7. Vltavská cyklistická cesta ve Středočeském kraji a v Praze 1. Vltavská - jižní větev Dle generelu cyklotras Středočeského kraje je tato trasa je paralelní s CT 11, je však vedena
podél Vltavy a její trasa byla volena tak, aby byla v minimálním kontaktu s motorovou dopravou. V Jihočeském kraji vede až k pramenům Vltavy a patří k hlavním prioritám tohoto kraje. Vedení trasy bylo navržena Nadací Jihočeské cyklostezky: Vrané nad Sázavou Měchenice - Davle – Štěchovice – Buš - přívoz Stará Živohošť – Nová Živohošťna - Hrazany – Nalžovice - Křepenice - Líchovy - Hojšín - Kamýk nad Vltavou – Milešov - Koubalova Lhota - Klučenice - Voltýřov - hranice Středočeského kraje. Podrobnější popis: Za Petříkovem v místě napojení na II/107 tuto komunikaci pouze překřížit a pokračovat lesní cestou na Brtnici. Zde vést trasu v krátkém úseku po silnici III. třídy a poté účelovou komunikací na Krámský. U Dubu se napojit na trasu dnešní CT 0028 a vést do Pyšel. Zde se napojit na CT 0030 a vést v této trase po silnici III. třídy. Od Nespek vést trasu podél Sázavy v souběhu s CT 19 až do Týnce, kde by se trasa napojila na stávající vedení. Alternativně lze vést trasu z Radějovic do Sulice, Kostelce u Křížku a přes Skuheč se v Třptíně napojit na stávající CT 0029 a od Grybly v trase dnešní CT 19 pokračovat k Sázavě. Lávka je v projekci. Trasou podél Neveklovského potoka se vyhnout silnici II/105. Mezi Jesenicí a Sedlcem-Prčice vést po silnici III. třídy a polních cestách podél Sedleckého potoka a navázat na návrh města Sedlec - Prčice. Délka doplňkové trasy je 3,2 km, z toho 1,6 km po polních cestách. Mezi Kosovou Horou a Janovem trasu napřímit a vést ji po účelové komunikaci namísto po silnicích III. třídy. Trasu 111 tedy protáhnout do Kosovy Hory po účelové komunikaci z Červeného Hrádku a dále po cestě podél potoka Mastník. Úsek Sedlec - Prčice – Brandíra zajistit cyklostezkou a vyhnout se vedení po silnici II/120. Plány: Zastupitelstvo ST kraje schválilo mimo jinými, i dotaci Měchenicím na projektování pokračování cyklostezky podél Vltavy v úseku Vrané – Štěchovice. Chtějí postavit cyklostezku podél silnice II/102 na levém břehu Vltavy a přes novou lávku na železničním mostě přes Vltavu na ni napojit pravobřežní cyklostezku přicházející z Modřan. Dotace na projekt činí 563 000,- Kč. Projektová dokumentace se bude tvořit v roce 2010 a poté by chtěla obec požádat o dotaci na vybudování cykotrasy, případně by obce budovaly některé úseky samostatně. Pouze přemostění řeky bude pro obce příliš finančně náročné. Kontakt:Petr Holub, starosta obce,
[email protected]
2. Vltavská - Praha V rámci jižní části Prahy se komfortně cyklista dostane od Zbraslavi (nádraží) až po Mánesa (galerie, býv. vodárna...) kombinací stezek společných či oddělených od pěších, zklidněných komunikací, obytných a pěších zón a až na několik kolizních bodů (např. křížení vjezdu a výjezdu čerpací stanice v Podolí). V plánu je zde tedy postupně dočistit značení a odstranit několik kolizních bodů, pro napojení do Středočeského kraje se připravuje stezka po pravém břehu Vltavy od zbraslavského nádraží až na hranici Prahy (nyní DSP). Centrum města od Mánesa po Palachovo náměstí bude ještě dlouho problém pro rekreační turisty, protože zde bude vždy provoz v HDP a na celkové zklidňování a centru adekvátní redukci IAD doposud nedozrál čas. V rámci severní části Prahy od Rudolfina začíná opět náplavka a navazují různé stezky a účelové
komunikace až na hranici Prahy, opět je zde několik kolizních bodů či nevhodně řešených úseků, které chceme postupně změnit. Návaznost do Středočeského kraje opět funguje, přičemž dokonce i výstavba navazujícího nevyhovujícího úseku za Prahou bude pravděpodobně asfaltována z prostředků Prahy. Zákres vedení cyklotrasy přes Prahu: Zvýrazněná A2 v mapě (červeně cyklotrasa, tmavě modře cyklotrasa po cyklostezce (či jiné cyklisticky vstřícné komunikaci): http://wgp.praha-mesto.cz/tms/projects_a/cyklo/#c=-743066%252C1047115&z=0&l=zm,cak,pop&p=ckl_u,ckl_s,ckl_kr& Na webu je několik článků o pokrocích na A2 - sekce aktuality: http://doprava.praha-mesto.cz/(4rzxey45gu301nmnbcupqiyp)/default.aspx?clc=&I do=7693&sh=1862600187
2.A) Příklad - Praha, Braník - Podolí - Vyšehrad V současnosti nejfrekventovanější cyklistickou komunikací na území hl. m. Prahy je část pravobřežní trasy podél Vltavy, která propojuje nejen Braník s Podolským nábřežím a Centrem, ale slouží i jako nadregionální trasa vedoucí z jihu středních Čech až do centra hlavního města. Komfortní výškové poměry a absence křížení s nadřazenými komunikacemi nabízí ojedinělou možnost využití stezky ke všem účelům cyklistické dopravy, což potvrdilo jednak poslední sčítání intenzit (1008 cyklistů/den, 140 ve špičkové hod.), ale i nově schválená koncepce cyklotras pro území hl. m. Prahy. Tato stezka je tedy logicky jednou ze dvou nejdůležitějších cyklistických páteří celého systému.
Foto: Pohled na pravobřežní stezku (A 2) z Barrandovského mostu. Popis trasy dle novináře Jiřího Juříka:. http://envis.prahamesto.cz/%284hrmwd55gkhmdriilslrja45%29/zdroj.aspx?typ=2&Id=64009&sh=1542365864 Význam Vltavy pro Prahu je přímo osudový, vždyť nebýt řeky a jejího meandru, nebylo by zřejmě našeho hlavního města. Historie Vltavy, její vliv na okolí, pamětihodnosti na jejích březích a mnohé další je popsáno v bezpočtu knih a jen jejich seznam by vydal na další samostatné dílo. Zde proto naleznete jen informace o cestě a případně některá méně známá fakta. Délka toku Vltavy na území Prahy je necelých 26 km. Nejširší místo naleznete na úrovni Žofína, kde se Vltava rozlévá do 460 metrové šířky, pokud započítáme do šířky řeky i ostrov Štvanici, je Vltava nejširší právě zde, a to 580 metrů. Naopak nejužší je Vltava na úrovni Komořan před soutokem s Berounkou, kde její šířka dosahuje málo přes 50 metrů. Na řece je devět pravých ostrovů: Císařská louka, Veslařský ostrov, Petržílkovský ostrov, Dětský ostrov, Slovanský ostrov, Střelecký ostrov, Kampa, Štvanice a Císařský ostrov. Ostrov Libeňský je ostrovem již jen podle jména. Zajímavostí je, že Slovanský ostrov, známý pod jménem Žofín, vznikl počátkem 17. století prokopáním mlýnského náhonu v malé písečné výspě. Cesty podél Vltavy jsou pro Pražany zřejmě nejznámějšími ze všech tras podél pražských vodních toků, vždyť procházky po březích Vltavy jsou snad odjakživa jedny z nejoblíbenějších. Okolí Vltavy skýtá nejrozmanitější scenérie, počínaje relativně zachovalou přírodou s kamennými hrázemi a konče upravenými nábřežími s bezpočtem památek světového významu. Navíc trasa podél Vltavy představuje pro cyklisty jakousi magistrálu, která umožňuje pohodlný průjezd celým městem. Bohužel trasu po obou březích nelze pohodlně absolvovat odděleně a ideální průchod a především průjezd na kole Prahou podél Vltavy představuje přejíždění z levého břehu na pravý. Na levém břehu je kritickým místem především nábřeží E. Beneše a nábřeží kpt. Jaroše, která je výhodnější obejít přes Letnou, tedy dále od řeky. Překážkou je rovněž přístav
v Holešovicích, který je neprůchodný. Na pravém břehu je pro cyklisty kritickým místem úsek od Národního divadla k Mánesovu mostu. Zde je úzký chodník, proto se musí jet po velmi frekventovaném Smetanovu nábřeží.
3. Vltavská – severní větev Dle generelu cyklotras Středočeského kraje se doporučuje z Prahy vést cyklotrasu č.2 po pravém břehu Vltavy, v Řeži ji po lávce převést na druhý břeh a v trase plánovaného Velkého Přemyslovského okruhu ji vést do Libčic a do Dolan. Odtud pokračovat po 0080 a následně po 0081 a 0082 do Kralup nad Vltavou, kde se napojí na svou stávající trasu. Levobřežní variantu Řež – Kralupy se doporučuje neopouštět, po povolení přechodu NPR Větrušická rokle ji využít pro možné zokruhování, do roku 2013 se však pravděpodobně nestihne realizovat. V Nelahozevsi je třeba vyřešit souběh s frekventovanou silnicí III/24021. Od konce Dvořákovy stezky postavit samostatnou cyklostezku až k lávce v Hleďsebe I. Doporučuje se od Černého Mlýna vést trasu po hrázích a Vltavu překonat v Lužci nad Vltavou po lávce, která je již údajně plánována (zdroj obec Hořín), a pokračovat po potahové cestě do k.ú Zelčín, kde naváže na cyklostezku, která se bude stavět z evropských peněz v roce 2010. Tato cyklostezka povede po lesních, polních a potahových cestách, výjimečně v obcích po místních komunikacích po levém břehu Vltavy a za Hořínem po břehu Labe až na konec Středočeského kraje.
3.A) Realizace v roce 2010 - Cyklostezka Horní Počaply - Vliněves - Zelčín Cyklostezka bude vybudována jako součást výstavby "Cyklostezky Horní Počaply - Vliněves Zelčín". Celková délka cyklostezky je 19,472 km (z toho 0,825km je pouze cyklotrasa vedená po místních komunikacích) plus napojení na silnice III. třídy o délce 0,789 km. Cyklostezka – celkové náklady 50 888 797,73 Kč Další Objekty cyklostezky: 10 503 409,26 Kč Dopravní značení: 278 252,81 Kč Trasa se nalézá v koridoru Severo - jižní cyklistické magistrály - Eurovelo č. 7. Délka projektovaného úseku je 20 km, v převážné míře vede po tzv. potahové cestě podél Labe a Vltavy. Pouze v prostoru soutoku Labe s Vltavou vede cesta několik km po stávajících polních cestách. Podélný sklon cyklostezky nepřekračuje 3%. Šířka stezky je navržena 3 m a pouze v několika částech z investičních důvodů je zúžená na 2,5 m. Na trase je nutné vybudovat několik menších mostních objektů a je navrženo 12 odpočívadel, vybavených lavičkami a orientačně-informačními tabulemi. 3.B) Kralupy nad Vltavou Prostor mikroregionu Údolí Vltavy je vymezen severní hranicí Prahy ne jedné straně a městy Kralupy nad Vltavou, Nelahozevsí a Veltrusy na straně druhé. Dále součástí tohoto prostoru jsou města a obce Roztoky, Klecany, Řež u Prahy, Libčice nad Vltavou, Dolany a Chvatěruby. Do konce roku 2006 existuje v různém stavu rozpracování (zrealizované stavby, hotové projektové dokumentace i připravované projekty) cyklostezek a cyklotras lokálního, regionálního i celoevropského významu (Praha – Drážďany…atd.). V průběhu prvního čtvrtletí roku 2007 došlo k celkové revizi existujících záměrů a projektů i hotových staveb s cílem připravit ucelený produkt cestovního ruchu (s akcentem na cykloturismus) v tomto prostoru. Pro sdílení informací, znalostí i ekonomicko- organizačního potenciálu byl v prvním čtvrtletí roku 2007 vytvořen Dobrovolný svazek obcí, který založily města Kralupy nad Vltavou, Roztoky a Libčice nad Vltavou, a ke kterému se již nyní připojily obce Řež a Veltrusy. Cyklotrasa/stezka Dol - Kralupy Stávající cyklotrasa/stezka v cca 6 km úseku mezi Dolem, Chvatěruby a Kralupy. Na rekonstrukci existuje projektová dokumentace, v současné době probíhá územní řízení.
Kombinovaná stezka/trasa pro pěší a cyklisty Kralupy – Veltrusy Přibližně 5 km trasa spojující pravý břeh Vltavy v Kralupech s parkem ve Veltrusích (vazba i na zámek). Nutno doprojektovat. Plán je na trase vytvořit vhodný zážitkový bod (dětské hřiště) Kombinovaná stezka/trasa pro pěší a cyklisty Kralupy – Nelahozeves Přibližně 5 km trasa spojující levý břeh Vltavy v Kralupech s Nelahozevsí (vazba na zámek a přístaviště/ “marínu“) Nutno doprojektovat. Plán je na trase vytvořit vhodný zážitkový bod (horolezecká stěna). Na pravém břehu je záměr vybudovat stezku pro chodce a cyklisty se smíšeným provozem Řež – Máslovice délky 3,8 km po bývalé potahové stezce. Uvažuje se o protažení stávající cyklostezky Libčice nad Vltavou - Dolany do Kralup nad Vltavou, případně do Mělníka.
