5.1. STATUT ČESKÉ TELEVIZE Praha, 8. června 2005 Postavení České televize ČLÁNEK I 1. Česká televize je právnickou osobou zřízenou s účinností od 1. ledna 1992 zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi. 2. Česká televize je veřejnou institucí provozující televizní vysílání. Jejím hlavním úkolem je tvorba televizních programů a jejich vysílání prostřednictvím zemských vysílacích zařízení a jiných technických prostředků, a to analogově i digitálně. Touto činností, jakož i výrobou televizních pořadů, popřípadě dalšími činnostmi, poskytuje službu veřejnosti a přispívá k rozvoji kultury. 3. Sídlem České televize je Praha 4 - Kavčí Hory, PSČ 140 70. 4. Identifikačním číslem České televize je 00027383, DIČ CZ00027383. 5. Česká televize se nezapisuje do obchodního rejstříku. 6. Stát neodpovídá za závazky České televize a Česká televize neodpovídá za závazky státu. ČLÁNEK II 1. 1) Své úkoly Česká televize plní zejména tím, že a. vytváří a vysílá (šíří) televizní programy po celém území České republiky, b. pořizuje zvukové a zvukově obrazové záznamy za pomoci vhodných a dostupných technologií, c. vytváří, udržuje a využívá své archivní fondy, d. nakupuje licence k užití záznamů audiovizuálních děl od zahraničních a tuzemských nositelů práv a smluvně poskytuje licence k užití jí vyrobených záznamů jiným osobám v tuzemsku a v zahraničí, e. soustavně organizuje průzkum ohlasu televizních pořadů u diváků, f. v souladu s technologickým vývojem zajišťuje další rozvoj ve všech oblastech televizních technologií, vyvíjí činnost v uplatnění nových vysílacích technologií včetně výroby a šíření multimediálního obsahu a dalších doplňkových služeb, g. spolupracuje s významnými kulturními a uměleckými organizacemi či společnostmi, h. podporuje českou filmovou tvorbu, i. pečuje o profesionální a vzdělanostní rozvoj svých zaměstnanců, j. zřizuje síť vlastních zpravodajů, k. v oblasti zpravodajských a publicistických pořadů zajišťuje regionální vysílání prostřednictvím televizních studií pro území jejich působnosti,
l.
poskytuje rozšiřující služby k vysílaným pořadům prostřednictvím svých internetových stránek, vytváří a šíří teletextové vysílání a skryté titulky.
2. Česká televize poskytuje další služby a vyvíjí podnikatelskou činnost, není-li to v rozporu s jejím posláním. 3. Česká televize je členem mezinárodního sdružení vysílatelů veřejné služby Evropská rozhlasová a televizní unie (EBU/UER), podílí se na mezinárodní spolupráci televizních stanic veřejné služby, rozvíjí spolupráci s televizními stanicemi a tvůrci v zahraničí, zejména v EU. Česká televize každoročně organizuje Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. 4. Česká televize přispívá k rozvoji vzdělání a výzkumu v televizních oborech. Organizace a řízení ČLÁNEK III 1. Statutárním orgánem České televize je generální ředitel. 2. Generální ředitel zejména a. řídí činnost České televize, b. v mezích zákona a Statutu stanoví organizaci České televize, vydává organizační, podpisový a pracovní řád, pravidla vnitřní ekonomiky a provozní řády, c. jedná jménem České televize. 3. Generální ředitel činí písemné právní úkony jménem České televize tak, že k vytištěnému nebo nadepsanému názvu České televize připojí svůj podpis. 4. Generální ředitel České televize písemně pověří zastupováním pro případ své nepřítomnosti na pracovišti některého z vedoucích zaměstnanců na prvním stupni řízení. 5. Zanikne-li výkon funkce generálního ředitele ve smyslu příslušných ustanovení zákona o České televizi, do doby jmenování nového generálního ředitele řídí Českou televizi jeho zástupce, jímž je vrchní ředitel. V případě i jeho nepřítomnosti postupně další vedoucí zaměstnanci dle následující posloupnosti : ředitel zpravodajství, ředitel výroby, ředitel programu. 6. Generální ředitel je z výkonu své funkce odpovědný Radě České televize. 7. Generální ředitel předkládá Radě České televize k projednání a schválení: a. Statut České televize, b. návrh rozpočtu, přehled pohledávek a závazků a účetní závěrku České televize ověřenou nezávislým auditorem, c. návrhy dlouhodobých plánů programového, technického a ekonomického rozvoje,
d. návrhy na zřízení nebo zrušení televizních studií; čl. V.1 tohoto Statutu ČT zůstává tímto ustanovením nedotčen, e. návrhy na jmenování a odvolání ředitelů televizních studií, f. návrhy na pronájem nemovitostí nebo jejich částí na dobu delší než tři měsíce, na převod, popřípadě zatížení nemovitostí nebo jejich částí, g. návrh na jmenování a odvolání členů Etického panelu, h. Kodex České televize. 8. Rada České televize plní své úkoly v souladu se zákonem o České televizi, který jí vyhrazuje postavení orgánu, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize. Poradním orgánem Rady České televize ve věcech kontroly hospodaření České televize je Dozorčí komise. 9. V pracovněprávních úkonech vůči zaměstnancům sekretariátu Rady České televize respektuje Česká televize v mezích zákoníku práce usnesení Rady České televize, přijatá v této věci. 10. Stálým poradním orgánem generálního ředitele je Kolegium generálního ředitele. Členy Kolegia jsou z titulu svých funkcí všichni vedoucí zaměstnanci na prvním stupni řízení, popřípadě další fyzické osoby určené rozhodnutím generálního ředitele. 11. Poradním orgánem generálního ředitele je rovněž Etický panel zřízený Kodexem České televize. ČLÁNEK IV 1. Základní organizační struktura České televize je podrobněji stanovena v organizačním řádu. Organizační řád je přístupný na internetových stránkách ČT. Organizační řád a podpisový řád upravují posloupnost pravomocí a odpovědností na jednotlivých stupních řízení, oprávnění k jednání jménem České televize, rozsah činnosti jednotlivých útvarů a vztahy mezi útvary. Ekonomické zásady hospodaření České televize upravují Pravidla vnitřní ekonomiky. 2. Útvary přímo podřízené generálnímu řediteli řídí odborní ředitelé, popřípadě další vedoucí zaměstnanci na prvním stupni řízení. Generální ředitel je jmenuje a odvolává po projednání s Radou České televize. Televizní studia ČLÁNEK V 1. Součástí České televize jsou televizní studia, která s předchozím souhlasem Rady České televize zřizuje generální ředitel s výjimkou Televizního studia Brno a Televizního studia Ostrava, která byla zřízena a mohou být zrušena pouze zákonem. Sídlem TS Brno je Běhounská 18, Brno, PSČ 658 88, sídlem TS Ostrava je Dvořákova 18, Ostrava 1, PSČ 729 20.
2. Televizní studia se podílejí na celostátním a regionálním vysílání České televize v rámci plnění úkolů daných vysílacím schématem a výrobním úkolem zejména výrobou pořadů. Spravují rovněž archivní fondy České televize, které vznikly jejich činností. Ředitele televizního studia jmenuje a odvolává na návrh generálního ředitele České televize Rada České televize. Ředitel televizního studia je oprávněn činit jménem České televize právní úkony týkající se televizního studia, s výjimkou nakládání s nemovitostmi ve smyslu zákona o České televizi a dalšího nakládání s majetkem podle konkrétního rozhodnutí generálního ředitele. Za činnost televizního studia je ředitel televizního studia odpovědný generálnímu řediteli a řídí se jeho pokyny. Rozhodné předpisy ČLÁNEK VI 1. Česká televize vykonává svou činnost v souladu se zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi a zákonem č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, oba ve znění pozdějších předpisů, jakož i na základě dalších obecně závazných právních předpisů České republiky včetně zákona č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 2. Zásady naplňování veřejné služby v oblasti televizního vysílání závazné pro Českou televizi a její pracovníky stanoví Kodex České televize. Vysílání programu České televize se řídí vysílacím schématem. Od vysílacího schématu se odvozuje výrobní úkol. Oba dokumenty schvaluje generální ředitel. Pravidla a postupy, která je třeba dodržovat při odbavování pořadů a při vlastním vysílání, stanoví provozní řád. Provozní řád, organizační řád, podpisový řád, pracovní řád a další vnitřní předpisy České televize zásadní povahy jsou vydávány ve formě rozhodnutí generálního ředitele. Vedoucí zaměstnanci na prvním stupni řízení mohou v mezích svých pravomocí vydávat vnitřní předpisy ve formě opatření, obdobně postupují ředitelé televizních studií.
Hospodaření České televize Článek VII 1. Česká televize jako právnická osoba hospodaří na svůj účet a odpovědnost s vlastním majetkem a svými finančními zdroji podle vnitřně stanovených pravidel v souladu s obecně platnými právními předpisy a požadavky práva Evropských společenství na transparentnost finančních vztahů veřejnoprávních subjektů. Česká televize zodpovídá za účelné a hospodárné využívání svých finančních zdrojů a majetku. 2. Finančními zdroji České televize jsou zejména:
a. příjmy z televizních poplatků, vybíraných dle zákona č. 252/1994 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, b. příjem z vlastní podnikatelské činnosti, včetně výnosu z prodeje reklamního času, uskutečňovaný v souladu se zákonem č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. 3. Česká televize sestavuje rozpočet a rozepisuje plány pro organizační útvary na kalendářní rok. Do doby schválení rozpočtu Radou ČT hospodaří podle svého dlouhodobého plánu ekonomického rozvoje. Příjmy z podnikatelské činnosti může použít pouze k financování činností stanovených zákonem o České televizi. 4. Samostatnou kapitolou rozpočtu České televize je rozpočet Rady České televize, z něhož se hradí náklady spojené s činností Rady a její Dozorčí komise. 5. Česká televize účtuje v soustavě podvojného účetnictví podle účtové osnovy platné pro politické strany, hnutí, občanská sdružení a jiné nevýdělečné organizace. Česká televize vede účetnictví tak, aby umožňovalo rozlišení nákladů a výnosů souvisejících s poskytováním veřejné služby v oblasti televizního vysílání a nákladů a výnosů souvisejících s podnikatelskou činností. Metody rozlišování nákladů a výnosů a jejich přiřazování k jednotlivým činnostem stanoví interní předpis České televize (tzv. "Účetní standardy České televize"). 6. Průběžnou kontrolou hospodaření České televize je ve smyslu zákona o ČT pověřena Dozorčí komise, poradní orgán Rady České televize. Ze své činnosti se Dozorčí komise odpovídá Radě České televize. 7. Účetní závěrka České televize za kalendářní rok musí být ověřena nezávislým auditorem. Přistup k informacím Článek VIII 1. Česká televize plní informační povinnosti uložené jí obecně závaznými právními předpisy, včetně povinnosti poskytovat údaje podle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. 2. Česká televize je oprávněna chránit své duševní vlastnictví a obchodní tajemství. 3. Statut České televize, Kodex České televize a organizační řád uveřejňuje Česká televize na svých internetových stránkách.
Změny Statutu České televize Článek IX V případě potřeby změny Statutu České televize předloží generální ředitel Radě České televize ke
schválení návrh změn. Změna Statutu je účinná okamžikem schválení Radou České televize, jestliže Rada neurčí pozdější termín účinnosti této změny. Generální ředitel bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti změn Statutu zabezpečí uveřejnění úplného a aktuálního znění tohoto dokumentu. Závěrečná ustanovení Článek X 1. Zrušuje se Statut České televize ze dne 25. 2. 2004. 2. Tento Statut byl schválen Radou České televize a nabývá účinnosti dne 8. 6. 2005.
5.2. Zahraniční zpravodajové v roce 2005 V roce 2005 potvrdilo zahraniční zpravodajství České televize výjimečné postavení na českém mediálním trhu. Stalo se už samozřejmostí, že reportéři České televize přinášejí původní zpravodajství ze všech důležitých světových událostí. V uplynulém roce zesílila tendence zprostředkovávat divákům události živě, ve chvíli dění. Samozřejmě tomu výrazně napomohl start 24hodinového zpravodajského kanálu, nejdůležitější přenosy ale mají možnost vidět i diváci terestricky šířených programů. Následující graf ukazuje, že počet původních příspěvků ze zahraničí neustále roste, a zachycuje i téměř desetinásobný nárůst počtu přímých přenosů. 1993-2005: SROVNÁNÍ POČTU TRAS 800 700
720
706
694
685 631
600
569
500 416
400
480
459
443
566
325
314
300 294
219 200
160 127
100 0
40
21 2
40 3
1993
1994
1995
55
135
155 121 72
70
66
0
3
1
1996
1997
1998
UNI
19 1999
LIVE
248
5
5
2000
2001
10 2002
18 2003
2004
2005
Přenosy
Zpravodajství ze světa tvořilo v roce 2005 přes čtvrtinu úvodních příspěvků v hlavní zpravodajské relaci - o něco míň něž loni, i tak to ale potvrzuje dlouhodobý důraz ČT na zahraniční dění. 2005: PODÍL ZPRAVODAJSKÝCH RUBRIK NA ÚVODNÍKU UDÁLOSTÍ
2% 4%
3%
2004: PODÍL ZPRAVODAJSKÝCH RUBRIK NA ÚVODNÍKU UDÁLOSTÍ
Domácí
3% 6% 3%
Zahraniční
Domácí Zahraniční
Krajská
Krajská
TS Ostrava
TS Ostrava
27% TS Brno
64%
29%
TS Brno
59%
Hlavní události roku a jejich pojetí v ČT V roce 2005 přinášela Česká televize původní zpravodajství z podstatných zahraničních událostí. ČT vstoupila do roku 2005 s masivním zpravodajstvím o jedné z nejhorších přírodních katastrof v dějinách lidstva. Na přelomu 2004 a 2005 měla ČT v oblastech postižených cunami pět reportážních týmů a přinášela bezkonkurenčně nejobsažnější zpravodajství. Systematičnost dokázala i na konci roku 2005, kdy přinesla seriál původních reportáží z Indonésie a Thajska, ve kterých informovala, jak se postižení vracejí do života. ČT jako jediné české médium přinášela původní zpravodajství z prvních okamžiků, kdy hurikány Katrina a Rita ochromily americké východní pobřeží. Detailní pohled na zpravodajství den po dni ukazuje, že hlavní zpravodajské relace (Události a Události, komentáře) věnovaly této přírodní katastrofě 2 až 3krát vyšší počet příspěvků než srovnávané relace Novy a Primy. ČT rozvinula prezentaci do plné šíře zpravodajských formátů – reportáž + živý vstup v Událostech, a reportáž + živý vstup + rozhovor v Událostech, komentářích. Česká televize jako jediná z českých médií poslala zpravodajský tým do Kašmíru, aby informoval o následcích další přírodní pohromy, která si ve stínu zpravodajství z cunami a hurikánů získala přezdívku „zapomenutá katastrofa“. Rok 2005 ale nebyl jenom rokem přírodních katastrof. ČT přinášela kontinuální zpravodajství o dění v Evropské unii, původní reportáže z dění kolem schvalování Evropské ústavní smlouvy (ze Španělska, Německa, Slovenska, Polska, Francie i Nizozemska), informovala podrobně o rozporech kolem kandidatury Turecka i o dohadování kolem návrhu rozpočtu unie na léta 2007-13. Reportéři ČT přinášeli zpravodajství z Londýna, který se vzpamatovával z červencových teroristických útoků, i z následků sebevražedných atentátů v egyptském letovisku Šarm aš Šajchu. Ve velmi obtížných podmínkách informovali o stahování Izraele z pásma Gazy i prvních svobodných parlamentních volbách v Iráku. ČT přinesla původní zpravodajství ze světové výstavy Expo v japonském Kjótu i summitu zemí skupiny G8, jejichž představitelé jednali ve skotském Edinburghu o boji proti světové chudobě. Když o stejném problému jednaly světoví státníci na největším summitu v dějinách světa v sídla OSN v New Yorku, přinášela ČT samozřejmě informace přímo z místa jednání, ale ilustrovala problémy, o kterých se jedná i původními reportážemi z africké Angoly. Vůbec poprvé za dobu existence České televize a poprvé od roku 1989 se ve zpravodajství ČT objevily původní reportáže z jedné z nejnepřístupnějších zemí světa – ze Severní Koreje. Několik zpravodajských týmů přinášelo původní informace o zdravotním stavu papeže Jana Pavla II.. Informace o jeho úmrtí se ve vysílání objevila ještě dřív než ve vysílání světových zpravodajských stanic včetně CNN. Hned ten den ČT aktuálně zařadila dokument o životě zesnulého papeže, který připravil zpravodaj v Polsku Miroslav Karas. Papežův pohřeb, kterého se zúčastnily dva miliony věřících z celého světa, divákům ČT zprostředkovali hned dva reportéři. Původní zpravodajství jsme přinesli i z volby nového papeže. Zahraniční zpravodajství postihovalo aktuální dění na celém světě. To ale neznamená, že rezignovalo na informace o tom, co se děje přímo za hranicemi republiky. Obsahová analýza hlavních zpravodajských relací dokazuje, že ČT informovala intenzivně o dění v sousedních zemích – Polsku, Německu, Rakousku a samozřejmě Slovensku. O zpravodajství z předčasných parlamentních voleb v Německu a parlamentních a prezidentských voleb v Polsku lze říci, že na českém mediálním trhu nemělo do původnosti konkurenci a v rozsahu se mu nemohlo vyrovnat žádné ze srovnatelných elektronických médií.
Všichni zahraniční zpravodajové jsou v interním pracovním poměru v ČT, pět z nich jsou čeští občané, na Slovensku pracuje od února 2004 jako stálá zpravodajka slovenská občanka v interním pracovním poměru v ČT. Na čtyřech postech (USA, Rusko, Belgie, Německo) je nasazený kameraman, český občane v interním pracovním poměru v ČT, na Slovensku pracuje místní kameraman zaměstnaný interně a polský zpravodaj využívá stálého místního kameramana, placeného externě.
Rok 2005 přinesl dvě změny v obsazení stálých zahraničních postů. V Moskvě vystřídal po pěti letech Martina Jazairiho v září Jan Moláček, do té doby zpravodaj v Berlíně. Novou zpravodajkou v Berlíně se stala Hana Scharffová, členka pražské redakce zahraničního zpravodajství. Obě výměny byly dlouhodobě plánovány. Podle očekávání můžeme konstatovat, že nepřinesly zásadní výkyvy v kvalitě zpravodajství z daných oblastí. Z kvantitativního hlediska došlo v meziročním srovnání u obou postů k odlišnému vývoji. Zatímco počet příspěvků z Ruska do hlavních zpravodajských relací klesl z 97 na 83, počet výstupů berlínského postu naopak vzrostl o 42 procent.
ČT 24 a změny v práci zahraničních zpravodajů Hlavní změnou pro zahraniční zpravodajství v roce 2005 byl start vysílání 24hodinového zpravodajského vysílání. Stálí zahraniční zpravodajové samozřejmě tvoří jednu ze základních os kontinuálního zpravodajského proudu. 24hodinové zpravodajství představuje platformu, která umožňuje plné využití původních informací ze zemí, kde má ČT zastoupení. Bylo ale nutno vypracovat pravidla, která by vytvořila rovnováhu mezi příspěvky jednotlivých středisek pro kontinuální vysílání a mezi časově náročnější prací pro hlavní zpravodajské relace. Tato pravidla zajistila, aby zpravodajové přispívali aktuálními živými vstupy do vysílání ČT 24 a zároveň měli dostatek času, aby se mohli věnovat i původním reportážím, které často zachycují i hlubší jevy a procesy ve společnostech daných zemí. Tuto rovnováhu se podařilo zajistit. Efektivita zahraničních zpravodajů v práci pro hlavní zpravodajské relace neustále mírně stoupá. Každý zahraniční zpravodaj ČT připravil Události, Události v kultuře a Události, komentáře v roce 2005 průměrně 10,56 příspěvku za měsíc. Ještě loni byl průměrný měsíční počet příspěvků na jednoho zpravodaje 10,37. Vysílání ČT 24 přineslo zahraničním zpravodajům extrémní zátěž na hranici únosnosti. Kromě už zmíněných příspěvků do zpravodajského proudu přibyly nové pořady, jejichž podstatnou část tvoří právě původní materiály ze zahraničí. Například týdeník Evropské události má zachycovat dění v evropských zemích. Mezi jeho pravidelné rubriky patří i příspěvky od bruselského zpravodaje a jednoho ze zpravodajů ze středoevropských zemí. Znamená to, že bruselský zpravodaj musí každý týden natočit zhruba pětiminutový příspěvek, středoevropští zpravodajové (Berlín, Bratislava, Varšava) posílají jednou za tři týdny minimálně sedmiminutový pohled na problémy, jimiž žije daná země v té době. Tyto náročné příspěvky publicistického charakteru nefigurují v žádné z uvedených statistik (ty zachycují pouze příspěvky do hlavních zpravodajských relací – tedy Událostí, Událostí v kultuře a Událostí, komentářů). Kromě toho zahraniční zpravodajové přispívají i do pořadů jako je Objektiv nebo Prizma.
Kvalita zahraničního zpravodajství – analýza Innovatio Kritéria, prostřednictvím kterých tato analýza posuzuje kvalitu zpravodajství České televize, byla zvolena tak, aby bylo možné posoudit, do jaké míry zpravodajství napomáhá divákům „utvořit si vlastní názor na stav a vývoj společenství ve všech důležitých oblastech“.
Hodnocena je tedy především variabilita, tematická struktura, zájem o relevantní tematické aspekty (například EU, hospodářská politika). Z důvodu posouzení pozice Událostí jsou výsledky, je-li to účelné, porovnávány také s výsledky analýzy Televizních novin a Zpravodajského deníku. U zahraničních zpráv je důležité sledovat, jak počet různých témat prezentovaných ve všech formách, tak variabilitu v delších formách. Pro formát zpráv privátních médií je charakteristické zařazování příspěvků o zahraničí do kratších forem (přehledu zpráv). Svědčí o tom větší rozdíl mezi variabilitou v delších formách a ve všech příspěvcích (viz především Zpravodajský deník). Vyšší hodnoty u delších forem vypovídají o důslednějším zpracování dění v zahraničí. Zahraniční zpravodajství Událostí je nejvariabilnější v delších formách, v první polovině roku bylo dokonce variabilnější i v celkovém počtu. Dlouhodobě nejnižší variabilitu nabízí Zpravodajský deník TV PRIMA. Média veřejné služby při rozhodování o zařazení či nezařazení příspěvku do vysílání dávají výběrovým kritériím jinou váhu než média soukromá. Hodnota zprávy je přitom určována třemi základními atributy: aktuálnost, relevance a „míra neobvyklosti“. Zatímco soukromé televize „maximalizují“ hodnotu zprávy zařazením co nejméně obvyklých informací na úkor relevantních zpráv, editoři médií veřejné služby se soustředí na výběr relevantních příspěvků. Rozdíl ve výběru zpráv pak má své důsledky i v míře sledovanosti. Kurióznější, byť méně relevantní zpravodajství je mezi diváky sledovanější (toto platí pouze paušálně, ne pro všechny socio-demografické skupiny). Je zřejmé, že Události ČT se soustředí na relevantnější témata (MEZINÁRODNÍ UDÁLOSTI, STÁTNÍ SPRÁVA, EU, OBRANA+NATO) než Televizní noviny. Ty naopak upřednostňují příspěvky z kategorie BEZPEČNOST, PŘÍRODA či SPOLEČNOST. Analýzy zřetelně dokládají, že nedochází ke sbližování tematické agendy televize veřejné služby s televizemi privátními. Události reagovaly s větším důrazem než soukromé televize na aktuální dění celospolečenského významu a přinesly více informací v tematických oblastech Evropské unie v důsledku pokračujícího procesu ratifikace euroústavy (její neúspěšné schvalování ve Francii a Nizozemí, úvahy nad dalším smyslem tohoto dokumentu a jeho potenciálním způsobem ratifikace v České republice), státní správy ve spojitosti se sestavováním nové vlády Jiřího Paroubka a církve v souvislosti s úmrtím Jana Pavla II. a volbou jeho nástupce Benedikta XVI.. Televizní noviny se naopak oproti Událostem s výraznou převahou zaměřily na informování v tematických oblastech bezpečnost a nehody.
Ze srovnání podílu příspěvků o zahraničí na hlavních zprávách ČT, Novy a Primy vyplývá, že „nejmezinárodnější“ jsou dlouhodobě Události. Jejich zájem o zahraniční dění kulminoval v listopadu 2004 v souvislosti s volbou prezidenta v USA a prezidentskými volbami na Ukrajině, jejich manipulací a následnou ústavní krizí, kdy podíl zahraničních zpráv dosáhl 42%. V případě zpravodajství privátních stanic lze konstatovat, že kromě toho, že podíl jejich zpráv ze zahraničí nedosahuje úrovně Událostí ČT. Vývoj v jednotlivých měsících ukazuje, že zatímco Události přizpůsobují formát relace aktuálnímu dění ve světě (výkyvy v podílu zpráv bez vztahu k ČR), Televizní noviny a Zpravodajský deník udržují dlouhodobě stabilní úroveň zpráv o zahraničí.
Hospodaření v roce 2005 a další vývoj zahraničních zpravodajství Rozpočet zahraničních zpravodajů na rok 2005 byl oproti původnímu požadavku ředitele zpravodajství vycházejícího z reálného odhadu a zkušeností z minulých let z důvodu úsporných opatření snížen o 1.417 tis. Kč. Byl dokonce nižší než rozpočet na rok 2004. Možnosti zahraničních zpravodajů šetřit jsou velmi omezené. Většina výdajů (nájemné, pojištění, režie bytů atd.) je fixní, jejich výše je dána dlouhodobými smlouvami. Navíc můžeme říct, že jsou
nastavené tak, že jenom těžko lze v dané lokalitě a čase dosáhnout úspor. Prakticky jedinou možností šetřit je snižování částky za vedlejší služby, která zahrnuje i náklady na satelitní spojení – živé vstupy a trasy. Jak ale vyplývá z dlouhodobé statistiky, tato položka se vyvíjí opačným směrem. Podíl zahraničních zpravodajů na vysílání zvyšuje – nese to s sebou ale taky vyšší náklady na jejich fungování. Následující tabulka zachycuje vývoj rozpočtu stálých zahraničních zpravodajů v roce 2005. Srovnává plánované výdaje se skutečností.
Náklady na provoz zahraničních zpravodajů za r. 2005 (v Kč) plán / skutečnost působiště Berlín Bratislava Brusel Moskva Varšava Washington Celkem
mzdy 3.097.200 / 3.077.500 1.152.000 / 1.149.700 3.640.800 / 3.655.000 2.965.200 / 2.944.000 1.808.400 / 1.808.000 3.105.600 / 3.100.900 15.769.200 / 15.735.100
UNI 1.130.000 / 2.030.300 630.000 / 256.100 1.434.700 / 1.486.600 1.100.000 / 1.557.200 1.700.000 / 2.194.300 1.349.000 / 2.115.300 7.343.700 / 9.639.800
nájmy celk.náklady plnění 400.000 / 6.972.900 / 469.200 7.627.900 109,4 % 0/ 2.926.900 / 0 2.464.500 84,2 % 400.800 / 8.700.900 / 440.900 8.585.800 98,7 % 1.000.000 / 7.481.100 / 1.069.500 7.359.500 98,4 % 0/ 5.405.800 / 3.600 5.914.900 109,4 % 1.912.000 / 8.853.200 / 1.680.000 10.284.500 116,2 % 3.712.800 / 40.340.800 / 3.663.200 42.237.100 104,7 %
Ukazuje se, že pokud některé zpravodajské posty překračují stanovený rozpočet, je to zejména v oblasti „služby“, tedy kapitole, která zahrnuje poplatky za satelitní přenosy. Tyto zvýšené náklady nejsou známkou plýtvání peněz, ale naopak kvalitnějšího zpravodajského servisu ČT.
Rok 2005 ukázal, že ČT se vzhledem k jejím potřebám i ekonomickým možnostem podařilo dosáhnout optimálního rozložení sítě zahraničních zpravodajů i obsazení jednotlivých zpravodajských postů. Neexistovala významná událost u našich sousedů, v Evropě, ale i ve světě, ze kterých by divák České televize nemohl sledovat původní reportáže a zasvěcené živé vstupy. V tomto ohledu poskytlo zpravodajství ČT svým divákům bezkonkurenční servis, se kterým se co do původnosti nemohlo rovnat žádné další české médium. Původní zpravodajství ze zahraničí samozřejmě nepatří k nejlevnějším televizním produktům. Na druhou stranu se domníváme, že má ve vysílání veřejnoprávní televize nezastupitelnou roli. Náklady na činnost sítě zpravodajů se České televizi podařilo srazit na myslitelné minimum, naopak jejich
vytíženost stále roste. Průměr zhruba 3 reportáže týdně je slušným průměrem, když vezmeme v potaz časovou náročnost nejen vlastního natáčení, ale především přípravy. Rušení kteréhokoli z postů by přineslo citelný zásah do vyvážené struktury zahraničního zpravodajství, která umožňuje pružně reagovat na světové dění a skoro okamžitě přinášet původní zpravodajství z míst důležitých pro občany ČR.
Možné úspory se rýsují v oblasti techniky, zejména ve spojení s digitálními technologiemi. Ještě na začátku roku 2005 vyjížděli zvláštní zpravodajové n zahraniční cesty vybavení technologií betacam. Ta přinášela špičkovou technickou kvalitu, znamenala ale podstatné omezení v oblasti mobility a akceschopnosti vyslaného týmu. Zpravodaj byl závislý na přenosovém voze zpravodajské agentury. Jedinou možností střihu bylo opět využití servisu cizích agentur. To s sebou samozřejmě neslo zvýšené náklady. Na konci roku už měla Redakce zpravodajství tři kompletní soupravy s technologií DVcam s mobilní střižnou v notebooku. Takto vybavený zpravodajský tým je schopný příspěvky ustřihat sám. ČT se teď nachází v mezifázi přechodu na digitální technologii – možnost vlastního střihu představuje samozřejmě možnost finančních úspor, jednak umožní vyslanému reportérovi plánovat si program nezávisle na zaplněnosti kapacit jednotlivých zpravodajských agentur, které poskytují střihové služby. Snížení nákladů umožňuje i praxe, kdy reportér posílá v jedné trase několik příspěvků ustřihaných na vlastním střižně. Postupná digitalizace se dotýká i zahraničních zpravodajů. Technologii DVcam s mobilní střižnou využívali v roce 2005 pouze v bruselském středisku. Na konci roku s ní začali pracovat i ve Washingtonu a Moskvě. Bratislava a Varšava by měly v průběhu roku 2006 přejít na využívání technologie XDcam (na stejnou technologii přechází postupně i pražská redakce a používají ji i klíčoví partneři ČT ve zmiňovaných zemích – polské televize TVP a TVN 24 a Slovenská televízia). Využití vlastních mobilních střižen přinese postupné snižování nákladů na zpracování příspěvků, a to dokonce i ve střediscích, které doteď disponovaly vlastními střižnami ve formátu betacam (Bratislava, Moskva). Na rozdíl od dosavadních střižen budou ty notebookové mobilní, je tedy možno je využívat i při výjezdech mimo stálé působiště zpravodajů. Dalším krokem (stejně jako v případě reportérů vysílaných do zahraničí z pražské centrály) je posílání materiálů po internetu. Ve čtvrtém čtvrtletí proběhly první pokusné přenosy, v průběhu roku 2006 by reportéři mohli využívat pro posílání materiálů z terénu kromě satelitního spojení i internetový přenos. To s sebou nese dvě základní výhody – jednak obrovskou finanční úsporu (viz ceny satelitního spojení na zpravodajsky atraktivních místech i na místech působení stálých zpravodajů), jednak nezávislost na satelitním spojení jako takovém, což je doposud jedním ze základních limitujících prvků ve volbě destinací, kam se může štáb ČT dostat. Posílání po internetu má samozřejmě i svá úskalí, těžko si lze představit situaci, kdy všechny příspěvky ze zahraničí bude ČT posílat pouze přes internet. Na to ještě síť nemá schopnost přenášet dostatečně velké datové soubory. Cenou za nízké náklady je dlouhá doba posílání. Ve vypjatých situacích, kdy je zpravodaj v časové tísni, prostě bude muset posílat svůj příspěvek tradiční formou. V dohledné době tedy stále budeme muset počítat s vyžíváním drahého satelitního spojení, i když jeho podíl na posílání materiálů bude stále klesat. Také v oblasti živých vstupů učinila ČT zásadní krok kupředu. Jako první televize na českém mediálním trhu využila technologii videotelefonu. Při lednových volbách v Iráku ho využíval zpravodaj ČT denně při aktuálních vstupech do zpravodajských relací. Tato technologie umožňuje absolutní nezávislost na vnějších omezeních. S jejím využitím je možné zprostředkovat živý obrazový vstup v jakýkoli čas z jakéhokoli místa planety. Když byl štáb ČT
v irácké Bákubě svědkem sebevražedného atentátu, byl schopný do deseti minut přinést z místa aktuální obrazový vstup (byl stejně pohotový jako tým CNN). V současné době ČT vlastní dva podobné přístroje. Navíc plánuje nákup dokonalejšího zařízení, které umožní posílání příspěvků ustříhaných na vlastní střižně odkudkoli na světě a zároveň může fungovat i jako modem, přes který lze živě vstupovat do zpravodajských relací ve zhruba dvakrát lepší kvalitě než byly pionýrské vstupy z Iráku. Kvůli kvalitě obrazu nelze využít videotelefon na přímé vstupy ze všech událostí, na druhou stranu bude bezesporu často nasazovaným prostředkem i v domácím zpravodajství k přinášení informací z míst, kam je obtížné nebo technicky nemožné dopravit satelitní přenosový vůz ČT.
Rozšíření sítě zahraničních zpravodajů Od 1. dubna 2006 posiluje ČT své středisko v Bruselu o jeden kompletní štáb ve složení reportér a kameraman. Důvodem je větší poptávka po zpravodajství z Evropské unie. To je logickým důsledkem procesu, kdy se na evropskou úroveň přenesla část rozhodování o věcech, které se bezprostředně dotýkají občanů ČR. Posílení zpravodajského postu přinese zásadní výhody pro agendu zahraničního zpravodajství: 1) posílení zpravodajského pokrytí evropských institucí a orgánů NATO – vzhledem k již naznačenému přesunutí části agendy z ČR na evropskou úroveň a naopak čím dál většímu vlivu evropských institucí na domácí dění je posílení postu nevyhnutelné 2) časté zdvojování důležitých rozhodování v různých místech – dochází k nim často v jeden den v Bruselu (Evropská komise, Evropská rada, Rada EU) a ve Štrasburku (Evropský parlament) 3) možné využití zpravodajů i pro další pořady – evropskou problematikou se zabývají i publicistické pořady, zpravodajové můžou přispívat i do nich – to by mohlo ušetřit náklady za cestovné 4) pokrývání zemí Beneluxu – už dnes to patří k úkolům bruselského zpravodaje, který se ale kvůli velkému vytížení nedaří zcela naplňovat 5) pokrývání okolních zemí – Brusel je možno využít jako místo k jednodušším výjezdům za původním zpravodajstvím ze zemí jako jsou Velká Británie, Francie, státy Skandinávie, Španělsko Vedení zpravodajství ČT zvažuje samozřejmě taky účelnost dalšího posílení zpravodajské sítě, zejména s ohledem na aktuální dění v jednotlivých oblastech světa, ale taky s přihlédnutím na dlouhodobé tendence a posilování významu jednotlivých regionů a dopadu dění v nich na globální situaci. Podobné úvahy se ubírají těmito směry: -
-
Peking – zpravodajství z Dálného Východu (Čína, Japonsko, Severní a Jižní Korea, ale i Malajsie, Indonésie, popř. Austrálie) – země, které mají stále větší slovo na světové scéně, hospodářské velmoci, problém korejského poloostrova Ammán – z Jordánska se dá pokrývat oblast celého Blízkého Východu, včetně Iráku, oblast s děním, který prakticky každý den zabírá přední místa ve světových médiích Jižní Amerika i Afrika je samozřejmě další možností, ale tyto oblasti se stále dají pokrývat pravidelnými reportážními cestami, jako doposud
5.3. Závěry z jednání Etického panelu České televize
ETICKÝ PANEL ČESKÉ TELEVIZE Usnesení k pořadu “Hádání o přírodě“ vysílanému dne 5. října 2004 v 17:00 na programu ČT2 Etický panel České televize se na svém 7. a 8. zasedání ve dnech 13. září 2005 a 11. října 2005 na žádost generálního ředitele České televize Mgr. Jiřího Janečka zabýval pořadem „Hádání o přírodě“, který s podtitulem „Ještě zelenější Národní park Šumava?“ vysílala Česká televize dne 5. října 2004 v 17:00 na vysílacím okruhu ČT2. Etický panel měl pro své jednání k dispozici úplný text stížnosti pana Ivana Breziny na tento pořad, podané dne 29. prosince 2004 (včetně příloh), a záznam pořadu. Etický panel konstatoval, že na nejvhodnější způsob ochrany lesních porostů v Národním parku Šumava neexistuje jednotný, ale ani jednoznačně převládající odborný názor. Diskuse v pořadu „Hádání o přírodě“ se zúčastnili zastánci obou nejrozšířenějších konceptů ochrany šumavských lesů. Přítomnost hejtmana Jihočeského kraje RNDr. Jana Zahradníka a starostů obcí z oblasti Národního parku Šumava, stejně jako ředitele Národního Parku Šumava Ing. Aloise Pavlíčka, náměstka ministra životního prostředí či odborného pracovníka Botanického ústavu AV ČR zaručila reprezentativní zastoupení místních a regionálních zájmů, stejně jako zájmů resortu ochrany přírody. Etický panel obecně nepovažuje za vhodné, aby diskusní pořad, věnovaný protichůdným názorům na určitý odborný problém, moderovala osobnost, která se ve věci angažuje na jedné či druhé straně sporu. Z tohoto pohledu nebyl výběr moderátora tohoto pořadu optimální, neboť PhDr. Vladimír Just publikoval četné články na obhajobu jednoho ze dvou rozšířených odborných názorů na nejvhodnější ochranu lesních porostů v Národním parku Šumava a v této věci se i jinak angažoval. Etický panel doporučuje, aby v obdobných případech Česká televize napříště respektovala princip předběžné opatrnosti, i když v případě zmíněného pořadu „Hádání o přírodě“ neshledal věcné pochybení moderátora. Na základě záznamu pořadu Etický panel konstatoval, že pan Vladimír Just řídil pořad korektním způsobem a poskytl prostor k vyjádření ve srovnatelné míře všem účastníkům diskuse. Etický panel sice nepovažuje volbu moderátora v tomto případě za šťastnou, ale vzhledem k průběhu pořadu se nemůže ztotožnit s názorem stěžovatele, že „skutečným skandálem je výběr moderátora“. Pro tvrzení stěžovatele, že moderátor diskusi „řídil záměrně tak, aby se (odpůrci jeho názoru na ochranu lesních porostů v Národním parku Šumava) prakticky nedostali ke slovu“, nenalezl Etický panel v záznamu pořadu opodstatnění. Etický panel se usnesl nezabývat se druhou stížností, obsaženou v citovaném dopise. Pan Brezina si stěžoval na pořad „Nedej se“ s podtitulem „Připojí se Česká republika svým hlasem k ochraně velryb?“, vysílaný dne 16. listopadu 2004 v 17:20 na programu ČT2. Námitky stěžovatele totiž nesměřovaly k pořadu samotnému, k jeho obsahu či zpracování.
V Praze dne 11. října 2005 Petr Hajn Helena Illnerová Jiří Peňás Zdeněk Velíšek
ETICKÝ PANEL ČESKÉ TELEVIZE Usnesení k pořadu “Hádání o přírodě“, vysílanému dne 4. ledna 2005 v 15:40 na programu ČT2
Etický panel České televize se na svém 8. zasedání dne 11. října 2005 na žádost generálního ředitele České televize Mgr. Jiřího Janečka zabýval pořadem „Hádání o přírodě“, který s podtitulem „Konec kácení v Národním parku Šumava?“ vysílala Česká televize dne 4. ledna 2005 v 15:40 na vysílacím okruhu ČT2. Etický panel měl pro své jednání k dispozici úplný text stížnosti paní Mgr. Lucie Pelákové na tento pořad, podané dne 9. ledna 2005 (včetně příloh), dopis dramaturga pořadu pana Pavla Bezoušky stěžovatelce ze dne 31. ledna 2005, e-mailovou stížnost paní Mgr. Lucie Pelákové ze dne 3. března 2005 a záznam pořadu. Jak Etický panel konstatoval už při projednávání stížnosti pana Ivana Breziny ze dne 29. prosince 2004 na pořad „Hádání o přírodě“, vysílaný dne 5. října 2004, „na nejvhodnější způsob ochrany lesních porostů v Národním parku Šumava neexistuje jednotný, ale ani jednoznačně převládající odborný názor“. Z tohoto důvodu Etický panel shledal, že vyjádření redaktorky pořadu při uvedení diskuse „Hádání o přírodě“ o „drtivé většině odborníků“, která údajně „dospěla k jednoznačnému závěru“ ve prospěch bezzásahového přístupu k ochraně lesních porostů v Národním parku Šumava, se nezakládalo na pravdě. Uvedení tohoto vydání diskusního pořadu „Hádání o přírodě“ bylo jako celek jednostranné a jeho dikce podle názoru Etického panelu neodpovídala požadavkům, kladeným na pořady televizní stanice veřejné služby. Naproti tomu Etický panel neshledal, že by pan ing. Jiří Štich slovy stěžovatelky „názor, který zastává většina odborníků na lesní ekosystémy (aktivní přístup k ochraně lesa proti kůrovci) obhajoval sám proti šesti“. Účastníci diskuse reprezentovali širokou škálu názorů a pan ing. Štich měl v rámci pořadu dostatečný prostor k vyjádření svého mínění. Etický panel však nepokládá za vhodné, aby do diskusního pořadu bylo zasahováno střihem, což se zjevně stalo v tomto případě. Jednotlivé výroky účastníků diskuse se tak totiž mohou ocitnout mimo relevantní kontext a vyznít jinak, než vyzněly v původních souvislostech. Etický panel doporučuje, aby se odpovědný dramaturg pořadu stěžovatelce za text uvedení tohoto pořadu písemně omluvil, neboť obsah ani forma vyjádření redaktorky na obrazovce nesplňovaly požadavek nestrannosti a přesahovaly etický rámec televizního vysílání veřejné služby. Etický panel dále doporučuje, aby diskuse na odborná témata byly vždy uvedeny stručným redakčním shrnutím podstaty sporu a jeho dosavadního vývoje a aby do následné odborné diskuse, respektive do jejího záznamu nebylo zasahováno střihem.
V Praze dne 11. října 2005 Petr Hajn Helena Illnerová Jiří Peňás Zdeněk Velíšek
Informace o postojích odpovědných redaktorů a moderátorů České televize ke zjištěním, uvedeným v usneseních Etického panelu České televize k pořadu „Hádání o přírodě“, k vydání ze dne 5. října 2004 a k vydání ze dne 4. ledna 2005, vyžádané Radou ČT (usnesení č. 249/16/05) K usnesení Etického panelu České televize o pořadu „Hádání o přírodě“ ze dne 5. října 2004: Centrum publicistiky, dokumentaristiky a vzdělávání původně přijalo koncepci pořadu, založenou právě na tom, že jednotlivé besedy k úzce specializovaným tématům budou řídit odborníci na danou problematiku, a to bez ohledu na to, zda jsou ve věci sami zainteresováni, či nikoliv. V průběhu času se ukázala některá úskalí zvoleného přístupu a proto sami tvůrci pořadu pracují na jiném konceptu, v němž bude úloha moderátora posunuta. Vývoj nového formátu besedy je hlavním důvodem, proč nebudou pořady „Hádání o přírodě“ v I. pololetí roku 2006 součástí ekologického bloku „Na větvi“. K usnesení Etického panelu České televize o pořadu „Hádání o přírodě“ ze dne 4. ledna 2005: za úvod pořadu, jehož dikce neodpovídala okolnostem, jsem se dne 16. listopadu 2005 písemně omluvila stěžovatelce, paní Mgr. Lucii Pelákové z občanského sdružení Šumava 21. Tvůrci pořadu zároveň akceptovali námitku k jednostrannosti prezentace odborných názorů na nejvhodnější způsob ochrany lesních porostů v Národním parku Šumava. V dalších vydáních pořadu „Na větvi“ budou proto usilovat o citlivější respektování různorodosti názorů na danou problematiku a o adekvátnější seznamování veřejnosti s celou jejich škálou. Tvůrci pořadu dospěli nezávisle na usnesení Etického panelu k závěru, že je pro srozumitelnost pořadu nezbytné diskuse na odborná témata uvádět stručným shrnutím problematiky. Tento požadavek Etického panelu je tedy již v aktuálních vydáních pořadu „Na větvi“ splněn.
V Praze dne 16. listopadu 2005
5.4. Základní koncepce vyřizování stížností a podnětů 1. Základní koncepce vyřizování podnětů a stížností 1.1. Vyřizování podnětů a stížností je jedním z významných bodů činnosti Rady ČT ve vztahu ke koncesionářům. Jako zpětná vazba upozorňují na skutečné či domnělé chyby či přehmaty ve vysílání ČT, jejich bezodkladné a zejména kompetentní vyřízení je povinností Rady ČT jako kontrolního orgánu a ovlivňuje důvěryhodnost a respekt Rady ČT. 1.2. Podle charakteru stížností a podnětů je Rada ČT buď vyřizuje sama, vyžádá si vyjádření od GŘ ČT, případně předá GŘ ke konečnému vyřízení. 1.3. Agenda podnětů a stížností je v kompetenci a zodpovědnosti místopředsedy Rady ČT Jiřího Baumruka, který je zodpovědný za veškeré výstupy této agendy. Pracovní skupina z členů Rady ČT je tvořena ad hoc podle témat podnětů a stížností. V souladu s Jednacím řádem Rady ČT mají ostatní členové Rady ČT možnost vyjádřit se k odpovědím v průběhu 48 hodin. 1.4. Evidenci a archív došlých podnětů a stížností, stejně jako evidenci a archív odpovědí na podněty a stížnosti spravuje sekretariát Rady ČT ve vzájemné zastupitelnosti J.Kamicové a E.Hojerové.
2. Zásady práce při vyřizování stížností či podnětů 2.1. Místopředseda zodpovědný za agendu předkládá pravidelně radě - výčet případů, které připravil k vyřízení bez rozpravy v radě, v němž uvede jména podavatelů podnětů a názvy pořadů, jichž se podněty týkají - informuje o případech, kdy požádal GŘ o stanovisko, a o tom, zda své stanovisko již GŘ předložil 2.2. Kopie závažných dokumentů poskytne sekretariát všem členům rady. Za závažný podnět se považuje ten, který takto označí zodpovědný místopředseda nebo předseda rady. 2.3. Žádosti rady o poskytnutí stanoviska GŘ podává sekretariát písemně s podpisem předsedy (místopředsedy) rady. Ostatní korespondenci s ČT a ústní (telefonické) požadavky a dotazy na ČT vyřizuje tajemnice rady (sekretariát). 2.4. Všechny písemnosti, které jsou určeny adresátům mimo ČT, podepisuje předseda nebo zodpovědný místopředseda rady; text je psán jménem Rady ČT. 2.5. Podnět je postoupen jinému orgánu nebo jiné osobě mimo ČT, je-li věc mimo působnost Rady ČT i mimo působnost ČT, o čemž tazatele uvědomí písemně. 2.6. Každý člen rady se může seznámit s příslušnou dokumentací týkající se podnětu na sekretariátu rady. Podle povahy věci zašle nebo vydá sekretariát členu rady dokumentaci nebo její část. 2.7. Odpovědi na podněty zahrnuté do celkového usnesení s ústní informací rozesílá sekretariát rady stěžovatelům po uplynutí 48 hodin od přijetí usnesení rady. Vznese-li člen rady během 48 hodin námitku, sekretariát odpověď neodešle, a věc se vrátí k rozpravě na radě k případné revokaci jejího rozhodnutí o tomto podnětu. Člen rady, který zaslání odpovědi pozastavil, navrhne radě jiné znění odpovědi či jiný postup.
2.8. Stejně jako při hlasování o jiných usneseních se do zápisu o jednání rady zaznamená, nebo k zápisu dodatečně připojí odlišné stanovisko člena rady (členů rady), týkající se vyřízení podnětu. 2.9. Odpovědný místopředseda požádá radu, aby podle ustanovení § 7 odstavec 4 zákona o ČT vyloučila veřejnost z části jednání, na níž se budou projednávat skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů, mj. zákona o ochraně osobních údajů; radu o to zejména požádá, mají-li se projednávat skutečnosti obsahující citlivé údaje ve smyslu ustanovení § 4 b/ zákona o ochraně osobních údajů - tedy například údaje vypovídající o politických postojích, náboženství a filozofickém přesvědčení, trestné činnosti, zdravotním stavu a sexuálním životě osob, kterých se pořad týkal nebo které se na jeho tvorbě podílely nebo které podnět podaly. 2.10. Při projednávání podnětu, v němž GŘ předkládal své stanovisko, ho může GŘ doplnit ústně, a to na svoji žádost nebo na žádost rady či jejího předsedy. Při ústním doplnění stanoviska ho může zastoupit pracovník ČT nebo pracovníci ČT, kterého nebo které osobně určí. 2.11. Vystoupení osob, které nejsou zaměstnanci ČT, se při ústním projednávání podnětu nepřipouští, nerozhodne-li rada hlasováním jinak.
5.5. Přehled účasti členů Rady České televize na jednáních v roce 2005 1 12.1.
2 26.1.
3 9.2.
4 23.2.
6 23.3.
7 6.4.
8 4.5.
9 18.5.
10 8.6.
11 13.7.
12 10.8.
13 24.8.
14 14.9.
15 5.10.
/
/
/
/
0
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
0
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
/
/
/
/
/
/
/
/
/
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
/
0
/
B. Fanta
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
H. Fibingerová
/
/
/
/
/
/
/
/
/
X
/
/
/
/
/
/
/
/
/
M. Horálek
/
/
/
/
0
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
0
/
/
Z. Hůlová
/
/
/
/
/
0
/
/
/
/
/
/
0
/
0
/
/
/
/
E. Kohák
/
/
/
/
/
0
/
/
/
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
L. Miler
/
/
/
/
/
/
/
/
/
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
J. Mrzena
/
/
/
/
/
/
/
/
/
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
J. Presl
0
/
/
/
/
/
/
/
/
/
0
/
/
/
/
0
/
/
/
J.Prokeš
0
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
A. Svobodová
0
0
/
/
/
/
/
/
/
X
/
/
/
/
/
/
/
/
/
J. Šilerová
/
/
/
0
/
/
/
/
/
/
/
/
/
0
/
/
/
/
0
P. Uhl
/
/
/
/
0
/
/
/
/
/
/
/
/
0
0
/
/
/
/
J. Voráč
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
/
0
0
/
/
0
Účast 2005 D. Dvořák M.Badal J. Baumruk J. Brandejs
5 9.3.
/
přítomen
0
nepřítomen
x
není členem Rady ČT
Stránka 1
16 17 18 19 19.10. 16.11. 30.11. 14.12.
5.6. Obraz vysílání České televize v roce 2005 v grafech Podíl studií na celostátním vysílání ČT ROK 2005/2004 r. 2005
r. 2004 PRAHA 81,8%
BRNO + OSTRAVA 10,8%
BRNO + OSTRAVA 18,2% r. 2005 VYR_STUD Praha
ČT1 89521 6679,1 48,7% 83,5% Brno+Ostrava 3309 1319,5 43,3% 16,5% Součet 92830 7998,6 47,7%
PRAHA 89,2%
ČT2 59948 7027,3 51,3% 80,2% 3291 1730,7 56,7% 19,8% 63239 8758 52,3%
SOUČET 149469 13706,4 81,8% 6600 3050,2 18,2% 156069 16756,6 100%
(počet poř.) (počet hod.) (% v řádku) (% sloupec)
r. 2004 VYR_STUD Praha
ČT1 85275 7640,3 49,2% 88,5% Brno+Ostrava 2506 995,8 52,8% 11,5% Součet 87781 8636,1 49,6%
ČT2 55521 7893,2 50,8% 89,9% 2370 891 47,2% 10,1% 57891 8784,2 50,4%
SOUČET 140796 15533,5 89,2% 4876 1886,8 10,8% 145672 17420,3 100%
POŘADY PRO DĚTI - podíl na celk.vys.ploše ROK 2005/2004
r. 2005
r. 2004
ostatní 90,6%
ostatní 90,1%
pro děti 9,9%
r. 2005 pro děti ostatní celkem
pro děti 9,4%
ČT1 ČT2 Celk. % z celk. 1277,5 462,2 1739,7 9,9% 7483,0 8295,8 15778,8 90,1% 8760,5 8758,0 17518,5 100,0%
r. 2004 pro děti ostatní celkem
ČT1 ČT2 Celk. % z celk. 1219,0 430,4 1649,4 9,4% 7564,8 8353,8 15918,6 90,6% 8783,8 8784,2 17568,0 100,0%
2
POČET POŘADŮ ČT PRO NESLYŠÍCÍ - ROK 2005/2004 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
40%
45%
1,6% 4,1% 1,5%
50%
55%
60%
65%
70%
80%
64,5%
přípustné minimum
52,9%
72,3%
11,8%
r. 2005
75%
71,7%
pro neslyš. celkem skryté titulky skryté titulky živě znak.řeč viditelné titul. beze slov
0,0%
r. 2004
35%
2,0% 4,0% 1,6%
0%
5%
r. 2005 pro neslyš. celkem z toho beze slov viditelné titul. skryté titulky skryté titulky živě znak.řeč ostatní (bez úpravy) CELKEM
10%
15%
20%
25%
skuteč. v premiéry počtu pořadů
30%
reprízy
35%
skuteč. v %
23985
10861
13124
72,3%
530 1325 17550 3922 658 9180 33165
392 1084 5019 3919 447 3609 14470
138 241 12531 3 211 5571 18695
1,6% 4,0% 52,9% 11,8% 2,0% 27,7% 100,0%
40%
45%
50%
r. 2004
55%
60%
65%
70%
skuteč. v premiéry počtu pořadů
75%
80%
reprízy
pro neslyš. celkem 22856 10606 12250 z toho 488 405 83 beze slov 1312 1106 206 viditelné titul. 20548 8741 11807 skryté titulky 0 0 0 skryté titulky živě 508 354 154 znak.řeč 9021 3771 5250 ostatní (bez úpravy) 31877 14377 17500 CELKEM Pozn.: Skryté titulky živě nebyly v r. 2004 evidovány.
skuteč. v %
71,7% 1,5% 4,1% 64,5% 0,0% 1,6% 28,3% 100,0%
3
Evropská tvorba (s uplatněním zákonných kvót) ROK 2005/2004
100%
90,2% 89,1%
85,8% 82,6%
87,8% 85,5% přípustné minimum
75% 50% 25% 0% ČT 1
ČT 2
r. 2005 r. 2005 Neevropská tvorba Evropská tvorba Celkem
r. 2004 Neevropská tvorba Evropská tvorba Celkem
ČT1
hod. 909,9
ČT2 (%)
hod. 532,6
(%)
ČT
r. 2004
Celkem (%)
hod. 1442,5
5478,0 85,8% 4921,0 90,2% 10399,0 87,8% má být nadpoloviční z celk.vys.času, tj. 6387,9/ 5453,6/ 11841,5 hod. 6387,9 5453,6 11841,5 ČT1
hod. 1129,1
ČT2 (%)
hod. 582,4
(%)
Celkem hod. (%)
1711,5
5360,1 82,6% 4764,7 89,1% 10124,8 85,5% má být nadpoloviční z celk.vys.času, tj. 6489,2/ 5347,1/ 11836,3 hod. 6489,2 5347,1 11836,3
Pozn.: Do celkového vysílacího času programu, z něhož se určuji podíly evropské, evropské nezávislé a evropské nezávislé současné tvorby, se nezapočítává čas určený vysílání zpravodajských pořadů, sportovních události, soutěži, teletextu, reklamy a teleshoppingu.
4
Evropská nezávislá tvorba (s uplatněním zákonných kvót) ROK 2005/2004
25%
19,8%
19,1%
18,3%
20%
12,1%
15%
10,1%
8,5%
přípustné minimum
10% 5% 0% ČT 1
ČT 2 r. 2005
r. 2005
ČT1
Závislá
hod. 4212,2
Nezávislá Celkem min. 50%
r. 2004 Závislá Nezávislá Celkem
r. 2004
Celkem
ČT2
hod. (%) 3924,6
ČT
(%)
hod. 8136,8
(%)
1265,8 19,8% 996,4 18,3% 2262,2 19,1% má být 10 % z celk.vys.času, tj. 6387,9/ 5453,6/ 11841,5 hod. 5478,0 4921,0 10399,0 50 50 50 ČT1 ČT2 Celkem
hod. 4810,0
(%)
hod. 4117,1
(%)
hod. 8927,1
(%)
550,1 8,5% 647,6 12,1% 1197,7 10,1% má být 10 % z celk.vys.času, tj. 6489,2/ 5347,1/ 11836,3 hod. 5360,1 4764,7 10124,8
5
Evropská nezávislá současná tvorba (s uplatněním zákonných kvót) ROK 2005/2004
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
70,6% 56,2%
53,5%
ČT 2 r. 2005
ČT1
hod. Evropská nezávislá současná tvorba (=>r. 2001) min. 50%
r. 2004
677,2
(%)
hod.
53,5% 560,1
364,5
Celkem (%)
ČT2 (%)
hod.
56,2%
má být 10 % z evrop.nezávislé tv.,tj.z 1265,8/ 996,4 /2262,2 1237,3 54,7% hod.
50
ČT1
ČT2 (%)
ČT
r. 2004
50
hod. Evropská nezávislá současná tvorba (=>r. 2000)
54,7%
přípustné minimum
ČT 1
r. 2005
68,6%
66,3%
hod.
66,3% 456,9
50 Celkem
(%)
hod.
70,6%
821,4
má být 10 % z evrop.nezávislé tv.,tj.z 550,1/ 647,6 /1197,7 68,6% hod. (%)
6
SROVNÁNÍ PODÍLU VLASTNÍ A PŘEVZATÉ TVORBY VE VYSÍLÁNÍ ČT - ROK 2005/2004
r. 2005
r. 2004
PŘEVZATÉ 32,2%
VLASTNÍ 68,5%
PŘEVZATÉ 31,5%
r. 2005 VLASTNÍ Čistě vlastní Zakázky koprodukce
Celkem vlastní PŘEVZATÉ
VLASTNÍ 67,8%
ČT1 v hod. 4887,7 948,2 505,7 6341,6
v% 56% 11% 6% 72%
domácí+d.výměn. 227,5 3% zahran.+vým.+ost. 2191,4 25% Celkem převz. 2418,9 28% CELKEM 8760,5 50,0%
ČT2 v hod. 4851,7 322,2 480,1 5654,0
Celková
v% v hod. 55% 9739,4 4% 1270,4 5% 985,8 65% 11995,6
525,5 6% 753,0 2578,5 29% 4769,9 3104,0 35% 5522,9 8758,0 50,0% 17518,5
r. 2004
v% VLASTNÍ 55,6% Čistě vlastní 7,3% Zakázky 5,6% koprodukce 68,5% Celkem vlastní PŘEVZATÉ 4,3% domácí+d.výměn. 27,2% zahran.+vým.+ost. 31,5% Celkem převz. 100,0% CELKEM
ČT1 v hod. 4763,7 913,2 625,6 6302,5
v% 54% 10% 7% 72%
240,6 3% 2240,7 26% 2481,3 28% 8783,8 50,0%
ČT2 v hod. 4774,9 393,1 434,8 5602,8
Celková
v% v hod. 54% 9538,6 4% 1306,3 5% 1060,4 64% 11905,3
v% 54,3% 7,4% 6,0% 67,8%
388,1 4% 628,7 3,6% 2793,2 32% 5033,9 28,7% 3181,3 36% 5662,6 32,2% 8784,1 50,0% 17567,9 100,0%
7
SROVNÁNÍ ZAHRANIČNÍ A ČESKÉ TVORBY VE VYSÍLÁNÍ ČT - ROK 2005/2004 (bez ohledu na zákonné kvóty)
r. 2005
r. 2004
zahraniční 28,6%
zahraniční 27,3%
ČR 71,4%
ČR 72,7%
r. 2005 ČR zahraniční celkem
počet hodin 12729,3 4789,2 17518,5
% 72,7% 27,3% 100,0%
r. 2004 ČR zahraniční celkem
počet hodin 12536,5 5031,5 17568,0
% 71,4% 28,6% 100,0%
8
PODÍL OST. ZAHRANIČNÍ TVORBY (tj. Evropa bez ČR) VE VYSÍLÁNÍ ČT - ROK 2005/2004 (bez ohledu na zákonné kvóty)
r. 2004
r. 2005
67,3%
63,7%
70,0%
70,0%
60,0%
60,0%
50,0%
50,0% 32,7%
40,0%
40,0%
30,0%
30,0%
20,0%
20,0%
10,0%
10,0%
0,0%
0,0% Evropa bez ČR
r. 2005 Evropa bez ČR ostatní zahr. celkem zahr.
ostatní zahr.
počet hod. % 3221,8 67,3% 1567,4 32,7% 4789,2 100,0%
36,3%
Evropa bez ČR
r. 2004 Evropa bez ČR ostatní zahr. celkem zahr.
ostatní zahr.
počet hod. 3204,5 1827,0 5031,5
% 63,7% 36,3% 100,0%
9
STRUKTURA PROGRAMOVÝCH TYPŮ ROK 2005/2004 V % ČT r. 2005
zpravodaj. poř. 21,4%
publicistic. poř. 11,4%
dokument. poř. 13,5%
sportovní poř. 6,4%
vzdělávací poř. 3,7%
pop, rock 4,4% vážná hudba 2,0%
náboženské p. 0,6% zábavné pořady 7,5%
ČT r. 2004
dramatické pořady 22,5%
zpravodaj. poř. 19,3%
ostatní 3,1%
publicistic. poř. 10,7% dokument. poř. 12,9%
sportovní poř. 8,7%
pop, rock 3,9% vážná hudba 2,0%
účelové poř. 3,5%
vzdělávací poř. 4,4%
náboženské p. 0,7% zábavné pořady 6,4%
dramatické pořady 23,9%
účelové poř. 2,9%
ostatní 4,2%
10
