5 HD200
SEMINÁŘ
Hospodářské zaostávání Sovětského svazu a zemí sovětského bloku
www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
OBECNÉ RYSY CENTRÁLNĚ ŘÍZENÉHO MECHANISMU I • Hlavní charakteristiky v případě centrálně plánovaného (nazývané také centrálně-přídělové nebo centrálněpříkazové) hospodářství jsou následující: • 1. Sestavování víceletých plánů. • 2. Nucená kartelizace (ve všech výrobních odvětvích jsou zavedeny kartely nebo syndikáty, které sdružují všechny výrobce, odběratele a dodavatele • 3. Rozhodování o celkových investicích. • 4. Zavedení přídělového hospodářství (jak pro výrobní tak i pro osobní spotřebu).
OBECNÉ RYSY CENTRÁLNĚ ŘÍZENÉHO MECHANISMU II • 5. Zavedení cenového stropu (ceny ztrácejí informační hodnotu). • 6. Zmrazení mezd (souvisí s cenovým stropem, má za následek vysokou zaměstnanost a postupný nedostatek pracovních sil). • 7. Veřejné finance se stávají nástrojem centrální moci (možnost provádět expanzivní • politiku). • 8. Regulace bankovního sektoru (schvalování úvěrů, banky jsou nuceny nakupovat státní obligace). • 9. Zahraniční obchod je přísně regulován (zaměření na vývoz, dovoz i devizy).
PROBLÉMY VE VÝCHODNÍM BLOKU • Reformám bránila podstata totalitního režimu • Posílení nomenklatury, růst klientismu a stranická korupce • Pokles životní úrovně a nekvalitní bezplatné vzdělání a zdravotní a sociální péče • Cestovní ruch – mohlo se jezdit do Jugoslávie, ale nedostatek deviz, aby tam osoby mohly pobýt
PROBLÉMY VE VÝCHODNÍM BLOKU • Zahraniční politika détente a ropné šoky • Obrovské zbrojení a vpád do Afgánistánu (1979) • USA začaly s východním blokem spolupracovat, protože doufaly, že dojde ke sblížení • Henry Kisinger („ping-pongová politika“)
PROBLÉMY VE VÝCHODNÍM BLOKU • Hvězdné války = strategický systém postavený na nejnovějším arsenálu • V 1983 sestřelili Sověti nad Sachalinem civilní korejské letadlo – to vyvolala ekonomická opatření USA vůči východnímu bloku • Regan přestal finančně dotoval východní blok – přestal obchodovat • Prosazoval se tzv. extenzivní růst = do výroby zapojíme více výrobních faktorů
PROBLÉMY VE VÝCHODNÍM BLOKU • Problém se surovinami, přesidlovali těžký průmysl a strojírenství jinam, místo aby vylepšovali a inovovali techniku • Problémem východního bloku bylo zadlužení – nejvíce zadluženi Polsko a Maďarsko, nejméně Československo, Bulharsko • Dluh se promítl do zvýšené inflace, vyvolalo to i určité reformní kroky
POLSKO • • • • • • • • •
Vysoká inflace Hospodářská problémy vyvolaly mohutné hnutí odporu proti sovětskému zřízení Solidarita = dělnická samospráva, která protestovala proti zvyšování cen bez toho, aby se jim zvyšovali mzdy 1978 Jan Pavel II. se stal hlavou katolické církve Podporoval Solidaritu sovětská vláda musela s Solidaritou vyjednávat Lech Walesa Stávky potlačeny vojenskou cestou 1982 nejvýznamnější členové zatčeni, uvězněni a Solidarita zrušena, obnovena až na konci 80 let na základě referenda
RUMUNSKO • • • • • •
Nicolae Ceaušescu se snažil vyřešit zadlužení Rumunska Přísný centralismus („dynastický socialismus“) Pokus o drobné reformy Odstranění zadlužení na úkor životní úrovně obyvatelstva Omezil přídělový systém potravin Podporoval demografickou strukturu – zakázal antikoncepci, zavedl dodatečnou daň z příjmu pro ženy nad 25 let, které neměli děti • Těmito drastickými metodami se mu podařilo eliminovat dluh, ale v Rumunsku byla bída ne nesvoboda, což vyústilo v převrat
ČESKOSLOVENSKO • Bylo potřeba se vyrovnat s ropnými šoky a se zaostáváním za západem • Ekonomika se orientovala na těžký zbrojní průmysl a strojírenství na úkor spotřebitelského průmyslu • Zaostávání za západem • Zákaz konkurence • Nepružnost plánování • Efektivní represivní aparát • Příjmová diferenciace
BREŽNĚVOVA ÉRA • • • •
Kosyginovy reformy Nový systém plánování a ekonomické stimulace Posílení volnosti podniků v personální oblasti Krátkodobě zlepšení (hospodářský růst byl tažen především zbrojením na úkor spotřebního průmyslu a životní úrovně obyvatelstva) • Moderní armáda s jadernou zbraní • Růst průmyslové produkce • Investice do zemědělství se zdvojnásobili
RVHP • Hlavním smyslem integrovat a vzájemně spolupracovat v rámci východního bloku, zajistit si samostatnost na západní Evropě • Probíhal tu vnitřní výměnný obchod a díky směnitelnosti rublu pak RVHP spolupracovala i se SSSR • Snaha o prohloubení integrace a dělby práce • Důraz na autarkii socialistického hospodářství • Rozdílná úroveň zemí • 60.-70. léta Mongolsko, Kuba, Vietnam • Pozitivní výsledky v oblasti výstavby plynovodů - ropovod Družba, plynovod ze Sibiře Sojus
RVHP • Centrálně plánované hospodářství • RVHP – 1949 založena SSSR, Československo, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, pak přistoupila i Albánie a v 50. letech východní Německo • Proti RVHP se vymezila Jugoslávie, pak se vymezilo i Rumunsko, Albánie, která začala více spolupracovat s Čínou • Maďarsko – kadárismus – Jánoš Kadár – reformní snahy
VLÁDA BREŽNĚVA • Do roku 1975 rozvoj ekonomiky, následně zastavení až do nástupu Chruščova • Ropa a její vývoz za výhodné ceny • Strnulost ekonomiky • jednorozměrnost hospodářských cílů (výstavba těžkého průmyslu jako základu vojenské moci) a technokratickoadministrativní racionalita výkonu dosud nedegenerované totalitní moci
LEONID ILJIČ BREŽNĚV • Nejvyšší představitel SSSR 1964-1982
www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
BREŽNĚVOVA DOKTRÍNA • Od roku 1968 do Perestrojky • Hrozba, že by se některá socialistická země odvrátila od socialismu ke kapitalismu • Problémem všech socialistických států • SSSR právo intervenovat v libovolné zemi východního bloku, ve které by existovalo takové nebezpečí. Brežněvova doktrína byla aplikována pro ospravedlnění okupace Československa v roce 1968 a Afghánistánu v roce 1979.
ALEXEJ NIKOLAJEVIČ KOSYGIN • členem ÚV KSSS (1939– 1980) • Kandidátem politbyra (1946–1948, 1952–1953, 1957–1960) • Členem politbyra (1948– 1952, 1960–1980)
www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
KOSYGINOVA REFORMA • • • • • • • •
Jurij Andropov- patřil mezi iniciátory reformního pokusu z r. 1965 Ekonomická reforma ve smyslu zdokonalení centrálního řízení a posílení hmotné zainteresovanosti podniků i jednotlivých zaměstnanců, Brežněv to potlačil a zlikvidoval 1. založena na chozrasčotu 2. přechod k modernímu vědeckému řízení 3. Rozvoj demokracie (v rámci systému jedné politické strany) 4. Zaměření KSSS na metody všeobecného politického vedení 5. Zastavení nesmyslně horečné výroby raket a zbraní hromadného ničení (soustředit se na zemědělství a spotřební průmysl) 6. Vstup na světový trh s cílem zapojit se do trendu moderních technologií.
CHOZRAŠČOT • Nový mechanismus hospodářské činnosti podniku, vyžadující, aby podnik kryl z prostředků, které si vydělá, veškeré své běžné náklady včetně mezd a uhrazoval výdaje na rozšiřování výroby • Příjem je tvořen tržbami, od kterých odečítáme odvody do státního rozpočtu a nadřízenému orgánu, tj. jakýsi „socialistický desátek“
NÁSTUP GORBAČOVA • Ořechový triumvirát (Ustinov-Gromyko-Andropov)
• 1985 - po sérii náhlých úmrtí nejvyšších představitelů SSSR (Antropov, Černěnko) nástup Gorbačova • Krize demografická, ekologická (kromě znečištění ještě výbuch v Černobylu, vysychání aralského jezera) • Krize společenská (korupce, klientelismus)
MICHAIL SERGEJEVIČ GORBAČOV • 1985-1991, udělena NC 1990 • Uvědomil si neudržitelnost stavu sovětského hospodářství a společnosti • Vnesl nový duch do zahraniční politiky • První představitel SSSR co vystudoval vysokou školu • ekonomické problémy (ty byly v celém východním bloku) www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
PERESTROJKA A GLASNOSŤ • Obroda (přestavba) socialismu a oživení společnosti liberalizací (otevřeností) a snížení zbrojení • „autoritativní etapa 1985 – 1987 • Otevření sovětských archivů a kampaň proti alkoholismu • Tradiční řízení z centra a investice do strojírenství a těžkého průmyslu • Zvýšená pozornost kontrole jakosti zboží a omezení spotřebního průmyslu • Centralizace ministerstev a personální výměny • Liberální etapa 1987 – 1989
PERESTROJKA • Skupina ekonomických reformních kroků
• 80. léta, SSSR • Generálním tajemníkem KSSS Michailem Gorbačovem. • Úkolem restrukturalizace sovětské ekonomiky • Na ekonomické reformy perestrojky navazovaly širší změny k demokratizaci společnosti, soustředěné v procesu tzv. glasnosti, politiky otevřenosti
GLASNOSŤ • „otevřenost“ v politickém smyslu • Souvisí s perestrojkou • Politika maximální otevřenosti o činnosti státních orgánů a minimálního potlačování svobod slova a informací • Je jedním z klíčových směrů reforem
PERESTROJKA A GLASNOSŤ • Daňová a peněžní nestabilita a rostoucí ekonomická nerovnováha • Vznik nových družstev a rozšíření nabídky zboží • Nový zákonodárný sbor Sjezd lidových poslanců • Založení dvou soupeřících skupin ekonomů • 1.skupina drastický přechod k volnému trhu – S. Šatalin • 2. skupina N. Ryžkov – centralizace • Nakonec kompromisní Šatalinův plán
PERESTROJKA A GLASNOSŤ • • • • •
Zákon o státních podnicích Zrušení řídící struktury garantující splnění plánu Přetrvávající řízení z centra (70% odvody státu, zbytek volný prodej) Možnost vytvářet zahraniční podniky Nařízení o struktuře a vedoucích orgánech systému center vědeckotechnické tvorby mládeže (CVTTM) – zvláštní postavení, osvobozeny od daně, mohli si určovat cenu výrobků • „plíživá privatizace“ • Vznik nových bank, které získaly velké prostředky ze státních zdrojů a dohlížely nad státním rozpočtem
VIDEA •
Brežněv k 70letému výročí revoluce v roce 1977:
•
http://www.youtube.com/watch?v=BNptxaasJDw
•
Gorbačov si po krachu ruských bank a zrátě svých úspor vydělává díky reklamám:
•
http://www.youtube.com/watch?v=C9lvzzH0STw
•
I ekologická katastrofa se dá použít v pop kultuře - moderní hudební klip na dně Aralského moře:
•
http://www.youtube.com/watch?v=agcSpZQoIys
•
A nakonec - poslední vystoupení N. Caeusesca před jeho únikem z Bukurešti:
•
http://www.youtube.com/watch?v=TcRWiz1PhKU&feature=related
•
http://www.youtube.com/watch?v=34-Bhxf9XE8 – místo mozku z piva kostku
•
http://www.youtube.com/watch?v=HEbsCYLx2TI&feature=related
•
http://www.youtube.com/watch?v=zmRPP2WXX0U – pad berlinske zdi
•
http://www.youtube.com/watch?v=uxfnDjH_3uc&feature=related - reklamy
Zdroje: STELLNER, F. 2006, Hospodářské dějiny (16.-20. století); JAKUBEC, I. 2008, Hospodářský vývoj českých zemí v období 1848-1992; CAMERON, R. 1996, Stručné ekonomické dějiny světa: od doby kamenné do současnosti
