24. dubna 2015 – č. 17 – samostatně neprodejné
Poezie fotbalu Nejúspěšnější český trenér Pavel vrba vs. literární kritik LN Josef Chuchma. Netradiční rozhovor o fotbalu, anarchii a o tom, co s hráči dělají peníze.
Obsah
› Fotbalový trenér Pavel Vrba v rozhovoru s kritikem LN Josefem Chuchmou o poezii fotbalu. › Třídíme téměř všichni. Jaké mýty panují kolem recyklace a proč je to velký byznys? › Bezejmenná. Jen kvůli čárce nad „e“ jejich dcery Apolény se rodiče tři roky soudily s úřady. Zvítězli? › Rozhovor s fyzioterapeutem Tomáše Rychnovským o bolesti, mysli a naučeném balastu.
+ TV program do konce týdne
Magazín Pátek LN
SLOUPEK PÁTKU
OBSAH Foto na titulu: Jan Zátorský
Nora Grundová (novinářka)
3 Halíkův dotazník ODPOVÍDÁ MATYÁŠ TRNKA
Příště: Tomáš Belko (textař) Karel Oliva (jazykovědec) Olga Sommerová (režisérka) Cyril Höschl (psychiatr)
4 Sloupek Pátku DETOX Nora Grundová 6 Rozhovor PAVEL VRBA Josef Chuchma 12 Fokus BEZEJMENNÁ Martina Kopecká 16 Téma NÁROD TŘÍDIČŮ Marie Vejvodová 22 Rozhovor TOMÁŠ RYCHNOVSKÝ Marie Frajtová
DETOX
D
nes ráno se mi stala nemilá věc. Otrávila jsem se Facebookem. Nejsem přitom sběratelka virtuálních přátel, takže jich mám dodnes zhruba stovku, což je na novinářku až asketické číslo. Všechna jména patří mým skutečným přátelům a známým a těch pár lidí, které neznám osobně, doháním osobním obdivem vůči nim (Fareed Zakaria, Ricky Gervais a podobně.) V realitě mého Facebooku je svět už řadu let nesmírně zajímavý, vtipný, genderově uvědomělý, ekologický, nevyskytuje se tam žádný -ismus a vůbec blbé myšlenky. Většina mých facebookových přátel je úspěšná ve svých profesích, jsou tvůrčí a na mou facebookovou zeď přicházejí odkazy na knihy, filmy, divadelní hry a restaurace, které přátelé sami píší, natáčejí, režírují a provozují. Hodně se lajkuje a hodně se sdílí. Vidím tam zdravě proudit lymfu doby. Je to tak přitažlivé, že se Facebook stal mým nejoblíbenějším zdrojem informací, a teprve když pročtu všechny články, na něž mě přátelé ze svých počítačů a mailů odkázali, prolistuji i jiná média. A tak projedu Facebook hned ráno, pak v autě na červené, když zaparkuju auto u redakce, mrknu na virtuální zeď po obědě, u kafe a pak tehdy, když děti ulehnou. Ale v těchhle dnech se něco stalo. Najednou do sebe začala řada z mých facebookových přátel tak nějak šít. Přátelé a zároveň novináři začali dštít síru jeden na druhého: čí majitel novin je
27 Komerční příloha ZAHRADA NA BALKONĚ Ludmila Hamplová
větší hyena, kdo je větší zrádce a kdo srdnatější. Když skonal Stanislav Gross, vyrojil se mi na zdi sloupec vytočených umravňujících upozornění, že kdo zmíní, že se bývalý premiér sice omluvil, ale co šlo napravit, nenapravil, je svině a bude zablokován. Na šikanu aut, která zaplavují ulice Prahy, odpověděli cyklisté rovněž áčkově šikanózním happeningem, tedy blokádou města. Emoce se vrstvily v neřešitelných chatech. Jako by se s jarem detoxikovala mysl lidí, všechno toxické šlo ven, a nezbyl tedy prostor se v klidu domluvit, hledat řešení a ukočírovat v sobě pocit, že ten, kdo má jiný názor, prostě nic nechápe. Ještě mě napadlo, jestli se ta konfrontační atmosféra neline z Hradu, ale… A protože se vaříme všichni ve stejné polévce, chytila jsem si i já se svou zlatou přítelkyní – trojnásobnou matkou a nositelkou srdce na dlani – na tématu, jestli ve školním bufetu našich dětí bude vitrína s cukrovím, nebo ne. Povykovaly jsme po sobě, jako by šlo o distribuci antraxu. A to tedy ne. Ordinuji si detox od Facebooku, odteď jen lajkuju. Můj kamarád novinář mi před časem popisoval, že hraje takovou hru: pozoruje, jak dlouho od pozdravu trvá lidem, než začnou něco kritizovat. Je to prý stejně časté jako dýchání, tak strašně moc se kritizuje. Takže si ordinuju detox i od kritiky. Naštěstí zrovna rozkvetly stromy a na těch se nemusí kritizovat vůbec nic. Óm mani padmé húm.
46 Křížovka
PÁTEK, TÝDENNÍ PŘÍLOHA LN šéfredaktor: István Léko, ředitel redakce: Veselin Vačkov, vedoucí magazínu: Vladan Šír, art director: Petr Puch, grafik: Zdeněk Hnát redakce magazínu: Nora Grundová, Alena Plavcová jazyková redakce: Petra Klimešová Kontakt na redaktory:
[email protected] Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovenoviny.cz www.lidovky.cz Předplatné: 225 555 533. Tiskne: MAFRAPRINT Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny.
4
Magazín Pátek LN
Fokus
Bezejmenná Tři roky se přetahovali s úřady, až nakonec kvůli jménu svého dítěte skončili u soudu. jen kvůli čárce nad písmenem „e“. Rodiče chtěli Apolénu. jméno, které za posledních pět desetiletí užívalo minimálně pět žen, jim však úřady zatrhly. A poslaly na ně sociálku. Text: Foto:
Martina Kopecká Petr Kozlík
12
A
bbie, Annalisa Lucy, Džeyms, Roel, Serafína, Artemis nebo Fynn Mirek. To není citace z nějakého zahranič ního kalendáře. To jsou jména, kte rá zapsaly matriky v Česku narozeným dětem v loňském roce. Skoro by se mohlo zdát, že ve jménech zavládla nekonečná svoboda. Kdo by řekl, že nebude problém pojmenovat dítě jazykem severoamerických indiánů? Stačí, aby bylo k nalezení v některém ze slovníků, a může být vaše. Ať jste cizinec, nebo ne. Ovšem běda, jakmile začnete být kreativní. Třeba domácké podoby, zdrobněliny či drobné úpravy tradič ních českých jmen zákon naopak netoleruje. A to přesto, že se na seznam povolených jmen čím dál více domácké podoby či zdrobněliny dostávají. Lenka Potužníková si pro svoji holčičku vybrala variantu jména, která není v kalendá ři. Apolena ano, nikoli Apoléna. I přesto, že se proti ní postavila matrika i jazykovědci, nene chala se zlomit a bojovala tři roky o čárku nad „e“. Nechtěla se smířit s tím, že zatímco jí úřa dy Apolénu zatrhly, v minulosti už stejné jméno mělo několik žen. „Starší dcera se jmenuje Malvína. Když jsem byla těhotná po druhé, rozhodli jsme se pro jméno Apoléna, protože nám přišlo libozvuč nější než Apolena. Ale to jsem netušila, co nás čeká,“ začíná vyprávět příběh tříletého boje Lenka Potužníková, která pracuje jako jazyková redaktorka v jednom pražském nakladatelství. Praxe v Česku je taková, že matrika zapisuje jméno dítěte na základě formuláře, který vypl ňují rodiče ještě v porodnici. Pokud si vyberou netradiční jméno, mají matrikářky k ruce svou „bibli“, seznam povolených jmen, který sestavi la Miloslava Knappová do své knihy Jak se bude vaše dítě jmenovat. Když úřednice v této pub likaci jméno nenajdou, ve většině případů ho odmítnou zapsat. Pokud jsou rodiče neoblom ní a své přání odmítají změnit, vyžádají si mat rikářky odborný posudek. Dlouhé roky měla na tuto činnost monopol právě soudní znalky ně Miloslava Knappová, se kterou přišli do sty ku všichni, kteří netradiční jméno chtěli. Nyní už se rodiče mohou obracet také na Ústav pro jazyk český. Lenka Potužníková, ještě před tím, než v úno ru roku 2012 porodila svou dceru Apolénu, tele fonicky kontaktovala Miloslavu Knappovou, aby s ní své přání konzultovala. „Paní Knap pová mi na rovinu řekla, že pro zapsání jmé na Apoléna nejsou jazykové důvody. A dodala, což bylo od ní korektní, abych si ani nepodá vala žádost o posudek, že by to byly vyhozené peníze. Argumentovala jsem tím, že ale jméno Apoléna v registru obyvatel existuje, našla jsem jich několik, které byly pojmenované v rozmezí let 1961 až 2009,“ vypráví Potužníková.
Apolén je skutečně v registru obyvatel šest. Ta předposlední se narodila před šesti lety a zřej mě měla štěstí, že narazila na matrikářku, které čárka nad „e“ nevadila a jež její jméno zapsala, přestože tato podoba jména v seznamu Milo slavy Knappové není. Lenka Potužníková se rozhodla o tu svoji Apolénu bojovat a do formuláře pro porodnici vyplnila se svým přítelem jméno s čárkou. Umazaná čárka nad „e“ Jenže v porodnici U Apolináře měli s čárkou nad „e“ také problém. Podle Lenky Potužníko vé tvrdili, že by bylo lepší ji vymazat a řešit pak změnu zpětně. Mezitím, když byla Potužníková někde mezi porodním sálem a nemocničním pokojem, podlehla naléhání a dala ústní souhlas, aby matrikářka čárku vymazala. Pak jí to přece jen nedalo a věc konzultovala s kanceláří ombuds manky. Ta ji ovšem upozornila, že řešit jmé no zpětně by bylo velmi komplikované. „Hned jsem telefonovala a snažila se svůj ústní souhlas s vymazáním čárky vzít zpět. Jenže mi řekli, že už to nejde,“ líčí Lenka Potužníková. Oprav du nešlo. Matrika městské části Prahy 2 stačila zapsat do knihy jméno Apolena a vydala rodný list. Tím se ovšem dopustila chyby. Matrikář ky měly datovat vymazání čárky na formuláři, a navíc měly mít písemný souhlas obou rodi čů. Ani jedno neudělaly, a jméno Apolena tak zapsaly neoprávněně. „Okamžitě jsme zažáda li o opravu zápisu v matriční knize,“ říká Potuž níková. Rodiče si nechali vypracovat posudek Ústa vem pro jazyk český, který jim sdělil, že „mat riční zápis podoby Apoléna nelze z jazykového hlediska doporučit“. Podle vyjádření jazyko vědců není podstatná skutečnost, že se Apolé na vyskytuje v českém Centrálním registru oby vatel, který vede ministerstvo vnitra, a ani nelze argumentovat povolenými variantami jmen jako Magdalena a Magdaléna. Lenka Potužníková se ještě pokusila změnit jméno oficiální cestou přes jinou matriku, ten tokrát na Praze 5, a celý problém trochu obejít. Tamní úřednice si podle slov Lenky Potužníko vé vyžádala doklad o tom, že jméno lze doložit. „Stačil jí rodný list paní Apolény, která se naro dila v roce 1961. Ten jsem si sehnala. Matrikářka chtěla změnu provést, jenže do toho přišla kon trola z ministerstva vnitra, kde jsem svoji zále žitost také řešila. Některý z úředníků natrefil na naši žádost o změnu a celé to zamítli,“ vzpomí ná Potužníková. Rodině tedy nezbylo nic jiného než trvat na tom, že matrikářky z Prahy 2 zanesly jméno jejich dcery do knihy neoprávněně, bez jejich písemného souhlasu. Trvalo dva roky, než praž ský magistrát uznal, že se stala chyba. Spor o Apolénu se vrátil na začátek.
13
JmenUJe se ApolénA Celé tři roky trval boj rodičů malé Apolény za to, aby mohla používat variantu svého jména s čárkou nad „e“. Několik měsíců se dokonce ocitla úplně bez jména, než soud rozhodl ve prospěch rodičů s tím, že kvůli čárce se český pravopis nezboří.
Rozhovor
Magazín Pátek LN
Poslouchejte svou bolest Fyzioterapeut Tomáš Rychnovský o příčinách bolesti, naučeném balastu a o tom, že tělo se oblafnout nedá. Text: Foto:
Z
vláštní začátek rozhovoru. ledva jsme si s fyzioterapeutem Rychnovským podali ruku, už jsem ležela na lehátku a poslouchala, kde mám co zablokovaného. Doktor Rychnovský působil, jako by si pouze ověřoval to, co od prvního okamžiku tuší, jeho dotyky přesně mířily k drobným epicentrům bolesti, kterou vnímám asi podobně jako všechny pracující matky s malým dítětem na krku: zablokovaná bederní a krční páteř, špatně zapojené břišní svalstvo. Dozvěděla jsem se, že navíc vlivem stresu špatně dýchám. lékař, který se zabývá celostní medicínou, si mě taky celostně proklepl prostřednictvím řady velmi osobních otázek, jejichž cílem je zjistit, jak člověk žije. co mě v momentálním životě nejvíc stresuje? co mě těší? cítím se spokojená? Zkrátka jsem si jako entrée k našemu povídání vyzkoušela to, co lékař provádí denně se svými pacienty. Zdá se, že jste mě diagnostikoval už ve chvíli, kdy jsem vešla do dveří. Něco jsem samozřejmě viděl hned. vnímám celý komplex signálů, které z klientů vychází: chůze, vzpřímenost těla nebo naopak skleslost, úsměv, stisk ruky, pohled očí. to všechno mi napovídá. Potom se dívám na všechno, co je viditelné, například i tvar obličeje, vrásky. vyšetřuji pohmatem, ptám se a cítím. vnímám kvalitu kůže, odpor, který tělo klade, z toho všeho si dělám mozaiku. A k tomu přidávám
Marie Frajtová David Neff
svoje vzdělání a zkušenost. Mám v hlavě přehled o různých typech lidí, o tom, co je obvykle trápilo fyzicky, jak se cítili psychicky a jak na to reagovalo celé tělo. je to taková databanka. I podle toho, jak se mnou klient komunikuje, si dělám představu, jak by to v tom těle mohl mít. A když si lehne na lehátko, už si to většinou jen potvrzuji či zpřesňuji. Jak se liší vyšetření u vás od návštěvy klasické ordinace? s každým, kdo do ordinace přijde, mluvím o tom, co ho trápí, jaké má fyzické obtíže, kde ho bolí, jak dlouho a jak se léčil. vždycky si klienta vyšetřím sám, a co můžu napravit, napravím: zablokovaná žebra, páteř, spazmy, svalová ošetření. Řeknu a ukážu klientovi, jak má správně cvičit, a doporučím techniky, které jsou cíleny na jeho bolest. Mám je všechny vyzkoušené i sám na sobě, abych věděl, jak se při tom tělo cítí. Ale ten hlavní rozdíl je v přístupu. chci, aby se tu všichni cítili dobře, s většinou klientů se oslovujeme křestním jménem, vznikají mezi námi přátelství. vím, čím si procházejí, protože jsem to zažil taky.
ve srovnání se svými předky, zvyklými na těžkou námahu, jsme mnohem křehčí a náchylnější, ale také jsme si zvykli na bolest pohlížet jako na něco špatného, co je potřeba okamžitě zlikvidovat. to je špatně.
s čím k vám nejčastěji přicházejí? s chronickými a akutními bolestmi, se kterými si nevědí rady. Často mají za sebou mnoho vyšetření a dlouhodobou léčbu. Nejčastěji jim pomáhám od bolestí hlavy, zad, kloubů, břicha, zkrátka veškerých dlouhodobých bolestivých stavů a také náhlých ústře-
22
23
Chcete si to dočíst? Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice
PLNÁ VERZE V TRAFICE
Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 75 KČ MĚSÍČNĚ Stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 75 Kč včetně DPH.
Více informací na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577.
Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v:
