4. OCHRANA PěÍRODY 4.1 ZvláštČ chránČná území V ešeném území se nacházejí všechny kategorie "maloplošných" zvlášt chránných území (ZCHÚ) a jedno "velkoplošné“ ZCHÚ – Chránná krajinná oblast Jeseníky (kategorizace podle zákona . 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny). V následujícím textu je uvedena struná charakteristika všech typ ZCHÚ nacházejících se v ešeném území: Národní pĜírodní rezervace (NPR) Menší území mimoádných pírodních hodnot, kde jsou na pirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinené v národním i mezinárodním mítku. PĜírodní rezervace (PR) Menší území soustedných pírodních hodnot se zastoupením ekosystém typických a významných pro píslušnou geografickou oblast. Národní pĜírodní památka (NPP) Pírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický i geomorfologický útvar, nalezišt nerost nebo vzácných i ohrožených druh ve fragmentech ekosystém, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vdeckým i estetickým významem, a to i takový, který vedle pírody formoval svou inností lovk. PĜírodní památka (PP) Pírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický i geomorfologický útvar, nalezišt vzácných nerost nebo ohrožených druh ve fragmentech ekosystém, s regionálním ekologickým, vdeckým i estetickým významem, a to i takový, který vedle pírody formoval svou inností lovk. ChránČná krajinná oblast (CHKO) Chránná krajinná oblast je naše národní kategorie územní ochrany pírody, urená k ochran rozlehlejších území nebo celých geografických oblastí s harmonicky utváenou krajinou, charakteristickým reliéfem a pevahou pirozených, resp. polopirozených ekosystém. Ochrana tchto oblastí je odstupována zpravidla do 4 zón, jimiž se urují limity hospodaení a jiné využívání pírodního potenciálu. Souástí první – nejpísnjší - zóny jsou zvlášt chránná území menší rozlohy – tzv. maloplošná. a) Velkoplošná chránČná území: Znaná ást ešeného území je souástí ChránČné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky. Základní údaje o CHKO Jeseníky Rozloha: Geografická orientace: NadmoĜská výška: Vyhlášení: Zvláštní ochrana: Rozloha MZCHÚ:
740 km2 49° 54´–50° 18´N, 17° 00´–17° 24´E 339–1492 m Výnosem MK SR .j. 9886/1969 22 maloplošných zvlášt chránných území (MZCHÚ) 4720 ha
18
Charakteristika území: Reliéf oblasti má charakter lenité hornatiny s hluboce zaíznutými údolími. Geologicky je území tvoeno pevážn kyselými horninami s nízkým obsahem živin (ruly, svory, fylity). Hlavním zástupcem pd jsou kambizemní podzoly, v nejvyšších polohách pevládají humusoželezité podzoly místy zamokené a zrašelinlé. Potencionální vegetaci pedstavují kvtnaté a kyselé horské buiny, ve vyšších polohách pirozené smriny, alpínská spoleenstva a vrchovišt. Kle je zde nepvodní devinou. Nepítomnost kosodeviny v pvodní vegetaci je jedním z dvod nesmírného druhového bohatství nkterých lokalit v alpinském pásmu (z Velké kotliny se uvádí nap. 450 druh vyšších rostlin). Klimaticky patí CHKO k nejchladnjším oblastem v R. Významným jevem jsou anemoorografické systémy, které se výrazn uplatnily pi vzniku ledovcových kar a jejich floristické bohatosti. Zonace CHKO: Hospodáské využívání Chránné krajinné oblasti Jeseníky je diferencováno podle zón odstupované ochrany pírody tak, aby se zlepšoval její pírodní stav a byly zachovány a vytváeny optimální ekologické funkce území (§ 225 zákona . 114/92 Sb.). Zonace CHKO Jeseníky byla schválena MŽP R dne 27.6.1994 pod j.: OOP/2818/94. I.zóna Do I. zóny (pírodní) jsou zaazena území s nejvýznamnjšími pírodními hodnotami, tém výhradn pirozené a málo pozmnné lesní ekosystémy s vysokým stupnm ekologické stability. Cílem je uchování pírodních hodnot a postupná obnova samoídících funkcí pirozených ekosystém s omezením lidských zásahu na nejnižší možnou míru. II. zóna Do II. zóny (ízené polopírodní) jsou zaazena území s významnými pírodními hodnotami, pevážn lesní ekosystémy s ásten pozmnnou druhovou skladbou, dále území nezbytná pro uchování hodnot v I. zón a vybrané enklávy luk a pastvin s dochovanými pírodními hodnotami a hodnotnými objekty lidové architektury. Cílem je uchování pírodních a kulturních hodnot, a postupné pibližování pirozeným ekosystémm s vyšší ekologickou stabilitou, s usmrováním lidské innosti v tomto smyslu. III. zóna Do III. zóny (kompromisní) jsou zaazena území pozmnná lidskou inností s místn uchovanými pírodními hodnotami, zejména lesní ekosystémy se znan pozmnnou druhovou skladbou, zemdlská pda s pevahou trvalých travních porost s neúplným systémem ekologické stability a nesouvisle a rozptýlen zastavené ásti sídel s pevahou dochované místn tradiní zástavby. Cílem je ochrana dochovaných pírodních prvk a uchování krajinného rázu, dotvoení funkního systému ekologické stability krajiny zvyšováním druhové a prostorové pestrosti ekosystému a usmrováním lidské innosti v tomto smyslu. IV. zóna Do IV. zóny (okrajové) jsou zaazena souvisle zastavná území obcí s územní rezervou (tzv. urbanizaní území) a intenzívn obhospodaovaná zemdlská krajina s pevahou orné pudy a nedostateným systémem ekologické stability.
19
b) Maloplošná chránČná území: V ešeném území leží 14 vyhlášených maloplošných zvlášt chránných území tí kategorií, které spadají do CHKO Jeseníky: Kategorie ZCHÚ národní pírodní rezervace (NPR) pírodní rezervace (PR) pírodní památka (PP)
Poþet 4 7 3
Pehled základních údaj o maloplošných vyhlášených i navrhovaných ZCHÚ je obsažen v následujících tabulkách. Vyhlášená ZCHÚ – CHKO Jeseníky Evid. Kategorie íslo 1524
PR
2434
PR
1527
PR
Název Borek u Domašova Buina pod Františkovou myslivnou Filipovické louky
Rozloha (ha)
Katastrální území
Datum vyhlášení
12,68
Domašov u Jeseníka
8.11.1990
Reliktní bor na kemencové suti
25,4856
Rejhotice
4.6.1955
Zbytek pvodního bukového pralesa s javorem na suovém terénu.
2,1106
Domašov u Jeseníka
8.11.1990
Rašelinné louky s umlou nádrží, bohatá kvtena, refugium obojživelník
Dvod vyhlášení
Ochrana zachovalé dynamiky korytotvorných proces toku, zvlášt chránné druhy rostlin a živoich vázané na tento typ nivního stanovišt Mohutné skalisko budované kalcitickými paraamfibolity
2147
PR
Niva Branné
8,9605
Branná u Šumperka
15.1.2002
944
PP
Pasák
2,50
Branná u Šumperka
24.8.1982
4.6.1955
Komplex pirozených spoleenstev les, pastvin a holí nejvyšších partií Jeseník
4.6.1955
Prameništní rašeliništ obklopené podmáenými smrinami
1307
NPR
Pradd
2031,40
Domašov u Jeseníka, Kouty nad Desnou, Rejhotice, Karlov pod Praddem, Malá Morávka, Železná pod Praddem, Verníovice u Sobotína
367
NPR
Rašeliništ Skítek
166,65
Rudoltice u Sobotína, Ž árský Potok
371
NPR
Rejvíz
331,29
946
PP
Smrina
1952
PR
432
Rozlehlé rašeliništ s jezírky a významnou kvtenou Nejvtší krupníkové tleso v R Horský les a strže, významná botanická lokalita Vrcholová partie Jeseník - smilkové hole, pralesovité horské smriny a horské buiny Vypreparované skalky na hebeni Šeráku botanicky významné
1,00
Se u Jeseníka, Rejvíz Sobotín
24.8.1982
Snžná kotlina
107,87
Adolfovice
1.6.1998
NPR
Šerák-Keprník
800,10
Adolfovice, Horní Lipová, Kouty nad Desnou
31.12.1933
1953
PR
Šumárník
0,7451
Adolfovice
1.6.1998
945
PR
Vysoký vodopád
137,11
Domašov u Jeseníka
24.8.1982
Nejvyšší vodopád v Hrubém Jeseníku, vzácná mechová spoleenstva
947
PP
Zadní Hutisko
0,90
Verníovice u Sobotína
24.8.1982
Druhé nejvtší krupníkové tleso v R
20
4.6.1955
Mimo CHKO Jeseníky leží v ešeném území dalších 7 vyhlášených ZCHÚ: 1 NPP, 1 NPR, 3 PR a 2 PP (viz následující tabulku). Vyhlášená ZCHÚ – mimo území CHKO Jeseníky Evid. Kategorie íslo
Název
Rozloha (ha)
Katastrální území
19.3.2008
Dvod vyhlášení Kryogenní geomorfologické útvary (skály, kamenné proudy, kamenná moe, polygonální pdy), subalpínské a lesní biotopy klimaxových smrin a (smrkových) buin s prameništi a s výskytem vzácných a siln a kriticky ohrožených druh rostlin a živoich Unikátní biotop s výskytem zvlášt chránných druh živoich (obojživelník a plaz) a rostlin v kategorii kriticky ohrožené, siln ohrožené, ohrožené. Možnost vzniku genetické banky tchto druh a jejich rozšíení do oblasti Jeseník.
3408
PR
Bidliná
651,9818
Karlov pod Praddem, Ž árský potok, Rejhotice, Verníovice u Sobotína,
2131
PP
erné jezero
1,6907
Zlaté Hory
1.6.2001
Vápenná Dolní Lipová
25.5.1965
Významné krasové zpístupnné území s bohatou krápníkovou výzdobou
obce Malá Morava, Staré Msto, Dolní Morava
14.12.1990
Centrální a vrcholová ást masivu s pirozenými porosty, vysokohorské hole a rašeliništ
649
NPP
Jeskyn 13,734 Na Pomezí (+ návrh (+ návrh na rozšína rozší.) ení)
1298
NPR
Králická Snžník
1694,67
2129
PR
Pemyslovské sedlo
5.3288
Pemyslov
1.3.2001
Ochrana spoleenstev rašelinných a mokrých luk s vysokou druhovou diverzitou a výskytem zvlášt chránných druh rostlin. Tato spoleenstva jsou v dané n.m. v pedmtné ásti Hrubého Jeseníku zcela ojedinlá.
1964
PR
Raí údolí
61,79
Javorník-msto, Zálesí u Javorníka
20.7.1998
Lesní porost pralesovitého charakteru
650
PP
Vodopády Stíbrného potoka
1,24
Horní Skorošice
25.5.1965
Kaonovitá soutska potoka s etnými vodopády, peejemi a erozními i evorzními jevy
Základní ochranné podmínky CHKO, NPR, PR a NPP (podle zákona . 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny):
4.2 Obecná ochrana pĜírody Krom zvláštní ochrany pírody je nutno respektovat také obecnou ochranu pĜírody a krajiny, která ve smyslu zákona . 114/1992 Sb. zahrnuje pedevším ochranu významných krajinných prvk (VKP), územních systém ekologické stability (ÚSES), pírodních park (PPK) a krajinného rázu. Nadmístní význam mají z uvedených kategorií pírodní park, regionální a nadregionální prvky ÚSES a krajinný ráz. Pírodní parky do ešeného území nezasahují. V rámci obecné ochrany pírody a krajiny dle zákona . 114/1992 Sb., mají zvláštní postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné ásti krajiny, které utváejí její typický vzhled nebo pispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecn lesy, rašeliništ, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné ásti krajiny, které píslušný orgán ochrany pírody zaregistrují podle §6 zákona.
21
V ešeném jsou také registrované významné krajinné prvky. Dále jsou jimi jiné ásti krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany pírody jako významný krajinný prvek, zejména mokady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, nalezišt nerost a zkamenlin, umlé i pirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porost sídelních útvar vetn historických zahrad a park. Významné krajinné prvky musí být chránny ped poškozením a niením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizaní funkce. K zásahm, které by mohly vést k poškození nebo zniení významného krajinného prvku nebo ohrožení i oslabení jeho ekologicko-stabilizaní funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatit závazné stanovisko orgánu ochrany pírody. Mezi takové zásahy patí zejména umisování staveb, pozemkové úpravy, zmny kultur pozemk, odvodování pozemk, úpravy vodních tok a nádrží a tžba nerost.
4.3 NATURA 2000 Natura 2000 je soustava chránných území, které vytváejí na svém území podle jednotných princip všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpeit ochranu tch druh živoich, rostlin a typ pírodních stanoviš, které jsou z evropského pohledu nejcennjší, nejvíce ohrožené, vzácné i omezené svým výskytem jen na uritou oblast (endemické). V rámci soustavy Natura 2000 zasahují do ešeného území tyto evropsky významné lokality (EVL) a ptaí oblasti (PO). Evid. Kategorie íslo
Název
Rozloha (ha)
Datum vyhlášení
Dvod vyhlášení
EVL
Branná - hrad CZ0713722
0,6755
22.12.2004
Lokalita vrápence malého
3223
EVL
Keprník CZ0714075
2542,9958
22.12.2004
2964
EVL
Králický Snžník CZ0530146
1726,2944
22.12.2004
3229
EVL
Lipová-lázn - mateská školka CZ0713735
0,076
22.12.2004
3207
3239
EVL
Pradd CZ0714077
6070,7695
22.12.2004
3243
EVL
Rejvíz CZ0714081
591,3971
22.12.2004
3245
EVL
Rychlebské hory – Raí údolí CZ0710183
1191,6215
22.12.2004
22
Aktivní vrchovišt, acidofilní smriny, alpínská a boreální vesovišt, silikátové alpínské a boreální trávníky, lokalita stevlíka hrbolatého Aktivní vrchovišt, rašelinný les, alpínská a boreální vesovišt, jeskyn nepístupné veejnosti, silikátové alpínské a boreální trávníky, silikátové sut horského až niválního stupn Lokalita vrápence malého Aktivní vrchovišt, rašelinný les, pechodová rašeliništ a tasovišt, alpínská a boreální vesovišt, subarktické vrbové koviny, silikátové alpínské a boreální trávníky, lokalita chránných druh rostlin a živoich Druhov bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evrop v podhorských oblastech), rašelinný les, aktivní vrchovišt, pechodová rašeliništ a tasovišt, lokalita šikouška zeleného, stevlíka hrbolatého Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, buiny asociace Luzulo-Fagetum a AsperuloFagetum, extenzivní seené louky nížin až podhí
Evid. Kategorie íslo
Název
Rozloha (ha)
Datum vyhlášení
Dvod vyhlášení
3246
EVL
Rychlebské hory – Sokolský hbet CZ0714086
8045,7786
22.12.2004
Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, aktivní vrchovišt, jeskyn nepístupné veejnosti, lokalita netopýra velkého a vrápence malého
3251
EVL
Štola Marie Pomocná CZ0713742
0,0398
22.12.2004
Lokalita netopýra velkého
3253
EVL
Šumárník CZ0715024
0,8578
22.12.2004
Lokalita mozolky skalní
3267
EVL
Zlaté Hory – erné jezero CZ0713397
235,0636
22.12.2004
Lokalita olka karpatského
3268
EVL
Zlaté Hory – Zlaté jezero CZ0713398
25,758
22.12.2004
Lokalita kuky žlutobiché
3261
EVL
Velké Losiny – lázeský dm Eliška CZ0713745
0,0871
22.12.2004
Lokalita netopýra brvitého
5578
EVL
Rainka CZ0713004
3,224
26.10.2009
Lokalita mihule ukrajinské
5575
EVL
Lánský luh CZ0710034
32,1388
26.10.2009
Dubohabiny asociace Galio-Carpinetum
2282
PO
Jeseníky CZ0711017
52204,56
27.10.2004
Populace jeábka lesního, chástala polního a jejich biotopy
2302
PO
Králický Snžník CZ0711016
30179,74
8.12.2004
Populace chástala polního a jeho biotop
23
