5 HD200 SEMINÁŘ
SJEDNOCENÉ NĚMECKO II. ETAPA PRŮMYSLOVÉ REVOLUCE
www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
• Po vítězství Pruska nad Francií bylo Německo sjednoceno ve federaci → zrcadlový sál Versailles vyhlášeno Německé císařství
www.wikipedia.org
1871
POLITICKÉ I EKONOMICKÉ SJEDNOCENÍ • Jednotná měna Německá marka • Jednotný trh • Sjednoceno zákonodárství, německé občanské a obchodní právo, míry a váhy
www.wikipedia.org
• 22. března 1797 - 9. března 1888 • Pruský král a první německý císař • Zastával pouze reprezentativní funkci • Do funkce kancléře jmenoval Otto von Bismarcka
www.wikipedia.org
VILÉM I. PRUSKÝ
OTTO VON BISMARCK • 1. dubna 1815 - 30. července 1898 • Budovatel sjednoceného Německa
• Železný kancléř
• Založil moderní sociální systém
www.wikipedia.org
• První ministr Pruska (1862– 1890) a první německý kancléř (1871–1890)
SJEDNOCENÉ NĚMECKO • Politický i hospodářský vzestup • Díky Bismarckovi se stalo Německo jedním z klíčových států v evropské i světové politice a ekonomice • Rapidně se zvyšuje počet obyvatel • Během let 1871-1914 vzrostl národní důchod Německa více než trojnásobně
PRVNÍ FÁZE INDUSTRIALIZACE • Stavba železnic • Gründerské období - „zakladatelská horečka“ • Hospodářská krize 1873 • 1873 krach a následná krize sahala až do poloviny 90. let • 1878-9 léta stagnace – v těchto letech byl omezen objem výroby ve vedoucích průmyslových odvětví • Nejvíce postiženo zemědělství, jehož stagnace byla podpořena vleklou agrární krizí
• Nová průmyslová centra , jsou zaváděny nové technologie do těžkého průmyslu • Počátky globalizace a konzumní společnosti
http://www.harz-saale.de/geschichte/styled/industrielle_revolution/industrielle_revolution.html
ROZVOJ SPOLEČNOSTI
PŘÍČINY HOSPODÁŘSKÉHO ROZVOJE • Porýní a Porůří byly oblasti velice bohaté na suroviny • V porovnání s USA velice levná pracovní síla
• Od Francie získalo Německo kapitál díky válečným reparacím, který investuje • První fáze průmyslové revoluce dostihne Německo později (x VB, Francie) - nakupuje levnější a dokonalejší stroje
• Gründerské období – zakládání společností, kartelů a koncernů
ROZVOJ DOPRAVY • Od pol. 19. st. se rozvíjí železnice – Friedrich List
• Nástup v 80. letech 19. století – výroba zámořských lodí, lodí pro vnitrozemskou plavbu → budování nových přístavů
1911
Lokomotiva německé firmy Borsig GmbH
1902
http://www.hobbyuo.de/Alte_Borsig_GmbH.htm
• Lodní průmysl
PRŮMYSL • •
•
Hornictví • Těžba černého uhlí, železné rudy Hutnictví a strojírenský průmysl • Inovační vědecko-technické postupy Textilní průmysl, bavlnářský průmysl
NOVÁ PRŮMYSLOVÁ ODVĚTVÍ ELEKTROTECHNICKÝ A CHEMICKÝ PRŮMYSL •
Chemický průmysl (W.A.Hoffman - organická chemie)
•
Hnojiva, žíraviny, kyselina sírová
•
Rozvoj farmacie a lékařství (heroin)
•
Rozvoj elektrotechniky, ocelářství, automobilismu
•
Vyrábí elektromotory, žárovky
VNITRONĚMECKÝ TRH • Vznik vnitroněmeckého trhu, připojení Alsaska Lotrinska, efektivně využili alsasko-lotrinských reparací • Vysoká celní ochrana před zahraniční konkurencí • Organizace výroby, pracovní disciplína, nízké mzdy dělnictva
http://www.hwph.de/papiery-wartosciowe/losnr-auktnr-pa13-24_pl.html
„4D“ – velké německé finanční společnosti – Deutsche Bank, Dresdner Bank, Disconto-Gesellschaft, Darmstädter Bank
• 1873 - sjednána dohoda mezi RU, Německem a Ruskem • 1879 - vytvořen Dvojspolek s RU • 1882 - připojena Itálie, vznik Trojspolku
http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/js09/dejiny/web/pages/evropa1848-1918.html
TROJSPOLEK
NĚMECKÝ MODEL KAPITALISMU • • • • • •
Organizovaný kapitalismus Silná pozice státu Silná pozice byrokracie, vznik kartelů (monopol) Stát provádí sociální politiku Ekonomický liberalismu je spojen s konzervativní politikou Vlivná pozice zájmových skupin: průmyslníci, zemědělci
PŘÍČINY RŮSTU NĚMECKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ I • Hustá železniční síť a vysoký stupeň urbanizace • Vysoká úroveň německého technického školství • Silná pozice státu – protekcionismus • Počátek konzumní společnosti • Vyspělé zemědělství
PŘÍČINY RŮSTU NĚMECKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ II •
Nerostné bohatství v Porúří, Sársku, Sasku, Slezsku vzestup v těžkém průmyslu
•
Nová průmyslová odvětví – chemický průmysl, elektrotechnika, biochemický průmysl, zdravotnický průmysl
•
Zbrojařský průmysl, námořní doprava
•
Kartely - Siemens-Schuckert a Allgemeine ElektricitätsGesellschaft (AEG)
http://www.siemens.com/history/de/aktuelles/1085_halske.htm
http://www.converter.cz/fyzici/siemens.htm
Ručičkový telegraf, 1847 - Siemens-Schuckert První provozovna firmy Siemens und Halske 1847, Siemens-Schuckert
„Nejúspornější žárovky pro všechna obvyklá napětí“ Allgemeine Elektricitäts-Gesellschaft, Berlin, Die Woche 1905 http://www.siemens.com/history/de/aktuelles/1085_halske.htm
http://www.europeana.eu/portal/record/08536/BFF2E7C0CFFE8837796A1008021B485F94 4F9FA7.html
Allgemeine ElektricitätsGesellschaft, Berlin, 1880-90
SOCIÁLNÍ STÁT •
Bismarck si mohl vybrat mezi třemi možnostmi sociálního pojištění:
•
Zavedení speciálních metod pro státní zaměstnance – Versorgung
•
Zavedení sociální pomoci potřebným – Fürsorge
•
Zavedení povinného pojištění vybraných rizik – Versicherung
•
1889 – zavedeno pojištění pro případ nemoci, pracovního úrazu, invalidity a stáří
CÍLE BISMARCKOVA SOCIÁLNÍHO STÁTU • • • •
Odcizení dělníků sociálně demokratické straně Podpora loajality císaře Snaha o snížení vlivu církve Zvýšení produktivity práce
SOCIÁLNÍ STÁT V DATECH • 1870 – vznikl Úřad pro sociální politiku
• 1881 – připravují se nové sociální reformy • 1883 – byly přijaty zákony ve sféře péče o zdraví • 1884 – týdenní povinné příspěvky zaměstnavatelů a zaměstnanců do úrazového pojišťovacího fondu
• 1889 – zavedeno starobní a invalidní pojištění
CARSKÉ RUSKO
www.wikipedia.org,,ww.google.cz/imgres
ZAOSTALÉ POMĚRY V RUSKU • Téměř neexistuje střední třída • Závislé na zemědělství a na zahraničním kapitálu (hl. Francie a Německa) • Systém zachován až do 1. sv. války
• Vysoký počet obyvatel=dostatek pracovních sil • průmyslová centra – Moskva a Petrohrad • 1897 - 77 % obyvatel rolníci, 12 % dělníci • 2. pol. 19. stol. – nárůst ruské inteligence
NÁSTUP KAPITALISMU • U moci Alexandr III. Alexandrovič (předposlední ruský car), posledním carem byl Mikuláš II. Alexandrovič • 1881 – nastal skutečný nástup kapitalismu • Systematická industrializace země – výstavba železniční sítě (motivace ekonomická, vojenská a i politická) • S. J. Witte – ministr financí
• „Rusko je jako velký skleník pro pěstování kapitalismu“ • Vybudování Kaspické železniční dráhy a Transibiřské magistrály
ALEXANDR III. ALEXANDROVIČ • 10. března 1845– 1. listopadu 1894 •
Car Ruska v letech 1881 - 1894
• Původně jej rodiče (jako druhorozeného syna) připravovali na vojenskou kariéru • Po smrti bratra Nikolaje nastoupil na trůn • Mírná liberalizace pracovních zákonů • Nevedl žádné války
www.wikipedia.org
• Špatně četl a psal
•
29. června 1849 - 13. března 1915
•
Politik, diplomat a předseda Rady ministrů Ruského impéria
•
1889 – 1891 - ředitel odboru železnic v ministerstvu financí (stavba Transsibiřské magistrály)
•
1893 - 1893 ministr financí
•
Povzbuzoval zahraniční investory k investicím v ruském impériu, podporuje těžbu kovů, petroleje, a výstavbu železnice
•
Omezení sil ruské autokracie
•
1905 - první premiér Ruska
www.wikipedia.org
SERGEJ JULJEVIČ WITTE
ZEMĚDĚLSTVÍ •
Vláda potlačila první ruskou revoluci 1905-6
•
Agrární reformy P. A. Stolpyina
•
Rušení občinové soustavy, rozorávání mezi, vnitřní rolnická migrace
•
Důsledek reforem: Posílil střední selský stav (kulaci) a zvýšila se kupní síla venkovanů
•
Posílena urbanizace
•
Zemědělství zůstalo až do 1. sv. v na velice nízké úrovni – konkurenceschopné jen díky nízkým nákladům a levné pracovní síle
•
Pracovní doba 12 hodin a více
•
Na poč. 20. stol. pracuje v zemědělství 80 % obyvatel
PRŮMYSL • Těžký průmysl se rozvíjel zejména díky zahraničním investicím (francouzské, britské, belgické) • Stejně jako ruský obchod a finančnictví
• Textilnictví, potravinářství – podíl domácího kapitálu byl vyšší • 1914 – v rukou zahraničních investorů byla více než polovina ruského hospodářství • Nízká úroveň průmyslu
• Dovoz: lehkého a spotřebního průmyslu • Vývoz: ropa, petrolej, železná ruda a zemědělské produkty – obilí, len, kožešiny
http://flavorwire.com/192707/fascinating-photos-of-19th-century-russian-peasants
OBYVATELSTVO • Industrializace zasáhla pouze několik velkých regionů a městských center – urbanizace
• Zvyšuje se počet obyvatel • Expanze na Balkán a Blízký východ, Střední východ – Afghánistán, Persie, Čína, Indie, Dálný východ-Čína, Korea, Sachalin Ruský chlapec prodávající vlastnoručně vyrobená počítadla
ŘÍJNOVÝ MANIFEST •
První ruská ústava
•
Vydal car Mikulášem II. dne 17. října 1905 (30. října dle Gregoriánského kalendáře
•
Vydáno v důsledku generální stávky.
•
„Manifest o zdokonalení státního zřízení“
•
Záruky základních občanských svobod
•
Zabezpečoval rozšíření volebního práva do Státní dumy
•
Ruský car už není neomezený vládce, ovšem jeho moc není oslabena a nadále mu zůstává pravomoc jmenovat vládu, která mu je odpovědná
•
V prosinci vznikají další protesty, které prosazují omezení carské moci – pouliční boj v Moskvě (prosinec 1905)
RUSKO-JAPONSKÁ VÁLKA •
Ruské přístavy všechny přes zimu zamrzly, postupná expanze na východ – mají zájem o přístavy v Mandžusku (Port Arthur), měla zde končit i transsibiřská magistrála
•
Japonsko se cítí ohroženo a zahajuje útok
•
Porážka ve válce s Japonskem zbrzdila ruský postup 1904-5 směrem na východ
•
1905 válka vyústila v revoluci, která ukončila absolutismus a byla vyhlášena konstituční monarchie
•
Ruská buržoazní revoluce
•
Boj proti konzervativnímu zřízení a autokracii
•
22.1.1905 – krvavá neděle, stávka dělníků
VIDEA http://www.youtube.com/watch?v=j3k724JX-PY&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=DaLVWMKYdjw&feature=related
OTÁZKY 1. Z čeho vycházel Bismarck při založení penzijního fondu? 2. Jak přesvědčil konzervativní většinu říšského sněmu? 3. Kdo se stal první cílovou skupinou legislativy sociálního pojištění a proč? 4. Kde hledal Bismarck zdroje na financování sociálních reforem, konkrétně např. starobních penzí? 5. Jaké byly klíčové prvky Bismarckova systému sociálního zákonodárství?
Zdroje: STELLNER, F. 2006, Hospodářské dějiny (16.-20. století); JAKUBEC, I. 2008, Hospodářský vývoj českých zemí v období 1848-1992; CAMERON, R. 1996, Stručné ekonomické dějiny světa: od doby kamenné do současnosti
