Úvod
Fotbal patří v naší republice mezi dvě nejpopulárnější sportovní odvětví nejen díky tomu, že má u nás dlouholetou tradici, ale také díky úspěchům, které naše reprezentace dosahuje na mezinárodním poli. Současná doba stále většího pronikání vědy do všech oblastí lidského života, tedy i do sportu, způsobuje neustálé zvyšování světové i domácí konkurence. To nás nutí zamýšlet se nad přípravou a celkovou tréninkovou činností našich fotbalistů. Počet úpolových prvků ve fotbale jsem si vybral jako téma pro svoji diplomovou práci, protože jsem od útlého mládí aktivním hráčem fotbalu, konkrétně brankářem. Nejpopulárnější sport na naší planetě, fotbal, se neustále vyvíjí – hra se zrychluje, technická vyspělost hráčů je na stále vyšší úrovni, atletická
příprava
je
pro
současný
profesionální
fotbal
už
naprostou
samozřejmostí a také hra samotná je protkána množstvím soubojů, které mnohdy vyústí v pád hráčů na hrací ploše. Je tedy velmi zajímavé sledovat fotbalisty právě z hlediska pádů a pokusit se zjistit, jak je pro fotbalistu důležité zvládnutí pádových technik, které mu samozřejmě pomohou v prevenci a předcházení zraněním, které si může díky nekontrolovaným pádům přivodit. V této diplomové práci bych tedy chtěl popsat druhy úpolových prvků, které se ve fotbale vyskytují a praktickým výzkumem, který je součástí této práce, prokázat četnost úpolových prvků ve fotbale.
5
1. TEORIE FOTBALU A ÚPOLŮ
1.1 Fotbal
1.1.1 Charakteristika fotbalu
Kopaná je sportovní kolektivní branková hra. Je to soutěživá činnost dvou soupeřících celků, z nichž každý se snaží vstřelit soupeři co největší počet branek a současně jich co nejméně obdržet. Uskutečňuje se v konkrétním utkání, které probíhá za určitých objektivně platných pravidel. Utkání je omezeno časem podle základních věkových stupňů: mladší žáci 2 x 20 minut, starší žáci 2 x 30 minut, dorostenci 2 x 40 minut a dospělí 2 x 45 minut. V charakteristice obsahu hry je nutné vycházet z toho, že v průběhu hry se střídají úseky, kdy má družstvo pod kontrolou míč, a úseky, kdy nemá míč v držení. Z tohoto hlediska rozlišujeme ve hře dvě základní fáze – útočnou a obrannou. Obsah kopané tvoří herní činnosti jednotlivce, herní kombinace a systémy hry. Z psychologického hlediska je fotbal stále náročnější. Hráč musí pohotově reagovat na neustále se měnící situace, rychle se rozhodovat a tvůrčím způsobem ve spolupráci s ostatními členy družstva řešit herní úkoly. Musí být odolný psychicky i fyzicky a prokazovat přiměřenou úroveň sebeovládání, aby byl schopen v jakýchkoliv podmínkách podat co nejoptimálnější výkon (Votík, 2003). Hrací plocha, na které se fotbal hraje, musí mít tvar obdélníku. Pomezní čára musí být vždy delší, než čára branková. Délka hrací plochy je 90-120 metrů, šířka 45-90 metrů.
6
1.1.2 Historie fotbalu
Fotbal vznikl přirozeným vývojem z míčových her, které nacházíme v různých obměnách na všech kontinentech v každé historické etapě kulturního vývoje lidské společnosti. Zprávy o míčových hrách máme již ze 3. tisíciletí před naším letopočtem z Číny, dále ze starého Egypta – míčové hry byly oblíbeny v Řecku, u starých Římanů, stejně jako u Mayů a Aztéků. Přesná pravidla těchto her neznáme. Míč se obvykle kopal i házel. První písemné zprávy o kopané ve středověku nacházíme ve Francii, Itálii a zejména v Anglii. Fotbal v Anglii se hrál většinou v ulicích měst a na vesnicích. Počet hráčů na jedné straně dosahoval někdy až několika set. Byl to v podstatě boj o míč s cílem dopravit jej do některé městské brány (viz. obr. 1). V této hře bylo jistě obsaženo spoustu úpolových prvků, protože hra byla doslova nemilosrdná a o pády či vyražené zuby nebyla nouze. Ve středověku se míčové hry nevyvíjely v jednotlivých zemích zcela izolovaně. Italskou středověkou hru calcio, což je i dnešní oficiální název fotbalu v Itálii, přivezli v 17. století do Anglie florentští emigranti. Časem se v Anglii vyvinula nová hra, která pravděpodobně obsahovala prvky římského harpasta, francouzského soule a italského calcia a ponechala si anglický název football. Začátkem 19. století již byl fotbal součástí výchovy na anglických školách. Pravidla se vyvíjela podle místních podmínek, nebyla proto jednotná. Bylo dokonce ctí školy, když měla vlastní pravidla fotbalu. V 60. letech 19. století, kdy fotbal přerostl v Anglii rámec škol, byly zřetelné dva hlavní směry: jeden omezoval hru rukama, druhý ji toleroval. To si zákonitě vynutilo řešení – 26. října 1883 se v Londýně sešlo 7 zástupců škol a klubů a založilo sdružení fotbalu – Football Association. Prvním předsedou FA byl zvolen Arthur Penber z Kilburn Club N. N., funkce místopředsedů obsadili E. C. Morley z Barnes a H. T. Steward z Crusaders. Za nejstarší klub na světě je považován Sheffield FC, ustanovený 24. října 1857. Tím byl položen oficiální základ k dnešní kopané. Kolem roku 1885 nabyl fotbal v podstatě té podoby, jak ho známe dnes.
7
Obr. 1: Historická podoba fotbalu
1.1.3 Pravidla fotbalu
Pravidla fotbalu jsou natolik obsažná, že není možné, abychom je v naší práci uváděli celé. Vzhledem k tomu, že se tato práce zabývá četností úpolových prvků ve fotbale, tak se zaměříme pouze na zakázané prvky hry, které mohou vést k tomu, že je hráč nucen použít ten či onen úpolový prvek. Jsou to prvky, kdy dochází k zakázanému kontaktu mezi hráči. U některých případů také uvedeme, co je povoleno, neboť hranice mezi povoleným a zakázaným zákrokem ve hře je mnohdy velmi tenká a velmi často závisí na konkrétním posouzení rozhodčího.
Kopnutí nebo pokus o kopnutí soupeře – každé kopnutí i pokus o kopnutí soupeře musí rozhodčí potrestat. Kopnutím se rovněž rozumí úder kolenem nebo zasažení soupeře podrážkou kopačky (tzv. šlapák), zasažení soupeře podrážkou kopačky ve skluzu zezadu, ze strany nebo zepředu.
Podražení nebo pokus o podražení soupeře – zákrok, při němž hráč způsobí pád soupeře nastavením nohy, zahákováním nohy soupeře zezadu nebo ze strany, či skluzem. Za podražení se rovněž považuje, sedne-li si hráč za soupeřem nebo před ním a přivodí mu tak jeho pád (tzv. stolička).
8
Skočení na soupeře – zákrok, při němž hráč provede výskok nejen vzhůru, ale směrem na soupeře s následným fyzickým kontaktem. Naskočení hráče zezadu na soupeře nebo skočení hráče směrem proti soupeři na míč, kterým právě soupeř hraje. Za porušení pravidel se však nepovažuje, jestliže hráč nebo brankář vyskočí a zasáhne míč a teprve potom o soupeře zavadí nebo na něj i spadne.
Vražení do soupeře – při boji o míč je dovoleno plně uplatnit tělesnou sílu, proto hráč smí do soupeře povoleným způsobem vrazit: vražení však nesmí být podle názoru rozhodčího prudké, bezohledné, ani při něm nesmí být použito nepřiměřené síly. Vrážet smí hráč pouze v boji o míč a v bezprostřední vzdálenosti od míče, přičemž za bezprostřední vzdálenost se považuje vzdálenost nepřesahující 2 m. Za dovolený způsob vrážení do soupeře se považuje pouze vrážení ramenem do ramene soupeře nebo vrážení ramenem zezadu do soupeřovy lopatky, přičemž vrážející hráč musí mít paži, jejímž ramenem do soupeře vráží, u těla, a oba hráči přitom musí být na stejné úrovni, tzn., že oba musí být buď na zemi nebo ve výskoku. Jestliže hráč vráží ramenem do soupeřova hrudníku, považuje se jeho zákrok za nedovolené vrážení. Za nedovolený způsob vrážení se považuje i takový zákrok, při němž hráč prudce vráží vlastním hrudníkem zezadu do soupeře, i když přitom upaží, aby naznačil, že nepoužil rukou. Jestliže vrážející hráč nemá při vrážení paže u těla, považuje se jeho zákrok za strčení do soupeře. Obrátí-li se hráč z taktických důvodů zády k soupeři proto, aby kryl míč, smí do něho soupeř zezadu povoleným způsobem vrážet.
Udeření nebo pokus o udeření soupeře – každé udeření soupeře, i kdyby k němu došlo v boji o míč, musí rozhodčí potrestat, je-li podle jeho názoru bezohledné, riskantní nebo s použitím nepřiměřené síly. Za udeření soupeře se rovněž považuje úder hlavou nebo udeření míčem či jiným předmětem, který hráč drží v ruce, nebo který po soupeři hodí: přitom není podstatné, zda hozeným předmětem soupeře zasáhne. Jestliže např. brankář úmyslně udeří soupeře míčem, který drží v rukou, nebo zasáhne soupeře prudce hozeným míčem, jedná se rovněž o udeření soupeře.
9
Za pokus o udeření se považuje každý úmyslný přestupek hráče, při němž sice nedošlo k fyzickému kontaktu, ale to jen proto, že soupeř stačil před udeřením uhnout.
Strčení do soupeře – strčením se rozumí strčení, odstrčení nebo postrčení soupeře, a to nejen rukou, paží nebo loktem, ale i jinou částí těla, např. stehnem nebo hýždí. Rozhodující není prudkost strčení: je-li soupeř v pohybu, stačí do něj někdy strčit jen lehce, aby ztratil rovnováhu.
Odebírání míče soupeři – při odebírání míče soupeři musí hráč nejprve zahrát míč a teprve potom smí dojít k tělesnému kontaktu obou hráčů. Nejčastějším způsobem odebíraní míče soupeři je skluz. Při odebírání míče skluzem není pravidlo porušeno, jestliže bránící hráč nejprve zasáhne míč, a to ani v případě, jestliže soupeř následně upadne přes nohu, kterou před tím bránící hráč míčem zahrál. Zasáhne-li však hráč při odebírání míče skluzem nejprve soupeře a teprve potom míč, považuje se to za zakázaný způsob hry. Za zakázaný způsob hry se považuje rovněž to, jestliže hráč zasáhne míč i soupeře současně, nebo jestliže hráč sice jednou nohou soupeři míč odebere, ale soupeře přitom zasáhne druhou nohou. O přestupek stejného charakteru se jedná také v případě, že hráč ve snaze odebrat soupeři míč nohou se soupeře dotkne tělem dříve než míče.
Držení soupeře – držením se rozumí aktivní držení, tj. uchopení nebo tahání soupeře za úbor, za paži nebo za kteroukoli jinou část těla soupeře, ať již rukou, paží nebo i kteroukoli jinou částí těla (např. stehnem nebo hýždí) se záměrem bránit soupeři ve volném pohybu. Rozpaží-li hráč ruce, aby dotekem soupeři zabránil ve volném pohybu, drží soupeře. Za držení soupeře se rovněž považuje, jestliže hráč vyskočí po míči a při výskoku se rukou nebo rukama opře o stojícího soupeře. Trestá-li rozhodčí držení, nesmí při rozhodování o místu přestupku zvýhodnit družstvo, jehož hráč se přestupku dopustil.
Nebezpečná hra – za nebezpečnou hru se považuje takový zákrok, jímž hráč podle názoru rozhodčího ohrozí bezpečnost soupeře nebo svou vlastní, aniž 10
přitom jedná úmyslně nebo zákeřně. Zákrok hráče vůči soupeři lze považovat za nebezpečnou hru jen tehdy, nedojde-li k fyzickému kontaktu. Jestliže se hráč při zákroku soupeře dotkne, nejedná se o nebezpečnou hru, nýbrž o některý z přestupků uvedených výše.
Bránění soupeři v pohybu – nedovoleným bráněním se rozumí, překáží-li hráč, který nehraje míčem, tělem soupeři ve volném pohybu tak, že soupeře zastaví, přinutí ho ke zpomalení nebo změně směru pohybu, oba se při tom nemusejí navzájem dotknout. Obrátí-li se hráč zády k soupeři proto, aby z taktických důvodů umožnil míči opustit hrací plochu, neporušuje pravidlo a soupeř do něho smí dovoleným způsobem zezadu vrážet (Kureš, J., 2009).
11
1. 2 Úpoly
Už v prehistorické době byly úpolové činnosti součástí života člověka. Byly často nevyhnutelné pro zachování holého života. Úpolové sporty mají tedy vesměs dlouhou tradici. Různé úpolové sporty vznikaly v dobách dávno minulých, některé i navždy zanikly nebo byly znovu objeveny (Reguli, 2005, str. 41).
1.2.1 Definice úpolů
Úpoly jsou pohybové aktivity zacílené na kontaktní fyzické překonání partnera. Do úpolů zařazujeme i specifická cvičení, která jsou přímou průpravou na kontaktní překonání partnera. Hlavním a důležitým znakem je, že v úpolech dochází ke kontaktu minimálně dvou lidí. Kontakt může být bezprostřední, nebo prostřednictvím různých zbraní. Ke kontaktu však dochází i v jiných sportovních odvětvích. Úpoly se od nich liší tím, že kontakt je v nich cílem, kterého chceme dosáhnout. V jiných sportech je kontakt jenom prostředkem k jiným cílům. Kontakt s protihráčem je prostředkem k získání převahy ve hře. Kontakt s jiným člověkem (lidmi) je v úpolech cílem a konečnou fází techniky (Reguli, 2005, str. 7).
1.2.2 Systematika úpolů
Systematika úpolů je postavena hierarchicky. V první úrovni jsou nejjednodušší, elementární prvky, v poslední nejsložitější. Systematika úpolů je sestavena taxonomicky podle složitosti. Taxonomie je hierarchické zařazení určitých prvků podle předem stanovených kritérií. Taxonomie současně sleduje didaktické otázky. První úroveň obsahuje cvičení, která jsou průpravou pro další úroveň a ta je průpravou pro úroveň poslední. Systematika úpolů je zkonstruována ze tří úrovní (Reguli, 2005, str. 8).
12
Taxonomie úpolů dle Reguliho (2005):
úroveň úpolových předpokladů (průpravné úpoly),
úroveň úpolových systémů (úpolové sporty),
úroveň úpolových aplikací (sebeobrana).
Protože fotbal nepatří mezi úpolové sporty a nepatří ani do sebeobrany, tak jsou pro naši práci nejdůležitější průpravné úpoly, kterými se tedy budeme zabývat podrobněji.
1.2.3 Průpravné úpoly
Průpravné úpoly používáme pro rozvoj úpolových předpokladů. Jsou relativně jednoduchými cvičeními, která je možno cvičit i odděleně od ostatních úpolových cvičení. Průpravné úpoly jsou základem pro jednotlivé úpolové systémy. Průpravné úpoly proto rozdělujeme na:
- základní úpoly • přetahy (cvičenci navzájem působí odstředivě, jeden druhého přetahuje), • přetlaky (cvičenci navzájem působí dostředivě, jeden druhého přetlačuje), • odpory (směr působení sil se v průběhu cvičení mění).
- základní úpolovou techniku • polohy (postoje, kleky, lehy), • přechody (mezi polohami), • pohyby paží (zejména údery), • pohyby nohou (zejména kopy), • obraty těla (kolem svislé osy), • přemístění (různými směry vzhledem k předchozímu postavení i vzhledem k soupeři), • navázání kontaktu (dotykem, úchopem, objetím), • zvedání, nošení a spouštění živého břemene (partnera), • pády (různými směry) (Reguli, 2005, str. 11, 12). 13
Fotbal je kontaktní sport, proto nás z hlediska naší práce ze základních úpolů zajímají především přetlaky a odpory a z úpolových technik jsou to hlavně pohyby paží, pohyby nohou, obraty těla, přemísťování, navázání kontaktu a především pády. Tyto techniky se ve fotbale vyskytují a vznikají vlivem různých herních situacích a herních činností.
Přetlaky: soupeře přemísťujeme anebo ho jen vychylujeme z původního místa směrem od sebe. Cvičenci působí navzájem dostředivě – síla přetlaku působí vždy ve směru do soupeře v předozadním směru. Směr působení je pro oba dva aktéry stejný (Reguli, 2007, str. 41).
Odpory: účastníci si vzájemně brání v činnosti. Směr působení sil se stále mění, jelikož jde o rychlé střídání přetahů a přetlaků ve vzájemných kombinacích v různých směrech (Reguli, 2007, str. 41).
Pohyby paží: jsou dynamické činnosti, kterými uskutečňujeme kontakt se soupeřem (dotek, úchop, objetí) (Reguli, 2007, str. 44).
Pohyby nohou: zahrnují základní kroky cvičenců a kopy. Charakter použití techniky určuje pohyby nohou v postoji, nebo na kolenou. S pohybem nohou souvisí i pohyby celého těla, které vykonáváme různými obraty (Reguli, 2007, str. 44). Obraty těla: jsou otáčení okolo podélné osy těla, při kterých zachováváme vertikální stabilitu. Jsou technickými činnostmi pevně spojenými s pohyby nohou a současně důležitou součástí průpravy pro techniku hodů. V úpolových aktivitách používáme obraty i ve výskoku a ve spojení s údery a kopy (Reguli, 2007, str. 44). Přemisťování: je pohyb k soupeři nebo od soupeře. Je to dynamický způsob činnosti, při které dochází ke změnám polohy těžiště cvičence v horizontální rovině za současné změny plochy opory. Přemisťováním
14
dosahujeme ve střetu výchozí situaci pro vedení útoku, obrany nebo protiútoku. Dle Reguliho (2007) podle mechaniky pohybu těla k přemisťování využíváme: - chůzi, - skok.
Navázání kontaktu: kontakt můžeme navázat:
- dotekem (zahrnujeme sem i úder, jako specifický dynamický dotek), - úchopem, - objetím.
Při kontaktu dochází k přenosu energie na soupeře krátkodobě (u doteků), anebo dochází k delšímu spojení se soupeřem za účelem realizace techniky (přechod, zdvih apod.). Přenos energie je provázen ukotvením se na soupeři (úchop, objetí). Tato činnost je rozhodujícím momentem ovlivňujícím úspěšnost střetu (Reguli, 2007, str. 45).
Pádová technika: je součástí pohybových náviků většiny úpolových aktivit, kterými přispíváme ke snížení úrazovosti. Má význam i v jiných aktivitách a také v běžném každodenním životě jako protiúrazová zábrana. Pádová technika nemá výslovně úpolový charakter, protože pád lidského těla na podložku není klasifikován jako úpolová činnost. Pád vzniká součtem vektorů několika sil:
- gravitací, která působí směrem k podložce, - vnitřními silami vytvářenými padajícím, - vnějšími silami (způsobenými útočníkem, nárazem apod.).
Při pádu dochází k náhlé změně pohybové struktury, způsobenou ztrátou statické nebo dynamické rovnováhy s převládajícím působením gravitace. Pohybová struktura se projeví obnovením rovnováhy, vytvořením nové plochy opory, i jinou částí těla než chodidly (Reguli, 2007, str. 45).
15
Dle Reguliho (2007) rozdělujeme pádové techniky podle dominantního směru pádu, podle otočení kolem osy ramen a podle způsobu tlumení dopadové energie ( viz. tab. 1). Při pádových technikách je důležité dodržovat biomechanické, tzv. sjednocující principy (Reguli, 2007, str. 46):
- sílu rozložit na plochu, - zabránit kontaktu zranitelnými častmi těla s podložkou, - uskutečnit pád valivým způsobem, - prodloužit vykonávání pádu, - využít energii pádu na opětovné zaujetí postoje – střehu, - použít jednoduchou a přirozenou techniku.
Tab. 1: Systematika pádových technik (Reguli, 2007) Dominantní směr
Zaražení
Převrat
bez zaražení s převratem
se zaražením
pád vpřed
bez zaražení bez převratu se zaražením bez zaražení
s převratem pád vzad bez převratu
se zaražením se zaražením
pád stranou
vzad s pohybovou strukturou pádu vpřed s převratem kombinované pády
vzad s obratem 180° „padající list“
16
2. CÍLE A ÚKOLY PRÁCE
2.1 Cíle práce
Cílem diplomové práce je zjistit a popsat úpolové prvky ve fotbale a také zjistit jejich četnost ve fotbalovém zápase. Důkladným rozborem a vytvořením přehledné statistiky pěti vybraných zápasů naší nejvyšší fotbalové soutěže, konkrétně mužstva FC Baník Ostrava, přispět k rozšíření poznání o úpolových prvcích, které se ve fotbale vyskytují, zjistit jejich četnost a vypracovat podrobné tabulky, které nám ukáží, které posty využívají úpolové prvky více a které méně. Zjistit, zdali je počet úpolových prvků vyšší v 1. poločase nebo ve 2. poločase, jaký vliv mají na četnost úpolových prvků povětrnostní podmínky, terén, na kterém se utkání odehrává, či postavení jednotlivých týmů v tabulce. Cílem práce je rozšíření poznatků o četnosti úpolových prvků ve fotbale.
2.2 Úkoly práce
Abychom byli schopni dosáhnout výše uvedených cílů práce, musíme vytyčit následující úkoly práce: - určení hlavních druhů úpolových prvků, které se ve fotbale vyskytují, - rozbor videozáznamů jednotlivých zápasů, - vytvoření záznamového archu, tedy tabulek z jednotlivých zápasů, - statistické zpracování videozáznamů a vyhodnocení výsledků, - vypracování obecného závěru o četnosti úpolových prvků ve fotbale.
17
3. METODIKA PRÁCE
3.1 Popis zkoumaného souboru, způsob výběru
Pro náš výzkum a pozorování jsme zvolili mužstvo FC Baník Ostrava, které je účastníkem naší nejvyšší fotbalové soutěže, tedy 1. Gambrinus ligy. Tento klub byl založen již roku 1922 a je pravidelným účastníkem naší nejvyšší fotbalové soutěže – v poválečné historii jen dvakrát A-mužstvo tohoto klubu sestoupilo z 1. ligy. Tento klub byl 4x mistr ligy, naposledy roku 2004, a i v tomto období se pohybuje v popředí tabulky. To dokazuje také umístění v posledních pěti ročnících naší nejvyšší fotbalové soutěže – v sezoně 2003/2004 1. místo, sezona 2004/2005 7. místo, sezona 2005/2006 6. místo, sezona 2006/2007 7. místo a v sezoně 2007/2008 už se Baník Ostrava vrátil na výsluní ligy 3. místem. To nám ukazuje, že sledovaný tým je předním klubem, který se pravidelně umisťuje v horní polovině tabulky 1. fotbalové ligy. Tento fakt také nejlépe potvrzuje ta skutečnost, že tým FC Baník Ostrava je v historické tabulce 1. české fotbalové ligy na skvělém pátém místě z celkového počtu 29 týmů, které se v historii naší nejvyšší samostatné fotbalové ligy zúčastnily (Historická, 2009). Tým má také stabilního trenéra, který měl čas vtisknout mužstvu styl hry, který si přestavuje – již od sezony 2006/2007 trénuje tým Karel Večeřa. Z toho je tedy patrné, že mužstvo FC Baník Ostrava je vedeno koncepčně, s cílem předvádět kvalitní a atraktivní útočný fotbal, který by měl mužstvo dovést k umístění, které mu zaručuje účast v evropských pohárech. Zápasy, které jsme analyzovali, jsou z ročníku 2008/2009, a tým má za cíl probojovat se do evropských pohárů. Jedná se tedy o přední mužstvo naší 1. Gambrinus ligy, což dokazuje jeho postavení v tabulce po podzimní části, kterou zde také pro přehled postavení soupeřů, se kterými FCB hrál v námi sledovaných zápasech, uvádíme (viz. tab. 2). Vysvětlivky k tabulce č. 2: v záhlaví tabulky je
18
tým - tj. název týmu, Z – počet odehraných zápasů, V – počet výher z celkového počtu zápasů, R – počet remíz, P – počet proher, VB – vstřelené branky, OB – obdržené branky a B – body jednotlivých týmů.
Tab. 2: Tabulka 1. Gambrinus ligy po podzimu sezony 2008/2009 (Tabulka, 2009) Tým 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
SK Slavia Praha FK Mladá Boleslav FC Baník Ostrava AC Sparta Praha Slovan Liberec SK Sigma Olomouc FC Viktoria Plzeň FK Teplice FK Baumit Jablonec 1. FC Brno FK Bohemians Praha 1. FK Příbram SK Dynamo České Budějovice SK Kladno FK Viktoria Žižkov FC Tescoma Zlín
Z
V
R
P
VB
16
11
4
1
37
11
37
16
9
4
3
23
16
31
16
9
3
4
30
16
30
16
8
3
5
27
17
27
16
7
5
4
21
17
26
16
7
5
4
21
21
26
16
5
7
4
23
19
22
16
6
4
6
17
14
22
16
6
4
6
16
20
22
16
5
5
6
17
16
20
16
6
1
9
23
28
19
16
5
3
8
17
21
18
16
3
9
4
14
22
18
16
3
4
9
9
27
13
16
3
2
11
16
26
11
16
2
3
11
8
27
9
19
OB
B
Námi sledované zápasy byly: FC Baník Ostrava – AC Sparta Praha FK Mladá Boleslav – FC Baník Ostrava FC Baník Ostrava – České Budějovice SK Sigma Olomouc – FC Baník Ostrava FC Baník Ostrava – FK Jablonec nad Nisou
FC Baník Ostrava – AC Sparta Praha
Utkání bylo součástí 12. kola 1. Gambrinus ligy, hrálo se 3. 11. 2008 na domácím stadionu FCB, tedy na Bazalech s výsledkem 2:0 pro domácí tým, když stav o poločase byl rovněž 2:0. Branky Baníku vtřelili ve 31. minutě Střihavka a v 36. Mičola. Hráči Baníku obdrželi 2 žluté karty. Utkání bylo sehráno v podvečerních hodinách, začátek byl v 17:15 hod. Pro naši práci je také důležité uvést, že se hrálo v příznivých povětrnostních podmínkách na mokrém, ale nikoliv podmáčeném terénu. V průběhu utkání nepršelo, jen ve 2. poločase byla na hřišti znatelná mlha z dýmovnic.
Sestava FC Baník Ostrava: brankář: Vašek obrana: Řezník, Neuwirth, Tchuř, Marek záloha: Galásek, Otepka (90. Pavlík), Mičola (67. Rajtoral), Lička útok: Svěrkoš, Střihavka (84. Zeher)
FK Mladá Boleslav – FC Baník Ostrava
Utkání bylo součástí 13. kola 1. Gambrinus ligy, hrálo se 10. 11. 2008 na domácím stadionu mužstva FK Mladá Boleslav s výsledkem 0:2, když stav po 1. poločase byl rovněž 0:2. Branky vstřelili v 17. minutě Mičola a ve 45. minutě Rudolf Otepka z penalty, po faulu na Svěrkoše. Hráči Baníku obdrželi 2 žluté a 1 červenou kartu. Utkání bylo sehráno v podvečerních hodinách, úvodní výkop byl v 17:15 hod. Utkání bylo sehráno v relativně příznivých povětrnostních
20
podmínkách na mokrém, ale výborně připraveném terénu, během utkání nepršelo a utkání nebylo z hlediska povětrnostních podmínek ničím narušeno.
Sestava FC Baník Ostrava: brankář: Buček obrana: Řezník, Neuwirth, Tchuř, Marek záloha: Mičola (79. Rajtoral), Otepka (90. Pavlík), Galásek, Lička útok: Svěrkoš, Střihavka (90. Zeher)
FC Baník Ostrava – České Budějovice
Utkání bylo součástí 14. kola 1. Gambrinus ligy, hrálo se 15. 11. 2008 na domácím stadionu mužstva FC Baník Ostrava s výsledkem 0:0. V utkání tedy nepadla žádná branka především díky tomu, že si Ostrava nedokázala poradit s obrannou taktikou jihočechů, na kterých bylo patrné, že přijeli s vidinou získaného bodu. Hráči Baníku odehráli utkání bez žluté i červené karty. Utkání bylo sehráno v odpoledních hodinách, úvodní výkop byl ve 14:30 hod. Povětrnostní podmínky v průběhu zápasu byly dobré včetně trávníku, na kterém utkání probíhalo.
Sestava FC Baník Ostrava: brankář: Buček obrana: Řezník (33. Bolf), Neuwirth, Tchuř, Marek záloha: Mičola (69. Rajtoral), Otepka, Galásek, Lička útok: Svěrkoš, Střihavka (78. Zeher)
SK Sigma Olomouc – FC Baník Ostrava
Utkání bylo sehráno v rámci 15. kola 1. Gambrinus ligy, hrálo se 23. 11. 2008 na domácím stadionu SK Sigma Olomouc, tedy na Andrově stadionu s výsledkem 2:1 pro domácí tým, když stav po 1. poločase byl 1:1. Jedinou branku 21
Baníku vstřelil ve 26. minutě Václav Svěrkoš. Pro Baník to byl smolný zápas, neboť si již ve 13. minutě dali vlastní gól a neproměnili řadu šancí. Hráči Baníku obdrželi za celé utkání 2 žluté karty. Utkání se odehrálo v podvečerních hodinách, úvodní výkop byl v 17:00 hod. Hrálo se na měkkém, ale dobře připraveném terénu, neboť v tomto období již Českou republiku sužovaly sněhové přeháňky a nejinak tomu bylo i v Olomouci. Velmi lehce sněžilo i v krátkých intervalech v průběhu utkání.
Sestava FC Baník Ostrava: brankář: Buček obrana: Marek, Neurwirth, Bolf, Tchuř záloha: Lička (71. Zeher), Galásek, Otepka, Mičola, (63. Rajtoral) útok: Svěrkoš, Střihavka
FC Baník Ostrava – FK Jablonec nad Nisou
Utkání bylo sehráno v rámci 16. kola 1. Gambrinus ligy, hrálo se 1. 12. 2008 na domácím stadionu FC Baník Ostrava, tedy na Bazalech s výsledkem 3:1 pro domácí tým, když stav po 1. poločase byl 2:0. O branky Baníku se postarali dva hráči, a to ve 22. minutě Lička, v 45. Svěrkoš a v 74. minutě opět Lička. Na straně domácích nepadla žádná žlutá ani červená karta. Utkání se opět odehrálo v podvečerních hodinách, výkop byl v 17:15 hod. Povětrnostní podmínky byly na toto období velmi slušné, utkání neprovázelo sněžení ani déšť, terén byl měkký, mokrý, ale nepodmáčený.
Sestava FC Baník Ostrava: brankář: Buček obrana: Marek, Neurwirth, Bolf, Tchuř záloha: Lička, Otepka, Galásek, Rajtoral (56. Wojnar) útok: Svěrkoš (86. Lukeš), Střihavka (73. Zeher)
22
Zkoumaný soubor byl mužského pohlaví. Věk hráčů, kteří zasáhli do utkání, se pohybuje v rozmezí 19 až 35 let a všichni jsou profesionální fotbalisté. Do všech 5 námi sledovaných utkání nastoupilo cekem 18 hráčů Baníku, ale účinkování některých hráčů mělo vyloženě epizodní charakter- např. hráč Pavlík nastoupil pouze na cca 3 minuty ze všech sledovaných utkání a hráč Lukeš na 4 minuty. Dá se tedy říci, že sledovaný soubor se ve své podstatě skládal pouze ze 16 hráčů. Lze tedy říci, že jsme analyzovali soubor, který byl celkem kompaktní a ve kterém nedocházelo k velkým výkyvům v souvislosti se změnami ve složení týmu. Na jednotlivých postech se vystřídali 2 brankáři, 5 obránců, 8 záložníků a 3 útočníci, přičemž je ale podstatné, že základní sestava se příliš neměnila a jen 15 hráčů mělo možnost za 5 utkání nastoupit v základní sestavě. Všechna sledovaná utkání se hrála na přírodním povrchu, a to na trávě. Z 5 sledovaných utkání hrál Baník třikrát v domácím prostředí a dvakrát na cizím stadionu. Vzhledem k ročnímu období, ve kterém námi sledovaná utkání probíhala, bylo hráno na mokrých a měkkých terénech, které ale byly velmi dobře připravené, což je pro naši práci velmi důležité. Žádné utkání tedy neprobíhalo na silně podmáčeném terénu, který by znemožňoval hráčům přirozený pohyb a také povětrnostní podmínky během námi sledovaných zápasů byly uspokojivé, jenom zápas v Olomouci provázelo občasné sněžení, které ale nebylo nijak intenzivní.
3.2 Použité metody
Pro naši empiricky zaměřenou práci bylo velmi důležité získání videozáznamů z utkání jednoho týmu naší nejvyšší soutěže. Tyto materiály poskytl Karel Večeřa, který působí na Fakultě sportovních studií MU a zároveň je trenérem týmu FC Baník Ostrava – pro tuto práci nám poskytl videozáznamy z pěti utkání Baníku Ostrava. Použitou metodou k získání potřebných údajů se tedy stala metoda nepřímého pozorovaní. Tato metoda plně vyhovovala našim potřebám, neboť bylo možno v případě potřeby jednotlivé fáze utkání zpomalit a lépe tak vyhodnotit a analyzovat úpolový prvek v dané herní situaci. 23
Samotné získávání dat z videozáznamů probíhalo tak, že jsme vytvořili předvýzkum z jednoho utkání, kde jsme vypozorovali samotné nejčastěji pozorovatelné úpolové prvky, které se ve fotbalovém zápase vyskytují a na základě tohoto zjištění jsme vypracovali výzkumný nástroj, kterým byla tabulka, do které výzkumník zaznamenal jednotlivé úpolové prvky. Teprve poté jsme se pustili do samotného výzkumu, kdy jsme do předem připraveného výzkumného nástroje, tedy tabulky, zapisovali úpolové prvky, které se v daném utkání vyskytly.
Sledované situace: » jaký úpolový prvek byl proveden, » post hráče, který provedl úpolový prvek, » úspěšnost či neúspěšnost ve hře po provedení úpolového prvku, » kdy byl úpolový prvek proveden – 1. nebo 2. poločas.
Úpolové prvky, které umožňovaly hráči další pokračování ve hře jsme rozdělili na úspěšné a neúspěšné, přičemž mezi úspěšné jsme řadili ty situace, kdy hráč, který provedl úpolový prvek, získal míč či v obranné činnosti přerušil akci soupeře a naopak. U pádů vzad jsme rozlišovali, zda-li tento prvek provedl hráč se zaražením nebo bez zaražení. Sledovali jsme také čas – pro každé z utkání jsme vypracovali tabulku pro 1. a 2. poločas jednotlivých zápasů – celkově jsme tedy po tomto výzkumu získali 10 tabulek z 5 utkání. Z hlediska postu hráče, který provedl úpolový prvek, jsme provedli klasické fotbalové rozdělení hráčů, a to na brankáře, obránce, záložníka a útočníka. Celkově jsme sledovali šest hlavních úpolových prvků, které se ve hře vyskytovaly:
• odpory (úspěšné x neúspěšné), • pád vpřed, • pád vzad (se zaražením x bez zaražení), • pád stranou, • přetlak (úspěšný x neúspěšný), • pád stranou – skluz (úspěšný x neúspěšný).
24
3.3 Organizace práce
Materiály byly sbírany od 3. 11. 2008 do 1. 12. 2008, kdy tým FC Baník Ostrava sehrál pět mistrovských utkání v 1. Gambrinus lize. Teprve po zisku těchto videozáznamů mohla začít analýza vybraných utkání. Velmi podstatný byl také sběr literatury, díky které se mohlo obecně zpracovat téma fotbalu a úpolů. Sběr literatury začal již v roce 2008, krátce po seznámení se s tématem práce. Teprve po zpracování literatury jsme mohli uvést do teoretické části práce to podstatné z výše uvedených sportů, tedy ty poznatky o fotbalu a úpolech, bez kterých bychom nemohli provádět praktický výzkum. Samotné nepřímé pozorování mělo fázi přípravnou – předvýzkum, poté následovala identifikace sledovaného jevu a určení toho, které úpolové prvky nás budou zajímat, následovalo vytvoření tabulek s četností těchto prvků, následný rozbor těchto údajů vzhledem k cílům práce a interpretace výsledků práce. Po vytvoření tabulek jsme pokračovali s prací s údaji, které jsme během pozorování nashromáždili, a s interpretací výsledků práce.
Časový harmonogram práce byl tedy:
-
podzim 2008….získání videozáznamů z jednotlivých utkání,
-
prosinec, leden 2008/09….práce s videozáznamy a vytvoření tabulek,
-
leden, únor 2009 práce s výsledky pozorování,
-
únor 2009 rozbor získaných údajů vzhledem k cílům práce,
-
únor, březen 2009 interpretace výsledků práce,
-
březen, duben 2009 dokončení a odevzdání práce.
25
4. VÝSLEDKY PRÁCE
4.1 Výsledky jednotlivých zápasů
Výsledky jednotlivých zápasů jsme shrnuli do 10 tabulek (viz. tab. 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12). Každé utkání má tedy dvě tabulky – výsledky z 1. poločasu a výsledky z 2. poločasu. Tyto výsledky z jednotlivých zápasů jsou pro nás stěžejním materiálem, se kterým budeme dále pracovat.
Tab. 3: FK Mladá Boleslav – FC Baník Ostrava, 1. poločas
1. poločas: Ml. Boleslav – FC Baník Ostrava Odpory
Pád vzad Pád vpřed
Přetlak
Se zaražením
Bez zaražení
1
1
1
1
2
-
2
2
3
-
-
-
úsp.
neúsp.
Útočník
4
3
Obránce
2
Záložník Brankář
Pád stranou
Pád stranou skluz
úsp.
neúsp.
úsp.
neúsp.
1
-
3
1
1
1
2
3
3
2
-
1
-
4
4
3
3
1
-
-
4
-
-
-
-
26
Tab. 4: FK Mladá Boleslav – FC Baník Ostrava, 2. poločas
2. poločas: Ml. Boleslav – FC Baník Ostrava Odpory
Pád vzad Pád vpřed
Se zaražením
Bez zaražení
2
-
3
1
-
1
1
2
8
-
-
-
úsp.
neúsp.
Útočník
2
1
Obránce
3
Záložník Brankář
Pád stranou skluz
Přetlak Pád stranou
úsp.
neúsp.
úsp.
neúsp.
-
2
1
3
1
3
1
5
2
5
-
1
5
1
7
4
6
2
-
-
4
-
-
-
-
Tab. 5: FC Baník Ostrava – AC Sparta Praha, 1. poločas
1. poločas: FC Baník Ostrava - Sparta Odpory
Pád vzad Pád vpřed
Přetlak
se zaražením
bez zaražení
úsp.
neúsp.
Útočník
2
5
2
2
3
Obránce
2
2
2
-
Záložník
5
3
3
Brankář
-
-
-
Pád stranou
Pád stranou skluz
úsp.
neúsp.
úsp.
neúsp.
2
3
2
3
2
2
-
4
1
2
2
-
-
-
5
3
1
2
-
-
-
-
-
-
-
27
Tab. 6: FC Baník Ostrava – AC Sparta Praha, 2. poločas
2. poločas: FC Baník Ostrava - Sparta Odpory
Pád vzad Pád vpřed
Přetlak
se zaražením
bez zaražení
-
-
1
1
3
2
2
1
5
-
-
-
úsp.
neúsp.
Útočník
-
5
Obránce
2
Záložník Brankář
Pád stranou
Pád stranou skluz
úsp.
neúsp.
úsp.
neúsp.
1
4
2
-
1
3
3
4
4
3
2
-
2
4
8
5
2
7
-
-
3
-
-
-
-
Tab. 7: FC Baník Ostrava – FK Jablonec nad Nisou, 1. poločas
1. poločas: FC Baník Ostrava - Jablonec Odpory
Pád vzad Pád vpřed
Přetlak
Se zaražením
Bez zaražení
úsp.
neúsp.
Útočník
4
3
4
2
-
Obránce
-
-
3
1
Záložník
2
-
6
Brankář
-
-
-
Pád stranou
Pád stranou skluz
úsp.
neúsp.
úsp.
neúsp.
1
2
4
-
1
-
1
11
4
2
2
1
2
2
7
4
1
3
-
-
4
-
-
-
-
28
Tab. 8: FC Baník Ostrava – FK Jablonec nad Nisou, 2. poločas
2. poločas: FC Baník Ostrava - Jablonec Odpory
Pád vzad Pád vpřed
Přetlak
Se zaražením
Bez zaražení
2
1
1
-
5
1
4
3
4
-
-
1
úsp.
neúsp.
Útočník
4
1
Obránce
1
Záložník Brankář
Pád stranou
Pád stranou skluz
úsp.
neúsp.
úsp.
neúsp.
1
3
5
-
-
2
1
9
3
4
1
1
3
4
7
5
-
2
-
-
3
-
-
-
-
Tab. 9: FC Baník Ostrava – SK České Budějovice, 1. poločas
1. poločas: FC Baník Ostrava - Budějovice Odpory
Pád vzad Pád vpřed
Přetlak
Se zaražením
Bez zaražení
úsp.
neúsp.
Útočník
3
1
4
-
-
Obránce
-
-
3
1
Záložník
3
2
4
Brankář
-
-
-
Pád stranou
Pád stranou skluz
úsp.
neúsp.
úsp.
neúsp.
1
4
6
-
2
2
1
6
1
4
3
1
1
2
5
2
-
2
-
-
3
1
-
1
-
29
Tab. 10: FC Baník Ostrava – SK České Budějovice, 2. poločas
2. poločas: FC Baník Ostrava - Budějovice Odpory
Pád vzad Pád vpřed
Přetlak
Se zaražením
Bez zaražení
4
1
2
1
2
-
4
-
5
-
-
1
úsp.
neúsp.
Útočník
1
2
Obránce
1
Záložník Brankář
Pád stranou
Pád stranou skluz
úsp.
neúsp.
úsp.
neúsp.
1
6
3
4
-
1
5
12
5
5
4
4
-
4
7
5
3
4
-
-
1
-
-
-
-
Tab. 11: SK Sigma Olomouc - FC Baník Ostrava, 1. poločas
1. poločas: Olomouc - FC Baník Ostrava Odpory
Pád vzad Pád vpřed
Přetlak
Se zaražením
Bez zaražení
úsp.
neúsp.
Útočník
1
6
2
1
-
Obránce
4
-
1
1
Záložník
2
2
4
Brankář
-
-
-
Pád stranou
Pád stranou skluz
úsp.
neúsp.
úsp.
neúsp.
2
2
2
2
-
2
1
5
5
8
1
2
1
3
5
9
2
1
1
-
1
1
-
-
-
30
Tab. 12: SK Sigma Olomouc - FC Baník Ostrava, 2. poločas
2. poločas: Olomouc - FC Baník Ostrava Odpory
Pád vzad Pád vpřed
Přetlak
Se zaražením
Bez zaražení
5
1
-
1
1
1
1
1
8
-
-
1
úsp.
neúsp.
Útočník
-
4
Obránce
-
Záložník Brankář
Pád stranou
Pád stranou skluz
úsp.
neúsp.
úsp.
neúsp.
3
-
3
1
-
-
4
12
3
3
1
-
2
4
2
5
1
2
-
-
2
-
-
-
-
4.2 Počet úpolových prvků ve všech sledovaných utkáních
Po vytvoření tabulek z jednotlivých zápasů lze pracovat s údaji, které jsme v tomto výzkumu vypozorovali. Následující údaje totiž ukáží, kolik bylo celkově jednotlivých úpolových prvků ve všech 5 sledovaných zápasech dohromady – z toho také vyplyne údaj o celkovém počtu úpolových prvků u jednoho týmu v 5 utkáních naší nejvyšší fotbalové soutěže. Dále budeme pracovat se získanými údaji tak, že ukážeme u odporů, přetlaků a pádů stranou – skluzů, kolik jich bylo z jejich celkového počtu ze všech zápasů úspěšných a kolik jich bylo neúspěšných a u pádů vzad – kolik jich bylo z jejich celkového počtu se zaražením a kolik bez zaražení. Tyto údaje také dále zapracujeme do sloupcových grafů, které potom velmi přehledným způsobem poukáží na získané výsledky. Na základě těchto výsledků provedeme hodnocení, které se bude týkat toho, na co tyto údaje poukazují v souvislosti s výsledky Baníku Ostrava. Následovat bude přehledná tabulka, kde budou zaznamenány údaje o celkovém počtu jednotlivých úpolových prvků ze všech sledovaných utkání u jednotlivých herních pozic, tedy u útoku, obrany, zálohy a brankářů s rozdělením na úspěšnost či neúspěšnost, u pádů vzad s rozdělením se zaražením a bez zaražení (viz. tab. 13).
31
Počet jednotlivých úpolových prvků z 5 sledovaných utkání:
- odporů celkem ……………………………………….. 120 - pádů vpřed celkem …………………………………… 101 - pádů vzad celkem …………………………………….
72
- pádů stranou celkem ………………………………….
85
- přetlaků celkem ………………………………………. 259 - pádů stranou-skluzů celkem …………………………. 122
Pro lepší názornost jsme sestavili sloupcový graf (viz. obr. č. 2), který nám přehledně ukazuje, které úpolové prvky byly nejméně používané, které více a které nejvíce. Z údajů, které jsou k dispozici, je patrné, že nejvíce používaným úpolovým prvkem byly jednoznačně přetlaky a naopak nejméně používané byly pády vzad. Tahle skutečnost svědčí o tom, že fotbal je kontaktní sport, kde je fyzická síla používaná v osobních soubojích – v těchto soubojích se většinou používají přetlaky k tomu, abychom odstavili hráče od míče, a tím tento míč získali pro sebe – velmi důležitá, protože počet přetlaků je v drtivé převaze oproti používání jiných úpolových prvků v námi sledovaných zápasech.
Obr. č. 2: Počet jednotlivých úpolových prvků z 5 sledovaných utkání
32
Počet úpolových prvků týmu FC Baník Ostrava z 5 utkání 1. Gambrinus ligy:
- úpolových prvků celkem …………………………….. 759
Úspěšnost a neúspěšnost odporů, přetlaků a skluzů:
- z celkového počtu 120 odporů jich bylo 64 úspěšných a 56 neúspěšných
Hráči Baníku Ostrava měli při absolvování odporů aktivní bilanci, která hovoří v jejich prospěch (viz. obr. č. 3).
Obr. č. 3: Úspěšnost a neúspěšnost odporů
- z celkového počtu 259 přetlaků jich bylo 156 úspěšných a 103 neúspěšných
Hráči Baníku Ostrava měli při absolvování přetlaků výrazně aktivní bilanci, která svědčí o jejich velmi dobré fyzické připravenosti pro kontaktní fotbal (viz. obr. č. 4).
33
Obr. č. 4: Úspěšnost a neúspěšnost přetlaků
- z celkového počtu 122 pádů stranou-skluzů jich bylo 72 úspěšných a 50 neúspěšných
U pádů stranou-skluzů mají hráči Baníku Ostrava opět aktivní bilanci (viz. obr. č. 5).
Obr. č. 5: Úspěšnost a neúspěšnost pádů stranou - skluzů
Výše uvedené údaje poukazují na to, že hráči FC Baník Ostrava měli aktivní bilanci jak u odporů, tak u přetlaků a pádů stranou-skluzů. To dokazuje, že tito hráči jsou velmi dobře fyzicky připraveni a že jim kontaktní styl fotbalu nečinil problémy. Je to také určité měřítko úspěšnosti v námi sledovaných utkáních. V nich Baník 3 x vyhrál, 1 x remizoval a pouze 1 x odešel poražen. Aktivní 34
bilance v úspěšnosti používaných úpolových prvků je určitou pomocnou složkou výkonu mužstva, které získalo v 3-bodovém systému (3 body za výhru, 1 bod za remízu, 0 bodů za prohru) 10 bodů z 15 možných z 5 utkání.
Pád vzad – se zaražením x bez zaražení:
- z celkového počtu 72 pádů vzad bylo 29 se zaražením a 43 bez zaražení
Hráči FCB měli při bilanci pádů vzad 29 se zaražením a 43 bez zaražení (viz. obr. č. 6). To poukazuje na skutečnost, že při pádech vzad neměli hráči čas použít způsob se zaražením nebo to, že tento úpolový prvek nemají dostatečně zvládnutý a nepoužívají způsob se zaražením automaticky. Z tohoto výsledku je tedy možné usuzovat, že zařazením určitých speciálních cvičení do tréninkového procesu mužstva by přineslo pozitivní výsledky v bilanci tohoto úpolového prvku a bylo by tak možno předejít možným zraněním. Je ale třeba zmínit, že k žádným zraněním v námi sledovaných utkáních vinou pádu vzad bez zaražení nedošlo.
Obr. č. 6: Pád vzad se zaražením x bez zaražení
35
Tabulka s celkovým počtem jednotlivých úpolových prvků dle herních pozic a úspěšnosti, či neúspěšnosti (tab. 13):
Tab. 13: Celkový počet jednotlivých úpolových prvků dle herních pozic a úspěšnosti, či neúspěšnosti
Odpory
Pád vzad Pád vpřed
Přetlak
Se zaražením
Bez zaražení
úsp.
neúsp.
Útočník
23
33
26
9
11
Obrana
15
7
22
8
Záložník
26
16
50
Brankář
-
-
3
Pád stranou
Pád stranou skluz
úsp.
neúsp.
úsp.
neúsp.
13
26
27
14
8
16
19
71
31
38
16
11
16
28
57
45
19
26
1
-
25
2
-
1
-
4.3 Úpolové prvky dle herních pozic
V této části práce se zaměřujeme na analýzu, průměrné četnosti sledovaných úpolových prvků u jednotlivých herních pozic za 1 zápas na jednoho hráče té či oné herní pozice. Vyjádříme tím tedy, kolik si z celkového počtu 759 úpolových prvků připsal hráč na jednotlivé herní pozici za 1 zápas. Tyto údaje si dále zpracujeme do sloupcových grafů, ve kterých půjde jasně znázornit, které úpolové prvky používá útočník, záložník, obránce či brankář nejčastěji, a na základě těchto údajů provedeme také hodnocení u jednotlivých hráčských postů. Dále vypočítáme průměr pro jednotlivé posty na zápas a tenhle údaj vydělíme počtem hráčů na jednotlivých postech, takže se dostaneme k číslu, které bude udávat průměrný počet úpolových prvků na jednoho útočníka, záložníka, obránce a brankáře na jedno utkání. Pro názornost jsme i z těchto údajů vytvořili sloupcový graf a provedli jsme nezbytné hodnocení.
36
Útočník:
- odporů za 1 zápas na 1 útočníka ……………………… 5,6; - pádů vpřed za 1 zápas na 1 útočníka …………………. 2,6; - pádů vzad za 1 zápas na 1 útočníka ………………….. 2,0; - pádů stranou za 1 zápas na 1 útočníka ……………….. 1,3; - přetlaků za 1 zápas na 1 útočníka ……………………. 5,3; - pádů stranou-skluzů za 1 zápas na 1 útočníka ………… 2,2.
Obr. č. 7: Průměrný počet úpolových prvků za 1 zápas na 1 útočníka
U útoku bylo zaznamenáno 190 úpolových prvků za 5 soutěžních utkání, což činí průměr 38 úpolových prvků na zápas. Mužstvo FC Baník Ostrava nastupovalo ve všech sledovaných zápasech se dvěma útočníky v základní sestavě, na jednoho útočníka tedy připadlo průměrně 19 úpolových prvků na zápas. Na základě výše uvedeného grafu (viz. obr. č. 7) vychází, že na rozdíl od celkového počtu používaných úpolů, kde byly s velkou převahou nejčastěji používanými úpolovými prvky přetlaky, jsou nejčetněji používanými úpolovými prvky u útočníků Baníku Ostrava odpory, i když přetlaky jsou v četnosti používání jen těsně za nimi. Můžeme si to vysvětlit tím, že útočník se snaží dostat k míči za každou cenu a mnohdy nepoužívá jen čistou hru tělem – tedy přetlak –, ale že ve snaze získat míč si pomáhá také rukama, kterýma se snaží vychýlit obránce z výhodného postavení.
37
Je také jasné, že když fauluje útočník, tak je to ve většině případů v bezpečné vzdálenosti od branky, takže si útočníci mohou dovolit hrát na hranici povolené a nepovolené hry. Je to jeden z důvodů, proč útočníci používají odpory daleko více, než hráči na ostatních postech v mužstvu Baníku Ostrava. Četnost ostatních úpolových prvků je celkem vyrovnaná a pohybuje se průměrně okolo dvou úpolových prvků na zápas.
Záložník:
- odporů za 1 zápas na 1 záložníka ……………………. 2,1; - pádů vpřed za 1 zápas na 1 záložníka ……………….. 2,5; - pádů vzad za 1 zápas na 1 záložníka ….……………..
1,35;
- pádů stranou za 1 zápas na 1 záložníka ……………… 1,4; - přetlaků za 1 zápas na 1 záložníka …………………... 5,25; - pádů stranou-skluzů za 1 zápas na 1 záložníka ……… 2,25.
Obr. č. 8: Průměrný počet úpolových prvků za 1 zápas na 1 záložníka
U záložní řady bylo celkem zaznamenáno 297 úpolových prvků, což činí průměr 59,4 úpolového prvku na jeden soutěžní zápas pro záložní řadu FC Baník Ostrava. Ve sledovaných zápasech nastupoval Baník se čtyřčlennou záložní řadou v základní sestavě – na jednoho hráče záložní řady tedy připadá průměrně 14,85
38
úpolových prvků na jedno soutěžní utkání. Výše uvedený graf (viz. obr. č. 8) ukazuje, že nejčastěji používaným úpolovým prvkem byl pro záložníka jednoznačně přetlak. Překvapivě málo využívali záložníci odporů – každý záložník průměrně jen 2,1 krát za zápas. Vysvětlujeme si to tím, že záložníci Ostravy se snaží hrát fyzický, ale čistý styl fotbalu, kde se snaží v situacích, kdy soupeří o míč s protihráčem, použít své fyzické síly k čistému odstavení protivníka, a tím získat míč nebo přerušit akci soupeře. Nejméně používanými prvky jsou pády vzad a pády stranou, což také může svědčit o dobré stabilitě hráčů záložní řady.
Obránce:
- odporů za 1 zápas na 1 obránce …………………….... 1,1; - pádů vpřed za 1 zápas na 1 obránce …………………. 1,1; - pádů vzad za 1 zápas na 1 obránce …………………... 1,2; - pádů stranou za 1 zápas na 1 obránce ……………….. 0,95; - přetlaků za 1 zápas na 1 obránce …………………….. 5,1; - pád stranou-skluzů za 1 zápas na 1 obránce …………. 2,7.
Obr. č. 9: Průměrný počet úpolových prvků za 1 zápas na 1 obránce
39
U obranné řady bylo celkem zaznamenáno 243 úpolových prvků, což činí průměr 48,6 úpolových prvků na jeden zápas pro obrannou řadu. Mužstvo FC Baník Ostrava nastupovalo se čtyřčlennou obrannou řadou v základní sestavě – na jednoho obránce tedy připadá průměrně 12,15 úpolových prvků na jedno soutěžní utkání. Na výše uvedeném grafu (viz. obr. č. 9) je patrné, že hráči obranné linie Baníku používají s velmi výraznou převahou oproti jiným prvkům přetlaků. Každý hráč obranné řady udělá průměrně 5,1 přetlaků za zápas. Je pozoruhodné, že obránce Baníku udělal ve sledovaných zápasech pouze 1,1 odporů na zápas. To je velmi překvapivý, ale pro trenéry FCB pozitivní ukazatel, neboť svědčí o tom, že se hráči snaží o velmi čistou hru, tedy hru s co nejmenším počtem faulů, které znamenají (především u obránců) nebezpečné standardní situace. Je to také možný důsledek toho, že Baník se snaží vnutit soupeři svůj styl hry, že se nechce nechat „zatlačit“, a tudíž nemusí obránci řešit tak složité a především tak časté obranné situace, jako jejich soupeři. Druhý nejpoužívanější úpolový prvek byl pro obránce pád stranou-skluz, průměrně 2,7 na zápas, což je možno považovat za mírně překvapivé zjištění, neboť to není na hráče obranné řady nijak vysoké číslo. Ostatní úpolové prvky jsou již v relativní rovnováze – okolo 1 na zápas. To také ukazuje na to, že hráči Baníku byli většinou těmi, kdo se snažil tvořit hru, nikoliv těmi, kteří by bránili a byli soustavně pod soupeřovým tlakem.
Brankář:
- odporů za 1 zápas na brankáře ………………………. 0; - pádů vpřed za 1 zápas na brankáře ………………….. 0,6; - pádů vzad za 1 zápas na brankáře ………………….... 0,2; - pádů stranou za 1 zápas na brankáře ………………… 5; - přetlaků za 1 zápas na brankáře ……………………... 0,4; - pádů stranou-skluzů za 1 zápas na brankáře ……….... 0,2.
40
Obr. č. 10: Průměrný počet úpolových prvků za 1 zápas na 1 brankáře
U brankáře bylo celkem zaznamenáno 32 úpolových prvků. Nastupuje vždy pouze jeden brankář, to činí průměr 6,4 úpolových prvků na brankáře za jedno soutěžní utkání. Výše uvedený graf (viz. obr. č. 10) nám jasně ukazuje, který úpolový prvek použil brankář průměrně v jednom utkání nejčastěji – je to s obrovským rozdílem, který je patrný v grafu, pád stranou. Jedná se o logické vyústění činnosti, kterou brankář dělá, aby splnil svůj prvořadý úkol, kterým je bezesporu neobdržet branku. Je to také další potvrzení toho, že Baník byl v námi sledovaných zápasech tím mužstvem, které se snažilo být aktivní ve hře, které se snažilo vyhrát všechna utkání, a z toho také vyplynulo to, že brankář nebyl rozhodně nijak extrémně zatížený soupeřovými střeleckými pokusy. Ostatní úpolové prvky jsou dokonce pod hranicí 1 za zápas, což je u brankáře především u pádů vpřed velmi překvapující údaj, který nesvědčí o přílišné vytíženosti v samotném utkání.
Na níže uvedeném grafu (viz. obr. č. 11) je názorně ukázáno, že průměrně měli nejvíce úpolových prvků v námi sledovaných zápasech útočníci, následovali hráči záložní řady, obranné řady a nejmenší počet těchto prvků na jedno utkání zaznamenal brankář. Tyto výsledky nám ukazují, že hráči mužstva Baníku se snažili hrát útočný fotbal, protože uspořádání těchto údajů dle jednotlivých herních pozic je jasné. Překvapující je velmi nízký údaj u brankáře, ale i to je dáno tím, že Baník byl po většinu odehraného času aktivnějším mužstvem. Počet
41
úpolových prvků u hráčů obranné řady je také relativně nízký – je překvapující, že mají až třetí nejvyšší počet úpolových prvků ze čtyř herních řad, ale i to má své vysvětlení. Hráči obranné řady v dnešním fotbale již nejsou pouze těmi, kdo musí přerušit soupeřovu akci či odebírat soupeři míče i za cenu faulu, požadavky na hráče této řady jsou dnes daleko vyšší. Velký důraz je kladen především na čisté odebrání míče soupeři, tedy odebrání míče bez faulu, konstruktivní založení útočné akce, rozehrávku, zatažení míče do prostoru, ze kterého lze ohrozit soupeřovu branku, atd. I z výsledků této diplomové práce je patrné, že hra obranné řady Baníku není založena na destruktivním stylu obranné hry, ve kterém by byla četnost úpolových prvků jistě daleko vyšší.
Obr. č. 11: Průměrný počet úpolových prvků na 1 hráče dle herní pozice
4.4 Četnost úpolových prvků v 1. a ve 2. poločasech – srovnání
V této kapitole se zaměříme na srovnání četnosti úpolových prvků v 1. a ve 2. poločasech. Budeme pracovat s absolutními údaji, které si rozdělíme do dvou tabulek – jedna tabulka bude obsahovat údaje o počtu úpolových prvků v 1. poločasech (viz. tab. č. 14) a druhá to stejné, ale z poločasů druhých (viz. tab. č. 15). S těmito údaji pak budeme dále pracovat – zjistíme celkový počet úpolových
42
prvků v 1. poločasech a ve 2. poločasech, rozepíšeme počet jednotlivých prvků a vytvoříme sloupcový graf, kde srovnáme použití jednotlivých prvků v 1. a ve 2. poločasech. Vyhodnotíme si také, zda byli hráči Baníku v tomto směru aktivnější v 1. či 2. poločasech, zaměříme se také na výsledky jednotlivých poločasů a tedy možnou souvislost mezi četností používaných úpolových prvků, stavem utkání a času, který je odehrán.
Tab. č. 14: 1. poločasy
1. poločasy Odpory
Pád vzad Pád vpřed
Přetlak
Se zaražením
Bez zaražení
13
6
4
3
11
3
14
9
20
-
-
-
úsp.
Neúsp.
Útočník
14
20
Obrana
8
Záložník Brankář
Pád stranou
Pád stranou – skluz
úsp.
Neúsp.
Úsp.
Neúsp.
7
11
17
6
6
7
5
29
14
18
8
5
4
11
22
21
7
9
1
-
12
2
-
1
-
Tab. č. 15: 2. poločasy
2. poločasy Odpory
Pád vzad Pád vpřed
Přetlak
Se zaražením
Bez zaražení
úsp.
neúsp.
Útočník
9
13
13
3
7
Obrana
7
4
11
5
Záložník
12
7
30
Brankář
-
-
3
Pád stranou
Pád stranou skluz
úsp.
neúsp.
úsp.
neúsp.
6
15
14
8
2
9
14
42
17
20
8
6
12
17
31
24
12
17
-
-
13
-
-
-
-
43
Počet jednotlivých úpolových prvků v 1. poločasech:
- odporů ……………………………………………….. 68, - pádů vpřed …………………………………………… 44, - pádů vzad ……………………………………………. 30, - pádů stranou …………………………………………. 35, - přetlaků ……………………………………………… 116, - pádů stranou-skluzů55.
Celkem bylo v 1. poločasech 348 úpolových prvků u hráčů FC Baník Ostrava.
Počet jednotlivých úpolových prvků ve 2. poločasech:
- odporů ……………………………………………….
52,
- pádů vpřed …………………………………………..
57,
- pádů vzad ……………………………………………
42,
- pádů stranou …………………………………………
50,
- přetlaků ……………………………………………… 143, - pádů stranou-skluzů …………………………………
67.
Celkem bylo ve 2. poločasech 411 úpolových prvků u hráčů FC Baník Ostrava.
Tento výsledek jasně ukazuje, že četnost úpolových prvků byla vyšší ve 2. poločasech. Na níže uvedeném grafu (viz. obr. č. 12) je ukázáno, že jen u odporů byl počet úpolových prvků vyšší v 1. poločasech a naopak nejvýraznější rozdíl v počtu těchto prvků v 1. a 2. poločasech je v přetlacích. To, že je četnost úpolových prvků vyšší ve 2. poločasech má jistě svá opodstatnění. Hráči jsou s blížícím se koncem zápasů čím dál více unaveni a jsou tak daleko náchylnější k tomu, aby se dopustili faulu nebo neustáli souboj o míč. To je ale pouze jeden z faktorů. Agresivita hry bývá také zpravidla vyšší ve 2. poločasech, a to i za rozhodnutého stavu, neboť hráči mohou být například frustrováni z výsledku utkání nebo si ke konci utkání mohou mezi sebou takzvaně 44
„vyřizovat účty“, tzn. oplácet si fauly a osobní souboje z předchozího průběhu utkání. Je zajímavé, že Baník Ostrava ani v jednom sledovaném utkání neprohrál 1. poločas, třikrát dokonce vedl po tomto úseku hry 2:0. Pouze v domácím utkání s Českými Budějovicemi a venkovním utkání v Olomouci byla po 1. poločase remíza. V utkání s Českými Budějovicemi, které přijely na Bazaly pouze bránit výsledek 0:0 byl počet úpolových prvků u hráčů Baníku výrazně vyšší ve 2. poločase – o 29 úp. pvků více než v 1. poločase. Naopak v Olomouci, kde se hrál technický útočný fotbal, počet úpolových prvků u hráčů Baníku ve 2. poločase klesl – z 80 v 1. poločase na 72 v poločase druhém. Je tedy patrné, že nezáleží pouze na výsledku v poločase, ale také na soupeři, se kterým se hraje, a podle toho se také odvíjí četnost úpolových prvků v jednotlivých poločasech. Obecně lze ale říci, že četnost úpolových prvků je zpravidla vyšší ve 2. poločasech.
Obr. č. 12: Počet jednotlivých úpolových prvků v 1. a v 2. poločase
45
4.5 Vliv povětrnostních podmínek na četnost úpolových prvků
Povětrnostní podmínky mohou hrát svoji roli při četnosti úpolových prvků. Hraje-li se na velmi měkkém až bahnitém terénu, je velmi pravděpodobné, že výsledky budou jiné, než když se hraje na hrací ploše, která je upravená a na které lze hrát technický fotbal. Námi sledovaná utkání se hrála od 3. 11. 2009 do 1. 12. 2009, tedy v období, ve kterém není nouze o déšť nebo dokonce o sníh. Všechna sledovaná utkání se ale hrála na velmi dobře připravených hracích plochách, kdy byl trávník sice mokrý, ale rozhodně ne bahnitý. Jen při utkání v Olomouci během hry lehce sněžilo a i před výkopem měli pořadatelé dost práce s přípravou hrací plochy, protože sníh padal i před utkáním. Při porovnání údajů z utkání v Olomouci a ostatních zápasů nám ale nevychází žádná výrazná odchylka v počtu úpolových prvků. V tomto utkání bylo celkově 152 úpolových prvků – ve zbývajících čtyřech zápasech, které se odehrály za lepších povětrnostních podmínek, byl průměrný počet úpolových prvků na utkání 151,75. Tento údaj ukazuje, že sněžení a horší povětrnostní podmínky neměly vliv na četnost úpolových prvků. Je třeba ale zmínit, že hrací plocha byla velmi dobře připravená a rozhodně nebyla bahnitá. V tomto ohledu jsme neměli možnost pozorovat utkání na velmi těžkém terénu, který je nesmírně obtížný pro udržení stability hráčů, a výsledky práce nám tak ukazují údaje z relativně optimálně připravených hracích ploch a také z přijatelných povětrnostních podmínek, za kterých se jednotlivá utkání odehrávala.
4.6 Četnost úpolových prvků dle soupeře
V této části práce se zaměříme na porovnání četnosti úpolových prvků z jednotlivých zápasů s ohledem na soupeře, na jeho postavení v tabulce a s tím související hrou, se kterou se proti mužstvu FC Baník Ostrava prezentoval. Dle níže uvedeného grafu (viz. obr. č. 13) je patrné, že počet úpolových prvků stoupá s tím, když soupeř nestačí samotnou fotbalovou kvalitou konkurovat síle mužstva FC Baník Ostrava. Baník se v námi sledovaných zápasech utkal se dvěma špičkovými mužstvy 1. Gambrinus ligy – FK Mladá Boleslav a AC Sparta 46
Praha. V těchto utkáních bylo také zaznamenáno nejméně úpolových prvků, v prvním případě 136 úpolových prvků a v druhém 145 úpolových prvků. Dále se Baník utkal s mužstvem SK Sigma Olomouc – tohle mužstvo patří do širší špičky naší ligy a v utkání s tímto soupeřem bylo zaznamenáno 152 úpolových prvků. FK Jablonec je mužstvo, které patří k půměrným týmům a počet úpolových prvků byl také vyšší než v předešlých zápasech, a to 159. Nejvíce úpolových prvků bylo zaznamenáno v utkání s mužstvem Českých Budějovic, které patří k týmům, jež mívají problémy se záchranou účinkování v nejvyšší soutěži, bylo zaznamenáno 167 úpolových prvků, což je o 31 víc než v zápase Mladá Boleslav – Baník Ostrava.
Obr. č. 13: Počet úpolových prvků v jednotlivých zápasech
Z těchto údajů a z výše uvedené tabulky 1. Gambrinus ligy (viz. tab. č. 2) je patrné, že počet úpolových prvků stoupá úměrně s horší fotbalovou kvalitou soupeře, se kterým se FCB utkal. Čím výše byl soupeř postaven v tabulce, tím klesal počet úpolových prvků. Tahle skutečnost byla patrná především v zápase s mužstvem Českých Budějovic. Ty přijely na Bazaly s vyloženě defenzivní taktikou, která spočívala ve velmi těsné
a zatažené obraně s přerušováním útočných akcí soupeře již
v samotném zárodku – z toho také pramenil vysoký počet úpolových prvků u hráčů Baníku. Oproti tomu utkání v Mladé Boleslavi bylo charakteristické tím,
47
že obě mužstva chtěla hrát kvalitní technický fotbal a že obě mužstva chtěla také tohle utkání vyhrát. Z našeho výzkumu tedy jednoznačně vyplývá, že počet úpolových prvků v utkání je velmi ovlivněn soupeřem, se kterým se hraje. Setkají-li se dvě mužstva na stejné výkonnostní úrovni, je četnost úpolových prvků nižší, než když proti sobě nastoupí mužstva, která mají rozdílnou výkonnost. Je to ale logické vyústění fotbalové taktiky – pokud nestačím soupeři fotbalovou kvalitou, musím najít způsob, kterým budu protivníkovi čelit, a tím je pro mnohé snaha o agresivní kontaktní fotbal, kde kvalitní hráči soupeře nedostanou prostor k uplatnění svých technických a herních předností, jako tomu bylo v již zmiňovaném zápase Baníku s Českými Budějovicemi.
48
ZÁVĚR
V této části práce shrneme výsledky výzkumné práce dle jednotlivých podkapitol, vyzdvihneme nejdůležitější údaje, které jsme získali, a poté provedeme celkové zhodnocení diplomové práce - jaký měla tato práce přínos a eventuelní další možné pokračování výzkumu v téhle oblasti. Cílem práce bylo zjistit počet úpolových prvků ve fotbale. Jako výzkumnou metodu jsme si zvolili nepřímé pozorování mužstva FC Baník Ostrava – pravidelného účastníka naší nejvyšší fotbalové soutěže a mužstva, které se drží již několik po sobě jdoucích let na špici tabulky 1. Gambrinus ligy. Pozorovali jsme 5 vybraných utkání v probíhajícím ligovém ročníku 2008/2009 a zaznamenali jsme pozoruhodné výsledky, se kterými jsme dále pracovali. V předvýzkumu jsme zjistili 6 nejčastěji vyskytujících se úpolových prvků – odporů, pádů vpřed, pádů vzad, pádů stranou, přetlaků a pádů stranou-skluzů a po analýze všech 5 utkání jsme získané údaje o četnosti těchto prvků vložili do 10 tabulek. U odporů, přetlaků a pádů stranou-skluzů jsme také sledovali jejich úspěšnost či neúspěšnost a u pádů vzad to, zda jde o pády vzad se zaražením či bez zaražení. Ke každému utkání uvádíme tedy 2 tabulky, neboť jsme pracovali zvlášť s údaji v 1. poločase sledovaného utkání a zvlášť s údaji ze 2. poločasu téhož utkání. Tyto tabulky byly základním kamenem našeho dalšího výzkumu, neboť jsme dále pracovali výhradně s údaji z těchto tabulek. Do sledovaných utkání nastoupilo celkem 18 hráčů Baníku Ostrava, kteří ve všech 5 duelech zaznamenali celkem 759 úpolových prvků. Velkou převahu v četnosti těchto úpolových prvků měly přetlaky, kterých bylo 259. Ostatní úpolové prvky měly při četnosti jejich používání ve fotbale relativně srovnatelné hodnoty. Je velmi zajímavé, že u těch úpolových prvků, kde jsme sledovali jejich úspěšnost či neúspěšnost, měli hráči Baníku vždy pozitivní bilanci, tzn., že v situacích, kdy byli nuceni použít odpory, přetlaky či pády stranou-skluzy, získali míč nebo přerušili akci soupeře. Baník byl ve sledovaných utkáních úspěšný – získal 10 bodů z 15-ti možných a ukazatel o pozitivní bilanci výše uvedených úpolových prvků může být významným faktorem tohoto výsledku. Naopak u pádů vzad byl větší počet pádů vzad bez zaražení, což může vést
49
k úvaze o zařazení různých speciálních cvičení do tréninkového procesu, které pomohou k maximálnímu možnému eliminování možnosti zranění při pádech vzad. V práci se získanými údaji jsme také provedli analýzu četnosti jednotlivých úpolových prvků dle jednotlivých herních postů a došli jsme k zajímavým výsledkům. U hráčů na postu útočníka byly nejčastěji používanými úpolovými prvky odpory, ale u hráčů záložní a obranné řady to byly s velkou převahou přetlaky, což svědčí o maximální snaze o čistou hru Baníku směrem k defenzivě a naopak o snahu dostat se k míči i za cenu nedovolené hry v útočné fázi, což není ve fotbale na škodu, ba právě naopak. U brankáře byl výsledek očekávaný – nejčastěji používaným úpolovým prvkem na tomto postu byl jednoznačně pád stranou. Při analýze celkové četnosti úpolových prvků dle jednotlivých herních pozic nám vyšly údaje, které poukazují na to, že úpolové prvky nejvíce používali útočníci, dále to pak byli záložníci, obránci a brankář. Jeden útočník použil průměrně 19 úpolových prvků na zápas, záložník 14,85, obránce 12,15 a brankář 6,4 úpolového prvku na zápas. Tyto údaje pro nás byly bezesporu lehkým překvapením a nečekali jsme, že hráči obranné řady budou používat úpolové prvky v menší míře než hráči útočné a záložní řady. Stejně tak nás mírně překvapil nízký počet úpolových prvků u brankáře, ale bylo to dáno tím, že Baník měl ve sledovaných utkáních většinou převahu a brankář nebyl tolik vytížen. U útočníků tomu bylo přesně naopak – aktivní ofenzivní hra Baníku vedla k tomu, že nejvíce aktivní v používání sledovaných prvků byli útočníci. Ve srovnání počtu úpolových prvků v 1. a ve 2. poločasech jsme došli k výsledku, jenž ukazuje, že ve 2. poločasech byly úpolové prvky používány ve větší míře než v poločasech prvních. Celkem bylo v 1. poločasech zaznamenáno 348 úpolových prvků oproti 411 v poločasech druhých. To ovšem potvrdilo všeobecnou domněnku, že druhé poločasy jsou většinou vypjatější, stoupá agresivita hráčů, a tím pádem se zvyšuje počet nedovolených zákroků a kontaktů tělem, což je většinou doprovázeno tím či oním úpolovým prvkem. Při zkoumání vlivu povětrnostních podmínek na četnost úpolových prvků jsme nemohli dojít k jiným závěrům, než že ve sledovaných utkáních neměly povětrnostní podmínky na sledovanou problematiku velký vliv, neboť se všechna utkání odehrála za podobných klimatických podmínek, a také všechny hrací plochy byly v oněch zápasech dobře připravené. Je otázkou, jak by tomu bylo, 50
kdybychom měli možnost sledovat utkání za výrazně horších klimatických podmínek, jak je tomu například na začátku jarní části naší nejvyšší fotbalové soutěže, kdy jsou především nevyhřívané hrací plochy ve velmi špatném stavu. Při sledování četnosti úpolových prvků dle jednotlivých soupeřů, se kterými mužstvo FC Baník Ostrava hrálo, jsme došli k velmi zajímavému výsledku, a to, že čím výše byl soupeř postaven v tabulce, tím bylo úpolových prvků ve hře méně a naopak. Nejmenší počet úpolových prvků zaznamenali hráči Baníku v zápase s Mladou Boleslaví a naopak nejvíce jich bylo v zápase s Českými Budějovicemi. Je to jasný signál, že kde nestačí soupeř fotbalovou kvalitou, tam si dopomáhá k dobrému výsledku agresivitou, těsnou obranou a přerušováním ofenzivních akcí soupeře nedovolenými zákroky.
Při odpovědi na naši základní otázku – jaká je četnost úpolových prvků ve fotbale a jaké tedy mají tyto prvky ve fotbale místo – jsme dospěli díky výše uvedenému výzkumu k takovému závěru, že četnost úpolových prvků ve fotbale je velmi vysoká. Vždyť průměrně bylo v každém ze sledovaných utkání na 150 úpolových prvků hráčů FC Baník Ostrava. To je údaj, který nám ukazuje, že úpolové prvky hrají ve fotbale velkou roli a že při kontaktním sportu, kterým fotbal je, je fyzická a psychická připravenost ke zvládnutí těchto prvků velmi důležitá. Hráč musí být připraven nejen fyzicky ke zvládnutí spousty kontaktů, hry tělem a různých pádů, ale také psychicky, aby například nedošlo k oplácení různých faulů a zvýšení podrážděnosti hráčů, kteří jsou vystaveni zvýšené agresivitě soupeře, která je právě spojena se zvýšenou četností používání těchto prvků. Je to také výsledek, který jistě stojí za zamyšlení vzhledem k tréninkovému procesu. Je možné zařadit do tréninkové jednotky určitá speciální cvičení, která dají hráči lepší průpravu k jejich zvládnutí. Jako příklad může posloužit sledování četnosti pádů vzad – u tohoto prvku byla převaha v používání pádu vzad bez zaražení, což může vést ke zvýšenému riziku zranění. Je možné, že zařazením speciálního cvičení do tréninkových jednotek by vedlo ke zmenšení možnosti zranění se při tomto úpolovém prvku, který se ve fotbale vyskytuje v relativně hojné míře. Jistě stojí za zamyšlení, jakým způsobem pracovat s fotbalisty při tréninku vzhledem k jejich úpolové průpravě. Zdali by bylo vhodné zařadit do tréninkových cyklů jednotky, ve kterých by se hráči věnovali všeobecné úpolové 51
průpravě, která by je například v oblasti pádů velmi dobře připravila na zvládnutí těchto úpolových prvků, které mohou vést ke zraněním. Je to také možnost dalšího pokračování v této práci, např. zjistit, jak často jsou v týdenním tréninkovém cyklu zařazována cvičení, která obsahují situace, kdy je třeba zvládnout určitý úpolový prvek či prvky. Na základě těchto uvedených výsledků je také možné dát určité doporučení trenérům k přípravě mužstva na utkání se soupeři, kteří jsou výkonnostně slabší. Je jasné, že jsou trenéři, kteří připravují své mužstvo na utkání s fotbalově slabším soupeřem tak, že zdůrazní to, že soupeř bude hrát kontaktní fotbal, kde nebude nouze o situace, ve kterých bude potřeba zvládnout řadu úpolových prvků. Výsledky této práce ukázaly, že je třeba brát tuto realitu v potaz a že v přípravě mužstva na utkání s těmito soupeři by měla být tato skutečnost zohledněna. Hráči Baníku Ostrava byli v úspěšnosti u sledovaných úpolových prvků v pozitivních číslech a také byli v námi sledovaných zápasech relativně úspěšní v bodovém zisku, což je jistě ta skutečnost, která nám dává možnost konstatovat, že zvládnutí úpolových prvků dopomáhá týmu k tomu, aby dosáhl kýženého výsledku. Naše diplomová práce poskytuje údaje, které poukazují na to, že úpolové prvky mají v dnešním fotbale své nezastupitelné místo a že jejich zvládnutí je důležitou součástí výkonu týmu. Tým, který není dostatečně připraven na fyzicky i psychicky náročný kontaktní styl fotbalu, má velmi stíženou pozici a naopak tým, který ke svým fotbalovým kvalitám přidá nezbytnou dávku odolnosti, bude týmem, který se bude pohybovat na předních místech tabulky, jak tomu bylo u mužstva FC Baník Ostrava.
52
Literatura
1. Ďurech, M. Využitie úpolových cvičení v basketbale. Bratislava: PEEM, 2001, 16 s. ISBN 80-88901-57-X.
2. Havlík, F. Hra brankáře v současném fotbale (Bakalářská práce). Brno: FSpS MU, 2006.
3. Matoušek, F. a kolektiv. Základy kopané. 1. vyd. Praha, nakl. Olympia, 1973. ISBN 27-004-73.
4. Navara, M., Buzek, M., Ondřej. Kopaná (Teorie a didaktika). 1. vyd. Praha, Státní pedagogické nakladatelství v Praze, 1986. ISBN 14-330-86.
5. Reguli, Z. Úpolové sporty. Brno: Masarykova univerzita., 2005, 133 s. ISBN 80-210-3700-8.
6. Reguli, Z., Ďurech, M., Vít, M. Teorie a didaktika úpolů ve školní tělesné výchově. Brno: Masarykova univerzita., 2007b, 87 s. ISBN 978-80-2104318-3.
7. Roubíček, V. Základní (průpravné) úpoly. Praha: Univerzita Karlova, 1980, 108 s. 17-030-80.
8. Večeřa, K., Nováček, V. Sportovní hry III. Kopaná. 1. vyd. Brno. OL Print Šlapanice, 1995. ISBN 80-210-1076-2
9. Votík, J. Fotbal-trénink budoucích hvězd. 1. vyd. Praha, nakl. Grada Publishing a. s., 2003. ISBN 80-247-0463-3
53
Internetové zdroje:
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/129006-fotbal#Historie
http://www.fcb.cz/a-muzstvo [8. 1. 2009]
http://www.fcb.cz/historie/statisticke-prehledy/historicka-tabulka-i-ligy [26. 2. 2009]
http://fotbal.sport.cz/sezona/vysledky?sectionId=4&competitionId=2
http://fotbal.sport.cz/fotbal/gambrinus-liga/
http://www.gambrinusliga.cz/pages/statistiky_soutez_los.asp
Kureš, J. Pravidla, http://www.fotbal.cz/assets/files/658/Pravidla_2007.doc [20. 1. 2009]
http://www.rostatalcik.estranky.cz/stranka/strucne-z-historie-fotbalu
54
Resumé
Četnost úpolových prvků ve fotbale - Frequency of Combative Elements in Football. Tato diplomová práce se zabývá četností úpolových prvků ve fotbale. Výzkum se zaměřuje na profesionální fotbal a byl proveden na týmu FC Baník Ostrava – účastníka naší nejvyšší fotbalové soutěže. Metodou výzkumu bylo nepřímé pozorování pěti vybraných utkání. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se věnujeme stručnému popisu fotbalu a úpolů. U popisu fotbalu se jedná především o charakteristiku, historii a pro naši práci potřebných pravidel. U úpolů jde o definici a popis základních prvků. V praktické části jsou uvedeny úpolové prvky, které se v námi sledovaných zápasech nejčastěji vyskytovaly a také četnost jejich použití. Následuje práce se získanými údaji – vyhodnocení četnosti úpolových prvků z různých hledisek. Závěr práce shrnuje jednotlivé výsledky, uvádí možnosti dalšího výzkumu a vyvozuje význam nácviku úpolových prvků v herních činnostech.
55
Summary
Frequency of Combative Elements in Football.
This thesis deals with a frequency of combative elements in football. The research focuses on professional football players of FC Baník Ostrava – participant in top football league. The method used in the research was indirect observation of five selected matches. The thesis is divided into theoretical and practical part. In the theoretical part, we deal with a brief description of football and combative elements. Concerning football, we focused mainly on giving characteristic, history and rules that are specific for our research. Concerning combative elements, the definition and basic elements were described. The practical part of the thesis introduces combative elements which were observed and shows the one which appeared the most often and deals with frequency of its use in the chosen matches. In the final part, we work with the collected data and the end of the thesis summarize each results, gives the ways of potential further research and deduce the significance of practising combative elements in the game situations.
56
