28. setkání AUČCJ

28. setkání AUČCJ 27. 2. 2010 Zapsala: Kateřina Vlasáková Kontrolou potvrdila: Marie Poláčková

1. Valná hromada: 1.1 Volební komise byla odsouhlasena ve složení Dagmar Halladová, Pavel Pečený a Alena Gotmanovová. Přítomno bylo 34 členů, Valná hromada tedy nebyla v tuto chvíli usnášeníschopná a hlasování bylo o hodinu odloženo. 1.2 Zpráva o činnosti Výboru AUČCJ: Výbor v současném složení funguje již 10 měsíců a schází se nejméně jedenkrát za měsíc. Ve spolupráci s Projektovou komisí (dále PK) byla vytvořena Pravidla pro schvalování účasti AUČCJ v projektech, AUČCJ se zapojila do projektu SOZE SKI, byla navázána spolupráce s Asociací jazykových škol ČR (dále AJŠ ČR, projekt – natočení kalibračního DVD, viz zápis z 27. setkání). AUČCJ a AJŠ ČR iniciovaly setkání na MŠMT. Spolupráce byla navázána také s Českou a slovenskou asociací jazykových center na vysokých školách (dále CASAJC). Na podzim se ve spoluprácí s CASAJC připravuje seminář o autorských právech. Díky Kateřině Hlínové se podařilo již na 28. setkání připravit sborník AUČCJ za roky 2007–2009, Kateřina Vlasáková upravila a dále aktualizuje webové stránky AUČCJ. Martina Friedlová se podílí na zapojení do projektu SOZE (Sdružení občanů zabývajících se emigrací), Magdalena Maděrová aktualizovala databázi členů – v současné době má AUČCJ 382 členů, z toho je aktivních téměř 140, od května 2010 přibylo 54 nových členů. Marie Poláčková poděkovala Zdeňce Ostmeyerové, která má na starosti knihovnu AUČCJ a archiv, a Josefu Zemkovi, který sleduje, co se na poli ČCJ děje a přispívá tak k aktualizaci odkazů na webu AUČCJ. 1.3 Martina Friedlová informovala o hospodaření AUČCJ: V roce 2009 bylo za členské příspěvky vybráno 29 000 Kč, projekt MŠMT poskytl AUČCJ 57 000 Kč (z této částky byl financován sborník), prodej starších sborníků přinesl AUČCJ 1 950 Kč. Celkem příjmy AUČCJ za celý rok činily 87 950 Kč. Výdaje za provozní režii (jízdné, internet, poštovné, flashdisk, bankovní poplatky) byly 17 064 Kč, 8 925 Kč stálo občerstvení na setkání, odměny (přednášející, účetní, technická podpora webových stránek) činily 23 000 Kč (odměny byly hrazeny z rozpočtu MŠMT). Vydání sborníku AUČCJ z let 2007–2009 (grafika + tisk) stál 51 062 Kč. Výdaje za kancelářské potřeby činily 2 938 Kč. Celkem tedy vydala AUČCJ 102 989 Kč. 1.4 Aleš Franc, předseda PK, seznámil členy AUČCJ s Pravidly pro schvalování účasti AUČCJ v projektech. Tato pravidla jsou vyvěšena na webu AUČCJ. Pravidla byla schválena až po vstoupení AUČCJ do projektu SOZE SKI, proto o tomto projektu bude informovat Výbor. Dvě členky PK, Dana Nývltová a Markéta Slezáková, odstoupily. 1.5 Martina Friedlová informovala o projektu SOZE SKI. SOZE je žadatelem projektu, AUČCJ byla požádána, aby „dodala“ lektory. Projekt končí v červnu tohoto roku. Cílem projektu je zvýšit kvalifikaci učitelů na ZŠ pro výuku dětí-cizinců, budou zorganizovány 4 jednodenní semináře, témata jsou upřesněna na webu AUČCJ. Je zřizována internetová poradna metodika výuky dětí-cizinců. Podrobnosti jsou k dispozici na www.auccj.cz v části Projekty. Nabízené pozice: lektoři seminářů zaměřených na vzdělávání dětí-cizinců a konzultant internetové poradny. Možnost přihlásit se do 5. 3. 2010 na adresu [email protected]. Požadavky na kandidáty jsou k dispozici na webu AUČCJ. 1.5 Do PK bylo navrženo 7 členů, 5 kandidaturu přijalo, jeden odmítl, jeden nereagoval na výzvu. Do PK tedy kandidovali Helena Confortiová, Ludmila Koláčková, Svatava Škodová, Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka │ Hloubětínská 26 │ 198 00 Praha 9 │ [email protected] │ www.auccj.cz

1

Barbora Štindlová a Josef Zemek. Kandidující se krátce představili, popř. nepřítomní byli představeni Marií Poláčkovou. 1.6 Různé: Výbor AUČCJ se vrátil k odhlasovanému rozhodnutí, že nečlenové AUČCJ platí za setkání 50 Kč. Tento příspěvek se bude od nečlenů vybírat od 28. setkání. Příspěvek pro technickou podporu je navržen ve výši 80 Kč/hodina a musí ho odsouhlasit Valná hromada Asociace.

2. Aktuality 2.1 Alena Nekovářová prezentovala stránky Čeština pro život/Czech for life dostupné na www.czechforlife.cz (přes angličtinu a němčinu). Zde zájemci naleznou přehled české gramatiky, gramatická cvičení, testy, konverzace, e-mailové kurzy, informace o jazykových zkouškách, informace o jazykových kurzech, informace o ČR, informace o Češích a informace o češtině. On-line kurzy se připravují. 2.2 Alena Zipserová věnovala do knihovny AUČCJ tyto publikace: Henryk Batowski: Podręcznik jazyka czeskiego (Příručka češtiny); Jindřich Jirásek Podstawowy kurs jazyka czeskiego; Josef Hron: Podstawowy kurs języka czeskiego („pracovní“ skriptum). Jitka Ryndová upozornila na publikaci věnující se rozdílům mezi češtinou a polštinou (pro Poláky) od Zofie Tarailo Lipowské. 2.3 Kateřina Vlasáková pozvala přítomné na mezinárodní seminář pořádaný Ústavem jazykové a odborné přípravy UK, který se koná ve dnech 22.–23. června 2010 na středisku v Poděbradech. Informace jsou k dispozici na http://ujop.cuni.cz/konference. 2.4 Petr Havránek ze společnosti miniTEL se ze setkání omluvil, poskytl zájemcům z řad členů AUČCJ telefonní kartičky Odorik.cz, díky nimž mohou cizinci za vhodné ceny volat a posílat SMS do zahraničí. 2.5 Markéta Slezáková vystoupila s názorem, že výsledky ankety by měly být zveřejňovány na webu AUČCJ, nikoliv zasílány jako zpětná vazba pouze přednášejícím. Marie Poláčková uvedla důvody, proč se současný Výbor rozhodl zasílat výsledky ankety pouze přednášejícím, mj. aby případný negativní ohlas nedemotivoval začínající přednášející. O tomto návrhu bylo později hlasováno. 2.6 V knihovně AUČCJ jsou nově k dispozici publikace Barbora Herciková: Přehled české gramatiky pro zahraniční studenty, Milan Hrdlička: Gramatika a výuka češtiny jako cizího jazyka. Zájemci si na 28. setkání mohli koupit se slevou Linguafilm Czech od Moniky Čekalové, toto DVD bylo prezentováno na odpoledním workshopu. 2.7 Ljuba Mrověcová předala do knihovny AUČCJ svou publikaci Čeština pro rusky mluvící. 3. Marek Nagy (Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci): Psycholingvistika a osvojování cizího jazyka: slovník psycholingvistika – odvětví kognitivní lingvistiky, ale odlišné metody psycholingvistika – zájem o zpracování jazyka a řeči v mysli (zájem o mentální procesy takové schopnosti/procesu), hledá jednotnou teorii porozumění a produkce – jak jazyk produkujeme a jak mu rozumíme, nyní také fungování mozku; tj. zájem o jazykovou produkci, recepci, osvojování jazyka (týká se tedy mateřského jazyka, cizího jazyka i druhého mateřského jazyka – bilingvismus), dále zájem o oblast patologie (např. afázie) obor na pomezí psychologie a jazykovědy

Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka │ Hloubětínská 26 │ 198 00 Praha 9 │ [email protected] │ www.auccj.cz

2

kognitivní psychologie: a) odvětví psychologie soustřeďující se na to, jak naše mysl reprezentuje svět, b) kognice = mysl, c) mysl = cílený, víceúčelový systém zpracovávající informace, d) zájem o mentální stavy a procesy základní metody výzkumu: a) offline a online postupy, b) kvalitativní a kvantitativní přístup, c) introspekce, observace, experiment, d) theory driven a data driven, e) počítačová stimulace, f) jazyková patologie, g) neuropsychologické metody mentální lexikon = „slovník v lidské mysli“: a) lexikální hesla (jaké informace obsahuje), b) lexikální úložiště (v jakých vztazích jsou hesla uložena), c) lexikální přístup (povaha procesů „zpřístupnění“ hesel) struktura lexikálního hesla: lemma (význam + informace syntaktická) + morfologickofonologická forma (m-p form, fonologické kódování + tvarová podoba morfologické kategorie daného slova) uspořádání hesel ve vzájemných vztazích – jeden z organizačních principů je sice jednoduchost, ale důležitější je redundance (jedna informace uložena na více místech, např. pomocí sémantických principů, syntagmatických spojení – kolokace, zvukové podobnosti/příbuznosti); problém: většina výzkumu na angličtině; je mentální lexikon vůbec slovníkem slov? – mohl by to být lexikon morfémů („komutační proces“) bilingvismus – definice se různí: ovládání dvou jazyků jako rodných (Bloomfield); aktivní, kompletně vyrovnané ovládání dvou nebo více jazyků (Braun); „The ability to produce meaningful utterances in two (or more) languages; the command of at lest one language skill in another language; the alternace use or several languages.“ (Grosjean) slovník: východiska – osvojování slovníku v cizím jazyce se dlouho nesledovalo (zkoumala se otázka fonologická, potom gramatika); základní potřeby = dobře zvolený slovník, znalost slovníku – predikátor čtení (podle psycholingvistiky dobrý způsob, jak budovat slovní zásobu), problém kapacity (mimořádně komplikovaná struktura – informace fonologická, pragmatická, stylistická atd.) přímé metody: klíčová slova – asociační páry – učení z kontextu metoda použití klíčového slova – 2 typy kódů: jazykový + vizuální; nevýhody: trvalost (míra zapomnění vyšší než u těch, kteří se učili metodou opakovaného asociování dvojic slov), užitelnost (nelze užít pro abstrakta), rychlost zpřístupnění (vybavování je pomalejší než u opakovaného asociování dvojic slov), benefit pro pokročilé studenty nízký učení se pomocí asociačních párů: asociuje se slovo – slovo nebo slovo – obrázek (funguje dobře u dětí), užívají se i slova umělá a neslova, univerzálnější kontextové učení – lepší výsledky nepotvrzeny typový efekt – je mnoho proměnných, které je možné sledovat, sledovaly se tyto: efekt konkrétnosti, kognáty (slova se stejným/blízkým významem a stejnou morfologickou strukturou), efekt frekvence Diskuse: Jitka Ryndová: Jak se tyto poznatky používají v praxi, např. ve výuce cizího jazyka, který je typologicky odlišný. Marek Nagy: Přesvědčen o tom, že ano, ale sekond language aquisition Jitka Schormová: Co znamená termín „neslovo“? Marek Nagy: Řetězce, které délkou odpovídají průměrné délce slov v daném jazyce, ale fototaktická struktura odporuje pravidlům v daném jazyce (např. v češtině splml). Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka │ Hloubětínská 26 │ 198 00 Praha 9 │ [email protected] │ www.auccj.cz

3

Pseudoslova nemají sémantiku v daném jazyce, ale na první pohled mají vypadat jako slova v tomto jazyce. Svatava Škodová: Dominuje sémantická složka před osvojováním gramatiky? Marek Nagy: Každá informace je v jistém ohledu důležitá, pracuje se sekvenčním zpracováním informace (různý typ primingu). Sémantika je důležitá pro osvojování 4. Hlasování na Valné hromadě 4.1 Zpráva o hospodaření: schválena. 4.2 Pravidla o schvalování účasti v projektech: schválena. 4.3 Technická podpora 80 Kč, Josef Zemek navrhl 110 Kč, schváleno: 80 Kč. 4.4 Josef Zemek navrhuje rozesílat Anketu členům AUČCJ, Markéta Slezáková tento návrh podpořila. Bylo schváleno, že Anketu budou dostávat pouze členové AUČCJ e-mailem. 4.5 Josef Zemek navrhuje zvýšit jednorázový příspěvek od nečlenů z 50 Kč na 65 Kč. Neschváleno. 4.6 Proběhly volby do PK. Byla zvolena Helena Confortiová a Svatava Škodová. Občerstvení na obědovou přestávku poskytl Petr Havránek. 5. Dana Hánková (AKCENT College Praha): Gramatika jako proces komunikativní vyučování: pozornost všem čtyřem dovednostem – cílem je komunikační kompetence (komplexnost) gramatika a komunikativní vyučování: obsah sdělení (význam) je prvořadý a kontext je základním východiskem; gramatiku lze vykládat všemi prostředky, které studentům pomůžou – podle věku, zájmu atd.; užití mateřského jazyka je v odůvodněných případech možné; překlad je možný, pokud jej studenti potřebují, nebo jim pomůže; cílový jazykový systém se nejlépe naučí při snaze o komunikaci; každý jednotlivec si konstruuje jazyk sám, často metodou pokusu a omylu způsoby prezentace gramatiky: deduktivní (pravidlo, pak aplikace), induktivní (pozorování, pak vyvození pravidla), situační, řízené objevování (guided discovery) v rámci hodiny typu PPP (presentation – practice – pronunciation), TTT (test – teach – test) proč gramatika jako proces? – systém pravidel, student si je má osvojit a aplikovat je; jazyk je komplexní dynamický systém – vyvíjí se, obsah je prvotní a určuje formu, tj. gramatiku je třeba vybírat a upravovat podle obsahu; vyjadřování „vzdálenosti“ komunikace – výběr jazykových prostředků; proces učení – postupné osvojování v procesu komunikace (interjazyk) – konstrukce; podpora poskytovaná učitelem se mění k čemu je gramatika? – domluvili jsme se rukama nohama, gesto a slovo X vyjádření vzdálenosti časové, sociální, prostorové čím může být gramatika jako proces inspirativní? – uvědomit si, že učení není lineární a aditivní proces a pokus a omyl jsou jeho přirozené součásti; oprostit se od relativně mechanického vyplňování cvičení v učebnici, která jsou zaměřená jen na jeden jev; zařadit cvičení, kdy studenti přemýšlejí o gramatice a vybírají formu na základě významu/obsahu, který chtějí vyjádřit – jako nezbytný krok v osvojování jednotlivých jazykových jevů a předpoklad využití v komunikačních cvičeních české učebnice – gramatika v lekci po částech, předpokládá se, že si to student spojí X budovat systém komplexněji Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka │ Hloubětínská 26 │ 198 00 Praha 9 │ [email protected] │ www.auccj.cz

4

- noticing grammar (všímání si gramatiky) - grammar interpretation activities (spojit gramatickou strukturu s významem, propojit obsah a formu už v výuce) aktivity na rozvíjení gramatiky jako procesu: - neúplný kontext,nezvyklé schéma: studenti např. popisují, co je na obrázcích – neúplná informace zvyšuje nároky na přesnost gramatiky (information gap, schéma bending) - vysoké nároky na přesnost (high incentive for precision): řešení problému, vyjádření osobních postojů – presonalisation, prvky hry - přítomnost opor (low pressure): slovní zásoba, čas na přípravu, psaní, zopakování úkolu – task repetition - důkladná/pozitivní zpětná vazba (high feedback, scaffolding/„lešení“) Aby si student povšiml, jakým způsobem gramatika ovlivňuje obsah sdělení, musí textu nejdříve rozumět. role učitele: poskytuje vstupní informace (input), účastní se interakcí, usnadňuje učení se jednotlivým položkám (item learning), usnadňuje objevování typických příkladů atd. kontakt: [email protected] Diskuse: Helena Confortiová: Příklady uvedené v prezentaci – 3 typy učitelů (první učitel neopravoval). V češtině pro cizince toto tak dobře fungovat nebude, např. „dělám“ a „dělal“ je pro amerického studenta jiné slovo. 6. Eva Složilová: Testování gramatiky? úloha gramatiky z historického pohledu komunikativní přístup: odklon od gramatiky, testován – paradoxní situace: teorie, výzkum – zájem o jiné aspekty; realita testování ve třídě Dává smysl testovat gramatiku samostatně (proficiency tests/testy úrovně)? - důvody pro NE: a) vysoká korelace (4 řečové dovednosti + speciální test na gramatiku, korelace, test na gramatiku vysoce koreluje s testy řečových dovedností – testy testují jeden a tentýž konstrukt), b) reliabilita (pokud gramatický subtest vypustíme a koeficient se nezmění, je zbytečné tento test zařazovat – praktičnost vývoje testu), c) implicitně (poslech, čtení) i explicitně (psaní, mluvení – gramatická kompetence v rámci kritérií) zahrnuto v testování jednotlivých řečových dovedností; empirický výzkum: výzkum při vývoji testu IELTS (Alderson, 1993, zvláště čtení a gramatika ukazuje velmi vysokou korelaci), výzkum při testování poslechu (Buck, 2001) – silná korelace poslechu a gramatiky, možné testovat gramatiku místo poslechu (náročný na vývoj), DIALANG (Alderson, Huhta, 2005) – gramatický test velmi koreloval s čtením, také s psaním - důvody pro ANO: gramatika je centrální aspekt jazyka + gramatika je vyčlenitelná součást jazykové způsobilosti (zastánci gramatiky chápané jako morfosyntax) Co testujeme, když testujeme gramatiku? Správnost + rozsah/šířku (kvantitativní aspekt + kvalitativní aspekt). problém „složitosti“: které gramatické struktury jsou jednoduché, které složité? gramatické sylaby jsou odvozeny na základě intuice a tradice, ne na empirickém výzkumu; důsledek: odstupňování struktur podle jejich obtížnosti není spolehlivé; možné dopady: popis referenčních úrovní (neřeší gramatické struktury) využití korpusové lingvistiky Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka │ Hloubětínská 26 │ 198 00 Praha 9 │ [email protected] │ www.auccj.cz

5

jazyky podle obtížnosti (vztaženo k angličtině): skupina 1 (afrik., it., fr., nor., port., šp., švéd., dánš., hol.), skupina 2 (bulh., němč,. řeč, urdš., malaj., perš.), skupina 3 (nepálš., hebrejš., finština, polština, ruština, čeština), skupina 4 (arabština, čínština, korejština, japonština) gramatika v rámci modelů jazykové kompetence: a) model Canale + Swain, model Bachmanův – gramatická kompetence nedostatečně rozvinuta, redukována pouze na morfosyntax, b) Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERR) gramatickou kompetenci spíše popisuje než definuje, od teoretického modelu se distancuje chceme-li testovat gramatiku, musím definovat konstrukt (co chci testovat) – co to je? morfosyntax? obsah také? ještě i koherence? → definovat, obtížné (nejen v češtině pro cizince), nutné valorizovat gramatika jako součást testování jazykových dovedností (receptivních – implicitně, produktivních – explicitně) X jako samostatný test/část testu: Language in use – FCE, CAE, CPE samostatný test gramatiky – nutné vyřešit: konstrukt; vhodnost v závislosti na testované úrovni; výběr vhodných testovacích technik (výběr z několikanásobné volby, doplňování slov/výrazů do mezer, kombinace obou uvedených, hledání/oprava chyb…), váha (+ zdůvodnit) hodnocení psaní – holistické X analytické: splnění zadání/charakteristika textu, koherence, pravopis, gramatická kompetence (správnost + rozsah), lexikální kompetence (správnost + rozsah) hranice mezi gramatikou a slovní zásoby popisy referenčních úrovní pro češtinu – nejsou dostatečné pro vývoj testů klíčové momenty testování gramatiky: a) jasné vymezení gramatické kompetence/konstruktu, b) znalost SERR a jeho úrovní, znalost deskriptorů pro gramatickou kompetenci, c) analytický přístup k hodnocení (používání analytických hodnotících škál, proškolení na jejich používání, přehodnocení úlohy chyby v hodnocení) Diskuse: Josef Zemek: Učitel si vždy najde důvody, aby s gramatikou pracoval. 7. Marie Kestřánková (ÚJOP UK, středisko Praha Albertov): Jevištní tvar jako prostředek výuky a jeho analýza hra Prohlídka podzemí s divadlem se dají nacvičovat všechny řečové dovednosti, M. Kestřánková se zaměřila pouze na mluvení (bylo možné si to dovolit – studenti navštěvují intenzivní kurzy češtiny) obvykle problém různých úrovní studentů metody cíleny k jazykovému vyučování studenti pracují jen s češtinou reflexe po každé hodině právo kdykoliv říct „nerozumím“ nikdo z herců nehraje sám sebe – odbourávání stresu 8. Petr Trunec (ÚJOP UK, středisko Albertov): Audiorální kurz ve výuce češtiny problém „nepopsaných“ studentů – neznají nic, ani žádný zprostředkující jazyk


6

představení „Seznamte se“ – Karla Hronová: Úvodní audioorální kurz češtiny (student dostával na 14 dní pouze obrázky, učitel měl i část textovou a magnetofonovou pásku – ty se nezachovaly) pokud se audioorální kurz (dále AOK) povede, mají studenti dobrý základ k pozdějšímu výkladu gramatiky 1 lekce za 2 dny i během gramatických cvičení důležité dávat důraz na intonaci (je dobré začlenit emoce = přečíst naštvaně, smutně… a nechat studenty ve stejném duchu opakovat), akcent trénink intonace je nutný u studentů, jejichž jazyk je příliš blízko češtině, ale i příliš vzdálený češtině rytmický diktát: – – mává, dává; o o Praha, o o o Havana, nechat zapisovat jen symboly, ne slovy; existující slova možné nahradit např. tatáta, tutůtůtu… nutné slovo nejdříve slyšet, než ho uvidí opakování v hodině – pořád dokola, „aokání“ (proti únavě změnit tempo, aktivity) střídání aktivit během hodiny – krátké bloky, každý 5–7 minut nedoporučuje se psaní (velké rozdíly mezi studenty) Asiaté nemohou rozumět internacionalismům složitější slova rozfázovat: ná/fště/va (pomalu a důraz na každou hlásku zvlášť) střídání tempa výslovnosti zaměstnat ruce: tleskat, ukazovat, gestikulovat 9. Jana Kácovská (Berlitz Schools of Languages, Praha): Výuková metoda Berlitz vznik v USA, Maxmilian Berlitz, potřeboval pomoc a rychle vyvinul metodu, jak se s asistentem, který uměl jen francouzsky, domluvit velmi intenzivní kurz – i během oběda, není možnost mluvit jinak než cílovým jazykem princip: funguje na principu komunikace, hlavní je mluvení a porozumění, gramatika je prostředkem k dosažení komunikačního cíle v konkrétní situaci – nestuduje se například akuzativ, ale co rád jím – užití akuzativu (a priori se to nezmiňuje) 40minutové jednotky – 3 části: 1) hlavní role = učitel = prezentuje gramatiku principem otázek, navádí studenty, aby pochopili, o co se jedná, už předpokládá nejméně 50 % aktivity studenta, 2) procvičení jevu – aplikace (studenti mezi sebou), učitel koriguje, všechny chyby opravuje (opět otázkami), musí přesně navést studenty na to, co po nich chce, pasivní fáze, ale důležitá, 3) aktivní použití studentem, učitel selektuje chyby (těch je většinou hodně, ale důležité je splnění komunikačního cíle) a nechá je studenty opravit metoda není vyvinuta pro češtinu učitel má k dispozici kompletní servis – co dělat, jak a jak dlouho X pro češtinu materiály chybí nebo nevyhovují např. „řidič“ v textu (co to je?) – nepřeloží se, neukáže, ale studenti se navedou otázkami (Cestujete často? – Ano, …; Cestujete autem? – Ano, …; Jste nervózní, když cestujete autem? – Ne; Tak to jste dobrý řidič. (+ gesto) – Ano, jsem dobrý řidič.; důležité je, že student slovo sám použije při vysvětlení) výběr textu – délka, vybrat klíčová slova, která asi nebudou znát, promyslet na ně návodné otázky + práce s textem (vždy nutnost aktivně použít ve svých větách = 3. fáze 10. Monika Čekalová (Studio 21 – Linguafilm): Linguafilm Czech – Čeština pro cizince na DVD


7

28. setkání AUČCJ

Recommend Documents