6. ministerská konference Rady Evropy k rovnosti žen a mužů Ve dnech 8. a 9. června 2006 se ve Stockholmu konala 6. ministerská konference Rady Evropy k rovnosti žen a mužů. Konference se zúčastnili ministryně a ministři (příp. jimi pověření zástupci) odpovědní za rovné příležitosti žen a mužů ze 46 členských zemí Rady Evropy. Kromě ministrů a nejvyšších představitelů Rady Evropy se konference zúčastnili též zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu, OECD, OBSE, Komise OSN pro postavení žen, Světové banky, Světové zdravotnické organizace, Mezinárodní organizace práce a dalších mezivládních organizací. Cílem konference bylo: • projednat dosažený stav v rovnosti žen a mužů v členských státech Rady Evropy, • vzájemně se informovat o aktivitách členských států při prosazování rovnosti žen a mužů, • přijmout programové dokumenty reagující na současné výzvy v politice rovných příležitostí pro ženy a muže. Konferenci zahájit pan Terry Davis, generální tajemník Rady Evropy. Ve svém projevu uvedl, že rovné příležitosti pro ženy a muže jsou neoddělitelnou součástí lidských práv v každé demokratické společnosti. Ignorování této skutečnosti má nepříznivé dopady nejen na úroveň demokracie ve společnosti, ale i na rozvoj ekonomiky. Postavení žen ve společnosti bylo po staletí nerovné ve vztahu k mužům, kteří rozhodovali o všem. Ani ve třetím tisíciletí civilizované společnosti nemají ženy stejné příležitosti jako muži podílet se na veřejném a politickém životě a jejich zastoupení v parlamentech a vládách je nízké. V parlamentech členských států Rady Evropy je 21% žen a ve vládách 20% žen, přestože ženy tvoří více než 50% obyvatelstva. Přestože ženy jsou vzdělané a intenzita jejich pracovního výkonu je vysoká, mají menší možnosti než muži dosáhnout lépe placeného zaměstnání. Rozdíl v pracovních příjmech žen a mužů je cca 20% v neprospěch žen. Ve všech členských státech Rady Evropy přetrvává feminizace chudoby (většina chudých jsou ženy), a to jak v průběhu pracovního života, tak později ve stáří, protože výše starobních důchodů jsou ovlivněny nižšími pracovními příjmy žen. Ženy jsou i nadále obětmi násilí ze strany mužů, včetně domácího násilí. Ženy jsou „předmětem“ obchodování s lidmi a nucené prostituce. Veřejné peníze jsou vynakládány především ve prospěch mužských aktivit a potřeb a mnohem méně ve prospěch žen, dětí, seniorů či zdravotně postižených lidí. I když bylo dosaženo pokroku a situace se zlepšuje, lidská práva žen jsou stále porušována. Generální tajemník vyzval představitele členských států, aby se aktivněji zasadili o vytváření rovných příležitostí pro ženy a muže a odstranění diskriminace. Za hostitelskou zemi vystoupil pan Jens Orback, švédský ministr pro demokracii, metropolitní záležitosti, integraci a rovnost žen a mužů. Ve svém projevu porovnal situaci žen před sto lety s dnešním stavem. V roce 1906 ženy v Evropě neměly volební právo, nesměly rozhodovat o závažných rodinných věcech (např. o vzdělání svých dětí), neměly přístup k vyššímu vzdělání a ke kvalifikovanému zaměstnání, bylo jim upíráno právo vlastnit a spravovat majetek,
neměly přístup k rozhodování o věcech veřejných, byly podle práva podřízeny svému manželovi a byly na něm finančně závislé, neměly možnost ukončit rozvodem krizové manželství. Ministr uvedl, že dnes nás to udivuje nebo pohoršuje, ale jak se asi budou dívat naše vnoučata na to, jak vypadalo postavení žen v roce 2006, kdy přetrvávalo násilí na ženách, ženy neměly možnost dosáhnout stejných výdělků jako muži, byly obětmi obchodování s lidmi pro sexuální potřeby mužů, jejich zastoupení v politickém životě bylo cca 20%, většina veřejných peněz se vynakládala na mužské aktivity a ženy tvořily převážnou část chudých lidí. Ministr vyzval muže k větší aktivitě při prosazování rovnosti žen a mužů, protože nejde o ženskou otázku, ale o otázku základních lidských práv žen i mužů. Jak by se asi líbilo mužům, kdyby dosahovali o 25% nižších výdělků jenom proto, že jsou muži, auto v rodině by využívaly hlavně ženy a muži byli odkázáni na veřejnou dopravu, po příchodu z práce by muži vařili, uklízeli, prali, psali s dětmi úkoly a vykonávali většinu domácích prací, muži by byli oběťmi domácího násilí ze strany žen, nemohli by se večer bezpečně pohybovat na ulicích a jejich přístup do politiky by byl silně omezen? A takový je dnes život žen. Ministr uvedl, že věří, že prosazování rovnosti žen a mužů se stane i věcí aktivního přístupu ze strany mužů, kteří přece nemohou mlčky přihlížet k takovému porušování lidských práv. V závěru svého vystoupení ministr zdůraznil, že nebude-li zohledněna rovnost žen a mužů v řadě opatření a politik, bude obtížné reagovat na výzvy, kterým dnes Evropa čelí. V další části konference vystoupil místopředseda švédské vlády pan Bosse Ringholm a informoval o aktivitách Švédska při prosazování rovnosti žen a mužů. V souvislosti s konáním mistrovství světa ve fotbalu odsoudil organizovaný obchod se ženami za účelem poskytování sexuálních služeb účastníkům této sportovní akce. Uvedl, že evropská civilizace, které se považuje za tak pokrokovou a vyspělou, by se měla stydět za to, že k něčemu takovému v roce 2006 ještě vůbec dochází. Informoval o pozitivních výsledcích zatím ojedinělého švédského přístupu k potírání prostituci, kdy kriminalizován (trestán) je zákazník a nikoli prostitutka, která je obětí nucené prostituce. Uvedl i další aktivity švédské vlády zaměřené na zvýšení počtu žen v manažerských funkcích – vzhledem k tomu, že personální podniková kultura zatím neotevřela ženách přístup do správních a dozorčích rad ve stejné míře jako mužům, připravují návrh zákona o zavedení kvót v soukromých podnikatelských subjektech. Rovněž otevřeli novou oblast - zahrnutí neplacené práce v domácnosti do ekonomických výsledků společnosti. Konference pokračovala v členění na tři témata: 1. Genderová rovnost jako integrální součást lidských práv v demokratické společnosti •
úvodní projev: paní Regina Tavares da Silva, předsedkyně skupiny odborníků na standardy a mechanismy rovnosti žen a mužů Rady Evropy a členka Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW)
Paní da Silva informovala o plnění Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen. Poukázala na přetrvávající diskriminaci žen v ekonomickém, politickém a rodinném životě. Vyzvala členské státy, aby netolerovaly porušování lidské důstojnosti žen v zaměstnání, v rodině, v kultuře a médiích (např. zneužívání
nahého ženského těla v reklamě). Pozastavila se nad malou ochotou vlád přistoupit k pozitivním akcím přesto, že se jim jinými prostředky (např. právními, osvětovými, organizačními) nedaří dosáhnout rovného postavení žen a mužů. 2. Genderová analýza a genderové financování: nástroj ekonomického rozvoje •
úvodní projev: paní Magdalena Andersson, první náměstkyně ministra, ministerstvo financí Švédského království
Paní Magdalena Andersson zdůraznila potřebu genderových analýz jako nezbytné součástí ekonomických podkladů v rozhodovacích procesech při tvorbě státních, regionálních a obecních rozpočtů. Vzhledem k nízkému zastoupení žen v politice jsou to převážně muži, kteří rozhodují o užití veřejných finančních prostředků. Vnímají přirozeně jako důležité hlavně své potřeby a tak zatím v Evropě převážná část veřejných finančních prostředků směřuje na mužské aktivity - stavějí se např. nákladné hokejové haly, fotbalové stadiony, podporují se mužské sporty. Rovněž prostředky, které společnost vynakládá v důsledku existence kriminality, jdou na účet mužů1. Je proto důležité rozklíčovat výdaje veřejných rozpočtů podle cílové skupiny obyvatelstva, aby se tím umožnilo i jiných skupinám obyvatel spravedlivě se podílet se čerpání toho, co společnost vytvořila. V zájmu transparentnosti by takové rozklíčování výdajů mělo být přílohou k veřejným rozpočtům. Paní Anderson podpořila významnou roli genderové statistiky, která může poskytnout potřebné podklady, a v závěru poukázala na nutnost promítnout rovné postavení žen a mužů i do daňových soustav2. 3. Lidská práva a ekonomické výzvy v Evropě – rovnost žen a mužů •
úvodní projev: paní Isabel Romao, předsedkyně Řídícího výboru pro rovnost žen a mužů Rady Evropy
Paní Romao zhodnotila situaci v rovných příležitostech pro ženy a muže ve stejném duchu jako předchozí vystupující a odůvodnila návrh dvou programových dokumentů: • •
Akční plán pro dosažení rovnosti žen a mužů ve všech oblastech společnosti Rezoluce o dosažení rovnosti žen a mužů: výzva pro lidská práva a předpoklad pro ekonomický rozvoj Na konferenci byly přijaty oba programové dokumenty.
Na konferenci vystoupila s krátkými projevy řada ministrů/ministryň a náměstků /náměstkyň pro rovné příležitosti žen a mužů s krátkou informací o dosažených výsledcích v jejich zemi.
1
Podle evropských statistik více než 90% odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody jsou muži a jejich kriminalita stojí celou společnost nesmírné náklady – hradí se nejen věcné škody a škody na zdraví způsobené kriminalitou, ale též prevence, náklady na policii, soudy, vězeňství, sociální práci s pachateli trestních činů apod. 2 Společné zdanění manželů v případě, že se rodina svými příjmy začne přibližovat k hranici pro vyšší sazbu daně z příjmů, vede k utlumení pracovní aktivity jednoho z manželů, obvykle ženy.
Každý členský stát Rady Evropy má ustaven subjekt, který se profesionálně zabývá rovnými příležitostmi pro ženy a muže. Ve větších státech to bývá ministerstvo pro rovné příležitosti nebo pro problematiku žen, menší státy mají své komise, výbory, úřady jako profesionální instituce pro prosazování rovnosti žen a mužů. Součástí státní politiky členských států Rady Evropy v oblasti rovných příležitostí pro ženy a muže jsou i jejich programové dokumenty pro realizaci praktických kroků na vyrovnání postavení žen a mužů ve společnosti, např. národní akční plány, programy, projekty. Konference byla jednou z dalších příležitostí, která ukázala, že problematika rovnosti žen a mužů je vnímána v evropských státech jako významná politika, kterou se aktivně a seriozně zabývají. Další ministerská konference se má konat v roce 2010 v Ázerbajdžánu. -------------
Programové dokumenty přijaté na 6. ministerské konferenci Rady Evropy k rovnosti žen a mužů Akční plán Dosažení rovnosti žen a mužů ve všech oblastech společnosti 1. Ministři států, přítomní na 6. evropské ministerské konferenci o rovnosti žen a mužů (Stockholm, 8.-9. června 2006): 2. Podtrhujíce důležitost aktivit Rady Evropy za posledních třicet let k podpoře a ochraně lidských práv žen a k boji s jakoukoli přímou nebo nepřímou genderovou diskriminací; 3. Potvrzujíce, že Rada Evropy má stěžejní úlohu při podporování rovnosti žen a mužů ve svých členských státech a průkopnickou roli při dosažení rovnosti žen a mužů ve všech oblastech společnosti; 4. Vítajíce Deklaraci a Akční plán přijaté na 3. summitu Rady Evropy (Varšava, 16.17. května 2005), kde hlavy států a vlád členských států Rady Evropy • • • •
zdůraznily, že rovná účast žen a mužů je základním prvkem demokracie, a potvrdily svůj závazek pro dosažení skutečné rovnosti žen a mužů ve všech oblastech společnosti; potvrdily svůj závazek k posílení genderového mainstreamingu v národních politikách; znovu potvrdily svůj závazek k vymýcení násilí páchaného na ženách, včetně domácího násilí; tvrdě odsoudily obchodování s lidmi;
5. Přesvědčeni, že pro dosažení rovnosti žen a mužů je nutné odstranit tradiční stereotypní přístupy; 6. Potvrzujíce, že skutečná rovnost žen a mužů může být dosažena pouze posílením ekonomického postavení žen a že přijetí specifických politik a opatření rovnosti žen a mužů a efektivní užití genderového mainstreamingu, včetně genderového rozpočtování a nástrojů, jako je genderová analýza a data členěná podle pohlaví, by mohly vést k rovnějšímu přidělování zdrojů mezi ženy a muže; 7. Souhlasí s tím, že aktivity Rady Evropy v následujících letech by měly být zaměřeny na podporu skutečné rovnosti žen a mužů jakožto základní kritérium demokracie a na ochranu žen a mužů proti ohrožení jejich důstojnosti a integrity; 8. Schvalují následující Akční plán pro dosažení rovnosti žen a mužů ve všech oblastech společnosti a -
žádají Řídící výbor pro rovnost žen a mužů Rady Evropy (CDEG), aby realizoval tento Akční plán ve spolupráci a/nebo za úzké konzultaca s dalšími orgány organizace, stejně jako s dalšími mezinárodními vládními i nevládními organizacemi a
-
žádají Výbor ministrů Rady Evropy, aby učinil všechna potřebná opatření k implementaci tohoto Akčního plánu Řídícím výborem pro rovnost žen a mužů tím, že mu přidělí potřebné finanční prostředky.
I.
Genderová rovnost pro fungující demokracii
K podpoře přijetí a implementace společných standardů rovnosti žen a mužů, ustavení mechanismů genderové rovnosti, užití specifických politik rovnosti žen a mužů a účinného užití genderového mainstreamingu včetně genderového rozpočtování a nástrojů rovnosti žen a mužů jako genderové analýzy nebo dat členěných podle pohlaví a rovněž k vyvážené účasti žen a mužů v politice a rozhodování ve všech oblastech společnosti, včetně ekonomické oblasti a v oblasti zabránění konfliktům a jejich řešení, by Řídící výbor pro rovnost žen a mužů měl provádět následující aktivity: 1.
Standardy a mechanismy rovnosti žen a mužů a. b. c. d.
pokračovat v práci na vytváření standardů a mechanismů rovnosti žen a mužů a šířit je v členských státech; přijmout následné aktivity s ohledem na podporu implementace těchto společných standardů a mechanismů rovnosti žen a mužů v členských státech; monitorovat implementaci těchto společných standardů a mechanismů rovnosti žen a mužů v členských státech; analyzovat a monitorovat vytváření národní legislativy pro rovnost žen a mužů, národních akčních plánů a národních institucionálních mechanismů pro rovnost žen a mužů v členských státech
s přihlédnutím k přijetí a implementaci společných evropských cílů v této oblasti. 2.
Genderový mainstreaming, včetně genderového rozpočtování a nástrojů genderové rovnosti (tj. genderová analýza, data členěná podle pohlaví) a. vyvíjet opatření a metody ke sjednocení užití strategie genderového mainstreamingu v různých oblastech aktivit, včetně možnosti dát této strategii právní základ; b. zesílit práci k podpoře efektivní implementace strategie genderového mainstreamingu v členských státech a vyvinout metody a nástroje, které budou členským státům napomáhat při dosažení implementace; c. monitorovat implementaci strategie genderového mainstreamingu v různých oblastech aktivit; d. pokračovat v práci na vytváření standardů pro genderový mainstreaming ve vzdělávání; e. vyvinout opatření, která by členským státům mohla napomáhat při zajištění systematického sběru dat členěných dle pohlaví ve všech oblastech; f. provádět výzkum zaměřený na poskytování potřebných indikátorů a nástrojů členským státům pro zavedení hlediska žen a mužů do různých politik a pro provádění genderové analýzy v různých opatřeních politik k ocenění jejich příspěvku pro dosažení rovnosti žen a mužů; g. vypracovat směrnice pro zavedení hlediska žen a mužů do rozpočtových procesů (genderové rozpočtování) členských států a pokračovat v mapování iniciativ prováděných členskými státy v této oblasti; h. podporovat šíření informací o genderovém rozpočtování mezi různými aktéry zapojenými do přípravy, přijetí a realizace veřejných rozpočtů, včetně rozpočtu Rady Evropy; i. pokračovat v aktivitě podpory a vývoje užití strategie genderového mainstreamingu ve všech programech a aktivitách v rámci Rady Evropy a v tomto kontextu vyvíjet a/nebo zahájit aktivity ve spolupráci s dalšími řídícími výbory Rady Evropy a orgány v různých oblastech politik.
3.
Vyrovnaná účast žen a mužů v rozhodování ve všech oblastech společnosti a. pokračovat v následných aktivitách k Doporučení Rec (2003) 3 o vyvážené účasti žen a mužů v politickém a veřejném rozhodování s ohledem na podporu implementace společných standardů v členských státech a monitorovat implementaci Doporučení v členských státech; b. sbírat a šířit data členěná dle pohlaví pro monitorování a hodnocení vyvážené účasti žen a mužů v rozhodování v členských státech; c. pokračovat v práci na vytváření standardů o úloze žen a mužů v zabránění konfliktům a v jejich řešení a při budování míru a přijmout následné aktivity s ohledem na podporu implementace společných standardů v členských státech; d. vyvíjet nové aktivity zaměřené na úlohu mužů při dosažení skutečné rovnosti žen a mužů;
e. vyvinout nové aktivity zaměřené na povzbuzení žen a mužů, aby se stejnou měrou podíleli na odpovědnostech a přínosech placené a neplacené práce, zvláště na domácích a rodinných odpovědnostech; f. provádět výzkum o ekonomické situaci žen v členských státech Rady Evropy; g. vypracovat směrnice napomáhající členským státům v přijetí potřebných opatření k podpoře posílení ekonomického postavení žen. II.
Ochrana žen a mužů proti ohrožení jejich důstojnosti a integrity
Ve snaze zabránit obchodování s lidskými bytostmi a násilí páchanému na ženách a mužích, chránit lidská práva obětí a soudně stíhat osoby obchodující s lidmi a osoby páchající násilí, by Řídící výbor pro rovnost žen a mužů měl provádět následující aktivity: 1.
Opatření proti obchodování s lidskými bytostmi a. vyvíjet aktivity zaměřené na podporu podpisu a ratifikace Úmluvy o opatření proti obchodování s lidskými bytostmi členskými i nečlenskými státy, aby tato Úmluva vstoupila rychle v platnost; b. urychlit asistenční aktivity v oblasti boje proti obchodování s lidskými bytostmi, zvláště pomáhat členským státům přizpůsobit jejich národní legislativu a procedury standardům obsaženým v Úmluvě; c. zahájit iniciativy, které by se mohly ukázat jako potřebné v kontextu kampaně Rady Evropy o opatření proti obchodování s lidskými bytostmi;
2.
Ochrana žen a mužů proti násilí a. při užití přijatých indikátorů pokračovat v monitorování implementace Doporučení Rec (2002) 5 o ochraně žen proti násilí v členských státech; b. urychlit asistenční aktivity k implementaci specifických aspektů doporučení, zvláště v oblasti násilí páchaného na ženách a mužích v rodině nebo domácím prostředí; c. přijmout jakékoli iniciativy, které by mohly být potřebné k podpoře a přispění práce nového orgánu Rady Evropy – operační skupiny pro boj proti násilí páchanému na ženách, včetně domácího násilí; d. přijmout jakékoli iniciativy, které by se mohly ukázat jako potřebné v kontextu kampaně Rady Evropy pro boj proti násilí páchanému na ženách, včetně domácího násilí. *
*
*
Rezoluce k Dosažení rovnosti žen a mužů: výzva pro lidská práva a předpoklad pro ekonomický rozvoj 1. Ministři zemí, přítomní na 6. evropské ministerské konferenci o rovnosti žen a mužů (Stockholm, 8.-9. června 2006):
2. odvolávajíce se na to, že hlavním cílem Rady Evropy je zachování a podpora lidských práv, demokracie a zákonnost a že její aktivity musí přispívat k tomuto základnímu cíli; 3. s odvoláním na to, že Deklarace o rovnosti žen a mužů Výboru ministrů Rady Evropy ze 16. listopadu 1988 potvrdila, že rovnost mezi ženami a muži je integrální součástí lidských práv a že diskriminace na základě pohlaví je překážkou využívání a uplatňování lidských práv a základních svobod a překážkou jejich uznání; 4. s odvoláním na závazky přijaté členskými státy Rady Evropy v rámci Evropské úmluvy o lidských právech (1950); 5. vítají přijetí Úmluvy Rady Evropy o opatření proti obchodování s lidskými bytostmi a její otevření k podpisu u příležitosti 3. summitu hlav států a vlád členských států Rady Evropy ve Varšavě 16. května 2005; 6. s odvoláním na Evropskou sociální chartu, přijatou v r. 1961 a revidovanou v r. 1996, která zaručuje sociální a ekonomická lidská práva stejně jako jejich využívání bez diskriminace na základě pohlaví; 7. znovu potvrzují zásady a standardy stanovené v následujících doporučeních přijatých Výborem ministrů: Doporučení č. R (90) 4 o vyloučení sexismu z jazyka; Doporučení č. R (96) 5 o sladění práce a rodinného života; Doporučení č. R (98) 14 o genderovém mainstreamingu; Doporučení č. R (2000) 11 o opatření proti obchodování s lidskými bytostmi pro účely sexuálního zneužívání; Doporučení č. R (2002) 5 o ochraně žen proti násilí; Doporučení č. R (2003) 3 o vyvážené účasti žen a mužů v politickém a veřejném rozhodování; 8. znovu potvrzují závazky z pěti předcházejících evropských ministerských konferencí o rovnosti žen a mužů; 9. vítají Deklaraci a Akční plán přijaté na 3. summitu Rady Evropy (Varšava, 16.17. května 2005), kde hlavy států a vlád členských států Rady Evropy • • • •
podtrhli, že rovná účast žen a mužů je základním prvkem demokracie, a potvrdili svůj závazek dosažení skutečné rovnosti žen a mužů ve všech oblastech společnosti; potvrdili svůj závazek k posílení genderového mainstreamingu v národních politikách; znovu potvrdili svůj závazek k vymýcení násilí páchaného na ženách, včetně domácího násilí; tvrdě odsoudili obchodování s lidmi;
10. s odvoláním na Úmluvu OSN o vyloučení všech forem diskriminace proti ženám (CEDAW) a její Opční protokol z 10. prosince 1999, znovu potvrzujíce Pekingskou deklaraci a Akční platformu přijatou na 4 světové konferenci OSN o ženách (srpen 1995), stejně jako Politickou deklaraci a výsledný dokument „Peking + 5“ přijaté na zvláštním zasedání Valného shromáždění OSN (červen 2000) a Deklaraci vydanou Komisí o postavení žen na jejím 49. zasedání u příležitosti 10.
výročí 4. světové konference o ženách („Peking + 10“) (květen 2005) a s odvoláním na mezinárodně schválené rozvojové cíle, obsažené v Deklaraci tisíciletí OSN; 11.
s odvoláním na nástroje Evropské unie týkající se rovnosti žen a mužů;
12. zaznamenávají, že přes pozitivní a významné úspěchy v členských státech Rady Evropy v oblasti rovnosti žen a mužů, jak v legislativě, tak v v oblasti prosazování politik, skutečná rovnost žen a mužů zůstává nadále problémem; 13. jsou znepokojeni stálou nedostatečnou efektivní integrací genderového hlediska do národních a mezinárodních politik v mnoha oblastech a skutečností, že rovnost žen a mužů zůstává nadále izolovaným problémem, který není řešen v dalších politikách a oblastech činností; 14. uvědomují si, že chybějící genderové hledisko v politikách a opatřeních brání dosažení rovnosti žen a mužů co se týče výsledků; 15. s odvoláním na to, že výsledky vzdělání žen a jejich kvalifikace a výcviku se vždy neodráží v jejich postavení na trhu práce a že míra nezaměstnanosti žen je často vyšší než míra nezaměstnanosti mužů a že jejich starobní důchody jsou často nižší a že to přispívá k feminizaci chudoby a k sociálnímu vyloučení žen; 16. konstatují, že neplacená práce v osobní a sociální oblasti je většinou vykonávána ženami, často na úkor jejich profesního a osobního rozvoje a rovněž jejich účasti na politickém a veřejném životě a v rozhodovacích procesech; 17. konstatují s vážným zájmem, že ženy a dívky jsou často vystaveny závažným formám násilí, jako je domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, vynucený sňatek, zabíjení ve jménu cti, poškození genitálií (ženská obřízka) a obchodování s lidmi; 18. konstatují, že násilí na ženách má kromě osobních a sociálních důsledků i značný ekonomický dopad; 19. konstatují, že v souladu s Rezolucí OSN 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečí je též nutné ošetřit skutečnost, že násilí páchané na ženách a sexuální zneužívání jsou užívány systematicky jako zbraň stran zúčastněných v konfliktech; 20. konstatují, že ačkoliv ženy jsou často klíčovými aktéry a přispěvateli v komunitách v situacích konfliktů a v obnově po konfliktech, jsou často vyloučeny z formálních procesů budování míru, udržení míru a rozhodování; 21. přesvědčeni o tom, že trvalý a udržitelný mír a růst nemůže být dosažen za situace, kdy polovina populace není zapojena do opětovného budování společností poškozených konfliktem a do rozhodovacích procesů; 22. přesvědčeni o tom, že rovnost žen a mužů může být dosažena pouze při společné práci žen a mužů, rovným sdílením rodinných povinností a jejich rovnou účastí v politickém, veřejném a profesním životě;
23. přesvědčeni o tom, že ačkoliv muži byli v posledních letech postupně více zapojeni do podpory rovnosti žen a mužů, jejich účast není stále dostatečná; 24. přesvědčeni o potřebě plného využívání kompetencí a dovedností žen a o tom, že jejich opomíjení je mrháním zdrojů a snižuje sociální a ekonomický rozvoj; 25. majíce na vědomí Akční program Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (Káhira, září 1994) a přesvědčeni o tom, že současné problémy (sociální vyloučení, stárnutí populace, migrační toky a problémy spojené s globalizací), kterým dnes Evropa čelí, nemohou být pořádně řešeny, pokud genderové hledisko není integrováno do všech přijímaných politik a opatření; 26. se domnívají, že skutečné rovnosti žen a mužů může být dosaženo posílením ekonomického postavení žen a že přijetí specifických politik a opatření rovnosti žen a mužů a efektivní užívání genderového mainstreamingu, včetně genderového rozpočtování a nástrojů jako genderové analýzy a dat členěných podle pohlaví může vést ke spravedlivějšímu rozdílení zdrojů mezi ženy a muže; 27. jsou přesvědčeni, že opomíjení kompetencí a příspěvku žen vede k vysokým ekonomickým nákladům; 28. jsou názoru, že jedním z hlavních cílů demokratické společnosti musí být dosažení skutečné rovnosti žen a mužů, která je integrální součástí lidských práv, základním kritériem demokracie a předpokladem pro ekonomický rozvoj; 29. majíce na vědomí, že udržitelný ekonomický rozvoj se neobejde bez plné účasti žen, která je činitelem ekonomického rozvoje a pokroku; 30. Doporučují Výboru ministrů Rady Evropy, aby přijal veškerá potřebná opatření pro dosažení cílů stanovených touto Rezolucí, zvláště aby a.
přijal aktivity k vyhodnocení nákladů při chybějící rovnosti žen a mužů v různých oblastech;
b.
podpořil plné využití genderové analýzy a dat členěných dle pohlaví při implementaci strategie genderového mainstreamingu, včetně genderového rozpočtování, aby bylo dosaženo skutečné rovnosti žen a mužů;
c.
pokračoval v aktivitách postupného zavádění genderového mainstreamingu do všech programů a aktivit v rámci Rady Evropy ve spolupráci s dalšími orgány a řídícími výbory;
d.
doporučil členským státům, aby přijaly potřebná opatření k podpoře plného zapojení mužů do dosažení rovnosti žen a mužů a sledovaly aktivity Rady Evropy v této oblasti;
e.
přijal novou Deklaraci o rovnosti žen a mužů vztahující se k dosažení skutečné rovnosti žen a mužů;
f.
povzbudil členské státy k podpisu a ratifikaci Úmluvy Rady Evropy o opatření proti obchodování s lidskými bytostmi, aby tak mohla rychle vstoupit v platnost, a podporoval je, aby se aktivně účastnily kampaně Rady Evropy v boji proti obchodování s lidskými bytostmi;
g.
přijal Doporučení o standardech a mechanismech rovnosti žen a mužů, Doporučení o úloze žen a mužů v zabránění konfliktům, jejich řešení a v budování míru a Doporučení o genderovém mainstreamingu ve vzdělání;
h.
zahájil přípravu doporučení o genderového rozpočtování;
i.
pokračoval v monitorování implementace Doporučení č. R (2002) 5 o ochraně žen proti násilí; Doporučení č. R (2003) 3 o vyvážené účasti žen a mužů v politickém a veřejném rozhodování;
j.
podpořil a zúčastnil se práce operační skupiny pro boj proti násilí na ženách, včetně domácího násilí, a povzbudil členské státy, aby se aktivně zúčastnily kampaně Rady Evropy pro boj proti násilí na ženách, včetně domácího násilí;
k.
rozšířil spolupráci s dalšími mezinárodními mezivládními organizacemi k dosažení rovnosti žen a mužů;
l.
podpořil spolupráci s nevládními organizacemi, sociálními partnery a dalšími představiteli občanské společnosti s ohledem na ustavení strategického partnerství zaměřeného na dosažení skutečné rovnosti žen a mužů.
31. Schvalují strategie k dosažení rovnosti žen a mužů stanovené v Dodatku k této Rezoluci a vyzývají vlády a všechny zainteresované instituce a skupiny k implementaci těchto strategií. Dodatek k Rezoluci Strategie k dosažení rovnosti žen a mužů I.
Rovnost žen a mužů jako v demokratické společnosti
integrální
A.
Právní rámec a politiky rovnosti žen a mužů
1.
Vlády se vyzývají, aby
součást
lidských
práv
a. ratifikovaly významné mezinárodní právní instrumenty týkající se rovnosti žen a mužů; b. revidovaly, kde je to potřebné, národní legislativu, aby obsahovala rovnost žen a mužů jako integrální součást lidských práv;
c. přijaly nebo revidovaly, kde je to potřebné, národní legislativu, aby byla odstraněna jakákoli přímá nebo nepřímá diskriminace na základě pohlaví; d. přijaly národní akční plány pro rovnost žen a mužů; e. přijaly a podpořily dvoukolejnou strategii pro implementaci rovnosti žen a mužů přijetím jak specifických politik a opatření pro rovnost žen a mužů, tak genderového mainstreamingu ve všech politikách a programech. B.
Implementace a monitorování legislativy a politik rovnosti žen a mužů
1.
Vlády se vyzývají, aby a. plně implementovaly na národní úrovni standardy obsažené ve významných mezinárodních instrumentech týkajících se rovnosti žen a mužů; b. plně implementovaly národní legislativu pro rovnost žen a mužů; c. plně implementovaly národní akční plány pro rovnost žen a mužů; d. monitorovaly implementaci legislativy a akčních plánů pro rovnost žen a mužů prostřednictvím monitorovacích orgánů v rámci vládních struktur nebo vně těchto struktur na nejvyšší úrovni; e. vyhodnocovaly dopad legislativy na rovnost žen a mužů; f. podporovaly nevládní organizace a zajistily jim zdroje, aby usnadnily jejich různé aktivity zaměřené na dosažení cílů stanovených v legislativě a politikách pro rovnost žen a mužů; g. zajistily, aby soukromé podniky implementovaly zásady a standardy rovnosti žen a mužů; h. zabezpečily účast ústřední, regionální a místní veřejné správy, poslanců, sociálních partnerů, vědců a nevládních organizací v debatě a monitorování efektivní implementace legislativy a politik pro rovnost žen a mužů; i. podpořily výcvik pro rovnost žen a mužů a genderový mainstreaming zaměřený na strategické cílové skupiny, zvláště na vyšší vládní představitele, zaměstnance státní správy a další činitele.
2.
Nevládní organizace (NGO) se vyzývají, aby a. informovaly a zvyšovaly informovanost o legislativě pro rovnost žen a mužů, aby tak byla usnadněna její efektivní implementace; b. informovaly a zvyšovaly povědomí o opatřeních a politikách k dosažení skutečné rovnosti žen a mužů; c. zahájily aktivity přispívající k efektivní implementaci zásady rovnosti žen a mužů.
C.
Národní institucionální mechanismy
1.
Vlády se vyzývají, aby a. vytvořily národní institucionální mechanismy pro rovnost žen a mužů na nejvyšší politické úrovni, ať už to je národní koordinační orgán v rámci
b.
c.
d.
e.
2.
vlády nebo orgán v rámci ministerstev nebo dalších vládních úřadů, a stejně tak v regionálních a místních strukturách; zabezpečily efektivní fungování institucionálních mechanismů pro rovnost žen a mužů tím, že jim určí jasný mandát, přesně stanoví jejich fungování a odpovědnosti a poskytnou jim potřebné lidské a finanční zdroje, aby jim umožnily plnění jejich mandátu; uznaly a podpořily klíčovou úlohu, kterou institucionální mechanismy hrají ve vývoji genderových expertíz, metod, nástrojů a instrumentů pro implementaci a monitorování politik rovnosti žen a mužů a genderového mainstreamingu; usnadnily vytvoření zdravého partnerství mezi institucionálními mechanismy pro rovnost žen a mužů a občanskou společností, zvláště nevládními organizacemi pro práva žen a lidská práva, médii, výzkumnými pracovníky a dalšími významnými sociálními činiteli; usnadnily vytvoření sítí s podobnými institucemi v dalších zemích a mezinárodními a regionální organizacemi k výměně informací, dobré praxe a technických expertíz.
Nevládní organizace (NGO) se vyzývají, aby a. b.
úzce spolupracovaly s institucionálními mechanismy pro rovnost žen a mužů při vytváření, implementaci a monitorování legislativy a politik pro rovnost žen a mužů; pomohly institucionálním mechanismům pro rovnost žen a mužů v kampani pro podporu rovnosti žen a mužů.
D.
Ochrana žen proti násilí
1.
Vlády se vyzývají, aby a. přijaly a implementovaly všechna opatření obsažená v Doporučení Rec (2002) 5 Výboru ministrů členským státům o ochraně žen proti násilí; b. přijaly nebo revidovaly národní legislativu, kde je to potřebné, aby byly kriminalizovány různé formy násilí na ženách a byly přijaty adekvátní tresty a sankce za tyto trestné činy; c. přijaly národní akční plány pro boj s násilím na ženách a monitorovaly jejich plnění; d. přijaly legislativu nebo další opatření, která se mohou ukázat jako potřebná, pro pomoc obětem všech forem násilí páchaného na ženách při jejich fyzickém, psychologickém nebo sociálním zotavení, zvláště poskytnutím vhodného a bezpečného ubytování, potřebné lékařské péče, poradenství a informací o jejich zákonných právech a služeb jim dostupných stejně jako pomoci a umožnit tak, aby jejich práva a zájmy byly prezentovány a zváženy na vhodné úrovni trestního procesu proti delikventům; e. vytvořily a podporovaly instituce nebo orgány pracující s obětmi nebo pachateli a přidělily jim příslušné zdroje; f. zajistily pachatelům potřebnou podporu pro jejich nápravu (podpůrné skupiny, rehabilitační programy apod.);
g. podporovaly vyváženou účast žen a mužů v soudcovském sboru, včetně veřejného trestného řízení, stejně jako v orgánech vymáhajících právo, aby byl usnadněn přístup k obětem beroucí v úvahu hledisko pohlaví; h. prováděly výzkum o ekonomických dopadech násilí na ženách v systému zdravotnictví (léčebná péče, psychologická léčba apod.) a rovněž tak o dopadech z hlediska podniků (chybění v práci, nižší produktivita práce apod.) a vzaly je v úvahu při přidělování zdrojů pro boj proti násilí na ženách; i. organizovaly systematický sběr standardizovaných dat o různých formách násilí páchaného na ženách. Tato data by měla být sbírána různými zainteresovanými odborníky, zvláště policií a zdravotnickými službami; j. povzbuzovaly muže, aby se aktivně zapojili do boje proti všem formám násilí na ženách; k. organizovaly národní kampaně pro boj proti všem formám násilí páchaného na ženách, aby se tak zvýšila informovanost o problému a jeho možných řešeních; l. organizovaly speciální výcvik pro profesionály, kteří jsou v kontaktu s obětmi násilí na ženách (např. příslušníci policie, lékařský personál, soudní úředníci apod.); m. spolupracovaly s nevládními organizacemi, dalšími významnými organizacemi nebo dalšími představiteli občanské společnosti zapojenými do ochrany obětí násilí páchaného na ženách. 2.
Nevládní organizace (NGO) se vyzývají, aby a. zvýšily informovanost o různých formách násilí na ženách; b. spolupracovaly s institucionálními mechanismy pro rovnost žen a mužů a dalšími vládními a nevládními orgány zapojenými do boje proti násilí na ženách; c. podporovaly a zajistily mimořádnou pomoc obětem násilí páchaného na ženách.
3.
Sdělovací prostředky se vyzývají, aby a. sestavily etický kodex pro pracovníky médií o způsobu, jakým mají být prezentovány zprávy informující o násilí páchaném na ženách; b. zvýšily informovanost o různých formách násilí na ženách a jeho závažných dopadech na oběti a na společnost jako celek; c. prezentovaly ženy a muže v médiích vyváženýma nestereotypním způsobem s plným ohledem na jejich lidskou důstojnost.
E.
Opatření proti obchodování s lidskými bytostmi: prevence, ochrana a trestní stíhání
1.
Vlády se vyzývají, aby a. přijaly a implementovaly všechna opatření obsažená v Úmluvě Rady Evropy o opatření proti obchodování s lidskými bytostmi;
b. přijaly všechna potřebná opatření pro zabránění obchodování s lidskými bytostmi, ochranu lidských práv obětí a trestní stíhání těch, kdo obchodují s lidskými bytostmi; c. přijaly všechna potřebná opatření pro podporu obětí obchodování s lidskými bytostmi při jejich tělesném, psychologickém a sociálním zotavování; d. přijaly nebo revidovaly národní legislativu, kde je to potřebné, aby bylo kriminalizováno obchodování s lidskými bytostmi jako specifický trestní čin; e. organizovaly kampaně na zvýšení informovanosti o obchodování s lidskými bytostmi a o opatřeních, která budou přijata na národní, regionální a místní úrovni; f. spolupracovaly s nevládními organizacemi při ustavení partnerství zaměřeného na prevenci obchodování s lidskými bytostmi a na ochranu obětí obchodování; g. spolupracovaly na regionální bázi na posílení opatření poroti obchodování s lidskými bytostmi; h. zvýšily spolupráci mezi zeměmi určení a zeměmi původu s ohledem na bezpečný návrat a opětovné začlenění obětí do společnosti. 2.
Nevládní organizace (NGO) se vyzývají, aby a. zvýšily informovanost o obchodování s lidskými bytostmi a zúčastnily se národních kampaní pro boj proti obchodování s lidskými bytostmi; b. ve spolupráci se státními úřady, veřejnými činiteli a dalšími významnými organizacemi a členy občanské společnosti vyvinuly projekty na ochranu práv obětí obchodování s lidskými bytostmi.
3.
Sdělovací prostředky se vyzývají, aby a. přijaly opatření zaměřená na ochranu soukromého života a identity obětí obchodování s lidskými bytostmi prostřednictvím samoregulace nebo usměrňujících opatření; b. zvýšily informovanost o problému obchodování s lidskými bytostmi, zvláště o různých způsobech získávání obětí a o závažných dopadech obchodování na oběti a společnost jako celek; c. prezentovaly ženy a muže v médiích vyváženým a nestereotypním způsobem s plným ohledem na jejich lidskou důstojnost.
F.
Vyvážená účast žen a mužů na rozhodovacím procesu
1.
Vlády se vyzývají, aby a. přijaly a implementovaly všechna opatření obsažená v Doporučení Rec (2003) 3 Výboru ministrů členským státům o vyvážené účasti žen a mužů v politickém a veřejném rozhodování; b. přijaly programy povzbuzující účast žen v politice; c. přijaly legislativu nebo další opatření, pokud jsou potřebná, k zajištění vyvážené účasti žen a mužů u kandidátů a vybraných představitelů ve volbách na národní, regionální a místní úrovni;
d. přijaly programy k podpoře žen a mužů, aby se rovnou měrou podíleli na odpovědnostech a přínosech placené a neplacené práce, zvláště na domácích a rodinných odpovědnostech; e. zajistily sběr a šíření dat členěných dle pohlaví pro monitorování a hodnocení vyvážené účasti žen a mužů v rozhodovacích procesech. 2.
Nevládní organizace (NGO) se vyzývají, aby a. zvýšily informovanost o potřebě podpory vyvážené účasti žen a mužů v rozhodovacích procesech; b. přijaly opatření pro zajištění vyvážené účasti žen a mužů ve svých rozhodovacích orgánech;
3.
Sdělovací prostředky se vyzývají, aby a. přijaly opatření pro boj se stereotypy při zobrazování ženských vůdčích představitelek v médiích, zvláště ve vztahu k političkám, a prezentovaly politiky i političky stejným způsobem; b. povzbuzovaly pracovníky sdělovacích prostředků s cílem zabezpečit, že kandidáti i zvolení představitelé obojího pohlaví budou mít zajištěnu stejné zviditelnění, zvláště v období voleb; c. podporovaly vyváženou účast žen a mužů na rozhodovacích místech v médiích, zvláště v řízení, programování a v regulatorních orgánech; d. podporovaly výcvik a zvýšení informovanosti studentů žurnalistiky a pracovníků sdělovacích prostředků o otázkách spojených s rovností žen a mužů a o tom, a jak se vyhnout sexistickým stereotypům a sexismu.
II.
Genderová analýza a genderové rozpočtování: nástroje pro ekonomický rozvoj
A.
Statistiky členěné dle pohlaví a genderový výzkum
1.
Vlády se vyzývají, aby a. zajistily systematický sběr a šíření dat členěných dle pohlaví národními statistickými úřady a orgány, a to ve všech oblastech; b. vzaly v úvahu tato data členěná dle pohlaví při plánování, vývoji a implementaci národních, regionálních a místních politik ve všech oblastech; c. iniciovaly a podporovaly genderový výzkum v různých oblastech a podporovaly šíření závažných informací a sdílení zkušeností, aby tak poskytly politikům potřebné nástroje a indikátory k zavedení genderového hlediska do různých politik; d. povzbudily všechny činitele na trhu práce, aby využívali tato data členěná dle pohlaví při strategickém plánování.
B.
Genderová analýza a genderové rozpočtování
1.
Vlády se vyzývají, aby
a. užívaly genderovou analýzu ve svém plánování a politikách, aby byla zlepšena ekonomická účinnost přijatých opatření (lepší zacílení vstupů) a služeb pro občany (zaměření na zákazníka/klienta je jasnější); b. prováděly genderovou analýzu v různých politických opatřeních s cílem vyhodnotit jejich dopad na ženy a muže a jejich příspěvku k dosažení rovnosti žen a mužů; c. zavedly genderové hledisko do rozpočtového procesu na národní, regionální a místní úrovni; d. přijaly opatření k podpoře ministrů, zvláště ministra financí, aby včlenil genderové hledisko do plánování a přípravy státního rozpočtu; e. vytvořily meziministerské expertní skupiny k usnadnění zavedení genderového hlediska do rozpočtů jednotlivých sektorů; f. provedly vyhodnocení dopadu přijetí genderového hlediska na rozpočty; g. šířily informace o genderovém rozpočtování mezi různé aktéry zapojené do přípravy, přijetí a implementace veřejných rozpočtů (např. aby šířily zprávu Rady Evropy o genderovém rozpočtování); h. zajistily výcvik genderového mainstreamingu a genderového rozpočtování pro vyšší státní úředníky. 2.
Nevládní organizace (NGO) se vyzývají, aby a. zvýšily informovanost o potřebě zavést genderové hledisko i do rozpočtového procesu, aby se zvýšila ekonomická účinnost rozpočtů a dosáhlo se spravedlivějšího rozdělování zdrojů; b. zavedly genderové hledisko do svých vlastních rozpočtů.
C.
Ženy a muži v ekonomice
Vlády se vyzývají, aby přijaly a implementovaly všechna opatření obsažená v Evropské sociální chartě (1961) a Revidované evropské sociální chartě (1996), které zaručují, bez diskriminace na základě pohlaví, využívání sociálních a ekonomických práv stanovených Chartou. Ženy a muži na trhu práce 1.
Vlády se vyzývají, aby a. přijaly opatření a vyvinuly programy zaměřené na podporu účasti žen na trhu práce; b. přijaly opatření k zajištění rovných příležitostí pro ženy a muže na trhu práce; c. daly prioritu implementaci zásady stejné mzdy za stejnou práci a práci stejné hodnoty a vyvinuly politiky a nástroje k podpoře soukromých a státních podniků, aby monitorovaly a redukovaly platové rozrůznění; d. podporovaly ženy samostatně výdělečně činné a vytváření podnikání;
e. podporovaly diverzifikaci voleb povolání žen a mužů výcvikem k povolání a výcvikem s ohledem na zrušení genderové segregace na trhu práce, zvláště s ohledem ukončit převahu žen v málo placených zaměstnáních; f. zabezpečily, kde je to potřebné, speciální výcvikové programy pro nezaměstnané ženy a ženy vstupující nebo opětovně vstupující na trh práce, zvláště programy o informačních a komunikačních technologiích; g. bojovaly s mnohonásobnou diskriminací, které ženy čelí na trhu práce; h. přijaly opatření k prevenci a boji se sexuálním obtěžováním v práci a k ochraně obětí takovéhoto obtěžování; i. povzbuzovaly rovnou účast žen a mužů ve společných rozhodovacích procesech a zajistily rovné příležitosti podpory pro muže a ženy, včetně stejného přístupu k výcviku zaměřeného na zajištění přípravy pro vyšší pracovní pozice; j. povzbuzovaly podniky a asociace, aby zajistily vyváženou účast žen a mužů ve svých rozhodovacích orgánech; k. zvýšily informovanost a povzbudily sociální partnery k implementaci politik a praktik rovnosti žen a mužů v jejich příslušných organizacích; l. podporovaly programy iniciované sociálními partnery k podpoře vyvážené účasti žen a mužů v odpovědných a rozhodovacích pozicích, v rámci svých vlastních pracovních sil a v souvislosti s kolektivním vyjednáváním. 2.
Státní a soukromé podniky se vyzývají, aby a. podporovaly genderovou vyváženost mezi svými zaměstnanci; b. bojovaly proti sexuálnímu obtěžování v práci; c. integrovaly a podporovaly rovnost žen a mužů jako součást své firemní kultury a jako hlavní aspekt svých sociálních odpovědností; d. podporovaly vyváženou účast žen a mužů ve svých rozhodovacích orgánech; e. efektivně zajistily implementaci zásad rovného zacházení pro ženy a muže co se týče přístupu k zaměstnání, rekvalifikaci a podpoře a ve všech pracovních podmínkách, ustavením monitorovacího rámce.
3.
Sociální partneři (odbory a asociace zaměstnavatelů) se vyzývají, aby a. přispěly k implementaci legislativy řešící rovnost žen a mužů, zvláště na trhu práce; b. určily a zamezily přímé a nepřímé diskriminaci na základě pohlaví v kolektivních smlouvách; c. podporovaly rovnost žen a mužů v zaměstnání a v podnicích a pomáhaly obětem diskriminace na trhu práce.
4.
Sdělovací prostředky se vyzývají, aby a. přispěly k vytváření nestereotypního obrazu žen a mužů na trhu práce a v soukromém životě; b. zvyšovaly informovanost o přínosu žen k rozvoji a hospodářskému růstu.
Sladění profesního a rodinného života 1.
Vlády se vyzývají, aby a. implementovaly opatření obsažená v Doporučení č. R (96) 5 Výboru ministrů členským státům o sladění práce a rodinného života;. b. podpořily rovné sdílení odpovědností mezi ženami a muži v soukromé sféře; c. přijaly legislativní a další opatření k usnadnění stejné možnosti pro rodiče k získání rodičovské dovolené, aby mohli pečovat s své dítě; d. zvážily přijetí legislativních opatření umožňujících otcům brát si nepřenositelnou rodičovskou dovolenou; e. povzbudily státní a soukromé podniky, aby u rodičů, zvláště otců, podporovaly možnost brát si rodičovskou dovolenou; f. podporovaly vytváření přístupných, finančně dostupných a kvalitních služeb péče o děti a pečovatelských služeb pro další rodinné příslušníky; g. přijaly specifická opatření k potřebné podpoře rodin s rodičem samoživitelem a rodin pečujících o závislé osoby; h. podporovaly aktivity zaměřené na zvyšování informovanosti a šířily informace o sladění profesního a rodinného života v široké veřejnosti a mezi zaměstnavateli.
2.
Státní a soukromé podniky se vyzývají, aby a. u rodičů, zvláště otců, podporovaly možnost čerpat rodičovskou dovolenou; b. zřizovaly nebo financovaly zařízení péče o děti pro své zaměstnance; c. podporovaly takové formy organizace práce, které usnadňují sladění profesního a rodinného života jak ženám, tak mužům;
3.
Sociální partneři (odbory a organizace zaměstnavatelů) se vyzývají, aby a. zavedly genderové hledisko do kolektivního vyjednávání, včetně nástrojů a pozitivních opatření ke sladění profesního a rodinného života.
4.
Sdělovací prostředky se vyzývají, aby a. přispívaly k podávání nestereotypního obrazu o ženách a mužích na trhu práce a v soukromém životě.
Dopady nerovností na trhu práce 1.
Vlády se vyzývají, aby a. prováděly výzkum ekonomických a sociálních dopadů nerovnosti žen a mužů na trhu práce, zvláště nízkých úrovní sociální ochrany a nižších důchodů u žen, což vede k feminizaci chudoby a k sociálnímu vyloučení žen; b. přijaly opatření k boji s nerovnostmi žen a mužů na trhu práce, jak při horizontální a vertikální genderové segregaci, rozdílech v příjmech žen a
mužů, diskriminaci pracovníků pracujících na částečný úvazek, a proti jejich nepříznivým dopadům na ženy; c. podporovaly výzkum a sbíraly údaje o neplacené práci prováděné ženami a muži v soukromé a sociální sféře a zajistily sociální ochranu těchto neplacených pracovníků; d. začlenily genderové hledisko do vytváření, návaznosti a hodnocení politik a programů zaměřených na boj proti chudobě a podporu sociálního začlenění prostřednictvím práce, zvláště u žen-migrantů, žen se zdravotním postižením, žen patřících k národnostním menšinám, žen samoživitelek a starších žen. 2.
Nevládní organizace (NGO) se vyzývají, aby a. zvýšily informovanost o ekonomických a sociálních důsledcích nerovností na trhu práce, zvláště o nízkých úrovních sociální ochrany a nízkých důchodech žen, což vede k feminizaci chudoby a k sociálnímu vyloučení žen; b. zvýšily informovanost o potřebě využít co nejvíce kompetencí a dovedností žen a o tom, že jejich zanedbání je ztrátou zdrojů a snižuje sociální a ekonomický rozvoj.
