9. číslo školního časopisu květen 2016
Redakční rada Bříza Štěpán Cestr Jan Havránek Jonáš Maňas Martin Mikulanda Michal Varinský Lukáš
E- mail do redakce:
[email protected]
Příběh o myší rodince T.Palasová,9. A Byla jednou jedna myší rodinka. Byla moc chudá a žila na skládce, mezi odpadky. Jednoho dne se stalo neštěstí. Když na skládku přivezli věci, objevila myší maminka jídlo. Vzala ho a snědla. Dobře to ale bohužel nedopadlo. Mamince se udělalo moc zle. Tatínek s dědečkem jí odvezli do nemocnice. Strejda zůstal s dětmi doma. Hlídal je, aby se alespoň jim nic nestalo. Měl o kluky starost. Kontroloval myšáky skoro na každém kroku. Naštěstí je vše v pořádku. Když se vrátil tatínek s dědečkem domů, řekli, že jejich maminka bude v pořádku. Všichni byli moc rádi. I přes to se každý den modlili. Skoro obden jezdili do nemocnice. Mezi tím, co tam myší maminka byla, kluci se starali o potravu ze skládky. Potrava nebyla dobrá. Jelikož nic jiného neměli, protože byli chudí, museli se s tím vypořádat. Když zadali myšáci o pomoc ostatní, všichni byli proti. Nikdo jim nechtěl pomoci. Dědečka napadlo, že vezme něco z pole. Prosil někoho o pomoc. Všichni pomohli. Dědeček už také nebyl nejmladší. Vlezli na pole a nenápadně si odnesli zásoby. Moc toho ale nevzali. To pole bylo příliš daleko. Myši jsou moc rády i za to, co ukradli. Další den šli zase na návštěvu za maminkou do nemocnice. Chtěli jí to vše říct, jenže se moc dlouho nezdrželi, aby mohla maminka odpočívat. Za pár dní už byli všichni hladoví, hubení a bez jídla. „Takhle už to dál nejde“´stěžoval si tatínek. Přemýšlel o tom, jak to napravit. Nakonec vymyslel, že by mohli něco vydělat brigádou. Některé věci ze skládky by se daly na něco využít. Jedno odpoledne se šli podívat po skládce. Zabralo jim to celou věčnost a ještě neměli vše prohlídnuté, jenomže to už se blížila tma. Vybrali ale hodně věcí. Dali to všechno na jednu velikou hromadu k jejich domku. Hned brzo ráno se do toho pustili. Postavili stánek na kraji sinice u zatáčky a začali prodávat různé věci. Některé se skládaly z více věcí, jiným zas chyběla třeba jen půlka. Na silnici bylo celkem rušno. Ten, kdo jí projížděl denně neméně 3krát,
1
znal silnici i po slepu. Proto si všichni hned všimli stánku, který stál na okraji silnice u zatáčky. Všichni se zastavovali, aby si prohlédli stánek a něco si koupili. Byli tam zajímavé věci. Všem se moc líbily. Věci nebyly až tak moc drahé, a proto si myši vydělávali celkem dost. Za vydělané peníze si mohla celá rodina koupit kvalitní jídlo, pití a vybavení do bytu. Netrvalo dlouho, maminka se vrátila domů. Byla v pořádku a šťastná, že je doma zase u své rodiny. To byl ten správný čas na oslavu. Maminka byla zklamaná, že nemají nic na oslavu. Kluci ale přinesli ze špajzu pořádné jídlo a dobré pití. Mamince se rozzářily oči, když viděla tolik jídla a pití. Divila se, kde se to doma vzalo. Myšáci pověděli o svém stánku a o vydělávání peněz. Maminka na myšáky byla moc pyšná, že to zvládli i bez ní a ještě lépe se jim daří. Jak šel čas, stav myší rodinky se začal pomalu, čím dál víc vylepšovat. Stánek šel jako po másle. Najednou jednoho dne projelo okolo stánku dlouhé, veliké, široké auto. Myši nevěděli co to je zač. Nikdy to tu neviděli. Po chvíli auto zastavilo o kus dále. Z auta vyšli nějací velc mužíci. Šli se podívat na obchod. Hned poznali, že myšáci potřebují pomoct. Byli to cirkusáci. Nabídli chlapcům pomocnou ruku. Kluci bez váhání hned přijali a móc děkovali. Věděli totiž, že můžou víc vydělat. Hned 2. den si je cirkusáci vyzvedli. Myši s ostatními zvířaty jeli na představení. Myši byly moc šikovné na divadlo, ale i přes to na sobě museli hodně makat. Každý den měli tréning a každou chvíli si byli více jistí a silnější, rychlejší i šikovnější. Za nedlouho mohla myší rodinka zase normálně, lépe bydlet. Bydlet jinde, na lepším místě. Myši v cirkuse - to bylo něco neobvyklého. Za chvíli jezdili a vydělávali všude po světě. Díky tomu byli všichni spokojení a šťastní.
2
Pražský hrad Loren
3
Pražský hrad 2
4
5
6
7
8
O nevydařené stavbě
J.Havránek ¨RÁNO JSEM SE PROBUDIL V POSTELI MATYÁŠE Z ARRASU, SLAVNÉHO FRANCOUZSKÉHO STAVITELE. JEŠTĚ JSEM SE POŘÁDNĚ NEROZKOUKAL A UŽ NA MĚ VOLALI, ABYCH ŠEL KE STAVBĚ. PROBLÉM BYL ALE TEN, ŽE JÁ VŮBEC STAVĚT NEUMĚL A Z GEOMETRIE JSEM NEMĚL ZROVNA TY NEJLEPŠÍ ZNÁMKY. KDYŽ JSEM SE VZPAMATOVAL A ZAČAL JSEM STAVĚT, TAK MI TO CELKEM ŠLO. ASI PO HODINĚ JSEM BYL UŽ UNAVENÝ A ROZHODL JSEM SE DÁT SI PAUZU. POSADIL JSEM SE NA KAMENNÝ SLOUP A OPŘEL SE O PRÁVĚ HOTOVOU KLENBU. JENŽE OUHA „NĚJAK SE TO HÝB…….“ BUM, PRÁSK, KŘACH. ,,NO NAZDAR“ ŘEKL JSEM SI A PRCHAL DO VEDLEJŠÍ ULICE. TAM ALE ZROVNA PŘIJÍŽDĚL KAREL IV, ABY SE PODÍVAL, JAK SE STAVBA DAŘÍ. ŘÍKÁ MI „CO SE DĚJE?” CHTĚL JSEM ODPOVĚDĚT, ALE ANI JSEM
9
NEMUSEL, PROTOŽE PRÁVĚ V TU CHVÍLI SPADL JEDEN PÍSKOVCOVÝ KVÁDR KARLOVI IV NA HLAVU. KDYŽ SE PROBRAL, POVÍDÁ „JAK SE TO STALO!?!“ MĚ NAJEDNOU ZDŘEVĚNĚLA PUSA. VYKOKTAL JSEM ZE SEBE JENOM „EHM“. KAREL IV, ALE NEJSPÍŠ TUŠIL, CO SE STALO A ŘEKL JEN „POKUD TO NEBUDE DO VEČERA HOTOVÉ, TAK TĚ POŠLU ZPÁTKY DO FRANCIE“. VEČER TO HOTOVÉ NEBYLO, ALE JÁ SE PROBUDIL A KAREL IV POSLAL DO FRANCIE PRAVÉHO MATYÁŠE.
10
Užijte si prázdniny! Vám za redakční radu přeje Jan Cestr a Jonáš Havránek
11
