Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4
SILNICE I/55 MÚK S ČD PŘEROV - PŘEDMOSTÍ Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb.)
Přerov, září 2007
2
Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4
SILNICE I/55 MÚK S ČD PŘEROV - PŘEDMOSTÍ Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb.)
Zpracovatel oznámení : Ing. Jarmila Paciorková číslo osvědčení 15251/3988/OEP/92 Ing. Jarmila Paciorková – EPRO, Selská 43, 736 01 Havířov Tel/fax 59681 8570, 602 749482 Spolupracovali: PONTEX s.r.o., Praha, DÚR 11/2006 TESO spol. s r.o.,Ostrava (Rozptylová studie č.E/2023/2007, 08/2007) AKMEST – akustická měření a studie, Ing.Zúber, 10/2006, 07/2007,
Přerov, září 2007
3
Obsah:
Strana:
A. Údaje o oznamovateli
6
B. Údaje o záměru
6
I. Základní údaje
6
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č.1 Kapacita (rozsah) záměru Umístění záměru Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými) Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Stručný popis technického a technologického řešení záměru Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Výčet dotčených územně samosprávných celků Výčet navazujících rozhodnutí podle §10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat
6 6 7 10 10 12 21 21 21
II. Údaje o vstupech
22
1. Zábor půdy 2. Odběr a spotřeba vody 3. Surovinové a energetické zdroje
22 25 25
III. Údaje o výstupech
28
1. 2. 3. 4. 5.
28 34 37 39 40
Množství a druh emisí do ovzduší Odpadní vody a jejich znečištění Kategorizace odpadů Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Hluk
C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území
49
1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území
49
1.1 Dosavadní využívaní území a priority a jeho trvale udržitelného využívání 1.2 Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů 1.3 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností - na územní systémy ekologické stability - na zvláště chráněná území
49 50 50
4
- na území přírodních parků - na významné krajinné prvky - na území historického, kulturního nebo archeologického významu - na území hustě zalidněná - na územní zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých zátěží) 2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 2.1 Ovzduší a klima 2.2 Voda 2.3 Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje 2.4 Fauna, flóra a ekosystémy 2.5 Ekosystémy 2.6 Krajina 2.7 Obyvatelstvo 2.8 Kulturní památky
53 53 54 55 55 60 60 60 60
D. Údaje o vlivech záměru na obyvatelstvo a na životní prostředí
61
1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci 3. Údaje o možných vlivech přesahujících státní hranice 4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů 5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytovaly při specifikaci vlivů 6. Další podstatné informace oznamovatele
66 66
E. Porovnání variant řešení záměru (pokud byly předloženy)
67
F. Doplňující údaje 1. Mapová a jiná dokumentace, týkající se údajů v oznámení
67 67
G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru
68
H. Příloha
72
Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací Stanovisko k projektu podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpis
Část F. uvedena v příloze
61 64 65 65
5
ÚVOD Oznámení záměru „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí“ je zpracováno autorizovanou osobou dle § 6 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí dle přílohy č.3. Záměrem investora je řešení mimoúrovňového převedení dopravy z ulic Polní, Velká Dlážka a silnice I/47 přes trať ČD Přerov – Ostrava a zapojení této dopravní trasy do křižovatky ulice Hranické se silnicí I/18 a I/55 v Přerově. Záměr spadá do režimu posuzování zákona č.100/2001 Sb. o posuzování vlivů stavby na životní prostředí, bodu 9.1. Novostavby a rekonstrukce silnic o šíři větší než 10 m (záměry neuvedené v kategorii I), sloupec B. Záměr je zařazen v kategorii II (záměry vyžadující zjišťovací řízení). Příslušným úřadem je Krajský úřad Olomouckého kraje.
6
ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI A. Údaje o oznamovateli Investor
IČ Oznamovatel
Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4 Odbor výstavby a technický Šumavská 33,612 54 Brno 65993390 Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4 Správa Olomouc Wolkerova 24a 779 11 Olomouc
Oprávněný zástupce oznamovatele Tel.č. Fax.
Ing.Petr Baroš Ing. Hana Urbánková 585759339 585759333
Projektant
PONTEX s.r.o. Bezová 1658 147 14 Praha 4 40763439 CZ40763439 Ing.Petr Drbohlav
IČ DIČ Vedoucí projektu
ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje 1. Název záměru
Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí
2. Kapacita (rozsah) záměru
Nadjezd silnice I/55 Estakáda: Převáděna komunikace Délka estakády Most, v podélném směru deskový most deskový most Délka přemostění Délka mostu Volná šířka mostu
1,00 km
I/55,MS9/60 modifikovaná 550 m 22 polí o 12 polích o 10 polích 293,10 m 250,10 m 298,60 m 251,65 m 11,0 m
7
Výška mostu
11,5 m
Nadjezd silnice I/55 Úprava ulice Polní
1,00 km 1,455 km
Okružní křižovatka vnějším průměr
52 m 4 paprsky
Předpoklad zahájení stavby 2010 Realizace estakády je doporučena v předstihu Uvedení do provozu zatím není specifikováno 3. Umístění záměru
Kraj Olomoucký Město Přerov k.ú. Přerov, Přerov - Předmostí
4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými) Stavba je vymezena v rozsahu od přivaděče R55 dálnice D1 (MÚK Přerov – sever, stavba 0136, Řikovice – Přerov) po most Legií přes Bečvu u SME. Rozsah stavby vycházel ze Studií (Transconsult Hradec Králové, 06/1997) v navrhovaném řešení včetně přestavby podjezdu pod tratí ČD a dopracování úprav až ke křižovatce ulice Polní – Dluhonská. Zde navrhované stavební úpravy budou navazovat na stavbu „Most Legií Přerov, II.část“. Součástí úprav jsou přeložky dotčených sítí a nutné úpravy napojujících komunikací III.třídy, místních komunikací (MK) a zařízení ČD. Výstavba bude řešena při zachování provozu v nejvyšší možné míře. Pouze na začátku rekonstrukce proběhne výluka silniční dopravy. Ze čtyřech převáděných kolejí (železniční doprava) musí zůstat alespoň jedna z příslušné dvojice v provozu. Zájmové území, které bude stavbou dotčeno, je situováno na západním okraji Přerova na katastrálním území Přerov a Přerov – Předmostí. Navrhovaná stavba řeší úpravu trasy stávající silnice I/55 a částečně silnice I/47 v rámci městského okruhu. Jedná se o hlavní spojnici města směrem na Olomouc, Prostějov, Ostravu, Brno a Uherské Hradiště. Komunikace je vedena v městské zástavbě, část předmětného území má obytný charakter, převážná část průmyslový charakter. Začátek trasy je na severozápadním okraji města v těsné blízkosti tělesa stávající silnice I/55 vedoucí dále na projektovanou novou dálnici D47, jejíž trasa je vedena západně od města. Trasa nové přeložky silnice I/55 je vedena v těsné blízkosti stávající komunikace na lokalitách s mírnou terénní depresí, kde jsou v současnosti situovány především zahrádky a neobdělávané, částečně zamokřené, travnaté plochy, místy s náletem hydrofilních dřevin, místy se zbytky starších ovocných stromů. Vlastní přeložka silnice bude v těchto místech od násypového tělesa stávající komunikace vedena na estakádě. Estakáda bude mít délku 550 m. Až k ulici Předmostní je podél estakády plánována výjezdová rampa s postupně klesajícím násypovým tělesem. V km 0,56 estakáda dle projektu nové silnice I/55 křižuje trať ČD a následně se stáčí na jih až jihozápad a postupně klesá a napojuje se na ulici Polní, která je
8
součástí městského okruhu. Tato ulice bude v rámci výstavby MÚK rozšířená a rekonstruovaná. V km 1,0 je konec prvního úseku stavby (stavba 101). Součástí stavby je i rekonstrukce stávající křižovatky ulic Polní a Velká Dlážka. Bude zde vybudovaná nová okružní křižovatka s napojením na přeloženou silnici I/55, na ulici Velká Dlážka směr centrum, na komunikaci I/47 směr Hranice a Lipník, na ulici Velká Dlážka směr Předmostí a na obslužnou komunikaci do stávajícího průmyslového areálu. Další částí bude nové přemostění rozšířeného podjezdu pod tratí ČD ulice Velká Dlážka. Proběhne rovněž rozšíření stávající ulice Polní – sil. I/55 (stavba 102), dojde k vybudování nových odbočovacích pruhů, křižovatek, vjezdů, autobusových zastávek, nových chodníků a cyklistických stezek. Komunikace směřuje k mostu Legií přes řeku Bečvu. Konec úpravy je u křižovatky stávající komunikace s ulicí Dluhonská v km 1,36. Stávající stav zájmového území
9
Nový stav
ZÁKRES DO LETECKÉHO SNÍMKU
Jiné prvky kumulace vlivů v předmětném území nejsou zjištěny.
10
5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Stávající silniční síť v Přerově nedokáže oddělit tranzitní dopravu od cílové a zdrojové dopravy z centra města. Kromě rekonstruovaných úseků a přeložek v okrajových částech města nebyl proveden v poslední době zásah do základního komunikačního systému takovým způsobem, aby došlo ke kladnému ovlivnění dopravy ve městě. Zkapacitnění průtahu I/55 je již dlouho očekávanou investicí, která sníží dopravní zátěž podjezdu pod tratí ČD výstavbou dvoukruhové estakády. Tento úsek je kritickým bodem dopravy v území. Komunikace Polní bude rozšířena na čtyřpruh v kategorii MS 16,5. Dopravní režim na této ulici bude umožňovat pouze odbočení vpravo. Ulice Velká Dlážka a silnice I/47 vycházejí z šířkového uspořádání MS14, základní parametry jsou v prostoru křižovatek modifikovány. Důvody realizace stavby: - přístup na Předmostí při zatopených podjezdech - nevyhovující šířkové a směrové řešení stávajících komunikací v návaznosti na předchozí úsek a připojení na estakádu - výstavba dálnice a jejich přiváděčů kolem Přerova Nové směrové vedení odpovídá schválenému územnímu plánu města. Poloha estakády je zvolena s ohledem na infrastrukturu města Přerova a minimalizaci záborů. Varianty Varianty geografické Předmětná stavba rekonstrukce křižovatky na rychlostní komunikaci není řešena geograficky variantně, prostor stavby vychází z navazujících dopravních charakteristik území. Přípravě napojení byla věnována zvýšená pozornost v rámci přípravy stavby při projektové přípravě studie MÚK Silnice I/55 v Přerově Předmostí s tratí ČD (Transconsult Hradec Králové, 1997) a v rámci přípravy a schválení územního plánu města Přerov. Pro variantní posouzení stavby by mohly být zvažovány varianty nulová a varianta předkládaná oznamovatelem, kterou je možné označit za variantu ekologicky přijatelnou a z dopravního hlediska nezbytnou. Nulová varianta Varianta nulová by předpokládala ponechání stávající dopravní sítě ve stávajícím stavu, tj. s nevyhovujícím šířkovým a směrovým vedením stávajících komunikací, bez připojení na estakádu a řešení dopravní návaznosti na již realizované stavby (Most Legií Přerov) a připravované stavby (dálnice a její přivaděče). Nulová varianta v současnosti není přijatelná. Stavba „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí“ významným způsobem přispěje k zabezpečení zvýšení bezpečnosti, plynulosti dopravy a celkovém dopravním řešení předmětného území v návaznosti na stávající a nově připravované dopravní systémy.
11
Stávající stav dopravy (nulová varianta)
Ulice Velký Dlážka – podjezd pro tratí ČD
Navazující komunikace za podjezdem, křižovatka ulic III/01857 a II/436
Křižovatka ulic Velká Dlážka, Polní a silnice I/47Lipník - Hranice
Varianta předkládaná oznamovatelem Při přípravě stavby „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí“ na základě uspořádání dopravy a souvisejících ploch v území, způsobu řešení navrhované stavby, možnosti úprav dopravních systémů v řešeném území a napojení na komunikační systém bylo přistoupeno k navrhovanému řešení předmětné stavby. Stavbou dojde ke zvýšení bezpečnosti dopravy – velká část bude převedena na estakádu, což povede ke snížení stávající zátěže podjezdu. Kruhová křižovatka omezí počet kolizních bodů a vyřeší obslužnost ulice Polní. Změna dopravní struktury zvýší plynulost dopravy a vede k omezení stávající hlukové a exhalační zátěže lokality. Estakáda bude opatřena protihlukovou stěnou délky 612 m, výšky 1,5 m dle závěrů zpracované hlukové studie (AKMEST – akustické měření a studie, Ing. Zúber – uvedena v plném rozsahu v části F.Doplňující údaje). Variantu předkládanou oznamovatelem je možné označit za přijatelnou z hlediska dopravního, ekologického a z hlediska bezpečnosti provozu. Uvedenou variantu je možné považovat za vhodnou za předpokladu uplatnění všech doporučení a navrhovaných opatření. Stavba bude znamenat příznivé ovlivnění dopravních charakteristik v území. Bude řešena v souladu se stávajícím a připravovaným dopravním systémem města i širších dopravních vztahů. Významnou charakteristikou bude způsob napojení vnějšího komunikačního systému.
12
Realizace stavby „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí“ je dle poskytnutých podkladů v souladu s kompletním dopravním systémem oblasti uskutečnitelná bez nepříznivého ovlivnění okolního prostředí při uplatnění navrhovaných podmínek pro stavbu a provoz.
6. Stručný popis technického řešení záměru Stavba „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov – Předmostí“ řeší prostor od přivaděče dálnice D1, jeho propojení estakádou nad tratí s ulicí Polní, úpravu ulice Polní a její budoucí napojení na most Legií. Zároveň je stavbou řešeno připojení ulice Polní na ulici Velká Dlážka kruhovou křižovatkou a komunikace vedoucí do podjezdu pod tratí a křižovatka Předmostí. Součástí stavby budou i cyklistické stezky. MÚK s ČD Přerov – Předmostí V prostoru Přerov – Předmostí je řešeno mimoúrovňové převedení dopravy z ulic Polní, Velká Dlážka a silnice I/47 přes trať ČD P5erov – Ostrava a její zapojení do křižovatky ulice Hradecké se silnicí I/18 a I/55. V těsné blízkosti se v zájmovém území nacházejí dvě úrovňové křižovatky Polní – Velká Dlážka a Hranická – silnice I/55, které jsou od sebe odděleny jen tratí ČD a spojeny silničním podjezdem. Vlastní podjezd je nyní zatížen intenzitou dopravy cca 18 tisíc vozidel / 24 hodin. Pro odlehčení této části komunikační sítě města je navrženo převedení části dopravy na estakádu přes trať ČD. Tranzitní doprava z nejvíce zatížené komunikace ulice Polní tak bude převedena bezkolizně mimo výše uvedené úrovňové křižovatky. Křižovatka ulic Polní a Velká Dlážka Stávající průsečná křižovatka ulic Polní a Velká Dlážka, řízená světelným signalizačním zařízením (SSZ), bude řešena jako okružní křižovatka s vnějším průměrem 52 m se 4 paprsky. Pro silný směr ze silnice I/47 do podjezdu je navržena pro odlehčení okružní křižovatky samostatná spojovací větev. Vjezd do okružní křižovatky je navržen ve směru od Olomouce jednopruhový. Výjezd z okružní křižovatky ve směru do ulice Polní přechází do dvoukruhové jednosměrné křižovatkové větve, která podchází estakádu a je dále vedena souběžně s estakádou, která je samostatnou větví souběžnou s estakádou, která vznikne úpravou dnešní ulice Polní. Vznikne jednosměrná jednopruhová křižovatková větev. Vjezd do okružní křižovatky z ulice Velká Dlážka je navržen jednopruhový. Zúžení do jednoho pruhu je provedeno zvýšeným středovým ostrůvkem a úpravou obrubníku vpravo. Křižovatka silnice I/55 a ulice Hranické Zvýšení kapacity křižovatky silnice I/55 a ulice Hranické je zajištěno navržením odbočovacích pruhů vlevo a vpravo. Ve směru vjezdu od Olomouce do města tato křižovatka zajišťuje dopravní propojení ve všech směrech buď jako samostatná úrovňová křižovatka s příjezdem po jednosměrném dvoukruhovém sjezdu od Olomouce nebo spolu s estakádou, která převede hlavní zátěž mimo úrovňové křížení přímo do ulice Polní. Ve směru vjezdu křižovatky z podjezdu pokračuje směr přímý na Olomouc v samostatném jízdním pruhu. Tento pruh za křižovatkou pokračuje samostatnou jednosměrnou dvoukruhovou rampou (stávající silnice I/55). Odbočení v křižovatce vlevo na Dluhonice bude z odbočovacího pruhu vlevo a odbočení vpravo do ulice Hranické bude ze zkráceného odbočovacího pruhu vpravo. Vzhledem k tomu, že v této křižovatce chybí vjezd v paprsku
13
proti podjezdu, budou veškeré pohyby vozidel vyjíždějících z podjezdu s předností v jízdě, nebude již docházet ke vzájemnému ovlivňování křižovatek na obou stranách železniční tratě. Ukončení úpravy je navrženo ve směru dálničního přivaděče, provizorně do stávající silnice I/55 (I/18) ve směru na Olomouc. Záměr řešení stavby „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov – Předmostí“ zahrnuje následující stavební objekty: Objekty řady 000 SO 001 SO 002 SO 011
Příprava území, ZÚ – km 1,0 Příprava území, km 1,0 – KÚ Demolice, ZÚ – km 1,0
Objekty řady 100 SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO
101 102 102.1 103 104 105 105.1 106 111 120
Nadjezd silnice I/55, UÚ – km 1,0 Úprava ul.Polní, km 1,0 – KÚ Úprava vjezdu Baumax Okružní křižovatka Úprava komunikace do podjezdu Úprava stáv.sil. I/55 na větev MÚK Napojení MÚK na stávající silnici I/55 Úprava křiž.sil.III/01857 – Předmostí Přístupové cesty – Předmostí Chodníky a stezky
Objekty řady 200 SO SO SO SO SO SO
201 204 205 206 208 209
Estakáda přes ČD v km 185,64 Prodloužení propustku v km 0,13 Opěrná zeď u opěry 1 Opěrní zdi u opěry 22 Provizorní kabelová lávka na silniční podjezd Přemístění návěstní lávky z km 185,615 do km 185,465
Objekty řady 300 SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO
303 304 305 306 307 308 309 312 313 314 315 316
Odvodnění křižovatky Předmostí Přeložka vodovodu DN 300 LHT v okružní křižovatce Přeložka přípojky PVC DN 150 EMOS v ul. V.Dlážka Přeložka přípojky PVC DN 150 JET v ul.V.Dlážka Odvodnění okružní křižovatky Odvodnění ul.Polní do km 1,0 Odvodnění ul.Polní do km 1,0 Přeložka vodovodu PVC DN 100 v km 1,10-1,32 Přeložka vodovodu PVC DN 100 v křiž.ul.Polní a Skopalova Přeložka vodovodní přípojky Procheza Přeložka vodovodu v ul.Polní (km 0,9) Likvidace dešťových vod z estakády v km 0,230-0,543
Objekty řady 400 SO SO SO SO SO SO SO SO
411 412 413 414 421 425 427 431
Kabelové vedení 22 kV, km 0,26-přeložka Venkovní vedení 22 kV, km 0,515-přeložka Kabelové vedení vn, estakáda, km 0,73-1,00, přeložka Kabelové vedení vn, Polní, km 1,00-1,15, přeložka Provizorní úprava TV pro estakádu SO 201 Definitivní úprava TV Kabelové vedení ČD 3kV – neutrální pole Kabelové vedení nn, zahrádky, estakáda, km 0,1 – přeložka
14 SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO
432 434 437 438 441 442 443 444 445 446 447 448 449 451 452 453 461 462 463 464 465 481 488 489 490
Kabelové vedení nn, sil. směr Dluhonice, estakáda km 0,46 – přeložka Kabelové vedení nn, V.Dlážka – kruhová křižovatka, přeložka Závěsné kabelové vedení nn, Polní, km 0,74 až 0,85 – přeložka Kabelové vedení nn, Polní, km 1,4 až 1,5 – úpravy trasy Veřejné osvětlení, estakáda, km 0,2 až 0,9 Veřejné osvětlení, úpravy v ZÚ Veřejné osvětlení, úpravy v Polní, km 0,6 až 1,0 Veřejné osvětlení, sjezdové rampy SO 101.1 Veřejné osvětlení, V.Dlážka – okružní křižovatka Veřejné osvětlení, Polní – v.Dlážka – km 0,28 Veřejné osvětlení, km 0,95 až 1,455 - provizorium Veřejné osvětlení, km 1,09 až 1,455, Polní – pravá strana Veřejné osvětlení, km 1,00 až 1,455, Polní – levá strana Úprava trasy DOK, MK, estakáda, km 0,43 Přeložka DK 71860, Velká Dlážka – okružní křižovatka Úprava trasy, Kabelová televize, okružní křižovatka Kabelová telefonní vedení, estakáda, km 0,62, přeložka Kabelová telefonní vedení, Velká Dlážka – okružní křižovatka přeložka Kabelová telefonní vedení, Polní, km 0,70-0,92, přeložka Kabelovod Velká Dlážka – okružní křižovatka Kabelová telefonní vedení, Polní, km 1,20 – 1,31, přeložka Dálkový kabelovou ČD, estakáda km 0,495 a Velká Dlážka – ochrana Demontáž zabezpečovacích kabelů návěstní lávky – žkm 185,615 Přeložka zabezpečovacích kabelů návěstní lávky – žkm 185,460 Varovný systém – hlásič náledí
Objekty řady 500 SO 501
Přeložka NTL LPE 300 v ul. Velká Dlážka
Objekty řady 700 SO 701 SO 702
Úpravy oplocení, ZÚ – km 1,0 Úpravy oplocení, km 1,0 – KÚ
Objekty řady 800 SO SO SO SO SO SO SO SO SO
801 802 851 861 862 863 871 872 873
Vegetační úpravy ZÚ – km 1,0 Vegetační úpravy km 1,0 – KÚ Příprava ploch ZS a skládek Rekultivace zrušených zpevněných ploch ZÚ – km 1,0 Rekultivace ploch ZS a skládek, ZÚ – km 1,0 Rekultivace ploch ZS a skládek, km 1,0 – KÚ Biologická rekultivace, zÚ – km 1,0 Biologická rekultivace ploch ZS a skládek, ZÚ a skládek, ZÚ – km 1,0 Biologická rekultivace ploch ZS a skládek, km 1,0 - KÚ
Výše uvedené objekty (SO) charakterizují stavbu s vymezením možného rozsahu řešené problematiky. Z nich je možné stanovit předpokládané ovlivnění životního prostředí v důsledku technického řešení stavby. Před zahájením stavebních prací bude nutné připravit zájmové území a stavební práce pro zabezpečení bezproblémového chodu stavby. V rámci přípravy území bude provedeno odstranění stávajících porostů, sejmutí vrchních vrstev půdy (kulturní zeminy na zemědělských pozemcích), výkopové práce. Provedeny budou demolice, které budou nezbytné v důsledku projektovaných stavebních prací, provedena bude demolice prodejny autobazaru v km 0,875 ulice Polní. Dle projektu je možné objekt rozebrat a znovu postavit na nových základech.
15
Estakáda přes ČD v km 185.64 V rámci SO 201 bude řešena estakáda přes ČD v km 185.64. Most bude řešit převedení komunikace I/55 přes trať ČD a ostatní překážky. Jeho úkolem bude odlehčení komunikaci v podjezdu a převedení dopravy k silničnímu přivaděči. Základní údaje estakády Převáděna komunikace Staničení na komunikaci Přemosťovaná překážka
Požadovaná výška průj.profilu Výška TK koleje č.1
I/55 MS 9/60 modifikovaná km 0.23046-0.77566 (osy uložení na opěrách) trať ČD Přerov Petroviče v km 185.63850 Dluhonická spojka v km cca 3.06450 III/01857 do Dluhonic Výjezd z okružní křižovatky 6,45 m pro ČD 4,80 m pro komunikaci 7,73 m
Navržen je most pozemní komunikace estakádního typu, trvalý, nepohyblivý o dvaceti dvou polích, v podélném směru bude složen ze dvou mostů: deskový most o 12 polích, předpjatí spojitá deska deskový most o 10 polích, předpjatá spojitá deska V příčném směru bude tvořen dvěma samostatnými objekty, jednopodlažní, s horní mostovkou, s otevřeným uspořádáním a neomezenou volnou výškou, proměnlivý podélný spád, protisk směrové oblouky, normová zatížitelnost. Délka přemostění Délka mostu Volná šířka mostu (mezi svodidly, odraz.obrubníky) Výška mostu
293,10 m 298,60 m 11 m
250,10 m 251,65 m
11,5 m
Vzhledem k zakřivení mostu a jeho situování v intravilánu města projekt navrhuje konstrukci z předpjatého betonu. U pilířů i opěr je navrženo hlubinné založení na velkoprůměrových vrtaných pilotech. Na mostě je navržena živičná vozovka s pásovou izolací v celkové tloušťce 100 mm. Na vnitřní straně oblouku je navrženo ocelové zábradelní svodidlo. Na vnější straně oblouku bude ocelové svodidlo. Navržena je protihluková stěna v délce 612 m, výšky 1,5 m na levé římse od začátku mostu na opěře od km 0.230. Ocelové zakřivené sloupky protihlukové stěny výšky 1,5 m na vnější straně oblouku ponesou průhlednou výplň. Odvodnění mostu je řešeno odvodňovači s vyústěním vody v podélném svodu pod vnitřní konzolou. Celá estakáda je rozdělena do tří odvodňovaných částí. První část estakády od opěry č.1 ke křížení s komunikací do Dluhonic délky 215 m je odvodněna svodem po pilíři P2, kde bude voda odvedena potrubím DN 300 do čistícího zařízení a do vsakovací jámy (dočasné řešení). Druhá část estakády od křížení s tratí ČD ke komunikaci do Dluhonic délky 98 m bude odvodněna do pilíře před tratí a voda bude odváděna drážním příkopem.. Třetí část estakády od křížení s tratí ČD k opěře č.23 délky 232 m bude odvodněna u opěry do silniční kanalizace. Navrhovaná estakáda bude napojena do kanalizace.
PŘEHLEDNÁ SITUACE STAVBY - SCHÉMA
Pro výstavbu mostu bude nutné, aby v obvodu stavby nebyly během výstavby žádné inženýrské sítě. Před zahájením prací budou provedeny nezbytné přeložky. Objekt bude překračovat traŤ ČD, pro jeho výstavbu se předpokládá vytvoření neutrálního pole. Realizovány budou opěrné zdi (opěry 1, opěra 22). Rovněž bude provedeno přemístění návěstní lávky z 185.615 do km 185.460. Stávající návěstní lávka nevyhovuje v daném místě vzhledem k překrytí nově realizovanou estakádou. Postavena bude nová lávka dle typového podkladu TYP 4b – návěstní lávka pro 4 koleje. Okružní křižovatka Provedena bude přestavba stávající světelně řízené křižovatky (ulice Polní – Velká Dlážka) na křižovatku okružní s vnějším průměrem 52 m Tento návrh umožňuje v budoucnosti umístit 5.paprsek výjezdu směrem k výhledové komerční zóně. V rámci okružní křižovatky bude řešen i systém chodníků a cyklostezek. Šířka okružního jízdního pásu bude 6 m a 1,5 m dlážděný prstenec. Nadjezd silnice I/55 – začátek úprav – km 1.0 zahrnuje komunikace a zpevněné plochy od začátku úprav (km 0.000 = km 1.233 stavby 0136 D1 Říkovice – Přerov po km 1.000 osy v ulici Polní včetně nájezdových a sjezdových křižovatkových větví (ramp). Navržena je projektem rovněž úprava ulice Polní, km 1.0 – KÚ zahrnující komunikace, chodníky a zpevněné plochy v Polní od km 1.000 osy do KÚ km 1.455, kde prostoru stávající úrovňové křižovatky ulice Polní a Dluhonská stavební úpravy budou navazovat na stavbu „Most Legií – Přerov“. Řešeno bude rovněž umístění zálivu městské hromadné dopravy v obou směrech. Respektován bude pohyb chodců. V současnosti je areál Baumaxu dopravně napojen v km 1,140. Řešena bude úprava vjezdu „Baumax“. Vjezd a výjezd bude oddělen zvýšeným kapkovitým ostrůvkem, který bude přerušen přechodem pro chodce. Jednopruhový vjezd bude sloužit i pro areál ZZN. Výjezd je navržen dvoupruhový s pruhem pro odbočení vlevo a vpravo. Provedena bude úprava komunikace do podjezdu.. Přestože byla komplexní přestavba mostu ČD a oprava silniční vany vyřazena, bude nutné provést úpravy na komunikaci do podjezdu v souvislosti s napojením do okružní křižovatky s rozčleněním průsečné křižovatky Předmostí ostrůvky. Šířka komunikace a výška zůstane na stávající úrovni. Obnovena bude nosná konstrukce mostu. Stavební objekt úpravy stávající silnice I/55 na větev MÚK zahrnuje úpravu koruny stávající komunikace na dvoukruhovou nájezdovou rampu. Začátek úpravy je navržen na hranici křižovatky Předmostí. Po úplném dokončení bude rampa v km 0.000 osy nadjezdu napojena do zrychlovacího pruhu R55 ve směru na Olomouc. Zemní těleso násypu stávající silnice I/55 výšky až 7 m je založeno v problematické oblasti Rybníky, kde není přirozený odtok povrchových vod. Do násypu bude zabudován hrubý lomový kámen z blízkého vápencového lomu. Provedeno bude i frézování (50 00) a oprava trhlin ve vozovce). Úprava křižovatky silnice III/01857 – Předmostí zahrnuje úpravu křižovatky a chodníků, zejména zvětšení hranového poloměru odbočení od Dluhonic do centra na poloměr 15 m. Rovněž budou provedeny úpravy v souvislosti s odsunem zálivu MHD na stávající spojce do Dluhonic. Předpokládá se frézování a nová ložní a obrusná vrstva.
18
Po výstavbě sjezdové rampy nebude možný příjezd po stávajících cestách k odděleným částem pozemků pod estakádou směrem k násypu stávající I/55. Nová přístupová cesta bude řešena jako polní cesta kategorie P4 se šířkou zpevnění 3 m a krajnicemi 0,5 m. Cesta bude sloužit zároveň jako příjezd k odlučovači kalu (odvodnění mostu). Upravena bude cesta k zahrádkám směrem k trati (cca 40 m). Součástí stavby bude objekt vegetačních úprav. Řešena bude konečná úprava všech nezpevněných ploch se založením travního porostu a s výsadbou vzrostlé zeleně na vhodně zvolených lokalitách v těsné blízkosti nově navržené přeložky a mimoúrovňové křižovatky. Ozelení bude zmírňovat dopady automobilové dopravy na okolní prostředí. Doprovodná zeleň bude plnit funkci estetickou, krajinotvornou a hygienickou. Provedena bude rekultivace zrušených zpevněných ploch a rekultivace ploch zařízení staveniště po ukončení stavebních prací. Provedena bude rekultivace technická, zahrnující odstranění stávající konstrukce vozovky (rozebrání vozovky a odvezení materiálu, odfrézování vozovky) a doplnění odtěžení prostoru kulturními zeminami s urovnáním povrchu terénu do úrovně terénu. Následovat bude rekultivace biologická s rekultivačním cílem orná půda. Na pozemcích, kde není možné napojit rekultivované pozemky k zemědělským půdám, proběhne pouze rekultivace zatravněním, případně ozeleněním (stromová zeleň). Celková plocha rekultivací: Technická rekultivace Rekultivace zrušených zpevněných ploch ZÚ – km 1.0 Rekultivace zrušených zpevněných ploch km 1.0 – KÚ Rekultivace ploch ZS a skládek (ornice)
1 650 m2 200 m2 4 780 m2
Biologická rekultivace Biologická rekultivace, ZÚ - km 1.0 (1 650 – plocha pod mostem 300 m2) Biologická rekultivace ploch zařízení staveniště a skládek, km 1,0 – KÚ
1 350 m2 4 780 m2
Součástí stavby bude přeložka dotčených inženýrských sít, jejich rozsah je zřejmý z výčtu jednotlivých řešených stavebních objektů, uvedených na straně 13 a 14 tohoto oznámení. Odvodnění je řešeno dle jednotlivých řešených částí stavby - odvodnění křižovatky Předmostí (SO 303), odvodnění okružní křižovatky (SO 307), odvodnění ul.Polní do km 1,0 (SO 308), odvodnění ul.Polní do km 1,0 (SO 309) a likvidace dešťových vod z estakády v km 0,2300,543 (SO 316). Vypouštění srážkových vod zejména s ohledem na řešenou estakádu nelze v současnosti řešit jednoduchým opatřením (rekonstrukcí některého dílčího úseku kanalizace). Po napojení dešťových vod na kanalizaci dojde ke zvětšení přepadajícího množství ředěných vod i na odlehčovacích komorách, které nedosahují požadovaného ředění splašků. Řešením je dle projektu rekonstrukce kanalizace na pravém břehu Bečvy dle generelu veřejné kanalizace. Srážkové vody z estakády do kanalizační sítě v množství 127 l/s do kanalizační sítě města Přerova a do drážního příkopu bylo odsouhlaseno VaK Přerov, a.s. na základě posouzení navrhovaného připojení odvodu srážkových vod funkčním kalibrovaným matematickým modelem stokové sítě. Zpracována byla studie ovlivnění funkce stávající kanalizace při napojení dešťových vod z navrhované stavby estakády firmou Pöyry Environment, 12/2006 (pro firmu Vodovody a
19
kanalizace Přerov, a.s.). Z výsledků vyplývá, že na kanalizační síť je možné v současné době napojit dešťové vody z připravované komunikace. Organizace výstavby Základní zásady průběhu stavby, které budou řešeny: - zachování veřejného provozu s nutnými omezeními po celou dobu výstavby na městských komunikacích i na tratích ČD - zajištění dopravní obsluhy objektů podél komunikací v době výstavby a přístupu na pozemky dotčené stavbou - provádění přeložek inženýrských sítí v závislosti na možnostech odstavení a jako předpoklad výstavby jiných stavebních objektů, např.silničního tělesa) - zachování průjezdu vozidel stavbou nebo po průjezdných komunikacích pro vozidla záchranných sborů. Pro stavbu byly vymezeny dvě plochy pro umístění zařízení staveniště. Jedná se o plochu v prostoru kolem nové okružní křižovatky a plochu podél silnice do Dluhonic, pod mostem a mezi mostem a násypem stávající komunikace. Objížďky Úpravu ulice Polní bude možné provádět po polovinách a nebude nevyžadován odklon dopravy na objízdné trasy. V případě potřeby bude možné část dopravy odklonit na nábřeží E.Beneše a dále ulicí Velká Dlážka. Při výstavbě ramp v ulici Polní bude možné použít stávající ulici Polní. Pouze při stavbě připojení ulice Polní na okružní křižovatku bude potřeba lokálně odklonit dopravu, pravděpodobně na zpevněnou dočasnou komunikaci nebo na již hotový vjezd do stávajícího areálu Kovošrotu. Při výstavbě okružní křižovatky bude doprava postupně odkláněna na jednotlivé paprsky a zvláštní objízdná trasa nebude potřeba. Totéž dle projektu bude platit při výstavbě estakády. Při výstavbě křižovatky Předmostí, která bude řešena po částech, bude možno použít již hotové estakády.
20
Dopravní intenzity Dopravně inženýrské podklady ze sčítání dopravy v roce 1995, 2000 a 2005 byly podkladem pro řadu zpracovaných studií a posouzení, které byly podkladem pro zpracování projektu z hlediska dopravní zátěže. Ověřeny byly dopravní zátěže na ulici Polní a v místě podjezdu silnice I/55 dle sčítání v roce 2005 pro stávající stav a model s dálnicí D1. Podle srovnání nedojde v profilu podjezdu k výraznému snížení dopravy po uvedení dálnice do provozu. Z toho důvodu je navržena výstavba dvoukruhové estakády. TABULKY DOPRAVNÍCH INTENZIT (ve vybraných profilech za 24 hodin v obou směrech). Tabulka .1
21
Pro záměr je zpracována rozptylová a hluková studie. Obě tyto studie zahrnují dopravní intenzity dle výše uvedených dopravních intenzit. Navržená rekonstrukce mimoúrovňové křižovatky s rozšířením mostu (46-014B) včetně úpravy napojení na Konečnou ulici, způsob navrhované realizace záměru, jeho provozu a začlenění do území je řešen tak, aby vliv na životní prostředí byl minimalizován. Stav hlukové zátěže a škodlivin do ovzduší je posouzen hlukovou a rozptylovou studií. Navržené technické i stavební řešení je v souladu s požadavky na obdobné stavby. Navržena je stavba přiměřeným způsobem začleněna do stávající lokality s ohledem na okolní objekty a dopravní charakteristiky území. Technické řešení stavby je řešené účelně s optimalizací využití doprovodných ploch a technologických požadavků. Úpravy křižovatky jsou řešeny s ohledem na zabezpečení eliminace vlivů z provozu vozidel, realizace stavby přispěje ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu na rychlostní komunikaci R 46.
7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení stavby Ukončení
2008 2009
8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj Olomoucký Město Přerov Ovlivnění jiných správních území se nepředpokládá.
9. Výčet navazujících rozhodnutí podle §10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Stavební povolení bude v kompetenci Stavebního úřadu Statutárního města Přerova a Magistrátu města. Stavební úřad – Magistrát města Přerova : - územní rozhodnutí - stavební povolení - kolaudační rozhodnutí Magistrát města Přerova : - povolení k vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace s předčištěním, - povolení kácení dřevin
22
II. ÚDAJE O VSTUPECH 1. Zábor půdy Záměr je situován v k.ú. Přerov a k.ú. Předmostí na pozemcích, které jsou ostatními plochami (ostatní plocha – silnice, ostatní komunikace, zeleň ) a na pozemcích, které jsou zemědělským půdním fondem. Dotčené zemědělské pozemky jsou především zahradou trvalým travním porostem. Zábor ZPF K.ú. Přerov Tabulka č.2 Parcela dle KN
4130/1 4131 4134 4135/1 4136/3 4137 4138 4139 4232 4233 4234 6577/25 6639/3 6640/1 6640/2 6683/1 Celkem k.ú. Přerov
Kultura
Zahrada Zahrada Zahrada Zahrada Zahrada Zahrada Zahrada TTP TTP TTP TTP TTP Zahrada Zahrada Zahrada Ovocný sad
BPEJ
Výměra dle KN
Trvalý zábor
3.59.00 3.59.00 3.59.00 3.59.00 3.59.00 3.59.00 3.59.00 3.59.00 3.67.01 3.67.01 3.67.01 3.55.00 3.55.00 3.59.00 3.55.00 3.55.00
m2 485 2083 2314 1744 657 851 778 1010 396 91 893 1745 821 721 450 3092
m2 16 1099 784 656 270 373 482 724 115 92 6 477 52 22 450 2 5620
Dočasný zábor nad 1 rok m2 86 792 691 387 358 296 286
2896
K.ú. Předmostí Tabulka č.3 Parcela dle KN
Kultura
BPEJ
241/2
Zahrada
241/3 244 245 246 Celkem k.ú. Předmostí
Zahrada Zahrada Zahrada Zahrada
3.09.00 3.09.10 3.09.10 3.09.10 3.09.10 3.09.10
Výměra dle KN m2 3012
Trvalý zábor m2 88
414 34 2703 1162 3 356
177 1000 2000 91
Základní půdní charakteristiky Základním ukazatelem hodnocení kvality půd jsou bonitní půdně ekologické jednotky (BPEJ) jako nezbytná součást pedologických charakteristik. Jednotky BPEJ jsou označeny pětimístným kódem (1. číslo označuje klimatický region, 2. a 3. číslo, t.j. dvojčíslí označuje příslušnost k hlavní půdní klimatické jednotce (HPJ), 4. číslo vyjadřuje svažitost pozemku a jeho expozici, 5. číslo udává poměr hloubky a skeletovitosti půdního profilu).
23
V zájmové oblasti se nachází BPEJ:
3.09.00 3.09.10 3.55.00 3.59.00 3.67.01
Z uvedené charakteristiky platí: klimatický region zájmové oblasti
3
Základní charakteristika hlavních půdních jednotek: 09 55 59 67
Černozemě ilimerizované na spraši, středně těžké, s příznivým vodním režimem půd Nivní půdy na nivních uloženinách, velmi lehké, zpravidla písčité, výsušné Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, při odvodnění příznivější Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích, středně těžké až velmi těžké, zmokřené, po odvodnění převážně pro louky
K přesnějšímu určení kvality zemědělských půd slouží zařazení půd do tříd ochrany (I až V, nejlepší jsou půdy I. třídy ochrany) - dle ”Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR z 1.10.1996, č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.” Z hlediska zařazení bonitních půdně ekologických jednotek do tříd ochrany zabírané zemědělské půdy pro zájmové území platí: 3.09.00 I.třída ochrany 3.09.10 II.třída ochrany 3.55.00 IV.třída ochrany 3.59.00 III.třída ochrany 3.67.01 V.třída ochrany Do I a II. třídy ochrany patří půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost, jde o půdy vysoce chráněné s, jen podmíněně odnímatelné s ohledem na územní plánování jen podmíněně zastavitelné, které je možné odejmout pro liniové stavby zásadního významu. Půdy III. třídy ochrany spadají půdy, které je možné využít pro výstavbu, jde o půdy se středním stupněm ochrany, které je možno využít pro výstavbu. Půdy V. třídy ochrany spadají půdy, které je možné využít pro výstavbu, jde o půdy s podprůměrnou produkční schopností. V rámci řešení stavby nedochází k narušení organizace půdního fondu, pozemky, které budou rekultivovány budou přiřazeny k navazujícím pozemkům. Tam, kde nebude možné toto přiřazení provést bude provedena rekultivace ozeleněním. V rámci geotechnického průzkumu byl proveden i průzkum pedologický. Předpokládaná mocnost skrývek ornice je dle tohoto průzkumu 0,2 až 0,25 m. Navrženy jsou skrývky kulturních zemin o mocnosti 0,25 m.
24
Rozsah skrývky: K.ú. Přerov Tabulka č.4 Parcela dle KN
4130/1 4131 4134 4135/1 4136/3 4137 4138 4139 4232 4233 4234 6577/25 6639/3 6640/1 6640/2 6683/1 Celkem k.ú. Přerov
Trvalý zábor m2 16 1099 784 656 270 373 482 724 115 92 6 477 52 22 450 2 5620
Mocnost skrývky ornice m 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25
Skrývka ornice m3 4 275 196 164 68 93 121 181 29 23 2 119 13 6 113 1 1405
Dočasný zábor nad 1 rok m2
Skrývka ornice
86 792 691 387 358 296 286
22 198 173 97 90 74 72
2896
724
m3
K.ú. Předmostí Tabulka č.5 Parcela dle KN
241/2 241/3 244 245 246 Celkem k.ú. Předmostí
Trvalý zábor m2 3012 414 34 2703 1162 5620
Mocnost skrývky ornice m 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25
Skrývka ornice m3 22 44 250 500 23 839
Zemina bude dočasně uložena na plochách vymezených v rámci stavby. Skryté zeminy budou uloženy odděleně dle kvalitativních charakteristik. Zemina bude chráněna před znečištěním jinými škodlivinami, zaplavováním, zcizením nebo zaplevelením. Pokud by došlo ke skladování delšímu než 6 měsíců, bude navrženo ošetření tělesa uskladněné ornice pro zabránění zneškodnění kulturních zemin zejména zabuřeněním. Otázka provedení a využití skryté kulturní vrstvy půdy v rámci stavby je podrobně řešena v projektové dokumentaci v souladu s požadavky z.č. 334/92 Sb.
Půda určená k plnění funkce lesa (PUFL) Realizací záměru nedojde k záboru půdy určené k plnění funkce lesa.
25
2. Odběr a spotřeba vody Období výstavby Pitná voda bude zajištěna pro sociální potřeby při výstavbě obvyklým způsobem. Výše spotřeby bude relativně malá a nebude mít vliv na zásobování obyvatelstva pitnou vodou, předpoklad je maximálně cca 80 l/pracovníka/den. Technologická voda pro přípravu betonových směsí bude zajišťována přímo v betonárnách, hotová směs bude dovážena na stavbu. Betonové směsi budou vyráběny ve stávajících betonárnách, které mají zajištěn dostatečný přísun vody. Případná potřeba vody přímo na stavbě (např. pro zkrápění komunikací v době nepříznivých klimatických podmínek) bude zajišťována v rámci zabezpečení dodávky prací dodavatelem stavebních prací. Nároky na spotřebu vody pro tyto účely jsou časově omezené na dobu výstavby. Budování nových přípojek vody není nutné. Voda pro tyto účely bude dovážena ve speciálních cisternových automobilech s čistícími nástavci, ani zde se nebude vyžadována výstavba vodovodních přípojek. Období provozu V období provozu je možné uvažovat se spotřebou vody pouze při zimní údržbě nebo při mytí komunikace. Spotřeba vody pro mytí komunikace je velmi proměnlivá a závisí zejména na četnosti a na stupni znečištění komunikace. Z toho důvodu je spotřeba těžko odhadnutelná, ale vychází z obecných požadavků na údržbu obdobných komunikací. Ve fázi provozu se předpokládá běžný nárok na přísun vody pro čištění povrchu vozovky. Spotřeba vody nebude pro provoz předmětné komunikace rozhodujícím ani omezujícím faktorem.
3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Elektrická energie Potřeba elektrické energie v souvislosti s řešenou stavbou bude souviset se zabezpečením stavebních prací. Tato potřeba nevyžaduje výstavbu nových sítí nebo zvýšení stávajících příkonů. Další část elektrické energie bude zapotřebí pro případné vytápění zařízení staveniště, pokud bude nutné. Jedná se o malé množství, co do využití časově omezeného na zimní období výstavby dle doby provádění prací. Stavební materiály Spotřeba materiálů pro konstrukci MÚK a jednotlivých stavebních částí bude odpovídat požadavkům na výstavbu profilu tohoto objektu (odpovídá délce komunikace, šířce a profilu skládajícímu se z jednotlivých komponentů). Konstrukce vozovky V 1 Asfaltový koberec mastixový Asfaltový beton velmi hrubý Obalované kamenivo hrubé Mechanicky zpevněné kamenivo Štěrkopísek Celkem
AKMS ABVH OKH MZK ŠP
40 mm 80 mm 100 mm 200 mm 230 mm 650 mm
26
Konstrukce vozovky V 2 Asfaltový koberec mastixový Asfaltový beton velmi hrubý Obalované kamenivo hrubé Mechanicky zpevněné kamenivo Štěrkopísek Celkem
AKMS ABVH OKH MZK ŠP
40 mm 80 mm 100 mm 200 mm 180 mm 600 mm
Konstrukce vozovky V 4 – pro zastávkový pruh autobusu se provede pro TP 1091 Asfaltový koberec mastixový AKMS 40 mm Asfaltový beton velmi hrubý ABVH 80 mm Obalované kamenivo hrubé OKH 100 mm Mechanicky zpevněné kamenivo MZK 200 mm Štěrkopísek ŠP 180 mm Celkem 600 mm Konstrukce vozovky cesty Penetrační kakadám hrubý Štěrkodrť Štěrkopísek Celkem
PMH ŠD ŠP
100 mm 150 mm 150 mm 400 mm
Konstrukce chodníku CH1 Dlažba z bet.dílců Lože z drobného kameniva Štěrkopísek Celkem
DL L ŠP
60 mm 40 mm 150 mm 250 mm
Konstrukce chodníku zesílená (v místech vjezdů) CH2 Dlažba z bet.dílců DL Lože z drobného kameniva L Štěrkodrť ŠD Celkem
60 mm 40 mm 200 mm 300 mm
Stavba vyžaduje nový zdroj kvalitního násypového materiálu o objemu cca 40 000 m3 do silničních násypů a do násypů opěrných zdí z armované zeminy. V rámci stavby bude proveden odkop zemin a v potřebných částech stavby naopak násyp zeminy. Přesný výpočet výkopu a násypu se stanovením rozdílu (zeminy k jinému využití, případně stanovení velikosti potřeby zeminy pro stavbu) je podrobně řešen v projektu (DSP, PONTEX s.r.o., 11/2006). Bilance zemin Nedostatek násypu Výkop nevhodný Celkový násyp (bez aktivní zóny) Celkem aktivní zóna Vybourané vozovky (podkladní vrstvy) Vybourané vozovky (živičné vrstvy)
- 39 187 m3 5 800 m3 45 944 m3 8 234 m3 9 422 m3 (možnost využití v rámci stavby – bude upřesněno v rámci POV) 3 5 278 m (odvoz na skládku SÚS Přerov)
27
Stromová a keřová zeleň Součástí projektu stavby je rovněž řešení vegetačních úprav, jejich úkolem je zapojení nové stavby do okolní krajiny s výsadbou stromů a keřů. Pro výsadbu bude navržena druhová skladba stromů a keřů dle požadovaných cílových stavů ochranné a estetické vegetace v území. Stavba nebude bránit výsadbám na plochách veřejné zeleně v zastavěném území. Dřeviny rostoucí mimo les (§7 zák.č. 114/192 Sb., které nebudou stavbou dotčeny budou chráněny před poškozením (např. obedněním). Jiné zdroje než uvedené nebudou po realizaci stavby dle dosavadních podkladů a znalostí pro provoz potřebné.
28
III. ÚDAJE O VÝSTUPECH 1. Množství a druh emisí do ovzduší Pro posouzení vlivu provozu záměru „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí“ na okolní prostředí a dosah vlivu na trvalou zástavbu je zpracována rozptylová studie imisní situace – TESO - Technické služby ochrany ovzduší Ostrava spol. s r.o., č.autorizace MŽP, č.j. 2164/740/03 z 19.6.2003 v 08/2007. Úkolem této studie je zmapovat imisní zátěž dotčené lokality v Přerově po realizaci záměru „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov-Předmostí“. Povinnost vypracovat rozptylovou studii při výstavbě liniového zdroje ukládá § 3 odst. 9 zákona č. 472/2005 Sb. - úplné znění zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší). Vzhledem ke zdrojům emisí, kterými jsou mobilní zdroje znečišťování (osobní a nákladní automobily), byl výpočet proveden pro NO2, PM10 a benzen. Emise CO, SO2 a dalších látek jsou v tomto případě tak nízké, že vzhledem k imisním limitům těchto látek je výpočet bezúčelný. Pro sumu organických látek (VOC) nebyl výpočet proveden, není stanoven imisní limit. Charakteristika zdrojů Emisní parametry zdrojů – doprava Průměrná rychlost vozidel v intravilánu města je uvažována 40 km/hod, na estakádě a mimo město 70 km/hod. Emisní faktory vozidel byly stanoveny programem MEFA verze 02, který slouží k výpočtu emisních faktorů motorových vozidel. Výpočtovým rokem je rok 2009, emisní kategorie vozidel byly odhadnuty na základě složení vozového parku a dostupných zdrojů. Výsledný emisní faktor je tedy dán poměrem kategorie vozidla a daného emisního faktoru z výstupu programu MEFA. Emisní kategorie osobních vozidel – předpokládaný podíl na celkovém počtu Tabulka č.6 EURO 2 20 %
EURO 3 30 %
EURO 4 50 %
U osobních vozidel je předpokládán podíl dieselových motorů 30 %. U nákladních vozidel je předpokládána emisní kategorie EURO 2. Vzhledem k posledním údajům o současném složení vozového parku lze použité údaje charakterizovat spíše jako pesimistický odhad, podíl vozidel EURO 4 v posledních letech prudce roste na úkor nižších emisních kategorií. Použité emisní faktory vozidel [g/km] Tabulka č.7 Osobní automobily Látka NOx CO PM10 Benzen
Nákladní vozidla
40 km/hod
70 km/hod
40 km/hod
70 km/hod
0,239622 0,353712 0,010601 0,002136
0,212361 0,251373 0,010409 0,002131
15,3122 4,5246 0,4695 0,0244
13,7776 3,7822 0,358 0,0166
29
Imisní charakteristika lokality Imisní situace posuzované lokality je ovlivněna místními velkými zdroji znečišťování ovzduší (Teplárna Přerov, Precheza, PSP Slévárna Přerov) a dále lokálními zdroji a dopravou. Nejbližší imisní měřicí stanice je umístěna přímo v Přerově (automatizovaný měřicí program MPRRA, staré číslo ISKO č. 1076). Reprezentativnost měření je pro okrskové měřítko (0,5 až 4 km). Cílem měřicího programu je stanovení reprezentativních koncentrací pro osídlené části území. Koncentrace znečišťujících látek v r. 2005 [ µg/m3 ] Tabulka č.8 KMPL (Číslo a název stanice) MPRRA (1076 Přerov) Pozn.:
Max. hodinová koncentrace NO2 106,5 (19 MV: 89,3)2
Průměrná roční koncentrace NO2
Max. denní koncentrace PM10
Průměrná roční koncentrace PM10
24,6
227,5 1 (36 MV: 78,6)2
42,4
1)
Hodnota pro průměrné denní koncentrace je uvedena jako maximální z celého roku 36(19) MV: 36. (19.) nejvyšší naměřená hodnota – určuje, zda je překročen přípustný počet překročení hodnoty limitu. V případě vyšší hodnoty než je limitní hodnota jsou imisní limity překračovány 2)
Hodnoty koncentrací benzenu nejsou měřeny. Pozaďové koncentrace lze stanovit z ročenky Znečištění ovzduší na území České republiky v r. 2005 (ČHMÚ Praha): koncentrace benzenu lze odhadnout do 3,5 µg/m3. Obec Přerov (resp. území v působnosti Stavebního úřadu Městského úřadu Přerov) je uvedena ve Věstníku MŽP č. 3/2007 jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Jsou zde překračovány imisní limity pro PM10 .
Imisní limity V současné době jsou platné imisní limity, stanovené Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Vzhledem k poloze území jsou v oblasti platné imisní limity pro ochranu zdraví lidí. V následující tabulce jsou uvedeny imisní limity znečišťujících látek, které jsou předmětem výpočtu rozptylové studie: Imisní limity – ochrana zdraví lidí Tabulka č.9 Doba průměrování
Imisní limit
Přípustná četnost překročení za kalendářní rok
Oxid dusičitý
1 hodina
200 µg/m3
18
Oxid dusičitý
1 kalendářní rok
40 µg/m3
-
PM10
24 hodin
50 µg/m
35
PM10
1 kalendářní rok
40 µg/m3
-
Benzen
1 kalendářní rok
5 µg/m3
-
Znečišťující látka
3
30
Meze tolerance: [µg/m3] Tabulka č.10 Znečišťující látka
Doba průměrování
2006
2007
2008
2009
Oxid dusičitý
1 hodina
40
30
20
10
Oxid dusičitý
1 kalendářní rok
8
6
4
2
Benzen
1 kalendářní rok
4
3
2
1
Pro výpočet doplňkové imisní zátěže zpracovatel rozptylové studie použil matematický model dle metodiky SYMOS´97, která byla vydána v červnu 1998 Českým hydrometeorologickým ústavem Praha pod názvem "Systém modelování stacionárních zdrojů". Tato metodika byla počátkem roku 2003 upravena a doplněna na verzi 02, aby splňovala podmínky dané nařízením vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Metodika výpočtu znečištění ovzduší umožňuje: • • • • •
výpočet znečištění ovzduší plynnými látkami a prachem z bodových, liniových a plošných zdrojů výpočet znečištění od většího počtu zdrojů stanovit charakteristiky znečištění v husté geometrické síti referenčních bodů a připravit tímto způsobem podklady pro názorné kartografické zpracování výsledků výpočtů brát v úvahu statistické rozložení směru a rychlosti větru vztažené ke třídám stability mezní vrstvy ovzduší podle Klasifikace Bubníka a Koldovského odhad koncentrace znečišťujících látek při bezvětří a pod inverzní vrstvou ve složitém terénu.
Pro každý referenční bod umožňuje metodika ve verzi 2003 výpočet těchto základních charakteristik znečištění ovzduší: •
• • • • •
maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty koncentrací znečišťujících látek, které se mohou vyskytnout ve všech třídách rychlosti větru a stability ovzduší maximální možné krátkodobé (hodinové) hodnoty koncentrací znečišťujících látek bez ohledu na třídu stability a rychlost větru roční průměrné koncentrace denní průměrné koncentrace klouzavý osmihodinový průměr doba trvání koncentrací převyšujících určité předem zadané hodnoty.
Třídy stabilitního zvrstvení Stabilitní klasifikace podle Bubníka a Koldovského používaná v našich zeměpisných šířkách zahrnuje tři třídy stabilní, jednu třídu normální a jednu třídu labilní. V I. třídě stability - superstabilní - je rozptyl znečišťujících látek v ovzduší velmi malý nebo téměř žádný, znečišťující látky se i ve viditelné formě šíří na velké vzdálenosti. Koncentrace při zemi jsou nízké a ve vlečce velmi vysoké. Proto ve značně vyvýšených polohách jsou v této třídě počítány absolutní maxima koncentrací. Pro prach toto tvrzení platí i v rovině v důsledku pádové rychlosti částic. V II. a III. třídě stability se rozptylové podmínky postupně vylepšují ale jsou stále nepříznivé. Ve IV. třídě stability - normální - jsou rozptylové podmínky dobré. Tato třída stability se v atmosféře vyskytuje nejčastěji a to zejména v rovině nebo v málo zvlněné krajině. V V. třídě stability - konvektivní - jsou sice nejlepší rozptylové podmínky, ale v důsledku intenzivních vertikálních konvektivních pohybů se mohou vyskytovat v malých vzdálenostech od zdroje nárazově vysoké koncentrace.
31
Výsledkem výpočtu matematického modelu je soubor hodnot doplňkové imisní zátěže referenčních bodů v posuzované lokalitě. Nejvyšší vypočtené hodnoty V následujících tabulkách je provedeno srovnání maximálních vypočtených hodnot doplňkové imisní zátěže posuzované lokality (bez ohledu na umístění) s imisním pozadím a imisním limitem. Tento stav je graficky zachycen v přílohách uvedených v rozptylové studii. Rozptylová studie v plném rozsahu je uvedena v části F. Doplňující údaje tohoto oznámení. Nejvyšší vypočtené hodnoty PM10 Tabulka č.11
Látka
PM10
Průměrné denní koncentrace [µ µg/m3 ]
Průměrné roční koncentrace [µ µg/m3 ]
Vypočtená hodnota
Imisní limit
% limitu
Vypočtená hodnota
Imisní limit
% limitu
Imisní pozadí
% pozadí
25
50
50
1,2
40
3
~40
3
Nejvyšší vypočtené hodnoty NO2 Tabulka č.12 Maximální hodinové koncentrace [µ µg/m3 ]
Průměrné roční koncentrace [µ µg/m3 ]
Látka
NO2
Vypočtená hodnota
Imisní limit
% limitu
Vypočtená hodnota
Imisní limit
% limitu
Imisní pozadí
% pozadí
108
200
54
4,1
40
10
~ 25
16
Nejvyšší vypočtené hodnoty benzenu Tabulka č.13 Průměrné roční koncentrace [µ µg/m3 ]
Látka
Benzen
Vypočtená hodnota
Imisní limit
% limitu
Imisní pozadí
% pozadí
0,07
5
1,4
~3
2
Vypočtené hodnoty ve vybraných referenčních bodech V následujících tabulkách jsou uvedeny hodnoty koncentrací, vypočtené ve vybraných referenčních bodech, a to u obydlených objektů v blízkosti komunikací.
32
Vybrané profily
Vypočtené hodnoty koncentrací ve vybraných profilech Tabulka č.14 Maximální hodinové koncentrace [µ µg/m3]
Maximální hodnota denní koncentrace 3 [µg/m ] [µ
NO2
PM10
NO2
PM10
Benzen
1
27,3
6,01
1,24
0,323
0,0196
2
27,2
5,27
1,17
0,302
0,0185
3
31,3
6,41
1,18
0,320
0,0216
4
28,2
6,30
1,35
0,370
0,0241
5
19,9
3,98
0,74
0,190
0,0115
6
19,7
3,88
1,18
0,323
0,0190
Číslo profilu
Průměrné roční koncentrace [µ µg/m3]
33
Hodnocení (dle zpracované rozptylové studie) Realizací stavby lze očekávat zlepšení imisní situace v lokalitě, jelikož dojde ke zvýšení plynulosti dopravy a zkrácení jízdní doby pro vozidla, která v současné době jezdí podjezdem pod tratí ČD. Příznivě se též projeví řešení estakády, kdy umístěním vozovky vysoko nad úrovní okolního terénu dojde ke zlepšení rozptylu znečišťujících látek a tudíž při omezení dopravy na ostatních komunikacích ke zlepšení imisní situace. Plné zahrnutí těchto faktorů (zejména plynulost dopravy v dopravní špičce) do rozptylové studie však nelze provést, proto lze vliv změny dopravního řešení hodnotit pouze s určitou nejistotou. Koncentrace znečišťujících látek v lokalitě nedosáhnou hodnot imisních limitů, navíc se vzrůstající vzdáleností od městského okruhu koncentrace znečišťujících látek znatelně klesají. Tato situace je zřejmá z grafických příloh, které jsou uvedeny v Rozptylové studii, která je v plném rozsahu v části F.Doplňující údaje. Pro hodnocení imisního pozadí jsou použity naměřené průměrné roční koncentrace znečišťujících látek. Jelikož je však do výpočtu zahrnuta i stávající doprava, je nutné poznamenat, že imisní příspěvek z této dopravy je součástí stávajícího imisního pozadí. Hodnoty průměrných hodinových a průměrných denních koncentrací vyjadřují maximální možnou imisní zátěž příslušného referenčního bodu, vypočtené hodnoty denních koncentrací mají význam maximálních průměrných denních koncentrací, pokud by podmínky, za kterých mohou nastat, trvaly celý den. Proto lze hodnotit vypočtené hodnoty denních koncentrací jako velmi nadsazené a prakticky nedosažitelné. Pravděpodobnou imisní zátěž lokality z daných zdrojů znečištění popisují spíše průměrné roční koncentrace znečišťujících látek. Imise PM10 Maximální příspěvek denních koncentrací PM10 v celé lokalitě byl vypočten 25 µg/m3, tj. cca 50 % hodnoty imisního limitu (50 µg/m3). Tyto koncentrace jsou vypočteny u kruhového objezdu na křižovatce ulic Velká Dlážka, Polní a Lipnická. U obydlených objektů v blízkosti posuzovaných komunikací byly vypočteny příspěvky denních koncentrací PM10 do 7 µg/m3, kdy nejvyšší hodnoty byly vypočteny opět u ulice Velká Dlážka. Nejvyšší vypočtený příspěvek průměrných ročních koncentrací PM10 je 1,2 g/m3, v širším okolí řádově desetiny µg/m3 . V lokalitě mohou být místně v současné době překračovány imisní limity pro denní koncentrace PM10. Situaci v dalších letech lze stěží odhadnout, ovšem jak je uvedeno výše v tabulce, je příspěvek posuzované dopravy relativně nízký, při přepočtu na současné imisní pozadí (cca 40 µg/m3) jde u obydlených objektů o podíly řádově desetiny procenta. Imise NO2 Maximální příspěvek hodinových koncentrací NO2 v celé lokalitě byl vypočten 108 µg/m3, v místech vzdálenějších od komunikací méně než 40 µg/m3. Při imisním limitu 200 µg/m3 jde o velmi nízké hodnoty. U nejbližších obydlených objektů se vypočtené příspěvky hodinových koncentrací NO2 pohybují od 20 µg/m3 do 30 µg/m3 , tj. pod 15 % hodnoty limitu. Vypočtené příspěvky průměrných ročních koncentrací NO2 se pohybují v řádech jednotek µg/m3, méně než 10 % hodnoty imisního limitu (40 µg/m3). Ve vybraných profilech byly vypočteny roční koncentrace NO2 v rozmezí od 0,7 do 1,4 µg/m3, nevyšší hodnoty jsou opět u navrženého kruhového objezdu. Pokud uvažujeme se současným imisním pozadím NO2 přibližně 25 µg/m3 (dle měření imisní měřicí stanice), neočekáváme překračování imisních limitů.
34
Imise benzenu Maximální příspěvek průměrné roční koncentrace benzenu byl vypočten 0,07 µg/m3, což činí cca 2 % současného imisního pozadí. U obydlených objektů byly vypočteny koncentrace pod 0,03 µg/m3. Při uvažovaném imisním pozadí kolem 3 µg/m3 je vypočtený příspěvek roční koncentrace benzenu v posuzované lokalitě minimální a neočekáváme překročení imisního limitu pro benzen (5 µg/m3). Závěr Na základě výsledků zpracovatel rozptylové studie konstatuje, že realizací záměru lze očekávat jisté zlepšení imisní situace a současně neočekáváme překračování imisních limitů. Model znečištění ovzduší SYMOS’97, který je dle přílohy č.6 k nařízení vlády č.597/2006 Sb. referenční metodou výpočtu rozptylu znečišťujících látek v ovzduší, používá k výpočtu maximálních hodnot hodinových koncentrací současný provoz všech uvažovaných zdrojů na jmenovitý výkon, což nemusí odpovídat skutečnosti. Zároveň je nutné poukázat na to, že všechny výše uvedené maximální koncentrace jsou horním odhadem, tj. nebudou překročeny při daných vstupních hodnotách
2. Odpadní vody a jejich znečištění Splaškové odpadní vody při výstavbě Pracovníci stavby budou využívat mobilní sociální zařízení. Zneškodnění odpadních vod bude řešeno specializovanou firmou. Vody dešťové Odvodnění estakády Odvodnění mostu je řešeno odvodňovači s vyústěním vody v podélném svodu pod vnitřní konzolou. Celá estakáda je rozdělena do tří odvodňovaných částí: -
První část estakády od opěry č.1 ke křížení s komunikací do Dluhonic délky 215 m je odvodněna svodem po pilíři P2, kde bude voda odvedena potrubím DN 300 do čistícího zařízení a do vsakovací jámy (dočasné řešení).
-
Druhá část estakády od křížení s tratí ČD ke komunikaci do Dluhonic délky 98 m bude odvodněna do pilíře před tratí a voda bude odváděna drážním příkopem.
-
Třetí část estakády od křížení s tratí ČD k opěře č.23 délky 232 m bude odvodněna u opěry do silniční kanalizace. Navrhovaná estakáda bude napojena do kanalizace.
Zpracována byla studie ovlivnění funkce stávající kanalizace při napojení dešťových vod z navrhované stavby estakády (ovlivnění funkce stávající kanalizace při napojení dešťových vod z estakády a do drážního příkopu) firmou Pöyry Environment, 12/2006 (pro firmu Vodovody a kanalizace Přerov, a.s.). V rámci studie byly porovnány průtoky stávajícího stavu kanalizace dle generelu kanalizační sítě s navýšenými dešťovými průtoky za současného stavu a za stavu výhledové zástavby. Dalším zatěžovacím stavem bylo zohlednění stávajících
35
protispádů a případné vytvoření nánosů, které v předmětných secích vznikají za bezdeští.Maximálním přítokovým množstvím bude 127 l/s. Z výsledků vyplývá, že na kanalizační síť je možné v současné době napojit dešťové vody z připravované komunikace. Uvedené napojení bude mít za následek mírné zhoršení stávajících hydraulických problémů na kanalizační síti. Po napojení dešťových vod na kanalizaci dojde ke zvětšení přepadajícího množství ředěných odpadních vod i na odlehčovacích komorách, které nedosahují požadovaného ředění, tím bude docházet k navýšení znečištění vnášeného do recipientu. Posouzení nedoporučuje připustit výstavbu v rozvojových plochách na odlehčovacími komorami. . Řešením problematiky je připravovaná rekonstrukce kanalizace na pravém břehu řeky Bečvy dle generelu veřejné kanalizace v Přerově. Tím budou vytvořeny podmínky pro ochranu čistoty v recipientu a vytvoří se podmínky pro napojení výhledových ploch průmyslu a bydlení na kanalizační síť. Likvidace dešťových vod z estakády v km 0,230-0,543 Výpočet návrhového množství dešťových vod Q= F x n x i i 200 l/s/ha – návrhový déšť na mostě v době 15 min F odvodňovaná plocha n odtokový koeficient 0,9 Návrhový průtok Objem návrhového deště
Q = 0,342 x 0,9 x 200 x 10-4 = 61,5 l/s V = 61,5 x 60 x 15 x 1093 = 55,4 m3
Navrženo je čistící zařízení ze dvou samostatných kruhových nádrží o světlosti 2 500 mm sestavených z prefabrikátů. Voda bude přitékat do odlučovače kalu o objemu 7,5 m3. Zde dojde k zachycení usaditelných nečistot. Dále voda přetéká do nádrže s opalescenčním filtrem, kde budou zachyceny lehké kapaliny. Zbytkový obsah lehkých kapalin nepřekročí 0,4 mg/l. Vsakovací jáma je navržena jako zemní nádrž o objemu 55,5 m3. Vsakovací jáma bude vyhloubena do štěrkové vrstvy(v hloubce cca 3-4 m pod terénem. Hladina podzemní vody bude napjatá a její ustálenou úroveň lze očekávat při průměrných klimatických poměrech v hloubce cca 1 m pod terénem. Odvodnění křižovatky Předmostí Křižovatka silnice I/55, ulice Hranická a silnice do Dluhonic je ve výrazném podélném a příčném sklonu. Sklony zajišťují odtok vody do okolního území. V křižovatce je několik silničních vpustí. K současnému stavu dle projektu nebyla dochována dokumentace. Odvodnění v novém uspořádání nebude zásadně měnit současná stav. Část srážkových vod přitékajících po silnici I/55 steče do silničního podjezdu, kde bude zachycena a odvedena spolu s vodou z podjezdu. Zbývající část vod odteče po silnici směrem do Dluhonic a stejně jako v současnosti do bočního příkopu. Řešeno je odvodnění části křižovatky směrující do podjezdu pod tratí ČD za účelem snížení odtoku dešťových vod do podjezdu, které budou přečerpávány. Navržena je dešťová stoka DN 400 o celkové délce 95 m. Odvodnění okružní křižovatky Křižovatka ulic Polní a V.Dlážka je v současnosti odvodněna do kanalizace DN 400/600 v ulic V.Dlážka. Uvedena kanalizace bude v prostoru křižovatky využita pro Nové dešťové stoky navržené pro odvodnění okružní křižovatky budou zaústěny do revizní šachty na stávající stoce., která se nachází uvnitř okružní křižovatky. Okružní křižovatka bude
36
odvodněna třemi novými stokami A, B a C. Stoka A bude odvádět vody z ulice Velká Dlážka ve směru k podjezdu pod tratí ČD. (DN 400 o celkové délce 175 m) Stoka B bude odvádět vody z příjezdové komunikace do sběrných surovin (DN 400 o celkové délce 100 m). Stoka C odvádí vody z části ulice Polní přilehlé k okružní křižovatce (DN 400 o celkové délce 170 m. Kruhová část křižovatky bude odvodněna do středního ozeleněného kruhu. Odvodnění ul.Polní do km 1.0 Tato část ulice Polní je v současnosti odvodněna do stávající kanalizace DN 600. Komunikační úpravy zcela změní podobu této části ulice Polní, nově je řešeno i odvodnění komunikace. Pro odvodnění jsou navrženy tři stoky – D, E, f. Tyto nové stoky budou zaústěny v km 1.070 úpravy ulice Polní do stávající kanalizace DN 700. Stoka D2 Stoka E Stoka F
délka 183 m, DN 300-600, sklon 0,5-6 % délka 90 m, DN 400, sklon 0,5 % délka 162 m, DN 400, sklon 0,5 %
Dešťové vody budou svedeny do stok pomocí uličních vpustí a přípojek v počtu cca 35 ks. Odvodnění ul.Polní do km 1.0 Tato část ulice bude v km cca 1.070-1.000 odvodněna novou stokou D1 DN 600 délky 70 m, která bude zaústěna do stávající stoky. Zbývající část ulice Polní až ke křižovatce s ulicí Dluhonskou bude odvodněna uličními vpustěmi a přípojkami do stávající stoky.
37
3. Kategorizace odpadů Odpady z předpokládaného záměru je možné rozdělit do následujících částí: A. Odpady vznikající během výstavby
A1 Odpady z přípravy staveniště A2 Odpady ze stavebních prací
B. Odpady vznikající při vlastním provozu A. Odpady vznikající během výstavby
A1 Odpady z přípravy staveniště A2 Odpady ze stavebních prací Zařazení odpadů dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a stanoví další seznamy odpadů Tabulka č.15 Kód druhu odpadu 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 04 15 02 02 17 01 01 17 01 02 17 01 03 17 01 06 17 01 07 17 02 01 17 02 02 17 02 03 17 02 04 17 03 01 17 03 02 17 04 01 17 04 02 17 04 03 17 04 05 17 04 10 17 04 11 17 05 03 17 05 04 17 05 07 17 05 08 17 06 01 17 06 03 17 06 04 17 09 03
Název druhu odpadu Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Kovové obaly Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Beton Cihly Tašky a keramické výrobky Směsi a oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky Směsi a oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických neuvedené pod číslem 17 01 06 Dřevo Sklo Plasty Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné Asfaltové směsi s obsahem dehtu Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Měď, bronz, mosaz Hliník Olovo Železo a ocel Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpečné látky Kabely neuvedené pod 17 04 10 Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Štěrk z železničního svršku obsahující nebezpečné látky Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07 Izolační materiál s obsahem azbestu Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadůú obsahující nebezpečné látky
Kategorie odpadu O O O O N O O O N O O O O N N O O O O O N O N O N O N N O N
38 20 02 01 20 02 03 20 03 01
Biologicky rozložitelný odpad Jiný biologicky nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad
O O O
Odpady kategorie O kromě odpadu 17 03 a 17 06 budou opětovně využity nebo odvezeny na skládku v Radvancích ve vzdálenosti cca 15 km od stavby nebo v Rokytnici ve vzdálenosti cca 8 km. Odpady kategorie 17 03 a 17 06 (O i N) budou odvezeny na skládku Hradčany u Přerova nebo v Lipníku (vzdálenost cca 15 km). Odpad kategorie N (17 09 03, 15 02 02) bude uložen na skládce nebezpečných odpadů příslušné kategorie. Komunální odpad bude odvezen na skládku komunálního odpadu ve Zdravicích (správa Technických služeb města Přerova). Odpad charakteru N musí být shromažďován odděleně do zvlášť k tomu určených nádob z nepropustných materiálů, chráněných proti dešti. Odpady vznikající vlastní činností realizovaného záměru - odpady vznikající při vlastním dopravním provozu Tabulka č.16 Kód 13 05 02 16 01 03 16 01 04 19 08 01 19 08 02 20 01 21 20 02 01 20 02 03 20 03 01 20 03 03 20 03 99
Odpad Kaly z odlučovačů oleje Pneumatiky Autovraky Shrabky z česlí Odpady z lapáků písku Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť Biologicky rozložitelný odpad Jiný biologicky nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad Uliční smetky Komunální odpady jinak blíže neurčené
Kategorie N O N O O N O O O O O
Mimo výše uvedené je možné uvažovat pouze v případě havárie z provozu vozidel na silnici s výskytem zeminy znečištěné ropnými látkami (případně jinými škodlivinami vzniklými při úniku látek z obsahu nákladu). S těmito látkami se bude nakládat v souladu s havarijním plánem provozovatele předmětného zařízení – Ředitelství silnic a dálnic ČR. Místo havárie bude asanováno a kontaminovaný materiál zneškodněn specializovanou firmou. Původce bude dle povinností uvedených v zák.č. 185/2001 o odpadech: - zařazovat podle druhů a kategorií stanovených v Katalogu odpadů, - vzniklé odpady které nemůže sám využít, trvale nabízet k využití jiné právnické nebo fyzické osobě, - nelze-li odpady využít, zajistit jejich zneškodnění, - kontrolovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, - shromažďovat utříděné podle druhů a kategorií, - zabezpečit je před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí, - umožnit kontrolním orgánům přístup na staveniště a na vyžádání předložit dokumentaci, - poskytovat úplné informace související s odpadovým hospodářstvím.
39
Odvoz a zneškodnění odpadů bude smluvně zajištěno odbornou firmou. Výše uvedený odpad (tab.č.19) je součástí odpadového hospodářství provozovatele, jednotlivé druhy možných odpadů byly vytipovány, jejich produkce v konkrétním množství není specifikována, vzhledem k posuzované části silnice je toto vyčíslení bezpředmětné. Jednotlivé kategorie odpadů mohou být upřesněny na základě konkrétních provozních podmínek. Provozovatel plní požadavky stávající legislativy (zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a jeho prováděcích vyhlášek) v oblasti nakládání s odpady. Na komunikacích bude tato podmínka plněna a údržba silnice, a s tím i nakládání s odpady, bude řešeno dle předepsaných požadavků.
4. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Možnost vzniku havárií v rámci stavby Navržený záměr není takovým záměrem, který by sebou nesl zásadní riziko vyplývající z používání látek nebo technologií. Možnost vzniku havárie s negativním dopadem na ovzduší a klima, vodu, půdu, geologické podmínky a zdraví obyvatel vycházející z dopravy používané v rámci stavebních prací lze technickými opatřeními omezit na minimum. Problémy by mohly nastat při nesprávném nakládání s odpady, při nedodržení protipožárních opatření, při havárii vozidel na přilehlých komunikacích v rámci stavby. Případný únik motorového oleje, nafty či benzinu bude eliminován pravidelnou kontrolou technického stavu a pravidelnou údržbou vozidel a stavebních mechanismů v průběhu vlastní stavby. Možnost vzniku havárií může souviset s úniky látek nebo selháním lidského faktoru. Úniky látek Předpokládat lze pouze úniky ropných látek z dopravních a mechanizačních prostředků. Případné úniky ropných látek je nutno okamžitě eliminovat využitím sorpčních prostředků, případně zajistit sanaci horninového prostředí postižené lokality. Postižená lokalita musí být v co nejkratším časovém horizontu sanována. Mechanizace pro údržbu bude udržována v dobrém technickém stavu bez předpokladu negativního úniku škodlivin z těchto zařízení uvedena do původního stavu. Selhání lidského faktoru Riziko ohrožení kvality životního prostředí vlivem selhání lidského faktoru souvisí zejména s dopravními nehodami. Pokud dojde během provozu k jakékoli poruše na zařízení nebo havárii, budou učiněna opatření, aby se podobná situace následně neopakovala.
40
5. Hluk Hluk v lokalitě je možné rozdělit do následujících časových úseků: - hluk v době výstavby - hluk ve venkovním prostředí v době provozu po realizaci stavby „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov – Předmostí“ Hluk v době výstavby Způsob (množství, kvalitativní a kvantitativní složení) nasazení stavebních mechanismů v území bude záviset na dodavatelské stavební firmě, tento vliv bude sledován v omezenou dobu, pouze po dobu stavby. Každá stavební činnost má na danou lokalitu vliv, v předmětném případě je možné konstatovat, že souvislá zástavba je situována mimo přímý dosah vlastní stavby. Běžné hodnoty hlučnosti dopravních prostředků a stavebních strojů se pohybují kolem 80 dB(A). Podle nařízení vlády číslo 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, příloha č. 2, část B, činí nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti: V chráněném vnitřním prostoru budov: základní hladina hluku L Aeq,T = 40 dB (§ 10, odst.2 NV č.148/2006 Sb.) korekce na druh chráněného prostoru dle příl. č. 2, část A, NV 148/2006 Sb.) obytné místnosti - v denní době 0 dB - v noční době -10 dB Z toho : LAeq,T = 40 dB pro denní dobu LAeq,T = 30 dB pro noční dobu Pro denní dobu pak bude hygienický limit : a) při provádění stavební činnosti 8 hodin v době mezi 7. a 21. hodinou : LAeq,T = 40 dB t1= 8 hodin LAeq,s = LAeq,T + 10 . lg(429 + t1)/ t1) = 40 + 10.lg (429 + 8)/8+ = 57,4 dB b) při provádění stavební činnosti 14 hodin v době mezi 7. a 21. hodinou : LAeq,T = 40 dB t1= 14 hodin LAeq,s = LAeq,T + 10 . lg (429 + t1)/ t1) = 40 + 10.lg (429 + 14)/14) = 55,0 dB V chráněném venkovním prostoru ostatních staveb a chráněném ostatním venkovním prostoru základní hladina hluku L Aeq,T = 50 dB (§ 11, odst.4 NV č.148/2006 Sb.) korekce na druh chráněného prostoru dle příl. č. 3, část A, NV 148/2006 Sb.) chráněné venkovní prostory - v denní době 0 dB - v noční době -10 dB korekce na hluk ze stavební činnosti (7 až 21 hod.) +15 dB Z toho : LAeq,T = 65 dB pro denní dobu
Etapa výstavby bude zdrojem hluku, který může ovlivnit akustické parametry v území. Hluk šířící se ze staveniště je závislý na množství, umístění, druhu a stavu používaných stavebních strojů, počtu pracovníků v jedné pracovní směně, druhu prací, organizaci práce i snaze vedení stavby hluk co nejvíce omezit. Všechny tyto parametry nezůstávají konstantní, ale mohou se i zásadním způsobem měnit v závislosti na okamžitém stadiu výstavby. Pro realizaci stavebních prací budou jako stavební stroje používány běžně používané stavební stroje - jedná se o běžnou stavební činnost prováděnou běžnými technologiemi, které
41
významně neovlivní životní prostředí v blízkém okolí a předpokládá se, že zvuková kulisa pracujících zemních, dopravních a stavebních strojů nepřekročí přijatelnou hlukovou hranici. Nepředpokládá se užívání všech uvedených mechanismů současně a umístění zdrojů hluku se bude neustále měnit dle okamžité potřeby. Negativní vliv hluku bude pouze dočasný - hluk ze staveniště však bude vznikat pouze během výstavby, která je časově omezena. Z uvedeného vyplývá, že přesnost predikce hluku šířícího se z budoucího staveniště do okolí nebude vzhledem k situování stavby vysoká. Základem výpočtu může tedy z uvedených důvodů být určitý odhad nasazení stavebních mechanismů na základě druhu a velikosti stavby a odhad hustoty dopravní obsluhy na základě předpokládaného harmonogramu stavby. Odhad se v tomto případě blíží maximálnímu možnému pracovnímu a dopravnímu ruchu na staveništi a v mnoha dnech či částech dne bude nepochybně nižší. Předpoklad parametrů použitých strojů - zemní práce Tabulka č.17 Číslo zdroje hluku
Typ stroje, název
1 2 3 4
Buldozer Rypadlo Caterpillar Rypadlo UDS Nakladač UNC
5
Nákladní automobily
4 5
Autojeřáb Čerpadlo betonové směsi Domíchávače betonové směsi Rozbrušovačka
6 7
Akust. Hladina výkon akustického tlaku Doba používání stroje LW ve vzdálenosti r [m] Hod/den v dB(A) LpAr v dB(A) ZEMNÍ PRÁCE LpA10 = 95 dB(A) 4 LpA10 = 83 dB(A) 6 LpA10 = 85 dB(A) 6 LpA10 = 83 dB(A) 3 Četnost jízd nákladních automobilů na LpA10 = 88 dB(A) staveniště a ze staveniště – 7/hod STAVEBNÍ PRÁCE LpA10 = 82 dB(A) 7 LpA10 = 80 dB(A) 2 92 4 dB(A) LpA10 = 100 dB(A) 3
Ve venkovním chráněném prostoru (hranice parcel chráněných objektů) a v chráněném prostoru chráněných objektů nebude přípustná hodnota hlukové zátěže v době stavby překračovat přípustné hodnoty. Při stavebních pracích je možné vůči prostoru objektů bydlení použít protihlukové odclonění. Taková potřeba odklonění se nepředpokládá. Použité předpisy, literatura -
Zákon č. 258/2006 o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Nařízení vlády č.148/2006 Sb.,o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Hluk a vibrace. Měření a hodnocení. - Sdělovací technika, Praha 1998 Metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí, č.j.: HEM300-11.12.01-34065 z 11.12.2001 ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a souvisící akustické vlastnosti stavebních výrobků – požadavky Novela metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy 2004, Planeta – ročník XII, číslo 2/2005
42
Stanovení nejvyšších přípustných hladin hluku Vnitřní prostor Nejvyšší přípustná maximální hladina akustického tlaku A uvnitř staveb pro bydlení a staveb občanského vybavení se stanoví pro hluky šířící se ze zdrojů uvnitř budovy součtem základní maximální hladiny hluku LpAmax = 40 dB a korekcí přihlížejících k využití prostoru a denní době podle přílohy č.5 k tomuto nařízení. Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky nebo má výrazně informativní charakter, jako například řeč nebo hudba, přičítá se další korekce –5 dB. Za hluk ze zdrojů uvnitř budovy se pokládá i hluk ze stacionárních zdrojů, umístěných mimo posuzovaný objekt, pronikající do těchto objektů jiným způsobem než vzduchem, to znamená konstrukcemi nebo podložím. Při provádění povolených stavebních úprav uvnitř budovy je přípustná korekce +15 dB k základní maximální hladině akustického tlaku v době od 7 do 21 hod. Příloha č. 5
Korekce pro stanovení hodnot hluku v obytných stavbách a ve stavbách občanského vybavení Tabulka č.18 Druh chráněné místnosti Nemocniční pokoje Operační sály Lékařské vyšetřovny, ordinace Obytné místnosti Hotelové pokoje Přednáškové síně, učebny a pobytové místnosti škol, jeslí, mateřských škol a školských zařízení Koncertní síně, kulturní střediska Čekárny, vestibuly veřejných úřadoven a kulturní zařízení, kavárny, restaurace Prodejny, sportovní haly
6.00 až 22.00 h 22.00 až 6.00 h Po dobu používání Po dobu používání 6.00 až 22.00 h 22.00 až 6.00 h 6.00 až 22.00 h 22.00 až 6.00 h
Korekce /dB/ 0 -15 0 -5 0* -10* +10 0 +5 +10 +15 +20
* V okolí hlavních komunikací, kde je hluk z těchto komunikací převažující a v ochranném pásmu drah je přípustná další korekce + 5 dB Pro jiné prostory, v tabulce jmenovitě neuvedené, platí hodnoty pro prostory funkčně obdobné.
Venkovní prostor Stanovení nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny hluku vychází ze základní hladiny hluku LAZ = 50 dB(A) a korekcí přihlížejících k místním podmínkám a denní době. Korekce pro výpočet hodnot hluku ve venkovním prostoru Podle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací pak platí korekce pro základní hladinu 50 dB(A) pro stanovení hodnot hluku ve venkovním prostoru následující:
43 Tabulka č.19 Způsob využití území Chráněné venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněné venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněné venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor
Korekce dB(A) 1) -5
2) 0
3) +5
4) +15
0
0
+5
+15
0
+5
+10
+20
1) Korekce se použije pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku (§30 odst.1 zák.č.258/2000 Sb.), s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce. Zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídky vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z pozemní dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se na hluk na drahách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, který je v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31.prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněné, venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.
Pro zájmové území platí – chráněné venkovní prostory venkovní prostory: Hluk z dopravy na hl.pozem. komunikacích Den V ochranném pásmu železniční trati Den V ulici Polní (zde prováděna rekonstrukce – stará zátěž) Den
ostatních staveb a chráněné ostatní LAeq = 60 dB Noc LAeq = 60 dB Noc
LAeq = 50 dB LAeq = 55 dB
LAeq = 70 dB Noc
LAeq = 60 dB
Závazné stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku pro chráněný venkovní prostor je oprávněn provádět pouze příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Při dokladovaném splnění nejvyšších přípustných hodnot hluku v definovaném venkovním prostoru, lze rovněž předpokládat splnění i nejvyšších přípustných hodnot hluku ve vnitřních chráněných prostorách např. staveb pro bydlení nebo staveb občanského vybavení.
44
Současná hluková situace V oblasti ulice Polní, která se bude opravovat celá (od ulice Tržní po křižovatku s ulicí Velká Dlážka) se v celém úseku řešené trasy nenachází chráněné objekty. V oblasti křižovatky ulice Polní s ulicí Velká Dlážka a dále ve směru ke stávajícímu podjezdu pod železniční tratí a v oblasti křižovatky ulic Velká Dlážka a Hranická a ven z města ve směru na Olomouc se nachází i chráněné objekty. Dominantním zdrojem hluku je v této oblasti automobilová doprava na předmětných komunikacích a velmi silná železniční doprava na trati Přerov – Hranice. V současné době jsou limitní hodnoty v tomto území vysoce překračovány. Jedním z důvodů, proč je navrhovaná stavba připravována je požadavek odvést současnou dopravu do míst, kde bude více vzdálena od chráněné zástavby se zabezpečením plynulého dopravního provozu.
Hluk ve venkovním prostředí v době provozu po realizaci stavby „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov – Předmostí“ Pro stanovení výhledového hlukového zatížení území v okolí obchvatu byla zpracována Hluková studie, Ing.Vladimír Züber, AKMEST, Praha. Vlastní výpočty a grafické znázornění jsou zpracovány pomocí výpočetního programu HLUK+ verze 7.16 (RNDr Miloš Liberko - JsSoft Praha). Algoritmus výpočtu vychází z metodických pokynů. Výpočtové body byly voleny 2 m od fasády objektů situovaných v předmětném území. Verze Hluk+ verze 7.16 byl schválen pro výpočty hluku v oblasti komunální hygieny.
Pro možnost posouzení hlukové zátěže z dopravní změny byly zpracovatelem hlukové studie řešeny a posouzeny celkem tři modelové situace: - současný stav komunikační sítě a dopravních zátěží (dopravní zátěže bez estakády a dálnice D1) – dopravní zátěž v roce 2007 - modelová situace doby, kdy bude postaven nadjezd nad železniční tratí Přerov – Hranice (estakáda) a k tomuto stavu jsou přiřazeny dopravní zátěže pro rok 2010 ve variantě, kdy bude v provozu D1 - modelová situace doby, kdy bude postaven nadjezd nad železniční tratí Přerov – Hranice (estakáda) a k tomuto stavu jsou přiřazeny dopravní zátěže pro rok 2010 ve variantě, kdy bude v provozu D1 a na estakádě budou realizována protihluková opatření – navržena protihluková stěna o výšce 1,5 m. Použité dopravní intenzity v jednotlivých uvedených modelových situacích jsou uvedeny na straně 20 tohoto oznámení. Zpracovatel hlukové studie posoudil oblast nadjezdu přes železnici a ulici Polní. Samostatně je posouzen hluk ze železnice aby bylo zřejmé, do jaké míry se doprava na železnici podílí na tvorbě hlukových poměrů v zájmovém území. Volba kontrolních bodů výpočtu V oblasti křižovatky ulice Polní s ulicí Velká Dlážka a dále ve směru ke stávajícímu podjezdu pod železniční tratí a v oblasti křižovatky ulic Velká Dlážka a Hranická a ven z města ve směru na Olomouc se nachází i chráněné objekty
45
REFERENČNÍ BODY Tabulka č.20 Výpočtový Umístění bodu bod 1 Č.p.4095, obytné řadové domky v ulici Strhanec 2 Č.p.4081, obytné řadové domky v ulici Strhanec Č.p.4160, výškový obytný panelový dům 3 Fasáda do ulice Velká Dlážka 4 Na fasádě k ulici Strhanec 5 Na fasádě k ulici Velká Dlážka 6 Č.p.4253, obytný dům v ulici Strhanec 7 Č.p. 4293/21 – výškový obytný panelový dům v ulici Sokolské 8 9 Č.p. 4293/20 – výškový obytný panelový dům v ulici Sokolské 10 Č.p. 4293/19 – výškový obytný panelový dům v ulici Sokolské 11 Č.p. 4293/18 – výškový obytný panelový dům v ulici Sokolské 12 13 Obytné panelové domy v ulici Sokolské č.p. 4293/14-4293/18 14 15 16 Obytné panelové domy v ulici Teličkově č.p. 774-775 17 18 Obytné panelové domy mezi ulici Teličkovou a Hranickou č.p. 778, 779 19 20 Obytné panelové domy v ulici U pošty č.p. 706, 705 21 22 Obytné panelové domy v ulici M.Horákové č.p. 701-704 23 24 Obytný dům č.p. 284 – u nájezdu na estakádu 25 Obytný dům č.p. 262 – u nájezdu na estakádu 26 Obytný dům č.p. 552 – u nájezdu na estakádu 27 Obytný dům č.p. 840 – u nájezdu na estakádu
Vzdálenost výpočtového bodu od stávající D1 90
Vzdálenost výpočtového bodu od nové estakády 160
150 125 145 110
160 135 155 145
155
195
155 140
195 205
155
220
190
260
140
210
160 60
225 135
55 135
130 205
125 100
170 120
90
95
46
Vymezené referenční body
Navržena jsou protihluková opatření – stěna o délce 612 m a výšce 1,5 m. Tato stěna vzhledem k jejímu umístění na estakádě je dostatečné výšky. Technické řešení stěny bude podrobně řešeno projektem.
47
Následující tabulky jsou ze zpracované hlukové studie, uvádí hodnoty pro rok 2007, 2010 bez protihlukových opatření a pro rok 2010 s protihlukovými opatřeními Tabulka č.21-22
48
Grafické znázornění izofon hluku je v plném rozsahu uvedeno v Hlukové studii, která je v plném rozsahu uvedena v části F.Doplňující údaje. Z provedených výpočtů a průběhů izofon vyplývá následující závěr: - ve všech výpočtových bodech dojde vlivem realizace estakády přes železniční trať k poklesu ekvivalentních hladin akustického tlaku v denním i nočním období. - ekvivalentní hladiny hluku budou s realizací navrhované protihlukové stěny o výšce 1,5 m v denní době i noční době pod limitními hodnotami (pro den 60 dB, pro noc 50 dB). - Bod označený jako č.6 se nachází přímo u komunikace Velká Dlážka s dominantním hlukem z provozu na ulici Velká Dlážka. I zde dojde vlivem přenesení části dopravy na estakádu ke zlepšení hlukové situace, hodnota pro den ale zůstane nad hranicí 60 dB - V bodě označeném jako č.7 dojde vlivem přenesení části dopravy na estakádu ke zlepšení hlukové situace, hodnota pro den ale zůstane nad hranicí 60 dB Stávající hlukové poměry v předmětném území jsou ovlivňovány dopravou na veřejné komunikační síti, především je bezprostředním dopravním prvkem s dominantní zátěží hlukem ze silniční a železniční dopravy. Z toho důvodu zpracovatel hlukové studie věnoval pozornost pro dokreslení situace v území hlukem ze železnice. Hlukovou zátěž sledoval u devíti bodů pro den a pro noc.Zjištěné hodnoty jsou uvedeny v hlukové studii uvedené v části F.Doplňující údaje. V sumě obou zdrojů – z dopravy silniční a železniční dojde po realizaci estakády s protihlukovými opatřeními ke zlepšení hlukové situace. V denním období je dominantním hlukem doprava silniční, v nočním období doprava železniční. Z výše hodnot uvedených ve zpracované hlukové studii je zřejmé, že výstavba estakády přes železniční trať Přerov – Hranice v Přerově přinese do území zlepšení hlukové situace. . hluk z dopravního provozu na estakádě bude eliminován vůči venkovnímu prostoru realizací navrhované protihlukové stěny délky 612 m, výšky 1,5 m.
49
ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Výčet nejzávažnějších enviromentálních charakteristik dotčeného území 1.1 Dosavadní využívaní území a priority jeho trvale udržitelného využívání Stavba „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov – Předmostí“ je situována v území stávajících dopravních charakteristik. Zájmové území, které bude stavbou dotčeno, je situováno na západním okraji Přerova na katastrálním území Přerov a Přerov – Předmostí. Navrhovaná stavba řeší úpravu trasy stávající silnice I/55 a částečně silnice I/47 v rámci městského okruhu. Komunikace je vedena v městské zástavbě, část předmětného území má obytný charakter, část průmyslový charakter. Začátek trasy je na severozápadním okraji města v těsné blízkosti tělesa stávající silnice I/55 vedoucí dále na projektovanou novou dálnici D47, jejíž trasa je vedena západně od města. Trasa nové přeložky silnice I/55 je vedena v těsné blízkosti stávající komunikace na lokalitách s mírnou terénní depresí, kde jsou především zahrádky a neobdělávané, částečně zamokřené, travnaté plochy. Plochy v této části jsou místy s náletem hydrofilních dřevin a se zbytky starších ovocných stromů. Vlastní přeložka silnice je v těchto místech navržena na estakádě. V km 0,56 estakáda nové silnice I/55 křižuje trať ČD a následně se stáčí na jih až jihozápad a postupně klesá a napojuje se na ulici Polní, která je součástí městského okruhu. Součástí stavby je i rekonstrukce stávající křižovatky ulic Polní a Velká Dlážka. Bude zde vybudovaná nová okružní křižovatka s napojením na přeloženou silnici I/55, na ulici Velká Dlážka směr centrum, na komunikaci I/47 směr Hranice a Lipník, na ulici Velká Dlážka směr Předmostí a na obslužnou komunikaci do stávajícího průmyslového areálu. Ulice Polní, která se bude opravovat od ulice Tržní po křižovatku s ulicí Velká Dlážka se v celém úseku řešené trasy nachází průmyslové podniky a lokality s občanskou a obchodní vybaveností. . V oblasti křižovatky ulice Polní s ulicí Velká Dlážka a dále ve směru ke stávajícímu podjezdu pod železniční tratí a v oblasti křižovatky ulic Velká Dlážka a Hranická a ven z města ve směru na Olomouc se nachází rovněž zástavba objekty bydlení. Vlastní stavba má zabezpečit přístup na Předmostí při zatopených podjezdech, upravit nevyhovující šířkové a směrové řešení stávajících komunikací v návaznosti na předchozí úsek a připojení na estakádu a napojení na přiváděče kolem Přerova na řešenou dálnici. Jedním z důvodů, proč je navrhovaná stavba připravována je požadavek odvést současnou dopravu do míst, kde bude více vzdálena od chráněné zástavby. Stavba je prvkem zabezpečujícím příznivou úpravu dopravních charakteristik území se zabezpečením priorit trvale udržitelného využívání zájmového území. Dosavadní využití území nebude omezeno, dle posouzení celkové situace a začlenění lokality v souladu se záměry města vymezenými dle územního plánu je záměr možné považovat z hlediska funkčnosti za souvisící se stanovenými prioritami trvale udržitelného rozvoje této části území. Záměr je v souladu s územně plánovací dokumentací a v širším pohledu se záměry kraje.
50
1.2 Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů Přímo zájmové území není takovým, které by nad přijatelnou míru znamenalo nevratitelný vliv na přírodní zdroje, jejich kvalitu a schopnost regenerace. Území, v němž má být realizována stavba „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov – Předmostí“ není územím s trvalými přírodními zdroji a zároveň záměr není řešením, které by nad přijatelnou míru mělo nevratitelný vliv působení na přírodní zdroje, jejich kvalitu a schopnost regenerace. Dojde k úpravě (rekonstrukci) stávajícího dopravního systému. Realizací úprav předmětné lokality nebude narušena kvalita a schopnost regenerace území. Navrhovaná stavba se nenalézá ani v chráněné oblasti přirozené akumulace vod ve smyslu příslušné legislativy. Lokalita je situována mimo oblasti vymezených v rámci zák.č.114/1992 Sb.
1.3 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností - na územní systémy ekologické stability Územní systémy ekologické stability nebudou záměrem posuzované stavby dotčeny. Lokalita je situována mimo přímý dosah prvků územních systémů ekologické stability. Nejblíže zájmovému území se nachází navržený nadregionální biokoridor BK 2/45 vedený vodním tokem Bečva (situovaný východně od zájmového území ve vzdálenosti cca 400 – 700 m od řešené stavby). Další navržené i stávající prvky ÚSES se nalézají ve značných vzdálenostech od zájmového území. Zájmové území je situováno v dostatečné odstupové vzdálenosti od uvedeného biokoridoru. Tabulka č.23 Označení BK 2/45
Kategorie Nadregionální biokoridor navržený
Umístění 450 m západně
Výměra 3,7 km
STG 1 BC 4 habrojilmové jaseniny
St. ek. stab. 1-4
Stav Nábřeží Bečvy ve městě a v jeho průmyslové zóně. Břehový porost vesměs chybí. V průmyslové zóně zatravněné navigace s nežádoucími porosty akátu. Místy náznak břehového porostu s vrbou.
Prvky územních systémů ekologické stability ani funkčnost systémů nebude stavbou dotčena ani ovlivněna. - zvláště chráněná území Přímo v zájmové lokalitě se nenacházejí žádná zvláště chráněná území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
51
Nejbližším zvláště chráněným územím je národní přírodní rezervace Žebračka zřízená v roce 1949 vyhláškou Ministerstva školství, věd a umění č. 88.199/49-VI/1. Jedná se o přírodě blízký ekosystém tvořený společenstvy lužních lesů (včetně vodního toku Strhance) a jejich přechodů k jiným typům smíšených listnatých lesů vázaných na reliéf a geologický podklad terasy řeky Bečvy a vyznačující se vysokou rozmanitostí typických a vzácných druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, přičemž druhová pestrost vegetace je ovlivněna polohou území na kontaktu fytogeografických oblastí Panonského termofytika a Karpatského mezofytika. Národní přírodní rezervace se nalézá na severovýchodním okraji Přerova mimo dosah předmětné stavby. Žádné ze zvlášť chráněných území nebude záměrem dotčeno. Zájmová lokalita se rovněž nenachází v maloplošném zvláště chráněném území. - přírodní parky Zájmová lokalita je situována mimo přírodní park. - navržené evropsky významné lokality Dalším typem území jsou území vyhlášená v rámci realizace mezinárodních úmluv na ochranu životního prostředí. Pro posuzování vlivů staveb na cenná území v České republice jsou Evropskou komisí za ekologicky citlivé oblasti považovány mokřady mezinárodního významu vyhlášené na základě Ramsarské úmluvy a území, která vyhovují požadavkům Bernské konvence. Dále se do této kategorie zařazují i významná ptačí území (tj. lokality vytipované na základě průzkumu organizace BirdLife International – IBA review, 2000). Nejbližší evropsky významnou lokalitou od místa stavby je Bečva – Žebračka, kód CZ0714082, vyhlášená nařízením vlády č. 132/2005 Sb. Předmětem ochrany jsou smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, jilmem habrolistým, jasanem ztepilým nebo jasanem úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie, lokalita kuňky ohnivé, hrouzka Kesslerova, velevruba tupého. V zájmovém území se nenachází žádná lokalita chráněná na základě Ramsarské či Bernské konvence. Nevyskytují se zde rovněž území chráněná na základě dalších, výše jmenovaných mezinárodních úmluv. Žádná navržená evropsky významná lokalita nebude záměrem dotčena (Stanovisko s vyloučením významného vlivu na lokality soustavy NATURA 2 000, Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, č.j. KUOK 76891/2007 z 25.7.2007). - významné krajinné prvky Ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je významný krajinný prvek ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvářející její vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými prvky ze zákona jsou rašeliniště, lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a ty části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody. Takové území nebude záměrem dotčeno. - území historického, kulturního nebo archeologického významu V bezprostředním okolí předmětné lokality se nenachází žádné významné architektonické ani historické památky či archeologická naleziště, která by mohla být realizací stavby dotčena. Na území města a v jeho okolí byla uskutečněna v minulosti řada archeologických nálezů původního osídlení Přerovska. Proto nelze zcela vyloučit podobný nález při prováděných zemních pracích v rámci stavby. Stavební činnost bude prováděna na území
52
s archeologickými nálezy a stavebník již od doby přípravy stavby bude postupovat v souladu s ust. §22 a 23 zák.č. 20/1987 Sb. v platném znění. Dotčeny nebudou žádné objekty ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ani památky místního významu. - území hustě zalidněná Při současném počtu obyvatel města 47 000 a celkové výměře pozemků 5 850 ha představuje průměrná hustota obyvatel počtu 803 obyv./ km2. Ovlivnění z hlediska emisí škodlivin a hluku je uvedeno v příslušné kapitole. Území hustě zalidněná nebudou záměrem ovlivněna. - území zatěžována nad míru únosného zatížení včetně staré ekologické zátěže V předmětném území se nenachází stará ekologická zátěž. Přímo zájmové území není územím se starou zátěží. Podle Systému evidence starých ekologických zátěží, který byl zřízen a je spravován a aktualizován MŽP, nejsou v místě realizace stavby staré zátěže evidovány. Míra únosného zatížení území je dána celkovým stavem územím, zejména z hlediska dopravy a přímé možnosti napojení všech podnikatelských a obchodních aktivit. Tato skutečnost a přípustnost byla posouzena v rámci přípravy stavby.
53
2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny 2.1 Ovzduší a klima Zájmové území se podle klimatické rajonizace nachází v teplé oblasti T2 (Quitt 1971). Uvedená oblast se vyznačuje dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Pro klimatickou charakteristiku zájmového hydrometeorologického ústavu z let 1901 - 1950.
území
jsou
použity
údaje
Českého
Tabulka č.24
Počet letních dnů Počet dnů s prům. teplotou +10 oC a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná roční teplota vzduchu v Přerově ve °C Průměrná teplota vzduchu ve vegetačním období ve °C (IV - IX) Průměrná teplota vzduchu mimo vegetační období ve °C (X - III)
50 – 60 160 – 170 100 – 110 30 – 40 8,4 14,9 1,9
Průměrná měsíční teplota vzduchu v Přerově ve °C Tabulka č.25
Měsíc °C
I. -2,9
II. -1,3
III. 3,0
IV. 8,7
V. 13,8
VI. 16,8
VII. 18,5
VIII. 17,8
IX. 14,0
X. 8,6
XI. 4,0
XII. 0,0
Srážková charakteristika oblasti Tabulka č.26
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Počet dnů se sněhovou pokrývkou Průměrný roční úhrn srážek v Přerově v mm Průměrný úhrn srážek ve vegetačním období (IV - IX) Průměrný úhrn srážek mimo vegetační období (X - III)
90 -100 40 - 50 627 413 214
Průměrný měsíční úhrn srážek v Přerově v mm Tabulka č.27
Měsíc Mm
I. 31
II. 29
III. 30
IV. 37
V. 67
VI. 81
VII. 98
VIII 79
IX. 51
X. 49
XI. 42
XII. 33
Čistota ovzduší Území města Přerova bylo na základě dat vymezeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice frakce PM10 (polétavý prach). Oblast, kde bylo zjištěno překračování 24hodinových imisních limitů pro PM10, zaujímala v roce 2004 cca 33,5 % plochy území v působnosti stavebního úřadu Přerov (cca 82 km2). Oblast, kde bylo zjištěno překračování ročního imisního limitu pro PM10, představuje 4,9 % plochy území v působnosti stavebního úřadu Přerov, což představuje cca 12 km2. Pouze 45-65 % polétavého prachu v ovzduší je antropogenního původu (má původ v lidské činnosti), zbývající část je tvořena přirozeným pozadím. Nejvyšší koncentrace jsou v centru města v průmyslové oblasti a také v okolí hlavních dopravních komunikací. (Údaje z Místního programu ke zlepšení kvality ovzduší pro město Přerov, Ekotoxa Opava, s.r.o., 2006).
54
Kvalita ovzduší v Přerově je sledována mimo jiné na náměstí Přerovského povstání u kina Hvězda (300 m od pivovaru) automatickou monitorovací stanicí ČHMÚ AMS 1076, která je zařazena do státní sítě automatizovaného imisního monitoringu. Na této stanici jsou měřeny imisní koncentrace PM10, SO2, NO2, NO, NOx, O3 a CO. Hodnoty koncentrací znečišťujících látek(max. hodinová koncentrace NO2 , průměrná roční koncentrace NO2, max. denní koncentrace PM10a , průměrná roční koncentrace PM10) v roce 2005 [µg/m3] jsou uvedeny na straně 29 tohoto oznámení. Hodnoty koncentrací benzenu nejsou měřeny. Pozaďové koncentrace lze stanovit z ročenky Znečištění ovzduší na území České republiky v r. 2005 (ČHMÚ Praha): koncentrace benzenu lze odhadnout do 3,5 µg/m3.
2.2 Voda Vody z dotčeného území odvádí řeka Bečva (číslo hydrologického pořadí 4-11-02-070), která ústí u obce Troubky do Moravy. Povodí náleží do hlavního povodí řeky Dunaje, dílčího povodí Bečva od soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy po ústí (č.h.p. 4-11-02). Bečva vzniká soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy u Valašského Meziříčí v nadmořské výšce 288 m a ústí do řeky Moravy u Troubek ve 195 m n.m. Plocha povodí činí 1 625,7 km2, délka toku je 119,6 km a průměrný průtok u ústí je 17,5 m3/s. Vyhláškou č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků je Bečva zařazena mezi významné vodní toky. Správcem vodního toku je Povodí Moravy, s.p., závod Horní Morava. Rozlehlé plochy kolem vodního toku Bečva byly vyhlášeny jako záplavové území (rozhodnutí KÚ Olomouckého kraje ze dne 24. 2. 2006, č.j.: KUOK 22888/2006). Do záplavového území patří i centrum města včetně dotčených pozemků zájmového území stavby Hydrologické údaje vodního toku Bečva v profilu Přerov Tabulka č.28 Průměrné roční hodnoty Srážka Ztráta Povrchový odtok Koeficient odtoku Specifický odtok Dlouhodobý prům. průtok
mm mm mm l/s.km2 m3/s
Tabulka č.29 Průměrné překročení průtoků po dobu: Dnů v roce 30 60 90 120 m3/s 43,2 27,1 19,5 14,9 Tabulka č.30 Velké vody opakující se: 1 krát za let 1 m3/s 294
862 521 341 0,40 10,80 17,30
2 363
150 11,7
5 454
180 9,38
210 7,53
10 522
240 6,02
270 4,74
20 589
300 3,62
330 2,58
50 677
355 1,62
364 1,06
100 744
55
2.3 Půda Nejrozšířenějším typem půd v zájmovém území i jeho okolí jsou černozemě. Kvalita půd a základní fyzikální, chemické a biologické vlastnosti závisí na půdotvorném substrátu, kterým jsou zde převážně terciérní sedimenty. Černozemě se vytvořily ve stepních a lesostepních oblastech pod travním porostem, na vápnitých spraších, v menší míře na slinitých nebo písčitých sedimentech. Jsou to půdy hluboké až velmi hluboké se středně hlubokou až hlubokou ornicí tmavě hnědé až černé barvy s příznivou drobtovitou strukturou. Reakce půdy je obvykle neutrální. Pod humusovým horizontem se zpravidla nachází karbonátový horizont s výkvěty uhličitanu vápenatého.
2.4 Horninové prostředí a přírodní zdroje Z hlediska regionálního členěného reliéfu České republiky (Demek 1987) spadá oblast do celku VIIIA-4 – Moravská brána, okrsku VIIIA-4A-b – Bečevská niva. Mezi Přerovem a Dluhonicemi prochází hranice mezi celky Moravská brána a Hornomoravský úval (podcelkem Středomoravská niva). Na jihovýchodě navazuje na zájmové území Radslavická rovina rozkládající se na terase řeky Bečvy. Bečevská niva, jihovýchodní část Bečevské brány, je rovina na mladopleistocenních a holocenních sedimentech tvořená až 2,5 km širokou nivou řeky Bečvy. Nalézá se ve 2. – 3. vegetačním stupni. Bečevská brána je jihozápadní částí Moravské brány. Jedná se o plochou pahorkatinu o rozloze 154 km2, střední výšce 270 m a středním sklonu 2° 44´. Rozkládá se na sedimentech badenu a pleistocénu, v severovýchodní části probíhá významný tektonický prolom s velmi výraznými svahy. Periglaciální reliéf s širokou nivou a výraznou hlavní terasou řeky Bečvy je plochý, ukloněný převážně k jihu a jihozápadu; nejvyšší bod je vrch Stráže 331 m v Jezernické pahorkatině; převládají pole a louky. Zájmové území náleží z geologického hlediska do soustavy Českého masívu – pokryvných útvarů a postvariských magmatitů, oblasti Kvartér. Předkvartérním základem geologické stavby území jsou terciérní sedimentární diageneticky málo zpevněné horniny. Ve svrchních vrstvách se vyskytují vápnité jíly, místy s lokálními polohami a vložkami písku (miocén - baden). Kvartérní pokryv je v zájmovém prostoru tvořen fluviálními sedimenty údolní terasy řeky Bečvy. Na bázi jsou uloženy vrstvy písčitých až hlinitopísčitých štěrků údolní terasy, v jejich nadloží se nachází jemnozrnné sedimenty – hlinité písky. Nejmladší jsou holocenní sedimenty - jílovité až hlinité sedimenty. V nadloží fluviálního komplexu se v zastavěném území města vyskytují antropogenní uloženiny - navážky, které tvoří v současnosti i pokryv prakticky celého zájmového prostoru. Území náleží do hydrogeologické rajónu základní vrstvy č. 2211 – Bečevská brána. První vrstevní kolektor je tvořen štěrkopísky s průlinovou propustností. Souvislé zvodnění s napjatou hladinou má nepravidelnou mocnost, transmisivita je střední – 1.10-4 – 1.10-3 m2.s-1, mineralizace 0,3 – 1,0 g.l-1, chemický typ Ca-Mg-HCO3. Hydrogeologický rajón svrchní vrstvy č. 1632 – Kvartér dolní Bečvy má svrchní kolektor tvořený fluviálním štěrkopískem, trvalé zvodnění o mocnosti 5 – 15 m s volnou hladinou, průlinovou propustnost se střední transmisivitou 1.10-4 – 1.10-3 m2.s-1, mineralizací 0,3 – 1,0 g.l-1, chemický typ Ca-Mg-HCO3SO4. (Údaje dle hydrogeologické rajonizace 2005 VÚV T.G.M.).
56
Podzemní vody v Přerově jsou z hlediska využitelnosti pro zásobování pitnou vodou dle ČSN 75 7111 zařazeny do III. kategorie, tzn., že jsou úpravárensky nevhodné. Směr proudění podzemní vody v první zvodni je v místě stavby jihozápadní. Z hlediska regionalizace mělkých podzemních vod je území zařazeno do typu II C 2. Číselný znak II označuje sezónní doplňování zásob vody, písmeno C skutečnost, že průměrných měsíčních stavů hladin podzemních vod a vydatností pramenů je dosaženo v maximální míře v březnu až dubnu, v minimální míře v říjnu až listopadu a číslice 2 označuje region s průměrným specifickým odtokem podzemních vod v množství 1,01 – 2,00 l/s na 1 km2 (Kříž 1971). Pro vlastní stavbu byl proveden geotechnický průzkum, který doporučil pro mostní objekt hlubinné založení na velkoprůměrových vrtaných pilotách do vrstev jílu a pro silniční vanu založení ve vrstvách štěrku.
2.5 Fauna a flóra Z biogeografického hlediska se území nalézá v Karpatské podprovincii na ploše Kojetínského bioregionu č. 3.11 (Culek 1996) v biochoře 2Lh – Širší hlinité nivy 2. vegetačního stupně ve skupině typů geobiocénů STG 2 BC-C 4 – Ulmi-fraxineta carpini superiora (habrojilmové jaseniny vyššího stupně). Kojetínský bioregion zabírá geomorfologický podcelek Středomoravská niva. Bioregion je tvořen širokou nivou s regulovanými řekami a celý náleží do 2. vegetačního stupně. Biota má azonální charakter středoevropských nivních společenstev, v nichž se mísí vlivy sousedních bioregionů západokarpatské i hercynské podprovincie (Prostějovský, Ždánicko-Litenčický, Hranický). Od jihu sem zasahují i teplomilné druhy. V současnosti převažují pole, zachovány jsou komplexy lužních lesů, zbytky luk a rybníky s bohatou faunou. Flóra
Potenciální přirozená vegetace Potenciální přirozená vegetace představuje vegetaci, která by se za předpokladu nulového působení člověka přirozeně vyskytovala v daném území. Vegetační typ by v takovém případě byl výsledkem klimatických podmínek a stanovištních poměrů konkrétního stanoviště. Znalost potenciální rekonstruované vegetace má význam pro ochranu existujících zbytků přirozených společenstev rostlin, a také pro volbu vhodné druhové skladby např. při vegetačních úpravách a náhradních výsadbách dřevin. Podle Mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová, 1998) jsou na území Přerova a v blízkém okolí převažující rekonstruovanou vegetací následující typy vegetace: Střemchová jasenina (Pruno-Fraxinetum), místy v komplexu s mokřadními olšinami (Alnion glutinosae) Jedná se o společenstvo širokých niv potoků v kolinním stupni (převážně mezi 22-320 m n.m.), navazující na polohy úvalových luhů. Porůstá též okraje slatinišť i mírné terénní deprese s pomalu tekoucí podzemní vodou. Střemchovou jaseninu tvoří třípatrové až čtyřpatrové, druhově bohaté fytocenózy s dominantním jasanem (Fraxinus excelsior), řidčeji s převažující olší (Alnus glutinosa, ve vlhčích typech), nebo lípou srdčitou (Tilia cordata, v sušších typech) a s častou příměsí
57
střemchy (Padus avium) nebo dubu letního (Quercus robur). Také keřové patro je velmi pestré a místy velmi husté. Nejhojněji se v něm vyskytuje Euonymus europaea, Fraxinus excelsior a Padus avium. Dobře zapojené je též bylinné patro s převahou hygrofyt a mezohygrofyt. Jilmové doubravy (Querco-Fagetum) představují společenstvo jen zřídka zaplavovaných říčních niv v nížinách teplé klimatické oblasti, s optimem výskytu v nadmořských výškách pod 220 m n. m. Je vázáno na pedogeneticky vyvinutější lužní, případně glejové půdy (hnědá vega, hnědozemní glej) v širokých říčních úvalech. Zbytky porostů přirozeného složení jsou velmi sporadické. Většinu porostů představují monokultury (Fraxinus exelsior, Quercus robur, případně i nepůvodní Quercus rubra, Acer pseudoplatanus či rychle rostoucí hybridní topoly). Převážná část plochy těchto luhů je zemědělsky využívána, a to především jako pole (zelenina, kukuřice, ozimý ječmen, pšenice, řepka, cukrovka), řidčeji jako produktivní louky. Dotčená lokalita náleží do 2. vegetačního stupně bukodubového, mezotrofně nitrofní trofické meziřady BC až eutrofně nitrofilní řady C a zamokřené hydrické řady 4. Těmto charakteristikám odpovídá skupina typů geobiocénů STG 2 BC-C 4 – Ulmi-fraxineta carpini superiora (habrojilmové jaseniny vyššího stupně). Četnost výskytu, kvalita a množství zeleně v území plánované přeložky odpovídá obdobným lokalitám v sídelních útvarech. Převážná část zeleně v zájmovém území je antropogenního původu, jedná se o výsadby ovocných a okrasných stromů podél komunikací a vodoteče. Jen menší část zeleně v zájmovém území je přirozeného původu (nálet mladých dřevin a část břehového porostu). V rámci průzkumu lokality navržené pro stavbu byly zjištěny ve stromovém a keřovém patru: Pinus silvestris Borovice lesní Sambucus nigra bez černý Betula verrucosa bříza bradavičnatá Quercus rubra dub červený Crataegus laevigata hloh obecný Pyrus communis hruše ň Malus domestica jabloň domácí Fraxinus excelsior jasan ztepilý Tilia cordata lípa srdčitá Tilia platyphyla lípa velkolistá Primus armenicana meruňka obecná Primus sp. mirabel Alnus glutinosa olše lepkavá Junglans regia ořešák vlašský Syringa vulgaris šeřík obecný Populus sp. topol Populus tremula topol osika Populus nigra ´Italica´ topol černý Spirea sp. tavolník Robinia pseudoacacia trnovník akát Salix sp. vrba Forsythia intermedia zlatice prostřední
58
Při průzkumu území byly determinovány v trase následující druhy bylinného patra: Aegopodium podagraria (bršlice kozí noha), Agropyron repens (pýr plazivý), Agrostis stolonifera (psineček výběžkatý), Agrostis tenuis (psineček tenký), Agrimonia eupatoria (řepík lékařský), Anthyllis vulneraria (úročník bolhoj), Arctium tomentosum (lopuch plstnatý), Achillea millefolium (řebříček obecný), Ajuga reptans (zběhovec plazivý), Alchemilla vulgaris (kontryhel obecný), Alopecurus pratensis (psárka luční), Arthemis (rmen), Asperula odorata (mařinka vonná), Atriplex (lebeda), Bellis perennis (sedmikráska chudobka), Brassica campestris (brukev obecná), Brassica rappa (brukev řepka), Capsella bursa pastoris (kokoška pastuší tobolka), Cardamine pratensis (řeřišnice luční), Cirsium arvense (pcháč rolní), Cirsium vulgare (pcháč obecný), Convolvulus arvensis (svlačec rolní), Dactylis glomerata (srha říznačka), Daucus carota (mrkev obecná), Echium vulgare (hadinec obecný), Elytrigia reensp (pýr plazivý) (ens), Equisetum arvense (přeslička rolní), Euphorbia cyparisias (pryšec chvojka), Euphorbia ascula (pryšec obecný), Festuca pratensis (kostřava luční), Fumaria officinalis (zemědým lékařský), Galeopsis tetrahit (konopice polní), Galium aparine (svízel přítula), Galium mollugo (svízel povázka), Geranium robertianum (kakost krvavý), Glechoma hederacea (popenec břečťanovitý), Hypericum maculatum (třezalka skvrnitá), Chrysanthemum leucanthemum (kopretina bílá), Chenopodium album (merlík bílý), Lolium perenne (jílek vytrvalý), Lotus corniculatus (štírovník růžkatý), Matricaria chamomilla (heřmánek pravý), Phleum pratense (bojínek luční), Pimpinella saxifraga (bedrník obecný), Plantago media (jitrocel prostřední), Poa pratensis (lipnice luční), Polygonum aviculare (rdesno ptačí), Poa pratensis (lipnice luční), Poa annua (lipnice roční), Potentilla anserina (mochna husí), Ranunculus arvensis (pryskyřník luční), Sinapis arvensis (hořčice rolní), Stelaria holostea (ptačinec velkokvětý), Symphytum officinale (kostival lékařský), Taraxacum officinale (tařice lékařská), Thlaspi arvense (penízek rolní), Trifolium arvense (jetel rolní), Taraxacum officinale (smetánka lékařská), Trifolium pratense (jetel luční), Tussilago farfara (podběl lékařský), Urtica dioica (kopřiva dvoudomá), Veronica chamaedrys (rozrazil rezekvítek). Fauna Provedený orientační průzkum fauny ukazuje na stanoviště ze zoologického hlediska značně ochuzené v důsledku plné urbanizace území. Průzkumem byly zjištěny jen běžné druhy, vázané na lidská sídla nebo druhy k činnostem člověka indiferentní. Vzhledem k charakteru stavby se záměr z pohledu ochrany ptáků nejeví problematicky a zřejmě bude mít vliv pouze na omezený počet běžných druhů hnízdících v bezprostřední blízkosti železnice. Nejvýraznějším zásahem v podobných případech bývá kácení dřevin v blízkosti předmětné dopravní sítě. Při snaze o minimalizaci rozsahu kácení v plánovaných stavebních objektech může být tento vliv relativně snížen. Pro kompenzaci však doporučujeme vhodné navržení náhradních výsadeb, zejména v navržených složkách ÚSES. Ptáci Na lokalitě byl při terénním průzkumu zjištěn výskyt 39 druhů z avifauny. Většinou se jednalo o běžné druhy vyskytující se na většině území České republiky, část je přizpůsobena blízkosti člověka a v současné době využívá člověkem vytvořené biotopy (rehek domácí, vrabec domácí, holub domácí, skřivan polní, havran polní ad.). Jeden druh patří mezi zvláště chráněné druhy podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. – slavík obecný (Luscinia megarhynchos) mezi druhy ohrožené. Slavík obecný by neměl být ovlivněn, hnízdí zde v křovinách na podmáčených místech u Vinarského potoka. Také ostatní druhy by neměly být plánovaným záměrem výrazně dotčeny; jedná se o liniovou stavbu, která již v krajině existuje a bude pouze upravována a realizována bude estakáda.
59
Stavba zřejmě bude mít vliv pouze na omezený počet běžných druhů hnízdících v bezprostřední blízkosti stávající komunikační sítě. Pro kompenzaci však přesto doporučujeme vhodné navržení náhradních výsadeb, zejména v navržených prvcích ÚSES v zemědělské a urbánní krajině. Savci
Při terénním průzkumu byl zjištěn výskyt některých druhů savců na základě přímého pozorování. Tato pozorování pak byla doplněna o literární údaje (ANDĚRA & BENEŠ 2001, 2002, ČERVENÝ et al. 2000) a byl tak získán přehled druhů, které se v oblasti vyskytují. rejsek obecný (Sorex araneus) rejsek malý (Sorex minutus) ježek východní (Erinaceus concolor) krtek obecný (Talpa europaea) lasice kolčava (Mustela nivalis) lasice hranostaj (Mustela erminea) tchoř tmavý (Putorius putorius) kuna skalní (Martes foina) kuna lesní (Martes martes) liška obecná (Vulpes vulpes) srnec evropský (Capreolus capreolus) veverka obecná (Sciurus vulgaris) hraboš polní (Microtus arvalis) norník rudý (Clethrionomys glareolus) hryzec vodní (Arvicola terrestris) ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) myšice lesní (Apodemus flavicollis) myšice temnopásá (Apodemus agrarius) myška drobná (Micromys minutus) zajíc polní (Lepus europaeus) Populace savců v dotčeném území by realizací stavby neměly být výrazně ovlivněny. Přímo v území (vymezeném lokalitou rozsahu záboru stavbou) nebyly zjištěny při terénním průzkumu ani nejsou uvedeny takové údaje v dostupným materiálech jiných zpracovatelů (terénní průzkum v rámci zpracování ÚSES, územního plánu) druhy flory nebo fauny chráněné ve smyslu ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. MŽP ČR, jejíž nedílnou součástí je Příloha č. III (v níž je ve třech kategoriích stanoven stupeň ohrožení jednotlivých živočišných druhů) a přílohy č. II (kterou se ve 3 kategoriích stanoví stupeň ohrožení jednotlivých rostlinných druhů). Údaje je možné dokladovat mimo vlastní průzkum rovněž na základě stanovení aktuálního stavu krajiny v rámci zpracování generelu ÚSES, kdy byla provedena podrobná rekognoskace terénu.
60
2.5 Ekosystémy Místo stavby se nalézá v blízkosti centra města s absencí přírodních nebo přírodě blízkých prvků jak již bylo výše uvedeno. Jedná se o území anropogenně zatížené zejména dopravní sítí (silnice, železnice, průmyslové a podnikatelské využití). Přirozené ekosystémy, jako funkční soustavy živých a neživých složek životního prostředí vzájemně propojených výměnou látek a toky energií, vybavené autoregulační schopností a příznivou ekologickou stabilitou, se v řešeném území nevyskytují. Antropogenní ekosystémy typické pro zájmové území jsou charakteristické nízkou autoregulační schopností, vyznačují se nestabilitou a velmi nízkou mírou biodiverzity. Nejblíže zájmovému území se nachází navržený biokoridor BK 2/45 vyššího hierarchického stupně vedený vodním tokem Bečva (situovaný východně od zájmového území ve vzdálenosti cca 400 – 700 m od řešené stavby).
2.6 Krajina Území města Přerova je možné charakterizovat jako plně antropogenizovanou – urbanizovanou a technizovanou krajinu. Jedná se o oblast soustředění komerčních a dopravních ploch a ploch pro bydlení, administrativu a služby v centru průmyslového sídelního celku. V širším okolí se nacházejí obytné domy. Mimo zastavěné území města krajina postupně přechází do venkovské obhospodařované krajiny s poli. Zemědělská krajina s výraznou převahou silně změněných vegetačních formací (zejména orné půdy) nad přírodě bližšími vegetačními prvky se vyznačuje nízkou ekologickou stabilitou. Charakter krajiny v okolí Přerova silně ovlivňuje přítomnost železnice, silničních tahů a vedení vysokého napětí.
2.7 Obyvatelstvo Základní údaje o současném obyvatelstvu města Přerov (2004) jsou uvedeny v následující tabulce (čerpáno ÚPD): Tabulka č.31 Počet obyvatel z toho žen ztoho v produktivním věku Průměrný věk Přirozený přírůstek/úbytek Migrace Procento nezaměstnaných v městě Přerov v červenci 2006
46 938 24 275 (51,7 %) 30 741 40,3 -9 -364 12,3 %
2.8 Kulturní památky Vyhláškou č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny byla v centru Přerova vyhlášena památková zóna, v níž je evidována řada nemovitostí zapsaných do Státního seznamu nemovitých kulturních památek okresu Přerov. Zájmové území je situováno mimo městskou památkovou zónu i její ochranné pásmo.
61
Vybrané významné nemovité kulturní památky v okolí stavby Tabulka č.32 název památky
rejstříkové číslo Umístění
přijímací budova železniční stanice
11170/9-28
Přerov I-Město, Husova 1, parc.č. 908
socha Elektory
26356/8-546
Přerov I-Město, Husova, parc.č. 6868/17
administrativní budova SME
10878/9-15
Přerov I–Město, Nábř. Dr. E. Beneše 20, parc.č. 3434
činžovní dům SME
50854/9-85
Přerov I-Město, Husova 10, parc.č. 902
kostel sv. Maří Magdalény
24007/8-559
Přerov II-Předmostí, parc.č. 25
Husův památník
33062/8-560
Přerov II – Předmostí, parc.č. 25
Žádná z kulturních památek nebude záměrem dotčena.
D. Údaje o vlivech záměru na obyvatelstvo a na životní prostředí 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) Základní ukazatele zahrnující posouzení a vymezení možnosti ovlivnění prostředí realizací záměru v území jsou uvedena v oznámení. Posouzení vlivu stavby „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí““ a dopravního provozu na zdraví obyvatelstva bylo provedeno z časového hlediska s rozlišením období vlastní výstavby a následně období provozu. Hodnocení zdravotního rizika je složeno ze stanovení nebezpečnosti, hodnocení expozice a charakterizace rizika. Možné vlivy na jednotlivé složky životního prostředí a případné přímé nebo nepřímé vlivy na obyvatelstvo je možné charakterizovat z hlediska vlivu znečištěného ovzduší, vlivu hlukové zátěže, produkce odpadů a vlivu na sociální vztahy a psychickou pohodu. Pro vnější okolí stavby „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov – Předmostí“ nebude jeho provoz zdrojem zdravotních rizik. Vliv znečištěného ovzduší V době výstavby budou emitovány škodliviny při provádění manipulace se zeminami v případě nepříznivých klimatických podmínek. Tento jev bude vázán pouze na dobu realizace, mimo ucelenou zástavbu. V době provozu předmětného dopravního systému budou emitovány do volného ovzduší škodliviny z provozu především dopravních prostředků. Jejich posouzení bylo provedeno rozptylovou studií. Ze závěrů rozptylové studie vyplývá, že po realizaci stavby „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov Předmostí“ provoz na předmětné dopravní síti nebude znamenat pro okolní prostředí nadměrnou zátěž. Při provozu budou dodrženy veškeré zákonné hodnoty z hlediska ochrany ovzduší. Realizací stavby lze očekávat zlepšení imisní situace v lokalitě, jelikož dojde ke zvýšení plynulosti dopravy a zkrácení jízdní doby pro vozidla, která v současné době jezdí podjezdem pod tratí ČD. Příznivě se projeví navrhované řešení estakády. Umístěním vozovky vysoko nad úrovní okolního terénu dojde ke zlepšení rozptylu znečišťujících látek a tudíž při omezení dopravy
62
na ostatních komunikacích ke zlepšení imisní situace. Koncentrace znečišťujících látek v lokalitě nedosáhnou hodnot imisních limitů, navíc se vzrůstající vzdáleností od městského okruhu koncentrace znečišťujících látek znatelně klesají. Maximální příspěvek denních koncentrací PM10 v celé lokalitě byl vypočten 25 µg/m3, tj. cca 50 % hodnoty imisního limitu (50 µg/m3). Tyto koncentrace jsou vypočteny u kruhového objezdu na křižovatce ulic Velká Dlážka, Polní a Lipnická. U obydlených objektů v blízkosti posuzovaných komunikací byly vypočteny příspěvky denních koncentrací PM10 do 7 µg/m3, kdy nejvyšší hodnoty byly vypočteny opět u ulice Velká Dlážka. Nejvyšší vypočtený příspěvek průměrných ročních koncentrací PM10 je 1,2 g/m3, v širším okolí řádově desetiny µg/m3. V lokalitě mohou být místně v současné době překračovány imisní limity pro denní koncentrace PM10. Situaci v dalších letech lze stěží odhadnout, ovšem jak je uvedeno výše v tabulce, je příspěvek posuzované dopravy relativně nízký, při přepočtu na současné imisní pozadí (cca 40 µg/m3) jde u obydlených objektů o podíly řádově desetiny procenta. Maximální příspěvek hodinových koncentrací NO2 v celé lokalitě byl vypočten 108 µg/m3, v místech vzdálenějších od komunikací méně než 40 µg/m3. Při imisním limitu 200 µg/m3 jde o velmi nízké hodnoty. U nejbližších obydlených objektů se vypočtené příspěvky hodinových koncentrací NO2 pohybují od 20 µg/m3 do 30 µg/m3 , tj. pod 15 % hodnoty limitu. Vypočtené příspěvky průměrných ročních koncentrací NO2 se pohybují v řádech jednotek µg/m3, méně než 10 % hodnoty imisního limitu (40 µg/m3). Ve vybraných profilech byly vypočteny roční koncentrace NO2 v rozmezí od 0,7 do 1,4 µg/m3, nevyšší hodnoty jsou opět u navrženého kruhového objezdu. Pokud uvažujeme se současným imisním pozadím NO2 přibližně 25 µg/m3 (dle měření imisní měřicí stanice), neočekáváme překračování imisních limitů. Maximální příspěvek průměrné roční koncentrace benzenu byl vypočten 0,07 µg/m3, což činí cca 2 % současného imisního pozadí. U obydlených objektů byly vypočteny koncentrace pod 0,03 µg/m3. Při uvažovaném imisním pozadí kolem 3 µg/m3 je vypočtený příspěvek roční koncentrace benzenu v posuzované lokalitě minimální a neočekáváme překročení imisního limitu pro benzen (5 µg/m3). Na základě vypočtených imisních koncentrací znečišťujících látek a podílu jednotlivých zdrojů na výhledové imisní zátěži lze konstatovat, že z hlediska dodržování imisních limitů pro ochranu zdraví lidí nebude provozem docházet k překračování imisních limitů a proto zpracovatel rozptylové studie doporučuje udělení souhlasného stanoviska k umístění stavby.
Vliv hlukové zátěže Hluk z provozu po realizaci úprav v rámci stavby „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov Předmostí“ na základě zpracované hlukové studie ukazuje, že chráněné objekty ani chráněný venkovní prostor nebudou provozem ovlivněny nad přípustnou úroveň. Navržena jsou potřebná protihluková opatření (protihluková stěna délky 612 m, výšky 1,5 m). Z provedených výpočtů a průběhů izofon uvedených v hlukové studii vyplývá, že ve všech výpočtových bodech dojde vlivem realizace estakády přes železniční trať k poklesu ekvivalentních hladin akustického tlaku v denním i nočním období. Ekvivalentní hladiny hluku budou s realizací navrhované protihlukové stěny o výšce 1,5 m v denní době i noční době pod limitními hodnotami (pro den 60 dB, pro noc 50 dB). Pouze u dvou bodů (č.6 a 7) sice dojde vlivem přenesení části dopravy na estakádu ke zlepšení hlukové situace, hodnota pro den ale zůstane nad hranicí 60 dB. Stávající hlukové poměry v předmětném území jsou ovlivňovány dopravou na veřejné komunikační síti, především je bezprostředním dopravním prvkem s dominantní zátěží hlukem ze silniční a železniční dopravy. Z toho důvodu
63
zpracovatel hlukové studie věnoval pozornost pro dokreslení situace v území hlukem ze železnice. V sumě obou zdrojů – z dopravy silniční a železniční dojde po realizaci estakády s protihlukovými opatřeními ke zlepšení hlukové situace. V denním období je dominantním hlukem doprava silniční, v nočním období doprava železniční. Z hodnot uvedených ve zpracované hlukové studii je zřejmé, že výstavba estakády přes železniční trať Přerov – Hranice v Přerově přinese do území zlepšení hlukové situace. . hluk z dopravního provozu na estakádě bude eliminován vůči venkovnímu prostoru realizací navrhované protihlukové stěny délky 612 m, výšky 1,5 m. Průkaznost tohoto konstatování může být ověřena měřením hlučnosti v případě negativních ohlasů ze strany obyvatel. Vliv produkce odpadů Odpady vzniklé při výstavbě budou převážně spadat do skupiny odpadů ostatních. Jejich zneškodnění bude prováděno odbornou firmou na základě smluvního vztahu. Takový vztah v současnosti investor má řešen a způsob nakládání s odpady je v souladu s požadavky na nakládání s odpady. S odpady zařazené mezi odpady nebezpečné bude nakládáno dle požadavků platné legislativy, svoz a zneškodnění bude zajišťovat specializovaná firma. Vliv na sociální vztahy, psychickou pohodu a pod. Vlastní realizace záměru nemá vliv v oblasti sociální a ekonomické. Psychická pohoda zejména účastníků silničního provozu může být narušena v rámci výstavby omezujícím dopravním provozem na komunikaci. Tento stav je řešen v rámci POV stavby. Významným prvkem bude koordinace dopravy v předmětném území a technologická kázeň dodavatele stavby v době výstavby. Zdravotní rizika pro obyvatelstvo Škodliviny emitované z provozu dopravních systémů a provozu Nejcitlivější skupina z hlediska expozice NO2 jsou astmatici a bronchitici, u nichž se náchylnost k astmatickým projevům objevuje při 1 až 2 hodinové expozici koncentrací NO2 v rozmezí 375 - 565 µg.m-3. Průměrná denní koncentrace, ani krátkodobá koncentrace IHk by neměla překračovat přípustné hodnoty. Nejsou v zájmovém území sledovány a nebudou dosahovány, jak je dokladováno rozptylovou studií, uvedenou v části H tohoto oznámení. Přípustné imisní koncentrace tuhých znečišťujících látek podle hygienických, zdravotně zdůvodněných norem a právních norem rovněž nebudou dosahovány. U oxidu siřičitého je zvýšená nemocnost dětí zaznamenávána při ročních koncentracích vyšších než 70 µg.m-3. Denní koncentrace vyšší než 250 µg.m-3 se podílejí na zvýšení akutních respiračních onemocnění. Přípustné normy dle platné legislativy nebudou dosahovány. Při vyšších koncentracích CO ve volném ovzduší je možno očekávat vyšší výskyt akutních záchvatů ischemické choroby srdeční. Přípustné imisní koncentrace podle hygienických, zdravotně zdůvodněných norem a právních norem nejsou v zájmovém území sledovány a nebudou dosahovány.
64
Hluk Při hodnocení působení hluku na organismus mají nepříznivý vliv spíše projevy nespecifického účinku hluku na organizmus než primární působení na sluchový orgán. Jde o obecnou odpověď organismu cestou centrální nervové soustavy a vegetativního na hlukovou zátěž. Konečné projevy lze sledovat v kardiovaskulárním systému, dýchacím systému, centrálním nervovém systému a imunitním systému. Hodnoty hlukové zátěže v zájmovém území způsobené provozem na rekonstruované mimoúrovňové křižovatce a jejím dopravním napojením nepřekračují maximální povolenou hranici, jak je zřejmé z výsledků uvedených v předchozí části. Hodnoty hluku, pod kterými u průměrné populace nebyly pozorovány nepříznivé zdravotní projevy (dle epidemiologické studie - TNO, 1994) Tabulka č. 33 Nepříznivý zdravotní Projev Sluchová ztráta Hypertenze ICHS Nálada násled. den Výkonnost násled. den
Typ prostředí Zatížené hlukem ŽP ŽP – plod ŽP + sil.doprava ŽP + sil.doprava
Projev nebyl pozorován pod hodnotou Parametr měřená hodnota Místo LAeq 24h 70 dB(A) Interiér méně 85 dB(A) Interiér LAeq 8h LAeq 6-22h 70 dB(A) Exteriér LAeq 6-22h 65 - 70 dB(A) Exteriér LAeq noc méně 60 dB(A) Exteriér LAeq noc méně 60 dB(A) Exteriér
Informace vyplývající ze vztahu dávky a účinku jsou využity v oblasti prevence hluku a to pro stanovení nejvýše přípustných hodnot hluku. Hodnot uvedených ve výše uvedené tabulce, způsobující nepříznivý zdravotní projev na obyvatelstvu nebude dosaženo, jak je dokladování hlukovou studií. Dle předpokládaných závěrů nebude hodnot souvisejících s odezvou na organismu obyvatel dosahováno, realizace i posuzovaného záměru v území bude možná bez nadměrného ovlivnění nejblíže situovaných antropogenních systémů. V době výstavby bude zatížení obyvatel jako u každé stavební činnosti větší. Toto lze omezit krátkou dobou výstavby a dodržením všech opatření k zamezení negativních vlivů doprovázejících uvedenou činnost, zejména s ohledem na účastníky silničního provozu. Při použití navrhovaných opatření antropogenní zóna nebude významně dotčena nad únosnou míru.
2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Rozsah vlivů záměru realizovat stavbu „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí“ vztažený k předmětnému území a populaci nebude znamenat negativní dopad dokladovaný výše uvedenými skutečnostmi a charakteristikami, velikostí předmětné stavby, jejím situováním, včetně způsobu řešení záměru v území a umístění mimo antropogenní zónu. Stavba bude doplněna výsadbou zeleně zabezpečující estetizaci a hygienizaci území a začlenění do okolního prostředí. Podrobně je tato záležitost řešena projektem.
65
3. Údaje o možných vlivech přesahujících státní hranice Předmětný záměr související s realizací stavby „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí“ není zdrojem možných vlivů, přesahujících státní hranice.
4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů
-
Dopravní řešení stavby bude odpovídat nejvhodnějšímu řešení v souladu s požadavky bezpečnost provozu řešené stavby.
-
Pro další stupeň projektové dokumentace bude zpracován podrobný geotechnický průzkum (místa jednotlivých pilířů estakády pro upřesnění průběhu štěrkové vrstvy a výšky rašelinových vložek).
-
Proveden bude hydrochemický průzkum v místě křížení silnice s tratí se zaměřením na znečištění NEL a PAU.
-
Při přípravě stavby bude zpracován program organizace výstavby zejména s ohledem na přípravu staveniště a dopravní trasy se zohledněním postupu výstavby.
-
Investor stavby vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství, o vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich zneškodnění nebo využití bude vedena odpovídající evidence; součástí smlouvy se zhotovitelem stavby bude požadavek vznikající odpady v etapě výstavby nejprve nabídnout k využití. Nakládání s odpady bude prováděno v souladu s regulativy schváleného plánu odpadového hospodářství kraje.
-
Manipulace se stavebními materiály, vlastní stavba a způsob realizace stavby, provoz na předmětné komunikace bude v souladu s požadavky ochrany vod.
-
Zpracována bude podrobná inventarizace zeleně se zhodnocení možnosti zachování jednotlivých jedinců vzhledem k rozsahu rekonstrukce vozovky. Tento stav bude řešen v rámci dalšího stupně projektové dokumentace a podrobně projednán s orgánem ochrany přírody.
-
Provedeny budou vegetační úpravy prostoru v rámci řešeného území. Odstraněná zeleň bude nahrazena novou výsadbou s ohledem na zpevněné plochy a inženýrské sítě.
-
Charakter a způsob odvedení dešťových vod ze zpevněných ploch zůstane zachován s doplněním a úpravou stávajících odvodňovacích zařízení.
-
Od doby přípravy stavby bude postupovat v souladu s ust. §22 a 23 zák.č. 20/1987 Sb. v platném znění.
-
Provedeny budou skrývky kulturních zemin dle pedologického průzkumu, skryté zeminy budou uloženy odděleně dle kvalitativních charakteristik. Zemina bude chráněna před znečištěním jinými škodlivinami, zaplavováním, zcizením nebo zaplevelením. Při
66
skladování delšímu než 6 měsíců, bude navrženo ošetření tělesa uskladněné ornice pro zabránění zneškodnění kulturních zemin zejména zabuřeněním. Otázka provedení a využití skryté kulturní vrstvy půdy v rámci stavby je podrobně řešena v projektové dokumentaci v souladu s požadavky z.č. 334/92 Sb. -
Dřeviny rostoucí mimo les (§7 zák.č. 114/192 Sb.), které nebudou stavbou dotčeny budou chráněny před poškozením (např. obedněním).
-
Dodržována bude technologická kázeň ze strany dodavatele stavby, organizace výstavby bude řešena tak, aby hluk neobtěžoval okolní obyvatelstvo, bude prováděno čištění podvozků nákladních vozidel před výjezdem ze staveniště, čištění povrchu vozovky, vypínání motorů nákladních vozidel a techniky po dobu, kdy nejsou v činnosti.
-
Při úniku ropných látek ze stavebních mechanismů nebo přepravních automobilů při havárii neprodleně bude kontaminovaná zemina odtěžena a zneškodněna.
-
Nakládání se skrytými kulturními zeminami bude probíhat tak, aby nedocházelo ke znehodnocení kulturních zemin. Skryté zeminy (zemědělský půdní fond) budou využity dle dispozic orgánu ochrany půdního fondu (doporučeno je využití pro překryv plochy pro ozelenění zájmového území a rekultivaci vymezených ploch po odstranění násypových těles stávajících větví).
-
Nakládání s odpady bude odpovídat požadavkům platné legislativy (zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění zák.č. 188/2004 Sb.
-
Zpracován bude Plán opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám.
-
Prováděn bude monitoring jednotlivých vlivů na životní prostředí v souladu s uloženými podmínkami provozu.
5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytovaly při specifikaci vlivů Vlivy zpracované v tomto oznámení byly řešeny na základě záměru o realizaci stavby „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí“ se stanovením limitních hodnot a požadavků řešení. Údaje o stavbě byly odvozeny ze zpracované dokumentace pro územní řízení – PONTEX s.r.o., Praha, 11/2006.
6. Další podstatné informace oznamovatele Oznamovatel všechny známé informace o předmětném záměru v době zpracování oznámení uvedl ve výše zpracovaném oznámení. V projektu budou upřesněny podrobné údaje řešené stavbou, některé výměry mohou být v rámci technického řešení upraveny.
67
E. Porovnání variant řešení záměru (pokud byly předloženy) Předmětný záměr stavby je vázán k předmětné lokalitě, nebyl řešen z geografického hlediska variantně. Vzhledem k přípustnosti řešení záměru navrhovaným způsobem byl záměr řešen geograficky invariantně. s ohledem na dostupnost vhodného umístění připravovaného záměru stavby „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí“, dispoziční řešení území, návaznost přístupových komunikací a inženýrských sítí. Tato skutečnost vyplývá i z územně plánovací dokumentace, která vymezuje území pro uvedenou činnost. Uvedena byla možnost posouzení varianty nulové varianty a varianty předkládané oznamovatelem. Variantu předkládanou oznamovatelem je možné označit za přijatelnou z hlediska dopravního, ekologického a bezpečnosti provozu. Uvedenou variantu je možné považovat za vhodnou za předpokladu uplatnění všech doporučení a navrhovaných opatření. Stavba znamená příznivé ovlivnění dopravních charakteristik v území. Bude řešena v souladu s dopravním systémem města a v souladu s širšími dopravními vztahy (napojení na dálnici). Významnou charakteristikou je způsob napojení vnějšího komunikačního systému. Realizace stavby „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí“ je dle poskytnutých podkladů v souladu s kompletním dopravním systémem oblasti uskutečnitelná bez nepříznivého ovlivnění okolního prostředí při uplatnění navrhovaných podmínek pro stavbu a provoz. Z toho důvodu je předložený návrh oznamovatele pro daný záměr přijatelným řešením.
F. Doplňující údaje 1. Mapová a jiná dokumentace, týkající se údajů v oznámení Oznámení je doplněno mapovou dokumentací: Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí Přehledná situace stavby, měřítko 1 : 5 000 Přehledná situace stavby – zákres do leteckého snímku, měřítko 1 : 5 000 Koordinační situace, měřítko 1 : 1 000 (zmenšeno na pol.měřítka) Vzorové příčné řezy, měřítko 1:50 (zmenšeno na pol. měřítka) Podélné profily, měřítko 1 : 1 000/100 (zmenšeno na pol.měřítka) (dle PONTEX s.r.o., 11/2006) Jiná dokumentace: Rozptylová studie „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí“ č. E/2023/2007, TESO Ostrava spol.s r.o., 08/2007 Hluková studie „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí“, AKMEST – akustická měření a studie, Ing.Zúber, 10/2006, 07/2007,
68
G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru Stavba je vymezena v rozsahu od přivaděče R55 dálnice D1 (MÚK Přerov – sever, stavba 0136, Řikovice – Přerov) po most Legií přes Bečvu u SME. Rozsah stavby vycházel ze Studií (Transconsult Hradec Králové, 06/1997) v navrhovaném řešení včetně přestavby podjezdu pod tratí ČD a dopracování úprav až ke křižovatce ulice Polní – Dluhonská. Zde navrhované stavební úpravy budou navazovat na stavbu „Most Legií Přerov, II.část“. Součástí úprav jsou přeložky dotčených sítí a nutné úpravy napojujících komunikací III.třídy, místních komunikací (MK) a zařízení ČD. Výstavba bude řešena při zachování provozu v nejvyšší možné míře. Pouze na začátku rekonstrukce proběhne výluka silniční dopravy. Ze čtyřech převáděných kolejí (železniční doprava) musí zůstat alespoň jedna z příslušné dvojice v provozu. Zájmové území, které bude stavbou dotčeno, je situováno na západním okraji Přerova na katastrálním území Přerov a Přerov – Předmostí. Navrhovaná stavba řeší úpravu trasy stávající silnice I/55 a částečně silnice I/47 v rámci městského okruhu. Jedná se o hlavní spojnici města směrem na Olomouc, Prostějov, Ostravu, Brno a Uherské Hradiště. Komunikace je vedena v městské zástavbě, část předmětného území má obytný charakter, převážná část průmyslový charakter. Začátek trasy je na severozápadním okraji města v těsné blízkosti tělesa stávající silnice I/55 vedoucí dále na projektovanou novou dálnici D47, jejíž trasa je vedena západně od města. Trasa nové přeložky silnice I/55 je vedena v těsné blízkosti stávající komunikace na lokalitách s mírnou terénní depresí, kde jsou v současnosti situovány především zahrádky a neobdělávané, částečně zamokřené, travnaté plochy, místy s náletem hydrofilních dřevin , místy se zbytky starších ovocných stromů. Vlastní přeložka silnice je v těchto místech od násypového tělesa stávající komunikace vedena na estakádě. Estakáda bude mít délku 550 m. Až k ulici Předmostní je podél estakády plánována výjezdová rampa s postupně klesajícím násypovým tělesem. V km 0,56 estakáda nové silnice I/55 křižuje trať ČD a následně se stáčí na jih až jihozápad a postupně klesá a napojuje se na ulici Polní, která je součástí městského okruhu. Tato ulice bude v rámci výstavby MÚK rozšířená a rekonstruovaná. V km 1,0 je konec prvního úseku stavby (stavba 101). Součástí stavby je i rekonstrukce stávající křižovatky ulic Polní a Velká Dlážka. Bude zde vybudovaná nová okružní křižovatka s napojením na přeloženou silnici I/55, na ulici Velká Dlážka směr centrum, na komunikaci I/47 směr Hranice a Lipník, na ulici Velká Dlážka směr Předmostí a na obslužnou komunikaci do stávajícího průmyslového areálu. Další částí bude nové přemostění rozšířeného podjezdu pod tratí ČD ulice Velká Dlážka. Proběhne rovněž rozšíření stávající ulice Polní – sil. I/55 (stavba 102), dojde k vybudování nových odbočovacích pruhů, křižovatek, vjezdů, autobusových zastávek, nových chodníků a cyklistických stezek. Komunikace směřuje k mostu Legií přes řeku Bečvu. Konec úpray je u křižovatky stávající komunikace s ulicí Dluhonská v km 1,36. MÚK s ČD Přerov – Předmostí V prostoru Přerov – Předmostí je řešeno mimoúrovňové převedení dopravy z ulic Polní, Velká Dlážka a silnice I/47 přes trať ČD P5erov – Ostrava a její zapojení do křižovatky ulice Hradecké se silnicí I/18 a I/55. V těsné blízkosti se v zájmovém území nacházejí dvě úrovňové křižovatky Polní – Velká Dlážka a Hranická – silnice I/55, které jsou od sebe odděleny jen tratí ČD a spojeny silničním podjezdem. Vlastní podjezd je nyní zatížen intenzitou dopravy cca 18 tisíc vozidel / 24 hodin. Pro odlehčení této části komunikační sítě města je navrženo převedení části dopravy na
69
estakádu přes trať ČD. Tranzitní doprava z nejvíce zatížené komunikace ulice Polní tak bude převedena bezkolizně mimo výše uvedené úrovňové křižovatky. Křižovatka ulic Polní a Velká Dlážka Stávající průsečná křižovatka ulic Polní a Velká Dlážka, řízená SSZ, bude řešena jako okružní křižovatka s vnějším průměrem 52 m se 4 paprsky. Pro silný směr ze silnice I/47 do podjezdu je navržena pro odlehčení okružní křižovatky samostatná spojovací větev. Vjezd do okružní křižovatky je navržen ve směru od Olomouce jednopruhový. Výjezd z okružní křižovatky ve směru do ulice Polní přechází do dvoukruhové jednosměrné křižovatkové větve, která podchází estakádu a je dále vedena souběžně s estakádou, která je samostatnou větví souběžnou s estakádou, která vznikne úpravou dnešní ulice Polní. Vznikne jednosměrná jednopruhová křižovatková větev. Vjezd do okružní křižovatky z ulice Velká Dlážka je jednopruhový. Zúžení do jednoho pruhu je provedeno zvýšeným středovým ostrůvkem a úpravou obrubníku vpravo. Křižovatka silnice I/55 a ulice Hranické Zvýšení kapacity křižovatky silnice I/55 a ulice Hranické je zajištěno navržením odbočovacích pruhů vlevo a vpravo. Ve směru vjezdu od Olomouce do města tato křižovatka zajišťuje dopravní propojení ve všech směrech buď jako samostatná úrovňová křižovatka s příjezdem po jednosměrném dvoukruhovém sjezdu od Olomouce nebo spolu s estakádou, která převede hlavní zátěž mimo úrovňové křížení přímo do ulice Polní. Ve směru vjezdu křižovatky z podjezdu pokračuje směr přímý na Olomouc v samostatném jízdním pruhu. Tento pruh za křižovatkou pokračuje samostatnou jednosměrnou dvoukruhovou rampou (stávající silnice I/55). Odbočení v křižovatce vlevo na Dluhonice je z odbočovacího pruhu vlevo a odbočení vpravo do ulice Hranické je ze zkráceného odbočovacího pruhu vpravo. Vzhledem k tomu, že v této křižovatce chybí vjezd v paprsku proti podjezdu, jsou veškeré pohyby vozidel vyjíždějících z podjezdu s předností v jízdě, nebude již docházet ke vzájemnému ovlivňování křižovatek na obou stranách železniční tratě. Ukončení úpravy je navrženo ve směru dálničního přivaděče, provizorně do stávající silnice I/55 (I/18) ve směru na Olomouc. Před zahájením stavebních prací bude nutné připravit zájmové území a stavební práce pro zabezpečení bezproblémového chodu stavby. V rámci přípravy území bude provedeno odstranění stávajících porostů, sejmutí vrchních vrstev půdy (kulturní zeminy), výkopové práce. Provedeny budou demolice, které budou nezbytné v důsledku projektovaných stavebních prací, provedena bude demolice prodejny autobazaru v km 0,875 ulice Polní. Dle projektu je možné objekt rozebrat a postavit na nových základech. V rámci SO 201 bude řešena estakáda přes ČD v km 185.64. Most bude řešit převedení komunikace I/55 přes trať ČD a ostatní překážky. Jeho úkolem bude odlehčení komunikaci v podjezdu a převedení dopravy k silničnímu přivaděči. Navržen je most pozemní komunikace estakádního typu, trvalý, nepohyblivý o dvaceti dvou polích, v podélném směru bude složen ze dvou mostů - deskový most o 12 polích, předpjatí spojitá deska, deskový most o 10 polích, předpjatá spojitá deska. V příčném směru bude tvořen dvěma samostatnými objekty, jednopodlažní, s horní mostovkou, s otevřeným uspořádáním a neomezenou volnou výškou, proměnlivý podélný spád, protisk směrové oblouky, normová zatížitelnost.
70
Vzhledem k zakřivení mostu a jeho situování v intravilánu města projekt navrhuje konstrukci z předpjatého betonu. U pilířů i opěr je navrženo hlubinné založení na velkoprůměrových vrtaných pilotech. Na mostě je navržena živičná vozovka s pásovou izolací v celkové tloušťce 100 mm. Na vnitřní straně oblouku je navrženo ocelové zábradelní svodidlo. Na vnější straně oblouku bude ocelové svodidlo. Navržena je protihluková stěna v délce 612 m, výšky 1,5 m na levé římse od začátku mostu na opěře od km 0.230. Ocelové zakřivené sloupky protihlukové stěny výšky 1,5 m na vnější straně oblouku ponesou průhlednou výplň. Odvodnění mostu je řešeno odvodňovači s vyústěním vody v podélném svodu pod vnitřní konzolou. Celá estakáda je rozdělena do tří odvodňovaných částí. První část estakády od opěry č.1 ke křížení s komunikací do Dluhonic délky 215 m je odvodněna svodem po pilíři P2, kde bude voda odvedena potrubím DN 300 do čistícího zařízení a do vsakovací jámy (dočasné řešení). Druhá část estakády od křížení s tratí ČD ke komunikaci do Dluhonic délky 98 m bude odvodněna do pilíře před tratí a voda bude odváděna drážním příkopem.. Třetí část estakády od křížení s tratí ČD k opěře č.23 délky 232 m bude odvodněna u opěry do silniční kanalizace. Navrhovaná estakáda bude napojena do kanalizace. Pro výstavbu mostu bude nutné, aby v obvodu stavby nebyly během výstavby žádné inženýrské sítě. Před zahájením prací budou provedeny nezbytné přeložky. Objekt bude překračovat traŤ ČD, pro jeho výstavbu se předpokládá vytvoření neutrálního pole. Realizovány budou opěrné zdi (opěry 1, opěra 22). Rovněž bude provedeno přemístění návěstní lávky z 185.615 do km 185.460. Stávající návěstní lávka nevyhovuje v daném místě vzhledem k překrytí nově realizovanou estakádou. Postavena bude nová lávka dle typového podkladu TYP 4b – návěstní lávka pro 4 koleje. Okružní křižovatka Provedena bude přestavba stávající světelně řízené křižovatky (ulice Polní – Velká Dlážka) na křižovatku okružní s vnějším průměrem 52 m Tento návrh umožňuje v budoucnosti umístit 5.paprsek výjezdu směrem k výhledové komerční zóně. V rámci okružní křižovatky bude řešen i systém chodníků a cyklostezek. Šířka okružního jízdního pásu bude 6 m a 1,5 m dlážděný prstenec. Nadjezd silnice I/55 – začátek úprav – km 1.0 zahrnuje komunikace a zpevněné plochy od začátku úprav (km 0.000 = km 1.233 stavby 0136 D1 Říkovice – Přerov po km 1.000 osy v ulici Polní včetně nájezdových a sjezdových křižovatkových větví (ramp). Navržena je projektem rovněž úprava ulice Polní, km 1.0 – KÚ zahrnující komunikace, chodníky a zpevněné plochy v Polní od km 1.000 osy do KÚ km 1.455, kde prostoru stávající úrovňové křižovatky ulice Polní a Dluhonská stavební úpravy budou navazovat na stavbu „Most Legií – Přerov“. Řešeno bude rovněž umístění zálivu městské hromadné dopravy v obou směrech. Respektován bude pohyb chodců. V současnosti je areál Baumaxu dopravně napojen v km 1,140. Řešena bude úprava vjezdu „Baumax“. Vjezd a výjezd bude oddělen zvýšeným kapkovitým ostrůvkem, který bude přerušen přechodem pro chodce. Jednopruhový vjezd bude sloužit i pro areál ZZN. Výjezd je navržen dvoupruhový s pruhem pro odbočení vlevo a vpravo. Provedena bude úprava komunikace do podjezdu.. Přestože byla komplexní přestavba mostu ČD a oprava silniční vany vyřazena, bude nutné provést úpravy na komunikaci do podjezdu v souvislosti s napojením do okružní křižovatky s rozčleněním průsečné křižovatky Předmostí ostrůvky. Šířka komunikace a výška zůstane na stávající úrovni. . Obnovena bude nosná konstrukce mostu.
71
Stavební objekt úpravy stávající silnice I/55 na větev MÚK zahrnuje úpravu koruny stávající komunikace na dvoukruhovou nájezdovou rampu. Začátek úpravy je navržen na hranici křižovatky Předmostí. Po úplném dokončení bude rampa v km 0.000 osy nadjezdu napojena do zrychlovacího pruhu R55 ve směru na Olomouc. Zemní těleso násypu stávající silnice I/55 výšky až 7 m je založeno v problematické oblasti Rybníky, kde není přirozený odtok povrchových vod. Do násypu bude zabudován hrubý lomový kámen z blízkého vápencového lomu. Provedeno bude i frézování (50 00) a oprava trhlin ve vozovce). Úprava křižovatky silnice III/01857 – Předmostí zahrnuje úpravu křižovatky a chodníků, zejména zvětšení hranového poloměru odbočení od Dluhonic do centra na poloměr 15 m. Rovněž budou provedeny úpravy v souvislosti s odsunem zálivu MHD na stávající spojce do Dluhonic. Předpokládá se frézování a nová ložní a obrusná vrstva. Po výstavbě sjezdové rampy nebude možný příjezd po stávajících cestách k odděleným částem pozemků pod estakádou směrem k násypu stávající I/55. Nová přístupová cesta bude řešena jako polní cesta kategorie P4 se šířkou zpevnění 3 m a krajnicemi 0,5 m. Cesta bude sloužit zároveň jako příjezd k odlučovači kalu (odvodnění mostu). Upravena bude cesta k zahrádkám směrem k trati (cca 40 m). Součástí stavby bude objekt vegetačních úprav. Řešena bude konečná úprava všech nezpevněných ploch se založením travního porostu a s výsadbou vzrostlé zeleně na vhodně zvolených lokalitách v těsné blízkosti nově navržené přeložky a mimoúrovňové křižovatky. Ozelení bude zmírňovat dopady automobilové dopravy na okolní prostředí. Doprovodná zeleň bude plnit funkci estetickou, krajinotvornou a hygienickou. Provedena bude rekultivace zrušených zpevněných ploch a rekultivace ploch zařízení staveniště po ukončení stavebních prací. Provedena bude rekultivace technická, zahrnující odstranění stávající konstrukce vozovky (rozebrání vozovky a odvezení materiálu, odfrézování vozovky) a doplnění odtěžení prostoru kulturními zeminami s urovnáním povrchu terénu do úrovně terénu. Následovat bude rekultivace biologická s rekultivačním cílem orná půda. Na pozemcích, kde není možné napojit rekultivované pozemky k zemědělským půdám, proběhne pouze rekultivace zatravněním, případně ozeleněním (stromová zeleň). Součástí stavby bude přeložka dotčených inženýrských sít, jejich rozsah je zřejmý z výčtu jednotlivých řešených stavebních objektů, uvedených na straně 13 a 14 tohoto oznámení. Odvodnění je řešeno dle jednotlivých řešených částí stavby - odvodnění křižovatky Předmostí (SO 303), odvodnění okružní křižovatky (SO 307), odvodnění ul.Polní do km 1,0 (SO 308), odvodnění ul.Polní do km 1,0 (SO 309) a likvidace dešťových vod z estakády v km 0,2300,543 (SO 316). Vypouštění srážkových vod zejména s ohledem na řešenou estakádu nelze v současnosti řešit jednoduchým opatřením (rekonstrukcí některého dílčího úseku kanalizace). Po napojení dešťových vod na kanalizaci dojde ke zvětšení přepadajícího množství ředěných vod i na odlehčovacích komorách, které nedosahují požadovaného ředění splašků. Řešením je dle projektu rekonstrukce kanalizace na pravém břehu Bečvy dle generelu veřejné kanalizace. Srážkové vody z estakády do kanalizační sítě v množství 127 l/s do kanalizační sítě města Přerova a do drážního příkopu bylo odsouhlaseno VaK Přerov, a.s. na základě posouzení navrhovaného připojení odvodu srážkových vod funkčním kalibrovaným matematickým modelem stokové sítě. Zpracována byla studie ovlivnění funkce stávající kanalizace při napojení dešťových vod z navrhované stavby estakády firmou Pöyry Environment, 12/2006 (pro firmu Vodovody a kanalizace Přerov, a.s.). Z výsledků vyplývá, že na kanalizační síť je možné v současné době napojit dešťové vody z připravované komunikace.
72
Dopravně inženýrské podklady ze sčítání dopravy v roce 1995, 2000 a 2005 byly podkladem pro řadu zpracovaných studií a posouzení, které byly podkladem pro zpracování projektu z hlediska dopravní zátěže. Ověřeny byly dopravní zátěže na ulici Polní a v místě podjezdu silnice I/55 dle sčítání v roce 2005 pro stávající stav a model s dálnicí D1. Podle srovnání nedojde v profilu podjezdu k výraznému snížení dopravy po uvedení dálnice do provozu. Z toho důvodu je navržena výstavba dvoukruhové estakády. Navržená rekonstrukce mimoúrovňové křižovatky s rozšířením mostu (46-014B) včetně úpravy napojení na Konečnou ulici, způsob navrhované realizace záměru, jeho provozu a začlenění do území je řešen tak, aby vliv na životní prostředí byl minimalizován. Stav hlukové zátěže a škodlivin do ovzduší je posouzen hlukovou a rozptylovou studií. Navržené technické i stavební řešení je v souladu s požadavky na obdobné stavby. Navržena je stavba přiměřeným způsobem začleněna do stávající lokality s ohledem na okolní objekty a dopravní charakteristiky území. Technické řešení stavby je řešené účelně s optimalizací využití doprovodných ploch a technologických požadavků. Úpravy křižovatky jsou řešeny s ohledem na zabezpečení eliminace vlivů z provozu vozidel, realizace stavby přispěje ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu na rychlostní komunikaci R 46.
H. Příloha Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací Magistrát města Přerova, Stavební úřad, č.j. 2007/6493/SÚ/Ků z 13.8.2007 Stanovisko k projektu podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpis Stanovisko s vyloučením významného vlivu na lokality soustavy NATURA 2 000, Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, č.j. KUOK 76891/2007 z 25.7.2007
73
Na základě komplexního zhodnocení všech dostupných údajů o stavbě, o současném a výhledovém stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem lze konstatovat, že navrhovaná stavba „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí“ je ekologicky přijatelná a lze ji doporučit k realizaci .
Oznámení bylo zpracováno: září, 2007
Zpracovatel oznámení:
Ing.Jarmila Paciorková číslo autorizace - osvědčení 15251/3988/OEP/92
Selská 43, 736 01 Havířov Tel/fax 596818570, 0602 749482 e-mail
[email protected] Spolupracovali: Spolupracovali: PONTEX s.r.o., Praha, DÚR 11/2006 TESO spol. s r.o.,Ostrava (Rozptylová studie, 08/2007) AKMEST – akustická měření a studie, Ing.Zúber, 10/2006, 07/2007,
Podpis zpracovatele oznámení:
…….………………………….
74
F. Doplňující údaje
Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí Přehledná situace stavby, měřítko 1 : 5 000 Přehledná situace stavby – zákres do leteckého snímku, měřítko 1 : 5 000 Koordinační situace, měřítko 1 : 1 000 (zmenšeno na pol.měřítka) Vzorové příčné řezy, měřítko 1:50 (zmenšeno na pol. měřítka) Podélné profily, měřítko 1 : 1 000/100 (zmenšeno na pol.měřítka) (dle PONTEX s.r.o., 11/2006) Rozptylová studie „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí“ č. E/2023/2007, TESO Ostrava spol.s r.o., 08/2007 Hluková studie „Silnice I/55, MÚK s ČD Přerov - Předmostí“, AKMEST – akustická měření a studie, Ing.Zúber, 10/2006, 07/2007,
75
H. Příloha Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací Magistrát města Přerova, Stavební úřad, č.j. 2007/6493/SÚ/Ků z 13.8.2007 Stanovisko k projektu podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpis Stanovisko s vyloučením významného vlivu na lokality soustavy NATURA 2 000, Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, č.j. KUOK 76891/2007 z 25.7.2007
76
77
