5 HD200
SEMINÁŘ
Čínská ekonomika v 2. polovině 20. století
www.wikipedia.org, www.google.com
ČÍNSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA • Tvoří socialistický blok • 1.10. 1949 vznikla Čínská lidová republika – Náměstí Nebeského klidu (Peking) - Mao Ce-tung • Po 2. sv.v. - občanská válka mezi Kuomintangem a Komunistickou stranou Číny – vznik ČLR • Zemědělská výroba byla násilně kolektivizována, ale nedokázala zajistit dostatek potravin pro obyvatele • Znárodněný průmysl – slabý růst
MAO CE-TUNG • 26. prosince 1893 – 9. září 1976 • 1935 tajemníkem a od roku 1943 předsedou Komunistické strany Číny • Zvítězil v občanské válce s nacionalisty a od roku 1949 byl nejvýznamnější osobností v nově vzniklé komunistické Čínské lidové republice, a to až do své smrti v roce 1976 • Velký kormidelník www.wikipedia.org, www.google.com
VEDENÉ VÁLKY • 1950 – Čína obsadila Tibet – za oběť padlo 1,2 mil Tibeťanů
• Útočila proti Tchajwanu • 1962 – vede válku Indií • 1964 – získala atomovou bombu • 1969 – střet se SSSR, podporuje komunisty v Kambodži
VELKÝ SKOK I • 1958-1960 – velký skok, mobilizace pracujících mas – rolníci x Čína dováží zásoby ze SSSR • Radikálními politickými a ekonomickými opatřeními rychle zvyšovat čínskou produkci, dostat zemi během 15 let ekonomicky do postavení velmoci a vybudovat komunismus • Skutečným následkem byl největší hladomor v dějinách • Produkce železa a výroba oceli – zvýšit výrobu v tisících pecí na venkově • Obyvatelé si měli podomácku obstarávat zboží • Desítky milionů obětí (není známo přesné číslo 20-40 mil) • V rámci druhého pětiletého plánu
VELKÝ SKOK II •
1958 - obyvatelstvo rozděleno do desetitisíců komun, základních ekonomických a správních jednotek, které měly být soběstačné a odpovědné za své výsledky
•
Zároveň se tím zrušily či narušily tradiční vazby a ekonomické vztahy v zemi
•
Cíl: zlikvidovat rodinu, peníze a soukromé vlastnictví, fyzicky zlikvidovat potenciální odpůrce režimu
•
Komuna musela vybudovat vlastní vysoké pece, a zvýšit tím produkci oceli
•
Nebyl zabezpečen přísun železné rudy ani paliva, takže obyvatelé byli nuceni tavit své nářadí a oheň v pecích živit dřevěným vybavením svých obydlí, ba pálit i celé domy
•
Nekvalitní výrobky, nedostatek nástrojů a pracovních sil v zemědělství znamenal drastický pokles zemědělské výroby
„Berte ocel jako prostředek, který nám umožní skok kupředu ve všech oblastech."
www.wikipedia.org, www.google.com
KULTURNÍ REVOLUCE • Velká proletářská kulturní revoluce– negativní vliv na hospodářství • Masové hnutí v 60. a 70. letech ( do r. 1976) • Snaha odstranit buržoazní myšlení, odprostit se od staré kultury starých tradic, starého myšlení a starých způsobů • Politická kampaň oficiálně rozpoutaná mezi lety 1966 a 1969 vůdcem Mao Ce-tungem • Přivodila smrt stovkám tisíc lidí, kteří se stali oběťmi vraždění rudých gard, rozvrat ekonomiky a obrovské ztráty na kulturním dědictví • Považována za jedno z nejnešťastnějších období • Projev ultralevičáctví
KULTURNÍ REVOLUCE II • Kampaň byla zaměřena proti čtyřem přežitkům – starému myšlení, kultuře, obyčejům a návykům • Proti tehdejším politickým špičkám a proti buržoazii a revisionismu uvnitř stany • V praxi dále navíc proti všem typům autorit, zahraničním diplomatům, inteligenci a úspěšným občanům • Hnací silou této revoluce se stala mládež, která vytvářela tzv. rudé gardy • Jejich cílem bylo bránit kult Mao Ce-tunga a likvidovat odpůrce revoluce
ČÍNSKO-SOVĚTSKÝ KONFLIKT • Rozpory měly dlouhodobý charakter • Chruščov x Mao Ce-tung • Mao Ce-tung – nesnesl odsouzení Stalinova kultu osobnosti na 20. sjezdu KSSS • Odsuzuje ústupky SSSR vůči Polsku, Maďarsku a Karibské Krize • Otázka jaderných zkoušek • SSSR je nepřítel - zradil původní myšlenky marxismuleninismu
KARIBSKÁ KRIZE
PROCES EKONOMICKÝCH REFOREM V ČLR V LETECH 1979 – 2001 • První fáze reforem (1978 – 1984) • Druhá fáze reforem (1984 až 1988, resp. 1989) • Třetí fáze reforem (1988(9) až 1991)
• Čtvrtá fáze reforem (1992- dodnes) • Jiné dělení reformních fází (a dnes frekventovanější) je obecné členění na první fázi reforem (1978 -1989) a druhou, do které jsou zařazena 90. léta
PRVNÍ FÁZE REFOREM (1978 – 1984) •
Cílem je obnovit a nastartovat hospodářství po předchozích neúspěšných letech
•
Decentralizace řízení
•
U některých státních podniků byly zkušebně zavedeny daně ze zisku (centrální moc si do této doby nechávala veškeré zisky a uhrazovala veškeré ztráty)
•
Větší důraz na větší úlohu trhu v ekonomice
•
Zrušeny lidové komuny, zvýšeny ceny zemědělských výrobků, umožněn vznik trhů
•
Zemědělská výroba částečně decentralizována na úroveň domácností
•
Vznikly zvláštní ekonomické zóny, které měly přilákat zahraniční kapitál a oživit vývoz
DRUHÁ FÁZE REFOREM (1984 AŽ 1988, RESP. 1989) • Reformy průmyslu a obchodu • Postoupila daňová reforma, podniky byly „adekvátněji“ odměňovány za výkon a produktivitu, mohly si půjčovat od bank • Dále byla decentralizována státní moc, místní vlády získaly některé nové pravomoci a mohly disponovat s dílem vybraných příjmů • Vznikla otevřená přístavní města za účelem dalšího přilákání zahraničního kapitálu i technologií
CHARAKTERISTIKA REFOREM I • Reformy 1979 až 1989 se týkaly celé čínské společnosti - rozsáhlý soubor reforem • Změna dosavadní orientace na státní podniky • 1982 - privatizace státních podniků v obchodním sektoru - stát si ponechal podniky ve velkoobchodu, podniky s velkým počtem zaměstnanců a podniky obchodující se zbožím podléhajícímu cenové kontrole • Umožněno, aby na trh vstupovaly nové firmy • Státní podniky také zasáhly daňové změny, začaly platit daně ze zisku a to jak centrální vládě, tak i místním vládám
CHARAKTERISTIKA REFOREM II • Některé pravomoci
přešly na místní úřady a částečně se zefektivnila státní správa • Koncem 80. let byly přijaty důležité zákony (zákon o bankrotech)
http://kasamaproject.org/category/histo ry/cultural-revolution/
CHARAKTERISTIKA REFOREM - FINANČNÍ SEKTOR • Odděleno ústřední bankovnictví od obchodního • Změnila se role centrální banky (People‘s Bank of China) • Zřízeny komerční banky • Přísný dohled státu • Fiskální politika - podniky neodevzdávaly všechny příjmy státu, tím se ulehčila jeho role v tom, že už nedával prostředky na veškeré investice • Také byly upraveny fiskální pravomoci místních úřadů, což souviselo s již zmíněnou decentralizací pravomocí
CHARAKTERISTIKA REFOREM – ZAHRANIČNÍ OBCHOD • Čína se přeměnila z uzavřeného státu usilujícího o hospodářskou soběstačnost na hospodářskou velmoc silně těžící ze zahraničního obchodu • V průběhu první reformní etapy byly položeny základy pozdějších úspěchů • Vznikaly nové podniky zahraničního obchodu, a to i na místní úrovni • 80. léta - některá odvětví vyčleněna z plánování, což fakticky stimulovalo rozvoj těchto odvětví • V oblasti přímých zahraničních investic se udály převratné změny
CHARAKTERISTIKA REFOREM – ZAHRANIČNÍ OBCHOD II • Od počátku 80. let byly zakládány společné podniky se zahraniční účastí a dále byly otevřeny čtyři zvláštní ekonomické zóny, do kterých začaly proudit přímé zahraniční investice • Dovoz technologií ze západních zemí, neboť do té doby byla technologická vybavenost v Číně tristní • Dovoz manažerských znalostí
„ČTYŘI MODERNIZACE“ • Modernizace zemědělství, průmyslu, vědy a techniky a národní obrany • Velkými změnami prošel agrární sektor - systém lidových komun nahrazen individuálním zemědělstvím (půda dlouhodobě pronajata přímo zemědělci, který pak část úrody odváděl státu) • Částečně uvolněny ceny; ceny zemědělské produkce se skokově zvýšily v průměru o 25% • Zvýšila se motivace zemědělců a také v důsledku toho se zvýšila zemědělská produkce a zároveň se tím zlepšilo postavení a finanční situace zemědělců • Na venkově poměrně rychle vznikaly nové průmyslové podniky • Lehký průmysl měl na vesnicích velký význam (uplatnění i pracovní síla, která díky reformám nebyla v zemědělství potřeba)
AGRÁRNÍ REFORMY I • Zemědělské reformy byly tvořeny z tří hlavních bodů: • První bod = návrat od systému kolektivního zemědělství lidových komun k systému individuálního zemědělství (systém založený na rodinném základě) • Druhý bod = uvolnění fakticky zmrazených cen zemědělských výrobků (zemědělcům výrazně ulehčilo situaci) • Třetí bod =vznik, resp. znovuzavedení trhů se zemědělskými výrobky (na venkově, i ve městech)
AGRÁRNÍ REFORMY II • Původní systém lidových komun v zemědělství =velmi neefektivní, změna systému nutností • Nový systém = rolníkům dlouhodobě (minimálně na 15 let) pronajata půda, na které samostatně hospodaří • Část produktů odvádí státu za stálé (netržní) ceny, odvádí zemědělskou daň • Zboží vyprodukované nad stanovenou kvótu mohly farmy prodat státu za vyšší ceny než množství nebo na volném trhu komukoli za tržní cenu
AGRÁRNÍ REFORMY III • Před reformami stát uvaloval poměrně vysoké nepřímé daně na zemědělské výrobky • S nástupem reforem se změnil pohled na rozdělování státních zdrojů, hlavně investic • Během tří let podíl zemědělství na státních investicích vzrostl z 11 na 18% • Zavlažování půdy, rybářství, mechanizace zemědělství • Etapa trvala poměrně krátkou dobu, s postupující „privatizací“ zemědělství se tato státní podpora stále zmenšovala
AGRÁRNÍ REFORMY IV • V roce 1984 se podíl
zemědělství na státních investicích zmenšil na pouhých 5% • Zatímco v roce zahájení reforem 1978 tvořil tento podíl 13,43%, v roce 1989 již pouze 9,42% http://www.china.org.cn/features/60yea rs/2009-09/15/content_18530605.htm
REFORMY V OBLASTI PRŮMYSLU A OBCHODU I • Nevhodná struktura průmyslové výroby • Centrální vláda upřednostňovala těžký průmysl x lehký ne
• Na jedné straně se hromadily zásoby nepotřebných průmyslových produktů, na druhé straně se nedostávalo jiných, potřebných • Nejdříve vyzkoušeny v provincii Sichuan a poté rozšířeny na celou zemi • Snižování administrativních nákladů a přizpůsobení průmyslu novým podmínkám
REFORMY V OBLASTI PRŮMYSLU A OBCHODU II • Zjednodušení existující průmyslové hierarchie • Snížení počtu úrovní v hierarchii
• Vytvoření odvětvových asociací • Snížení počtu podniků na nejnižším stupni hierarchie slučováním podniků do průmyslových korporací a přesun dohledu nad podniky z ústředních orgánů na nižší administrativu
REFORMY STÁTNÍCH PODNIKU I • Větší autonomii a posun k tržní konkurenci státních podniků • Podniky získaly částečnou autonomii při využívání svých zisků, v investicích, v plánování výroby • Na rozdíl od zemědělských podniků, u průmyslových nedocházelo k „privatizaci“
• Státní podniky v předreformní etapě musely odevzdávat veškeré zisky centrální vládě a zároveň jim byly plně hrazeny případné ztráty • Od roku 1983 postupně proběhla daňová reforma a podniky začaly platit daně ze zisku
REFORMY STÁTNÍCH PODNIKU II • Problémem bylo to, že zpočátku byla výše této daně u každého podniku jiná, v závislosti na dohodnutých podmínkách mezi podnikem a státem • V roce 1985 byla zavedena daň ze zisku ve výši 55% a navíc musely podniky platit výrobní daň, která se lišila podle druhů výrobků • Podnikům bylo od roku 1980 dovoleno prodávat přebytky (nadprodukci) na trhu, pochopitelně po splnění plánu. Taktéž plánování bylo decentralizováno
REFORMY V NESTÁTNÍM SEKTORU I • Nestátní sektor zanedbatelný
• Reformy v 80. letech znamenaly prudký rozvoj nestátních podniků a reformy nestátního sektoru se staly jedním z klíčových prvků úspěšných reforem • Základním bodem reforem - decentralizace rozhodování, přesun od centrální vlády na nižší úrovně • Do nestátního sektoru zařazovány podniky kolektivní, individuálně vlastněné a firmy se zahraniční účastí
REFORMY V NESTÁTNÍM SEKTORU II • Změny daňové soustavy a decentralizace daňových příjmů lokální vlády získaly více prostředků na zakládání kolektivních podniků, venkovské podniky byly zpočátku reformního období zvýhodněny • Změny bankovní soustavy, které proběhly v polovině 80. let, kdy mohly podniky získávat úvěry od nově vzniklých speciálních bank • V druhé polovině 80. let venkovské podniky získávaly také peníze na svůj rozvoj z obligací podniků nebo i místních vlád
REFORMY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU A OPEN DOOR POLICY I • 1978 - tzv. politika otevřených dveří (Open Door Policy) • Především těchto oblastí: liberalizace zahraničního obchodu, umožnění přímých zahraničních investic v Číně a s tím související vytvoření speciálních ekonomických zón, zapojení do mezinárodního pohybu kapitálu a využívání zahraničních úvěrů
• Rozvoj turismu - motivován především snahou získat od turistů zahraniční měny (americké dolary)
REFORMY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU A OPEN DOOR POLICY II • Přínosy: příliv zahraničních měn například i růst zaměstnanosti • Turismus byl regulován a většina země byla pro turisty zakázána úplně, nebo bylo nutné cestovat s čínským průvodcem • Umožnění čínským pracovníkům pracovat v zahraničí - po roce 1978 začala ČLR vysílat pracovníky do mnoha zemí (nikoli socialistických) • Důvod - příliv zahraničních měn (část jejich výdělků směřovala do státní pokladny), získání zkušeností a znalostí čínských pracovníků v zahraničí nebo i snížení domácí nezaměstnanosti
REFORMA CENOVÉHO SYSTÉMU I • Ceny stanoveny direktivně centrální vládou, podobně jako v ostatních centrálně plánovaných ekonomikách • Administrativně určené ceny nemohly plnit svou základní funkci – informaci o tom, co a jak vyrábět, s jakými vstupy apod. • V ČLR zvolena gradualistická cesta liberalizace cen • Čínská vláda nechtěla, aby se skokově zvýšila inflace a aby změny cen měly velký dopad na obyvatelstvo v podobě šokového zvýšení cen, také státní podniky by rychlé změny cen výrazně zasáhly, byly zvyklé na nízké ceny základních vstupů
REFORMA CENOVÉHO SYSTÉMU II • Posun od administrativně nařízených cen k cenám určeným trhem (D a S) • Ústřední výbor Komunistické strany Číny • Duální cenový systém - část cen stanovována centrálně jako doposud a část cen byla volně formována trhem • Cíl: využít výhod tržních cen a zároveň se vyvarovat cenovým výkyvům
REFORMA CENOVÉHO SYSTÉMU III • 80. a 90. léta - učiněny pokusy
o sblížení administrativních a tržních cen, některé administrativní byly zvýšeny a u některých tržních cen byly zavedeny stropy • V 90. letech deregulace pokračovala, avšak ceny některých produktů se deregulovaly velmi pozvolna a i dnes stále existují některé komodity s administrativně určenými cenami
http://vic.sina.com.cn/news/27/2012/0207/43740.html
REFORMY BANKOVNÍHO A FINANČNÍHO SYSTÉMU •
v ČLR pouze jedna banka – Čínská lidová banka X komerční banky neexistovaly
•
Role: emise oběživa, vedení účtů státních institucí
•
Přijímání vkladů a poskytování úvěrů státním institucím a státním podnikům, přijímání vkladů od obyvatelstva Podřízena vládě a centrálnímu plánování
•
http://vic.sina.com.cn/news/27/2012/0207/43740.html
REFORMY BANKOVNÍHO A FINANČNÍHO SYSTÉMU • Finance proudí skrz státní rozpočet podle státního plánování, neexistují finanční trhy • 1983 - reformy - vznikly čtyři specializované banky a později vznikly i další banky • Všechny zůstávaly nadále pod přísnou státní kontrolou • Umožněno některým zahraničním bankám založit v Číně pobočku • Liberalizace a decentralizace pravomocí • Čínská lidová banka zůstala i po reformách plně pod kontrolou vlády a musela plnit její příkazy
REFORMY ŠKOLSTVÍ I •
Kvalita vzdělávání, rozvoj znalostí a zdravé konkurence mezi studenty, byl navrácen systém založený na přezkušování získaných vědomostí
•
Důraz na rozvoj různých druhů škol v závislosti na potřebách ekonomiky, důležitý byl zejména rozvoj technických oborů
•
Spolupráce se zahraničím v oblasti školství, čínští experti jezdili studovat školské systémy do západních zemí a naopak zahraniční delegace jezdily do ČLR konzultovat rozvoj tamního školství
•
Dlouhodobým problémem Číny byla především relativně vysoká negramotnost, spojená s nedostatečnou docházkou dětí do základních škol na venkově
REFORMY ŠKOLSTVÍ II • Vesnické děti měly ztížený přístup ke vzdělání, často nebyly přijaty na prestižní školy jen z důvodu toho, že téměř všechny klíčové školy byly určeny jen pro děti z měst, ve kterém škola sídlila • Ve městech - snaha zavést povinnou devítiletou školní docházku pro celou zemi, ovšem do konce 80. let se to zejména v odlehlých vnitrozemských oblastech nepodařilo realizovat • Univerzity byly relativně štědře financovány a to jak z čínských zdrojů, tak i z mezinárodních organizací, hlavně Světové banky
Jinan University
http://www.jnmba.org/about.aspx?NID=6811
ONE MAN CHILD POLICY • Od počátku 80. let byla aplikována známá populační politika „jeden manželský pár – jedno dítě“ • Měla pomoci zastavit populační explozi • Především ve městech pod hrozbou různých sankcí • Na venkově už to není tak striktně vyžadováno, je tolerováno druhé dítě v případě, že se první narodila dívka, nebo když se první dítě narodilo postižené, u národnostních menšin i v dalších případech
VIDEA • • • • • •
http://www.youtube.com/watch?v=GzLGCDLTx8Y škola http://www.youtube.com/watch?v=CLR2zxHqj2s&feature=bf_next&list=PLB0B 7DF91DE5EA594&lf=results_main - Píseň Slzy http://www.youtube.com/watch?v=yE7waNi5dc0&feature=player_embedded děti http://www.youtube.com/watch?v=pnFzpQsKbd0 politika jednoho dítěte http://www.youtube.com/watch?v=3wAj79hOkWo – atomova bomba http://www.youtube.com/watch?v=AqC_Gma221M Beatles: The Revolution http://www.youtube.com/watch?v=Hr7-b3Fu4Ns&feature=fvsr Korejská válka http://www.youtube.com/watch?v=c9tJNcktVWc
OTÁZKY K TEXTU 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Jaké změny přinesla reformní strategie v agrárním sektoru? S čím autor srovnává proces vytváření zvláštních ekonomických zón respektive dalších „otevřených oblastí“ v ČLR? Která část ČLR v 80. a 90. letech absorbovala největší část přímých zahraničních investic? Která část ČLR v 80. a 90. letech absorbovala nejmenší část přímých zahraničních investic? Jak celkově autor hodnotí investiční příležitosti v Číně v posledních třech desetiletích? Jaké autor uvádí překážky, obtíže, kterým museli zahraniční investoři ve zkoumaném období čelit (a které řada z nich podcenila)? Pokuste se definovat nejvýznamnější důsledky vstupu ČLR do WTO z pohledu zahraničních subjektů.
