a kytara hrála, lidé zpívali, dobrá to zpráva, tichu se nedali

a kytara hrála, lidé zpívali, dobrá to zpráva, tichu se nedali

Toto je starověký příběh vyprávěný kolem Pugetova zálivu o tom, jak Havran pomohl vnést Slunce, Měsíc, hvězdy, čerstvou vodu a oheň do světa.

Kdysi dávno, blízko počátku světa, byl Šedý Orel strážcem Slunce a Měsíce, hvězd, čerstvé vody a ohně. Šedý Orel nenáviděl lidi natolik, že ponechal tyto věci skryté. Lidé žili v temnotě, bez ohně a bez čerstvé vody. Šedý Orel měl nádhernou dceru a Havran se do ní zamiloval. V té době byl Havran pohledný mladý muž. Změnil však sám sebe na sněhobílého ptáka a jako sněhobílý pták se zalíbil dceři Šedého Orla. Pozvala ho do otcova domu. Když Havran spatřil, jak visí Slunce, Měsíc, hvězdy a čerstvá voda na boční straně chaty Orla, věděl, co by měl udělat. Viděl jeho příležitost, zmocnit se jich, když se nikdo nedívá. Ukradl vše, včetně ohně a vylétl skrz komín. Jakmile byl Havran venku, pověsil Slunce na oblohu. To udělalo tolik světla, že mohl letět daleko od ostrova uprostřed oceánu. Po Slunci upevnil na oblohu i Měsíc a rozesel hvězdy kolem na různá místa. V tomto novém světle mohl létat stále, nesouc s sebou ukradenou čerstvou vodu a oheň. Letěl zpět na zem. Když dosáhl správného místa, upustil všechnu vodu, kterou ukradl. Ta se po dopadu stala zdrojem všech sladkovodních toků a jezer na světě.

Poté Havran vzlétl, stále držíc oheň v jeho zobáku. Kouř z ohně foukal přes jeho bílé peří a začernil ho. Když začal jeho zobák hořet, musel oheň upustit. Ten zasáhl skály a vnořil se do nich. To je důvod, proč když udeřite dvěma kameny o sebe, vypadne z nich oheň. ~ Tolik k tradiční legendě o Havranovi, který ukradl Slunce, známé napříč všemi indiánskými kmeny.

Slunce zapadá, Měsíc a hvězdy svítí čím dál jasněji. Oheň plápolá a my při zpěvu můžeme vzpomenout na Havrana, jak by jistě učinil každý indián při podobné příležitosti.

Kde domov můj (Josef Kajetán Tyl)

Kde domov můj, kde domov můj. Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj!

Junácká hymna

Mezinárodní skautská večerka

(K. Kovařič / Fr. S. Procházka)

(D. Butterfield)

Junáci vzhůru, volá den,

Zapad den, slunce svit,

luh květem kývá orosen,

vymizel z údolí, z temen hor,

sluníčko blankytem pílí,

odpočiň každý, kdos Boží tvor.

před námi pouť vede k Cíli. junáci vzhůru, volá den,

V lesa klín, padl stín,

junáci vzhůru, volá den.

hasne již vatry zář, Svatý mír, kráčí z hor, usíná Boží tvor.

Junáci vzhůru, volá den, buď připraven, buď připraven, k obraně Dobra a Krásy, dožiješ vlasti své spásy. junáci vzhůru, volá den, buď připraven, buď připraven.

brumendo

Lilie skautská (Taxmeni)

D A G 1. Na léta klukovský si často vzpomínám, D A na první skautskej slib, na jeho krásný slova, D A G a v duchu s bráchou zas pod stanem usí nám, D A D skončil den v táboře a do tmy houká sova. Novej rok přines' mráz, Únor, a v s rdcích led, zlej vítr zafoukal ze stepi od východu, sebral nám naději, ne, nebude to hned, stát za svým názorem, a nejít do průvodu. D G R: Lilie skautská, ohněm kalená, D A máme ji v sobě, v nás nikdy nezvadne, G F#mi dej Bůh, ať hvězda krví zbarvená D A D už jednou provždy zapadne.

2. Poslední prázdniny bratr řek° akorát Skautskému slibu že zůstane věrný Za to nám na podzim přišili na kabát Vojenské vejložky jak saze černý Když jsme pak po vojně svobodni chtěli být zbylo nám jediné přejít hraniční čáru Novýho Bobříka odvahy ulovit Pod stanem usínat a hrát na kytaru R: 3. Vidím tu krutou noc vidím vše jako dnes Plazím se po zemi kolem je ostnatý drát Zableskly výstřely po krku skočil pes Tys bratře odešel do věčnejch lovišť spát To už mi nebylo bráško můj do tance Ani jsem nemoh’ Ti naposled zamávat Na rukách pouta a k tomu kopance Před sebou uran a osm let dolovat R: Lilie skautská, v ohni kalená, máme ji v srdcích, tam nikdy nezvadne, dej Bůh, ať hvězda krví zbrocená, do bláta už navždy zapadne. R: Lilie skautská, ohněm kalená...

Amazonka (Hop Trop)

A 1. Byly krásný naše plány, C#mi Cmi byla jsi můj celej svět, Hmi A čas je vzal a nechal rány, Hmi E starší jsme jen o pár let. 2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká, už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká. A R: Nebe modrý zrcadlí se F#7 Hmi v řece, která všechno ví, A stejnou barvu jako měly Hmi E tvoje oči džínový.

3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl, "Amazonka" říkávali, a já hrdě přisvědčil. 4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neříká. R: 5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela, vadil možná skautskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla. R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám, já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám, Hmi A pořád stejná, přísahám.

2. Rozprášen je batalion, poslední vojáci se k zemi hroutí,

Batalion

na polštáři z kopretin budou věčně spát,

(Spirituál kvintet)

Emi G

D

Emi

G

D Emi Hmi Emi

R: Víno máš a markytánku, dlouhá noc se prohýří, G

D

Emi

G

D Emi Hmi Emi

víno máš a chvilku spánku, díky, díky, verbíři. Emi

G

D

Emi Hmi

1. Dříve, než se rozední, kapitán k osedlání rozkaz dává, Emi

G

D Emi Hmi Emi

ostruhami do slabin koně pohání, G

D

Emi Hmi

tam na straně polední čekají ženy, zlaťáky a sláva, Emi

G

D Emi Hmi Emi

do výstřelů z karabin zvon už vyzvání. Emi

G

D

Emi

*: Víno na kuráž a pomilovat markytánku, G

D

Emi Hmi Emi

zítra do Burgund batalion zamíří, G

D

Emi

víno na kuráž a k ránu dvě hodiny spánku, G

D

Emi Hmi Emi

díky, díky vám, královští verbíři.

neplač, sladká Marion, verbíři nové chlapce přivedou ti, za královský hermelín padne každý rád.

*: R:

R: Tak k opni do t ý be dn y . ..

Bedna vod whisky (Miki Ryvola) Am i

C

3. Kd yb y j si se, hoc hu, j en po rád n ec htě l rvá t,

Am i

E

nemu sel js i dne sk a na t ýh le be d ně s tát,

1. Dne ska už m ně fó ry ň ák nejdo u p ře s p y sky, Am i

C

Am i

moh ' j si někde v suc hu tu s voj i whi sk u pí t,

E

Ami

nemu sel js i dne sk a na k r ku l aso mít.

sto j ím s d lo uho u kra vato u na b edně vod wh is ky, C

Am i

E

R: Tak k opni do t ý be dn y . ..

sto j ím s d lo uh ým vo bo jkem jak stá jove j pi nč , Ami

C

Ami

E

A

4. Kd yž j se m štíp nul kon ě a uje l jen pá r m il,

tu k rav atu, c o no sím , m i n av lík ' soudc e L ynč .

nec ht ě l běže t, dok avád s e whi s ky ne napi l, zat ra c ená s můl a zl á, za tr ac en ej pec h,

A

D

E

A

kd yž k ůň c uc á wh is ku ja k u po toka mec h.

R: Tak k o pni do t ý be dn y, ať pan stv o neč ek á, D

E

A

R: Tak k opni do t ý be dn y . ..

j so u dlo uhý sc ho dy do nebe a š t reka d alek á D

E

A

do neb es kýh o ba ru, já suc ho v k r ku má m, D

E

Am i

tak ko pn i do tý bedn y , ať na c e s tu se dá m.

2. Mí t tak v šec hn y b edn y o d wh i sky v ypi tý, po sta vi l b yc h m alej d ům na louc e u k ryt ý, po st av il b yc h m alej d ům a z vo kna ko uk al ve n a c hl as tal b yc h ta m s B ile m a c h la st al b y tam Be n.

5. Až kopne š do tý bedn y, ja k se to dělá vá, do k r k u mi zvo stan e jen dí rka mrň avá, jeno m dí rka m rň avá a k sm rt i j enom k rok, má to smu tnej konec , a wh is ky ani lok.

R: Tak kopn i do tý bed ny, ať pan st vo neč e ká, j sou d l ouhý sc hod y d o nebe a š tre ka da leká d o n eb esk ýho b ar u, já s uc ho v krk u mám , tak kop ni do tý bedn y!

Blízko Little Big Hornu (Greenhorns / Leon Payne)

R: 3. Tam blízko L ittle Big Hor nu se vznáší smrti stín,

Ami

padají jezdci z koní, výstřely z karabin,

1. Tam, kde leží L ittle Big Horn, je indiánská zem, Dmi

límce modr ejch kabátů barví krev červená, kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná.

tam přijíždí gener ál Custer se svým prapor em, Ami

Dmi

R: Říkal to Jim Bridger: já měl jsem v noci sen,

modrý kabáty jezdců, stíny dlouhejch kar abin, Ami

A

kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná,

a z indiánskejch signálů po nebi letí dým. A

pod sedmou kavalerií jak krví rudne zem,

proč Custer neposlouchal ta slova varovná?

E7

R: Říkal to Jim Bridger: já měl jsem v noci sen,

4. Pak všechno ztichlo a jen tamtam duní nad krajem,

A

v oblaku prachu mizí Siouxů vítězný kmen,

pod sedmou kavalerií jak krví rudne zem,

cáry vlajky hvězdnatý po kopcích vítr vál, D

tam upr ostřed svých vojáků leží i generál.

kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná, E7

A

Ami

proč Custer neposlouchá ta slova varovná?

2. Tam blízko Little Big Hornu šedivou prérií táhne generál Custer s e sedmou kavalerií, mar ně mu stopař Br idger radí: zpátky povel dej, jedinou možnost ještě máš, život si zachovej.

R:

Frankie Dlouhán

2. Tam kde byl pláč, tam Frankie hezkou píseň měl,

(Brontosauři / Jan Nedvěd) G

slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.

C

G

A když pak ranče večer tiše usínaj,

1. Kolik je smutného, když mraky černé jdou G

D

C

lidem nad hlavou, smutnou dálavou, G

C

3. Tak Frankieho vám jednou našli, přestal žít, G

jeho srdce spí, tiše klidně spí.

já slyšel příběh, který velkou pravdu měl, D

C

G

D R.: Měl kapsu prázdnou Frankie Dlouhán, C

G

po státech toulal se jen sám, C

G

D

a že byl veselej, tak každej měl ho rád. C

G

Emi

Tam ruce k dílu mlčky přiloží a zase jede dál, D

a každej kdo s ním chvilku byl, C

D

G

tak dlouho se pak smál.

Bůh ví, jak, za co tenhle smíšek konec měl, farář píseň pěl, umíráček zněl.

za čas odletěl, každý zapomněl.

C

Frankův zpěv jde dál, nocí s písní dál.

G

2. K vánocům mi kupovali hromady knih,

Hlídač krav

co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:

(Jarek Nohavica)

FG C

nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy,

Pam pdadadm......

ptal jsem se starších a ptal jsem se všech, každý na mě hleděl jako na pytel blech,

C

každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.

1. Když jsem byl malý, říkali mi naši: "Dobře se uč a jez chytrou kaši, F

G

R:

C

až jednou vyrosteš, budeš doktorem práv, 3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,

takový doktor sedí pěkně v suchu,

mnohé věci nemůžu a mnohé smím,

bere velký peníze a škrábe se v uchu," F

G

C

já jim ale na to řek':"Chci být hlídačem krav."

a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy, s nohama křížem a s rukama za hlavou koukám nahoru na oblohu modravou,

C R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře,

kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

jíst kaštany, mýt se v lavoře, F

G

C

R:

od rána po celý den zpívat si jen, FGC zpívat si: pam pam pam padadadadam ...

dál v E dur pam padadadadam...

Hudsonský šífy

3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků jako já, jó, jako já,

(Wabi Daněk) A mi

ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku, C

ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

1. Ten, kdo nezná hukot vody lopatkama vířený G

Ami

4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil,

jako já, jó, jako já,

málo zná, málo zná, G

kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil,

kdo hudsonský slapy nezná sírou pekla sířený, Ami

G

ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel, málo zná, málo zná,

ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

Ami

johoho, johoho.

kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

kdo je sám, jó, jako já, Ami

ať do pekla se dříve dohr abem, G G# Ami G G# Ami

5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad

6. Kdo chce zhebnout třeba zejtr a, komu je to všechno fuk,

R: Ahoj, páru tam hoď, G

R:

jako já, jó, jako já,

ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl,

F

ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

Ami G G# Ami

kdo má srdce v správ ným místě, kdo je prostě príma kluk, ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho. G G# A R: + johoho ...

3. Musím jít, mraky táhnou nad hlavou,

Jarní kurýr

musím jít stopou bílou toulavou,

(Miki Ryvola) C

F

neplakej, že se ztratím, já do roka se vrátím,

C

prošlapám cestu domů jarní travou,

1. Dunění kopyt večer slýchávám, Emi

víš, ty to dobře víš,

E

ty moje boty nezastavíš.

údolím jarní kurýr jede k nám, Ami

G

F

E7

v peřejích řeka zvoní a jarem vítr voní, Ami

G

F

E7

Ami

přijíždí jarní kurýr, dobře ho znám, G Ví, celej kraj to ví, F

G

F

E7

Ami

veze nám jaro v brašně sedlový.

2. Zase jdou krajem vánky voňavý, vobouvám svoje boty toulavý, dobře ví moje milá: i kdyby víla byla, tyhle toulavý boty nezastaví, mám boty toulavý, ty ani kouzlem nezastaví.

4. Můj chlapec doma leží, v horečkách vyvádí.

Jaro

Já do města bych zajel, doktor snad poradí.

(Fešáci) Ami

C

G

Ami Ref 2. Půjčil jsem mu koně, a když sedlo zapínal,

1. My čekali jaro, a zatím přišel mráz. C

G

dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:

Ami

Nejezdi naší zkratkou, je tam velký sráz,

Tak strašlivou zimu, nepoznal nikdo z nás.

a v téhleté bouři tam snadno zlámeš vaz ... tak neriskuj. 2. Z těžkých černých mraků, se stále sypal sníh. 5. Na to chmurné ráno, dnes nerad vzpomínám.

A vánice sílí v poryvech, ledových. C

Na tu hroznou chvíli, když kůň se vrátil sám.

G

Ref 1. Z chýší dřevo mizí a mouka ubývá. Dmi

6. Trvalo to dlouho, než se vítr utišil.

G7

Na sněhové pláně si každý pospíšil.

Do sýpek se raději, už nikdo nedivá. C

G Ref 3. Jeli jsme tou zkratkou, až k místu, které znám,

Zvěř z okolních lesů, nám stála u dveří Dmi

G

Ami

a hladoví ptáci, přilétli za zvěří ... a stále blíž.

kterým bych té noci nejel ani sám. Pak ho někdo spatřil, jak leží pod srázem. Krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem ... já kloubouk sňal.

3. Pak jednoho dne večer, to už jsem skoro spal. Když vystrašený soused na okno zaklepal.

7. Někdy, ten kdo spěchá se domů nevrací...

2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe,

Jdem zpátky do lesů

málo jsi se snažil, málo šel jsi do sebe,

(Žalman)

Ami7

D

šel jsi vlastní cestou, a to se zrovna nenosí,

GCG

i pes, kterej chce přízeň, napřed svýho pána poprosí.

1. Sedím na kolejích, které nikam nevedou, Ami7

D

GCG R: Z ráje...

koukám na kopretinu, jak miluje se s lebedou, Ami7

D

G Emi 3. Už tě vidím z dálky, jak máváš na mě korunou,

mraky vzaly slunce zase pod svou ochranu, Ami7

D

GD

jen ty nejdeš, holka zlatá, kdypak já tě dostanu?

a jestli nám to bude stačit, zatleskáme na druhou, zabalíme všechny, co si dávaj' rande za branou, v ráji není místa, možná v pekle se nás zastanou.

G

Emi R: Z ráje... 2x

R: Z ráje, my vyhnaní z ráje, Ami7

C7

G

D

kde není už místa, prej něco se chystá, G

Emi

z ráje nablýskaných plesů Ami7 C7

G

jdem zpátky do lesů za nějaký čas.

R:

Ještě jedno kafe

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet

(Druhá tráva / Robert Křesťan, Bob Dylan)

a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,

kapo 3 - Gmi Emi

a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,

D

1. Máš sladkej dech a oči, kterým patří svatozář, C

H7

a vlasy máš jak hedvábí, když je vhodíš na polštář, Emi

D

ale já se o tvou lásku ani vděčnost neprosím, C

H7

ty děkuješ jen hvězdám a jseš věrná jenom jim. C

H7

R: Ještě jedno kafe bych si dal, C

jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

H7

Emi

ještě jedno kafe, krucinál, než pojedu dál.

2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech, a taky házet nožem a držet pospolu a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R:

Když náš táta hrál (Greenhorns / Johny Cash)

1. Když jsem byl chlapec malej, tak metr nad zemí, G

scházeli se farmáři tam u nás v přízemí, mezi nima můj táta u piva sedával D7

když je noc a měsíc, potom zdá se mi, jako bych od hřbitova, kam tátu dali spát,

G

C

4. To všechno už je dávno, táta je pod zemí,

G C G D7 G

a tu svoji nejmilejší hrál.

2. Teď už jsem chlap jak hora, šest stop a palců pět, už jsem prošel celý Státy a teď táhnu zpět, kdybych si ale ve světě moh' ještě něco přát, tak zase slyšet svýho tátu hrát.

3. Ta písnička mě vedla mým celým životem, když jsem se toulal po kolejích, žebral za plotem, a když mi bylo nejhůř, tak přece jsem se smál, když jsem si vzpomněl, jak náš táta hrál.

zase jeho píseň slyšel hrát.

Mezi horami (Čechomor)

Ami

G

Ami

|: Mezi horami Ami G Ami lipka zelená :| C |: Zabili Janka, G

Ami

Janíčka, Janka Ami/G Ami miesto jele - ňa :|

Keď ho zabili, zamordovali Na jeho hrobě Na jeho hrobě Kříž postavili

Ej, křížu, křížu ukřižovaný Zde leží Janík Janíček, Janík Zamordovaný

Tu šla Anička Plakat Janíčka Hneď na hrob padla A viac nevstala Dobrá Anička

2. Opustil jsem svůj dům i svou rodnou zem,

Nové Skotsko

sbohem přátelům jsem musel dát,

(Asonance)

Dmi

F

otce svého i matku jsem doma zanechal,

C

i svoji něžnou dívku, co jsem měl tolik rád.

1. Slunce k západu tvář svou naklání, Dmi

C

Dmi R:

ve větvích i ptáci už půjdou spát, F

C

všechny zvony na kopcích teď zvoní klekání, Dmi

Bb

3. Já měl jsem dva bratry, už našli svůj klid, na prsou teď ruce mají zkřížené,

Ami Dmi

tak jsem zůstal jen já - ubohý námořník,

jenom nám nadešla chvíle na cestu se dát.

a nikdo není, kdo by vzpomněl jméno mé. F

C

(G) (C)

R: Tak jen dál, kde Nové Skotsko svůj břeh prostírá, Dmi

C

Dmi

kde se skály do mraků zvedají, F

Bb

4. Zase bubny už zní, další den začíná, námořníky nic dobrého nečeká,

C

tam za mořem nová zem nový život otvírá Dmi

R:

Ami Dmi

jenom dál, jen dál po vlnách šedivých, vždyť už svítat začíná a cesta je daleká.

a pro vyhnance je poslední nadějí. R:

R:

Pijte vodu

3. Pil som vodku značky Gorbačov

( Jarek Nohavica)

potom povedal som všeličo a volačo,

C

vyfásol som za to tri roky,

R: [: Pijte vodu, pijte pitnou vodu, G

teraz pijem chlór ované patoky.

C

pijte vodu a nepijte r um ! : ]

R:

C

4. Jestes my chlopci z Warszawy,

1. Jeden smutný ajznboňák

chodime pociagem za robotou do Ostravy,

G

C

šter y litry vodky i mnužstvo piv,

pil na pátém nástupišti ajrkoňak,

bardzo fajny kolektiv.

C huba se mu slepila

R: G

C

diesellokomotiva ho zabila.

5. Jedna paní v Amer ice ztr apnila se převelice,

R:

vypila, na ex rum, poblila jim Bílý dům.

2. V rodině u Becherů becherovku pijou přímo ze džberů, pr oto všichni Becheři mají trable s játr ama a páteří.

R:

2. Jaká je p ra vda a č í j e le ž, roz kaz z n í: „S ekej, bodej , řež! S ebe r s i s vejc h p á r zl aťáků a s ků ží na t rh bě ž.“ (mez ih ra ) 3. Mo dlí m s e k tobě po slo uc hej, úz ko má m v du š i, pod ív ej, dn es je t o na den dvac e t l et, c o dýc hám v lč í sv ět. 4. P roč p r áv ě já má m um í rat, to nejd ra žší d ruh ým m us ím b r át, já v la stn ě ani n epozn al, jak z lá s ky m ilo vat .

Rekruti ( Ginevra)

Am i

F

G

E

2x

Am i R 1: Ve v ín ě se to pí ho la ho l a hou, F v ru dé m jak ta ko p í ho la ho la hou,

R2: / / R 1: // 3 . // 4 .

G řádí ja ko di ví h o la ho la ho u, E napo s l edy ž iv í ho la ho la ho u.

R 2: N en í č as na s pánek č í še ko luj í, tě la m ark ytá nek h ř íš ně m iluj í, b o jo v ný r yk z b raní, rej o hniv ýc h p r utů, lac in ý je ži vo t p adl ýc h re kr utů.

Ami 1 . Dej m i dnes s ílu Pane m ůj, F m á d ra há m atk o p ři m ě stůj , Dmi

Am i

F

E

bo j ím s e sm rt i po hlé d no ut, př í mo do oč í.

R 1: + 4. P roč p rá v ě já má m um í rat ( ve ví ně se top í ) To n ejd ra žší d ruh ým m us ím b r át ( ru dém j ak ta ko pí ) Já vla st n ě ani n epozn ám ( řá dí j ak o d iv í) Jak z l ás k y m ilo vat ( nap os le dy ž i v í) R 1: + 1. Dej mi dn es sí lu, Pane můj ( ve ví ně se top í , Pa ne m ůj ) Má d rah á matko, p ři mě stůj ( ru dém j ak ta ko pí , př i mě st ůj ) Boj ím se sm rt i poh lédno ut ( řá dí j ak o d ív í) p ř ímo do oč í ( př ím o d o oč í) R 1: + 2. J aká j e p ra vda a č í j e le ž ( ve ví ně se top í , č í j e lež ) Rozka z z ní: S ekej, bodej , řež! ( ru dém j ak ta ko pí , bode j , ře ž) S ebe r s i s vejc h p á r zl aťáků ( řá dí j ak o d iv í) A s kůž í n a t rh běž ( a s kůž í na t rh b ěž) (mez ih ra ) 1. ( rec itac e )

K rálo vn i n ša šek s pu sou od pov i del

Sáro!

sb í rá zb ytk y j ídel a m y slí na ú tě k

(Traband) Ami

Emi

F

A v podz emí sk r ytí s lepí alc h ym i s té

C

u ž obj evi li j i stě p ro ti p ovi nno sti l ék

S á ro , S á ro , v no c i se m i zdá lo F

C

F

G

ž e t ři an dělé Bo ž í k n ám p ři š li na oběd Am i

Emi

F

C

C

F

o taje ms tvíc h noc i ve tv ýc h za h r adác h A já - po tuln ý kej kl í ř, c o sv ázal i mu ruc e

S á ro , S á ro , jak m o c a ne bo má lo F

Páv pod tvý m okne m zp ívá so tva proc it

teď h ra ju o tvé s rdc e a c hc i m ít tě nado sah G

m i c h yb í abyc h tvo jí d uš i m o hl r ozumět ?

Am i

Emi

F

C

S á ro , S á ro, p omal u a líně S bo r kaj íc nýc h m n ic hů j de k raj inou v t ic hu a p ro v šec hnu lid sko u pýc hu má jen p ř ezí rav ý sm íc h A z pr o h ran ýc h v álek s e vo j ska domů v rac í V šak z br aně stá le bu r ác í a b itv a zu ř í v nic h

F

C

až p ř ived o u m u ko ně a pak má vá n a pozd r av A s rdc o v á dám a m á v každ é ruc e rů že T ak snad no po p lé st m ůže sto u roz enýc h hl av

G

s h lav ou na tv ém k líně c hc i se p r obouzet F

C

F

C

S á ro , S á ro, S ár o, ro sa pad á ráno F

Vév o da v zám ku č eká na b alkó n ě

F

C

F

G

a v p ole dne už možná bude jin ý svě t F

C

F

C

S á ro , S á ro, v stáv ej, m il á S á ro! F

Dmi

Cmaj

Andě lé k nám p ř iš li na obě d

Sedm statečných

Jen vzpomínky mi často vracej sedm statečných

(Jaroslav Velinský aka Kapitán Kid ) C

G7

C

F

C

G7

taky na ně zapomenout by l by vážně hřích C

co mi dali naštěstí se nedá lehko vzít

Hej kamar ádi pojďte sem ať slyšíte mě líp C

G7

C

F

tak denně jdem se znova za čest být

C

E

Já příběch vám chci vypr ávět a ne jen nějakej vtip Dmi

G7

C

Dmi

Jak jsem bejval malej kluk a často ve snech svých E7

R: Sedm statečných ...

E

Ami

Tak pomáhaj mi nebrat vážně co se těžký zdá spadlý mosty, špatný cesty člověk překoná

jsem patř il mezi sedm statečných

S touhle partou nádhernou co nezná lež ani klam

My prožívaly dobr odružství jak á se jen zdaj a věděl o nás celej okres a věděl o nás kraj Byli jsem parta nádherná a věděli jak žít mít čistý srdce čistou vodu pít

já stále stejným klukem zůstávám. Jejich jména do dneška mi zvoní odvahou a znova stávám když mě všechno bolí únavou Tak Rychlé šípy s Jestřábem jsou pořád parta má a tím sedmým snažím se bejt já

Dmi

G7

C

Ami

R: Sedm statečných mě vedlo ve snech mých E

a do dneška mě vedou v dobách zlých Od té doby uběhlo let pětačtyřice t už taky stárnu je to fakt a život není med čas prevít neúprosnej, hlava šedivý a chlap se tomu ani nediví.

R: Sedm statečných ...

Ami G7 R: Sedm statečných mě vedlo v dobách zlých a povedou až do dnů posledních

G

Severní vítr

G

Emi

Jdu s děravou patou, mám horečku zlatou, C

C

k nohám Ti dám zlaté pruty

(Jaroslav Uhlíř, Zdeněk Svěrák )

G

G7

D7

G

nebo se vůbec nevrátím.

G Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem,

jsem chudý, jsem sláb, nemocen. Emi

C

Hlava mě pálí a v modravé dáli se leskne D7

už slyším je výt blíž a blíž. Už mají mou stopu, už větří, že kopu svůj hrob a zatloukám kříž.

G

a třpytí můj sen. Zde leží ten blázen, co chtěl dům a bazén Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí,

a opustil svou krásnou tvář.

tam marně budeš mi psát,

Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek

sám v dřevěný boudě sen o zlatý hroudě

a nad hrobem polární zář.

já nechám si tisíckrát zdát. R: Severní... G7

C

R: Severní vítr je krutý, G

D7

počítej, lásko má, s tím,

k d y ž t i j a c h t ou j í z d a d od á k l i d .

Snadné je žít (Mig 21) Gmaj7

Cmaj7

Gmaj7

Cmaj7

Gmaj7

Gmaj7

Gmaj7

Cmaj7

Gmaj7

Cmaj7 Gmaj7

1. Když ti vítr

K d y ž t i z e m ě z r n o d á vá

napne

Cmaj7

k d y ž t i z e m ě v z r n u ob d ě l á v á

Cmaj7

p or ob e n ý z e m ě d ě l n ý l i d .

Cmaj7

R:

plachtu

Ami

C

3. Když ti vítr napne plachtu

k d y ž t i p l a c h t a p op ož e n e j a c h t u Ami

C

Ami

k d y ž t i p l a c h t a p op ož e n e j a c h t u

Gmaj7 Cmaj7

Gmaj7

Cmaj7

k d y ž t i j a c h t ou j í z d a d od á k l i d .

k d y ž t i j a c h t ou j í z d a d od á k l i d . K d y ž s e t r u b k a p l n í vz d u c h e m Gmaj7

Cmaj7

Když ti květy Gmaj7

Gmaj7 Cmaj7

k d y ž s e vz d u c h e m p r ot r ou b í t vý m u c h e m

k os a

když ti trubač trubky tříbí cit.

Cmaj7

kosí

Ami

C

R:

když ti květy dívka k nosu nosí Ami

C

Ami

Gmaj7

Cmaj7

4 . K d y ž t i o s u d t vé d n y s č í t á

když ti rosy kapku dáva pít.

k d y ž j e s č í t á a p a k od e č í t á k d y ž s i t ě B ů h k s ob ě n e c h c e vz í t .

Eb

Gmaj7

Cmaj7

Gmaj7

Cmaj7

R: Jak snadné je žít Eb

Gmaj7

K d y ž t i o s u d t vé d n y s č í t á Cmaj7

Gmaj7

Cmaj7

k d y ž j e s č í t á a p a k od e č í t á

snadné je žít.

k d y ž s i t ě B ů h k s ob ě n e c h c e vz í t . R:

2. Když ti vítr napne plachtu k d y ž t i p l a c h t a p op ož e n e j a c h t u

Eb

Gmaj7

+ snadné je žít.

Cmaj7

Gmaj7

3. Terezo, přečti si, Terezo, otázku, kterou v očích mám,

Tereza

s nápisem tiskacím k tobě se obracím

(Waldemar Matuška - Jiří Suchý)

F

Dmi

Gmi C

F

A7

Bb Fdim

1. Tereza, jedině Tereza měla by slyšet píseň mou, F

F5-

Dmi

F5-

ostatní prominou, nestojím o jinou, F

Hdim Bb C7

jen pro tu jedinou chci tady píseň zpívat.

2. Tereza, jedině Tereza je toho pravou příčinou, že tady statečně, hrdě a zbytečně F

C7

F

do větru zpívám píseň svou.

C

F

D7

Gmi

R: Možná, za rok, za dva že pozná, kdo měl její úsměvy rád, G7

F6

láska že je sladká a hrozná, G9

C#7

C7

když se dostaví nečekaně a jednostranně.

a ty víš předem, nač se ptám.

malá daň za vaše "umí",

Toulavej

kterou splácí Toulavej.

(Vojta Kiďák Tomáško ) Ami

4. Každej měsíc jiná štace, čekáš, kam tě uložej',

G

je to fajn, vždyť přece zpívá,

1. Někdo z vás, kdo chutnal dálku, Ami

třeba smutně, Toulavej.

E

j e d e n z t ě c h , c o r oz u m ě j ' , Ami

G

ať vám poví, proč mi říkaj',

R: 5. Vím, že jednou někdo přijde, tiše pískne: no tak jdem, známí kluci ruku stisknou,

F

Am i řeknou: vítej, Toulavej.

p r oč m i ř í k a j ' T ou l a v e j . 2. Kdo mě zná a v sále sedí, kdo si myslí: je mu hej, t om u z p í v á p r o v š e d n í d e n , t om u z p í v á T ou l a v e j . F

G

C u cesty s klukama stát,

celou noc jim bude zpívat jeden blázen - Toulavej. R: Sobotní ráno nám poletí vstříc,

vypráším celtu a můžu vám říct, že na starý songy si vzpomenu rád, vzpomenu rád.

Ami

G

na půdě celta se prachem stydí F

až tě v očích zabolej',

budeme u cesty stát,

R : S ob ot n í r á n o m ě n e u v i d í

F

6. Budou hvězdy jako tenkrát,

G

a s t a r ý s on g y j s e m z a p o m n ě l h r á t , Ami z a p om n ě l h r á t . 3. Někdy v noci je mi smutno, často bejvám doma zlej,

G

7 . N ě k d o z vá s , k d o c h u t n a l d á l k u , Am i

E

j e d e n z t ě c h , c o r oz u m ě j ' , Am i

G

F E

Am i

a ť vá m p o v í , p r oč m i ř í k a j ' T ou l a ve j . . .

4. Když kopýtka pálí, když jim dojde dech,

Tři čuníci

sednou ke studánce na vysoký břeh,

(Jarek Nohavica)

ušima bimbají, kopýtka máchají,

C

chvilinku si odpočinou, a pak dál se vydají: uí uí uí ...

1. V řadě za sebou tři čuníci jdou, Ami ťápají si v blátě cestou -necestou, Dmi

G

kufry nemají, cestu neznají, Dmi

5. Když se spustí déšť, r oztrhne se mrak, k sobě přitisknou se čumák na čumák, blesky bleskají, kapky pleskají, oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají: uí uí uí ...

G

vyšli pr ostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí ...

6. Za tu spoustu let, co je světem svět, přešli zeměkouli třikrát tam a zp ět

2. Auta jezdí tam, náklaďáky sem, tři čuníci jdou, jdou rovnou za nosem, ušima bimbají, žito křoupají, vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí ...

3. Levá, pravá - teď!, přední, zadní - už!, tři čuníci jdou, jdou jako jeden muž, lidé zírají, důvod neznají, proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají: uí uí uí ...

v řadě za sebou, hele, támhle jdou, pojďme s nima zazpívat si jejich píseň veselou: uí uí uí ...

R:

Tři kříže

3. Já, Bob Green, mám tváře zjizvený,

(Hop trop) Dmi

štěkot psa zněl, když jsem se smál, C

Ami

druhej kříž mám a spím pod zemí,

1. Dávám sbohem všem břehům proklatejm, Dmi

Ami

který v drápech má ďábel sám, C

R:

Ami

bílou přídí šalupa "My Grave" Dmi

Ami

4. Třetí kříž snad vyvolá jen vztek,

Dmi

Fatty Rogers těm dvoum život vzal,

míří k útesům, kter ý znám. F

C

svědomí měl, vedle nich si klek' ... Ami

R: Jen tř i kříže z bíl ýho kamení Dmi

Ami

Rec: "Vím, trestat je lidský,

Dmi

ale odpouštět božský,

někdo do písku poskládal, F

snad mi tedy Bůh odpustí ..."

C

Ami

slzy v očích měl a v ruce, znavený, Dmi

že jsem falešný karty hr ál.

Dmi

Ami

Dmi

lodní deník, co sám do něj psal.

R: Jen tři kř íže z bílýho kamení jsem jim do písku poskládal, slzy v očích měl a v r uce, znavený, [: lodní deník a v něm, co jsem psal ... :]

2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen, chřestot nožů, při kter ým př ejde smích, srdce -kámen a jméno Stan.

G

Vodácká holka Em i

G

G

A

Emi

net op ji, nezah áněj, Em i

G A

Em i

Em i

G

A

Emi

F #m i

Hm i

D

E

D

A D

Em i

A

jí p oc tivě ode vzdá vej

t ak ř ekni, kdo po m o c t t i um í.

D

Em i

G A D

a lá sku za l ás ku dá vej . Hm i

F #m i

G

D

3 . Kdo př ipál í rej ži a p ře sol í č aj ,

*: Kdo pádl em je n km itn e a p řev rá tí loď , Hm i

F# m i

kdo sůl nec há v po s ledn ím k empu,

A D

kdo ráj změn í v pek lo a p ekl o zas v rá j,

pa k j eč í jak s tažen ej z kůže, Hmi

F #m i

G

kdo zná v šec hn y p ís nič k y t rem pů. D

že t y j se š ta at rapa , t y jse š te n c vo k, E

A

c o za každ ý c va knut í m ů že.

*: Kdo přej e t i š tě stí a kope ti hrob, ¨

k do sla dc e hne d šeptá, hned v ří ská, a ko ho by s roz t rh ' a p ra št il a kop ' a po kom se c el ej de n s tý ská . 4 . A ž v l as y nám odba r ví n ebe sk ej k rál

2 . Je pě kná jak ráno a vo n í ja k l es, kd yž na d řevo u o hně h ráv á, je z rá dná jak ko č ka a vě r ná ja k pes , t a ho lka, c o p ři t o bě spá vá.

A

s vý st rac h y, s vý pr ac hy , svů j po sledn í dec h

lo ď p ra ská a um r lč í z vo n bije tmou, D

Hm i

s vo u ví ru , s vou s ílu, s vý š tě stí i p ec h,

a šu t r y z n ic h c iv í jak s ův y, D

D

Hm i A D

1 . K dyž vln y se v al í a pe ře je řv o u D

A

R: Tu vodác ko u hol ku si navěk y nec h ,

(Samson & spol.) D

Hm i

a v r ásk y ná m poč má r aj ' kůž i , s vý holc e de j pu su a řekn i " j dem dá l" a na pádlo p olož jí r ůži . R:

Dva roky prázdnin (Karel Černoch)

Ami

G

Ami

1. Vzhůru na palubu, dálky volají. Ami

G

2. Posádku ani škuner neleká bouře ni uragán, přítomnost země oznámí nám příletem kormorán. Náš ostrov vzdálený, z vln se vynoří

Ami

Vítr už příhodný vane nám.

z příboje snů našich, pustý kraj

Ami

zátoku písčitou úsvit odhalí,

G

Ami

Tajemné příběhy nás teď čekají, Ami

G

Ami

tvým domovem bude oceán. Ami

G

háj palem, útesy bílých skal.

Dmi Ami

3. Příď krájí vlny i tvůj čas, srdce tvé tluče rázně,

V lanoví plachty vítr nadouvá,

nástrahy moře, nebezpečí,

Ami G

s přáteli zvládneš vždy snáz.

Ami

žene loď v širou dál,

V přátelství najdeš pevnou hráz,

Dmi

zbaví tě smutku, bázně,

Ami

kolébá boky plachetnice,

zítra až naše cesta skončí,

G

staneš se jedním z nás.

Ami

jak by si s ní jenom hrál.

Zafúkané

R: [: Ale(-) zafúkané, zafúkané,

(Fleret)

Ami

Aadd9 Ami

Aadd9

okénko k tobě je zafúkané. :]

1. Větr sněh zanésl z hor do polí, Ami

C

G

Ami

3. Od tvého okna sa smutný vracám,

já idu přes kopce, přes údolí,

v závějoch zpátky dom cestu hledám,

C

spadl sněh na srdce zatúlané,

G

C

idu k tvej dědině zatúlanej, F

C

E

aj na mé stopy - sú zafúkané.

Ami Fmaj7 Ami E4sus

cestičky sněhem sú zafúkané.

R: [: Zafúkané, zafúkané, mé stopy k tobě sú zafúkané. :]

Ami

C G

C

R: [: Zafúkané, zafúkané, F

C(Dmi) Dmi(E) E(Ami)

kolem mňa všecko je zafúkané. :]

2. Už vašu chalupu z dálky vidím, srdce sa ozvalo, bit ho slyším, snáď enom pár kroků mi zostává, a budu u tvého okénka stát.