c’ch ekonomickŽ a finan‹n’ pÞek‡ìky. PatÞ’ k nim daËovŽ œlevy pro podniky, œmluvy o vyrovn‡n’ œ‹tu za äkolen’ a vyu‹en’, œlevy z pracovn’ doby a œhrada doby na äkolen’, daËovŽ œlevy a finan‹n’ pÞ’spžvky pro jednotlivce, osobn’ vzdžl‡vac’ œ‹ty a studijn’ volno, studium pÞi zamžstn‡n’ atd. (OECD, 2003a). NicmŽnž, politickù z‡mžr je rozhoduj’c’, ale existuje jen m‡lo empirickùch studi’, kterŽ hodnot’ tyto programy, a ty, kterŽ jsou k dispozici, maj’ jen omezenŽ vypov’dac’ schopnosti. Kromž toho, i kdyì tyto programy celkovž podporuj’ äkolen’, jen velmi m‡lo dórazu je poloìeno na potÞeby äkolen’ starä’ch pracovn’kó. A pr‡vž toto by se mžlo zmžnit, zejmŽna v ‰eskŽ republice. Nehledž na omezenŽ mnoìstv’ existuj’c’ch hodnocen’ se zd‡, ìe nžkterŽ poznatky mohou bùt vyuìity, pokud jde o pÞ’pravu a obsah tžchto programó. PÞednž, starä’ pracovn’ci se vzdžl‡vaj’ jinak neì mladä’, a proto potÞebuj’ rozd’lnŽ vzdžl‡vac’ metody. Vzdžl‡vac’ metody v tomto pÞ’padž by mžly bùt zaloìeny na z’skanŽm pÞedchoz’m form‡ln’m a neform‡ln’m vzdžl‡n’ a mžly by bùt co nejv’ce pÞizpósobeny potÞeb‡m starä’ch pracovn’kó. Tradi‹n’ vùuka v u‹ebn‡ch nemus’ bùt nej-
Aktivn’ programy trhu pr‡ce mohou napomoci k tomu, aby nezamžstnan’ starä’ pracovn’ci zóstali na trhu pr‡ce a nalezli zamžstn‡n’. Tato pomoc móìe pÞich‡zet ve formž rekvalifikace, usnadËov‡n’ procesu hled‡n’ zamžstn‡n’ a v äirä’m slova smyslu podporuje róst zamžstnanosti (R‡me‹ek 5.1.). V r‡mci œzemn’ch œÞadó pr‡ce existuj’ rovnžì informa‹n’ a poradensk‡ stÞediska, kter‡ pom‡haj’ pÞedevä’m absolventóm äkol, rodi‹óm absolventó äkol a takŽ dalä’m z‡jemcóm. Tato poradensk‡ stÞediska shromaì“uj’ informace o pracovn’ch
(80)
3. Vùznam aktivn’ch programó na trhu pr‡ce
R‡me‹ek 5.1. Aktivn’ programy trhu pr‡ce a veÞejnŽ sluìby zamžstnanosti v ‰eskŽ republice VeÞejnŽ sluìby zamžstnanosti (VSZ) zodpov’daj’ za sledov‡n’ vùvoje na trhu pr‡ce a efektivn’ realizaci aktivn’ch opatÞen’ na trhu pr‡ce. Region‡ln’ œÞady jsou v kaìdŽ administrativnž spr‡vn’ oblasti (77) a kromž toho existuj’ i detaäovan‡ pracoviätž œÞadó pr‡ce v dóleìitùch mžstech a lokalit‡ch (182). Aktivn’ programy trhu pr‡ce zahrnuj’: ¥ Rekvalifika‹n’ programy: 36 000 œ‹astn’kó v roce 2002 a 43 000 œ‹astn’kó v roce 2003; ¥ SubvencovanŽ zamžstn‡n’ a vytv‡Þen’ spole‹ensky œ‹elnùch pracovn’ch m’st (14 000 um’stžnùch uchaze‹ó o zamžstn‡n’ v roce 2002 a 18 000 v roce 2003); ¥ VeÞejnž prospžänŽ pr‡ce: vytv‡Þen’ pracovn’ch m’st pro dlouhodobž nezamžstnanŽ a znevùhodnžnŽ lidi (16 500 um’stžnùch uchaze‹ó v roce 2002 a 15 500 v roce 2003); ¥ Programy pro absolventy äkol: pÞ’spžvky na vytv‡Þen’ novùch pracovn’ch m’st pro absolventy äkol (8000 um’stžnùch uchaze‹ó v roce 2002 a 8600 v roce 2003); ¥ Chr‡nžn‡ pracoviätž pro zdravotnž postiìenŽ osoby: 1000 zamžstnanùch v chr‡nžnùch d’ln‡ch v roce 2002 a 1200 v roce 2003; ¥ Dotace na mzdy a jinŽ pÞ’spžvky: vytv‡Þen’ pracovn’ch m’st v pÞ’padž restrukturalizace, pro zamžstn‡v‡n’ zdravotnž postiìenùch pracovn’kó nebo ‹‡ste‹n‡ œhrada n‡kladó na rekvalifikaci (viz kapitola 4). (81)
m’stech, moìnostech äkolen’ a vzdžl‡v‡n’ a profesn’ch profilech. Nab’zej’ rovnžì po‹’ta‹ovŽ programy k testov‡n’ schopnost’ a hled‡n’ vhodnŽho zamžstn‡n’ podle kvalifikace a dalä’ch charakteristik uchaze‹e o zamžstn‡n’. Tyto programy mohou bùt vyuì’v‡ny samostatnž. A. Aktivn’ programy trhu pr‡ce a rekvalifikace pro uchaze‹e o zamžstn‡n’ Rekvalifikace pro uchaze‹e o zamžstn‡n’ zahrnuje kromž jinŽho praktickou pÞ’pravu pro specifick‡ povol‡n’, motiva‹n’ kursy a kursy pro pÞ’pravu na samostatnou vùdžle‹nou ‹innost. Pokrok v rekvalifikac’ch a dalä’m vzdžl‡v‡n’ je pomalù, ale zÞetelnù. V letech 1995 aì 2003 se po‹et osob v rekvalifika‹n’ch kursech tŽmžÞ ztrojn‡sobil, z 13 000 na pÞibliìnž 43 000 osob. Za pozornost stoj’, ìe asi 70 % starä’ch uchaze‹ó o zamžstn‡n’, kteÞ’ v roce 2002 proäli rekvalifikac’, naälo zamžstn‡n’ v próbžhu jednoho roku po skon‹en’ kursó. V tomto pÞ’padž je m’ra œspžänosti vyää’ neì u mladä’ch uchaze‹ó o zamžstn‡n’ (Tabulka 5.4.).36) NicmŽnž, jen omezenù po‹et starä’ch pracovn’kó se œ‹astn’ v tžchto programech. Ve skute‹nosti pÞedstavuj’ uchaze‹i o zamžstn‡n’ starä’ 50 let mŽnž neì 7 % z celkovŽho po‹tu œ‹astn’kó rekvalifika‹n’ch programó, i kdyì tvoÞ’ v’ce neì 17 % z celkovŽho po‹tu nezamžstnanùch. Tabulka 5.4. Rekvalifikace uchaze‹ó o zamžstn‡n’ podle vùsledkó a vžku, 2002 a) [po‹et osob] Vûková skupina
Celkem Pokraãující Novû z pfiedchozího zafiazení roku
< 19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60+ Celkem
5 945 11 177 6 803 5 931 4 830 3 594 3 526 2 527 550 5 44 888
1 463 1 643 536 467 355 216 228 128 15 0 5 051
4 482 9 534 6 267 5 464 4 475 3 378 3 298 2 399 535 5 39 837
V˘sledky Pokraãující Úspû‰ní Neúspû‰ní a ti, Získal v dal‰ím ktefií kursy zamûstnání ‰kolení pfiedãasnû pfied ukonãením ukonãili kursÛ 2 656 5 993 4 564 4 133 3 437 2 572 2 528 1 804 391 3 28 081
536 534 245 198 186 156 134 108 35 0 2 132
408 748 164 115 70 61 58 41 5 0 1 670
B. ProblŽmy aktivace starä’ch uchaze‹ó o zamžstn‡n’ Umoìnit nezamžstnanùm lidem rekvalifikaci a poskytnout jim poradenstv’ a pomoc, to je jen jedna ‹‡st Þeäen’ problŽmu. òspžänost hled‡n’ zamžstn‡n’ z‡vis’ rovnžì na dostupnosti vhodnŽho zamžstn‡n’, postoj’ch zamžstnavateló k starä’m uchaze‹óm o zamžstn‡n’ a na tom, do jakŽ m’ry jsou aktivn’m zpósobem vyuì’v‡ny d‡vky v nezamžstnanosti. Stejnž tak je motivace k pÞijet’ zamžstn‡n’ dóleìitùm faktorem, a proto dóraz na trvalou zprostÞedkovatelskou ‹innost œÞadó pr‡ce je kl’‹ovùm elementem celŽ strategie. Pasivita starä’ch uchaze‹ó o zamžstn‡n’ je vysok‡ Podm’nky, za kterùch jsou starä’ pracovn’ci ochotni pÞijmout bÞ’mž opžtovnŽho zamžstn‡n’, se vùznamnž rózn’ (Tabulka 5.5.). Jestliìe tito by pÞijali pr‡ci pÞes‹as nebo pr‡ci v mŽnž atraktivn’ch podm’nk‡ch stejnou mžrou jako pracovn’ci v prvotn’ vžkovŽ skupinž, pak jsou ve srovn‡n’ s nimi mŽnž pÞipraveni na rekvalifikaci, u‹en’ se novŽmu jazyku nebo cestov‡n’ za prac’, coì jsou kl’‹ovŽ faktory jejich zamžstnatelnosti. Ve skute‹nosti je jen mŽnž neì 50 % starä’ch muìó a 40 % starä’ch ìen ochotno se rekvalifikovat a jen ‹tvrtina z nich je pÞipravena se nau‹it novù jazyk. Pozoruhodnž v’ce dotazovanùch je ochotno se pÞizpósobit, kdyì jim nov‡ pr‡ce poskytne vyää’ odmžnu. V tomto pÞ’padž je rozd’l v ochotž starä’ch pracovn’kó a pracovn’kó v prvotn’ vžkovŽ skupinž menä’. Väeobecnž plat’, ìe motiva‹n’ (tla‹) efekt lŽpe placenŽho zamžstn‡n’ je mnohem silnžjä’ neì vynucovac’ (t‡hni) efekt nezamžstnanosti.
1 709 2 377 693 524 383 262 246 175 26 0 6 395
a)
Údaje jsou zaloÏeny na statistice ‰kolení, nikoli na statistice poãtu osob. Takto se jedna osoba mÛÏe poãítat i více neÏ jednou, jestliÏe se zúãastní více neÏ jednoho kursu. Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních vûcí âR.
__________ 36)
òdaje jsou zaloìeny na statistice äkolen’, nikoli na statistice osob. Takto se jedna osoba móìe po‹’tat i v’ce neì jednou, jestliìe se zœ‹astn’ v’ce neì jednoho kursu.
(82)
(83)
Tabulka 5.5. Podm’nky pÞijet’ novŽho nebo lepä’ho zamžstn‡n’ podle pohlav’ a vžku, 2001 a) b) [procento z celkovŽ zamžstnanosti] Podmínky
1. 2. 3. 4. 5.
Více práce c) Migrace d) Hor‰í práce e) Rekvalifikace f) Jazyk g)
A. nemáte práci a mohl/a byste získat novou MuÏi Îeny 24-49 50-64 24-49 50-64 52,4 41,3 28,2 29,8 18,3 10,6 12,1 7,1 18,9 18,9 11,5 19,0 58,7 47,2 64,0 39,3 41,1 28,5 44,1 23,8
Poãet zmûn ochotn˘ch pfiijmout MuÏi Îeny 24-49 50-64 24-49 50-64 0 25,8 37,2 32,7 49,5 1-2 44,3 40,4 46,8 35,5 3-5 29,9 22,4 20,5 15,1 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 Stfiední hodnota 1,71 1,34 1,42 1,07
B. je vám nabízena nová práce s odmûnou dvakrát vy‰‰í neÏ máte nyní MuÏi Îeny 24-49 50-64 24-49 50-64 75,6 60,1 54,1 49,4 30,5 20,4 21,1 11,0 35,0 31,0 28,4 22,0 68,3 56,6 75,2 47,6 50,4 34,3 54,7 29,3 MuÏi Îeny 24-49 50-64 24-49 50-64 18,7 27,6 23,2 37,6 31,9 37,8 35,4 37,6 49,4 34,6 41,4 24,7 100,0 100,0 100,0 100,0 2,34 1,85 2,09 1,41
a)
Otázka: „Pfiedstavte si, Ïe A. nemáte práci a mohl/a by jste získat novou; B. je vám nabízena nová práce s odmûnou dvakrát vy‰‰í, neÏ máte nyní. Byl/a byste ochoten/ochotna ji pfiijmout za podmínky, Ïe... b) Pouze odpovûdi „ano“ byly vzaty v úvahu. Dal‰í dvû odpovûdi byly „moÏná“ a „ne“. c) Budete pracovat více neÏ 40 hodin t˘dnû. d) Budete dojíÏdût (nebo se pfiestûhujete) do jiného místa. e) Pfiijmete ménû atraktivní pracovní podmínky. f) Budete se rekvalifikovat na jinou profesi. g) Nauãíte se nov˘ cizí jazyk. Zdroj: Rodiny, práce a flexibilita (HWF), 2001 – prÛzkum uskuteãnûn˘ v roce 2001 v Bulharsku, âeské republice, Velké Británii, Maìarsku, Nizozemsku, Rumunsku, Slovinsku a ·védsku.
Kromž toho, rozhovory s pracovn’ky n‡rodn’ch a region‡ln’ch œÞadó pr‡ce v pÞistupuj’c’ch zem’ch uk‡zaly na skepticismus, pokud jde o zamžstnatelnost starä’ch pracovn’kó, protoìe tito vykazuj’ vžtä’ neochotu k z’sk‡n’ novŽ kvalifikace a jsou väeobecnž pasivn’ pÞi hled‡n’ zamžstn‡n’ (Fortuny, Neäporov‡ a Popova, 2003). Tabulka 5.6. zdórazËuje vùznam œÞadó pr‡ce v aktivizaci starä’ch pracovn’kó, kteÞ’ vyuì’vaj’ pÞedevä’m veÞejnŽ sluìby zamžstnanosti pÞi hled‡n’ zamžstn‡n’. Kromž toho, starä’ lidŽ nekontaktuj’ zamžstnavatele pÞ’mo tak ‹asto jako mladä’ lidŽ a odpov’daj’ na mŽnž inzer‡tó v novin‡ch neì jejich mladä’ kolegovŽ.
(84)
Tabulka 5.6. Metody hled‡n’ zamžstn‡n’ podle pohlav’ a vžku, 2001 Metoda hledání
V‰ichni nezamûstnaní
MuÏi Îeny 24-49 50-64 24-49 50-64 1. Úfiad práce 59,2 63,8 62,3 65,8 2. Inzeráty 33,1 34,0 31,7 36,8 3. Agentura 5,6 2,1 4,5 2,7 4. Pomoc pfiátel 50,3 52,2 50,3 44,7 5. ZaloÏení soukromé firmy 2,2 0,0 0,5 0,0 6. Jin˘ zpÛsob 5,6 8,5 4,0 2,7 Poãet souãasn˘ch aktivit 1 2 3 a více Celkem Stfiední hodnota
MuÏi 24-49 50-64 66,5 67,4 15,6 8,7 17,9 23,9 100,0 100,0 1,55 1,58
Îeny 24-49 50-64 63,0 63,2 22,5 21,1 14,5 15,8 100,0 100,0 1,54 1,53
Z toho: dlouhodobû nezamûstnaní MuÏi Îeny 24-49 50-64 24-49 50-64 65,8 68,4 65,9 65,0 33,3 27,8 29,8 35,0 6,7 0,0 1,2 5,0 45,3 47,4 49,4 35,0 1,3 0,0 0,0 0,0 3,9 15,8 3,5 5,0 MuÏi Îeny 24-49 50-64 24-49 50-64 65,3 72,2 61,9 70,0 16,0 5,6 28,6 15,0 18,7 22,2 9,5 15,0 100,0 100,0 100,0 100,0 1,56 1,59 1,50 1,45
Zdroj: Sociální situace domácností, 2001 – prÛzkum uskuteãnûn˘ âesk˘m statistick˘m úfiadem v kvûtnu a ãervnu 2001.
Pozoruhodnž velkŽ mnoìstv’ starä’ch lid’ je pÞesvžd‹eno, ìe pro nž nen’ ì‡dn‡ pr‡ce dostupn‡. Ve skute‹nosti 75 % nezamžstnanùch starä’ch muìó a 79 % nezamžstnanùch starä’ch ìen vid’ svŽ vyhl’dky na zamžstn‡n’ (z’sk‡n’ zamžstn‡n’ v pÞ’ät’ch tÞech mžs’c’ch) jako äpatnŽ nebo velmi äpatnŽ, ve srovn‡n’ s 62 % muìó a 69 % ìen v prvotn’ vžkovŽ skupinž. Kromž toho, 95 % dlouhodobž nezamžstnanùch muìó a 85 % dlouhodobž nezamžstnanùch ìen nen’ pÞesvžd‹eno o tom, ìe najdou zamžstn‡n’ v pÞ’ät’ch tÞech mžs’c’ch (Soci‡ln’ situace dom‡cnost’, 2001). Starä’ lidŽ, kteÞ’ jsou nezamžstnan’ nebo byli v minulosti nezamžstnan’, jsou pÞesvžd‹eni o tom, ìe jsou pro zamžstnavatele pÞ’liä staÞ’ (72 %), nebo pociéuj’ zaujatost ze strany zamžstnavateló (52 %). Kromž toho jsou dvž tÞetiny starä’ch nezamžstnanùch (ve srovn‡n’ s jednou polovinou nezamžstnanùch v prvotn’ vžkovŽ skupinž) pÞesvžd‹eny o tom, ìe bude velmi obt’ìnŽ nalŽzt zamžstn‡n’, kterŽ by jim vyhovovalo (Deset let spole‹enskŽ transformace, 1999 Ð prózkum uskute‹nžnù òstavem sociologie ‰SAV ve ‹tvrtŽm ‹tvrtlet’ roku 1999). Tyto poznatky zdórazËuj’ vùznam pos’len’ aktiva‹n’ch opatÞen’ prostÞednictv’m veÞejnùch sluìeb zamžstnanosti.
(85)
Aktiva‹n’ opatÞen’ by se mžla pos’lit V po‹‡te‹n’m obdob’ nezamžstnanosti móìe uchaze‹ o zamžstn‡n’ proj’t motiva‹n’m kursem, ve kterŽm z’sk‡ väechny potÞebnŽ informace a podporu pro samostatnŽ hled‡n’ novŽho zamžstn‡n’. NicmŽnž, z 36 000 œ‹astn’kó rekvalifika‹n’ch programó, kterŽ byly pops‡ny vùäe, jen o nžco v’ce neì 4400 se zœ‹astnilo motiva‹n’ch kursó. Aì po äesti mžs’c’ch nezamžstnanosti za‹’naj’ konzultace a uchaze‹i o zamžstn‡n’ jsou nab’dnuty äkolic’ kursy, kterŽ jsou pÞizpósobeny poìadavkóm m’stn’ch firem.37) Ve snaze zintenzivnit aktivaci a zabr‡nit dlouhodobŽ nezamžstnanosti za‹alo 15 m’stn’ch œÞadó pr‡ce experimentovat s ãindividu‡ln’mi ak‹n’mi pl‡nyÒ. V roce 2002 se uskute‹nily dva pilotn’ projekty: ãPrvn’ äanceÒ pro nezamžstnanŽ osoby ve vžku do 25 let a ãNovù startÒ pro nezamžstnanŽ starä’ neì 25 let. ò‹ast v programech byla dobrovoln‡, ‹inila 5 aì 30 % u kaìdŽ vžkovŽ skupiny. Prvn’ hodnocen’ ukazuje ur‹itŽ pozitivn’ vùsledky: pÞibliìnž 70 % a tŽmžÞ 60 % starä’ch œ‹astn’kó bylo ochr‡nžno pÞed dlouhodobou nezamžstnanost’.38) Celkovž byl v prvn’ polovinž roku 2003 nab’dnut individu‡ln’ ak‹n’ pl‡n 40 000 uchaze‹ó o zamžstn‡n’. Novù z‡kon o zamžstnanosti, kterù vstoup’ v platnost v roce 2004, ukl‡d‡ œÞadóm pr‡ce nab’dnout individu‡ln’ ak‹n’ pl‡n osob‡m starä’m 25 let a absolventóm äkol do dvou let po ukon‹en’ studia a tyto budou moci ve spolupr‡ci s uchaze‹em o zamžstn‡n’ vypracovat tyto pl‡ny i pro dalä’ osoby, kterŽ o to budou m’t z‡jem. Vl‡da m‡ rovnžì pÞipravenù dalä’ pilotn’ projekt, kterù je zamžÞenù na absolventy vysokùch äkol. Je zaloìen na koncepci ãspole‹nŽho pracovn’ho fonduÒ podle nizozemskŽho modelu. V tomto modelu spojuj’ svŽ zdroje m’stn’ firmy, veÞejnŽ sluìby zamžstnanosti, äkoly a soci‡ln’ organizace na pomoc uchaze‹óm o zamžstn‡n’. V pÞ’padž œspžchu bude tento model realizov‡n celost‡tnž. Aktiva‹n’ opatÞen’ pro lidi s invalidn’m dóchodem jsou rovnžì slab‡ Koncem roku 2003 bylo asi 72 000 nezamžstnanùch osob kvalifikov‡no jako tzv. osoby se ãzmžnžnou pracovn’ schopnost’Ò (ZPS) a v’ce neì 50 % z nich bylo ve vžku 45-59 let. Po‹ty osob se zdravotn’m postiìen’m se zvyäuj’. N’zk‡ motivace tžchto osob, z nichì mnohŽ maj’ jen omezenŽ pracovn’ zkuäenosti, je velkùm problŽmem. Kromž toho pÞ’jem, kterù mohou z’skat v zamžstn‡n’, ‹asto pÞedstavuje jen minim‡ln’ zlepäen’ proti soci‡ln’m d‡vk‡m, kterŽ dost‡vaj’. ZamžstnavatelŽ, kteÞ’ zamžstn‡vaj’ v’ce neì 25 zamžstnancó, jsou povinni zamžstnat ur‹itù po‹et osob se zdravotn’m postiìen’m a kromž toho m‡ zamžstnavatel, kterù tyto lidi pÞij’m‡ do zamžstn‡n’, n‡rok na dalä’ vùhody a finan‹n’ pomoc. NicmŽnž, zamžstnavatelŽ mohou zabr‡nit pÞij’m‡n’ tžchto lid’ t’m, ìe zaplat’ pokutu. Ve skute‹nosti,
R‡me‹ek 5.2. Nov‡ linie 50 plus ve VelkŽ Brit‡nii Komu je program ur‹en: Program je dobrovolnù a je ur‹en pro jednotlivce ve vžku 50 a v’ce let, kteÞ’ byli v posledn’ch äesti mžs’c’ch uvolnžni ze zamžstn‡n’ a kteÞ’ pob’raj’ d‡vky v nezamžstnanosti, soci‡ln’ d‡vky, ‹‡ste‹nù nebo plnù invalidn’ dóchod nebo ur‹itou kombinaci d‡vek soci‡ln’ho zabezpe‹en’. Nepenžìn’ pomoc: Kaìdù jednotlivec, kterù vstoup’ do tohoto programu, m‡ svŽho osobn’ho poradce na m’stn’m œÞadu pr‡ce. Osobn’ poradci poskytuj’ jednotlivcóm väestrannou pomoc v‹etnž pÞ’pravy individu‡ln’ch ak‹n’ch pl‡nó, sestavov‡n’ ìivotopisó a ì‡dost’ o zamžstn‡n’, organizuj’ odbornŽ kursy nebo jinŽ dobrovolnŽ aktivity pÞisp’vaj’c’ ke zvùäen’ zamžstnatelnosti œ‹astn’kó programu. Finan‹n’ motivace: Aì dosud väichni jednotlivci, kteÞ’ z’skali vùdžle‹nŽ zamžstn‡n’, dost‡vali pÞ’mo od svŽho osobn’ho poradce tzv. zamžstnaneckù œvžr osvobozenù od danž, kterù ‹inil 60 GBP tùdnž nebo 40 GBP tùdnž v pÞ’padž pr‡ce na zkr‡cenù œvazek. Tento œvžr se vypl‡cel ve tÞech etap‡ch po dobu 52 tùdnó. Od dubna 2003 byl zamžstnaneckù œvžr nahrazen finan‹n’m pÞ’spžvkem, kterù je nyn’ sou‹‡st’ tzv. pracovn’ch daËovùch œvžró (WTC). Jednotlivci ve vžku 50 a v’ce let, kteÞ’ pracuj’ v’ce neì 16 hodin tùdnž, dostanou nyn’ tzv. ã50 plus elementÒ z WTC po dobu 52 tùdnó. Po tŽto dobž dost‡vaj’ jednotlivci s n’zkùm pÞ’jmem pracuj’c’ 30 a v’ce hodin z‡kladn’ vùmžr WTC. Odborn‡ pÞ’prava: Dotace na äkolen’ se poskytuje aì do vùäe 1500 GBP pÞi z’sk‡n’ zamžstn‡n’. ‰‡stka do 1200 GBP móìe bùt vyuìita na zlepäen’ sou‹asnŽ kvalifikace a ‹‡stka do 300 GBP na z’sk‡n’ novùch dovednost’, kterŽ pomohou k udrìen’ zamžstn‡n’.
nehledž na daËovŽ œlevy a finan‹n’ pomoc pÞi vytv‡Þen’ chr‡nžnùch d’len, vedou organiza‹n’ a jinŽ obt’ìe spojenŽ s pÞij’m‡n’m tžchto pracovn’kó k tomu, ìe zamžstnavatelŽ jen zÞ’dka usiluj’ o to zamžstnat zdravotnž postiìenŽ osoby a nam’sto toho kalkuluj’ s alternativn’mi vùdaji, kterŽ povaìuj’ za skrytou daË (Tomeä, 2003). Jen asi 1000 osob se zmžnžnou pracovn’ schopnost’ bylo ro‹nž zamžstn‡v‡no v chr‡nžnùch d’ln‡ch, ale jejich po‹et se v roce 2003 zvùäil na 1200. ZvùäenŽ zdroje na to, aby se pr‡ce vyplatila, jsou potÞebnŽ OpatÞen’ k tomu, aby se pr‡ce vyplatila, jsou takovŽ finan‹n’ programy, kterŽ maj’ za c’l podporovat hled‡n’ zamžstn‡n’ na z‡kladž ur‹itŽho pÞ’spžvku. Tato opatÞen’, kter‡ se efektivnž uplatËuj’ jako subvence pro m‡lo placenou pr‡ci, jsou dvoj’ho druhu. NžkterŽ programy sniìuj’ n‡klady zamžstnavatele pÞi pÞij’m‡n’ pracovn’kó s n’zkou mzdou, napÞ’klad t’m, ìe sniìuj’ pÞ’spžvek na soci‡ln’ zabezpe‹en’ tžchto pracovn’kó.39) JinŽ programy zvyäuj’ finan‹n’ motivaci jednotlivcó k pÞijet’ pr‡ce. Jedn’m z prominentn’ch pÞ’kladó tohoto programu, kterù je zamžÞen na starä’ pracovn’ky, je program Nov‡ linie 50 plus ve VelkŽ Brit‡nii (R‡me‹ek 5.2.).
__________ 37)
Jestliìe uchaze‹ o zamžstn‡n’ chce jinou kvalifikaci, neì jak‡ je poìadov‡na na m’stn’m trhu pr‡ce, mus’ pÞevz’t odpovždnost za financov‡n’ takovŽho kursu.
38)
Zde byl nicmŽnž ur‹itù z‡mžrnù vùbžr, protoìe œÞady pr‡ce preferovaly œ‹astn’ky s vyää’ motivac’.
(86)
__________ 39)
Viz kapitola 4.
(87)
V nžkolika posledn’ch letech zavedly i nžkterŽ dalä’ zemž programy k tomu, aby se vyplatilo pracovat. NžkterŽ z dobÞe zn‡mùch programó v zem’ch OECD jsou napÞ’klad Program na sn’ìen’ ceny pr‡ce ve Francii, DaËovù œvžr na pracovn’ pÞ’jem (EITC) v USA a Pracovn’ daËovŽ œvžry (WTC) ve VelkŽ Brit‡nii. Tyto programy nejsou zamžÞeny speci‡lnž na starä’ pracovn’ky, ale v ‰eskŽ republice mohou poslouìit jako model opatÞen’, aby se starä’m pracovn’kóm vyplatilo pracovat. V tomto smžru by se mžlo ub’rat i poradenstv’ a informa‹n’ ‹innost œÞadó pr‡ce, podobnž jako tomu je ve VelkŽ Brit‡nii. Je obt’ìnŽ hodnotit œ‹innost tžchto programó a opatÞen’ na celkovou zamžstnanost. Tyto programy mus’ bùt vìdy a väude financov‡ny ze zvùäen’ dan’ nebo sn’ìen’m veÞejnùch vùdajó, coì samo o sobž móìe m’t negativn’ dopad na zamžstnanost. Ned‡vnŽ hodnocen’ subvenc’ na mzdy ale ukazuje, ìe tato opatÞen’ jsou levnžjä’ a efektivnžjä’, kdyì jsou specificky zamžÞena (Martin a Grubb, 2001). OpatÞen’ k tomu, aby se pr‡ce vyplatila, väak nejsou väelŽk. Jejich efektivnost z‡vis’ do zna‹nŽ m’ry na mnoìstv’ r‡mcovùch podm’nek. K hodnocen’ efektivnosti je dóleìitŽ zn‡t jejich vztah k systŽmu soci‡ln’ho zabezpe‹en’. A kone‹nž, i kdyì tato opatÞen’ mohou zlepäit motivaci pracovat u rizikovùch skupin, nebudou posta‹ovat k tomu, aby se tito jednotlivci udrìeli v zamžstn‡n’ a mžli pÞ’leìitost zvùäit si svou kvalifikaci a odbornosti. Je väak shoda v tom, ìe existuj’c’ programy pÞin‡äej’ cennŽ vùsledky pro skupiny, na kterŽ jsou zamžÞeny, ale jejich n‡kladnost by mžla bùt pe‹livž hodnocena.
C. Zvyäov‡n’ efektivnosti aktivn’ch programó trhu pr‡ce Jak jiì bylo jednou poznamen‡no, existuje jen nžkolik hodnot’c’ch studi’ a tyto pÞin‡äej’ i rozpornŽ vùsledky. Prózkum efektivnosti aktivn’ch opatÞen’ trhu pr‡ce, kterù financovala Svžtov‡ banka, uv‡d’ napÞ’klad velmi vysokou efektivnost (asi 90%) vžtäiny programó zamžstnanosti, zat’mco veÞejnž prospžänŽ pr‡ce jsou mŽnž efektivn’ neì pomoc samostatnŽ vùdžle‹nŽ ‹innosti (Neäporov‡, 1999). Kromž toho, jak bylo jiì dÞ’ve uk‡z‡no, efektivnost rekvalifikac’ registrovanùch uchaze‹ó o zamžstn‡n’ a nžkterùch ned‡vno uskute‹nžnùch pilotn’ch projektó je vyää’ u starä’ch lid’, i kdyì starä’ pracovn’ci jsou mŽnž zastoupeni mezi œ‹astn’ky aktivn’ch programó trhu pr‡ce. Na druhŽ stranž jin‡ studie, zaloìen‡ na kvaziexperiment‡ln’ch technik‡ch zjistila, ìe aktivn’ programy trhu pr‡ce nevykazuj’ vùznamnŽ vùsledky.40) Vytv‡Þen’ stimuló vùkonnosti pro veÞejnŽ sluìby zamžstnanosti v oblasti zprostÞedkov‡n’ pr‡ce pro ur‹itŽ rizikovŽ skupiny, jako jsou napÞ’klad starä’ pracovn’ci, by mohlo dlouhodobž pÞispžt ke zvyäov‡n’ efektivnosti aktivn’ch programó trhu pr‡ce. NapÞ’klad ve VelkŽ Brit‡nii jsou ur‹enùm m’stem pro œspžänŽ zprostÞedko-
v‡n’ pr‡ce stÞediska zamžstnanosti. Nejvyää’m vùkonnostn’m ukazatelem (12 bodó) jsou ve VelkŽ Brit‡nii ocenžna ta stÞediska, kterùm se podaÞ’ um’stit do zamžstn‡n’ nejv’ce starä’ch uchaze‹ó o zamžstn‡n’, kteÞ’ pob’raj’ d‡vky v nezamžstnanosti a dalä’ soci‡ln’ d‡vky, z celkovŽho po‹tu nezamžstnanùch uchaze‹ó o zamžstn‡n’. TakŽ ve ávùcarsku byly zavedeny v jednotlivùch kantonech finan‹n’ stimuly ke zvùäen’ efektivnosti aktivn’ch programó trhu pr‡ce a tyto se staly ned’lnou sou‹‡st’ hodnocen’ ‹innosti veÞejnùch sluìeb zamžstnanosti. Lepä’ zamžÞen’ programó je dalä’m zpósobem zvyäov‡n’ jejich efektivnosti. Prózkumy uskute‹nžnŽ v nžkterùch okresech zjistily, ìe zamžÞen’ programó (mžÞenŽ jako pod’l danŽ kategorie znevùhodnžnùch nezamžstnanùch k celkovŽmu po‹tu œ‹astn’kó programu) je nejniìä’ v pÞ’padž starä’ch osob, m‡lo kvalifikovanùch pracovn’kó, osob zdravotnž postiìenùch a dlouhodobž nezamžstnanùch (Hor‡kov‡ a Rakoczyov‡, 2003). Nedostate‹nŽ zamžÞen’ na starä’ nezamžstnanŽ osoby móìe do ur‹itŽ m’ry odr‡ìet postoje pracovn’kó œÞadu pr‡ce. Rozhovory s pracovn’ky n‡rodn’ch a m’stn’ch œÞadó pr‡ce v pÞistupuj’c’ch zem’ch uk‡zaly jejich skepticismus, pokud jde o zamžstnatelnost starä’ch pracovn’kó, protoìe tito podle nich maj’ ãniìä’ a zastaralŽ dovednosti, zdravotn’ pot’ìe, niìä’ produktivitu pr‡ce, niìä’ mobilitu, obt’ìe a neochotu z’skat novŽ dovednosti a pouì’vat novŽ pracovn’ metody a projevuj’ celkovou pasivitu pÞi hled‡n’ zamžstn‡n’Ò (Fortuny, Neäporov‡ a Popov‡, 2003). ‰eskŽ sluìby zamžstnanosti se zdaj’ bùt takŽ nakonec nedostate‹nž person‡lnž vybaveny. ‰esk‡ republika vžnuje jen asi 0,07 % HDP na veÞejnŽ sluìby zamžstnanosti a jejich administrativu, coì je zna‹nž pod prómžrem OECD a nejmŽnž v Evropž. Ve skute‹nosti se tak ukazuje, ìe omezenŽ zdroje œÞadó pr‡ce a vùdaje br‡n’ kvalitativnžjä’mu zlepäen’ aktivn’ch programó trhu pr‡ce.
4. UsnadËov‡n’ pÞ’stupu k samostatnŽ vùdžle‹nŽ ‹innosti Skute‹nosti, ìe samostatn‡ vùdžle‹n‡ ‹innost móìe do zna‹nŽ m’ry pÞispžt k udrìen’ starä’ch pracovn’kó v zamžstn‡n’, nen’ vžnov‡na dostate‹n‡ pozornost. Od po‹‡tku devades‡tùch let se pod’l osob samostatnž vùdžle‹nž ‹innùch v ‰eskŽ republice zvyäuje a v roce 2002 dos‡hl v’ce neì 15 %, coì se bl’ì’ prómžru EU. Jestliìe ale v zem’ch EU m‡ vùskyt samostatnŽ vùdžle‹nŽ ‹innosti tendenci se zvyäovat s vžkem, pak toto nen’ pÞ’pad ‰eskŽ republiky, kde ‹etnost samostatnŽ vùdžle‹nŽ ‹innosti starä’ch osob a prvotn’ vžkovŽ skupiny je velmi podobn‡ (Tabulka 5.7.). Z toho lze odvodit z‡vžr, ìe samostatn‡ vùdžle‹n‡ ‹innost móìe bùt pÞ’leìitost’ ke zvùäen’ zamžstnanosti starä’ch pracovn’kó.
__________ 40)
AutoÞi zjistili, ìe vytv‡Þen’ pracovn’ch pÞ’leìitost’ ve veÞejnŽm sektoru nem‡ podstatnù vliv na zamžstnanost nebo vùdžlky. MzdovŽ subvence na pr‡ci v soukromŽm sektoru sice rozäiÞuj’ zamžstnanost, ale maj’ negativn’ vliv na vùdžlky (Abt Associates Inc., 1998).
(88)
(89)
Tabulka 5.7. Zamžstnanost podle pohlav’ a vžku, 2002 [procenta]
MuÏi
Îeny
Vûk
Zamûstnanci
Osoby samostatnû v˘dûleãnû ãinné
Ostatní
25-49 50-54 55-59 60-64
77,6 77,1 80,4 75,1
21,6 20,9 17,6 23,3
0,8 2,0 2,0 1,6
25-49 50-54 55-59 60-64
88,3 88,8 86,7 79,0
10,1 8,9 11,1 17,4
1,7 2,4 2,1 3,6
Zdroj: Pfiehled pracovních sil âR.
V sou‹asnŽ dobž ale existuje v ‰eskŽ republice jen nžkolik programó zamžÞenùch na podporu samostatnŽ vùdžle‹nŽ ‹innosti. Uchaze‹i o zamžstn‡n’ mohou naj’t pomoc na œÞadech pr‡ce, ale vlastn’ proces se ukazuje bùt ponžkud tžìkop‡dnù. JinŽ zemž jsou v tomto smžru aktivnžjä’. NapÞ’klad ve VelkŽ Brit‡nii se vžnuje n‡rodn’ organizace nazvan‡ PRIME speci‡lnž pomoci lidem starä’m pades‡ti let pÞi zakl‡d‡n’ podniku. Tento program se v sou‹asnŽ dobž realizuje v Anglii a Walesu s pl‡nem na rozä’Þen’ do Skotska a Severn’ho Irska. PRIME nab’z’ osob‡m ve vžku 50 a v’ce let pój‹ky na ìivotaschopnù podnikatelskù pl‡n aì do vùäe 5000 GBP. Je dóleìitŽ poznamenat, ìe v zem’ch, jako je napÞ’klad ávùcarsko, vysokù pod’l starä’ch pracovn’kó pokra‹uje v zamžstn‡n’ i po dosaìen’ 60 let vžku. Vžtäina z nich jako osoby samostatnž vùdžle‹nž ‹innŽ nebo jako pracovn’ci svobodnùch povol‡n’ a v mnoha pÞ’padech jde o jejich druhou profesn’ kariŽru.
Kapitola 6
VYTVçÛENê VêCE PRACOVNêCH PÛêLEëITOSTê PRO VáECHNY 1. Stabiln’ makroekonomickù r‡mec Podporov‡n’ zamžstnatelnosti starä’ch pracovn’kó, reformov‡n’ systŽmu soci‡ln’ho zabezpe‹en’ a Þeäen’ ekonomickùch dósledkó st‡rnut’ vyìaduje kromž jinùch vžc’ äirokou äk‡lu vz‡jemnž souvisej’c’ch opatÞen’ a takŽ stabiln’ makroekonomickù r‡mec, ve kterŽm se nezbytnŽ reformy uskute‹Ëuj’. Stabiln’ makroekonomickù r‡mec, jmenovitž odpov’daj’c’ veÞejnŽ financov‡n’, je ve svŽm dósledku z‡kladn’m pÞedpokladem pro podporov‡n’ róstu, udrìov‡n’ väeobecnùch opatÞen’ pro zlepäen’ fungov‡n’ trhu pr‡ce a vytv‡Þen’ prostÞed’, ve kterŽm väechny vùhody reforem mohou bùt plnž vyuìity. V tŽto souvislosti zbùv‡ v ‰eskŽ republice Þada œkoló. Hospod‡Þskù vùvoj v posledn’ch letech podporovaly dóleìitŽ ekonomickŽ reformy, kterŽ byly realizov‡ny v souvislosti s mžnovou kriz’ v roce 1997, pÞ’liv pÞ’mùch zahrani‹n’ch investic a vyhl’dka ‹lenstv’ v EU.41) Nehledž na skute‹nost, ìe pÞechod na trìn’ hospod‡Þstv’ se setkal s ur‹itùm œspžchem, ‹eskù prómysl st‡le potÞebuje dalä’ restrukturalizaci. V tŽto souvislosti bude dóleìitùm œkolem reagovat na struktur‡ln’ zmžny. Kromž toho, jak ukazuje tato zpr‡va, s ohledem na sou‹asnù rychlù a dramatickù proces st‡rnut’ v ‰eskŽ republice bude nezbytnŽ mobilizovat pracovn’ zdroje v mnohem äirä’ch souvislostech.
2. Alternativn’ zpósoby zvùäen’ ekonomickŽ œ‹asti a zamžstnanosti DostupnŽ projekce ukazuj’, ìe i pÞi relativnž optimistickùch pÞedpokladech o œ‹asti na trhu pr‡ce móìe bùt v roce 2040 celkovù objem pracovn’ s’ly zna‹nž pod svou sou‹asnou œrovn’. To zdórazËuje vùznam podporov‡n’ zamžstnanosti väech vžkovùch skupin v‹etnž (a ne jen) starä’ch pracovn’kó.
A. Podporov‡n’ zamžstnanosti väech vžkovùch skupin V ‰eskŽ republice asi 35 % osob v produktivn’m vžku nen’ zamžstn‡no. NžkteÞ’ z nich jsou nezamžstnan’ v pravŽm slova smyslu, ale pÞev‡ìn‡ vžtäina patÞ’ do tzv. __________ 41)
(90)
Hospod‡Þskù róst v roce 2002 byl rovnžì podporov‡n fisk‡ln’mi stimuly v próbžhu volebn’ho roku.
(91)
R‡me‹ek 6.1. N‡rodn’ pl‡n zamžstnanosti (NPZ) C’le: NPZ stanov’ ‹tyÞi vz‡jemnž souvisej’c’ pil’Þe pro podporov‡n’ zamžstnanosti: ¥ Lepä’ zamžstnatelnost lidskùch zdrojó (zvyäov‡n’ kvalifikace a motivace pro hled‡n’ zamžstn‡n’, nam’sto vyìadov‡n’ d‡vek soci‡ln’ pomoci); ¥ Podpora podnikó a zamžstnavateló (zlepäov‡n’ podm’nek pro malŽ a stÞedn’ podniky a revitalizace nžkterùch velkùch firem, stejnŽ konkuren‹n’ podm’nky a opatÞen’ ke zvùäen’ z‡jmu investoró); ¥ DobÞe funguj’c’ trh pr‡ce (pruìn‡ organizace pr‡ce, motivace zamžstnavateló ke zvyäov‡n’ kvalifikace pracovn’kó); ¥ OdstraËov‡n’ väech forem diskriminace (podle vžku a pohlav’, vytv‡Þen’ podm’nek ve prospžch znevùhodnžnùch skupin). PÞijat‡ opatÞen’: podle smžrnic EU byla pÞijata tÞi opatÞen’ ve prospžch vyää’ zamžstnanosti starä’ch osob: ¥ MPSV ve spolupr‡ci s œÞady pr‡ce zvùä’ pod’l starä’ch uchaze‹ó o zamžstn‡n’ zapojenùch do aktivn’ch programó zamžstnanosti; ¥ Na z‡kladž jedn‡n’ s ostatn’mi ministerstvy a soci‡ln’mi partnery o restrukturalizaci jednotlivùch odvžtv’ a s t’m souvisej’c’ch soci‡ln’ch programech MPSV navrhne Þeäen’, kterŽ bude ve prospžch udrìen’ starä’ch pracovn’kó na trhu pr‡ce. Toto bude zahrnovat rekvalifikace a vžtä’ prioritou bude udrìen’ starä’ch pracovn’kó v zamžstn‡n’ s c’lem umoìnit jim Þ‡dnù odchod do dóchodu; ¥ S pomoc’ programu Phare budou pro starä’ pracovn’ky pÞipraveny rekvalifika‹n’ kursy, umoìËuj’c’ jim zmžnu jejich profesn’ orientace.
ãneaktivn’Ò populace v produktivn’m vžku. Tato m’ra neaktivity se pÞibliìuje prómžru OECD, ale je zna‹nž vyää’ neì m’ra v ãnejaktivnžjä’chÒ zem’ch OECD, kterùmi jsou Kanada, Nizozemsko, Novù ZŽland, Velk‡ Brit‡nie, USA a Skandin‡vskŽ zemž, kde je m’ra neaktivity o 10-15 % niìä’ neì v ‰eskŽ republice. To znamen‡, ìe v ‰eskŽ republice je zna‹nù prostor pro zvyäov‡n’ zamžstnanosti. Mladä’ lidŽ jsou mnohem mŽnž zastoupeni v celkovŽ zamžstnanosti, coì znamen‡, ìe jde o skupinu, kter‡ spole‹nž se starä’mi pracovn’ky nab’z’ nejvžtä’ potenci‡l nab’dky pr‡ce. Podobnù potenci‡l pÞedstavuj’ ìeny. I kdyì m’ra zamžstnanosti ìen je ponžkud vyää’, neì je prómžr OECD, od po‹‡tku devades‡tùch let m‡ klesaj’c’ tendenci, coì je v protikladu se vzróstaj’c’ tendenc’ m’ry zamžstnanosti ìen v mnoha zem’ch OECD. Zlepäov‡n’ pÞ’leìitost’ pro väechny vyìaduje komplexn’ pÞ’stup s c’lem vytvoÞen’ dynami‹tžjä’ho trhu pr‡ce pÞi sou‹asnŽm odstraËov‡n’ väech participa‹n’ch bariŽr. Vl‡da pÞijala ur‹itŽ kroky v tomto smžru, jmenovitž jde napÞ’klad o N‡rodn’ pl‡n zamžstnanosti, jehoì c’lem je harmonizovat äirokou äk‡lu opatÞen’ na trhu pr‡ce, v soci‡ln’ politice a v oblasti vzdžl‡v‡n’ s prax’ a normami EU (R‡me‹ek 6.1.).
(92)
B. Flexibilita pracovn’ doby Zvyäov‡n’ po‹tu skute‹nž odpracovanùch hodin by mohlo zvùäit vùrobu a popt‡vku po pracovn’ch sil‡ch, ale jak jiì bylo uvedeno, lidŽ v ‰eskŽ republice maj’ jiì v sou‹asnŽ dobž relativnž dlouhou pracovn’ dobu (Tabulka 6.1.). I kdyì s rostouc’m vžkem pod’l starä’ch pracovn’kó, kteÞ’ pracuj’ v’ce neì 40 hodin tùdnž, kles‡, i ve vžku 60-64 let v’ce neì 55 % muìó pracuje 40 aì 50 hodin tùdnž a v’ce neì 16 % pracuje v’ce neì 50 hodin tùdnž. Stejnou intenzitu pr‡ce maj’ muìi v prvotn’ vžkovŽ skupinž, z nichì tŽmžÞ jedna pžtina pracuje v’ce neì 50 hodin tùdnž. ëeny v tŽto vžkovŽ skupinž pracuj’ jen zÞ’dka v’ce neì 50 hodin tùdnž, ale v’ce neì dvž tÞetiny z nich pracuj’ 40 aì 50 hodin tùdnž. Tabulka 6.1. Pod’l pracovn’kó podle po‹tu odpracovanùch hodin tùdnž, vžku a pohlav’, 2002 Vûk MuÏi
15-24 25-49 50-54 55-59 60-64 65+
< 20 2,9 2,7 3,3 3,6 12,0 38,6
Îeny
15-24 25-49 50-54 55-59 60-64 65+
5,3 6,4 6,0 10,7 45,1 58,4
Poãet odpracovan˘ch hodin t˘dnû 30-40 40-49 17,2 68,1 18,7 58,9 19,6 60,7 19,0 63,4 15,8 55,9 18,2 36,1 20,6 22,9 22,7 21,3 17,1 12,4
68,2 65,1 66,3 64,0 35,1 26,5
50+ 11,7 19,7 16,5 14,0 16,3 7,2 5,9 5,7 5,0 4,0 2,7 2,7
Zdroj: V˘bûrové ‰etfiení pracovních sil âR.
Nen’ proto pÞekvapuj’c’ zjiätžn’, ìe jen 1,2 % ìen a mŽnž neì 2 % muìó by r‡da pracovala v’ce hodin (Tabulka 6.2.). Z tohoto dóvodu je takŽ mobilizace zdrojó prostÞednictv’m zvyäov‡n’ po‹tu pracovn’ch hodin m‡lo pravdžpodobnou reformn’ cestou v ‰eskŽ republice. Nam’sto toho, jak bylo uvedeno ve ‹tvrtŽ kapitole, móìe bùt mnohem rozumnžjä’ cestou podporovat flexibilnžjä’ pracovn’ podm’nky. Ne jako prostÞedek nahrazov‡n’ pr‡ce na plnù œvazek, ale jako moìnost pro ty, kteÞ’ by jinak opustili trh pr‡ce. Podporov‡n’ pr‡ce na zkr‡cenù œvazek jako moìnù prostÞedek k prodlouìen’ pracovn’ho ìivota, móìe umoìnit Þadž starä’ch pracovn’kó pokra‹ovat v pr‡ci a plynule pÞej’t z pr‡ce do dóchodu, na rozd’l od okamìitŽho a œplnŽho opuätžn’ trhu pr‡ce.
(93)
Tabulka 6.2. Osoby, kterŽ by si pÞ‡ly pracovat ve svŽm sou‹asnŽm zamžstn‡n’ mŽnž, stejnž nebo v’ce hodin, 2001 [procenta] MuÏi Celkem 18-64
18-49
Ménû hodin âeská republika Maìarsko ·védsko Velká Británie
37,5 27,5 40,2 29,7
Stejnû hodin âeská republika Maìarsko ·védsko Velká Británie Více hodin âeská republika Maìarsko ·védsko Velká Británie
Îeny 50-64
Celkem 18-65
18-49
50-64
36,8 26,8 38,6 27,1
39,3 29,4 44,1 39,0
41,5 30,9 32,2 21,4
41,7 30,1 32,7 20,3
40,8 33,8 31,3 25,4
60,8 58,3 55,6 63,9
61,6 58,0 55,9 66,2
58,5 58,8 54,6 55,9
57,3 61,5 58,6 70,8
57,5 62,2 58,2 71,7
56,6 58,5 59,3 67,2
1,8 14,2 4,2 6,4
1,6 15,2 5,4 6,8
2,2 11,8 1,3 5,1
1,2 7,6 9,2 7,9
0,8 7,6 9,2 8,0
2,6 7,7 9,3 7,5
Zdroj: Households, Work and Flexibility (HWF), 2001 – prÛzkum uskuteãnûn˘ v roce 2001 v Bulharsku, âeské republice, Velké Británii, Maìarsku, Nizozemsku, Rumunsku, Slovinsku a ·védsku.
C. Je imigrace alternativn’m Þeäen’m? NžkteÞ’ analytici zdórazËuj’, ìe vžtä’ opora v imigraci je schódnou alternativou ke zvyäov‡n’ zamžstnanosti a st‡rnut’ populace. Imigrace v ‰eskŽ republice je relativnž novùm jevem s t’m, ìe po‹et cizincó roste v’ce ‹i mŽnž nepÞetrìitž od roku 1993, kdy doälo k rozdžlen’ bùvalŽho ‰eskoslovenska. NicmŽnž, v roce 2002 po‹et cizincó, vyj‡dÞenù pod’lem z celkovŽho po‹tu pracovn’ch sil, kol’sal okolo 1 %, coì je jeden z nejniìä’ch pod’ló v r‡mci OECD. Kromž toho, v roce 2001 byla v ‰eskŽ republice ‹ist‡ migrace negativn’, s po‹tem 12 900 imigruj’c’ch a 21 500 emigruj’c’ch osob. V roce 2001 vypracovalo Ministerstvo pr‡ce a soci‡ln’ch vžc’ n‡vrh novely z‡kona o zamžstnanosti, kter‡ je v souladu se smžrnicemi EU. Novela kromž jinŽho navrhuje i zmžny v rozä’Þen’ platnosti pracovn’ch povolen’. Kromž toho, na podzim roku 2003 zavedla ‰esk‡ republika pžtiletù pilotn’ projekt Aktivn’ho vùbžru kvalifikovanùch zahrani‹n’ch pracovn’kó. C’lem projektu je umoìnit kvalifikovanùm zahrani‹n’m pracovn’kóm pobyt a pr‡ci v ‰eskŽ republice a integrovat je plnž do spole‹nosti. òsil’ tohoto druhu je krok spr‡vnùm smžrem, kterù pom‡h‡ vypoÞ‡dat se s dósledky st‡rnut’ a nedostatkem kvalifikovanùch pracovn’kó a na druhŽ stranž uspo(94)
kojuje potÞeby imigruj’c’ch pracovn’kó. NicmŽnž, vžtä’ imigrace by nemžla bùt povaìov‡na za n‡hraìku reforem trhu pr‡ce a systŽmu soci‡ln’ho zabezpe‹en’, kterŽ jsou navrhov‡ny v tŽto zpr‡vž. PÞednž, druh‡ generace imigrantó ‹asto imituje demografickŽ chov‡n’ st‡tn’ch pÞ’sluän’kó. Za druhŽ, velikost vlivu imigrace bude z‡viset pÞedevä’m na chov‡n’ imigrantó na trhu pr‡ce. Tito ‹asto postr‡daj’ potÞebnou kvalifikaci, a proto móìe bùt vyìadov‡no zvl‡ätn’ œsil’ k integraci imigruj’c’ch pracovn’kó do zamžstn‡n’ a z äirä’ho hlediska i do spole‹nosti. Kone‹nž rozsah, v jakŽm móìe bùt imigrace vyuìita jako efektivn’ mechanismus, je limitov‡n takŽ soci‡ln’mi a politickùmi tlaky. Imigra‹n’ politika mus’ bùt proto doplËov‡na souborem dalä’ch opatÞen’ ke zlepäen’ fungov‡n’ trhu pr‡ce a soci‡ln’ ochrany. PÞi splnžn’ tžchto pÞedpokladó móìe zvùäen’ imigrace, spolu s œsil’m o lepä’ integraci imigrantó, poslouìit jako uìite‹nù doplËkovù n‡stroj pom‡haj’c’ zm’rËovat tlaky st‡rnut’ (OECD, 2001f).
D. Zamžstnanost ìen z dlouhodobŽho hlediska Od po‹‡tku devades‡tùch let m’ra ekonomickŽ œ‹asti ìen kles‡ a m’ra plodnosti ukazuje rovnžì pozoruhodnž klesaj’c’ trend. Mnoho ìen se vr‡tilo do dom‡cnosti, moìn‡ z nedostatku jinùch moìnost’, ale jejich rozhodnut’ bylo rovnžì ovlivnžno poklesem po‹tu džtskùch pÞedäkoln’ch zaÞ’zen’, pÞ’spžvkó a dobou mateÞskŽ dovolenŽ. Pravdou je, ìe ìeny maj’ takŽ äirä’ pÞ’stup ke vzdžl‡n’ a lepä’ vzdžl‡n’ m‡ tendenci bùt spojov‡no s vyää’m postaven’m a lepä’m zamžstn‡n’m. Ale ke zmžnž klesaj’c’ho trendu zamžstnanosti a m’ry œ‹asti ìen bude tÞeba v ‰eskŽ republice vynaloìit jeätž v’ce konkrŽtn’ho œsil’. K podpoÞe zamžstnanosti ìen by mžla bùt d‡na priorita opatÞen’m zvyäuj’c’m dostupnost a kvalitu džtskùch pÞedäkoln’ch zaÞ’zen’ a tžm, kterŽ pom‡haj’ ovlivËovat rozhodov‡n’ o tom, zda d‡t pÞednost pr‡ci, nebo rodinnŽmu ìivotu. To by vytvoÞilo rovnžì lepä’ pÞ’leìitosti pro budouc’ rodi‹e, kteÞ’ chtžj’ zaloìit rodinu, a ve svŽm dósledku by to mohlo pÞispžt i k róstu m’ry plodnosti.
3. Vz‡jemn‡ soudrìnost opatÞen’ V pÞ’padž starä’ch pracovn’kó je zvl‡äé dóleìitŽ zajistit vžtä’ soudrìnost róznùch typó reforem. SystŽm veÞejnùch dóchodó móìe vytv‡Þet pÞek‡ìky a v posledn’ch letech mžl tendenci odrazovat starä’ pracovn’ky od œ‹asti na trhu pr‡ce. Ale zajistit, aby tento systŽm nepodporoval pÞed‹asnù odchod do dóchodu, nemóìe bùt dosti œ‹innŽ, pokud jsou dostupnŽ alternativn’ moìnosti odchodu z trhu pr‡ce. K pÞed‹asnŽmu odchodu z trhu pr‡ce ob‹as slouì’ nemocenskŽ d‡vky, invalidn’ dóchody a d‡vky v nezamžstnanosti. Mus’ tedy bùt odstranžny nejen pÞek‡ìky v dóchodovŽm systŽmu, ale i rizika, ìe jednotlivci budou trvale pÞech‡zet z jednoho systŽmu soci‡ln’ho zabezpe‹en’ do druhŽho. Aby se zabr‡nilo tomuto koloto‹ovŽmu efektu, mus’ m’t reformy äirokù rozsah a vz‡jemnou soudrìnost. To neznamen‡, ìe by œroveË d‡vek mžla bùt sn’ìena. Skute‹nou ot‡zkou je, jak zajistit, aby starä’ pracovn’ci, kteÞ’ mohou pracovat, nevstupovali do systŽmu soci‡ln’ho zabezpe‹en’ a neopouätžli tak trh pr‡ce. (95)
òzk‡ spolupr‡ce mezi soci‡ln’mi partnery a vl‡dn’mi org‡ny je z‡kladem reformn’ho procesu. Spolupr‡ce tohoto druhu bude rozhodovat o pÞijet’ a prosazov‡n’ poìadovanùch reforem. Mžla by rovnžì pomoci Þeäit tak sloìitŽ ot‡zky, jakùmi jsou rozhodov‡n’ o tom, zda d‡t pÞednost pr‡ci, nebo rodinnŽmu ìivotu, jak reformovat sluìebn’ mzdovù systŽm, jak organizovat podnikovŽ äkolen’ a jak zmžnit organizaci pr‡ce s ohledem na mžn’c’ se demografickou realitu.
BIBLIOGRAFIE
Abt Associates, Inc. (1998), ãImpact of Active Labour Programs, Cross-country EvaluationÒ, for the MLSA, May. Blšndal, S., Field, S., Girouard, N. (2002), ãInvestment in Human Capital through Post-complusory Education and TrainingÒ, OECD Economics Department Working Paper No. 333, OECD, Paris. Cazes, S., Neäporov‡, A. (2003), ãLabour Markets in Transition: Balancing Flexibility and Security in Central and Eastern EuropeÒ, International Labour Office, Geneva. ‰ornejov‡, H., Fassman, M. (2003), ãSoci‡ln’ dialog pÞi formulaci, realizaci a sledov‡n’ politiky zamžstnanostiÒ VòPSV, listopad. European Commission (2003a), ãEmployment in Europe 2003: Recent Trends and ProspectsÒ, Luxembourg: Office for Publications of the European Communities. European Commission (2003b), ãEquality, Diversity and Enlargement, Report on Measures to Combat Discrimination in Acceding and Candidate CountriesÒ, Directorate-General for Employment and Social Affairs, September. Fortuny, M., Neäporov‡, A., Popova, N. (2003), ãEmployment Promotion Policies for Older Workers in the EU Accession Countries, the Russian Federation and UkraineÒ, ILO Employment Strategy Department, January. Galu䋇k, K. (2001), ãRetirement Decisions of Older Czech Male WorkersÒ, CERGE-EI Working Paper No. 190. Gruber, J., Wise, D. (2002), ãDifferent Approaches to Pension Reform from an Economic Point of ViewÒ, in Feldstein and Siebert (eds.), Social Security Pension Reform in Europe, NBER, University of Chicago Press. Herbertsson, T., Orszag, J. (2003), ãThe Early Retirement Burden: Assessing the Costs of the Continued Prevalence of Early Retirement in OECD CountriesÒ, Institute for the Study of Labor, No. 816. Hor‡kov‡, M., Rakoczyov‡, M. (2003), ãPÞ’nos rekvalifikace pro znevùhodnžnŽ kategorie nezamžstnanùchÒ, in Sirov‡tka a Mareä. Jel’nek, T., Schneider, O. (2001a), ãImpact of Czech Social Security System and Tax Deductible Allowance on the Income DistributionÒ, English, Finance a œvžr 12. Jel’nek, T., Schneider, O. (2001b), ãPension Funds and Private Savings: Some Evidence from the Czech Republic, CERGE-EI PhD. Dissertation.
(96)
(97)
Lasagabaster, E., Rocha, R., Wiese, P. ãCzech Pension System: Challenges And Reform OptionsÒ, World Bank 2002. Martin, J., Grubb, D. (2001), ãWhat Works and For Whom: a review of OECD countriesÕ experiences with active labour market policiesÒ, Swedish Economic Policy Review, Vol. 8, No. 2. Ministerstvo pr‡ce a soci‡ln’ch vžc’ (2003), ãAnalùza vùvoje zamžstnanosti a nezamžstnanosti v roce 2002Ò, duben. Ministerstvo pr‡ce a soci‡ln’ch vžc’ (2003), ãZpr‡va o dóchodovŽ reformžÒ, prosinec. Neäporov‡, A. (1999), ãEmployment and Labour Market Policies in Transition EconomiesÒ, ILO, Geneva. OECD (1999), Employment Outlook, Paris. OECD (2000), Literacy in the Information Age, Paris. OECD (2001a), Economic Outlook, No. 69, June, Paris. OECD (2001b), Reforms for an Ageing Society, Paris. OECD (2001d), ãInvestment in Human Capital through Post-compulsory Education and TrainingÒ, Economic Outlook, No. 70, December, Paris. OECD (2001e), The Well-Being of Nations, Paris. OECD (2001f), Employment Outlook, Paris. OECD (2002a), Employment Outlook, Paris. OECD (2002b), Education at a Glance Ð OECD Indicators, Paris. OECD (2003a), Employment Outlook, Paris. OECD (2003b), Economic Survey of the Czech Republic, Paris. OECD (2004), Taxing Wages, Paris. Sirov‡tka, T., Mareä P. (2003), ãTrh pr‡ce, nezamžstnanost a soci‡ln’ politikaÒ, Masarykova Universita Brno. The future of the European Employment Strategy (2003), ãThe communication from the Commission to the Council, the European ParliamentÒ, the Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, January. Tomeä, I. (2003), ãVytv‡Þen’ a uplatËov‡n’ pr‡va v souvislosti spole‹enskùch zmžn a pÞ’pravy na ‹lenstv’ v EUÒ, pro vùzkum Modern’ spole‹nost a jej’ transformace, MPSV, listopad. United Nations (1999), ãUN Principles for Older PersonsÒ. United Nations (2002), ãInternational Plan of Action on AgeingÒ, Second World Assembly on Ageing, Madrid, April. Ve‹ern’k, J. (2001), ãEarnings disparities in the Czech Republic: Evidence of the past decade and cross-national comparisonÒ, The William Davidson Institute Working Paper Series No. 373.
(98)
Ve‹ern’k, J. (2003), ãWork and job values in CEE and EU countriesÒ, in Households, Work and Flexibility Project, Research report No. 4, Vol. 2. Vienna, IHS. Vidovi‹ov‡, L., Rabuäic, L. (2003), ãSenioÞi a soci‡ln’ opatÞen’ v oblasti st‡rnut’ o‹ima ‹eskŽ veÞejnostiÒ, vùzkumn‡ zpr‡va VòPSV, leden. VòPSV (1999), ãòloha politiky zamžstnanosti v motivaci zamžstnavateló pÞij’mat znevùhodnžnŽ kategorieÒ, vùzkumn‡ zpr‡va, prosinec.
(99)
ZKRATKY ZEMê OECD AUS AUT BEL CAN CHE CZE DEU DNK ESP FIN FRA GBR GRC HUN IRL ISL ITA JPN KOR LUX MEX NLD NOR NZL POL PRT SVK SWE TUR USA
Austr‡lie Rakousko Belgie Kanada ávùcarsko ‰esk‡ republika Nžmecko D‡nsko ápanžlsko Finsko Francie Velk‡ Brit‡nie Ûecko Ma“arsko Irsko Island It‡lie Japonsko Korea Lucembursko Mexiko Nizozemsko Norsko Novù ZŽland Polsko Portugalsko Slovensk‡ republika ávŽdsko Turecko SpojenŽ st‡ty americkŽ
(101)
ò‹elov‡ neperiodick‡ publikace. Nen’ ur‹ena k prodeji na kniìn’m trhu.
St‡rnut’ a politika zamžstnanosti ‰esk‡ republika
Z anglickŽho origin‡lu Ageing and Employment Policies, Czech Republic, vydanŽho OECD v roce 2004 v PaÞ’ìi, pÞeloìil Doc. Ing. Zdenžk Linhart, CSc. Odborn‡ revize pÞekladu PhDr. Stanislav Beneä, CSc. Vydalo Ministerstvo pr‡ce a soci‡ln’ch vžc’, Na PoÞ’‹n’m pr‡vu 1, 128 00, Praha 2 v Nakladatelstv’ JAN. Vyälo v roce 2004, prvn’ ‹eskŽ vyd‡n’, 104 stran, 750 vùtiskó. ISBN 80-86552-97-7
