5 HD200
SEMINÁŘ
Transformační proces Československa
www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
VÝCHOZÍ SITUACE • Před rokem 1989 byla v Československu centrálně plánovaná ekonomika • Plánování nebylo zdařilé, formálně na pět, ale reálně pouze na rok • Plány nebyly dodržovány, zhoršovala se ekonomická situace – realita se silně rozchází s plánováním • Snaha o změny
„ROZSYPALOVA REFORMA“ • V roce 1958 provedena decentralizace řízení podniků zajištění větší samostatnosti v rozhodování
• Plánovací centrum vykonává dlouhodobé orientující plány • Pro výrobce stanoveny normativy dlouhodobé zainteresovanosti (umožnit případné vytvoření vlastních finančních zdrojů) • Částečné pravomoci k samostatnému ekonomickému rozhodování
• 1961 – zrušena
ŠIKOVA REFORMA • • • •
• •
Ekonomický ústavu ČSAV - Ota Šik, Bohumil Komenda, Čestmír Kožušník, Josef Goldmann, Karel Kouba Návrh na spojení tržní ekonomiky s plánováním, rozvoj tržních prvků V lednu 1965 - „Návrh zásad nové soustavy plánovitého řízení národního hospodářství“ schválen ÚV KSČ Změna stávajícího administrativně-direktivního vztahu mezi podniky a státem na vztah ekonomický, založený na daňovém principu 1967 – program změn sociálního systému, s cílem obnovit funkce tradiční sociální politiky státu a jejich institucí rušených po roce 1948 Program byl přijat, ale po zahraniční intervenci vojsk Varšavské smlouvy a nástupu G. Husáka do funkce generálního tajemníka ÚV KSČ v dubnu 1969 byla realizace pozastavena
CENTRÁLNĚ PLÁNOVANÁ EKONOMIKA • V 70. letech návrat k centrálně plánované ekonomice • Začínají se projevovat nedostatky československého hospodářství – snaha o další reformu • „Soubor opatření“ - vytvoření kombinace střednědobého (pětiletého) plánu s tzv. dlouhodobými normativy hmotné zainteresovanosti podniků • Snaha podnítit podniky k většímu zájmu o zvyšování jejich výkonnosti a k plnění stanovených plánů hospodářského rozvoje
1985 – M. GORBAČOV • „Řízení pro 8.pětiletku“ (1986-1990) – obsahovalo obecné požadavky na zefektivnění výroby • Státní cílové programy - do naší ekonomiky se měl dostávat pokrok vědy a techniky • Hlavním strategickým cílem hospodářské politiky KSČ pro období 8. pětiletky v Československu bylo urychlit sociální a ekonomický rozvoj intenzifikací a zvyšováním efektivnosti výroby, kvality práce a přísné hospodárnosti • Prohlubování spolupráce se zeměmi RVHP, urychlení vědeckotechnického pokroku a zkvalitnění plánování a řízení ekonomiky
PROBLÉM TRANSFORMACE V RÁMCI FEDERACE
• Slovensko vyšší nezaměstnanost, celkově více závislé na RVHP, nižší efektivnost výroby • Mečiar nespokojený s postupem Klause • Problémy se vyostřují v r. 1992
PO LISTOPADU 1989 MEZI VÝHODY ČSR PATŘILY ZEJMÉNA • Relativně výkonný průmysl, výkonné zemědělství • Kvalifikované a zkušené pracovní síly s vysokou schopností adaptivity • Nejmenší zadluženost z postkomunistických států • Dlouholetá tradice přísné monetární politiky (monetární stabilita se v Československu udržela i v období centrálně plánované ekonomiky) • Nízká inflace (1 - 2%) • Relativně dobré zabezpečení obyvatelstva spotřebním zbožím
NEPŘÍZNIVÉ OKOLNOSTI PRO TRANSFORMACI • • • •
Narůstající politické a ekonomické potíže SSSR Sjednocení Německa, omezení výměny zboží s touto zemí Recese západních ekonomik Oslabování celosvětové konjunktury, zhoršování exportních podmínek, růst úrokových sazeb • Zaostávání Československa vůči vyspělým ekonomikám, malá spolupráce se západními zeměmi, nedostatečné zkušenosti s tržní ekonomikou • Zničené životní prostředí v ČSR • Odraz v lidské psychice
RŮZNÉ POHLEDY NA TRANSFORMACI • Šoková terapie – rychlé provedení reforem, Václav Klaus • Liberální –skupina ekonomů prosazovala především omezení role státu a jeho zásahů do ekonomiky • Často zastánci plošné privatizace a šokové terapie z Prognostického ústavu ČSAV • Václav Klaus, Tomáš Ježek, Vladimír Dlouhý, Jiří Jonáš, Karel Dyba, Dušan Tříska aj. • Gradualistická cesta
GRADUALISTICKÁ CESTA • Tržní hospodářství se zachováním zásahů státu do ekonomiky – zastánci tohoto • Návrhu požadovali silnou pozici státu zejména v oblasti sociální politiky, • Zajištění sociálních jistot (zaměstnanost apod.) • V otázce rychlosti transformace se přikláněli ke gradualistickému přístupu (pomalá cesta) • Miloš Zeman, Valtr Komárek, F. Vlasák
PLÁNOVÁNÍ • Třetí skupina ekonomů prosazovala zlepšení stávajícího systému centrálního • Plánování, jeho reformy – např. zavedení konkurenčního prostředí na ekonomických trzích, rušení monopolů • Chtěli spojit to nejlepší ze socialismu (sociální přednosti) a kapitalismu (výkonnost, bohatství) v jednotnou koncepci tzv. třetí cesty (Šik, Zelený)
VELKÁ PRIVATIZACE I • Privatizovat střední a větší podniky především v oblasti průmyslu • Využívané metody – aukce, veřejná soutěž, prodej předem vybranému zájemci, transformace na a.s. • Jakým tempem se má privatizace ubírat • Pomalá varianta upřednostňovala převod na akciové společnosti, které by nejdříve byly ve vlastnictví státu • Zavedla by se zvláštní státní agentura, která by prováděla restrukturalizaci podniku a pak by byl vybrán vhodný vlastník
VELKÁ PRIVATIZACE II • Hlavní předností tohoto návrhu bylo právě vybrání vhodného vlastníka • Zatímco rychlá privatizace, která nakonec vyhrála, chtěla, aby podniky byly ihned privatizovány a restrukturalizoval by je až nový vlastník • Ve prospěch hrála tzv. předprivatizační agónie – manažeři podniků čekající na to, že jejich podnik bude privatizován by mohli ztratit zájem na vedení podniku a čekat na nového vlastníka.
MALÁ PRIVATIZACE • Privatizovat menší podniky, jedna z prvních etap • Pomohla znovu vystavět živnostenský sektor, který v ČSFR nebyl • Převody zejména jednotlivých provozoven maloobchodu a služeb z vlastnictví státu jiným, nestátním subjektům • Majitel získával vlastnictví provozovny výhradně za peníze, licitací ve veřejných aukcích • Předmětem aukce byl majetek, eventuální závazky se na nového nabyvatele nepřeváděly – ty zůstaly v mateřském podniku, což ovšem ztěžovalo prodej zbytku tohoto podniku v budoucnu
RESTITUCE • V případě navracení státního majetku původním majitelům (nebo jejich dědicům) • Opravný prostředek po násilné konfiskaci nebo znárodnění majetku státem. • Navrácení znárodněného nebo konfiskovaného majetku bývalým soukromým vlastníkům, církvím a jiným institucí • Tento proces začal probíhat na základě vyvíjejícího se práva a není proto ještě uzavřený.
TRANSFORMAČNÍ PROCES NĚMECKA
www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
SJEDNOCENÉ NĚMECKO • 9.11.1989 • V té době NDR obrovské zadlužení, hospodářská krize • Zhroucení NDR bylo součástí celkového zániku komunismu • Pád zdi – hromadné útěky do SRN nakonec už i bez kontrol, 22.12. otevřena Braniborská brána = konec režimu NDR
OPĚTOVNÉ ZNOVUSJEDNOCENÍ • V režii mezinárodních podmínek – tj. v režii USA a SSSR • USA pod vedením Bushe staršího změnilo kurz – již ne umírněná dohoda s NDR a SSSR, vše v režii SRN • Rozhodující úloha Helmuta Kohla – pod jeho vedením se sjednocení uskutečnilo - ,,Desetibodový program na překonání rozdělání Německa a Evropy“ = z NDR a SRN federace • Problém otázky členství v západních strukturách – nakonec Gorbačov svolil = uznání porážky
OPĚTOVNÉ ZNOVUSJEDNOCENÍ • Otázka postoje ostatních mocností – obava ze znovusjednocení • Otázka národní jednoty • Obavy a ohrožení – poučili se už Němci ze své minulosti • Červen 1990 vyhlásily státy Varšavské smlouvy konec ideologické konfrontace mezi V a Z → NATO • Deutsche Mark se stala jedinou platnou měnou, směnný kurz vůči V De Mark 2:1 • 3. října 1990 NDR přistoupilo k SRN • Berlín se stává hl. městem
EKONOMICKÉ FAKTORY ZNOVUSJEDNOCENÍ • Německo-německé vztahy určeny sladěním ekonomik na tržní a orientované na Západ • Jak ale sjednotit dva naprosto rozdílné celky (sociální faktor, ekonomický, geografický, politický) • Otázka měnové reformy – tzv. německo-německá měnová unie – Západ vyměnil bezcenné V DE marky v poměru 1:1 za Z De marky, tím zhodnotila úspory na V, snížila průmyslové kapacity a zvýšila nezaměstnanost • Tím se ale podniky na V staly nekonkurenceschopné • Privatizace podniku nakonec dorazila tyto podniky
TRANSFORMAČNÍ PROCES RUSKA
www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
RUSKO • 1989-1991 = pokles výroby o 25 % • Tisk peněz = inflace • Boj proti alkoholismu = pokles příjmu pro státní pokladnu • Plus kroky reformistů • Reformy cen, ale pozdě • Úloha televizních přenosů
BORIS NIKOLAJEVIČ JELCIN • 1990 demonstrativně vystoupil z KSSS a byl zvolen prezidentem RSFSR • Od 1991 prezidentem Ruské federace, znovu pak v r. 1996 (od r. 1999 Putin) www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
SSSR: WINDOW OF OPPORTUNITY = transformační plán z června 1991 • G. Javlinski • Ve spolupráci s americkými ekonomy a politology vypracován 7letý plán transformace SSSR ALE: • Tzv. oligarchický kapitalismus za Jelcina = moc peněz v rukou úzké skupiny lidí – obrovský prostor pro tunelování, krádeže
VIDEA • http://www.youtube.com/watch?v=pVohtn_b_oY - pořad Gorodok a reflektuje diferenciaci možností výdělků v Rusku v 90. letech • z pořadu Milotona Friedmana Svoboda volby z roku 1990, mezi 20. minutou a 22. minutou a 25. vteřinou je Friedmanova návštěva u Klause na ministesrtvu financí http://www.youtube.com/watch?v=7prSwFsM5zo • http://www.youtube.com/watch?v=6pbu4_Sx-Ak • http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-nact24/141270-special-ct24-kuponova-privatizaceceskoslovensky-bestseller/
Zdroje: STELLNER, F. 2006, Hospodářské dějiny (16.-20. století); JAKUBEC, I. 2008, Hospodářský vývoj českých zemí v období 1848-1992; CAMERON, R. 1996, Stručné ekonomické dějiny světa: od doby kamenné do současnosti, KLAUS, V.: O tvář zítřka (rok devadesátý). Praha: Pražská imaginace, 1991. KRÁLÍK, O.: Transformace české (československé) ekonomiky v 90.letech 20.století. Brno: CERM, Akademické nakladatelství s.r.o.,1999 SLANÝ, A. a kol.: Makroekonomická analýza a hospodářská politika. (Beckovy ekonomické učebnice). Praha: C.H. Beck, 2003. PICK, M.: Do třetího tisíciletí třetí cestou.,2000.
