8 Co d lat, kdy 0 6 je moje d t 0 8ikanov no nebo 0 8ikanuje? Co d lat, kdy 0 6 moje d t kou 0 0, pije alkohol nebo zkou 0 8 drogy?

Mˇestský u ´ˇrad Vesel´ı nad Moravou Komise sociálnˇe–právn´ı ochrany dˇet´ı

Co dˇ elat, kdyˇ z ... Pr˚ uvodce neˇzádouc´ımi sociáln´ımi jevy a moˇznostmi jejich ˇreˇsen´ı pro rodiˇce ˇzák˚ u základn´ıch ˇskol

srpen 2009

Vesel´ı nad Moravou

2

Obsah 1 Pod´ıl´ıme se na v´ ychovˇ e vaˇsich dˇ et´ı

7

2 Co dˇ eti potˇrebuj´ı? Jak´ a maj´ı pr´ ava a jak´ e povinnosti?

13

3 Co rodiˇ ce potˇrebuj´ı? Jak´ a maj´ı pr´ ava a jak´ e povinnosti?

15

4 Jak se projevuje neˇ z´ adouc´ı chov´ an´ı dˇ et´ı?

17

5 Co dˇ elat, kdyˇ z se moje d´ıtˇ e nemoˇ znˇ e“chov´ a? ”

19

6 Co dˇ elat, kdyˇ z m´ a moje d´ıtˇ e nevhodn´ e kamar´ ady?

21

7 Co dˇ elat, kdyˇ z moje d´ıtˇ e chod´ı za ˇskolu?

23

8 Co dˇ elat, kdyˇ z je moje d´ıtˇ e ˇsikanov´ ano nebo ˇsikanuje?

27

9 Co dˇ elat, kdyˇ z moje d´ıtˇ e kouˇr´ı, pije alkohol nebo zkouˇs´ı drogy?

39

10 Co dˇ elat, kdyˇ z moje d´ıtˇ e podl´ eh´ a poˇ c´ıtaˇ ci, televizi a mobilu?

45

11 Co dˇ elat, kdyˇ z si moje d´ıtˇ e ubliˇ zuje?

49

3

Obsah

4

´ Uvod V´ aˇzen´ı rodiˇce, jsme si vˇedomi, ˇze vˇsestrann´ y rozvoj a zdrav´ı vaˇsich dˇet´ı je pˇrań´ım jak vás, rodiˇc˚ u, tak instituc´ı, které se pod´ıl´ı na realizaci osvˇetov´ ych, preventivn´ıch a intervenˇcn´ıch program˚ u, na pomoci pˇri v´ ychovˇe a vzdˇeláv´ an´ı vaˇsich dˇet´ı. Vˇeˇr´ıme, ˇze vz´ ajemnou d˚ uvˇerou a respektem m˚ uˇzeme spoleˇcnˇe vybavit naˇse ” dˇeti“ potˇrebn´ ymi znalostmi a dovednostmi do ˇzivota. ˇ pˇrin´ Souˇcasn´ a spoleˇcnost nab´ız´ı ˇsiroké moˇznosti k rozvoji osobnosti. Zel, aˇs´ı s sebou i neˇza´douc´ı jevy, které se mohou t´ ykat vás ˇci vaˇsich dˇet´ı. Jsme pˇripraveni vám pomoci. Informaˇcn´ı materi´ al, kter´ y právˇe drˇz´ıte v rukou, je struˇcn´ ym minipr˚ uvodcem vaˇsimi právy a povinnostmi, ale také u ´ skal´ımi, které v´ ychovu dˇet´ı ˇcasto komplikuj´ı. D´ ale nab´ız´ı informace o tom, jak´ y postup k ˇreˇsen´ı neˇza´douc´ıch situac´ı vol´ı ˇskola, co m˚ uˇzete udˇelat vy a na koho je moˇzné se obr´ atit s ˇza´dost´ı o radu ˇci pomoc. Kaˇzd´ a kapitola obsahuje v z´ avˇeru zkratky – odkazy na instituce ˇci zaˇr´ızen´ı, které vám v dané oblasti mohou pomoci. Za Komisi sociálnˇe–pr´ avn´ı ochrany dˇet´ı ´ Vesel´ı nad Moravou pˇri MˇeU Mgr. Milena Mikulková, pˇredsedkynˇe srpen 2009

5

Obsah

6

1 Pod´ıl´ıme se na v´ ychovˇ e vaˇsich dˇ et´ı Tento pˇrehled instituc´ı, zaˇr´ızen´ı a odborn´ ych pracoviˇst’ je aktualizován k 1.9. 2009. N´ıˇze uvedené zkratky v r´ ameˇcku se d´ ale budou vyskytovat v z´ avˇeru kaˇzdé kapitoly, dle zamˇeˇren´ı ˇcinnosti tak, abychom vám t´ımto nab´ıdli rychlou orientaci v moˇznostech pomoci a ˇreˇsen´ı. Jsme si vˇedomi, ˇze c´ılem této broˇzury nen´ı poskytnout vyˇcerp´ avaj´ıc´ı informace. V kaˇzdém pˇr´ıpadˇe jsme pˇripraveni pod´ılet se na pomoci pˇri v´ ychovˇe vaˇsich dˇet´ı.

ˇ ˇ VP, SMP, SP C´ırkevn´ı z´ akladn´ı ˇskola ve Vesel´ı nad Moravou Park Petra Bezruˇ ce 697 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 323 721 WWW: http://www.zsveseli.cz E-MAIL: [email protected]; [email protected] VP (V´ ychovn´ y poradce): Mgr. Vˇera Z´ an ˇ ová ˇ ˇ SMP (Skoln´ ı metodik prevence): Mgr. Aleˇs Kalina ˇ (Skoln´ ˇ SP ı poradce): Mgr. Martin Buˇsina (+420 777 100 745)

ˇ a MS ˇ Vesel´ı nad Moravou ZS Hutn´ık 1456 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 323 285 WWW: http://www.zshutnikves.cz E-MAIL: [email protected] VP: PhDr. Irena Leitgebová ([email protected]) ˇ SMP: PhDr. Irena Leitgebová

7

1 Pod´ıl´ıme se na v´ ychovˇe vaˇsich dˇet´ı

ˇ Vesel´ı nad Moravou ZS Koll´ arova 1045 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 322 216 VP: Mgr. Jitka Kozumpl´ıková ˇ ıha ˇ SMP: Mgr. Jiˇr´ı R´

ˇU ´ ME Mˇ estsk´ y´ uˇrad Vesel´ı nad Moravou Odbor soci´ aln´ıch vˇ ec´ı a zdravotnictv´ı (SVZ) Tˇr´ıda Masarykova 119 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 670 220 FAX: +420 518 670 228 WWW: http://www.veseli-nad-moravou.cz E-MAIL: [email protected]

Oddˇ elen´ı soci´ alnˇ e–pr´ avn´ı ochrany dˇ et´ı (SPOD) Petra Ber´ ankov´ a SPO dˇet´ı a n´ ahradn´ı rodinn´ a péˇce TELEFON: +420 518 670 238 E-MAIL: [email protected] Radka Koryˇ c´ ankov´ a SPO dˇet´ı, kur´ atorka pro dˇeti a ml´ adeˇz TELEFON: +420 518 670 234 E-MAIL: [email protected] Bc. Jana Stud´ enkov´ a SPO dˇet´ı TELEFON: +420 518 670 231 E-MAIL: [email protected]

8

ˇ aˇ Bc. Monika Z´ ckov´ a SPO dˇet´ı TELEFON: +420 518 670 233 E-MAIL: [email protected]

PPP Pedagogicko–psychologick´ a poradna Hodon´ın pracoviˇstˇ e Vesel´ı nad Moravou Koll´ arova 1660 698 01 Vesel´ı nad Moravou Mgr. Jaroslav Mrkva psycholog TELEFON: +420 518 324 112 TELEFON: +420 518 326 177 WWW: http://www.ppp-hodonin.eu E-MAIL: [email protected] Mgr. Jiˇr´ı Hilˇ cer psycholog, okresn´ı metodik prevence TELEFON: +420 518 615 082 TELEFON: +420 518 351 529 E-MAIL: [email protected]

SPPS Soci´ alnˇ e–pedagogick´ e poradenstv´ı a sluˇ zby Mgr. Milena Mikulkov´ a Za Poˇstou 110 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 323 639 TELEFON: +420 605 011 336 WWW: http://www.vztahove-poradenstvi.cz E-MAIL: [email protected]

9


ˇ PO ME Mˇ estsk´ a policie Stol´ aˇrsk´ a 659 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 322 895 ˇ ´ VOLAN ´ ´ T´ ISNOV E I: 156 E-MAIL: [email protected]

ˇ P CR ˇ Policie CR Masarykova 115 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 323 716 TELEFON: +420 739 065 371

K–centrum Kontaktn´ı centrum Stol´ aˇrsk´ a 521 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 322 852 TELEFON: +420 739 065 371 TELEFON: +420 776 152 977

Kyjov TELEFON: +420 518 611 589 TELEFON: +420 777 805 002 WWW: http://www.kyjov.caritas.cz E-MAIL: [email protected]

10

SPONDEA 2. stˇreda v mˇes´ıci - poradna pro obˇeti a svˇedky dom´ ac´ıho n´ asil´ı

Spondea, o.s. Za Poˇstou 110 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 541 235 511 TELEFON: +420 608 118 088 WWW: http://www.spondea.cz E-MAIL: [email protected]

KROK Terapeutick´ a komunita pro drogov´ e a jin´ e z´ avislosti Komensk´ eho 2124 697 01 Kyjov TELEFON: +420 518 616 801 TELEFON: +420 732 137 357 WWW: http://www.oskrok.cz E-MAIL: [email protected]

DDM D˚ um dˇ et´ı a ml´ adeˇ ze Hutn´ık 1495 698 01 Vesel´ı nad Moravou TELEFON: +420 518 323 724 WWW: http://www.ddmveseli.xf.cz E-MAIL: [email protected]

11


´ ˇ LEKA RI MUDr. L. Pazderkov´ a Za Poˇstou 112 698 01 Vesel´ı nad Moravou pediatr TELEFON: +420 518 324 435

MUDr. E. Fuskov´ a U Polikliniky 1289 698 01 Vesel´ı nad Moravou pediatr TELEFON: +420 518 396 136

MUDr. J. Mackov´ a U Polikliniky 1289 698 01 Vesel´ı nad Moravou pediatr TELEFON: +420 518 396 135

ˇ Mgr. D. Svehl´ ıkov´ a Hrnˇ c´ıˇrky 964 698 01 Vesel´ı nad Moravou psycholog TELEFON: +420 518 322 054

12

2 Co dˇ eti potˇrebuj´ı? Jak´ a maj´ı pr´ ava a jak´ e povinnosti? Kaˇzdé d´ıtˇe k tomu, aby se zdravˇe vyv´ıjelo, sycen´ı sv´ ych z´ akladn´ıch biologick´ ych, psychick´ ych, soci´ aln´ıch a citov´ ych potˇreb. Jejich naplˇ nov´ an´ı je pˇredmˇetem vztahu, péˇce, z´ ajmu a v´ ychovného p˚ usoben´ı rodiˇc˚ u.

Dˇ eti potˇrebuj´ı • pocit bezpeˇc´ı, ochrany a podpory • bezv´ yhradné pˇrijet´ı a l´ asku • laskavé a d˚ usledné veden´ı • reˇzim a ˇra´d • pˇrimˇeˇrené mnoˇzstv´ı a kvalitu podnˇet˚ u • z´ ajem a pozornost nejbliˇzˇs´ıch • prostor pro uˇcen´ı, hru i odpoˇcinek a humor • pˇrimˇeˇrenou u ´ roveˇ n z´ atˇeˇze, povinnost´ı a zodpovˇednosti • kladn´ y vztah k obˇema rodiˇc˚ um • vidˇet své rodiˇce ˇst’astné • navazovat, udrˇzovat a rozv´ıjet vztahy s vrstevn´ıky

Kdo m˚ uˇ ze pomoci? PPP

SPPS

´ ˇ LEKA RI

ˇU ´ ME

13

2 Co dˇeti potˇrebuj´ı? Jaká maj´ı práva a jaké povinnosti?

14

3 Co rodiˇ ce potˇrebuj´ı? Jak´ a maj´ı pr´ ava a jak´ e povinnosti? Rodiˇce maj´ı d˚ uleˇzitou a nezastupitelnou roli v ˇzivotˇe d´ıtˇete. K potˇreb´ am rodiˇc˚ u patˇr´ı zajiˇstˇen´ı bezpeˇc´ı pro jejich dˇeti a osobn´ı péˇce o nˇe, moˇznost pˇrimˇeˇreného kontaktu, z´ ajmu, respektu a u ´ cty ze strany dˇet´ı a pocit potˇrebnosti a nezastupitelnosti. Vlivem ˇzivotn´ıch okolnost´ı doch´ az´ı k vˇetˇs´ımu ˇci menˇs´ımu naplˇ nován´ı tˇechto potˇreb, od ˇcehoˇz se odv´ıj´ı i ˇzivotn´ı spokojenost rodiˇc˚ u. K jejich dalˇs´ım potˇreb´ am patˇr´ı: • b´ yt milován a milovat/m´ıt hodnotu • bezpeˇc´ı a jistota pro sebe a své dˇeti • b´ yt pro d´ıtˇe velc´ı“ – poskytnout d´ıtˇeti jistotu a spolehlivost ” • zajistit pˇr´ıznivé ˇzivotn´ı podm´ınky pro sebe a své dˇeti • b´ yt d´ıtˇetem pˇrij´ım´ an a respektován • m´ıt jistotu, ˇze jsou nabl´ızku lidé, kteˇr´ı by v pˇr´ıpadˇe nouze pomohli

K pr´ av˚ um rodiˇ c˚ u patˇr´ı • vytváˇret k d´ıtˇeti osobn´ı citov´ y vztah a poskytovat mu domov • pˇrimˇeˇren´ y prostor pro naplˇ nován´ı osobn´ıch potˇreb • v´ ychovnˇe p˚ usobit na d´ıtˇe a pˇrej´ımat zpoˇca´tku za nˇej a pozdˇeji v˚ uˇci nˇemu zodpovˇednost • zajiˇst’ovat a chránit soukrom´ı rodiny a rodinn´ ych vazeb • u ´ ctu ze strany dˇet´ı

15

3 Co rodiˇce potˇrebuj´ı? Jaká maj´ı práva a jaké povinnosti?

K povinnostem rodiˇ c˚ u patˇr´ı Vˇetˇsina práv a povinnost´ı vypl´ yvaj´ıc´ı z rodiˇcovské odpovˇednosti je obsaˇzena v z´ akonˇe o rodinˇe. Nˇekter´ a jsou vˇsak upravena také v z´ akonˇe o sociálnˇe– právn´ı ochranˇe dˇet´ı. Rodiˇc má právo poˇza´dat o pomoc pˇri v´ ykonu sv´ ych práv. Tato ˇza´dost je adresována pˇredevˇs´ım org´ an˚ um soci´ alnˇe–pr´ avn´ı ochrany dˇet´ı ´ a v tomto pˇr´ıpadˇe je rodiˇc povinen s tˇemito org´ MˇeU, any spolupracovat. K rodiˇcovsk´ ym povinnostem tedy patˇr´ı: • peˇcovat o d´ıtˇe a zajiˇst’ovat jeho potˇreby v z´ avislosti na jeho vˇeku a stupni v´ yvoje • plnit své povinnosti vypl´ yvaj´ıc´ı ze z´ akona • peˇcovat o d´ıtˇe pˇrimˇeˇrenˇe jeho vˇeku • zajistit ˇskoln´ı doch´ azku • zabezpeˇcit dohled nad nezletil´ ym d´ıtˇetem • zamezit d´ıtˇeti moˇznost vést nemravn´ y a zah´ alˇciv´ y ˇzivot • spolupracovat s institucemi a org´ any zab´ yvaj´ıc´ımi se péˇc´ı o d´ıtˇe V´ ychova k rodiˇcovstv´ı prob´ıhá zejména v p˚ uvodn´ı rodinˇe, kde se uˇc´ıme vzorc˚ um chován´ı od vlastn´ıch rodiˇc˚ u. M´ ate-li z´ ajem a vn´ım´ ate-li potˇrebu své rodiˇcovské dovednosti pos´ılit, lze nab´ıdnout pomoc poradensk´ ych zaˇr´ızen´ı.

Kdo m˚ uˇ ze pomoci? PPP

16

SPPS

´ ˇ LEKA RI

ˇU ´ ME

SPONDEA

4 Jak se projevuje neˇ z´ adouc´ı chov´ an´ı dˇ et´ı? Normy chov´ an´ı Kaˇzd´ a spoleˇcnost má sv´ a pravidla, své normy souˇzit´ı. Z´ akladn´ı normou fungován´ı spoleˇcnosti je starod´ avné u ´ slov´ı: Dˇelej jiným to, co chceˇs, aby oni ” ˇcinili tobˇe – a nedˇelej jim to, co nechceˇs, aby dˇelali oni tobˇe“. Tato pravidla se ˇrad´ı mezi tzv. pravidla vz´ ajemné sluˇsnosti, pravidla spoleˇcenské morálky a vedou k tomu, aby se lidem ˇzilo vz´ ajemnˇe dobˇre. Existuj´ı vˇsak normy, jejichˇz zakotven´ı v z´ akonˇe znamen´ a, ˇze nˇekteˇr´ı lidé se v´ yˇse uveden´ ym doporuˇcen´ım neˇr´ıd´ı a spoleˇcenské normy nerespektuj´ı. Jejich jednán´ı vede k naruˇsen´ı vlastn´ıho v´ yvoje nebo k pocitu ohroˇzen´ı jin´ ych lid´ı. V z´ akonˇe jsou pak uvedena práva, povinnosti, odpovˇednost, pˇr´ıpadnˇe sankce, které toto protispoleˇcenské jednán´ı omezuj´ı.

Obrázek 4.1: Normy chován´ı

17

4 Jak se projevuje neˇza´douc´ı chován´ı dˇet´ı?

Poruˇsov´ an´ı norem chov´ an´ı Poruˇsován´ı norem se projevuje problémov´ ym chován´ım. M˚ uˇze se jednat o neˇza´douc´ı chován´ı v˚ uˇci sobˇe, druh´ ym nebo vˇecem. Velmi ˇcasto se vˇsak stáv´ a, ˇze neˇza´douc´ı chován´ı postihuje jak jedince, tak jeho okol´ı.

Obrázek 4.2: Poruˇsován´ı norem chován´ı Tento minipr˚ uvodce chce nab´ıdnout struˇcné informace o tom, jak rozpoznat jednotlivé neˇza´douc´ı jevy, jak jim lze pˇredch´ azet, jak je lze ˇreˇsit a na koho je moˇzné se obr´ atit o pomoc.

Kdo m˚ uˇ ze pomoci? ˇ VP, SMP ˇ ´ M EU

18

PPP ˇ PO ME

SPPS ˇ P CR

znˇ e“ 5 Co dˇ elat, kdyˇ z se moje d´ıtˇ e nemoˇ ” chov´ a? O co se jedn´ a? Probl´ emov´ ym chov´ an´ım oznaˇcujeme takové chován´ı, které naruˇsuje obvyklé normy sluˇsnosti a chován´ı v dané spoleˇcnosti, negativnˇe ovlivˇ nuje mezilidské vztahy, pˇr´ıpadnˇe znev´ yhodˇ nuj´ı samotného jedince. Poruchy chov´ an´ı jsou charakterizovány opakuj´ıc´ım se a trval´ ym obrazem protispoleˇ censk´ eho chov´ an´ı s r˚ uzn´ ymi projevy hrubé agresivity, vandalismu a z´ avaˇzné poruˇsován´ı stanoven´ ych pravidel.

Podle ˇ ceho se to pozn´ a? U tˇechto dˇet´ı se projevuje neklid, nezdrˇzenlivost a impulzivita, upov´ıdanost, vˇsechno mus´ı zkusit, nesp´ı dlouho, hned po probuzen´ı jsou velmi aktivn´ı, nˇekdy naopak pomalé a podléhaj´ı denn´ımu snˇen´ı. Problémy se projev´ı zejména ve styku s kolektivem – jsou neobl´ıbené a odm´ıtané, ostatn´ı dˇeti je netoleruj´ı. ˇ Casto usiluj´ı o kontakt s vrstevn´ıky nevhodn´ ym zp˚ usobem a posléze se ocitaj´ı jeˇstˇe ve vˇetˇs´ı izolaci. Ve ˇskole se nezapojuj´ı obvykl´ ym zp˚ usobem, ale na ˇ ı jim pot´ıˇze soustˇredit se na práci pˇr´ıpadnˇe nˇekolik´ atou adresnou v´ yzvu. Cin´ od n´ı odb´ıhaj´ı, málokdy ji dokonˇc´ı. Zlob´ı, niˇc´ı (ˇcasto i svou práci), vyruˇsuj´ı, pob´ıhaj´ı bezc´ılnˇe z m´ısta na m´ısto, vynakl´ adaj´ı ne´ umˇerné u ´ sil´ı k soustˇredˇen´ı, vn´ımaj´ı ˇcasto vˇse a bez v´ ybˇeru a vypad´ a to, ˇze se nesoustˇred´ı. Sv´ ym nekoordinovan´ ym chován´ım mohou ohroˇzovat ostatn´ı. Pˇri z´ avaˇznˇejˇs´ıch formách problémového chován´ı se jedná napˇr. o nadmˇerné rvaˇcky nebo tyranizován´ı slabˇs´ıch, krutost k jin´ ym lidem nebo zv´ıˇrat˚ um, z´ avaˇzné niˇcen´ı majetku, zakl´ ad´ an´ı ohnˇe, kr´ adeˇze, opakované lhan´ı, chozen´ı za ˇskolu a u ´ tˇeky z domova, mimoˇra´dnˇe ˇcasté a intenzivn´ı v´ ybuchy zlosti, vzdorovité provokativn´ı chován´ı a trval´ a siln´ a neposluˇsnost.

19

5 Co dˇelat, kdyˇz se moje d´ıtˇe nemoˇznˇe“ chová? ”

Co udˇ el´ a ˇskola? Problémové chován´ı ˇza´k˚ u ˇreˇs´ı ˇskola v nˇekolika u ´ rovn´ıch. Vyrozum´ı rodiˇce o problémov´ ych projevech d´ıtˇete, spoleˇcnˇe zhodnot´ı moˇznosti n´ apravy a dostupn´ a opatˇren´ı, pˇr´ıp. doporuˇc´ı n´ avˇstˇevu pedagogicko–psychologické poradny. V pˇr´ıpadˇe pˇr´ıtomnosti specifické poruchy chován´ı postupuje dle doporuˇcen´ı psychologa – speci´ aln´ı pˇr´ıstup, individu´ aln´ı organizace ˇcasu a prostˇred´ı, d˚ uslednost a pˇredv´ıdatelnost ve v´ ychovˇe (denn´ı reˇzim a ˇra´d). U problémového chován´ı a nek´ azni uˇz´ıv´ a jak preventivn´ı tak v´ ychovná opatˇren´ı, kter´ a jsou na z´ akladˇe ˇskoln´ıho ˇra´du udˇelována podle z´ avaˇznosti nevhodn´ ych projev˚ u ˇza´k˚ u. Jedn´ a se o napomenut´ı ˇci d˚ utkou tˇr´ıdn´ıho uˇcitele, d˚ utku ˇreditele ˇskoly, sn´ıˇzen´ y stupeˇ n z chován´ı. V pˇr´ıpadˇe, ˇze rodiˇce nespolupracuj´ı a nevhodné chován´ı d´ıtˇete pokraˇcuje, pˇred´ a informaci oddˇelen´ı sociálnˇe právn´ı ochrany dˇet´ı, které jedná s rodiˇci podle platn´ ych z´ akon˚ u v rozsahu jejich rodiˇcovsk´ ych povinnost´ı a práv.

Co mohou nebo mus´ı udˇ elat rodiˇ ce? Povinnost´ı rodiˇc˚ u je péˇce o d´ıtˇe spojen´ a s laskavou a d˚ uslednou v´ ychovou. Tzn. ˇze d´ıtˇe potˇrebuje jasnˇe stanoven´ a, dodrˇzovan´ a a kontrolovan´ a pravidla, kter´ a mu umoˇzn´ı zaˇradit se do spoleˇcnosti a vedou k sebek´ azni. Potˇrebuje také ocenˇen´ı, povzbuzen´ı, projevy l´ asky a pˇrijet´ı, z´ ajmu, pˇrimˇeˇrenou péˇci a pozornost. V pˇr´ıpadˇe v´ ychovn´ ych nesn´ az´ı mohou rodiˇce vyhledat sluˇzby jak ˇskoln´ıho poradenského pracoviˇstˇe (pracovn´ık˚ u), tak odborn´ ych instituc´ı a odborn´ık˚ u.

Kdo m˚ uˇ ze pomoci? VP

20

ˇU ´ ME

PPP

SPPS

6 Co dˇ elat, kdyˇ z m´ a moje d´ıtˇ e nevhodn´ e kamar´ ady? O co se jedn´ a? Z´ avadnou partou se rozum´ı taková skupina zejména vrstevn´ık˚ u, kter´ a negativnˇe ovlivˇ nuje soci´ aln´ı v´ yvoj d´ıtˇete a jej´ıˇz ˇcinnost naruˇsuje spoleˇcenské normy, pˇr´ıpadnˇe protispoleˇcenské chován´ı skupiny vykazuje zn´ amky trestné ˇcinnosti.

Podle ˇ ceho se to pozn´ a? D´ıtˇe, které se dostalo do z´ avadné party, velmi ˇcasto n´ apadnˇe zmˇen´ı styl oblék´ an´ı, vystupován´ı, komunikaci s dospˇel´ ymi i vrstevn´ıky – celkovˇe ˇzivotn´ı styl a hodnoty. Projev´ı se to i u ´ porn´ ym doˇzadován´ım vˇetˇs´ı volnosti a svobody, zanech´ an´ım smysluplné ˇcinnosti (sport, krouˇzky, . . .) a d´ıtˇe tráv´ı ˇcas pˇreváˇznˇe s touto partou. K dalˇs´ım projev˚ um patˇr´ı odm´ıtán´ı v´ ychovného veden´ı, nerespektován´ı obvykl´ ych norem chován´ı. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech doch´ az´ı k experimentován´ı s n´ avykov´ ymi l´ atkami, sebepoˇskozován´ı, vandalismu (nejˇcastˇeji sprejerstv´ı), k menˇs´ım ˇci vˇetˇs´ım kr´ adeˇz´ım (nejˇcastˇeji doma), k ˇsikanován´ı, z´ aˇskoláctv´ı nˇekdy aˇz k trestné ˇcinnosti loupeˇzn´ ych pˇrepaden´ı. Nejˇcastˇejˇs´ım d˚ uvodem vzniku z´ avadn´ ych part je nuda, zvˇedavost, vzdor - nˇekdy nenaplnˇené ˇ ˇ Í?). potˇreby (viz kapitola CO DETI POTREBUJ

Co udˇ el´ a ˇskola? Vyskytuje-li se z´ avadná parta na p˚ udˇe ˇskoly, je ˇskola povinna tento jev ˇreˇsit. Sleduje projevy chován´ı, provád´ı ˇsetˇren´ı, které identifikuje jak zp˚ usoby fungován´ı takové party, tak jej´ı ˇcinnost i samotné ˇcleny. C´ılem je takové projevy na p˚ udˇe ˇskoly zastavit. Pokud je ˇcinnost ˇza´k˚ u v rozporu se ˇskoln´ım ˇra´dem, postupuje podle stanoven´ ych kázeˇ nsk´ ych opatˇren´ı. Jedn´ a-li se o ˇza´ky jednotlivce zapojen´ ych do tzv. s´ıdliˇstn´ıch part, spolupracuje s dalˇs´ımi subjekty. V pˇr´ıpadˇe z´ avadné ˇcinnosti mimo vyuˇcován´ı a mimo prostor ˇskoly se touto pro´ mˇestská ˇci st´ blematikou zab´ yv´ a SPOD MˇeU, atn´ı policie.

21

6 Co dˇelat, kdyˇz má moje d´ıtˇe nevhodné kamar´ ady?

Co mohou nebo mus´ı udˇ elat rodiˇ ce? Z´ akladn´ım pˇredpokladem v´ ychovného veden´ı, které sniˇzuje pˇritaˇzlivost“ z´ a” vadn´ ych part je z´ ajem rodiˇce, respektuj´ıc´ı a podnˇetné v´ ychovné p˚ usoben´ı. Z´ akladn´ım pil´ıˇrem vztahu rodiˇc – d´ıtˇe je pocit pˇrijet´ı, respektuj´ıc´ı komunikace, kdy d´ıtˇe vn´ım´ a z´ ajem rodiˇce o pˇrimˇeˇren´ y a vyv´ aˇzen´ y prostor k vlastn´ı tvoˇrivosti propojen´ y s povinnostmi a kázn´ı. Rodiˇce tedy mohou pˇrispˇet k tomu, aby d´ıtˇe vyuˇz´ıvalo sv˚ uj voln´ y ˇcas pˇrimˇeˇrenˇe vˇeku, schopnostem a moˇznostem. Pˇrispˇej´ı t´ım, ˇze o ˇcinnost svého d´ıtˇete projevuj´ı z´ ajem a u ´ˇcastn´ı se nˇekter´ ych jeho aktivit. V pˇr´ıpadˇe v´ yskytu ojedinˇel´ ych neˇza´douc´ıch projev˚ u chován´ı s d´ıtˇetem hledaj´ı pˇr´ıˇciny, spouˇstˇeˇce a pˇredstav´ı moˇznosti zmˇeny. S d´ıtˇetem mluv´ı srozumitelnˇe, se z´ ajmem, respektem a potˇrebou vyznat se ve svém d´ıtˇeti. N´ asiln´ ym vyˇzadován´ım posluˇsnosti, vyˇc´ıt´ an´ım ˇci v´ yhr˚ uˇzkami rodiˇce ˇcasto nevˇedomky pˇrispˇej´ı k tomu, ˇze se d´ıtˇe k z´ avadné partˇe pˇrimkne jeˇstˇe v´ yraznˇeji, protoˇze ta mu poskytuje pˇrijet´ı a podporu. Z´ avadná parta ˇcasto ovlivˇ nuje d´ıtˇe v kritickém obdob´ı v´ yvoje, a proto je velmi ˇza´douc´ı vyhledat pomoc odborn´ık˚ u – jak jednat s d´ıtˇetem, jak ˇreˇsit nevhodné projevy, jak komunikovat.


22

ˇU ´ ME

PPP

SPPS

ˇ PO ME

ˇ P CR

DDM

7 Co dˇ elat, kdyˇ z moje d´ıtˇ e chod´ı za ˇskolu? O co se jedn´ a? ˇ ak se z vlastn´ı v˚ Z´ aˇskoláctv´ı je u ´ myslné zameˇsk´ av´ an´ı ˇskoln´ıho vyuˇcován´ı. Z´ ule, bez vˇedom´ı rodiˇc˚ u vyh´ yb´ a pobytu ve ˇskole. Jedn´ a se vlastnˇe o formu u ´ tˇeku ˇza´ka ze ˇskoly. Z´ aˇskol´ actv´ı má dvˇe z´ akladn´ı formy. Je bud’ impulsivn´ı (d´ıtˇe pˇredem nepl´ anuje, ˇze nep˚ ujde do ˇskoly), nebo je u ´ˇcelové a plánované (ˇza´k pˇredem plánuje odchod ze ˇskoly pod r˚ uzn´ ymi z´ aminkami).

Podle ˇ ceho se to pozn´ a? D´ıtˇe ˇcasto hled´ a z´ aminky v tzv. tolerovaném z´ aˇskoláctv´ı– u ´ niku do nemoci. ˇ Casto si vym´ yˇsl´ı, lˇze a uh´ yb´ a ˇskoln´ı z´ atˇeˇzi – povinnostem. Simuluje odchod do ˇskoly a pak do ˇskoly nejde nebo hled´ a d˚ uvody, proˇc z vyuˇcován´ı odej´ıt dˇr´ıv. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech se m˚ uˇze jednat o d˚ usledek nedostateˇcnˇe zaˇzitého reˇzimu dne (pozdn´ı pˇr´ıchody, rann´ı loud´ an´ı, . . .). K z´ aˇskoláctv´ı m˚ uˇze doch´ azet i z toho d˚ uvodu, ˇze ˇza´k je ve tˇr´ıdˇe neobl´ıben´ y, izolovan´ y, po dlouhodobé nemoci, poniˇzovan´ y, ˇsikanovan´ y, má ˇspatné ˇskoln´ı v´ ysledky, boj´ı se ne´ uspˇechu, p´ısemek, zkouˇsen´ı, mluven´ı pˇred tabul´ı nebo m˚ uˇze m´ıt strach z nˇekter´ ych lid´ı. Negativn´ı vliv na ˇskoln´ı doch´ azku m˚ uˇze m´ıt i z´ avadná parta“, experimen” tován´ı s drogami, pˇr´ıpadnˇe prost´ y vzdor proti normám.

Co udˇ el´ a ˇskola? 1. Neomluvenou nepˇr´ıtomnost do souˇctu 10 vyuˇ covac´ıch hodin ˇreˇs´ı se z´ akonn´ ym z´ astupcem ˇza´ka tˇr´ıdn´ı uˇcitel formou pohovoru, na kter´ y je z´ akonn´ y z´ astupce pozv´ an doporuˇcen´ ym dopisem. Projedná d˚ uvod nepˇr´ıtomnosti ˇza´ka a zp˚ usob omlouv´ an´ı jeho nepˇr´ıtomnosti a upozorn´ı na povinnost stanovenou z´ akonem. Sezn´ am´ı z´ akonného z´ astupce s moˇzn´ ymi d˚ usledky v pˇr´ıpadˇe n´ ar˚ ustu neomluvené nepˇr´ıtomnosti. Provede z´ apis z pohovoru, do nˇehoˇz uvede zp˚ usob n´ apravy dohodnut´ y se z´ akonn´ ym z´ astupcem. Bˇehem obdob´ı, kdy ˇskola vyhodnocuje neomluvenou nepˇr´ıtomnost, m˚ uˇze ˇreditel ˇskoly v z´ ajmu zjiˇstˇen´ı pravé pˇr´ıˇciny

23

7 Co dˇelat, kdyˇz moje d´ıtˇe chod´ı za ˇskolu? z´ aˇskoláctv´ı ˇza´ka a jej´ıho odstranˇen´ı poˇza´dat o spolupráci odborn´ıky z oblasti pedagogicko–psychologického poradenstv´ı, popˇr. org´ any sociálnˇe– právn´ı ochrany dˇet´ı. 2. Pˇri poˇctu neomluven´ ych hodin nad 10 hodin svoláv´ a ˇreditel ˇskoly ˇskoln´ı v´ ychovnou komisi, které se dle z´ avaˇznosti a charakteru nepˇr´ıtomnosti ˇza´ka u ´ˇcastn´ı: ˇreditel ˇskoly, z´ akonn´ y z´ astupce, tˇr´ıdn´ı uˇcitel, v´ ychovn´ y poradce, z´ astupce org´ anu soci´ alnˇe–pr´ avn´ı ochrany dˇet´ı, ˇskoln´ı metodik prevence, popˇr. dalˇs´ı odborn´ıci a z´ astupce rady ˇskoly, pokud byla zˇr´ızena. 3. V pˇr´ıpadˇe, ˇze neomluven´ a nepˇr´ıtomnost ˇza´ka pˇres´ ahne 25 hodin, ˇreditel ˇskoly zaˇsle bezodkladnˇe ozn´ amen´ı o pokraˇ cuj´ıc´ım z´ aˇ skol´ actv´ı s n´ aleˇ zitou dokumentac´ı pˇ r´ısluˇ sn´ emu org´ anu soci´ alnˇ e–pr´ avn´ı ochrany dˇ et´ı nebo povˇeˇrenému obecn´ımu u ´ˇradu. Tato ohlaˇ sovac´ı povinnost vych´ az´ı z platné právn´ı u ´ pravy. V pˇr´ıpadˇe opakovaného z´ aˇskoláctv´ı v pr˚ ubˇehu ˇskoln´ıho roku, pokud jiˇz byli z´ akonn´ı z´ astupci pravomocn´ ym rozhodnut´ım spr´ avn´ıho org´ anu postiˇzeni pro pˇ restupek podle ustanoven´ı z´ akona, je tˇreba postoupit v poˇrad´ı jiˇz druh´ e hl´ aˇ sen´ı o zaˇ nedb´ an´ı ˇ skoln´ı doch´ azky Policii CR, kde bude pˇr´ıpad ˇreˇsen jako trestn´ı ozn´ amen´ı pro podezˇ ren´ı sp´ ach´ an´ı trestn´ eho ˇ cinu ohroˇ zen´ı mravn´ı v´ ychovy ml´ adeˇ ze. Kopie hláˇsen´ı o zanedbán´ı ˇskoln´ı doch´ azky bude zasl´ ana povˇeˇrenému obecn´ımu u ´ˇradu.

Co mohou nebo mus´ı udˇ elat rodiˇ ce? Zajiˇstˇen´ı doch´ azky d´ıtˇete do ˇskoly je povinnost´ı rodiˇc˚ u (zákonn´ ych z´ astupc˚ u) dle z´ akona 359/1999 Sb. o soci´ alnˇe–pr´ avn´ı ochranˇe dˇet´ı § 6. Objev´ı-li rodiˇce u svého d´ıtˇete pˇr´ıznaky tohoto jevu, je velmi ˇza´douc´ı spojit se neprodlenˇ e se ˇ skolou (tˇ r´ıdn´ı uˇ citel), kter´ a má povinnost nepˇr´ıtomnost ˇza´k˚ u evidovat. Nˇekdy se stáv´ a, ˇze d´ıtˇe omluvenky falˇsuje, jindy zase ovlivn´ı rodiˇce, aby jeho absenci omlouvali. V tˇechto pˇr´ıpadech je velmi ˇza´douc´ı upozornit d´ıtˇ e i rodiˇ ce na pˇ r´ıpadnˇ e d˚ usledky tohoto podvodu a rozhodnˇ e se nepod´ılet na tolerov´ an´ı absence. Z´ aroveˇ n je vˇsak potˇreba zjistit, z jak´ ych d˚ uvod˚ u d´ıtˇ e do ˇ skoly odm´ıt´ a chodit a tyto pˇ r´ıˇ ciny ˇ reˇ sit vˇ cas a pˇ r´ıpadnˇ e ve spolupr´ aci s odborn´ıky.

24

Praktick´ a opatˇren´ı 1. Stanoven´ı reˇzimu dne a d˚ usledn´ a kontrola jeho dodrˇzován´ı, vˇcetnˇe odmˇen a sankc´ı. 2. Zajiˇstˇen´ı doprovodu d´ıtˇete do ˇskoly. Zejména u ˇza´k˚ u 2. stupnˇe se jedná o velmi nepopul´ arn´ı“ opatˇren´ı. ” 3. Stanoven´ı jasn´ ych podm´ınek pro moˇznou absenci – nemoc potvrzen´ a lékaˇrem, pˇredˇcasn´ y odchod ze ˇskoly pouze po telefonickém ovˇeˇren´ı d˚ uvodu u rodiˇc˚ u. 4. Dohoda se ˇskolou o informován´ı o nepˇr´ıtomnosti d´ıtˇete ve vyuˇcován´ı a zp˚ usobu omlouv´ an´ı nepˇr´ıtomnosti d´ıtˇete. 5. V pˇr´ıpadˇe zjiˇstˇen´ı d˚ uvod˚ u z´ aˇskol´ actv´ı spolupracovat v r´ amci jejich ˇsetˇren´ı a vyˇreˇsen´ı (ˇsikana, vztahy ve tˇr´ıdˇe, strach, parta, . . .). 6. Stanovit pˇresn´ y ˇcasov´ yu ´ sek, po kter´ y bude monitorována u ´ˇcast d´ıtˇete ve vyuˇcován´ı po zaveden´ı v´ yˇse uveden´ ych opatˇren´ı– poté efekt opatˇren´ı zhodnotit a stanovit dalˇs´ı etapu a podm´ınky naplˇ nován´ı opatˇren´ı. ´ s poradensk´ 7. Spolupracovat s org´ anem soci´ alnˇe–pr´ avn´ı ochrany (MˇeU), ymi institucemi v z´ ajmu nastaven´ı ˇza´douc´ıch norem chován´ı d´ıtˇete, pˇr´ıp. podpora rodiny. ´ m´ Org´ an soci´ alnˇ e–pr´ avn´ı ochrany dˇ et´ı (OSPOD Mˇ eU) a ze z´ akona povinnost zab´ yvat se dˇ etmi, u kter´ ych jsou patrn´ e projevy neˇ z´ adouc´ıch soci´ aln´ıch jev˚ u, vˇ cetnˇ e z´ aˇ skol´ actv´ı. Spoleˇ cnˇ e s rodiˇ ci se hledaj´ı ˇ reˇ sen´ı nepˇ r´ızniv´ eho chov´ an´ı a usiluje se o n´ apravu dostupn´ ymi prostˇ redky - domluvou, dohledem, omezen´ım kontaktu s neˇ z´ adouc´ım prostˇ red´ım a osobami. V pˇ r´ıpadˇ e pokraˇ cuj´ıc´ıho nevhodn´ eho chov´ an´ı navrhne ambulantn´ı nebo pobytovou speci´ aln´ı p´ eˇ ci ve stˇ redisku v´ ychovn´ e p´ eˇ ce (SVP), pˇ r´ıpadnˇ e navrhne u ´ stavn´ı v´ ychovu.


ˇU ´ ME

PPP

SPPS

ˇ PO ME

ˇ P CR

25

7 Co dˇelat, kdyˇz moje d´ıtˇe chod´ı za ˇskolu?

26

8 Co dˇ elat, kdyˇ z je moje d´ıtˇ e ˇsikanov´ ano nebo ˇsikanuje? O co se jedn´ a? ˇ Sikanov´ an´ı je jakékoliv chován´ı, jehoˇz z´ amˇerem je pon´ıˇzit, zesmˇeˇsnit ˇci ubl´ıˇzit jedinci, ohrozit nebo zastraˇsovat jiného ˇza´ka, pˇr´ıpadnˇe skupinu ˇza´k˚ u. Je to c´ılené a obvykle opakované uˇzit´ı n´ asil´ı (psychického nebo fyzického) jedincem nebo skupinou v˚ uˇci jedinci ˇci skupinˇe ˇza´k˚ u, kteˇr´ı se neum´ı nebo z nejr˚ uznˇejˇs´ıch d˚ uvod˚ u nemohou bránit. Znamen´ a to, ˇze d´ıtˇeti nˇekdo, komu se nem˚ uˇze ubránit, dˇelá, co je mu nepˇr´ıjemné, co ho poniˇzuje, nebo to prostˇe bol´ı – strk´ a do nˇej, nadáv´ a mu, schováv´ a mu vˇeci, bije ho. Ale m˚ uˇze mu znepˇr´ıjemˇ novat ˇzivot i jinak, pomlouv´ a ho, intrikuje proti nˇemu, navád´ı spoluˇza´ky, aby s n´ım nemluvili a nevˇs´ımali si ho, nebo k tomuto jednán´ı vyuˇz´ıv´ a modern´ı technologie (mobil, internet, . . .).

Podle ˇ ceho se to pozn´ a? Rozd´ıl mezi ˇsk´ adlen´ım a ˇsikanov´ an´ım ˇ adlen´ı mezi dˇetmi je obvykl´ Sk´ y jev. Jedn´ a se ˇcasto o projevy pˇra´telstv´ı, dˇetské bezstarostnosti, legrace, hry a humoru. Pˇ ri ˇ sk´ adlen´ı se oˇcek´ av´ a, ˇze to bude legrace pro obˇ e strany. Ale kdyˇz je patrné, ˇze ten druh´ y to jako legraci nebere, ˇze je zranˇen´ y, pak inici´ ator ˇsk´ adlen´ı pocit’uje l´ıtost, omluv´ı se mu a v ˇcinnosti d´ al nepokraˇcuje. U ˇ sikany je to obr´ acenˇe. Agresor chce druh´ emu ubl´ıˇ zit, chce ho ranit. A m´ a z toho radost. Nejenom, ˇ ze se mu neomluv´ı, ale sv´ e chov´ an´ı opakuje. A vˇ etˇ sinou n´ asil´ı stupˇ nuje.

Nepˇr´ım´ e znaky ˇsikanov´ an´ı • ˇza´k se boj´ı v hodin´ ach veˇrejného projevu – odpov´ıdat na otázky, je nejist´ y, ustraˇsen´ y, radˇeji ˇrekne nev´ım“, ob´ av´ a se j´ıt k tabuli. ” • pˇri rozdˇelen´ı do skupin z˚ ustane posledn´ı nebo radˇeji chce b´ yt s´ am.

27

8 Co dˇelat, kdyˇz je moje d´ıtˇe ˇsikanováno nebo ˇsikanuje? • odm´ıtá u ´ˇcastnit se hodin tˇelesné v´ ychovy – ˇsatnˇe, sprchován´ı po TV. Pˇri t´ ymov´ ych sportech b´ yv´ a jedinec volen do muˇzstva mezi posledn´ımi. • u ˇza´ka se ˇskoln´ı prospˇech nˇekdy n´ ahle a nevysvˇetlitelnˇe zhorˇsuje. • kdyˇz je ˇza´k uˇcitelem napom´ınán, tˇr´ıda na to reaguje pozitivnˇe a usiluje o jeho vˇetˇs´ı potrestán´ı. • ˇza´kovi ˇcasto chyb´ı pom˚ ucky nebo má ˇcasto rozh´ azené nebo poniˇcené vˇeci, napˇr. seˇsity, uˇcebnice, obleˇcen´ı. • odm´ıtá vysvˇetlit poˇskozen´ı a ztr´ aty vˇec´ı nebo pouˇz´ıv´ a nepravdˇepodobné v´ ymluvy. • ˇza´k se stran´ı spoluˇza´k˚ u, je zakˇriknut´ y, b´ yv´ a ˇcasto tˇr´ıdou zesmˇeˇsn ˇ ován, p˚ usob´ı smutnˇe, neˇst’astnˇe, st´ısnˇenˇe, m´ıv´ a bl´ızko k pláˇci. • stáv´ a se uzavˇren´ ym, roztrˇzit´ ym, zasnˇen´ ym, neklidn´ ym, zv´ yˇsenˇe aˇz paranoidnˇe ostraˇzit´ ym. • u ˇza´ka projevuje se objektivn´ı zhorˇsen´ı zdravotn´ıho stavu, tˇres rukou, tiky, n´ ahlé rann´ı nevolnosti. • objevuje zv´ yˇsen´ a absence, ˇza´k zaˇc´ıná vyhled´ avat d˚ uvody pro ne´ uˇcast ve ˇskole, m˚ uˇze doj´ıt i k z´ aˇskol´ actv´ı. • má-li ˇza´k – obˇet’ sluˇzbu, tak ho kritizuj´ı, schovávaj´ı tˇr´ıdn´ı knihu, z´ amˇernˇe ztˇeˇzuj´ı proveden´ı povinnost´ı. • v pˇrestávky se ˇza´k vyh´ yb´ a WC, naopak ˇcasto si vyˇza´d´ a uvolnˇen´ı na WC z vyuˇcovac´ı hodiny (kdy má jistotu, ˇze agresor je pod dohledem uˇcitele). • o pˇrestávkách ˇza´k vyhled´ av´ a bl´ızkost uˇcitel˚ u, nen´ı s´ am ve tˇr´ıdˇe, ˇcek´ a pˇred dveˇrmi a vch´ az´ı s uˇcitelem, n´ apadnˇe ˇcasto se stará o vyzvednut´ı a vr´ acen´ı pom˚ ucek do kabinetu. • ˇza´k je o pˇrestávk´ ach ˇcasto osamocen´ y, ostatn´ı o nˇej nejev´ı z´ ajem, nem´ a kamar´ ady nebo se naopak pravidelnˇe okolo nˇej vytvoˇr´ı okruh stále stejn´ ych ˇza´k˚ u – je vˇsak patrné, ˇze tato spoleˇcnost je pro nˇej nepˇr´ıjemná, nˇekdy se snaˇz´ı uniknout (a nen´ı mu to umoˇznˇeno). • nechod´ı spoleˇcnˇe se tˇr´ıdou, nikdo s n´ım nechce j´ıt ve dvojici, jde na konci vˇetˇsinou s´ am (nebo ho pˇrinut´ı“ j´ıt s nˇek´ ym nepˇrijateln´ ym“). ” ” • vyh´ ybá se ˇsatn´ am – radˇeji unese pozn´ amku za nepˇrezouván´ı.

28

• mˇen´ı svoji pravidelnou cestu do ˇskoly a ze ˇskoly. • m´ıv´ a odˇreniny, modˇriny, ˇskr´ abance nebo ˇrezné r´ any, které nedovede uspokojivˇe vysvˇetlit. • nem´ıv´ a“ svaˇciny, odm´ıt´ a chodit na obˇedy. ” • ve ˇskoln´ı j´ıdelnˇe je ne´ umˇernˇe dlouho – pˇredb´ıhaj´ı ho, pos´ılaj´ı na konec ˇrady, svaluj´ı na nˇej vinu za nek´ azeˇ n, odm´ıtaj´ı ho pustit ke stolu.

Pˇr´ım´ e znaky ˇsikanov´ an´ı • posmˇeˇsné pozn´ amky na adresu ˇza´ka, pokoˇruj´ıc´ı pˇrezd´ıvka, nadávky, poniˇzov´ an´ı, hrubé ˇzerty na jeho u ´ˇcet. Rozhoduj´ıc´ım kritériem je, do jaké m´ıry je dan´ y ˇza´k konkrétn´ı pˇrezd´ıvkou nebo legrac´ı“ zraniteln´ y. ” • kritika ˇza´ka, v´ ytky na jeho adresu, zejména pron´ aˇsené nepˇra´telsk´ ym aˇz nenávistn´ ym, nebo pohrdav´ ym t´ onem. • n´ atlak na ˇza´ka, aby d´ aval vˇecné nebo penˇeˇzn´ı dary ˇsikanuj´ıc´ımu nebo za nˇej platil. • pˇr´ıkazy, které ˇza´k dost´ av´ a od jin´ ych spoluˇza´k˚ u, zejména pron´ aˇsené panovaˇcn´ ym t´ onem, a skuteˇcnost, ˇze se jim podˇrizuje • n´ atlak na ˇza´ka k vykon´ av´ an´ı nemor´ aln´ıch aˇz trestn´ ych ˇcin˚ u ˇci k spoluu ´ˇcasti na nich. • honˇen´ı, strk´ an´ı, ˇst’ouch´ an´ı, r´ any, kop´ an´ı, které tˇreba nejsou zvláˇst’ silné, ’ ale je n´ apadné, ˇze je obˇet neoplác´ı. • rvaˇcky, v nichˇz jeden z u ´ˇcastn´ık˚ u je zˇretelnˇe slabˇs´ı a snaˇz´ı se uniknout.

Varovn´ e sign´ aly psychick´ e formy ˇsikany • ˇcasto neoˇcek´ avan´ y v´ yskyt a stupˇ nov´ an´ı agrese (obrann´ e) • pˇ resun agresivn´ıch u ´ tok˚ u na sebe, zv´ıˇrata nebo druhé lidi • r˚ uzn´ e formy u ´ niku – nemoc, z´ aˇskol´ actv´ı, denn´ı snˇen´ı, ˇsaˇskov´ an´ı“, za” vdˇeˇcov´ an´ı, n´ ahodné a impulsivn´ı intimn´ı vztahy • zv´ yˇsen´ a aˇz pˇrehnan´ a koketérie“ (u d´ıvek – vyz´ yvavé obleˇcen´ı, snaha ” o pˇrizp˚ usoben´ı, zd˚ urazˇ nován´ı ˇzenskosti ˇci naopak potlaˇcován´ı jakéhokoliv projevu ˇzenstv´ı)

29

8 Co dˇelat, kdyˇz je moje d´ıtˇe ˇsikanováno nebo ˇsikanuje? • rezignace aˇ z zhroucen´ı, sebevraˇ zedn´ e tendence ˇ KYBERSIKANA (virtu´ aln´ı ˇ sikana) – nov´ y speci´ aln´ı druh ˇsikany vyuˇz´ıvaj´ıc´ı moˇznost´ı, které poskytuj´ı modern´ı komunikaˇcn´ı technologie - mobil, poˇc´ıtaˇc, internet. Mezi nejobvyklejˇs´ı projevy patˇr´ı zas´ıl´ an´ı obtˇeˇzuj´ıc´ıch, uráˇzej´ıc´ıch ˇci v´ yhruˇzn´ ych e-mail˚ u a SMS, vytváˇren´ı str´ anek a blog˚ u s dokumenty poniˇzuj´ıc´ımi obˇet (foto, video, texty).

Co udˇ el´ a ˇskola? Pˇri podnˇetu zaháj´ı ˇskola ˇsetˇren´ı dle stanoven´ ych z´ asad (je zak´ azáno, aby si to obˇet’ vyˇr´ıkala“ s agresorem, pˇred spoluˇza´ky). Pro ˇsetˇren´ı ˇsikany je stano” ven postup, kter´ y chrán´ı obˇet’, zdroje informac´ı a pracuje se vˇsemi aktéry – agresory, obˇet´ı a mlˇc´ıc´ı vˇetˇsinou“ – nezapojen´ ymi (svou toleranc´ı nebo stra” ˇ chem dovolili rozvoj neˇza´douc´ıho chován´ı). Skola se vˇenuje problematice ˇsikanov´ an´ı v preventivn´ıch programech a pˇri zjiˇstˇen´ı ˇci z´ıskán´ı podnˇet˚ u se vˇenuje ˇreˇsen´ı problému. C´ılem je zastaven´ı ˇsikany a obnoven´ı bezpeˇcného prostˇred´ı tˇr´ıdy, resp. ˇskoly.

Opatˇren´ı Kromˇe toho, ˇze je potˇreba pracovat s celou tˇr´ıdou na zlepˇsen´ı vz´ ajemn´ ych vztah˚ u a zastaven´ı ˇsikanován´ı, ˇskoln´ı ˇra´d obsahuje v´ ychovná opatˇren´ı smˇeˇruj´ıc´ı k potrestán´ı neˇza´douc´ıho chován´ı. 1. Pro potrestán´ı agresor˚ u lze uˇz´ıt n´ asleduj´ıc´ı bˇeˇzn´ a v´ ychovná opatˇren´ı: • • • •

Napomenut´ı a d˚ utka tˇr´ıdn´ıho uˇcitele, d˚ utka ˇreditele Sn´ıˇzen´ı zn´ amky z chován´ı. Pˇreveden´ı do jiné tˇr´ıdy, pracovn´ı ˇci v´ ychovné skupiny. Doporuˇcen´ı rodiˇc˚ um obˇet´ı i agresor˚ u n´ avˇstˇevy v ambulantn´ım oddˇelen´ı stˇrediska v´ ychovné péˇce pro dˇeti a ml´ adeˇz (d´ ale SVP) nebo v nest´ atn´ıch organizac´ıch maj´ıc´ıch obdobnou n´ aplˇ n ˇcinnosti jako SVP.

2. V mimoˇra´dn´ ych pˇr´ıpadech se uˇzij´ı dalˇs´ı opatˇren´ı: • Doporuˇcen´ı rodiˇc˚ um na dobrovolné um´ıstˇen´ı d´ıtˇete do pobytového oddˇelen´ı SVP, pˇr´ıpadnˇe doporuˇcen´ı realizovat dobrovoln´ y diagnostick´ y pobyt ˇza´ka v m´ıstnˇe pˇr´ısluˇsném diagnostickém u ´ stavu.

30

• Pod´ an´ı n´ avrhu org´ anu soci´ alnˇe právn´ı ochrany d´ıtˇete k zahájen´ı ˇr´ızen´ı o naˇr´ızen´ı pˇredbˇeˇzného opatˇren´ı ˇci u ´stavn´ı v´ ychovy s n´ asledn´ ym um´ıstˇen´ım v diagnostickém u ´ stavu. • Vyrozumˇen´ı policejn´ıho org´ anu, doˇslo-li k z´ avaˇznˇejˇs´ımu pˇr´ıpadu ˇsikanován´ı. 3. Obˇeti ˇsikanován´ı se doporuˇcuje nab´ıdnout psychoterapeutickou péˇci PPP nebo jiného poradenského pracoviˇstˇe. 4. Pˇri podezˇren´ı, ˇze ˇsikanován´ı naplnilo skutkovou podstatu pˇrestupku nebo trestného ˇcinu, je ˇreditel ˇskoly nebo ˇskolského zaˇr´ızen´ı povinen ˇ oznámit tuto skuteˇcnost Policii CR. ˇ 5. Skoly a ˇskolsk´ a zaˇr´ızen´ı jsou povinny bez zbyteˇcného odkladu oznámit org´ anu sociálnˇe právn´ı ochrany skuteˇcnosti, které ohroˇzuj´ı ˇza´ka (svˇeˇrence), nebo ˇze ˇza´k (svˇeˇrenec) spáchal trestn´ y ˇcin, popˇr. opakovanˇe p´ ach´ a pˇrestupky.

Minitest pro rodiˇ ce Rodiˇce, zkuste si udˇelat tento minitest. Nevyh´ ybejte se ˇza´dné odpovˇedi a bud’te k sobˇe i k svému d´ıtˇeti pravdiv´ı a spravedliv´ı. Neplat´ı, ˇze obˇet´ı se st´ avaj´ı jen nˇekteré dˇeti. Naopak, obˇet´ı se m˚ uˇze stát kaˇzdé d´ıtˇe, normálnˇe vyvinuté, klidné, pˇrem´ yˇslivé, snaˇzivé, fyzicky pˇrimˇeˇrenˇe vyspˇelé. Stejnˇe tak neomlouvejte a nepˇrehl´ıˇzejte projevy, které mohou vést k tomu, ˇze se z vaˇseho d´ıtˇete stane agresor. Uvedené znaky nech´ apejte tak, ˇze se jejich nositel automaticky stane agresorem nebo obˇet´ı. Jsou vˇsak v´ yznamn´ ym signálem, kter´ y pˇri vhodn´ ych podm´ınk´ ach a odpov´ıdaj´ıc´ı situaci, m˚ uˇze dostat vaˇse d´ıtˇe do role agresora nebo obˇeti. a) d´ıtˇ e (ano – zakrouˇ zkujte; ne – ponechejte voln´ e) • • • • • • • •

je zlomyslné je impulsivn´ı, nepˇrimˇeˇrenˇe podráˇzdˇené ˇcasto je n´ aladové b´ yv´ a nevraˇzivé, sprosté ˇcasté jsou u nˇeho projevy zuˇrivosti, vzteku vyˇzaduje obdiv, chce b´ yt stˇredem pozornosti má velik´ aˇsské tendence doma i ve ˇskole má ˇcasté kázeˇ nské problémy

31

8 Co dˇelat, kdyˇz je moje d´ıtˇe ˇsikanováno nebo ˇsikanuje? • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

je z´ avistivé tˇeˇzko se pˇrizp˚ usobuje nerado pˇrij´ım´ a spoleˇcenské normy je hrubé, surové má sklony bezd˚ uvodnˇe niˇcit vˇeci je u nˇej naruˇsen vztah k autoritˇe d´ av´ a ˇcasto najevo svou s´ılu, fyzickou i psychickou pˇrevahu mezi dˇetmi se bezohlednˇe prosazuje r´ ad zd˚ urazˇ nuje své pˇrednosti touˇz´ı b´ yt mocné r´ ado ovl´ ad´ a druhé, ˇcasto porouˇc´ı r´ ado veˇrejnˇe poniˇzuje druhé je kruté ke zv´ıˇrat˚ um je kruté k jin´ ym dˇetem ˇcasto vyvol´ av´ a rvaˇcky má sklony okrádat mladˇs´ı a slabˇs´ı vyhledáv´ a ˇcinnosti spojené s rizikem zapojuje se do skupin, kde vl´ adne n´ asil´ı a jsou ˇcastˇejˇs´ı sklony k trestné ˇcinnosti dˇelá r´ ado vˇeci, které druh´ ym vad´ı r´ ado vyhled´ av´ a v televizi a filmu n´ asil´ı toto n´ asil´ı proˇz´ıv´ a se zaujet´ım má pocit uspokojen´ı v situaci, kdy vid´ı utrpen´ı druhého tˇeˇzko vyjadˇruje své city tˇeˇzko se vˇz´ıv´ a do pocit˚ u druh´ ych na kritiku reaguje nepˇrimˇeˇrenˇe má sklony n´ asilnˇe ˇreˇsit konflikty fyzicky napad´ a druhé i kdyˇz nejde o sebeobranu omezuje druhé v jejich projevech a jednán´ı vyuˇz´ıv´ a druh´ ych pro své c´ıle

b) rodina (ano – zakrouˇ zkujte; ne – ponechejte voln´ e) • projevuje se ve vaˇs´ı rodinˇe agresivita, brutalita • je v˚ uˇci d´ıtˇeti uplatˇ nován n´ aroˇcn´ y pˇr´ıstup (vojensk´ y dril, bez potˇrebné m´ıry l´ asky)

32

• • • • • • • • • • • • • • •

prosazuj´ı dospˇel´ı ˇclenové rodiny svoji moc autoritativnˇe projevuj´ı se v rodinˇe sadistické tendence je d´ıtˇe v rodinˇe ˇcasto fyzicky napad´ ano nˇekter´ ym ˇclenem rodiny doch´ az´ı ve vaˇs´ı rodinˇe k fyzickému n´ asil´ı (napˇr. mezi rodiˇci) d´ıtˇe je v rodinˇe poniˇzováno je nˇekter´ ym ˇclenem rodiny nenávidˇeno pro jeho zdravotn´ı postiˇzen´ı, tˇelesn´ y handicap apod. pouˇz´ıv´ ate ˇcasto tˇelesné tresty pouˇz´ıv´ ate ˇcasto nadávky poniˇzujete a zesmˇeˇsn ˇ ujete d´ıtˇe zach´ az´ıte krutˇe s d´ıtˇetem doch´ az´ı ˇcasto ke konflikt˚ um mezi otcem a d´ıtˇetem, které konˇc´ı fyzick´ ym potrestán´ım otec omezuje autonomii d´ıtˇete otec je k d´ıtˇeti odmˇeˇren´ y, bez potˇrebné d´ avky citu a l´ asky matka ˇcasto pouˇz´ıv´ a fyzické tresty d´ av´ a v rodinˇe nˇekdo najevo zklam´ an´ı z narozen´ı d´ıtˇete.

Pokud jste byli k sobˇe, k d´ıtˇeti i situaci v rodinˇe spravedliv´ı, pak jste si vytvoˇrili urˇcit´ y obr´ azek toho, zda se vaˇ se d´ıtˇ e m˚ uˇ ze ˇ ci nem˚ uˇ ze st´ at agresorem. Pokud v odpovˇ ed´ıch pˇ revaˇ zuje ANO, pak byste nemˇ eli ot´ alet a pokusit se zmˇ enit vˇ se, co se zmˇ enit d´ a. Jistˇe vám i v tomto pˇr´ıpadˇe mohou pomoci odborn´ıci uveden´ı v odd´ıle Kdo m˚ uˇ ze pomoci. Dokáˇzete-li zastavit agresi v dˇetském vˇeku, máte nadˇeji, ˇze sn´ıˇz´ıte nebo zastav´ıte riziko kriminalizace v dospˇelosti. Bude-li tomu naopak, d´ıtˇe zjist´ı, ˇze krutost se vypl´ ac´ı, je-li nepotrestána a jeho brutalita a agresivita poroste. (ano – zakrouˇzkujte, ne – ponechejte volné) • d´ıtˇe d´ av´ a najevo své pˇrednosti v´ yraznˇe, ˇcasto i nevhodnˇe • viditelnˇe zv´ yrazˇ nuje sv˚ uj vˇrel´ y vztah k nˇekterému uˇciteli • odliˇsuje se v´ yraznˇe od tˇr´ıdy svou inteligenc´ı (kladnˇe i z´ apornˇe) • v´ yraznˇe se odliˇsuje sv´ ymi projevy • snaˇz´ı se vetˇr´ıt do pˇr´ıznˇe silnˇejˇs´ıch • oblék´ a se jinak neˇz ostatn´ı • je v´ yraznˇe obézn´ı

33

8 Co dˇelat, kdyˇz je moje d´ıtˇe ˇsikanováno nebo ˇsikanuje? • je tˇelesnˇe slabé, má malou fyzickou s´ılu • je tˇelesnˇe neobratné • má tˇelesn´ y handicap nebo vzhledovou vadu • tˇeˇzko snáˇs´ı fyzick´ y stˇret • nen´ı schopno se ubr´ anit pˇred pˇr´ıpadn´ ym napaden´ım • má obavy z mˇeˇren´ı sil • vyh´ ybá se tvrdˇs´ım sport˚ um (hokej, kopan´ a apod.) • podceˇ nuje své schopnosti, v´ ykony • je neˇsikovné • nedokáˇze se vzepˇr´ıt u ´ strk˚ um • nedokáˇze pˇrijmout bˇeˇzné ˇsk´ adlen´ı ˇci postrkován´ı • je viditelnˇe bojácné • je plaché • je v´ yraznˇe citlivé • mezi vrstevn´ıky se projevuje nev´ yraznˇe • tˇeˇzko se prosazuje • tˇeˇzko navazuje kontakt s vrstevn´ıky • nem´ a kamar´ ady, je osamˇelé • má n´ızké sebevˇedom´ı • je zamlklé, nepr˚ ubojné • nesn´ aˇs´ı posmˇech • ˇcasto pocit’uje zahanben´ı • nen´ı schopné vzbudit sympatie dˇet´ı i dospˇel´ ych • nedokáˇze poskytnout citovou odezvu

34

• je pˇr´ıliˇs sebekritické • snadno propadne panice a malomyslnosti • se sv´ ymi pocity se tˇeˇzko svˇeˇruje i sv´ ym rodiˇc˚ um V pˇr´ıpadˇe, ˇze pˇ revaˇ zuje ANO, je nutn´ e vyhledat pomoc, protoˇze sami ˇ situaci asi tˇeˇzko zvládnete. Neˇ cekejte a zaˇ cnˇ ete, dokud je ˇ cas. Sikana se v prvn´ıch stádi´ıch vˇetˇsinou tˇeˇzko pozn´ a, ale stopy, které zanech´ a na d´ıtˇeti, b´ yvaj´ı hluboké a ˇcasto i trvalé. Obrat’te se odborn´ıky uvedené v odd´ıle KDO ˇ POMOCI? M˚ UZE

Co mohou udˇ elat rodiˇ ce pro ochranu sv´ eho d´ıtˇ ete? Vˇ s´ımejte si tˇ echto moˇ zn´ ych pˇ r´ıznak˚ uˇ sikanov´ an´ı: • Za d´ıtˇetem nepˇrich´ azej´ı dom˚ u spoluˇzaći nebo jin´ı kamar´ adi. • D´ıtˇe nem´ a kamar´ ada, s n´ımˇz by tr´ avilo voln´ y ˇcas, s n´ımˇz by si telefonovalo apod. • D´ıtˇe nen´ı zv´ ano na n´ avˇstˇevu k jin´ ym dˇetem. • Nechut’ j´ıt r´ ano do ˇskoly (zvl´ aˇstˇe kdyˇz dˇr´ıve mˇelo d´ıtˇe ˇskolu r´ ado). D´ıtˇe odkl´ ad´ a odchod z domova, pˇr´ıpadnˇe je na nˇem moˇzno pˇri bedlivˇejˇs´ı pozornosti pozorovat strach. Ztr´ ata chuti k j´ıdlu. • D´ıtˇe nechod´ı do ˇskoly a ze ˇskoly nejkratˇs´ı cestou, pˇr´ıpadnˇe stˇr´ıdá r˚ uzné cesty, pros´ı o dovoz ˇci odvoz autem. • D´ıtˇe chod´ı dom˚ u ze ˇskoly hladové (agresoˇri mu berou svaˇcinu nebo pen´ıze na svaˇcinu). • Us´ıná s pláˇcem, má neklidn´ y spánek, kˇriˇc´ı ze snu, napˇr. Nechte mˇe!“ ” • D´ıtˇe ztr´ ac´ı z´ ajem o uˇcen´ı a schopnost soustˇredit se na nˇe. • D´ıtˇe b´ yv´ a doma smutné ˇci apatické nebo se objevuj´ı v´ ykyvy n´ alad, zm´ınky o moˇzné sebevraˇzdˇe. Odm´ıt´ a svˇeˇrit se s t´ım, co je tráp´ı. • D´ıtˇe ˇza´d´ a o pen´ıze, pˇriˇcemˇz ud´ av´ a nevˇerohodné d˚ uvody (napˇr´ıklad opakovanˇe ˇr´ık´ a, ˇze je ztratilo), pˇr´ıpadnˇe doma krade pen´ıze. • D´ıtˇe n´ apadnˇe ˇcasto hlás´ı ztr´ atu osobn´ıch vˇec´ı.

35

8 Co dˇelat, kdyˇz je moje d´ıtˇe ˇsikanováno nebo ˇsikanuje? • D´ıtˇe je neobvykle, neˇcekanˇe agresivn´ı k sourozenc˚ um nebo jin´ ym dˇetem, moˇzn´ a projevuje i zlobu v˚ uˇci rodiˇc˚ um. • D´ıtˇe si stˇeˇzuje na neurˇcité bolesti bˇricha nebo hlavy, moˇzn´ a r´ ano zvrac´ı, snaˇz´ı se z˚ ustat doma. Své zdravotn´ı obt´ıˇze m˚ uˇze pˇreh´ anˇet, pˇr´ıpadnˇe i simulovat (manipulace s teplomˇerem apod.) • D´ıtˇe se vyh´ ybá doch´ azce do ˇskoly. • D´ıtˇe se zdrˇzuje doma v´ıc, neˇz mˇelo ve zvyku. V pˇ r´ıpadˇ e, ˇ ze je d´ıtˇ e agresorem, mohou se projevovat tyto pˇ r´ıznaky: • M´ıv´ a u sebe ciz´ı vˇeci, pen´ıze s nejasn´ ym p˚ uvodem nabyt´ı, • Pˇred vrstevn´ıky se snaˇz´ı vystupovat sebevˇedomˇe • Mohou se objevovat pozn´ amky na nevhodné chován´ı v˚ uˇci spoluˇza´k˚ um • Mohou se v jeho bl´ızkosti objevovat kamar´ adi“ se z´ avadn´ ym chován´ım, ” • Navˇstˇevuje ˇcasto dostupné webové str´ anky, na kter´ ych jsou vyvˇeˇseny“ ” aktuáln´ı pˇr´ıpady z dˇen´ı v jejich tˇr´ıdˇe, pˇr´ıpadnˇe hled´ a inspiraci na jin´ ych webov´ ych str´ ank´ ach • Na jeho mobiln´ım telefonu je natoˇceno video zachycuj´ıc´ı poniˇzuj´ıc´ı jedn´ an´ı spoluˇza´k˚ u nebo jeho samotného • Svaluje vinu za své nevhodné chován´ı na jiné, zejména ˇze ˇza´k obˇet’“ ” provokuje Pˇres veˇskerou snahu se mnohdy st´ av´ a, ˇze d´ıtˇe o svém trápen´ı mlˇc´ı - styd´ı se za to, ˇze nen´ı obl´ıbené, ˇze se neum´ı bránit nebo prostˇe nechce rodiˇc˚ um pˇrid´ avat starosti. Nˇekdy si dokonce mysl´ı, ˇze si to zaslouˇz´ı. Pokud uˇz nˇeco od svého d´ıtˇete zjist´ıte a svˇeˇr´ı se se svou bolest´ı, obrat’te se na ˇskolu - obvykle na tˇr´ıdn´ıho uˇcitele, nebo v´ ychovného poradce, ˇci ˇskoln´ıho metodika prevence. Osvˇedˇcil se n´ asleduj´ıc´ı pˇr´ıstup: 1. Poskytnut´ı maxim´ aln´ı citov´ e opory d´ıtˇ eti Rodiˇce by mˇeli d´ıtˇe vyslechnout, brát vˇsechno, co ˇr´ık´ a, váˇznˇe. St´ av´ a se, ˇze nˇekteˇr´ı z nich jednaj´ı velmi nevhodnˇe a reaguj´ı tˇreba tvrdˇe a ned˚ uvˇeˇrivˇe. V kaˇzdém pˇr´ıpadˇe by mˇeli d´ıtˇe podrˇzet, stát pˇri nˇem. Pokud d´ıtˇeti hroz´ı nebezpeˇc´ı, je lepˇs´ı ho nechat doma. Rodiˇce by se mˇeli snaˇzit zjistit co nejv´ıce informac´ı – co se stalo, kdo co dˇelal, kdy, jak, pˇr´ıpadnˇe kolik je obˇet´ı.

36

2. N´ avˇstˇ eva ˇskoly Pˇri této n´ avˇstˇevˇe si rodiˇce (jestliˇze jeden z rodiˇc˚ u nem˚ uˇze, je dobré si vz´ıt s sebou nˇekoho, kdo toho druhého podpoˇr´ı) promluv´ı s ˇreditelem ˇskoly a s lidmi, kteˇr´ı maj´ı dˇeti na starosti (nejˇcastˇeji tˇr´ıdn´ı uˇcitel, v´ ychovn´ y poradce). Vˇzdy je vˇsak potˇreba zach´ azet se z´ıskan´ ymi informacemi s maxim´ aln´ı obezˇretnost´ı, protoˇze nejˇcastˇejˇs´ım strachem ˇsikanovan´ ych je zhorˇsen´ı situace a msta, svˇeˇr´ı-li se nˇekomu. 3. Dalˇs´ı opatˇren´ı Podle z´ avaˇ znosti ˇ sikanov´ an´ı, situaci ve ˇ skole a dalˇ s´ım okolnostem, mohou rodiˇ ce uvaˇ zovat o dalˇ s´ıch opatˇ ren´ıch, napˇ r´ıklad nav´ azat kontakt s odborn´ıkem – specialistou na problematiku ˇsikanov´ an´ı. Jen málokdy m˚ uˇze b´ yt krokem k n´ apravˇe i domluva s rodiˇci agresora. D´ ale je tˇreba zajistit ochranu d´ıtˇete na cestˇe do ˇskoly a dom˚ u. Pˇri z´ avaˇzném ˇsikanován´ı lze podat trestn´ı oznámen´ı na agresory nebo na ˇskolu jako instituci, jej´ıˇz povinnost´ı je zajistit bezpeˇcnost d´ıtˇete, které ˇskolu navˇstˇevuje.

Jak postupovat, kdyˇ z je d´ıtˇ e ˇsikanov´ ano? Pˇripust’me, ˇze nˇekolik v´ yˇse uveden´ ych signál˚ u ve vás vzbud´ı urˇcité podezˇren´ı, ˇze by mohlo j´ıt o ˇsikanován´ı vaˇseho d´ıtˇete. Znovu podot´ yk´ ame, ˇze ide´ aln´ı stav nastane, kdyˇz se vám d´ıtˇe svˇeˇr´ı. • Odloˇzte veˇskerou práci, nen´ı nic d˚ uleˇzitˇejˇs´ıho, neˇz situace vaˇseho d´ıtˇete. • Vyslechnˇete vaˇse d´ıtˇe, dejte najevo, ˇze jeho informace berete váˇznˇe (i kdyˇz se vám mohou zd´ at malicherné ˇci nepodstatné). • Pˇresvˇedˇcte ho, ˇze mu chcete pomoci a to potom mus´ıte dodrˇzet. Jste jeho jedinou nadˇej´ı, nesm´ıte zklamat. • Poskytnˇete d´ıtˇeti veˇskerou podporu. Pochopitelnˇe, ˇze odliˇs´ıte napˇr. bˇeˇznou klukovskou ˇsarv´ atku od skuteˇcné ˇsikany. • Pochvalte ho, povzbud’te, rozptylte jeho obavy o tom, ˇze ˇzaluje. Vyzvednˇete naopak jeho s´ılu a odvahu sdˇelit tyto z´ avaˇzné skuteˇcnosti. Pˇri jednán´ı se ˇskolou jednejte klidnˇe, vˇecnˇe, bez emoc´ı, bud’te vˇsak d˚ usledn´ı a nedopust’te neodbornost a poloviˇcaté ˇreˇsen´ı. Pˇri jednán´ı ve ˇskole vˇenujte pozornost tomu, jak ˇskola bude postupovat pˇri vyˇsetˇrován´ı. Pˇri této fázi ˇreˇsen´ı ˇsikany doch´ az´ı nejˇ castˇ eji k tˇ emto chyb´ am:

37

8 Co dˇelat, kdyˇz je moje d´ıtˇe ˇsikanováno nebo ˇsikanuje? • spoleˇcnˇe je vyˇsetˇrován agresor i obˇet’ • vyˇsetˇrován´ı je provádˇeno pˇred tˇr´ıdou • pedagogové nevˇedomky chrán´ı agresora, nepˇripouˇst´ı, ˇze on by mohl ˇsikanovat • v´ ypovˇedi obˇeti jsou bezd˚ uvodnˇe zlehˇcovány ve snaze ˇsikanu zakr´ yt • pedagog se snaˇz´ı objektivnˇe” rozdˇelit vinu mezi agresora a obˇet’ ” • agresoˇri jsou vˇcas informováni, maj´ı dost ˇcasu na pˇr´ıpravu své v´ ypovˇedi i ovlivnˇen´ı svˇedk˚ u, obˇeti • postup vyˇsetˇruj´ıc´ıho je natolik nevhodn´ y, ˇze obˇet’ odm´ıtne vypov´ıdat • vyˇsetˇrován´ı je vedeno tak neobratnˇe, ˇze ostatn´ı ˇzaći odm´ıtnou vypov´ıdat, ˇci vˇedomˇe lˇzou ze strachu, aby se nestali i oni obˇet´ı.

Kdo m˚ uˇ ze pomoci? ˇ VP, SMP

38

ˇU ´ ME

PPP

SPPS

ˇ PO ME

ˇ P CR

9 Co dˇ elat, kdyˇ z moje d´ıtˇ e kouˇr´ı, pije alkohol nebo zkouˇs´ı drogy? O co se jedn´ a? Do n´ avykov´ ych l´ atek (NL) se ˇrad´ı: alkohol, tabák, drogy, tˇekavé l´ atky. K n´ avykovému chován´ı doch´ az´ı tehdy, poskytuje-li pˇrij´ımaná l´ atka, pˇr´ıp. ˇcinnost pˇr´ıjemci jist´ y druh uspokojen´ı. Pouˇz´ıv´ an´ı n´ avykov´ ych l´ atek m˚ uˇze vyvolávat pˇr´ıjemné pocity opojen´ı, otupen´ı ˇci povzbuzen´ı a pro jedince ˇradu nov´ ych a dosud nepoznan´ ych pocit˚ u a proˇzitk˚ u. Souˇcasnˇe nˇekter´ ym poskytuje u ´ levu od tˇelesn´ ych a duˇsevn´ıch pot´ıˇz´ı. V dˇetském vˇeku jde zejména o podˇr´ızen´ı se vlivu idol˚ u, kamar´ ad˚ u, pˇr´ıp. tzv. frajeˇrina. Mládeˇz, pokud zneuˇz´ıv´ an´ı n´ avykov´ ych l´ atek pˇriznáv´ a, uv´ ad´ı jako nejˇcastˇejˇs´ı d˚ uvod: zvˇedavost, touhu proˇz´ıt nˇeco zvláˇstn´ıho, neobvyklého, naj´ıt nové proˇzitky, uniknout nepˇr´ıjemn´ ym situac´ım, tvrdé realitˇe, nepˇr´ıjemn´ ym stav˚ um, dos´ ahnout doˇcasné u ´ levy, uniknout samotˇe, do které je uv´ adˇena sv´ ymi problémy, které si nezavinila sama, protest proti autoritˇe. Vˇetˇsina dˇet´ı a ml´ adeˇze zaˇc´ıná experimentovat s n´ avykov´ ymi l´ atkami pˇreváˇznˇe pod tlakem vrstevnické skupiny, motivac´ı nen´ı obvykle svobodn´ a volba (zvaˇzován´ı pro a proti), ale touha zaˇclenit se mezi vybrané vrstevn´ıky.

Jak se to pozn´ a? Ke spolehlivému rozpozn´ an´ı, zda d´ıtˇe bere drogy, poslouˇz´ı toxikologick´ y rozbor moˇci (napˇr. CEDELAB). Nen´ı to snadné – zvláˇstˇe, kdyˇz d´ıtˇe zkouˇs´ı drogy poprvé nebo je bere pouze pˇr´ıleˇzitostnˇe. Mnohá znamen´ı jsou stejn´ a, jako normáln´ı znaky dosp´ıv´ an´ı. D˚ uvodem k zamyˇslen´ı m˚ uˇze b´ yt, vyskytne-li se nˇekolik znak˚ u souˇcasnˇe. I v takovém pˇr´ıpadˇe vˇsak nedˇelejte un´ ahlené z´ avˇery. • Vynucován´ı si vˇetˇs´ı volnosti a svobody v tráven´ı volného ˇcasu – zejména potˇreba nˇekam si j´ıt sednout s kámoˇsi“ ” • Ztr´ aty lihovin a cigaret z dom´ acnosti • Zmˇena ˇci ztr´ ata pˇra´tel a kamar´ ad˚ u

39

9 Co dˇelat, kdyˇz moje d´ıtˇe kouˇr´ı, pije alkohol nebo zkouˇs´ı drogy? • Pˇri experimentován´ı s drogami n´ ahlé izolován´ı se od normáln´ıch vrstevn´ık˚ u. • Napojen´ı se na nevhodné, ˇcasto starˇs´ı pˇra´tele. • Ztotoˇzn ˇ ován´ı se s drogovou kulturou“ – zaˇrazen´ı uˇz´ıv´ an´ı alkoholu, ciga” ret, drog jako ned´ılné souˇca´sti setk´ an´ı s pˇra´teli • Zast´ av´ an´ı se drog, vysvˇetlován´ı jejich zneuˇz´ıv´ an´ı, zd˚ urazˇ nován´ı klad” n´ ych“ u ´ˇcink˚ u • N´ ahlé zhorˇsen´ı vzhledu a péˇce o zevnˇejˇsek • N´ ahlé zhorˇsen´ı prospˇechu a chován´ı, neomluvené hodiny • Ztr´ ata a kr´ adeˇze cennost´ı doma nebo ve ˇskole • Zmˇeny v chován´ı: n´ aladovost, podráˇzdˇenost, lhan´ı, pˇrecitlivˇelost, neobvyklá agresivita • Podstatn´ a ztr´ ata z´ ajm˚ u, z´ alib a kon´ıˇck˚ u • Horˇs´ı soustˇredˇen´ı a pamˇet’ – zapomnˇetlivost • Neobvykle ˇcastá zv´ yˇsen´ a ospalost aˇz otupˇelost nebo naopak zv´ yˇsen´ a aktivita • Nechutenstv´ı, u ´ bytek na váze, nevolnost, zvracen´ı • Neobvyklé skvrny na obleˇcen´ı, neobvykl´ y z´ apach celého tˇela, pˇri ˇcich´ an´ı poruˇsenou k˚ uˇzi okolo nosu a u ´ st • N´ alez pom˚ ucek pro zneuˇz´ıv´ an´ı drogy: d´ ymky, jehly, stˇr´ıkaˇcky, seˇzehnuté kousky plechové folie nebo lˇziˇcky, zapalovaˇce, lahve od ˇredidel • N´ alez zbytku jointu“ s lepenkov´ ym filtrem marihuany (nebo pˇestován´ı ” pˇr´ımo doma napˇr. na balkonˇe) nebo r˚ uzn´ ych práˇsk˚ u • Stopy vpich˚ u na konˇcetin´ ach, h´ yˇzd´ıch, krku aj.

40

Co udˇ el´ a ˇskola? ˇ Skoln´ ım nebo vnitˇrn´ım ˇra´dem je zak´ azáno uˇz´ıvat nebo nosit do ˇskoly jakékoliv NL. V pˇr´ıpadˇe, ˇze ˇzaći kouˇr´ı, pij´ı alkohol nebo poˇz´ıvaj´ı n´ avykové l´ atky v ˇ prostor´ ach ˇskoly v dobˇe ˇskoln´ıho vyuˇcován´ı, poruˇsuj´ı ˇskoln´ı ˇra´d. Skola informuje rodiˇce o poruˇsen´ı ˇskoln´ıho ˇra´du jejich d´ıtˇetem a poskytuje informaci o udˇeleném v´ ychovném opatˇren´ı (dle §7 odst. 1 z´ akona ˇc. 359/1999 Sb.) a oznamuje org´ anu sociálnˇe–pr´ avn´ı ochrany (d´ ale jen OSPOD“) (dle § 10 odst. 4, ” z´ akona ˇc. 359/1999 Sb.). ˇ sen´ı uˇz´ıv´ Reˇ an´ı NL ˇza´ky ˇskoly mimo dobu ˇskoln´ıho vyuˇcován´ı nebo prostory ˇskoly nepˇr´ısluˇs´ı ˇskole jako instituci, kter´ a z toho bude vyvozovat opatˇren´ı. Podle z´ akona ˇc. 359/1999 Sb. o soci´ alnˇe–pr´ avn´ı ochranˇe dˇet´ı m˚ uˇze na neˇza´douc´ı ´ chován´ı d´ıtˇete upozornit kaˇzd´ y obˇcas - a to bud’ rodiˇce nebo OSPOD MˇeU. Uˇz´ıv´ an´ı NL nen´ı trestné, ale neexistuje ˇza´dná leg´ aln´ı cesta, jak by si osoba mladˇs´ı 18 let mohla nˇejakou takovou l´ atku opatˇrit. Ten, kdo ji d´ıtˇeti dal, pˇredal nebo prodal se dopustil pˇrestupku proti z´ akonu, v pˇr´ıpadˇe prodeje nebo pod´ av´ an´ı alkoholu i trestného ˇcinu a je tˇreba poruˇsen´ı z´ akona oznámit ˇ e republiky. org´ an˚ um obce nebo Policii Cesk´ Pokud se ˇza´k dostav´ı do ˇskoly pod vlivem alkoholu nebo nˇejaké n´ avykové l´ atky, ˇskola nejprve zajist´ı bezpeˇc´ı d´ıtˇete a orientaˇcnˇe posoud´ı, zda je potˇreba pˇrivolat lékaˇre. Je-li ve stavu akutn´ı intoxikace, volá z´ achranku. Souˇcasnˇe vyrozum´ı z´ akonné z´ astupce a org´ an soci´ alnˇe–pr´ avn´ı ochrany. Vyhodnot´ı-li situaci tak, ˇze lékaˇre nen´ı nutné volat, vol´ a z´ akonné z´ astupce a trvá na tom, aby si d´ıtˇe pˇrevzali. V dané situaci ˇskola nedok´ aˇze dostateˇcnˇe zajistit povinn´ y dohled a je tˇreba, aby se ho ujali rodiˇce. Jestliˇze se rodiˇce nedostav´ı, zajist´ı ˇskola povinn´ y dohled po dobu ˇskoln´ıho vyuˇcován´ı a kontaktuje OSPOD.

Co mohou nebo mus´ı udˇ elat rodiˇ ce? • Nepanikaˇ rit. • Nezakazovat. Ztrat´ıme-li hlavu a zaˇcneme ihned zakazovat, m˚ uˇzeme si b´ yt jisti, ˇze droga dˇetem zachutná o to v´ıc – navzdory. Nebezpeˇc´ı v pˇr´ıpadˇe, ˇze d´ıtˇe s´ ahlo po droze kv˚ uli tomu, ˇze mˇelo nˇejak´ y problém, je pak jeˇstˇe vˇetˇs´ı. • Neztratit kontakt. Nenucenˇe, vhodnou formou d´ avat d´ıtˇeti najevo sv˚ uj z´ ajem, zaj´ımat se o jeho svˇet, jeho kamar´ ady, podporovat kon´ıˇcky atd. D˚ uleˇzité je z´ıskat d˚ uvˇeru d´ıtˇete, umˇet mu naslouchat. Nˇekdy je to

41

9 Co dˇelat, kdyˇz moje d´ıtˇe kouˇr´ı, pije alkohol nebo zkouˇs´ı drogy? tˇeˇzké, zvláˇst’, kdyˇz d´ıtˇe h´ aj´ı n´ azory a postoje pro rodiˇce nepˇrijatelné. Vyslechnout vˇsak jeˇstˇe neznamen´ a pˇristoupit na jeho stanovisko. • Opatˇ rit si co nejv´ıce spolehliv´ ych informac´ı. Ve vhodn´ ych chv´ıl´ıch hovoˇrte s d´ıtˇetem otevˇrenˇe o alkoholu a drog´ ach. Obhajuje-li d´ıtˇe nˇekterou z drog, vyslechnˇete ho, ale opatˇ rete si protiargumenty. Dostateˇcnou informovanost´ı v dané problematice zabr´ an´ıte tomu, ˇze vás potomek utluˇce“ sv´ ymi argumenty. ” • J´ıt osobn´ım pˇ r´ıkladem: pˇrestat s vlastn´ım kouˇren´ım, pit´ım. . . Rodiˇc, kter´ y je pro d´ıtˇe sv´ ym chován´ım ve vztahu k n´ avykov´ ym l´ atk´ am vzorem, je ve v´ yhodˇe. Nˇekteré hodnoty pˇred´ avané rodiˇci mohou b´ yt v prevenci velmi prospˇeˇsné. • Spolupracovat s dalˇs´ımi rodiˇci vrstevn´ık˚ u, se ˇskolou, s odborn´ ym zaˇr´ızen´ım. Nev´ ahejte vyhledat profesion´ aln´ı pomoc pro sebe, jestliˇze ji d´ıtˇe odm´ıtá – zvlád´ an´ım sv´ ych problém˚ u zvyˇsujete i ˇsanci na ovlivnˇen´ı d´ıtˇete. • Jestliˇze je d´ıtˇe pod vlivem drogy a hroz´ı mu otrava, nev´ ahejte zavolat l´ ekaˇ rskou pomoc. • Neh´ adejte se s d´ıtˇetem, které je pod vlivem drogy. V´ aˇzn´ y rozhovor odloˇzte na pozdˇejˇs´ı dobu. • Vytvoˇrte zdravá rodinn´ a pravidla. D´ıtˇe by mˇelo vˇedˇet, jaké pˇredv´ıdatelné d˚ usledky bude m´ıt jeho jednán´ı. • Pˇ redch´ azejte nudˇ e. Mˇeli byste m´ıt pˇrehled, kde vaˇse d´ıtˇe je, co dˇelá, zamyslete se nad jeho denn´ım programem a ˇzivotn´ım stylem. • Nespol´ ehejte se na okamˇ zit´ e z´ azraˇ cn´ e“ vyˇ reˇ sen´ı vaˇ seho pro” bl´ emu. Z´ akladem n´ apravy je dlouhodobá v´ ychovn´ a strategie, jej´ıˇz princip spoˇc´ıv´ a v nepodporován´ı a neusnadˇ nován´ı pokraˇcuj´ıc´ıho bran´ı drog, ale naopak odmˇen ˇ ov´ an´ı a povzbuzován´ı kaˇzdé zmˇeny k lepˇs´ımu. Na jedné stranˇe dobr´ y vztah k d´ıtˇeti a snaha mu pomoci, ale z´ aroveˇ n c´ılevˇedomost a pevnost na stranˇe druhé.

42

ˇ Cemu se vyhnout • Nepop´ırejte probl´ em. Ztr´ ac´ıte ˇcas, kter´ y m˚ uˇze vést k rozvoji z´ avislosti. • Neskr´ yvejte probl´ em. Nˇekdo se za takov´ y problém styd´ı a taj´ı ho. Abyste se dok´ azal v situaci lépe orientovat a citovˇe i rozumovˇe ji zvládat, mˇel byste naopak o problému s nˇek´ ym d˚ uvˇeryhodn´ ym a kvalifikovan´ ym pohovoˇrit. Mˇel byste naj´ıt spojence. • Neobviˇ nujte partnera. Pro vyˇrizován´ı star´ ych u ´ˇct˚ u nen´ı naprosto vhodn´ a doba. Minulost se zmˇenit nedá, budoucnost naˇstˇest´ı ˇcasto ano. • Nehledejte v d´ıtˇeti, které bere drogy spojence proti sv´ emu partnerovi. • Nezanedb´ avejte sourozence. Sourozenci problémového d´ıtˇete jsou v´ıce ohroˇzeni, problémem v rodinˇe trp´ı a rovnˇeˇz potˇrebuj´ı vaˇsi péˇci a z´ ajem. • Nefinancujte uˇ z´ıv´ an´ı drog a neusnadˇ nujte ho. Kontrolujte d´ıtˇeti kapesné, zabezpeˇcte si cenné pˇredmˇety, nenechte se okrádat. Kr´ adeˇz nemus´ı uskuteˇcnit vaˇse d´ıtˇe, ale jeho kamar´ adi. • Nedejte se vyd´ırat. Vyhroˇzován´ı fetován´ım, u ´ tˇekem, prostituc´ı nebo sebevraˇzdou je ˇcast´ ym a obl´ıben´ ym zp˚ usobem vyd´ır´ an´ı rodiˇc˚ u. Neustupujte tomuto tlaku. • Nevyhroˇ zujte nˇeˇc´ım, co nem˚ uˇzete splnit – ztr´ ac´ıte t´ım d˚ uvˇeryhodnost. • Nebijte d´ıtˇ e, kter´ e je pod vlivem drogy. Fyzické n´ asil´ı vˇetˇsinou vyvoláv´ a u d´ıtˇete pocity ukˇrivdˇenosti, vede k sabotován´ı snah rodiˇc˚ ua ku ´ tˇek˚ um. • Nedˇ elejte zbyteˇ cnˇ e dusno“. Parta a nevhodn´ı pˇra´telé by se t´ım pro ” d´ıtˇe stávali jeˇstˇe pˇritaˇzlivˇejˇs´ı. • Nezabouchnˇ ete dveˇ re navˇ zdy. I kdyˇz d´ıtˇe odejde, je dobré b´ yt pˇripraven mu pomoci, pokud pˇrijme urˇcité podm´ınky. • Neztr´ acejte nadˇ eji.

43

9 Co dˇelat, kdyˇz moje d´ıtˇe kouˇr´ı, pije alkohol nebo zkouˇs´ı drogy? Soci´ alnˇ e–pr´ avn´ı ochrana dˇ et´ı pracuje t´ eˇ z s dˇ etmi, kter´ e vedou zah´ alˇ civ´ y nebo nemravn´ yˇ zivot spoˇ c´ıvaj´ıc´ı zejm´ ena v tom, ˇ ze poˇ z´ıvaj´ı alkohol nebo n´ avykov´ e l´ atky. Tˇ emto dˇ etem je tˇ reba vˇ enovat n´ aleˇ zitou p´ eˇ ci, aby se podaˇ rilo zabr´ anit negativn´ım n´ avyk˚ um vedouc´ım k celkov´ emu osobn´ımu zpustnut´ı. Dle z. ˇ c. 200/1990 Sb. ˇ reˇ s´ı odbor soci´ aln´ıch vˇ ec´ı a zdravotnictv´ı Mˇ estsk´ eho u ´ˇ radu pˇ restupky na u ´ seku ochrany pˇ red alkoholismem a jin´ ymi toxikomaniemi dle § 30.

Kdo m˚ uˇ ze pomoci? ˇ VP, SMP ˇ P CR

44

ˇU ´ ME K–CENTRUM

PPP KROK

ˇ PO ME ´ ˇ LEKA RI

10 Co dˇ elat, kdyˇ z moje d´ıtˇ e podl´ eh´ a poˇ c´ıtaˇ ci, televizi a mobilu? O co se jedn´ a? Nadmˇerné a nekontrolované vyuˇz´ıv´ an´ı modern´ıch komunikaˇcn´ıch technologi´ı m˚ uˇze vést k z´ avislosti. Zpoˇca´tku se m˚ uˇze jednat o nedostatek sebek´ aznˇe, vyhledáv´ an´ı kontaktu s vrstevn´ıky, zah´ anˇen´ı nudy nebo u ´ nik od neˇreˇsen´ ych problém˚ u. V pˇr´ıpadˇe, ˇze virtu´ aln´ı“ svˇet d´ıtˇeti nab´ıdne uspokojen´ı a n´ ahraˇzku ” skuteˇcn´ ych kontakt˚ u, z´ abavy a ˇcinnost´ı, m˚ uˇze toto jednán´ı pˇrer˚ ust do z´ avislosti.

Patologick´ e hr´ aˇ cstv´ı nˇekdy naz´ yvané jako gambling, gamblerstv´ı, z´ avislost na automatech apod. patˇr´ı mezi tzv. n´ avykové a impulsivn´ı poruchy, které jsou charakterizovány tˇremi z´ akladn´ımi znaky: • neschopnost odolat impulsu, pokuˇsen´ı, pˇrestoˇze dotyˇcn´ y v´ı, ˇze jeho jednán´ı je neˇza´douc´ı, ale nedok´ aˇze odolat hˇre a také nen´ı v n´ı schopen pˇrestat • napˇ et´ı, pˇredch´ azej´ıc´ı tomuto jednán´ı, které dotyˇcn´ y nedokáˇze sn´ıˇzit jinak, neˇz tak, ˇze zaˇcne hrát • hran´ı je spojeno s pocitem uspokojen´ı ¿ gambler proˇz´ıv´ a pˇr´ıjemné vzruˇsen´ı, jehoˇz intenzita je pˇr´ımo u ´ mˇern´ a v´ yˇsi hazardu, riziku ztr´ aty.

Podle ˇ ceho se to pozn´ a? Z´ avislost na poˇ c´ıtaˇ c´ıch a poˇ c´ıtaˇ cov´ ych hr´ ach Rozliˇsit hranici mezi kon´ıˇckem, zv´ yˇsen´ ym uˇz´ıv´ an´ım a z´ avislost´ı je velmi obt´ıˇzné, uˇz i proto, ˇze na poˇc´ıtaˇci nevznik´ a z´ avislost fyzická, ale psychická. Pˇresto

45

10 Co dˇelat, kdyˇz moje d´ıtˇe podléh´ a poˇc´ıtaˇci, televizi a mobilu? m˚ uˇzeme vysledovat urˇcité pˇr´ıznaky, které svˇedˇc´ı pro rozv´ıjej´ıc´ı se z´ avislosti. Mezi hlavn´ı pˇr´ıznaky patˇr´ı stavy podobn´ e transu pˇ ri hran´ı hry, vzp´ır´ an´ı se rodiˇ covsk´ ym z´ akaz˚ um hran´ı, neschopnost dodrˇ zovat ˇ casov´ y limit urˇ cen´ y pro tuto ˇ cinnost. K dalˇs´ım pˇr´ıznak˚ um patˇr´ı: • ménˇe vykonané práce • pocit prázdnoty, kdyˇz nen´ı ˇclovˇek u poˇc´ıtaˇce • ztr´ ata kontroly nad ˇcasem str´ aven´ ym u poˇc´ıtaˇce; ve vztahu ke hˇre se ˇspatnˇe ovl´ ad´ a – pokraˇcuje v hran´ı i tehdy, kdyˇz je v jasném rozporu s jeho z´ ajmy • brzké vstáv´ an´ı k poˇc´ıtaˇci nebo ponocován´ı u poˇc´ıtaˇce • rostouc´ı nervozita a neklid, kdyˇz delˇs´ı dobu nem˚ uˇze hrát • pˇrem´ yˇslen´ı o poˇc´ıtaˇci, kdyˇz ho zrovna nepouˇz´ıv´ a • kraden´ı penˇez na n´ akup her • stále v´ıce a v´ıce ˇcasu potˇrebného k uspokojen´ı ze hry • lhan´ı, podvody, kr´ adeˇze • hran´ı kv˚ uli u ´ niku od osobn´ıch problém˚ u • naruˇsené vztahy s rodinou • zanedbáv´ an´ı uˇcen´ı, ˇskoly, rodiny • opouˇstˇen´ı dˇr´ıvˇejˇs´ıch z´ ajm˚ u a pˇra´tel • zhorˇsuj´ıc´ı se ˇskoln´ı v´ ysledky

Co udˇ el´ a ˇskola? ˇ Skola má v této oblasti omezené moˇznosti, protoˇze se jedná zejména o nezdravé vyuˇz´ıv´ an´ı volného ˇcasu. Poskytuje ˇza´k˚ um informace o dané problematice a nab´ız´ı kvalitn´ı tr´ aven´ı volného ˇcasu v mimoˇskoln´ı ˇcinnosti. Omezen´ım vyuˇz´ıv´ an´ı mobiln´ıch telefon˚ u ˇskola dˇeti chrán´ı pˇred n´ ahraˇzkou skuteˇcn´ ych soci´ aln´ıch vztah˚ u a komunikace.

46

Co mohou nebo mus´ı udˇ elat rodiˇ ce? • Sledujte, jaké hry dˇeti hraj´ı - d˚ uleˇzit´ y je jejich v´ ybˇer. • Stanovte striktn´ı limity, kdy m˚ uˇze d´ıtˇe hrát a kdy ne. • Stanovte a d˚ uslednˇe prosazujte zdravá pravidla, za poruˇsen´ı pravidel by mˇely n´ asledovat adekv´ atn´ı a pˇredem domluvené sankce (napˇr. pˇri hran´ı kr´ acen´ı kapesného). • V pr˚ ubˇehu hran´ı ved’te d´ıtˇe k tomu, aby si po urˇcité dobˇe (pˇr. po hodinˇe) udˇelalo pˇrest´ avku, bˇehem n´ı o hˇre mluvte. • Sami hazardnˇe nehrajte a sv´ ymi penˇezi na hran´ı nepˇrisp´ıvejte – rodiˇce maj´ı nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı vliv na utv´ aˇren´ı postoj˚ u dˇet´ı (pˇr. otázka hodnoty penˇez, seznamovat d´ıtˇe adekv´ atn´ım zp˚ usobem s hospodaˇren´ım s penˇezi v rodinˇe). • Z´ıskejte si plnou nebo alespoˇ n ˇca´steˇcnou d˚ uvˇeru d´ıtˇete, nauˇcte se naslouchat sv´ ym dˇetem, vˇenovat jim sv˚ uj ˇcas, posilujte jejich vazbu na rodinu. • Pˇredch´ azejte nudˇe, podporujte kvalitn´ı z´ ajmy a z´ aliby. • Zjistˇete, zda d´ıtˇe hran´ım poˇc´ıtaˇcov´ ych her neut´ık´ a od nˇejak´ ych problém˚ u. • Opatˇrete si dostatek informac´ı a o problému s d´ıtˇetem zasvˇecenˇe hovoˇrte – otevˇrenˇe deklarujte sv˚ uj postoj k této problematice. • Vneste do finanˇcn´ıho hospodaˇren´ı d´ıtˇete poˇra´dek, nedávejte mu vˇetˇs´ı finanˇcn´ı ˇca´stky. • Pokud máte pocit, ˇze problém nar˚ ust´ a, nebojte se spolupráce s odborn´ıky.


PPP

SPPS

ˇ PO ME

KROK

47

10 Co dˇelat, kdyˇz moje d´ıtˇe podléh´ a poˇc´ıtaˇci, televizi a mobilu?

48

11 Co dˇ elat, kdyˇ z si moje d´ıtˇ e ubliˇ zuje? O co se jedn´ a? Sebepoˇ skozov´ an´ı je z´ amˇerné a opakované ubliˇzován´ı si ve snaze vypoˇra´dat se s nepˇr´ıjemn´ ymi duˇsevn´ımi stavy. Projevuje se zraˇ nován´ım vlastn´ıho tˇela a je signálem váˇzného psychického problému, jenˇz postiˇzen´ y nedokáˇze zvládnout jin´ ym zp˚ usobem. Sebepoˇskozovat se ˇclovˇek m˚ uˇze sebou sam´ ym (ˇskrábán´ı, kous´ an´ı, ˇst´ıpán´ı, zar´ yv´ an´ı neht˚ u, bit´ı pˇredevˇs´ım hlavou o pˇredmˇety v okol´ı, . . .) nebo pomoc´ı n´ astroje (uˇz´ıv´ a se n˚ uˇz, ˇziletka, jehla, n˚ uˇzky, provaz, oheˇ n nebo cigareta a podobné). Nejˇ castˇ ejˇ s´ım d˚ uvodem dˇ etsk´ ych u ´ zkost´ı a n´ asledn´ eho sebezraˇ nov´ an´ı jsou neutˇ eˇ sen´ e rodinn´ e vztahy, rozvod a h´ adky rodiˇ c˚ u, ale tak´ e sexu´ aln´ı zneuˇ z´ıv´ an´ı. Vedle rodinn´ ych problém˚ u za u ´ zkosti, deprese a sebepoˇskozován´ı dˇet´ı mohou také n´ asilné filmy, televize a bulvárn´ı tisk. Sebepoˇskozován´ı se objevuje nejv´ıce u starˇs´ıch dˇet´ı a dosp´ıvaj´ıc´ıch kolem 14. aˇz 18. roku vˇeku.. Za urˇcitou formu sebepoˇskozován´ı se d´ a povaˇzovat i vˇedomé ˇskodlivé pit´ı alkoholu a uˇz´ıv´ an´ı drog. Sebezraˇ nov´ an´ı je dokonce m´ odn´ı z´ aleˇ zitost´ı u urˇ cit´ ych skupin mlad´ ych lid´ı. Sebepoˇskozován´ı se poté, a velice brzy, st´ av´ a jakousi formou z´ avislosti.

Jak se to pozn´ a? • d´ıtˇe n´ apadnˇe odm´ıt´ a nosit kr´ atké ruk´ avy • pˇri napˇet´ı odm´ıt´ a pˇr´ıtomnost druh´ ych a izoluje se • nˇekdy je moˇzné naj´ıt zbytky ostr´ ych n´ astroj˚ u • na tˇele jsou starˇs´ı jizvy nebo ˇcerstvé stopy po ˇrez´ an´ı (nejˇcastˇeji na pˇredlokt´ı, stehnech)

49

11 Co dˇelat, kdyˇz si moje d´ıtˇe ubliˇzuje?

Co udˇ el´ a ˇskola? ˇ Skola je m´ısto, kde je moˇzné vn´ımat tendence chován´ı d´ıtˇete mezi vrstevn´ıky. M˚ uˇze zaznamenat signály svˇedˇc´ıc´ı o sklonu k sebeubliˇzován´ı. Pokud z´ıská podezˇren´ı (zejména v hodin´ ach TV), pak vol´ı individu´ aln´ı formu pohovoru s ˇza´kem se zamˇeˇren´ım na zjiˇstˇen´ı moˇzn´ ych pˇr´ıˇcin a hled´ an´ı vhodn´ ych zp˚ usob˚ u sniˇzován´ı napˇet´ı. Dohodne se s ˇza´kem o nutnosti informovat o této skuteˇcnosti rodiˇce. Nab´ıdne podporu a poskytne kontakty na odborn´ıky zab´ yvaj´ıc´ı se touto problematikou.

Co mohou nebo mus´ı udˇ elat rodiˇ ce? Ignorován´ım problému nic nevyˇreˇs´ıte, mˇejte na pamˇeti, ˇze sebepoˇskozovatelé“ ” se ˇcasto styd´ı o problému hovoˇrit, je to pro nˇe tabu. Pˇristupujte k nim s ohledem a trpˇelivost´ı, mluvte klidnˇe, nic nevyˇc´ıtejte, zaj´ımejte se. Jde o prvn´ı krok k pomoci. Samozˇrejmˇe budete rozpaˇcit´ı z toho, co ˇr´ıci a neubl´ıˇzit, zde jsou pˇr´ıklady vhodn´ ych otázek: • Zaj´ımalo by mˇe, jak dlouho si ubliˇzujeˇs? • Mohl bys mi ˇr´ıci, kdy a po jak´ ych ud´ alostech si nejˇcastˇeji ubliˇzujeˇs? • Jak´ ym zp˚ usobem? • Co mysl´ıˇs, kdy a kde se nejˇcastˇeji zran´ıˇs? • Jak ˇcasto si zp˚ usobujeˇs bolest? • Jak jsi k sebepoˇskozován´ı pˇriˇsel? • Nen´ı ti nepˇr´ıjemné o tom se mnou mluvit? • Chtˇel by ses sebeubliˇzován´ı zbavit? Jak ti mohu pomoci? Neklad’te otázky, pokud o tom váˇs bl´ızk´ y nechce hovoˇrit, to by vedlo k odcizen´ı a nemuselo by se vám jiˇz podaˇrit navodit vztah d˚ uvˇery. Nebud’te mu st´ ale v patách, tento ˇclovˇek potˇrebuje hodnˇe soukrom´ı, nekritizujte jej, nezvyˇsujte hlas, zcela se vyvarujte citového vyd´ır´ an´ı a z´ akaz˚ u! Velmi nevhodné je zesmˇeˇsn ˇ ován´ı, podceˇ nován´ı, ale i pˇr´ıliˇsné zveliˇcován´ı problému.

50

Nab´ıdnˇ ete pomoc! Nab´ıdnout pomoc je pro vás jistˇe tˇeˇzké, ale ubliˇzuj´ıc´ı si má stejn´ y problém, nev´ı jak o pomoc poˇza´dat, nebojte se tedy zeptat, co pro nˇej m˚ uˇzete udˇelat. Poohlédnˇete se po moˇznostech profesion´ aln´ı péˇce, porad’te se s pˇra´teli, ˇctˇete literaturu, hledejte na internetu, seznamte se s touto problematikou do hloubky. ´ AM. ´ Pak plat´ı jen jedno pravidlo: NEODSUZUJI, ROZUM´ IM, POMAH


ˇU ´ ME

PPP

SPPS

´ ˇ LEKA R

51

11 Co dˇelat, kdyˇz si moje d´ıtˇe ubliˇzuje?

52

Literatura [1] Hayesová, N.: Z´ aklady soci´ aln´ı psychologie. Praha: Port´ al, 2007, ISBN 97880-7367-283-6. [2] Koláˇr, M.: Bolest ˇsikanov´ an´ı. Praha: Port´ al, 2005, ISBN 80-7367-014-3. [3] Matˇejˇcek, Z.: Co dˇeti nejv´ıc potˇrebuj´ı. Praha: Port´ al, 2008, ISBN 978-807367-504-2. [4] Pokorn´ y, V.; Telcová, J.; Tomko, A.: Prevence soci´ alnˇe patologických jev˚ u. Brno: Nakladatelstv´ı psychologického poradenstv´ı a diagnostiky M. S. Brno, 2003. [5] Prekopová, J.; Schweizerová, C.: Neklidné d´ıtˇe. Praha: Port´ al, 2008, ISBN 978-80-7367-351-2. [6] Rogge, J.-U.: Výchova dˇet´ı krok za krokem. Praha: Port´ al, 2007, ISBN 978-80-7367-249-2. [7] V´ agnerová, K.: Minimalizace ˇsikany. Praha: Port´ al, 2009, ISBN 978-807367-611-7.

53

8 Co d lat, kdy 0 6 je moje d t 0 8ikanov no nebo 0 8ikanuje? Co d lat, kdy 0 6 moje d t kou 0 0, pije alkohol nebo zkou 0 8 drogy?

Recommend Documents