5 HD200 SEMINÁŘ
Hospodářský vývoj Sovětského svazu
www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
SROVNÁNÍ FAŠISMU, NACISMU A KOMUNISMU • 6 kritérií charakterizujících totalitní režimy (Fridrich, Brzeziński): • 1. Propracovaná oficiální ideologie, zahrnující všechny životné důležité aspekty lidské existence • 2. Jediná masová politická strana vedená jediným mužem „diktátorem“ • 3. Systém fyzického i psychického teroru • 4. Absolutní kontrola prostředků masové komunikace • 5. Absolutní kontrola prostředků ozbrojené moci • 6. Centrální kontrola a řízení každé oblasti hospodářství (neexistovala v nacismu)
TOTALITNÍ SYSTÉM • Označení pro režimy, v nichž existuje atomizovaná společnost, tvořená jedinci, kteří jsou systematicky zbavováni politických vazeb, podléhající totální moci ideologie jedné strany a jejímu vůdci
ÚNOROVÁ REVOLUCE 1917 • 1. revoluce – zrušila monarchii v Rusku • Vyhlášení republiky v čele s vládou, systém se přemění na dvojvládí – vládne parlament a Sověty • Sověty = dělnické rady v největších ruských továrnách, ovládány levicovými politiky • Prozatímní vládu reprezentuje liberální inteligence a menševici (sociální demokraté) • Snaha vybudovat parlamentní republiku
ŘÍJNOVÁ REVOLUCE 1917 I • • • •
5. října 1917 se předsedou Petrohradského sovětu stal Trockij Navazovala na únorovou revoluci (23. 2.-8. 3. 1917), Vliv získal petrohradský Sovět dělníků a vojáků (tzv. dvojvládí) Prozatímní vláda pokračovala ve vedení války, neodhodlala vyhovět volání po ekonomických reformách (především agrární reformě) • Nebyla schopna zajistit zásobování a odmítala řešit národnostní otázku • Tím poskytla široký prostor pro agitaci bolševiků (komunistů), kteří za vedení V. I. Lenina (1870-1924) uskutečnili 25. 10./7. 11. 1917 v Petrohradě státní převrat
ŘÍJNOVÁ REVOLUCE 1917 II • Všeruská komunistická strana (bolševiků) VKS(b) se chopila moci, zřídila totalitní sovětský stát, znárodnila průmysl, banky a půdu • Proti revoluci intervenovaly zahraniční mocnosti a povstali její odpůrci, čímž vypukla občanská válka • Bolševici během ní zavedli válečný komunismus a později byli donuceni k nové ekonomické politice (NEP)
VLADIMÍR ILJIČ LENIN •
Vladimir Iljič Uljanov (10. / 22. dubna 1870 v Simbirsku – 21. ledna 1924 Gorki u Moskvy)
•
Ruský šlechtic, komunistický politik a revolucionář, vůdce bolševické strany, první předseda vlády SSSR a teoretik leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu
•
Označován za zakladatele komunistického Sovětského svazu
•
Stál v čele bolševické revoluce roku 1917 v Rusku www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
VLADIMÍR ILJIČ LENIN • Inspirátorem a hlavním organizátorem masového vyvražďování vlastního obyvatelstva • „Lenin“ byl jeden z jeho revolučních pseudonymů • Uljanov si zvolil pro pseudonym řeku Lenu
• Existuje řada teorií o původu jeho jména a on sám nikdy neprozradil, proč si je vybral • Na západě je někdy chybně uváděn jako „Nikolaj Lenin“, přestože se tak nejmenoval, byl to jen jeden z jeho pseudonymů • Snažil se o elektrifikaci Ruska – „Leninovy Lampičky“
BRESTLITEVSKÝ MÍR • Potvrzoval vítězství ústředních mocností ve východní Evropě během první světové války • Po bolševické revoluci Rusko ukončuje spolupráci s Dohodou • Rozpad ruské východní fronty • Německo a RU útočí na všech úsecích východní fronty • Sovětská vláda podepsala 3. března 1918 v Brestu v dnešním Bělorusku smlouvu o příměří, ve které Rusko uznalo právo ústřední mocnosti na nově získaná území • Byl separátní smlouvou oslabující Dohodu • Anulován v listopadu 1918
POLITICKÁ SITUACE • •
• • •
•
Vojenský puč 25. října – svržení prozatímní vlády, která neřešila aktuální otázky společnosti – na její místo nastupují bolševici v čele s Leninem Venkov je konzervativní a ovládaný šlechtou, šlechta je hlavním protivníkem bolševiků Po puči vypukne boj mezi bílými (šlechta) a rudými (bolševici) (1918 1920) Boj o venkov, o potraviny Válečný komunismus – venkov si neurčuje jestli prodá zásoby – musí je prodat, zásobování obyvatelstva Venkov je rozvrácen, žádná motivace ke zvyšování úrody, nechovají dobytek, nevysazují nové plodiny, pouze pro vlastní potřebu – násilí od státu – popravy, mučení
DEKRETY • Jaro 1917 • Dekret o míru - požaduje, aby Rusko ukončilo válku za jakýchkoliv podmínek • Okamžitá rekapitulace (proletariát = dělnictvo) • Dekret o půdě - má dojít k vyvlastnění půdy, přerozdělení půdy • Likvidace soukromého vlastnictví, zavádění pevných cen, likvidace volného trhu, přibývá zestátňování půdy a její přerozdělování
VOLNÝ TRH • Stát podniká kroky proti volnému trhu • Určuje nabídku a poptávku – obnovení naturální směny • Nutná pracovní povinnost – všichni musí nastoupit do práce, nemá existovat nezaměstnanost • Bolševický stát se ukázal jako neefektivní • Venkované mají strach ze státu
NOVÁ EKONOMICKÁ POLITIKA (NEP) I • • • • • • • •
Nová ekonomická politika NEP (1921) Snaha přispět k oživení ekonomického trhu Povolení soukromého vlastnictví u malých podnikatelů Zrušil vysoké množství zabavování (rekvírování) potravin Vysoké množství daní a cel Část přebytků lze prodávat na trhu Měnová reforma – pevnější rubl Do čela se dostala úzká komunistická elita, nemá inteligenci, ale za každou stranu se snaží udržet si moc • NEP do 1928
NOVÁ EKONOMICKÁ POLITIKA (NEP) II • Nová ekonomická politika označovala dílčí přechodné období sovětské hospodářské a vnitřní politiky • Prosadil ji v březnu 1921 V. I. Lenin (1870-1924) během pokračující občanské války a intervence poté, co válečný komunismus selhal především v zajišťování zemědělských produktů • Místo povinného odvodu zemědělských produktů byly zavedeny pevně stanovené naturální daně, částečně bylo obnoveno tržní hospodářství s relativně volným vnitřním obchodem a osobní vlastnictví, malé průmyslové podniky a půda mohly být pronajímány, naturální mzdy byly nahrazovány peněžními, bylo možné přijímat zahraniční investice
NOVÁ EKONOMICKÁ POLITIKA (NEP) III • Opatření záhy přinesla zotavení v zemědělství a průmyslu, přispěla k vítězství bolševiků v občanské válce a nad intervenčními vojsky
• NEP ovšem nedokázala zajistit modernizaci a industrializaci v takové míře a tempu, jaké požadovalo Stalinovo vedení • Byla zrušena v roce 1928 a nahrazena násilnou centralizací, kolektivizací a mohutnou industrializací, upřednostňující rozvoj těžkého průmyslu ve třicátých letech 20. století
STALINOVA POLITIKA I • Hlavním cílem: udělat z Ruska zemi, která bude konkurovat západním státům • Přechod na centrální plánování • Půda rozdělena na kolchozy (zemědělská družstva)a sovchoz (státní podnik – stát si zakládá vlastní zem. družstva) • Nepřátelé: kulaci = velcí sedláci • Stalin je vyhlašuje za hlavní třídní nepřítele • Třídní boj • Stalin určí skupinu, která bude likvidována – např. kulaci • Přímá fyzická likvidace, nucené přestěhování, dovlečeni do koncentráků a gulagů – prac. táborů,
STALINOVA POLITIKA II • Hladomor je uměle vyvolán v Ukrajině, v zájmu kolektivizace padlo 8 – 11 milionů lidí • Soustředění výroby na těžký průmysl, zbrojní, stavby na neefektivních místech • Udělal z Ruska průmyslovou velmoc, těží nerostné suroviny, buduje továrny,
• Industrializace skokem, některé oblasti průmyslu zanikají – textilní
STALINOVA POLITIKA III • Střílení vrabců na polích • Kláskový zákon – krádež klásku, mrkve řepy = několik let v pracovních táborech • Kolektivizace – rolníci poráží dobytek, aby se vyhnuli kolektivizaci, ničí vlastní majetek – vysídleni jako nepřátelé, deportace do gulagu (pracovní tábor) • Rozvoj těžkého průmyslu, hutnictví, těžba uhlí, železa a oceli, rozvoj obráběcí techniky, traktorů a nákladních automobilů a dopravních prostředků
KOLCHOZ • Forma kolektivního zemědělství, obdobná jako JZD v ČSSR • Kolektivní hospodářství • Později se ujal pro kolektivní zemědělství • Kolchozy byly vytvářeny násilně v 20. a 30. letech 20. století vyvlastňováním půdy soukromých zemědělců • Kolchozníci – neplaceni, odměnou to, co vypěstovali v poměru s odpracovanou dobou • Mohli mít jeden akr vlastní půdy a zvířata
SOVCHOZ • Sovchoz byl státem vlastněný zemědělský podnik v bývalém SSSR • Po pozemkové reformě a násilné kolektivizaci ve 20. a 30. letech se základní zemědělskou jednotkou stal sovchoz
• Zemědělci byli nuceni vstoupit do jednoho z nich • Sovchoz vznikl konfiskací větších statků a půdy • Kolchoz naopak vznikl spíše spojením několika menších zemědělských usedlostí dohromady
VÁLEČNÝ KOMUNISMUS I • Válečným komunismem označil V. I. Lenin (1870–1924) sovětskou hospodářskou politiku zavedenou v letech 1918-1921 pod tlakem občanské války, intervence a hospodářského rozvratu • Bolševici (komunisté) se uchýlili k mimořádným opatřením a zavedli diktaturu proletariátu, která měla především zajistit zásobování Rudé armády a měst • Přinesla úplné zestátnění průmyslu, zákaz soukromého obchodování, centralizaci státní moci a řízení hospodářské výroby, systematické rekvírování sklizní pod nátlakem milic, tvořených dělníky a venkovskou chudinou, a zavedení všeobecné pracovní povinnosti
VÁLEČNÝ KOMUNISMUS II • Válečné výdaje byly kryty nadměrnou inflací, což vedlo k obnově výměnného obchodu se zbožím. Na ochranu dělníků byly zavedeny spotřební knížky a výplata mezd v naturáliích • Opatření probíhala v ovzduší teroru (zřízení politické policie), což mělo katastrofální následky v podobě vzrůstajícího odporu dělníků a rolníků • Bolševici proto roku 1921 dočasně ustoupili od totalitních metod, část opatření válečného komunismu zrušili a zavedli novou ekonomickou politiku.
JOSIF VISSARIONOVIČ DŽUGAŠVILI •
21. ledna 1924 zemřel Lenin (jeho smrt vyvolala obrovský smutek )
•
Stalin „Koba“ – ochránce vdov a sirotků, nezkrotný
•
21.prosince 1879 v Gori (u Tbilisi) – Gruzie, byl Kavkazan (Osetinec)
•
Otec se upil k smrti, matka byla posluhovačkou v rodině
•
Byl v církevní škole, pravoslavný seminář (byl velmi dobrý žák, introvert, který byl učiteli vnímán velmi pozitivně, avšak v roce 1899 byl vyloučen)
•
Silný intelekt, psal básně, měl výbornou paměť, neuměl jazyky
•
Ve svém životě zažil málo chvil bez bolesti, měl slabý hlas (měl neštovice, kočár mu přejel nohy…..bolest vnímal jako normální věc), žil velmi skromně, byl asketický, neměl rád lidi
• Na veřejnosti neprojevoval city, byl přísný puritán ve vztahu k ženám (trval na podřízenosti žen k mužům) • Klíčem k úspěchu bylo podle něj odříkání • Jeho ideálem byl Lenin - byl mu zcela oddán, byl jeho učedníkem • Spolupracovníci (Trockij, Zinověv, Kameněv, Bucharin) www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
KOLEKTIVIZACE SOVĚTSKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ • Nástupce V. I. Lenina, J. V. Stalin (1879-1953), se rozhodl vybudovat ve velmi krátké době mohutný industrializovaný stát s moderně vyzbrojenou armádou • Zavrhl novou ekonomickou politiku a roku 1929 nemilosrdně vnutil zemi tzv. druhou revoluci včetně krkolomné industrializace • Ta závisela na kolektivizaci zemědělství, neboť vybudování řady průmyslových a těžařských komplexů, elektráren apod. vyžadovalo obrovské náklady na zahraniční techniku a zařízení • Financování zahraniční pomoci v takovém měřítku předpokládalo odpovídající zvýšení sovětského vývozu, především obilí
KOLEKTIVIZACE SOVĚTSKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ II • Kolektivizace, během níž byla veškerá půda zestátněna, měla zcela odstranit volný trh • Kontrolu nad zemědělstvím převzal stát prostřednictvím příkazového plánování • Půda byla přidělována kolchozům (zemědělská družstva) a sovchozům (státní statky) • Milionům rolníků byla kolektivizace vnucena násilím
KOLEKTIVIZACE SOVĚTSKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ III • Majetní rolníci (tzv. kulaci) byli prohlášeni za nepřátele režimu, vysídleni z domovů a přišli o všechen majetek • Často byly celé rodiny deportovány na Sibiř a do Střední Asie, popř. uvězněny v pracovních táborech • Jako důsledek neobyčejného propadu zemědělské výroby přišly v letech 1932-1933 hladomory • Kolektivizace, uskutečněná Stalinovým vedením, představovala největší agrární revoluci, jíž padlo za oběť více než polovina samostatných hospodářství, a v rámci „likvidace kulaků“ a hladomorů zahynulo kolem 8-11 milionů lidí • SSSR dokázal vybudovat moderní průmysl, avšak za cenu nesmírného utrpení rolníků
SOVĚTSKÉ HOSPODÁŘSTVÍ • Příkazová ekonomika = administrativně příkaznický systém = centrálně řízené hospodářství • Velitelský princip • Extrémně centralizované, militarizované a zpolitizované • Řízeno byrokraty jmenovanými komunistickou stranou • Převažovalo státní a družstevní vlastnictví a úloha trhu je potlačena nebo zcela eliminována • Aktivní zásahy státu do řízení ekonomiky především prostřednictvím centrálního plánování, včetně tvorby cen, plánování investic a alokace zdrojů atd. • Patriarchální ekonomické metody, primitivní pracovní metody, totální pohrdání lidmi
PODLE TZV. STALINOVY ÚSTAVY Z ROKU 1936 • SSSR představoval spolkový stát 11 sovětských republik • Nejvyšším orgánem státní moci byl Nejvyšší sovět SSSR (Sovět svazu a Sovět národnosti), který volil prezídium (jeho předseda vykonával funkci hlavy státu), Radu lidových komisařů (vláda) • V praxi neexistovalo dělení moci, vedoucí role KSSS byla zakotvena v ústavě a zemi řídil vůdce a jeho okolí • Klíčový byl těžký průmysl, který nahrazoval lehký sloužící lidem (nahrazení zemědělství)
PODLE TZV. STALINOVY ÚSTAVY Z ROKU 1936 II • Vyhlášena pětiletka(krize v zásobování – dovoz obilí) • 1929 – násilná kolektivizace (kolosální lidský zločin) a industrializace, Stalin nastoupil politiku, která definitivně upevnila jeho moc a zároveň k nepoznání proměnila sovětskou ekonomiku a společnost • Gosplan – plánovací komise • Západní historici označují tuto strategii různě: „revoluce shora“, „druhá revoluce“ nebo „stalinská revoluce“ • Stalin sám jí říkal „Velký obrat“ – vzbudil hlad na Ukrajině (1932), na celém území Ruska - důsledek: smrt 6 až 10 mil. lidí
KOMUNISMUS • Ideologické učení, které v 19. století formulovali němečtí filozofové K. Marx (1818-1883) a F. Engels (1820-1895) • Navázali na učení utopického socialismu, které se soustředilo na tzv. „K. rovných“ jako ideální společnost • Projekt komunistické společnosti, ve které si budou všichni rovni a budou pracovat pro společné blaho • Výrobní prostředky budou ve společném vlastnictví a zisky spravedlivě rozdělovány podle potřeb • Optimální beztřídní společnost, ve které zanikne stát, nikdo nebude vykořisťován
KOMUNISTICKÝ MANIFEST • 1848 - ideologii dále rozvíjel vůdce ruských komunistů (bolševiků) V. I. Lenin (1870–1924) • Na rozdíl od Marxe počítal s vítězstvím komunismu v nerozvinutém Rusku, nikoliv v nejrozvinutějších kapitalistických státech (odtud „marxismus-leninismus“) • Komunismus označuje také politické extremistické hnutí usilující o prosazení komunistické ideologie • Původně součástí socialistického hnutí • Ve 20. století se ke K. přihlásily části sociálně demokratických stran, které většinou přijaly i název „komunistické“ • Poté se jasně odlišilo komunistické hnutí od socialistického
RUSKÝ KOMUNISMUS • Aplikace myšlenek vedla k zestátnění výrobních prostředků, přičemž jejich „předání lidu“ ve skutečnosti znamenalo předání veškeré politické i hospodářské moci úzké skupině vedoucích představitelů komunistických stran, které se udržovaly u moci totalitárními způsoby
MARXISMUS • Karel Marx, Stalin, Mao Ce-tung… • Společenská dynamika je poháněna pokrokem ve výrobní technice (výrobní síly), přičemž je na každém stupni vytvářen společenský systém, spočívající ve vlastnictví výrobních prostředků (výrobní vztahy) • Ideologie, vykládá dějiny a přitahuje široké vrstvy, protože učení je velmi jednoduché • Socialismus vede ke komunismu
LENINISMUS • Socialistické teorie Marxe a Engelse se Lenin snažil aplikovat na ruskou politickou realitu, kladl přitom zvláštní důraz na vybudovaní silně stranické organizace
• Lze úspěšně provést proletářskou revoluci v průmyslově zaostalé zemi, slabém článku v „řetězu světového kapitalismu“, např. v Rusku a později přenést světovou revoluci na průmyslové země
VIDEA • • •
• • • • • •
Muž s kinoaparátem: http://www.youtube.com/watch?v=8Fd_T4l2qaQ Tři písně o Leninovi (1934) http://www.youtube.com/watch?v=JeWK5iRp0BE Lenin o Sovětské moci: http://www.youtube.com/watch?v=l53FPENoAU&feature=related Stalin povídá u příležitosti dostavby moskevského metra: http://www.youtube.com/watch?v=-RujUqSzNnk&feature=related Trockij v Kodani 1932 http://www.youtube.com/watch?v=kBLnTNL5ZPQ Tango: http://www.youtube.com/watch?v=3mtAfVJ6irg http://www.youtube.com/watch?v=tRBeL_rB1eM, 7:00 http://www.youtube.com/watch?v=txjUBuSTS7o – vesmírný let http://www.youtube.com/watch?v=bQjiCkJmD38&feature=related
Zdroje: STELLNER, F. 2006, Hospodářské dějiny (16.-20. století); JAKUBEC, I. 2008, Hospodářský vývoj českých zemí v období 1848-1992; CAMERON, R. 1996, Stručné ekonomické dějiny světa: od doby kamenné do současnosti
