6) ŠKOLSKÁ POLITIKA ČR A) VZDĚLÁVACÍ POLITIKA ČR, JEJÍ PRINCIPY A FUNKCE, ORGANIZACE ŠKOLSKÉ SOUSTAVY V ČR VZDĚLÁVACÍ POLITIKA V ČR - Je souhrn konkrétních činností a opatření, kterými zejména stát, ale i další subjekty ovlivňují celou vzdělávací oblast. - Jejím hlavním úkolem je zabezpečovat osobní rozvoj jedince, šíření kulturních hodnot, podněcovat růst ekonomiky a zajišťovat přijatelnou úroveň zaměstnanosti. - Působí na školské instituce: státní, soukromé a církevní školy i mimoškolské: podnikové vzdělávání, výchova v rodině, atd. FUNKCE VZDĚLÁVACÍ POLITIKY 1) Preventivní funkce – spojuje se s významem vzdělávání pro profesní uplatnění a výkon dalších společenských úloh. 2) Ekonomická funkce – tato funkce je plněna především znalostí a kvalifikací, znalosti jsou brány jako jeden z výrobních faktorů. 3) Socio-kulturní funkce – vazby a vztahy mezi rozvojem vzdělání a dalšími oblastmi života společnosti. Vzdělání ovlivňuje člověka, má význam pro univerzální lidské hodnoty (tolerance, spolupráce, úcta k druhým, atd.).
1)
2) 3) 4)
ZÁKLADNÍ PRINCIPY VZDĚLÁVACÍ POLITIKY Princip celoživotního vzdělávání – dáno potřebami pracovně-profesního uplatnění. Vlivem vědeckotechnického rozvoje je třeba se stále vzdělávat, protože nové postupy a metody jsou rychle překonány. Princip nových šancí přístupu ke vzdělání – zakotveno v Chartě lidských práv. vzdělání by mělo být dostupné všem, každý ho využije podle svých vloh, intelektu, píle a zájmů. Princip individualizace – původním posláním školy bylo individuální vzdělání – vzdělávací proces je třeba přizpůsobit vzdělávaným. Princip internacionalizace – umožňuje porozumění a soužití různých národností. Vzdělání chápeme jako nadnárodní.
1
ORGANIZACE ŠKOLSKÉ SOUSTAVY V ČR Mateřské školy, speciální mateřské školy - Pro děti 3-6 let, docházka je nepovinná, záleží na rodičích. - Státní MŠ jsou hrazeny státem. - Slouží jako doplněk rodinné výchovy, podílí se na socializaci dítěte. Základní školy, speciální základní školy, „zvláštní školy“ - Od 6 let – 9tiletá povinná školní docházka. Poslední 4 roky mohou být absolvovány na 8miletém gymnáziu. - Tvoří základ vzdělávání občanů.
•
Střední školy, speciální střední školy Většinou od 15 let, po ukončení povinné školní docházky, trvá podle druhu studia 1-5 let. Poskytují vědomosti a dovednosti potřebné pro profesní uplatnění (příprava na budoucí povolání) nebo další studium. Je diferencováno podle cíle, obsahu a oboru studia. Typy středních škol: Gymnázia – 4 roky (případně 8miletá gymnázia), studium zakončené maturitou, příprava na VŠ, student získá plné střední vzdělání. Střední odborné školy – 4 roky, zakončené maturitou, příprava na budoucí profesi, úplné střední vzdělávání. Střední odborná učiliště a odborné školy – minimálně 2 roky, zakončené odbornou zkouškou, poskytují střední odborné vzdělávání. Praktické školy – 1-2 roky, připravují pro výkon jednoduchých činností.
-
Vyšší odborné školy Poskytují specificky prohloubené vyšší odborné vzdělání a přípravu. Zpravidla 3-4 roky (min. 2 roky). Zakončené absolutoriem (titul Dis.). Podmínkou přijetí je maturita na SŠ.
• • •
Vysoké školy - Umožňují získat vysokoškolské vzdělání a akademický titul (Bc., Mgr., Ing., Dr.). - Existuje také vysokoškolský institut, který poskytuje prakticky orientované profesní vzdělání. Národnostní školství - Od mateřských škol až po střední školy. - U nás je zřízeno pro polskou a slovenskou menšinu, ostatní menšiny jsou příliš rozptýlené, proto pro ně nejsou vhodné národnostní školy.
2
• • • • •
B) ALTERNATIVNOST A PLURALISMUS V PEDAGOGICE (REFORMNÍ PEDAGOGIKA, KLASICKÉ A MODERNÍ ALTERNATIVNÍ ŠKOLY) Alternativní škola je taková vzdělávací instituce, která se vyznačuje nějakou pedagogickou specifičností, na rozdíl od standardní, běžné školy. Standardní školy se řídí podle většinou státem stanovené určité normy X alternativní školy z této normy vybočují. Alternativní škola má své vlastní normy: zvláštní vzdělávací program. Kritériem je tedy odlišnost od standardního vzdělávacího systému, ne to, zda je státní, soukromá nebo církevní. Historie alternativních škol sahá až do konce 19. století – reformní pedagogická hnutí. Odlišnost alternativních škol spočívá v jiných způsobech organizace výuky nebo života dětí ve škole, v jiných kurikulárních strukturách (změny v obsahu vzdělávání), v jiných parametrech edukačního prostředí (např. jiné architektonické řešení učeben nebo budovy), v jiných způsobech hodnocení žáků, v jiných vztazích mezi školou, místní komunitou a rodiči, atd. DRUHY ŠKOL PODLE JEJICH ALTERNATIVNOSTI ŠKOLY ALTERNATIVNÍ (NESTANDARDNÍ)
STANDARDNÍ
Nestátní školy
Státní nebo soukromé školy
Klasické reformní
Církevní (konfesní)
Moderní alternativní školy
• Waldorfská • Montessori ovská • Freinetovsk á • Jenská • Daltonská
• Katolické • Protestantské • Židovské • Jiné konfesní
Státní (veřejně vlastněné)
3
• Školy • Školy s otevřeným s otevřeným vyučováním vyučováním • Školy • Školy s volnou s volnouarchitekturou architekturou • Magnetové • Magnetové školy školy • Přesahující • Přesahujícíškoly školy • Školy • Školy 21.21.století století • Školy • Školy bez bezročníků ročníků • Školy • Školy s alternativním s alternativním programem programem • Školy • Školy s imersním s imersnímprogramem programem • Nezávislé • Nezávislé školy školy • Cestující • Cestujícíškoly školy • Mezinárodní • Mezinárodníškoly školy • Odenwaldské • Odenwaldské školy školy • Hiberniánské • Hiberniánské školy školy • Gesamtschule • Gesamtschule (jednotná (jednotná škola“kolegiální škola“kolegiálníškoly školy • Brémská • Brémská školní školnícentra centra • Obecná • Obecnáa občanská a občanská škola škola • Zdravá • Zdravá škola škola • Škola • Škola s angažovaným s angažovanýmučením učením • Integrovaná • Integrovaná škola škola • Škola • Škola hrou hroua jiné a jiné
-
-
REFORMNÍ PEDAGOGIKA (VZNIK A VÝVOJ ALTERNATIVNÍCH ŠKOL) Rozvíjela se od počátku 20. století, zvláště ve 20. a 30. letech 20. století. Je spojována s teoriemi významných pedagogických myslitelů: J. Dewey, M. Montessoriová, P. Petersen, O. Decroly, R. Steiner, H. Parkhurstová a jejich následovníci. Důvod vzniku alternativních škol byl v tom, že standardní způsoby vzdělávání se v určitou chvíli staly konzervativními, tudíž se objevovaly tendence tento stav změnit. Na základě reformní pedagogiky se postupně vyvíjela produktivní opozice vůči stávajícímu školskému systému, řízenému státem. U nás Ve 20. a 30. letech bylo Československo jednou z nejprogresivnějších zemí, co se týče rozvíjení alternativního školství – inspirace se získávala ze zahraničních pedagogických teorií a praxe. Nejvýznamnější tehdejší představitel byl Václav Příhoda – inspiroval se v USA. U nás byla reformní pedagogika do roku 1989 kritizována i odmítána z ideologických důvodů. Dnes je i Alternativní vysoká škola pro učitele – Škola vysokých studií pedagogických.
ZÁKLADNÍ RYSY ALTERNATIVNÍCH ŠKOL • Pedocentrické zaměření (na osobu dítěte), aktivnost, komplexní výchova, „živé společenství“ (spolupráce žáků, učitelů i rodičů), učení „z života pro život“ (zapojení žáků do světa práce a úsilí o rozšíření edukačního prostředí nad rámec školní třídy). KTERÉ FUNKCE ALTERNATIVNÍ ŠKOLY PLNÍ • Kompenzační funkce – náhrada určitých nedostatků ve standardním školství. • Diversifikační funkce – zajištění nezbytné plurality vzdělání. • Inovační funkce – vytvářejí prostor, v němž se realizuje experimentování a různé inovace vzdělání (inovace v organizaci vzdělávacího procesu a v obsahu vzdělávání). KLASICKÉ REFORMNÍ ŠKOLY
-
-
Waldorfská škola V současnosti u nás nejznámějším typem reformní školy. Zakladatelem rakouský filosof a pedagog Rudolf Steiner (1861-1925). 12tiletá škola integrovaného typu. Předchází jí MŠ a navazuje na ni 13. ročník, připravující žáky k maturitě, možnost přijetí i na státní vysoké školy. Plně podněcuje a rozvíjí aktivitu dítěte, jeho zájmy a potřeby. Žáci nejsou hodnoceni známkami, ale jejich výkony se oceňují charakteristikami, včetně doporučení pro další rozvoj. Učitelé jsou „svobodní“ – nejsou vázáni osnovami tradičního typu, plánují výuku ve spolupráci s žáky i s rodiči. Za vedení školy neodpovídá ředitel, ale celý učitelský sbor včetně sdružení rodičů, učitelů a přátel waldorfského hnutí. Montessoriovská škola Zakladatelka italská lékař, pedagožka a organizátorka boje za práva dětí a žen Marie Montessoriová (1979-1952). Pracuje na základě toho, že každé dítě je individuum a vyvíjí se jinak, pracuje „samo na sobě“. okolí edukačního prostředí odpovídá vnitřním potřebám dítěte. Zásadní roli hrají speciální pomůcky, které jsou klíčem k poznání světa. „Pomoz mi, abych to mohl udělat sám.“ Byla rozvinuta velká řada didaktických materiálů, které žákům umožňují volit učivo a osvojovat si je podle individuálního učebního tempa. Slučování dětí různého věku a odmítání striktního rozdělování podle ročníků. 4
Freinetovská škola - Zakladatel Francouzský učitel Célestin Freinet (1896-1966) – představitel myšlenky pracovní školy. - Třída jako mnohostranně rozčleněný pracovní prostor pro získávání zkušeností; individuální týdenní pracovní plán žáka; pracovní knihovna; pokusná kartotéka s návody pro experimentování; akustické učební programy (jazyková výuka); neanonymní nástěnka pro zveřejňování kritik, pochval, přání a pracovních výsledků žáků; třídní rada; svoboda vyjadřování.
-
Jenská škola Zakladatelem německý pedagog Peter Petersen (1884-1952) – průkopník snah o „novou výchovu“. Vytváří bohaté, podnětné a volné edukační prostředí pro děti. Žáci nejsou sdružováni mechanicky podle jednotlivých ročníků, ale podle věkových skupin. Rytmický týdenní pracovní plán skupiny. Školní obytný pokoj – na jeho vytváření se podílejí samy děti. Není tradiční vysvědčení. V ČR zatím tento systém uplatňován není.
Daltonská škola - Iniciativa americké učitelky Helen Parkhurstové (1887-1973) – inspirace u Montessoriové, vlastní experimentální škola v Daltonu v USA (SŠ pro chlapce a dívky). - Svoboda žáka a jeho vlastní zodpovědnost – každý žák má svůj vlastní program práce na jeden měsíc pro každý předmět, v němž má dosáhnout určitých výsledků.
5
C)PRÁVNÍ ÚPRAVA ZŘIZOVÁNÍ A FUNGOVÁNÍ ŠKOL A PŘEDŠKOLNÍCH ZAŘÍZENÍ
-
-
-
ŠKOLY Státní – zřizovatelem je obec, kraj (SŠ, VOŠ), ministerstvo (školy pro cizince či s převahou výuky cizích jazyků). Soukromé – zřizuje je právnická osoba, zpravidla to jsou s.r.o., nadace, veřejně prospěšné organizace. Berou menší procento dotací na žáka – pokud je zapsána u MŠMT. Všechny tyto školy musí být registrovány u MŠMT. Jsou v rejstříku sítě škol a mimoškolních zařízení. V zákoně je sepsáno, co je nutné předložit při zápisu do sítě škol: sídlo, adresa, ředitel, atd. MŠMT zkoumá potřebnost typu této školy. Důvod zápisu do sítě škol – škola dostává dotace – na žáka. Pokud škola není zapsána v rejstříku, tak nedostává dotace na žáky a nemá nárok realizovat maturity, může pouze vydávat osvědčení o absolvování. Výchova a vzdělávání se uskutečňuje v jazyce českém, menšinám se zabezpečuje právo na vzdělání v jejich jazyce, neslyšícím a nevidomým se zajišťuje právo na vzdělání v jejich jazyce s použitím znakové řeči a Braillova písma Výchova je bezplatná, žákům se poskytují bezplatně učebnice a učební texty, v soukromých a církevních školách se může právo na vzdělání zajišťovat za úplatu. Na VOŠ lze poskytovat vzdělání za úhradu do doby, kdy její výši a způsob vláda stanoví nařízením.
STÁTNÍ ŠKOLY (2 PROVEDENÍ) 1) Státní příspěvkové organizace (např. naše VOŠ) – starý systém. Musí fungovat podle zákona o státních příspěvkových organizacích. Finanční investice dle kolonek. 2) Školské právnické osoby – nový systém. Mají větší garantovanost v disponování s finančními prostředky co se rozpočtu týká. Peníze zde nejsou natolik limitované. Spadají sem vysoké školy a jejich fakulty. SOUKROMÉ ŠKOLY - Nedostatečně plní požadavky školského zákona pro provozování škol. - Nemají dostatečný program, dostatečné množství doktorů a profesorů. ZÁNIK ŠKOL - Z moci úřední – stát školu zruší. - Když soukromé školy mají nedostatky dle školského zákona (nemají dostatečný program, dostatečnou kvalifikaci učitelů, nedodržení programu, atd.).
6
