5 HD200 SEMINÁŘ
Hospodářský vývoj Československa mezi světovými válkami
www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
VZNIK ČESKOSLOVENSKA • Republika Československá (ČSR/RČS) • 28.10.1918 - hranice vymezeny mírovými smlouvami • 13,6 mil obyvatel (3,5 mil. Němců, 7 mil. Čechů, 1 mil. Maďarů) • Sousední státy: Německo, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Rakousko
• Po rozpadu RU
monarchie mělo ČSR 21 % území a 26 % obyvatel • 60-75 % průmyslové kapacity a 27 % zemědělské produkce
http://www.neaktuality.cz/domaci/lide-slavi-v-ulicich-byl-vyhlasen-ceskoslovensky-stat/
VZNIK ČESKOSLOVENSKA
• 7. března 1850– 14. září 1937
• pedagog, politik, státník a filozof
• Poslanec rakouské říšské rady a univerzitní profesor
• prvním prezident Československa http://www.google.cz/imgres?hl=cs&sa=X&rlz=1T4GGHP_csCZ449CZ449&biw=1619&bih=760&tbm=isch&prmd=imvnsob&tbnid=UyhzGyANTV1UM:&imgrefurl=http://ustava.wz.cz/pouzito.html&docid=gnch9TgFc7paM&imgurl=http://ustava.wz.cz/used/masaryk_direct.jpg&w=301&h=347&ei=4upkT_qIKMfg4QT_2YSvCA&zoom=1
TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK
HOSPODÁŘSKÁ CHARAKTERISTIKA • České země – průmyslově-agrární • Slovensko – Agrární, nedostatečně industrializovaná oblast • Podkarpatská Rus – zaostalá agrární oblast • Do československého státu se spojily dvě diametrálně odlišné oblasti: průmyslový západ a agrární východ republiky
http://www.oslavavyroci.cz/jak-se-zilo-v-roce-1918
PRŮMYSL
www.wikipedia.org
• Mezi rozvíjející se průmyslová odvětví patřil železářský a strojírenský průmysl, stavebnictví, chemický průmysl • 85-90 % průmyslových kapacit fungovalo ve formě kartelů a syndikátů • Škodovy závody v Plzni, Československé státní dráhy, Československá pošta, Státní tiskárny, Baťa a.s.
ZEMĚDĚLSTVÍ • Malé a střední závody do výměry 20 ha • Po válce byly zemědělské produkty bez celní ochrany • Ve 20. letech – značná nesoběstačnost zemědělství – dovoz surovin ze zahraničí • Dovoz zemědělských surovin = pokles cen zemědělských produktů • 1926 – zavedení cel na některé zemědělské komodity • Do r. 1928 – konjunktura • Řepařství, pěstování chmele, ječmene, zeleniny, mlékárenství, chovu vepřů a drůbeže
POZEMKOVÁ REFORMA •
Zákon o obstavení velkostatků v listopadu 1918
•
Záborový zákon – realizace pozemkové reformy, 16. dubna 1919
•
Reformě podléhají majetky o výměře větší než 150 ha zemědělské půdy a 200 ha veškeré půdy
•
Vyvlastněný majetek si mohl stát ponechat a nebo jej přidělit zemědělcům
•
Realizuje Pozemkový úřad
POZEMKOVÁ REFORMA II • Leden 1920 – přídělový zákon – zábor půdy probíhal za náhradu v průměru byl zemědělcům přidělen 1 ha půdy za cenu 3500-5000 Kč
• Posílila skupinu středních rolníků • Přispěla k sociálnímu zklidnění na vesnici a k upevnění pozic agrární strany
• Podpořila technický rozvoj zvětšením počtu a významu kapitalistických statků o výměře 50-200 ha • Zbytkový statek
NOSTRIFIKACE • Klíčové pozice v ekonomice zůstaly nadále v rukou německého a rakouského kapitálu • Nostrifikační zákon zmocňoval ministry, aby vyzvali ty podniky, které měly sídlo mimo Československo, k přenesení svého sídla do republiky • Nostrifikaci podléhaly akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným
REPATRIACE • Doprovázela nostrifikaci • Převod kapitálu ze zahraničí (z Vídně, Budapešti) zejména v roce 1919, 1923, 1924 na území republiky
ELEKTRIFIKACE • Od r. 1919 byla zahájena soustavná elektrifikace • V roce 1929 mělo elektřinu k dispozici v českých zemích 75 % obyvatel • Nejprve probíhala elektrifikace velkých měst, průmyslových oblastí a závodů • Na východě Československa a na vesnicích probíhala elektrifikace výrazně pomaleji
ŽIVNOSTENSKÁ BANKA Mince z roku 1925
• Politicky se opírá o národní demokracii • J. Preiss, A. Rašín • Uplatňuje vliv díky spřízněným ministrům financí (A. Rašín), min. průmyslu, obchodu a živností
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/51303-za-vznikem-koruny-ceskoslovenske-stal-aloisrasin/?mobileRedirect=off
• vystudoval práva
• 8. prosince 1870– 29. dubna 1946
• český bankéř, národohospodář
• ředitel Živnostenské banky
• politik mladočeské strany
• poslanec za Českou státoprávní demokracii(Československou národní demokracii)
http://www.google.cz/imgres?hl=cs&sa=X&rlz=1T4GGHP_csCZ449CZ449&biw=1619&bih=760&tbm=isch&prmd=imvnso&tbnid=efFZaTkWDBgUlM:&img refurl=http://www.bibliothecaeconomica.cz/library/author/detail.aspx%3Fid%3DPreiss,%2520Jaroslav&docid=QQmzDjH2W8SZNM&imgurl=http://www.bi bliothecaeconomica.cz/data/authors/31.jpg&w=600&h=791&ei=zelkT_qrL6LP4QSQnsTYBw&zoom=1
JAROSLAV PREISS
AGRÁRNÍ STRANA • • • • •
Druhá hlavní skupina v politické sféře Určuje hospodářskou politiku státu Předseda Antonín Švehla Strana ovládá ministerstvo zemědělství Prostřednictvím Státního pozemkového úřadu realizuje pozemkovou reformu
PĚTKA • Označuje se tak neoficiální mimoparlamentní, nevládní a mimoústavní seskupení, jenž bylo složené z šéfů velkých prvorepublikových politických stran • Seskupení vzniklo roku 1920 jako reakce na politickou krizi první republiky 1920 • Pětka si kladla za cíl uklidnit politické neshody během prvních let existence státu
http://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/desky/deska4190.html
TGM A EDVARD BENEŠ NA ZÁMKU V LÁNECH, 1926
OBCHOD I • Rozšířilo se množství obchodních domů • Splátkový prodej • Veletržní města – Praha, Liberec, Bratislava
• Odbytiště: průmyslové výrobky jsou nákladné na výrobu • Československo je konkurenceschopné v nízkých mzdách, kvalitě výroby a pečlivosti a spolehlivosti výrobků, orientace na malé série • Dovážely se i potraviny
• Ve 20. letech tvořil 20 % národního důchodu zahraniční obchod, ve 30. letech 30 %
OBCHOD II • Vývoz – hračky, hudební nástroje, bižuterie, hliněné zboží, jablonecká bižuterie, porcelán, tabulové sklo, bavlněné zboží, chmel, slad, hutnické výrobky, obuv, konfekce
• Zahraniční obchod představoval nejdůležitější položku platební bilance • Vysoká cla na zemědělské výrobky komplikovala a omezovala hospodářskou spolupráci především mezi sousedy Československa • Výše cel tvořila do r. 1929 1/3, v době VHK 50 %
ZAHRANIČNÍ OBCHOD • Československo bylo vázáno na zlatý standard – udržuje určité množství peněz v oběhu (snaha zamezit inflaci) • Strukturální problémy: Československo musí být otevřenou ekonomikou, je malé a závislé na zahraničních trzích (na Rakousku, Německu) • Velké závody - ČKD, Plzeňské závody Škoda, Vítkovické ocelárny, Baťa – obuvnictví, filmový průmysl – Barrandov • Vznik velkobank – Živnobanka, Česká eskomptní banka, Moravská banka, Anglo – prago banka, Union banka, Slovenská banka, Tatra banka
MALÁ DOHODA • Hledá možnost spolupráce – Malá dohoda – 1924 – spojení Československa, Maďarska, Jugoslávie a Rumunska – pod záštitou Francie
• měla zabránit opětovnému nástupu Habsburků na trůn a zároveň posílit postavení např. vůči Polsku, Itálii, Německu, • Francie ale nedokázala aktivně udržet tuto politiku • Proto se Malá dohoda nestala nijak významná v rámci střední Evropy
http://abicko.avcr.cz/2008/12/03/
PRVNÍ PREZIDENT ČESKOSLOVENSKA T. G. MASARYK VYSTUPUJE NA ZPÁTEČNÍ CESTĚ DO PRAHY DNE 21. PROSINCE 1918 SE SVOU DCEROU OLGOU Z VLAKU V TÁBOŘE.
DOPRAVA • Hustá železniční síť – 84 % vlastní Československé státní
dráhy • Během 20. let byla zestátněna převážná část železničních tratí • Železniční doprava netvořila jednotný dopravní celek – jednokolejná železnice, po válce ve špatném stavu, technická zaostalost • V meziválečném období bylo vybudováno přibližně 360 km železničních tratí (nedostatek financí)
Po celá 20. léta byl o automobilismu s malý zájem (Laurin a Klement, Škoda) http://www.google.cz/imgres?hl=cs&sa=X&rlz=1T4GGHP_csCZ449CZ449&biw=1619&bih=760&tbm=isch&prmd=imvnso&tbnid=efFZaTkWDBgU lM:&imgrefurl=http://www.bibliothecaeconomica.cz/library/author/detail.aspx%3Fid%3DPreiss,%2520Jaroslav&docid=QQmzDjH2W8SZNM&imgu rl=http://www.bibliothecaeconomica.cz/data/authors/31.jpg&w=600&h=791&ei=zelkT_qrL6LP4QSQnsTYBw&zoom=1
AUTOMOBILISMUS/ AUTOBUSY
PENĚŽNICTVÍ I • 1924 – byly přijaté bankovní zákony, které zpřísnily kontrolu bank a lépe chránily vkladatele • Rostl počet bankovních ústavů • Z hlediska etnického složení kapitálu můžeme rozdělovat banky české (Živnostenská banka), česko-německé(Česká eskomptní banka), německé (Böhmische Union Bank), slovenské (Tatrabanka)
PENĚŽNICTVÍ II • Dalšími peněžními ústavy byly spořitelny, občanské záložny, okresní záložny atp. • Vedoucí postavení mezi bankami měla Živnostenská banka • Přechod k univerzalismu – depozitní, úvěrní i zakladatelská funkce
MĚNOVÁ ODLUKA I • Po vyhlášení samostatného Československa byla na jeho území v oběhu rakouská měna, která již nebyla považována za silnou a stabilní měnu a Československo i z mnoha jiných důvodů chtělo starou rakouskou měnu vyměnit za svou • Na počátku 1. sv. války války bylo upuštěno od krytí měny zlatem, a to hlavně z toho důvodu, aby emisní banka byla schopna úvěrovat válečné výdaje RakouskaUherska
MĚNOVÁ ODLUKA II • Objem oběživa několikanásobně vzrostl a celkové zadlužení státu se vyšplhalo na konci války na neuvěřitelných 101 miliard korun
• Dne 26. 2. 1919 přistoupila československá vláda na myšlenku nové československé měny • Ještě ten den byly uzavřeny státní hranice a započal proces výměny bankovek. Bankovky byly kolkovány (jednalo se o nový způsob výměny) a lidem byla, po předložení hotovosti, vrácena polovina bankovek. Tvůrcem měnové reformy byl ministr financí Alois Rašín
ALOIS RAŠÍN • 18. října 1867– 18. února 1923 • český a československý politik a ekonom • první československý ministr financí a funkcionář Československé národní demokracie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Ra%C5%A1%C3%ADn
• Vystudoval práva
http://www.google.cz/imgres?q=ceskoslovensko+prvni+republika+ra%C5%A1%C3%ADn&hl=cs&qscrl=1&nord=1&rlz=1T4GGHP_csCZ449CZ449&biw=1619&bih=760&tbm=isch&tbnid=ny4AdFGKq4FkUM:&imgrefurl=http://aktualne.centrum.cz/domaci/cla nek.phtml%3Fid%3D726022&docid=1VYekRyC9zIhdM&imgurl=http://img.aktualne.centrum.cz/43/44/434449m-pohreb-aloiserasina.jpg&w=640&h=495&ei=UeZkT76sDrD14QTlouCsCA&zoom=1&iact=hc&vpx=174&vpy=430&dur=3210&hovh=197&hovw=255&tx=154&ty=78&sig=103688592425090903193&page=1&tbnh=128&tbnw=166&start=0&ndsp=37&ved=1t:429,r:19,s :0
POHŘEB MINISTRA FINANCÍ ALOISE RAŠÍNA
SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ I • 1921 – mezi dělníky horníky a úřednický personál byla rozšířena placená dovolená – nepodařilo se o zavedení plošné dovolené ihned po válce • 1925 – plošná placená dovolená činí po jednom roce v zaměstnání 6 dní, po 15-ti letech 8 dní
• Vysoká nezaměstnanost (zejména na poč. 30. let) – výkyvy hospodářského cyklu (odbyt na zahraničních trzích není pravidelný), VHK • V Čechách bylo přibližně (rok 1933) 60% nezaměstnaných, na Moravě 50 %, ve Slezsku 21 %
http://www.lidovky.cz/neonova-prvni-republika-si-hrala-se-svetly-f23-/lnbydleni.asp?c=A110506_183254_ln-bydleni_tkz
SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ II
NEZAMĚSTNANOST • 1918- zákon o nezaměstnaných , nárok na státní podporu ve výši 4 Kč denně – všichni nemocensky pojištění dělníci, horníci a demobilizovaní vojáci, kteří se neúspěšně ucházeli o práci • Nárok zanikl, pokud odmítli nabízenou práci, popř. pokud odmítli konat nouzové práce • K podpoře nezaměstnanosti byl poskytován od r. 1925 státní příspěvek
GENTSKÝ SYSTÉM I • Vycházel z dobrovolného pojištění zaměstnanců pro případ nezaměstnanosti • Každý se mohl pojistit u své odborové organizace, která mu také vyplácela podporu • Stát k takto vyplácené podpoře poskytoval pouze určitý příplatek, který byl závislý na výši odborového příspěvku
• Stát přispíval odborovým ústřednám nejprve polovinu a od roku 1930 dvěma třetinami poskytnuté podpory
GENTSKÝ SYSTÉM II • Nárok na podporu získal zaměstnanec až po půlročním členství v odborech • Výše podpory: 13 týdnů, od r. 1930 26 týdnů, maximálně 39 týdnů v roce • Zavedení gentského systému znamenalo zhoršení pracovní situace zaměstnanců – zvláště na Slovensku, kde byla nízká míra odborové organizovanosti • Péče o nezaměstnané byla přenesena na odborové organizace
SPOLEČNOST • Hudba • Zhudebňuje se avantgardní literatura – Čapek, Nezval, Vančura
• Zahraniční vzory, zejména francouzských a ruských autorů • Rozvoj konzumní společnosti, každodennost, volný čas, návštěva kaváren • Tisk, rozhlas, reklama • Divadlo, tančírny, bydlení – malé byty s teplou vodou a kanalizací
ŽENY • 1918 – volební právo pro ženy – všeobecné, rovné, tajné, přímé (od r. 1920 zakotveno v Ústavě ČSR) • Emancipace, změna životního stylu, studují VŠ • Konzum – móda, kosmetika, exotické pochutiny – terčem reklamy • Zaměstnané, mzda je nižší než mzda muže
• Stále platí spojení: žena, děti a rodina • Sama se rozhoduje o sňatku
NÁVŠTĚVA BIOGRAFU • Hl. motivy: láska, rodina, stavovská čest, zločin spojený s penězi obepínající se okolo banální milostné zápletky • Happy-end, národní cítění
• Režiséři: Karel Anton, Gustav Machatý , Martin Fric s Přemyslem Pražským • Filmy • • • •
Cikáni (1921), (podle stejnojmenné povídky Karla Hynka Máchy) Pohádka máje (román Viléma Mrštíka) Tonka Šibenice (1930) o prostitutce Archa Noemova (1930) – první zvukový film
VIDEA http://www.youtube.com/watch?v=OTzzKZhVw1I http://www.youtube.com/watch?v=3V04M2VhsLQ&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=qSXBPUd_qyk&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=DQDsnkrqcLk&feature=results_main&playnext=1 &list=PLF36B314A555854A4 http://www.youtube.com/watch?v=0ccHeTXbJRM&feature=related (1939)
