3.4
Úloha a struktura Hnutí
CviĀení
ÚLOHA A STRUKTURA
CVIÿENÍ
CVIýENÍ – PREZENTACE NA TÉMA ÚLOHA A STRUKTURA HNUTÍ
Individuální cviþení þas: 60'
Úvod
Byli jste požádáni panem XY, koordinátorem pro diseminaci z nejmenované národní spoleþnosti, abyste si pĜipravili pĜednášku na téma struktura a úloha jednotlivých složek Hnutí ýK/ýP. Na pĜípravu máte 1520 minut.
Pokyny
PĜipravte si jednotlivČ výše zmínČnou prezentaci. MĤžete použít informace obsažené v Diseminaþním manuálu, pĜípadnČ þerpat z jiných zdrojĤ. PĜi pĜípravČ prezentace smí úþastníci opustit školící místnost a najít si místo, kde nebudou rušeni. PĜi plánování prezentace by úþastníci mČli vzít v potaz následující: x
Jaká je cílová skupina?
x
Co od prezentace oþekává?
x
Co od posluchaþĤ oþekáváte vy (i do budoucna)?
x
Bude vaše pĜednáška pro posluchaþe užiteþná?
x
Co pĜesnČ chcete svým posluchaþĤm sdČlit?
x
Jak dané poselství v posluchaþích „zafixovat“?
Ze skupiny budou vybráni jeden až dva dobrovolníci, kteĜí pĜednesou své prezentace. PĜi pĜípravČ prezentace na téma struktura a úloha jednotlivých složek Hnutí ýK/ýP by úþastníci mČli být trochu vynalézaví a nápadití (pĜ. otázky do publika, pĜevrácení chronologie, obrázky, makety atd.).
Po každé prezentaci následuje krátké zhodnocení.
ÚLOHA A STRUKTURA
CVIÿENÍ PREZENTACE
Poznámka pro organizátora: x
Sledujte, které þásti tématu byly v pĜednášce zpracovány. MVýK- základní složka, jeho poslání (pĜ. strážce Ženevských úmluv) ... Federace- inspiruje a podporuje práci svých þlenských spoleþností ... NS- dobrovolné humanitární organizace, pomocné organizace státĤ ... SignatáĜské státy Ženevských úmluv-
x
Byla pĜednáška uzpĤsobena vybrané cílové skupinČ? Byl zpĤsob prezentace atraktivní? Co se posluchaþi nauþili nového?
x x
Klíþová slova Mezinárodní výbor ýerveného kĜíže (MVýK)
Zakládající složka Hnutí; nezávislá humanitární instituce; neutrální prostĜedník pĜi ozbrojených konfliktech; chrání a pomáhá obČtem ozbrojených konfliktĤ; "strážce" a šiĜitel Ženevských úmluv.
Mezinárodní federace spoleþností ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce (Federace)
DĜíve Liga spoleþností ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce; inspiruje a podporuje práci þlenských spoleþností; reprezentuje na mezinárodní scénČ; podporuje a umožĖuje provádČní humanitárních aktivit národních spoleþností.
Národní spoleþnosti ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce
Dobrovolné humanitární organizace, pomocné organizace státu; pĤvodnČ pomocné organizace vojenské zdravotnické služby v dobČ války; jejich program a þinnost vycházejí z konkrétních potĜeb a podmínek té které zemČ.
SignatáĜské státy Ženevských úmluv
Státy, jež podepsaly Ženevské úmluvy z roku 1949 (stav 2000: 188 státĤ); spolupracují a podporují práci všech složek Hnutí Mezinárodní konference ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce – nejvyšší rozhodovací orgán Hnutí; je svolávána každé þtyĜi roky; úþastní se jí delegáti jednotlivých složek Hnutí (MVýK, Federace, národní spoleþnosti) a zástupci signatáĜských státĤ Ženevských úmluv.
Stálá komise
Devítiþlenný orgán; schází se dvakrát roþnČ; odpovČdný za pĜípravu mezinárodních konferencí a za sledování plnČní závČrĤ a závazkĤ pĜijatých na mezinárodních konferencích; rovnČž koordinuje þinnost MVýK a Federace.
Rada delegátĤ
“ShromáždČní rodiny ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce” složené ze zástupcĤ MVýK, Federace a národních spoleþností; schází se jednou za dva roky; diskutuje a pĜedkládá názory na obecnou politiku a strategii Hnutí.
Stanovy
Právní základ Hnutí a jeho složek; vnitĜní regule. l
2
ÚLOHA A STRUKTURA
CVIÿENÍ
CVIýENÍ – OTÁZKY A ODPOVċDI NA TÉMA ÚLOHA A STRUKTURA HNUTÍ
Individuální cviþení Pokyny pro organizátora
PĜed pĜednáškou Úloha a struktura Hnutí rozdejte posluchaþĤm níže uvedené otázky. Po pĜednášce by všichni posluchaþi mČli být schopni na otázky odpovČdČt. UjistČte se, že tomu tak opravdu je!
OTÁZKY:
1. Do kolika základních kategorií byste rozdČlili okolnosti, jež mohou zpĤsobit utrpení? Vyjmenujte je a uvećte pĜíklady. 2. Jmenujte hlavní dĤvody, pro které došlo k založení Federace. 3. Který je nejvyšší rozhodovací orgán Hnutí? Uvećte jeho složky. Jaké hlavní úkoly plní? 4. Které další þásti tvoĜí strukturu Hnutí? Jaké jsou specifické úlohy tČchto þástí? 5. Hlavní úkoly a aktivity: a) MVýK? b) Národních spoleþností? c) Federace? 6. Jakou úlohu v rámci Hnutí hrají stanovy?
ÚLOHA A STRUKTURA
CVIÿENÍ – OTÁZKY A ODPOVĎDI
Poznámka pro organizátora: Modelové odpovČdi O1 Okolnosti, za jakých dochází k lidskému utrpení, se dají rozdČlit do dvou základních kategorií: y Utrpení zpĤsobené pĜírodními vlivy (nemoc, sucho, povodnČ atd.); y Utrpení zpĤsobené þlovČkem (ozbrojené konflikty, násilné þiny, represálie atd.) V minulých letech se zaþaly hojnČji vyskytovat katastrofy nového druhu tzv. prĤmyslové katastrofy, z nichž mĤžeme jmenovat napĜ. výbuch jaderné elektrárny v ýernobylu. Tyto katastrofy patĜí k druhému typu. Jaká je úloha Hnutí pĜi pĜírodních a prĤmyslových katastrofách? Oþekává se, že bude zasahovat v každém jednotlivém pĜípadČ? Zajisté nikoliv. Hnutí nemá monopol na zmírĖování lidského utrpení. Existují organizace, jež jsou na urþité oblasti vybaveny lépe. Abychom pochopili specifika pĤsobení Hnutí, je dĤležité ohlédnout se zpČt do historie. ýervený kĜíž, tj. MVýK a národní spoleþnosti, byl pĤvodnČ zĜízen za úþelem zmírnČní utrpení obČtí ozbrojených konfliktĤ, konkrétnČji pro poskytování pomoci zranČným vojákĤm v poli. Posláním národních spoleþností bylo pomáhat vojenské zdravotnické službČ, jejíž þinnost bývala þasto ochromena nedostatkem personálu. MVýK mČl, kromČ pomoci zranČným poskytované jeho delegáty, až do konce první svČtové války na starosti i koordinaci þinnosti mezi národními spoleþnostmi. V prĤbČhu let se národní spoleþnosti, jejichž jedním z hlavních úkolĤ bylo pĜipravovat se v þase míru na válku, zaþaly více angažovat v humanitárních aktivitách nevztahujících se pĜímo k válce. O2 PĜed první svČtovou válkou bylo uþinČno nČkolik pokusĤ rozšíĜit stanovy MVýK a transformovat ho tak do jakési oficiální federace národních spoleþností. K transformaci však nikdy nedošlo a to pĜedevším ze dvou dĤvodĤ: x MVýK si potĜeboval zachovat nezávislost a svobodu v jednání; x Protože národní spoleþnosti mČly více ménČ blízké vztahy se svými vládami, nechtČly pĜíliš silnou centrální instituci. V závČru první svČtové války konflikt vystĜídaly epidemie a hladomor – katastrofy, jež si vyžádaly miliony obČtí. Jedinou humanitární organizací schopnou úþinnČ se konfliktu i dalším pohromám postavit byl ýervený kĜíž. Jednotlivé národní spoleþnosti spolu za války úzce spolupracovaly. Vyvíjely aktivity ve prospČch váleþných zajatcĤ i kombatantĤ a vytvoĜily rozsáhlou síĢ proškolených dobrovolníkĤ. Henry Davison, president Amerického ýK, v roce 1919 navrhl „sjednotit spoleþnosti ýerveného kĜíže rĤzných zemí do jedné organizace srovnatelné s Ligou národĤ, jejímž úkolem by bylo koordinovat aktivity zamČĜené na zlepšování zdraví, prevenci nemocí a zmírĖování utrpení.“ Tak vznikla v listopadu 1919 tĜetí složka Hnutí tj. Liga spoleþností ýerveného kĜíže se sídlem v PaĜíži (od 1939 v ŽenevČ). O3 TĜi složky Hnutí a zástupci signatáĜských státĤ Ženevských úmluv se každé þtyĜi roky scházejí na Mezinárodní konferenci ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce. Tato konference je nejvyšším rozhodovacím orgánem Hnutí, je jeho „parlamentem“. Plní následující úkoly: x rozhoduje o dĤležitých právních otázkách a dalším smČrování; x diskutuje záležitosti obecné povahy; x pĜijímá rozhodnutí; x udČluje MVýK a Federaci jejich mandát.
2
CVIÿENÍ – OTÁZKY A ODPOVĎDI
ÚLOHA A STRUKTURA
Každý þlen konference má jeden hlas. Jinak Ĝeþeno- národní spoleþnost má stejná práva jako MVýK a Federace. Úþast vládních delegací umožĖuje ýervenému kĜíže udržovat kontakt s reálným stavem svČta. Navíc pĜítomnost zástupcĤ vlád dává rozhodnutím konference urþitou vážnost. O4 Koneþnou strukturu Hnutí doplĖují dva orgány: Rada delegátĤ a Stálá komise. Rada delegátĤ sdružuje zástupce MVýK, Federace a národních spoleþností. Rada, jež mĤže mít až 500 þlenĤ, se schází jednou za dva roky. VyjadĜuje názory na záležitosti spoleþné všem tĜem složkám Hnutí. Zapojuje se do pĜíprav mezinárodní konference (napĜ. jmenování pĜedsedĤ výborĤ). Stálá komise je odpovČdná za pĜípravu mezinárodních konferencí, sleduje plnČní závazkĤ z mezinárodních konferencí a koordinuje aktivity Hnutí mezi konferencemi. Jedná se zástupci státĤ. O5 RozdČlení odpovČdnosti mezi složkami Hnutí. Jako nestranná a nezávislá instituce jedná MVýK jako neutrální prostĜedník mezi stranami konfliktu. V zásadČ pĤsobí v pĜípadČ a) mezinárodních ozbrojených konfliktĤ b) vnitrostátních konfliktĤ c) vnitĜních nepokojĤ. V pĜípadČ a) a b) vychází mandát MVýK z Ženevských úmluv a jejich Dodatkových protokolĤ. V pĜípadČ vnitĜních nepokojĤ zasahuje MVýK na základČ práva na humanitární iniciativu zakotveného ve stanovách Hnutí. Národní spoleþnosti jsou pomocnými organizacemi státu. Jejich pĤvodním posláním bylo pomáhat vojenské zdravotnické službČ v þase války. Národní spoleþnosti mĤže ke spolupráci vyzvat i MVýK. Do konce první svČtové války tvoĜila výše zmínČná aktivita hlavní náplĖ þinnosti. PostupnČ se národní spoleþnosti zaþaly angažovat i v mírových þasech (pĜírodní katastrofy) a vyvinuly množství vlastních aktivit jako napĜ.: y zĜizování a provoz nemocnic; y školení zdravotních sester a školení první pomoci; y péþe o dČti; y zdraví ve spoleþnosti; y pomoc starším a postiženým; y odbČr krve; y programy pro mládež. Federace pĤsobí v pĜípadČ pĜírodních katastrof (pĜímo nebo prostĜednictvím národních spoleþností). Jejím hlavním úkolem je inspirovat a podporovat práci národních spoleþností, koordinovat jejich þinnost a pĜispívat k prosazení myšlenky udržení svČtového míru. Mezinárodní hnutí ýerveného kĜíže a ýerveného pĤlmČsíce je komplexem, jehož souþasná struktura reflektuje vztah mezi ideály ýerveného kĜíže a realitou svČta, ve kterém tyto ideály mají být uvedeny v život. Struktura Hnutí je kompromisem mezi nutností uchovat si nezávislost na politických, ekonomických i náboženských silách a nutností udržovat kontakty a spojení s tČmito silami. ZároveĖ je i kompromisem mezi rĤznými kulturami, politickými systémy a ideologiemi na jedné stranČ a universálními principy na stranČ druhé. Složitost struktury Hnutí mĤže nČkdy mezi jednotlivými složkami vytváĜet napČtí. NapĜíklad se stává, že MVýK a Federace vyloží své mandáty tak, že pĜesahují do pĤsobnosti druhé složky. Aby se pĜedešlo nedorozumČní, zĜídily MVýK a Federace Spojenou komisi, která je pracovním nástrojem sloužícím obČma institucím. NarĤstající složitost prostĜedí, v nČmž organizace musejí provádČt své humanitární aktivity, si nakonec vyžádala dĤkladnČjší definování úkolĤ MVýK a Federace. ObČ instituce v roce 1989 podepsaly dohodu, jež jednotlivé mandáty jasnČ a jednoduše vymezuje pojmy válka a 3
ÚLOHA A STRUKTURA
CVIÿENÍ – OTÁZKY A ODPOVĎDI
mír. O6 Úþelem stanov je dát organizaci právní základ a zavést jakási vnitĜní pravidla. Stanovy Hnutí byly pĜijaty v roce 1928. Revidovány byly v letech 1952 a 1986. Mezi jiným stanovy definují strukturu a závazky jednotlivých složek Hnutí tj. MVýK, Federace a národních spoleþností. Všechny jednotlivé složky mají navíc své vlastní stanovy. MVýK pĜijal své stanovy v roce 1915. Od té doby došlo k nČkolika revizím. VČtšinou reflektují a rozvíjejí ustanovení ýlánku 5 stanov Hnutí. Podle nich MVýK musí: y být strážcem a šiĜitelem Základních principĤ Hnutí a musí šíĜit znalosti MHP aplikovaného v pĜípadČ ozbrojeného konfliktu; y uznávat nové národní spoleþnosti zĜízené v souladu s podmínkami uvedenými ve stanovách Hnutí; y plnit úkoly uvedené v Ženevských úmluvách a zajistit Ĝádné plnČní norem MHP; y z pozice neutrálního prostĜedníka poskytovat ochranu a pomoc obČtem ozbrojených konfliktĤ (vojenským i civilním); provozovat ÚstĜední pátrací agenturu; y plnit mandát svČĜený mezinárodní konferencí. Stanovy Federace byly pĜijaty 5.kvČtna 1919. Prošly mnoha revizemi. Mezi hlavní úkoly Federace podle stanov patĜí: y pĤsobit jako stálý orgán umožĖující koordinaci práce mezi národními spoleþnostmi; y na vyžádání pomáhat národním spoleþnostem v plnČní jejich aktivit; y podporovat zĜizování a rozvoj národních spoleþností; y koordinovat humanitární operace provádČné národními spoleþnostmi (obČti pĜírodních katastrof nebo uprchlíci v oblastech, kde nezuĜí ozbrojený konflikt). Každá národní spoleþnost má své vlastní stanovy. Aþkoliv se mohou v rĤzných oblastech lišit, musejí reflektovat základní povahu Hnutí tj. vycházet z obecných ustanovení obsažených ve stanovách Hnutí. Je tĜeba zmínit, že pro národní spoleþnosti je k dispozici soubor "modelových stanov". Vznikl v roce 1952 a jeho úþelem bylo pĜipomenutí nutnosti vtČlit do jednotlivých stanov principy Ženevských úmluv i Hnutí. Soubor byl od roku 1952 mnohokrát doplnČn. Slouží národním spoleþnostem jako smČrnice pĜi vytváĜení vlastních stanov. l
4
CVIÿENÍ
ÚLOHA A STRUKTURA
CVIýENÍ – SLOŽKY HNUTÍ A JEJICH HLAVNÍ AKTIVITY Toto cviþení mĤže být provádČno: I. nejprve individuálnČ (10'), potom ve skupinách (10 - 15'), nebo II. pouze ve skupinách (~20') Pokyny: Na velké listy papíru napište jednotlivČ každou ze složek Hnutí: x MEZINÁRODNÍ VÝBOR ýERVENÉHO KěÍŽE x NÁRODNÍ SPOLEýNOSTI x MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEýNOSTÍ ýERVENÉHO ýERVENÉHO PģLMċSÍCE x SIGNATÁěSKÉ STÁTY ŽENEVSKÝCH ÚMLUV
KěÍŽE
A
Každé z níže uvedených slov napište na malé listy papíru rĤzných barev. MĤžete pĜipsat i více aktivit nebo napsat jednu vícekrát. Rozdejte papírky úþastníkĤm a požádejte je, aby papírky pĜiĜadili k odpovídajícím složkám. y y y y y y y y y y y y y y y y y y y y y y y y y y y y y
REAKCE NA KATASTROFY PěIPRAVENOST NA KATASTROFY ZDRAVÍ VE SPOLEýNOSTI POHOTOVOSTNÍ ZÁCHRANNÁ JEDNOTKA SOCIÁLNÍ PÉýE OBLEýENÍ POMOC NÁRODNÍM SPOLEýNOSTEM PěÍRODNÍ KATASTROFY POLNÍ KUCHYNċ UPRCHLÍCI KOORDINACE POMOCI POLNÍ NEMOCNICE LÉKAěSKÁ POMOC POTRAVINY LÉKY PěÍSTěEŠÍ DISEMINACE VÁLKA KONFLIKTNÍ OBLASTI PÁTRACÍ SLUŽBA VċZNI NÁVŠTċVY VċZĕģ KREVNÍ PROGRAM PRVNÍ POMOC HUMANITÁRNÍ POMOC PREVENCE ZDRAVÍ AKTIVITY MLÁDEŽE VNITěNċ PěESÍDLENÉ OSOBY REPATRIACE VÁLEýNÝCH ZAJATCģ
Po pĜiĜazení následuje prezentace, již provede zástupce jedné ze skupin. Úþastníci vysvČtlí, co ve skuteþnosti každá z aktivit obnáší, a uvedou pĜíklady (napĜ. návštČvy vČzĖĤ). l
ÚLOHA A STRUKTURA
CVIÿENÍ
CVIýENÍ – PěÍKLADOVÉ STUDIE Cviþení ve skupinách. ýas: 45'.
Materiály: vybrané texty
Pokyny
Pro potĜeby cviþení jsme vybrali neexistující zemi Cata. Naaranžovali jsme þtyĜi situace, jimž jako pĜedstavitel národní spoleþnosti zemČ musíte nyní þelit.
Situace první
Po nČkolik mČsícĤ probíhají v jižních provinciích zemČ Cata, vþetnČ hlavního mČsta Cataville, nepokoje: studentské bouĜe a demonstrace doprovázené masovým zatýkáním provádČným policií a armádou. Na základČ celkového zmapování situace nabídl MVýK vládČ své služby a ta je pĜijala. MVýK otevĜel v hlavním mČstČ delegaturu a zahájil návštČvy osob zadržených v souvislosti s nepokoji. Než pĜistoupíme k druhé situaci je dĤležité uvČdomit si úlohu každé ze složek Hnutí. Jaké specifické úkoly každá plní? Jakým zpĤsobem jsou koordinovány mezinárodní aktivity? Jako národní spoleþnost musíte být pĜipraveni na nastalé situace reagovat (aĢ už sami za sebe nebo ve spolupráci s MVýK a/nebo Federací a/nebo jinými národními spoleþnostmi).
Otázka þ. 1
Bez ohledu na danou situaci - jaký základní text (je pouze jeden!) a které z jeho þlánkĤ byste si mČli prostudovat, abyste byli schopni pĜesnČ stanovit základní úkoly pĜidČlené každé ze složek Hnutí?
Otázka þ. 2
Nyní vezmČte v potaz situaci první - které z paragrafĤ a písmen þlánkĤ zmínČného základního textu byste studovali pĜedevším?
Situace druhá
V dĤsledku silných dešĢĤ se severní provincie zemČ ocitly pod vodou. Mnoho obyvatel prchlo do centrálních provincií zatím chránČných jak pĜed nepokoji z jihu tak pĜed povodnČmi ze severu. Vláda požádala národní spoleþnost o pomoc. PotĜeby obČtí jsou však mnohem vyšší, než kapacita národní spoleþnosti. Rozhodnete se požádat o pomoc rĤzné složky Hnutí, ponecháváte si však hlavní odpovČdnost za humanitární pomoc obČtem povodní. Na základČ jakého textu a þlánku byste založili odpovČć Federaci, která by vyjádĜila pĜání stát se hlavním koordinátorem pomoci obČtem povodní?
Situace tĜetí
Silná národní spoleþnost zareaguje na vaši žádost o pomoc. Je pĜipravena poskytnout okamžitou pomoc tj. personál (zdravotnické a záchranné týmy) a materiální dodávky (léky, potraviny, pĜístĜeší). VyjádĜí však pĜání organizovat pomoc obČtem povodní samostatnČ a nespolupracovat s jinými. Jak byste této národní spoleþnosti odpovČdČli? O jaké texty a okolnosti byste mohli své formulace opĜít?
Situace þtvrtá
O nČkolik dní pozdČji se nepokoje rozšíĜily i do centrálních provincií, v nichž ale již pĜedtím nalezlo útoþištČ mnoho obČtí povodní (viz. situace druhá). StejnČ jako na jihu došlo k zatýkání policií a armádou. Kdo je v této kombinaci nepokojĤ a Ĝešení následkĤ pĜírodní katastrofy hlavním koordinátorem mezinárodní pomoci Hnutí? OdpovČć doložte texty.
ÚLOHA A STRUKTURA
CVIÿENÍ – PġÍKLADOVÉ STUDIE
Poznámka pro organizátora: Modelové odpovČdi Situace první Otázka þ. 1
Stanovy Hnutí, ýlánky 3, 5 a 6.
Otázka þ. 2
Národní spoleþnosti: ýlánek 3, paragraf 2; MVýK: ýlánek 5, paragraf 3 (právo na iniciativu); Federace: ýlánek 6, paragraf 3.
Situace druhá
Aþkoliv se nejedná o ozbrojený konflikt (kdy zdravotníci ýerveného kĜíže mohou být zaþlenČni do vojenské zdravotnické služby), národní spoleþnost nemĤže ignorovat žádost vlády, aby se postarala o obČti povodní. Ve své odpovČdi Federaci se dále mĤžete odvolat na následující: x
své vlastní stanovy;
x
ýlánek 3, paragraf 2 a 3 stanov Hnutí, ve kterém je v takových pĜípadech národním spoleþnostem pĜiznáno právo rozhodnout;
x
ýlánek 6, paragraf 4 (a, b, c, d) stanov Hnutí;
x
ýlánek 20 a 21.3 Dohody uzavĜené mezi MVýK a Ligou.
Situace tĜetí
Kdykoliv národní spoleþnost zasahuje za hranicemi, musí být dodrženo jedno základní pravidlo: s akcí souhlasí místní národní spoleþnost i samotný stát, ve kterém mají být operace provádČny. Národní spoleþnost pĜipomene své sesterské spoleþnosti výše zmínČné pravidlo. ZároveĖ mĤže zmínit i své vlastní stanovy a stanovy Hnutí, jmenovitČ ýlánek 3, paragraf 3.
Situace þtvrtá
Základní ustanovení obsahují již stanovy Hnutí. Klíþovým dokumentem v tomto pĜípadČ je však Dohoda uzavĜená mezi MVýK a Ligou (1989), konkrétnČji ýlánky 18 až 21.1. NovČji pak tzv. Sevillská dohoda z roku 1997 (Dohoda o organizaci mezinárodních aktivit jednotlivých složek Hnutí ýK/ýP).
l
2
CVIÿENÍ
ÚLOHA A STRUKTURA
CVIýENÍ - PUZZLE (SLOŽKY HNUTÍ A JEJICH HLAVNÍ AKTIVITY) poþet úþastníkĤ: 10-20 þas: 30-45’ úþastníci jsou rozdČleni do 2-4 skupin (nejlépe max. 4-5 osob v jedné skupinČ) ÚVOD Tato hra si klade za cíl provČĜit v závČru semináĜe znalosti úþastníkĤ, mĤže však být použita i na zaþátku (provČĜení stávajících znalostí). Na velký list papíru namalujeme dva velké kruhy a množství menších koleþek (viz. pĜiložený obrázek). Plná koleþka = tČžké otázky, poloviþní = stĜednČ tČžké a prázdná = lehké. Dále si pĜipravte puzzle (tolik, kolik máte skupin; puzzle mĤžete vyrobit z pohlednice nebo fotografie), mince (pro každou skupinu jednu), hrací kostky a seznam otázek. x Pravidla: Každá skupina dostane minci (kvĤli rozlišení volte rĤzné barvy a velikosti). První vrhne kostky a odpoþítá koleþka podle vrženého þísla. SmČr volí libovolnČ. Na výsledném se zastaví o odpoví na otázku (pĜed zahájením hry si rozhodnČte, zda se bude odpovídat jednotlivČ nebo po poradČ ve skupinách). Je-li odpovČć správná, dostane skupina kousek ze svého puzzle (jeden kousek za odpovČć na lehkou otázku, dva za stĜednČ tČžkou a tĜi za tČžkou). Skupina, která první složí celé puzzle, vyhrává. DOPORUýENÉ OTÁZKY: TČžké otázky x ýeho se týkají Dodatkové protokoly? x Kdo je odpovČdný za šíĜení povČdomí o Ženevských úmluvách a Dodatkových protokolech? x Jaké právní normy se aplikují pĜi vnitrostátních konfliktech? x Jaké jsou hlavní aktivity Mezinárodní federace spoleþností ýK/ýP? x Jaké jsou hlavní aktivity Mezinárodního výboru ýerveného kĜíže? x Do jakého odvČtví práva patĜí podle vašeho názoru MHP? StĜednČ tČžké otázky x Od kterého roku není þervený kĜíž jediným znakem Hnutí? x Kdy byla zorganizována první mezinárodní konference a kde? x V které válce byl poprvé použit znak þerveného pĤlmČsíce? x Kolik existuje Ženevských úmluv a koho chrání? x Jaké dvČ základní myšlenky obsahovala kniha Vzpomínka na Solferino? x Jak byste definovali MHP? Lehké otázky x Kdo byl zakladatelem Hnutí ýerveného kĜíže? x Co znamená znak þerveného kĜíže? x Jmenujte Základní principy Hnutí. x Jak se jmenovala kniha publikovaná v roce 1862 Henry Dunantem? x Koho reprezentuje Federace? x Jmenujte složky Hnutí.
ÚLOHA A STRUKTURA
2
CVIÿENÍ - PUZZLE
