3. Jak řešit lavinovou nehodu

3. Jak řešit lavinovou nehodu pravidlo č.3 „Murphyho něojebeš...“ Předchozí dvě kapitoly nám poskytly základní informaci o lavinách a o tom jak se chovat aby ta nepříjemná situace, kdy vše není pod kontrolou, nenastala. Pokud se tak stane, je pořád ještě vcelku slušná pravděpodobnost, že se dá i z takového průseru jako je lavina vyváznout jakž takž beze ztráty kytičky. Bohužel určité procento postižených šanci vyváznout už nedostane, proto jen tak pro srandu to raději nikdy nezkoušejte. Bezpečné zvládnutí tak krizové situace jako je lavina není možné na základě teoretických poznatků. Pokud se chcete pohybovat bezpečně v zimních horách je další studium a případně absolvování lavinových kurzů vedoucích ke schopnosti zachování klidu a rozvahy na základě naučených dovedností velmi vhodné. 3.1 Co nesmí chybět v batohu Pokud vyrážíte na lyžařskou, nebo lezeckou túru i do pouze potenciálně lavinami ohroženého prostoru, mějte vždy kompletní vybavení a buďte na možnou nehodu připraveni. Obzvláště jsme se pobavili při čtení příspěvku jedné internetové diskuse, kde dotyčný popisoval úžasný terén v kterém prostě laviny nikdy spadnout nemůže. Nevím jak by to vysvětloval mému kamarádovi, přes kterého v této naší domovské oblasti přejel jeden mírně naložený vlak sněhu a kupodivu ani jednou nezahoukal. Byla to dolina kde jsme si tehdy mysleli, že tam nic spadnout nemůže a že by měl někdo pipák, sondu, nebo lopatu... Takže co od té doby rozhodně nechybí v batohu a na těle LVS – lavinový vysílač a vyhledávač

jediná efektivní pomoc pro zasypaného lavinou, RECCO, nebo pes přijdou většinou pozdě mobilní telefon okamžitá možnost kontaktu záchranářů lavinová sonda nezbytná pro zjištění přesné polohy zasypaného kvalitní lopata bez pořádné lopaty není šance postiženého rychle vyprostit lékárna nezbytná pro ošetření před příchodem záchranářů izofólie postižený bude podchlazený, je třeba jej alespoň částečně izolovat bivakovací vak postižený bude podchlazený, je třeba jej alespoň částečně izolovat, případně vytvořit chráněné prostředí 4 x karabina, 2x1,5 m, 1 x 3m a 1 x 5m pru- nezbytné pro sestavení nouzového transsik portního prostředku 30 m 9mm lano vhodné pro sestavení nouzového transportního prostředku, snadnější řešení neočekávaných situací (slanění, odjištění) nůž, čelovka a rezervní oblečení prostě věci, které se hodí...

© Radek Lienerth

www.climbingschool.cz

obr. 1 Batoh s nnezbytným vybavením vyjma lana

Toto veškeré vybavení budete v 99 % nosit zcela zbytečně na zádech a u sebe, ale v tom 1 % se Vám to bude zatraceně hodit. Je to maximálně 10 kg. Moc, nebo málo?

3.1.1 Lavinový vysílač a vyhledávač Všechny vysílače které jsou dnes k dostání na trhu fungují na principu šíření elektromagnetických vln o frekvenci 457 kHz. Můžete se setkat se dvěma základními typy. Analogový přístroj – má pouze jednu anténu, je založen na zesilování signálu – zpravidla má menší energetickou náročnost – není schopen přesně určit směr k zasypanému – je přesnější v dohledávce pod 3 m od zasypaného Digitální přístroj - má jednu, dvě, nebo tři antény - přepočítává sílu signálu na vzdálenost od zasypaného v metrech - více anténové vyhledávače jsou schopny určit směr k zasypanému - u některých typů v současné době problémy s dohledávkou pod 3m od zasypaného - celkově větší energetická náročnost obr. 2 lavinové vyhledávače

Zleva na obr.2: - Ortovox F1: analogový, velmi spolehlivý přístroj, velmi oblíbený pro svou jednoduchost - Ortovox M1: jedno anténový digitální vyhledávač, nepříliš oblíbený přístroj především pro pomalost reakce - Arva: jedno anténový digitální vyhledávač, velmi jednoduchá obsluha a snadné zacházení, ideální pro začátečníky a výuku, nevýhodou je možnost vybití ve vypnutém stavu v batohu © Radek Lienerth


-

-

-

BCA Tracker: v současnosti asi nejlepší digitální vyhledávač (nezávislé tety DAV, berg und Steig), určuje směr až k zasypanému, korekce signálu při více zasypaných, diodový displej Baryvox Mammut: velmi malý digitální vyhledávač, perfektní v při určení směru, horší manipulace při dohledávce, velmi náchylný na nárazy, poměrně složité ovládání Ortovox X1: digitální vyhledávač s diodovým displejem, nejhorší stabilita signálu podle testů DAV Stubai Pieps: tří anténový digitální vyhledávač, korekce více zasypaných,menší problémy s korekcí a dohledávkou pod 3 m

Aby byl vysílač plně funkční musí splňovat několik kritérií. Minimální dosah musí být alespoň 30 m,při správné poloze antén a nových bateriích. Vysílání musí být plně funkční od mínus 100C do plus 400C, vyhledávání od mínus 200C do plus 400C. Při nových bateriích musí vysílat minimálně 200 hodin a poté ještě hodinu přijímat. Vzhledem k odlišnému charakteru vybíjení není možné užití nabíjecích baterií, které nejsou schopny indikovat včas slábnutí napětí. Posledním požadavkem na LVS je snadná ovladatelnost ve stresu, nebo i v rukavicích. Zvláštní kapitolou je pasivní vyhledávací RECCO systém. Bohužel se jedná spíše o marketingový tah výrobců a někdy by bylo možné i označení klamavá reklama. Jedná se o odrazové destičky všité do oděvu, nebo vložené do bot od nichž se signál vyslaný vyhledávačem odráží zpět. Tyto RECCO vyhledávače jsou však pouze v několika málo střediscích. Současně se nám do záchrany zapojuje časové hledisko, kdy na místo nehody musí přiletět záchranáři a pro postiženého již může být pozdě, ale o tom za chvíli. Proto je mnohem důležitější funkční LVS a kamarádská pomoc bezprostředně po nehodě. 3.1.2 další specifické vybavení Mobilní telefon Většina pohoří v Evropě je v současné době pokryta signálem operátorů. V případě nouze volte univerzální nouzovou linku 112, nebo přímo číslo horské služby v dané oblasti, které jste si do mobilu připravili před zahájením túry. Lavinová sonda a lopata Sondu potřebujeme pro určení hloubky zasypání a polohy těla postiženého. Bez kvalitní lopaty může být vyproštění z laviniště nemožné. Časté jsou dnes plastové lopaty , nicméně plech je plech a vydrží rozhodně víc. U sondy je při nákupu dát pozor na dostatečnou tuhost. Lehké a levné sondy tvrdším vrstvám sněhu uhýbají, kevlarové sondy se za nízkých teplot lámou. Další bezpečnostní pomůcky obr. 3 ABS systém

Nejefektivnější pomůckou snižující riziko při zasažení lavinou je ABS. ABS systém je založen na principu segregace velkých předmětů, kdy v případě stržení lavinou patrona se stlačeným plynem nafoukne po stranách batohu dva velké vaky. Díky nim je postižený udržený na povrchu laviny. Úspěšnost byla při testech přes 90%. Nicméně tato skvělá pomůcka je v našich zemích poměrně drahá. © Radek Lienerth


Další pomůckou kterou máme k dispozici je Avalanche ball. Tento balón uvolníme v případě stržení lavinou a jsme s ním spojeni smyčkou. Efekt této pomůcky tkví především v odstranění primární a sekundární fáze hledání s LVS a navedení záchranáře přímo na dohledávku. Poslední pomůckou o níž je vhodné se zmínit je „Avalung system“. Avalung slouží především k prodloužení přežití po zasypání. Dýchání přes tento systém umožní efektivněji využít vzduch obsažený v našem oděvu a bezprostředním okolí. Nevýhodou je nezbytnost náustku v dutině ústní, jehož aplikace může být při stržení lavinou téměř nemožná. Stále bychom však měli mít na paměti, že žádná z bezpečnostních pomůcek nenahradí zodpovědné a defenzivní chování, které může vzniku nehody zabránit. 3.2 Řešení lavinové nehody Pokud se pohybujeme v zimním horském terénu, vždy podstupujeme určitou míru rizika. nehodám se sice snažíme předcházet, ale ne vždy s úspěchem. Co se týče terénu jako dva hlavní faktory určujeme expozici svahu a jeho sklon. Třetím faktorem je pak člověk. Záleží kolik se nás na svahu pohybuje a především jak se v ohroženém terénu pohybujeme. Podrobnější informace o faktoru expozice svahu, sklonu a lidském faktoru byly uvedeny v předešlých kapitolách. Krok za krokem od plánování po řešení nehody 3.2.1 Doma se připravujeme na túru - připravíme si plánované trasy, zjistíme nejstrmější místa túry, orientační body - telefonicky, nebo na internetu www.slf.ch, www.hory.sk zjistíme aktuální lavinovou situaci a předpověď, také si zjistíme předpověď počasí - kolik nás půjde a jaká je dovednost mých společníků - jaké je vybavení členů skupiny - kdo skupinu vede a za průběh túry odpovídá 3.2.2 Zahajujeme túru, při níž je možný pohyb v terénu ohroženém lavinami - kontrola vybavení - provedeme kontrolu správné funkčnosti vyhledávače (LVS) a po dobu túry vyhledávač nevypínáme (vždy také kontrolujeme, dostatečnou kapacitu baterií) - posoudíme aktuální podmínky, zda odpovídají předpovědi, toto posuzování v průběhu túry provádíme stále, včetně posuzování aktuální kondice zúčastněných Provedení kontroly LVS: Jeden člen skupiny poodejde a přepne do vysílacího módu. Ostatní kolem něj postupně procházejí ve vyhledávacím módu a on kontroluje zachycení svého signálu. Po té přepnou ostatní na vysílání a ten který vysílal ,„vyhledává“.Pokud všechny kontrolované přístroje správně fungují, přepne i svůj do vysílání. Všichni mají zkontrolovaný vysílací i vyhledávací mód. 3.2.3 Vstupujeme do lavinou ohroženého terénu - odstraníme bezpečnostní řemínky z vázání - odepneme si prsní a bederní přezku na batohu - hole držíme volně v ruce, bez navlečených řemínků - oblékneme si bundu a zapneme odvětrávací otvory © Radek Lienerth


Batoh? : Zde se názory rozcházejí. Někteří odborníci radí batoh vždy odhodit, nicméně pokud je batoh lehký, ale přitom velký, může naši šanci udržení na povrchu laviny zvýšit. Současně mohou některé součásti batohu nabírat sníh a batoh nás může stáhnout dolů. Stejně zafunguje těžký batoh, nás bude umisťovat do nižších pater nánosu. Kde je ta hranice, velikosti a váhy, ochranné funkce zad, to je velmi těžké definovat. Samozřejmě optimální je lavinový ABS, který jako jediná z pomůcek brání poměrně úspěšně zasypání postiženého. Ten necháváme vždy pevně připnutý! 3.2.4 Ocitli jsme se v oblasti vzniku laviny a sníh pod námi ujíždí, nebo se na nás shora řítí. - pokud je to možné snažíme se lavině utéct, nebo ujet do strany Vždy budete rychlejší šikmo svahem dolů, než napříč. - pokud jsem se dostali do vířícího sněhu masy laviny, není naše situace ideální, ale pořád se dá něco dělat. V tomto případě se snažíme zmítáním připomínajícím plavání udržet na povrchu a především vykutálet se do strany z hlavního proudu. - v okamžiku kdy lavina začne zpomalovat a nejsme na povrchu, tak to je opravdu špatné. Každopádně pokud jste neztratili vědomí v průběhu „jízdy“, snažte se dostat ruce před obličej a utvořit si dýchací kapsu. Stočení těla do klubíčka a získání co největší prostoru pro Váš hrudník zvýší šanci na delší přežití. Poznámka z vlastní zkušenosti: Pokud jedete ve sněhové mase laviny, nedá se příliš o kontrole vašeho počínání hovořit. Jste pouze mrňavý zvířátko bojující o život. Co se týče zjišťování orientace slinou, nebo jiné bajky, jedná se o náhody s téměř nula procentní pravděpodobností. Vědomí postižení zpravidla ztrácejí téměř okamžitě. obr. 4 svah se dal pod lyžařem do pohybu, jízdou šikmo ze svahu se mu podařilo ujet

© Radek Lienerth


3.2.5 Postižený je zasypaný, běží čas Přežití zasypání lavinou Pokud jsme zasaženi lavinou jsme ohrožení třemi mechanismy úrazu: - mechanický úraz v lavině v průběhu pádu - udušení - podchlazení Při použití údajů S. Harvey, vypadá procentuelní rozložení mrtvých a přeživších u lavinových nehod následovně. % smrtelných zranění u lavinových nehod při stupních lavinového rizika 80

70

60

50

mrtví 40

přeživší 30

20

10

0

stupen1

stupen2

stupen3

stupen4

stupen5

Asi jste si správně povšimnuli, že u všech stupňů lavinového nebezpečí nepřesahují mrtví polovinu postižených. Pokud bychom vycházeli ze statistiky Tatranské, vypadalo by to trochu jinak. Těch mrtvých by bylo mnohem víc. Důvodem by byl terén, kdy v oblasti Tater jsou častější vážné mechanické úrazy a také vybavení. Průměr za sledované období byl u mrtvých ve Švýcarsku nižší než v 60. letech a to i přesto, že skitouringu a volnému lyžování se věnuje více lidí. U nás bohužel základní vybavení pro řešení lavinové nehody u většiny lidí stále chybí. Se zvyšujícím se počtem aktivních lidí proto narůstá i procento raněných a mrtvých. Pro pochopení nezbytnosti kamarádské pomoci a nutnosti používání LVS nás mohou přesvědčit data porovnávající přežití pod lavinou v časovém hledisku. Čas po který je postižený zasypaný také určuje nejpravděpodobnější postižení a z něj plynoucí rizika.

© Radek Lienerth


Přežití zasypání lavinou v časovém horizontu 100 90 80 % n=638

70 60 50 40 30 20 10 0

1

8

15

22

29

36

43

50

57

64

71

78

85

92

99 106 113 120 127 134 141 148 155 162 169 176 183 190 197 204 211 218 225 232 239

čas minuty

3.2.6 Co se v kterém okamžiku děje a jak bychom měli reagovat t 0 – 1 min Zpravidla vlastní „jízda“ v lavině, nebo zasypání. V tomto okamžiku zahyne 7% postižených. Vinou je mechanický úraz neslučitelný se životem. Jediné co můžeme ovlivnit je ochrana nejzranitelnějšího místa těla – hlavy. I proto je velmi dobré používat helmu. t 0 – 18 min: Fáze přežití Zde se zpravidla rozhoduje o všem. Pokud nedošlo k vážnému zranění přežívá do 18 min po zasypání 90% postižených. V této fázi je nezbytné postiženého co nejrychleji lokalizovat a uvolnit ze sněhového závalu. Prvořadým rizikem je zde udušení! Z toho nám vyplývá Rychle nalézt – rychle vykopat. vždy ale zohledněte riziko poranění páteře, mechanismem úrazu je pád! t 18 – 35 min.: Fáze dušení V tomto čase umírají všichni zasypaní bez vzduchové kapsy. Za vzduchovou kapsu považujeme jakýkoliv prostor před ústy a nosem, případně i pokud má postižený volné dýchací cesty. Termín žádná vzduchová kapsa se používá pouze pokud je ústní dutina a nos vyplněna sněhem, nebo zvratky. Prostor v němž předpokládáme vzduchovou kapsu uvolňujeme vždy rukou a nikoli lopatou. Lopata by mohla tuto cennou a křehkou informaci zničit. Prvořadým rizikem je stále ještě udušení, ale pomalu se připojuje s každou minutou i riziko podchlazení. Proto zde začíná platit: Rychle nalézt – rychle uvolnit dýchací cesty- opatrně uvolnit ze závalu. Přežití jedince v této fázi závisí na kombinaci jeho individuální dispozici, velikosti vzduchové kapsy, hustotě sněhu a dalších doposud ne zcela objasněných faktorech. 35 minuty se dožívá 30% zasypaných. © Radek Lienerth


t 35 – 90 min: Latentní fáze V tomto čase je možné ještě přežít při dostatečně velké vzduchové kapse. Je to čas kdy se zpravidla dostává na záchranáře. V této fázi jsou informace o vzduchové kapse ještě důležitější, než ve fázi dušení. Jako hlavní riziko stále hodnotíme udušení, ale s každou další minutou stále víc narůstá riziko podchlazení. Pokud postiženého nalezneme, velmi opatrně je vyprostíme. Základem je nalézt – uvolnit dýchací cesty – velmi opatrně a pomalu vyprostit. t 90 – 120 Většina doposud přeživších umírá i se vzduchovou kapsou na udušení a podchlazení. 120 minutu přežívají pouze cca 3% postižených. t 120 - ... Pokud se postižený dožil 120 minuty je vcelku slušná pravděpodobnost, že přežije i delší časový úsek. Není ohrožen udušením, zpravidla má „otevřenou vzduchovou kapsu“, tedy vzduchovou kapsu spojenou s okolním volným prostředím. Jednak má tedy přísun vzduchu a také tato výměna vzduchu zabraňuje podchlazení těla pod kritickou mez. Hlavním rizikem je zde jednoznačně podchlazení. Nejdéle doložené přežití v lavině ve Vysokých Tatrách 1952 Čestmír Harníček 22 hodin. Tento extrémní čas je však výjimkou a nikoli pravidlem. Z uvedených odstavců tedy zcela jasně vyplývá, že pokud chceme postiženému pomoci je rozhodujících prvních 15 minut. Jedinou skutečnou šancí je pro nás lavinový vysílač a vyhledávač. U všech ostatních vyhledávacích metod je úspěch pod 18, kritickou minutu náhodou. 3.3 Modelová řešení lavinových nehod Pro příklad si uvedeme řešení lavinové nehody, pokud máme odpovídající vybavení a pokud nikoli. 3.3.1 Řešení lavinové postižený, jeden záchrance při odpovídajícím vybavení 1) zastav a rozhlédni se, jestli něco dalšího neohrožuje tebe 2) ujasni si místo v kterém byl postižený stržen a kde jsi postiženého naposledy viděl, pokud je to možné obě místa zafixuj podle bodů okolního terénu 3) kontaktuj telefonem 112, nebo přímou linkou záchranáře a současně prohlížej laviniště, jestli není postižený, nebo část jeho těla na povrchu 4) přepni svůj vyhledávač do vyhledávacího módu a zahaj primární fázi hledání 5) zachytil jsi signál, přecházíš na sekundární fázi hledání obr. 5 pravděpodobná pozice postiženého a primární fáze hledání

© Radek Lienerth


6) jsi v oblasti postiženého,proveď dohledání, sondou si označ postiženého (zjistíš přesnou hloubku zasypání) obr. 6 sekundární fáze a dohledání

7) sondu s pozitivním kontaktem nikdy nevytahuj 8) ze strany začni kopat záchranou jámu, aby jsi nepoškodil vzduchovou kapsu 9) co nejrychleji se snaž uvolnit dýchací cesty, uvolnit zraněného ze závalu 10) rychle uvolni, nicméně pozor na rizika poranění, zejména páteř! 11) zajisti vitální funkce postiženého 12) pokud nejsou záchranáři již na místě kontaktuj je telefonem a upřesni postižení, informace o přistávací ploše, aktuální povětrnostní situaci 13) v případě zranění proveď základní ošetření a zajištění proti chladu, na vyšetření do nemocnice by měl postižený vždy 14) jen v opravdu nezbytném případě zahaj nouzový transport

V průběhu záchrany je Vaše bezpečnost je prvořadá. Mrtví, nebo zranění nikomu nepomůžete, tím spíše pokud o vás nikdo neví. Proto je nezbytný kontakt záchranné služby. Telefonát zařaďte vždy na ihned, je možné, že na dolním konci laviniště nebudete mít signál!!! Při hloubce zasypání postiženého cca 1 m, se dá stihnout kroky 1 – 10 kolem cca 5 – 15 min. podle složitosti terénu. Pro rychlost i přesnost dohledání dodržujeme vždy několik pravidel: - pokud jsme blíž než 10 m přiblížíme vysílač zcela ke sněhu - vyhledáváčem pohybujeme pomalu a plynule - při dohledání necháváme vysílač stále v ose nejsilnějšího signálu - do kříže si označíme místa slábnutí nejsilnějšího signálu - do středu toho prostoru vpichujeme první sondu kolmo na povrch - pokud není pozitivní, podrobně sondujeme spirálovitě od tohoto bodu okolo - pozitivní sondu nikdy nevytahuji!!! 3.3.2 Řešení nehody z hlediska 1 záchrance, 1 postižený bez odpovídajícího vybavení 1) zastav a rozhlédni, jestli něco dalšího neohrožuje tebe 2) ujasni si místo v kterém byl postižený stržen a kde jsi postiženého naposledy viděl, případně je označ, nebo zafixuj podle okolního terénu 3) kontaktuj telefonem 112, nebo přímou linkou záchranáře a současně prohlédni laviniště, jestli není postižený, nebo část jeho těla na povrchu © Radek Lienerth


4) důkladně prohlédni laviniště ze závětrné strany, nikde si v prostoru laviniště nesedej, ani neodkládej své věci! Vytvořil by jsi klamné pachové stopy pro psa. 5) pokus se holí prosondovat místa v potenciální dráze postiženého, lavina se chová jako tekoucí voda, vytváří „vracáky“ za stromy a pod výraznějšími skalami, postižený může být právě v těchto místech 6) po příchodu záchranářů co nejpřesněji urči místo stržení a místo zmizení postiženého 7) doufej, že ještě není pozdě... Nejrychlejší možný časový sled záchrany záchranáři. t 5 min – kontakt záchranné služby t 10 min – startuje vrtulník t 20 min – záchranář se psem, nebo RECCO vyhledávačem na laviništi t 25 min – pes, nebo RECCO lokalizuje postiženého t 30 min – uvolnění dýchacích cest postiženého Pokud se nezdařilo kontaktovat záchranáře telefonem, jdi pro pomoc až pokud máš jistotu, že jsi laviniště skutečně důkladně prohledával minimálně 15 minut. Pravděpodobnost přežití v tomto případě něco přes 30%, pravděpodobnost že akce bude trvat déle výrazně vyšší. Současně je možných několik dalších rizik. Riziko, že se nedovoláte, protože nemáte signál. Riziko, že počasí nedovolí start vrtulníku. Riziko, že není dostupný lavinový pes. Vysoká pravděpodobnost, že záchranáři nemají RECCO. Pokud pro přivolání pomoci používáte telefon, vždy dodržte dané schéma hovoru a nezahlcujte zbytečnými podrobnostmi. Stále běží čas. Doporučené schéma hovoru: 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)

Kdo volá a vaše telefonní číslo Kdo je postižený a kolik – počet postižených, pohlaví, jméno Kde se nehoda stala – místo, významné orientační body, nadmořská výška, GPS Kdy se nehoda stala – čas Jak je postižený – mechanismus úrazu (pád, lavina,...) Stav postiženého – vědomí, dýchání, oběh, bolest,pohyblivost Doplňující informace – aktuální podmínky, počasí Zodpověz všechny dotazy a zavěs až jako poslední

3.4 První pomoc a nouzový transport Postiženého jsme lokalizovali a podle délky zasypání správně uvolnili z laviny. Mimo rizika možného poranění, možné zlomeniny, poškození páteře, nebo jiná vnitřní zranění je ohrožen především hypotermií. Naším prvořadým úkolem je tedy zajistit jeho vitální funkce (dech, tep a vědomí) a současně zamezit dalším tepelným ztrátám. Ideální je postiženého zajistit a vyčkat odborného transportu záchranáři. Pokud nenavážete kontakt se záchranáři a hrozí rapidní zhoršování stavu zraněného až pak volíme nouzový transport. Jedná se o skutečně krajní variantu, každý nouzový transport může zraněnému ublížit! Při zimní túře jsme zpravidla ve výhodě, neboť máme lyže a další doplňující vybavení. S pomocí vybavení jsme schopni realizovat různé druhy transportu, vždy je ale výhodou pokud je zachraňujících víc na jednoho postiženého. © Radek Lienerth


3.4.1 Skluz z bivakovacího vaku Postiženého uložíme na střed rozloženého bivakovacího vaku. Narozloženém vaku jsme připravili izolaci z rezervního oblečení, prázdného batohu a izofólie. Shora použijeme k izolaci rezervní oblečení, izofólii. Části bivakovacího vaku ležící po stranách postiženého přeložíme přes něj a pomocí smyček a sněhových koulí, nebo kamenů vložených do bivakovacího vaku stáhneme strany přes sebe. Postiženého balíme včetně hlavy, zachováváme pouze kontrolní přístup pro zjišťování stavu vitálních funkcí a volné dýchání. Po sněhové vrstvě jsme schopni přemístit postiženého i na vzdálenost několika set metrů, podle druhu sněhu a terénu. Skluz z bivakovacího vaku můžeme úspěšně kombinovat se šněrovačkou vytvořenou z 30 m lana, díky níž jsme schopni postiženého i poponést. 3.4.2 Nouzové sáně z lyží Při správném provedení jsou poměrně pohodlným transportním prostředkem i pro přesun postiženého na vzdálenosti v řádu kilometrů. Budeme potřebovat: - prusiky 6mm: 2 x 1,5 m, 1 x 3 m, 1 x 5 m - dvě lyžařské hůlky - jeden pár lyží - bivakovací vak - prázdný batoh, nebo batohy - případně další smyčky, lano pro fixaci zraněného a zajištění svozu Pro praktickou aplikaci v terénu je dobré mít celý postup nacvičený a mít připravené vybavení, zejména co se týče odvrtaných špiček a patek lyží, jako i konců násady od lopaty. 1) zablokujeme brzdičky, aby nebránily jízdě lyže 2) vyvážeme špičky lyží do předního kotevního bodu pomocí listu lopaty a jednoho prusiku 3) vyvážeme patky lyží pomocí násady lopaty a dalšího prusiku 4) připravíme si do předního úvazu jeden konec holí 5) pomocí prusiku vypneme čelní a zadní úvaz k sobě, máme vytvořený základní tuhý rám 6) po vnější straně lyží zafixujeme hole a od špiček pomocí prusiku vytvoříme nosný výplet 7) vyprázdníme jeden, nebo dva batohy,rozepneme bederák a rameňáky, které podvlečeme pod hole 8) rozložíme žďárák a lůžko vysteleme rezervním oblečením, izofólií, v nejoptimálnějším případě připravíme termozábal. Uložíme zraněného, zabalíme ho a zafixujeme pomocí bederáku a rameňáků batohu, další smyčkou, nebo lanem. V případě bezvědomí transportujeme vždy ve stabilizované poloze 9) K zafixování zraněného použijeme další smyčky nebo lano, které propleteme kolem hůlek v saních. 10) na čelní a zadní saně saní máme vytažené smyčky jejichž pomocí jsme schopni saně ovládat, pro stoprocentní obsluhu je zapotřebí alespoň tři osoby. Jedna vepředu, dvě po stranách vzadu. © Radek Lienerth


obr. 7 improvizované saně z lyži

obr. 8 postiženého polož na batoh, zabal včetně hlavy a poté zafixuj k saním lanem, nebo smyčkami

3.5. Závěr

Takže tolik asi k lavinám, přesněji řešení lavinových nehod. Přejeme Vám, ať zde nabyté informace nemusíte nikdy využít v ostré praxi. Pamatujete si že je li něco fyzicky možné... 3.6. použitá literatura W.Münter: 3x3 Lawinen, Pohl und Schellhammer – Garmisch-Partenkirchen, 3. vydání,2003 Stefan Winter: Skialpinismus, Kopp, 1. vydání, 2002 P.Schubert, P.Stückl: Alpin-Lehrplan Band 5, Sicherheit am Berg, München, 2000 S.Harvey: http://wa.slf.ch/unfaelle/LawRisikoBulletin.pdf Univerzity Oregon: http://www.uoregon.edu/~opp/snow/avalanche/aval_lectures.htm V.Kořízek: Laviny Prevence, Strategie, Zachrana, .pdf, 2005 W. Pohl, Ch.Schellhamer: Skialpinismus a skitouring, Altimax Basic, 2005

© Radek Lienerth


3. Jak řešit lavinovou nehodu

Recommend Documents