6 ík ník 6 č ro JM_Ekolisty_2_09.indd 1 JM_Ekolisty_2_09.indd :27: :27:41

6 ročník JM_Ekolisty_2_09.indd 1

27.10.2009 0:27:41

Vydává

Foto Mgr. Jiří Nešpor

Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno IČO 708 883 37

Redakce, technické zajištění a administrace

Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Lipová 20, 602 00 Brno, tel. 543 330 838–9 e-mail: [email protected]; www.lipka.cz

Redakční rada

Mgr. Arnošt Drbušek (OŠ KrÚ), Ing. Andrea Dvořáková (OŽP KrÚ), Mgr. Ivo Polák (JMK), Ing. Bc. Anna Hubáčková (OŽP KrÚ) – předsedkyně redakční rady, Mgr. Hana Korvasová (Lipka), Ing. Aleš Máchal (Lipka), Mgr. Lenka Kopáčová (Lipka) – vedoucí redaktorka, Mgr. Kateřina Havránková – redaktorka

Korektury

Mgr. Lucie Česálková, Ph.D.

Grafický návrh

Ing. arch. Helena Hermanová, [email protected]

„Žijeme… v době, kdy se identita tradičních způsobů pobytu člověka v harmonii s přírodu smazává. Stáváme se obyvateli čehosi, co se dá nazvat aglomerací, nekonečnou hmotou, která není ani městem, ani vesnicí, ani loukou, ani polem, ani lesem, která je souborem pyšně rozcapených jednopodlažních skladů, parkovišť, supermarketů. A mezi tím cosi jako step. Takto nešetrně zacházíme se svou vlastí, se svou historií. Důležité tedy je nejen ctít tajemství přírody, ale i svou historii a tradice. Nejde pouze o princip, nejde o filozofické teze, je to i velmi praktické. Tam, kde mizí tradiční obhlédnutelná lidská společenství, roste odcizení a kriminalita. Stáváme-li se součástí anonymní nepřehledné masy, kde se smazává přirozená lidská pospolitost, soustředěná například kolem malých obchůdků či dílen fungujících jako centra sociálně-mravní sebekontroly, doplácíme na to posléze všichni.“ (Václav Havel na konferenci Green Week, 9. června 2006)

Sazba a předtisková úprava Kontura Design

Tisk

Vytištěno na recyklovaném papíře. Časopis je neprodejný; je bezplatně distribuován obecním úřadům a školám Jihomoravského kraje. Vychází 2x ročně.

Fotografie na přední straně obálky Ing. Janka Čejková

Fotografie na zadní straně obálky

Ing. Dana Křivánková, Ing. Lenka Kvasničková, Ing. Helena Vlašínová Ph.D.

Datum vydání 3. 11. 2009

Příspěvky, dotazy a náměty zasílejte na adresu redakce. Registrace MK ČR E 15264

Obsah JIHOMORAVSKÝ KRAJ INFORMUJE • • • • • •

Vyhodnocení soutěže o nejekologičtější provoz Jak se ekologicky hospodaří v Hýslech a Boskovicích Zelená úsporám – kam pro informace u nás v kraji Lidé se mohou zbavovat drobných spotřebičů přímo v práci Veletrh ekol. výukových programů navšívilo na 150 lektorů Den Země na Špilberku – Za příběhem naší krajiny

TÉMA • • • •

Operační program Životní prostředí Vodní hospodářství JMK v evropských projektech Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší v JMK Natura 2000 v JMK

PŘEDSTAVUJE SE OBEC •

Obecní úřad Topolany a životní prostředí

Obsah • Tiráž

CO NOVÉHO V SÍTI

JM_Ekolisty_2_09.indd 2

•

Síť enviromentálního poradenství v JMK

1

4

10

JIHOMORAVSKÝ KRAJ INFORMUJE

14

PŘEDSTAVUJE SE NNO

15

PŘEDSTAVUJE SE ŠKOLA

16

OKÉNKO PRO ŠKOLY

21

CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

8 9

• •

•

•

• • • • •

•

Svitava v Brně Co je skryto pod hladinou Brněnské údolní nádrže?

Nahlédněte do svého nákupního košíku

Na Drahanské vrchovině se rozvíjí spolupráce několika škol a obcí

Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v poločase Vidět a být vidět Ekoškola v Brně na Jílové obhájila mezinárodní titul Lipka otevřela pracoviště pro vzdělávání dospělých Přírodní zahrady bez hranic

Osypané břehy

27.10.2009 0:28:04

2/2009

Jihomoravský kraj informuje Vyhodnocení soutěže o nejekologičtější provoz Milí čtenáři, již tradičně se zájmem proběhl 4. ročník Soutěže o ekologicky nejpříznivější provoz úřadu/instituce v Jihomoravském kraji. Dovolte mi stručně vás seznámit s jejím průběhem. V březnu letošního roku byla zveřejněna výzva k úřadům a institucím v Jihomoravském kraji k přihlášení Ing. Bc. Jiří Crha do soutěže zaměřené na oblast ekologizace provozů veřejných subjektů. V termínu do 30. června 2009 se přihlásilo 29 úřadů a 4 instituce veřejné správy (Kancelář veřejného ochránce práv, Nejvyšší státní zastupitelství, Nejvyšší správní soud a Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj). Oproti předchozím ročníkům je právě narůstající zájem o účast institucí v soutěži velmi žádoucí a pro Jihomoravský kraj potěšující. Soutěž vychází z akčního plánu Koncepce EVVO Jihomoravského kraje, konkrétně z projektu EVVO „Podpora ekologicky příznivého provozu úřadů a institucí veřejné správy v Jihomoravském kraji“. Princip soutěže spočívá v zodpovězení otázek, které jsou zároveň hlavním kritériem pro vyhodnocení soutěže. Otázky např. zjišťují, zda přihlášený třídí odpad, používá recyklovaný papír, podporuje používání ekologických čisticích prostředků, podporuje cyklodopravu zaměstnanců a občanů nebo zda a kolik svých úředníků proškolil v oblasti EVVO.

U subjektů, které se přihlásily již v předchozích ročnících, byl navíc kladen důraz na posun vpřed v oblasti šetrnosti provozu úřadu nebo na to, jaká opatření se plánují v časovém horizontu dvou let. Vyhodnocení výsledků soutěže proběhlo ve dvou kategoriích – kategorie obecní úřady a kategorie pověřené obecní úřady a instituce nezávisle na sobě Krajskou koordinační skupinou a Ekologickým institutem Veronica. Oceněny byly tři nejaktivnější subjekty v každé kategorii a navíc byla udělena zvláštní ocenění. Výsledky byly slavnostně vyhlášeny 15. září 2009 v Administrativním a školicím centru Jihomoravského kraje na Cejlu a ceny (výtvarné originály z dílny Ing. Michala Pavlovského, kontejnery na zpětný odběr elektrozařízení od firmy Asekol a čestná uznání za podporu a propagaci principů ekologicky příznivého chování) převzaly v kategorii „obecní úřady“ Obecní úřad Hýsly (1. místo), Obecní úřad Topolany (2. místo), Městský úřad Rájec-Jestřebí (3. místo), v kategorii „pověřené obecní úřady a instituce“ Městský úřad Boskovice (1. místo), Městský úřad Hustopeče a Městský úřad Kyjov (2. místo) a Nejvyšší správní soud (3. místo). Zvláštní ocenění byla udělena Kanceláři veřejného ochránce práv, a to za trvalou aktivitu v oblasti ekologizace provozu, a Městskému úřadu Bzenec za výrazný pokrok v realizaci opatření provedených v oblasti ekologizace provozu úřadu za uplynulý rok. Vítězům blahopřeji a těším se z účasti všech přihlášených. Ing. Bc. Jiří Crha ředitel Krajského úřadu JMK

Jak se ekologicky hospodaří v Hýslech a Boskovicích Jaký je recept na úspěch v soutěži o ekologický provoz úřadu?

Prvenství v kategorii pověřených obecních úřadů a institucí získaly Boskovice, jež nejsou na stupních vítězů „ekologické soutěže“ nováčkem. První byly již při prvním ročníku soutěže v roce 2006. Co se u nich na úřadě za tři roky změnilo? „Od prvního vítězství došlo k první etapě zateplení na základě energetického auditu budov úřadu,“ popisuje tiskový mluvčí Jaroslav Parma. „Zavedli jsme také zpětný odběr baterií.“ Samozřejmostí je na úřadě již několik let také třídění odpadů, které je přístupné i občanům. „Před budovu úřadu máme stojan na kola a s koly lze parkovat i na dvoře úřadu. Pro drobné spotřebiče jsou používány nabíjecí baterie. Úsporné žárovky zatím nepoužíváme – na úřadě jsou instalovány zářivky,“ vypočítává Jaroslav Parma další ekologické „vychytávky“. „Městský úřad Boskovice prostřednictvím Radničních listů pravidelně působí na občany v oblasti ekologie, odpadového hospodářství a ve spolupráci se společností EKO-KOM připravuje i informativní letáky vkládané do Radničních listů – ty jsou distribuovány zdarma do každé domácnosti.“


O tom, jak na svém úřadě hospodaří obec Topolany, jež se umístila na druhém místě v kategorii obecních úřadů, se dočtete na s. 8 v rubrice Představuje se obec. Mgr. Kateřina Havránková Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání www.lipka.cz

Ocenění ekologicky hospodařících. Nahoře zleva Věra Linková, Ing. Bronislav Šamšula, Ing. Zuzana Synková, Tibor Skalka, Mgr. Ivo Polák, Ing. Bc. Jiří Crha, Jaroslava Sedláčková, Ing. Gabriela Setunská. Dole zleva Ing. Roman Ostrézí, Mgr. Filip Glotzmann. Foto archiv KrÚ JMK

Jihomoravský kraj informuje

Starosta Tibor Skalka, jehož obec vyhrála první místo v kategorii obecních úřadů, vrtí hlavou: „Neděláme nic jiného než ostatní obce, možná se jen nepřihlásily.“ Pro nic za nic ale cenu Hýsly nedostaly: na úřadě třídí odpad, tisknou oboustranně, používají úsporné žárovky a ekologické čisticí prostředky. Porotu soutěže upoutalo i několik originálních nápadů, které v každé obci hned tak nenajdete. Chovají zde například obecní ovce, které spásají trávu na pozemku kolem hýselské rozhledny. A k Vánocům chystá úřad jako dárek svým občanům balíčky originálního místního čaje Hýselský hlt. Bude sloužit i jako propagační materiál obce.

27.10.2009 0:28:05

Jihomoravský kraj informuje Zelená úsporám – kam pro informace u nás v kraji Program Zelená úsporám zaujal tisíce majitelů rodinných a bytových domů. Koho se tento program týká a kde je možné získat informace v našem kraji? Program Zelená úsporám je zaměřen na podporu kvalitního zateplování rodinných a bytových domů, náhradu neekologického vytápění za nízkoemisní kotle na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalaci těchto zdrojů do novostaveb a také na novou výstavbu v pasivním energetickém standardu. Česká republika získala na tento program finanční prostředky prodejem tzv. emisních kreditů Kjótského protokolu o snižování emisí skleníkových plynů. Celková očekávaná alokace programu je až 25 miliard korun. Podpora v rámci programu Zelená úsporám je nastavena tak, aby prostředky mohly být čerpány v průběhu celého období od vyhlášení programu do 31. 12. 2012. Žádosti o podporu budou přijímány do 30. 6. 2012 nebo do vyčerpání finančních prostředků programu. O dotaci lze žádat před realizací opatření, v jejím průběhu i po ní. Není možné žádat o podporu opatření dokončených před vyhlášením programu (1. 4. 2009). Po úpravě podmínek programu v srpnu 2009 je program dostupný pro více zájemců a od 1. září 2009 je v určitých oblastech program určen i pro domy postavené typizovanou technologií. Opatření se dělí na tyto oblasti: A – úspory energie na vytápění; B – výstavba v pasivním energetickém standardu; C – využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody. Pokud se podává žádost v kombinaci vybraných opatření, je možné obdržet také dotační bonus.

V současné době je z programu podporováno rovněž zpracování projektů a výpočtů nezbytných při realizaci opatření. Tato podpora je podmíněna schválením žádosti o podporu investiční akce a bude poskytována do vyčerpání alokovaných finančních prostředků, maximálně však do 31. 3. 2010. Již od roku 1999 působí v Brně krajská pobočka Státního fondu životního prostředí. V současné době je její největší prioritou Operační program životního prostředí a program Zelená úsporám. O informace jak z řad široké, tak odborné veřejnosti je velký zájem. Zájemci se mohou informovat v úředních hodinách na pracovišti osobně, případně posílat dotazy e-mailem. Fond spolupracuje s informačními středisky programu Panel a zvažuje spolupráci s dalšími institucemi. S administrací žádostí podávaných na realizace opatření v rodinných domcích s námi spolupracují vybrané bankovní ústavy. Jihomoravský kraj patří z dlouhodobého hlediska k nejaktivnějším žadatelům o dotace. Proto naše krajské pracoviště patří mezi největší, v současné době máme pět zaměstnanců. Sídlíme v Brně na Šumavské ulici 31, kontakty i všechny informace o programu je možné najít na webové stránce programu www.zelenausporam.cz. Dále nás můžete také najít na různých seminářích, výstavách a veletrzích zaměřených na tento program. Ing. Monika Špačková Krajské pracoviště Státního fondu životního prostředí ČR

Lidé se mohou zbavovat drobných spotřebičů přímo v práci


ASEKOL přichází s novinkou – tzv. E-boxem, díky kterému se dá pohodlně třídit elektroodpad. Tzv. E-box je speciální nádoba, jejímž prostřednictvím mohou občané snadněji a pohodlněji třídit drobná vysloužilá elektrozařízení – nefunkční kalkulačky, telefony, drobné počítačové vybavení, walkmany, discmany nebo mp3 přehrávače. S touto alternativou přišla nezisková společnost ASEKOL, která se zabývá organizací sběru a recyklace vysloužilých elektrozařízení. Lidé se v současnosti mohou nefunkčních spotřebičů zbavovat prostřednictvím sběrných dvorů, mobilních svozů nebo prodejen a opraven spotřebičů. E-boxy jsou již od loňského roku zdarma nabízeny ministerstvům, krajským a obecním úřadům, finančním ředitelstvím, univerzitám a dalším významným institucím. Jedná se o více než 6 500 potenciálních nových sběrných míst v celé České republice. „O E-boxy je skutečně velký zájem. V současné chvíli je umístěno po celé republice již dva tisíce nádob, z toho přes dvě stě jich bylo distribuováno v Jihomoravském kraji,“ říká Jan Vrba ze společnosti ASEKOL. Hlavním cílem iniciativy ASEKOLu je sběrné nádoby přiblížit k občanům a také zvýšit procento recyklace malých spotřebičů. Ty totiž většinou skončí v popelnici. „Je dokázáno, že člověk bude třídit odpad tím spíše, čím snazší má přístup ke sběrným nádobám. Vzít z domu nefunkční mobil či kalkulačku a zbavit se jej v práci, kam má člověk beztak namířeno, nikoho příliš neobtěžuje. Životnímu prostředí tím ale prokáže velkou službu,“ dodává Jan Vrba. Do E-boxů lze samozřejmě vhazovat i spotřebiče, které doslouží přímo na pracovišti.


E-box je vhodný k použití výhradně do interiéru budov. Jeho rozměry jsou 40x40x100 cm. Dodání E-boxu je zdarma, stejně jako odvoz a recyklace nashromážděného elektroodpadu. Zájemci si E-boxy mohou stále objednávat na adrese www.asekol.cz. Další aktivitou ASEKOLu je školní recyklační a sběrový program Recyklohraní. Během ročního fungování programu se do něj zapojilo 1 610 základních a středních škol z celé země, které reprezentují více než 400 tisíc žáků a studentů. A to je opravdový důvod k oslavě. Recyklohraní funguje, jak již název napovídá, jako vzdělávací program o třídění a recyklaci odpadů a zpětném odběru elektrozařízení a baterií. Je určen hlavně základním a středním školám, ale zapojit se mohou i školy mateřské. Po velmi snadné on-line registraci do projektu se mohou školy účastnit různých činností, za jejichž splnění získávají body, které je možné směnit za věcné ceny z katalogu. Jedná se o školní pomůcky, propagační materiály, nebo vstupenky do muzeí, zoologických zahrad a podobně. Celkem bylo doposud vydáno 1 713 111 bodů a rozdáno téměř 400 tisíc korun ve formě odměn z katalogu. Kromě plnění zadaných vzdělávacích úkolů odevzdaly školy během školního roku k recyklaci téměř 50 tun baterií a 190 tun vysloužilého elektrozařízení. Projekt vznikl za spolupráce společností ASEKOL s. r. o., ECOBAT s. r. o., EKO-KOM a. s. a EKOLAMP s. r. o., což mimo jiné představuje naprosto unikátní spojení kolektivních systémů za účelem výchovy a vzdělávání dětí a mládeže v celorepublikovém měřítku. Hana Ansorgová společnost ASEKOL, www.asekol.cz

27.10.2009 0:28:07

Veletrh ekol. výukových programů navštívilo na 150 lektorů

2/2009

Jihomoravský kraj informuje Čtyřdenní vzdělávací akce se konala od 1. do 4. září 2009 v Želivu na Vysočině. Již po šestnácté se sjeli lektoři a pedagogové z celé republiky, aby načerpali inspiraci a dozvěděli se o novinkách v environmentální výchově. Lákadlem letošního ročníku akce byla především přednáška socioložky Hany Librové, diskuse pracovníků ekologických středisek se zástupci MŠMT a MŽP (Janou Čermákovou a Tomášem Kažmierským), široká nabídka programů a atraktivní prostředí Želivského kláštera na Vysočině, kde se veletrh konal. „Celkem se zúčastnilo 161 lektorů, učitelů, hostů a pořadatelů z více než čtyřiceti středisek ekologické výchovy, domů dětí a mládeže, správ CHKO, správ lesů, škol, a navíc z orgánů státní správy (MŽP, MŠMT) a dalších (CENIA),“ vypočítává Mgr. Júlia Sokolovičová ze spolupořadatelské organizace Pavučina. Základním programem veletrhu jsou každý rok praktické ukázky výukových programů. „Letos jsme nabídli dvacet programů, při nichž se mohli účastníci inspirovat novými pedagogickými metodami, trendy a poznatky,“ vysvětluje Júlia Sokolovičová. Aktuální témata životního prostředí se promítla do programů o globálních problémech nebo povodních. Další programy byly například o zvířatech ve městech, o rostlinách, které změnily svět, nebo o tom, jak vytvářet u dětí pozitivní vztah k hmyzu. Kromě klasických ekologických výukových programů byl zařazen i blok o pobytových programech či ukázky školních projektů zaměřených na environmentální výchovu. Největší odezvu měly Nech brouka žít (Lipka, Brno), Kdo je za vodou (rozvojová problematika, program Společnosti pro Fair Trade), Živá a mrtvá voda (o vodě, Paleta, Oucmanice). Jako dobrý nápad si návštěvníci pochvalovali doprovodné bonusy – čajovnu, ekobiograf, zajímavé besedy, prostředí kláštera – pivovar, zvyšující se kvalitu programů a také to, že výukové programy na Veletrh mohli předem vybírat sami a hodnotit je. Akci finančně již tradičně podpořilo MŽP, letos pak navíc Jihomoravský kraj, a proběhla pod záštitou MŽP a MŠMT.

Nech brouka žít, jeden z dvaceti programů předvedených na Veletrhu výukových programů 2009. Foto archiv Lipky Veletrh vznikl v roce 1993. „Chtěli jsme se navzájem povzbudit a podpořit ve tvorbě ekologických výukových programů,“ vzpomíná jeden ze zakladatelů ekologické výchovy u nás, Aleš Máchal ze spolupořadatelské organizace Lipka. „Původní dvoudenní komorní akce pro pětadvacet lidí z několika organizací se každým rokem účastnilo více a více učitelů. Veletrhu časem přibyl také další rozměr – aktivity určené pro vzdělávání,“ uzavírá Aleš Máchal, jehož organizaci Lipka navštíví při výukových programech ročně 20 tisíc dětí. Příští 17. ročník Veletrhu proběhne v Jihočeském kraji v termínu od 31. srpna do 3. září 2010. Pořádat jej budou Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina a Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia. Mgr. Kateřina Havránková Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání www.lipka.cz

Den Země na Špilberku – Za příběhem naší krajiny Letos si Lipka jako hlavní organizátor vybrala pro oslavu Dne Země atraktivní místo ve středu Brna: areál hradu Špilberk. Tak jako v minulých letech na hradě Veveří ke spolupráci přizvala další brněnské organizace zabývající se ochranou přírody a environmentálním vzděláváním.

Program byl rozdělen na dva dny. Páteční oslava Dne Země (17. dubna 2009) byla připravena pro třináct třídních kolektivů jihomoravských škol, které se předem přihlásily. Třídy, které byly rozděleny do skupin, se od jejich příchodu až po závěr programu starali „poutníci“. Program jsme zahájili na nádvoří divadelním představením, poté poutníci provázeli skupiny na různá stanoviště, kde mohli žáci vidět například názornou ukázku toku řek v krajině či organismy, které u vodních zdrojů žijí a rostou. Další aktivity se týkaly vlivu dopravy a cestování na migraci živočichů, vývoje zemědělství ekologického i konvenčního či lesního společenstva a brněnských parků. V sobotu 18. dubna 2009 jsme přichystali pro širokou veřejnost podobný program jako pro školáky. Pro dva tisíce účastníků se podařilo připravit hry, činnosti a aktuální informace o vodě, zemědělství, dopravě, o stromech, parcích a také soutěž o chráněných územích na Moravě. Návštěvníci mohli prozkoumat popelářský vůz nebo


se zúčastnit soutěže O nejlepšího recyklátora. Děti lákala i jízda na koloběžce. Špilberk také nabídl prodej regionálních výrobků, stánky s tradičními řemesly, ochutnávky biopotravin a produktů Fair Trade s čítárnou. Program zpestřilo divadelní představení Komediantů na káře, koncerty cimbálovky Veronica a kapel Zelené koule a Bezobratři. Odpoledne ZO ČSOP Veronica vyhlásila deset finalistů 10. ročníku soutěže Brněnský strom roku. Spoluorganizátory akce se krom Lipky staly Centrum volného času Lužánky, Veřejná zeleň města Brna, Nadace Partnerství, SAKO Brno, Hnutí Brontosaurus, Rezekvítek, ZO ČSOP Veronica, Společnost pro Fair Trade, Hnutí DUHA, NESEHNUTÍ, Brno na kole. Mediálním partnerem bylo Rádio Petrov, finančně a organizačně akci podpořil Jihomoravský kraj a Statutární město Brno. Mgr. Pavlína Horká Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání


Den Země jsme nazvali Za příběhem naší krajiny, a jak název napovídá, program jsme zaměřili na historii, vývoj a proměnu krajiny jižní Moravy.

27.10.2009 0:28:07

Téma Operační program Životní prostředí Z pohledu finančních prostředků je Operační program Životní prostředí druhým největším českým operačním programem. Co všechno program podporuje a jak úspěšný je v čerpání prostředků náš kraj oproti ostatním českým krajům? Operační program Životní prostředí (OPŽP) byl schválen Evropskou komisí 20. prosince 2007 a je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu. O podporu v rámci OPŽP mohou žádat obce, kraje, státní organizace a organizační složky obcí, krajů a státu, nestátní neziskové organizace, fyzické osoby, podnikatelé, veřejné výzkumné instituce a další. Řídicím orgánem pro OPŽP je Ministerstvo životního prostředí, zprostředkujícím subjektem Státní fond životního prostředí (SFŽP ČR). OP Životní prostředí obsahuje 8 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpor, případně ještě podoblastí podpor, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny.

Prioritní osa 1 – zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Podporovanými typy projektů jsou např. výstavba, rekonstrukce či intenzifikace čistíren odpadních vod a stokových systémů, úpraven vody, rozvodných sítí pitné vody, budování systémů komplexního sledování, zjišťování a hodnocení stavu jakosti a množství povrchových a podzemních vod, výstavba poldrů, úpravy koryt řek apod. Prioritní osa 2 – zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Podporovanými typy projektů jsou např. rekonstrukce a pořízení spalovacích zdrojů pro snížení spotřeby a omezení emisí, pořízení spalovacích zařízení se značkou ekologicky šetrný výrobek, výsadba a regenerace izolační zeleně oddělující obytnou zástavbu od průmyslových staveb či komerčních areálů nebo frekventovaných dopravních koridorů, snižování tepelných ztrát rodinných a bytových domů, opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí těkavých organických látek do ovzduší formou přechodu na vodou ředitelné barvy, instalace katalytických či termooxidačních jednotek apod.

Téma

Prioritní osa 3 – udržitelné využívání zdrojů energie Podporovanými typy projektů jsou např. instalace větrných elektráren, aplikace technologií na využití odpadního tepla, zateplovací systémy budov, výstavba a rekonstrukce centrálních a blokových kotelen, instalace obnovitelných zdrojů energie zejména pro vytápění a přípravu teplé vody, jako jsou solární systémy, kotle na biomasu, tepelná čerpadla apod. Prioritní osa 4 – zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Podporovanými typy projektů jsou např. budování systémů odděleného sběru odpadů, budování zařízení na využívání odpadů, zejména na třídění, úpravu a recyklaci odpadů, rekultivace starých skládek, sanace vážně kontaminovaných lokalit apod.


Prioritní osa 5 – omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik Podporovanými typy projektů v rámci prioritní osy 5 jsou např. zpřístupňování informací o životním prostředí uživatelům internetu, infrastruktura pro program REACH atd. Prioritní osa 6 – zlepšování stavu přírody a krajiny Na prioritní osu 6 je z fondů EU vyčleněno 0,60 mld. eur, tj. 12,2 procent OPŽP. Podporovanými typy projektů jsou např. opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů, obnova a výstavba návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných územích, ptačích oblastech, evropsky významných lokalitách, přírodních parcích a geoparcích, opatření spojená s implementací soustavy Natura 2000, výsadba a obnova remízů, alejí, solitérních stromů, větrolamů, zvyšování retenční schopnosti krajiny, zakládání a revitalizace významné sídelní zeleně, stabilizace nebo sanace sesuvů a skalních masivů apod. Prioritní osa 7 – rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Podporovanými typy projektů jsou např. nákup, rekonstrukce, výstavba a technické vybavení objektů za účelem vzniku nových center a poraden, tvorba environmentálních osvětových, informačních a odborných materiálů a vzdělávacích a metodických pomůcek apod. Prioritní osa 8 – technická pomoc Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OPŽP, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz. Přehled finančních prostředků OPŽP Operační program Životní prostředí spadá mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a z pohledu finančních prostředků je druhým největším českým operačním programem. Je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Fondu soudržnosti (FS), přičemž je pro něj vyčleněno 4,92 mld. eur (= 121,37 mld. Kč – přepočteno aktuálním kurzem eura 25,45 Kč), což činí přibližně 18,4 procenta veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Konkrétně v osách je to: PO 1–1,99 mld. eur, tj. 40,4 procenta OPŽP; PO 2–0,63 mld. eur, tj. 12,9 procenta OPŽP; PO 3–0,67 mld. eur, tj. 13,7 procenta OPŽP; PO 4–0,78 mld. eur, tj. 15,8 procenta OPŽP; PO 5–0,06 mld. eur, tj. 1,2 procenta OPŽP; PO 6–0,60 mld. eur, tj. 12,2 procenta OPŽP; PO 7–0,04 mld. eur, tj. 0,9 procenta OPŽP; PO 8–0,14 mld. eur, tj. 2,9 procenta OPŽP. K dnešnímu dni bylo v rámci OPŽP podáno přes pět tisíc projektů v celkové výši dotace 70 mld. Kč, přičemž z tohoto množství bylo 2 473 projektů schváleno k financování (celková výše dotace u těchto projektů činí 41,8 mld. Kč) a u 149 projektů probíhá nadále hodnocení (celková výše dotace u těchto projektů činí 9,85 mld. Kč).

27.10.2009 0:28:08

Úspěšnost žádostí v Jihomoravském kraji Jihomoravský kraj patří co do počtu schválených žádostí ke druhému nejúspěšnějšímu kraji ČR. K dnešnímu dni bylo v rámci JMK kraje podáno 581 žádostí o podporu projektů OPŽP, přičemž z tohoto objemu bylo schváleno k financování 284 žádostí. Nejvíce žádostí bylo podáno v rámci prioritní osy 3 „Udržitelné využívání zdrojů energie“ a nejvíce schváleno v rámci prioritní osy 6 „Zlepšování stavu přírody a krajiny“ OPŽP. Úspěšnost žádostí v rámci jednotlivých krajů dokládá přiložená tabulka. Ing. Markéta Koštejnová Odbor fondů EU Ministerstvo životního prostředí ČR

2/2009

Téma Úspěšnost žádostí o podporu projektů OPŽP v rámci jednotlivých krajů Kraj

Podané

Schválené

Úspěšnost žádostí o podporu v %

Hlavní město Praha

151

8

5

Jihočeský

494

254

51

Jihomoravský

581

284

49

Karlovarský

157

88

56

Královehradecký

209

90

43

Liberecký

205

94

46

Moravskoslezský

430

196

46

Olomoucký

378

169

45

Pardubický

309

152

49

Plzeňský

261

168

64

Středočeský

510

282

55

Ústecký

297

127

43

Vysočina.

513

318

62

Zlínský

377

177

47

Celkem

4072

2407

Vodní hospodářství Jihomoravského kraje v evropských projektech Jihomoravský kraj je zapojen do řady projektů. Pojďme se seznámit s těmi, jež souvisejí s vodním hospodářstvím.

Po ukončení tohoto projektu byla vydána informační publikace, která je zpracována veřejnosti srozumitelnou formou a v případě zájmu je možné ji získat na Odboru životního prostředí KrÚ JMK. Dalším významným přeshraničním projektem, na jehož přípravě se Jihomoravský kraj podílí, je projekt Ceframe – Central European Flood Risk Assessment and Management (Koncepce harmonizace protipovodňové ochrany v přeshraničních povodích). Tento projekt bude v případě schválení realizován v rámci regionu Centrope, do kterého spadají území spolkových zemí Dolní Rakousko, Horní Rakousko a Burgenland, oblast jižní Moravy, Slovenska (Bratislavský a Trnavský

Vranovský zámek nad řekou Dyjí. Foto archiv KrÚ JMK


kraj) a severní části Maďarska. O podporu tohoto projektu bylo požádáno v rámci Operačního programu Nadnárodní spolupráce (Central Europe), který je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), a v současné době se čeká, zda bude řídicím orgánem schválen.

Ochrana jímacího území Bzenec Ačkoliv ne přeshraničním, přesto významným projektem je Monitoring přirozené atenuace v předpolí prameniště Bzenec. O jeho finanční podporu požádal Jihomoravský kraj v září 2009 v rámci Operačního programu životní prostředí. Projekt řeší monitoring přirozeného rozkladu znečištění podzemních vod v letech 2010 až 2015 – po ukončení sanačního čerpání v předpolí významného zdroje kvalitní pitné vody Hodonínska. Sanační čerpání bylo podrobně popsáno v Jihomoravských ekolistech 1/2007. Monitoring by měl prokázat postupný úbytek zbytkového znečištění jako nezbytný předpoklad omezování významného rizika pro jímací území Bzenec. Ing. Ondřej Černý Oddělení vodního a lesního hospodářství Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Téma

Na úseku vodního hospodářství se Jihomoravský kraj podílel na bilaterálním projektu Dyje/Thaya, který byl realizován v rámci spolupráce Jihomoravského kraje a spolkové země Dolní Rakousko. Projekt se v období od června 2006 do června 2008 zabýval hodnocením ekologického stavu vodních útvarů v oblasti hraničního vodního toku Dyje. Projekt měl schválenou dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) v rámci programu INTERREG IIIA. Český projekt byl podporován Ministerstvem životního prostředí a za koordinace Výzkumného ústavu vodohospodářského na něm dále spolupracovaly Povodí Moravy, Český hydrometeorologický ústav, Správa Národního parku Podyjí a Ústav biologie obratlovců AV ČR. Koordinátorem rakouské části projektu byl Spolkový úřad pro životní prostředí Vídeň.

27.10.2009 0:28:08

Téma Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší JMK Jihomoravský kraj dokončil v pořadí již druhou aktualizaci jednoho z koncepčních materiálů pro oblast ochrany ovzduší. Zpracovatelem tohoto programu byl opět Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, jako nejvýznamnější vědecká instituce získávající množství informací o současném stavu ovzduší a prognózující znečištění ovzduší na celém území ČR. Využitelnost programu ke zlepšení kvality ovzduší pro Jihomoravský kraj spočívá v komplexním přehledu faktorů ovlivňujících kvalitu ovzduší, a to jak negativních (původ znečištění, OZKO – oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší), tak pozitivních (opatření pro zlepšení). Na základě analýzy kvality ovzduší je možné vysledovat největší problémy v jednotlivých částech Jihomoravského kraje a přiřadit k nim optimální řešení v podobě jednotlivých opatření a podopatření. V programovém dodatku je navrženo velké množství akcí, které může kraj podporovat, doporučit či vstoupit do řešení jako partner, a které se odrazí v dlouhodobém zlepšení kvality ovzduší.

rozhoduje zejména teplota v zimním období, délka zimy a rozptylové podmínky. Výsledný efekt pak ukazují např. čtyři po sobě jdoucí roky v zóně Jihomoravský kraj, kde je patrný rozdíl v ploše území zóny Jihomoravský kraj spadající do OZKO (viz mapa). Zatímco v roce 2004 a 2007 se OZKO na území kraje vyskytovala jen minimálně, v letech 2005 a 2006 jsou oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší podstatnou součástí plochy kraje. Přitom z hlediska zdrojů znečištění ovzduší nedošlo k žádným výrazným změnám. Na vině je zejména dlouhá zima 2005/2006 s nízkými teplotami a špatnými rozptylovými podmínkami způsobenými teplotní inverzí.

V rámci programu jsou vymezeny oblasti zóny Jihomoravský kraj, ve kterých je překračován jeden imisní limit, a spadá tak do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). K větším překročením došlo v letech 2005 a 2006, které byly zejména z důvodu velmi nepříznivých rozptylových podmínek v zimě 2005/2006 nejhorší z hlediska kvality ovzduší za posledních 10 let.

Doprava Vliv dopravy na kvalitu ovzduší v ČR je čím dál významnější. Rovněž v zóně Jihomoravský kraj se majoritně podílí na emisích TZL, NOx a CO.

Téma

Imisní údaje Jihomoravského kraje Zóna Jihomoravský kraj patří z hlediska kvality ovzduší ke středně znečištěným oblastem. Majoritním problémem v zóně je překračování imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci suspendovaných částic frakce PM10. Imisní limity pro SO2, NO2 a benzen nejsou na území zóny překračovány. Území, na kterých jsou překračovány imisní limity, se tak odvíjejí pouze od PM10. V roce 2007 tvoří 1,4 % území zóny Jihomoravský kraj oblasti s překročenými imisními limity. Na území celé zóny Jihomoravský kraj je překračován cílový imisní limit přízemního ozónu pro ochranu zdraví. Na 1 % území zóny Jihomoravský kraj pak rovněž dochází k překračování cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Na území zóny Jihomoravský kraj jsou nejvýznamnějšími znečišťovateli ovzduší energetický, cementářský, kovozpracující a sklářský průmysl. Z energetických podniků to je ČEZ a. s., elektrárna Hodonín (majoritní emitent SO2, významný emitent TZL), mezi cementářskými podniky jsou nejvýznamnější Českomoravský cement a. s. a Českomoravský štěrk (významné emise TZL, NOx a CO), z kovozpracujících jsou nejvýznamnějšími DSB Euro a Slévárna Kuřim a ze skláren Vetropack Moravia Glass, a. s. Jihomoravský kraj je vzhledem k svému zemědělskému charakteru převážně jižní a jihovýchodní části problematický i z pohledu vnášení organického podílu půdních částic do ovzduší větrnou erozí. Meteorologické podmínky – počasí Meteorologické podmínky se velmi výrazně promítají do kvality ovzduší, a to jak primárně, fyzikálně-chemickými procesy probíhajícími v atmosféře, tak sekundárně, kdy je zdrojem převážně antropogenní činnost. Do první kategorie by se daly zařadit teplota a teplotní inverze (jeden ze zdrojů špatných rozptylových podmínek v zimním období), déšť (vymývá suspendované částice z ovzduší), procesy vedoucí k tvorbě sekundárních atmosferických aerosolů atp. Druhá kategorie je pak reprezentována zejména délkou topné sezóny v závislosti na délce zimy a teplotách v zimním období. Meteorologické podmínky se tak mohou velmi významně promítnout i do vymezování oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), kdy o překročení nebo nepřekročení limitu v jednotlivých lokalitách


Z hlediska emisí a emisních stropů hrozí nebezpečí překročení v případě NOx, kdy se celkové emise NOx pohybují na hladině 106,6 % emisního stropu pro rok 2010, přičemž podíl dopravy činí 83 % všech emisí NOx. K dosažení emisního stropu v roce 2010 by tak měla napomoci zejména opatření zaměřená na zkvalitnění dopravních prostředků, jako je obměna vozových parků významných autodopravců, podpora vozidel s nízkými emisemi, ale rovněž opatření zaměřená na podporu plynulosti provozu.

Mapa oblastí zóny Jihomoravský kraj s překročenými imisními limity pro ochranu zdraví v letech 2004 až 2007 – OZKO. Zdroj ČHMÚ Z hlediska imisí a kvality ovzduší je nejdůležitější vliv dopravy na koncentrace suspendovaných částic v ovzduší, zejména pak frakci PM10 a PM2,5. V posledních letech byl imisní limit pro 24hodinovou koncentraci PM10 v zóně Jihomoravský kraj překročen především v nejbližším okolí významných dopravních tahů a dále pak v lokalitách s vyšší intenzitou dopravy. Jedná se zejména o blízké okolí Brna. Rovněž stanice imisního monitoringu, označené jako dopravní, měří nejvyšší koncentrace suspendovaných částic v ovzduší. Tato situace je způsobena jednak primárními emisemi (spalování a exhalace z výfuků, otěry brzd, pneumatik, vozovky atp.), ale velmi důležitá je zde i re-emise, kdy dochází k víření a opětovnému vnesení již jednou usazených částic zpět do ovzduší. Ke snížení koncentrace

27.10.2009 0:28:09

suspendovaných částic z dopravy mohou přispět opatření technická, ale i legislativní. Do první skupiny se opět řadí opatření založená na obměně vozového parku, opatření odvádějící dopravu z nejvíce osídlených oblastí a rovněž opatření zaměřená na úklid vozovek zabraňující re-emisi. Z hlediska legislativního lze na vybraných komunikacích korigovat rychlost (kromě snížených emisí může i významně snížit výskyt kolon) anebo vymístit významné dopravní tepny mimo hustě obydlená území.

Malé zdroje V zóně Jihomoravský kraj jsou velmi důležitým faktorem z hlediska kvality ovzduší tzv. malé zdroje, zejména tedy lokální topeniště v domácnostech. Tato situace je částečně způsobená neúplnou plynofikací kraje a dále pak nevyužívání plynu coby paliva k vytápění v již plynofikovaných obcích. Z hlediska emisí jsou malé zdroje majoritním emitentem VOC a NH3 v zóně Jihomoravský kraj. V případě TZL a SO2 jsou na druhém místě za emisemi z dopravy, avšak co se množství týče, vyprodukují malé zdroje v zóně Jihomoravský kraj více tuhých znečišťujících látek než zvláště velké, velké a střední zdroje dohromady a v případě SO2 vyprodukují cca pětinu všech emisí SO2. Nebezpečí nedodržení emisních stropů pro rok 2010 hrozí zejména v případě SO2, kde byly v roce 2007 emise na úrovni emisního stropu. Možným opatřením ke snížení emisí SO2 je obměna kotlů k vytápění, popř. přechod z tuhých paliv na zemní plyn. Malá sídla se stala jedním z největších zdrojů benzo(a)pyrenu a pevných částic. Lokální zdroje se podílejí na emisích pevných částic v České republice (30 %). Tyto malé částice o velikosti řádově v μm jsou svojí povahou aktivními nosiči cizorodých látek a zajišťují pasivní transport toxických komponent až do plicních alveol. Z hlediska imisí a kvality ovzduší se malé zdroje podílejí na překračování imisního limitu pro 24hodinovou koncentraci PM10 a dále na překračování cílového imisního limitu pro průměrnou

roční koncentraci benzo(a)pyrenu. Jediným možným způsobem, jak zapůsobit na provozovatele malých zdrojů (zejména domácností), je osvěta podávaná odborníky v oboru ochrany ovzduší. Nabízí se rovněž proměření kvality ovzduší v několika malých obcích, kde převládá vytápění pevnými palivy a odpadem, a jejich srovnání např. s většími městy popř. zatíženějšími oblastmi. Měření by mělo být zaměřeno zejména na suspendované částice PM10, PM2,5, dále pak polyaromatické uhlovodíky, popř. těžké kovy.

2/2009

Téma

Chybí obecné povědomí veřejnosti o „nebezpečnosti“, respektive „škodlivosti“ spalování určitých druhů paliv či spalování odpadů v lokálních topeništích, které jsou zdroji těchto toxických látek.

Podrobnosti o nových opatřeních ke zlepšení kvality ovzduší V programu jsou navrženy celkem čtyři priority. Kvůli nedostatku prostoru jsou zde priority uvedeny pouze výčtem: Priorita 1: Snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 Priorita 2: Snížení emisí oxidů dusíku Priorita 3: Snížení emisí těkavých organických látek (VOC) Priorita 4: Udržení podlimitní zátěže ostatních škodlivin stanovených platnou legislativou Kompletní integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Jihomoravského kraje je zveřejněn na webových stránkách kraje. Jednak jako právní předpis – nařízení Jihomoravského kraje ve věstníku právních předpisů, a také jako kompletní dokument (grafy, tabulky) v dokumentech odboru životního prostředí na www.kr-jihomoravsky.cz. Ing. Tomáš Helán Oddělení technické ochrany životního prostředí Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Natura 2000 v Jihomoravském kraji

Krajský úřad Jihomoravského kraje je dle zákona č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny pověřen vyhlášením evropsky významných lokalit zařazených do kategorie přírodní rezervace a přírodní památka. Pro zajištění územní ochrany evropsky významných lokalit je možné čerpat finanční podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci prioritní osy 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny, oblasti podpory 6.1 – Implementace a péče o území soustavy Natura 2000, Operačního programu Životní prostředí. Jihomoravský kraj podal v lednu a říjnu roku 2008 žádosti o podporu z Operačního programu Životní prostředí na projekty „Natura 2000 – implementace v Jihomoravském kraji, 1. etapa“ a „Natura 2000 – implementace v Jihomoravském kraji, 2. etapa“. Cílem těchto projektů je pořízení odborných (botanických, dendrologických, entomologických, batrachologických, ornitologických, malakologických, hydrobiologických a pedologických) inventarizačních průzkumů a vytvoření plánů péče pro 63 evropsky významných lokalit.


Po dokončení uvedených projektů a nezbytných administrativních krocích přistoupí Jihomoravský kraj k podání dalších žádostí o podporu projektů z Operačního programu Životní prostředí, jejichž předmětem bude geodetické zaměření, vytyčení a následné označení hranic vyhlášených zvláště chráněných území. Ing. Lucie Čuhelová Oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí KrÚ JMK

Evropsky významná lokalita Na lesní horce. Foto Josef Martiško

Téma

Česká republika se vstupem do Evropské unie zavázala k vytvoření soustavy chráněných území evropského významu Natura 2000 složené z ptačích oblastí a evropsky významných lokalit. Cílem soustavy Natura 2000 je ochrana ohrožených druhů rostlin a živočichů, nejcennějších přírodních stanovišť a biologické rozmanitosti v celé Evropské unii.

27.10.2009 0:28:10

Představuje se obec Obecní úřad Topolany a životní prostředí V soutěži o nejekologičtější provoz úřadu v kategorii obecních úřadů skončila obec Topolany na druhém místě. Topolany se nacházejí poblíž Vyškova na pravém břehu řeky Hané a žije zde v současnosti 310 obyvatel. Neexistují přesné záznamy o době vzniku naší obce, první písemnosti jsou ale dochovány

Budova obecního úřadu Topolany. Foto Jaroslava Sedláčková. z roku 1349. Dlouhou historii obce zde připomíná barokní kostel sv. Mikuláše, jenž byl dokončen a slavnostně posvěcen v roce 1766. Na návsi v parčíku stojí kříž a dvě sochy, opodál je pomník padlých z první a druhé světové války.

Představuje se obec

Obec Topolany se ale může pochlubit i bohatou a aktivní současností. Členové místní TJ Sokol vynikají v soutěži šipek a získali v této disciplíně velké množství pohárů. Členové zásahové jednotky Sboru dobrovolných hasičů se pravidelně zúčastňují sportovních soutěží v požárním útoku. Letos se umístili na prvním místě v okrese Vyškov. Naše myslivecká společnost není nijak velká, avšak stará se o zvěř a přírodu. V obci máme i knihovnu, kterou navštěvují mladí i starší, a veřejný internet. Pro občany připravujeme setkání se seniory. Z akcí pro děti, které pořádá kulturní komise ve spolupráci s obecním úřadem, jsou to třeba dětský karneval, pálení čarodějnic, dětský den, stezka odvahy, ukončení školního roku, závěr prázdnin, Mikulášská nadílka, zpívání u vánočního stromu či živý Betlém. V dřívějších dobách se zde dokonce hrávalo ochotnické divadlo. Bohužel nemáme sál, kde bychom mohli uspořádat ples či nějaký koncert. Zatímco v létě při pěkném počasí se akce dají pořádat venku, v zimě je to problém.

Odpovědný přístup k budoucnosti Obec a životní styl v ní se mění, staré domy nahrazují nové nebo se opravují a Topolany se pomalu rozrůstají. Přibývají i občané. Každý se podílí na stavu životního prostředí, ekonomice, tedy na budoucnosti své i na budoucnosti dalších generací. Proto i my se snažíme chovat k životnímu prostředí zodpovědně. Obecní úřad ve spolupráci s občany třídí odpad, byly zajištěny kontejnery na PET lahve a plast, sklo bílé a barevné a na papír. Zastupitelstvo rozhodlo o přidání kontejneru na plast. Využíváme služeb společností Elekrowin, Ekolamp a společnosti Asekol, s níž máme uzavřenou smlouvu a která dvakrát ročně sváží elektroodpad. Respono Vyškov sváží 2x ročně nebezpečný odpad a tato firma má rovněž v plánu vybudovat bioplynovou stanici, do které by svážela biologický odpad z obce. Pravidelně dvakrát ročně


necháme přistavit kontejner, kam mohou občané vozit zelený odpad ze svých zahrad. Velmi si vážíme zodpovědného přístupu občanů ke třídění odpadu.

Ekologické hospodaření V roce 2007 jsme se poprvé přihlásili do soutěže o ekologicky nejpříznivější provoz úřadu v Jihomoravském kraji. Vztah k životnímu prostředí nás nenechal, jak se říká, v klidu. Na budově obecního úřadu jsme vyměnili dřevěná okna a dveře za plastová. Topení na tuhá paliva bylo nahrazeno plynovým kotlem VIADRUS G 42 ECO včetně potrubí a topných těles. V roce 2008 byla ze skladu v prvním patře budovy obecního úřadu vybudována kancelář. Původní dřevěný kazetový strop byl odstraněn, provedli jsme zateplení a zhotovení nového stropu ze sádrokartonu. Ekologicky hospodaříme i při úklidu, používáme větší balení koncentrovaných čisticích prostředků, které jsou šetrné k životnímu prostředí a zdraví a šetří peníze. Značnou část úklidu provádíme jen utěrkou z mikrovlákna a vodou nebo roztokem z obyčejného octa. V roce 2009 jsme zakoupili tiskárnu, která umožňuje oboustranný tisk. Na tisk používáme recyklovaný papír a tiskneme jen nezbytně nutné zprávy. Využíváme e-mailou poštu, čímž zamezíme zbytečnému tisku. Počítače a tiskárny zapínáme, až když je s nimi potřeba pracovat. Kancelářskou techniku přepínáme do úsporného režimu. Chtěli bychom ještě vyměnit a zateplit střechu na budově obecního úřadu, dále uvažujeme o instalaci solárních panelů na ohřev vody a vytápění, ale vše je závislé na penězích. Plánujeme zalesnit část obecního pozemku, který vytvoří biokoridor od dálnice k obci. Bude prospěšný pro zvěř i životní prostředí.

Náves obce Topolany. Foto Jaroslava Sedláčková Za dobu, kdy se účastníme soutěže o ekologický úřad, jsme získali již tři ocenění: druhé místo v roce 2007, první v roce 2008 a opět druhé místo letos. Rádi bychom se zúčastnili i v roce příštím. Musíme zvážit, jak prospět životnímu prostředí i obecnímu úřadu a obci. Jaroslava Sedláčková starostka Topolan www.obectopolany.cz

27.10.2009 0:28:11

Síť environmentálního poradenství v Jihomoravském kraji

2/2009

Co nového v Síti Pokud se vám před domem chystají pokácet stromy, které máte rádi, potřebujete poradit s nákupem ekologicky šetrných výrobků či jste zjistili, že soused zamořuje okolí nepřiměřeným kouřem, obraťte se na nejbližší ekologickou poradnu nebo infocentrum. V Jihomoravském kraji jich funguje osmnáct. Síť environmentálního poradenství existuje na jižní Moravě již od roku 2005 a sdružuje v současnosti osmnáct subjektů včetně Jihomoravského kraje. Koordinátorem vzniku a fungování sítě byla v prvních letech Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, od konce roku 2008 převzal koordinační funkci Rezekvítek, občanské sdružení sídlící v Brně.

V poradnách pracují odborníci, kteří poskytují veřejnosti nejen informace či jejich zprostředkování, ale i analýzy, systematickou pomoc při řešení problému a procesní poradenství, a to ve vybraných environmentálních tématech. Ekologičtí poradci poraden zapojených v Síti jsou systematicky vzděláváni a mají přístup k základní metodické podpoře.

Ekoporadny a ekoinfocentra Jednotlivá poradenská místa se postupem času vyprofilovala do dvou typů – ekoporadny a ekoinfocentra. Ekoporadny mají pravidelnou otvírací dobu pro veřejnost, kdy je poradce přímo k dispozici, a mají vyhrazenou telefonní linku pro poradenství. Ekoinfocentra nemají určenu otvírací dobu pro veřejnost a lze se na ně obrátit kdykoli během celé pracovní doby daného pracoviště – i když mohou často také přímo poradit, jejich úkolem je spíše zprostředkovat informace či zjistit odpovědi od dalšího odborníka. Všechny poradenské subjekty by pak měly na svých internetových stránkách postupně zveřejňovat odpovědi na nejčastěji kladené otázky, a tím zjednodušit zájemcům získání informací.

Veronica v Brně na Panské ulici nabízí návštěvníkům kromě poradenství i možnost vypůjčit si odborné publikace. Foto archiv Ekologického institutu Veronica Pět subjektů v Síti pak provozuje veřejnosti přístupnou knihovnu publikací zaměřených na ochranu životního prostředí, přírody a krajiny. Je to Ekologický institut Veronica (Brno), EkoCentrum Brno, Ekoporadna v Tišnově, Barvínek (Podomí na Vyškovsku), Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty (Veselí nad Moravou), CEV Pálava (Mikulov) a Hnutí Brontosaurus (Brno). Významným projektem Sítě a zároveň centrálním zdrojem informací pro každého je internetový portál www.ekoradce.cz. Zde můžete najít velké množství informací z environmentální oblasti, souhrnný kalendář akcí pro veřejnost, přehled ekoporaden a sekci nejčastějších otázek a odpovědí z jednotlivých poraden. Pokud zde informaci nenajdete, můžete přímo přes on-line formulář vznést dotaz na některou z poraden dle svého výběru. V nejbližších dvou letech je fungování Sítě environmentálního poradenství v Jihomoravském kraji podpořeno dotací Státního fondu životního prostředí a Ministerstva životního prostředí a také Jihomoravským krajem. Ing. Petr Laštůvka – ředitel Rezekvítku www.rezekvitek.cz

Přehled ekoporaden a ekoinfocenter: 1.

Rezekvítek

ekoinfocentrum, koordinace projektu

Brno

www.rezekvitek.cz

2.

Jihomoravský kraj

ekoporadna, metodické vedení ekoproaden

Brno

www.kr-jihomoravsky.cz

3.

ZO ČSOP Veronica

ekoporadna, metodické vedení ekoproaden

Brno

www.veronica.cz

4.

Ekologický právní servis

ekoporadna

Brno

www.eps.cz

5.

Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s.

ekoporadna

Veselí nad Moravou

www.visbk.cz

6.

EkoCentrum Brno

ekoporadna

Brno

www.ecb.cz

7.

Lipka – školské zařízení vzdělávání, Lipová 20, Brno

ekoporadna

Brno, Krásensko

www.lipka.cz

8.

Barvínek

ekoporadna

Podomí

www.barvinek.net

9.

Za sebevědomé Tišnovsko, o. s.

ekoporadna

Tišnov

www.ekoporadna.tisnovsko.eu

10.

CEV Pálava ZO ČSOP 56/15

ekoinfocentrum

Mikulov

www.cev.palava.cz

11.

Živé pomezí Krumlovsko – Jevišovicko, o. s.

ekoinfocentrum

Moravský Krumlov

www.zivepomezi.cz

12.

Hnutí DUHA

ekoinfocentrum

Brno

Brno

13..

Hnutí Brontosaurus

ekoinfocentrum

Brno

www.brontosaurus.cz

14.

Kyjovské Slovácko v pohybu

ekoinfocentrum

Kyjov

www.kyjovske-slovacko.com

15.

Národní park Podyjí

ekoinfocentrum

Znojmo

www.nppodyji.cz

16.

SVČ Hodonín, Centrum ekologické výchovy Důbrava

ekoinfocentrum

Hodonín

www.ekocentrum-dubrava.estranky.cz

17.

Nesehnutí

ekoporadna

Brno

www.nesehnuti.cz

18.

Děti Země

ekoporadna

Brno

www.detizeme.cz


pro

environmentální

Co nového v Síti

Díky soustavně fungující síti poraden rozprostřené po celém území kraje jsou občanům přístupné aktuální informace o stavu životního prostředí v regionálním, národním, evropském i globálním měřítku, informace o právních normách v této oblasti, jakož i informace o aktuálních ekologických problémech a možnostech jejich řešení. Běžně dostupné jsou také informace o výrobcích a jejich dopadu na životní prostředí. Jednotlivé poradny v místě svého působení pomáhají zachovat a rozšiřovat podmínky pro účast veřejnosti na rozhodování o životním prostředí (vstupují např. do správních řízení a pomáhají občanům s účastí v nich, pořádají „kulaté stoly“, kde se setkávají veřejné orgány a občané) a na vytváření koncepcí v oblasti životního prostředí.

27.10.2009 0:28:12

Jihomoravský kraj informuje Svitava v Brně Jihomoravský kraj ve spolupráci s Ekologickým institutem Veronica vyhlásil VII. ročník Soutěže diplomových prací s tematikou životního prostředí a ekologie se vztahem k území Jihomoravského kraje. Redakce se obrátila na jednu z účastnic soutěže, aby svou diplomovou práci shrnula v článku pro Jihomoravské ekolisty. Práce Ing. Lucie Kostkové ze Zahradnické fakulty MZLU se zabývá řekou Svitavou na území města Brna Břehy řeky v Obřanech mohou být využity lépe než parkoviště a skladiště stavebního materiálu s nepropustnou buření. Vodáci, cyklisté, pěší jej rádi přijmou za své, pokud dostanou šanci se k vodě dostat. Funkční využití ploch a objektů okolo řeky musí být jasné a přehledné, tak aby se prostranství snadno udržela čistá a hezká. Obřany jsou hranicí mezi městem a přírodou, hojně využívány brněnskými výletníky a svůj potenciál by tak mohly zhodnotit. Obrazový doprovod archiv Lucie Kostkové

Revitalizace řek, říček, městských náhonů či potoků pod hlavičkou tvorby biocenter a biokoridorů je v současnosti velké ekologické téma. Velké téma architektury a urbanismu je vzkříšení životaschopnosti obcí, měst a jejich částí. Řeka Svitava v Brně je trnem v oku obému. Z velké části má charakter otevřené stoky splachující špínu a bídu bývalých průmyslových čtvrtí a periferie a zároveň se její niva stává živnou půdou pro růst suburbánní kaše. Městský organismus je velmi komplikované dílo minulosti, současnosti i plánované budoucnosti a Svitava při jeho rozvoji vždy spíše trpěla, než získávala. Přitom je řeka úžasný živel, který nezbývá než respektovat a přirozeně chránit a zároveň jej správně užívat v zájmu člověka a společnosti.


V poslední době vzrostla potřeba každodenní rekreace obyvatel města a řeka se stala velmi vyhledávanou, aniž by k této činnosti byla civilizovaně uzpůsobena. Tento fakt svědčí o velkém potenciálu území, který by měl přimět k rozvážnému plánovacímu procesu užívání městského a příměstského prostoru v dotyku řeky.

Návrhy čtyř různorodých míst Moje diplomová práce Řeka ve městě – Město u řeky – Svitava v Brně se snaží zachytit současnou problematiku prostorového uspořádání východní části Brna v návaznosti na řeku Svitavu. Popisuje složitý vývoj rozrůstání průmyslového města v závislosti na potřebě vody a pozemků v dostupnosti řeky, její postupné narovnávání, prorůstání města do krajiny a „divočiny“ do města až k chaotické kaši dnešní doby. Práce komplexně analyzuje tok Svitavy v celé délce na území města na základě velmi dobře propracovaných zahraničních metodik (URBEM). Původním zadáním práce bylo navrhnout „systém zeleně“

města Brna v území podél Svitavy. V práci jsem však došla k závěru, že toho nejsem jako zahradní architekt – student schopna, protože organismus města na většině území nefunguje (brownfields, vybydlené čtvrti, plochy zeleně bez logické návaznosti) a platný územní plán města jasné vymezení zeleně ve funkčních plochách neskýtá. Také jsem se s ním v mnoha případech nemohla ztotožnit. Návrh řeky jako plnohodnotného městotvorného prvku vyžaduje důslednou mezioborovou spolupráci a dobré pochopení dané lokality v širokých souvislostech. Vzhledem k tomu, že se mám stát architektem – tedy budu navrhovat efektivní řešení prostoru (a koordinovat je s odborníky), došla jsem k závěru, že namísto vágního systému zeleně v prostorech města, které převážně nefungují, vytvořím konkrétní návrhy čtyř různorodých lokalit, které řeku na území města dobře vystihují. Vybrala jsem obřanský ostrov s továrnou Essler jako zástupce vesnické městské čtvrti hojně využívané k rekreaci, nábřeží v sousedství Zbrojovky jako postindustriální brněnské ghetto, zahrádkářskou kolonii sevřenou mezi řekou a tratí v blízkosti bývalých městských jatek jako novodobé útočiště barevných cyklistů a bruslařů a zemědělskou krajinu na jihu města, kterou pohlcuje nekoncepční obchod a výroba jako suburbánní kaši. Přistupuji k nim individuálně, ve snaze zachytit alespoň fragmenty ducha místa (viz obrazová příloha).

Nutnost změny přístupu Z analýz, ale už i na první pohled je jasné, že současný stav nábřeží Svitavy je bídný a vzhledem k tomu, že jej měšťané opravdu využívají, je nutné najít kvalitní řešení. Z rozhovorů s náhodnými kolemjdoucími při terénních průzkumech bohužel vyplynulo, že běžný občan je

10


27.10.2009 0:28:13

Dnes se ve městě takřka v celé délce řeky není možné přiblížit k vodě kvůli strmým břehům a bující nahodilé džungli, která pocit bezpečí rozhodně nevzbuzuje – řeka ožívá jen za bílého dne a více v letní sezóně, jindy je mrtvá, protože je prostě „nebezpečná“. Komplexní revitalizace bude komplikovanou dlouhodobou prací spojenou s přestavbou celých částí městských čtvrtí.

Krásné městské nábřeží? Za pár let možná Při plánování „zeleně“ podél Svitavy v Brně je tedy především brát v úvahu rozmanitost jednotlivých míst, kterým řeka náleží a řešit je s tamními potřebami. Zcela odlišný charakter mají např. Obřany, které jsou v podstatě stále vesnicí a Svitava jimi protéká takřka jako přírodní řeka. Čtvrť je plná života a řeka vyžaduje jen kosmetické úpravy. Jiný charakter mají velké průmyslové areály, jejichž osud je často nejasný a Svitava kolem nich pádí jako zařezaná stoka. Hudbou budoucnosti je jejich přestavba na nové obytné čtvrti s vybaveností. Pokud se tak stane, Svitava se může proměnit v krásné městské nábřeží. Řeka, vzdalující se centru, podléhá zase problémům předměstí – jako rovný hluboký kanál uhýbá objemným dopravním tělesům a jejich dalšímu budování napojenému na nekoncepční výstavbu halových objektů obchodu a logistiky, které ukrajují úrodnou zemědělskou půdu. Zde by právě měla řeka dostat znovu prostor – možnost rozlít se do stran a stát se spolu s obklopujícími loukami, remízy a větrolamy, sady a poli volnou krajinou, přírodně-kulturním zázemím přiléhajících městských čtvrtí, které mají svůj potenciál právě ve vesnické rázovitosti. Tedy, pokud je-li to dnes vůbec možné… Ing. Lucie Kostková Kostková, L. (2009): Řeka ve městě. Město u řeky. Svitava v Brně. Diplomová práce. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Vedoucí práce: Doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D. Oponent: Ing. Zdenek Sendler Práce je dostupná na: http://is.mendelu.cz/lide/clovek.pl?id=8522;zalozka=7;studium=20067

Tam, kde nelze příliš zasahovat do profilu břehů řeky, protože je primární technické řešení (sítě, povodeň), lze přístup řešit pomocí jednoduchých stavebních objektů, které nebrání zvýšenému průtoku vody – sedací schody, jednoduchá plovoucí mola, mostíky... Kolizi bruslařů s pěšími lze zabránit vložením mlatové cesty mezi koleje bývalé vlakové vlečky vedle nové asfaltky, a jednotlivé provozy tak oddělit. Pro zpříjemnění každodenní rekreace je stezka doplněna ovocným stromořadím a jednoduchými zabudovanými dřevěnými lavicemi. Obrazový doprovod archiv Lucie Kostkové


v podstatě spokojen, protože jiný standard nezná. Z tohoto faktu je jasná i nutnost změny vedení města v přístupu k obyvatelstvu: krom vzdělávání je omezeně zapojit i do procesu navrhování veřejných prostor – zejména z důvodu pocitu vlastnění a sounáležitosti obyvatel k místu – ta, která někomu patří, jsou podvědomě bezpečná a pak i spontánně využívána. Dalším faktem je, že jsou nahodilé „zelené“ plochy samy o sobě bez jasného vymezení nedostačující. Potřebují funkční organismus města, který je jasně určuje – ať už jde o zahrádku vnitrobloku, parčík městské čtvrti nebo nábřeží řeky u městských domů. Zeleň ve městě nesmí být zdivočelá zbytková plocha, ale upravený veřejný prostor, ve kterém se lidé snadno orientují, vytvářejí si k němu pozitivní vztah – rádi jej obývají. Ideálním městským obytným prostředím se dle západní zkušenosti (holandská města, Řím) zdá tzv. kompaktní město, kde se prolínají funkce bydlení, obchodu, služeb, drobné výroby a odpočinku tak, aby bylo živé čtyřiadvacet hodin denně. Zeleň pak město plnohodnotně dotváří, protože je přidružena určité funkci a majiteli, který ji jako vlastní ochotně spravuje. Návrh architekta tak nevyzní jako výkřik do prázdna, mobiliář se hned nezničí a místo nezanikne v suburbánní divočině. Přechod města do volné krajiny by pak měl probíhat v ostrých hranicích, tzn. mělo by být jasné, co je město, co je volná krajina, a rozlišit tak i nábřeží ve městě a říční břehy a luh mimo něj.

2/2009


11


27.10.2009 0:28:14

Jihomoravský kraj informuje Co je skryto pod hladinou Brněnské údolní nádrže? Brněnská údolní nádrž existuje již dlouhá desetiletí. Prošla několika kritickými situacemi, nyní trpí nadměrným přemnožením sinic. Nápravná opatření jejího neutěšeného stavu, která jsou v současné době připravována a realizována, snad doufejme přinesou změnu k lepšímu.


V roce 1940 zaplnila údolí řeky Svratky u obce Kníničky voda Brněnské údolní nádrže. Pod hladinou se ocitlo nejen romantické údolí, z mapy zmizela i původní obec Kníničky. Název obce převzala nová zástavba vystavěná v uctivé vzdálenosti od přehradních břehů. Nově vybudované vodní nádrži se po nějakou dobu, snad jako omluva, říkalo Kníničská. Jak ale proudilo k vodní ploše stále více návštěvníků z nedalekého Brna a také samotné město se rozrůstalo, byl název Kníničská zapomenut a nádrži nikdo neřekl jinak než Brněnská. Snad aby tato nespravedlnost nebyla tak velká, vymysleli brněnští plebejci slovo „prýgl“, které očividně nenadržuje ani jedné straně. Minulost zůstala pod hladinou a každá doba si pod ni přidala vlastní vzpomínku. Nejpilněji se v tomto směru činilo období druhé světové války, kdy na dně mizela nejen nevybuchlá munice nebo kusy tanku, ale konec války se chtěl do pomyslného památníčku nádrže zapsat způsobem absolutním, tedy zničením vlastní přehradní hráze. Díky odvaze tehdejšího hrázného se ustupujícím německým vojskům naštěstí nepodařilo uložit dávku trhaviny do hráze a nádrž mohla šťastně oslavit osvobození. Břehy tak znovu oblehly davy rekreantů, parkoviště zaplnily vyrovnané řady motocyklů a po hladině nádrže neslyšně klouzaly červenobílé parníky. Přestože se v zimním období hladina nádrže vždy částečně sníží, netuší již dnes běžný návštěvník, co všechno vlastně nádrž na svém dně ukrývá.

Do projektu Čistá Svratka Trosky budov, cenné i nepotřebné historické předměty a také smetí z různých historických epoch leží nepohnutě na dně. Pod hladinou je však i život. A ten se někdy nad hladinu nádrže ukáže. V některých případech je to důvod k radosti, to když se třeba na háčku zatřepotá stříbřitá ryba, jindy je to ale důvod k zamyšlení. To když se na hladině vysráží špenátu podobný povlak sinic. Přestože se novodobí brněnští plebejci nenechali těmi historickými zahanbit a překřtili „prýgl“ na „sargasové moře“, koupat se v tom prostě nedá. Mohlo by se zdát, že to, co se nepodařilo mocné německé armádě za pomoci kilogramů trhaviny, podařilo se obyvatelům v povodí nad nádrží, kteří ze svých obcí posílají po toku Svratky jako pozdrav Brněnské nádrži mnoho tun živin, takže se nádrž, alespoň jako místo k rekreaci, nakonec zničit podařilo. Naštěstí odvážní vodohospodáři ještě nevymřeli. A nebyli to jenom vodohospodáři ze státního podniku Povodí Moravy, kdo se v roce 2003 pustil do projektu Čistá Svratka. K Jihomoravskému kraji a městu Brnu se postupně přidal také Pardubický kraj a kraj Vysočina. Možná pomohlo vysvětlování, možná svoji roli sehrály zkumavky s vodou zelenou od sinic, které dostali starostové všech obcí ležících v povodí nádrže, ale každopádně si lidé žijící kolem řeky Svratky začali uvědomovat svoji spoluodpovědnost za kvalitu vody v Brněnské údolní nádrži. Za nemalých finančních nákladů začaly v povodí jako houby po dešti růst čistírny odpadních vod a řeka si mohla po letech alespoň trošku oddechnout. Nový začátek Voda v řece Svratce se sice zlepšovala, ale nádrž se s obrovskou zásobou živin, která se v ní v minulém období nastřádala, sama vyrovnávala jen velmi pomalu. Proto nastal čas pro akci na samotné nádrži. V letošním roce začala hladina za dozoru vodohospodářů postupně klesat a zastavila se až na historicky nejnižší kótě hladiny


219 metrů nad mořem. To je o deset metrů níže oproti běžné hladině v letních měsících. Nejenže se odkryl pohled na říční údolí, který jinak pamatovali jen ti nejstarší pamětníci, ale ustupující hladina obnažila téměř 130 hektarů nánosů na dně nádrže. V průběhu snižování hladiny se s každým poklesnutím objevovaly stovky a stovky jedinců škeble rybniční. Ty bylo vždy nutné vysbírat a přemístit do jiné vhodné lokality. Celkem bylo pracovníky státního podniku Povodí Moravy za pomoci Moravského rybářského svazu zachráněno více než patnáct tisíc škeblí. Hladina však neodkryla jenom škeble. Po desítkách let se na denní světlo vynořily trosky základů domů zatopené obce Kníničky. Asi už nepoznáme, ke kterému statku patřil rozlomený žlab pro napájení dobytka, zda střepy skleněného půllitru pocházejí ze zaniklé hospody a jestli roztroušené cihly pocházejí z místní školy nebo jednoho ze dvou mlýnů, které stávaly na břehu Svratky. Na dně přehrady se vše smísilo v jedno.

Smetiště pod vodou Jiné části obnaženého dna dnes připomínají lodní pohřebiště. Voda odhalila asi padesátku potopených pramic nebo kajaků, ale i mola nebo barely sloužící k jejich nadnášení. Tyto předměty spolu s nekonečnou záplavou PET lahví, tisícovkou pneumatik, starými ledničkami a dalším harampádím odklízejí pracovníci státního podniku Povodí Moravy. Při nálezu jiných dalších předmětů je zapotřebí zavolat specialisty. Od vypuštění nádrže museli policejní pyrotechnici již několikrát likvidovat munici z druhé světové války. Od ručních granátů přes nevybuchlou munici do raketometu po stokilovou leteckou pumu. Dlouhá léta ležely ležely pod hladinou také části německého tanku patřícího k ustupující vojenské koloně, kterou na konci války pod hradem Veveří zaskočil oddíl sovětských kozáků. S přicházejícím podzimem Obnažené nánosy vysychají pod posledními paprsky letního slunce a s přicházejícím podzimem je třeba začít přemýšlet o odstranění bujné vegetace, která na mnohých místech vyrostla. Pohled na polovypuštěnou nádrž už nikoho nepřekvapí. Procházející se lidé nevnímají dělníky odstraňující z hladiny a břehu přes 140 tun dřevní hmoty, kterou sem připlavila řeka, nevnímají ani dvě lodě, které každý den neslyšně plují po přehradní hladině, vhánějí do hlubin nádrže vzduch tak, aby bylo zajištěno dostatečné prokysličení vody. A ani nemohli vidět potápěče, kteří před několika měsíci osazovali pod vodní hladinou hradící stěny zabraňující sedimentům ze dna zanášet potrubí přehradních výpustí. Stejně neviditelná, ale zato důležitá je práce mnoha lidí podílejících se na přípravě, projednávání a schvalování hlavního projektu ozdravění Brněnské údolní nádrže. Ostatně také většina opatření, která projekt plánuje, zůstanou skryta pod vodní hladinou a vlastně i cíle projektu, voda bez sinic, míří pod vodní hladinu. Podaří-li se plánovaná opatření v projektu Čistá Svratka realizovat nejen na samotné nádrži, ale i v celém povodí, bude v budoucnu voda v nádrži čistá natolik, že se budeme moci podívat, co je skryto pod hladinou nádrže, aniž bychom ji proto museli vypouštět. Kolektiv pracovníků Povodí Moravy

27.10.2009 0:28:14

Stavba hráze Brněnské údolní nádrže. Foto archiv Povodí Moravy



Stavba hráze, zima r. 1937, pohled po toku. Foto archiv Povodí Moravy

Přehrada v létě 1939. Foto archiv Povodí Moravy

Pohlednice z r. 1949. Foto archiv Povodí Moravy

Sokolské koupaliště v 50. letech minulého století. Foto archiv Povodí Moravy

Most byl odstřelen Němci v dubnu 1945. Foto archiv Povodí Moravy

Pohled na vyschlou zátoku Brněnské přehrady v červnu 2009. Foto archiv Povodí Moravy


Kníničky konce 20. let minulého století. V popředí s památníkem obětem první světové války. Foto archiv Povodí Moravy


27.10.2009 0:28:15

Představuje se NNO Nahlédněte do svého nákupního košíku Možná jste již někdy navštívili Obchůdek NaZemi na ulici Pekařské v Brně, kde jste si koupili třeba kávu, sušenky s certifikací Fair Trade nebo mošt z Bílých Karpat se značkou Bio. Občanské sdružení Společnost pro Fair Trade, které obchod provozuje, se věnuje propagaci a podpoře sociálně a environmentálně odpovědného způsobu výroby, obchodu a spotřeby výrobků z rozvojových zemí. Bavlna z Kazachstánu, maso z hovězího dobytka krmeného sójou z Brazílie, sirky z Indie, mobilní telefon, jehož součástky jsou ze surovin pocházejících ze sedmi zemí Asie a Afriky, kakao sklízené dětskými dělníky v Pobřeží slonoviny – to vše je součástí běžné denní spotřeby „západního“ člověka a důsledek tolik dnes zmiňované globalizace. Informovanost české veřejnosti o spojitosti naší spotřeby s problémy daleko za hranicemi naší země je ovšem velice nízká, stejně jako povědomí o jejich důsledcích: ničení pralesů a devastace pobřežních vod moří, kontaminace půdy a vody těžbou či nadměrným užíváním zemědělské chemie, která ohrožuje nejen flóru a faunu, ale i obyvatele a ničí zdroje jejich obživy, hrubé porušování práv zaměstnanců a zbídačování drobných rolníků ve třetím světě. Tyto a jiné problémy sice my sami nezpůsobujeme, ale nákupem zboží, které s nimi souvisí, je tiše schvalujeme a podporujeme. Před šesti lety se dalo dohromady několik lidí z různých míst České republiky, kteří se se zmiňovanými aspekty současného světa nechtěli smířit a jimž nechybělo odhodlání. Tak vznikla Společnost pro Fair Trade a rozvojové vzdělávání – od roku 2008 pouze Společnost pro Fair Trade (SFT). Čím konkrétně se tedy SFT zabývá? Sdružení se v České republice systematicky věnuje propagaci a podpoře sociálně a environmentálně odpovědného způsobu výroby, obchodu a spotřeby výrobků z rozvojových zemí – a to jak mezi českou veřejností a obchodníky, tak rovněž ve školách a v dalších organizacích a institucích. Kromě toho ve spolupráci s dobrovolníky v šesti městech provozuje menší prodejní místa s výrobky Fair Trade a realizuje kampaně proti porušování práv zaměstnanců a ničení přírody v rozvojových zemích.

Pro školy: začlenění průřezových témat Školám nabízí Společnost pro Fair Trade výukové programy a materiály, které umožní pedagogům začleňovat do výuky průřezová témata, jako je Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Environmentální výchova. Přímo na školách realizuje naše sdružení interaktivní vzdělávací dílny, v nichž žáci a studenti poznávají či přímo zažívají souvislosti našich životů s globálními problémy. SFT také

pořádá semináře pro pedagogické pracovníky, nabízí výukové materiály k praktickému využití ve výuce (např. materiál „Svět do škol“ pro druhý stupeň ZŠ a víceletá gymnázia nebo „Global Issues“ pro učitele angličtiny) či rozesílá elektronický zpravodaj pro učitele z oblasti globálního rozvojového vzdělávání a činnosti Společnosti pro Fair Trade (pro jeho odběr se lze přihlásit na [email protected]).

Pro obce: aktivně se zapojte! Podporou a propagací Fair Trade plní obce plán Místní agendy 21. Co může váš úřad dělat? • Kupovat výrobky Fair Trade jako občerstvení na úřad. Nabídněte svým hostům kávu nebo čaj Fair Trade a přiložte letáček s informacemi o Fair Trade. I tato zdánlivá drobnost znamená velmi mnoho. • Informovat. Uspořádejte ve své obci přednášku o Fair Trade, zorganizujte ochutnávku výrobků Fair Trade, rozdávejte informační materiály, podpořte semináře pro zájemce z řad pracovníků úřadu, učitelů, vychovatelů atd. • Představit Fair Trade na nějaké obcí organizované akci, jako je jarmark, pouť a podobně. Pomocí prodejního informačního stánku se mohou vaši spoluobčané s Fair Trade seznámit. • Férové dárky – koš s férovými výrobky namísto obvyklých reklamních dárků k Vánocům, narozeninám či různým výročím je také cesta, jak podpořit a propagovat Fair Trade. • Uspořádat akci na vašem úřadě. V zahraničí jsou například velmi populární snídaně Fair Trade pro návštěvníky úřadu. • Získat pro Fair Trade další městská zařízení a organizace: knihovnu, faru, sociální zařízení, občanské iniciativy. • Zapojit školská zařízení ve vašem městě. Společnost pro Fair Trade vám ochotně poskytne potřebnou podporu v podobě letáků, výstav a dalších materiálů, konzultací, přednášek, seminářů atp. Ing. Pavel Chmelař Společnost pro Fair Trade www.fairtrade.cz

Představuje se NNO

Co je to Fair Trade?

Výukový program Coca-colonizace. Studenti pracují ve skupinách (manažeři, akcionáři, spotřebitelé, Indové, Kolumbijci) a porovnávají, jaký mohou mít dané skupiny vliv na působení nadnárodních společností. Foto archiv Společnosti pro Fair Trade


Fair Trade (česky spravedlivý obchod) představuje způsob obchodu s drobnými pěstiteli a řemeslníky z rozvojových zemí. Cílem Fair Trade je podpora chudých pěstitelů, řemeslníků a zaměstnanců v rozvojových zemích, tj. chudých zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Spravedlivý obchod poskytuje těmto lidem možnost důstojně se uživit vlastní prací a chránit své životní prostředí. Fair Trade podporuje také zaměstnance podniků v jejich úsilí o lepší pracovní a životní podmínky. Výrobky spravedlivého obchodu poznáte nejlépe podle známky Fairtrade, s níž se můžete setkat např. u potravin jako káva, čaj, kakao, banány nebo také u oděvů z bavlny.

27.10.2009 0:28:17

Na Drahanské vrchovině se rozvíjí spolupráce několika škol a obcí

2/2009

Představuje se škola V základních školách a nižších gymnáziích se již třetím rokem vyučuje podle nových školních vzdělávacích programů. Důvěry starostů a členů místních samospráv si školy váží, ale získat ji není jednoduché.

Monitor či obrazovka nestačí A proč jsme nad projektem spojujícím hned čtyři školy začali vůbec přemýšlet? Přírodovědné obory v nové školské reformě si kladou výchovně vzdělávací cíle, které doposud nepatřily k prioritám vzdělávání, např. „žák si je vědom provázanosti ekologického, ekonomického a sociálního – osvojil si principy udržitelného života v obci, regionu i na planetě Zemi“, „žák kriticky vyhodnocuje často protichůdné informace o životním prostředí“ či „žák se zapojuje do péče o životní prostředí v regionu“. Za naplňování těchto výchovně-vzdělávacích cílů zodpovídá škola. Naplňování těchto cílů nelze dosáhnout metodami a formami práce, které byly ve školách upřednostňovány v době, kdy rodiče a členové místních samospráv či starostové obcí, navštěvovali školu jako žáci nebo studenti. Dovednosti a postoje nelze naučit pouhým sdělováním pravd, byť by kazatelem byl sebelepší pedagog. Citový vztah k přírodě a rodnému kraji nezprostředkuje drahý monitor či televizní obrazovka. Děti potřebují přírodu zažít, vidět na vlastní oči, zvířata a rostliny držet v ruce nebo je alespoň sledovat, teprve pak si o nich povídat. Většině z nich tyto prožitky dnešní technický způsob života zatajil, stává se, že dítě navštěvující pátou třídu základní školy ještě nikdy nebylo v lese. Za humny školy je mnohé k vidění, nejen příroda, ale také historie. Genius loci, tedy výuka na místě, kde se příběh udál, patří k nejefektivnějším didaktickým metodám. Svým žákům říkám: „Tento hrad osvobodil Jan Lucemburský, za tvým domem vedla Jantarová stezka, teď právě stojíš na hrázi zaniklého rybníka, tušíš, proč zanikl?“ Spolupráce pedagogů, rodičů, samosprávy v procesu vzdělávání Výuku je třeba dostat z lavic ven do přírody a do života a naopak přírodu a život do školy. K tomu potřebuje pedagog řadu partnerů,


Flétnu i plášť už schováme, protože jste přišli na to, že jsem cestou k zaniklému Hamlíkovu přestavovala Krysaře, který sem ve 13. století přivedl nové osadníky. Foto archiv ZŠ a MŠ Podomí především rodiče, starosty obcí, pracovníky místních úřadů a knihoven. A právě tady je velké úskalí již několik let probíhající školské reformy. Reformu neprovází osvěta veřejnosti, mediální kampaň. Proto se šikovní pedagogové, kteří aplikují inovativní prvky do výuky, pohybují „po tenkém ledu“, ředitel, který jim dává prostor, se vystavuje riziku, že bude pro nepochopení starostou z funkce odvolán. Učitelé jsou mnohdy neprávem kritizováni například za to, že rozdávají méně známek než dřív, že žáci nepíší v každé hodině zápisky, že je ve třídě při skupinové práci hluk nebo že učitelé chodí s dětmi často do přírody, místo aby učili ve škole apod. Proto inovativní metody a formy se zavádějí pomaleji, než je žádoucí. Naše škola v Podomí se rozhodla jít cestou realizace výuky s vazbou na okolí školy, region, v němž se žáci cítí doma. Spojení školy s obcí je jedna z možných variant, jak uchopit školskou reformu. Začít a udržet komunikaci mezi zúčastněnými subjekty není ale vždy úplně snadné. Důvěry rodičů, starostů a členů místních samospráv si školy velmi váží, avšak získávají ji velmi pomalu. Výstupy aktivit mají ale v takovýchto případech praktické využití, někdy i pro obce. Začínajícím a do školy dojíždějícím pedagogům je k dispozici „regionální učebnice“, která kromě sborníku informací nabízí i mnohé praktické náměty přírodovědných a environmentálních aktivit realizovatelných v okolí školy. Škola vychovává příkladem – organizací života školy. Principy občanské společnosti, zejména dialog žáků nebo studentů s pedagogy, je běžný, není bagatelizován, se závěry debat se pracuje ve škole nebo v obci, ve městě. RNDr. Dáša Zouharová koordinátorka EVVO i tvorby ŠVP v Základní škole a mateřské škole Podomí

Představuje se škola

V naší škole má environmentální vzdělávání téměř dvacetiletou tradici. Přesto zavádění metod a forem, které zpříjemňují vzdělávání žákům i pedagogům a naplňují zadání školské reformy, není bezbolestné. Stále hledáme nové a nové cesty. Snažíme se, aby žáci poznali svůj domov a měli rádi rodný kraj. V dubnu tohoto roku schválilo MŠMT žádost podomské školy o dotaci na projekt „Regionální přírodovědné portfolio rozvíjí spolupráci školy s více školami v oblasti EVVO, výměnu zkušeností a realizaci společných projektů“. Do tohoto programu jsou kromě Podomí zapojeny i tři sousední základní školy: Lipovec, Ostrov u Macochy a Sloup. Výstupem projektu bude mj. společné Regionální přírodovědné portfolio, v němž dvanáct pedagogů ve spolupráci se žáky a veřejností sesbírá v katastru spádových obcí škol informace, ověřené metodické materiály a inovativní náměty na využití opomíjených příležitostí k environmentální výchově. Získané zkušenosti s přípravou portfolia shrneme do manuálu. Na závěr projektu, v prosinci letošního roku, uspořádáme seminář pro pedagogy a členy místních samospráv, kde zúčastněné školy představí sesbírané materiály a získané zkušenosti a ve společné diskusi navrhneme Koncepci další spolupráce škol a obcí při environmentálním vzdělávání. Předpokládáme, že „regionální portfolio“ se zvolna promění ve vlastní regionální učebnici, která bude společným dílem několika sousedních škol vytvořeným za nemalé podpory místních samospráv. Projekt je realizován v rámci rozvojového programu MŠMT Podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve školách v roce 2009.

27.10.2009 0:28:18

Okénko pro školy Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v poločase Vzdělávání pro udržitelný rozvoj je v České republice poměrně nový, zatím ne příliš rozšířený pojem. Stejně jako mnoho jiných teoretických konceptů vzdělávání nemá ani VUR ostře vymezené hranice vůči jiným oblastem vzdělávání, a to nejen v České republice, ale ani v měřítku mezinárodním. Z oblastí vzdělávání s delší tradicí má úzký vztah k VUR především environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) a také globální rozvojové vzdělávání. Velice pěkně shrnul evropské pojetí VUR RNDr. Jiří Kulich, kterého budu citovat v následujících odstavcích. Toto pojetí je možné považovat za současný přístup MŽP k tomuto komplikovanému tématu.

si spojník napříč předměty a většina z nich má bezprostřední vztah k VUR – zejména environmentální výchova (resp. člověk a prostředí), výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova či výchova demokratického občana.

Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj (Vilniuská strategie) přijatá Evropskou hospodářskou komisí OSN v březnu 2005, k níž se přihlásila i Česká republika, definuje VUR jako „komplexní pojem zahrnující vzájemně propojené environmentální, ekonomické a sociální otázky“ a vyjadřuje tím jak odlišnost, tak i provázanost EVVO a VUR: v ohnisku EVVO jsou environmentální otázky (samozřejmě, že se však přitom EVVO dotýká řady společenských a technických souvislostí), zatímco VUR je zacíleno výhradně na interakci mezi životním prostředím a rozvojem lidské společnosti, a zdůrazňuje tak mezioborovost.

Okénko pro školy

Evropská strategie dále upřesňuje tento vztah takto: vzdělávání pro udržitelný rozvoj „rozšiřuje pojem environmentálního vzdělávání, které stále více řeší širokou škálu témat v oblasti rozvoje. Environmentální vzdělávání by se proto mělo rozvíjet a doplňovat o jiné oblasti vzdělávání, a to integrujícím způsobem směřujícím ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj“. Další výraznou charakteristikou vzdělávání pro udržitelný rozvoj je zaměření na povzbuzování k aktivní účasti, zapojení, kompetenci jednat. Evropská strategie VUR k tomu říká: aby bylo VUR účinné, mělo by „používat širokou škálu participatorních vzdělávacích metod orientovaných na proces a řešení a šitých na míru vyučovaným. Vedle tradičních metod by tyto metody měly zahrnovat mimo jiné diskuse, pojmové a vjemové mapování, filozofické zkoumání, objasňování hodnot, simulace, scénáře, modelování, hraní rolí, hry, informační a komunikační technologie, šetření, případové studie, exkurze a učení venku, projekty zaměřené na potřeby vyučovaných, analýzy správných postupů, zkušenosti z pracovišť a řešení problémů.“

První samostatný národní dokument V České republice jmenují udržitelný rozvoj jako součást vzdělávání především dokumenty věnované EVVO. V červenci 2008 byl vládou ČR přijat i první samostatný národní dokument – Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR (2008–2015). Návazně má v roce 2010 vzniknout i první Akční plán VUR. Jako poradní orgán byla nově ustavena Pracovní skupina ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj při Radě vlády pro udržitelný rozvoj a téma se úzce dotýká i dalších pracovních skupin této rady – např. Pracovní skupiny pro udržitelnou výrobu a spotřebu či Pracovní skupiny pro Místní agendy 21. Strategie se soustředí především na rozvoj kompetencí vzdělavatelů na všech stupních vzdělávání, rozvoj kompetencí příjemců vzdělávání a dostatečnou a dostupnou nabídku vzdělávacích programů. Zástupci České republiky (jmenovitě Centrum pro otázky životního prostředí UK, Národní institut pro další vzdělávání a další experti) se zároveň podílejí na vývoji indikátorů a definici kompetencí v evropském rámci. Důležitým impulsem pro vzdělání pro udržitelný rozvoj je od r. 2004 i zavádění tzv. průřezových témat v novém národním školním kurikulu – v rámcových vzdělávacích programech pro jednotlivé stupně vzdělávání. Tato průřezová témata jsou povinnou součástí výuky, jsou zaměřena na aktuální problémy současného světa, tvoří jaký-


Vzdělávání pro udržitelný rozvoj je zacíleno výhradně na interakci mezi životním prostředím a rozvojem lidské společnosti. Foto archiv Sluňákova

Spolupráce ministerstev s partnery Klíčová koordinační role a zodpovědnost za rozvoj VUR je v souladu se Strategií VUR v ČR na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Významnou iniciační a metodickou roli zastávalo při přípravě strategie VUR také Ministerstvo životního prostředí, které je mj. pověřeno zastupováním České republiky v Řídicím výboru Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj Evropské hospodářské komise OSN. MŽP je také doposud hlavním podporovatelem projektů a aktivit VUR. Důležitými partnery by se postupně měly stát i další resorty s gescemi za ekonomické a sociální aspekty rozvoje. Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj v ČR identifikuje řadu důležitých partnerů. Z konkrétních institucí byly v posledních letech důležitými aktéry ve VUR např. Společnost pro trvale udržitelný život, Centrum UK pro otázky životního prostředí, Národní ústav dalšího vzdělávání, Výzkumný ústav pedagogický v Praze, Národní institut pro další vzdělávání, Národní síť zdravých měst, Klub ekologické výchovy, některá střediska ekologické výchovy (Sdružení TEREZA, SEVER) a organizace zabývající se globálním rozvojovým vzděláváním (např. Člověk v tísni, Společnost pro Fair Trade). Tyto a další příklady dobrých praxí České republiky a aktuální informace k tématu budou zveřejňovány na připravované webové stránce www.vur.cz. Zpracovala Ing. Andrea Bachtíková Odbor environmentálního vzdělávání MŽP na základě článku RNDr. Jiřího Kulicha (SEVER)

27.10.2009 0:28:18

2/2009

Okénko pro školy Vidět a být vidět Navštivme školu, kde aktivní pedagogové využili možností globálních grantů. Škola díky získaným prostředkům může uspořádat fotografickou a filmovou soutěž, vybavit přírodovědnou učebnu či vytvořit pomůcky na míru své škole. Gymnázium Integra Brno je soukromá škola, jejímž cílem je zpřístupnit všeobecné gymnaziální vzdělání žákům se specifickými vzdělávacími potřebami. Studují zde vrcholoví sportovci vedle vozíčkářů i nadaní žáci vedle dětí se specifickými poruchami učení. Samozřejmostí je individuální přístup, což v malých třídních kolektivech není žádný problém.

Jaro v Líšni Na konci března po podepsání smluv jsme začali shánět potřebný materiál a zanedlouho se konala první z řady plánovaných akcí, fotografická a literární soutěž Jaro v Brně. Účastníci soutěže a jejich

Projekt Příroda v obrazech, práce pro školní zahradu. Foto Gymnázium Integra spolužáci z brněnských základních škol se pak zúčastnili happeningu Jaro v Líšni a byl pro ně připraven program, na kterém se podíleli studenti a pedagogové Integry. Soutěž se bude opakovat v příštích letech a má se stát tradicí. Postupně se k ní přidá ještě soutěž studentské filmové tvorby. Zároveň jsme začali vybavovat přírodovědnou učebnu. Sloužit by měla pro potřeby zkoumání životního prostředí, ale také studentům nabízet možnost přípravy mediálních prezentací jejich práce. Součástí vybavení bude také například meteorologická stanice, která umožní studentům zapojit se do pozorování v rámci projektu Globe, kamera na natáčení dokumentů či výukových snímků a střižna, kde budou studenti po zaškolení profesionály tyto snímky vytvářet. Studenti budou mimo jiné dokumentovat svoji práci v laboratoři, v přírodovědné učebně i na školním pozemku, který v průběhu roku prodělává sezónní proměny, a vytvoří řadu výukových pomůcek a upomínkových předmětů – pexeso, atlas rostlin našeho okolí, fotoatlas živočichů, výukové DVD o údržbě zahrady. Se svými pracemi pak vystoupí na studentské konferenci, kterou pořádáme v červnu. Do projektu se mohou zapojit i vyučující nepřírodovědných předmětů, a to tvorbou pracovních listů do svých předmětů. Listy ovšem budou ovšem zaměřeny na environmentální tematiku nebo budou mít nějakou souvislost s naší botanickou zahradou a tím, co je možné na ní dělat či pozorovat. Vznikne tak unikátní příručka pro uživatele „Botanické zahrady Integra“ z řad jazykářů, dějepisců, matematiků či fyziků. Další učební texty vzejdou z pera či z klávesnice přírodovědného týmu – máme rozpracovány tituly z fyzické geografie Atmosféra a Pedosféra a učební text Rok v zahradě, který bude využíván v biologicko-fyzikálním praktiku a v nepovinných předmětech. Všechny výstupy z projektu se postupně objeví na webových stránkách a budou přístupné široké, nejen pedagogické veřejnosti. Co říct na závěr? Máme za sebou půl roku práce a ještě dva a půl nás čekají. A když to všechno dobře půjde, tak budeme vidět.

Projekt Příroda v obrazech, studentská konference. Foto Gymnázium Integra


Mgr. Jana Nešporová pedagožka Gymnázia Integra www.integra.cz

Okénko pro školy

Škola stojí v parku mezi sídlištěm a rodinnými domky a disponuje velkým školním pozemkem, který byl v roce 2007 přebudován společným úsilím vedení školy, pedagogů i žáků na Zelenou učebnu s botanickou zahradou a venkovním hřištěm. Environmentální výchova ve škole je jako průřezové téma začleněna do biologie, biologických praktik a dalších předmětů, celým životem školy se ale prolíná v rámci výuky, projektů i nepsaného kurikula. Studenti třídí odpad, pečují o zahradu, účastní se projektových výuk, provozní personál používá ekologicky šetrné výrobky, šetříme energii na každém kroku. Stále se nám ale nedostávalo prostředků na vybavení přírodovědné učebny, kde by žáci mohli vidět, mít stále na očích či objevovat přírodní zákonitosti, a současně na zpřístupnění všech našich aktivit veřejnosti, otevření školy podnětům žáků jiných škol, na myšlenku „být vidět“ a ukázat práci studentů našemu okolí. Z toho důvodu jsme zareagovali na grantovou výzvu Jihomoravského kraje z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a ve spolupráci našeho přírodovědného a humanitního týmu vytvořili projekt Příroda v obrazech. Rozsáhlý projekt má za úkol propojit průřezová témata environmentální a mediální výchovy, umožnit našim studentům mediálně zpracovat a představit výsledky jejich aktivit na poli přírodních věd a tyto aktivity dále rozvíjet. V neposlední řadě má projekt poskytnout vyučujícím prostor pro tvorbu výukových pomůcek na míru našim studentům a podmínkám naší školy. V termínu jsme podali žádost o grant a pak už jsme netrpělivě čekali na výrok hodnotitelů. A dočkali jsme se, loni na Vánoce nám Evropský sociální fond prostřednictvím Jihomoravského kraje nadělil krásný dárek v podobě finančního příspěvku na projekt Příroda v obrazech v rámci globálních grantů OPVK.

27.10.2009 0:28:19

Okénko pro školy Ekoškola v Brně na Jílové obhájila mezinárodní titul Střední škola polytechnická na Jílové ulici v Brně letos v květnu získala certifikát Ekoškoly v mezinárodním projektu Eco-schools na další dvouleté období. V České republice je mezi držiteli cerfitikátu pouze pět středních škol a Jílová v Brně je jediná z nich, která titul obdržela již dvakrát. Co všechno zvládla, čemu se musela naučit a co ji ještě čeká? Od září školního roku 2005/2006 je naše škola zapojena do velmi náročného a časově neomezeného mezinárodního projektu Ecoschools (Ekoškoly). V Jihomoravském kraji projekt koordinuje Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání (www.lipka.cz). Realizace projektu ve škole naší velikosti (kolem 1 000 žáků), která je dislokována na čtyřech místech v Brně, není nikterak jednoduchá. Cílem projektu je skloubit teoretické učivo ekologie s praktickými každodenními kroky, uskutečňovanými všemi žáky i zaměstnanci školy. Jde o třídění odpadů, šetření energiemi a vodou, péči o vnitřní i vnější prostředí školy i o pěkné mezilidské vztahy. Časová neomezenost projektu spočívá v tom, že získaný mezinárodní titul Ekoškola se i poté obhajuje – nejprve dvakrát po dvou letech a potom každých pět let. Aby se škola stala Ekoškolou a titul si udržela, musí splňovat řadu požadavků – mít funkční pracovní Ekotým, pravidelně analyzovat ekologický stav školy, mít sestavené dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé plány činnosti, plnit Ekokodex školy, stanovit způsob informování a spolupráce, vytvořit systém monitorování a vyhodnocování činnosti, uplatňovat principy environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve výuce.

Okénko pro školy

Den Země – Dne činu 22. dubna 2009. Foto archiv školy

Náročné podmínky na neprobádané cestě V dubnu 2007 jsme jako první střední škola v České republice získali mezinárodní titul Ekoškola na první dvouleté období do dubna 2009, po jehož uplynutí nás čekala jeho náročná obhajoba spojená s cílem znovuudělení titulu na další dva roky. Od září 2007, podobně jako v předchozím dvouletém období, jsme nesmírně poctivě a s obrovským nasazením překonávali mnoho překážek na neprobádané cestě, doprovázejících vše nové, co plnění podmínek mezinárodního projektu Eco-schools přináší. Na počátku této druhé dvouleté etapy jsme spolu se školním žákovským Ekotýmem provedli prvotní a následné ekologické audity na všech čtyřech dislokacích naší školy (Jílová, Pražákova, Jahodová, Tučkova) v oblastech Energie, Odpady, Voda, Vnitřní a vnější prostředí, což pro nás bylo, včetně obtížných výpočtů, velmi tvrdým a časově náročným oříškem. Poté jsme postupně plnili více než sto osmdesát dílčích úkolů, které jsme měli zahrnuté do prováděcích plánů naší činnosti. V oblasti separace odpadů a jejich následné recyklaci jsme v říjnu 2008 velmi uvítali projekt Ministerstva životního prostředí České


republiky nazvaný „Sběrné nádoby do veřejných institucí, a zejména do školských zařízení“. V našem kraji se stal realizátorem tohoto projektu Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, jehož zásluhou jsme 11. listopadu 2008 přivezli z distribučního centra v Brně-Líšni celkem 32 kusů vícekapacitních sběrných nádob, které jsme poté rozmístili v prostorách naší školy.

Úspěch žáků i učitelů Dne 21. května 2009 jsme v naší škole přivítali hodnotitele projektu Ekoškola Ing. Danu Votápkovou a Václava Minaříka z pražského Sdružení TEREZA. Dostali všechny požadované informace a podklady, procházeli budovu školy, hovořili se zaměstnanci i žáky a vše posuzovali bodovým systémem. 5. června 2009 pak přišla ze Sdružení TEREZA e-mailová informace, že naší škole byl hodnotitelskou komisí znovuudělen mezinárodní titul Ekoškola. Dne 22. června 2009 přišla e-mailem a poté i poštou pozvánka na slavnostní předávání titulů Ekoškola na středu 24. června 2009 do Hlavního (Rytířského) sálu Valdštejnského paláce v Praze 1, sídla Senátu Parlamentu České republiky. Vedení školy odsouhlasilo pro tuto významnou příležitost delegaci ve složení: Ing. František Pokorný, zástupce ředitele pro teoretickou výuku, dr. Petr Duchek, koordinátor EVVO a garant projektu Ekoškola, Jiří Hanuš, žák třídy MZB2. a Lukáš Svoboda, žák třídy MZB2. Slavnostní akt měl velmi důstojný průběh, umocněný v předsednictvu přítomnými představiteli Senátu ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva životního prostředí, Sdružení TEREZA, Lipky – školského zařízení pro environmentální vzdělávání a dalších hostů. Všichni pracovníci zmíněných institucí ve svých slavnostních projevech oceňovali náročnou práci škol poctěných mezinárodním titulem Ekoškola. Jejich úspěch se týká žáků i učitelů a vypovídá o kvalitách pedagogických pracovníků, kteří se věnují této činnosti nad rámec svých povinností. Velmi si vážíme znovuuděleného mezinárodního titulu. K dnešnímu dni je jeho držitelem pouze pět středních škol v České republice, naše škola je jediná z nich, která titul obdržela již dvakrát. Nyní je před námi další náročné dvouleté období, ve kterém nás čeká rozšíření a prohloubení naší činnosti. To nás zavazuje k ještě usilovnější aktivitě. Věřím, že vysokou ekologickou angažovaností každého z nás, vynásobenou společným úsilím celé naší školy, prestižní mezinárodní titul Ekoškola v květnu 2011 se ctí obhájíme. PaedDr. Petr Duchek koordinátor EVVO a garant mezinárodního projektu Ekoškola Střední škola polytechnická, Brno, Jílová 36g www.jilova.cz V Jihomoravském kraji je do projektu v současné chvíli přihlášeno téměř padesát škol a desítka z nich se může pyšnit titulem Ekoškola. Z toho tři školy letos obhájily tituly podruhé a dvě získaly certifikát poprvé. Za letošní rok můžeme gratulovat kromě SŠ na Jílové také ZŠ Rosice (PaedDr. Jaroslava Kroupová), ZŠ Tišnov (Ing. Gabriel Greguš), ZŠ Újezd u Brna (Mgr. Jitka Bublová), ZŠ Znojmo Václavské náměstí (Mgr. Milena Bachelová).

27.10.2009 0:28:20

Lipka otevřela pracoviště pro vzdělávání dospělých

2/2009

Okénko pro školy Se vzděláváním učitelů a studentů vysokých škol začala Lipka už před lety. Od letošního podzimu má pro tuto činnost konečně zázemí v podobě nového pracoviště Kamenná – Vzdělávací centrum Aleše Záveského. Jako první v republice bude tento dům specializován na environmentální vzdělávání dospělých. Opuštěný a chátrající bytový dům z konce 19. století si Lipka vyhlédla už koncem 90. let. Budova hustě zarostlá stromy v předzahrádce, posunutá kus od ulice a zabořená o několik metrů níž pod úroveň chodníku vzbuzovala dojem zapomenutého starého pokladu, který stojí za to opravit a oživit. Měl navíc ideální polohu – nedaleko centra, kousek od řeky, těsně pod přírodně zajímavým Červeným kopcem a pár set metrů od Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, jejíž studenty Lipka už mnoho let učí ekologické výchově. Již od počátku bylo toto místo spojováno s vizí vzdělávacího centra pro dospělé, které bude pátým pracovištěm Lipky a ponese na počest zakladatele české ekopedagogiky název Kolej Aleše Záveského. Právě zde se měly soustředit aktivity pro učitele, vysokoškolské studenty a další dospělé.

Čekáme, až obroste. Foto Miroslav Švejda

Trvalo mnoho let, než se podařilo dům získat, zajistit prostředky na jeho opravu a najít řešení přijatelné pro okolí domu. Mezitím už se začala slibně rozvíjet samotná činnost pracoviště, která asi o tři roky předběhla vybudování svého zázemí. Po tu dobu bylo nutné využívat provizorně pronajaté prostory a výuku realizovat na jiných pracovištích Lipky.

Nejvýrazněji se zapsal do paměti veřejnosti města Prachatic a okolí. Na základní škole vyučoval předměty své aprobace (biologie, zeměpis, chemie a pěstitelské práce) až do roku 1991. V 90. letech pak pracoval na pozici odborného poradce pro ekologickou výchovu v nově vzniklém Centru ekologické výchovy Dřípatka. Působil také jako okresní metodik přírodopisu a biologie.

Nakonec jsme se dočkali a ocenili půvab odloženého termínu: Lipka oslavila v září 2009 otevřením nového pracoviště pro dospělé své 18. narozeniny. Gratulovat přišlo na dvě stě hostů.

Aleš Záveský rozvíjel zájmovou činnost, založil oddíl Mladých ochránců přírody, našel si čas i na praktickou ochranu přírody. Coby pedagog i iniciátor a vedoucí zájmových kroužků dětí obdržel řadu ocenění. Mezi jeho úspěchy patří také vybudování Školní přírodní rezervace Pod Vyhlídkou, prvního a zároveň jediného zařízení tohoto typu v Evropě, a zřízení Stanice mladých ochránců přírody, kterou jako metodické centrum pro výchovu k ochraně přírody a životního prostředí vedl po celou dobu svého působení. Podílel se na organizaci tehdy vyhlašovaných maloplošných chráněných území v Chráněné krajinné oblasti Šumava, pracoval i jako aktivní dobrovolný strážce a pomáhal při zřizování a v péči o další maloplošná chráněná území.

Na počest Aleše Záveského Kvůli postupné redukci rozsahu původního projektu přišlo plánované pracoviště v názvu o „kolej“ – budova totiž neumožnila ubytování. Páté pracoviště Lipky tak nese název Kamenná, s čestným podtitulem Vzdělávací centrum Aleše Záveského. Chceme jím trvale připomínat výraznou učitelskou osobnost Aleše Záveského, který byl průkopníkem praktické ekologické výchovy v Československu o několik desítek let dříve, než vůbec vzniklo samo sousloví „ekologická výchova“. Charismatický Aleš Záveský dokázal svou láskou k přírodě a širokou škálou vědomostí zapůsobit na několik generací svých žáků a následovníků. Narodil se v roce 1926 v Mošovcích na Slovensku, studoval a krátce působil v Praze, nicméně krajinou, kde zakotvil a jíž věnoval i největší díl své práce, se nakonec stala Šumava a Pošumaví.


Mgr. Lenka Kopáčová – vedoucí pracoviště Kamenná Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání www.lipka.cz/kamenna

Okénko pro školy

Lukáš Gavlovský vytvořil ve vstupní hale umělecký hliněný reliéf, v němž ztvárnil také myšlenky Aleše Záveského – do podoby základního kamene české ekopedagogiky. Foto Miroslav Švejda

Čím žije Kamenná Pořádáme každý rok pro pedagogy celoroční vzdělávání, množství seminářů a exkurzí, poskytujeme široké pedagogické a přírodovědné poradenství. Již řadu let naši pedagogové vyučují na pedagogických fakultách předměty zaměřené na didaktiku péče o životní prostředí, aplikovanou ekologii nebo praktika environmentální výchovy. Vzděláváme také vedoucí dětských kolektivů, tedy amatérské pedagogy, kteří chtějí v dětech pěstovat vztah k přírodě. Hodláme se věnovat také environmentálnímu vzdělávání pracovníků veřejné správy či dalších cílových skupin. Pro všechnu tuto činnost Kamenná konečně poskytuje zázemí: jsou tu tři výukové místnosti, knihovna, venkovní učebna a malá přírodní zahrada; je tu výborné zázemí pro pořádání celodenních akcí, celková kapacita čítá asi 120 osob. Prostory nabízíme i jiným organizacím pro vzdělávací akce. Přijměte tedy naše pozvání – těšíme se na všechny, kdo nám pomohou naplnit Kamennou životem.

27.10.2009 0:28:20

Okénko pro školy Přírodní zahrady bez hranic Co se vám vybaví, když řekneme přírodní zahrada? Vyvstane vám před očima džungle, kterou vytvořila opravdu jen sama příroda, nebo se probudí zvědavost nad nějakým záhadným moderním směrem v zahradní architektuře? Vypravte se do Dolního Rakouska. V září se v rakouském městě Tullnu uskutečnila tisková konference u příležitosti zahájení rakousko-českého projektu Přírodní zahrady bez hranic. Tento projekt financovaný Evropským fondem pro mezinárodní rozvoj navazuje na více než desetiletou akci Příroda v zahradě, jejímž duchovním otcem je někdejší zemský rada pro životní prostředí a nynější zástupce hejtmana Dolního Rakouska Mag. Wolfgang Sobotka. Na tiskovou konferenci navazovala přednáška Franze Grubera, MSC Zahrady jako motory trvale udržitelného cestovního ruchu, poté jsme vyjeli na dvoudenní cestu po vzorových přírodních zahradách Dolního Rakouska – kraje nejen zahrad, ale i vína a gastronomie. První zahradní prohlídka se uskutečnila přímo v zahradě v Tullnu, kde se na padesáti hektarech plochy rozkládá více než čtyřicet vzorových zahradních kompozic, z nichž všechny splňují základní kritéria pro přírodní zahrady: neužívání pesticidů, nehnojení lehce rozpustnými minerálními hnojivy a neužívání rašeliny pro úpravu půdy. Kam se podíváte, všude naleznete některý z prvků, podle nichž přírodní zahrady bezpečně poznáte: listnaté dřeviny, živé ploty z planých domácích keřů, přirozené louky s kvetoucími rostlinami, stanoviště různých mikroklimat (suché, vlhké, slunečné, stinné) i kousky záměrně ponechané divočiny. Součástí je ovocná zahrada s kombinací vysokých kmenných tvarů a zákrsků ovocných dřevin, nechybějí zeleninové či bylinkové záhony. Je zde ovšem vidět, že si tvůrci zahrady při jejím zakládání museli na zdejší rovině trochu „pohrát“ s terénem a pro vytvoření odlišných,nejen vláhových a světelných podmínek sem tam přidat val nebo násyp. Nejedna z takovýchto umělých terénních vln slouží také jako součást některého z hřišť. Však také část aktivit tullnské zahrady spočívá kromě pořádání seminářů se zahradnickou tematikou taktéž v realizaci výukových programů pro školy, školení ekopedagogů i učitelů a učitelek základních i mateřských škol.

Okénko pro školy

Zahrada v Tullnu je unikátní a především první „ekologickou zahradní show“ svého druhu v Evropě. I přesto, že místy zahrada působí spíše dojmem výstaviště než oázy pro uklidnění těla i ducha člověka hledajícího osvěžení, nabízí nápady a poučení pro každého. Použité zahradické metody podrobně vysvětlují informační tabule, samozřejmostí jsou materiály a postupy šetrné k přírodě.

Za zvuku padající vody Další cesta nás vedla na pozemky Zahradnické školy Langenlois. V této internátní střední škole studují žáci ve čtyřletých nebo tříletých oborech, přičemž součástí jejich studia je seznámení s přírodními zahradami, jejich zakládáním a způsoby následné péče. Procento času, který žáci při studiu věnují přírodním zahradám a ekologickému pěstování, není však pevně dáno a záleží převážně na vyučujícím. Při zhlédnutí ukázkového zahradního prostoru si zajisté posteskne nejeden zahradník, který prošel zahradnickými školami v naší republice. K výuce a praxi slouží smíšené květinové záhony a arboretum, ve vzdálenější části pozemku si pak studující mládež může zaplavat v přírodním koupacím jezírku, trénovat na lezecké stěně nebo se třeba projít bludištěm z popínavých rostlin. Studium v Langenlois má však i stinný bod – výuka probíhá od pondělka až do soboty. Dopoledne druhého dne exkurze nám vyplnila prohlídka zážitkových zahrad Kittenberg, jež představují soubor téměř třiceti tematických částí spojených vynalézavě v jeden celek a nenásilně včleněných do krajiny. Zážitky si návštěvník skutečně odnese. Květinové kompozice se proplétají s těmi dřevinnými, vytvořené průhledy zase odhalují záhony nejrůznějších druhů a tvarů. Součástí je například Selská zahrada s kombinací zeleniny, květin i bylinek, Zahrada zvířat s výběhem pro kozy, Dětský svět v přírodní zahradě se skalkou na lezení, tunely nebo třeba vrbovými „prolézačkami“. Děti i dospělí budou nadšení „jedlou“ Zahradou pokušení, Vodní zahradou nebo Zahradou duhy, kde se ve vrbovém domě můžete za zvuku padající vody hodiny houpat v síti (a rozhoupat se až pod „sprchu“). Bylinkovou zahradu ve Valticích, poslední zastávku našeho putování, se nám podařilo prohlédnout ještě před jejím dokončením a oficiálním otevřením. Tato zahrádka je oproti předešlým malá rozlohou, o to však cennější svým sdělením. V duchu historických bylinných zahrad je zde totiž na mírně zvýšených čtvercových záhonech vysázeno asi tři sta druhů léčivých bylin a tyto jsou roztříděny podle svého účinku – bylinky na žaludek, na játra atd. Ve zbylé části zahrady je počítáno s výsadbou vinohradu. Projekt Přírodní zahrady bez hranic by měl běžet do srpna 2012. Po dobu svého trvání bude podporovat realizace ukázkových přírodních zahrad, vzdělávání zahradních poradců, ale i učitelů a učitelek základních a mateřských škol. Počítá se s vydáním informačních brožurek a materiálů. Přírodní zahrady nás vždy upoutají svou originalitou, pestrostí druhů i přítomností té opravdové živé přírody, které máme mnozí v dnešní době nedostatek. Vždyť nejen děti fascinuje let motýla, klouzavý pohyb vodoměrky po vodní hladině nebo náhlé objevení ježka pod hromadou dřeva. Jedinou vlastností přírodních zahrad není tedy „jen“ pomáhat udržovat ekologickou stabilitu daného místa. Dodávají nám totiž i chuť do života a tvořivou inspiraci. Ing. Lenka Kvasničková Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání www.lipka.cz

Langenlois – výuková část zahrady. Foto Ing. Helena Vlašínová, Ph.D.


Fotografie z exkurze si můžete prohlédnout na zadní obálce Jihomoravských ekolistů.

27.10.2009 0:28:23

2/2009

Chráněná území Jihomoravského kraje Osypané břehy Není mnoho chráněných území, která vás zaujmou už při pohledu na letecké snímky. Mezi takové lokality bezesporu patří přírodní památka Osypané břehy s meandry řeky Moravy. Ptáte se, proč je toto území natolik zvláštní? Co je příčinou toho, že vás místo upoutá již při prohlížení leteckých snímků? Je to fakt, že v určitém úseku se řeka Morava začne prapodivně klikatit, meandrovat. A právě tato část řeky, tento „hadí“ úsek je natolik jedinečný a unikátní, že se stal součástí chráněného území dnes známého jako Osypané břehy. Jde o jeden z nejcennějších úseků přirozeně meandrujícího toku řeky Moravy, který nebyl v minulosti regulován a jenž je jedním z hlavních prvků ochrany vyhlášené přírodní památky Osypané břehy. Území se nachází mezi Bzencem-Přívozem a Rohatcem, přibližně tři kilometry severozápadně od města Strážnice. Výměra celého chráněného území je bezmála 76 hektarů.

Písečná pláž u jednoho z meandrů. Foto Ing. Josef Jančálek stupně zařezávají meandry řeky Moravy. Unikátním geomorfologickým výtvorem, který je součástí chráněného území, je obnažená písčitá stěna na pravém břehu jednoho z meandrů. Morava v těchto místech odkrývá vrstvu vátých písků, která je místy až třináct metrů vysoká.

Pantha rhei aneb Vše plyne. Foto Ing. Josef Jančálek luňáka hnědého. Bylinné patro tvoří běžné druhy, jakými jsou kopřiva a zlatobýl. Meandry Moravy slouží jako významná jarní tahová zastávka pro četné druhy, mezi kterými nechybějí ani ty severské (morčáci, poláci). Vzácně zde může zimovat i orel mořský. Písečné pláže jsou domovem pro palearktického pisíka obecného. Přirozeným hnízdním biotopem břehulí říčních jsou odkryté kolmé písečné stěny. Mezi zástupce z řádu savců patří kromě běžných druhů lužních lesů také silně ohrožený bobr evropský. Na obnažených místech podél břehů roste pískomilný kolenec Morisonův a silenka ušnice. Podél toku se také mohou vyskytovat některé agresivní neofyty, mezi které patří například netýkavka žláznatá.

Letní aktivity aneb Kde je meandr, tam to žije Lokalita svou jedinečností a atraktivitou přímo vyzývá k aktivitám spojeným s plavbou po řece, které však nejsou vždy v úplném souladu s bližšími ochrannými podmínkami chráněného území. S příchodem podzimního sychravého počasí ale zástupy návštěvníků řídnou a řeka Morava má opět rok na to, aby uvedla vše do původního stavu. Ing. Josef Jančálek Oddělení ochrany přírody a krajiny Odbor životního prostředí KrÚ JMK

V souvislosti s dynamickým vývojem nivy Moravy lze očekávat, že se i poslední meandr, který se v současné době pozvolna zaškrcuje, oddělí, a vznikne tak nové mrtvé rameno řeky, které bude postupem času zanášeno sedimenty. Naposledy došlo k něčemu obdobnému v roce 2006, kdy se protrhla meandrová šíje jednoho z meandrů. Čas od času nám řeka umožní nahlédnout také do dávné minulosti, a to odkrytím nánosů sedimentů, pod kterými odpočívají kmeny staletých dubů. Tento samovolný proces přírodního modelování břehů spojený s modifikací okolní krajiny je sám o sobě fascinující a dechberoucí.

Fauna a flóra zátočin a písčin Území přírodní památky by se dalo rozdělit dle biotopů na několik částí. Většinu říční nivy zabírají lužní lesy, kde můžeme při troše štěstí pozorovat nejen volavku popelavou nebo čápy, ale také vzácného


Písečná stěna u jednoho z meandrů. Foto Ing. Josef Jančálek

Chráněná území Jihomoravského kraje

„Neživá“ příroda formující ráz krajiny – meandry Území přírodní památky náleží do geomorfologické jednotky Dolnomoravský úval, který tvoří jakousi pomyslnou osu okresu Hodonín. Geologický podklad nivy Moravy je tvořen souvrstvím kvartérních říčních sedimentů. Spodní vrstva vznikla akumulací fluviálních štěrků během poslední doby ledové (würm). Na této štěrkové vrstvě pak leží holocénní písčitohlinité náplavy. Právě do těchto naplavenin se po-

27.10.2009 0:28:23

Exkurze po přírodních zahradách v Rakousku (září 2009)

Zahrada v Tullnu – více než čtyřicet vzorových zahradních kompozic plných listnatých dřevin, živých plotů, přirozených luk s kvetoucími rostlinami, stanovišť různých mikroklimat, kousků záměrně ponechané divočiny i herních prvků.

Zážitkové zahrady Kittenberg – soubor téměř třiceti tematických částí spojených vynalézavě v jeden celek a nenásilně včleněných do krajiny.


27.10.2009 0:28:25

6 ík ník 6 č ro JM_Ekolisty_2_09.indd 1 JM_Ekolisty_2_09.indd :27: :27:41

Recommend Documents