5. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A DOPRAVA OCHRANA PŘÍRODY Město leží v krajině s intenzivní zemědělskou výrobou a s nepatrným zastoupením přírodně zachovalejších lesních porostů. Druhová rozmanitost flóry je sice nižší než na většině území okresu, je však např. obohacena některými teplomilnými druhy, které sem pronikají údolím Bečvy z Moravské brány. Vzácná květena je soustředěna zejména do tří lokalit : Vichury v Hrachovci (květena mokřadních luk, suchých pastvin a okraje lesa), les Junákov (květena listnatého lesa) a zámecký park Kinských (květena listnatého lesa). Nevítanými invazními druhy rostlin jsou křídlatky, bolševník velkolepý a slunečnice hlíznatá. Křídlatky jsou rozšířeny roztroušeně po městě a hlavně v břehových porostech podél Bečvy, kde lze místy najít rovněž porosty slunečnice hlíznaté. Výskyt bolševníku velkolepého se týká pouze drobných populací, které již byly zlikvidovány a jejich stav je pod kontrolou. Na území města roste řada pozoruhodných stromů a skupin stromů, z nichž sedm je evidováno v ústředním seznamu památných stromů. Stromy, mezi něž patří např. „Horákův dub“ v Poličné, lípy v Hrachovci, dub na Jehličné, lípa na Poláškově ulici, „Pivodův tis“ na Brňově a „Helštýnské lípy“, byly vyhlášeny památnými z důvodu nadprůměrného věku a jejich vysoké estetické, krajinářské a kulturně historické hodnoty. Orgán ochrany přírody připravuje v letošním roce k vyhlášení tři lípy srdčité rostoucí u pomníku popravených vlastenců v Poličné.
30
Část katastru Krhová leží v CHKO Beskydy. Na území města není dosud vyhlášeno žádné maloplošné zvláště chráněné území, ale v příštích letech se připravuje vyhlášení několika cenných lokalit (mokřad Rybníky v Hrachovci, meandry Loučky v Poličné, skála Medůvka). V loňském roce došlo k registraci dvou významných krajinných prvků podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zaregistrovanými prvky jsou křovinatá stráň Junákov v Poličné a park u bývalé usedlosti Dr. Pelce v Brňově. Oba tyto významné krajinné prvky jsou lokalitami sloužícími k úkrytu a hnízdění zvláště chráněných druhů ptáků. Křovinatá stráň Junákov je rovněž významným dokladem malovýrobního zemědělského hospodaření na svažitých pozemcích z minulých dob. V současné době probíhají přípravy k registraci významného krajinného prvku Vichury v Hrachovci s výskytem cenných mokřadních společenstev. V oblasti ochrany přírody bude jedním ze základních úkolů v budoucnosti najít vhodné nástroje, které by pomohly přispět ke sladění zájmů zemědělského hospodaření, ochrany přírody a protipovodňové ochrany spočívající v úpravách větších i drobných toků. Mezi další problémy patří výskyt kormorána velkého, jehož několikasethlavá hejna se zdržují v zimě a v době tahu na Spojené, Rožnovské a Vsetínské Bečvě, kde významně zasahují do společenstev vodních organismů. Nemalé zásahy do rybích společenstev na vodních tocích a plochách způsobuje rovněž početná populace volavky popelavé hnízdící v tomto regionu.
ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA, ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Na území města je cca 2400 ha zemědělské půdy (včetně zahrad a sadů), což činí zhruba 46% veškerého území. Celkově se podíl zemědělské půdy mírně snižuje (zalesňování, bytová a průmyslová výstavba) a roste trvale podíl zastoupení trvalých travních porostů na úkor zastoupení orné půdy (sociálně-ekonomické podmínky, dotační politika státu).
Zemědělskou půdu představují jak větší ucelené bloky v západní části řešeného území, tak menší zemědělské celky oddělené lesními porosty a rozptýlenou zástavbou ve východní a jižní časti území
31
města. Terénní poměry oblasti jsou dosti rozmanité. Terén je členitý, mírně zvlněný až svažitý, místy se zhoršenou mechanizační dostupností. Převážná část území je zařazena jako výrobní podoblast bramborářská, k.ú. Brňov a Křivé jako podoblast horská. Dochází ke změnám územně plánovací dokumentace v souvislosti s následnou investiční činností – individuální bytová výstavba (inženýrské sítě a plánovaná stavba rodinných domů v lokalitě „Na Koutech“ a průmyslová výstavba (průmyslová zóna Lešná), plánovaný produktovod LoukovSedlnice, investiční činnost spojená s akcí „Čistá řeka Bečva“ a jiné, což sebou nese přirozené negativní důsledky ve vztahu k zemědělské výrobě a ochraně zemědělského půdního fondu (úbytek ploch, omezení hospodaření, ztížení obhospodařování zemědělského půdního fondu, narušení sítě zemědělských účelových komunikací atd.). Protierozní ochrana je řešena v rámci komplexních pozemkových úprav (v současnosti návrh projektu JPÚ Křivé, Choryně, Branky, Loučka) nebo při tvorbě územních plánů. Ke zlepšení stavu by mělo dojít doplněním územních systémů ekologické stability v krajině. Jedinými většími organizacemi obhospodařující zemědělské pozemky na území města, včetně integrovaných obcí, je firma Agrotech s.r.o. se sídlem v Poličné obhospodařující cca 850 ha zemědělské půdy, z toho cca 650 ha orné a firma SIMPOL s.r.o. se sídlem v Podlesí obhospodařující cca 400 ha orné půdy. V souvislosti se vstupem České republiky do EU byla přijata novela zák.č.252/1997, o zemědělství, která, mimo jiné, zavádí tzv. evidenci zemědělských podnikatelů. Cílem této úpravy je zlepšit evidenci osob podnikajících v zemědělství s ohledem na dosažitelnost fondů a zdrojů Evropské unie. Zvýšil se rovněž celkový objem finančních prostředků poskytovaných státem formou dotací, subvencí, půjček a jiných. Změnila se struktura, podmínky a způsob státní podpory. Bilance půdy a podíly z celkové výměry – Město Valašské Meziříčí včetně integrovaných obcí (duben 2005) Druh Zemědělské pozemky celkem z toho: -orná - zahrady - sady - trvalé travní porosty
ha 2400 1359 370 50 620
% 46 26 7 1 12
Lesní pozemky Vodní plochy Ostatní
1650 80 1121
31 2 21
Celková výměra
5250
100
LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Lesy pokrývají cca 8 000 ha správního území pověřené obce Valašské Meziříčí. Z této výměry převažují lesy vlastníků nad 200 ha vlastnictví a vlastníků o výměrách 50-200 ha lesů (cca 6 000 ha). Z uvedené výměry lesa jsou nejméně zastoupeni vlastníci s výměrou do 3 ha (1 533 vlastníků, 721 ha lesa). Město Valašské Meziříčí vlastní 723 ha lesa na pěti katastrálních územích v okolí Valašského Meziříčí. Lesy města jsou pronajaty společnosti Městské lesy a zeleň, s.r.o., která na základě nájemní smlouvy lesní majetek města obhospodařuje. Výměry lesů neustále rostou, na čemž má největší podíl dotační politika MZe ČR, které dotuje zalesňování zemědělských pozemků. V rámci správního území činí ročně nárůst několik desítek
32
hektarů nově zalesněné zemědělské půdy. Lesy ve správním území pověřené obce Valašské Meziříčí zasahují do 5 lesních oblastí : 41 – Hostýnské, Vsetínské vrchy a Javorníky 40 – Beskydy 39 – Podbeskydská pahorkatina 37 – Kelečská pahorkatina 34 – Hornomoravský úval
Převažující lesní oblastí je přírodní lesní oblast Hostýnsko – Vsetínské vrchy a Javorníky. V této oblasti je lesnatost 52,3 %. Převažujícími dřevinami jsou dřeviny jehličnaté, z nichž převažuje smrk 60%, jedle 5 %, borovice 4,5 % a modřín 2 %. Z listnatých dřevin převažuje buk 17%, dub 3% a habr 2,5%. Zbytek tvoří ostatní listnaté dřeviny, tj. javor, jasan, bříza, lípa a olše. Převažující zastoupení z hlediska stáří lesních porostů je v rozmezí od 60 do 100 let. Lesy jsou v rámci jednotlivých oblastí málo poškozované. Úhyn jedle se v 90. letech zastavil a v současnosti patří jedle opět mezi významnou dřevinu oblasti a již se zcela běžně zmlazuje. Od 90. let se změnou vlastnických vztahů lze pozorovat posun k jemnějším způsobům hospodaření, omezení holosečných způsobů a provádění podrostních způsobů hospodaření s využitím přirozené obnovy. Geologické podmínky, půdní poměry a příhodné klima způsobují svou kombinací vynikající růstové podmínky pro všechny dřeviny. Naprosto převažuje výskyt bohatých (obohacených) svahových a hlinitých stanovišť. Zvětraliny jsou při přesycení vodou náchylné k ujíždění a poměrně často dochází na prudkých svazích k sesuvům. Základní údaje o stavu lesa: střední věk jehličnaté: 59 let listnaté : 68 let (62 let)
33
Největší poškození lesů v posledních letech z biotických činitelů způsobují kůrovci (lýkožrout smrkový, l. menší, l. lesklý, a sporadicky l.severský), což je deklarováno objemy napadeného a zpracovaného kůrovcového dříví. Kůrovci jsou současně sekundárními škůdci, kteří napadají čerstvě vytěžené smrkové dříví, polomy a fyziologicky oslabené stojící stromy (např. houbami, imisemi) . Rozsah napadení lesů kůrovci závisí na zdravotním stavu porostů, dostatku pro kůrovce atraktivního dříví (živelné přírodní pohromy, zlomy, vývraty) a na průběhu počasí (teplé, suché počasí). Přes celorepublikový problém, který kůrovcová kalamita v různých oblastech naší republiky znamená, lze říci, že cílevědomou a mravenčí prací ve spolupráci s venkovním lesnickým personálem a odbornými lesními hospodáři, se daří na valašskomeziříčsku úspěšně případné drobné lokální výskyty napadených kůrovcových stromů úspěšně likvidovat. Skutečnost dobrého zdravotního stavu našich lesů potvrdil letecký monitoring, který na náš popud zorganizovalo ze svých prostředků Ministerstvo zemědělství ve třetím čtvrtletí loňského roku,kterého jsme se zúčastnili a z výšky cca 100–150 m byl posuzován výskyt kůrovcových stromů a zdravotní stav našich lesů.
MYSLIVOST Významnou součást lesního hospodářství tvoří myslivost. Ve správním území pověřené obce Valašské Meziříčí se nachází 21 honiteb, o výměře cca 20000 ha honební plochy, z toho 2 honitby jsou vlastní a 19 je společenstevních. Nejrozšířenější zvěří v honitbách je zvěř srnčí, co do počtu následuje zvěř černá,daňčí a jelení. Největším současným problémem myslivosti je výrazný úbytek drobné zvěře, zejména zajíců a bažantů. Například dříve hojné stavy koroptví poklesly pod hranici populačního minima potřebného pro udržení a zachování druhu v přírodě. Naproti tomu je v posledních letech zaznamenáván nárůst některých celoročně chráněných druhů zvěře, které byly vedeny v kategoriích ohrožených živočichů. Dle statistických údajů uživatelů honiteb bylo v rámci správního území k 31.3.2003 zjištěno v honitbách 123 ks krkavce velkého, 15 ks výra velkého a 5 ks vydry říční. Nebývalé stěhování kormorána velkého v zimním období ze zamrzlých vodních ploch jižní Moravy za potravou na nezamrzající úseky toku řeky Bečvy (zjištěný stav k 31.3.2005 byl 486 ks) nabylo na intenzitě a byly dokonce zjištěny případy hnízdění kormorána v naší oblasti. Stejný problém je s rostoucí populaci volavky popelavé ( stav k 31.3.2005 byl 136 ks), která rovněž v našich oblastech hnízdí a stejně jako kormoráni likviduje rybí obsádky vodních toků. Proto po jednáních se zainteresovanými stranami bylo povoleno kormorána velkého a volavku popelavou v oblastech kde nejvíce škodí, za předem stanovených podmínek,regulovat odlovem. Nemalým problémem současné myslivosti jsou také druhotné důsledky každoročně prováděné ozdravovací vakcinace lišek proti vzteklině, která má za následek jejich rostoucí počty (k 31.3.2003 bylo zjištěno 188 ks) , které jsou rovněž jedním z faktorů snižování početních stavů drobné zvěře v honitbách. V minulém roce bylo v honitbách ve správním území pověřené obce z užitkové zvěře uloveno:
zvěř srnčí: zvěř černá: zvěř daňčí: zvěř jelení:
zajíci: 50 ks bažanti: 398 ks kachna divoká: 495 ks
515 ks 134 ks 42 ks 28 ks
Celorepublikový problém nárůstu stavů černé zvěře se projevil i u nás, kdy proti roku 2003 bylo v roce 2004 u nás uloveno o 257 % divokých prasat navíc, což samo o sobě je varovný signál, že republikové problémy spojené s nárůstem černé zvěře a se vznikem škod na zemědělských kulturách, včetně ještě výraznějšího úbytku drobné zvěře, se mohou projevovat v příštích letech i na valašsko-
34
meziříčsku. Naopak výrazný propad je u kmenových stavů zajíců, kdy lze podle odlovu loňského roku usoudit, že stavy zajíců se nezadržitelně blíží k hranici populačního minima potřebného pro jejich rozmnožování a nárůst stavů. Uživatelé některých honiteb přiznávají že nemají dodrženy minimální stavy zaječí zvěře a žádají o zrušení minimálních a normovaných stavu zajíců v honitbách.
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Území města Valašské Meziříčí se nachází v povodí Vsetínské a Rožnovské Bečvy, odkud vody odtékají do Povodí Moravy. Řeka Bečva tvoří páteřní tok na území města. První čtvrtletí roku 2004 se projevilo srážkově nadnormální se srážkami (186,9 mm); rok 2004 jako celek byl srážkově mírně suším rokem / 87,2 % normálu).Nejnižší průměrné srážky byly zaznamenány v měsíci prosinci (13,8 mm,tj. 29 % normálu), nejvyšší v měsíci březnu ( 75,0 mm, 202 % normálu) Celkový úhrn srážek činil cca 629,3 mm Z hlediska odtokových poměrů lze hodnotit hydrologický rok 2004 jako průměrný.
Profil Jarcová Val.Meziříčí-Krásno
Průtoky na tocích ve Valašské Meziříčí Tok Min.m3/s datum Max.m3/s Vset.Bečva 0,612 12.9.04 110,0 Rož.Bečva 0,126 9.9.03 48,6
datum 17.3.04 24.3.04
Průměr m3/s 6,02 2,02 Zdroj HMÚ
Chráněná oblast přirozené akumulace vod Město se nachází svým okrajem v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Vsetínské vrchy.(severovýchodní část Krhové a severozápadní část Poličné) Hranice navazuje na hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy v místě křížení železniční tratě Ostrava -
35
Valašské Meziříčí , obchází město po severním a západním okraji a je veden a podél silnice I/18 Valašské Meziříčí – Bystřice pod Hostýnem přes Poličnou. Zdroj NV: č. 10/1979 Sb.
Celk. P
N-NO3
mg/l
mg/l
mg/l
N-NH4
ChSKCr
BSK5
24 0 1,4 9,4 2,4 2,8 3,7 3,7 2
24 1 <5.0 18,7 10,6 11,3 17,9 17,8 2
24 2 <0.03 1,39 0,10 0,27 0,91 0,75 3
24 0 1,67 3,57 2,55 2,52 3,44 3,36 2
24 0 0,03 0,74 0,26 0,30 0,59 0,56 4
mg/l
Celk. P
mg/l
N-NO3
mg/l
N-NH4
mg/l
ChSKCr
mg/l
poč. stanovení celk. poč. hod. pod mezí stan. minimální hodnota maximální hodnota Median Průměr char. Hodn. C95 char. Hodn. C90 třída dle ČSN 75 7221
BSK5
Bečva - Choryně Datum
4-11-02-007
mg/l
poč. stanovení celk. poč. hod. pod mezí stan. minimální hodnota maximální hodnota median průměr char. hodn. C95 char. hodn. C90 Třída
mg/l
Datum
Stav povrchových vod V oblasti Valašské Meziříčí byly v roce 2004 sledovány 2 profily, oba na Bečvě . Kvalita vod je vyjádřena v třídách jakosti vod pro jednotlivé uvedené skupiny ukazatel podle normy ČSN 75 7221 4-11-01-118 Rožnovská Bečva Valašské Meziříčí
24 0 1,6 7,4 2,5 2,8 4,2 3,9 2
24 0 5,7 18,1 10,8 10,8 17,3 15,4 2
24 1 <0.03 1,02 0,23 0,33 0,89 0,84 3
24 0 1,69 3,19 2,29 2,29 3,04 2,87 1
24 0 0,03 0,44 0,16 0,19 0,38 0,36 3
souhlas s NV 61/2003 souhlasí nesouhlasí Zdroj: Povodí Moravy Brno
36
Zásobování pitnou vodou Město je zásobeno pitnou vodou v rámci skupinového vodovodu Stanovnice. Doplňkovým zdrojem cca z 30 % je Úpravna vody – Jarcová. Veřejná vodovodní síť je provozována a.s. VaK Vsetín. Veřejnou vodovodní sítí je zásobováno cca 95 % obyvatel města V průběhu roku 2004 vodoprávní úřad neřešil žádné problémy v zásobování vodou veřejným vodovodem. Odkanalizování Město je odkanalizováno veřejnou kanalizací z 89,5% ukončenou Městskou ČOV, kterou provozuje a.s. Vodovody a kanalizace Vsetín na základě nájemní smlouvy s Městem Valašské Meziříčí. Čištěné odpadní vody jsou vypouštěny do řeky Bečvy. Průmyslové objekty jsou napojeny na systém veřejné kanalizace města přes individuální čistící zařízení, pokud to kvalita vypouštěných vod vyžaduje. V areálu DEZA a.s. je samostatná čistírna chemických odpadních vod a čistírna biologických odpadních vod . Tento systém není napojen na systém veřejné kanalizace. Významné akce vodoprávně povolené v roce 2004 pro město Valašské Meziříčí Na ochranu před povodněmi: část (1/2)ochranná hráz Juřinka - nutno pokračovat v realizaci další etapy hráze a dokončit celou hráz dle zpracované studie. Studie Protipovodňových opatření Poličná – zpracovává fy.AQTIS Brno, na jejímž zajištění se vodoprávní úřad nad rámec svým povinností významnou měrou podílel. Uvedení do trvalého užívání odvodnění pozemků Krhová -Osyčí , tato stavba zabraňuje zaplavování přívalovými vodami rodinných domků.
Ke snížení množství znečištění v odpadních vod Tlaková kanalizace pro koupaliště Valašské Meziříčí Odvodnění ulice V Břízkách v k.ú. Krhová
37
Jiné
Prodloužení vodovodu Hrádky v Krhové Zaústění zatrubněného příkopu v k.ú. Brňov do vodního toku Medůvka V rámci zajištění realizace rychlostní komunikace byla vydána vodoprávní rozhodnutí k zajištění souvisejících vodních děl byla provedena kolaudace přivaděče pitné vody pro průmyslovou zónu Lešná v rámci průmyslové zóny byl projednán návrh realizace rozšíření CIE Automotive v návaznosti na vybudovanou investici byla provedena kolaudace kanalizace pro odvádění povrchových vod v rámci průmyslové zóny , sběrač Z
Nad rámec svým povinností vodoprávní úřad zajišťoval hydrogeologický průzkum prádelně. Výsledek byl postoupen ČIŽP OI Olomouc k dalšímu řízení
v Městské
OCHRANA OVZDUŠÍ V roce 2003 byla Krajským úřadem Zlínského kraje zpracována rozptylová studie celého Zlínského kraje. Z tohoto matematického modelu vycházel Krajský úřad při lokalizaci měření imisního zatížení v kraji a také v oblasti Valašského Meziříčí.
V roce 2004 proběhlo měření znečišťujících látek, které prováděl Krajským úřad v několika lokalitách (Bynina, Lešná, Mštěnovice, ul. Křižná, Juřinka a Hvězdárna). Dané měření proběhlo ve dvou týdenních kampaních se záměrem prověřit údaje rozptylové studie. Z této studie vyplynuly následující závěry a doporučení. Objevilo se zde konstatování, že v oblasti kolem Valašského Meziříčí se významněji projevuje vliv průmyslového podniku DEZA, a.s., a to zejména z hlediska zvýšených koncentrací polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Zřejmě nejdůležitějším zjištěním tohoto měření bylo potvrzení vlivu lokálních topenišť spalující tuhá paliva
38
na výrazném zhoršení kvality ovzduší v obcích. Zvýšený tlak obecních samospráv na plynofikaci a její využívání občany i za cenu zvýšených nákladů na vytápění se jeví jako naprosto nezbytný předpoklad vedoucí ke splnění platných imisních limitů pro benzo(a)pyren a polétavý prach (PM10). Z výše uvedeného vyplývá také požadavek na opakovaná měření polyaromatických uhlovodíků a prašnosti, která by měla vést k návrhu nových a potvrzení účinnosti již realizovaných opatření vedoucích ke zlepšení kvality ovzduší v oblasti Valašského Meziříčí a k plnění platných imisních limitů. Oblast Valašského Meziříčí byla v roce 2003 i v roce 2004 zařazena Ministerstvem životního prostředí dle statistických výpočtů do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na základě této skutečnosti bude mít město povinnost vypracovat Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší. V roce 2004 bylo po řadě let obnoveno dříve prováděné měření znečišťujících látek. To se nyní provádí prostřednictvím autorizované firmy , kdy je měřící stanice umístěna na ZŠ Žerotínova. Vybraná lokalita by měla reprezentovat průměrné znečištění ovzduší na úrovni středu města s vyloučením přímého vlivu dopravy. Mezi měřené polutanty patří SO2, NO2 a polétavý prach frakce PM10, dále se zde měří rychlost a směr větru a teplota. Platné imisní limity u SO2 a NO2 nebyly překročeny, naměřené hodnoty nepřesahují 40% hodnoty platných limitů. U polétavého prachu (PM10) došlo v několika málo případech k překroční 24 hodinového imisního limitu (tj. 50mg/m3), a to převážně v zimních měsících. Co se týká četnosti a směru větru, vítr vál nejčastěji z jihu a jihovýchodu.
V roce 2003 požádala DEZA, a .s., jako významný znečišťovatel ve Zlínském kraji, o vydání integrovaného povolení dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci v platném znění. Zákon stanoví podrobnější podmínky a zvýšené nároky na provoz daných zařízení z hlediska dopadu na životní prostředí. V roce 2004 bylo Krajským úřadem Zlínského kraje vydáno integrované povolení na „Provoz energetika“ a také na „Zařízení souboru chemických výrob“ v a.s. DEZA. V tomto povolení se
39
stanovují různá závazná opatření, např. hermetizace cisteren a čerpání tekuté suroviny do skladových zásobníků (v termínu do konce roku 2008), hermetizace a inertizace skladovacích zásobníků dehtů (termín realizace do konce roku 2010) nebo likvidace exhalací ze stávajících zásobníků smoly (v termínu do konce r. 2008). Všechna tato opatření by měla snížit hodnoty polycyklických aromatických uhlovodíků v oblasti V.Meziříčí. Mezi další společnosti, které v roce 2004 získali integrované povolení Krajského úřadu je STV Glass a.s., a to na provoz „Kyslíkový tavící agregát T1“. V průběhu celého roku 2004 řešil OŽP problémy týkající se unikajícího zápachu z firmy Slévárna ZEKOM s.r.o. Referenti odboru mnohokrát vyjížděli zaznamenávat situaci u okolí firmy ZEKOM a poté byly podněty předány jak na krajský úřad tak na ČIŽP Brno. Inspekce na základě těchto podnětů prováděla kontrolní činnost. Ve druhé polovině roku 2004 byla rakouskou firmou odkoupena Cihelna Hrachovec a v této době je její provoz uzavřen. V roce 2004 se na území Valašského Meziříčí nevyskytla smogová situace.
40
41
Zdroj: ČHMÚ(Údaje z pozdějšího období nejsou v současné době k dispozici.)
42
ODPADY Produkce komunálních odpadů za poslední léta zůstává v podstatě na konstantní úrovni, v roce 2004 činila cca 16 500 t , z toho 396 t tvořil separovaný sběr. Třídí se hlavně papír, sklo, plasty, kovy a biologicky rozložitelný odpad. Pro využití odpadu zeleně byla povolena kompostárna v Juřince, kterou provozuje společnost AGROTECH s.r.o. Je velmi pozitivní, že se konečně podařilo zabezpečit využití pro odpad městské zeleně a to v blízkosti původce, neboť tato povinnost je striktně dána zákonem. Provoz skládky komunálních odpadů v Hrachovci byl prodloužen o 1 rok, tedy do konce 2005, poté bude následovat její rekultivace. Způsob uzavření, zabezpečení a začlenění do okolního prostředí je stále předmětem řízení. Dále probíhal proces posuzování vlivu na životní prostředí navržené nové skládky, která má těsně navazovat na stávající, a to s kladným závěrem. Dalším z hlavních zařízení, které se zabývá zneškodňováním odpadů ve městě, zůstává spalovna v Deze a.s. V roce 2004 byl její provoz podroben řízení dle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění. Výsledkem bylo vydání povolení vázané na další zpřísňující podmínky týkající se limitů z hlediska ovzduší, vody, hluku, byla stanovena opatření pro předcházení haváriím, způsob monitoringu. Problematické stále zůstává nakládání se stavebním odpadem, chybí zde větší povolené zařízení na jeho zpracování. Na skládku v Hrachovci lze vyvést pouze stavební odpad od občanů. Ukládání těchto odpadů je ovšem pouze dočasné a také velmi neefektivní, protože se jedná o odpady po úpravě vhodné k následnému využití a je škoda jimi plnit skládku určenou pro komunální odpady, která má omezenou životnost. Ve spolupráci s ČIŽP a OKS se podařilo odstranit poměrně rozsáhlou černou skládku v Hlybočku. V rámci dlouhodobé snahy k nápravě nevyhovujícího stavu v lokalitě Hulince bylo přes stavebního řízení k dodatečnému povolení terénních úpravy požadováno provedení sond k určení složení navezeného stavebního odpadu a stanovení obsahu škodlivin. Průběžně se provádí kontroly firem z hlediska nakládání s odpady, v roce 2004 bylo u společnosti zabývající se sběrem a výkupem zjištěno porušení zákona a uložena odpovídající pokuta. Často se řeší nepovolené ukládání odpadů na místa, která k tomu nejsou určená. Z větších akcí bylo šetřeno navážení odpadu s obsahem nekvalitního betonu u Bečvy v Juřince. Po dokladování vhodnosti na základě jeho složení bylo rozhodnuto, že tento materiál lze použít pro budoucí výstavbu protipovodňové stěny. Podobný problém s využitím odpadů se řešil v rámci výstavby haly pro výrobu solárních panelů společnosti RWE SCHOTT Solar. Odbor životního prostředí Valašské Meziříčí také sleduje pohyb odpadů z evidence jejich přepravy, z ročních přehledů o produkci, sběru a zneškodňování či využívání odpadů. Následně jsou kontaktovány firmy, které nakládají s odpady v rozporu se zákonem. V opodstatněných případech se uděluje souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady a souhlas k netřídění odpadů, zejména s přihlédnutím na zabezpečení skladování a jejich předání oprávněné firmě. Během stavebních řízení se zjišťuje nakládání se stavebním a provozním odpadem.
KOMUNÁLNÍ SLUŽBY A SOUVISEJÍCÍ INVESTIČNÍ ČINNOST ZELEŇ VE MĚSTĚ Údržba zeleně má v posledních letech stoupající úroveň. Jde hlavně o častější sečení trávy a údržbu ploch i v odlehlejších částech města, velikost ploch na sečení se neustále zvyšuje hlavně v místních částech. V tomto roce byly provedeny kompletní 3. seče trávy 4. seč byl a provedena jen na místech kde tráva dorostla. Velmi nepříznivě se projevuje v minulosti prováděná nepravidelná obnova stromové zeleně. Ve městě dnes převládají hlavně staré stromy a velmi mladé, středněvěké stromy chybí. Dalším problémem je výsadba stromů, která byla v minulosti provedena v těsné blízkostí bytových domů a stromová zeleň vysázená v ochranných pásmech inženýrských sítí. Neustále se zvětšuje počet žádostí
43
na kácení stromů z důvodu, zastínění bytů, výstavby. Správci inženýrských sítí v posledních letech dbají na to aby byla vzrostlá zeleň odstraněna i z ochranných pásem vedení z důvodu lepšího přístupu při odstraňování poruch, o z důvodu preventivních – poškození vedení kořenovým systémem stromů. Obnova zeleně se provádí hlavně na místech kde došlo k vykácení stromů, pokud to není možné tak na náhradních pozemcích na území města. Vykácené stromy jsou nahrazovány jinými vhodnějšími stromy a keři. Velkým problémem je poškozování nově realizovaných výsadeb vandalismem.
ČISTÁ ŘEKA BEČVA V průběhu roku byly dokončovány projektové dokumentace jednotlivých staveb, které byly za Město Valašské Meziříčí do akce Čistá řeka Bečva zařazeny. Po předchozích etapách celého projektu, kdy docházelo k částečné obměně staveb (některé byly již městem realizovány, na některé stavby se nepodařilo zajistit vydání stavebního povolení pro nesouhlasy vlastníků pozemků dotčených stavbou), byl definitivní seznam staveb následující:
Rekonstrukce městské ČOV Pod Juřinkou, Rekonstrukce kanalizací (v celkové délce cca 4 km), Dešťové zdrže ( u balíren, u veřejných WC a u tržnice), Kouty – sportoviště – kanalizace, čerpací stanice, Podlesí – Oznica – kanalizace, Bynina – kanalizace, Štěpánov – propoj 2x, Potůčky – kanalizace, Poličná – Štěpnice – 1. etapa, kanalizace, Krhová – Měšečky – kanalizace,
44
Krhová – Osyčí – kanalizace, Kasárna – kanalizace.
Dalším krokem byl výběr dodavatele. Jelikož žadatelem a garantem celé akce Čistá řeka Bečva je Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, proto celá soutěž na výběr dodavatele byla organizačně zajišťována tímto sdružením. Ke konci roku byl celý projekt předán z našeho odboru na investiční odbor, který dále zajišťuje realizaci jednotlivých staveb.
DOPRAVA Valašské Meziříčí je důležitou křižovatkou železničních tratí. Valašským Meziříčím je vedená trať číslo 280 (Praha) Hranice na Moravě – Vsetín, Slovenská republika, trať číslo 303 (Brno) Kojetín – Valašské Meziříčí, která dál pokračuje tratí číslo 323 Valašské Meziříčí – Ostrava a samostatná trať číslo 281 Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm. Valašské Meziříčí je nejdůležitější dopravní křižovatkou pro silniční dopravu v severní části Zlínského kraje. Územím města jsou vedeny hlavní silniční tahy spojující střední část naší republiky se Slovenskem a jižní část Zlínského kraje se severní části Moravy Kostru silniční dopravy tvoří síť silnic I. třídy doplněná o silnice II. a III. třídy. Silnice I. třídy mají nadregiónální charakter a jsou v majetku státu. Majetkovou správu na těchto silnicích vykonává Ředitelství silnic a dálnic. Silnice II. a III. třídy jsou majetkem kraje, majetkovou správu zajišťuje Ředitelství silnic Zlínského kraje. Silnice III. třídy spojují osady s Valašským Meziříčím nebo doplňují síť silnic I. a II. třídy. Místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace jsou komunikace místního významu spojující plochy a objekty místního významu se sítí silnic.Vlastníkem těchto komunikací je zpravidla město. SILNIČNÍ DOPRAVA Městem jsou vedeny silnice : Silnice I/35 – Frýdlant n. O. – Hradec Králove – Olomouc – Valašské Meziříčí –hranice SR Napojení Valašské Meziříčí na západní část republiky je nevyhovující. Proto je nutno pro rozvoj celého regiónu vybudovat kvalitní a moderní napojení na silniční síť republiky. Z toho důvodu byla zahájena jednání o výstavbě rychlostní silnice Valašské Meziříčí – Palačov. Tento úsek o délce cca 8.5 km se ukazuje jako nezbytný pro dlouhodobější strategii rozvoje průmyslového potenciálu města a celého Valašska a Rožnovska. Bez dokončení tohoto napojení nezíská město potřebnou atraktivitu pro investory. Celá trasa je rozdělena na dvě etapy. První etapa - úsek odbočka na Byninu až po odbočku do Lhotky n.B. – úsek cca 2.5 km, investiční náklady ve výši 750 mil.Kč. V současnosti je hotový projekt a jsou vydána stavební povolení na stavby 1. etapy a připravuje se druhá etapa. V roce 2003 byla vydána stavební povolení na přeložky inženýrských sítí a objekty umožňující výstavbu a na rekonstrukci silnic III. třídy, místních komunikací a účelových komunikací. Výstavba ostatních objektů byla povolena v roce 2004. Stavební povolení na přeložku silnice I/35 – 1. etapu vydal Krajský úřad. V roce 2005 se předpokládá zahájení stavby. Druhá etapa zahrnuje pokračování první etapy až po napojení na rychlostní komunikaci Hranice – Nový Jičín – Ostrava. Délka je cca 6 km, investiční náklady 2.5 mld. Kč. Průjezdní úsek městem nedoznal v roce 2004 žádných změn. V areálu firmy PONAST bude umístěn obchod LIDL. Součástí stavebních prací by měly být úpravy silnice, vybudováním chodníků pro pěší,včetně přechodů a zřízeny zastávkové pruhy tras linkové dopravy. V příštím období bude kladen důraz na snahu rekonstruovat stávající okružní křižovatky se záměrem zvýšit jejich kapacitu. Silnice I/57 – st. hranice – Krnov – Vsetín – st. hranice SR Územím města je silnice vedena ve dvou úsecích. Ve směru od st. hranice – Nového Jičína k napojení na silnici I/35 (u SHELL) a od silnice I/35 v křižovatce s nádražní ulici směrem na Vsetín. Tento úsek je nutno rekonstruovat. Je rozdělen na dvě stavby. Pro stavbu Vsetín – Bystřička bylo již vydáno
45
územní rozhodnutí, dokončuje se stavební řízení. Zahájení realizace této části je plánováno na rok 2005. Stavba Valašské Meziříčí – Bystřička byla již několikrát odložená. Situace byla značně zkomplikována zamítnutím navrhované trasy přes Stínadla (nesouhlas občanů), protože město tím přišlo o již připravené finanční prostředky (cca 200 mil. Kč) a pravděpodobně i o brzké vyřešení této silnice. V současnosti již projektová dokumentace pozbyla platnosti (omezená platnost vyjádření dotčených orgánů atd.) a musí se provést její aktualizace. Předběžně bylo navrženo vynechat kritický úsek přes Stínadla a vypracovat projektovou dokumentaci tak, aby nebyla tímto úsekem dále blokována. Úsek přes Stínadla by se v takovém případě projektoval jako samostatná stavba. Práce na projektu západního obchvatu města nebyly zahájeny. V loňském roce byla zřízena okružní křižovatka u v křižovatce silnice II/150 (Nádražní) a III/05721 (sokolská), t. j. balíren..
Silnice II/150 -hr. Okresu Kroměříž- Valašské Meziříčí V roce 2004 nedoznala podstatnějších změn. Provizorní okružní křižovatka u balíren je asi konečné řešení této křižovatky. Dopravní zatížení všech stávajících komunikací vedených územím města se neustále zvyšuje a tím se zvyšuje negativní zatížení životního prostředí z dopravy. V následující tabulkách jsou uvedeny výsledky sčítání dopravy vztahující se k našemu městu. Doprava je sčítána jednak v samotném městě, jednak na hlavních výjezdech. Sčítání vozidel se provádí v pětiletých cyklech. Tabulky shrnují údaje naměřené na jednotlivých měřících místech v letech 1985, 1995 a 2000, s výhledem do roku 2010.
46
sčítací místo
rok
7-017 – výjezd na Hranice
1985 1995 2000 2010 1990 1995 2000 2010 1990 1995 2000 2010 1985 1995 2000 2010 1990 1995 2000 2010 1990 1995 2000 2010 1995 2000 2010
7-1260 – směr N. J. (Shell)
7- 5320 – směr N. J. (za Krhovou)
7-0190 – směr Rožnov
7-1270 – směr Vsetín
7-1370 – směr Bystřice p/H.
7-2340 – směr Lhotka n/B.
intenzita všech vozidel/24 h 3399 6149 9126 11211 2956 4102 4537 6991 2573 3653 4893 5949 5484 7153 12566 13347 6766 8157 10301 14084 3155 5099 6909 8891 744 1785 1220
těžká
osobní
jednostopá
1430 1779 3991 2528 910 958 1156 1322 420 408 573 510 1555 1514 2923 2135 1812 1418 1963 1957 627 539 885 744 255 564 351
1942 4338 8055 8676 2010 3122 3363 5651 2061 3121 4243 5337 3870 5583 9563 11166 4854 6668 8281 12069 2425 4453 5929 8060 472 1189 854
27 32 80 26 36 22 18 18 92 124 77 102 59 56 80 46 100 71 57 58 103 107 95 88 17 32 15
Sčítání dopravy bylo provedeno i na dalších místech silničních sítí na území města. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce :
sčítací místo
rok
7-0181 – I/35 – směr Hranice – u 1990 hřbitova 1995 2000 2010 7-1261 – I/35 – u benziny Shell 1990 1995 2000 2010 7-2341 - III/03561- žel. přejezd, směr 1990 k Juřince 1995 2000 2010 7-0191 - I/18 - směr Rožnov, před 1990 odb. Krhová
intenzita všech těžká vozidel/24 h. 5572 1787 8413 1655 11217 2434 15773 2334 9217 3000 11524 2574 14256 3917 21353 3587 1898 707 2722 657 4171 1035 4317 821 9257 2216
osobní
jednostopá
3711 6693 8702 13386 6057 8836 10243 17672 1144 2025 3099 3463 6875
74 65 81 53 160 114 96 93 47 40 37 33 166
47
1995 2000 2010 7-1271-I/57 - Vsetínská, u PČR 1990 1995 2000 2010 7-1272 - Vsetínská, nad hotelem 1995 Panáček 2000 2010 7-1371 - II/150 - Nádražní, u nádraží 1990 ČD 1995 2000 2010 7-5791 - III/05721 - Sokolská 1995 2000 2010
10993 11196 20726 10459 11888 13365 20087 16895 12863 28323 4393 4995 6918 8601 9676 7248 16487
1896 2660 2673 2307 3006 2915 4148 4654 4011 6422 1549 862 1147 1190 1742 751 2405
8977 8438 17954 7954 8743 10355 15825 11983 8765 21689 2760 4063 5695 7354 7655 6420 13855
120 98 98 198 139 95 114 258 87 212 64 70 76 57 279 77 227
Počty motorových vozidel evidovaných na území města Na základě údajů z Ministerstva dopravy České republiky bylo v evidenci odboru dopravy a silničního hospodářství k 31.12.2004 evidováno v územním obvodu pověřeného města Valašské Meziříčí celkem 29.821 vozidel.
48
V kategorii „provozované“ je z celkového počtu 21.374 vozidel evidováno např. 13.105 osobních automobilů, 1.360 nákladních automobilů, 258 speciálních automobilů ( cisterny, autojeřáby, terénní…), 33 autobusů, 358 traktorů, 104 tahačů a 2.997 motocyklů. Navíc je evidováno 107 skútrů, 2 sněžní skútry a 3 skútry tříkolové a další vozidla. Dále je v evidenci vedeno 6398 nezařazených vozidel, 773 vozidel v převodu a 913 vozidel dočasně vyřazených. V evidenci úřadu je 74 odcizených vozidel. Bezpečnost silničního provozu Na silnicích bývalého okresu Vsetín šetřila v roce 2003 Policie České republiky celkově 2.131 dopravních nehod. Meziroční nárůst je 23 %. Z tohoto počtu nehod je 10 nehod, u kterých došlo k usmrcení osob, 35 těžkých zranění a 279 lehčích. Jedná se o výrazné snížení o těchto kategorii nehod. Mezi nejčastější příčiny dopravních nehod patří nesprávný způsob jízdy, který činí 72% všech nehod, dále je to rychlost ( 15%) a nedání přednosti v jízdě ( 10%). Celkově stoupá počet nehod, kde účastníci jsou chodci a cyklisté. U dopravních nehod pod vlivem alkoholu došlo k k nárůstu o 14,6% (86 případů). Počty dopravních nehod v obcích a osadách a jejich následky v roce 2003 :
Počet dopravních nehod 2000 Bynina Hrachovec Juřinka Krhová Lhota u Ch. Podlesí Poličná Val. Meziříčí
1 9 5 12 X 8 10 429
následky v roce 2004 2001 2002 2003 2004 1 6 1 15 X 7 5 350
1 3 1 13 1 9 4 393
4 9 X 15 X 17 10 364
5 11 1 16 X 14 13 322
Usmrc. Těžká z. 0 0 0 0 0 0 0 0 X X 0 0 0 1 1 4
Lehká z. 2 2 0 1 X 0 1 37
Zklidnění dopravy neprodloužilo výrazně dobu průjezdu městem a podstatně zvýšilo bezpečnost dopravy i ostatních účastníků provozu. Nebezpečné nehodové úseky : Silnice I/35 v úseku od křižovatky s odbočkou do Byniny po křížení s ulicí Hranická, kde došlo k 25 nehodám ovlivněným zejména nepřiměřenou rychlosti. Následky – 4 lehká zranění. Silnice I/57- prakticky celý průjezd městem. Úsek Hulince ovlivnil nehodovost 23 případy ( 3 lehká zranění), a další průjezd městem 25 případy s 1 těžkým a 4 lehkými zraněními.. Železniční doprava Valašským Meziříčím je vedená dvoukolejní trať (Praha) Hranice na Moravě - Vsetín, a dál na Slovensko, a jednokolejné tratě směrem Kojetín, Ostrava (Nový Jičín) a na Rožnov pod Radhoštěm. Valašské Meziříčí je množstvím výkonů důležitou železniční křižovatkou. Význam této železniční křižovatky je i po převodu části dopravy do nového dopravního koridoru značně vysoký.
49
