Modul 6 Téma 3 – Politika vytváření učícího se města Napsal profesor Norman Longworth (Toulouse Business School a Napier University Edinburgh)
Popis tématu Téma detailněji zkoumá některé konstituenty města jako učící se organizace a zjišťuje, jak je můžeme aktivovat. Téma se zaměřuje na následující oblasti:
Aktivace lidských zdrojů Prezentace učícího se města s cílem přitáhnout investice a změnit koncepci vzdělávání Partnerství mezi spolupodílníky jako cesta k navýšení zdrojů a k větší efektivitě Podpora vůdčích osobností a zvýšení jejich počtu v oblasti vzdělávání Aktivace programů ve spolupráci s jinými městy Zlepšení ohodnocení vzdělávání pomocí oceňování a odměňování
Všechna tato pokroková opatření přispívající k fungování města jako učící se entity vyžadují politickou vůli, politickou sílu a politická jednání. Některá z nich s sebou nesou vysoké finanční náklady a všechna vyžadují nové přístupy. Cíle tématu a) Prozkoumat roli města v oblasti vzdělávání b) Povzbudit učící se k tomu, aby tvořivě přispívali k rozkvětu města c) Zvýšit počet školitelů, kteří napomohou procesu transformace města v učící se město Cíloví adresáti Pro toto téma jsou cílovou skupinou politici a profesionálové, zabývající se zlepšováním vývoje v oblasti vzdělávání obyvatel města a zlepšováním tváře města. Nicméně téma může být určeno také např.:
Profesionálové v samosprávě Společenské autority Vzdělavatelé na všech úrovních Obchodníci a podnikatelé Vedoucí dobrovolnických organizací Občané se zájmem o rozvoj jejich komunity Studenti v programech celoživotního vzdělávání na univerzitách a ve školících střediscích
Lekce 6.3.1 Získávání lidských zdrojů Cíle lekce a) upozornit na obrovské zásoby lidských zdrojů, které jsou v každé komunitě b) iniciovat způsoby, jak tyto zdroje aktivovat c) vyvolat diskusi jak, proč a kým mají být tyto zdroje aktivovány Poznámky pro školitele Poznámky pro školitele
1. Vysvětlete cíl lekce. Upozornit skupinu na to, že v systému celoživotního vzdělávání se postupně přechází od tradičních forem vyučování k novým formám učení. Učení je teď pro každého (což o hodně zvýší počet učících se), pozornost je zaměřena na analýzu potřeb a požadavků posluchačů a zdroje pro jejich realizaci je třeba hledat všude. 2. Rozdejte Studijní materiál 1. Rozdělte posluchače do dvojic a požádejte je, aby si přečetli text a vypracovali cvičení. 3. Pracujte ve skupině a ptejte se na jejich reakce (nápady) na otázku č. 1 – napište výsledky na tabuli – dohromady by jich mělo více než 30. 4. Prodiskutujte se skupinou otázku získávání lidských zdrojů tímto způsobem. Jaké jsou výhody? A jaké nevýhody? Jaká jsou omezení? – použijte odpovědi na otázky 2 a 3. 5. Rozdejte dotazník (Studijní materiál 2). Rozdělte posluchače na skupinky po čtyřech. Požádejte je o vyplnění dotazníku. 6. Celá skupina dohromady prodiskutuje závěry, které vyplývají z dotazníku 7. Požádejte posluchače, aby vyplnili poslední tabulku a zamysleli se nad tím, jak by mohli šetřit čas, kdyby zvládali činnosti u kterých odpověděli ano nebo možná. Diskutujte. Pokud vám čas nedovolí provést body 5, 6 nebo 7, mohou být zadány jako domácí úkol. 8. Proberte se skupinou, které další zdroje, důležité pro město, by bylo možno posuzovat – finance, materiální vybavení, doprava, dary atd. – a jak by mohla města jednodušeji těžit ze zdrojů jím přístupným 9. Rozdělte posluchače do skupinek a dejte jim za úkol vymyslet a navrhnout možnosti pro zvýšení zdrojů celoživotního vzdělávání. Výsledky této diskuze by se měly pokud možno projednat na městské radě (zastupitelstvu). To by také mohlo vést ke vzniku určité databáze, která by mohla mít neocenitelný význam pro rozvoj učícího se města.
Lekce 6.3.2 Použití projektu LEARNING CITY jako marketingového nástroje Cíle lekce a) Prozkoumat, jak může být koncept učícího se města použit jako marketingový nástroj k podpoře vnějšího i vnitřního investování a prezentaci města jako dobrého místa k životu. b) Připravit marketingový plán pro tyto účely Poznámky pro školitele a) Vysvětlete cíle lekce posluchačům. b) Rozdejte Studijní materiál 3. Vysvětlete, že je to materiál používaný pro průzkum v rámci Evropských učících se měst. Požádejte posluchače, aby v trojčlenných skupinách probírali odpovědi na otázku 1 (počítejte s tím, že mnozí nebudou schopni odpovědět na otázky). c) Požádejte posluchače, aby diskutovali na téma: Proč může být koncept učícího se města použit jako marketingový nástroj v současnosti i pro budoucnost. Každá skupina by měla vymyslet alespoň 5 důvodů. d) Shromážděte výsledky diskuse ze všech skupin e) Požádejte posluchače o zodpovězení otázky 2 (individuálně) a o vypracování tří dalších metod, pomocí kterých může být toto poselství propagováno. f) Požádejte posluchače, aby pracovali v dvoučlenných skupinkách a navrhli atraktivního plakát propagující učící se město jako dobré místo k práci i životu. Každá skupina pověsí svůj plakát na stěnu a ostatní jej oznámkují (0-10 bodů). Vítězný plakát se pošle na informační středisko města. g) Domácí úkol – posluchači najdou a přinesou ukázky brožur, popisujících učící se město (z internetu, nebo poštou ve formě písemné žádosti zaslané do měst jako Southampton, Espoo – Finsko, Götteborg – Švédsko, Edinburgh, Derby, Norwich, Birmingham atd. Tyto brožury mohou být použity v další lekci.
Lekce 6.3.3 Jak nabídnout koncepci učícího se města občanům Cíle lekce a) Objasnit nutnost informování a propagace myšlenky učícího se města směrem k občanům města b) pro tyto účely navrhnout způsob propagace Poznámky pro školitele a) Zopakujte výsledky poslední lekce. Zdůrazněte nutnost informování a propagace myšlenky učícího se města směrem k občanům města Požádejte posluchače o několik nápadů k tématice. b) Rozdejte Studijní materiál 4. Znovu vysvětlete, že se jedná o dotazník používaný k průzkumu mínění v Evropě a požádejte posluchače, aby odpověděli otázku 1 podle jejich současných znalostí. Prodiskutujte odpovědi a důsledky odpovědí ve skupině. c) Dále požádejte, aby v tříčlenných skupinách diskutovali o otázce 2 a srovnejte různé možnosti. d) Pak je požádejte, aby ve stejných skupinách diskutovali 1. o tom co je to vlastně učící se město a 2. že je to koncept důležitý pro budoucnost města a jeho obyvatel. Výsledky poznamenejte na tabuli a otevřete diskusi mezi skupinami
Lekce 6.3.4 Rozvoj vedení ve učícím se městě Cíle lekce Hlavním cílem této lekce je dát najevo, že vedení v učícím se městě může vycházet z mnoha sektorů komunity. Cílem je objevit, které sektory to jsou a také povzbudit kreativní myšlení při vytváření nových strategií vedení. Poznámky pro školitele 1. Představte myšlenku vedení. Co znamená pro posluchače? Jak by se dala popsat vůdčí osobnost, co ho definuje? Je to ta skutečnost, že ostatním říká, co mají dělat? Kolik lidí ve skupině považuje samo sebe za vůdčí osobnost? Přejděte k tématu učícího se města. Studijní materiál 5 a požádejte skupinu, aby pracovali ve dvojicích a vyplnili část A. 2. Srovnejte odpovědi při diskusi v celé skupině. Jak se pozná vůdčí osobnost? Jak jsou jejich vlastnosti? Jaké rady by měli dávat? Měla by následovat debata o vedení a o tom, co to obnáší. 3. Požádejte skupinky o vypracování části B. Opět srovnejte odpovědi všech skupin. K jakým závěrům došly? 4. Každý sám vypracuje část C. Poté diskutujte v celé skupině a ptejte se kdo může být dobrou vůdčí osobností – zkuste dojít k závěru, že vůdčí osobnosti je možno najít kdekoli ve městě . 5. Rozdejte Studijní materiál 6, který obsahuje dvě ukázky toho, jak lze v praxi uplatňovat myšlenku rozvoje vedení. Rozdělte třídu na poloviny, každá polovina prostuduje jednu ukázku a a) zamyslí se nad tím, jaké další otázky by se měly řešit b) vypracuje prezentaci o popsaných metodách v ukázce v powerpointu nebo na průsvitkách pro zpětný projektor. S prezentacemi se seznámí celá skupina. 6. Vyslechněte prezentace. Zopakujte názory o důležitosti dobrého vedení a způsobech jeho rozvoje diskutované v této lekci.
Lekce 6.3.5 Spolupráce a partnerství v učícím se městě Poznámka: Tato lekce je modifikovaná verze lekce 1.3.2 Úvodního modulu Cíle lekce a) vysvětlit, jak různé druhy partnerství a spolupráce mohou přispět k rozvoji učící se obce, města a regionu b) prověřit existující údaje o rozvoji partnerství a spolupráce v jiných městech c) prostudovat příklad z Londýna Poznámky pro školitele Poznámka: tuto lekci lze rozdělit do 2 lekcí a) Rozdejte Studijní materiál 7. Požádejte posluchače, aby pracovali v tříčlenných skupinách a odpověděli na první čtyři otázky podle osobních zkušeností. Odpovědi proberte v celé skupině. b) Pak požádejte posluchače, aby odpověděli na otázky 5-7 a rozdejte Studijní materiál 8. Debatujte ve skupině. Zdůrazněte výhody partnerství a spolupráce. c) Rozdejte Studijní materiál 9. Pak požádejte posluchače, aby si přečetli ukázku, rozdělte je do tříčlenných skupin a rozdejte role – jedna osoba zahraje představitele školy, další reprezentanta průmyslu a třetí koordinátora. Skupiny požádejte o vytvoření co nejvíce myšlenek na projekty, které by byly prospěšné pro obě tyto organizace (minimálně 20). Pak diskutujte v celé skupině a výsledky zapisujte, podpořte vtipné a divoké odpovědi – celkově se zaměřte na 100 možných projektů. d) Roztřiďte odpovědi podle zaměření na oblast sociální, pracovní, obchodní, učební atd. e) Rozdejte Studijní materiál 10. Zdůrazněte že a) partnerství a spolupráce vytváří úplně nové zdroje pro oba partnery a že b) kreativita je klíčem k úspěchu f) Přejděte k diskuzi na téma: Co vytváří dobré partnerství. Rozdělte posluchače na skupiny po třech. Skupiny navrhnou vlastních 5 klíčových bodů, které definují kvalitní partnerství a spolupráci jednotlivých sektorů ve společnosti. (Použijte plakáty, každá skupina vyvěsí plakát se svým seznamem na stěnu, posluchači chodí kolem a zaškrtávají body, které považují za důležité). g) Jednotlivé seznamy diskutujte s celou skupinou. Rozdejte Studijní materiál 11 a upozorněte skupinu na body, o kterých se diskutovalo a zdůrazněte, co se přehlédlo. h) Ukažte posluchačům Studijní materiál 12. Rozdělte skupinu do dvojic, požádejte posluchače, aby ve dvojicích diskutovali o tom, jak vyplnit bílá políčka. Srovnejte výsledky. Rozdejte Studijní materiál 12 zeptejte se na komentář, který vychází z vlastních zkušeností posluchačů. Jaké organizace jsou ve vašem městě? Jak spolupracují? Poukažte na to, jaké organizace budou spolupracovat v učícím se městě, např. policie, správa financí, zdravotnictví atd. i) Rozdělte třídu do sedmi skupin, každá reprezentuje jeden sektor v tabulce. Postupně tvořte nové skupiny tak, aby se zástupci jednotlivých sektorů promíchali a vyzvěte k diskusi na téma, co může každý udělat pro ostatní v rámci mezioborové spolupráce a partnerství ve městě – půjde o sérii dvoustranných jednání. Výsledky jednání proberte v celé skupině. j) Na závěr lekce zdůrazněte roli spolupráce a partnerství při tvorbě učící se obce, města a regionu
Lekce 6.3.6 – Učící se město ve vztahu k vnějšímu světu (2-3 hodiny) Cíle lekce Hlavním cílem této lekce je dokázat, že učící se město má v interakci s jinými městy na celém světě ve všech odvětvích co nabídnout a že také může od ostatních měst přijímat nové podněty a myšlenky. Takové vzájemné působení může přinést prospěšné a uspokojivé výsledky pro mnoho organizací a občanů. Poznámky pro školitele 1. Tato lekce navazuje na předchozí lekci o spolupráci a partnerství mezi jednotlivými sektory ve společnosti. Zopakujte hlavní body a připomeňte třídě, že partnerství spolupráce je nedílnou součástí integrovaného města. Ukažte Studijní materiál 13. Rozdělte třídu do skupin, z nichž každá reprezentuje jeden sektor z diagramu. Požádejte třídu, aby si do prázdného políčka pod prvním kruhem zapsala jméno města, ve kterém se posluchači v rámci tohoto kurzu právě nacházejí. Do prázdného políčka pod druhým kruhem ať si zapíší název amerického města, které si skupina sama vybere. 2. Zástupci jednotlivých sektorů z každé skupiny se teď setkají spolu. Polovina z nich reprezentuje domácí město a polovina město druhé. Posluchači jsou požádání o navržení plánu na úspěšnou kooperaci mezi městy a jejich sektory. (5-6 nápadů zapíší do tabulky na spodní straně listu). 3. Pro celou skupinu pak každá menší skupina prezentuje výsledky svého uvažování, zatímco ostatní si píšou nejdůležitější body do tabulky. Výsledkem by mělo být více než 30 možných interakcí mezi dvěma městy. 4. Znovu posuzujte výsledky. Kolik z nich je proveditelných? Které jsou ekonomicky výhodné? Jaké další možnosti mohou být důsledkem spolupráce? 5. Rozdejte Studijní materiál 14. Požádejte posluchače, aby si vybrali dvě města (podobně jako v předchozím cvičení) např. jedno město z Jižní Ameriky a jedno město z jiné části Evropy,nebo jedno město z rozvojové části Asie a jedno město z rozvinutější části Afriky. 6. Rozdělte třídu do skupin reprezentujících tato města. Vytvořte tolik skupin, kolik bude potřeba. Jednotliví posluchači reprezentují každý jiný sektor a diskutují se zástupci sektorů v jiných městech. Požádejte skupiny aby: navrhly, jak mohou sektory spolupracovat, navrhly prostředky nutné k provedení této spolupráce, navrhly, jak do takové spolupráce zapojit více lidí, navrhly, které další osoby by měly být zapojeny 7. Společná diskuse – každá městská skupina prezentuje výsledky předchozí diskuse. Soustřeďte se zejména na metody spolupráce. 8. Rozdejte Studijní materiál 15. Třída si ho přečte. Zeptejte se na jejich názory. 9. Studijní materiál 16 je totožný se studijním materiálem 14. Představte si, že všechny kolonky v diagramu jsou prázdné. Rozdělte třídu do skupin a každou z nich požádejte, aby do seznamu měst zahrnula jedno město ze zaostalejší části světa (např. z Afghánistánu, Pákistánu, Afriky nebo Jižní Ameriky) a vyplnila další prázdné kolonky názvy sektorů, skupin, či lidí, které mohou mít vliv a/nebo mít přínos pro ostatní sektory v dalších kolonkách. Na závěr společně diskutujte, jak se jednotlivé sektory, které skupiny uvedli do jednotlivých kolonek, ovlivňují..
Lekce 6.3.7 Oslavování, odměňování a uznání v učícím se městě Cíle lekce Hlavním cílem lekce je ukázat význam oceňování, odměňování a uznání organizování festivalu učícího se města na oslavu vzdělávání ve městě
a
smysl
Poznámky pro školitele 1. Vysvětlete cíle lekce a ptejte se na význam oceňování, odměňování a uznání . Rozdejte Studijní materiál 17, rozdělte třídu do tříčlenných skupin a požádejte je o odpovědi na otázky. 2. Pak diskutujte dohromady a projděte různé odpovědi a návrhy. 3. Rozdejte článek ze Studijního materiálu 18. Posluchači si jej přečtou a pak se vrátí k předcházející diskusi a mohou pozměnit svoje návrhy. 4. Domácí úkol: navrhnout podobu „Festivalu pro učící se město“ a logo pro tento festival, za to můžete posluchače odměnit. 5. Podrobněji se zabývejte myšlenkou odměňování. Iniciujte debatu na téma odměňování a oceňování ve vzdělávání. Jaké odměny se používají a jak fungují? (předávání cen, oceňování hvězdičkami, stupně, certifikáty atd.) 6. Rozdejte Studijní materiál 19. Skupinu rozdělte do dvojic a požádejte je o odpovědi na otázky. 7. Prodiskutujte výsledky v celé skupině.
Studijní materiál 1 Britové ve vesnici Eus – případová studie Úryvek z „Učící se města v učícím se století“ „Bydlím v překrásné oblasti jižní Francie, ve vesnici, která má zhruba 300 obyvatel a patří mezi 100 nejkrásnějších obcí ve Francii. Přímo pod okny mé kanceláře se rozprostírá údolí, které se na jednom konci vzdouvá až do výšky 9000 stop, v horu Canigou, jejíž vrcholky jsou po celých deset měsíců v roce pokryty sněhem. V popředí údolí se můžu kochat pohledem na sad broskvoní, meruněk, mandloní, třešní a nektarinek, který, když jsou stromy v květu, se v mých představách mění na koberec tkaný z růžových, bílých a zelených nití, na kterém pluji do El Dorada. Nejbližší město se jmenuje Prades a má 7000 obyvatel. Na zdejší střední a vyšší odborné škole studuje převážně mládež s trvalým bydlištěm v Prades či okolních vesnicích. Na všech stupních se vyučují jazyky, zejména angličtina a němčina, dále biologie, hudební výchova, zeměpis, matematika a celá řada dalších předmětů. Nejsem jediným britským občanem, kterému je tento ráj domovem. V naší malé komunitě čítající zhruba stovku lidí je například světově uznávaný a velmi zcestovalý biolog, který býval tajemníkem welšského korunního prince ve věcech ochrany životního prostředí, bývalý školitel učitelů zeměpisu, dále pak učitelka matematiky, která odešla do předčasného důchodu, 3 učitelé angličtiny jako cizího jazyka, 2 bývalí operní zpěváci, schopní vyučovat hudbu, bývalý dietetik a bývalý učitel němčiny. Jmenoval jsem samozřejmě pouze profesní dovednosti, které jsou mi známy. Logicky se lze tázat, jestli by nebylo vhodné celou tuto škálu nadání uplatnit vzhledem ke školou povinným dětem, které by jistě nadchlo a obohatilo povídání o zkušenostech a dobrodružstvích těch, kteří si prošli zajímavými profesemi. Učitelé by také jistě ocenili, kdyby si čas od času mohli odpočinout od každodenního školního stresu. Stailo by říci a tito lidé by velmi ochotně obětovali pár hodin týdně, měsíčně či ročně, aby se se svými cennými zkušenostmi podělili, popřípadě pomohli při výuce. Samozřejmě je o to dosud nikdo nepožádal a nejsem si ani vědom toho, že by se kdy některá ze škol pídila po možnosti využít bohatství lidského talentu a odborných znalostí komunity, v rámci které pracuje. Cvičení Autor říká, že všichni tito lidé by mohli obohatit vzdělání svých dětí. Do tabulky napište 10 příkladů, jak by se toho dalo dosáhnout.
2. Proč si myslíte, že mohou být …………………………………………………………….
3. Kdyby se tyto nápady uchytily, …………………….................................
jak
by
vnímány
to
změnilo
jako
práci
hrozba?
učitelů?
Studijní materiál 2 Váš podíl na vzdělávání ostatních Lidé, kteří se vydali na cestu vzdělání, často potřebují pomoc. Někdy jim pomůže profesionál, například expert v oboru, jako tenisový trenér nebo osobní poradce. Tradiční učitelé tuto roli vykonávají, ale ve 21. století zvyšující se komplexnost života, rozvoj samostatného učení a přípravy a hluboké změny ve společnosti zapříčiní potřebu širší podpory i od jiných lidí. Každý je obdařen nadáním, dovednostmi, vědomostmi a zkušenostmi, které může nabídnout ostatním. Práce pro druhé lidi a s druhými lidmi je pro komunitu velmi důležitá. Moderní technologie nabízí nové způsoby komunikace, a tím spolupráci značně usnadňuje. Před vámi je nyní několik otázek, týkajících se vašeho možného přispění ke vzdělávání ostatních. 1. Vaše nadání, dovednosti, zkušenosti a vědomosti 1.1 Vědomosti a zkušenosti - vypište prosím všechny oblasti, s nimiž máte pracovní zkušenosti, a jenž by mohly být přínosem pro ty, kteří se ve stejné oblasti vzdělávají, např. matematika, inženýrství, jazyky, účetnictví, bankovnictví, instalatérství, psychologie atd. Seznam se samozřejmě nemusí týkat pouze práce. ……………………………. ……………………………
…………………………
……………………………. ……………………………
…………………………
……………………………. ……………………………
…………………………
1.2 Nadání a dovednosti - vypište, prosím, všechny vaše praktické dovednosti, např. tenis, veřejné proslovy, plánování, vyučování, hra na klavír, atd. ……………………………. ……………………………
…………………………
……………………………. ……………………………
…………………………
……………………………. ……………………………
…………………………
1.3 Prosím označte činnosti, které byste byli ochotni vykonávat pro ostatní a napište kolik času (hodin za měsíc) byste byli ochotni dané činnosti věnovat. Zaškrtněte ano/ne/možná políčka podle toho, co považujete za možné – možná ne hned, ale v budoucnosti. Napadne – li vás cokoli dalšího, připište to do volných políček ve spodní části tabulky.
1 2 3 4 5 6 7 8
Služba Vést kurz v oblasti, na kterou se specializuji Pomáhat někomu při studiu Být někomu oporou skrze emailovou korespondenci pomáhání dítěti z místní školy při domácích úkolech pomáhání učiteli ve třídě učení potenciálně problémového dítěte rozhovory se skupinou studentů pomáhání cizinci naučit se váš jazyk
ano
ne
Možná
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
trénování sportu rozhovory se skupinou lidí vedení vzdělávacího projektu poradit někomu, kdo začíná ve vašem oboru připojit se k elektronickému fóru, diskutování o vašem oboru organizace učební skupiny pravidelné vzdělávací setkání s někým, kdo žije poblíž pomáhání s rozvojem osobních dovedností být vzdělávacím poradcem pro lidi potřebující pomoc ve studiu
Studijní materiál 3 Marketing a propagace celoživotního vzdělávání „Je třeba využít moderní, inovativní strategie pro přilákání studentů a prezentovat vzdělávání jako osobní, tvůrčí, uspokojující a celoživotní aktivitu a klást při tom důraz na všestrannou komunikaci..“ (Evropské memorandum celoživotního vzdělávání) 1. Podporuje a propaguje rada pro rozvoj města (nebo jiné marketingové či rozvojové oddělení města) své město jako učící se město některým z následujících prostředků, buď s cílem přitáhnout investice, nebo přilákat lidi k přestěhování se do města (popř. za jiným účelem)?
ano A B C D E F G
ne
v plánu
propagace v televizi - město ukazováno jako učící se město videonahrávka prezentující město jako učící se město podobná propagace v rozhlase národní/mezinárodní propagace města jako učícího se města v tisku podobná propagace na internetových stránkách letáky/brožury ukazující město jako atraktivní místo pro vzdělávání jakýkoli další propagační prostředek - specifikujte
2. Používá rada pro rozvoj města (nebo jiné marketingové či rozvojové oddělení města) některý z následujících informačních a marketingových technik?
neuplatňuje se
A B
C
ano ne v plánu telefonní horká linka pro informace o vzdělávání databáze příležitostí vzdělávání v městských institucích pro potenciální investory jsou připraveny propracované prezentace zdůrazňující příležitosti celoživotního (dalšího) vzdělávání ve městě 3. Má rada pro rozvoj města vazby s některou z následujících institucí s cílem nadchnout potenciální investory/obyvatele pro výhody vzdělávání ve městě? ano místní školy místní obchody a průmyslové podniky správa města místní společenské organizace zahraniční vzdělávací organizace místní profesní organizace univerzity
ne
v plánu
Studijní materiál 4 Komunikace uvnitř učícího se města 1. Propaguje některá z následujících institucí ideu učícího se města ve svých prostorách? ano
ne
v plánu
místní školy místní obchody a průmyslové podniky úřady městské správy Místní dobrovolné organizace místní profesní organizace univerzity
2. Jsou některé z následujících strategií použity pro lepší informovanost myšlenky učícího se města mezi občany a vzdělavateli? v ano ne plánu A letáky o učícím se městě přístupné každému obyvateli B vizuální prezentace o učícím se městě přístupné organizacím C logo učícího se města používané ve všech oficiálních publikacích výstavky v městských vzdělávacích institucích o konceptu učícího se města a jeho D významu E výstavky v muzeích a knihovnách F informační brožury nastiňující politiku celoživotního vzdělávání ve městě G Charta učení H soutěže pro studenty a vzdělávací organizace (roční, měsíční) I přehledy novinek v oblasti vzdělávání J veřejná setkání ve společenských centrech K plakáty na veřejných místech L konference k zahájení projektu učícího se města M veřejně přístupný festival učícího se města N jiné strategie (uveďte jaké)
Studijní materiál 5 Dotazník o vůdčích osobnostech V počátečních etapách rozvoje učícího se města bude velice záležet na přístupu vůdčích osobností ve městě a na komunitách, kterým má koncepce učícího se města sloužit. To jsou lidé, kteří budou propagovat myšlenku celoživotního vzdělávání a podporovat přijetí takové koncepce ve společnosti. Cílem je informovat a zaujmout osoby, které rozhodují, které ovlivňují a formují názory ostatních, vůdčí osobnosti v komunitách, a rozšiřovat počet těch, kteří tuto myšlenku vezmou za svou tak rychle jak jen to bude možné. Následující otázky se týkají tohoto procesu. A – Vaše představa o schopnostech 1. uveďte několik přídavných jmen, která podle vašeho názoru vystihují kvality vůdčí osobnosti ………………. ……………………….
……………………………
……………………
2. uveďte 3 osoby, které pokládáte za vůdčí osobnosti a) ve světě ……………………………………………….. b) ve vaší zemi …………………………………………… c) ve vaší komunitě ……………………………………… 3. Co mají tito lidé společného? ……………………………………………………………………………………………… …………. ……………………………………………………………………………………………… …………. 4. Kdo je ve vašem městě nebo regionu v současné době vůdčí osobností? ……………………………………………………………………………………………… …………. 5. Potkal jste ho někdy? ……………………………………………………….. 6. Co byste vůdčí osobnosti poradili v souvislosti s konceptem vedení v učícím se městě? …………………………………………………………………………… 7. Jak byste vůdčí osobnosti tento svůj vzkaz doručili? ………………………………………………… B – vůdčí osobnosti ve vašem městě 1. Slyšeli jste už někdy o koncepci učícího se města? ANO / NE 2. Existuje ve vašem městě strategie pro rozvoj vůdčích schopností v oblasti celoživotního vzdělávání? ANO / NE /NEVÍM 3. Pracujte s tabulkou a pokuste se odhadnout kolik procent lidí z vašeho města je podle vás informováno o koncepci učícího s města. 1-20 21 - 50 51 - 75 76 - 100 žádní % % % %
3.I 3.II 3.III 3.IV 3.V 3.VI 3.VII 3.VIII 3.IX
volení představitelé děti školou povinné do 18 let věku učitelé, vzdělavatelé, školitelé a lektoři vedoucí v městské správě zaměstnanci v městské správě manažeři v průmyslu nezaměstnaní, znevýhodnění představitelé odborů, spolků, klubů veřejnost
4. Kde se ve městě konají oficiální kurzy, ve kterých je možné se seznámit s principy vedení celoživotního vzdělávání? …………………………… C – budoucí vůdčí osobnosti 1. Z jakých sociálních skupin, podle vašeho názoru, budou pocházet nové vůdčí osobnosti propagující myšlenku učícího se města? 1.1 volení představitelé ……….. 1.2 děti do 18 let ………….. 1.3 lidé pracující v poradenství ………………. 1.4 učitelé, vzdělavatelé, školitelé a lektoři……………………. 1.5 manažeři ve veřejném sektoru ………………. 1.6 zaměstnanci v soukromém sektoru ………………….. 1.7 lidé třetího věku (staří lidé) ………………. 1.8 lidé na okraji společnosti, znevýhodnění ………………….. 1.9 zástupci odborů, spolů, klubů ……………………… 1.10 lidé pracující pro obec, komunitu ……………………… 1.11 veřejnost …………………………… 2. Jak, podle vašeho názoru, by se měli utvářet vůdčí osobnosti v učícím se městě? Popište kreativní strategii, která by jejich počet výrazně rozšířila. ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………
Studijní materiál 6 Vedení v učícím se městě Případová studie 1 Transformace města Glasgow na učící se město zabezpečuje Agentura pro rozvoj města. V otázce propagace této strategie – která je stále na začátku – jsou zástupci členy 4 tématických pracovních skupin. Ty zahrnují 12 „odborníků“, kteří mají za úkol propracovat plány, řešení a aktivity ve čtyřech hlavních oblastech.
Jak zainteresovat více organizací, aby investovali do myšlenky podpory rozvoje vzdělávání u svých lidí, se zaměřením obzvláště na středně velké a malé podniky Jak povzbudit instituce, aby zlepšovali přístup ke vzdělávání a školení a dokázali ho zhodnotit Jak stimulovat osobní motivaci k učení, zejména tam, kde jsou tradičně slabší výsledky Jak překonat překážky v učení. Téma pro všechny skupiny.
Dále se zabývají problematikou nových způsobů vzdělávání, zapojení obyvatel do vzdělávání, rozvoj kultury vzdělávání a novými přístupy ke vzdělávání. Každá skupina má k dispozici poradce, který pomáhá realizovat pracovní plány. Poradci pracují společně, konzultují a využívají vedení města, popř. ředitelství odboru pro celoživotní vzdělávání. Zatímco důraz se klade stále na zlepšení výkonu pracovní síly a tomu se podřizuje i vzdělávání a školení, nové přístupy kladou důraz na myšlenku celoživotního vzdělávání, jehož koncepce nemůže být vytvořena a zaváděna jednou institucí, agenturou či odborem. Všechny organizace jsou jedinečnými přispěvateli, a musejí spolupracovat, aby vytvořili koncepci vyšší hodnoty. Jednou z nových myšlenek je iniciovat „kaskádový proces“ vedoucí ke zvýšení počtu lidí obeznámených s ideami učícího se města a schopnými zapojit se do jeho budování a rozvoje. Tato myšlenka spočívá v tom, že jeden nebo více odborníků rozvíjí a propagují koncepci učícího se města, a vysvětlí tuto myšlenku 10 – 15 dalším lidem. Materiály jsou volně přístupné a od každého z oslovených se očekává, že předá tuto myšlenku dalším 10 – 15 lidem a tak dále. To by rychle zvýšilo povědomí o koncepci učícího se města a o otázkách spojených s jeho rozvojem. Případová studie 2 Strategie města Dublin směřuje k tomu, aby všichni obyvatelé měli příležitost participovat na občanské společnosti, organizacích, komunitách a pracovištích za prostřednictvím různých metod (včetně využití počítačové techniky a nových informačních technologií). Participace je považována za základní kámen sociálního kapitálu ve městě. Rozvíjí se nové a inovativní struktury partnerské spolupráce mezi občany a zájmovými skupinami. Strategie pracuje s existujícími strukturami, ale také využívá jejich potenciál k tvorbě nových způsobů spolupráce v městských čtvrtích a na městské úrovni. To bude po čase vyžadovat racionalizaci existujících struktur a systémů spolupráce ve městě. Dobře uvážené městské řízení a spolupráce pomocí nových a již existujících struktur, povede k zajištění větší zodpovědnosti a spolupráce v systému zastupitelské demokracie ve městě.
Městská úroveň Městské občanské forum bude mít následující složení: občanské fórum, ekonomické fórum, vzdělávací fórum, diskusní fórum pro mládež, diskusní fórum pro občany, spolupodílníci, statutární, společenské a dobrovolnické organizace. Za účelem zvýšení transparentnosti procesu formulování strategických plánů a politiky městskou radou bude městské občanské fórum zapojovat nevolené zástupce do kontrolních skupin Dublinského úřadu pro rozvoj, aby byla zajištěna demokratická kontrola. Úroveň městských čtvrtí Jako součást svého průzkumu Dublinská městská rada zmapovala potřeby ve všech čtvrtích města s cílem zjistit, s čím se lidé ztotožňují a informovala občany o svých plánech. Výsledky tohoto průzkumu pomohou utvářet nová Sousedská občanská fóra, která zajistí na místní úrovni projednání sousedských problémů a záležitostí a také mechanismus poskytování služeb. Po dobu dalšího průzkumu městská rada vytipuje některé čtvrti a části města ke zkušebnímu vytváření tzv. Sousedských plánů. Tato iniciativa bude vyžadovat vklad a rozvoj potenciálu města – lidského, sociálního, ekonomického, ekologického. Také se počítá s iniciativami jako bylo např. vytvoření webových stránek www.dublin.ie k zajištění transparentnosti celého procesu, výměně informací a za účelem aktuálních konzultací. Každé sousedské občanské fórum je složeno z místních osobností z ekonomického fóra, vzdělávacího fóra, diskusní skupiny pro mládež, z občanského fóra, atd. Dále pak sestává z poradců volených v rámci sousedské komunity. Kontrola bude úkolem výborů. Sousedské občanské fórum bude pracovat s různými metodami. Bude vystupovat v roli zákazníka, který má právo hodnotit kvalitu poskytovaných služeb a bude nabízet rady a konzultace pro jednotlivce nebo skupiny, kteří si budou na kvalitu stěžovat nebo budou hledat přístup k základním službám a informacím na místní úrovni. Otevřenost, informovanost a efektivní spolupráce Efektivní spolupráce ve společnost vychází z předpokladu, že bude mí dostatek informací. Komunitám musí být umožněn rozvoj jejich potenciálu a transfer informací všemi dostupnými prostředky (TV, internet, brožury, apod.). Rada pro rozvoj města Dublinu bude usnadňovat přístup k informacím na webových stránkách www.dublin.ie a spolupracovat v tomto ohledu s médii. K zajištění vyšší efektivity spolupráce komunit, zvláště skupin, které jsou často opomíjeny, je důležité, že existující zdroje, znalosti a zkušenosti jsou dostupné občanům, statutárním orgánům a místním komunitám.
Studijní materiál 7 Kontrola výsledků spolupráce v učícím se městě v rámci projektu TELS 1. Víte o tom, že by vaše škola spolupracovala s jinými organizacemi ve městě (v době, kdy jste tam chodil)? (Ano/Ne) 2. Víte o nějaké spolupráci vaší fakulty nebo univerzity s jinými institucemi ve městě? (Ano/Ne) 3. Víte o nějaké spolupráci vašeho pracoviště se vzdělávacími organizacemi? (Ano/Ne) 4. Jestliže jste odpověděli ano na některou z těchto otázek – podílíte se na této spolupráci? (Ano/Ne) Vaše město, nebo region Je ve vašem městě nebo regionu oficiální politika, která by podporovala partnerství mezi následujícími institucemi? – prosím zaškrtněte v tabulce vzdělávání školy univerzity učitelů
místní průmysl správa
vzdělávání dospělých
školy univerzity vzdělávání učitelů obchod a průmysl místní správa vzdělávání dospělých 6. Spolupracuje vaše město s jinými městy – má s nimi partnerství? Ano/Ne 7. Pokud ano, týká se tato spolupráce také koncepce učícího se města? Ano/Ne
Studijní materiál 8 Výsledky průzkumu partnerské spolupráce učících se měst – součást projektu TELS
Q4_1_1
Školy
Univerzity
Školy Univerzity Školení pedagogickýc h pracovníků Průmysl Vzdělávání dospělých
20 11 11
11
16 10
12
8 7
7
Školení pedagogickýc h pracovníků 11 7 9
Průmysl
Vzdělávání dospělých
16 12 4
10 7 6
5 6
13 9
9 11
Počet měst propagujících rozvíjení různých druhů partnerské spolupráce (z 80-ti dotazovaných) Otázka č.6 – 40 měst rozvíjí spolupráci s partnerskými městy Otázka č.7 – 1 město rozvíjí spolupráci s partnerským městem právě na úrovni učících se měst
Studijní materiál 9 Projekt partnerské spolupráce mezi Woodberry Down a IBM Škola Woodberry Down patří do oblasti s širokým spektrem etnických skupin a vysokým procentem neúplných rodin. Nachází se v problematické oblasti vnitřního města s nezáviděníhodnou mírou kriminality, kde v noci drží samostatnou hlídku pouze policistésebevrazi a kde má vzdělání velice špatné zázemí, o celoživotním vzdělávání nemluvě. Naproti tomu proslulá firma IBM, od Woodberry Down vzdálená jen 3 míle, je situovaná v jedné z nejdražších čtvrtí světa, zaměstnává 700 vysoce profesionálních pracovníků – systémových analytiků, obchodníků, manažerů a expertů všech počítačových odvětví. Mnoho z nich vlastní rozlehlé vily s velkou zahradou v luxusních Londýnských čtvrtích. Tyto dvě na první pohled nesourodé organizace se začaly v minulosti zajímat o to, jak by mohly jedna druhé pomoci. Na obou stranách proběhla pracovní setkání, která vyvrcholila společenským večerem. Následně byl ustanoven koordinátor, jímž se stala žena jednoho z manažerů firmy IBM, která v minulosti pracovala jako sociální pracovnice. Ta byla pověřena vypracováním plánu spolupráce obou institucí. Jak se zaměstnanci školy, tak s manažery IBM, proběhly mnohé rozhovory na téma jak využít zkušeností a dovedností jedné instituce ku prospěchu instituce druhé. Cvičení: 1. Uvažujte o dovednostech, vědomostech, zkušenostech, potřebách, zdrojích, činnostech a hodnotách každé z těchto dvou organizací. Vytvořte seznam vzájemně prospěšných projektů spolupráce, které by bylo možné podniknout.
Studijní materiál 10 Schéma partnerské spolupráce mezi školou Woodberry Down a IBM Exkurze studentů a zaměstnanců do IBM v rámci jejich studijních oborů - např. studenti ekonomie návštíví administrativní oddělení; studenti matematických a obchodních oborů oddělení informatiky Zaměstnanci IBM pořádají doplňkové kurzy v oborech obchod a informatika. Týdenní brigáda v IBM pro studenty Zaměstnanci IBM přizváni k diskusi o novém studijním plánu Společenské akce určené k potlačení stereotypu - každá organizace zajišťuje kulturní program pro zaměstnance partnerské organizace – rozhovory na společná témata - občerstvení Založení fondu pro dobrovolné příspěvky zaměstnanců obou organizací, určených k vybudování vzdělávacích, poradenských center a center pro mládež Kulturní akce – Operní společnost Covent Garden, sponzorovaná firmou IBM, pořádá pro děti semináře a zajišťuje návštěvu opery IBM věnuje škole starý papír a části počítačů a psacích strojů, určených do sběru Spolupráce se španělskou pobočkou IBM při zajištˇování školních výměnných pobytů Zaměstnanci školy se účastní kurzů managementu a osobního růstu, které pořádá IBM Zaměstnanecké týmy IBM organizují pravidelné panelové diskuse pro starší žáky IBM pořádá pro děti z Woodberry Down kurz plavby na plachetnicích Pravidelné debaty pro zaměstnance obou organizací na společná témata – místo konání se pokaždé střídá Zaměstnanci IBM se podílejí na výuce angličtiny, matematiky a vědních předmětů Školení na téma „Role vzdělávání“ pořádané vedoucími pracovníky IBM Seminář na téma průmyslová/vzdělávací partnerství Časté výstavy dětských prací Individuální poradenství potřebným dětem zajišťované zaměstnanci IBM IBM poskytuje své veřejné prostory k výstavě školních výtvarných prací Dobročinné sbírky – zajišťují žáci a zaměstnanci obou organizací Využití školního hřiště zaměstnanci IBM Zajištění tréninku v tenisu, kriketu, fotbalu a rugby pro zdatné Finanční a logistická podpora jednotlivců při vzdělávacích návštěvách Asistence IBM při vytváření marketingového plánu školy a propagaci Žáci mohou zdarma využívat počítačových sálů v IBM IBM si může pronajmout školní učebny pro firemní prezentace
Studijní materiál 11
Spolupráce – hnací síla organizačních změn 1. Spolupráce by měla poskytovat prospěch všem stranám. Jednostranný tok informací nebo služeb vede ke ztrátě motivace. 2. Do spolupráce by mělo být zapojeno co nejvíce lidí z dotčených organizací. 3. Všichni lidé ze zúčastněných organizací by měli být informováni o cílech spolupráce a jejím postupu (vývoji). 4. Lidé mají svobodnou (volnou) možnost navrhovat vylepšení spolupráce a aktivit. 5. Každá spolupráce by měla mít jasné cíle a plány, s časovým rozvrhem (harmonogram). 6. Alespoň jeden z vedoucích pracovníků každé organizace by měl být zodpovědný za zajištění úspěchu spolupráce. 7. Měla by se konat pravidelná setkání spolupracujících organizací 8. Spolupráce by měla mít manažera (kancelářská podpora, vlastnictví ???) 9. Management spolupráce by měl povzbuzovat lidi k účasti a příspívání. 10. Spolupráce by se měla přiměřenou formou připomínat (oslavovat) udržování zájmů a závazků.
Studijní materiál 12 – Partnerství a spolupráce v učícím se městě a integrovaná komunita celoživotního vzdělávání
SPOLUPRÁCE S VLÁDOU A JINÝMI KOMUNITAMI
SPOLUPRÁCE S MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI
INTEGROVANÁ KOMUNITA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
SPOLUPRÁCE
SPOLUPRÁCE S MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI
S VLÁDOU A JINÝMI
KOMUNITAMI
ZÁKLADNÍ & STŘEDNÍ VZDĚLÁNÍ MÍSTNÍ SPRÁVA UNIVERZITY, VYSOKÉ ŠKOLY
TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH, SPECIÁLNÍ ZÁJMOVÉ SKUPINY atd.
SOCIÁLNÍ & ZDRAVOTNICKÉ
OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÁ SFÉRA
SLUŽBY ODBORNÉ ASOCIACE
INTEGROVANÁ KOMUNITA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Studijní materiál 13 Propojování učících se měst v globálním měřítku
Základní a střední školy
Základní a střední školy
Střediska vzdělávání dospělých
Městské nemocnice ce Městská správa
Univerzity Kultura
Obchod a průmysl Městská správa Městská rada Kultura Univerzity Střediska vzdělávání dospělých Školy Městské nemocnice
Obchod a průmysl
Městská rada (volená)
Střediska vzdělávání dospělých
City Hospital s Městská správa
Univerzity Kultura
Obchod a průmysl
Městská rada (volená)
Studijní materiál 14
děti školou povinné
děti školou povinné
lékaři lékaři radní radní vedoucí finanční pracovníci
vedoucí finanční pracovníci
obchodníci
univerzitní učitelé
univerzitní učitelé
obchodníci
senioři
senioři policisté policisté
děti školou povinné
děti školou povinné
lékaři
radní
lékaři
radní vedoucí finanční pracovníci
univerzitní učitelé
senioři policisté
vedoucí finanční pracovníci
obchodníci
univerzitní učitelé
obchodníci
senioři policisté
Studijní materiál 15 Řetězení měst – Globální sítě učících se měst a regionů. Projekt PALLACE Představte si, že byste mohli mít systém vzájemně propojených učících se měst a regionů po celém světě, a každé z nich využívá informační a komunikační zdroje k navázání smysluplného kontaktu
Školy navzájem přispívají k otevřenému způsobu myšlení a porozumění mládeži Univerzity navzájem přispívají společným výzkumem a výukou k rozvoji komunit Vzdělávací střediska pro dospělé poskytují dospělým v každém věku možnost se navzájem kontaktovat Podnikatelé rozvíjejí obchod Nemocnice si vyměňují znalosti, moderní techniky i personál Lidé překonávají stereotypy, všímají si jiných kultur, vyznání a zvyků
Atd. muzea, knihovny – všichni spolu navzájem spolupracují… Představte si, že takto jsou propojeny rozvojové i vyspělé země. Vybereme-li náhodně 5 měst – Brisbane, Seattle, Southhampton, Shanghai a Kábul, tvoří jeden řetězec učících se měst mezi stovkami podobných řetězců. Představte si, že jedna desetina finančních prostředků použitých na vojenské účely, by pokryla náklady na vytvoření více než 100 takových efektivně fungujících řetězců. Představte si, že takové vazby začaly fungovat před deseti lety….jakou změnu by to mohlo znamenat pro dnešní svět? Není to výzva? Není to snad úctyhodný úkol? DOBŘE – tak je to naivní, beznadějný, idealistický nápad, ALE… Představte si ty výhody…
tisíce nových lidí a organizací přispívá k řešení problémů životního prostředí, problémů společenských, kulturních, politických a ekonomických obrovský pokrok ve vzájemném pochopení a přeměna myšlenkových postojů díky větší komunikaci mezi lidmi a organizacemi blahodárný ekonomický, obchodní a technický rozvoj díky partnerství mezi podnikateli a průmyslem Aktivní vzájemné působení a zapojení občanů do občanského života, zvýšení využitelných zdrojů díky přátelství, důvěře, a rozvíjení talentů, dovedností, zkušeností a kreativity mezi městy a regiony Méně uprchlíků – problémy v této oblasti mohou být předvídány a pochopeny díky spolupráci mezi městy Je to udržitelné – jelikož je to velmi rozsáhlý systém. Vlády a neziskové organizace nejsou jedinými iniciátory pomoci pro zaostalé oblasti. Podílejí se města i občané. Organizace a instituce ve městě/regionu mají široký záběr
Opět tři hlavní výhody – porozumění – porozumění – porozumění, které vede k řešení – řešení – řešení
Jaká příležitost něco změnit!!! Kde proces změny probíhá? Počátky procesu budování učícího se města lze najít v projektu Evropské komise s názvem PALLACE (projekt prosazuje aktivní celoživotní vzdělávání v Austrálii, Asii, Kanadě, Číně a Evropě). Průkopnický projekt položil základy mnohostranné spolupráce mezi městy, vyznáními, kulturami k podpoře budování nového vzdělaného a chápajícího světa. Za dobu trvání projektu během dvou let projekt spojil spolupodílníky – školy, střediska vzdělávání dospělých, oddělení kulturních služeb, volené představitele a budovatele společnosti – v regionech Adelaide a Brisbane v Austrálii oblasti Aucklandu na Novém Zélandu Pekingu v Číně Edmontonu v Kanadě Espoo ve Finsku Edinburghu ve Skotsku Sannois ve Francii Cílem je povzbudit tyto spolupodílníky, aby své znalosti a zkušenosti použili ve prospěch druhých a ve prospěch budování učícího se města a pomohli tak sobě i druhým pochopit svou roli v učícím se městě. V rámci dalšího projektu s názvem „Směrem k Evropské učící se společnosti“ (TELS-Towards European Learning Society) zaměřeného na praxi v oblasti celoživotního vzdělávání (80 měst) se myšlenka učícího se společnosti dále rozvíjela a také dál prosazovala v Austrálii, Kanadě, Číně a na Novém Zélandě. Vzájemné spolupráce mezi partnery projektu probíhala na mnoha úrovních, a zaměřovala se na různé skupiny spolupodílníků, kteří mají na budování učící s společnosti podíl a tak jim také pomáhala pochopit jejich roli v rámci učící se společnosti. Každý z partnerů vytvářel samostatný sub-projekt, jako např.: Sub-projekty:
Spolupráce škol a systém sítě škol není ve světě novou záležitostí, nicméně systém, který se buduje v jižní Austrálii poprvé angažuje děti, učitele a rodiče do debaty o učících se městech a o tom, co mohou školy udělat pro jejich vytvoření. Tím přispívá k zvyšování povědomí o tom, co může učící se město znamenat pro všechny občany a že může zmobilizovat potenciál stovek lidí. To bude samozřejmě vyžadovat kreativní vedení a používání takových nástrojů, jako např. dotazníky ke zvýšení porozumění a k analýze potřeb. Dotazníky zajistí, že odpovědi přicházejí přímo od občanů a nejsou tedy občanům nikým vnucovány. Projekt vzdělávání dospělých uskutečněný v Papakura v Aucklandu spojil studenty a zaměstnance vzdělávacích institucích do debaty o tom, jak může taková instituce a její lidé přispět k přeměně jejich měst na učící se město. Oba výše uvedené projekty spojily teorii s praxí a zasloužili se o šíření myšlenky budování učícího se města.
Podobný projekt zaměřený na roli kultury se uskutečnil ve městě Espoo, v jednom z nejpřednějších učících se měst ve světě. Zde bylo cílem zapojit muzea, knihovny a galerie do debaty o jejich vlastní roli v rozvoji celoživotního vzdělání ve městě.Projekt vysvětluje role umění ve vzdělávání a ukazuje, čím mohou přispět samotní občané, jak mohou mobilizovat své síly a více se angažovat v učícím se městě. Učící se město potřebuje vedení a to je téma projektu CEFEL pro volené představitele. CEFEL je francouzská národní organizace pro vzdělávání radních ve města. Alain Bournazel, prezident CEFEL, zorganizoval kontakty mezi radními v některých francouzských městech a mezi zainteresovanými partnery projektu za účelem projednání konceptu učícího se města a strategií, pomocí kterých lze učící se město budovat. Byly použity výsledky výzkumů projektů např. TELS a PALLACE. Kladl se také důraz na porozumění pro jazykové a kulturní rozdíly. Dva další projekty pojmenovávají problematiku vytváření učících se komunit v rámci města nebo regionu. Peking zakládá centrum celoživotního vzdělávání v části města s miliónem obyvatel. Jde o objevování nových a kreativních cest k propojení rozdílných oblastí života – školy, vzdělávání dospělých, obchod a průmysl, občanské organizace, městská a místní správa - do jednoho obrovského komplexu propagujícího podporu a rozšiřování celoživotního vzdělávání. Všichni se mohou učit a zároveň přispívat a zapojovat se do programů celoživotního vzdělávání. V rámci tohoto projektu se můžeme naučit mnohé o jazykových a kulturních rozdílech. Projekt z Queensland je jiné povahy. V jižním a západním Brisbane byl vytvořen „vzdělávací koridor“ – projekt na podporu zapojení komunity do celoživotního vzdělávání a občanských aktivit. Čtyři zúčastněné oblasti se liší v sociální skladbě, věkovém složení i v příjmech, ale mají společný cíl – pokrok a vylepšování života v komunitě. Dvě hlavní univerzity, UQ a QUT, se zde spojují ve snaze pomoci zabudovat celoživotní vzdělávání do života v komunitě prostřednictvím vzdělávacího koridoru a investic z privátního i veřejného sektoru. Výsledky budou jistě zajímavé pro mnoho dalších měst. Učící se město kreativně využívá nejnovější technologie a možný přínos těch, co nové technologie poskytují. Partner projektu z Alberty se proto zaměřuje na průzkum možností v této oblasti a na možný přínos nových technologií pro vylepšení vzdělávací infrastrukturu a její propagace ve školách, na vzdělávacích centrech, v obchodech, v průmyslu a na univerzitách.
Známe tedy sedm sub-projektů, které rozšiřují naše znalosti o učícím se městě, jejichž výsledky se dají využít různým způsobem a budou znamenat pro mnohé velkou výzvu. Ale opravdová výzva přijde, až budeme moci do těchto projektů zahrnout i země méně rozvinuté a podporované. Prolomení stereotypů je možné pouze kombinací rozvoje vzdělání a komunikace. Nedojde k tomu zítra nebo příští týden či dokonce ani příští rok. Jde o dlouhý proces vzájemného poznávání, který může trvat i více než 20 let. Začít se ale musí co nejdříve, zapojit by se mělo co nejvíce lidí ve všech věkových kategoriích, tak abychom mohli roku 2020 zaznamenat alespoň snížení nedůvěry a abychom ji mohli nahradit spoluprací, porozuměním a moudrostí. Je to daleko výhodnější než vojenské projekty vedené zeměmi jejichž vlády postrádá kreativitu a vůli hledat jiná řešení dlouhotrvajících problémů. Je to také daleko méně nákladné. Světová iniciativa celoživotního vzdělávání uvažuje o vybudování 50 řetězců měst, která spolu spolupracují do roku 2008 (další budou následovat). Bude pomáhat každé instituci, která bude usilovat o dosažení tohoto cíle. Vyžaduje to méně než 20 % finančních nákladů, které jsou v současnosti vydávány na vojenské akce, obranu nebo zbraně. Pomoc bude poskytnuta každé organizaci, vládní či
nevládní, náboženské či světské, pomůže to chránit tuto vzácnou planetu před jejími vlastními rozpory. Další informace jsou k dispozici na webové stránce zřízené univerzitou v Aucklandu – www.pallace.net
Studijní materiál 16 (viz diagramy – Studijní materiál 14) Studijní materiál 17 Oslava učícího se města Města, která vezmou koncepci učícího se města za svou by měla být vzdělávání oslavovat a odměňovat. Cílem takového oslavování a odměňování je zatraktivnit vzdělávání pro širší okruh občanů. Jedná se o akce pořádané městem a jeho institucemi k oslavě vzdělávání (např. festivaly, výstavy, slavnosti) a ke zvýšení zájmu všech obyvatel o koncepci učícího se města. To také zahrnuje strategie, které zapojují rodinu do vzdělávání. 1. Oslava vzdělávání 11.1 Organizovalo vaše město někdy vzdělávací festival nebo slavnosti otevřené všem? Ano/ne/je v plánu 11.2 Pokud ano, zúčastnil jste se? Ano/Ne 11.3 Kdybyste plánoval takový festival pro vaše město, co byste do něj zahrnul? Své nápady napište do následující tabulky. 1 2 3 4 5 6
11.4 Jak dlouho by váš festival trval? 1 den…1 týden…1 měsíc…1 rok 11.5 Jak často by se konal? Každý rok …každé dva roky… častěji …. Méně často 11.6 Kromě festivalu, jaké jiné oslavy vzdělávání se konají ve vašem městě?
Studijní materiál 18
UČÍCÍ SE NA OSTROVĚ HOKKAIDO Pohled návštěvníka festivalu na oslavu vzdělávání v Sapporu
Profesor Norman Longworth Mas Olivek Sauveur Chemin de Las Pharaderes 66500 Eus, France
[email protected] Tel: (33)468965546 fax: (33)468053387
UČÍCÍ SE NA OSTROVĚ HOKKAIDO Pohled návštěvníka festivalu na oslavu vzdělávání v Sapporu Reportáž o festivalu na oslavu vzdělávání v Sapporu, 26 – 30 září V rámci mé účasti na konferenci o vzdělávání pedagogů na Pedagogické fakultě univerzity v Asahikawě na ostrově Hokkaido se mi dostalo cti účastnit se několik dní na Sapporském festivalu na oslavu vzdělávání s Yoshihiro Yamamotem. Yoshihiro je jedna z vynikajících osobností v oblasti celoživotního vzdělávání pracující v národním institutu pedagogických výzkumů (sekce Monbusho) při japonském ministerstvu školství. Dělá navíc vynikající práci pro „uvědomování si vůle“ v Japonsku a jihovýchodní Asii. Festival byl fascinující zkušeností. Prvním působivým dojmem byla jeho velikost – dojem z Tichého oceánu, ze stánků a projevů podporujících každý myslitelný aspekt celoživotního vzdělávání pro všechny oblasti národního a společenského života a pro všechny věkové skupiny. Nebyla to pouze prostá výstava vzdělávacích produktů, ačkoli firmy jako IBM, Toshiba, Intec a ostatní byly samozřejmě všechny hromadně zastoupeny. Návštěvníkům byly nabízeny také různé aktivity pro volný čas od rybaření po hru na housle, od plachtění po lyžování, od pletení po uzlování. Skoro se zdá, že tam byla zastoupena každá lidská činnost. Duchovní stránka celoživotního vzdělávání nebyla opomíjena – zúčastnilo se několik náboženských skupin – církevní a světské organizace spolupracovali pod vlajkou vzdělávání. Byl tam stánek reprezentující 25 center celoživotního vzdělávání v Japonsku (hodně z nich soukromých) a velká výstavní plocha propagující klady vzdělávání – ekonomické, osobní, rodinné, společenské. K dispozici byla horká telefonní linka pro ty, kteří stále mají pochybnosti. Na ústředním pódiu zpívaly sbory třetího věku vše od tradičních japonských lidových balad, přes veselá americká klubová čísla až po klasiku. Kouzelníci a polykači ohně předváděli své umění a baviči zapojovali příchozí veřejnost do her, kvizů a dalších aktivit. Všudypřítomná vitalita a energie byla pozoruhodná a usměvavé tváře ukazovaly, nakolik šlo o zábavnou událost – oslavu učení. Viděl jsem školní třídy, včetně skupiny pětiletých, okouzlené stánkem s názvem„kouzlo vzdělání“, který byl plný kouzelníků. Nepřetržitý průvod návštěvníků všech věků, všech možných prostředí a všech zájmů, které se zde míchají a propojují a vše se děje s úsměvem. Sapporo je provinční město s asi miliónem obyvatel, podobné např. Bordeaux, Newcastlu, Soluni nebo Düsseldorfu, a organizátoři očekávali kolem 600 000 návštěvníků během 5 dní. Večer se v městské hale konaly kulturní akce spojené s festivalem. Můj hostitel obstaral lístky na zahajovací koncert a přijeli jsme na místo pět minut před začátkem. Nepřeháním, když řeknu, že se hrálo pro napěchovaný sál. Ouvertura obsahovala pětiminutový film zobrazující přírodní krásy ostrova Hokkaido – pak film pohasnul a bylo vidět jen tmavé pódium se skupinou 4 lidí – 2 hudebníci hrající na primitivní flétnu a dvoustrunný sitar a 2 zpěváci – matka s dítětem. Společně zahráli jednu z nejpozoruhodnějších a nejpůsobivějších lidových písní, které jsem kdy slyšel. Píseň symbolizovala mystický žal moře, majestátnost hor, symbolický mateřský vztah mezi člověkem a životním prostředím, ve kterém žije, radosti i strasti komunity a spory v přirozeném světě. Byly to zvuky, které v Japonsku obyčejně neuslyšíte – oslava tisíců let kultury domorodců Ainu, připomínající hebrejskou lidovou
píseň, tradiční irský tanec, volání Auvergnianských hor, katalánský žalozpěv nebo portugalské faldo. Byl to nesmírně intenzivní zážitek. Večer pokračoval třemi proslovy: ministra školství, vedoucího hokkaidské prefektury a starosty Sappora. Všichni vychvalovali klady vzdělávání a jeho přínosu pro lokalitu, naštěstí pro občany i pro cizince netrvaly tyto projevy více než pět minut. Na řadě byla opět hudba: městská vícehlasá skupina konkurovala královským zpěvákům čistotou svého zpěvu, třebaže ne šířkou repertoáru. Zahrál také sapporský symfonický orchestr. Na to, že šlo o provinční orchestr, byla jeho kvalita překvapivě vysoká – k této příležitosti zahráli výběr lehké hudby, ačkoli člověk měl pocity vyrovnávající se poslechu Bacha, Beethovena, Brahmse, Berga a Birtwhistla (dobrá, Birthwhistlovi se to nevyrovnalo). V přestávkách místní televize přinášela rozhovory s účinkujícími a zdůrazňovala, že k úspěchu jim pomohlo vzdělání. Každý občan dostal dva atraktivně letáky – jeden vydaný městem a druhý prefekturou ostrova. Letáky obsahovaly šestnáct stran popisujících radosti celoživotního vzdělávání a vysvětlovaly kde, proč, jak a kdy obyvatelé Sappora mohou využít jeho výhod. Letáky byly překvapivě sofistikované a v některých částech dokonce vizionářské. V jednoduchých termínech se zabývaly všemi aspekty celoživotního vzdělávání systémy, otevřeným a distančním vzděláváním, vztahy mezi jednotlivými sektory společnosti, myšlenkou jednotného vzdělávání, kvalifikace atd. Na festivalu byl také maskot – měl disneyovský charakter a jmenoval se manabee (včela). Byl všudypřítomný – buď jako obrovský nafukovací balón, potisk na festivalových produktech, obrázek na výlohách obchodů a veřejných oznámeních, nebo jako odznak připínaný na tričko. Byl to symbol festivalu. Manabee mohl držet kotlík s medem nebo monitor počítače. Také mohl propagovat konkrétního produktu. Kdo to řekl, že Japonci nejsou kreativní? Celý festivalu svědčil o opaku – přehlídka kreativity a radost ze vzdělávání. Jak bych mohl shrnout tuto zkušenost. Ano, samozřejmě šlo o produkt japonské kultury a samozřejmě jsme si vědomi kulturních rozdílů. Byl to japonský festival pro Japonce. Byl to jeden ze série festivalů plánovaných na každý rok pro různé části Japonska – podobně jako v evropských kulturních městech. Ano, samozřejmě musíme vzít v potaz kulturní rozdíly mezi národy. Ale na tomto festivalu byla atmosféra, která tyto rozdíly přesahovala. Nebylo to drzé nebo autoritářské – cílem bylo stimulovat, zvyšovat citlivost a přemlouvat spíše než nabádat – oslavovat radost ze vzdělávání a osobní přínosy z toho získané. Možná 50 000 lidí, možná více možná méně navštívilo takovou akci poprvé. My v Evropě se máme hodně co učit o marketingu vzdělávání, o prezentaci vzdělávání jako životního stylu. Tento festival byl příklad toho, co se děje v Japonsku – jsou tam také jiné „majáky“ pro celoživotního vzdělávání – jako např. založení 25 oddělení pro výzkum celoživotního vzdělávání na japonských univerzitách a centra celoživotního vzdělávání vznikající v každé prefektuře. Možná může Evropa navrhnout podobně stimulující a kreativní cesty, kterými by se lidé stávali studenty na celý život. Snad vznikem a budováním „učících se měst“, snad v rámci soutěžení o titul evropského „učícího se města“, snad použitím moderních technologií ke spojení lidí a organizací do vzdělávacích systémů, snad analýzou potřeb celé populace
v oblasti vzdělávání. Možnosti jsou nekonečné. Ve vztahu k nezaměstnanosti je tvorba vzdělávacích příležitostí sama o sobě projektem tvorby pracovních míst, zahrnujícím návrháře, vizionáře, radní, vědce, žáky a učitele. Zní to dobře – tak do toho.
Studijní materiál 19 Odměňování a uznání vzdělávání 1. Přemýšlejte o tom, jak jste studoval Vy a jak se ve Vašem konkrétním případě uznávalo a oceňovalo vzdělávání. 2. Jaké byly Vaše nejlepší „trofeje“ ze vzdělávání? (vezměte do úvahy i jiné než tradiční školní učení) 3. Nabízí Vaše město 3.1 programy na uznávání výsledků vzdělávání pro dospělé ANO/NE 3.2 programy, které mají za cíl přitáhnout zpět ke vzdělávání ty, kteří se neradi učí ANO/NE 3.3 programy osobního hodnocení jednotlivce, které mají za cíl překonat strach z neúspěchu ANO/NE 3.4 akce v médiích zaměřené na uznání výsledků vzdělávání ANO/NE 3.5 programy zaměřené na veřejné uznání a odměňování výsledků vzdělávání ANO/NE 4. Velké průmyslové společnosti motivují své zaměstnance prostřednictvím odměn a uznání. Jedním z příkladů je odměna ve formě večeře pro dva za dobře vykonanou práci nebo dobře vypracovaný projekt. Tyto společnosti se často platí náklady spojené se vzděláváním svých zaměstnanců, organizují setkání zaměstnanců na exotických místech atd. Města nemohou využívat peněz svých daňových poplatníků k tomu, aby své občany mohla podobně odměňovat. Zamyslete se nad způsoby, které mohou města využít pro oceňování svých zaměstnanců, organizací, občanů apod. a zapište dvanáct svých nápadů do tabulky.
