HELENA
2 5. BŘ E Z NA 2 013 | ČÍ SLO 8 . | RO ČN Í K 1.
ZPR AVODA J STUDENTŮ UNIVERZIT Y PAL ACKÉHO
v krabici
Šantovka, jizva na tváři Olomouce? Jedenáct hektarů, tisíc parkovacích míst, skoro dvě stě obchodů, osmnáct bowlingových drah, osm kinosálů, zhruba kilometr a půl tramvajových kolejí, tři nové zastávky, čtyři sta bytů, neupřesněné velké množství kanceláří a jedna pětasedmdesát metrů vysoká věž. Mezi Tržnicí a Envelopou, v areálu bývalé MILO Olomouc, roste nová obytná, administrativní a obchodní čtvrť Šantovka, megalomanský projekt investiční společnosti SMC Development. Skládá se ze tří hlavních částí – Office park Šantovka, Rezidence Šantovka a Galerie Šantovka.
Posledně jmenovaná část vykrystalizuje v příštích několika měsících v obrovské nákupní centrum obsahující bowlingové centrum, multikino a s sto osmdesá obchodů. V Galerii si najdou zastoupení jak obchodní řetězce, které zatím v Olomouci své místo nemají, tak ty, které prozatím byly vyhrazeny obchodním centrům na perifériích. Dominantou nejenom Šantovky pak bude dvaadvacet pater vysoký mrakodrap, předběžně nazvaný Šantovka Tower, který bude tvořit majoritní podíl Rezidence a Office parku. Počet olomouckých výškových budov tedy stoupne na tři
Otevření Galerie Šantovka je plánováno na podzim roku 2013. Foto: Bronislava Kožďálová
a Šantovka Tower z nich bude se svými pětasedmdesáti metry nejvyšší. Právě „Věž“ je trnem v oku hnutí Za krásnou Olomouc. Nová čtvrť totiž vyrůstá přesně na hranici historického centra města a podle ZKO bude mrakodrap kazit z mnoha úhlů celé panorama. I hnutí Duha vidí v Šantovce problém. Podle něj se místo u Mlýnského potoka dalo využít k čistému průmyslu a celý projekt je jen mrhání ideálním prostorem. Hnutí by už asi ale neměla počítat se změnami ve stavebních plánech a to nejen proto, že budovy se šplhají do vzduchu skoro rekordní rychlostí, ale hlavně proto, že SMC Development pomáhá financovat magistrátu města novou 1394 metrů dlouhou tramvajovou trať, přičemž jedna ze tří zastávek na nové trase, která se napojí na stávající koleje u Envelopy a povede až na Nové sady, se jmenuje právě Šantovka. Nedůvěru budí i zmatené financování, neustálé úpravy čísel na stránkách Šantovky i magistrátu a jména investorů, kteří svého času obchodovali s byznysmeny jako byl Mrázek nebo Pitr. Ať už je kritika oprávněná či ne, ať už bude Šantovka ozdobou nebo jizvou na tváři Olomouce, jisté je jen to, že bude. S jejím otevřením se počítá Lucie Sejáková na říjen letošního roku. Jan Studnička
Z UNIVERZITY
Z OLOMOUCE
ČTĚTE V TOMTO ČÍSLE
Jste Podnikavá hlava?
Hugo Haas se vrací
Soutěž pro všechny snaživé podnikavce je opět tady. Vědeckotechnický park UP očekává již počtvrté návrhy na nejrůznější projekty, vítáni jsou nejen zkušení podnikatelé, ale i studenti. Pokud nejste v podnikání zběhlí, můžete se dokonce poradit s konzultantem soutěže. Přihlásit můžete ještě nezrealizované podnikatelské záměry, případně ty, které neprobíhají déle než rok. Speciální kategorií je Podnikatel v sukních, jedná se o projekty pro ženy, případně ženami připravené. Po výhře není podmínkou projekt zrealizovat. Výherce čeká 50 tisíc korun, návrhy můžete podávat do 18. dubna.
Pokud jste fanoušky českého filmu třicátých let a pokud jediné, co víte o Hugo Haasovi je to, že měl vztah s Adinou Mandlovou, měli byste to rychle napravit. Jak? Katedra divadelních, filmových a mediálních studií FF pořádá pod záštitou Uměleckého centra UP od 2. dubna do 30. dubna výstavu, která návštěvníky provede více než dvaceti lety Haasovy americké emigrace. Na výstavě si budete moci prohlédnout jedinečné dokumenty, spisy, fotografie a články, které se týkají jeho života ve Spojených státech amerických. Výstava bude doplněna zajímavými přednáškami a videoprojekcemi.
Město Olomouc jako filmová kulisa
Olomouc propůjčila svá zákoutí scénám do proslule známých filmů a seriálů. Zjistěte v jakých snímcích můžete vidět záběry hanácké metropole. >> Čtěte na str. 6 a 7.
n a j d et e n á s n a w w w. h e l e n a v k ra b i ci .cz n e b o w w w. f a ce b oo k .co m/H e l e n a v k ra b i ci
ROZHOVOR
Kristýna Hejzlarová, studentka rozvojových studií, vypráví o tom, co zažila na dobrovolnických misiích v Etiopii
Po návratu jsem se rozčílila, kolik párů bot doma máme
Původně Kristýna Hejzlarová studovala samotných dětí. Jejich maminky bývají z 95 % kulturologii. Po dobrovolnickém pobytu HIV pozitivní a kvůli tomu nemohou vykonáv Etiopii se ale rozhodla ubírat úplně jiným vat fyzicky náročnou práci. Nemoc je oslabuje. směrem. Zapojují se do skupiny, která si spoří Proč ses rozhodla jet do Etiopie? a úspory svých členů pak používá jako základní O možnosti výjezdu jsem poprvé slyšela vklad k nastartování podnikání. Většinou se v roce 2008. Dozvěděla jsem se o tom od svého jedná o malý prodej nebo výrobu jídla. táty, který je ředitelem v Zahraniční misijní Jak takové lidi hledáte? agentuře Církve bratrské. Jeli tam i moji známí, Když v Etiopii člověk onemocní HIV, rodina takže jsem si říkala, že to bude zajímavé. Nikdy ho přestane vnímat jako stejně cenného, nechce předtím jsem se o tyhle věci nezajímala, ale po se s ním bavit, chce od něj mít odstup. příjezdu tam se to změnilo. Tito lidé se pak přirozeně soustřeďují na jedJak dlouho jsi v Etiopii byla? nom místě a náš projekt působí na jednom z taPoprvé jsem tam byla tři týdny v září 2008. kových míst. Je to velmi chudá čtvrť, většinou Další výjezd byl na to samé místo v roce 2009, ji tvoří slumy. Uprostřed tohoto slumu působí to bylo na dva týdny, a poi Baptistická církev, která je Projekt funguje od tom jsem se tam ocitla na měpro tyto sociálně vyloučené síc v roce 2011. Když jsem tam roku 2009 a zabývá se lidi velkou oporou. byla naposledy, tak už jsem věJakou úlohu máš ve sdruadopcí dětí na dálku. děla, že se chci hlásit do Oložení Exodus? mouce na Mezinárodní rozvojová studia. Komunikuji se sponzory, překládám dopisy Co jste tam dělali? od dětí. Taky teď chystám v Olomouci výstavu, Když jsme tam byli poprvé, spíše jsme hlekterá bude v čajovně Kratochvíle. Ukážeme tam dali, co by se dalo dělat. Seznamovali jsme se dokumentární fotografie, které jsme pořídili, s lidmi, což je důležitá fáze, abys věděla, na koho když jsme byli v Etiopii. Vernisáž bude na zase můžeš spolehnout, s kým můžeš začít spolučátku května a výstava potrvá do konce června. pracovat. Když už projekt fungoval, navštěvoOdvezla sis z Etiopie nějaký silný zážitek? vali jsme hlavně zúčastněné rodiny, abychom Obecně Evropan má tendence jet tam s tím, sponzorům v Čechách mohli povědět, jak se že jim jede pomoct. Něco jim jdu nabídnout. mají. A přitom jsem tam paradoxně zažila spoustu Po dvou návštěvách Etiopie jste rozjeli prosituací, kdy oni dali něco mně a ani o tom nejekt a založili občanské sdružení Exodus. věděli. Třeba jenom to, že člověk přijde do maČím se zabývají? linké tmavé místnosti z plechu, je tam pár obyProjekt funguje od roku 2009 a zabývá se čejných věcí – postel, skříň a kamínka na topení adopcí dětí na dálku z hlavního města Etiopie a vidí, že i v takové situaci je možné být spokoPavla Lioliasová – Addis Abeba. Spolupracujeme i s rodinami jený s tím, co člověk má.
Kristýna Hejzlarová (23) Pochází z Řevnic u Prahy. V hlavním městě
vystudovala
bakalářský
obor
Kulturologie a teď je v prvním ročníku na navazujícím magisterském studiu na přírodovědecké fakultě, obor Mezinárodní rozvojová studia. Po vystudování by chtěla v tomto oboru pracovat, ale nejlépe tady v Čechách. „Doufám, že najdu nějaké místo, které bude vyhovovat mně a já tomu místu.“
Občanské sdružení Exodus Zprostředkovává na dálku adopci etiopských dětí. Za 630 Kč měsíčně dítě dostane školné, oblečení, lékařskou péči a jídlo pro něj a celou jeho rodinu. Dětem je možné přispět i jednorázovou částkou. Až se takhle nasbírá koruna ke koruně, sdružení peníze opět posílá do Etiopie konkrétnímu dítěti. Více informací nejen o dětech a práci sdružení na www.cb.cz/exodus a na www.facebook.cz/exodus.
Celý rozhovor najdete na webu HvK.
ANK ETA: Zajímáte se o dobrovolnické činnosti v zemích třetího světa? Byli jste někde? Zuzana, 21 let
Dan, 20 let
Verča, 21 let
Přírodovědecká fakulta
Lékařská fakulta
Filozofická fakulta
Zajímám se o toto téma a chodím na různé přednášky. Zkušenosti žádné nemám. Moc ráda bych někam vyjela, ale kvůli věcem, co se tam někdy dějí, jako zatýkání, se bojím vyjet.
Myslím, že jsem v této oblasti dosti vzdělaný. Informací o dobrovolnictví v zemích třetího světa mám hodně. Nikam jsem pomáhat nevyjel, ani to teď neplánuji.
O dobrovolnictví se zajímám. Teď spolupracuji s Arpokem a taky mě zajímají zahraniční pomoci, jako jsou workcampy. Už jednou jsem byla na stáži ve Francii a plánuji tam vyjet znovu.
PONDĚLÍ 25. BŘEZNA | ČÍSLO 8. | STRANA 2 – 3
HELENA
v krabici
REPORTÁŽ
Naučte se angličtinu hrou
Strávili jsme čtvrteční odpoledne ve společnosti rodilých mluvčích Klasická výuka angličtiny mě řadu pizza, prý tradiční součást naprosto neoslovuje. Za jazykočtvrtečních setkání. Pokud zrovna vou školu nechci obětovat peníze nemáte hlad, jsou tu nachystány a zajímavé kurzy na univerzitě misky s ovocem, chipsy či oříšky. jsou plné snad ještě před začátSchází se tu mix zahraničních kem předzápisu. Angličtinářský a českých studentů, někdo sem ráj jsem našla pár kilometrů za dojíždí až z Ostravy nebo Brna. Olomoucí. V rodinném domku Vedle mě sedí pár z Indie a Pákisse tam každý čtvrtek schází roztánu, naproti Alex, který pochází manitá skupinka nadšenců, hraje z Běloruska, a samozřejmě Gary deskové hry a mluví výhradně ans Thomasem z Velké Británie. glicky. Hostitel setkání je Brit, Dveře mi otvírá rozesmátý který na UP učí Gary, Brit, který na UP učí ve VyVychytané kurzy. chytaných kurzech. Setkání začal spolu s Tomem pořádat poÚroveň angličtiny mezi hráči tom, co během přednášky na téma je individuální, ale domluví se Strategické plánování skloubil anvšichni. „Vzala jsem s sebou i přígličtinu právě s deskovými hrami. tele. Anglicky moc neuměl, ale „Řadu studentů můj kurz hodně tady se už za pár setkání krásně nadchnul, a tak vznikla myšlenka rozmluvil,“ popisuje zážitky Dáša, scházet se pravidelně, ale už mimo která Garyho a jeho způsob výuky univerzitu,“ vysvětluje Gary. „Popoznala na jednom z Vychytaných prvé jsme se sešli někdy před Vá- Nad deskovými hrami se schází společnost z celého světa. Foto: L. Koppová kurzů. padá jako šachovnice, po okrajích jsou zastávky noci a potěšilo nás, kolik lidí přišlo. Večer to byl Ani nevím jak, ale čtyři hodiny utekly jako vozů metra a doprostřed se pokládají kartičky perfektní, a tak jsme se začali scházet pravidelně,“ voda. Stále si připadám jako Alenka v říši divů s různými cestami. Vyhrává ten, kdo postaví nejdodává Tom. a žasnu nad pohostinností a vřelostí Garyho delší trasu. Do angličtiny spadnu ani nevím jak. Mine a Toma. Potkala jsem řadu zajímavých lidí poGary a Tom mají na výběr hry ze všech koutů uvítání, představení a při vysvětlování pravidel cházejících ze všech koutů světa s úžasnými zkusvěta a z každé historické doby. O řadě z nich hry už jsem jako ryba ve vodě. Napoprvé hrajeme šenostmi. A jako bonus se mi hned na poprvé pojsem nikdy neslyšela. V půlce večera přichází na jednoduchou deskovku Metro. Hrací plocha vydařilo vyhrát dvě ze tří her. Lenka Koppová ZAJDĚ TE
Šplhněte si! Šplhnete si občas rádi? Jste na to dostatečně fyzicky způsobilí? Přestaňte si šplhat u učitelů a zkuste si změřit síly na laně! Katedra sportu fakulty tělesné kultury společně s oddílem sportovní gymnastiky Sportovního klubu UP pořádá devátý veřejný univerzitní přebor ve šplhu na laně. Už zítra (tedy 26. března) se mohou nejen budoucí učitelé tělesné výchovy vyšplhat až do osmimetrové výšky, a to jen za symbolické desetikorunové startovné. Na to, abyste se nahoru vyšplhali co nejrychleji, dostanete dva pokusy a počítat se vám bude jen ten lepší. Své síly můžete změřit ve třech kategoriích. Holky budou ve své kategorii
Zkuste si, jestli jste od základky nezapomněli správně ručkovat. Foto: Denisa Gumbírová
trochu zvýhodněné a budou šplhat do výšky čtyř metrů volnou technikou a ze stoje, kluci do stejné výšky, ale bez přírazu a ze sedu. Poslední kategorie je otevřená pro všechny nehledě na pohlaví. Bez počátečního přírazu a ze sedu
budete šplhat do výšky osmi metrů. Dívčí kategorie začíná s prezentací v 18.00 v tělocvičně T1 na Hynaisově 9, kluci začínají v 18.45 a kategorie „open“ v 19.30 na tomtéž místě. Michaela Hankeová
n a j d et e n á s n a w w w. h e l e n a v k ra b i ci .cz n e b o w w w. f a ce b oo k .co m/H e l e n a v k ra b i ci
aktuálně ze světa
Polsko chce být Čínou Evropy Udrží asijský trh na uzdě? Na základě dlouhodobého úsilí polských producentů potravin se země našich severních sousedů dostala pod palbu kritiky ze strany Číny. Problém je jednoduchý. Polsko se v poslední době chlubí mořem průkopnických výrobních strategií a asijské velmoci dochází, že dobré jméno a punc kvality s sebou přináší také velkou konkurenci. „Polská trh být extremní elastická, zohledňuje moderní technologická trend a tradiční kvalita,“ uvedl čínský ambasador v Ostravě pan Liu Kim. Situaci sleduje již od doby, kdy polská vláda schválila balíček proevropských zákonů upravujících požadavky na složení a kvalitu potravin. Ten umožnil vyšší produkci a dal zodpovědným obchodníkům příležitost dostát dobré pověsti v Evropě i ve světě. Poláci se situace zhostili znamenitě. Zatímco například britští silničáři objednali při zimní kalamitě kvůli nedostatku posypové soli zhruba pět set tun soli kuchyňské, polští výrobci už v tu dobu sklízeli ovoce úspěšné reklamní kampaně „EVROPĚ TO OSOLÍME“, kde využili stejnou strategii v opačném duchu. Ránu čínské ekonomice uštědřil v poslední době její evropský konkurent také na trhu s masem. Jeden z polských masokombinátů totiž uvedl do provozu technologické postupy recyklace zkaženého masa. Kvalitní potraviny a žádná ztráta. To je hospodářský ideál a zároveň hozená rukavice pro zbytek světového trhu. Krzysztof Jażdżewski z polské veterinární zprávy novinářům sdělil, že zaměstnanci masokombinátu byli minulý víkend slavnostně vyznamenání prestižním oceněním Polska Głowa. V posledních dnech zaslali polští producenti do oběhu také hamburgery vlastní výroby. Známé je zatím pouze to, že předčily i ty americké, a to o několik koňských délek. Čínský ministr zemědělství se v reakci na aktuální dění dnes dopoledne nechal slyšet, že „polská kůň není čínská pes”, nepřipustil tak jakékoliv ohrožení ekonomiky své země ze strany Jaroslav Krbec Polska. Absurdní glosy na ak tuální téma najdete na webu HvK .
Z HISTORIE
Tábor: „Hodolanské peklo“
Na konci druhé světové války byl v Olomouci zřízen internační tábor pro kolaboranty a příslušníky NSDAP
Internace, nucený pobyt na předem určeném, vykázaném místě. Foto: Denisa Gumbírová
Věděli jste, že byl na konci druhé světové války v olomoucké městské části Nové Hodolany zřízen internační tábor? Původně zde měli být vězněni hlavně kolaboranti a bývalí příslušníci NSDAP. Během divokého odsunu však byli do Hodolan sestěhováni i další němečtí obyvatelé. Jednalo se o jeden z největších táborů na Moravě.
Pro silné povahy
Kvůli velkému počtu násilných činů si tábor vysloužil přezdívku „hodolanské peklo“. Mlácení, okrádání, šikanování, ponižování, to vše zde bylo na denním pořádku. Největší násilí se páchalo na kolaborantech a nacistech. Bývalý úředník olomouckého magistrátu byl zavražděn tak, že mu bylo do žaludku hadicí pumpováno velké množství vody, které mu rozNelidské podmínky Poměry v táboře byly dost nehumánní a staly se trhalo vnitřnosti. Lékaři v táboře museli falšoterčem kritiky i ze strany olomouckých obyvatel. vat dokumenty, takže úředník oficiálně zemřel Stravy bylo zoufale málo. Vězni v táboře dostávali na mrtvici. Jiný vězeň byl za trest oběšen před kousek chleba a černou kávu k snídani, polévku zraky celého tábora. Jeho mrtvola visela pět dní k obědu a kousek chleba s kávou na šibenici a Němci u ní museli k večeři. Lidé byli ubytováni v po- Celkový počet lidí, klečet. Nejodpornějšího činu se kteří v Hodolanech dopustili strážci, když zastřelili kojích, kam se muselo vejít přibližně šedesát osob. Spali na zemi zemřeli, není znám. třicet dva lidí přivezených z doa často leželi jeden na druhém. mova důchodců. Podle dokuKdyž přišel v noci dozorce, museli všichni okamentů zemřeli na sešlost věkem nebo srdeční mžitě vyskočit a stát v pozoru. Hygienické podpříhodu. mínky byly špatné. Vězni museli například noCelkový počet lidí, kteří v Hodolanech zemřeli, sit stále stejné oblečení a vyměnit si ho směli, až je velkou otázkou. Ohledací listy zemřelých z let když bylo úplně roztrhané. V důsledku toho se 1945 až 1948 mluví o sto osmdesáti pěti obětech. v táboře šířily nemoci, vši a štěnice. Čísla však rozhodně nejsou kompletní, jelikož v táSoučástí tábora byla také nemocnice. Bylo ale boře panoval velký chaos a evidence zemřelých málo lékařů, lůžek, léků i dalších zdravotnických byla velice komplikovaná. Podle pamětní desky na pomůcek. O upoutané na lůžko se často starali jiní hřbitově na Nové Ulici byl však počet obětí v lenemocní. Povlečení se neměnilo, takže bylo neutech 1945 až 1946 vyčíslen dokonce na pět set čtyJana Procházková stále špinavé od krve, hnisu a fekálií. řicet čtyři.
PONDĚLÍ 25. BŘEZNA | ČÍSLO 8. | STRANA 4 – 5
fotografie
Fotografové sbírají tisíc různých tváří Olomouce
Reného Planku jste mohli potkat na různých místech. Možná jste ho zahlédli, jak hraje na kytaru a zpívá v centru písničky Karla Kryla, nebo jste ho potkali v Účku, když fotil nějaký koncert pro web Party Olomouc. Poslední čtyři měsíce chodí městem a fotí kolemjdoucí jako kousky mozaiky do projektu Tisíc tváří Olomouce. Duše začal krást spolu s kamarádem fotografem Robertem Veselým. Dohromady nasbírali přes dvě stě šedesát fotek. V lednu se ale nepohodli, a tak si René našel do dvojice nového parťáka Tomáše Kacálka. Vůbec první obličej vyfotili 17. prosince minulého roku, teď jich mají pět set třicet jedna: „Je to určitá forma výzvy pokusit se něco takového uskutečnit, nápad nás nadchl a prozatím jsme nezaznamenali, že by někdo něco podobného u nás realizoval,“ vysvětluje René. Během focení oslovili na ulicích tisíce lidí. Jeden portrét se jim průměrně podaří získat za tři minuty. Dvacet pět z tisícovky tváří Olomouce. Foto: René Planka Projekt vnímají i jako sociologický průzkum. „Co a obranných reakcí před vpádem anonymních mě nejvíc zaráží je asi ta uspěchanost, lhostejnost kolemjdoucích do jejich životů. Mladí spěchají a někdy i neopodstatněná arogance lidí při pokusu nebo se neradi fotí, střední třída nemá na takové o jakýkoliv kontakt. Naproti tomu jsme zatím pokraviny čas a starší nás posílají za mladší genetkali pár set báječných a zajímavých lidí, kteří nám rací. Pobavil nás ale komentář postarší paní ke věnovali svých pár vteřin života, výměnou za trokolegovi, který po pár vteřinách monologu uslychu humoru a ‚ukradnutí duše‘ Neobvyklý fotografický šel z úst oné dámy pouhé „mlč fotoaparátem, “ říká. už“, to nás opravdu upřímně roprojekt berou jeho Všichni, kdo se vyfotit nezesmálo,“ vzpomíná na zážitky autoři i jako chali, vypadají na fotkách uvolz fotografických zákopů. sociologickou sondu. něně, pobaveně a sluší jim to. Fotí v centru i v okrajových Ani jeden z anonymních obličejů nevypadá rozčástech města. Studentku práv Martinu zastavili zlobeně. „Hraje tam roli hodně faktorů, prioritně si na Denisově ulici u Galerie Skácelík: „Řekli, že fotí vybíráme dvou a vícečlenné skupinky, díky rychlejobličeje po Olomouci, a jestli si mě a mou spoluším „skalpům“ do sbírky. Pokud fotíme jednotlivce, žačku můžou vyfotit. Tak jsem řekla, proč ne. Bylo tak je důležité zda to není jeden z těch věčně uspěto milé a já jsem pro každou zajímavou věc.“ chaných sprinterů doby. Těm radši cestu neblokuVšech pět set třicet jedna portrétů je k najeme. No a pak aby nevypadal nějak extrémně nehlédnutí na fotograf.reneplanka.cz. Až nafotí kývraživě, jinak jsme docela nenároční, “ vysvětluje. ženou tisícovku, chtějí fotky spojit do jednoho Nejčastější výmluvy, proč se nenechat vyfotit, obřího plakátu. Plakát vytisknout a vystavit na jsou různé variace na obligátní nemám čas. „Větveřejném místě. O konkrétním umístění ale zaDenisa Gumbírová šina lidí má poměrně omezenou zásobu výmluv tím nejednali.
KULTURNÍ TIPY
HELENA
v krabici
Jarní kulturní Olomouc Poslední březnový a první dubnový týden přinese vedle (snad už) opravdového jara i poměrně zajímavou porci kulturních událostí. Vizte další řádky v sloupci uspořádané. Hudební menu začneme Jazz Tibetem. Tam se totiž již 25. 3. uskuteční benefiční trojkoncert na podporu neziskové organizace SPOLU. Vystoupí olomoučtí Hope Astronaut, The Frustrators a brněnští Plum Dumplings. O den později (26. 3.) se na tomtéž místě představí v rámci projektu Švýcarské jaro výrazná skupina švýcarské nezávislé scény, frankofonní zpěvná indie kytarovka Hej Francis! Vstup na tuto návštěvu z Luzernu je zdarma. Příznivce tvrdších riffů a vychlastanějších hlasů potěší Aleš Brichta 4. 4. v Účku nebo Abstract Essence společně s Ascendancy Metalgate 6. 4. tamtéž. V Moravském divadle si 29. 3. odbude premiéru (2. premiéra o den později) kultovní balet Jesus Christ Superstar, zachycující život Ježíše od příchodu do Jeruzaléma po osudné ukřižování. Celou rodinu pak můžete vzít 6. 4. na My Fair Lady, veleznámou činohru s operními přesahy o všeobecně známé květinářce s pěkně prořízlou pusou. Tramtárie nabídne reprízy zavedených inscenací. Melancholické chvíle ze života superhrdiny Batmana předvede 25. 3. ve hře I na Batmana občas padne smutek, volnou parafrázi Saroyanova metaforického dílka …a za Tracym tygr zreprízuje 27. 3. Něžné pohlaví jistě nepohrdne Janou Eyrovou 28. 3. Divadlo na cucky ve svém stále ještě čerstvém útočišti na Wurmovce bude také reprízovat – ve středu 27. 3. Fernando Krapp mi napsal tenhle dopis, další středu (3. 4.) Červenou Karkulku. Pokud jste doposud nenavštívili v olomouckém Muzeu umění výstavu Od Tiziana po Warhola, vězte, že poslední šanci budete mít už jen do konce března. Pak expozice nenávratně končí. Pestrý program (promítáním filmů v Metropolu počínaje, divadelním představením v Konviktu konče) jistě nabídnou také Dny francouzské kultury od 2. 4. V kině Metropol se mimo Dnů francouzské kultury představí i Karel Šíp, který s sebou ve středu 27. 3. přiveze svou Všechnopartičku. Tomáš Franta
n a j d et e n á s n a w w w. h e l e n a v k ra b i ci .cz n e b o w w w. f a ce b oo k .co m/H e l e n a v k ra b i ci
TÉMA ČÍSLA
olomoucjako
filmová kulisa
Olomouc je možná město známé pro své proháněli Tři mušketýři a pan Tau točil svou památky, studenty nebo legendární tvakouzelnou buřinkou. Možná prozradíme i ve růžky, ale proslavilo se i díky některým které uličce byl schovaný ježek v kleci, po filmovým kouskům. Už dávno neplatí, že němž tak dlouho pátraly Rychlé šípy. kvalitní snímek se natočí jen v barrandovských ateliérech. Pojďte se s námi podívat Po stopách zločinců a četníků Detektivní příběhy u nás mají očividně pevné do zákulisí slavných českých filmů a serikořeny, protože se tady točí jedna kriminálka álů natočených právě v Olomouci. za druhou. K těm méně známým patří napříVětšina filmových scén vzniká v hlavním klad seriál o záhadách Strážce duší nebo také městě, a to nejen díky širokým možnostem Dobrodružství kriminalistiky, které pro natávyužití exteriérů, ale také z finančních důčení zvolilo převážně prostory v okolí Václavvodů; vyjíždění do jiných měst s celým štáského náměstí. bem je totiž nákladnější. NatáOlomouc je tím S Olomoucí jsou však čení nového dílu Spidermana nejlepším hercem, zatím nejvíc spjaty Četna pozadí skleněných stěn Přínické humoresky. Loni ve rodovědy nás asi nečeká, přesto dokáže zahrát Vlastivědném muzeu doje Olomoucký kraj i Olomouc jako taková vyhledávanou fil- i světové metropole. konce měly i vlastní výstavu, kde si zájemci mohli připomenout hlavně movou lokací. kostýmy nezapomenutelných postaviček V následujících odstavcích vás proto proveseriálu zasazeného do třicátých let minulého deme místy, kudy procházíte každý den a místoletí. Seriál se natáčel po celé Moravě. Režijíte je bez povšimnutí. Přesto jsou to místa sér Antonín Moskalyk tím pádem hojně vyuněčím výjimečná, místa, kde se na koních
žíval i Olomouc. Doprovázeni známou znělkou píšťalek se vrchní strážmistr Arazím v podání Tomáše Töpfera a Ivan Trojan v roli štábního Jarého proháněli přes Kollárovo náměstí, kolem Zbrojnice a skončili až u Konviktu. Zastavili se na nádvoří před katedrou bohemistiky, kterou si filmaři zvolili kvůli její starobylé oprýskanosti. Stínadla se bouří
Vodární ulici coby Stínadla můžete vidět v Záhadě hlavolamu, jednom ze slavných seriálů na motivy ještě slavnější foglarovky, který vypráví o klučičí partě pátrající po legendárním ježku v kleci. Rychlé šípy přelétaly z Pekařské ulice až na výše zmíněnou Vodární, kam si dnes většina z nás chodí rozšiřovat své znalosti cizích jazyků. Zatímco Četnické humoresky ušetřily na výdajích díky přirozenému stáří budovy, Foglarovi hrdinové si museli starobylé prostředí vykouzlit za pomoci vápna sami. Proč si ale vybrali zrovna toto místo, zůstává záhadou i pro nás.
P O N D Ě L Í 2 5 . B Ř E Z N A | Č Í S L O 8 .| S T R A N A 6 – 7
v krabici
TÉMA ČÍSLA Příznivci foglarovek si Olomouc oblíbili natolik, že tady dokonce uspořádali i noční hry a výpravy. Ponořili se do temných zákoutí, aby našli legendární deník Jana Tleskače, který je dovede až k tajemnému ježku v kleci. Pan Tau v mlékárně
Pokud ale nejste oddaní fanoušci napínavých příběhů a složitých zápletek, můžete s námi zavzpomínat na dětská léta. Na období, kdy jste chtěli osobně znát malou postavičku v černém obleku, s kloboukem na hlavě a deštníkem v ruce. Ano, řeč je o slavném panu Tau, němém společníkovi ze světa dětské fantazie. Zatímco my studenti horko těžko sháníme jakoukoli brigádu, pan Tau ji našel hned. V díle Pan Tau jde do práce si totiž dokázal sjednat pracovní smlouvu v mlékárně OLM A na okraji Olomouce. Máte-li rádi mléko i pohádky, zkuste se ucházet o místo brigádníka, třeba se i vám poštěstí potkat svou oblíbenou pohádkovou postavu. Moskevská třída Svobody
Do období první světové války a bolševické revoluce se pak Olomouc přenesla ve filmu Doktor Živago, natočeném podle slavného románu Borise Pasternaka. Moskevský bulvár si zde zahrála právě třída Svobody, která se v době totality zapsala do paměti především díky svým prvomájovým pochodům. Produkce se rozhodla zachovat co největší autenticitu, a proto do komparzu najala většinu zdejších obyvatel.
HELENA
Kulturní památka, nebo pouhý žert?
První román Milana Kundery Žert byl zfilmován roku 1968 režisérem Jaromilem Jirešem. I pro tento snímek si štáb vybral orloj na Horním náměstí, který se objeví hned v úvodu. Pro některé obyvatele je dnešní podoba místního orloje pouhou parodií na ten pražský, není tedy vyloučeno, že se film s takovým názvem netočil v Olomouci jen náhodou.
Četnické humoresky | 1997 Díl: Doktor Smr t I. Čas: 00. 57. 47 | Kde: ulice Školní
…jejíž sláva hvězd se dotýká
Že je naše město kosmopolitní, dokázal nedávno také nejnovější univerzitní spot, sláva Olomouce se však šíří celou Evropou i díky zahraniční produkci. Vzpomínáte na podivné muže s knírky a meči za pasem, kteří loni bloumali ulicemi a působili, jako by vypadli z historického románu? Nebojte, nebyl to následek probděných nocí v baru, ani jste se omylem nepřenesli v čase, to k nám jenom zavítal ruský štáb, aby natočil některé scény ze seriálu Tři mušketýři. Hlavním důvodem byla skutečnost, že se prý hodně podobá Paříži v období 17. století, tedy době, kdy se hlavní město Francie stalo symbolem módy, hudby a architektury. Olomouc je zkrátka město mnoha tváří a není tedy divu, že si ji filmaři vybírají pro natáčení. Je to pohádkově krásné město s úžasnou atmosférou a svým architektonickým kouzlem se vyrovná naší metropoli, navíc bez doprovodného chaosu a zmatku. A až se jí budete zase příště procházet, nezapomeňte nakouknout za všechny slavné filmové rohy. Nikdy nevíte, jestli zrovna nebudou hledat někoho do komparzu. Nikola Findová & Vendula Kadlecová Foto: Bronislava Kožďálová
Četnické humoresky | 1997 Díl: Doktor Smr t II. Čas: 00. 26 . 40 | Kde: K řížkovského 10
Četnické humoresky | 1997 Díl: Slavnost Čas: 01. 06 . 00 | Kde: Univerzitní 7
Četnické humoresky | 1997 Díl: Doktor Smr t II. Čas: 00. 53 . 28 | Kde: K řížkovského
Četnické humoresky | 1997 Díl: Doktor Smr t I. Čas: 00. 37. 59 | Kde: Katedra historie
Olomoucký orloj si zahrál v úvodu filmu Žert, který je natočen podle románu Milana Kundery.
Pan Tau | 1975 Díl: Pan Tau jde do práce Čas: 00. 20. 57 | Kde: Holice Z d r o j : w w w. f i l m o v a m i s t a . c z
ZPRAVODAJ HELENA V KRABICI vydává občanské sdružení Helena v krabici, o.s., Křižkovského 14, Olomouc, 771 47, IČO: 22744509
Šefredaktorka: Aneta Klusáková, Vedoucí v ydání: Denisa Gumbírová, PR a inzerce: Michaela Židková; redakce: Kateřina Černohorská, Nikola Findová, Tomáš Franta, Denisa Gumbírová, Michaela Hankeová, Vendula Kadlecová, Lenka Koppová, Jaroslav Krbec, Pavla Lioliasová, Jana Procházková, Lucie Sejáková, Jan Studnička, Martina Šviráková; korektura: Klára Šindelářová, Veronika Vajglová; fotografie: Bronislava Kožďálová, Lenka koppová, Denisa Gumbírová; sazba a grafika: Beáta Baranová Místo vydávání Olomouc, číslo 8., Ev. č. E 15507, čtrnáctideník, tiskne tiskárna Budík, náklad 1 000 výtisků Helena v krabici vychází za finanční podpory Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Kontakt:
[email protected]
ČÍSELNÁ VYMALOVÁNKA
DeBil
Vybarvi stejnou barvou políčka se shodnými číslicemi. Verze pro pastelky
Verze pro propisku
devil
Evil
>>řešení na webu www.helenavkrabici.cz
